OSTRAVSKÁ UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra tělesné výchovy

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra tělesné výchovy

ZÁKLADY SPORTOVNÍCH HER PRO 1. STUPEŇ ZŠ HANA KLIMTOVÁ

2006

Recenzentovali: RNDr. Pavel Ludva RNDr. PaedDr. Eva Volná, Ph.D.

© PaedDr. Hana Klimtová Ph.D., 2006 ISBN 80-

POUŽITÉ SYMBOLY Průvodce studiem - vstup autora do textu, specifický způsob kterým se studentem komunikuje, povzbuzuje jej, doplňuje text o další informace. Příklad - objasnění nebo konkretizování problematiky na příkladu ze života, z praxe, ze společenské reality apod. Pojmy k zapamatování Shrnutí - shrnutí předcházející látky, shrnutí kapitoly. Kontrolní otázky a úkoly - prověřují, do jaké míry studující text a problematiku pochopil, zapamatoval si podstatné a důležité informace a zdaje dokáže aplikovat při řešení problémů. Úkoly k textu - je potřeba je splnit neprodleně, neboť pomáhají dobrému zvládnutí následující látky. Korespondenční úkoly - při jejich plnění postupuje studující podle pokynů s notnou dávkou vlastní iniciativy. Úkoly se průběžně evidují a hodnotí v průběhu celého kurzu. Úkoly k zamyšlení Část pro zájemce - přináší látku a úkoly rozšiřující úroveň základního kurzu. Pasáže i úkoly jsou dobrovolné.

OBSAH 1 ÚVOD………………………………………………………………………………5 2 HRA, SPORTOVNÍ HRA………………………………………………………….6 2.1 Charakteristika hry, sportovní hry……………………………………………..6 2.2 Učivo her………………………………………………………………………7 3 VÝUKA SPORTOVNÍCH HER………………………………………………….13 3.1 Výuka sportovních her na 1. stupni ZŠ………………………………………13 3.2 Základní etapa výuky - herní předpříprava…………………………………..14 3.3 Manipulační cvičení …………………………………………………………14 3.4 Metodicko-organizační formy………….…………………………………….27 4 NÁCVIK A OSVOJOVÁNÍ TECHNICKÉ STRÁNKY HERNÍCH ČINNOSTÍ..30 4.1 Nácvik sportovních her………………………………………………………30 4.2 Učivo sportovních her 1.-2. třída…………………………………………….31 4.3 Učivo sportovních her 3.-5. třída…………………………………………….36 5 PRŮPRAVNÁ CVIČENÍ MÍČ UPROSTŘED KRUHU…………………………61 6 PRŮPRAVNÉ HRY..……………………………………………………………..66 6.1 Význam a charakteristika průpravných her…………………………………..66 6.2 Průpravné hry pro nácvik basketbalu………………………………………...67 6.3 Průpravné hry pro nácvik házené…………………………………………….69 6.4 Průpravné hry pro nácvik fotbalu…………………………………………….70 7 INTEGROVANÝ ZPŮSOB VÝUKY SPORTOVNÍCH HER…………………...71 8 SEZNAM POUŽITÉ A DOPORUČENÉ LITERATURY………………………..74

1 ÚVOD Předložený učební text je určen posluchačům studia učitelství pro 1. stupeň základní školy. Opírá se o publikovanou literaturu knižní i časopiseckou a snaží se tento přehled směřovat k praktickému využití v hodinách tělesné výchovy dětí mladšího školního věku. Navazuje na předměty učebního plánu všeobecného základu i specializované tělesné výchovy oboru učitelství 1. stupně základní školy. V seznamu literatury je dostatek pramenů, které zájemcům o další studium umožní hlubší poznání dané problematiky. Doufáme, že skriptum rozšíří vědomosti studentů v oblasti tělesné výchovy a bude mít i příznivý vliv na úroveň výuky sportovních her. Hana Klimtová

5

2 HRA, SPORTOVNÍ HRA Dozvíte se •

význam pojmů hra, sportovní hra

Budete schopni •

uvědomit si význam základních pojmů

Obsah lekce 1. Základní pojmy, hra, sportovní hra, učivo her.

Klíčová slova Hra, sportovní hra, učivo sportovních her 2.1 Charakteristika hry, sportovní hry Ve sportovním a tělovýchovném hovorovém jazyku se slovem "hra" označují ne vždycky správně velmi různé pohybové činnosti. Jednou je to honička, podruhé přehazovaná nebo štafetový závod, pak zase volejbal, utkání, výkon družstva nebo jednotlivce apod. Hra není jednotnou činností a je téměř vždy definována jako protiklad "vážného" či užitečného, organizovaného chování, její význam v životě je značný. Hra nezahrnuje ani neoznačuje určité specifické pohybové činnosti. Hrou se může stát jakákoliv činnost, která je nositelem určitých charakteristik a jejíž účastník tyto charakteristiky pociťuje a prožívá. Hrou se stává každá činnost, která je vnitřně odměňující. Hrová činnost je odměnou sama o sobě, nepotřebuje vnější odměny. Je produktem, který motivuje k další účasti. Ti, kteří hrají pro hru samotnou, jsou skuteční vítězové, protože jsou odměňováni hrou samou. Toho je možné dosáhnout jen v atmosféře bez konfrontace, při dodržování několika málo pravidel nebo limitů, souvisejících s časem, místem. Významnou charakteristikou hry je dobrovolnost, určitá svoboda výběru a volbou činnosti (DOBRÝ, 1992). Ve hře se uspokojuje touha dětí spolupracovat a přiměřeně soutěžit. Hrová činnost by měla být radostná. Subjektivní zkušenosti ze hry mají osobní význam a důležitost pro setrvalou účast na pohybové činnosti v dalším životě (DOBRÝ, 1992). Sportovní hra (SH) byla definována Stibitzem (1982) a upřesněna Dobrým (1988) jako „současná soutěživá činnost dvou soupeřících stran, které se snaží prokázat 6

převahu lepším ovládáním společného předmětu boje (míče apod.), za neustále se měnící herní situace, která vyžaduje okamžitou reakci na akci soupeře“. Jediným rozhodujícím sportovním měřítkem je konečný výsledek utkání. Utkání probíhá pokud možno ve shodě s pravidly platnými mezinárodně, nebo alespoň celostátně a existuje mezinárodní či nejméně celostátní instituce, která dané soutěže řídí. I když to přímo z definice nevyplývá, jsou sportovní hry úzce spjaty s řízeným sportovním tréninkem a soutěžemi pořádanými danou institucí (SÜSS, 2005). 2.2 Učivo her V souladu s principy kurikulární politiky, zformulovanými v Národním programu, se do vzdělávací soustavy zavádí nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let. Kurikulární dokumenty jsou vytvářeny na dvou úrovních - státní a školní (http://www.scio.cz/skoly/rvp/obsah.asp). Státní úroveň představují Rámcové vzdělávací programy, které vymezují závazné rámce vzdělávání pro jeho jednotlivé etapy, předškolní, základní a střední vzdělávání. Školní

úroveň

představují

Školní

vzdělávací

programy,

podle

nichž

se uskutečňuje vzdělávání na jednotlivých školách a budou v horizontu roku a půl uplatněny ve školské praxi. Školní vzdělávací programy si vytváří každá škola podle zásad stanovených v příslušném Rámcovému vzdělávacím programu. Pro jejich tvorbu mohou školy využít tzv. Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů, který je vytvářen ke každému Rámcovému vzdělávacímu programu. Manuál seznamuje s postupem tvorby Školního vzdělávacího programu a uvádí způsoby zpracování jeho jednotlivých částí s konkrétními příklady (http://www.msmt.cz/ministerstvo/prehledinformacnich-zdroju-k-rvp-pv-a-rvp-zv-a-tvorbe-skolnich-vzdelavacich-programu). V Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání je učivo tematických celků sportovních her rozděleno do tří období: •

1. období 1.-2 .ročník;

•

2. období 3.-5.ročník;

•

3 období 6.-9. ročník (představuje výběrové učivo pro předcházející období).

7

Rámcový vzdělávací program pro Základní vzdělávání - sportovní hry (MŠMT, 2006): •

základy herních systémů, herních kombinací a herních činností jednotlivce v podmínkách utkání - ve vybraných hrách podle podmínek školy: basketbal, házená, fotbal, volejbal, florbal, softball, korfbal, ringo, stolní tenis, lakros aj.

1. období •

zvládá základní činnosti s míčem odpovídající velikosti a hmotnosti;

2. období •

zvládá elementární herní dovednosti (míčové, pálkovací) a uplatní je v utkání podle zjednodušených pravidel;

3. období •

uplatní v utkání základní herní systémy, herní kombinace a herní činnosti jednotlivce (u 2-3 sportovních her).

Učební osnovy vzdělávacího projektu Základní škola (MŠMT, 1996) rozdělují sportovní hry do jednotlivých období následovně. 1.-2. ROČNÍK •

základní pojmy spojené s osvojovanými činnostmi, náčiním, oblečením pro sportovní hry a částmi sportovního hřiště;

•

základní sportovní hry;

•

základy bezpečnosti a hygieny při sportovních hrách;

•

držení míče jednoruč a obouruč;

•

manipulace s míčem odpovídající velikosti a hmotnosti (na místě a v pohybu, vyvolenou a opačnou rukou, nohou);

•

základní přihrávky rukou a nohou (vyvolenou i opačnou).

Učivo je využíváno spíše jako součást tematických celků „Průpravná, kondiční cvičení“ a „Pohybové hry“. Co by měl žák umět, vědět •

zná základní pojmy označující používané náčiní, osvojované dovednosti, části hřiště a nejznámější sportovní hry;

•

zvládá základní způsoby házení a chytání míče (jiného náčiní) odpovídající hmotnosti a velikosti;

•

chápe činnosti s míčem jako vhodné a emotivní činnosti a využívá je v pohybovém režimu (za pomoci učitele i rodičů).

8

3.-5. ROČNÍK Poznatky a činnosti předcházející etapy jsou dále rozvíjeny a doplňovány následujícím učivem: •

základní pojmy osvojovaných činností, základní označení a vybavení hřišť;

•

základní role ve hře (obránce, útočník apod.), pravidla zjednodušených sportovních her (miniher – minibasketbal, miniházená, minikopaná);

•

základní spolupráce ve hře;

•

základní organizace utkání – losování, zahájení utkání, počítání skóre, ukončení utkání;

•

vhodné obutí a oblečení pro sportovní hry;

•

průpravné sportovní hry, utkání podle zjednodušených pravidel;

•

udržet míč pod kontrolou družstva, dopravit míč z obranné poloviny na útočnou a zakončit střelbou, řešit situaci jeden proti jednomu;

•

přihrávka jednoruč a obouruč (vrchní, trčením, přihrávka vnitřním nártem (po zemi, obloukem);

•

vedení míče (driblinkem, nohou);

•

střelba jednoruč a obouruč na koš, střelba jednoruč ze země na branku, střelba vnitřním nártem na branku (z místa i z pohybu, vyvolenou rukou, nohou).

Co by měl žák umět, vědět •

uvědomuje si význam sportovních her pro rozvoj herních dovedností a herního myšlení (tvořivosti);

•

zná základní pojmy osvojovaných činností;

•

zvládá konkrétní hry se zjednodušenými pravidly a dovede je využívat samostatně nebo za pomoci učitele;

•

dovede zaznamenat výsledek utkání a pomáhat při rozhodování;

•

zvládá elementární herní činnosti a dovede je využít v základních kombinacích i v utkání podle zjednodušených pravidel;

•

chápe základní role a hráčské funkce v družstvu a dodržuje je v utkání (za pomoci učitele), uplatňuje zásady fair play jednání ve hře.

9

6.-9. ROČNÍK Vzhledem ke konkrétní výkonnosti žáků je učitel oprávněn zadávat jednotlivcům, skupinám i celé třídě základní nebo prohlubující učivo vyšších ročníků a uplatňovat tak otevřený systém nácviku pohybových dovedností. Vzhledem k předcházejícím úkolům osnov pro 3.-5. ročník, vztahujícím se ke hře družstva jako celku (např. průpravné sportovní hry, utkání podle zjednodušených pravidel, udržet míč pod kontrolou družstva, dopravit míč z obranné poloviny na útočnou a zakončit střelbou, řešit situaci jeden proti jednomu), doporučujeme zařazení učiva, které je označeno tučně: •

význam sportovních pro rozvoj herních dovedností, herních dovedností, herního myšlení, improvizace;

•

herní role a funkce (brankář, hráč v poli, kapitán, rozhodčí, časoměřič, zapisovatel, atd.);

•

základní pravidla osvojovaných her i jiných, základní smluvená gesta rozhodčích;

•

specifika bezpečnosti a hygieny při sportovních hrách;

•

příprava a organizace utkání;

•

úprava různých povrchů hřišť.

Házená Utkání Základy herních systémů: •

postupný útok proti osobní obraně, postupný útok s jedním pivotem;

•

osobní obranný systém po celém hřišti, územní obranný systém 0-6;

herní kombinace: •

útočná kombinace založené na přihrávání, útočná kombinace založené na přebíhání;

•

obranná kombinace zajišťování, proklouzávání;

herní činnosti jednotlivce: •

uvolňování bez míče, s míčem;

•

přihrávka vrchní jednoruč (z místa, za pohybu, ve výskoku, po uvolnění);

•

střelba vrchní jednoruč: ze země, z náskoku, po uvolnění 2-3 kroky;

•

obsazování hráče s míčem a bez míče;

10

•

postoj brankáře vyrážení a chytání střel z různých prostorů.

Fotbal Utkání Základy herních systémů: •

postupný útok, rychlý protiútok, územní obrana;

herní kombinace: •

útočná kombinace založená na přihrávce, útočná kombinace založená na „přihrej a běž“;

•

obranná kombinace založená na zajišťování a přebírání do šířky a do hloubky;

herní činnosti jednotlivce: •

výběr místa (uvolňování, nabíhání), obsazování prostoru;

•

zpracování míče (převzetí, tlumení, vedení míče);

•

přihrávka po zemi na krátkou a střední vzdálenost, přihrávka hlavou na místě;

•

vhazování míče;

•

střelba z místa a po vedení míče;

•

uvolňování, obcházení soupeře s míčem, obsazování;

•

odebírání míče;

•

činnosti brankáře (chytání a vyrážení přízemních a polovysokých střel, výkop, přihrávání rukou).

Basketbal Utkání Základy herních systémů: •

osobní obranný systém;

•

útočný systém založený na rozestavění útočníků bez míče kolem útočníka s míčem;

herní kombinace: •

obranná kombinace založená na proklouzávání;

•

útočná kombinace založená na početní převaze útočníků, na akci „hoď a běž“;

herní činnosti jednotlivce: •

uvolňování bez míče a s míčem (driblinkem, obrátkou);

11

•

přihrávka trčením jednoruč a obouruč (na místě a za pohybu);

•

střelba jednoruč a obouruč z místa, vhazování a rozskok;

•

krytí útočníka bez míče, s míčem, prostoru.

Co by měl žák umět vědět •

rozumí základním rozdílům mezi jednotlivými druhy sportovních her; (kolektivní-individuální, brankové, síťové, pálkovací atp.);

•

rozumí základním pravidlům a ovládá základy rozhodování při hře;

•

chápe role v družstvu a jednání při hře v duchu fair play;

•

zvládá základní údržbu náčiní a úpravu hřiště před a po utkání;

•

zvládá základní herní činnosti jednotlivce a kombinace a uplatňuje je ve hře;

•

umí zvolit taktiku hry a dodržovat ji (za pomoci spoluhráčů, učitele).

Rozšiřující učivo Házená •

další způsoby uvolňování, přihrávání (ve výskoku), střelby (ve výskoku, v pádu);

•

trestný hod;

•

vyrážení míče brankářem v pádu.

Fotbal •

osobní obranný systém na vlastní polovině hřiště;

•

další způsoby zpracování míče (nohou, hlavou);

•

přihrávky na dlouhou vzdálenost, hlavou ve výskoku;

•

střelba prvním dotykem, pokutový kop;

•

chytání vysokých míčů, v pádu.

Basketbal •

další způsoby přihrávek;

•

střelba po pohybu, ve výskoku, střelba přes hlavu;

•

trestný hod;

•

doskakování odražených míčů.

Škola vybírá podle podmínek minimálně dvě hry. Doporučují se i softball, korfbal, ringo, florbal, lední hokej, ringet, tenis, stolní tenis, lacros aj. (Vzdělávací program Základní škola, 1996). Učivo sportovních her zařazené v osnovách představuje

základ

pro

formulaci

odpovídajících

v jednotlivých ročnících. 12

dílčích

učebních

cílů

3 VÝUKA SPORTOVNÍCH HER Dozvíte se •

význam pojmů: rozdělení výuky sportovních her do jednotlivých etap

Budete schopni •

uvědomit si význam základních pojmů

Obsah lekce 1. Charakteristika výuky sportovních her. 2. Herní předpříprava. 3. Manipulační cvičení.

Klíčová slova Etapy výuky sportovních her, herní předpříprava, manipulační cvičení 3.1 Charakteristika výuky sportovních her Výuka sportovních her na základním stupni je ovlivňována řadou specifických okolností a podmínek. Většina žáků se se sportovními hrami (snad s výjimkou fotbalu u chlapců) setkává poprvé a představuje tak klasické začátečníky. Vyučovací proces probíhá obvykle v početnější skupině, v méně příznivých podmínkách a s horším materiálním vybavením (KLIMTOVÁ, KLIMT, TRTÍK, 1992). Tyto okolnosti determinují stanovení odpovídajících didaktických cílů, které lze formulovat následovně: •

získat postupně zájem žáků o vybranou sportovní hru;

•

odpovídajícím výběrem učiva, metodicko-organizačních forem postupně zvyšovat individuální výkonnostní úroveň žáků;

•

dostat žáka na takovou úroveň, aby se mohl jako platný člen družstva podílet na jeho úspěchu v průpravných hrách.

V časové

posloupnosti

se

doporučuje

výuku

sportovních

her

rozdělit

do následujících etap: 1. etapa základní etapa výuky – herní předpříprava •

manipulační cvičení pro nácvik dovedností v zacházení s míčem;

•

manipulační cvičení pro nácvik házení a chytání míče;

•

nácvik a osvojování technické stránky vybraných herních činností jednotlivce;

13

•

nácvik individuálního jednání v redukovaných podmínkách hry, nácvik skupinového jednání v redukovaných podmínkách hry.

2. etapa •

průpravná a herní cvičení pro nácvik základních herních činností.

3. etapa •

průpravná cvičení typu „míč uprostřed kruhu“ pro nácvik skupinového jednání v redukovaných podmínkách hry;

•

průpravné hry pro nácvik skupinového jednání v komplexnějších podmínkách hry.

3.2 Základní etapa výuky - herní předpříprava Herní předpříprava představuje časový úsek, který předchází vlastnímu nácviku sportovní hry. Její obsah je zaměřen na doplňování a rozšiřování dosavadních herních zkušeností žáků a jejich postupnou přeměnu v herní dovednosti. Každý žák, který se začíná učit jakoukoliv sportovní hru vstupuje do vyučování se souborem výchozích způsobilostí, tj. s určitou výbavou již dříve osvojených způsobů lokomoce (běh, chůze, obraty atd.) a herních dovedností (házení, chytání atd.). Cílem je postupně odstraňovat deficity, doplňovat a rozšiřovat herní dovednosti žáků. Důraz je kladen na zařazování „manipulačních cvičení“. Předpokládá se, že při jejich nácviku dochází ke komplexnímu rozvoji koordinačních schopností, které jsou považovány za výkonové předpoklady herních činností jednotlivce. Stupeň jejich rozvoje rozhoduje o úrovni individuálních herních dovedností. Ve výuce sportovních her na 1. st. ZŠ představuje tento celek v 1.–2. ročníku závazný vstup do vyučování. Ve 3.–5. ročníku by měl tvořit nejméně jednu čtvrtinu doby věnované nácviku sportovních her (ČEGAN, KLIMT, 1997). 3.3 Manipulační cvičení Manipulační cvičení se charakterizují jako různě složitá cvičení jednotlivců nebo dvojic s míčem. Žáci při jejich provádění získávají potřebné zkušenosti o charakteristikách letu míče a rozvíjejí specifické obratnostní schopnosti, mezi které uvádíme:

14

•

diferenciační (pocit míče);

•

orientační (změny poloh a pohybu těla při různých časových nárocích s ohledem na pohybující se míč);

•

spojovací (organizace dílčích pohybů v souhře časových a prostorových parametrů);

•

reakční (rychlý projev motorických aktů na očekávaný nebo neočekávaný signál) (ČEGAN, KLIMT, 1997).

Při klasifikaci cvičení jsme jako základní kritéria zvolili: •

vztah žáka k míči (cvičení jednotlivců spojené s kutálením míče, držením míče, předáváním míče, obtáčením míče kolem těla, vyhazováním a chytáním míče);

•

vztah žáka s míčem ke spoluhráči (cvičení dvojic, trojic se stejným obsahem jako v předcházející části);

•

cvičení prováděná na místě a cvičení prováděná v pohybu.

Inventář manipulačních cvičení s míčem Postup při používání manipulačních cvičení: K základním úkolům učitele patří: •

vysvětlení vybraného cvičení a provedení ukázky;

•

seznámení žáků s organizací cvičení a organizací celé třídy na ploše;

•

zahájení cvičení;

•

pozorování a následné posuzování chování žáků z hlediska uvedených kritických míst, předání kontrolních zpětnovazebních informací k regulaci nacvičované činnosti, neustálá aktivizace žáků.

Při hodnocení hodiny si učitel uvědomuje význam učení, které končí třeba jen dílčím úspěchem. Učební cíl: naučit žáky „hrát si s míčem“ Inventář cvičení pro jednotlivce Kutálení míče 1. Stoj rozkročný, hluboký ohnutý předklon, míče kutálet od levé nohy k pravé z jedné

15

ruky do druhé (obměna – míč kutálet pouze jen jednou rukou). 2. Stoj rozkročný, pravou vpřed, hluboký ohnutý předklon, míč kutálet z levé strany na pravou mezi nohama a zpět.

3. Stoj rozkročný, hluboký ohnutý předklon, míč kutálet jednou rukou (pravou, levou) vedle nohy vpřed a vzad tak, aby se míč kutálel před trup a za trup. 4. Stoj rozkročný, hluboký ohnutý předklon, míč kutálet postupně kolem pravé, levé a obou nohou. 5. Stoj rozkročný, hluboký ohnutý předklon, kutálet míč kolem pravé nohy a navázat kutálením kolem levé nohy – vytvoření osmičky kolem obou nohou. 6. Klek na pravé, míč kutálet kolem chodidla. 7. Klek na pravé, míč kutálet pod nohou z pravé strany na levou a zpět. Kutálení míče po vlastním těle 1. Mírný stoj rozkročný, spojené paže předpažit a na ně položit míč. Změnou úhlu paží nechat míč po pažích kutálet, míč nesmí spadnout na zem. Mírný stoj rozkročný, míč držet před tělem mezi hřbetem jedné ruky a dlaní druhé ruky,paže pokrčit. Úkolem je míčem točit až do předpažených paží, zpátky opačným směrem.

16

2. Mírný stoj rozkročný, míč položit na pravou dlaň, vzpažit pravou zevnitř, levou upažit dolů, mírný předklon. Skutálet míč po pravé paži přes šíji na levou paži a uchopit míč dlaní levé ruky. 3. Sed, skrčit přednožmo, míč položit na nárty. Propnutím nohou v kolenou nechat skutálet míč do klína, uchopit ho rukama a položit na nárty pokrčených nohou. Nedotýkat se země nohama ani rukama. 4. Mírný stoj rozkročný, mírný předklon, položit míč na šíji a nechat skutálet po páteři dolů, uchopit míč na bedrech oběma rukama. Prohodit míč před sebe úderem o zem mezi nohama. 5. Stoj rozkročný, hluboký předklon, položit míč na bedra a nechat ho skutálet po zádech přes

hlavu.

Úkolem

před dopadnutím

na

hráče zem

je

opět

míč chytit

a vzpřímit se. 6. Stoj rozkročný pravou vpřed, mírný předklon, upažit a položit si míč na šíji. Úkolem je přecházet do různých poloh dřepu, kleku, lehu na prsou, cílem je udržet míč na šíji bez držení rukou. 7. Mírný stoj rozkročný, míč držet v prstech ve své silnější paži před sebou. Zápěstím míč roztočit a nechat jej točit v dlani, posléze na kloubech

prstů.

Poté

roztočit

míč

na polštářku, či nehtu ukazováčku. Postupně střídat ostatní prsty. Předávání míče 1. Sed snožný, předávání míče z ruky do ruky před tělem i za tělem. 17

Sed pokrčmo, předávání míče po nohama. 2. Sed, přednožit pravou, předávání míče pod nohou a výměna. 3. Klek na pravé, předávání míče kroužkem kolem stehna levé nohy. Střídání nohou. 4. Stoj, pokrčit přednožmo levou, předávat si míč pod nebo kolem kolena. 5. Stoj

rozkročný,

ve vzpažení,

pokrčit

míč paži

v pravé v lokti,

ruce míč

za hlavu. Mezi lopatkami předat míč z pravé do levé ruky. Nedosáhne-li žák ke druhé ruce, nechat míč skutálet po zádech. Ruce vystřídat. 6. Ve stoji předpažit pravou, míč držet v dlani. Lehce míč nadhodit, dlaň otočit a padající míč uchopit hřbetem ruky, prsty jsou přitom roztaženy. Obtáčení a kroužení 1. Stoj spatný, obtáčení míče kolem hlavy střídavě v obou směrech. 2. Stoj rozkročný, ohnutý předklon. Kroužení míčem kolem jedné nohy, střídavě oběma směry. Míče předávat z jedné ruky do druhé. 3. Klek na pravé, obtáčení míče kolem stehna levé nohy, výměna nohou. 4. Klek na pravé, obtáčení míče kolem lýtka levé nohy, výměna nohou. 5. Stoj na levé, pravá přednožit pokrčmo, obtáčení kolem stehna zvednuté nohy. 6. Stoj spatný, kroužení kolem celého těla. Začít kroužením kolem pokrčených kolenou, přejít na kroužení kolem pasu, cvik ukončit kroužením kolem hlavy. Měnit směr pohybu kroužení od hlavy směrem ke kolenům.

18

7. Stoj rozkročný, míč držet volně obouruč před tělem ve výši pasu. V této výšce předáváním míče z levé ruky do pravé před tělem, z pravé ruky do levé za tělem kroužit míčem kolem těla. Nepohybovat pánví. 8. Podřep

rozkročný,

rovný

předklon.

Předáváním míče z jedné ruky do druhé kroužit míčem po dráze osmičky mezi koleny (nácvik obranného postoje, hlava vzhůru). Kutálení ve dvojicích Učební cíl: osvojení sbírání míče obouruč spodní Kritická místa: •

hřbety rukou jsou nízko nad podlahou (směřují k podlaze), prsty jsou široce roztaženy malíčky směřují k sobě;

•

nízký předklon, žák ztrácí stabilitu a přehled.

1. Stoj rozkročný, hluboký ohnutý předklon, nebo sed roznožný. Jeden i více míčů kutálet mezi sebou různými směry. 2. Sed roznožný, kutálet míč mezi sebou, po uchopení míče provést leh vzad, míče je na prsou nebo ve vzpažených rukou, zpět do sedu. 3. Klek, kutálet jeden nebo více míčů mezi sebou různými směry (lze použít i různé druhy míčů). Po uchopení míče provádět různou manipulaci s míčem. 4. Hráč A je vodič. Úkolem hráče B je napodobovat hráče A v kutálení míče libovolným směrem v předem daném území.

19

5. Dvojice

ve

stoji

čelem

proti

sobě

na vzdálenost 3-4 m, kutálení míče po zemi. Každý

hráč

provede

výskok

(obrat)

před přibližujícím se míčem, a po doskoku zachycení míče na zemi. 6. Dvojice ve stoji čelem proti sobě, předpažit a uchopit se za ruce, míče na předpažených rukou. Úkolem je kutálet míč po napjatých rukou směrem k hráči, který je v podřepu. Podřepy střídat. Kutálení míče ve skupinách 1. Hráči ve stoji v kruhu, 1 hráč uprostřed. Úkolem hráčů jsou vzájemné přihrávky míče kutálením. Hráče uprostřed kruhu střídat. 2. Meta ve vzdálenosti 8-10 m od stojícího hráče, úkolem hráče je běh k metě a kutálení míče vedle sebe, uchopení míče na metě do rukou a běh zpět, předání míče dalšímu spoluhráči (možné různé obměny). 3. Hráč má za úkol probíhat a kutálet míč vedle sebe vytvořenou jednoduchou slalomovou dráhou (6 met). 4. Honěná na vymezeném území. Úkolem honícího hráče i honěných hráčů je pohybovat se vpřed i vzad a současně kutálet míč levou nebo pravou rukou. Předávání míče ve dvojicích 1. Dvojice v sedu roznožném čelem k sobě, chodidla opřít o sebe, nohy propnout. Úkolem je předávat si míč střídavě nad oběma nohama. 2. Dvojice v sedu mírně roznožném, chodidla opřít o sebe, nohy napnout. Úkolem je předávat si míč středem mezi nohama, po předání provést leh na záda, zpět do sedu. 3. Dvojice hráčů ve stoji zády k sobě. Předávání míče zprava i zleva vytočením trupu po dráze osmičky (mezi trupy).

20

4. Dvojice hráčů ve stoji rozkročném zády k sobě

ve

nad hlavou,

vzpažení.

Předávání

po předávce

míče

míče provést

předklon a předat míč mezi nohama (lze využít i dvou míčů najednou). Předávání míče ve skupinách 1. Hráči v zástupu v sedu rozkročném, vzpažit a předávat míč záklonem zepředu dozadu.

2. Hráči v zástupu ve stoji rozkročném, rozestupy 1 až 1,5 m. Úkolem hráče A a B je předat si míč v hlubokém předklonu, hráč A mezi nohama, hráč B do natažených rukou.

Vyhazování a chytání míče Dílčí cíl: naučit žáky držet míč jednoruč, obouruč, chytat míč obouruč spodem a obouruč vrchem Při zařazování jednotlivých cvičení učíme postupně jednotlivé druhy držení a chytání míče. Kritická místa: Držení míče jednoruč: •

míč leží na roztažených prstech ruky, která je vytočena dlaní nahoru.

Držení míče obouruč: •

držení míče v prstech, které jsou roztaženy na míči shora, palce směřují vzhůru dovnitř.

Chytání míče obouruč spodní: •

míč leží na roztažených prstech, malíky směřují k sobě, palce vzhůru zevnitř, paže jsou nataženy před tělem.

Chytání míče obouruč vrchní: •

paže jsou nataženy směrem k míči, palce u sebe, prsty široce roztaženy.

21

Manipulační cvičení nadhazování a chytání 1.

Stoj rozkročný, předpažit poníž, míč položit na dlaně, vyhazovat míč do výšky (0,5m). Malíčky u sebe.

2. Stoj rozkročný, předpažit pokrčmo, míč je nad hlavou, vyhazovat míč do výšky (0,5m). Palce u sebe. 3. Mírný stoj rozkročný, vyhodit míč pravou, chytit opět pravou rukou. 4. Mírný stoj rozkročný, vyhodit míč pravou, chytit levou a naopak. 5.

Stoj rozkročný, nadhazovat míč z držení na prsou obouruč vrchem a následně chytit míč ve vzpažení, palce u sebe (obměna – vyhodit a chytit míč po dopadu co nejníže u země).

6.

Stoj spatný, vyhodit míč do výšky, tlesknout za zády v předklonu za kotníky, chytit míč.

7.

Stoj spatný, vyhodit míč do výšky, tlesknout před a za tělem, chytit míč.

8.

Stoj spatný, vyhodit míč do výšky, tlesknout do stehen (hýždí), chytit míč.

9.

Mírný stoj rozkročný, míč držet oběma rukama před hlavou. Míč pustit, tlesknout nad ním a opět chytit před dopadem na zem.

10. Mírný stoj rozkročný, nadhodit míč nad sebe, provést obrat o 180º a chytit míč (obměna – obrat o 360º, 720º).

22

11. Mírný stoj rozkročný, nadhodit míč na sebe, provést – dřep, klek, sed, leh – vztyk a chytit míč ve výchozí pozici nebo ve dřepu, v sedu, v lehu. 12. Stoj rozkročný, upažit, přehazovat míč z levé ruky do pravé přes hlavu.

13. Mírný stoj rozkročný, míč držet oběma rukama před tělem. Vyhodit míč nad hlavu a chytit jej oběma rukama za zády, přehodit míč zpět před tělo, nepředklánět se (obměna: míč vyhodit vysoko nad hlavu, nechat jej jedenkrát dopadnout na zem a po odrazu chytit za zády). 14. Mírný stoj rozkročný, míč držet za hlavou v mírném záklonu. Upustit míč za zády, provést hluboký předklon a padající míč chytit zepředu mezi nohama. 15. Mírný stoj rozkročný, míč držet jednou rukou před tělem, druhou rukou za tělem mezi lýtky pokrčených nohou. Pustit míč a měnit pozici rukou, snažit se nenechat míč dopadnout na zem (obměna – cvičení provádět za současné výměny postavení nohou na místě). 16. Mírný stoj rozkročný, vzpažit, míč držet v rukou. Paže mírně pokrčit za hlavu, pustit míč, vykonat obrat a chytit padající míč (obměna, do cviku vložit po puštění míče z rukou tlesknutí před tělem). 17. Podřep rozkročný, míč držet oběma rukama před koleny. Míč lehce nadhodit směrem dozadu mezi koleny a chytit před dopadem na zem oběma rukama za tělem. Cvik provádět i opačným směrem.

23

18. Leh na zádech, držet míč v úrovni prsou. Trčením vyhodit míč vzhůru, převalit se o 360º a chytit míč před dopadem na zem. 19. Mírný stoj rozkročný, vyhodit míč vzhůru před sebe, provést kotoul, chytit míč před nebo po jednom dopadu na zem. 20. Podřep rozkročný, pravou rukou prohazovat míč zepředu pod levou nohou, po prohození míč chytit levou rukou. Cvik opakovat prohozením míče levou rukou pod pravým kolenem, míč chytit pravou rukou (obměna – míč prohazovat mezi nohama zezadu). 21. Stoj rozkročný, v předklonu prohodit míč zepředu mezi nohama do výšky, rychlý vzpřim a chytit míč zepředu ve stoji. Chodidla na místě. Vyhazování a chytání míče se dvěma míči 1. Mírný stoj rozkročný, v každé ruce držet před sebou míč, oba míče současně nadhazovat a zpětně chytat do rukou. 2. Mírný stoj rozkročný, v každé ruce držet před sebou míč, oba míče současně vyhodit nad sebe, provést obrat o 360º, po obratu míče opět chytit. 3. Mírný stoj rozkročný, jeden míč pravou rukou vyhodit, druhý míče předat z levé ruky do pravé (popř. předat míč za tělem), volnou levou chytit vyhozený míč (CHLUBNOVÁ, 2006). Vyhazování a chytání míče ve dvojicích Dílčí cíl: naučit chytat míč obouruč vrchem Kritická místa: •

paže jsou nataženy směrem k míči, palce u sebe, prsty široce roztaženy.

24

1. Dvojice hráčů ve stoji čelem k sobě, vzdálenost dva až tři m od sebe, oba s míčem v rukou. Úkolem hráče A je přihrát míč hráči B, úkolem hráče B je nadhodit svůj míč nad sebe, chytit míče od spoluhráče, vrátit jej zpět a chytit

svůj

nadhozený

míče.

Výměna úloh. 2. Dvojice hráčů v postavení jako u cvičení 1. Cvičení provádět se třemi míči. Úkolem hráčů je nadhazovat své míče a s třetím míčem si přihrávat. 3. Dvojice hráčů ve stoji čelem proti sobě ve vzdálenosti 3 m od sebe. Úkolem obou hráčů je současně vyhodit na znamení své míče do výšky před sebe, míče nasměrovat k vzájemnému odrazu od sebe zpět do svých rukou (CHLUBNOVÁ, 2006). Inventář cvičení pro fotbal Učební cíl: ovládání míče 1. Manipulace s míčem na místě a v chůzi.

Žák válí míč různými způsoby: a. chodidlem; b.vnějším, vnitřním a přímým nártem (VOTÍK, 2005).

25

2. Rychlé nohy

Žák odehrává míč mezi vnitřními nárty: a. na místě; b. za pomalého pohybu vpřed, c. otáčením na místě i za pohybu (VOTÍK, 2005). 3. Žonglování s míčem

Hráč odehrává míč nohou: po dvou dopadech míče na zem, po jednom dopadu míče na zem, po vlastním nadhozu žák odehrává míč hlavou po vlastním nadhozu (VOTÍK, 2005). 4. Hlavičkování ve dvojici

Žáci si ve dvojici přihrávají hlavou míč v sedu proti sobě: po vlastním nadhození, po nadhození partnerem, soutěž dvojic o největší počet odhlavičkovaných míčů bez přerušení (VOTÍK, 2005). 26

Doporučení pro práci s inventářem Po zvládnutí uvedených cvičení zvyšujeme jejich náročnost: -

změnami výchozích poloh;

-

změnami vnějších podmínek (kombinace cvičení);

-

změnami velikosti a hmotnosti míče;

-

vykonáváním osvojeného cvičení v maximálním tempu (soutěže);

-

vykonáváním osvojeného cvičení s omezením příjmu informací (částečné nebo úplné vyloučení zrakového analyzátoru).

Naše doporučení: •

v 1. a 2. třídě používat tenisové míčky, pěnové odlehčené míče, míče na odbíjenou;

•

v 3. až 5. třídě používat pěnové odlehčené míče, míče na volejbal, míče na minibasketbal, miniházenou, minikopanou (velikost míče č. 5).

Pokuste se sestavit inventář manipulačních cvičení pro 1. a 2. třídu, 3. až 5. třídu. Jaké míče jsou vhodné pro tyto věkové skupiny? 3.4 Metodicko-organizační formy Výuka základních herních činností jednotlivce sportovních her na 1. stupni základní školy je realizována především prostřednictvím nácviku. V jeho obsahu jsou zahrnuty metodicko-organizační formy, metody nácviku, vyučovací formy a vyučovací styly (KLIMTOVÁ, 2004). Efektivita nácviku a osvojování učiva vybrané sportovní hry závisí především na vhodném výběru metodicko-organizačních forem. Tyto umožňují na všech stupních výkonnosti (v 1.-5. třídě) vytvářet vhodné podmínky pro efektivní učení žáků. Jejich obsah je tvořen různě složitými herními činnostmi, které jsou obsaženy v osnovách a plní se jejich prostřednictvím jednotlivé úkoly výše uvedených tématických celků. Za určující hledisko se považuje způsob účelného uspořádání vnějších herních situačních podmínek a obsahu, tvořeného herními činnostmi jednotlivce, s cílem umožnit realizaci daných požadavků formulovaných jako konkrétní herní úkoly.

27

Vnější podmínky zahrnují přítomnost nebo nepřítomnost soupeře a stupeň proměnlivosti situačně herních podmínek (KLIMTOVÁ, KLIMT, TRTÍK, 1992). Kombinace těchto podmínek vede k vyčlenění následujících typů metodickoorganizačních forem: -

průpravná cvičení 1. typu;

-

průpravná cvičení 2. typu;

-

herní cvičení 1. typu;

-

herní cvičení 2. typu;

-

průpravné hry.

Tématický celek nácvik technické stránky herních činností Průpravná cvičení 1. typu Jsou charakterizována nepřítomností soupeře a předem určenými relativně neměnnými podmínkami. Mají obvykle danou přesnou organizaci (přemísťování hráčů a míče), která má umožnit opakování daného herního úkolu. Při opakování se postupně zdůrazňuje organizace a vývoj obsahu. Průpravná cvičení 2. typu Jsou charakteristická nepřítomností soupeře a náhodně proměnlivými, avšak limitovanými podmínkami. Proměnlivé podmínky vedou hráče k variabilním pohybovým odpovědím příznačným krátkou dobou k přípravě, k reakcím spojeným s následným rozhodováním vzhledem k vytvořeným vnějším vlivům. Tématický celek nácvik individuálního jednání v redukovaných podmínkách hry Herní cvičení 1. typu Jsou charakteristická přítomností soupeře, předem určenými herními podmínkami a určeným průběhem řešení herní situace. Činnost obránce je omezena, tj. předem je určen způsob jeho činnosti průběhu cvičení. Situačně determinované podmínky herních cvičení 1. typu dovolují soustředit pozornost na: a) pohybové vykonání herní činnosti situačně adekvátním způsobem; b) vnímání herní situace a identifikaci klíčových situačních faktorů; c) poznávání vztahů ke spoluhráčům a soupeřům. Hráč jako jednotlivec nebo člen skupiny není nucen rozhodovat o volbě nejvhodnější alternativy řešení. Ta je dána předem. Instrukce k hernímu cvičení

28

obsahuje pokyny k vykonání pohybu, upozornění na důležité situační faktory a směrnice pro činnost soupeře. Mají klíčovou funkci ve vývoji psychických výkonových determinant. Hráč se učí situačně vnímat, zvětšuje vizuální objem pohybových a prostorových percepcí a částečně proniká i do náročných situačních anticipací. K využívání těchto kognitivních procesů dochází v podmínkách, které se proměňují předem určeným způsobem bez časového tlaku bez nutnosti rychle se rozhodovat. Herní cvičení 2. typu Jsou charakteristická náhodně se proměňujícími podmínkami z různě vyjádřeným odporem soupeře. Mají charakter situační neočekávanosti. Tato cvičení umožňují opakovaně řešit různě složité herní úkoly. Složitost úkolů je dána počtem zúčastněných žáků ve cvičení, prostorovými a časovými podmínkami a omezeními. Z hlediska počtu hráčů se rozlišují herní cvičení na: -

herní cvičení s početní převahou útočníků nad obránci;

-

herní cvičení s početní převahou obránců nad útočníky;

-

herní cvičení s vyrovnaným počtem útočníků a obránců. Herní cvičení s převahou útočníků nad obránci se používají na všech

výkonnostních úrovních. U začátečníků však mají prioritu, neboť usnadňují požadované řešení zvoleného herního úkolu (DOBRÝ, 1988). Tématický celek nácvik skupinového jednání v redukovaných podmínkách hry Průpravné hry Jsou charakteristické přítomností soupeře, neočekávaností herních situací a souvislým herním dějem, v němž dochází k časově a situačně nečekaným změnám. Jejich popis a význam při nácviku je uveden v dalším textu. Problematiku metod nácviku, vyučovacích forem a vyučovacích stylů jsme zpracovali v učebním textu Didaktika tělesné výchovy pro učitele primárního vzdělávání (KLIMTOVÁ, 2004). V čem spočívá rozdíl mezi průpravným a herním cvičením? Co znamená pojem průpravná hra?

29

4 NÁCVIK A JEDNOTLIVCE

OSVOJOVÁNÍ

HERNÍCH

ČINNOSTÍ

Dozvíte se •

význam pojmů: obsah a nácvik učiva v jednotlivých etapách výuky

Budete schopni •

uvědomit si význam základních pojmů

Obsah lekce 1. Učivo sportovních her pro 1.-2. ročník, učební cíle, kroky nácviku, kritická místa provedení. 2. Učivo sportovních her pro 3.-5. ročník, učební cíle, kroky nácviku, kritická místa provedení.

Klíčová slova Postupy nácviku jednotlivých herních činností ve sportovních hrách, učební cíle, dílčí cíle, kroky nácviku, kritická místa provedení. 4.1 Nácvik sportovních her Následující uvedené postupy nácviku předepsaného učiva osnov zahrnují výběr konkrétního učiva, stanovení učebního cíle a na něj navazujících dílčích cílů, kroky nácviku a kritická místa provedení. Zařazená průpravná cvičení jsou charakterizována nepřítomností soupeře a předem určenými relativně neměnnými podmínkami. Mají obvykle danou přesnou organizaci (přemísťování hráčů a míče), která má umožnit opakování daného herního úkolu. Při opakování se postupně zdůrazňuje organizace a vývoj obsahu. Nácvik po jednotlivých krocích se provádí v optimálních podmínkách (na místě, v chůzi, v pomalé rychlosti, po vlastním nadhozu atd.), čímž se dává žákovi možnost k rozvoji vztahů mezi nim a míčem. Učební situace se postupně rozvíjí tak, aby docházelo k rozvoji vztahů mezi spoluhráči. Kritická místa představují požadavky na správné provedení činnosti, nácvik směřuje k tomu, aby žák dosahoval postupnou změnu v herním výkonu odpovídající jeho možnostem.

30

Preferovaným vyučovacím postupem je modifikace komplexního postupu která, zdůrazňuje

opakování

celku

(přihrávání,

driblink,

střelba)

s postupným

zdůrazňováním jednotlivých kritických míst. 4.2 Učivo sportovních her 1.-2. třída •

manipulace s míčem odpovídající velikosti (viz. předcházející kapitola);

•

držení míče jednoruč a obouruč;

•

základní přihrávky rukou a nohou (vyvolenou i opačnou).

Manipulační cvičení pro nácvik dovedností zacházení s míčem pro 1. a 2. třídu Předávání (doporučujeme tenisový míč) 1. Stoj spatný pokrčit připažmo, předávání míčku z pravé ruky do levé. Obměna: předávání míčku v různých polohách např. v kleku, v sedu aj. 2. Sed pokrčmo, předávání míčku pod nohama. 3. Sed snožný, předávání míčku z ruky do ruky před tělem i za tělem. Obtáčení 1. Stoj spatný, obtáčení míčku kolem hlavy střídavě v obou směrech. 2. Kroužení míčkem kolem jedné nohy, střídavě oběma směry. Míček předávat z jedné ruky do druhé. Výměna nohou. 3. Klek na pravé. Obtáčení míčku kolem stehna levé nohy. Výměna nohou. 4. Klek na pravé. Obtáčení míčku kolem lýtka levé stojné nohy. Výměna nohou. 5. Stoj na levé, pravá přednožit pokrčmo, obtáčení kolem stehna zvednuté nohy. Výměna nohou. 6. Stoj spatný, kroužení kolem celého těla. Začít kroužením kolem pokrčených kolenou, přejít na kroužení kolem pasu, cvik ukončit kroužením kolem hlavy. Měnit směr pohybu kroužení od hlavy směrem ke kolenům. 7. Stoj rozkročný míček držet volně před tělem oběma rukama ve výši pasu. V této výšce předáváním míčku z levé ruky do pravé před tělem a z pravé ruky do levé za tělem, kroužit míčkem kolem těla. Nepohybovat pánví. 8. Podřep rozkročný, rovný předklon, předáváním míčku z jedné ruky do druhé, kroužit míčkem po dráze osmičky mezi koleny.

31

Vyhazování a chytání 1. Mírný stoj rozkročný, vyhodit míček pravou, chytit oběma. 2. Mírný stoj rozkročný, vyhodit míček pravou, chytit pravou. 3. Stoj spatný, vyhodit míček do výšky, tlesknout před tělem, chytit míček. 4. Stoj spatný, vyhodit míček do výšky, tlesknout za tělem, chytit míček. 5. Stoj spatný, vyhodit míč do výšky, tlesknout do stehen (hýždí), chytit míč. 6. Mírný stoj rozkročný, nadhodit míč nad sebe, provést dřep, klek, sed vztyk a chytit míč ve výchozí pozici (šikovnější děti) nebo ve dřepu, v sedu, v lehu. Manipulační cvičení ve dvojicích Kutálení ve dvojicích 1. Sed roznožný, jeden i více míčků kutálet mezi sebou různými směry. 2. Sed roznožný, kutálet míček mezi sebou, po uchopení míčku provést leh vzad, míček je ve vzpažených rukou, zpět do sedu. 3. Klek, kutálet dva míčky mezi sebou. Po uchopení míčku provádět různou manipulaci s míčkem. 4. Žák A leh na zádech, úkolem žáka B je kutálek míček po kruhové dráze kolem žáka A. Vystřídat. Předávání ve dvojicích 1. Dvojice žáků ve stoji rozkročném zády k sobě ve vzpažení. Úkolem je předávat si míček nad hlavou, po předávce míčku provést předklon a předat míček mezi nohama. 2. Dvojice žáků v lehu na břiše hlavami k sobě, ve vzpažení předávat míček, trup co nejvýše. Po předání míčku převal do lehu na záda a zpět na břicho. Cvičení opakovat. 3. Dvojice ve stoji rozkročném zády k sobě, hluboký předklon. Úkolem je předání míčku mezi nohama: první žák levou rukou do levé ruky druhému žákovi; druhý žák kolem své levé nohy do pravé ruky zpět prvnímu žákovi. Nácvik herních činností jednotlivce Postup při nácviku. K základním úkolům učitele patří: 32

•

vysvětlení učebního cíle, provedení ukázky;

•

výběr průpravného cvičení, seznámení žáků s organizací průpravného cvičení a organizací celé třídy na ploše;

•

zahájení cvičení, postup podle jednotlivých kroků;

•

pozorování a následné posuzování chování žáků z hlediska uvedených kritických míst,

•

předání kontrolních zpětnovazebních informací k regulaci nacvičované činnosti;

•

neustálá aktivizace žáků.

Při hodnocení hodiny si učitel uvědomuje význam učení, které končí třeba jen dílčím úspěchem. Přihrávání a chytání (basketbal, házená) Přihrávání je herní činnost jednotlivce, jejímž cílem je hodit míč tak, aby jej spoluhráč mohl snadno chytit. K základům techniky patří: držení míče, polohy a pohyby paží spojené s držením míče a vlastním hodem, postoj a změny postoje při přihrávce. Neoddělitelnou součástí této herní činnosti je chytání míče. Učební cíl: nácvik přihrávky vrchní jednoruč a chytání obouruč vrchem na místě (basketbal, házená)

Kroky: 1. Ukázka celé přihrávky a chytání míče, procvičování. 2. Zdůraznění postoje a postavení paží při chytání, procvičování Kritická místa: •

uvolněný postoj, v mírném podřepu rozkročném, nesouhlasná noha je mírně předkročena;

33

•

natažení obou paží vpřed palce směřují k sobě, prsty jsou roztaženy (KLIMT, KLIMTOVÁ, 1980).

3. Zdůraznění držení míče a pohybu paže, ztlumení chyceného míče, procvičování.

Kritická místa: •

míč je nad ramenem, loket směřuje od těla;

•

přihrávající ruka je za míčem, druhá jej přidržuje zepředu;

•

postupné tlumení míče krčením paží do žádané polohy;

•

neustálá kontrola míč zrakem.

4. Zdůraznění práce zápěstí, procvičování přihrávky. Kritická místa: •

paže švihá vpřed, zápěstí se klopí, prsty směřují za míčem.

5. Zdůrazníme přenesení váhy, procvičování přihrávky. Kritická místa: •

pohyb se dokončuje mírnou rotaci trupu a přenesením váhy na přední nohu.

Po zvládnutí přihrávky „lepší rukou“, nacvičujeme přihrávku i opačnou rukou. Nácvik se postupně zaměřuje na přihrávání nejrůznějším směrem, přihrávání z místa s následným pohybem bez míče. Průpravná cvičení: •

žáci jsou ve dvojicích na delší straně hřiště a podle pokynů učitele nacvičují přihrávku a chytání míče;

•

žáci jsou rozestaveni v zástupech proti sobě. Přihrávají do protějšího zástupu a po přihrávce se zařadí na konec svého zástupu, na konec protějšího zástupu;

34

•

žáci jsou rozděleni do pětic. Čtyři žáci vytvoří kruh pátý se postaví doprostřed kruhu (rozestaveni 2-1-2). Úkolem žáka stojícího uprostřed je postupně přihrávat každému ze spolužáků, kteří mu míč vracejí. Po splnění úkolu se žák vymění s jedním ze spolužáků a cvičení se opakuje

až do doby vystřídání všech žáků (KLIMT, KLIMTOVÁ, 1980). Učební cíl: osvojení přihrávky vnitřní stranou nohy, převzetí míče zastavením vnitřní stranou nohy (fotbal) Dílčí cíl: nácvik přihrávky vnitřní stranou nohy, převzetí míče zastavením vnitřní stranou nohy na místě (fotbal)

Kroky: 1. Ukázka přihrávky a převzetí míče, procvičování. 2. Zdůraznění postoje stojné nohy, pohybu kopající nohy a nohy, která přebírá míč, procvičování přihrávky. Kritická místa: •

stojná noha je v okamžiku kopu na úrovni míče;

•

před převzetím míče je noha dostatečně předsunuta a při styku s míčem se pohybuje zpět.

3. Zdůraznění zpevnění kolena a kotníku v okamžiku přihrávky, procvičování přihrávky. Kritická místa: •

podélná osa kopající nohy je kolmo na směr přihrávky;

•

zásah do míče je proveden vnitřní stranou nohy;

Průpravná cvičení: •

žáci jsou ve dvojicích na delší straně hřiště a podle pokynů učitele nacvičují přihrávku a převzetí míče;

35

•

žáci stojí ve třech zástupech ve tvaru trojúhelníka. Obsah cvičení je stejný jako u předešlého (KLIMT, KLIMTOVÁ, 1980).

Průpravné hry Míčová válka Žáci jsou rozděleni do dvou družstev a rozestaveni za koncovou čárou. volejbalového hřiště. Každý hráč má míč, který na signál koulí míč na soupeřovu polovinu a snaží se co nejrychleji vracet jeho míče. Jeden žák kutálí jen jeden míč. Po uplynutí časového limitu, vítězí družstvo, na jehož straně je méně míčů. Obměna: žáci hází míč. 4.3 Učivo sportovních her 3.-5. třída Poznatky a činnosti předcházející etapy jsou dále rozvíjeny a doplňovány následujícím učivem: •

přihrávka jednoruč a obouruč (vrchní, trčením, přihrávka vnitřním nártem), vedení míče (driblinkem, nohou);

•

střelba jednoruč a obouruč na koš, střelba jednoruč ze země na branku, střelba vnitřním nártem na branku (z místa i z pohybu, vyvolenou rukou, nohou);

•

průpravné sportovní hry, utkání podle zjednodušených pravidel;

•

základní role ve hře (obránce, útočník apod.), pravidla zjednodušených sportovních her (miniher – minibasketbal, miniházená, minikopaná);

•

základní spolupráce ve hře;

•

základní organizace utkání - losování, zahájení utkání, počítání skóre, ukončení utkání;

•

udržet míč pod kontrolou družstva, dopravit míč z obranné poloviny na útočnou a zakončit střelbou, řešit situaci jeden proti jednomu.

Manipulační cvičení vhodná pro 3.-5. třídu Kutálení 1. Stoj rozkročný, hluboký, ohnutý předklon, míč kutálet postupně kolem pravé, levé a obou nohou. 2. Stoj rozkročný pravou vpřed, hluboký ohnutý předklon, míč kutálet z levé strany na pravou mezi nohama a zpět.

36

3. Stoj rozkročný, hluboký ohnutý předklon, míč kutálet postupně kolem pravé, levé a obou nohou. 4. Klek na pravé, míč kutálet pod nohou z pravé strany na levou a zpátky. Kutálení po vlastním těle 1. Stoj rozkročný, hluboký předklon, položit míč na bedra a nechat ho skutálet po zádech přes hlavu. Před dopadnutím míče na zem ho opět chytit a vzpřímit se. 2. Mírný stoj rozkročný, spojené paže předpažit a na ně položit míč. Změnou úhlu paží nechat míč po pažích kutálet, nesmí spadnout na zem. 3. Sed, skrčit přednožmo, míč položit na nárty. Propnutím nohou v kolenou nechat skutálet míč do klína, uchopit ho rukama a položit na nárty pokrčených nohou. Nedotýkat se země nohama ani rukama. Kutálení ve dvojicích 1. Žák A leh (na zádech), úkolem žáka B je kutálet míč po kruhové dráze kolem žáka A (možno kutálet po obrysové dráze, andělíček). Vystřídat. 2. Žák A vodič, úkolem žáka B je napodobovat žáka A v kutálení míče libovolným směrem v předem daném území. 3. Žák A vodič, úkolem žáka B je napodobovat žáka A v kutálení míče libovolným směrem v předem daném území. 4. Dvojice stojí čelem proti sobě, předpažit a uchopit se za ruce, míč na předpažených rukou. Úkolem je kutálet míč po napjatých rukou směrem k žákovi, který je v podřepu, podřepy střídat. 5. Stoj rozkročný, hluboký ohnutý předklon, jeden i více míčů kutálet mezi sebou různými směry. 6. Sed roznožný, jeden i více míčů kutálet mezi sebou různými směry. 7. Sed roznožný, kutálet míč mezi sebou, po uchopení míče provést leh vzad, míč je na prsou nebo ve vzpažených rukou, zpět do sedu. Držení míče 1. Stoj rozkročný, pokrčit předpažmo, míč držet obouruč vrchem před obličejem. V poklusu na místě opakovaně sklápět zápěstí. 2. Stoj spojný, míč držet obouruč nad hlavou. Přednožit pravou, výpon na levé, současně předpažit, špičkou nohy se snažit kopnout do míče, přinožit pravou a vzpažit. Totéž levou nohou.

37

3. Stoj rozkročný, ruce v týl, míč nad hlavou, střídavě otáčet trup vpravo a vlevo s hmitem. 4. Stoj rozkročný, míč držet obouruč volně před tělem. Střídavě hluboký ohnutý předklon, ruce mezi nohama (míč co nejdál vzad), hmit a prohnutý předklon se vzpažením, hmit. Předávání míče 1. Stoj spatný pokrčit připažmo, předávání míče z pravé ruky do levé. Obměna: v kleku, sedu nebo poklusu. 2. Sed pokrčmo, předávání míče pod nohama. 3. Sed, přednožit pravou, předávání míče pod nohou a výměna. 4. Stoj, pokrčit přednožmo levou, předávat si míč pod nebo kolem kolena. 5. Stoj rozkročný, míč v pravé ruce ve vzpažení, pokrčit paži v lokti, míč za hlavu. Mezi lopatkami předat míč z pravé do levé ruky. Nedosáhne-li žák ke druhé ruce, nechat míč skutálet po zádech. Ruce vystřídat. Předávání míče ve dvojicích 1. Dvojice žáků ve stoji zády k sobě. Úkolem je předávat si míč zprava i zleva vytočením trupu po dráze osmičky (mezi trupy). 2. Dvojice žáků ve stoji rozkročném zády k sobě ve vzpažení. Úkolem je předávat si míč nad hlavou, po předávce míče provést předklon a předat míč mezi nohama. 3. Dvojice v sedu roznožném čelem k sobě, chodidla opřít o sebe, nohy napnout. Úkolem je předávat míč střídavě nad oběma spojenýma nohama. 4. Dvojice v sedu mírně roznožném, chodidla opřít o sebe, nohy napnout. Úkolem je předávat si míč středem mezi nohama, po předání míče provést leh na záda, zpět do sedu. Předávání ve skupinkách 1. Žáci v zástupu v kleku, vzpažit a předávat míč záklonem zepředu dozadu. Obměna: sed rozkročný. 2. Žáci v zástupu v sedu roznožném. Úkolem prvního žáka v zástupu je leh a předání míče vzpažením do předpažení žáka sedícího v hlubokém předklonu za ním. Způsob předání míče dalšímu žákovi opakovat. 3. Žáci v zástupu ve stoji rozkročném, rozestupy (1–1,5 m). Úkolem žáka A a B je předat si míč v hlubokém předklonu, žák A mezi nohama, žák B do natažených rukou. Úkolem žáka B je předat míč záklonem žákovi C. 38

Obtáčení 1. Stoj spatný, kroužení kolem celého těla. Začít kroužením kolem pokrčených kolenou, přejít na kroužení kolem pasu, cvik ukončit kroužením kolem hlavy. Měnit směr pohybu kroužení od hlavy směrem ke kolenům. 2. Klek na pravé. Obtáčení míče kolem stehna levé nohy. Výměna nohou. 3. Klek na pravé. Obtáčení míče kolem lýtka levé stojné nohy. Výměna nohou. 4. Stoj spatný, kroužení kolem celého těla. Začít kroužením kolem pokrčených kolenou, přejít na kroužení kolem pasu, cvik ukončit kroužením kolem hlavy. Měnit směr pohybu kroužení od hlavy směrem ke kolenům. 5. Stoj rozkročný, míč držet volně obouruč před tělem ve výši pasu. V této výšce předáváním míče z levé ruky do pravé před tělem a z pravé ruky do levé za tělem kroužit míčem kolem těla. Nepohybovat pánví. 6. Podřep rozkročný, rovný předklon, předáváním míče z jedné ruky do druhé kroužit. Stoj spatný, obtáčení míče kolem hlavy střídavě v obou směrech. 7. Leh na zádech, nohy přednožit, míč předávat z jedné ruky do druhé po kruhové dráze kolem nohou. Vyhazování a chytání 1. Mírný stoj rozkročný, míč držet pravou rukou za tělem a přehazovat za zády přes levé rameno. Míč chytit levou rukou. Cvik provádět i opačným směrem. 2. Mírný stoj rozkročný, míč držet za hlavou v mírném záklonu. Upustit míč za zády, provést hluboký předklon a padající míč chytit zepředu mezi nohama. 3. Mírný stoj rozkročný, míč držet jednou rukou před tělem, druhou rukou za tělem mezi lýtky pokrčených nohou. Pustit míč a měnit pozici rukou, snažit se nenechat míč dopadnout na zem. 4. Mírný stoj rozkročný, vzpažit, míč držet v rukou. Paže mírně pokrčit za hlavu, pustit míč, vykonat obrat a chytit padající míč. 5. Stoj rozkročný, předpažit poníž, míč položit na dlaně, vyhazovat míč do výšky (0.5 m). Malíčky u sebe. 6. Stoj rozkročný, předpažit pokrčmo, míč je nad hlavou, vyhazovat míč do výšky (0,5 m). Palce u sebe. 7. Mírný stoj rozkročný, vyhodit míč pravou, chytit pravou. 8. Mírný stoj rozkročný, vyhodit míč pravou, chytit levou. 9. Stoj spatný, vyhodit míč do výšky, tlesknout před tělem i za tělem, chytit míč. 39

10. Stoj rozkročný, upažit, přehazovat míč z levé ruky do pravé přes hlavu. 11. Mírný stoj rozkročný, vzpažit, míč držet v rukou. Paže mírně pokrčit za hlavu, pustit míč, vykonat obrat a chytit padající míč. Obměna: do cviku vložit po puštění míče z rukou tlesknutí před tělem. 12. Pohyb vpřed i vzad v obranném postoji. Při každém kroku předávat míč mezi nohama z jedné ruky do druhé. Nevyskakovat! 13. Podřep rozkročný, míč držet oběma rukama před koleny. Míč lehce nadhodit směrem dozadu mezi koleny a chytit před dopadem na zem oběma rukama za tělem. Cvik provádět i opačným směrem. 14. Mírný stoj rozkročný, nadhodit míč nad sebe, provést dřep, vztyk a chytit míč ve výchozí pozici. 15. Mírný stoj rozkročný, vyhodit míč vzhůru před sebe, provést dřep s výskokem, chytit míč před nebo po jednom dopadu na zem. 16. Podřep rozkročný, pravou rukou prohazovat míč zepředu pod levou nohou, po prohození míč chytit levou rukou. Cvik opakovat prohozením míče levou rukou pod pravým kolenem, míč chytit pravou rukou. Obměna: míč prohazovat mezi nohama zezadu. 17. Mírný stoj rozkročný, míč držet oběma rukama před tělem. Vyhodit míč nad hlavu a chytit jej oběma rukama za zády, přehodit míč zpět před tělo. Nepředklánět se! Obměna: míč vyhodit vysoko nad hlavu, nechat jej jedenkrát dopadnout na zem a po odrazu chytit za zády. 18. Podřep rozkročný, míč držet oběma rukama před koleny. Míč lehce nadhodit směrem dozadu mezi koleny a chytit před dopadem na zem oběma rukama za tělem. Cvik provádět i opačným směrem. Vyhazování a chytání ve dvojicích, trojicích 1. Dvojice žáků ve stoji čelem proti sobě ve vzdálenosti 3 m od sebe. Úkolem obou žáků je současně vyhodit na znamení své míče do výšky před sebe, míče směřovat k vzájemnému odrazu od sebe zpět do svých rukou. 2. Dvojice žáků ve stoji čelem k sobě ve vzdálenosti 3–5 m od sebe. Úkolem žáků je současně vyhodit na znamení své míče vysoko nad hlavu, vyměnit si navzájem pozice a chytit partnerův míč před dopadem. 3. Dvojice žáků ve stoji čelem k sobě s jedním míčem. Žák A s míčem v předpažení, žák B ve stoji v upažení těsně před pažemi žáka A. Úkolem

40

žáka A je nečekaně upustit míč, úkolem žáka B je co nejrychleji míč chytit před dopadem na zem. 4. Dvojice žáků ve stoji čelem k sobě se dvěma míči, oba míče v předpažení ve vzdálenosti 1-1,5m od sebe. Úkolem žáků je nečekaně pustit svůj míč a chytit míč od partnera před dopadem na zem. 5. Dvojice žáků ve stoji čelem k sobě ve vzdálenosti 2-3m od sebe, oba s míčem v rukou. Úkolem žáka A je přihrát míč žákovi B, úkolem žáka B je nadhodit svůj míč nad sebe, chytit míč od spoluhráče, vrátit jej zpět a chytit svůj nadhozený míč. Vyměnit si úlohy. 6. Žák A ve stoji v připažení, žák B ve stoji s míčem v rukou ve vzdálenosti 23m od žáka A. Úkolem žáka B je provést úder míče o zem, úkolem žáka A je vykonat obrátku a chytit míč. Obměna: žák A v sedu, kleku, lehu. 7. Dvojice žáků ve stoji čelem k sobě ve vzdálenosti 2-3m od sebe, oba s míčem v rukou. Úkolem je provádět libovolnou manipulaci s míčem, po každé provedené manipulaci vyměnit si míče libovolnou přihrávkou mezi sebou. 8. Dvojice žáků ve stoji za sebou ve vzdálenosti 2 m od sebe. Žák A v předpažení, hlava ve vzpřimu. Úkolem žáka B je přihrát míč vysokým obloukem přes hlavu žáka A přímo do jeho rukou. 9. Dvojice žáků ve stoji čelem k sobě ve vzdálenosti 3-5m od sebe. Úkolem žáků je současně vyhodit na znamení své míče vysoko nad hlavu, vyměnit si navzájem pozice a chytit partnerův míč před dopadem na zem. 10. Žáci s míči ve stoji v kruhu. Úkolem žáků je vyhodit na znamení svůj míč vysoko nad hlavu, přesunout se o jedno místo vpravo (vlevo) a chytit míč spolužáka. Přihrávky o zeď (školka) 1. Mírný stoj rozkročný, hodit míč P (L) rukou o zeď, chytit míč oběma. 2. Mírný stoj rozkročný, hodit míč P o zeď, chytit míč P rukou. 3. Stoj na levé noze, hodit míč P rukou o zeď, chytit míč oběma rukama. 4. Mírný stoj rozkročný, hodit míč P rukou o zeď, tlesknout dlaněmi před tělem, chytit míč oběma rukama. 5. Mírný stoj rozkročný, hodit míč P rukou o zeď, tlesknout dlaněmi před i za tělem, chytit míč oběma rukama. 6. Stoj na pravé noze, hodit míč pravou rukou o zeď, tlesknout dlaněmi a chytit míč oběma rukama. 41

7. Mírný stoj rozkročný, hodit míč o zeď, dřep a vztyk, chytit míč oběma rukama. 8. Mírný stoj rozkročný, hodit míč o zeď, provést obrat o 360°, chytit míč oběma rukama. 9. Mírný stoj rozkročný, hodit míč o zeď, po odrazu zpětně odrazit hlavičkou a pak míč chytneme do obou rukou. Nácvik herních činností jednotlivce Učební cíl: osvojení vrchní přihrávky jednoruč trčením a chytání míče obouruč (basketbal, házená) Přihrávka je herní činnost jednotlivce, jejímž cílem je přihrát míč tak, aby jej spoluhráč mohl bezpečně chytit a provést další činnost. K základům techniky patří: držení míče, polohy a pohyby paží spojené s držením míče a s vlastním hodem, postoj a změny postoje, dráha letu míče, délka dráhy letu míče a let míče vzhledem ke hřišti. Podle charakteristických pohybů jedné nebo obou paží a podle roviny procházející pasem se rozlišují přihrávky na vrchní jednoruč a vrchní obouruč. Dílčí cíl: nácvik přihrávky vrchní jednoruč trčením a chytání míče obouruč na místě

Kroky: 1. Ukázka přihrávky a chytání míče, procvičování. 2. Zdůraznění postoje, procvičování přihrávky a chytání. 3. Zdůraznění držení míče a pohybu paže, procvičování přihrávky a chytání. 4. Zdůraznění přenesení váhy, procvičování přihrávky a chytání. Kritická místa přihrávky: •

uvolněný postoj, v mírném podřepu rozkročném, nesouhlasná noha je mírně předkročena, míč je držen ve výši ramene;

42

•

přihrávající ruka je za míčem, druhá jej přidržuje zepředu;

•

míč je přihrán tak, že pravá ruka se natáhne vpřed, zápěstí se sklopí a prsty protáhnou v žádaném směru, váha těla se postupně přenese na přední nohu.

Kritická místa chytání obouruč: •

natažení obou paží vpřed palce směřují k sobě, prsty jsou roztaženy;

•

postupné tlumení míče krčením paží do žádané polohy;

•

neustálá kontrola míč zrakem (KLIMT, KLIMTOVÁ, 1980).

Další postup při nácviku zaměřujeme na přihrávání: •

„slabší rukou“;

•

přihrávání nejrůznějším směrem;

•

přihrávání z místa s následným pohybem bez míče.

Neustále zdůrazňujeme správné provedení přihrávky a techniku chytání (kritická místa). Průpravná cvičení: •

žáci jsou ve dvojicích na delší straně hřiště a podle pokynů učitele nacvičují přihrávku a chytání míče. Postupně zvětšují vzdálenost a zaměřují se na rychlou práci paže, ruky, zápěstí;

•

žáci stojí v zástupech proti sobě a po přihrávce se zařadí na konec svého zástupu, na konec protějšího zástupu;

•

žáci stojí ve třech zástupech ve tvaru trojúhelníka. Obsah cvičení je stejný jako u předešlého;

•

žáci jsou rozděleni do pětic. Čtyři žáci vytvoří kruh pátý se postaví doprostřed kruhu (rozestavení 2-1-2). Úkolem žáka stojícího uprostřed je postupně přihrávat každému ze spolužáků, kteří mu míč vracejí. Po splnění úkolu se žák vymění s jedním ze spolužáků a cvičení se opakuje až do doby vystřídání všech žáků.

Obměna: Míč je u některého žáka na obvodu kruhu. Ten přihrává spoluhráči doprostřed kruhu a zařadí se na jeho místo. Prostřední hráč přihrává na obvod kruhu, přebíhá na místo kam přihrál a cvičení se opakuje (KLIMT, KLIMTOVÁ, 1980).

43

Dílčí cíl: nácvik přihrávky po vyběhnutí (uvolnění), zastavení a chycení míče Průpravná cvičení: •

žáci stojí v zástupech proti sobě. Vybíhají různým směrem a po zastavení chytají míč, přihrávají jej do protějšího zástupu a přeběhnou na jeho konec.

Neustále zdůrazňujeme správné provedení přihrávky a techniku chytání (kritická místa). Dílčí cíl: nácvik přihrávky v pohybu Průpravná cvičení: •

žáci přebíhají ve dvojicích přes hřiště a přihrávají si v pohybu. Postupně zvyšujeme rychlost běhu i vzdálenost mezi hráči;

•

žáci přebíhají ve trojicích, každá přihrávka jde přes středního. Střední hráč je při přeběhu 1 až 2 kroky vzadu (trojúhelník);

•

trojice (čtveřice, pětice) hráčů má přidělena čísla 1-5. Volně se pohybují po hřišti a přihrávají si v určeném pořadí.

Neustále zdůrazňujeme správné provedení přihrávky a techniku chytání (kritická místa). Dílčí cíl: nácvik přihrávky s bránícím soupeřem Herní cvičení: •

čtveřice (pětice hráčů) vytvoří kruh uvnitř kterého je obránce. Žáci si přihrávají na místě tak, aby se obránce nedotkl míče;

•

postupně přidáváme počet obránců.

Učební cíl: osvojení vrchní přihrávky obouruč trčením (basketbal) Dílčí cíl: nácvik přihrávky na místě Kroky: 1. Ukázka celé přihrávky, její procvičování. 2. Zdůraznění postoje, procvičování přihrávky. 3. Zdůraznění držení míče a držení paží, procvičování přihrávky. 4. Zdůraznění práce předloktí a zápěstí. 5. Zdůraznění přenesení váhy, procvičování přihrávky.

44

Kritická místa: •

uvolněný postoj, v mírném podřepu rozkročném, nohy jsou na stejné úrovni (na šířku ramen), nebo je jedna noha předsunuta;

•

míč je držen ve výši pasu, před tělem;

•

míč je držen ve vrchním držení, v prstech;

•

lokty jsou ohnuté a přitlačené k tělu;

•

paže se napínají vpřed vytrčením předloktí, zápěstí se sklopí;

•

prsty obou rukou jsou protaženy vpřed;

•

dlaně jsou vytočeny mírně zevnitř;

•

váha těla se postupně přenese na předsunutou nohu.

V dalším nácviku plníme postupně stejné dílčí cíle jako u předcházející přihrávky a zařazujeme shodná průpravná cvičení (KLIMT, KLIMTOVÁ, 1980). Učební cíl: osvojení přihrávky vnitřním nártem, převzetí míče zastavením vnitřní stranou nohy (fotbal) Dílčí cíl: nácvik přihrávky vnitřním nártem, převzetí míče zastavením vnitřní stranou nohy na místě Kroky: 1. Ukázka celé přihrávky, její procvičování. 2. Zdůraznění postoje stojné nohy a pohybu kopající nohy, procvičování přihrávky. 3. Zdůraznění postavení kolena a nártu v okamžiku přihrávky, procvičování přihrávky. 4. Ukázka přebírání míče, procvičování. Kritická místa: •

žák stojí mírně předkloněn;

•

stojná noha je v okamžiku kopu na úrovni míče;

•

podélná osa kopající nohy je kolmo na směr přihrávky;

•

koleno kopající nohy je před míčem;

•

nárt je zpevněný;

•

zásah do míče je proveden vnitřním nártem (palcová strana);

•

trup je mírně předkloněn;

45

•

před převzetím míče je noha dostatečně předsunuta a při styku s míčem se pohybuje zpět.

Průpravná cvičení: •

přihrávání o stěnu. Žáci individuálně nacvičují přihrávku a převzetí míče po jeho odrazu od stěny;

•

žáci jsou ve dvojicích volně rozestaveni po hřišti a opakovaně nacvičují přihrávku a převzetí míče;

•

zástupy. Žáci se po přihrávce zařazují na začátek svého nebo protějšího zástupu (KLIMT, KLIMTOVÁ, 1980).

Dílčí cíl: nácvik přihrávky a převzetí míče v pohybu Průpravná cvičení: Žáci jsou rozděleni do dvojic: •

žák přihrává z 1 kroku, spoluhráč přebírá míč na místě, po pohybu vpřed, stranou a přihrává jej zpět;

•

žák přihrává po předkopnutí míče, přebírající stojí na místě, později přebírá míč v pohybu a přihrává jej zpět;

•

žáci se pohybují po obvodu hřiště chůzi, později během a střídavě si přihrávají.

Zástupy: •

žák přihrává po krátkém vedení míče (driblinku) a zařazuje se do protějšího zástupu;

•

žák vybíhá proti míči, přebírá přihrávku, krátce vede míč, přihrává jej a zařazuje se do protějšího zástupu.

Neustále zdůrazňujeme správné provedení přihrávky a techniku převzetí míče (kritická místa). Učební cíl: osvojení driblinku (basketbal) Herní činnost jednotlivce označující pohyb hráče s míčem, při němž hráč odráží míč od země a dotýká se ho dříve než jiný hráč. Mezi jednotlivými dotyky míče smí udělat libovolný počet kroků.

46

Dílčí cíl: nácvik driblinku na místě

Kroky: 1. Nácvik postoje a stlačování míče. Kritická místa: •

široký snížený postoj, předkloněný trup, hlava je držena zpříma;

•

pohyb paže je prováděn jen v lokti a zápěstí;

•

míč je stlačován roztaženými prsty (postupné odstraňování „plácání“ do míče).

Průpravná cvičení: Žáci jsou rozděleni do dvojic. •

driblují v kleku na pravém koleně pravou rukou a pak se zvedají do nízkého postoje, míč je stlačován shora;

•

totéž cvičení. Žáci driblují v kleku na levém koleně levou rukou míč je stlačován shora;

•

nízký driblink ve sníženém postoji pravou i levou rukou před tělem (míč je stlačován shora na úrovni předsunuté nohy), vedle těla (míč je stlačován shora na úrovni boku);

•

střídavé provádění nízkého a středního driblinku před tělem, vedle těla, pravou i levou rukou;

•

při středním driblinku je míč stlačován ze strany, pravou i levou rukou před tělem (přehození míče před tělem –véčko před tělem).

Dílčí cíl: postupné odvrácení pozornosti od míče Kritická místa: •

žák se nedívá na míč, hlava je vzpřímená v takové poloze, aby žák viděl co největší prostor před sebou;

•

stlačování míče.

47

Průpravná cvičení: •

žáci jsou ve dvojicích čelem k sobě. Určený žák provádí driblink (všechny dříve nacvičené činnosti) v libovolném pořadí, spolužák jej napodobuje, následuje výměna;

•

oba žáci driblují. Určený žák počítá nahlas počet prstů, které střídavě ukazuje druhý žák, výměna;

•

driblink na místě ve spojení s otáčením a pozorováním okolní situace.

•

driblink se zavřenýma očima; (KLIMT, KLIMTOVÁ, 1980).

Dílčí cíl: nácvik driblinku v přímém směru po zahájení z místa Průpravná cvičení: •

žáci jsou rozděleni do několika zástupů proti sobě. Zahajují činnost driblinkem na místě a přechází do driblinku v chůzi. Driblují do protějšího zástupu (středním driblinkem před tělem), kde předávají míč;

•

totéž cvičení, žáci driblují vedle těla, střídají výšku driblinku;

•

totéž cvičení, postupně přecházíme z chůze do stále rychlejšího pohybu, střídáme výšku a rychlost pohybu, míč je stlačován spíše zezadu než shora – vhodná je motivace např. zvířátka.

Kritická místa: •

učitel sleduje nízký postoj, stlačování míče, natočení trupu, postavení hlavy a vedení míče v dostatečné vzdálenosti před tělem nebo vedle těla.

Vše nacvičujeme pravou i levou rukou. Dílčí cíl: nácvik driblinku v pohybu se změnou směru Kroky: 1. Opakování driblinku na místě, stlačování míče střídavě pravou a levou rukou ze strany (přehození míče před tělem, véčko před tělem). 2. Z driblinku na místě přechod do driblinku v pohybu pravou rukou, výška driblinku je střední. Při změně směru odrazit míč před tělem a to výrazným stlačením míče pravou rukou vlevo. Po stlačení míče natočit trup pravým ramenem vpřed a pokračovat v driblinku levou rukou.

48

3. Totéž se zahájením driblinku levou rukou a změnou směru z levé ruky na pravou. Při změně směru odrazit míč před tělem a to výrazným stlačením míče levou rukou vpravo. Po stlačení míče natočit trup levým ramenem vpřed a pokračovat v driblinku pravou rukou.

Kritická místa: •

učitel sleduje nízký postoj, natočení trupu, snížení výšky driblinku v okamžiku změny směru a jeho výrazně stlačení ze strany, postavení hlavy a vedení míče v dostatečné vzdálenosti vedle těla.

Průpravná cvičení: •

žáci jsou v zástupech proti sobě a provádějí nácvik podle pokynů učitele. Po změně směru předávají míč do protějšího zástupu a zařadí se na jeho konec;

•

žáci provádějí změnu směru mezi postavenými metami;

•

dvojice, každý má míč. Jeden žák je vodič, dribluje libovolně po hřišti, mění směr a rychlost pohybu (nesmí zastavit!), druhý jej sleduje, výměna.

Vše nacvičujeme pravou i levou rukou. Učební cíl: osvojení vedení míče – driblinku (fotbal) Herní činnost jednotlivce, která se používá v případech, má-li hráč před sebou volný prostor nebo postupuje prostorem obsazeným soupeřem. Technika spočívá v tom, že hráč míč v běhu posunuje míč přímým nebo vnějším nártem tak, aby jej měl neustále pod kontrolou. Součástí této činnosti je zastavení s míčem, které se provádí nejčastěji zašlápnutím míče. Při něm se došlápne stojnou nohou poněkud před míč a váha těla se přesune na tuto nohu. Přední část chodidla druhé nohy se pak míč lehce přišlápne a zastaví.

49

Dílčí cíl: nácvik vedení míče přímým směrem, přímým nártem, zašlápnutí míče

Kroky: 1. Vedení míče v chůzi v přímém směru přímým nártem, pravou a následně levou nohou, zašlápnutí míče. 2. Vedení míče v chůzi v přímém směru vnějším nártem, pravou a následně levou nohou zašlápnutí míče. 3. Vedení míče ve stále rychlejším pohybu, zašlápnutí míče. Kritická místa: •

míč příliš neodskakuje od nohy;

•

hlava je nahoře a sleduje situaci;

•

při zašlápnutí pokrčení stojné nohy (noha, která nevedla míč);

•

zašlápnutí přední části chodidla.

Průpravná cvičení: •

zástupy. Žáci vedou míč směrem do protějšího zástupu a po přihrávce se zařazují na jeho konec;

•

každý žák má míč. Žáci vedou míč a na signál ho zašlapují. Pak pokračují v činnosti v jiném směru (KLIMT, KLIMTOVÁ, 1980).

Vše nacvičujeme pravou i levou nohou. Dílčí cíl: nácvik vedení míče se změnou směru vnitřním a vnějším nártem, zašlápnutí míče Postup při nácviku je shodný jako při vedení míče přímým směrem, v chůzi vnitřním a později vnějším nártem a ve stále rychlejším pohybu. Kritická místa: •

míč příliš neodskakuje od nohy;

•

špičky nohou jsou poněkud vytočeny dovnitř, míč se zasahuje palcovou stranou nohy (vnitřní nárt);

50

•

špičky nohou jsou poněkud vytočeny ven, míč se zasahuje malíkovou stranou nohy (vnější nárt);

•

míč po předkopnutí směřuje šikmo vpřed před druhou nohu;

•

trup je předkloněn, hlava je vzpřímena a sleduje situaci.

Průpravná cvičení: •

zástupy. Žáci vedou míč střídavě vnitřním a vnějším nártem. Za pohybu vpřed, vlevo stranou, vpravo stranou a přihrávají jej do protějšího zástupu;

•

dvojice. Vedení míče za vodičem, který nesmí zastavovat;

•

vedení míče kolem met, střídavě pravou a levou nohou.

Vše nacvičujeme pravou i levou nohou. Učební cíl: osvojení střelby jednoruč a obouruč (basketbal) Střelba je herní činnost jednotlivce jejímž cílem je vhodit míč do koše. Jednotlivé způsoby střelby se označují podle způsobu opory: jako střelba ze země z místa, střelba z výskoku z místa, střelba v pohybu bez opory po odrazu jednonož (po dvojtaktu). Podle polohy a pohybu paží rozeznáváme: střelbu jednoruč, střelba obouruč, podle dráhy letu míče: střelbu odrazem od desky, na čistý koš, středním nebo vysokým obloukem. K základům techniky patří: postoj hráče, držení a poloha míče před střelbou, zamíření a vypuštění míče. Dílčí cíl: nácvik střelby jednoruč vrchní z místa s oporou z krátké vzdálenosti (jeden až dva metry) po odrazu míče od desky z pravé i levé strany

Kroky: 1. Ukázka střelby, zdůraznění postoje a držení míče, procvičování činnosti. 2. Zdůraznění pohybu paží a zápěstí, procvičování činnosti. 3. Koordinace pohybu nohou s pohybem paží, procvičování celé činnosti. 4. Podání informace o zamíření, procvičování celé činnosti.

51

Kritická místa: •

nízký postoj, nohy jsou pokrčeny a rozkročeny asi na šířku ramen;

•

při střelbě pravou rukou je vysunuta mírně vpřed souhlasná noha;

•

váha těla je rovnoměrně rozložena na obě nohy a poněkud přenesena vpřed;

•

míč je držen před pravým ramenem, ruka je položena na míč zezadu, druhá jej přidržuje ze strany a částečně zepředu;

•

loket střílející ruky je držen tak, aby směřoval vzhůru ke koši;

•

vytažení paže je spojeno s plynulým pohybem nohou;

•

paže se pohybuje plynule vzhůru, míč je vypuštěn z natažené ruky konečky prstů, které mu dávají zpětnou rotaci.

Průpravná cvičení: •

žáci jsou rozestaveni volně po hřišti, každý má míč. Opakovaně házejí míč nad sebe (imitují střelbu);

•

žáci jsou ve dvojicích proti sobě. Hází (imitují střelbu) směrem na spolužáka;

•

žáci jsou rozestaveni v zástupech u košů, střílí na koš z pravé nebo levé strany odrazem od desky. Při zamíření sledují místo ohraničené obdélníkem na desce. Po střelbě chytají, přihrávají jej zpět do zástupu;

•

žáci soutěží o to, které družstvo dosáhne ve stanoveném čase většího počtu košů, které družstvo dosáhne dříve stanoveného počtu košů (KLIMT, KLIMTOVÁ, 1980).

Dílčí cíl: nácvik střelby jednoruč z místa s oporou ze střední vzdálenosti (3-5 metrů) na čistý koš Postup při nácviku je shodný jako v předcházejícím učebním dílčím cíli (kroky, kritická místa). Při provádění činnosti upozorníme na změnu při zamíření. Žáci míří na přední stranu obruče. Shodná jsou i průpravná cvičení. Dílčí cíl: nácvik střelby obouruč z místa s oporou ze střední vzdálenosti (3-5 metrů) na čistý koš Žák drží míč ve vrchním držení ve výši prsou nebo obličeje. Nohy jsou mírně pokrčeny v kolenou, šířka postoje odpovídá šíři ramen, jedna noha je předsunuta. Těsně před hodem se poněkud sklopí zápěstí vzad, což umožní správné vypuštění míče. Paže se přitom napínají, prsty jsou nataženy ve směru míče.

52

Kroky: Uplatňujeme stejný postup jako při nácviku, přecházejícího druhu střelby. Postupně zdůrazňujeme jednotlivá kritická místa tohoto druhu střelby. Kritická místa: •

míč je držen ve výši ve výši prsou, obličeje;

•

míč je držen jen v prstech, lokty jsou pod tělem;

•

míč je vypuštěn pohybem zápěstí;

•

pohyb paží je spojen s plynulým napínáním nohou.

Při nácviku používáme shodná průpravná cvičení jako u předcházejícího druhu střelby (KLIMT, KLIMTOVÁ, 1980). Učební cíl: osvojení střelby jednoruč (házená) Cílem této herní činnosti jednotlivce je dopravit míč do branky soupeře. Její třídění se provádí převážně podle struktury provedení pohybu na: vrchní střelbu jednoruč ze země z místa nebo po náběhu, vrchní střelbu jednoruč ve výskoku, střelbu z náskoku nad brankoviště, střelbu v pádu. Dílčí cíl: nácvik vrchní střelby jednoruč z místa Způsob provedení se podobá přihrávce jednoruč vrchní. Pohyb je veden s výrazně větší silou a rychlosti hodu.

Kroky: 1. Ukázka střelby, její procvičování. 2. Zdůraznění postoje a nápřahu paže, procvičování. 3. Zdůraznění pohybu paže vpřed, procvičování. 4. Zdůraznění práce ruky a zápěstí, procvičování. 5. Zdůraznění přenesení váhy. 53

Kritická místa: •

uvolněný

postoj,

v mírném

stoji

rozkročném,

nesouhlasná

noha

je předkročena; •

střelba je zahajována impulsem ze zadní nohy s postupným přenášením váhy na přední nohu;

•

současně se tlačí loket střílející ruky vpřed, předloktí s míčem drženým v prstech je za loktem, míč je veden ve výšce hlavy, střelbu dokončuje zápěstí.

Průpravná cvičení: •

žáci ve dvojicích proti sobě opakují přihrávku vrchní vpřed. Postupně zvětšují vzdálenost a zaměřují se na rychlou práci paže, ruky a zápěstí;

•

žáci v zástupech proti brankám střílejí postupně podle pokynu učitele do různých míst branky. Žák, který vystřelí, běží pro míč, předává ho dalšímu a řadí se na konec zástupu (KLIMT, KLIMTOVÁ, 1980).

Učební cíl: osvojení střelby (fotbal) Tato herní činnost je finální částí útočných činností jednotlivce. Střílí se z různých vzdáleností od branky z místa, z pohybu nohou nebo hlavou. Dílčí cíl: nácvik střelby vnitřním nártem z místa Způsob provedení se podobá přihrávce vnitřním nártem. Pohyb nohy je veden s výrazně větší silou a rychlosti. Kroky: 1. Ukázka celé střelby, její procvičování. 2. Zdůraznění postoje stojné nohy a pohybu kopající nohy, procvičování přihrávky.

54

Kritická místa: •

žák stojí mírně předkloněn;

•

stojná noha je v okamžiku kopu na úrovni míče;

•

podélná osa kopající nohy je kolmo na směr přihrávky;

•

koleno kopající nohy je před míčem, nárt je zpevněný;

•

zásah do míče je proveden vnitřním nártem (palcová strana);

•

rychlý pohyb (švih) kopající nohy.

Průpravná cvičení: •

žáci ve dvojicích proti sobě opakují přihrávku vnitřním nártem. Postupně zvětšují vzdálenost a zaměřují se na rychlý pohyb (švih) kopající nohy;

•

zástupy. Žáci střílí ze vzdálenosti 10-16 metrů z místa na branku (KLIMT, KLIMTOVÁ, 1980).

Prohlubující učivo (viz. str. 10) Učební cíl: nácvik zastavování (basketbal) Dílčí cíl: nácvik zastavování po driblinku, krokem, skokem Kroky: 1. Nácvik zastavování bez míče. Žáci stojí za půlící čárou hřiště v tříčlenných zástupech (bez míče). Po vyběhnutí se odrazí před čarou levou nohou (předskok), dopadají na pravou a levou nohu a zastavují se (zastavení dvojtaktem, krokem). Doporučuje se hlasitá rytmizace, např. levá, pravá, levá. Obměny: žáci po předskoku zastavují po dopadu s oběma nohama na stejné úrovni (zastavení dvojtaktem, skokem). 2. Nácvik zastavování s míčem. Stejná organizace první žák má míč. Současně s vykročením levou nohou provede jednoúderový driblink, odrazí se levou nohou a zastavuje krokem nebo skokem. Obměny: žáci nacvičují zastavení (krokem, skokem) po víceúderovém driblinku, nejdříve v chůzi a pak v běhu. Dílčí cíl: nácvik zastavování po chycení míče v pohybu, krokem, skokem Kroky: 1. Stejná organizace, první žák má míč. Nadhodí si jej před sebe, po odrazu od země ho chytá a zastavuje dvojtaktem krokem nebo skokem.

55

2. Nácvik zastavení po chycení míče přihraného zepředu, ze strany, nejdříve v chůzi a pak v běhu. Kritická místa: •

široký nízký stabilní postoj;

•

váha je rovnoměrně rozložena na obě nohy;

•

při zastavení krokem je jedna noha předsunuta;

•

při zastavení skokem jsou obě nohy na úrovni.

Učební cíl: uvolňování hráče s míčem na místě Záměrem je získat výhodný postoj pro další činnost s míčem (přihrávku, únik driblinkem). Postoj se vyznačuje širším stojem rozkročným s pokrčenými koleny. Obrátka se provádí na jedné noze (obrátková noha) tak, že žák zvedne druhou nohu a dokročí s ní opakovaně na zem. Obrátková noha se otáčí na špičce a musí zůstat ve styku s plochou hřiště stále na jednom místě. Jednotlivé druky obrátky: půlobrátka - obrat 90 až 80 stupňů; obrátka vpřed, obrátka vzad.

Dílčí cíl: nácvik obrátky na místě Kroky: 1. Žák stojí špičkou obrátkové nohy na označeném místě (značky, spojnice čar na hřišti). Opakovaně zvedá druhou nohu a dokračuje s ní na zem směrem vpřed. 2. Totéž vzad. 3. Kombinace obrátky vpřed a vzad. Dílčí cíl: nácvik obrátky po chycení míče na místě Průpravná cvičení: •

žáci stojí ve dvojicích proti sobě. Po přihrávce a chycení míče provádí opakovanou obrátku a přihrají míč zpět; 56

•

žáci jsou rozestaveni po obvodu kruhu, čtverce. Přihrávají si a po chycení míče provádějí obrátku vlevo nebo vpravo a přihrají dalšímu hráči.

Kritická místa: •

obrátková noha zůstává na jednom místě;

•

držení míče před tělem v natažených pažích;

•

vykračování je prováděno o 90-180 stupňů hodně do šířky;

•

totéž na opačné obrátkové noze;

•

totéž vzad (na pravé i levé noze);

•

nácvik kombinace obrátky vpřed i vzad (na pravé i levé noze).

Dílčí cíl: nácvik obrátky po chycení míče v pohybu a zastavení Průpravná cvičení: •

žáci jsou rozestaveni ve třech zástupech do trojúhelníku. Žák vybíhá ze zástupu B, dostává přihrávku, po zastavení provádí obrátku a přihrává do zástupu C;

•

tatáž organizace, vybíhá žák ze zástupu C, po chycení míče zastavuje čelem k přihrávajícímu, provádí obrátku vzad a přihrává do zástupu B.

Dílčí cíl: nácvik obrátky po driblinku a zastavení Průpravná cvičení: •

žáci jsou v několika zástupech u postranních čar, první mají míč. Driblují vpřed, zastavují u mety dvojtaktem, provádějí obrátku a přihrávají míč zpět;

•

žáci jsou postaveni na obvodu kruhu (3-4). Ten, který má míč dribluje dovnitř kruhu, zastaví se, provádí obrátku, přihrává komukoliv na obvod kruhu a zařadí se na jeho místo;

•

žáci ve dvojicích. První dribluje, druhý jej sleduje. Po krátkém driblinku se zastaví a uvolňuje obrátkou. Druhý se mu snaží míč vzít.

Kritická místa: •

jsou stejná jako u předcházejících učebních cílů.

Dílčí cíl: nácvik obrátky pro zahájení driblinku z místa Kroky: 1. Žák naznačí výpad levou nohou vlevo, vrací se zpět do původního postavení a s vykročením levé nohy šikmo pravou vpřed se uvolňuje vpravo driblinkem pravou rukou. 2. Totéž opačnou nohou na opačnou stranu.

57

Kritická místa: •

opakované vykročení levou (pravou) nohou do tvaru písmene V;

•

snížení ramene levé (pravé) ruky;

•

natočení zády směrem od úniku;

•

driblink pravou (levou) rukou dále od těla.

Průpravná cvičení: •

žáci jsou rozděleni do dvojic. První z dvojice se uvolňuje a chytá míč. Pak provádí opakovanou obrátku vlevo nebo vpravo.

Herní cvičení: •

dva zástupy. Z jednoho zástupu se žáci uvolňují pro míč, který jim přihrává žák z opačného zástupu. Po chycení míče a zastavení se uvolňují vzhledem k obránci, kterého dělá žák, který přihrál. Po uvolnění přihrávají z pohybu do protějšího zástupu a zařadí se na konec.

Učební cíl: nácvik dvojtaktu Dílčí cíl: nácvik dvojtaktu po driblinku ve spojení se střelbou jednoruč vrchní nad hlavou Kroky: 1. Nácvik krokového rytmu bez míče. Předskok levou nohou (u leváků pravou nohou) provádíme na označeném místě, pak následuje dopad na pravou a odraz z levé nohy. Doporučuje se hlasitá rytmizace, např. levá – pravá - levá. 2. Nácvik provádíme nejdříve z místa, pak z chůze a nakonec z běhu. 3. Nácvik krokového rytmu s míčem. Začínáme z místa po jednoúderovém driblinku, zakončujeme dopadem na obě nohy. 4. Pokračujeme

z místa

po

víceúderovém

driblinku,

z chůze,

z běhu.

Doporučuje se označit místa (kruhy křídou) pro jednotlivé fáze dvojtaktu.

58

Kritická místa: •

v okamžiku ukončení driblinku (překroku) chycení míče do obou paží;

•

dodržení počtu dvou kroků;

•

poslední krok (odraz) je proveden v optimální vzdálenosti od desky (1 m);

•

koleno neodrazové nohy jde vzhůru.

4. Do struktury dvojtaktu zařadíme střelbu jednoruč vrchní nad hlavou, která následuje po posledním kroku dvojtaktu. 5. Při nácviku střelby po odrazu jednou nohou navazujeme na předchozí nácvik střelby jednoruč z místa (str. 52) a postupujeme následovně: •

žáci jsou rozestaveni v zástupech u košů, střílí na koš z pravé nebo levé strany odrazem od desky. Při zamíření sledují místo ohraničené obdélníkem na desce. Po střelbě chytají, přihrávají jej zpět do zástupu;

•

žáci stojí asi jeden metr od koše a nacvičují vykročení levou (leváci pravou) nohou, spojené s odrazem z vnější nohy a pohybem kolena vzhůru;

•

přidáváme imitující pohyb paže při střelbě;

•

provádíme střelbu.

Kritická místa: •

postupné zvedání míče prvním a druhém kroku dvojtaktu nad hlavu;

•

míč je držen takže střílející ruka je pod míčem, míč leží na prstech, zápěstí je sklopeno dozadu, druhá ruka přidržuje míč ze strany;

•

míč je vypuštěn sklopením zápěstí v nejvyšším bodě výskoku (KLIMT, KLIMTOVÁ, 1980).

Učební cíl: uvolnění z místa (házená) Dílčí cíl: nácvik uvolnění z místa s míčem drženým v ruce ve spojení s přihrávkou Kroky: 1. Nácvik trojtaktu bez míče. 2. Žáci stojí za půlící čárou hřiště v tříčlenných zástupech. První žák provede výkrok levou a pokračuje v pohybu dvěma dalšími kroky. Schéma kroků trojtaktu je následující: u praváků levá – první krok, pravá – druhý krok, levá – třetí krok. 3. Nácvik trojtaktu s míčem.

59

4. Žáci stojí ve dvojicích (7–9 metrů od sebe). Žák drží míč v obou rukou obouruč vrchem. Provede trojtakt a mezi druhým a třetím krokem provede nápřah, na třetí krok přihraje spoluhráči. 5. Totéž cvičení. Žák s míčem provede trojtakt a v posledním kroku se odrazí a přihrává ve výskoku. 6. Totéž cvičení. Žák provádí trojtakt šikmo stranou a po odrazu z levé nohy přihrává ve výskoku. Kritická místa: •

dlouhý první krok (výkrok), dodržení počtu tří kroků;

•

poslední krok (odraz) je proveden směrem šikmo vpřed, koleno neodrazové nohy jde vzhůru.

Dílčí cíl: nácvik uvolnění z místa s míčem drženým v ruce ve spojení se střelbou z místa a výskoku Kroky: Nácvik vrchní střelby jednoruč z místa 1. Žáci jsou volně rozestaveni po hřišti a opakují krokový rytmus bez míče a zaujímání správného postoje i s nápřahem a pohybem ruky. 2. Nácvik podskoku. Stejná organizace. Žáci provádí trojtakt a zaměřují se na téměř současný doskok pravé a levé nohy. 3. Opakování podskoku a spojujeme ho se zaujímáním postoje a naznačením střelby bez míče. Kritická místa: •

rychlý odraz z dlouhého výkroku, dopad skokem na pravou a levou nohu;

•

nízký postoj, nesouhlasná noha je předkročena, rychlý pohyb paže vpřed.

Nácvik vrchní střelby jednoruč z výskoku 1. Žáci jsou volně rozestaveni po hřišti. Předhodí si míč šikmo před sebe a chytají ho po prvním odrazu. Po odrazu z levé a před dopadem na pravou nohu chytají míč a udělají ještě krok pravou a levou nohou (trojtakt). Z levé následuje odraz šikmo vzhůru, doprovázený nápřahem pravou paží spojeným s odhodem míče a dopadem na obě nohy. 2. Stejná organizace. Provedou úder s míčem o zem, současně se odrazí pravou a před dopadem na levou chytají míč. Další činnost je stejná jako u prvního kroku.

60

Kritická místa: •

odraz z nesouhlasné nohy šikmo vzhůru, při výskoku se natáčí trup neházejícím ramenem vpřed a provede se nápřah;

•

při střelbě se protlačuje loket střílející paže vpřed;

•

střelba končí dopadem na obě nohy (KLIMT, KLIMTOVÁ, 1980).

Vysvětlete pojem kritická místa v nácviku základních herních činností jednotlivce? Jaká jsou kritická místa u nácviku přihrávání, driblinku?

61

5 PRŮPRAVNÁ CVIČENÍ MÍČ UPROSTŘED KRUHU Dozvíte se •

význam pojmů: průpravná cvičení míč uprostřed kruhu

Budete schopni •

uvědomit si význam základních pojmů

Obsah lekce 1. Individuální a skupinové jednání v redukovaných podmínkách hry. 2. Průpravná cvičení míč uprostřed kruhu.

Klíčová slova Individuální a skupinové jednání v redukovaných podmínkách hry, průpravná cvičení míč uprostřed kruhu 5.1 Individuální a skupinové jednání v redukovaných podmínkách hry Hlavní akcent je kladen na zařazování souboru průpravných cvičení založených na principu „míč uprostřed kruhu“. Jejich cílem je odstraňování shluku žáků kolem žáka s míčem a tím usnadnění pohybu míče uvnitř družstva a následně i jeho postup v prostoru hřiště. Žák musí být postupně veden k tomu aby: •

na hřišti viděl a rozlišoval spoluhráče a soupeře;

•

uvědomoval si sama sebe a své možnosti;

•

vnímal v hrubých rysech herní situaci a správně se rozhodoval.

Tyto poznávací procesy jsou považovány za neoddělitelnou součást nácviku již od 3. ročníku 1. stupně ZŠ. Jejich absence je pro žáka nejtěžší překážkou na cestě k realizaci úlohy "naučit se hrát sportovní hru". Vývoj úrovně hry družstva je funkcí vývoje chování hráčů a je poplatný stupni vnímání herní situace a jejímu porozumění (DOBRÝ, VELENSKÝ, 1980). Basketbal Učební cíl: odstranit shlukování žáků kolem míče jejich vhodným rozestavením kolem hráče s míčem Základní varianta: dva spoluhráči před a dva spoluhráči za hráčem, který drží míč. Rozestavení dovoluje dvě přihrávky vpřed, dvě přihrávky vzad a dvě přihrávky

62

na každou stranu a umisťuje vždy dva hráče v zorném poli přihrávajícího. Poloměr kruhu se bude lišit podle způsobilosti žáků přihrát na určitou vzdálenost. Průpravná cvičení: •

žáky rozdělíme do skupin po pěti. Tyto jsou rozestaveny odděleně za postranní čárou. Současně mohou cvičit na hrací ploše 1–2 skupiny, později nebo při dobré kázní žáků 3–4 skupiny;

•

na signál učitele se postaví žák s míčem do středu jednoho kruhu, naznačeného na hřišti;

•

zbývající členové jeho skupiny se rozestaví v kruhu kolem něj v pravidelných vzdálenostech od sebe na určenou vzdálenost;

•

jakmile žák s míčem zkontroluje jejich postavení, dá signál k návratu za postranní čáru, předá míč dalšímu a cvičení se opakuje.

Stejně početné skupiny. •

žák s míčem se postaví na libovolné místo na hřišti a ostatní kolem něj vytvoří kruh, žák pak přihraje míč libovolnému spoluhráči v kruhu;

•

v okamžiku kdy tento chytne míč se ostatní žáci přemístí tak, aby vytvořili nový kruh;

•

cvičení pokračuje dalšími přihrávkami a přemisťováním. Tímto způsobem se skupina pohybuje v určeném prostoru.

Požadavky na hráče s míčem: po vytvoření kruhu zkontroluje rozestavení spoluhráčů a až pak přihrává. Požadavky na hráče bez míče: vybíhají v okamžiku přihrávky. Uvedená cvičení lze ve výuce použít jakmile žáci zvládnou základy přihrávání a chytání míče na místě. Učební cíl: postupný přesun ze zadní (obranné) poloviny na přední (útočnou) se zachováním správného rozestavení •

žáci jsou rozděleni do skupin po pěti, které jsou rozmístěny za koncovou čarou, každá skupina má jeden míč. Na signál učitele se postaví žák s míčem první skupiny na čáru trestného hodu a následně se jeho spoluhráči rozestaví kolem něj v pravidelných vzdálenostech;

•

jakmile je vytvořen kruh přihraje střední hráč jednomu ze spoluhráčů, který je umístěn před nim a vytvoří se další kruh;

63

•

tímto způsobem se skupina pohybuje směrem ke druhému koši;

•

cvičení je zakončeno, jakmile dostane přihrávku hráč, který se nachází ve vymezeném území na útočné polovině hřiště;

•

zpět se skupina přesunuje za postranní čarou;

•

další skupina zahajuje cvičení, když předcházející překročí půlící čáru.

Požadavky na hráče s míčem: po vytvoření kruhu zkontroluje rozestavení spoluhráčů a až pak přihrává. Přihrává vždy na spoluhráče, který stojí před ním. Požadavky na hráče bez míče: vybíhají v okamžiku přihrávky. Uvedené cvičení lze ve výuce použít jakmile žáci zvládnou základy přihrávání a chytání míče na místě. Prohlubující učivo V dalším postupu podle herní vyspělosti žáků zařazujeme do předcházejících cvičení driblink, zastavení po driblinku, střelbu z místa, střelbu z pohybu, přihrávání a chytání míče v pohybu. 1. Cvičení má stejný průběh jako předcházející: •

žák po chycení míče od středního, dribluje a zastavuje po drilinku;

•

po zastavení zkontroluje kruh a pak přihrává;

•

tímto způsobem se skupina pohybuje směrem ke druhému koši.

2. Cvičení má stejný průběh jako předcházející: •

po posledním zastavení žák (na útočné polovině na úrovni čáry trestného hodu) přihrává spoluhráči přední řady;

•

ten podle svého postavení zakončuje buď střelbou zpod koše nebo po dvojtaktu.

3. Pětice žáků vychází z postavení pod košem: •

provede již známý postup do středového kruhu;

•

po vytvoření kruhu přihrává střední přednímu hráči;

•

ten přihrává z místa do pohybu svému přednímu spoluhráči;

•

pak vybíhá dopředu, dostává zpětnou přihrávku a zakončuje střelbou z pohybu;

•

ostatní tři spoluhráči postupují za přední dvojici na útočnou polovinu.

64

Házená Učební cíl: odstranit shlukování žáků kolem míče jejich vhodným rozestavením kolem hráče s míčem Průpravná cvičení: 1. Skupinky o 4–6 žácích. Současně mohou cvičit na hrací ploše 1–2 skupiny, později nebo při dobré kázní žáků 3–4 skupiny: •

určený žák drží míč obouruč a stojí v libovolném místě na hřišti;

•

ostatní žáci stojí těsně kolem něho a dotýkají se jednou rukou míče;

•

určený žák řekne nahlas číslo od 1 do 6 (počet kroků);

•

ostatní žáci vytvoří kruh kolem hráče s míčem o velikosti vyřčeného čísla;

•

žák uprostřed kruhu zkontroluje správnost kruhu, položí míč na zem, vyvolá jméno spolužáka ve skupině, ten sebere míč, vybere si nové místo a cvičení se opakuje.

2. Skupinky 4–6 žáků vytvoří kruhy, přičemž jeden žák s míčem je uprostřed: •

učitel předem stanoví velikost kruhu;

•

hráč s míčem, uprostřed kruhu, provede kontrolu a pokud si myslí, že kruh je správný, položí míč na zem;

•

ostatní žáci se po položení míče nesmí pohnout z místa;

•

učitel zkontroluje správnost tvaru kruhu, jeho velikost a určí vítěze. Přidělí skupině bod;

•

učitel stanoví jinou velikost kruhu.

3. Cvičení navazuje na cvičení 2: •

je-li vytvořen kruh kolem míče, přihraje střední žák jednomu ze spoluhráčů, který je umístěn před ním, tj. v jeho zorném poli;

•

zbývající hráči se přemístí tak, aby vytvořili nový kruh kolem nového středního hráče, stojícího s míčem na místě a cvičení se opakuje.

4. Stejné skupiny jako u cvičení 2. Žáci jsou rozestaveni na hřišti na házenou před brankovištěm: •

žádný žák nesmí stát za postranní nebo brankovou čárou ani v brankovišti;

•

určený žák drží míč obouruč;

•

ostatní žáci stojí těsně kolem něho a dotýkají se jednou rukou míče;

•

žák s míčem určí velikost kruhu a ostatní žáci tvoří kruh;

•

žák s míčem zkontroluje kruh a určí dalšího žáka uprostřed kruhu.

65

Prohlubující učivo Učební cíl: nácvik přesunu z obranné poloviny na útočnou se zachováním správného rozestavení žáků kolem hráče s míčem 1. Žáci jsou rozděleni do družstev po šesti. Skupina je rozestavena před brankovištěm v obraném postavení 0-6. Cvičení začíná: •

vyběhnutím určeného žáka a přihrávkou brankaře na tohoto žáka;

•

vybíhající hráč chytá přihrávku a zastavuje;

•

v tomto okamžiku vybíhají ostatní a vytvářejí kolem něj kruh;

•

žák s míčem pak přihrává spoluhráči , který je nejblíže k soupeřově brance;

•

opět se vytváří kruh kolem hráče s míčem;

•

cvičení pokračuje další přihrávkou a končí střelbou;

•

skupina se přesunuje zpět za postranní čarou.

2. Obměna: Žáci bez míče vyrážejí v okamžiku přihrávky. Žák s míčem nevyčkává s přihrávkou až se spoluhráči zastaví, ale přihrává do pohybu.Dochází k plynulému pohybu celé skupiny. Kruhy třebaže méně zřetelné musí zůstat zachovány. Fotbal Učební cíl: odstranit shlukování žáků kolem míče jejich vhodným rozestavením kolem hráče s míčem 1. Žáci jsou rozděleni do skupin po čtyřech hráčích, každá skupina má jeden míč: •

tři hráči si přihrávají v trojúhelníku, čtvrtý hráč je vně trojúhelníku a pohybuje se krokem, později během;

•

na signál se hráč, který je vně kruhu zastaví, trojice hráčů se rozestaví co nejrychleji kolem něj a pokračuje v přihrávání;

•

hráč uprostřed zkontroluje rozestavení, vyběhne z trojúhelníku, přemístí se na jiné místo a cvičení se opakuje.

2. Žáci jsou rozděleni do skupin po čtyřech hráčích, každá skupina má jeden míč: •

všichni hráči si přihrávají ve čtverci nebo v kruhu;

•

na signál se stává hráč, který má míč nebo ke kterému míč letí, středovým;

•

kolem něj se musí zbývající hráči rychle rozestavit do základního tvaru, pak se pokračuje v přihrávání a cvičení se opakuje.

Vysvětlete význam cvičení „Míč uprostřed kruhu“ pro výuku sportovních her? Jak vypadá herní projev hráče začátečníka?

66

6 PRŮPRAVNÉ HRY Dozvíte se •

význam pojmů: průpravné hry pro nácvik individuálního a skupinového jednání

Budete schopni •

uvědomit si význam základních pojmů

Obsah lekce 1. Průpravné hry řízené. 2. Průpravné hry soutěživé.

Klíčová slova Průpravné hry, pravidla průpravných her, řízení průpravných her 6.1 Význam a charakteristika průpravných her Cílem této etapy je navození souvislého herního děje spojeného s časovými i situačně nečekanými změnami Tady hrají hlavní úlohu průpravné hry. Jsou charakteristická přítomností soupeře, neočekávaností herních situací a souvislým herním dějem, v němž dochází k časově a situačně nečekaným změnám. Mohou být používány ve dvou formách: A. Průpravné hry řízené; Při řízené průpravné hře učitel kontroluje činnost, zasahuje do ní, formuluje úlohy koriguje jejich plnění. B. Průpravné hry soutěživé. Soutěživá průpravná hra má soutěživý charakter, cílem hrajících družstev je vítězství ve hře. Učitel vystupuje v roli rozhodčího, nezasahuje do průběhu hry. V nácviku používané průpravné hry musí zachovávat základní rysy sportovních her především jejich vztahový a komunikační charakter. Nemůžeme je zaměňovat za závodivá průpravná cvičení Obsah průpravných her tvoří herní činnosti jednotlivce jednotlivých sportovních her. Průpravné hry mají důležitou funkci ve vývoji herního výkonu. Žáci se učí postupně vnímat podstatné faktory jednotlivých herních situací a adekvátně je řešit na základě učitelem stanoveného způsobu provedení. K rozvoji pro hru tak potřebných poznávacích procesů dochází v optimálních podmínkách, v podmínkách, které jsou určeny předem, bez časového

67

tlaku a nutnosti rychle se rozhodovat. V jejich průběhu vykonává každý žák zcela spontánně řadu útočných i obranných činností jednotlivce. Nedovede je dosud přesně pojmenovat, chybí mu vědomosti o jejich správném provedení. To však není na závadu jeho účasti v průpravné hře. Občasná připomínka učitele, přibližuje všem obsah dění a seznamuje se základními pojmy, jako je kontrola nad míčem, útok, obrana apod. 6.2 Průpravné hry pro nácvik basketbalu Autovaná (dotyková) Hraje se ve vymezeném prostoru na polovině basketbalového hřiště. Počet hráčů v družstvu je 5-10. Cíl hry: Cílem hry je dotknout se soupeře míčem autovat), aniž by se útočící (autující) hráč s míčem pohyboval. Každý dotyk znamená bod. Při hře dodržujeme následující pravidla: •

hráči družstva, které má v držení míč se uvolňují a přihrávají si do blízkosti soupeře a snaží se jej míčem dotknout;

•

hráč, který soupeře autoval, položí míč na zem a družstva si role vymění;

•

hráči není dovoleno běhat s míčem ani driblovat.

Družstvo ztrácí míč v těchto případech: •

hráč s míčem běhá;

•

míč se vinou útočícího družstva dostane mimo hřiště;

•

hráč hodil po soupeři míč;

•

soupeřící družstvo míč zachytilo, nebo tečovalo.

Hra končí uplynutím hracího období nebo získáním určeného počtu bodů. Role si mohou družstva vyměnit po určité době, nebo po získání stanoveného počtu bodů. Přihrávaná (boj o míč) Hraje se v prostoru vymezeném čarami. Jedno družstvo má míč a snaží se jej udržet přihráváním pod kontrolou. Druhé se snaží míč získat. Soutěží se o to, které družstvo si vícekrát přihraje. Bod je za přihrávku. Základní pravidla pro hráče na začátečnické úrovni jsou: •

hráči není dovoleno běhat s míčem ani driblovat;

•

získá-li žák míč pod kontrolu musí zastavit;

•

obránce nesmí přistoupit k hráči s míčem blíže než 1 metr.

68

Družstvo ztrácí míč v těchto případech: •

hráč s míčem běhá;

•

míč se vinou útočícího družstva dostane mimo hřiště.

Družstvo získává míč na dobu jedné minuty, počítá se počet netečovaných přihrávek. Soupeř po získání míče jej položí na zem a pokračuje ve hře útočící družstvo. Po uplynutí hrací doby se role vymění. Družstva se střídají po zisku míče se družstvo stává útočícím. Počítá se počet přihrávek. Hra končí po uplynutí hrací doby, nebo dosažením stanoveného počtu bodů. Horká brambora Hraje se v prostoru vymezeném čarami. Na obou kratších stranách hřiště jsou vymezená cílová území (bodovací) široká 1,5-2 metry. Jedno patří družstvu A, druhé družstvu B. Počet hráčů se pohybuje od 4 do 7 podle velikosti hrací plochy. Hráči družstva A nesmějí vstoupit do cílového území B a naopak. Cíl hry: Cílem hry je přihrát míč spoluhráči do bodovacího území tak, aby jej chytil a míč se nedotkl podlahy Základní pravidla pro hráče na začátečnické úrovni jsou platí stejná jako u předcházejících her. Družstvo ztrácí míč v těchto případech: •

hráč s míčem běhá;

•

míč se vinou útočícího družstva dostane mimo hřiště.

Družstvo

získává

dva

body

tehdy,

jestliže

libovolný

z hráčů vběhne

do bodovacího území a úspěšně zachytí přihrávku od spoluhráče. Hra končí po uplynutí hrací doby, nebo dosažením stanoveného počtu bodů. Hra je zahájena rozskokem nebo losováním. Po obdržení bodu vyhazuje soupeř za koncovou čarou hřiště. Živý koš (rohová, košová) Hra je obdobou průpravné hry „Horká brambora“. Svými požadavky na hráče a pravidly se více blíží basketbalovému utkání. Hrajeme podle pravidel basketbalu, upravených podle vyspělosti hráčů. Doporučujeme hrát bez driblinku, hráči se tak musí lépe uvolňovat bez míče. Hrajeme na vymezeném hřišti. Cíl hry: Cílem hry je přihrát spoluhráči (živý koš), který stojí na vyvýšeném místě (na švédské bedně) nebo ve vyznačeném prostoru (kruhy namalované na zem v rozích hřiště) tak, aby míč chytil - družstvo vstřelilo koš, získává dva body. Hráč,

69

kterému se podařilo takto přihrát se stává živým košem a hráč, který chytil míč se vrací do hřiště. Do území kruhu nesmí vstoupit bránící hráč. Hra končí po uplynutí hrací doby nebo získáním určeného počtu bodů. Základní pravidla pro hráče na začátečnické úrovni jsou: •

hráči není dovoleno běhat s míčem ani driblovat;

•

získá-li žák míč pod kontrolu musí zastavit;

•

postup družstva k bodovacímu území je dovolen pouze přihrávkami a uvolňováním;

•

obránce nesmí přistoupit k hráči s míčem blíže než 1 metr.

Družstvo ztrácí míč v těchto případech: •

hráč s míčem běhá;

•

míč není v cílovém prostoru dobře chycen (dotkne se podlahy);

•

míč se vinou útočícího družstva dostane mimo hřiště.

6.3 Průpravné hry pro nácvik házené Přihrávaná (přihrávky, chytání míče, uvolňování bez míče) Hru můžeme hrát na volejbalovém hřišti. Žáci jsou rozděleni do dvou družstev, pohybují se v hřišti, nesmí za útočnou čáru. Úlohou družstva, které má míč, je přihrát spoluhráčům na druhé straně hřiště tak, aby přihrávku nechytili obránci. Na jedné straně hřiště si žáci mohou přihrát jen jednou. Vítězí družstvo, které dosáhne větší počet přihrávek. Pokládaná na žíněnky Hra se hraje v pásmech na šířku tělocvičny. Současně mohou hrát podle podmínek 2-4 družstva. Útočníci útočí na 2 soupeřovy žíněnky – branky, položené na zemi na opačných stranách hřiště, které jsou vzdáleny 2-4 metry od sebe. Na jedné z žíněnek stojí jeden z žáků útočícího družstva. Útočníci se snaží položit míč na volnou žíněnku nebo jej přihrát spoluhráči stojícímu na žíněnce. Jestliže kterýkoliv z útočníků položí míč na žíněnku ihned po jeho položení běží k vedlejší žíněnce, vymění si místo s hráčem na žíněnce. Žák z žíněnky vybíhá do pole a hráč, který docílil bod, zůstává na žíněnce. Po položení míče čeká až k němu přiběhne přihrávající spoluhráč a dotkne se jeho ruky. Pak dochází k jejich střídání. Družstvo v obraně se nesmí dotknout žíněnek ani útočících hráčů. Hraje se jen přihrávkami, útočníci nesmí driblovat ani běhat s míčem.

70

Pokládaná na házenkářském hřišti Stejná pravidla jako výše, ale míč je pokládán do území brankoviště. V případě házené je možno tolerovat tři kroky pro uvolnění hráče. Házená na švédské bedny Hrajeme na celé hřiště nebo na šířku postavíme více hřišť (2-4). K označení brankoviště použijeme basketbalové kruhy, eventuelně využijeme další čárové značení. Družstvo má na celé hřiště maximálně 6 hráčů a brankáře, na šířku hřiště maximálně 4 hráče a brankáře. Všichni hrají celou hrací dobu osobní obranu (každý hráč brání svého útočníka). Hrací doba 2x10 minut. Varianty: Brankáři se aktivně zapojí do hry. Hráči nesmí driblovat. Hráči nesmí driblovat déle než 1 sekundu. 6.4 Průpravné hry pro nácvik fotbalu Přihrávaná Na hrací ploše soupeří dvě družstva (5–8 žáků) s cílem dosáhnout co největšího počtu přihrávek v řadě za sebou. Dotkne-li se míče soupeř, nebo zahraje–li míč mimo hrací plochu, dostává míč pod kontrolu soupeřovo družstvo. Žádný hráč nesmí vést míč. Herní úkoly družstva A, které má míč, udržet pod kontrolou míč, vhodnou volbou místa, zpracováním míče a přihrávkou. Herní úkoly družstva B, dotknout se míče, odebrat míč soupeři, získat míč po svou kontrolu. Obměna. Na obou polovinách je přes celou šířku hřiště vymezena koncová zóna, široká asi 3 m. Družstvo boduje přihrávkou do koncové zóny soupeře, spoluhráč však musí míč zpracovat. Vedení míče může být zpočátku vyloučeno a pak povoleno. Žáci začínají rozlišovat vlastní a soupeřovu polovinu, zapojují se zcela přirozeně do útoku a obrany. Hra na dvě branky bez brankáře Ve vymezeném prostoru (koncová čára hřiště a podobně) umístíme vždy doprostřed každé čáry vymezující prostor branku asi 2m širokou. Vedení míče může být zpočátku vyloučeno a pak povoleno. Vysvětlete význam průpravných her? V jakém věku je vhodné zařadit průpravnou hru do výuky? Vyberte si průpravnou hru, vysvětlete pravidla a způsob řízení hry učitelem. 71

7 INTEGROVANÝ ZPŮSOB VÝUKY SPORTOVNÍCH HER Dozvíte se •

význam integrované výuky sportovních her

Budete schopni •

uvědomit si význam integrovaného vyučování

Obsah lekce 1. Integrovaný způsob výuky her. 2. Etapy výuky sportovních her.

Klíčová slova Integrovaný způsob výuky sportovních her, etapy výuky, herní předpříprava, manipulační cvičení 7.1 Význam pojmu integrovaný způsob výuky sportovních her Integrovaný systém výuky sportovních her využívá nácviku základních herních dovedností sportovních her s podobnou strukturou. Pod pojmem integrativní zprostředkování sportovních her se rozumí všechny vyučovací činnosti, ve kterých není (jak je jinak zcela běžné) sportovní hra izolována od jiných, ale ve středu didakticko - metodických snah stojí vždy schopnosti a dovednosti celé určité skupiny sportovních her. Podstata teorie se dá vyjádřit následovně: nejprve žáky naučit v obecném smyslu „hrát“ a pak je naučit hrát basketbal, házenou, fotbal. Postup předpokládá využití nácviku základních rysů sportovních her. Ty jsou si strukturálně příbuzné, to znamená, že je podobná nejen „herní idea“, ale také motorické dovednosti. Základní idea integrovaného zprostředkování sportovních her spočívá tedy v systematickém rozvoji herních dovedností jednotlivce, dříve než dojde k prohloubení určité hry. Tímto postupem jsou očekávány transferové efekty, kterými je zvyšována efektivita výuky při sportovních hrách a díky kterým mohou být správně vysvětleny a použity specifické techniky, a tím může být urychlen i nácvik hry (HÖHNL, ADOPLH, BÖTCHER, POLLMANN, 1992; TŮMA, 1992).

72

Z vyučovacích zkušeností se rozvinul následující Kasselský model integrativního zprostředkování sportovních her: 1. stupeň

- všeobecné základní vyučovací a výkonnostní předpoklady

2. stupeň

- komponenty dovedností překračující rámec hry

3. stupeň

- sportovně specifické komponenty dovedností

Obecně platí, že se tyto tři stupně navzájem prolínají, a že jsou jednotlivě přiřazovány podle úrovně výkonu dané skupiny. První stupeň má v průběhu integrativního zprostředkování her za cíl zprostředkovat základní kompetence. Stěžejní se jeví zlepšení koordinačních schopností souvisejících s míčem v pohybu (skákajícím, točícím a letícím) a zlepšení všeobecných schopností. Druhý stupeň tvoří zlepšení všeobecné schopnosti hry a sociálních struktur ve skupině žáků. Ve středu zájmu stojí jednak kreativní zacházení s hrou (tzn. hru změnit, dále rozvíjet) a jednak sociální vyučovací procesy (podpora spolupráce, dodržování pravidel, spolupráce i se slabšími hráči). Na základě zlepšených koordinačních schopností v zacházení s míčem a s prvními zkušenostmi je možné vyučovat důležité základy techniky hry. Pod pojmem základní techniky hry se rozumí hod a chycení, přihrávka a driblování s míčem. K této výuce technických schopností patří téměř všechny hry s chytáním, štafetové hry, stejně jako i hry s driblováním rukou i nohou. Pro výuku přihrávky, hodu, chycení můžeme naopak využít hry zaměřené na střelbu na koš či bránu a zároveň tím vylepšovat například běh. Třetí stupeň je charakterizován specifickou technicko-taktickou částí. K této části, jenž je vhodná až pro výkonnostně zdatnější hráče, existuje mnoho odkazů ve sportovně-didaktické literatuře. Následující znázornění ukazuje rámcový koncept pro zprostředkování brankových her: 1. stupeň – všeobecně přípravná část C

• odstranění nedostatků při zacházení s míčem a strachu z míče;

Í

• rozvíjení koordinačních a anticipačních schopností při zacházení s míčem;

L

• zlepšení všeobecných herních dovedností, tzn. zlepšení všeobecné dovednosti

E M

„hrát“; • zlepšení sociální struktury ve skupině.

73

2. stupeň – speciální herní část C

• zlepšení uvolňování míče, způsoby ovládání bránění a spolupráce;

Í

• použití základních herních činností v situacích početní převahy, získání míče

L

a využití střelecké situace k dosažení branky eventuelně bodu.

E M

3. stupeň – speciálně technicko-taktická část C

• vytvoření a upevnění specifických dovedností jednotlivých sportovních her;

Í

• zlepšení útočných a obranných činností;

L

• zlepšení speciální herní způsobilosti.

E

M

Žáci by si měli osvojit základní dovednosti, měli by se naučit ovládat míč a provádět manipulační cvičení. Zprostředkováním těchto cvičení získávají první herní předzkušenosti (HÖHNL, ADOPLH, BÖTCHER, POLLMANN, 1992), na které mohou později navázat a zdokonalit se v dalších sportovních hrách. Vysvětlete pojem integrovaný způsob výuky her? V čem spočívá jeho přínos pro výuku sportovních her? Charakterizujte jednotlivé etapy výuky sportovních her.

74

8 SEZNAM POUŽITÉ A DOPORUČENÉ LITERATURY ČEGAN, P., KLIMT, V. Inventář manipulačních cvičení pro nácvik basketbalu na ZŠ. 1. vyd. Ostrava: Pedagogická fakulta OU, 1997. DOBRÝ, L. Didaktika sportovních her. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988. DOBRÝ, L., VELENSKÝ, E. Košíková. Teorie a didaktika. 1. vyd. Praha: SPN, 1980. ISBN 14-425-80. DOVALIL, J. a kol. Výkon a trénink ve sportu. Praha: Olympia, 2002. 331 s. ISBN 80-7033-760-5. HÖHNL, M., ADOLPH, H., BÖTTCHER, G., POLLMANN, E. Integrative Sporttspielvermittlung am Beispiel der Zielschusspiele. Schorndorf: Sportunterricht, 1992, 41, Heft 9, s. 361-371. CHLUBNOVÁ, J. Inventář manipulačních cvičení se zaměřením na sportovní hry. Bakalářská práce. Ostrava: Pedagogická fakulta OU, 2006. JANČÁLEK, S., ŠAFAŘÍKOVÁ, J., TÁBORSKÝ, F. Kapitoly z teorie a didaktiky házené I. Praha: SPN, 1971. KARGER, J., VELENSKÝ, M. Kapitoly z basketbalu. Těl. Vých. Sport. Mlád., 60, 1994, č.2, str. 22-29. KLIMTOVÁ, H. Didaktika tělesné výchovy pro učitele primárního vzdělávání. 1. vyd. Ostrava: Pedagogická fakulta, 2004. ISBN 80-7368-004-1. KLIMT, V., KLIMTOVÁ, M. Didaktika sportovních her pro posluchače studia základní školy. 1. vyd. Ostrava: Pedagogická fakulta, 1980. ISBN 60-263-80. KLIMTOVÁ, M., KLIMT, V., TRTÍK, R. Didaktika sportovních her na 2.stupni ZŠ. 1. vyd. Učební texty. Ostrava: Pedagogická fakulta OU, 1992. ISBN 80-7042-062-6. MŠMT ČR. Vzdělávací program Základní škola. Praha: Fortuna, 1996. ISBN 807168-37-X. PERIĆ, T. Hry ve sportovní přípravě dětí. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2004. ISBN 80-247-0908-2. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. http://www.vuppraha.cz SÜSS, V. Sportovní a pohybové hry, pojmy a třídění. In Sborník Vědecký seminář pedagogické kinantropologie. Daňkovice: FTVS UK, 2005

75

ŠAFAŘÍKOVÁ, J. Rozcvičení spojené s vytvářením pocitu míče. Těl. Vých. Sport. Mlád., 61, 1995, č. 8., s. 11-15. ŠAFAŘÍKOVÁ, TÁBORSKÝ, F. Malá škola házené. Praha: Olympia, 1986. 1. vyd. ISBN 27-038-86. TÁBORSKÝ, F. Rozcvičení s míčem. Těl. Vých. Sport. Mlád., 59, 1993, č.2, s. 3638. TÁBORSKÝ, F. Sportovní hry (Základní pravidla, organizace, historie). Praha: GRADA Publishing, a. s., 2004. ISBN 80-247-0875-2. TÁBORSKÝ, F., ŠAFAŘÍKOVÁ, J. Malá škola házené. Praha: Olympia, 1986. TOMAJKO, D., DOBRÝ, L. Některé problémy výzkumu ve sportovních hrách. In TÁBORSKÝ, F.(ed.) Sportovní hry. Trénink, výzkum, perspektivy. Sborník ze semináře ČOV a FTVS UK. Praha: ČOV, 2000, s. 129-137. TŮMA, M. Manipulace s míčem (1). Těl. Vých. Sport. Mlád., 61, 1995, č. 3 s. 14-17. TŮMA, M., TKADLEC, J. Hry s míčem pro děti. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2004. ISBN 80-247-0707-1. VELENSKÝ, E. A KOL. Košíková (trénink, technika, taktika). Praha: Olympia, 1976. ISBN 24-036-76. VOTÍK, J. Fotbalová cvičení a hry. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2005. ISBN 80-247-0925-2.

76