HISTORIE A VÝVOJ MEZD A MZDOVÉ POLITIKY

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA obor Finance a řízení

HISTORIE A VÝVOJ MEZD A MZDOVÉ POLITIKY

Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová

Ivana Blažková

Jihlava 2009

ANOTACE Bakalářská práce na téma Historie a vývoj mezd a mzdové politiky je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám pracovněprávními předpisy, které se týkají mezd a všech jejich forem, průměrného výdělku, srážek ze mzdy a zdanění příjmů. Při zúčtování daně jsem se zabývala daňovou zátěží a odpočtem příjmů osvobozených od daně. Na závěr této části jsem souhrnně zpracovala vývoj mezd a také vývoj mzdové politiky v návaznosti na nákladovost a ziskovost výrobního procesu a konkurenci-schopnost výrobních jednotek. Pro posouzení vývoje jsem stanovila sledované období od roku 2000 do současnosti. V praktické části se zaměřuji na období od roku 2000 do současnosti. Sledovala jsem vývoj minimální mzdy a minimálních mzdových tarifů, vývoj zdravotního pojištění (výše sazeb, výše vyměřovacího základu). Obdobně jsem postupovala při analýze a vývoji sociálního pojištění. Na závěr jsem vyhodnocovala vývoj sazeb daně z příjmů fyzických osob, vývoj záloh na daň z příjmů a vývoj nezdanitelných položek ve finančním měsíčním i ročním vyjádření (viz výpočet mzdy podle struktury roku 2007 a 2008).

KLÍČOVÁ SLOVA mzda, mzdová politika, zdravotní pojištění, sociální pojištění, daň z příjmů fyzických osob, srážky ze mzdy, vyměřovací základ, průměrný výdělek

ANNOTATION The bachelor work with the topic ‘History and Progress of Pays and Pay Policy’ is divided into theoretic and practical parts. The theoretic part is concerned with labor-law provisions referring to pays and all their forms: average earnings, wage reduction and intake taxes. During tax clearing, I focused on the tax load and deduction of earnings free of taxes. At the end of this part, I give a summary of the pay progress and also the progress of the pay policy as a consequence of expenses and profits of an industrial process and competitiveness of production units. The observed period from the year 2000 until now enabled me to examine the progress. The practical part focuses on the period since the year 2000 until the present. I observed the minimum wage and minimum wage scale, the health insurance (the amount of taxes and the assessment base) in progress. I proceeded with the analysis and development of the social insurance in a similar way. Lastly, I evaluated the progress of the tax rate of the income tax of individuals, advance payment of income tax of individuals and taxfree items in the monthly and yearly financial representation (see pay calculation according to models used in the years 2007 and 2008).

KEYWORDS wage, pay policy, health insurance, social insurance, wage reduction, income tax of individuals, assessment base, average earnings

Mé poděkování patří Ing. Věře Nečadové, vedoucí mé bakalářské práce, za připomínky a odborné vedení práce. Rovněž bych ráda poděkovala mzdové účetní pí Marii Jírů za ochotu a přínosné materiály, které přispěly k vytvoření této práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Historie a vývoj mezd a mzdové politiky vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Jihlavě dne 12. května 2009

…………………………………..

OBSAH:

1

ÚVOD....................................................................................................................... 1 1.1

STANOVENÍ CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE................................................ 1

1.2

ZDŮVODNĚNÍ VÝBĚRU TÉMATU BAKALÁŘSKÉ PRÁCE ................... 1

2

PRACOVNĚPRÁVNÍ PŘEDPISY .......................................................................... 2

3

PLAT (rozpočtová sféra) .......................................................................................... 2

4

MZDA (podnikatelská sféra) .................................................................................... 3 4.1

STRUKTURY MZDY...................................................................................... 4

4.2

HRUBÁ MZDA, POBÍDKOVÉ SLOŽKY MZDY, NÁHRADY MZDY ...... 5

4.2.1

Základní mzda........................................................................................... 5

4.2.2

Pobídkové složky mzdy ............................................................................ 7

4.2.3

Náhrady mzdy........................................................................................... 7

4.3

PRŮMĚRNÝ VÝDĚLEK ................................................................................ 8

4.4

SRÁŽKY ZE MZDY........................................................................................ 9

4.4.1

Zdravotní pojištění.................................................................................... 9

4.4.2

Sociální pojištění..................................................................................... 10

4.4.3

Daň z příjmů fyzických osob .................................................................. 11

4.5

ČÁSTKA MZDY K VÝPLATĚ..................................................................... 13

4.6

ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ DANĚ........................................................................ 13

4.6.1 Prokazování nezdanitelných částek základu daně podle § 15 zákona o dani z příjmů ........................................................................................................... 14 4.6.2

Příjmy od daně osvobozené .................................................................... 15

4.6.3

Odčitatelné položky ................................................................................ 17

4.6.4

Daňové přiznání ...................................................................................... 17

4.7

MINIMÁLNÍ MZDA ..................................................................................... 18

4.8

ZMĚNY PROBĚHLÉ OD ROKU 2000 DO ROKU 2009 ............................ 19

5

MZDOVÁ POLITIKA A JEJÍ VÝVOJ.................................................................. 33

6

VÝVOJ MINIMÁLNÍ MZDY ............................................................................... 35

7

VÝVOJ MINIMÁLNÍCH MZDOVÝCH TARIFŮ ............................................... 37

8

ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ..................................................................................... 45

9

8.1

SAZBA ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ......................................................... 45

8.2

VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PRO JEDNOTLIVÉ ROKY.............................. 45

8.3

MAXIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD ................................................... 48

8.4

MINIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD..................................................... 49

SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ ......................................................................................... 50

10

STANOVENÍ VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU ............................................... 51 10.1

DÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ.................................................... 51

10.1.1

Výše dávek nemocenského pojištění ...................................................... 51

10.1.2

Výše redukčních hranic .......................................................................... 52

10.1.3

Změny redukčních hranic v jednotlivých letech..................................... 52

11

VÝVOJ ZÁLOH NA DAŇ Z PŘÍJMŮ FO........................................................ 54

12

VÝVOJ SAZBY DANĚ Z PŘÍJMŮ FO ............................................................ 56

13

VÝVOJ NEZDANITELNÝCH ČÁSTEK ......................................................... 58

14

DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ ................................................................................ 62

15

PRŮMĚRNÁ MZDA ......................................................................................... 63

16

VÝPOČTY.......................................................................................................... 64 16.1

MZDA PODLE DŘÍVĚJŠÍ STRUKTURY (2007)........................................ 64

16.2

MZDA PODLE SOUČASNÉ STRUKTURY (2008) .................................... 64

16.3 ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH NA DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB ZA ROK 2008............................................................................................................. 66 17

ZÁVĚR ............................................................................................................... 68

1 ÚVOD 1.1 STANOVENÍ CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Cílem této bakalářské práce je zhodnocení a porovnání mzdové politiky, mzdového vývoje, odvodů sociálního a zdravotního pojištění a daňové povinnosti od roku 2000 do současnosti. Za sledované období docházelo v této oblasti k četným změnám a značné dynamice. Na určeném tématu mě zaujala i složitost a prudkost vývoje v této oblasti za posledních 20 let. Promítají se v ní výrazně politicko-ekonomické změny a týká se to téměř celé společnosti. Mzdový vývoj a mzdová politika mají také přímou souvislost s životní úrovní a vývojem jednotlivých ekonomických skupin, zejména se zaměřením na odbornou způsobilost jednotlivých subjektů. V daleko větší míře než dříve se také do této oblasti projevují otázky týkající se vzdělání společnosti, zejména na středoškolské a vysokoškolské úrovni. V současné mzdové politice a ekonomickém zhodnocení pracovních činností došlo také k zasloužené výrazné diferenciaci hlavně u náročných a prestižních činností.

1.2 ZDŮVODNĚNÍ VÝBĚRU TÉMATU BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Problematika mezd a mzdového vývoje patří podle mého názoru k nejdůležitějším a nejzajímavějším oblastem ekonomického úseku podniku. Během praxe, kterou jsem absolvovala v rámci studia, jsem se snažila posbírat co nejvíce informací týkajících se nejen mezd, ale i dalších otázek, s nimi souvisejících (problematika zdravotního pojištění, sociálního pojištění, daní, apod.). Měla jsem možnost rozšířit své teoretické znalosti získané během studia a proniknout do této složité oblasti. Tato problematika mě velmi zajímala, proto jsem si vybrala téma, které se této domény týká.

-1-

2 PRACOVNĚPRÁVNÍ PŘEDPISY Základním předpisem, který upravuje pracovněprávní vztahy je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb. Tento předpis definuje pojmy jako závislá práce, pracovní doba, práce přesčas, pracovní pohotovost, poskytování platu, mzdy a odměny za pracovní pohotovost. Dalšími důležitými předpisy jsou zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje vyjednávání mezi příslušnými odborovými organizacemi a zaměstnavateli, a zákon č. 309/2006 Sb., který upravuje požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo neposkytování služeb mimo pracovněprávní vztahy.

3 PLAT (rozpočtová sféra) Je poskytován zaměstnanci jako peněžité plnění za vykonanou práci v případě, že zaměstnavatelem je stát, územně samosprávní celek (kraj a obce), státní fond a v některých případech i příspěvkové organizace. Za plat se nepovažují plnění poskytovaná podle zvláštních předpisů v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady a odměna za pracovní pohotovost.1 Zaměstnanec je zařazen do platové třídy, dle které mu náleží platový tarif. PLAT TVOŘÍ: PLATOVÝ TARIF Zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu a pro platový stupeň, dle kterých je zařazen. Výši tarifů určuje příslušné nařízení vlády. PŘÍPLATKY A DALŠÍ SLOŽKY PLATU2 •

Osobní příplatek

•

Příplatek za vedení

-2-

•

Příplatek za zastupování

•

Příplatek za noční práci

•

Příplatek za práci v sobotu a v neděli

•

Plat včetně příplatku za práci přesčas

•

Příplatek za práci ve svátek

•

Příplatek za dělenou směnu

•

Zvláštní příplatek

•

Hodnostní příplatek

•

Doplatek při výkonu jiné práce

•

Odměny

•

Další plat

4 MZDA (podnikatelská sféra) Je poskytována zaměstnanci zaměstnavatelem jako odměna za vykonanou práci v penězích popř. v naturální podobě. Za mzdu se nepovažují plnění poskytovaná dle zvláštních předpisů v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, výnosy z kapitálových podílů (akcií nebo obligací) a odměna za pracovní pohotovost.1

-3-

4.1 STRUKTURY MZDY Dřívější struktura pro výpočet mzdy platná do roku 2007: = Hrubá mzda (základní mzda,příplatky,odměny,náhrady mzdy) – zdravotní pojištění – sociální pojištění = Základ pro výpočet daně z příjmů FO – slevy na dani (na poplatníka, na dítě) = Upravený základ daně (zaokrouhlený na stokoruny nahoru) * záloha na daň z příjmů FO = Čistá mzda (částka snížená o položky SZP a zálohy na daň) - ostatní srážky (výživné, půjčky, pojištění) - záloha na mzdu (pokud se vyplácí) + dávky nemoc. poj. = Mzda k výplatě (konečná částka k výplatě, pokud zaměstnanec nemá žádné srážky a dávky, je mzdou k výplatě čistá mzda) Současná struktura pro výpočet mzdy platná od 1. ledna 2008 : = Hrubá mzda (základní mzda,příplatky,odměny,náhrady mzdy) + zdravotní pojištění, které zaměstnavatel odvádí za svého zaměstnance + sociální pojištění, které zaměstnavatel odvádí za svého zaměstnance = Superhrubá mzda (hrubá mzda zvýšená o částky odpovídající pojistnému na sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem) - záloha na daň z příjmů snížená o slevy na dani a daňové zvýhodnění + slevy na dani (měsíční uplatnění slev na dani) + daňová zvýhodnění (roční hodnota, případně daňový bonus na dítě) - zdravotní pojištění, které platí zaměstnanec ze své mzdy - sociální pojištění, které platí zaměstnanec ze své mzdy = Čistá mzda (HM – záloha na daň + slevy na dani + daňová zvýhodnění – ZP – SP)

-4-

4.2 HRUBÁ MZDA, POBÍDKOVÉ SLOŽKY MZDY, NÁHRADY MZDY Hrubá mzda zahrnuje základní mzdu, pobídkové složky mzdy a náhrady mzdy.

4.2.1

Základní mzda

Její výše závisí na vykonané práci. Existují různé druhy základní mzdy: •

časová mzda

•

úkolová mzda

•

podílová a provizní mzda

•

smíšená mzda

•

pevný plat

Časová mzda Je poskytována pokud je stanoven mzdový tarif (hodinový,měsíční, i na kratší období) a údaje o počtu odpracovaných hodin. Výpočet: Mzda časová = hodinový mzdový tarif v Kč/h * počet odpracovaných hodin HMT = cena určitého druhu práce za 1 h – závisí na složitosti, namáhavosti a odpovědnosti práce Úkolová mzda Je poskytována za splnění určitého úkolu. Tato mzda je typická pro profese, kde lze stanovit výkonové normy. Vyjadřuje se: normovaným časem na provedení úkolu (výkonu)

-5-

počtem jednotek množství nebo provedením určitých normovaných prací Výpočet: Úkolová mzda = úkolová sazba v Kč/ks * počet vyrobených kusů Úkolová sazba: a) z výkonové normy množství = HMT v Kč/h : norma množství v ks/h b) z výkonové normy času = HMT v Kč/h * (norma času min/ks : 60) Podílová mzda Při jejím stanovení se vychází z poměru očekávané měsíční mzdy a velikosti hodnotového ukazatele, vyjadřuje se zpravidla v hodnotovém vyjádření.. Podílová mzda se používá např. v obchodních organizacích. Provizní mzda Je to typ podílové mzdy. Provizí se vyjadřují výsledky celého procesu prodeje nebo jiné činnosti. Smíšená mzda Tato mzda kombinuje časovou a podílovou mzdu. Používá se u profesí jako je např. prodavačka. Pevný plat Pevný plat náleží především pracovníkům s technickým zaměřením.

-6-

4.2.2

Pobídkové složky mzdy

Osobní ohodnocení – Tato složka je pravidelná a vyjadřuje stálou kvalitu práce zaměstnance. Příplatky – Druhy a způsob stanovení příplatků určuje zákoník práce. Je oceňována především práce přesčas, práce ve svátek, práce ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí, příplatek za práci v sobotu a v neděli. Prémie – Jsou stanoveny prémiovým řádem organizace za dosahování určitých výsledků a rozhoduje o nich zaměstnavatel. Odměny – Odměny jsou vypláceny jednorázově za splnění mimořádného úkolu, mají za úkol zvýšit motivaci zaměstnanců. Podíly na hospodářském výsledku – Pokud firma úspěšně hospodaří, náleží všem zaměstnancům určité výše podílu na HV dle odpovědnosti za dosažené výsledky.

4.2.3

Náhrady mzdy

Zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku v případě: •

čerpání dovolené,

•

státního svátku,

•

překážek v práci na straně zaměstnance či zaměstnavatele.

Výše náhrady mzdy při překážkách na straně zaměstnance z důvodu: a) osobní překážky v práci, b) dovolené, c) svátku.

-7-

Výše náhrady mzdy při překážkách na straně zaměstnavatele z důvodu: a) při prostoji – přechodná závada, b) při přerušení práce z důvodu nepřízně počasí, c) při jiných překážkách ze strany zaměstnavatele, d) při omezení odbytu po dohodě s odbory, e) při výluce podle zákona.

4.3 PRŮMĚRNÝ VÝDĚLEK Průměrný výdělek se zjišťuje z hrubé mzdy, zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období (zásadně předchozí kalendářní čtvrtletí) a z doby v tomto období odpracované. Stanovuje se k 1.1., 1.4., 1.7., 1.10. a používá se pro následující čtvrtletí.3 Právní úprava průměrného výdělku je rámcová a vyžaduje přesnost podle podmínek jednotlivých zaměstnavatelů. Tuto úpravu lze sjednat v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním mzdovém předpisu. Sledování průměrného výdělku souhrnně za celou ekonomku v podstatě neexistovalo do roku 1990. S převodem do nových forem ekonomického zapojení se tento výdělek sleduje měsíčně i meziročně jako makroekonomický ukazatel k posouzení růstu nominálních mezd po odpočtu vlivu inflace. Výpočet průměrného výdělku: = součet hrubých mezd bez náhrad / skutečně odpracovaná doba včetně přesčasů

-8-

4.4 SRÁŽKY ZE MZDY Ze mzdy lze srážet v případě, je-li to stanoveno zákonem, na základě dohody o srážkách ze mzdy a úhradou členských příspěvků odborové organizace. Srážky ze mzdy se rozdělují na dvě skupiny: a) zákonné srážky – zaměstnavatel je může srazit, aniž by potřeboval souhlas zaměstnance – jedná se o zálohu na daň z příjmu, zdravotní a sociální pojištění. b) ostatní srážky – zaměstnanec musí uzavřít o těchto srážkách se zaměstnavatelem dohodu. Mezi ostatní srážky patří například spoření, výživné, splácení půjček, atd.

4.4.1

Zdravotní pojištění

Touto problematikou se zabývá zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Je to platba stanovená zákonem na úhradu lékařského ošetření, zdravotní péče, léků, pobytu ve zdravotnických zařízeních. Zdravotní pojištění platí stát, zaměstnanci, zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné, osoby s trvalým pobytem na území ČR, kdy za ně zdravotní pojištění neplatí stát a tato skutečnost trvá celý kalendářní měsíc. Výši pojistného hradí částečně zaměstnanec, částečně zaměstnavatel a počítá se procentní sazbou z vyměřovacího základu. Vyměřovací základ představuje úhrn příjmů zúčtovaných

zaměstnavatelem

v souvislosti

s výkonem

zaměstnání

s výjimkou

nezapočitatelných příjmů (náhrady škod, náhrady výdajů, které nepodléhají dani z příjmů-cestovné,atd.). Minimální vyměřovací základ je významnou kategorií ve zdravotním pojištění. Jeho výše se stanovuje dle výše minimální mzdy a ovlivňuje výši pojistného placeného zaměstnavateli a osobami bez zdanitelných příjmů.

-9-

4.4.2

Sociální pojištění

Sociální pojištění upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Pojistné je jeden z příjmů státního rozpočtu. Zahrnuje pojistné na důchodové pojištění, pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.. Sociální pojištění slouží k poskytování dávek nemocenského pojištění, k výplatě důchodů, k výplatě podpory v nezaměstnanosti, apod. Výši pojistného hradí částečně zaměstnanec, částečně zaměstnavatel a počítá se procentní sazbou z vyměřovacího základu, který je tvořen úhrnem příjmů zaměstnance zúčtovaných zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění s výjimkou nezapočitatelných příjmů (náhrady škody dle zákoníku práce, odstupné z organizačních důvodů, věrnostní přídavek horníků, atd.). DÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ Dle zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění jsou zaměstnancům vypláceny tyto druhy dávek: a) nemocenská – poskytuje se za kalendářní dny, zaměstnanec na ně má nárok hned od vzniku pojistného poměru b) peněžitá pomoc v mateřství podmínky jsou: •

účast na nemocenském pojištění v posledních dvou letech před porodem, alespoň po dobu 270 kalendářních dnů

•

těhotenství skončilo porodem3

•

ztráta výdělku (žena nesmí mít příjem z činnosti, ze které je peněžitá pomoc poskytována)

- 10 -

c) ošetřovné – podmínkou je, že zaměstnanec nemá příjem z výdělečné činnosti, ze které je mu dávka poskytována a že dítě nebo nemocný člen rodiny s ním žije ve společné domácnosti.3 d) vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství – podmínkou je, že náleží těhotné ženě dosud konající práci, která je podle pracovněprávních předpisů těhotným ženám zakázána nebo práci, která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství. Dávky nemocenského pojištění jsou hrazeny okresní (pražskou) správou sociálního zabezpečení. Jejich výše závisí na příslušné procentní sazbě z upraveného denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ = VZ rozhodného období / kalendářní dny Rozhodné období je 12 předchozích kalendářních měsíců před měsícem, kdy vznikl nárok na dávky.

4.4.3

Daň z příjmů fyzických osob

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů upravuje tuto problematiku. Daň z příjmů je také jedním z nejdůležitějších zdrojů příjmu do státního rozpočtu. Platí ji dvě skupiny osob tzv. rezidenti a tzv. nerezidenti. První skupinu tvoří občané s trvalým bydlištěm na území ČR, popřípadě občané, kteří se v ČR zdržují nejméně 183 dnů v roce. Ti odvádějí daň z příjmů ze svých veškerých celosvětových příjmů. Do druhé skupiny patří občané, kteří v ČR bydliště nemají, ale zdržují se zde kvůli studiu nebo léčení. Ti odvádějí daň pouze z příjmů, kterých dosáhli na území ČR. Daň se platí z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků (mzdy a platy), z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, z příjmů z kapitálového majetku a z příležitostných příjmů.

- 11 -

ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI Postup při zdanění závisí na tom, zda poplatník podepsal/nepodepsal Prohlášení k dani z příjmů. Je to tiskopis, který slouží ke stanovení způsobu zdanění a k uplatnění nezdanitelných částí základu daně. Pokud dojde ke změnám, které se týkají uplatnění nároku či ukončení poskytnutí odpočtů nezdanitelných částí základu daně, musí být okamžitě nahlášeny. Prohlášení slouží také k požádání o roční zúčtování záloh daně z příjmů ze závislé činnosti. Stanovení záloh V případě, že zaměstnanec = poplatník podepsal prohlášení pouze u hlavního zaměstnavatele, uplatňuje nárok na slevy na dani. V případě, že poplatník prohlášení nepodepsal, o způsobu zdanění rozhoduje výše hrubé mzdy. Zaměstnavatel poté sráží konečnou srážkovou daň. Slevy na dani Daňovou povinnost lze snížit o slevy na dani. Slevy se uplatňují v průběhu roku. Nesnižují daňový základ, ale již vypočítanou daň. Nárok na slevy mají všechny fyzické osoby, které mají příjmy podle § 35ba zákona o daních z příjmů.4 Výše slev na dani •

na poplatníka: uplatní se prohlášením do 30ti dnů od vstupu do zaměstnání a každoročně do 15. února

•

na manžela (manželku): uplatňuje se pouze roční sleva podmínky: roční příjem musí být nižší než 68.000 Kč, v případě držitele průkazu ZTP/P ve výši dvojnásobku

•

na částečnou invaliditu, na plnou invaliditu, držiteli průkazu ZTP/P

•

studentovi: uplatňuje se jak roční, tak i měsíční sleva

- 12 -

jen do 26ti let věku, u doktorského denního studia do 28 let dokladem je potvrzení školy o soustavné přípravě na budoucí povolání (nikoliv kombinované, distanční, dálkové) •

na dítě: nezletilé děti vlastní nebo osvojené, žijící ve společné domácnosti s poplatníkem.

4.5 ČÁSTKA MZDY K VÝPLATĚ ČISTÁ MZDA = HM – ZP – SP – daň ČÁSTKA MZDY K VÝPLATĚ = čistá mzda + DNP Částka k výplatě je vyplácena na pracovišti v pracovní době většinou v polovině následujícího kalendářního měsíce. Mzda může být vyplácena jak v hotovosti, tak bezhotovostně přímo zaměstnanci na účet. V současné době je to častější způsob. Zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci tzv. výplatní pásku. Výplatní páska je písemný doklad o vyplácené mzdě, jejích složkách a o provedených srážkách ze mzdy.

4.6 ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ DANĚ Zaměstnanec, který ve zdaňovacím období pobíral příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků, může po skončení zdaňovacího období (kalendářního roku) požádat zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování.5 Zaměstnanec je povinen předložit potvrzení o výši obdrženého příjmu a sražených zálohách DzP od všech předchozích zaměstnavatelů do 15. února následujícího roku. Roční zúčtování provede poslední zaměstnavatel. Splní-li zaměstnanec tyto podmínky, zaměstnavatel za něj provede výpočet daně z úhrnu všech zúčtovaných nebo vyplacených mezd nejpozději do 31. března.

- 13 -

Pro výpočet daně je základem rozdíl, o který jsou příjmy vyšší než výdaje. Do příjmů nelze započítat příjmy, které jsou od daně osvobozené a příjmy, které nejsou předmětem daně. Před výpočtem daně lze snížit základ o nezdanitelnou část základu daně a o odčitatelné položky. Vznikne-li z ročního zúčtování přeplatek vyšší než 50 Kč, vrátí jej zaměstnavatel zaměstnanci nejpozději při zúčtování mzdy za březen. Nedoplatek na dani vzniklý z ročního zúčtování se od zaměstnanců nevybírá.

4.6.1

Prokazování nezdanitelných částek základu daně podle § 15 zákona o dani z příjmů

•

hodnota darů poskytnutých obcím, krajům, atd. na vzdělávací, charitativní, ekologické, sportovní účely v souladu s § 15 odst.1 - potvrzením příjemce daru nebo pořadatele veřejné sbírky o účelu a výši daru,6

•

potvrzením úvěrové banky nebo stavební spořitelny o zaplacených úrocích z hypotečního úvěru a úvěru ze stavebního spoření, a to každoročně nejpozději do 15. února, dále při stavbě domu stavební povolení a po dokončení stavby výpis z listu vlastnictví a doklad o trvalém pobytu (občanský průkaz), při koupi bytu nebo domu rovněž výpis z listu vlastnictví (max 300 000 Kč),6

•

odpočet příspěvků na penzijní připojištění – smlouvou o penzijním připojištění, každoročně nejpozději do 15. února potvrzení penzijního fondu o zaplacení penzijních příspěvků (max 12 000 Kč, vždy odečíst 6 000 Kč),6

•

zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění – od roku 2001, smlouvou o soukromém životním pojištění každoročně do 15. února potvrzením od pojišťovny o výši zaplaceného pojistného (max 12 000 Kč),6

•

odpočet zaplacených členských příspěvků – potvrzením odborové organizace o výši zaplacených členských příspěvků (max 3 000 Kč),6

- 14 -

•

úhrada za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání – potvrzením o úhradě za zkoušky.6

•

4.6.2

příspěvky odborové organizace – od roku 2004.6

Příjmy od daně osvobozené

Příjmy od daně osvobozené: •

příjmy z prodeje nemovitosti, pokud v ní prodávající bydlel nejméně 2 roky bezprostředně před prodejem,

•

příjmy z prodeje movitých věcí, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem 1 rok,

•

přijatá náhrada škody,

•

přijatá plnění z pojištění majetku a z pojištění odpovědnosti za škody,

•

cena z veřejné soutěže, z reklamní soutěže, z reklamního slosování (s výjimkou ceny ze spotřebitelské soutěže), cena ze sportovní soutěže v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč a ocenění v oblasti kultury,

•

příjmy sociálního charakteru

•

odměny dárcům za odběr krve,

•

stipendia ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraje, z prostředků vysoké školy nebo veřejné výzkumné instituce,

•

příspěvky nadací, nadačních fondů a občanských sdružení, včetně příspěvků poskytovaných ze zahraničí,

•

výpomoci od zaměstnavatele v nutném případě,

- 15 -

•

plnění poskytovaná vojákům základní služby, žákům vojenských škol, vojákům v aktivní záloze a kázeňské odměny poskytované příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů,

•

příjmy plynoucí z převodu členských práv družstva, z převodu majetkových podílů na transformovaném družstvu nebo z převodu účasti na obchodních společnostech,

•

úroky z vkladů ze stavebního spoření (úroky ze státní podpory),

•

příjmy získané v případě nabytí vlastnictví k bytu jako náhrady za uvolnění bytu a dále náhrada za uvolnění bytu, vyplacená uživateli bytu (musí být použita na bytovou potřebu nejpozději do 1 roku od přijetí),

•

příjmy z prodeje cenných papírů, pokud doba mezi nabytím a převodem přesáhne 6 měsíců,

•

příjmy z nebytového prostoru (vzájemné vypořádání prostředků),

•

příjmy plynoucí jako náhrada za věcné břemeno a příjmy plynoucí jako náhrada za vyvlastnění,

•

kurzový zisk při směně peněz z účtu, který je vedený v cizí měně,

•

příjmy plynoucí z provozu malých elektráren do výkonu 1 MW (vodních, větrných, tepelná čerpadla, solární zařízení, apod.), a to v roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech,

•

náhrady související s nápravou některých majetkových křivd,

•

dotace, granty a příspěvky z veřejných rozpočtů a z prostředků Evropských společenství,19

•

příjmy plynoucí z odpisu závazků při reorganizaci nebo při oddlužení provedeném podle insolvenčního zákona,19

- 16 -

•

příjmy z úroků vzniklých přeplatkem od správce daně, orgánu sociálního zabezpečení a příjmy vycházející z přeplatků pojistného,

•

plnění poskytované v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby,19

•

příjmy, které vznikají jako důsledek úhrady výdajů na opravy, údržbu a technické zhodnocení společných částí domu s byty a nebytovými prostory,

•

příjmy vlastníka bytu nebo nebytového prostoru plynoucí jako důsledek úhrady výdajů (nákladů),19

•

příjmy, které vznikají z doplatku na dorovnání při přeměně, výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti, na který vznikl společníkovi nárok v souladu se zvláštním právním předpisem,

•

4.6.3

příjmy plynoucí ve formě daňového bonusu.19

Odčitatelné položky

Nejčastěji bývají odčitatelné položky ztráta vzniklá v minulých letech a výdaje na výzkum a vývoj.

4.6.4

Daňové přiznání

Daňové přiznání je formulář, který slouží k vyčíslení daňové povinnosti a zároveň je dokladem pro finanční úřad. Zaměstnanec podává pouze řádné daňové přiznání, je možné podat také daňové přiznání opravné, popř. dodatečné. V případě splnění určitých podmínek, nemusí daňové přiznání zaměstnanec podávat vůbec.

- 17 -

4.7 MINIMÁLNÍ MZDA Minimální mzda představuje nejnižší úroveň odměny za práci ve pracovněprávních vztazích. Její základní právní úprava je stanovena Zákoníkem práce. Výši základní sazby minimální mzdy, dalších sazeb minimální mzdy odstupňovaných podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance, výši minimálních mzdových tarifů a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanovuje nařízení vlády o minimální mzdě. Do výše minimální mzdy se nezahrnuje mzda z práci přesčas, mzdové zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci a částka, která odpovídá zvýšení mzdy za práci ve svátek.1 MZDOVÉ TARIFY Tarifní stupně pro podnikatelský sektor jsou rozlišeny podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce od těch nejméně kvalifikovaných a odměňovaných prací až po ty nejkvalifikovanější a nejlépe placené. Tarifní stupnice je stupnicí minimálních hodinových nebo měsíčních mezd pro zaměstnance vykonávající při týdenní pracovní době 40 hodin různé typy činností odpovídající konkrétnímu tarifnímu stupni.7 MAXIMÁLNÍ MZDA Výše maximální mzdy není v celé ekonomice stanovena žádnými předpisy, tarify ani platy. Je samozřejmé, že dochází k výraznému rozdílu ve mzdové úrovni jednotlivých sektorů, oborů i jednotlivců. V některých případech v návaznosti na odbornost práce mnohonásobně přesahují částky stanovenou minimální mzdu.

- 18 -

4.8 ZMĚNY PROBĚHLÉ OD ROKU 2000 DO ROKU 2009 ZMĚNY PROBĚHLÉ V ROCE 2000 S účinností od 1.5. 2000 vstoupila novela zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v platnost. Tato novela přináší velké množství změn, které ovlivní daňovou povinnost roku 2000. Od daně jsou osvobozeny částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění.Od daně z příjmů ze závislé činnosti jsou také osvobozeny příspěvky zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaným na účet jeho zaměstnance. Pro účastníka penzijního připojištění je výhodné od základu daně odečíst tuto položku. V návaznosti na nařízení vlády ČR došlo s účinností od 1. ledna 2000 ke zvýšení minimální mzdy a minimálních mzdových tarifů. V důsledku této změny se upravuje placení pojistného na zdravotní pojištění pro vybrané kategorie plátců. V tomto roce došlo ke zvýšení minimální mzdy ještě jednou a to v červenci roku 2000. V nemocenském pojištění nastaly podstatné změny od 1. října 1999. Tyto změny se týkají kromě zaokrouhlování výše nemocenských dávek, novou úpravou stanovení základu pro výpočet nemocenského pojištění zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných. Nemocenské dávky se stanoví z denního vyměřovacího základu. Od 1. října 1999 na základě zákona č. 61/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, byl zaveden nový způsob určování denního vyměřovacího základu prostřednictvím dvou redukčních hranic. Tento zákon upravil také valorizaci částek redukčních hranic, které by neměly nezaostávat za mzdovým vývojem. Právě toto zaostávání bylo příčinou poklesu příjmů v době pracovní neschopnosti.

- 19 -

Nařízením vlády č. 247/1999 Sb., kterým se pro účely nemocenského pojištění (péče) upravují částky pro stanovení výpočtových základů, byly vyměřovací základy pro výpočet nemocenského pojištění, podpory při ošetřování člena rodiny a peněžité pomoci v mateřství zvýšeny. Důsledkem nových částek redukčních hranic platných od 1. ledna 2000 byla zvýšena i maximální částka denního vyměřovacího základu. ROK 2001 Novelou zákona č. 492/2000 Sb. dochází ke změně zákona o daních z příjmů, zejména k navýšení nezdanitelných částek, ke změnám v daňové sazbě (tj. nová tabulka pro výpočet měsíčních záloh) a u poplatníka bez Prohlášení dochází ke zvýšení hranice pro srážkovou daň. Termín pro odvod sražených daňových záloh je stanoven pevně na 20. den v měsíci.8 Velkou změnou, která nastala v tomto roce je zvýšení limitu maximálního příjmu u nezdanitelné částky u manžela (manželky), a to z částky 34 920 Kč na 38 040 Kč. V návaznosti na nařízení vlády ČR došlo ke zvýšení minimální mzdy s účinností od 1. ledna 2001. V důsledku této změny je upraveno placení pojistného na zdravotní pojištění pro určité kategorie plátců. U osob samostatně výdělečně činných, pro které je podnikání hlavním zdrojem příjmů, se zvýšily platby záloh a to již od platby zálohy na leden 2001. U

osob samostatně výdělečně činných, pro které je jejich podnikání

vedlejším zdrojem příjmu, nedochází k žádným změnám. Od ledna 2001 se zvyšuje pojistné tzv. osobám bez zdanitelných příjmů. Za osobu bez zdanitelných příjmů je považován z hlediska zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění pojištěnec s trvalým pobytem v ČR, za kterého není po celý kalendářní měsíc plátcem pojistného ani zaměstnavatel, ani stát, ani pojištěnec sám není plátcem pojistného jako OSVČ.9 K 1. lednu 2001 dochází ke změnám ve zvýšení redukčních hranic pro stanovení maximální výše denního vyměřovacího základu pro výpočet dávek nemocenského

- 20 -

pojištění

(peněžitá

pomoc

v mateřství,

nemocenská,

vyrovnávací

příspěvek

v těhotenství a mateřství, ošetřování člena rodiny). V tomto roce dochází také ke zvýšení platových tarifů až o 6 % s výraznějším růstem u pedagogických a zdravotnických pracovníků. Je uplatněno 12 platových tříd a 12 platových stupňů. ROK 2002 V roce 2002 nedochází v oblasti mezd k žádným významným změnám. V navazujících normách, na které se odvolává zákon o daních z příjmů, dochází k dílčím úpravám, které se týkají zdanění mezd. Jsou zpřesněny a doplněny příjmy, které souvisí s dřívějším a budoucím výkonem závislé činnosti (příjmy související s budoucím vstupem do pracovního poměru, ale i s budoucím výkonem práce). Výše nezdanitelných částek se od roku 2001 nezměnila. Zákon č. 575/2002 Sb. mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Tento zákon novelizuje ustanovení, která se týkají řešení daňových důsledků při poskytování bezúplatné humanitární pomoci. Ustanovení, která mění tento zákon lze použít poprvé za zdaňovací období, které započalo v roce 2002. Od 1.ledna 2002 se opět mění výše minimální mzdy a minimálních mzdových tarifů. V roce 2002 přichází vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. Ustanovení se týkají bank a jiných finančních institucí (č. 501/2002), pojišťoven (č. 502/2002), zdravotních pojišťoven (č. 503/2002), účetních jednotek, jejichž hlavní činnost není podnikání (č. 504/2002), územně samosprávních celků, příspěvkových organizací, státních fondů a organizačních složek státu (č. 505/2002).

- 21 -

V návaznosti na novelu zákonů platných ve zdravotním pojištění došlo k 1. 7. 2002 ke změně, že za osoby bez zdanitelných příjmů jsou považovány jen osoby, které jsou registrovány u příslušné zdravotní pojišťovny po celý kalendářní měsíc. U zaměstnavatelů, kteří provádí nemocenské pojištění, došlo ke změně. Byly zvýšeny redukční hranice pro stanovení pro stanovení denního vyměřovacího základu. ROK 2003 Znění zákona o dani z příjmů platné v roce 2003 není žádným velkým způsobem ovlivněno novelami, které nastaly v předchozím roce. Nařízením vlády č. 559/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů, došlo ke zvýšení minimální mzdy téměř o 9 %. Toto zvýšení mělo za cíl posílit motivační funkci minimální mzdy a zlepšit vztah minimální mzdy k životnímu minimu samostatně žijící osoby i vícečlenné rodiny. Vzhledem ke zvýšení minimální mzdy se nezměnil počet platových tarifů. V návaznosti na zvýšení minimální mzdy byly zvýšeny i minimální mzdové tarify. Toto zvýšení se týkalo především zaměstnanců, kteří vykonávali jednodušší práce v nižších tarifních stupních. Od ledna 2003 došlo ke dvěma hlavním změnám v placení pojistného. U osob, za které je plátcem pojistného na všeobecné zdravotní pojištění stát, se zvýšil vyměřovací základ. Druhá změna souvisí s navýšením minimální mzdy, která se dotýká v některých případech i platby pojistného na zdravotní pojištění. V roce 2003 došlo v této oblasti také k rozšíření okruhu pojištěnců, za které je plátcem pojistného stát. Mezi tyto pojištěnce patří osoby s trvalým pobytem na území ČR, které i když dosáhly věku potřebného pro přiznání nároku na starobní důchod, nesplňují podmínky pro jeho přiznání a osoby, které vykonávají dlouhodobou dobrovolnickou činnost. Od 1. ledna 2003 byly zvýšeny platové kategorie zaměstnanců ve veřejných službách a správě, a to v průměru o 8, 2 %.

- 22 -

Od 1. ledna 2003 byla valorizace redukčních hranic pro výplatu nemocenských dávek pozastavena z důvodu povodní a poté bylo jejich nezvyšování prodlouženo do konce roku 2005 z důvodu šetření veřejných financí.10 ROK 2004 V roce 2004 dochází k poměrně velkému množství změn v oblasti daně z příjmů: a) pro výpočet měsíčních záloh z mezd je nejdůležitější, že byla zvýšena nezdanitelná částka na vyživované dítě, b) pokud zaměstnanec nepředložil Prohlášení k dani a úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, ze mzdy je mu sražena zvláštní sazba daně (změna vychází ze zvýšené hranice úhrnu hrubých příjmů). Novela zákona o daních z příjmů obsahuje i další drobné změny, které se týkají ať už ročního zúčtování nebo daňového přiznání za rok 2004. Jedná se o: •

zvýšení limitu pro vedlejší příjmy zaměstnance,

•

o úpravy, které se týkají odpočtu pojistného na „soukromé životní pojištění“,

•

rozšíření nezdanitelných částek (příspěvky odborové organizaci).

Nařízením vlády č. 463/2003 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů, došlo opět ke zvýšení minimální mzdy a minimálních mzdových tarifů cca o 8 %. Vzhledem k tomu že k 1. lednu 2004 došlo ke zvýšení počtu platových tříd z původních 12 na 16, všichni zaměstnanci museli být nově zařazeni do platových tříd. Zařazení práce se provádí dle katalogu prací. Rozhodující je vykonávaná práce a dosažený stupeň vzdělání. Sazby příplatků za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a příplatku za práci v noci byly od roku 2000 poprvé zvýšeny.

- 23 -

Od 1. ledna 2004 nabývá účinnosti zákon č. 455/2003 Sb., který novelizuje zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a přináší tyto změny: •

u OSVČ se mění procento při stanovení vyměřovacího základu,

•

u OSVČ dochází také ke změně minimálního vyměřovacího základu.

Vyměřovací základ zdravotního pojištění je od 1. srpna 2004 definován u všech zaměstnanců i u všech OSVČ stejně. Ruší se zvláštní postup, který dosud platil pro zaměstnance, za které je plátcem pojistného stát (poživatelé důchodu, studenti atd.), tzn. odpočty. Zaměstnanci přestávají mít od srpna 2004 možnost upravovat vyměřovací základ o částku rovnající se vyměřovacímu základu osob, za které je plátcem pojistného stát.12 Od 1. ledna 2004 je zaměstnavatel povinen kdykoliv na požádání zaměstnance vydat potvrzení o údajích rozhodných pro provádění nemocenského pojištění. Od 1.1. 2004 dochází ke změnám v nemocenském pojištění: •

změna sazby pro výpočet nemocenského za první tři kalendářní dny u pracovní neschopnosti z 50 % na 25 % a u karantény z 69 % na 25 %,

•

rozhodné období už není čtvrtletí, ale 12 měsíců před měsícem, v němž vznikla pracovní neschopnost.

Sazba pojistného na důchodové pojištění se zvyšuje a naopak příspěvek na státní politiku zaměstnanosti se snižuje.

- 24 -

ROK 2005 Novela zákona o daních z příjmů (zákon č. 669/2004 Sb.,o daních z příjmů) přináší změnu týkající se výpočtu daňových záloh z mezd. Jedná se především o zrušení nezdanitelné částky na vyživované dítě a o zavedení nového odpočtu na děti – tzv. daňové zvýhodnění na dítě. Pokud bude sleva na dani vyšší, než vypočtená daň, obdrží poplatník tzv. daňový bonus. Při odpočtu daňového zvýhodnění zůstane záloha, která se srazí ze mzdy. V tomto případě je daňové zvýhodnění slevou na dani. Nařízením vlády došlo ke zvýšení minimální mzdy i minimálních mzdových tarifů. Změna v platbě zdravotního pojištění se týká především změny minimální mzdy, která se opět zvýšila. Změna vyměřovacího základu státu se již platby pojistného zaměstnanců ani osob samostatně výdělečně činných nedotkne, protože odpočty jsou od srpna 2004 zrušeny. Od ledna 2005 byly zvýšeny platové tarify pro zaměstnance ve veřejných službách a správě. Dosavadní čtyři stupnice byly doplněny o pátou. Od ledna rovněž došlo ke značnému rozšíření okruhu zaměstnanců, kterým přísluší platový tarif podle přílohy č. 2 k nařízení vlády č. 330/2003 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. V souvislosti s přijetím nového školského zákona, podléhají režimu odměňování i nově vznikající školské právnické osoby. Od 1. září 2005 jsou lépe odměňováni zaměstnanci vykonávající zdravotnická povolání v zařízeních financovaných z prostředků zdravotního pojištění. ROK 2006 S účinností od 1. ledna 2006 dochází ke snížení sazby daně z příjmů fyzických osob ve dvou nejnižších příjmových pásmech.13 Současně se nahrazují standardní nezdanitelné částky nově zavedenými slevami na dani. Měsíční výši nových slev nalezneme v § 35ba zákona o dani z příjmů. Podmínky pro poskytování slev jsou stejné jako byly v roce

- 25 -

2005. Nezdanitelné částky je možné uplatnit až po skončení roku (dary na vymezené účely, úroky z úvěru na bydlení, příspěvky na penzijní připojištění,atd.). Nařízením vlády č. 513/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů, dochází opět ke zvýšení minimální mzdy a minimálních mzdových tarifů. U zaměstnanců, kteří patří do některých specifických skupin je možné uplatnit snížené sazby minimální mzdy stanovené v nařízení vlády (mladistvý zaměstnanec, poživatel částečného invalidního důchodu, apod.). V tomto roce (1.červenec 2006) dochází k dalšímu zvýšení minimální mzdy, pod úrovní minimální mzdy se ocitá celkem 65 platových tarifů. Od 1. ledna 2006 dochází ke zvýšení minimálního vyměřovacího základu u zdravotního pojištění pro osobu samostatně výdělečně činnou. Také se mění procento pro jeho výpočet. V tomto roce dochází ke zvýšení minimální mzdy hned dvakrát. Tato změna se týká především platby pojistného u zaměstnavatelů a u osob bez zdanitelných příjmů. Výše vyměřovacího základu se mění také u osob, za které je plátcem pojistného stát. Zvýšení vyměřovacího základu je jedním z opatření centrálních orgánů, které se snaží o snížení schodku v systému veřejného zdravotního pojištění. V tomto roce také dochází ke zvýšení platových tarifů a k rozšíření okruhu zaměstnanců o zaměstnance státu zařazené v Úřadu pro zahraniční styky. Platové tarify se ve všech stupnicích zvyšují cca o 5 %. Novela nařízení vlády též změnila pravidla pro určování platu

v rámci

rozpětí

platových

tarifů

uměleckým

a

uměleckotechnickým

zaměstnancům. Poslední změny, které nastaly roku 2005 a roku 2006, se týkají poskytování peněžité pomoci v mateřství při převzetí dítěte do 7 let věku do trvalé péče, rozšíření účasti na nemocenském pojištění a zvýšení redukčních hranic. Nařízením vlády č. 417/2005 Sb., kterým se pro účely nemocenského pojištění (péče) upravují částky pro stanovení výpočtových základů, se od 1. ledna 2006 zvyšují redukční hranice pro výpočet denního vyměřovacího základu.

- 26 -

ROK 2007 Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů byl zrušen a nahrazen novým zákoníkem práce. Nový zákoník práce mimo jiné upravuje a vymezuje okruh příjmů, z nichž budou prováděny srážky, ať už z mezd nebo platu, ale i z náhrad mzdy či platu a odměny za pracovní pohotovost. Nově se podle zákoníku práce bude srážet z odstupného (při skončení zaměstnání) a z peněžitých plnění věrnostní nebo stabilizační povahy, poskytnutých zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním. I v oblasti odměňování zaměstnanců přinesl nový zákoník práce řadu změn. Mezi nejvýznamnější změny u zaměstnavatelů, kteří odměňují své zaměstnance platem patří: a) vedoucí zaměstnanci jsou zařazeni do platové třídy podle náročnosti jejich práce nebo podle nejnáročnější práce, kterou mu vykonávají podřízení zaměstnanci b) příplatek za vedení již není stanoven pevnou částkou, ale je odvozen od nejvyššího platového tarifu v platové třídě, do které je vedoucí zaměstnanec zařazen c) příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí je samostatná složka platu, nikoliv zvláštní příplatek, jak tomu bylo dosud d) nový zákoník práce zajišťuje každému zaměstnanci právo na mzdu (plat), kterou dosáhl výkonem práce – zaručená mzda e) zařazení zaměstnance do platové třídy je podle nejnáročnější práce, kterou zaměstnavatel po zaměstnanci vyžaduje f) základním kritériem pro zařazení do platového stupně v rámci příslušné platové třídy je tzv. doba započitatelné praxe – specifikuje ji nařízení vlády

- 27 -

Minimální mzda i nejnižší úrovně zaručené mzdy se uplatňují jak v podnikatelské, tak v nepodnikatelské sféře, proto jsou spojeny do jednoho nařízení vlády. Od 1. ledna 2007 se výše hodinové minimální mzdy nezměnila, změnila se však výše měsíční minimální mzdy. Nejnižší úrovně zaručené mzdy nahrazují minimální mzdové tarify. Nově se tyto mzdy uplatní u zaměstnanců, kterým se za práci poskytuje plat ve sféře veřejných služeb a veřejné správy. Úrovně zaručené mzdy jsou stanoveny pro 8 skupin prací a přesně vymezují skupinu, do které má být práce zařazena. Nový zákoník práce má nepřímý dopad i na zdravotní pojištění zaměstnanců. Největší změna

spočívá

v definici

příjmů

započitatelných

do

vyměřovacího

základu

zaměstnance. Do vyměřovacího základu je zahrnut pouze příjem, který je zaměstnanci zúčtován v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Do vyměřovacího základu zaměstnance se z příjmů uvedených v § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění nezahrnují tyto příjmy: •

náhrady škody podle zákoníku práce14

•

odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytovaná na základě zvláštních právních předpisů a odměna při skončení funkčního období náležející podle zvláštních právních předpisů14

•

věrnostní přídavek horníků14

•

odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání14

•

jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události14

- 28 -

•

plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo plného invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání14

V nemocenském pojištění se od 1. ledna 2007 uskutečnily pouze některé dílčí změny: •

žádosti o přiznání důchodu provádí vždy okresní správa sociálního zabezpečení

•

sazba penále z dlužného pojistného se snižuje

•

zvyšují se redukční hranice pro výpočet denního vyměřovacího základu nemocenského pojištění

ROK 2008 Dne 1.1.2008 došlo ke změně vyměřovacího základu daně z příjmů fyzických osob. Zaměstnanci se nesnižuje základ daně o jím zaplacené pojistné, základ je navýšen o pojistné zaplacené zaměstnavatelem. V minulosti se od celkové hrubé mzdy odečítalo pojistné na sociální a zdravotní pojištění, pak se podle tabulek počítala daň. V tomto roce se změnila její sazba ve všech případech. Se změnou vyměřovací základu se také navyšují daňové slevy a daňová zvýhodnění. Od 1. ledna 2008 nedochází ke změně výše minimální mzdy a pro rok 2008 tak lze počítat se zachováním stávající výše. Zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, byl novelizován i zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Došlo tak ke změně, která se týká maximální vyměřovacího základu pro odvod zdravotního pojištění. Maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje (čtyřiceti-osminásobek průměrné mzdy). Za průměrnou mzdu se považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu

- 29 -

roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.15 Od 1. 9. 2008 nabývá účinnosti změna zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, v platném znění, provedená zákonem č. 305/2008 Sb., kterým se mění zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů a dochází k těmto změnám: •

nemocenská je poskytována od prvního dne dočasné pracovní neschopnosti a její výše činí od prvního do třetího dne 25 % denního vyměřovacího základu za kalendářní den16

•

nemocenské bude náležet i při karanténě kratší než 4 dny16

•

pokud vznikne dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa dne 30. nebo 31. srpna a trvá i v září, nemocenské se poskytuje za 1. a 2. září ve výši 60 % denního vyměřovacího základu. Vznikne-li pracovní neschopnosti či karanténa 1. 9. 2008 a později, náleží nemocenské za první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti ve výši 25 % denního vyměřovacího základu16

Velkou změnu v tomto roce zaznamenalo veřejné zdravotnictví, které zavedlo tzv. regulační poplatky. Jejich účelem má být regulace využívání zdravotních služeb a nezneužívání veřejného zdravotnictví. Regulační poplatky se používají na veškerou péči ze státního zdravotnictví, nikoliv na soukromé služby. Ze státního zdravotnictví to jsou: •

poplatky u lékaře za návštěvu s vyšetřením (praktický lékař, zubař, dětský lékař, ambulantní specialista, ženský lékař, klinický psycholog, klinický logoped)

•

poplatky za výdej léků na předpis (limit 5 000 Kč)

•

poplatek za pobyt v nemocnici, lázních, léčebnách (dlouhodobě nemocných, dětských) nebo v odborných léčebných ústavech

- 30 -

•

poplatek za pohotovostní službu poskytnutou zdravotnickým zařízením

ROK 2009 Novelou prošel zákon o daních z příjmů. Přestože bylo původně stanoveno pro rok 2009 snížení daně z příjmů ze závislé činnosti, zůstává na původních 15 %. Výměnou za to došlo ke snížení odvodů na sociální pojištění o 1,5 %, zaměstnancům klesnou odvody, u osob samostatně výdělečně činných klesne pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Další změna se týká zvýšení daňových slev na poplatníka a druhého z manželů. Limit pro slevu na druhého z manželů byla navýšen pro maximální vlastní příjem na 68 000 Kč. V letošním roce je zřejmě největší změnou novela zákona o nemocenském pojištění, která se týká jak zaměstnavatelů, tak i zaměstnanců. Nejsou rozlišeny malé a velké organizace, všichni jsou označováni bez rozdílu pojmem „zaměstnavatel“. Nemocenského pojištění nejsou nově povinně účastni:17 •

studenti a žáci17

•

společníci a jednatelé s. r .o.17

•

komanditisté komanditních společností, jestliže jsou odměňování za práci mimo pracovněprávní vztah17

•

členové družstva, kteří vykonávají činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu, jejíž výše je předem určena, pokud výkon této činnosti není podle stanov družstva považován za výkon práce pro družstvo.17

Nemocenské pojištění je levnější pro zaměstnavatele, odvody klesají, pokud jsou OSVČ nemocensky pojištěné dobrovolně, v tom případě jim také klesne sazba. Nemocenská dávka nově náleží zaměstnancům, účastným nemocenského pojištění až od 15. dne nemoci. Do této doby bude zaměstnanec zabezpečen náhradou mzdy od zaměstnavatele. Náhrada mzdy při pracovní neschopnosti nebo karanténě v období

- 31 -

prvních 14 kalendářních dnů bude poskytována v souladu s ustanovením § 192 zákoníku práce. Od 1. ledna 2009 jsou všechny dávky nemocenského pojištění vypláceny příslušnou okresní (pražskou) správou sociálního zabezpečení. Systém redukčních hranic pro výpočet denního vyměřovacího základu, z něhož se dávka počítá, zůstává zachován s tím, že se nově zavádí třetí redukční hranice. Redukční hranice jsou vyhlašovány ve Sbírce zákonů sdělením ministerstva práce a sociálních věcí.21 V roce 2009 byla část pojistného placená zaměstnavatelem, snížena ze současných 3,3 % na 2,3 % z jeho vyměřovacího základu. A zaměstnavatel si odečte z částky pojistného polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci, za který pojistné platí, zúčtoval zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti. Od roku 2010 se budou zavádět dvě sazby na nemocenské pojištění. První sazba pojistného na nemocenské pojištění u zaměstnavatele bude snížena z 2,3 % na 1,4 % a zaměstnavatel odečte z částky pojistného polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci zúčtoval na náhradě mzdy zaměstnancům se zdravotním postižením. Zaměstnavatelé s méně než 51 nemocensky pojištěnými zaměstnanci mají možnost zvolit si zvýšenou sazbu pojistného na nemocenské pojištění, která v roce 2010 bude činit 3,3 % z jejich vyměřovacího základu. V případě této volby je zaměstnavatel oprávněn odečítat z pojistného polovinu částky, kterou zúčtoval všem svým zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti.23

- 32 -

5 MZDOVÁ POLITIKA A JEJÍ VÝVOJ Mzdová politika není souhrnně přesně definována v žádném předpise. Týká se oblasti mezd, daní a sociálního zabezpečení. Velký význam na tvorbu mzdové politiky má efektivita národního hospodářství, inflace a také zaměstnanost. Určitou souvislost má také v oblasti směny výrobků a služeb v návaznosti na výkon zahraničního obchodu. Mzdovou politiku určuje stát a je v podstatě zakotvena v jednotlivých oddílech státního rozpočtu na určité období. Vývoj mzdové politiky a její úrovně přímo souvisí s úrovní produktivity práce, s konkurencí výrobků na trhu a současně s úrovní jednotlivých finančních položek rozpočtu. V rozpočtové sféře, do které z hlediska státu spadá bezpečnost, obrana, školství, zdravotnictví, sociální péče a tak podobně, stát stanovuje dynamiku čerpání rozpočtových prostředků přidělením finančních prostředků na mzdy jednotlivým skupinám. Zásadní otázkou pro vývoj mzdových prostředků je nárůst odměňování v podnikatelské sféře, který je určující pro dynamiku a čerpání mzdových prostředků. Mzdovou politiku, způsob odměňování a měření výkonnosti pracovníků a pracovních kolektivů zásadně ovlivňuje konkurenci-schopnost podniku. Odpovědné řízení podniku vyžaduje, aby růst jejich mzdových nákladů byl v souladu s vývojem jejich výkonnosti. Respektovat tento princip znamená dodržovat zásady odměňování. Tyto zásady patří k hlavním principům odměňování v podnikatelské sféře. K hlavní zásadě odměňování zaměstnanců za osobní výkon a dobré roční výsledky slouží výkonové odměňování. Přírůstek prostředků na odměňování zaměstnanců podnik využívá buď na zvýšení základních platů, nebo na výplatu odměn za výkon. Výkonové odměňování je směrováno na výši odměny za dosažený výsledek, ale i na časové období, kdy byl výsledek dosažen. Zvýšení základních mezd nevede vždy k růstu výkonu, naopak, ke zvýšení výkonu může přispět zvýšení výkonové složky mzdy, zaměřené na konkrétní úkol.

- 33 -

Nárůst cen při zvyšování životních nákladů nebývá v ekonomice rovnoměrný. Ani podnik nemá jistotu, že při zvyšování cen a životních nákladů se ve stejné úrovni zvýší i jeho tržby, produktivita nebo zisky. V této situaci se podnik nemůže zavázat, že nárůst mezd bude zvyšovat úměrně inflací, mzdy mohou růst jen s růstem výkonu, tzn. produktivity práce. Nevýhodou rovnoměrného zvyšování mezd je omezování možností pro odpovídající odměny nejvýkonnějším zaměstnancům či jednotkám a vlastně se tím také omezuje výkonová diferenciace odměňování. Výkonové odměňování by mělo být využíváno při individuálních, ale i skupinových a celopodnikových formách výkonové odměny. Tu první skupinu přestavuje výkonové odměňování jednotlivců, druhou je odměňování za výkonnost menšího či většího celku. Výkonové odměny jsou zpravidla určovány individuálními úkoly, osobní pravomocí a odpovědností, a slouží k tomu vést zaměstnance, aby svými pracovními výsledky co nejvíce přispívali k výkonnosti podniku. O uplatnění a směrování mzdové politiky nejlépe vypovídá sledování výše průměrné mzdy a její vývoj. Průměrná nominální mzda přestavuje veškeré pracovní příjmy, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky.18

- 34 -

V praktické části mé bakalářské práce se zaměřím na jednotlivé roky a změny, které v nich proběhly.

6 VÝVOJ MINIMÁLNÍ MZDY V České republice byla minimální mzda poprvé zavedena v roce 1991. Stanovení minimální mzdy prošlo od jejího zavedení k patnácti změnám.

Tabulka 1: Vývoj minimální mzdy

Období

Výše minimální mzdy

Výše minimální mzdy

v Kč za hodinu

v Kč za měsíc

1. ledna 2000

22,30 Kč

4 000 Kč

1. července 2000

25,00 Kč

4 500 Kč

1. ledna 2001

30,00 Kč

5 000 Kč

1. ledna 2002

33,90 Kč

5 700 Kč

1. ledna 2003

36,90 Kč

6 200 Kč

1. ledna 2004

39,60 Kč

6 700 Kč

1. ledna 2005

42,50 Kč

7 185 Kč

1. ledna 2006

44,70 Kč

7 570 Kč

1. července 2006

48,10 Kč

7 955 Kč

1. ledna 2007

48,10 Kč

8 000 Kč

1. ledna2008

48,10 Kč

8 000 Kč

1. ledna 2009

48,10 Kč

8 000 Kč

- 35 -

V současné době minimální mzdu činí: •

48,10 Kč za hodinu, kterou odpracoval zaměstnanec

•

8 000 Kč za měsíc pro zaměstnance, kterému náleží měsíční mzda při týdenní pracovní době 40 hodin

•

90% z minimální mzdy (tj. 7 200 Kč, resp. 43,30 Kč za hodinu) náleží zaměstnanci ve věku 18 až 21 let v případě, že jde o jeho první pracovní poměr, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru

•

80% z minimální mzdy (tj. 6 400 Kč) náleží mladistvému zaměstnanci

•

75% z minimální mzdy (tj. 6 000 Kč, resp. 36,10 Kč za hodinu) pobírá zaměstnanec v případě, kdy mu náleží částečný invalidní důchod

•

50% z minimální mzdy (tj. 4 000 Kč,resp. 24,10 Kč/hod) uplatňuje zaměstnanec, který pobírá plný invalidní důchod, nebo mladistvý zaměstnanec, který je plně invalidní a nepobírá plný invalidní důchod

- 36 -

7 VÝVOJ MINIMÁLNÍCH MZDOVÝCH TARIFŮ Minimální mzdové tarify se mění v návaznosti na výši minimální mzdy. Od roku 2000 došlo k deseti změnám ve výši minimální mzdy, tudíž i minimálních mzdových tarifů. ROK 2000 Od 1. ledna 2000 vláda zvýšila minimální mzdové tarify, rozšířila počet tarifních stupňů, zvýšila mzdové zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci.22 Výše minimálních mzdových tarifů při stanovené týdenní pracovní době 42,5 hodiny činí: Tabulka 2: Minimální mzdové tarify roku 2000

Tarifní stupeň

Minimální mzdový tarif do 30. června 2000 v Kč za hodinu

v Kč za měsíc

Minimální mzdový tarif od 1. července 2000 v Kč za hodinu

v Kč za měsíc

1

22,30 Kč

4 000 Kč

25,00 Kč

4 500 Kč

2

23,20 Kč

4 150 Kč

26,00 Kč

4 650 Kč

3

24,30 Kč

4 350 Kč

27,30 Kč

4 900 Kč

4

25,70 Kč

4 600 Kč

28,90 Kč

5 200 Kč

5

27,30 Kč

4 900 Kč

30,80 Kč

5 500 Kč

6

29,30 Kč

5 250 Kč

33,00 Kč

5 900 Kč

7

31,50 Kč

5 650 Kč

35,40 Kč

6 350 Kč

8

34,00 Kč

6 100 Kč

38,30 Kč

6 850 Kč

9

36,80 Kč

6 600 Kč

41,40 Kč

7 400 Kč

10

40,20 Kč

7 200 Kč

45,20 Kč

8 100 Kč

11

44,60 Kč

8 000 Kč

50,20 Kč

9 000 Kč

12

50,20 Kč

9 000 Kč

56,50 Kč

10 100 Kč

- 37 -

ROK 2001 Od 1. ledna 2001 je nově stanoveno, že se do mzdy nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, mzdové zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci. Výše minimálních mzdových tarifů při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin činí:

Tabulka 3: Minimální mzdové tarify roku 2001

Tarifní stupeň

Minimální mzdový tarif v Kč za hodinu

v Kč za měsíc

1

30,00 Kč

5 000 Kč

2

31,10 Kč

5 200 Kč

3

32,60 Kč

5 450 Kč

4

34,70 Kč

5 800 Kč

5

36,80 Kč

6 150 Kč

6

39,40 Kč

6 600 Kč

7

42,40 Kč

7 100 Kč

8

45,40 Kč

7 600 Kč

9

49,00 Kč

8 200 Kč

10

53,80 Kč

9 000 Kč

11

59,80 Kč

10 000 Kč

12

66,90 Kč

11 200 Kč

- 38 -

ROK 2002 Od 1. ledna 2002 vláda opět zvýšila minimální mzdové tarify, stanovila podmínky pro určení minimálních mzdových tarifů skupin zaměstnanců, ponechala výši příplatku za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci ve výši 5,40 Kč. Výše minimálních mzdových tarifů při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin činí:

Tabulka 4: Minimální mzdové tarify roku 2002

Tarifní stupeň

Minimální mzdový tarif

v Kč za hodinu

v Kč za měsíc

1

33,90 Kč

5 700 Kč

2

35,10 Kč

5 900 Kč

3

36,90 Kč

6 200 Kč

4

39,30 Kč

6 600 Kč

5

41,70 Kč

7 000 Kč

6

44,60 Kč

7 500 Kč

7

48,20 Kč

8 100 Kč

8

51,80 Kč

8 700 Kč

9

56,00 Kč

9 400 Kč

10

61,30 Kč

10 300 Kč

11

67,90 Kč

11 400 Kč

12

76,20 Kč

12 800 Kč

- 39 -

ROK 2003 V návaznosti na zvýšení minimální mzdy byly zvýšeny i minimální mzdové tarify. Jejich zvýšení nemělo žádný vliv na zvyšování mzdové hladiny a na ceny práce. Výše minimálních mzdových tarifů při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin činí:

Tabulka 5: Minimální mzdové tarify roku 2003

Tarifní stupeň

Minimální mzdový tarif v Kč za hodinu

v Kč za měsíc

1

36,90 Kč

6 200 Kč

2

38,20 Kč

6 400 Kč

3

40,20 Kč

6 800 Kč

4

42,80 Kč

7 200 Kč

5

45,40 Kč

7 600 Kč

6

48,60 Kč

8 200 Kč

7

52,50 Kč

8 800 Kč

8

56,40 Kč

9 500 Kč

9

61,00 Kč

10 200 Kč

10

66,70 Kč

11 200 Kč

11

73,90 Kč

12 400 Kč

12

82,90 Kč

13 900 Kč

ROK 2004 Nařízením vlády č. 463/2003 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů, došlo k navýšení minimální mzdy na částku 39,60 Kč za každou odpracovanou hodinu, resp. 6 700 Kč za měsíc pro zaměstnance, kteří jsou odměňováni měsíční mzdou. Vzhledem k minulému roku představuje došlo k navýšení mezd o cca 8 %.

- 40 -

Výše minimálních mzdových tarifů při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin činí:

Tabulka 6: Minimální mzdové tarify roku 2004

Tarifní stupeň

Minimální mzdový tarif v Kč za hodinu

v Kč za měsíc

1

39,60 Kč

6 700 Kč

2

41,30 Kč

7 000 Kč

3

43,10 Kč

7 300 Kč

4

45,50 Kč

7 700 Kč

5

48,40 Kč

8 200 Kč

6

52,00 Kč

8 800 Kč

7

56,10 Kč

9 500 Kč

8

60,80 Kč

10 300 Kč

9

66,10 Kč

11 200 Kč

10

72,60 Kč

12 300 Kč

11

80,30 Kč

13 600 Kč

12

89,20 Kč

15 100 Kč

ROK 2005 V tomto roce dochází k navýšení minimální mzdy a minimálních mzdových tarifů z důvodu programového prohlášení vlády, která se snaží docílit, aby příjmy byly atraktivnější než příjmy ze sociálních dávek. Výše minimálních mzdových tarifů při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin činí:

- 41 -

Tabulka 7: Minimální mzdové tarify roku 2005

Tarifní stupeň

Minimální mzdový tarif v Kč za hodinu

v Kč za měsíc

1

42,50 Kč

7 185 Kč

2

44,30 Kč

7 480 Kč

3

46,20 Kč

7 810 Kč

4

48,80 Kč

8 240 Kč

5

51,90 Kč

8 770 Kč

6

55,70 Kč

9 420 Kč

7

60,10 Kč

10 160 Kč

8

65,20 Kč

11 020 Kč

9

70,90 Kč

11 980 Kč

10

77,80 Kč

13 150 Kč

11

86,10 Kč

14 550 Kč

12

95,60 Kč

16 160 Kč

ROK 2006 V tomto roce dochází ke zvýšení minimální mzdy a minimálních mzdových hned dvakrát. Výše minimálních mzdových tarifů při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin činí:

- 42 -

Tabulka 8: Minimální mzdové tarify roku 2006

Tarifní

Minimální mzdový tarif do

Minimální mzdový tarif od

stupeň

30. června 2006

1. července 2006

v Kč za

v Kč za

v Kč za

v Kč za

hodinu

měsíc

hodinu

měsíc

1

44,70 Kč

7 570 Kč

48,10 Kč

7 955 Kč

2

46,50 Kč

7 880 Kč

50,10 Kč

8 280 Kč

3

48,60 Kč

8 230 Kč

52,30 Kč

8 650 Kč

4

51,10 Kč

8 650 Kč

55,00 Kč

9 090 Kč

5

54,60 Kč

9 240 Kč

58,70 Kč

9 710 Kč

6

58,60 Kč

9 930 Kč

63,10 Kč

10 440 Kč

7

63,20 Kč

10 710 Kč

68,10 Kč

11 260 Kč

8

68,60 Kč

11 620 Kč

73,90 Kč

12 210 Kč

9

74,60 Kč

12 630 Kč

80,30 Kč

13 270 Kč

10

81,90 Kč

13 860 Kč

88,10 Kč

14 570 Kč

11

90,60 Kč

15 340 Kč

97,50 Kč

16 120 Kč

12

100,60 Kč

17 030 Kč

108,30 Kč

17 900 Kč

ROK 2007 V roce 2007 dochází v oblasti minimálních mzdových kategorií k největší změně. Minimální mzdové tarify jsou nahrazeny nejnižšími úrovněmi zaručené mzdy. Tyto úrovně mají zajišťovat dostatečné rozlišení druhů práce a jednoznačně vymezují skupinu, do které má být zaměstnanec zařazen. Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány takto:

- 43 -

Tabulka 9: Nejnižší úrovně zaručené mzdy

Skupina prací

Nejnižší úroveň zaručené mzdy v Kč za hodinu

v Kč za měsíc

1

48,10 Kč

8 000 Kč

2

53,10 Kč

8 900 Kč

3

58,60 Kč

9 800 Kč

4

64,70 Kč

10 800 Kč

5

71,50 Kč

12 000 Kč

6

78,90 Kč

13 200 Kč

7

87,10 Kč

14 600 Kč

8

96,20 Kč

16 100 Kč

V roce 2008 – 2009 jsou platné nejnižší úrovně zaručené mzdy, které nahradily minimální mzdové tarify v roce 2007.

- 44 -

8 ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ 8.1 SAZBA ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ Výše pojistného je stanovena na 13,5 % z vyměřovacího základu, zaokrouhluje se na celé koruny nahoru a odvádí ji zaměstnavatel za zaměstnance příslušné zdravotní pojišťovně. Jedna třetina vypočtené částky je sražena zaměstnanci ze mzdy, zbytek částky hradí zaměstnavatel sám.

8.2 VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PRO JEDNOTLIVÉ ROKY V roce 2003 došlo k zásadním změnám v placení zdravotního pojištění z důvodu zvýšení vyměřovacího základu u osob, za které je plátcem pojistného stát. Nařízením vlády č. 327/2002 Sb., kterým se stanoví vyměřovací základ pro rok 2003 u osoby, za kterou je plátcem pojistného na všeobecné zdravotní pojištění stát, byl zvýšen vyměřovací základ na částku 3458 Kč (dříve 3250 Kč). Stát tak platil za tyto osoby měsíčně pojistné ve výši 467 Kč (dříve 439 Kč). V roce 2004 dochází nařízením vlády č. 230/2003 Sb., kterým se stanoví vyměřovací základ pro rok 2004 u osoby, za kterou je plátcem pojistného na všeobecné zdravotní pojištění stát, ke zvýšení vyměřovacího základu na částku 3 520 Kč. Měsíčně platil stát za tyto osoby pojistné ve výši 476 Kč. V tomto roce také dochází ke změně vyměřovacího základu pro platbu pojistného u osob samostatně výdělečně činných. Zálohy na pojistné vypočtené z vyměřovacího základu budou OSVČ platit ve výši 40 % z příjmů, po odpočtu výdajů, dosažených v roce 2004. (dříve to bylo 35 %). Zároveň se mění i procento pro stanovení minimálního vyměřovacího základu u OSVČ. Od 1. ledna 2004 vychází vyměřovací

- 45 -

základ z 50 % z průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok o dva roky předcházející roku, pro které byl vyměřovací základ stanovován. V roce 2005 se změna vyměřovacího základu státu nedotkne platby pojistného ani u zaměstnanců, ani u OSVČ, protože od srpna roku 2004 byly zrušeny odpočty. V roce 2005 budou zálohy na pojistné vypočtené z vyměřovacího základu OSVČ platit ve výši 45 % z příjmů, po odpočtu výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů, dosažených v roce 2005 Od ledna 2006 dochází ke zvýšení minimálního vyměřovacího základu u OSVČ. Jeho výše závisí na výši průměrné mzdy stanovené Ministerstvem zdravotnictví. Z této částky lze odvodit i minimální výši zálohy a minimální pojistné za rok 2006. Minimální záloha je od ledna 2006 ve výši 1218 Kč (v roce 2005 to bylo 1143 Kč). V roce 2006 bylo završeno navyšování procentní sazby pro stanovení vyměřovacího základu. Vyměřovací základ pro odvod na zdravotní pojištění je stanoven jako 50 % z příjmů po odpočtu výdajů, dosažených v roce 2006. Vzhledem ke změně ve výpočtu průměrné mzdy došlo v dubnu 2006 ke zvýšení minimální zálohy na částku 1272 Kč. Od 1. ledna 2006 se také mění výše vyměřovacího základu u osob, za které je plátcem pojistného stát. Vyměřovací základ se zvýšil z částky 3556 Kč platné pro rok 2005, na částku 3798 Kč, platnou na rok 2006. Na jednoho pojištěnce by stát platil 513 Kč. Vzhledem ke změně výpočtu průměrné mzdy od dubna 2006 došlo ke zvýšení částky vyměřovacího základu na 4 709 Kč. Měsíční platba představuje tedy částku 636 Kč. Od dubna 2006 dochází ke změně definice pojmu „průměrná mzda“. Dosud se vycházelo z průměrné měsíční mzdy, kterou každoročně vyhlašoval Český statistický úřad Ministerstva zdravotnictví ve Sbírce zákonů. Nově je za průměrnou mzdu považována částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro které se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu stanoveného nařízením vlády.

- 46 -

V roce 2007 opět došlo k několika změnám, které se týkají zvýšení minimálního vyměřovacího základu jak u osob, ze které platí pojistné stát, tak i OSVČ.

Tabulka 10: Změny MMVZ a minimální zálohy u OSVČ

Období

Minimální měsíční

Minimální záloha

vyměřovací základ (MMVZ) 2004

7 929 Kč

1 071 Kč

2005

8 460 Kč

1 143 Kč

leden - březen 2006

9 018 Kč

1 218 Kč

duben - prosinec 2006

9 417 Kč

1 272 Kč

2007

10 069,50 Kč

1 360 Kč

2008

10 780 Kč

1 456 Kč

11 777,50 Kč

1 590 Kč

od 1. ledna 2009

- 47 -

Tabulka 11: Změny VZ a odpočtu u osob, za které platí pojistné stát

Období

Odpočet

Platba státu

2002

3 250 Kč

439 Kč

2003

3 458 Kč

467 Kč

2004

3 520 Kč

476 Kč

2005

3 556 Kč

481 Kč

leden 2006

3 798 Kč

513 Kč

únor – březen 2006

4 144 Kč

560 Kč

duben – prosinec 2006

4 709 Kč

636 Kč

2007

5 035 Kč

680 Kč

1. ledna 2008 do současnosti

5 013 Kč

677 Kč

8.3 MAXIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD Od 1. ledna 2008 se pro odvod zdravotního pojištění zavádí maximální vyměřovací základ.

Tabulka 12: Maximální vyměřovací základ

Období

Maximální

Průměrná

Maximální

vyměřovací

mzda

záloha

základ 1. ledna 2008 – 31. prosince2008

1 034 880 Kč

21 560 Kč

11 643 Kč

od 1. ledna 2009

1 130 640 Kč

23 555 Kč

12 720 Kč

- 48 -

8.4 MINIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD Minimální vyměřovací základ je odvozen od výše minimální mzdy a ovlivňuje výši pojistného u některých specifických skupin.

Tabulka 13: Minimální pojistné

Minimální pojistné

Období účinnosti

Výše minimální mzdy

záloha na poj. 13,5% z min. mzdy

Od

Do

4 000 Kč

540 Kč 1 .ledna 2000

30. června 2000

4 500 Kč

608 Kč 1. července 2000

31 .prosince 2000

5 000 Kč

675 Kč 1. ledna 2001

31. prosince 2001

5 700 Kč

770 Kč 1. ledna 2002

31. prosince 2002

6 200 Kč

837 Kč 1. ledna 2003

31. prosince 2003

6 700 Kč

905 Kč 1. ledna 2004

31. prosince 2004

7 185 Kč

970 Kč 1. ledna 2005

31. prosince 2005

7 570 Kč

1 022 Kč 1. ledna 2006

30. června 2006

7 955 Kč

1 074 Kč 1. července 2006

31. prosince 2006

8 000 Kč

1 080 Kč 1. ledna 2007

do současnosti

- 49 -

9 SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Výše pojistného na sociální zabezpečení se vypočítává příslušnou procentní sazbou z vyměřovacího základu. Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje pojistné na důchodové pojištění, pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Sociální pojištění slouží k poskytování dávek nemocenského pojištění, k výplatě důchodů (starobních, invalidních, sirotčích, vdovských), k výplatě podpory v nezaměstnanosti, apod. Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Tabulka 14: Sazby pojistného na sociální zabezpečení

POJISTNÉ

Rok 2008

Rok 2009 8%

6,5 %

Nemocenské pojištění

1,1 %

0%

Důchodové pojištění

6,5 %

6,5 %

Příspěvek na státní politiku

0,4 %

0%

Zaměstnavatel

26 %

25 %

Nemocenské pojištění

3,3 %

2,3 %

Důchodové pojištění

21,5 %

21,5 %

Příspěvek na státní politiku

1,2 %

1,2 %

Zaměstnanec

zaměstnanosti

zaměstnanosti

Od 1.1.2004 se změnila sazba pojistného na důchodové pojištění z 26 % na 28 % a sazba u příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ze 3,6 % na 1,6 %. Odvod pojistného zůstává u zaměstnanců, zaměstnavatelů a OSVČ stejný – tj. zaměstnanci platí 8 %

- 50 -

z úhrnu vyměřovacího základu a zaměstnavatelé 26 % z úhrnu vyměřovacího základu. Odvod pojistného se zvýší pouze u osob dobrovolně účastných důchodového pojištění, které platí pouze důchodové pojištění. V souvislosti s novým zákonem o nemocenském pojištění bude zaměstnavatel platit v roce 2009 na nemocenském pojištění 2,3 % a 1,4 % od roku 2010 ze svého vyměřovacího základu.

10 STANOVENÍ VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU 10.1 DÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ V roce 2000 dochází ke změně ve výpočtu nemocenských. Pro výpočet nemocenských dávek se vychází z denního vyměřovacího základu. Ten se zjišťuje tak, že vyměřovací základ zjištěný pro stanovené rozhodné období se dělí počtem kalendářních dnů, které připadají na rozhodné období. Vypočtený vyměřovací základ se však omezuje, pokud přesáhne určitou hranici. Od 1. října 1999 byl zaveden pásmový způsob určování denního vyměřovacího základu prostřednictvím dvou redukčních hranic.

10.1.1

Výše dávek nemocenského pojištění

Výše nemocenské činí: •

60 % denního vyměřovacího základu od 15. - 30. kalendářního dne trvání pracovní neschopnosti

•

66 % od 31. do 60. kalendářního dne trvání pracovní neschopnosti

•

72 % od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti

- 51 -

Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % denního vyměřovacího základu. Výše ošetřovného činí 60 % denního vyměřovacího základu.

10.1.2

Výše redukčních hranic

Výše redukčních hranic se od 1. ledna 2000 stanovuje nařízením vlády podle § 40 zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců. Byly stanoveny dvě hranice, částka v první hranici se započítává celá, z částky mezi oběma hranicemi se započítává jen 60 % a k částce ve druhé hranici se nepřihlíží. Od 1. ledna 2009 dochází k přidání třetí redukční hranice.

10.1.3

Změny redukčních hranic v jednotlivých letech

ROK 2000 Převýší-li denní vyměřovací základ částku 400 Kč, počítá se částka 400 Kč v plné výši, z částky nad 400 Kč do 590 Kč se počítá 60 % a k částce přesahující 590 Kč se nepřihlíží. Částka denního vyměřovacího základu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Vzhledem k úpravě výpočtu denního vyměřovacího základu dochází v tomto roce ke zvýšení maximálního denního vyměřovacího základu na částku 514 Kč. ROK 2001 Pro výpočet denního vyměřovacího základu je hranicí částka 430 Kč, se kterou se počítá v plné výši, z částky nad 430 Kč do 630 Kč se počítá 60 % a k částce nad 630 Kč se nepřihlíží. Vzhledem ke zvýšení částky denního vyměřovacího základu dochází i ke změně maximální výše denního vyměřovacího základu a to na 550 Kč. Maximální nemocenská za 1. – 3. kalendářní den činí 275 Kč, od 4. dne 380 Kč.

- 52 -

Tabulka 15: Přehled redukčních hranic

První redukční

Druhá redukční

hranice

hranice

od 1. ledna 2000 do 31. prosince 2000

400 Kč

590 Kč

od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2001

430 Kč

630 Kč

od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2005

480 Kč

690 Kč

Od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2006

510 Kč

730 Kč

Od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2008

550 Kč

790 Kč

ROK 2002 - 2005 V roce 2002 byla navýšena hranice pro výpočet denního vyměřovacího základu na 480 Kč. S touto částkou se počítá v plné výši. Druhá redukční hranice činí 690 Kč. Z rozdílu mezi těmito částkami se počítá 60 % sazbou a k částce nad 690 Kč se nepřihlíží. Maximální výše denního vyměřovacího základu pro rok 2002 je 606 Kč. ROK 2006 V roce 2006 přišla změna a redukční hranice pro výpočet nemocenské byly opět navýšeny. První částka byla 510 Kč, s tou se počítá v plné výši, rozdíl mezi redukčními hranicemi se počítá sazbou 60 % a k částce 730 Kč se nepřihlíží. ROK 2007–2008 Pro výpočet denního vyměřovacího základu byla opět zvýšena redukční hranice pro výpočet nemocenské na částku 550 Kč. S tou se počítá v plné výši, rozdíl mezi částkami v obou redukčních hranicích se počítá sazbou 60 % a k částce druhé redukční hranice se nepřihlíží. ROK 2009 V tomto roce dochází k zavedení třetí redukční hranice. V roce 2009 činí první redukční hranice 786 Kč, druhá redukční hranice 1 178 Kč a třetí redukční hranice 2 356 Kč.

- 53 -

Redukce se provádí tak, že: •

do první redukční hranice se započte: o

u nemocenského a ošetřovného 90 % denního vyměřovacího základu

o

u peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství 100 % denního vyměřovacího základu

•

z rozdílu mezi první a druhou redukční hranicí se započte 60 %,

•

z části mezi druhou a třetí redukční hranicí se započte 30 % a k části nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

11 VÝVOJ ZÁLOH NA DAŇ Z PŘÍJMŮ FO Zálohy na daň z příjmů FO se mění pouze v roce 2001 a v roce 2006. V letech 2008, 2009 se základ daně zaokrouhlený na celé stokoruny nahoru daní sazbou ve výši 15 %.

Tabulka 16: Zálohy na daň z příjmů 2001–2005

Základ daně

Ze základu Daň

od Kč

přesahujícího

do Kč

0

9 100

15%

9 100

18 200

1 365 Kč + 20%

9 100 Kč

18 200

27 600

3 185 Kč + 25%

18 200 Kč

27 600

a více

5 535 Kč + 32%

27 600 Kč

- 54 -

Tabulka 17: Zálohy na daň z příjmů 2006–2007

Základ daně

Ze základu Daň

od Kč

do Kč

přesahujícího

0

10 100

12%

10 100

18 200

1 212 Kč + 19%

10 100 Kč

18 200

27 600

2 751 Kč + 25%

18 200 Kč

27 600

a více

5 101 Kč + 32%

27 600 Kč

- 55 -

12 VÝVOJ SAZBY DANĚ Z PŘÍJMŮ FO Tabulka pro výpočet ročních zúčtování se od roku 2000 měnila v roce 2001, poté v roce 2006 a v roce 2008.

Tabulka 18: Výpočet sazeb daně pro rok 2000

Základ daně

Ze základu Daň

od Kč

přesahujícího

do Kč

0

102 000

15%

102 000

204 000

15 300 Kč + 20%

102 000 Kč

204 000

312 000

35 700 Kč + 25%

204 000 Kč

312 000

a více

62 700 Kč + 32%

312 000 Kč

Tabulka 19: Výpočet sazeb daně pro rok 2001–2005

Základ daně

Ze základu Daň

od Kč

přesahujícího

do Kč

0

109 200

15%

109 200

218 400

16 380 Kč + 20%

109 200 Kč

218 400

331 200

38 220 Kč + 25%

218 400 Kč

331 200

a více

66 420 Kč + 32%

331 200 Kč

- 56 -

Tabulka 20: Výpočet sazeb daně pro rok 2006–2007

Základ daně

Ze základu Daň

od Kč

do Kč

přesahujícího

0

121 200

12%

121 200

218 400

14 544 Kč + 19 %

121 200 Kč

218 400

331 200

33 012 Kč + 25 %

218 400 Kč

331 200

a více

61 212 Kč + 32 %

331 200 Kč

2008, 2009 V roce 2008–2009 daň vypočtená ze základu daně, který je snížený o nezdanitelné části základu daně a o odčitatelné položky činí 15 %.

- 57 -

13 VÝVOJ NEZDANITELNÝCH ČÁSTEK Tabulka 21: Vývoj nezdanitelných částek v roce 2000

Ročně

Měsíčně

Odpočet na poplatníka

34 920 Kč

2 910 Kč

Odpočet na dítě v domácnosti

21 600 Kč

1 800 Kč

19 884 Kč

nelze

6 540 Kč

545 Kč

Plná invalidita

13 080 Kč

1 090 Kč

Na držitele průkazu ZTP/P

45 780 Kč

3 815 Kč

Odpočet na studenta

10 464 Kč

872 Kč

Odpočet na manžela (manželku) Částečná invalidita

- 58 -

Tabulka 22: Vývoj nezdanitelných částek v roce 2001–2003

Ročně

Měsíčně

Odpočet na poplatníka

38 040 Kč

3 170 Kč

Odpočet na dítě v domácnosti

23 520 Kč

1 960 Kč

21 720 Kč

nelze

7 140 Kč

595 Kč

Plná invalidita

14 280 Kč

1 190 Kč

Na držitele průkazu ZTP/P

50 040 Kč

4 170 Kč

Odpočet na studenta

11 400 Kč

950 Kč

Odpočet na manžela (manželku) Částečná invalidita

Tabulka 23: Vývoj nezdanitelných částek v roce 2004

Ročně

Měsíčně

Odpočet na poplatníka

38 040 Kč

3 170 Kč

Odpočet na dítě v domácnosti

23 560 Kč

2 130 Kč

Odpočet na manžela (manželku)

21 720 Kč

nelze

7 140 Kč

595 Kč

Plná invalidita

14 280 Kč

1 190 Kč

Na držitele průkazu ZTP/P

50 040 Kč

4 170 Kč

Odpočet na studenta

11 400 Kč

950 Kč

Částečná invalidita

- 59 -

V roce 2005 byl zrušen odpočet na dítě v domácnosti a byl nahrazen tzv. daňovým zvýhodněním na dítě. Rozdíl je, že daňové zvýhodnění se odečítá přímo od vypočtené daně. Jinak ostatní nezdanitelné částky zůstaly stejné. V roce 2006 dochází k transformaci nezdanitelných částek na daňové slevy.

Tabulka 24: Transformace nezdanitelných částek

Sleva na dani (§ 35ba)

Nezdanitelná částka (§ 15) 2005 Ročně Na poplatníka

Měsíčně

2006, 2007 Ročně Měsíčně

38 040 Kč

3 170 Kč

7 200 Kč

600 Kč

21 720 Kč

nelze

4 200 Kč

nelze

7 140 Kč

595 Kč

1 500 Kč

125 Kč

14 280 Kč

1 190 Kč

3 000 Kč

250 Kč

50 040 Kč

4 170 Kč

9 600 Kč

800 Kč

11 400 Kč

950 Kč

2 400 Kč

200 Kč

Na manžela (manželku) s vlastním příjmem do 38 040 Kč Při pobírání

částečného

invalidního důchodu

Při pobírání plného invalidního důchodu

U poplatníka s průkazem ZTP/P

U studenta do 26 let věku

- 60 -

Tabulka 25: Vývoj slev na dani v roce 2008

Ročně

Měsíčně

Odpočet na poplatníka

24 840 Kč

2 070 Kč

Odpočet na poplatníka důchodce

24 840 Kč

2 070 Kč

24 840 Kč

nelze

Částečná invalidita

2 520 Kč

210 Kč

Plná invalidita

5 040 Kč

420 Kč

16 140 Kč

1 345 Kč

4 020 Kč

335 Kč

Odpočet na manžela (manželku)

Na držitele průkazu ZTP/P Odpočet na studenta

Tabulka 26: Vývoj slev na dani v roce 2009

Ročně

Měsíčně

Odpočet na poplatníka

24 840 Kč

2 070 Kč

Odpočet na poplatníka důchodce

24 840 Kč

2 070 Kč

24 840 Kč

nelze

Částečná invalidita

2 520 Kč

210 Kč

Plná invalidita

5 040 Kč

420 Kč

16 140 Kč

1 345 Kč

4 020 Kč

335 Kč

Odpočet na manžela (manželku)

Na držitele průkazu ZTP/P Odpočet na studenta

- 61 -

14 DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ Od roku 2005 byly odpočty na dítě nahrazeny tzv. daňovým zvýhodněním na dítě. Nárok na zvýhodnění mají poplatníci, pokud neuplatňují slevu na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmů. Daňové zvýhodnění na dítě poplatník uplatňuje ve formě: •

slevy na dani, nebo

•

daňového bonusu, nebo

•

kombinací obou forem (v případě částečné slevy na dani a doplaceného bonusu).

DAŇOVÝ BONUS Daňový bonus lze vyplatit zaměstnanci, jehož měsíční příjem ze závislé činnosti je vyšší než polovina minimální mzdy, tj. alespoň 4000 Kč (v roce 2008,2009). Měsíční daňový bonus se vyplácí od 50 Kč, maximálně však do výše 4350 Kč měsíčně. Maximální částka bonusu je omezena stanovenou roční částkou 52 200 Kč, nikoliv počtem dětí. Tabulka 27: Daňové zvýhodnění

rok 2005 – rok 2007 Ročně Daňové zvýhodnění na dítě Maximum daňového bonusu

rok 2008

Měsíčně

Ročně

rok 2009

Měsíčně

6 000 Kč

500 Kč

10 680 Kč

890 Kč

30 000 Kč

2 500 Kč

52 200 Kč

4 350 Kč

- 62 -

Ročně

10 680 Kč

Měsíčně

890 Kč

15 PRŮMĚRNÁ MZDA Průměrná mzda nejlépe ukazuje, jak se v České republice vyvíjí mzdová politika.

Graf 1: Vývoj průměrné mzdy Průměrná mzda (Kč) 2000

13490

2001

14642

2002

15707

2003

16917

2004

18035

2005

19030

2006

20211

2007

21694

2008

23542

Průměrná mzda v roce 2008 vzrostla o 8,5 %, což představuje nejvyšší meziroční růst od roku 2001. Po odečtení vlivu inflace se mzda zvýšila pouze o 2,1 %, a to bylo nejméně za posledních 10 let. Nejvyšší nárůst mezd byl v rozpočtové sféře o 9,6 %, u nepodnikatelské sféry byl růst o 4,4 %. Významnou část mzdového růstu znehodnotily spotřebitelské ceny o 6,3 %. Nejvyšší průměrná mzda v roce 2008 byla v odvětví finančního zprostředkování, nejnižší naopak v oblasti ubytování a stravování. Nejvyšší růst zaznamenala těžba nerostných surovin o 16,6 %, oblast nemovitostí a pronájmu o 15,7 % a oblast stavebnictví o 12,4 %.

- 63 -

16 VÝPOČTY 16.1 MZDA PODLE DŘÍVĚJŠÍ STRUKTURY (2007) Poplatník s podepsaným prohlášením uplatňoval u plátce slevu na dani na sebe a daňové zvýhodnění na 3 děti, žijící s ním ve společné domácnosti. Vypočítejte ČM. HM

15 000 Kč

ZP

675 Kč

→ 4,5 % z HM

SP

1 200 Kč

→ 8 % z HM

ZD

13 125 Kč

Zaokrouhlený ZD

13 200 Kč 1 801 Kč → [1212 + 0,19∗(13200-10100)]

Daň Slevy na dani Daňové zvýhodnění Daňový bonus

600 Kč 1 500 Kč 299 Kč 13 424 Kč

ČM

16.2 MZDA PODLE SOUČASNÉ STRUKTURY (2008) Poplatník s podepsaným prohlášením uplatňoval u plátce slevu na dani na sebe a daňové zvýhodnění na 3 děti, žijící s ním ve společné domácnosti. Vypočítejte ČM. HM

15 000 Kč

ZP

3 900 Kč

→ 26 % z HM (placené zaměstnavatelem)

SP

→9 % z HM (placené

1 350 Kč

zaměstnavatelem) Superhrubá mzda

20 250 Kč

Zaokrouhlení

20 300 Kč

- 64 -

Daň 15 %

3 045 Kč

Slevy na dani

2 070 Kč

Daňová zvýhodnění

2 670 Kč

Daňový bonus

1 695 Kč

ZP

675 Kč

→4,5 % z HM

SP

1 200 Kč

→8 % z HM

ČM

14 820 Kč → (15 000 – 675 – 1 200 + 1 695)

Závěr: Mzda podle dřívější struktury (do roku 2007) byla konstruována jednodušším způsobem a daň byla vyměřována přímo z hrubé mzdy. Podle nového způsobu vznikla tzv. superhrubá mzda tak, že byl navýšen základ hrubé mzdy o 35 % (zdravotní a sociální pojištění placené zaměstnavatelem). V tomto případě je odpočítávána jednotná daň 15 % ze superhrubé mzdy. Rozdíl mezi daněmi je v tomto příkladu o 1 244 Kč vyšší u současné struktury. Naproti tomu jsou zvýšeny slevy na dani, takže daňový bonus v případě výpočtu roku 2008 je vyšší o 1 396 Kč. O tuto částku je také vyšší čistá mzda v roce 2008. Na institut superhrubé mzdy jsou mezi odbornou veřejností rozdílné názory. Nelze však zatím jednoznačně určit výhody a nevýhody obou způsobů.

- 65 -

16.3 ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH NA DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB ZA ROK 2008 Příklad pro roční zúčtování záloh na dani z příjmů fyzických osob uvádím poplatníka se třemi nezletilými dětmi, žijícími s ním ve společné domácnosti, který uplatňuje odpočitatelné položky dle zákona – dar 4 000 Kč, penz. připojištění se státním příspěvkem 15 000 Kč a 2 životní pojistky v celkové výši 8 650 Kč. Skutečně sražené zálohy v roce 2008 dle mzdového listu činily 3 555 Kč a vyplacený bonus během roku byl 8 370 Kč. Poplatník všechny odpočitatelné položky doložil potřebnými doklady a při ročním zúčtování záloh na dani z příjmů fyzických osob mu vznikl přeplatek na dani ve výši 3 270 Kč, který mu bude vyplacen finančním úřadem. Roční zúčtování Σ HM

257 000 Kč

Σ SZP (35 % z HM)

89 950 Kč

Superhrubá mzda -

nezdanitelné části

346 950 Kč dar

– 4 000 Kč

penz. připojištění

– 9 000 Kč

živ. pojištění

– 8 650 Kč

Σ ZD

325 300 Kč

Daň 15 %

48 795 Kč

- slevy na poplatníka (2 070 Kč ∗12)- 24 840 Kč Daň po slevě

23 955 Kč

- daň. zvýhodnění (890 Kč ∗ 3 ∗ 12) 32 040 Kč Daňový bonus

8 085 Kč

Zúčtování zálohy na daň Daň po slevě

0 Kč

Skutečně sražené zálohy

3 555 Kč

Rozdíl na dani

3 555 Kč

- 66 -

Zúčtování měsíčních bonusů Daňový bonus

8 085 Kč

Vyplacený daňový bonus během roku

8 370 Kč

Rozdíl na bonusu

- 285 Kč

Kompenzace vzniklých rozdílů na dani Rozdíl na dani po slevě

+ 3 555 Kč

na daňovém bonusu

- 285 Kč

Rozdíl

3 270 Kč přeplatek

- 67 -

17 ZÁVĚR Hlavním úkolem mé bakalářské práce bylo zhodnotit a porovnat vývoj mezd a mzdové politiky za posledních 9 let. Na to navazuji i v dalších souvislostech, které se této problematiky týkají – sociální a zdravotní pojištění, daň z příjmů, atd. Jedná se o ekonomickou oblast, značně rozsáhlou, která se dotýká velké části společnosti a mě zejména zaujala dynamika vývoje a s ní spojené mnohačetné změny, které byly realizovány ve sledovaném časovém období. Při zpracování tématu jsem využila zkušenosti získané ze studia, mnoho údajů jsem čerpala z odborné literatury, souvisejících zákonů, vyhlášek, apod. Přínosem pro mě bylo také to, že jsem se při své praxi ve firmě seznámila s určitými ekonomickými úseky, zejména s problematikou konstrukce a zpracování mezd, platů, prémií, odměn, apod. Svůj zájem jsem soustředila také na potřebu zásluhovosti v odměňování a důležitost a náročnost jednotlivých pracovních oborů. Vlastní bakalářskou práci mám rozdělenou na část teoretickou a na část praktickou. V teoretické části jsem se soustředila na pracovněprávní předpisy, které bezprostředně s touto tématikou souvisí. Dále potom na struktury mzdy, konstrukci hrubé mzdy, pobídkových složek mzdy a náhrady mzdy. V menší míře jsem se zabývala zpracováním informací o průměrném výdělku, v praktické části se mu věnuji více. Důležitou součástí mzdy jsou nejen výkonové ukazatele,to jsou hrubé výdělky, ale na ně navazující srážky ze mzdy ve formě zdravotního a sociálního pojištění, dávek v nemoci a daně z příjmů fyzických osob. Daň z příjmů fyzických osob je poměrně rozsáhlá a důležitá agenda, která má celou řadu výjimek, ať už se to týká příjmů od daně osvobozených, odčitatelných položek či ročního zúčtování daně. Ve sledovaném období byla provedena celá řada změn formou novel zákonů, které se týkají v podstatě všech činností, souvisejících s úrovní mezd. Mnou zmíněné změny se týkají především stanovení minimálních mezd a minimálních mzdových tarifů, uplatnění dvanácti platových tarifů a platových stupňů, stanovení vyměřovacího základu u zdravotního pojištění a také změn ve výši a zátěži daňové povinnosti.

- 68 -

V praktické části sleduji formou tabulek a grafů vývoj jednotlivých součástí mzdové politiky a odměňování. Zabývám se vývojem minimální mzdy a minimálních mzdových tarifů v jednotlivých letech sledovaného období. Podobně se v oblasti zdravotního pojištění věnuji porovnání a vývoji vyměřovacího základu pro jednotlivé roky, tzn. minimálnímu i maximálnímu vyměřovacímu základu. V oblast sociálního pojištění docházelo ke změnám sazeb důchodového pojištění, ke změnám výpočtu dávek nemocenského pojištění, které vychází z denního vyměřovacího základu. Redukční hranice byly v tomto období měněny mimo let 2002 – 2005 (důvody úspora veřejných financí) ,převážně navyšovány, každoročně. Ke konci praktické části se věnuji dani z příjmů fyzických osob, ať vývojem záloh na dani z příjmů, tak vývojem jejích sazeb. V tabulkách sleduji vývoj nezdanitelných částek od roku 2000 do roku 2009. Průměrnou mzdu jsem uvedla v částkách Kč a pro vizuální posouzení v grafickém znázornění, to však nevyjadřuje v přímé míře nárůst mezd v jednotlivých letech v procentech. Pro názorný příklad uvádím,že průměrná mzda mezi rokem 2000 a 2008 byla navýšena o 74,5 %. Pro názornou ilustraci struktury mzdy jsem zpracovala příklad na výpočet mzdy pro rok 2007 a pro rok 2008. Rozdíl mezi těmito konstrukcemi ukázal, že největší podíl výhodnosti je pro pracovníka způsoben vlivem daňového zvýhodnění. V příkladu ročního zúčtování záloh na dani z příjmů fyzických osob jsem postupovala obdobně a konstatuji, že zjištěný rozdíl je způsoben výhodným daňovým bonusem. Při zpracování mé práce jsem zjistila, že uvedená problematika je značně složitá a podléhá neustále dalším změnám. Jde asi o období, ve kterém po změně politického systému k těmto rychlým a základním změnám muselo docházet. Problematika je tak široká a detailní, že se mi jistě nepodařilo ji vystihnout do všech podrobností a souvislostí. Přesto si myslím, že má práce poskytuje základní fáze, které se týkají vývoje a změn v této oblasti, a proto byl cíl mé bakalářské práce splněn.

- 69 -

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK FO

Fyzická osoba

SZP

Sociální a zdravotní pojištění

HM

Hrubá mzda

ZP

Zdravotní pojištění

SP

Sociální pojištění

HMT

Hodinový mzdový tarif

HV

Hospodářský výsledek

VZ

Vyměřovací základ

ZTP

Zdravotně tělesně postižený

DNP

Dávky nemocenského pojištění

DZP

Daň z příjmů

OSVČ

Osoba samostatně výdělečně činná

MMVZ

Minimální měsíční vyměřovací základ

SEZNAM CITACÍ 1

Cestovní náhrady, mzdové a platové přepisy podle stavu k 20. 1. 2000. Nakladatelství

Sagit Ostrava, 2000. ISBN 80-7208-157-8. 2

Platy [online]. 2002-2009 , [cit. 2009-04-14]. Dostupný z WWW:

. 3

Kolektiv autorů, Abeceda mzdové účetní 2001. 10. vyd. 2001 : Nakladatelství Anag

Olomouc. ISBN 80-7263-075-X. 4

Slevy na dani v roce 2009 [online]. 2007-2009 [cit. 2009-04-14]. Dostupný z WWW:

. ISSN 1802-8012. 5

Roční zúčtování daně [online]. 2002-2009 , [cit. 2009-04-14]. Dostupný z WWW:

. 6

Prokázání nezdanitelných částek a vyúčtování daňových záloh [online]. 2007-2009 [cit.

2009-04-14]. Dostupný z WWW: . ISSN 1802-8012. 7

FETTER, Richard W.. Minimální mzda a minimální mzdové tarify [online]. 2009 [cit.

2009-04-14]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-4996. 8

PELECH, Petr. Zdanění mezd, platů a ostatních příjmů ze závislé činnosti v roce 2001.

9. aktualiz. vyd. 2001. : Nakladatelství Anag Olomouc. ISBN 80-7263-078-4. 9

Dávky nemocenského pojištění se od ledna roku 2000 změnily [online].VZP CR, 2003

[cit. 2009-04-14]. Dostupný z WWW: . 10

ŽENÍŠKOVÁ, Marta. Nemocenské pojištění od 1.1. 2005. 4. aktualiz. vyd. 2004:

Nakladatelství Anag Olomouc. ISBN 80-7263-245-0. 11

Mzdová účetní : odborný měsíčník. Nakladatelství Anag Olomouc, 2004. Změny v

platbě zdravotního pojištění, ISSN 1211-1430.

12

Aktuality ve změnách zákonů [online]. Sinope, s. r. o., 2004 [cit. 2009-04-14]. Dostupný

z WWW: . 13

Mzdová účetní : odborný měsíčník. Nakladatelství Anag Olomouc, 2006. Změny ve

zdanění mezd a platů, ISSN 1211-1430. 14

Zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění [online]. Business center, 1998-

2009 [cit. 2009-04-14]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-7235. 15

Zdravotní pojištění [online]. 2000-2009 [cit. 2009-04-14]. Dostupný z WWW:

. ISSN 1213-4325. 16

Poskytování nemocenského od 1.9. 2008 [online]. Česká správa sociálního zabezpečení

[cit. 2009-04-14]. Dostupný z WWW: . 17

Zaměstnanci v roce 2009: Shrnutí legislativních změn [online]. 2007-2009 [cit. 2009-

04-14]. Dostupný z WWW: < http://www.podnikatel.cz/clanky/zamestnanci-v-roce-2009shrnuti-zmen/>. ISSN 1802-8012. 18

Inflace a průměrné mzdy[online]. 2002-2009 , [cit. 2009-04-14]. Dostupný z WWW:

< http://www.vyplata.cz/legislativa/inflaceaprumernemzdy.php>. 19.

Příjmy osvobozené od daně [online]. Měšec.cz, 1999-2009 [cit. 2009-04-14]. Dostupný

z WWW: . ISSN 1213-4414. 20

Srážková daň – zvláštní sazba daně [online]. Měšec.cz, 1999-2009 [cit. 2009-04-14].

Dostupný z WWW: . ISSN 1213-4414. 21.

Nemocenské pojištění [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí [cit. 2009-04-14].

Dostupný z WWW: .

22.

Minimální mzdové tarify od 1. ledna 2000 [online]. ČMKOS [cit. 2009-04-14].

Dostupný z WWW: . 23.

Nemocenské pojištění od 1.1.2009 [online]. Česká správa sociálního zabezpečení

[cit. 2009-04-14]. Dostupný z WWW: .

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A INTERNETOVÝCH ZDROJŮ 1.

FARKAŠOVÁ, Blanka, KRČÁL, Martin. Projekt bibliografická citace [online]. 2004 [cit. 2009-04-14]. Dostupný z WWW: .

2.

Cestovní náhrady, mzdové a platové přepisy podle stavu k 20. 1. 2000. Nakladatelství Sagit Ostrava, 2000. ISBN 80-7208-157-8.

3.

Personální a mzdový poradce podnikatele (PMPP). Praha : PP media, 1995.

4.

MLČOCH, Jan. Podniková ekonomika. 1. vyd. Praha 1 : Fortuna, 1996. ISBN 80-7168-363-9.

5.

Ing. Pavel ŠTOHL. Učebnice ÚČETNICTVÍ : pro střední školy a pro veřejnost. 5. upr. vyd. Znojmo : Vzdělávací středisko ing. Pavel Štohl, 2002.

6.

SYNEK, Miloslav a kol. Podniková ekonomika. 4. dopl. a upr. vyd. Praha : C.H.BECK, 2006. ISBN 80-7179-892-4.

7.

PELECH, Petr. Zdanění mezd, platů a ostatních příjmů ze závislé činnosti v roce 2001. 9. aktualiz. vyd. 2001. : Nakladatelství Anag Olomouc. ISBN 80-7263-078-4.

8.

Kolektiv autorů, Abeceda mzdové účetní 2001. 10. vyd. 2001 : Nakladatelství Anag Olomouc. ISBN 80-7263-075-X.

9.

Práce a právo [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Dostupný z WWW: .

10.

Osoby bez zdanitelných příjmů [online]. Všeobecná zdravotní pojišťovna. Dostupný z WWW: .

11.

Daně a mzda [online]. Dostupný z WWW: .

12.

Nemocenské pojištění [online]. Dostupný z WWW: .

13.

Regulační poplatky [online]. Dostupný z WWW: .

14.

HAMERNÍKOVÁ, Bojka, KUBÁTOVÁ, Květa. Veřejné finance. 2. vyd. Praha : Eurolex Bohemia s.r.o., 2004. ISBN 80-86432-88-2.

15.

Peníze.cz [online]. Dostupný z WWW: .

16.

RYNEŠ, P.: Podvojné účetnictví a účetní závěrka: průvodce podvojným účetnictvím k …/. 8. vyd. Olomouc: ANAG, 2008. ISBN 978-80-7263-437-8.

17.

Doc. Ing. Sikorová Eva, CSc.; Mzdové účetnictví 2005; CP Books : Brno. ISBN 80-251-0563-6.

18.

Užitečné tabulky [online]. Dostupný z WWW: .

19.

NEČADOVÁ, Věra. Cvičebnice podnikového účetnictví. 1. vyd. Jihlava : Vyšší odborná škola, 1999. ISBN 978-80-87035-16.

20.

Změny ve výpočtu mezd [online]. Dostupný z WWW: .

21.

URBAN, Doc. Dr. Jan. Šest zásad odměňování [online]. Economia a.s., 1996-2009 Dostupný z WWW: . ISSN 1213-7693.

22.

PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance : úvod do problematiky. 3. přeprac. vyd. Praha : Aspi, a.s.,2005. ISBN 80-7357-049-1.

23.

Český statistický úřad [online]. Dostupný z WWW: .

24.

Zákony [online]. Dostupný z WWW: .

25.

NEČADOVÁ, Věra. Základy podnikové ekonomiky. 1. vyd. Jihlava : Vysoká škola polytechnická, 2008. ISBN 978-80-87035-16.

26.

ŽENÍŠKOVÁ, Marta. Nemocenské pojištění od 1.1. 2005. 4. aktualiz. vyd. 2004: Nakladatelství Anag Olomouc. ISBN 80-7263-245-0.

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Informační zdroje: http://dane.ucetnisvet.cz Český statistický úřad http://osz.cmkos.cz/ PELECH, Petr. Zdanění mezd, platů a ostatních příjmů ze závislé činnosti. Personální a mzdový poradce podnikatele (PMPP).

Tabulka 1

Vývoj minimální mzdy

str. 35

Tabulka 2

Minimální mzdové tarify roku 2000

str. 37

Tabulka 3

Minimální mzdové tarify roku 2001

str. 38

Tabulka 4

Minimální mzdové tarify roku 2002

str. 39

Tabulka 5

Minimální mzdové tarify roku 2003

str. 40

Tabulka 6

Minimální mzdové tarify roku 2004

str. 41

Tabulka 7

Minimální mzdové tarify roku 2005

str. 42

Tabulka 8

Minimální mzdové tarify roku 2006

str. 43

Tabulka 9

Nejnižší úrovně zaručené mzdy

str. 44

Tabulka 10

Změny MMVZ a minimální zálohy u OSVČ

str. 47

Tabulka 11

Změny VZ a odpočtu u osob, za které platí pojistné stát

str. 48

Tabulka 12

Maximální vyměřovací základ

str. 48

Tabulka 13

Minimální pojistné

str. 49

Tabulka 14

Sazby pojistného na sociální zabezpečení

str. 50

Tabulka 15

Přehled redukčních hranic

str. 53

Tabulka 16

Zálohy na daň z příjmů 2001–2005

str. 54

Tabulka 17

Zálohy na daň z příjmů 2006–2007

str. 55

Tabulka 18

Výpočet sazeb daně pro rok 2000

str. 56

Tabulka 19

Výpočet sazeb daně pro rok 2001–2005

str. 56

Tabulka 20

Výpočet sazeb daně pro rok 2006–2007

str. 57

Tabulka 21

Vývoj nezdanitelných částek v roce 2000

str. 58

Tabulka 22

Vývoj nezdanitelných částek v roce 2001–2003

str. 59

Tabulka 23

Vývoj nezdanitelných částek v roce 2004

str. 59

Tabulka 24

Transformace nezdanitelných částek

str. 60

Tabulka 25

Vývoj slev na dani v roce 2008

str. 61

Tabulka 26

Vývoj slev na dani v roce 2009

str. 61

Tabulka 27

Daňové zvýhodnění

str. 62

Graf 1

Vývoj průměrné mzdy

str. 63

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1

Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a

funkčních požitků Příloha slouží pouze jako názorná ukázka.