Veřejné politiky 2
Mezinárodní a nadnárodní aspekty veřejné politiky
Úvodem
VEP: realizace společenského zájmu, problému (zdraví, zaměstnanost, doprava…) ◦ Tlak zájmových skupin ◦ Preference voličů ◦ Rozhodnutí politických reprezentantů ◦ Prostředí – mezinárodní dohody, asociace, směry Hierarchie VEP: národní – regionální – lokální Globální
6
2
Globální rozměr VEP Problémy soudobých společností – globální rozměr Globální krize – propojování světa Změna paradigmatu vládnutí Řešení a přístupy k veřejným zájmům – otevřenost, propojenost 2 úrovně:
◦ Mezinárodní organizace, instituce (OSN, WHO, WTO, OECD, ….) – absence práva a vymahatelnosti práva x mezinárodní úmluvy a deklarace ◦ Nadnárodní celky a společenství – Mercosur, … EU
3
Evropské VEP V kontextu EU: přenos práva jako základního nástroje VEP do národní úrovně Přenos práva je u jednotlivých VEP různě identický: společná měna --- kultura Problém přenosu práva:
◦ nesystematické prvky, které nemají svůj historický, ale ani logický základ ve společnosti (hodnoty, normy společnosti) ◦ Smysl opatření: zemědělství, MAS, potravinářská oblast, pozitivní diskriminace žen, nafukování balónků …
4
Základní principy VEP EU Politiky EU se liší v kompetencích členů a EU, roli evropských institucí Každá politika je řízena principy:
◦ Supranacionality (nadřazenosti práva EU) ◦ Subsidiarity (rozhodnutí přijímána na co nejnižší úrovni státní správy/samosprávy) ◦ Proporcionality (v oblastech, které nejsou určené jako výlučné, zasahovat jen v nezbytně nutné míře)
5
Proměna evropských politik Římské dohody JEA Maastricht Lisabonská smlouva Součanost
6
Římské smlouvy
Smlouva o založení EHS: ◦ společný trh s volným pohybem zboží, osob, služeb a kapitálu ◦ sbližování občanů Evropy, ekonomický a sociální pokrok, zlepšování sociálních a pracovních podmínek zavedení společných politik ve 3 oblastech: zemědělství, zahraniční obchod, doprava zavedení společných pravidel hospodářské soutěže – udržení konkurence uvnitř EHS koordinace hospodářských politik v měnové i fiskální oblasti (koordinovaný postup, ne společné politiky!) vytvoření institucí: Shromáždění (později EP), Rada, Komise a Soudní dvůr sbližování legislativy v hospodářské oblasti 6
7
Dělba pravomocí
Lisabonská smlouva
V oblastech s tzv. výlučnými kompetencemi má Evropská unie v podstatě monopol na tvorbu pravidel. Členské země zde mohou přijímat rozhodnutí jen s povolením EU, popř. provádění aktů EU. Primární právo, nařízení EP (Reu) Oblast zahraničního obchodu, cel, měnové politiky (pro země eurozóny) a část problematiky vnitřního trhu.
8
Politiky EU (po Lisabonské smlově smlově))
Společné politiky Celní unie Stanovení pravidel hospodářské soutěže pro fungování vnitřního trhu Společná obchodní politika Měnová politika (pro země platící eurem) Společná rybářská politika (zachování biologických mořských zdrojů)
Sdílené politiky Jednotný vnitřní trh Sociální politika Hospodářská a územní soudržnost Zemědělství a rybolov ŽP Ochrana spotřebitele Doprava, transevropské sítě Energetika Prostor svobody, bezpečnosti a práva Bezpečnost v obl. lidského zdraví 9
Dělba pravomocí V oblastech s tzv. sdílenými kompetencemi mohou členské země vydávat vlastní legislativu jen tehdy, pokud zde již neexistuje společná evropská úprava, případně jako doplněk k ní. Nařízení, směrnice
Náleží sem oblast čtyř svobod vnitřního trhu, zemědělství a rybolov, doprava, sociální politika, ochrana životního prostředí, hospodářská soutěž, daně, občanství Unie, ochrana spotřebitele, politika na podporu hospodářské a sociální soudržnosti a vízová, přistěhovalecká a daňová politika. 10
Dělba pravomocí
Koordinované politiky: čl. s. koordinují své hospod. a sociál. Politiky v souladu s evropským právním řádem Doplňující kompetence má Evropská unie v oblastech, kde svou činností podporuje politiku jednotlivých členských zemí. I když EU v některých oblastech s doplňujícími kompetencemi působí velmi aktivně, jádro pravomocí zde zůstává v rukou národních vlád (doplnění a koordinace politik čl. zemí). Do této kategorie náleží např. hospodářská politika, zaměstnanost, vzdělání, věda a výzkum, ochrana veřejného zdraví, kultura nebo celní spolupráce.
Ostatní oblasti zůstávají zcela v kompetenci členských zemí. Evropská unie v nich nemá právo přijímat rozhodnutí. Členské země například samy rozhodují o své vnitřní organizaci, systému veřejné správy, organizaci svých bezpečnostních složek, justice, zdravotnictví, výši mezd atd. 11
Politiky EU (po Lisabonské smlově smlově))
Koordinované (komunitární politiky) ◦ ◦ ◦ ◦ ◦ ◦
Ochrana a zlepšování lidského zdraví Průmysl Kultura Cestovní ruch Vzdělávání , mládež a sport Správní spolupráce, Evropský správní prostor (NPM, Governance, prostorové plánování aj.)
12
Evropský správní prostor EAS – European Administrative Space
EAS: sbližování v činnosti jednotlivých národních správ Příčina vytváření EAS: ◦ Potřeba kontaktu mezi úředníky státní správy členských států a úředníky Evropské unie ◦ Požadavky na zpracování a dodržování práva EU (aquis communautaire) ◦ Postupný vývoj evropského systému správního soudnictví
Koordinovaná politika EU
◦ unijní orgány dělí své pravomoci s členskými zeměmi ◦ státy obvykle tyto politiky provádějí a unijní orgány pak pracují na jejich slaďování ◦ Těžiště rozhodování o politice je na úrovni národních států ◦ Stále větší tlak – Evropa 2020 13
Význam budování Eas
EU právní subjektivita, ekonomická a politická unie Právní i správní společenství Proto snaha o koordinaci správních systémů Zavádění společných prvků s cílem podpory demokratizace systému správy – demokratizace evropské společnosti Nadčasové zákony a pravidla, záruka lidských práv (Rada Evropy) Zásada oddělení výkonné, zákonné a správní moci Garance svobody občana, ochrana práv (bezpečnost, majetek), zákonnost správy, právní jistota, volby Snaha o modernizaci VS, efektivita VS (hospodářský růst)
14
Konvergence národních a evropských správních politik sbližování základních zásad VS, obecné standardy pro činnost VS, Evropské principy VS: - Právní stát - Technické a manažerské kompetence - Organizační kapacita - Účast občanů na rozhodování, zapojení veřejnosti - Standardy pro chování správních úředníků - Právo na soudní přezkum spr. rozhodnutí - Spravedlivý přístup ke správním rozhodnutím
15
Nástroje evropských politik Právo: primární, sekundární: nařízení, směrnice, doporučení, rozhodnutí Administrativní: EK, výbory, ESD Informační: metodická a informativní činnost evropských institucí, Eurostat: analýzy a zprávy Ekonomické nástroje: EIB, finanční programy, SF, komunitární programy
16
Programové obdobé 2014 2014--2020
17
Rozpočet EU 2016
18
Příjmy rozpočtu EU
Příjmy rozpočtu jsou tvořeny vlastními zdroji, které členské státy vybírají jménem EU a převádějí je do společného rozpočtu. Mezi zdroje rozpočtu patří :
Tradiční vlastní zdroje - zemědělské dávky( cla uvalená na dovoz zemědělských produktů ), dávky z cukru a izoglukózy, cla z obchodu s třetími zeměmi
Podíl na dani z přidané hodnoty ( DPH )
Podíl z hrubého národního důchodu ( HND ) členských států
Ostatní – poplatky vztahující se k fungování Evropského hospodářského prostoru, poplatky za administrativu institucí, daně z příjmů zaměstnanců institucí ES, pokuty, přebytek rozpočtu z předchozího roku
Čistí příjemci a plátci do rozpočtu EU – přepočteno na hlavu
Porovnání výdajů EU na zemědělství a kohezní politiku Vývoj rozpočtu EU 100% 90% 80% 70% 60% SZP
50%
SF EU
40% 30% 20% 10% 0% 1968
1985
1995
2007
2014
Evropské vládnutí
Zvládání evropských (globálních) záležitostí – rozvíjení kapacit pro řešení evropských agend, problémů ◦ Migrace, terorismus, obchod, zemědělství… ◦ Limity Evropy (kultura, nacionalismus…)
Evropské veřejně politické sítě (networks) – spolupráce států, trhu a OS – nadnárodní systém vládnutí reagující na společné problémy Evropské veřejné statky (?) – TEN, energetika, přeshraniční spolupráce (hasiči, policie…)
22
Současné výzvy evropských VEP Evropa 2020 Migrace (vnitřní, vnější) Demografie Územní soudržnost Politické autority, extremismus Ekonomická stabilita vybraných zemí Zaměstnanost (mládež, 50 +) Důchody Průmysl Sociální situace, bezpečnost, rodiny Další směr integrace
23
