Bankovní institut vysoká škola Praha
Katedra práva a veřejné správy
Opatření fiskální politiky a společná měna Bakalářská práce
Autor:
Věra Šmejkalová Bankovnictví, Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
Ing. Jan Šolta, CSc.
Praha
Duben 2011
1
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu jsem uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba bakalářské práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze dne 15. 4. 2011
Věra Šmejkalová
2
Poděkování
U příleţitosti ukončení bakalářské práce děkuji všem, kteří mi pomáhali a umoţnili její psaní. Především si dovoluji poděkovat vedoucímu bakalářské práce panu inţenýrovi Janu Šoltovi,CSc., za jeho trpělivost a konstruktivní připomínky a dále děkuji bývalému vedoucímu této práce panu inţenýrovi Petru Soukupovi,CSc., který nemohl ze zdravotních důvodů vedení práce dokončit, ale jeho zkušenosti a doporučení jsem rovněţ vyuţila.
3
Anotace Bakalářská práce Opatření fiskální politiky a společná měna je rozčleněná do čtyř okruhů. První část je věnována ekonomické teorii – obecné charakteristice fiskální politiky, popisuje její typy, nástroje a cíle včetně jejího fungování. Přitom vyuţívá ekonomické literatury z oblasti makroekonomie. Druhá část se zabývá předpoklady pro přijetí společné měny. V této části se nesoustřeďuje pouze na předpoklady a kritéria euroměny, ale zabývá se i důvody a kořeny evropské integrace a popisuje její organizační a institucionální výstavbu. Definuje klady a zápory fiskální politiky jako faktoru společné měny, jejími politickými a ekonomickými předpoklady a v závěru kapitoly popisuje současný stav. Třetí část rozebírá plnění podmínek vstupu ČR do eurozóny, uvádí Maastrichtská kritéria a jejich plnění v rámci konvergenčního programu. Součástí jsou i klady a zápory eura; prezentuje názory na přijetí eura pro ČR a to i formou vlastní ankety. Reforma veřejných financí v ČR, její vývoj a opatření jsou předmětem čtvrté části. V začátku se zaobírá stavem veřejných financí v ČR a dále informuje o provedených i připravovaných reformních opatřeních včetně popisu jednotlivých druhů reformních kroků.
Annotation Bachelor thesis measures of fiscal policy and a common currency is divided into four groups. The first part is devoted to economic theory - the general characteristics of fiscal policy, describes the types, tools and targets, including its operation. The use of economic literature in the field of macroeconomics. The second part deals with the conditions for adopting a common currency. This section does not focus only on the conditions and criteria for Euro currency, but it deals with the reasons and roots of European integration and describes the organizational and institutional construction. Defines the pros and cons of fiscal policy as a factor of a common currency, its political and economic assumptions and the conclusion of the chapter describes the current status. The third part examines compliance accession of the Czech Republic to the eurozone, describes the Maastricht criteria and indicates their performance in the convergence program. It includes the pros and cons of the euro, presenting views on adopting the euro for the Czech Republic and also by mine own questionnaire. The reform of public finances in the Czech Republic, its development and measures are mentioned in the fourth section. In the beginning deals with the state of public finances in the Czech Republic and than informs about already made and prepared the reforms measures, including a description of each type of reforms steps.
4
Obsah Obsah ...................................................................................................................................................... 1 Úvod ........................................................................................................................................................ 7 1
Obecná charakteristika fiskální politiky .......................................................................................... 8 1.1 Definice a vymezení pojmů fiskální politiky: „Fiskální politikou rozumíme proces utváření daňové soustavy a veřejných výdajů s cílem....................................................................................... 8 1.2
1.2.1
Expanzivní fiskální politika .................................................................................................. 9
1.2.2
Neutrální fiskální politika .................................................................................................... 9
1.2.3
Restriktivní fiskální politika ............................................................................................... 10
1.3
Automatické stabilizátory ................................................................................................. 10
1.3.2
Daně .................................................................................................................................. 11
1.3.3
Záměrná opatření ............................................................................................................. 13
1.3.4
Výběr daní ......................................................................................................................... 14
1.3.5
Transfery a vládní výdaje na nákup zboží a služeb. .......................................................... 17
Cíle fiskální politiky ................................................................................................................ 17
Předpoklady zavedení společné měny .......................................................................................... 18 2.1
Základní předpoklad – integrace a politické předpoklady. .................................................... 18
2.2
Organizační a institucionální předpoklady............................................................................. 22
2.2.1
Pilíře Evropské unie .......................................................................................................... 22
2.2.2
Instituce Evropské unie ..................................................................................................... 22
2.3
Maastrichtská smlouva .......................................................................................................... 25
2.3.1
Ekonomické předpoklady ................................................................................................. 25
2.3.2
Klady a zápory fiskální politiky jako faktoru společné měny ............................................ 26
2.4 3
Nástroje fiskální politiky ........................................................................................................ 10
1.3.1
1.4 2
Typy fiskální politiky ................................................................................................................. 9
Současná situace .................................................................................................................... 28
Plnění podmínek vstupu České republiky do eurozóny ................................................................ 32 3.1
Podmínky vstupu do eurozóny .............................................................................................. 32
3.1.1 3.2
Plnění podmínek pro přijetí euro v ČR – Konvergenční program .......................................... 33
3.3
Klady a zápory eura ................................................................................................................ 34
3.4
Názory na přijetí eura pro Českou republiku ......................................................................... 36
3.4.1 4
Maastrichtská kritéria. ...................................................................................................... 33
Anketa ............................................................................................................................... 37
Reforma veřejných financí v České republice, její vývoj a opatření .............................................. 51
5
4.1
Stav veřejných financí v České republice ............................................................................... 51
4.2
Provedená opatření ............................................................................................................... 53
4.3
Připravovaná opatření – reformy .......................................................................................... 54
4.3.1
Důchodová reforma .......................................................................................................... 54
4.3.2
Daňová reforma ................................................................................................................ 57
4.3.3
Zdravotní reforma............................................................................................................. 58
4.3.4
Školská reforma ................................................................................................................ 58
4.3.5
Reforma veřejné správy .................................................................................................... 59
4.3.6
Boj proti korupci, protikorupční strategie ........................................................................ 59
Závěry a doporučení .............................................................................................................................. 61 Seznam použité literatury a pramenů ................................................................................................... 63
6
Úvod
Cílem práce je charakterizovat opatření fiskální politiky a společné měny, s jejich pozitivy, negativy a postoji k těmto opatřením a s přihlédnutím k aktuálnímu stavu popsat klady a zápory České republiky do eurozóny. Dále pak na základě popisu, definic, charakteristik a současného stavu politického a ekonomického vývoje zjistit přínosy i zápory jak společné měny, tak evropské integrace vůbec.
Pro její zpracování mi byly schváleny tyto základní okruhy:
1. Obecná charakteristika fiskální politiky 2. Předpoklady zavedení společné měny 3. Plnění podmínek vstupu ČR do eurozóny 4. Reforma veřejných financí v ČR, její vývoj a opatření
První část je pojata jako teoretické východisko k pochopení fiskální politiky a jejího fungování. Druhá část zahrnuje komplex předpokladů pro přijetí společné měny. To je výslednicí předchozího vývoje a proto věnuji velkou pozornost kořenům evropské integrace, historickým souvislostem, bez nichţ by evropský projekt nebyl moţný. S tím souvisí i organizační a institucionální architektura. Důleţitou jsou i ekonomické předpoklady. Nelze se vyhnout ani současným závaţným problémům, se kterými se potýká nejen euro, ale celý integrační projekt. Třetí část je věnována plnění podmínek ČR do eurozóny, závěrům k současnému plnění podmínek konvergenčního programu a kladům a záporům přijetí eura. Pozornost dávám rovněţ názorům na přijetí eura mezi našimi občany. Část čtvrtá obsahuje problematiku veřejných financí v ČR, jejich vývoji, stavu a opatřením pro jejich ozdravění. Při zpracování jednotlivých témat jsem se snaţila dbát o vyváţenost argumentů, totiţ aby pohled na určitou záleţitost nebyl jednostranný. Přitom ale části o přijetí eura vyznívá ve prospěch jeho přijetí. To ale nesouvisí se snahou o objektivní pohled, argumentace ve prospěch eura souvisí s povahou evropské integrace a euro je jejím zatím nejvýše dosaţeným stupněm v ekonomické oblasti. Pokud se jedná o literaturu a prameny, čerpala jsem nejen z ekonomické literatury, ale v zájmu maximální aktuálnosti i vyváţenosti z médií a to napříč jejich politickým zaměřením.
7
1
Obecná charakteristika fiskální politiky1
1.1
Definice a vymezení pojmů fiskální politiky: „Fiskální politikou rozumíme proces utváření daňové soustavy a veřejných výdajů s cílem
a) napomoci utlumit výkyvy hospodářského cyklu b) přispět k zachování rostoucí ekonomiky s vysokou zaměstnaností bez vysoké a kolísavé inflace― 2
Tato definice zřejmě nejlépe vystihuje podstatu fiskální politiky, snaţící se ovlivňovat vývoj ekonomiky změnami ve struktuře a výši státních výdajů a příjmů. Fiskální politika je jedním ze dvou hlavních trvale pouţívaných nástrojů hospodářské politiky. Druhým nástrojem je monetární (měnová politika).3
1
Pojem fiskální se samostatně prakticky nevyskytuje, je pouţíván společně s dalšími jevy a skutečnostmi – fiskální rok, deficit, přebytek atd.. Některé slovníky překládají slovo fiskální jako státní pokladna nebo erár.
2
Samuelson, Nordhaus: Ekonomie, Svoboda 1991
3
Monetární politika spočívá ve své podstatě ve změnách nabídky peněz s tím očekáváním, ţe tyto změny ovlivní celkové výdaje podniků i jednotlivců. Mezi nástroje monetární politiky patří například – stanovení úrokových sazeb, vydávání státních pokladničních poukázek a státních dluhopisů, stanovení povinných a minimálních rezerv bank, operace na volném trhu, zabezpečení kurzové stability. Měnovou politiku provádí centrální banka v České republice Česká národní banka.
8
1.2 Typy fiskální politiky 1.2.1.
Expanzivní fiskální politika
Veřejné výdaje jsou vyšší neţ příjmy; tím vzniká deficit státního rozpočtu. Tento typ politiky se snaţí stimulovat růst výkonu ekonomiky a tím působit na růst HDP.4 S tímto typem pracuje nyní většina států EU. Při rozpočtovém deficitu vláda musí buď tisknout další peníze (nyní např. ve velké míře USA), nebo si půjčit. Vládní dluh se skládá z celkových výpůjček vlády prostřednictvím státních obligací vlastněných cizími subjekty – bankami a někdy i obyvatelstvem. V ČR státní obligace pro obyvatelstvo nejsou. Určitou výjimku tvořily tzv. povodňové dluhopisy v roce 1997. V tisku však proběhly informace, ţe v letošním roce i česká vláda chystá emisi dluhopisů pro obyvatelstvo. V ČR se deficit veřejných financí (podle oficiální terminologie) počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů (Pozemkový fond, Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond, Vinařský fond a další) Správy ţelezniční dopravní cesty, transformační instituce Prisko, PPP Centra, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.5
1.2.2
Neutrální fiskální politika
Veřejné výdaje a příjmy jsou stejné; státní rozpočet je vyrovnaný. Tuto variantu jako zákon přijalo Německo.6 Rovněţ 49 států USA je ze zákona povinno mít vyrovnaný rozpočet. Tyto státy ho však nyní docilují federálními subvencemi a drastickými sociálními škrty.
4
V této práci pouţívám českého názvosloví – HDP – hrubý domácí produkt. V literatuře jsou pouţívány anglické termíny – GDP (gross domestic products) a GNP (gross national product) – hrubý národní produkt. HDP je suma všech prací výrobků a sluţeb vyrobených v dané zemi za určité období (obvykle za rok) v peněţních jednotkách včetně produkce cizích firem v dané zemi. Hrubý národní produkt (HNP) je obdobná suma po vyloučení produkce cizích firem v dané zemi a po přičtení produkce domácích firem v cizině. 5
Deník Právo 2.11. 2010
6
Týdeník Respekt č.21/2010
9
1.2.3 Restriktivní fiskální politika
Veřejné výdaje jsou niţší neţ příjmy; sniţuje se státní dluh, nebo se vytváří rozpočtový přebytek. Tento typ se v ČR (stejně jako neutrální politika) od jejího vzniku nevyskytl.
1.3 Nástroje fiskální politiky 1.3.1 Automatické stabilizátory
Fiskální politika má jednu velkou výhodu; má sklon být proticyklická. Některé situace hospodářského vývoje se stále opakují a vyţadují stejný typ hospodářské politiky. Jakmile ekonomika zpomaluje, začínají klesat i příjmy státu. Naproti tomu rostou výdaje, zejména sociální dávky. Výdajové zatíţení rozpočtu stoupá a fiskální politika se tak stává automaticky expanzivní. Proto byly některé nástroje či jejich sloţky zabudovány do hospodářství trvale. Jde hlavně o to, aby se automaticky zabraňovalo výkyvům v hospodářství jiţ v jejich počátcích. Tyto automaticky působící faktory jsou označovány jako vestavěné (automatické stabilizátory fiskální politiky). Jsou to: a) Progresivní daňová soustava -
z vyššího příjmu se platí vyšší daň. Tato skutečnost je
v některých státech, včetně České republiky poněkud omezována tzv. rovnou daní. Zůstává ale platné, ţe i po tomto zdanění plyne z vyšších příjmů v absolutních částkách i vyšší daň. b) Podpory v nezaměstnanosti, pojištění v nezaměstnanosti. Po ztrátě zaměstnání začínají lidé dostávat podporu v nezaměstnanosti, po návratu do práce dávky končí. Podpora v nezaměstnanosti tedy vhání peníze do ekonomiky nebo z ekonomiky anticyklickým, stabilizujícím způsobem. Nejde však jen o podporu v nezaměstnanosti; jedná se další sociální transfery – sociální dávky tam, kde příjem klesne pod ţivotní minimum, příspěvky na bydlení atd. c) Tyto dva nástroje jsou pouţívány zcela všeobecně. Dále jsou jako vestavěné stabilizátory uváděné i státní dotace cen zemědělské produkce a státní výkup zemědělských přebytků.
10
Hlavním účelem vestavěných stabilizátorů je tedy stálé a automatické vyrovnávání agregátní poptávky a nabídky.7
1.3.2 Daně
Daněmi se rozumí povinné platby fyzických a právnických osob bez přímé náhrady ve prospěch státu (včetně místních státních orgánů). Slouţí zejména k financování státních výdajů. Představují hlavní a největší sloţku státních příjmů.8 Tím se stávají jedním ze základních prvků hospodářské ale i sociální politiky.
Velikost daní je dána těmito faktory: a) Daňový základ Daňový základ je veličina, která je základem pro výpočet daně a můţe být diverzifikována dle situace ekonomických subjektů. b) Sazba Sazba představuje procento z daňového základu pro výpočet daně. Rozlišuje se: ba) Proporcionální daň, kde je sazba stejná bez ohledu na výši daňového základu. bb) Progresivní daň, kde sazba stoupá s daňovým základem. bc) Degresivní daň, kde sazba klesá s daňovým základem. Způsob vybírání daní 7
Agregátní poptávkou rozumíme celkové výdaje v ekonomice tj. výdaje domácností, firem, vlád popřípadě
zahraničních subjektů. Představují celkový reálný produkt. Agregátní nabídka popisuje, jak velký produkt by firmy vyrobili a prodali při daných cenách, nákladech a trţních podmínkách.
8
Kromě daní tvoří další příjmy státu výnosy z firem, kde má stát podíl, pokuty, penále popřípadě výnosy
z prodeje státního majetku.
11
Kdo platí daň, je plátcem daně. Plátcem můţe být přímo ekonomický subjekt, nebo subjekt, který je plátcem daně za poplatníka. V České republice platí od letošního 1. ledna Daňový řád (zákon č. 280/2009 Sb. s účinností od 1.1. 2011), kterým se musí řídit všichni poplatníci při styku se správcem daně a naopak. Do této doby platil dosavadní Zákon o správě daní a poplatků. Daňový řád je velmi důleţitou normou. Například určuje, jak probíhá registrace, podávání přiznání, vyměřování daní, daňová kontrola, jak se bránit rozhodnutím správce daně, vymezuje lhůty, způsoby doručování podání, či placení daní a zahrnuje řadu dalších informací. Tento Daňový řád vznikal řadu let a je sloţitou právní normou; lze tedy předpokládat, ţe běţný poplatník se nadále neobejde bez sluţeb daňových poradců. Nelze téţ vyloučit, ţe na základě připomínek z praxe bude Daňový řád ještě upravován. Přestoţe se nový Daňový řád od dosavadního Zákona o správě daní a poplatků zásadně neodlišuje, obsahuje celou řadu změn. Zavádí například nový pojem „daňové tvrzení―, coţ je legislativní zkratka, zahrnující jak daňové přiznání, tak i hlášení a vyúčtování, která se vztahují k závislé činnosti, dále pak daňoví poradci a advokáti mohou nyní zastupovat všechny své klienty, kteří jsou registrováni u jednoho finančního úřadu (dříve mohli zastupovat pouze jednoho klienta), mění se začátek tříleté lhůty pro vyměření či doměření daně dle výsledků kontroly, pravidla sankcí za opoţděné podání daňového přiznání, úrok z prodlení, penále i pořadí úhrady daní na daňovém účtu poplatníka.9 Druhy daní
Daně se dále rozlišují na přímé a nepřímé. Přímé daně jsou odváděny a placeny stejným subjektem. Patří k nim například: -
daně z příjmů fyzických i právnických osob
-
daň z nemovitostí
-
daň silniční
Nepřímé daně jsou přenášeny do ceny. Patří k nim například:
9
-
daň z přidané hodnoty
-
daň spotřební
Deník Právo, 8. 1. 2011
12
Daňové zákony V České republice platí od 1. ledna letošního roku tyto daňové zákony: Zákon o daních z příjmů Zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu Zákon o daních z přidané hodnoty Zákon o spotřebních daních Zákon o dani z nemovitostí Zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí Zákon o dani silniční Daňový řád Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů – daň ze zemního plynu, daň z pevných paliv, daň z elektřiny (tzv. ekologické zákony)
V řadě případů budou však u výše zmíněných zákonů projednávány změny a úpravy.10
1.3.3 Záměrná opatření
Jedná se o tzv. opatření, která ovlivňují agregátní nabídku a poptávku. Je to např. změna struktury výdajů z rozpočtu, ale zejména změny daňových sazeb. Tato problematika je a jistě stále bude zdrojem nejen stálých diskusí, ale hlavně silných tlaků vycházejících ze zájmů jednotlivých skupin obyvatelstva. Ty se pak odráţejí v politické sféře – stanoviscích politických stran, podnikatelských kruhů a odborů. Podnikatelská sféra zdůrazňuje význam nízkých sazeb pro dobrou ekonomickou výkonnost, a dále pak argumentuje tím, ţe vysoké daně mají destinulující účinky, způsobují nízké úspory, recesi, stagnující produktivitu a inflační tlaky. Odpůrci, podporující nízké zdanění argumentují, ţe právě vysoké zdanění sniţuje spotřebu a tím působí na pokles produkce, tím je 10
Sagit, Daňové zákony 2011
13
vyvoláván pokles investic, následuje vyšší nezaměstnanost a tím i pokles státních příjmů a zvýšení jejich výdajů (sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti atd..). Lze říci, ţe se zde střetávají i politické strany; zjednodušeně řečeno – pravice je pro nízké zdanění včetně odbourání daňových zvýhodnění, u levice je tomu naopak. Tento pohled však nelze chápat jako absolutní. Rozhodující pro prosazování svých cílů u jednotlivých zájmových skupin je stupeň zdanění v daňové struktuře. Zjednodušeně lze konstatovat, ţe kaţdá zájmová skupina hájí pro sebe co nejniţší míru zdanění.
1.3.4 Výběr daní
Výběr daní je jedna z nejdůleţitějších otázek zdanění. Mají vysoké daňové sazby nepříznivé účinky tím, ţe odrazují od práce, úspor a přijímání rizik? Podle Samuelsona je vliv na pracovní úsilí nejasný. Lidé mohou v důsledku vysokých daní preferovat více volného času před rozhodnutím pracovat více, jiní budou pracovat usilovněji. Zřetelnější je účinek vysokých daní pro snahu přesunout se do bezpečnějších komodit, případně hledání „daňových úkrytů― tj. investovat do produktů s niţším zdaněním, do nemovitostí, zlata apod. Mohou také vyvolávat přesuny ekonomických aktivit i mimo území daného státu do zemí s niţším zdaněním či tzv. „daňových rájů―. Odpověď na otázku, jak výše daní ovlivňuje výnosy státu, hledá analytický nástroj tzv. Lafferova křivka.11
11
Internet, http://cs. /Lafferova_k%C5%99ivka
14
Graf č. 1.
Zdroj: http://cs. /Lafferova_k%C5%99ivka
Podle této křivky existují dvě míry zdanění, které nepřinášejí ţádný daňový výnos, tedy 100% zdanění a 0 zdanění. Při 100% zdanění je veškerý příjem podnikatelů odveden (pak nemá smysl vyrábět), při nulovém zdanění nedostává stát nic bez ohledu na výši zisků z výroby.
Další vlastností křivky je, ţe ukazuje na dvě míry zdanění mezi 0% a 100%, které přinášejí vţdy stejný daňový výnos – jedna je vyšší a druhá niţší. Mezi těmito body existuje taková míra zdanění, která generuje maximální výnos. Za tímto bodem vyšší míra zdanění přináší niţší výnosy. Lafferova křivka je předmětem ostré polemiky. Příkladem je diskuse na stránkách deník Právo.12 Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek ţádá sniţování, popřípadě nezvyšování korporátních daní a argumentuje právě Lafferovou křivkou. Naproti tomu redaktor Práva Martin Hekrdla poukazuje na skutečnost, ţe pro příjem státu nejsou rozhodující nízké daňové sazby, ale chování státu,
12
11. 11. – 12. 11. 2010 deník Právo
15
transparentnost majetků a celkové společenské chování, ale zejména existence poptávky a sociální stabilita. Skutečností zůstává, ţe zkušenosti z USA, Ruska a dalších zemí nejsou jednoznačně pro sniţování daní. Základní předpověď ekonomie strany nabídky13 (v USA) – ţe po daňovém sníţení se dramaticky zvýší pracovní aktivita a iniciativa, zvýší se pracovní úsilí a zvýší se i úspory obyvatelstva – se nesplnila. „Podle obvyklých norem vědecké práce experiment strany nabídky naznačuje, ţe příslušná teorie by se měla zamítnout―.14 Není bez zajímavosti názor Tomáše Sedláčka15 v týdeníku Respekt16: Otázka: „Coţpak neplatí, ţe niţší daně vedou k větším příjmům, jak tvrdí pravicoví politici?― Odpověď: „Neplatí. Kdyby to platilo, tak máme všichni jednoprocentní daň.―
13
Strana nabídky- ekonomická škola (teorie, reprezentovaná právě americkým ekonomem Arthurem Lafferem
vychází ze dvou základních tezí – a) Sayův zákon trhů – vše, co se vyrobí, se prodá a není třeba starat se o poptávku, pokud dobře funguje výroba, investice jsou zajištěny úsporami b) Základem ovlivňující výrobu je míra zdanění
14
P. Samuelson – Ekonomie, Svoboda 1991
15
T. Sedláček, hlavní makroekonomický stratég ČSOB, působil jako poradce prezidenta Václava Havla v letech 2004-2005 jako poradce ministra financí, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV).
16
Týdeník Respekt č. 50/2010 – rozhovor redaktora M. Švehly s T. Sedláčkem
16
1.3.5 Transfery a vládní výdaje na nákup zboží a služeb.
Tyto nástroje jsou rovněţ pouţívány k regulaci agregátní úrovně ekonomické aktivity. Je-li například nezaměstnanost povaţována za vysokou, důchody mohou být pozměněny tak, aby v příslušné míře stimulovaly úroveň agregátní poptávky. Zvýšení vládních výdajů můţe vést ke zvýšení ekonomické aktivity. Změny ve zdanění spolu s transferovými platbami, kterou jsou proporcionální k existujícímu rozdělení důchodů jsou vhodným nástrojem, s jehoţ pomocí lze regulovat aktivitu na agregátní úrovni.
Vládní výdaje se dělí na: a) Expanzivní – zvýšení vládních nákupů – z toho vyplývá růst agregátní poptávky a na tomto základě roste HDP. b) Restriktivní – sníţení vládních nákupů působí na pokles HDP, neboť klesá agregátní poptávka Obdobně působí i vládní transfery – penze, sociální dávky, dotace.
1.4 Cíle fiskální politiky Cíle fiskální politiky jsou: a) Bezprostřední – pomocí fiskálních nástrojů regulovat agregátní nabídku a poptávku. b) Konečné – tlumení výkyvů HDP (krizového cyklu) -
ekonomický růst
-
přijatelná míra nezaměstnanosti
-
nulová či mírná inflace
-
dosahování cenové stability
-
optimální vyuţívání zdrojů
Obdobné cíle mají i další ekonomické teorie (školy). Jejich popis a analýza by však přesahoval rámec této práce.
17
2 Předpoklady zavedení společné měny
2.1 Základní předpoklad – integrace a politické předpoklady. Prvotním a základním předpokladem pro společnou měnu je integrace, tedy sjednocení či sjednocování Evropy. Tato skutečnost nenastala náhle, skokově, ale předcházel jí dlouhý staletý proces, plný rozporů, různých překáţek a bariér. Tyto historické jevy se mnohdy promítají aţ do dnešních dnů. Zárodky dnešní Evropy vznikaly v 7. století jako reakce na muslimskou expanzi. I pak se slovo Evropa pouţívalo zřídka- podstatou byla představa náboţenské jednoty. Teprve však ve 14. století samotná idea křesťanstva získala významný geopolitický obsah. Na mapách světa z počátku renesance představuje Evropa malý a zcela křesťanský region. Sekularizace17 Evropy byla spojena aţ s rozvojem kapitalismu. Moderní geopolitické vymezení Evropy se zformovalo aţ po třicetileté válce. Geopolitický vývoj byl provázen rovněţ i samotnou integrací, avšak pouze na regionální úrovni. Jsou to například války s Maury na Pyrenejském poloostrově, jeţ vyústily ve vznik Španělska, sjednocení Německa Bismarckem, sjednocení Itálie Garibaldim, ale i vznik Rakouska-Uherska. Jako sjednocující prvek (v případě Itálie a Německa) zde působil společný jazyk. Bylo zde i úsilí a snahy politiků. Můţeme jmenovat Jiřího z Poděbrad a jeho návrh Smlouvy o nastolení míru v celém křesťanství i slavný Velký plán vévody de Sully, ministra francouzského krále Jindřich IV. , obsahující nové uspořádání a sjednocení Evropy. Sullyho projekt je pokládán za první velkou evropskou geopolitickou imaginaci. Nelze opominout ani myšlenku Spojených států evropských Winstona Churchilla. Naproti tomu probíhaly i dezintegrační procesy. Jmenujme například dělení Polska, rozpad Rak.Uherska, Sovětského svazu a nakonec i Československa. Na tomto stručném přehledu jsem chtěla demonstrovat, ţe evropská integrace, která našla svůj první reálný stav v Evropské unii, byla provázena dlouhým rozporuplným procesem, nicméně je současný stav výsledkem úsilí o sjednocení 17
Sekularizace – zesvětštění, odcírkevnění. Původně převod církevního majetku do veřejného vlastnictví, většinou za náhradu. Přeneseně procesy, jimiţ kompetence dříve církevní (školy, zdravotnictví) přecházejí na veřejné instituce. Zdroj: Encyklopedický slovník, Odeon a Encyklopedický dům 1993
18
Evropy. Všechny tyto geopolitické změny však provázel nejhorší a nejstrašnější fenomén v existenci vývoji lidstva – války. „V čem tkví podstata historické situace, do které se Evropa dostala? Zástupy trýzněných hladových, ztrápených a zmatených lidí zírají na ruiny svých měst a domovů a obávají se, zda se na obzoru neukáţe nějaké nebezpečí, tyranie, nebo teror… Je to tím, ţe Evropané, kteří se seskupili do příliš velkého mnoţství archaických států a národů…. Rozcupovali kontinent na kousky a to šíří zmatek široko daleko. Přesto všechno zde existuje moţnost nápravy, a tou je znovu vytvořit evropskou rodinu, nebo se nejtěsněji přiblíţit jejímu ideálu takovým uspořádáním, které umoţní ţít v míru, bezpečí a svobodě. Musíme vybudovat nějaký typ Spojených států evropských18 „ Winston Churchill, Curych 19. září 1946. Tato slova snad nejlépe charakterizují stav myšlení v roce 1945. To, ţe je nutné odstranit zoufale špatné příčiny válečné devastace. Rozsah této devastace je klíčový pro pochopení proč se po roce 1945 tolik usilovalo o integraci Evropy, kdyţ je pro dnešní generace obtíţné představit si způsob myšlení v roce 1945. Pro ilustraci – válka stála Německo a Itálii čtyři či více desetiletí růstu a vrátila úroveň HDP Rakouska a Francie na úroveň 19. století. Tato znalost je nezbytná pro pochopení evropské integrace a pochopení postoje Evropanů ke konci čtyřicátých let. Tato skutečnost je bohuţel nyní dosti pomíjena. Problém bylo rozdělení Evropy – mohu snad pouţít těchto termínů – na západní a východní. Pro vývoj západní Evropy byl klíčový Marshallův plán19. A dále Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci. První velký federalistický krok přišel v roce 1952 – byla to realizace tzv. Schumannova plánu20 podporovaného Jeanem Monnetem21. Spočíval v myšlence podřídit uhelný a ocelářský průmysl pod kontrolu nadnárodní autority. Tak vzniklo Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO). Obrázek č. 1. Jean Monnet 18
19
R. Baldwin, Ch. Wyplosz, Ekonomie evropské integrace, Grada 2008 Plán amerického politika a generála Georga Marshalla na finanční pomoc evropským státům z USA na
obnovu evropských ekonomik. Sovětský svaz tento plán odmítl a pod jeho vlivem i východoevropské státy ve sféře Sovětského vlivu. 20
Robert Schumann – francouzský politik, vytvořil politické zázemí pro vznik Evropského společenství uhlí a oceli. První prezident Evropského parlamentu. 21
Jean Monet – francouzský politik, zvaný „otec evropské integrace―. Osobně byl hybnou silou integrace Evropy.
19
FOTO: fotobanka Profimedia, http://tema.novinky.cz/evropska-unie
Obrázek č. 2. Robert Schuman
FOTO: fotobanka Profimedia, http://tema.novinky.cz/evropska-unie
K Německu a Francii se připojily země Beneluxu a Itálie. Tato skupina je od té doby povaţována za hybnou sílu evropské integrace. Tyto státy zahájily proces vedoucí k podepsání tzv. Římské smlouvy, která zahrnula dvě dohody – Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom) a Evropské hospodářské společenství (EHS). Instituce ESUO, EHS a Euratom se v roce 1965 sloučily do Evropského společenství. Vedle toho později vzniklo i Evropské sdruţení volného obchodu (ESVO), jako alternativa pro státy, kterým nebylo umoţněno, či si nepřály připojení i Evropskému společenství. Následoval sloţitý další vývoj, který vyústil v roce 1992 ve Smlouvu o evropské unii, známou jako Maastrichtská smlouva, kterou podepsalo patnáct evropských států. Na tomto stručném politickém a ekonomickém historickém exkurzu jsem chtěla ukázat, ţe kořeny evropské integrace sahají aţ do hluboké minulosti a jejím leitmotivem je eliminace vzájemné konfrontace. Tato skutečnost je nyní zastiňována mnoha aktuálními závaţnými problémy – ekonomická krize, ohroţení ţivotního prostředí, lokální konflikty ve světě atd…
20
Přesto však je tento moment nutné zdůrazňovat. Je to velmi závaţný argument, neboť vedle příznivců EU (eurooptimisté), prosazujících stále vyšší stupně integrace, vystupuje silná skupina odpůrců (europesimisté), která prosazuje integraci pouze ve sféře volného obchodu. Vedle toho probíhaly dramatické události ve střední a východní Evropě. Tak, jak postupovala evropská integrace, došlo k zásadnímu obratu v sovětské zahraniční politice, coţ umoţnilo vznik demokratických reţimů ve státech tzv. sovětského bloku a rovněţ sjednocení Německa. Zejména tento poslední faktor velmi výrazně přispěl k velmi radikálnímu růstu evropské integrace. Dalším významným krokem bylo rozšíření EU o další státy v roce 2004 a to z postsovětské oblasti včetně České republiky a dále o Kypr a Maltu. Tím se i pro ČR otevřel předpoklad (i povinnost) přijetí společné měny. Vstupem Bulharska a Rumunska v roce 2007 se počet EU ustálil na nynějších 27 států. Po Maastrichtu následovalo přijetí dalších smluv – smlouva v Nice a Lisabonská smlouva. Smlouva v Nice reformuje evropské instituce tak, aby i po rozšíření byly akceschopné. Omezuje proto právo veta a přerozděluje počet hlasů v Radě ministrů tak, aby odpovídaly počtu obyvatel jednotlivých států. Lisabonská smlouva je zásadním dokumentem, který zavádí platnost tzv. dvojí většiny tj. pro přijetí v rozhodnutí v Radě Evropy se musí vyslovit 55% členských států tzn. 65% obyvatelstva. Dále pak stanovila vytvoření dvou zásadních pozic v EU a to předsedy Evropské rady (v médiích je pouţíván i termín prezident) a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. V současné době tyto funkce zastávají Belgičan Herman van Rompuy a politička z Velké Británie Catherine Ashtonová. Obě smlouvy provázely značné obtíţe při schvalování (ratifikaci). Jako poslední Lisabonskou smlouvu ratifikovala Česká republika. Tyto problémy naznačily, ţe další prohlubování evropské integrace bude stále obtíţnější.
21
2.2 Organizační a institucionální předpoklady 2.2.1 Pilíře Evropské unie22 Působnost EU se dělí do tří oblastí politiky tzv. pilířů. Pilíř 1. Měnová unie, celní unie a společný trh, Schengenský prostor, společná zaměstnanecká politika a politika ekologie a vzdělávání. Pilíř 2. Zahraniční a bezpečnostní politika – má mezivládní charakter kde mají státy právo veta. Pilíř 3. Policejní a justiční spolupráce.
2.2.2 Instituce Evropské unie Obrázek č. 3
Vlajka Evropské unie, http://tema.novinky.cz/evropska-unie FOTO: archiv 22
Internet, http://tema.novinky.cz/evropska-unie
22
Rada EU Obrázek č. 4
Předsedové Evropské komise José Manuel Barroso, Evropského parlamentu Jerzy Buzek a španělské vlády, která EU v první půlce roku 2010 předsedá, José Luís Zapatero, http://tema.novinky.cz/evropska-unie
FOTO: ČTK/AP
Je rozhodovacím orgánem unie a reprezentuje zájmy jednotlivých členských států. Tvoří ji ministři vlád jednotlivých států. Kaţdý půl rok předsedá Radě jiná země EU. ČR předsedala od ledna 2009. Evropská komise Obrázek č. 5
Budova Evropské komise v Bruselu http://tema.novinky.cz/evropska-unie,
FOTO: Karel Barták, ČTK
Je nadnárodním orgánem a hájí zájmy unie jako celku. Komise určuje agendu unijní politiky a navrhuje oblasti, kterými se má unie zabývat. Vypracovává také návrh rozpočtu unie a kontroluje jeho plnění. Zajišťuje kontakty s nečlenskými státy a má výrazné pravomoci při přijímání nových států. Evropský parlament
23
Obrázek č. 6
FOTO: Jaroslav Soukup, Novinky,
http://tema.novinky.cz/evropska-unie
Obrázek č. 7
Předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek, http://tema.novinky.cz/evropska-unie FOTO: Ints Kalnins, Reuters
Je kontrolním a poradním orgánem EU. Jeho pravomoce jsou niţší neţ parlamentů jednotlivých států. Podílí se na tvorbě zákonů a mezinárodních smluv. Evropská rada: Skládá se z hlav států a předsedů vlád, ministrů zahraničí a představitelů Evropské komise. Rozhoduje o nejzávaţnějších politických a ekonomických otázkách a vymezuje směry, kterými se má unie ubírat. Evropský soudní dvůr:
24
Kontroluje účelnost a správnost vynakládaných finančních prostředků unie. Evropský investiční fond: Podílí se na rozšiřování transevropských infrastruktur a poskytuje záruky a půjčky malým a středním podnikům. Evropská centrální banka: Řídí evropskou měnovou unii.
2.3 Maastrichtská smlouva Maastrichtská smlouva představuje nejintenzivnější prohloubení evropské integrace od Římských smluv. Smlouva ustanovila: -
Závazek členských zemí k postoupení státní suverenity v oblasti měnové politiky nadnárodní instituci (Evropské centrální bance) a nahrazení vlastní měny eurem.
-
Vytvoření občanství Evropské unie, zahrnující právo na stěhování a bydlení v jakémkoli státě EU a volit v evropských a místních volbách v jakémkoli členském státě.
-
Nastavení pravidel pro volný pohyb kapitálu.
a dále upevnila: - Evropskou spolupráci v mimoekonomických oblastech včetně bezpečnosti a obranné politiky, v oblasti vymáhání práva, trestní spravedlnosti, civilního práva, azylové a imigrační politice. - Moc Evropského parlamentu nad legislativou Evropské unie. - Princip subsidiarity (decentralizace) – míněno jako kontrola přechodu zodpovědnosti členských států na Evropskou unii. a přinesla: - Protokol o sociální politice, který rozšířil sociální dimenzi EU zavedením politik v oblasti zdraví a bezpečnosti pracovníků, pracovních podmínek, odpovídajících odměn a konzultací pro zaměstnance.
2.3.1 Ekonomické předpoklady
25
Přehled a vysvětlení ekonomických předpokladů je velmi širokou a sloţitou oblastí. Omezím se proto na stručný přehled zásadních rozhodnutí.
Byly to nejdříve jiţ zmíněné Římské smlouvy, kde spočívá základ prohlubování ekonomické integrace, tedy tzv. šestky. Nebyl to však jednorázový akt, ale relativně dlouhý proces, jehoţ hlavním cílem bylo dokončení jednotného vnitřního trhu. Jednalo se o volný pohyb pracovních sil, integraci kapitálového trhu, svobodný obchod se sluţbami. V roce 1968 byla vytvořena celní unie, která odstranila vnitřní cla a zavedla stejný celní tarif vůči nečlenským zemím. Měnová krize počátkem 70-tých let znamenala rozpad Brettonwoodského měnového systému23. Pro státy západní Evropy to znamenalo zrušení vazby jejich měn na americký dolar a přechod na plovoucí, volné měnové kurzy (floating). Následně v zájmu velkým fluktuacím v měnových kurzech se státy zavedením Evropského měnového systému zavázaly udrţovat své kurzy ve stabilních poměrech. Zavedla se také košová měnová jednotka ECU (European currency unit), která slouţila k zúčtování mezinárodních měnových operací. V roce 1987 vstoupil v platnost Jednotný evropský akt. Důleţitá je rovněţ společná zemědělská politika; tvoří totiţ asi polovinu rozpočtu EU. Zahrnuje řadu politik, zaměřených na zvyšování zemědělských příjmů v EU. Je označována jako problematická a tvoří příčiny sporů uvnitř EU i mezi EU a třetími zeměmi. Je předmětem snah o stále další reformy.
2.3.2 Klady a zápory fiskální politiky jako faktoru společné měny
Tím, ţe se země stane součástí měnové unie, přichází o jeden ze dvou makroekonomických nástrojů – měnovou politiku. Druhý nástroj – fiskální politika zůstává plně v její kompetenci. To znamená, ţe fiskální politika se v eurozóně stává ještě významnějším nástrojem hospodářské politiky. Uvádění fiskální politiky do praxe je však sloţitější. Změny ve výdajích a daních určují vyrovnanost rozpočtu, coţ vyvolává otázku financování veřejného dluhu. Sníţení daní vyvolává rozpočtový deficit a problém jak dluh splácet. Zvýšení daní však omezuje spotřebu a můţe tak negativně ovlivňovat růst ekonomiky. Dále pak implementace fiskální politiky je velmi zdlouhavá. Příčinou je dlouhý a
23
Podstatou Brettonwoodského měnového systému bylo napojení amerického dolaru na zlato s fixací 35 USD za troyskou unci. Ostatní měny byly fixovány na dolar.
26
komplikovaný proces sestavení rozpočtu a jeho schválení. Zavedení rozpočtových pravidel je rovněţ velmi dlouhý byrokratický proces. Navíc daně mohou být zvyšovány postupně a nikdy zpětně24. Výsledkem je, ţe fiskální politika mění svou polohu velmi pomalu a zpoţdění se můţe projevit jako kontraproduktivní. Na druhé straně však skutečnost, ţe vláda – alespoň v Evropě – je vnímána jako subjekt s nízkým rizikem splacení půjčky, takţe si můţe půjčit kdykoli, a to s nízkými náklady (úroky). To je důvod, proč lze fiskální politiku označit jako efektivní. Tento teoretický princip byl však v nedávné době narušen v praxi – problémy Irska, Řecka, atd… Problémem tedy zůstává situace, kdy princip Maastrichtu pro rozpočet a veřejný dluh je při přistoupení k měnové unii plněn, ale v dalším čase byly principy porušeny. (Ponechávám stranou podezření zfalšování vstupních podmínek). Proto byl sepsán Pakt stability a růstu a přijat byl roce 1997. Skládá se ze tří částí: -
definice nadměrného deficitu
-
ochranné ruky projektování na povzbuzení vlád, aby se vyhnuly nadměrným deficitům.
-
Ochranné ruky, která předepisuje, jak by měly vlády reagovat na nedodrţení maximální výše deficitu a zahrnuje pouţití sankcí. Implementace Paktu však provázely a provází značné těţkosti – jsou rázu ekonomického a politického:
a) Z ekonomického hlediska můţe vést cílování ročního rozpočtového deficitu k proticyklické politice tj. opatřením, která provází jak konjunkturu, tak recesi. Zavedení libovolného stropu je stěţí opodstatněné během recese. Pakt stability se tedy snaţí vyvolat proticyklická opatření během přínosných let tj. podněcovat rozpočtovou konsolidaci při vzestupné fázi hospodářského cyklu. b) Z politického hlediska čelí Pakt závaţnému rozporu. Fiskální politika je věcí národní suverenity, je v rukou demokratických vlád a parlamentů. Zároveň je fiskální politika vnímána jako věc společného zájmu. Řešením je nechat závěrečná rozhodnutí aplikace Paktu v rukou Rady ministrů financí EU (Ecofin). Na druhé straně nemá Ecofin a jeho nařízení příliš demokratické legitimity na národní úrovni. Existuje tedy kardinální rozpor. Fiskální politika (rovněţ rozpočet) je vnímána jako svrchovaná výsada kaţdé země. Na druhé straně je však domácí politika náchylná vytvářet rozpočtové deficity, i kdyţ všechny státy eurozóny mají zájem na udrţení fiskální disciplíny všech svých členů. Přitom sankce za nedodrţování pravidel vyvolávají značnou nevoli a vedou k odstředivým tendencím.
24
Tento princip právě způsobil konfrontaci mezi jím samým a zavedením daně z úroků u stavebního spoření v ČR. Bude zřejmě na rozhodnutí soudu – pokud bude podáno oznámení – zda zavedení daně z úroků u jiţ podepsaných smluv je legální čin.
27
Pakt stability tak nemá dostatečnou vymahatelnost. To všechno byly důvody, které vedly k tomu, ţe se Pakt stability do značné míry minul účinkem. I tento fakt způsobil, ţe se nejenom eurozóna, ale celá EU ocitla ve velmi váţných problémech.
2.4 Současná situace „Ekonomická prosperita a ţivotaschopnost měnové unie nemohou být udrţeny bez nápravy fiskálních prohřešků z minulosti, tzn. řešení trendu navyšování státních výdajů a úrovně zdanění v kombinaci s vysokými strukturálními deficity a akumulací státního dluhu25.― Evropská komise 2001: Tato slova – přestoţe jsou jiţ deset let stará – bohuţel nebyla vyslyšena. Dále pak ekonomická krize z konce minulého desetiletí způsobila, ţe se EU (a nejen ona) ocitá ve vleklém, dlouholetém útlumu doprovázeném všemi neduhy recese. Evropa nyní čelí zejména problémům s předluţenými zeměmi. Řešení nalézá ve finanční pomoci státům, kde předluţení hrozí bankrotem. To ale můţe vytvářet začarovaný kruh – banky financují nákupem dluhopisů státní dluhy jiných zemí, Platební neschopnost se přesunuje do jejich aktiv a prostřednictvím bankovního systému se přelévá do dalších států. Dále pak ze státních dluhopisů povaţovaných dosud za jedny z nejbezpečnějších cenných papírů, by se mohly stát rizikovější investice. Dluhová sluţba (úroky) se můţe více prodraţovat. V médiích se objevují předpovědi budoucího vývoje. Týdeník Ekonom č.48/2010 publikoval pět různých variant, které se liší mírou pravděpodobnosti i náklady. Společné mají jedno: všechny jsou spojeny s dalším zadluţováním Evropy, jehoţ důsledky ponesou opět daňoví poplatníci.
25
Ekonomie evropské integrace, Grada, 2008
28
I.
Plány na tzv. řízený bankrot.
Tento termín je téţ nazýván jako „stálý krizový mechanismus―, nebo téţ „restrukturalizace dluhů―. Má to být mechanismus, který poslouţí k záchraně evropských států, které se po roce 2013 octnou v platební neschopnosti. Má zajistit, aby se na nákladech na záchraně ekonomiky podíleli i věřitelé a spočívá v dohodě s věřiteli o odpuštění části dluhu dané země, nebo rozloţení splátek na delší, neţ původně určené období. Po odeznění nejhorší krize by se pak EU respektive eurozóna snaţila o větší míru federalizace a sjednocení fiskální politiky.
II.
Pád Portugalska, Španělska případně i Belgie
Tato varianta počítá se zvýšením pomoci uvedeným státům o další desítky miliard eur. To znamená raketový nárůst dluhů Evropy.
III.
Odchod států z eurozóny
Zdravé země (relativně) by vypracovaly dosud neexistující mechanismus pro vyloučení států z eurozóny. Evropská unie by fungovala dvourychlostně. Eurozóna by se pak stala „elitním klubem― se společnými fiskálními pravidly, která by nejenom vyţadovala, ale také efektivně vymáhala krocení dluhů a vytváření rozpočtových přebytků.
IV.
Úplný rozpad eurozóny
Tento nejvíce katastrofický scénář počítá s tím, ţe po pádu Irska, Portugalska a Španělska by následovaly další země – Belgie, Itálie a dokonce snad i Francie. Pak by nastala prakticky neufinancovatelná situace. Znamenalo by to rozpad eurozóny, moţná i EU a totální rozpad důvěry v evropský projekt. Důsledkem by byly obrovské tlaky na politické změny26
26
Nelze opomenout ani doutnající problémy uvnitř EU i jednotlivých zemí – Baskové a Katalánci ve Španělsku, Vlámové a Valoni v Belgii, severní Irsko, Itálie a Rakousko ve vztahu k Tyrolsku, sudetské poţadavky vůči ČR, Maďarské poţadavky nejen vůči Slovensku.
29
V.
Koupí si nás Čína
Tady se jedná o velkou spekulaci. Vychází z toho, ţe na budoucnost Evropy by měla mnohem větší vliv Čína. Její vliv se začíná jiţ silně projevovat v oblasti čínských investic – buduje se za čínské peníze v Řecku, jedná se v Portugalsku. Hlavní otázka zní – kolik si budou moci Číňané v Evropě koupit. Existují však i další scénáře. Jiné číslo Ekonoma přináší další tři varianty27.
I.
Totální rozpočtová a měnová unie
Tato varianta vlastně federalizaci. EU by řídila jak daně, tak i hlavní výdaje. V minulém roce Ecofin jednal o moţnosti, ţe by Evropská komise v budoucnosti posuzovala rozpočty členských států před jejich schválením v národních parlamentech. Znamenalo by to však další omezení státní suverenity jednotlivých zemí.
II.
Eurozóna se rozpadne, euro přeţije
Zde se předpokládá, ţe národní zájmy půjdou proti centralizaci Evropy. Země, která nezvládne dluhy, bude muset odejít.
III.
Evropa si koupí status-quo
Eurozóna si na dluh koupí čas. Pomohou záchranné balíčky; struktura a chod ekonomik zůstanou ve starých kolejích. Je ale jasné, ţe za několik málo let se budou řešit stejné problémy jako dnes. Přes značnou rozdílnost uvedených schémat lze vypozorovat dva základní společné momenty. Prvním je skutečnost, ţe léčení závaţných současných problémů bude sloţité a bolestné a to ve všech případech. Druhým je postupné poznání, ţe pokud chceme vyloučit katastrofické následky, je nutné 27
Týdeník Ekonom č. 22/2010
30
přistoupit k radikálním změnám. Znamená to eliminovat nejen dosavadní málo účinné vymáhání evropských norem, ale i koordinované odbourávání deficitů. Ale znamená to zejména sjednotit a koordinovat fiskální politiku, přejít od unie měnové k unii fiskální, zřídit evropský dluhopis a zejména evropské ministerstvo financí. Jen tak bude moţné čelit nejen vnitřním problémům unie, ale i globálním nebezpečím. Za všechna jmenujme alespoň světovou ekonomickou krizi, energetickou bezpečnost a ochranu ţivotního prostředí. Bude však nutné „rozdýchat― fakt, ţe tato opatření sice prohloubí evropskou integraci, ale zároveň omezí suverenitu členských zemí. Výstiţně to formuloval předseda Evropské unie José Manuel Barroso ve zprávě o stavu unie28 v závěrečné větě „Unie nedosáhne svých cílů bez členských států a členské státy nedosáhnou svých cílů ve světě bez Evropské unie―.
28
V. Špidla: Krize v Evropě? Dobrý důvod prohloubit EU. Reflex č. 38/2010
31
3 Plnění podmínek vstupu České republiky do eurozóny 3.1 Podmínky vstupu do eurozóny Pro vstup ČR do Evropské unie byla základní podmínka vytvořena rozpadem sovětského bloku. Vstup do EU nebyl však pro ČR ani pro další postsovětské státy přímočarý. Vlády západoevropských zemí se cítily zaskočeny překotným vývojem na přelomu 80. a 90. let minulého století. Moţnost vstupu zemí střední a východní Evropy do EU byla provázena obavami z přílivu levné pracovní síly, růstu kriminality apod. Rovněţ uvnitř postsovětských zemí probíhala různá jednání, byly navrhovány různé varianty dílčí integrace – např. Československo-Polská unie29. Tyto snahy Československá strana výrazně odmítla s vizí vstupu do Evropské unie. To se uskutečnilo v roce 2004 spolu s dalšími devíti státy. Vstupem do EU přijala ČR i závazky vyplývající z Maastrichtské smlouvy. Tím se zároveň otevřela nejen moţnost, ale povinnost vstupu do měnové unie. Měnová unie je sloţitým dílem, které vyústilo do ustanovení Maastrichtské smlouvy. Ta byla podepsána v roce 1991 a jednotná měna začala fungovat v roce 1999. Nová měna nebyla ale do roku 2002 emitována. Tento dlouhý proces byl součástí opatrného přístupu a spočíval v řadě opatření: -
Přijetí společné měny musí být zakončeno Konvergenčním procesem.
-
Všechny členské země musí prokázat svůj souhlas s cenovou stabilitou a s kázní, která je její součástí.
-
Měnová unie představuje postoupení měnové politiky jednotnému orgánu.
Protoţe EU není federací, bylo rozhodnuto zachovat národní centrální banky. Výsledný eurosystém oficiálně spojuje Evropskou centrální banku (ECB) a národní centrální banky. Rozhodnutí přijímá Rada guvernérů, řízená prezidentem ECB, která zahrnuje výkonnou Radu ECB a guvernéry centrálních bank, které přijaly euro. Základním cílem, který si eurosystém
přisoudil je cenová
stabilita. Od ledna 2009 pouţívá euro 16 z 27 zemí EU. K přijetí je připravena sedmnáctá země – Estonsko.
29
Jiří Dienstbier, český novinář, politik a diplomat popisuje ve své knize Od snění k realitě různá jednání mezi postsovětskými státy o různých moţnostech vzájemné spolupráce
32
3.1.1 Maastrichtská kritéria30.
-
Míra inflace smí převyšovat úroveň tří zemí EU s nejniţší inflací nejvýše o 1,5%
-
Dlouhodobá úroková míra smí být nejvýš o 2.5% vyšší, neţ je tato míra ve třech zemích EU s nejniţší inflací.
-
Deficit státního rozpočtu smí dosahovat nejvýše 3% HDP. Pokud tuto hladinu mírně převyšuje, musí se sniţovat.
-
Velikost veřejného dluhu smí dosáhnout nejvýše 60% HDP. Pokud dluh vyšší, musí se postupně tomuto limitu přibliţovat.
-
Měnový kurz musí být poslední dva roky před vstupem součást měnového mechanismu ERM II a nesmí se nadměrně vychylovat mimo stanovené pásmo. Základní fluktuační pásmo je 15% nad nebo pod centrální paritou.
3.2 Plnění podmínek pro přijetí euro v ČR – Konvergenční program Česká národní banka spolu s MF31 doporučili prozatím nestanovovat cílové datum přijetí eura a tudíţ v roce 2011 neusilovat o vstupu do kurzového mechanismu ERM II. Doporučení vychází z analýzy „Vyhodnocení plnění Maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou―, přijaté vládou ČR dne 22.12.2010. Jedná se o obsáhlý materiál, a proto se pokusím o jeho stručné shrnutí: -
Kritérium cenové stability se v současné době daří ČR plnit. Cenový vývoj v ČR na léta 2011 a 2012 by měl být charakterizován mírou inflace v mezích Maastrichtských kritérií. Ovšem za předpokladu, ţe nedojde k administrativním proinflačním dopadům – např. k výrazným úpravám nepřímých daní.
-
Kritérium udrţitelnosti veřejných financí ČR v současné době neplní. Záměry fiskální politiky by měly vést do roku 2013 k dosaţení deficitu 2,9%, tedy pod úrovní Maastrichtského kritéria. Úsilí o konsolidace veřejných financí plánuje vyrovnané hospodaření do konce roku 2016.
-
Kritérium podílu vládního dluhu na HDP je dlouhodobě plněno. ČR zatím nemá s plněním tohoto kritéria problémy, ačkoli růst dluhu se od roku 2009 výrazně zvyšuje. Riziko
30
www.cnb.cz
31
www.ministerstvofinanci.cz
33
představuje stárnutí obyvatelstva. Pokud nebude provedena důchodová, zdravotní a další reformy můţe se podíl dluhu na HDP zvyšovat. -
Kritérium stability měnového kurzu je moţné aţ poté, kdy česká měna vstoupí do kurzového mechanizmu ERM II a bude stanovena centrální parita koruny vůči euru. Klíčové bude vhodné načasování vstupu do kurzového mechanismu ERM II, kterému by měla předcházet stabilní situace na světových finančních trzích, konsolidace domácích veřejných financí a stabilizace domácí ekonomiky. Důleţité bude rovněţ správné nastavení centrální parity kurzu koruny k euru.
-
Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb ČR v současné době splňuje a pokud budou naplněny záměry konsolidace veřejných financí, pak se neočekávají významná rizika.
V závěrech a doporučeních je konstatováno, ţe ČR neplní Maastrichtská konvergenční kritéria z důvodu své fiskální nedisciplinovanosti. V oblasti sladěnosti ekonomiky se v důsledku hospodářské krize připravenost na euro zhoršila. Ačkoli odstup ČR od ekonomické úrovně se u cenové hladiny dlouhodobě sniţuje, byl tento trend během ekonomického poklesu narušen. Došlo k výraznému zhoršení veřejných financí. Přetrvávající nejistota na finančních trzích nevytváří příznivé prostředí pro vstup ČR do kurzového mechanismu ERM II. Za současných podmínek je tedy velmi nepravděpodobné, ţe ČR bude ve dlouhodobém horizontu plnit všechna konvergenční kritéria. Zásadní bariéra pro vstup do měnové unie bude vyšší neţ 3% deficitu sektoru vládních institucí. Stejně je nejisté udrţení a další zvyšování další sladěnosti české ekonomiky s eurozónou v nejbliţších létech. Na základě těchto důvodů připravili ČNB a MF svá výše zmíněná doporučení.
3.3 Klady a zápory eura Vytvoření eura bylo vyvrcholením procesu evropské integrace, dalším velmi podstatným krokem v úsilí přinést na Evropský kontinent – dříve zmítaným válečnými konflikty – mír, demokracii a společnou prosperitu. Mělo dále posílit pocit evropské jednoty. Z politického hlediska není nutné při cestování měnit peníze. Dovozci a vývozci ztratili kurzovou nejistotu. Ekonomicky byla nejsilnějším důvodem pro vznik evropské měny snaha udrţet vůči ostatním světovým ekonomickým centrům, tedy vůči USA, Číně, Japonsku a vedle nich i vůči Indii, Brazílii a Rusku. Mělo napomoci prosazovat zájmy EU, ekonomik členských zemí eurozóny ve strategických oblastech hospodářství – v oblasti
34
nerostných surovin, energetice atd. Ještě v roce 2008 píše Martin Jahn32 článek Desetkrát ano pro přijetí eura. Uvádí zde mimo jiné: -
Odpadnou směnárenské poplatky i nepříjemné přepočítávání cen.
-
Odmítá zneuţití eura ke zdraţení.
-
Poukazuje na fakt, ţe 80% českého exportu jde do zemí Unie. Česká ekonomika patří k nejotevřenějším, přitom je malá a s vlastní měnou můţe být vlivem globalizace stále, více zranitelnější.
-
Silná koruna zvýhodňuje dovoz nad vývozem.
-
Euro odstraní kurzové ztráty.
-
Přijet eura by bylo dobrým signálem pro investory.
Výhody jednotné evropské měny jsou tedy zřejmé. Na druhé straně však eurozóna prodělává nejtěţší zkoušku od svého vzniku33. Problémy byly jiţ „vkomponovány― jiţ při vzniku eura. Klíčovým problémem je ztráta flexibility, tedy neexistence mechanismu pro řešení hospodářských výkyvů v rámci eurozóny, dále pak málo solidarity mezi členskými zeměmi. Zřízení Evropské centrální banky představuje pouze první instituci společného státu. Přijetí společné měny si dříve či později vyţádá vznik společného MF a dále i společné vlády, tedy plnou integraci. V porovnání s USA, které fungují rovněţ jako měnová unie, ztráty v problémových částech pokrývá z valné části federální vláda. USA fungují jako měnová unie, přitom jsou rovněţ „transferovou unií―. To však silné státy EU - především Německo odmítají. Lze si ale jen těţko představit, jak by euro mohlo fungovat bez toho, ţe Evropa najde cestu, jak dosáhnout něčeho podobného. Tyto skutečnosti logicky vyúsťují do úvah o vytvoření menší, fiskálně disciplinované eurozóny z jádra odhodlaných zemí34. (V této souvislosti je třeba poznamenat, ţe dřívější dělení na tzv. staré a nové země vybledávat a tvoří se nové dělení na disciplinovaný a bohatší sever a na krachující jih). Toto nové euro (skládající se např. ze zemí Beneluxu, Dánska, ČR, Slovenska, Rakouska a Slovinska) by samozřejmě podléhalo silnému německému vlivu, kde by mohlo platit tzv. „Deutsche euro―.
32
Martin Jahn: Desetkrát ano pro přijetí eura – server Hospodářských novin ihned.cz. M. Jahn je bývalý místopředseda vlády, působil ve vysokých funkcích v automobilovém průmyslu. 33
Paul Krugmman: Můţe se Evropa zachránit?, Hospodářské noviny 31.1.2011. P. Krugmman je nositelem Nobelovy ceny za ekonomii v roce 2008 34
Z. Fiala, J. Mládek: Nejistá budoucnost eurozóny – Sborník textů č. 34/ 2010, vydalo – Fontes Rerum.
35
To by však přispělo ke konci eura, coţ by dále mohl být impuls k rozpadu EU, konci nadějí na skutečnou Evropskou federaci. To by mělo dalekosáhlé, katastrofické důsledky nejenom pro evropské státy, ale pro celý svět. Tento vývoj si jistě nelze přát. Důvody pro vznik EU i eurozóny – byly a jsou tak silné a bylo do toho projektu jiţ tolik finančního a politického kapitálu investováno – ţe ho nelze jen tak snadno odepsat. Proto nelze zastavit ani přípravy ČR na vstup do eurozóny.
3.4 Názory na přijetí eura pro Českou republiku Podpora českých obyvatel pro přijetí eura nebyla nikdy výrazná. To koresponduje s dalšími zeměmi Evropy, kde zejména v Německu to bylo přijímáno s velkou averzí. V ČR tomu jistě přispívá i obraz v médiích, která zejména nyní zdůrazňují, ţe od problémů eura nás chrání koruna, ţe bychom museli přispívat na bankrotářské státy a rovněţ jsou obavy ze zdraţení. Argument o ochranné roli koruny je nyní sice správný, z celkového hlediska však nelze předpokládat, ţe naše měna je tak silná, aby mohla odolávat globálním tlakům , a navíc mohou být v budoucnu připomínky k solidaritě Čechů s Evropou.
O vývoji názorů na přijetí eura v ČR informuje následující tabulka a graf: Tabulka č.1 Vývoj odpovědí na otázku, jak Češi podporují přijetí eura (v%)
Měsíc a rok
Určitě ano
Spíše ano
Spíše ne
Určitě ne
Prosinec/05
13
31
34
22
36
Červen/06
15
31
33
21
Listopad/06
16
31
31
22
Září/10
9
21
32
38
Leden/11
6
16
35
43
Zdroj: STEM
Graf č.1
Tabulka i graf potvrzuje výše uvedený komentář.
3.4.1 Anketa Názory lidí jsou velmi zajímavým tématem. Proto jsem se pokusila o názorovou sondu mezi konkrétní osoby a to formou ankety. Oslovila jsem vzorek občanů ČR – zastoupena je oblast politiky, ekonomiky, ţurnalistiky, podnikatelské sféry a osloveni byli i řadoví občané – a to se ţádostí o odpověď na jednoduchou otázku: „ Bylo by přijetí eura pro Českou republiku prospěšné―. I kdyţ jsem si vědoma faktu, ţe anketa je nejméně reprezentativní způsob výběrových šetření a můj vzorek není velký, tak odpovědi poskytují alespoň částečný obrázek o konkrétních, adresných názorech i důvodech konkrétních adresných lidí. Zde jsou odpovědi: 37
1) Má ČR přijmout Euro? Já chci k této otázce přistupovat jako realista, oproštěný od pokřiku europesimistů (a já bych spíše řekl eurofobů) na jedné a eurofanatiků na straně druhé. Nesdílím přehnaná očekávání od zavedení eura, jak byly prezentovány, třeba i ve studii „One market – One money― (Vydala to před lety Evropská komise), protoţe zde autoři obecně přeceňují reálné moţnosti měnové politiky jako takové a jejího vlivu na hospodářský růst, efektivnost atd. Argumenty V. Klause nebo mluvčích Národní banky prohlašujích, ţe EMU zkrachovala a měla by se zrušit, právě stojí na faktu, ţe v době finanční krize nejsou tempa růstu nijak výrazná ani v eurozóně – tedy optimisty očekávané efekty se nedostavují. Podle mého názoru je třeba realisticky hodnotit skutečně moţné účinky společné měny a zde se domnívám, ţe zejména pro ČR by bylo přijetí Eura přínosné: těţiště našeho obchodu je orientováno na Německo a další členy eurozóny – pro platební styk, pro uzavírání obchodních smluv je jedna měna výhodou; odpadají rizika pohybu měnového kurzu, zjednodušuje se platební styk i bankovní styk. Názory, ţe zachování vlastní měny umoţní vyrovnávat cyklické jevy a samostatná úroková politika rovněţ umoţní redukovat destabilizační vlivy zvenčí jsou dost iluzorní. Konec konců vývoj kurzu Kč/€ je v podstatě stabilizován a také diskontní sazby Národní banky respektují více či méně politiku ECB. Zkrátka a dobře, jiţ dnes jsme natolik provázáni se státy eurozóny, ţe si nemůţeme dovolit nějaké extra odlišné jednání a politiku. Myslím si, ţe ČR byla a je zralejší pro přijetí eura neţ bylo ono nešťastné jiţní křídlo EU (Řecko, Porugalsko i Španělsko), které má natolik rozdílné podmínky (včetně rozpočtových schodků), ţe se stalo pro eurozónu spíše přítěţí. Proto pokládám přijetí eura za racionální opatření. Nemělo by ale být provázeno fanfárami a slaveními projevy o tom, jak se nám bude lépe ţít. prof., Ing, Zdeněk Šrein, CSc. – Univerzita J.E. Purkyně, Ústí nad Labem, nyní v penzi 2) Váţená slečno Šmejkalová, můj názor na zavedení Eura je kladný, ale v dlouhodobějším horizontu, za předpokladu, ţe Euro úspěšně přečká současné turbulence vyvolané zadluţováním států Eurozóny. Domnívám se, ţe celkově převaţují pro podnikatele a občany naší republiky klady (eliminace kurzového rizika, transformačních nákladů) nad zápory, spočívajícími zejména v podstatném omezení vlastní měnové politiky státu. I v dlouhodobé perspektivě bude převaţovat výměna zboţí a sluţeb se zeměmi Eurozóny, i kdyţ lze očekávat sníţení jejich podílu. Ve střednědobém horizontu (5-10 let) jsem názoru zachování naší měny, i kdyţ splníme kritéria vstupu do Eurozóny. Nejdříve by mělo dojít ke sblíţení úrovně HDP s průměrným stavem v Eurozóně a dalšímu posílení koruny.
38
S pozdravem Ivan Študlar poradci uvolněných členů rady Odbor kancelář hejtmana Krajský úřad Jihočeského kraje U Zimního stadionu 1952/2 370 76 České Budějovice
[email protected] 3) Dobrý den, názor vyjádřím velmi stručně. Přijetí eura za současné hospodářské, finanční i politické situace v ČR nevidím jako přínosné. Navíc systém v eurozóně vzhledem k byrokratickému a tedy i finančnímu zatíţení je dlouhodobě neudrţitelný, musí dojít k morálnímu a profesionálnímu narovnání celého projektu, jinak hrozí vedle VB, která si drţí libru, k případnému návratu některých národních měn resp. rozdělení, tedy deformování jednotné euroměny na evropská pásma. Nedojde-li k rekonstrukci celkového systému v eurozóně po hospodářském "nadechnutí", nemá pro ČR přijetí eura ţádnou cenu. S pozdravem Jan Sochůrek, Svaz polygrafických podnikatelů ČR Ing. Jan Sochůrek prezident Hálkova 2, 120 00 Praha 2 Tel.: +420 602 341 996
4) Dobry den, staci takto strucne? Jana Chuchvalcova Přijetí eura můţe být pro více zemí prospěšné pouze při splnění podmínek tzv. optimální měnové zóny a dodrţování a vynucování dohodnutých pravidel všemi členskými zeměmi. Při přijetí eura je třeba brát v úvahu veškeré (peněţní i nepeněţní) výnosy a náklady, které jsou s tím spojeny. Je třeba prodiskutovat hlavní ekonomické i politické důsledky a zjistit postoj občanů k nim, vyjádřený například v referendu. Není výhodné přijímat společnou měnu zejména v situaci, kdy většina členských států nedodrţuje původně dohodnutá pravidla o maximálním dluhu a maximálním rozpočtovém schodku, kdy eurozóna není ani v dluhové krizi schopna dohodnout automatické pokuty za překračování schodků a kdy systém je nastaven tak, ţe ţití nad poměry v jedné zemi trestá místo původců zadluţení daňové poplatníky jiných zemí. 39
Jana Chuchvalcová šéfredaktorka Bankovnictví Economia, a. s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 Tel.: 233 071 461, 603 142 323, fax: 233 072 015 5) Dobrý den, Vaše otázka je trochu zavádějící. Pro ČR není důleţité mít euro, pro ČR je fatálně důleţité mít stejnou měnu jako SRN (tedy euro, marku či cokoliv jiného čím budou platit) anebo alespoň mít na tuto měnu fixní kurs české koruny. Náš blahobyt je závislí na výkonu zpracovatelského průmyslu (manufacturing) a ten je závislý na schopnosti vyváţet do SRN a dále do celého světa. Pohyby kursu měny (kursové riziko) podvazují spolupráci v oblasti českého a německého zpracovatelského průmyslu. Je tedy ţádoucí je eliminovat. V současné době se Německu platí eurem. Potřebujeme tedy zavést euro. Jenomţe Německo mám problém v prosazení rozpočtové disciplíny v rámci eurozóny. Ten problém vyřeší, ať jiţ ve stávající eurozóně anebo v eurozóně, která bude uţší. Je tedy vhodné se připravovat na přijetí eura a poté někdy po roce 2015 vstoupit do té eurozóny co bude fungovat. Pro ČR je tedy více neţ prospěšné zavést tu menovou jednotku jako národní platidlo, která bude fungovat v SRN po roce 2015. Bude-li to euro, tím lépe. Zdraví Ing. Jan Mládek, CSc.předseda druţstva FONTES RERUM Stínový ministr financí za ČSSD www.fontes-rerum.cz WWW.MLADEK.EU Tel./fax: +420 222 588 020 6) Nyní k Euru. Můţu hodnotit pouze subjektivně. Ze začátku jsem byla pro, i kdyţ mi bylo líto ztráty míncí a bankovek, protoţe jsou takovým uměleckým dílkem. Přeci jen historie a vývoj platidel kaţdé země je zajímavá. Příšlo mi ovšem zavedení společné měny všech zemí EU, vzhledem k závazkům, potřebné. Z hlediska výkaznictví průkaznější a pro všechny srozumitelné a lépe srovnávací. Ovšem jak minulý rok ukázal, začíná se projevovat, ţe za vším jsou jen lidé. Takţe tedy říkám ne. Raději bych pozorovala, hodnotila co společná měna ještě napáchaná s jinými zeměmi Ovšem chudák EURO za nic nemůţe. Za vším jsou lidé, kteří nastavili pravidla a podmínky.
40
Olina Hamsová, bývalá odborná pracovnice BIVŠ
7) Přijetí eura a zrušení české koruny by v naší republice bylo jako zbourat Karlův most a korunovační klenoty hodit do Vltavy. Kamila Beránková, podnikatelka v oboru realit
8) Dobrý den, nemyslím ze Euro bude prospěšné protoţe tady v republice ještě na něj lidi a hlavně firmy obchody a výrobci nejsou připraveni. Do hodnoty eura se toho hodně vejde a mám za to ţe se pak zvedne vlna zdraţování. Co dnes stojí 25,- atd. pak neţ aby to stálo 1euro /to se jim bude zdát málo/ tak raši napíšou 2eura. Kdyţ ne hned tak časem určitě. Při tom platy, důchody a dávky lidem zůstanou přesně přepočítány. Čím později to bude tím lépe. Naďa Sýkorová, poradce v oblasti nemovitostí, N.A.S.
9) Dobrý den, můj názor je následující: Ano přijetí EUR by pomohlo Českému hospodářství. U některých mezinárodních firem které mají zastoupení v ČR je to vnímáno jako negativní dopad.(kurz CZK k EUR) S přátelským pozdravem Jan Opletal Dipl-Ing.(FH) jednatel/ Geschäftsführer Ferag CZ, s.r.o. Počernická 96 108 00 Praha 10 Czech Republic
10) Je to kravina. Jak jsi na to přišla? Tahle nás derou a s eurem by nás okrádali mnohem víc.
41
Jiří Dengler, spolumajitel autoservisu
11) Euro? Nesmysl, proč? Nakonec je to jedno, stejně si udělají, co chtějí. Adam Konopník, automechanik
12) Nevím, zda to co Ti napíšu je v souladu s představou ostatních, ale je to moje. Myšlenka to není špatná. Jednotný trh, volný pohyb zboţí, lidí. Ale taky pěkně stará. Tuším, ţe uţ Jiří z Poděbrad v polovině patnáctého století chtěl spojenou Evropu. Jenţe Evropa je multinacionální, kaţdý mluví jinak, všichni chtějí mluvit do všeho. Různé specifika, kaţdý by chtěl výjimku. Jednotná měna by fungovala s jednou centrální bankou, jedním ministerstvem financi, jednotnou sociální,dańovou,rozpočtovou politikou. Jestliţe si kaţdá země přijmuvší euro dělá co chce, musí to dopadnout jako v Řecku. A průserářů je víc. Nejsilnější ekonomiky Německa, Francie to nemůţou ukočírovat, kdyţ je dojí zbytek Evropy. Portugalsko, Španělsko, Itálie, Angličani si nechali libru. Švýcaři a Norové na Unii úplně serou. Tedy bohatým státům je unie k ničemu. Chudší a chudé tam moc nechtějí, (v podstate bývalé lido-demo) a kdyţ tak otevřete trh, lidi si nechte doma. Takţe přijetí eura by pomohlo plánovačům firem závislých na exportu, v tom, ţe by se odstranil kurzovní pohyb koruna euro a stabilizovala se tak míra zisku. Dovozci by se nemohli vymlouvat, ţe zdraţují, neboť euro..... Na druhou stranu bychom byli nuceni participovat na průserech bandy nezodpovědných. Stejně se vzteká Slovensko. Máme své problémy. Sociální sítě, půl milionu nezaměstnaných a nepracujících cikánů, stejně velkou armádu gastarbaitrů, pracujících na černo. Přebujelý státní aparát, Je krize, sebereme vám 10%z platu a aby vám to nebylo líto, zvýší se osobní ohodnocení. Mojí ţeně, tyto úsporná opatření přinesly 600Kč. Denglerce 280, učitelce s 20lpraxe 800. Opravdu potřebujeme Euro? Němci hulákají, koukejte ho rychle přijmout! ( aby v tom byl namočen kaţdý?). Unie navíc ţádá zvýšit přizpěvky do společné kasy. Podívejme na kurz. Euro 24, dolar 17, to jsou globální měny, indikátory úspěšnosti. Pamatuji euro za 36 a dolar taky 40. Dnes zachraníme řeky, přijdou ostatní. Opravdu potřebujeme tyhle problémy? Asi ne. Petr Vlach, spolumajitel autoservisu
42
13) jsem pro EURO -ČR k přijetí musí sníţit rozpočtový deficit /sníţení zadluţenosti nás všech /nebudu muset navštěvovat směnárnu ,- zarovnání cen na úroveň Německa převáţně spotřebních věci, atd Pavel Bednařík, soukromý podnikatel v oboru drogistického zboţí
14) tady je stručný výtah článku o Švejnarovi a jeho názorech /hovoří se o něm jak o budoucím prezidentovi/ vystudoval vysokou ekonomickou, to asi určitě víš.. Příkladem tohoto uvaţování je poslední informace od Jana Švejnara a to, ţe naše zadluţení můţe ještě růst a ţe bychom měli co nejdříve vstoupit do eurozóny. Podobná kombinace myšlenek zavedla Lotyšsko k bankrotu (zadluţení Lotyšska před bankrotem 20% a navázání domácí měny na euro, coţ je procedura, kterou bychom museli také podstoupit, pokud bychom přijímali Euro). Jan Švejnar vidí viditelná pozitiva z přijetí Eura jako je snazší situace pro exportéry, tedy sníţení transakčních nákladů spojených s výměnou peněz a další. Ovšem nevidí, ţe díky flexibilitě naší měny, je moţné zvyšovat konkurenceschopnost skrze depreciaci (oslabování) měny, coţ je pro vrcholně exportní otevřenou ekonomiku klíčové.Nevidí, ţe inflační tlaky po přijetí Eura by byly velmi velké. I kdyby bylo zavedení Eura dobré pro exportéry, nemusí být dobré pro českou ekonomiku (exportéři navíc ztrácí optimismus ohledně Eura). Druhá věc je, ţe zadluţení musíme vnímat jako peníze, které stát bere někomu z kapes a dává je jinam, coţ je podobný příběh jako s rozbitým oknem. Markéta Janoušková, administrativní pracovnice
15) Čiště můj názor
sníţení transakčních nákladů spojenou s výměnou peněz...jak uvádí Švejnar to
ano, jinak já pro to nejsem. Jako vlastenec s tím nemohu souhlasit, jsem hrdá na ČR, historii a naší měnu, obch. partneři nás dobře znají jako ČR a obchodují s námi, jsme pro ně stále lákavých soustem, viz moje chovatelské zkušennosti. V Čr jsem dostávala za krytí tak směšné částky a to tu byl Bigi povaţován za nejlepšího plemeníka, pro cizozemce byl Bigi úplným skvostem a já z toho těţila, ČR jim přišlo díky měně jako dobrý partner - lákavý a já na tom hodně viděla. Protoţe si věřím a jsem pracovitá a cílovědomitý člověk věřím, ţe euro nepotřebujeme a kdo nám zaručí, ţe to bude v EU fugovat stejně a pomůţeme si? Z informací od zahr. klientů věří naší české bance....nevěří zahr. bankám díky celoevropským problémům- nevěří KBC v Bruselu a je pravda, ţe Východní Evropa i my splácíme jejich dluhy..špatné investování do Irských a podobných dluhopisů.... Jak říkám jsem hrdý čech a euro pro mě znamená anonnymitu jako "hala" a já si věřím proto jdu na Ob, kde budu hodnocená za moji práci, nebudu se schovávat pod dav - unii...a jsem také konzerva, takţe si nástup eura vybavuji i velkými výdaji....výroba mincí , stáhnutí českých bankovech z trhu, moţnost zvýšení rizika padělků...českou měnu uţ spíše obchodníci uţ rozpoznají od nepravých....a jak říkám bojovali 43
jsme jako vlastenci za naši zemi, aţ do druhé svět. války.....takţe já jsem pro korunu. Srovnání s Německem, můj bývalý - prachatý majitel firmy se bál nástupu EURA a nakonec to zvládl...ale on je takový typický němec...bez vlastenectví..jemu jde jen o jeho zisk. Karla Hájková, ţena v domácnosti, (bývalá spoluţačka z lounského gymnázia)
16) Můj osobní názor: vstoupit co nejdříve to bude moţné. K tomu ale potřebujeme prestový program, který tato vláda nemá- škrty nikdo nezajistí růst. Takţe by se mohla neplněná kriteria do 3% schodku rozpočtu projevit jako retardující faktor. Jinak ale byl většinový názor na přijetí euro před léty, ţe se musejí nejprve proprat špinavé peníze, čili dokončit korupce, dokud to jde. A to tam dát nemůţete. Doc. Ing. Antonín Peltrám Csc., emeritní ředitel Institutu evropské integrace v BIVŠ
17) Hezký den Věrko, myslím, ţe by přijetí Eura bylo pro Česko prospěšné. Hlavně v oblasti pdnikání a businessu a i z dalších důvodů. Ing. Arnošt Matlafus,manaţer servisní organizace pro projekty dopravní infrastruktury, KPM CONSULT, a.s
18) Vazena pani kolegyne, otazka Vami polozena nema jednoznacnou odpoved, ale pokud bych se mel osobne vyjadrit, napsal bych odpoved NE. S pozdravem prof. Dr. Ing. Miroslav Svítek, Ústav řídicí techniky a telematiky, ČVÚT
19) Hezký den, na tuto otázku je velmi sloţitá odpověď. Ze strany velkých domácích exportních firem velmi silně zaznívá poţadavek na zavedení společné měny. Na druhou stranu je pravdou, ţe EU má poměrně velké vnitřní problémy s rozpočtovými schodky některých zemí a to se všemi z toho plynoucími dopady., Aby mohly být nastaveny nástroje tlumící dopady kolísání české měny je pro byznys nejdůleţitější znát datum předpokládaného vstupu do eurozony. Dle mého osobního názoru bych v
44
současné situaci s přijetím moc nespěchal a pokud čas ukáţe schopnost EU překonat současné problémy, bude přijetí společné měny výhodou. S pozdravem Petr Kašík výkonný ředitel Svaz dopravy České republiky V. P. Čkalova 14, 160 00 Praha 6
20) Děkuji za důvěru,se kterou jste se na mne obrátila. Samozřejmě si pamatuji Vaše jméno v souvislosti s panem docentem Peltrámem. Co se týká Vaší otázky, moje odpověď je jednoduchá: Nemyslím si,ţe uţ nastal okamţik,aby bylo moţno říci,ţe přijetí eura je prospěšné pro ČR,resp. pro její občany a firmy.Jiná otázka je budoucnost do 7 aţ 10 let bude nevyhnutelné,aby ČR euro jako měnu zavedla.Předpokladem je,ţe vývoj resp.rozvoj naší ekonomiky umoţní zvýšit konkurenceschopnost našich firem a také umoţní zvýšit kupní sílu našich občanů alespoň do pásma,blíţícího se kupní síle občanů původní evropské 15 (myslím tím dosáhnout alespoň 80 %). Přeji Vám úspěšné dokončení diplomky a i Vašeho studia. Ing. Bořivoj Kačena, člen správní rady ČVUT v Praze a člen dozorčí rada Komerční banky
21) Podle mého názoru ANO. prof. Ing. František Lehovec, CSc. (FSv ČVUT)
22) Váţená pani podle mého názoru lze va Vaši otázku serizně odpovědět aţ po zváţeni několika kriterií. Mezi tato kriteria je moţno zařadit na příklad: - měnící se situaci na globáním trhu/ Čína, Indie,Brazílie atd/ přináší jiţ v současnosti a přinese předevšim v budoucnosti výrazné změny v konkurenci na světových trzích. Vyrovnat se těmto novým velkým hráčům a nové situci asi můţe lepe integrovaná EU-kdy jedním podstaným prvkem hosp.
45
integrace je jednotná měna- neţ relativně nezávislé, resp. suverenní ekonomiky předevšim malých států EU s vlastní měnou. -tato integace/ a to nejen ekonomicka/ přirozeně vede ke sníţeni úrovně suverenity jednotlivých státu EU a tedy i naši republiky.Je ovšem třeba zváţit zda tato ztráta suverenity /která byla zřejmá jiţ při vztupu ČR do EU/ nepřinese na druhé straně významné výhody/ bezpečnějši postaveni na světovych trzích,celoevropský volný trh, volný pohyb kapitaĺu atd. atd./ Tedy nejen výhody ale předvšim nezbytnost, které sníţeni suverenity převáţi./můj názor/. - Je třeba se odpoutat od působeni a dopadu současné celosvětové hosp. krize na některé státy eurozony/Řecko,Irsko atd./ Tutu jejich situaci nevyvolalo Euro, ale ˇpředevším špatná hosp. politika těchto států. K uvedeným kriteriím lze přirozeně zařadit i další. Chtěl jsem jen krátce ukazat ţe problém prospěšnosti přijetí Eura pro ČR/ a ne jen pro ČR/ je třeba posuzovat mnohem komplexněji /neţ činí někteři naši novináři a bohuţel i někteři politici./ a to z hlediska dlouhodobého zájmu našeho státu jako součásti EU Podle mého názoru bude přijeti Eura pro ČR prospěšné. S ohledem na zmíněnou hosp. krizi bude závaţným rozhodnutí vlady ,kdy. Podle mého názoru nejlépe po odezněni této krize. Přeji úspěšné dokončeni studia Ing. Václav Štrupl, dopravní odborník
23) Váţená kolegyně Jsem přesvědčen, ţe přijetí eura bude přínosem. Důvody: 1) Odstranění kursových rizik 2) Zvýšení atraktivity ČR pro investory 3) Zjednodušení v platebním styku s hlavními obchodními partnery ze Západní Evropy a řada dalších. S pozdravem prof., Ing. Petr Moos, CSc., dopravní fakulta ČVÚT
24) Váţená paní Šmejkalová, nic se nestalo, nejsme odborníkem na měny, takţe Vám nemohu pomoci S pozdravem
46
MUDr. Věra Adámková, IKEM - další zpráva: Z mého pohledu vlekého laika by zavedení eura nebylo přínosné, ale jak jsem psala, nerozumím tomu, v,. adámková MUDr. Věra Adámková, IKEM
25)snad takto 1/ jaké vidíte u euro přínosy 2/ a jaké negativa 3/ váš názor na dobu vstupu do klubu Euro /rok přijetí pro čr/ toţ 1/ - odpadají tzv. transakční náklady, tedy za směnu - velmi nepříjemné pro bankovní sektor, přichází o značný obolus exportérům i importérům umoţní lepší finanční plánování, nemusí se zajišťovat proti kurzovému riziku 2/ - společná měna vyţaduje i jednotnou hospodářskou politiku, obdobně jako např. v USA, její principy ale se prosazují poněkud těţkopádně- ty výhrady, které vládnou českou politickou scénou ale neberu, jsou vlastně jen brzdou
3/ uţ je pozdě, nejlépe bylo společně se slováky Ing. Vladimír Karásek, emeritní pracovník Institutu evropské integrace BIVŠ
26) Zdravím, k vaší otázce mám následující. V současné době nelze dát jednoznačnou odpověď, záleţí na tom, z úhlu jakého subjektu se na problém nahlíţí. Např. pro vývozce by bylo Euro výhodnější, pro turistiku je ekonomicky výhodnější CZK. Do budoucna lze dát jednoznačnou prognózu velmi nejistě. Nicméně současné turbulence v ekonomice jednotlivých zemí EU spíše dávají za pravdu hlasům, ţe není kam spěchat. Lze však předpokládat, ţe členské země Eurozóny budou na přijetí Eura dalšími zeměmi naléhat (v podstatě proto, aby "v tom nebyly samy"...) S pozdravem
47
Ing. Miroslav Vančura, CSc. vedoucí oblasti koncepce rozvoje dopravního sektoru Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Thámova 7-9 186 00 Praha 8 - Karlín
27) Zdravím a posílám odpověď, není moc vědecká, ale snad postačí: Přijetí společné měny je pro ČR otázkou nikoliv pouze ekonomickou, ale i politickou. Zároveň si musíme uvědomit, ţe dopady takovéto jsou viditelné nejen pro ekonomiku jako celek, ale i pro jednotlivé skupiny. Vzhledem k propojení naší ekonomiky na německou a nutnost přeměny ekonomiky na znalostní, povaţuji zavedení eura za dlouhodobě prospěšné (přestoţe v daném okamţiku je horizont jejího přijetí poměrně vzdálený). Takto závaţnou otázku nelze totiţ vidět jen optikou krátkodobých „zisků― spojených s neúčastí v Eurozóně a vyčkáváním dalšího vývoje (připojím se aţ to bude pro mne „výhodné―). Toto konstatuji s vědomím, ţe Eurozóna není v mnohých ohledech optimální měnovou zónou. Doufám, ţe jinak vše v pořádku Ing. Zbyněk Dubský, Ph.D. – člen akademického senátu FMV na VŠE 28) Dobrý den, Česká republika se zavázala ke přijetí Eura v přístupové smlouvě a občané s tímto vyjádřili souhlas v referendu. Otázka tedy není zda, ale kdy ČR Euro přijme? K přijetí Eura chybí u nás politická vůle a také splnění jedné z podmínek maastristských kriterií - výše deficitu veřejných financí za kalendářní rok pod 3% HDP. Zatímco se dá předpokládat, ţe výše deficitu bude do roku 2014 sníţena na poţadovanou míru, ke změně politické vůle můţe dojít aţ po odchodu současného prezidenta a současné vlády. I kdyţ existence vlastní měny má nesporně některé výhody (např. stanovení úrokových sazeb ČNB), otálení s přijetím Eura bohuţel přináší ČR mnohem větší ztráty. Za největší problém povaţuji nejistotu domácích i zahraničních investorů v souvislosti s kurzovými riziky a tím i neochotu investovat. Jako jasný konkrétní příklad lze jmenovat rozhodnutí koncernu VW zbudovat novou linku na malá koncernová vozidla v Bratislavě a ne ve Vrchlabí. Česká republika tak do budoucna oslabuje svůj růstový potenciál a konkurenci schopnost. S pozdravem, Dr. Libor Rouček, europoslanec, místopředseda Evropského parlamentu.
48
29) Váţená slečno, Odpověď na Vaši otázku je šalomounská: Pro někoho ano (exportéři, turisté, proces posílení EU), pro někoho ne (politici, většina ekonomů, dovozci). Z dlouhodobého hlediska je pro ČR výhodné vstoupit po vyřešení potíţí Eurozóny. Z tohoto pohledu povaţujeme současné stanovisko vlády za velmi rozumné. S pozdravem Ing. Bohuslav Štancl, MBA obchodně technický ředitel Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR
30) Zavedení eura z mého pohledu malého podnikatele (OSVČ) nebude mít na mojí činnost nějaký zásadní dopad. Nebude pro mě přínosem, ale nezpůsobí mi ani ţádné problémy. Přínosný bude přechod na euro pro firmy a podnikatele obchodující nebo poskytující sluţby pro zahraničí. Zde dojde podle mě ke zjednodušení odbouráním nutnosti převádět peníze. Výhodou pro některé podnikatele můţe být přímo srovnání cen se zahraničím. Zavedení eura v některých případech můţe být výhodnější pro spotřebitele, kdy po srovnání se zahraničím bude výrobek či sluţba v tuzemsku draţší a celkově bude snadnější se ke zboţí i sluţbě v zahraničí dostat. Největší nevýhodou z mého pohledu je, ţe stát jiţ plně nekontroluje stabilitu a vývoj měny. Po zkušenostech ze zahraničí (Řecko) bych v případě referenda přijetí měny nepodpořil. Nesouhlasí s tím aby byly z rozpočtu ČR sanovány finanční problémy jiných zemí. K tomuto kroku lze přistoupit někdy v budoucnosti, a pouze v případě ţe by došlo k federalizaci Evropy, např. na podobném principu jako funguje USA.
49
Ing. Jiří Marek, Ph.D. – stavební inţenýr
31)
Vţdycky jsem se domníval, ţe vstup ČR do eurozóny je nezbytný. V minulých dobách, kdy nebyla eurozóna v krizi jsem měl dojem, ţe by vstup do eurozóny mohl pomoci českým podnikatelům, obzvláště těm, kteří své transakce uskutečňuji v eurech tak, aby nemuseli mít dvojí účty. Z makroekonomického hlediska jsem měl za to, ţe jakkoliv se česká koruna stala velmi silnou měnou, mimo eurozónu by bývala mohla být velmi lehce předmětem spekulací a moţného pádu. Nakonec, právě česká měna je z drtivé většiny na euro vázána. V současné době zastávám názor, ţe je třeba vyčkat do doby, neţ se vyjasní osud trvalého záchranného mechanismu EU (ten by měl mít k záchranné dispozici asi 500 mld. EUR), osud Paktu konkurenceschopnosti předneseného Německem a Francií a především osud krizových zemí (Řecko, Irsko, Portugalsko a Španělsko). Jde především o přístup Německa. Pokud Německo setrvá na své podpoře eura, prosadí Pakt konkurenceschopnosti (a v rámci něho harmonizaci daně z příjmu právnických osob a ústavní zákazy nadměrných deficitů rozpočtů členských zemí), pak podpoří i trvalý záchranný mechanismus a tím i stabilitu eura. Na tuto pozici Berlína bych vyčkal. Pokud Berlín prosadí své poţadavky, do eurozóny bych vstoupil, samozřejmě aţ splníme kritéria. Eurozóna bude bezpečná. V současné době se však v Německu sílí hlasy v podnikatelském sektoru a hlavně ve velkém průmyslu, ţe současné euro je brzdou rozvoje Německa a brzdou ekonomického zotavení krizových zemí. Podle těchto názorů, Německo musí odevzdávat zisk ze svého nadbytku bilance obchodu ECB a to zabraňuje ještě vyšší míře jeho "nového ekonomického zázraku" a krizovým zemí znemoţňuje devalvovat jejich měny (které neexistují) a slabší měnou podpořit dynamiku ekonomiky. Názory vedou i k tomu, rozdělit eurozónu na jádrovou část se silným eurem a na jiţní část se slabším eurem. ČR by v tomto případě nepochybně patřila do německého vlivu jádrové eurozóny. Na tento vývoj je potřeba počkat. V kaţdém případě se ČR vstupu do eurozóny nevyhne a bude buď figurovat v tradiční eurozóně nebo v jádrové eurozóně, a to proto, ţe na německé ekonomice je česká bytostně závislá. S pozdravem Petr Greger, MZ ČR
Pozn. V zájmu autentičnosti jsem ponechala odpovědi v originálním znění a expresivními informacemi. Ze zaslaných odpovědí lze vysledovat tyto momenty: -
přes poměrně malý vzorek respondentů se objevily krajní názory – rozhodně ano a rozhodně ne
50
-
čím vyšší vzdělání respondenta, tím vyšší zájem a úroveň znalostí o společné měně
-
převládá mírná skepse s tendencí vyčkávat s přijetím eura
4 Reforma veřejných financí v České republice, její vývoj a opatření
4.1 Stav veřejných financí v České republice Charakteristickým znakem vývoje veřejných financí v ČR je jejich růst.
Státní dluh ČR 1600 M 1400 i l 1200 i 1000 a 800 r d 600 y 400 200
Roky
Zdroj: www.mfcr.cz
51
20 10 p
20 09
20 08
20 07
20 06
20 05
20 04
20 03
20 02
20 01
20 00
19 99
19 98
0
19 97
K č
Jak vyplývá z uvedených dat, státní deficit neustále stoupá. Příčiny jsou „jablkem sváru― mezi českými politiky. Pravice argumentuje mj. příliš benevolentní sociální politikou, levice oponuje nízkými daněmi pro vyšší příjmové skupiny. Ani uvnitř současné vládní koalice, která je povaţována za pravicově liberální nepanuje shoda. Není bez zajímavosti výrok předsedy strany veřejné Radka Johna v pořadu České televize Hydepark v posledním lednovém týdnu 2011: „TOP 09 a ODS chrání bohaté―. Skutečností zůstává, ţe Český stát utratil podle výpočtů MF35 za transformaci ekonomiky cca. 700mld. Korun. Patří mezi to sanace bank před privatizací, restrukturalizace podniků, náhrady za krachy finančních ústavů (kampeličky, IPB), nedobytné pohledávky. Dále pak jsou to vysoké náklady na státní zakázky, prohrané arbitráţe (TV Nova) a řada dalších příčin.
Dalším důvodem deficitů bylo stálé zadluţování a to i v letech hospodářského růstu. To praktikovaly všechny vlády bez ohledu na politické zaměření. Nebylo tedy vyuţito Keynesovo36 pravidlo, státní dluh rostl a s ním i náklady na obsluhu dluhu tj. úroky pro věřitele. Velmi výstiţně situaci charakterizoval Tomáš Sedláček v jiţ zmíněném rozhovoru pro týdeník Respekt. Otázka: „ Kdo z těchto dvou politických skupin má v Evropě nebo Česku lepší recepty na krizi – levice, nebo pravice? Odpověď: „Dobré nápady najdete na obou stranách. Ale kdybychom se na současnou krizi podívali očima anglického ekonoma a nobelisty Johna Keynese, museli bychom nutně dojít k závěru, ţe naše politika je celá příliš nalevo. My jsme se totiţ zadluţovali i v dobrých letech a to by si Keynes rval vlasy. Nejlepší by tedy bylo, aby se česká pravice i levice vrátily trochu doprava a usilovaly o to mít v přebytkových letech dobrý a vyrovnaný rozpočet a zadluţovaly nás jen ve špatných letech. Aţ se nám to povede udrţet pět sedm let, tak se budeme moci bavit dál. Ale abych vám neutekl z otázky – v českém prostředí má momentálně lepší recepty pravice. Diskuse politiků na toto téma mohou při vhodné argumentaci přinést někomu politické body. Neřeší však základní problém – tyto dluhy musí být zaplaceny. V tom panuje napříč politickým spektrem shoda, stejně jako nutnost provést reformu veřejných financí. Shoda však nepanuje v otázkách
35
Václav Bělohradský: Čas dluhů, Denník Právo 13. 1. 2011
36
John Maynard Keynes – anglický ekonom, zastánce regulované ekonomiky. Zmiňované pravidlo říká, ţe
zadluţování je moţné či prospěšné v dobách ekonomické recese – povzbuzuje ekonomiku. V dobách růstu je naopak třeba dluh sniţovat a usilovat o vyrovnaný či přebytkový rozpočet.
52
konkrétního provedení reformních kroků a následně pak kdo a v jaké výši se bude na sanaci deficitu podílet. Opatření k ozdravění veřejných financí jsou jednak jiţ provedena, další jsou připravována.
4.2 Provedená opatření Prvním krokem pro sníţení deficitu pro rok 2010 byl tzv. Janotův balíček. Tato opatření obsahovala: -
zmrazení penzí
-
zvýšení DPH o 1% tj. z 9% na 10% u sníţené DPH a z 19 na 20% u základní sazby na DPH
-
zvýšení spotřební daně u piva a tabákových výrobků
-
sníţení platů státních zaměstnanců o 4%
-
zrušení slev na pojistném
-
další dílčí opatření např. ve zdravotní a sociální oblasti
Dalším jiţ schváleným krokem byla opatření, schválená pro státní rozpočet na rok 2011. Jsou zaměřena především na úspory, tedy škrty37. Úspory jsou zaměřeny především do těchto oblastí: -
sníţení výdajů u všech resortů – je diferencováno u jednotlivých ministerstvech a projevuje se ve sníţení mezd (u státních zaměstnanců o 10%), sníţení výdajů na provoz a investice
-
v oblasti daní a mezd dále zavádí tzv. povodňovou daň ve výši 100,- Kč u kaţdého poplatníka, ruší osvobození daně u výluhových příspěvků bývalých příslušníků ozbrojených sil
-
mění se i podmínky ve zdanění důchodů, zdaňují se příspěvky zaměstnavatele u penzijního pojištění v případě jednorázového plnění, nebo zániku penzijního pojištění. Odpočet úroků u hypotečních úvěrů na pořízení pozemků či bytů je podmíněn zahájením stavby do čtyř let od uzavření úvěrové smlouvy
-
v oblasti stavebního spoření se státní příspěvek zdaňuje 50% a nově jsou zdaněny úroky ze stavebního spoření
37
V souvislosti se státním rozpočtem na rok 2011 je termín škrty hojně pouţíván, a to v různých slovních
spojení aţ po odborářské „škrtforma―.
53
Tyto kroky ještě nejsou plnými reformami. Ty se nyní připravují.
4.3 Připravovaná opatření – reformy Jedná se především o reformu důchodovou, daňovou, zdravotní, školskou a veřejné správy. Jejich uskutečnění by – především podle tvrzení vládních činitelů – mělo výrazně zlepšit stav veřejných financí a mj. i přispět k plnění Maastrichtských kritérií a zejména odvrátit mnohem drastičtější kroky.
4.3.1 Důchodová reforma Je povaţována za vládní prioritu; je ale těsně propojena s daňovou reformou. Podklady a analýzy vypracoval Poradní expertní sbor (PES) pod vedení Vladimíra Bezděka – tzv. Bezděkova komise. Ta vycházela ze zjištění, ţe především rostoucí průměrný věk doţití (viz. graf) a nepříznivý demografický vývoj neumoţňují udrţet dosavadní systém důchodového zabezpečení.
Graf č.2
54
Zdroj: www.mfcr.cz
Principem doporučení Bezděkovi komise je přechod ze současného pouze průběţného systému, kdy je odváděno na sociálním pojištění 28% z mezd a příjmů a z těchto prostředků jsou placeny důchody na systém fondový téţ nazývaný systém dvou či tří pilířů. Znamenalo by to vyvedení části odváděných prostředků do nově zřízených soukromých penzijních fondů a to buď dobrovolně nebo povinně (optout). Jako první pilíř by zůstalo státní pojištění, druhý pilíř by tvořily úspory v soukromých penzijních fondech a třetí pilíř by tvořil současný systém důchodového připojištění či kapitálového ţivotního pojištění. Tyto návrhy a podklady byly a ještě jsou předmětem jednání vládní koalice i diskusí v médiích. Podle informací Lidových novin a Mladé fronty dnes38 a rovněţ prezentovaných ve zpravodajských relacích televizních stanic se vládní koalice shodla na těchto principech: -
generace mladší 40-ti let si bude od roku 2012 povinně posílat 3% příjmu na vlastní účet v soukromém nebo státem garantovaném fondu, generace nad 40 let bude odvádět dobrovolně. Od roku 2015 se odvod má zvýšit na 4% a od roku 2018 na 5%. Zároveň bude zvýšena DPH (o tom dále v části daňová reforma).
-
Dále se bude postupně oddalovat odchod do penze. Pravděpodobná varianta je posun důchodového věku pro muţe i ţeny v roce 2035 na 67 let.
-
Zároveň se prodlouţí doba po kterou si člověk platí sociální pojištění, aby mohl získat nárok na důchod a zároveň se zpřísní i podmínky pro předčasné důchody
Vláda zároveň dokončuje i „malou― penzijní reformu. Ta je pro ty, kdo ještě pracují a je jim nad 50 let. Ti si nic povinně spořit nebudou, ale změní se jim současné státní důchody. Mírně se zvýší penze pro lidi s vyššími platy a naopak mírně poklesnou pro lidi s průměrnými příjmy. Při stanovení výšky penze bude hrát větší roli kolik člověk vydělával. Malou reformu musí kabinet spustit do října, aby vyhověl nálezu Ústavního soudu, který označil současné velmi rovnostářské důchody za nespravedlivé a protiústavní. Nynějších penzistů se velká ani malá reforma vůbec nedotknou. Nic se pro ně nezmění. Hlavním argumentem pro přechod na vícepilířový systém je, ţe podle výpočtů Bezděkovi komise je současný systém dlouhodobě neudrţitelný. Dále pak, ţe je závislý na státním rozpočtu a proto je nutná diverzifikace zdrojů pro důchody, převzetí osobní odpovědnosti za svůj osobní důchod i moţnost 38
Lenka Zlámalová: Průlom. Koalice se shodla na důchodové reformě. Lidové noviny 21. 1. 2011, Jitka Vlková: Reforma důchodů zdraţí jídlo. Nečas a spol. plánují nové dávky. MFD 22. 1. 2011
55
zhodnocení vkladů ve fondech a zvýšení podílů zásluhovosti na výši důchodu. Povinné odvody mají velkou výhodu v ekonomické předvídatelnosti a podmínky jsou stejné pro všechny občany a z hlediska moţnosti zhodnocování v penzijních fondech i sníţení nákladů díky úsporám z objemu spravovaných prostředků. Tyto záměry mají však i své velké odpůrce, především ze strany politické levice a odborů. Ti argumentují takto: -
Vklady v soukromých fondech jsou výrazně rizikovější, hrozí nebezpečí krachu a tím i fakt, ţe o veškeré peníze lze přijít. Rovněţ v případě nepříznivého hospodaření fondů se vklady mohou „smrsknout―
-
Povinné odvody jsou zásahem do lidských práv. Dobrovolný přístup ke spoření umoţňuje i jiné formy zabezpečení – investice do nemovitostí, zlata či bezpečných bankovních produktů
-
Tvrzení o neudrţitelnosti průběţného systému je nepravdivé, protoţe platí pouze při určitém nastavení.
-
Státní průběţný systém je velmi solidární. Osoby s nízkým příjmem čerpají i dvojnásobek vloţených prostředků, osoby s velmi vysokým příjmem i pouze čtvrtinu. Přesun části prostředků z průběţného systému do fondového znamená sníţení solidarity, coţ nevyhnutelně dopadne na lidi s niţším příjmem.
-
Průběţný systém zohledňuje tzv. náhradní doby za které se vypočítává průměrný příjem (péče o děti, doba studia, atd..).
-
Dlouhodobé spoření přináší znehodnocení vkladů v důsledku inflace.
-
Prodlouţení věku odchodu do důchodu sniţuje výši vyplácených důchodů a přináší opuštění motivace k odchodu do předčasného důchodu, coţ nutně povede ke zvýšení počtu pracujících39. Oddalování přechodu do důchodu řeší pouze důchodovou reformu a povede k přesunutí problému z trhu práce na systém sociální podpory a výdaje sociální sítě.
-
„Výhodou průběţného systému je bez pochyby ten fakt, ţe nejde rozkrást40―.
Je však třeba poznamenat, ţe argument o solidárnosti průběţného systému je v příkrém rozporu s nálezem Ústavního soudu o změnách ve výpočtu výše důchodu ve prospěch lidí s vyššími příjmy. Zastánci reforem jsou především ODS a TOP 09, s některými výhradami Věci veřejné. Sociální demokracie ţádá pouze parametrické změny (prodlouţení doby odchodu do důchodu, prodlouţení 39
Penzijní čtverylka – nepodepsáno. Měsíčník Finanční poradce č.12/2010
40
Citát z výroku Miloše Zemana v článku Gordický uzel penzijní reformy čeká na koalici. Finanční poradce č.67/2010
56
doby placení pojistného, atd…). Odbory s reformami nesouhlasí a chtějí udrţení dosavadního systému. Další diskutabilní otázkou jsou změny zdánlivě technického charakteru; mohou však spolurozhodovat o úspěchu reformy. Jde o potřebu udrţet pod kontrolou hospodaření fondů, aby nemalou část vloţených prostředků samy „nezkonzumovaly― (reklama, vybavení, odměny manaţerům, atd…). Dále pak se jedná o moţnost ukládání prostředků na produkty s minimálním rizikem tedy především do státních dluhopisů – např. vytvoření státního fondu, který by investoval do státních dluhopisů a vybíral nízké poplatky. Prosazení těchto moţností by mohlo utlumit odpor vůči reformám.
4.3.2 Daňová reforma
Jak jsem jiţ výše uvedla, daňová reforma úzce souvisí či se prolíná s důchodovou reformou. Přesměrování 3% (či 4 a 5-ti %) do soukromých penzijních fondů způsobí výpadek příjmů ve výši 4050 mld. Kč ročně. Tuto ztrátu chce vláda kompenzovat sjednocením DPH na 19%, tzn. zvýšení sníţené DPH o 9% a sníţení základní sazby o 1%. Niţší sazbou o 1% by se danily např. cigarety, auta, restaurace či pohonné hmoty. Ţádné výraznější pozitivní dopady pro spotřebitele však u těchto komodit nelze očekávat. Velmi podstatným zásahem do ţivotních nákladů by však bylo zvýšení sníţené DPH na 19%, protoţe se to týká základních ţivotních potřeb a potřeb široké spotřeby – potravin, nealkoholických nápojů, veřejné dopravy, léků a zdravotnických potřeb, knih, novin a dalších kulturních statků atd… Nejvíce mohou doplatit důchodci a rodiny s dětmi. Vláda chce toto zvýšení cen kompenzovat vyššími sociálními dávkami a jednorázovým zvýšením důchodů. Je však otázkou zda, tyto kompenzace budou postačující a nepovedou k razantnímu sníţení ţivotní úrovně. Protoţe se změna DPH projeví nejvíce u potravin, tak se analytici shodují v tom, ţe změny se obtíţně vypočítávají41. Experti se rovněţ shodují v tom, ţe změny zhorší kvalitu potravin, protoţe prodejci, aby si udrţeli míru zisku, a z konkurenčních důvodů nebudou moci výrazně zvyšovat ceny, budou nuceni sniţovat náklady, tedy v konečném dopadu sníţit kvalitu. Další změny v daňové oblasti jsou připraveny u daní z příjmů, tedy jejich zvyšováním. Téměř jisté je však zrušení většiny daňových výjimek.
41
Jiří Vavroň: Vyšší DPH zvedne ţivotní náklady o stovky. Deník Právo 7.2.2011
57
4.3.3 Zdravotní reforma
Příprava zdravotní reformy je v současné době poněkud zastíněna probíhající akcí lékařů „děkujeme odcházíme―. Průvodní jevy jsou známy – pokud nebudou zvýšeny platy nemocničních lékařů, pak jich na čtyři tisíce odejde. To můţe způsobit zdrcující zhoršení lékařské péče a váţné následky na zdraví mnoha pacientů. V době psaní této zprávy probíhají ostrá jednání mezi ministerstvem zdravotnictví a lékařskými odbory. Výsledek není nyní znám. První kroky ke zvýšení přítoku peněz do zdravotnictví – ne tedy ještě reformu v pravém slova smyslu – proběhly jiţ v nedávné minulosti. Jednalo se o velmi kontroverzní regulační poplatky, zavedení platby za pobyt v nemocnici, poplatky za kaţdou poloţku v receptu atd… Pokud pronikly do médií dílčí informace o zdravotní reformě, pak se týkaly změn, které vyplývaly z volebních programů jednotlivých politických stran. Jednalo by se o zvýšený dohled nad zdravotními pojišťovnami, zvýšení spoluúčasti pacienta a zejména o stanovení tzv. standardů zdravotní péče. Znamenalo by to taxativní vymezení zdravotní péče, která je placena ze zdravotního pojištění a zavedení tzv. nadstandardů, které by si pacient buď úplně, nebo rozdílem mezi standardem a nadstandardem platil sám. Cílem má být přivedení vyšších prostředků do zdravotnictví, aniţ by byla narušena zdravotní péče a nebyl prohlouben fiskální deficit.
4.3.4 Školská reforma
Ani v této oblasti nejsou příliš známa konkrétní zamyšlená opatření. Bude se zřejmě jednat o organizační opatření u maturit, jejichţ zásady nejsou dodnes definovány, i kdyţ uţ vyvolaly fiskální dopady ve výši stovek milionů korun. Dále se má jednat o případné redukci škol, ať uţ slučováním či rušením a řešením otázek učňovského školství. Ve hře je rovněţ zavedení školného na státních vysokých školách.
58
4.3.5 Reforma veřejné správy
Tato reforma by měla přinést zefektivnění funkce státní správy na všech stupních. O její konečné podobě není ještě mnoho známo – jedná se o sníţení počtu zaměstnanců, eliminaci neefektivních administrativních úkonů a tím i úspory nejen ve mzdové oblasti, ale i oblasti materiální (budovy, nájmy, mzdy, vybavení, atd..).
4.3.6 Boj proti korupci, protikorupční strategie
Přestoţe pojem korupce v odborné literatuře prakticky nefiguruje (např. ve zmíněné Sammuelsonově Ekonomii jako heslo není vůbec uvedeno), domnívám se, moţná poněkud odváţně, ţe tento fenomén do reformních kroků patří. Jedná se o velmi závaţný jev, který nejenom můţe, ale i má vysoce negativní důsledky pro fiskální politiku. „Je to cihla dusící investice, křiví to ekonomiku, ničí to pověst země42―. Tato důrazná slova ukazují, ţe eliminace či výrazné omezení korupce není okrajovou záleţitostí, ale ţivotní nutností. Proto lze jen uvítat, ţe vláda ČR se shodla na protikorupční strategii. Hospodářské noviny 43 přinesly výběr z bodů protikorupční strategie: 1. Oblast veřejné správy Například zavedení přísnějších pravidel pro nakládání s majetkem obcí a krajů a posílení odpovědnosti za způsobenou škodu 2. Oblast veřejných zakázek Vyuţití centrálních nákupů
42
rozhovor Luboše Kreče a Daniela Lanýţe s Robertem Klitgaardem: Máte na to být Norskem, ale kvůli korupci jste Senegalem. Hospodářské noviny 11.1.2010. R. Klitgaard je profesorem z kalifornské Claremont University, expert na boj proti korupci. Na toto téma hovořil v PS PČR k poslancům.
43
značky ČTK, MIM: Sporné body padly. Vláda se shodla na protikorupční strategii. Hospodářské noviny 20.1.2011
59
3. Oblast policie Spolupracující obviněný - o „bezstarostnosti― pachatele bude rozhodovat soudce s tím, ţe za splnění zákonných podmínek bude povinen upustit od potrestání 4. Oblast státního zastupitelství a soudů Zpřísnění trestů za korupční jednání u úředních osob 5. Oblast moci zákonodárné Zprůhlednění financování politických stran (zřízení účtů politických stran u České národní banky) Korupce můţe mít různé formy – od přímých úplatků, k poskytování různých výhod a materiálních darů, aţ k předraţeným státním zakázkám. V médiích proběhla řada informací o minulých kauzách – např. předraţené nákupy sluţeb pro resorty vnitra a obrany, vysoké náklady na stavbu dálnic, kauza ministerstva ţivotního prostředí, atd.. Dále pak nejrůznější aféry na komunální úrovni – od drobnějších problémů v obcích aţ po případ čističky odpadních vod v Praze. Korupce se však těţko dokazuje a to je zřejmě také jeden z důvodů, proč se nedaří vše řádně vyšetřit. Všechna zmíněná reformní opatření mají jeden společný rys – není známa a natoţ pak schválena konečná podoba reforem. Lze předpokládat, ţe cesta k jejich schválení a zejména pak realizaci bude velmi obtíţná a komplikovaná.
60
Závěry a doporučení
První okruh práce – obecná charakteristika fiskální politiky – vychází z teoretických publikací a byl nutným předpokladem pro uvedení do problematiky. Zabývat se dále teoretickou oblasti např. rozdíly mezi monetární a fiskální politikou, by bylo nad rámec této práce. Další části jsou však východiskem pro formulování určitých závěrů. Jedná se především o samotný fakt, jak se ČR staví k evropskému projektu. Na celkovém přístupu k EU je znát určitá skepse. Potvrzuje to nejenom fakt, ţe ČR podepsala jako poslední Lisabonskou smlouvu a to ještě po jistém váhání, ale i tón většiny medií. Problémy či jiná negativa jsou zdůrazňována, ale to základní a sice, ţe evropský projekt je výsledkem – byť sloţitého - vývoje a znamená obrovský pokrok, je poněkud v pozadí. Evropa učinila velmi významné kroky, vytvořila orgány a instituce, finanční fondy a řeší řadu dalších závaţných úkolů – jmenujme alespoň ochranu ţivotního prostředí. Přitom jsou evropské instituce – případně jejich nařízení – terčem přímé a někdy i nepřímé kritiky. Je to např. zemědělská politika a systém dotací do zemědělství. Je sice pravda, ţe dotace do starých zemí jsou vyšší, ale takto byly vyjednány podmínky při vstupu. Podíváme-li se však nezaujatýma očima – rozdíl mezi krajinou v Německu, Rakousku a naší je markantní na první pohled. A to snad není jenom dotacemi.Na druhé straně však, jak upozornil bývalý eurokomisař Vladimír Špidla44, Česká Republika vyčerpala z celkové částky pro ní určené na léta 2007-2013 pouze 89 mld. z celkových 782 mld. Kč,-, tedy něco málo přes 10%. To nepotřebuje komentář. Škoda je, ţe média věnovala této zprávě méně pozornosti neţ dříve třeba úsilí ČR o ochrannou známku pro Olomoucké syrečky a Pohořelického kapra. Český rozhlas odvysílal v pondělí 7. 2. 2011 zprávu, ţe Evropská komise rozhodla o tom, ţe výrobci mobilů boudou povinni dodávat univerzální nabíječky pro všechna typy mobilů. Bylo známo, ţe se jedná o letitý poţadavek, ale výrobci zůstávali, tak jak jim to vyhovovalo. Univerzální nabíječka nejen zvýší pohodlí uţivatelů, ale velké mnoţství škodlivého odpadu nevznikne (nejlepší odpad je ten, který nevznikne). To je několik příkladů – a je jich nemálo – pro dokreslení situace. Evropský projekt má zásluhu také na jednom, nesmírně podstatném faktu a to, ţe Evropa proţila více něţ 65 let bez války (kromě Balkánského konfliktu v devadesátých letech). Tak dlouhé období historie nepoznala. ČR má v současnosti závaţný problém a tím je vyrovnat se s fiskálním deficitem. Tato záleţitost v sobě skrývá nejenom problematiku státního dluhu, ale má i značný sociální rozměr. Ţe je nutné to řešit je jasné celému politickému spektru. 44
Vladimír Špidla: Česko čerpalo jen zlomek z eurofondů, Denník Právo, 8.2,2011
61
Pokusím-li se shrnout popsaná témata, pak lze dojít ke dvěma základním okruhům závěrů: a) Evropský projekt sehrál, sehrává a věřme, ţe bude i sehrávat vysoce pozitivní roli ve vývoji evropských národů a států. Euro je zatím nejvýše dosaţenou etapou v ekonomické oblasti. Pro své plné uplatnění bude potřebovat důraznější mechanismus dohledu nad fiskální a strukturální politikou členských zemí. Pravidla pro transfery financí by se měla upravit tak, aby odměňovala reformní země a trestala ty, které zaostávají. Ústřední orgány EU by se také měly více snaţit, aby země uplatňovaly náleţitá pravidla. Po slnění těchto předpokladů bude nutná společná fiskální politika. ČR je součástí Evropy nejenom geograficky a ekonomicky, ale i politicky, kulturně a myšlenkově. Je pro v jejím nejvyšším zájmu, aby evropský projekt nadále úspěšně rozvíjel. V získávání podpory by měla pozitivnější sehrávat média. b) ČR nezbytně potřebuje ozdravení veřejných financí. To si jistě vyţádá nepopulární bolestivé kroky. Nelze však finanční reformu zredukovat pouze na úspory (škrty); nesmí se podvázat ekonomický růst, souběţně je třeba mít strategii růstu a citlivý sociální přístup. Nutnou podmínkou je zefektivnění celkového fungování státní správy včetně boje proti všem formám korupce. Z tohoto místa nemohu a ani si netroufám dávat doporučení k těmto výsostně závaţným otázkám. Lze si jen přát, aby se EU dále úspěšně rozvíjela a aby politici, ekonomové, manaţeři – krátce všichni, kteří rozhodují – měli na paměti a také se řídili známým Aristotelovým „Účelem nejlepšího státu je blaţenost člověka―.45
45
Moje hodiny dějepisu na gymnáziu v Lounech
62
Seznam použité literatury a pramenů I.
Bibliografie
1. BALDVIN, Richard; WYPLOSZ, Charles: Ekonomie evropské integrace, 2. vydání, Praha: Grada Publishing 2008, 478 s. ISBN 978-80-247-1807-1 2. DĚDEK, Oldřich: Historie evropské měnové integrace: od národních měn k euru, 1. vydání, Praha: C.H.Beck 2008, 237 s. ISBN 978-80-7400-076-8 3. DIENSTBIER, Jiří: Od snění k realitě, vydání neuvedeno, Praha: Nakladatelství Lidové noviny 1999, 441 s. ISBN 80-7106-325-8 4. KOVÁČOVÁ, Eva: Prohlubování evropské integrace, 1. vydání, Praha: Professional Publishing 2004, 212 s. ISBN 80-86419-78-9 5. LACINA, Lubor a kolektiv: Měnová integrace: náklady a přínosy členství v měnové unii, 1. vydání, Praha: C.H. Beck 2007, 538 s. ISBN 978-80-7179-560-5 6. PELTRÁM, Antonín a kolektiv: Evropská integrace a Česká republika, 1. vydání, Praha: Grada Publishing, a.s. 2009, 143 s. ISBN 978-80-247-2849-0 7. SAMUELSON, Paul. A; Nordhaus Williem. D. Ekonomie, 1. vydání Praha: Svoboda 1991, 1011s. ISBN 80-205-0192-4 8. SEKERKA, Bohuslav; Vysušil, Jiří: Makroekonomie, vydání neuvedeno, Praha: Profess Consulting 1999, 204 s. ISBN 80-7259-001-4
II.
Slovníky
1. KOLEKTIV AUTORŮ. Encyklopedický slovník. 1. vydání, Praha 1999: Encyklopedický dům, Odeon, 1253 s. ISBN 80-207-0438—8
63
III.
Periodika
1. ANÝŢ, Daniel; KREČ, Luboš: Máte na to být Norskem, ale jste kvůli korupci Senegal, rozhovor s Robertem Klitgaardem, Denik Hospodářské noviny 11.1. 2011 2. BĚLOHRADSKÝ, Václav: Čas dluhů, Deník Právo 13.1. 2011 3. DRBOHLAV, Josef: Od ledna platí nový daňový řád. Co přináší? deník Právo 8.1. 2011 4. HEKRDLA, Martin: Dojmy s pojmy. deník Právo 12.11. 2010 5. KLAUS, Václav: Budoucnost Evropy? The Economist – Svět 2011 (česky), vydáno v licenci pro a.s. Economia jako separát týdeníku Ekonom, ISBN 978-85378-30-6 6. KREJČÍ, Oskar: Neznámá Evropa, týdeník Ekonom č. 29/1999 7. KRUGMANN, Paul: Můţe se Evropa zachránit? Deník Hospodářské noviny 31.1. 2011 8. MACHÁČEK, Jan: Evropa děsí trhy, týdeník Respekt č. 21/2010 9. MATOUŠEK, Tomáš: S penzijní reformou přijde i reforma důchodců, měsíčník Bankovnictví č. 10/2010 10. MICHL, Aleš: Tře cesty do pekla, týdeník Ekonom č.22/2010 11. NĚMEC, Jan: Evropská flotila pod palbou, týdeník Ekonom č.48/2010 12. NIEDERMAYER, Ludvík: Bude to bolet, týdeník Respekt č.21/2010 13. NIEDERMAYER, Ludvík: Opatrný návrh, týdeník Respekt č.5/2011 14. RUSÝ, Pavel: Povinné nebo dobrovolné spoření na důchod, deník Právo 25.1.2011 15. SACHER, Tomáš: Peníze, nebo ţivot, týdeník Respekt č.5/2011 16. SPENCEROVÁ, Tereza: Reforma penzí jako marketingový tah, rozhovor s prof. Jaroslavem Vostatkem, týdeník Literární noviny č.1/2011 17. ŠPIDLA, Vladimír: Česko čerpalo jen zlomek z eurofondů, deník Právo 8.2. 2011 18. ŠVEHLA, Marek: Euro je jako kofola, rozhovor s Tomášem Sedláčkem, týdeník Respekt č.50/2010 19. VAVROŇ, Jiří: Vyšší DPH zvedne ţivotní náklady o stovky, deník Právo 7.2.2011 20. VLKOVÁ, Jitka: Reforma důchodů zdraţí jídlo. Nečas a spol. plánují nové dávky. Deník MF Dnes 22.11.2011 21. ZLÁMALOVÁ, Lenka: Průlom. Koalice se shodla na daňové reformě, deník Lidové noviny 22.1.2011 22. ZNAČKA ČTK, MIM: Sporné body padly. Vláda se shodla na protikorupční strategii. Deník Hospodářské noviny 20.1.2011 23. ZNAČKA TSK: Gordický uzel penzijní reformy čeká na koalici, měsíčník Finanční poradce č.6-7/2010 24. ZNAČKA VP: Reakce na verdikt Ústavního soudu, měsíčník Finanční poradce č.12/2010 25. NEPODEPSÁNO: Penzijní čtverylka, měsíčník Finanční poradce č.12/2010
64
IV.
Audiovizuální média
1.
Rozhlas
Ranní vysílání ČRo2
2.
Televize
Česká televize – pořady: -
Události
-
Události, komentáře
-
Hyde park
-
Otázky Václava Moravce
Nova – pořad: -
Události
Prima – pořady: -
Partie
-
Zprávy TV Prima
V.
Internet
1. www.ihned.cz 2. http://www.cnb.cz 3. http://tema.novinky.cz/evropska-unie 4. www.mfcr.cz
65
VI.
Sborníky 1. Euro: kdy je reálné jeho zavedení v ČR? Sborník textů 29/2009, Dráchov 2009: Fontes Rerum, druţstvo pro ekonomická, politická a sociální studia, 126 s. ISBN 978-80-86958-16-3 2. FIALA, Zbyněk; MLÁDEK, Jan: Nejistá budoucnost eurozóny, Sborník textů 43/2010, Dráchov 2010: Fontes Rerum, druţstvo pro ekonomická, politická a sociální studia, 113 s. ISBN 978-80-86-958-21-7 3. KREJČÍ, Oskar; MARČÁK, Bohumil: Stopy dneška – Sborník článků, 1. vydání Praha: Professional Publishing 2000, 143 s. ISBN 80-86419-04-5 4. Poradíme si s korupcí a přeţije eurozóna ve své stávající podobě rok 2010? Sborník textů 34/2010, Dráchov 2010: Fontes Rerum, druţstvo pro ekonomická, politická a sociální studia, 113 s. ISBN 978-80-86958-21-7 5. Strategie fiskální konsolidace anebo exit strategie? Sborník textů 32/2010, Dráchov 2010: Fontes Rerum, druţstvo pro ekonomická, politická a sociální studia, 130 s. ISBN 978-80-86-958-19-4
VII.
Zákony
1. Daňové zákony 2011; 1. vydání Ostrava 2011: Sagit. 328 s. ISBN 978-80-7209-833-1
66
67
