Právní úprava emise peněz a monetární politiky

Univerzita Karlova Právnická fakulta Katedra finančního práva a finanční vědy

Právní úprava emise peněz a monetární politiky Rigorózní práce Zpracovatel: Michal Hájek Konzultant: JUDr. Petr Kotáb

Únor 2010

Prohlášení „Prohlašuji, že jsem předkládanou rigorózní práci vypracoval samostatně za použití zdrojů a literatury v ní uvedených.“

Poděkování

„Rád bych poděkoval konzultantovi mé rigorózní práce, JUDr. Petrovi Kotábovi, za jeho podporu a připomínky, které značnou měrou přispěly k její zkvalitnění a dokončení.“

Obsah 1. Úvod ...................................................................................................................................... 1 2. Definice a funkce peněz .......................................................................................................... 3 2.1 Peníze v. měna............................................................................................................................. 3 2.2 Hotovostní peníze........................................................................................................................ 5 2.3 Bezhotovostní peníze .................................................................................................................. 7 2.4 Definice emise peněz................................................................................................................... 9 2.5 Funkce peněz v ekonomice ....................................................................................................... 10 2.5.1 Účetní jednotka kupní síly .................................................................................................. 10 2.5.2 Prostředek směny............................................................................................................... 11 2.5.3 Uchovatel hodnoty ............................................................................................................. 12 3. Historie emise peněz............................................................................................................. 14 3.1 Komoditní peníze....................................................................................................................... 14 3.2 Drahé kovy................................................................................................................................. 15 3.3 Neplnohodnotné peníze............................................................................................................ 17 3.3.1 Vznik neplnohodnotných peněz ......................................................................................... 17 3.3.2 Zlatý standard ..................................................................................................................... 23 4. Emise hotovostních peněz..................................................................................................... 25 4.1 Centrální banka jako emitent hotovostních peněz ................................................................... 25 4.2 Regulace oběhu bankovek a mincí ............................................................................................ 28 4.3 Ochrana bankovek proti padělání ............................................................................................. 30 4.4 Trestněprávní ochrana hotovostních peněz.............................................................................. 31 5. Emise bezhotovostních peněz................................................................................................ 35 5.1 Bankovní úvěr ............................................................................................................................ 35 5.1.1 Úvěrová emise .................................................................................................................... 35 5.1.2 Druhy bankovních úvěrů a emise bezhotovostních pěněz................................................. 42 5.1.3 Právní povaha bankovního úvěru....................................................................................... 45 5.2 Nákup cenných papírů............................................................................................................... 48 5.3 Další způsoby emise bezhotovostních peněz ............................................................................ 50 5.4 Deficit státního rozpočtu a emise bezhotovostních peněz ....................................................... 52 5.5 Právní povaha bankovních vkladů ............................................................................................. 55 6. Právní úprava monetární politiky .......................................................................................... 61 6.1 Provádění monetární politiky .................................................................................................... 61

6.2 Nezávislost centrální banky ....................................................................................................... 67 6.3 ČNB v právním řádu ČR.............................................................................................................. 69 6.4 Právní předpisy vydávané ČNB .................................................................................................. 73 6.5 Nástroje monetární politiky....................................................................................................... 76 6.5.1 Repo operace...................................................................................................................... 76 6.5.2 Obchody s cennými papíry ................................................................................................. 80 6.5.3 Rezervní požadavky ............................................................................................................ 82 7. Mezinárodní aspekty emise peněz......................................................................................... 84 7.1 Evropská centrální banka........................................................................................................... 84 7.2 Emise peněz v eurozóně ............................................................................................................ 86 7.3 Monetární politika v eurozóně .................................................................................................. 88 7.4 Emise peněz na eurotrzích ........................................................................................................ 90 7.5 Exteritoriální dosah měnových předpisů................................................................................... 92 8. Závěr .................................................................................................................................... 96 English summary .......................................................................................................................103 Seznam literatury ......................................................................................................................105 Právní předpisy .........................................................................................................................106 Internetové zdroje.....................................................................................................................107

1. Úvod Ta t o r i g o r ó z n í p r á c e p o j e d n á v á o p r o b l e m a t i c e v z n i k u a zániku peněz

v ekonomice a zakotvení

souvisejících právních

v z t a h ů v p r á v n í m ř á d u Č e s k é r e p u b l i k y. A č k o l i v s e k a ž d ý v běžném životě setkává s penězi prakticky denně, obecně panuje nízká

úroveň

znalostí

o

tom,

jak

dnešní

hlavní

platební

prostředek vzniká, jakým způsobem jeho oběh reguluje centrální banka a jak jsou jednotlivé nástroje monetární politiky ukotveny v p r á v n í m ř á d u Č e s k é r e p u b l i k y. H l a v n í a m b i c í t é t o p r á c e j e srozumitelnou

formou

propojit

jak

ekonomické

tak

právní

aspekty vzniku peněz, jelikož dle názoru autora nelze otázku emise peněz zkoumat striktně odděleně pouze z ekonomického nebo právního úhlu pohledu. Ta t o p r á c e j e r o z d ě l e n a n a d v ě h l a v n í č á s t i . P e n í z e j s o u nejdříve

vymezeny

a

d e f i n o v á n y,

protože

i

v této

zdánlivě

základní záležitosti panují určité nesrovnalosti. Stejně tak je nastíněna v dnešní

role

peněz

společnosti

v ekonomice peníze

a

plní.

vysvětleno, Pro

jaké

pochopení

funkce

fungování

dnešního monetárního systému je třeba alespoň základní pohled do

historie

emise

peněz

a

monetárních

systémů.

Dnešní

monetární systém a způsob emise peněžních prostředků má svoje kořeny v historickém vývoji. Proto v další části práce následuje historický

exkurz

pojednávající

o

způsobu

emise

peněz

v různých historických epochách. Následuje

popis

vzniku

a

zániku

peněz

v bankovním

s y s t é m u a j e h o p r á v n í ú p r a v a . Ta t o č á s t p r á c e j e r o z d ě l e n a n a dvě hlavní části věnující se nejdříve hotovostním penězům a posléze bezhotovostní formě peněz, dnes především ve formě bankovních

depozit

vznikajících

nejčastěji

při

poskytování

b a n k o v n í c h ú v ě r ů . P o d r o b n ě v y s v ě t l u j i t y t o p r o c e s y, v e k t e r ý c h vznikají

a

zanikají

bezhotovostní

peníze,

hlavní

platební

prostředek současnosti a které tvoří rovněž základ pro emisi 1

hotovostních peněz. Pokusím se osvětlit skutečnost, že moderní peníze

vnikají

jako

bankovní

úvěr

a

že

jejich

jediným

v y d a v a t e l e m j s o u o b c h o d n í b a n k y, v č e t n ě s o u v i s e j í c í c h p r á v n í c h aspektů. Kromě této první části věnující se původu peněz, jejich historii a funkci v ekonomice, obsahuje práce druhou stěžejní oblast

zájmu,

způsobem

kde

se

kodifikuje

pokusím právo

odpovědět

emisi

peněz,

na

otázku,

jaké

jakým

možnosti

jak

technické tak právní, má k dispozici centrální banka k tomu, aby mohla ovlivnit množství peněz v ekonomice a obecně, jak je m o n e t á r n í p o l i t i k a z a k o t v e n a v p r á v n í m ř á d u Č e s k é r e p u b l i k y. V závěrečné některé

části

právní

této

aspekty

rigorózní emise

práce

peněz

se

pokusím

v zemích

osvětlit

používajících

společnou evropskou měnu euro. Dále se pokusím nastínit fakt, že v moderní globalizované ekonomice, kdy obchodní banky jsou odpovědné za emisi bezhotovostních peněz, mohou vznikat tyto peníze

i

mimo

území

států,

kde

jsou

tyto

peníze

legálním

platidlem. Přesně to se děje na euroměnových trzích, jejichž hlavním

centrem

globalizovaného

je

Londýn,

finančního

světa.

hlavní

V poslední

shrnul a zobecnil závěry této rigorózní práce.

2

finanční části

centrum bych

rád

2. Definice a funkce peněz 2.1 Peníze v. měna Ačkoliv

se

snad

každý

člověk

prakticky

denně

setkává

s penězi, ať už v jejich hotovostní nebo bezhotovostní formě, snaha o vymezení pojmu peněz a jejich definice nemusí být tak jednoduchým úkolem, jak by se mohlo na první pohled zdát. I centrální cenové

b a n k y, stability

mezi a

jejichž

hlavní

součástí

úkoly

naplňování

patří

tohoto

udržování

úkolu

je

i

sledování množství peněz, si lámou hlavu, jak vlastně peníze definovat. Nejenom centrální bankéři mají potíže s přesnou definicí peněz jako současného hlavního platebního prostředku, ale ani ekonomičtí

a

právní

autoři

se

na

jednotné

definici

peněz

neshodnou. Přitom vymezení pojmu peníze je pro jejich další zkoumání naprosto klíčové. Uvádím zde pro zajímavost jednu definici ekonoma a jednu definici právního týmu. V ekonomickém zásobu

považovat

pojetí

můžeme

jakoukoliv

za

peníze

hodnotu,

která

nebo je

peněžní

všeobecně

přijím ána při úhradě dluhů j ako z ákonné plat idlo. 1 Dal ší aut or, který je považovaný spíše za ekonoma, definuje peníze zcela j e d n o d u š e j a k o j a k ý k o l i p r o s t ř e d e k s m ě n y, k t e r ý s e v š e o b e c n ě přijímá.

2

A dále pokračuje tvrzením, že prostředkem směny je

c o k o l i v, c o j e v e s p o l e č n o s t i š i r o c e p ř i j í m á n o p ř i s m ě n ě z a z b o ž í a s l u ž b y. Ve l m i p o d o b n o u , n e - l i s h o d n o u d e f i n i c i a o s v ě t l e n í p ů v o d u a vzniku peněz v historii civilizace nabízí i prof. Holman ve své stěžejní učebnici Ekonomie. Pojednává o vysokých transakčních n á k l a d e c h n a t u r á l n í s m ě n y, a j a k s e t a t o n a t u r á l n í s m ě n a s t a l a brzdou

specializace,

specializovanější 1 2

dělby

e k o n o m i k y.

práce I

on

a

rozvoje

zdůrazňuje,

Jílek Josef, Peníze a měnová politika, Grada Publishing, 1.vyd., Praha 2004, s. 26 Tomáš Ježek, Peníze a trh, Portál, Praha 2002, s.29

3

složitější že

a

univerzální

platebním prostředkem se jakákoliv komodita nebo hodnota stala a i dnes stane ve chvíli, kdy každý je ochoten tuto komoditu přijmout, a to proto, že předpokládá, že ostatní lidé ji od něho přijmou peněz,

jako

platidlo

každý

přijímají.

je

při

další

přijímá,

směně.

protože

ví,

V tom že

je

tkví

podstata

všichni

ostatní

3

Mezi

všemi

ekonomickými

definicemi

peněz

je

patrná

podobnost a všichni autoři se shodují v základních definičních znacích

peněz.

c o k o l i v,

co

je

Lze

shrnout,

všeobecně

že

penězi

přijímáno

při

může

být

platbách

prakticky

za

zboží

a

s l u ž b y. Praktická shodnost ekonomických autorů při definování a vymezování peněz vypovídá také o skutečnosti, že peníze jsou primárně

ekonomickou

pravděpodobně

a

sociologickou

nezávisle

na

kategorií,

prvních

že

primitivních

vznikly právních

řádech a že jejich širší využívání umožnilo dynamický rozvoj s p o l e č n o s t i a e k o n o m i k y. S t r o c h o u n a d s á z k y l z e ř í c i , ž e p e n í z e představují

jednu

z nejúspěšnějších

společenských

institucí

v historii lidstva vůbec. Vzhledem k tomu, že peníze patří právem spíše do učebnic ekonomie

jako

ekonomická

popřípadě

sociologická

kategorie,

právo a právní teorie termín peníze obtížně definují a neexistuje mnoho autorů, kteří se o právní definici peněz pokoušeli. Právní

teorie

proto

nepracuje

s pojmem

peníze,

ale

s pojmem měna, který není to samé jako peníze z ekonomického pohledu, přestože s tímto pojmem úzce souvisí. Zjednodušeně lze říci, že měna znamená určitou konkrétní formu nebo druh peněz. Z právního pohledu však nečiní peníze měnou jen vyšší míra jejich konkrétnosti a skutečnost, že nějaký předmět je za peníze považován, ale především je to určitá autorita, která za konkretizací

určité

formy

peněz

stojí.

Ta t o

autorita

měnu

kvalifikovaným způsobem definuje a stanoví podmínky pro její 3

Holman Robert, Ekonomie, C.H. Beck, Praha 1999, s. 451

4

v y d á v á n í , n á h r a d u a p o u ž í v á n í . To u t o a u t o r i t o u j e z p r a v i d l a s t á t , jenž v rámci výkonu svojí svrchovanosti nad konkrétním územím určuje měnu a její náležitosti.4 I v případě nadnárodních měn, jako je například společná evropská měna euro, lze vystopovat odvození pravomoci vydávat tuto měnu od svrchovanosti jednotlivých členských států, které část svých svrchovaných práv mezinárodní smlouvou převedly na nadnárodní autoritu oprávněnou k určování a definici konkrétní m ě n y. Právo tvoří hlavní nástroj, s jehož pomocí státní autorita zavádí

a

konkretizuje

určitou

měnu.

Proto

měnu

můžeme

definovat jako konkrétní soustavu peněz zavedenou v určitém státě

a

Právní

systematicky předpisy

stanoví,

který

upravenou

různého

specifický

druhu druh

právním

řádem

tohoto

a

právní

síly

různé

peněz

bude

na

státu.

obvykle

určitém

území

měnou, stanoví pravidla pro emisi hotovostního oběživa a jeho náležitosti, zakotvení právní povinnosti každého peníze přijímat apod. Souhrn těchto právních předpisů se nazývá měnové právo.5 Z výše vznikly

uvedeného

samovolně

a

vyplývá,

že

ekonomické

ačkoliv

peníze

subjekty

se

historicky

mohly

volně

rozhodovat, zda nějakou komoditu budou považovat za všeobecně přijímanou, a tak z ní udělají peníze v ekonomickém smyslu, dnes

stát

využívajíce

své

vrchnostenské

autority

za

pomocí

právních předpisů různé právní síly stanoví, který předmět či komodita

bude

tímto

všeobecně

přijímaným

platebním

prostředkem.

2.2 Hotovostní peníze Po základní definici pojmů peníze a měna a jejich rozlišení bych nyní rád nastínil, jak lze definovat současnou měnu a co 4 5

Bakeš Milan a kol., Finanční právo, 4.vyd., C H Beck, 4.vyd., Praha 2006, s. 467 Bakeš Milan a kol., Finanční právo, 4.vyd., C H Beck, 4.vyd., Praha 2006, s. 468

5

jsou

to

všeobecně

přijímané

prostředky

směny

v podmínkách

České republiky a v jejím právním řádě. Měnu můžeme rozdělit na dva základní druhy peněz sloužící p o t ř e b á m e k o n o m i k y, a t o n a h o t o v o s t n í p e n í z e a b e z h o t o v o s t n í p e n í z e . To h o t o r o z l i š e n í a o d d ě l e n é m u r o z b o r u s e p ř i d r ž í m i v další části této rigorózní práce, která se věnuje způsobu emise jednotlivých

platebních

prostředků

a

souvisejícím

právním

aspektům. Nejdříve se blíže zaměřím na hotovostní formu peněz. Hotovostní peníze se také nazývají oběživem. Jedná se o bankovky

a

mince,

jinými

slovy

papírové

peníze

a

neplnohodnotné kovové peníze. Mezi hotovostní peníze je nutno zařadit i pamětní mince, které centrální banka vydává k různým slavnostním příležitostem nebo významným jubileím. Přesto, že tyto mince mají hlavně sběratelskou a numismatickou hodnotu, i tyto mince tvoří dnes hotovostní peníze. M o n o p o l n a e m i s i o b ě ž i v a m a j í v ě t š i n o u c e n t r á l n í b a n k y. I když centrální banka emituje oběživo, jeho objem nemůže vůbec ovlivnit.

V případě,

uspokojení mincí,

potřeb

koupí

si

že

nějaká

svých je

u

obchodní

klientů

centrální

banka

potřebuje

určité

množství

banky

za

pro

bankovek

prostředky

a

(někdy

nazývané likviditou), které má uloženy u centrální banky na s v é m b ě ž n é m ú č t u v b e z h o t o v o s t n í f o r m ě . Te n t o ú č e t b ý v á t a k é označován jako clearingový účet. Množství hotovostních peněz v oběhu tak neurčuje centrální banka, ale poptávka po oběživu ze

strany

banky

se

klientů snaží

obchodních držbu

bank,

hotovosti

neboť

samotné

v maximální

obchodní

možné

míře

minimalizovat, jelikož hotovost jako aktivum obchodní banky není nijak úročená a manipulací s ní vznikají obchodní bance n e c h t ě n é n á k l a d y. 6 Poptávku

po

oběživu

ze

strany

nebankovních

subjektů

omezuje stát omezením plateb v hotovosti. Ekonomické subjekty tak nemohou provádět platby velkých částek hotovostní formou a 6

Jílek Josef, Peníze a měnová politika, Grada Publishing, 1.vyd., Praha 2004, s. 27

6

snižuje se tak tlak na potřebu těchto subjektů držet velké částky peněz v hotovostní podobě. Většina plateb ve velkých částkách hotovostních

peněz

organizovaným

je

také

zločinem.

často

Procesu

spojena

emise

s korupcí

mincí

a

a

bankovek

centrální bankou se budu podrobněji věnovat v dalších částech této práce. Historicky

vznikly

nejdříve

hotovostní

peníze

a

vlastně

všechny peníze v oběhu představovaly veškerou peněžní zásobu. Tut o fu nk ci pl n i l y n ej dří ve vš e ob ec n ě při j í m a né k omodi t y j a ko o b i l í , k ů ž e a p o d . a p o z d ě j i p ř e v z a l y t u t o r o l i d r a h é k o v y. S e vznikem

a

rozvojem

bankovnictví

však

přicházejí

na

scénu

peníze v podobě pouhých účetních zápisů na účtech bankovních domů.

2.3 Bezhotovostní peníze V současné podíl

peněz,

době

které

k okamžitému

představuje jsou

užití.

hotovostní

dostupné

Převážnou

oběživo

ekonomickým

většinu

peněz

menší

subjektům představují

z ů s t a t k y n a b ě ž n ýc h ú č t e c h k l i e n t ů u o b c h o d n í c h b a n k . Tyt o peníze

mají

podobu

účetních

zápisů

na

bankovních

účtech,

přičemž bankovními účty jsou jak závazky centrální banky vůči obchodním bankám tak závazky obchodních bank vůči klientům. K emisi

bezhotovostních

peněz

dochází

v ž d y,

když

obchodní banka připíše určitou částku na účet klienta, aniž by tatáž banka nebo jiná banka zároveň odepsala stejnou částku z jiného obchodní cenných měny

účtu.

Nejčastěji

bankou, papírů

obchodní

ale

tak

stejný

obchodní bankou

se

důsledek

bankou od

děje

od

klienta.

při

poskytování

má

klienta 7

Te n t o

například nebo

úvěrů nákup

nákup

základní

cizí

kámen

moderního peněžnictví je podrobněji rozebrán a popsán v dalších částech této práce. 7

Jílek Josef, Peníze a měnová politika, Grada Publishing, 1.vyd., Praha 2004, s. 27

7

Z účetního hlediska nejsou bezhotovostní peníze nic jiného než závazky obchodních bank. Jelikož tyto závazky mohou lehce m ě n i t s v o j i p o d o b u , n a p ř í k l a d c o d o d o b y s p l a t n o s t i n e b o m ě n y, v n í ž j s o u d e n o m i n o v á n y, a t v o ř i t t a k n o v é f i n a n č n í p r o d u k t y a i n s t r u m e n t y,

přesné

vymezení

bezhotovostních

peněz,

jak

vyvinuly

pro

pojmové tak co do objemu, činí značný problém. Centrální

banky

a

jiné

měnové

autority

potřeby sledování množství bezhotovostních peněz v ekonomice t z v.

měnové

a g r e g á t y.

Tyt o

agregáty

se

snaží

zahrnout

bezhotovostní peníze do ukazatelů odstupňovaných dle odlišnosti jednotlivých druhů finančních instrumentů od běžných vkladů na viděnou.

Nejdůležitějšími

peněžními

agregáty

sledovanými

Českou národní bankou jsou peněžní agregáty M1 a M2. Peněžní

agregát

M1

tvoří

bankovky

a

mince

držené

domácnostmi a podniky a korunové vklady rezidentů na běžných účtech obchodních bank. Naproti tomu peněžní agregát M2 je tvořen

stejnými

započítávají vklady

složkami

termínové

rezidentů

jako

agregát

korunové

s výpovědní

M1

vklady lhůtou,

s tím,

že

rezidentů, 8

dále

korunové

cizoměnové

r e z i d e n t ů , d e p o z i t n í s m ě n k y a o s t a t n í d l u h o p i s y.

se

vklady

Vi d í m e , ž e

ačkoliv pojem běžného účtu je celkem jasný, přesné vymezení hranice mezi běžným vkladem a jinými finančními instrument y představuje

značný

problém,

jelikož

bezhotovostní

peníze

se

mohou snadno přeměňovat na jiné finanční instrumenty a naopak. Výčet zmínky

o

forem

bezhotovostních

mezibankovních

peněz

vkladech

by

nebyl

neboli

o

úplný

bez

vkladech

o b c h o d n í c h b a n k u c e n t r á l n í b a n k y, n a z ý v a n é t a k é ú č t y r e z e r v , v odborné ekonomické literatuře nazývané likviditou. Ačkoliv se také jedná o bezhotovostní peníze, jinými slovy o pouhé účetní z á p i s y n a ú č t e c h o b c h o d n í c h b a n k a c e n t r á l n í b a n k y, t y t o v k l a d y se do měnových agregátů nezahrnují, protože v rámci bankovních sektorů jednotlivých států se tyto položky kompenzují. Centrální 8

Přesné definice měnových agregátů jsou k dispozici na webových stránkách České národní banky www.cnb.cz.

8

banka ovlivňuje svými nástroji měnové politiky právě tyto účty l i k v i d i t y,

ale

nemůže

agregátů.

Na

tyto

nijak

přímo

agregáty

ovlivnit

působí

objem

centrální

měnových

banka

pouze

zprostředkovaně. Tyt o ú č t y r e z e r v m o h o u k e s v ým p l a t b á m z a z b o ž í a s l u ž b y v y u ž í t p o u z e b a n k y. P r o b a n k y ú č t y r e z e r v p ř e d s t a v u j í p e n í z e . Ostatní

ekonomické

a

společenské

subjekty

mohou

ke

svým

platbám za zboží a služby využít pouze své běžné a termínované účty

u

obchodních

agregátů. peníze

Na

tomto

obchodních

nejsou

bank,

totožné

místě bank

které

se

považuji u

zahrnují

za

centrální

s bezhotovostními

důležité

banky penězi

na

do

měnových

zdůraznit, účtech

všech

že

rezerv

ostatních

ekonomických subjektů (fyzických osob, obchodních společností, měst a obcí, nadací, spolků apod.). Jedná se o sice o českou měnu a lze s těmito bezhotovostními prostředky platit za zboží a s l u ž b y,

nicméně

banky

mohou

tyto

prostředky

použít

pouze

k platbě mezi sebou navzájem a nemohou v žádném případě tyto bezhotovostní

peníze

jakkoliv

převést

na

běžné

nebo

termínované účty nebankovních subjektů.

2.4 Definice emise peněz Po

vymezení

bezhotovostní

pojmů

formy

peníze,

vyžaduje

měna

téma

a

této

jejich

hotovostní

práce

a

a

související

problematika ještě jednu definici, a to emise peněz. Samotné slovo

emise

by

se

dalo

do

českého

jazyka

přeložit

jako

vypouštění nebo vydávání. V kontextu peněžnictví a zároveň v kontextu

tématu

a

obsahu

této

práce

se

pod

pojmem

emise

rozumí vydávání peněz. Jinými slovy zvětšování a uvádění do ekonomického oběhu bezhotovostních peněz, které tvoří měnové a g r e g á t y, a l e i p e n ě z n a ú č t e c h r e z e r v u c e n t r á l n í b a n k y a v neposlední řadě i hotovostních bankovek a mincí. Ve s v ě t l e t o h o t o c h á p á n í e m i s e p e n ě z s i t a t o p r á c e k l a d e z a

9

cíl podrobně zanalyzovat a prozkoumat, jakým způsobem se tyto zásoby peněz zvětšují, kdo o zvětšování nebo zmenšování těchto peněžních zásob rozhoduje, z jaké autority a hlavně, jak právní řád České republiky toto rozmnožování a zmenšování peněžní zásoby reguluje a upravuje.

2.5 Funkce peněz v ekonomice V části peníze

2.1

jsem

považovat

institut

za

v historii

celosvětovému

se zmínil,

že

nejúspěšnější

lidstva.

rozšíření

s trochou společenský

Vzhledem a

nadsázky

k jejich

lze

vynález

či

všeobecnému

nenahraditelnosti

v moderní

ekonomice se vůbec nemusí jednat o přehnané tvrzení. V čem ale spočívá

užitečnost

peněz

a

jaké

funkce

v ekonomice

a

společnosti zastávají? Domnívám se, že bez osvětlení základních funkcí peněz v ekonomice by úvod do studia emise peněz nebyl úplný.

Proto

základní

na

úplný

závěr

úvodní

funkce

peněz

v ekonomice

kapitoly a

celé

stručně

uvedu

společnosti

jako

celku.

2.5.1 Účetní jednotka kupní síly Za základní funkci peněz se považuje jejich funkce jako ú č e t n í j e d n o t k y k u p n í s í l y, t j . c e n z b o ž í a s l u ž e b . P e n í z e j s o u tedy

jakýmsi

univerzálním

zbožím,

které

vyjadřuje

hodnotu

ostatního zboží a služeb. Jako společný jmenovatel umožňují peníze

vzájemně

s l u ž b y.

V této

abstraktní

kvantitativně funkci

podobě.

mohou Nemusí

porovnávat

jednotlivé

vystupovat

peníze

se

dokonce

ani

ve

zboží

a

vysoce

jednat

o

materializované předměty a nemusí být ani konkretizovány státní a u t o r i t o u n a ú r o v e ň m ě n y. S touto

funkcí

peněz

úzce

souvisí

to,

že

peníze

mohou

s l o u ž i t j a k o m ě ř í t k o o d l o ž e n ý c h p l a t e b . P l a t b y, k t e r é s e m a j í 10

uskutečnit v budoucnu za dluh, se vyjadřují v penězích. Peníze se používají jako zúčtovací jednotka s dodatkem časové dimenze, protože účet se vyrovnává až později.9

2.5.2 Prostředek směny S předchozí funkcí peněz jako účetní jednotky kupní síly úzce souvisí jejich další funkce, a to všeobecného prostředku s m ě n y, d í k y n í ž u m o ž ň u j í n á k u p a p r o d e j z b o ž í , s l u ž e b i d a l š í c h statků.

V této

funkci

zprostředkovávají

peníze

oběh

zboží

a

služeb mezi jednotlivými účastníky trhu a samy přitom opačným směrem mezi účastníky jednotlivých trhů obíhají. Především při plnění této funkce lze hovořit jako o oběživu, nicméně v tomto smyslu nerozlišujeme mezi hotovostní a bezhotovostní formou p e n ě z , p r o t o ž e o b a d r u h y p l n í f u n k c i p r o s t ř e d k u s m ě n y. S touto funkcí

peněz

dále

úzce

souvisí

jejich schopnost

z p r o s t ř e d k o v á v a t p l a t b y, p ř e v á d ě t k a p i t á l , u h r a z o v a t z á v a z k y a p ř e v á d ě t h o d n o t y b e z o d p o v í d a j í c í h o p o h y b u p r o t i h o d n o t y. T a t o funkce

se

někdy

též

nazývá

funkci

zprostředkovávají

plateb,

platby

související

funkce

například

platidla. různé

s finančními

10

Peníze

druhy

v této

úvěrových

investicemi

a

platby

vyplývajících z právních povinností plátce, jako jsou například d a n ě , n á h r a d a š k o d y, p l n ě n í n a z á k l a d ě r o z h o d n u t í s o u d ů a a p o d . S růstem

množství

ekonomických

činností

a

dynamickým

rozvojem ekonomiky funkce platidla neustále roste na významu úměrně s tím,

jak se zvyšuje množství

plateb provedených

a

zúčtovaných v ekonomice. Někdo by mohl namítat, že jako platidlo slouží v různých s i t u a c í c h i j i n é p r á v n í i n s t r u m e n t y, n a p ř í k l a d s m ě n k y. S m ě n k y jsou

sice

využívány

i

jako

platební

prostředek,

ale

ve

své

podstatě vyjadřují závazek, který je nakonec vždy zaplacen nebo vymáhán 9

v penězích.

Hlavní

odlišnost

směnky

Ježek Tomáš, Peníze a trh, Portál, Praha 2002, s.31 Bakeš Milan a kol., Finanční právo, 4.vyd., C H Beck, 4.vyd., Praha 2006, s. 469

10

11

však

spočívá

v tom, že směnka na rozdíl od peněz není všeobecně přijímaným platebním

prostředkem.

Nikdo

není

povinen

přijmout

směnku

j a k o p l a t b u z a z b o ž í n e b o s l u ž b y. O b v y k l e s e j a k ý k o l i v s u b j e k t bude rozhodovat, zda přijmout směnku podle bonity a finanční síly směnečného dlužníka nebo dlužníků. A právě nízkou bonitu směnečných dlužníků lze považovat za hlavní důvod toho, že směnky

nejsou

přestože

všeobecně

historicky

přijímaným

první

bankovky

platebním v podstatě

prostředkem, představovaly

s m ě n k y z n ě j í c í n a o b c h o d n í b a n k y. Aby

peníze

jako

efektivní

prostředek

směny

vskutku

s l o u ž i l y, m u s e j í m í t c e l o u ř a d u v l a s t n o s t í . M u s e j í s e n e j e n o m ochotně přijímat, ale musejí mít i velkou hodnotu v poměru ke své váze, ale být také snadno dělitelné. V neposlední řadě by neměly být snadno padělatelné. Pokud by se totiž daly snadno n a p o d o b i t , r y c h l e b y z t r a t i l y s v o u h o d n o t u . 11

2.5.3 Uchovatel hodnoty Poslední významnou funkcí peněz je jejich schopnost být dočasně vyřazeny z oběhu ve formě úspor a zároveň uchovat si p ř i k o n s t a n t n í c e n o v é h l a d i n ě s v o u k u p n í s í l u . J i n ý m i s l o v y, peníze jsou schopny vystupovat jako uchovatel hodnoty nebo bohatství.

Hodnotu

jsou

peníze

schopny

udržovat

a

přenášet

v č a s e . 12 Ta t o s c h o p n o s t j e v s o u č a s n é d o b ě n e p l n o h o d n o t n ý c h p e n ě z , to

znamená

peněz,

hodnota

není

bankovky

či

které

v korelaci

mince,

jsou

vyráběny

s nominální

omezena

vlivem

z materiálů, hodnotou

inflace

a

jejichž

příslušné

zásahů

státu.

Inflace znehodnocuje hodnotu peněz v čase o roční míru inflace, o kterou se zvýší spotřebitelské ceny zboží, které je možno koupit s určitou danou částkou peněz. Neblaze může na hodnotu 11 12

Ježek Tomáš, Peníze a trh, Portál, Praha 2002, s.29 Jílek Josef, Peníze a měnová politika, Grada Publishing, 1.vyd., Praha 2004, s.26

12

peněz

působit

i

zásah

státu,

například

v podobě

měnové

r e f o r m y. 13 Zajímavé hodnoty

pouze

je,

že

pro

peníze

mohou

jednotlivce,

pro

sloužit

jako

společnost

uchovatel jako

celek

n i k o l i v. K d yb y s i v š i c h n i j e d n o t l i v c i š e t ř i l i p e n í z e a p a k s e všichni

najednou

rozhodli

přestat

pracovat

a

začít

žít

jen

z ú s p o r, n e ex i s t o v al a b y p ak ž á d n á v ýr o b a, j ej í ž p ro d u k t y b y b y l o m o ž n é k o u p i t a s p o t ř e b o v a t . 14

13 14

Bakeš Milan a kol., Finanční právo, 4.vyd., C H Beck, 4.vyd., Praha 2006, s. 469 Ježek Tomáš, Peníze a trh, Portál, Praha 2002, s.30

13

3. Historie emise peněz Pro lepší pochopení současného peněžního systému a jeho způsobu emise peněz a jeho ukotvení v právním řádu přejdu nyní ke krátkému přehledu historie peněžních systémů, jelikož ty jsou staré

jako

historické způsobu

civilizace e p o c h y.

emise

sama

Díky

peněz

a

tvořily

nástinu

v těchto

nedílnou

vývoje

součást

peněžního

systémech

lze

každé

systému

mnohem

a

lépe

pochopit dnešní monetární politiku i peněžní systém, který se neodborníkovi může na první pohled jevit jako velmi zvláštní.

3.1 Komoditní peníze Od antických dob až do současnosti spočívala prospěšnost peněz

v umožnění

společnosti. k naturální

dělby

Před směně

práce

vynalezením neboli

k t z v.

mezi institutu

jednotlivými peněz

barterovým

členy

docházelo

obchodům.

Při

barterovém obchodu se směňoval jeden druh zboží nebo služby p ř í m o z a j i n ý d r u h z b o ž í n e b o s l u ž b y. S t í m j a k s e r o z v í j e l a dělba práce a společnost začala produkovat stále větší množství druhů zboží a služeb pro směnu, naturální směna začala bránit h l a d k é m u p r ů b ě h u s m ě n y. J e z ř e j m é , ž e n e v ž d y s e p o t ř e b y a preference dvou účastníků směnných vztahů shodovaly tak, aby mohlo dojít k uzavření směnného obchodu. Se vstupem dalších osob

do

transakcí

se

tyto

směnné

obchody

neúměrně

k o m p l i k o v a l y. J i n ý m i s l o v y, z v y š o v a l y s e t r a n s a k č n í n á k l a d y, náklady spojené s vyhledáváním obchodních partnerů k realizaci s m ě n y. To b y l o d ů v o d e m k č á s t e č n é m u v y č l e n ě n í u r č i t é h o d r u h u z b o ž í z e s p o t ř e b y a j e h o v y u ž i t í j a k o t z v. k o m o d i t n í c h n e b o t a k é p l n o h o d n o t n ý c h p e n ě z . To t o z b o ž í s e s t a l o v š e o b e c n ě p ř i j í m a n ý m a

zprostředkovávalo

tak

oběh

všech

14

ostatních

druhů

zboží

a

s l u ž e b . 15 Funkci

komoditních

peněz

plnily

v historii

v různých

d o b á c h a v r ů z n ý c h z e m í c h r ů z n é p ř e d m ě t y. I d n e s v n ě k t e r ý c h méně rozvinutých oblastech světa plní různé předměty funkci komoditních peněz. V dávnějších dobách se jednalo například o m e d , o b i l í , k o ž e š i n y, p l á t n o , d o b y t e k a p o d . J e t e d y z ř e j m é , ž e j a k o p e n í z e m ů ž e v y s t u p o v a t p r a k t i c k y c o k o l i v, c o j e v š e o b e c n ě přijímáno při placení za zboží a služby a při splácení dluhů. Stejně tak je zřejmé, že ne každá komodita je pro plnění funkce peněz stejně vhodná. Z hlediska emise takových peněz neexistuje žádná autorita, alespoň zpočátku, která by určovala, kolik komoditních peněz má

být

peníze

v oběhu mají

spotřebě

a

svojí

nebo

jakým

způsobem

vlastní

hodnotu

jako

prostředek

ho a

regulovat.

mohou

s m ě n y.

být

Každý

Komoditní použity

může

ke

takové

komoditní peníze vyrobit a vpustit do oběhu mezi ekonomické s u b j e k t y. T a k o v é p e n í z e a l e m a j í h o d n o t u o b ě t o v a n ý c h v s t u p ů materiálu a práce. Se snahy

vznikem o

prvních

regulaci

starověkých

prvních

států

vznikajících

vznikají

komoditních

i

první peněz.

Zpočátku se jedná především o jejich standardizaci tak, aby se z l e p š i l a j e j i c h v y u ž i t e l n o s t j a k o p r o s t ř e d k u s m ě n y.

3.2 Drahé kovy J e d n o t l i v é s u b j e k t y s e s a m y r o z h o d o v a l y, k t e r o u k o m o d i t u vyčlení

ze

spotřeby

a

užijí

ji

jako

prostředek

k

usnadnění

směnných vztahů. Díky tomu, že žádná autorita neurčila, co bude představovat

komoditní

peníze,

došlo

k přirozenému

výběru

ú č a s t n í k ů s m ě n n ý c h v z t a h ů t a k o v é k o m o d i t y, k t e r á s e d í k y s v ý m jedinečným

vlastnostem

jevila

jako

nejvhodnější

vzájemného obchodu. 15

Jílek Josef, Peníze a měnová politika, Grada Publishing, 1.vyd., Praha 2004, s.18

15

pro

potřebu

Jako nejvhodnější komodita pro funkci komoditních peněz s e č a s e m u k á z a l y b ý t d r a h é k o v y, p ř e d e v š í m z l a t o a s t ř í b r o . Jejich přirozené vlastnosti, jako například snadná dělitelnost, schopnost neztratit při dělení hodnotu, možnost je znovu slévat do větších či menších svitků, nekazivost, relativní stálost a fakt, že v relativně malém kousku drahého kovu je obsažena relativně velká kupní síla, je přímo předurčovaly k plnění funkce peněz. Různé společnosti nezávisle na sobě rozpoznaly výše uvedené vlastnosti

drahých

kovů

a

začaly

je

užívat

jako

komoditní

peníze. Peníze obíhaly jako mince z drahého kovu, nejčastěji jako mince ze zlata nebo stříbra ale i z platiny či paládia. Do oběhu se tyto mince dostávaly na základě jejich ražby v mincovnách. Ražba

mincí

byla

zpravidla

výsadou

panovníka,

který

si

přivlastňoval emisní monopol a v yž adoval platbu poplatku z a propůjčení

práva

razit

mince,

t z v.

ražebné,

což

výrazně

z v y š o v a l o p ř í j m y s t á t n í p o k l a d n y. M n o ž s t v í m i n c í v o b ě h u b y l o však omezeno množstvím zásob drahých kovů, které měla určitá z e m ě k d i s p o z i c i . 16 To

bylo

nedostačovaly

důvodem, k tomu,

že

aby

brzy

zásoby

zajistily

plynulý

drahých rozvoj

kovů

směny

a

p ř e d e v š í m p o t ř e b y s t á t n í p o k l a d n y. V t ě c h t o d o b á c h n e e x i s t o v a l a měnová

politika

jako

regulace

množství

peněz

v oběhu.

Docházelo k volnému odlivu a přílivu drahých kovů ze zahraničí. Růst množství plnohodnotných peněz měl za následek růst cen a pokles kupní síly peněz. Pokles množství plnohodnotných peněz měl za následek naopak pokles cen a růst kupní síly peněz. V případě

přebytku

formě pokladu.

peněz

byly

mince

stahovány

z oběhu

ve

17

Ve d l e m n o h a v ý h o d m ě l y m i n c e z d r a h é h o k o v u i m n o h é n e v ý h o d y. nedostatečné 16 17

Hlavním

problémem

disponibilní

zásoby

mincovního drahých

Jílek Josef, Peníze a měnová politika, Grada Publishing, 1.vyd., Praha 2004, s.18 Jílek Josef, Peníze a měnová politika, Grada Publishing, 1.vyd., Praha 2004, s.19

16

systému kovů.

byly

Výsledný

nedostatek

peněz

v ekonomice

se

tak

stával

brzdou

rozvoje

směny a celého hospodářství. M i n c e z d r a h ý c h k o v ů s e t a k é p o u ž í v á n í m o p o t ř e b o v á v a l y. Stejně tak docházelo k úmyslnému mechanickému poškozování mincí z drahých kovů, což mělo za následek snižování váhového obsahu drahého kovu v minci, ačkoliv kupní síla mince zůstávala zachována. Zlaté a stříbrné mince byly plnohodnotnými penězi proto, že jejich kupní síla zpravidla odpovídala váhovému množství kovu

v nich

ražebnému.

obsažených Jelikož

a

však

nákladům právo

na

ražby

jejich mincí

ražbu, bylo

neboli

výsadním

právem panovníka, závisela i výše ražebného na jeho rozhodnutí. Zvyšováním ražebného mohl panovník uměle zvyšovat kupní sílu p e n ě z . 18 Z právního

hlediska

si

panovníci

přisvojovali

emisní

monopol na peníze z drahých kovů z titulu nejvyššího suveréna určitého teritoria, od kterého se odvozoval celý tehdejší právní řád. Emisní monopol panovníka se nazýval mincovním regálem. Samotná především

emise

s ražením

peněz mincí

v n i c h . Tyt o o p e r a c e b u ď

a

z drahých

kovů

určování

obsahu

prováděl

panovník za

byla

spojena

drahého

kovu

úplatu, nebo

e m i s n í m o n o p o l v ý h o d n ě p r o n a j a l n e b o o d p r o d a l j i n é o s o b ě . 19

3.3 Neplnohodnotné peníze 3.3.1 Vznik neplnohodnotných peněz S užíváním nemalé

náklady

peněz na

v podobě

jejich

drahých

dopravu

a

kovů

úschovu.

byly

spojeny

Stejně

tak

i

ekonomické subjekty pociťovaly nedostatek peněz umožňujících směňovat stále více zboží a služeb jako brzdu společenského a 18 19

Jílek Josef, Peníze a měnová politika, Grada Publishing, 1.vyd., Praha 2004, s. 20 Revenda Zbyněk, Centrální bankovnictví, Management Press, Praha 1999, s.65

17

ekonomického rozvoje. Neplnohodnotné papírové peníze se poprvé objevily v 11. století v Čině, kde měl panovník velmi silné postavení. I proto se

tu

papírové

státovky

peníze

odstranily

objevily

nejprve

nákladnost

a

jako

s t á t o v k y.

těžkopádnost

Tyt o

spojenou

s transakcemi v mincích. Stejně tak společenský a ekonomický vývoj přestal být limitován nabídkou drahých kovů pro měnové ú č e l y. V n e p o s l e d n í ř a d ě e m i s e s t á t o v e k u m o ž n i l a f i n a n c o v á n í s t á t n í c h v ý d a j ů n a d r á m e c z á s o b d r a h ý c h k o v ů . 20 Poslední vlastnost státovek se stala i jejich nebezpečím. Stát

nebo

panovník

k jejich

nadměrné

emisi

přistupoval

především v situaci, kdy jeho příjmy v penězích z drahých kovů n e d o s t a č o v a l y k p o k r y t í j e h o v ý d a j ů . J i n ý m i s l o v y, o m n o ž s t v í emitovaných

státovek

rozhodoval

stát

nebo

panovník,

podle

s v ýc h v l a s t n í c h p o t ř e b . Tyt o p o t ř e b y č a s t o p ř e v yš o v a l y p o t ř e b y e k o n o m i k y, a t a k d o c h á z e l o k n a d m ě r n é e m i s i s t á t o v e k , c o ž m ě l o za následek rychlou ztrátu jejich hodnoty a mohlo vést až ke státním bankrotům, při kterých státovky v oběhu byl y prohlášeny za neplatné a nahrazeny novými státovkami nebo byly státovky z oběhu staženy výměnou za nové státovky v kurzu nevýhodném pro majitele a výhodném pro stát.

21

Z hlediska struktury peněz

v oběhu zůstávaly v oběhu oba druhy peněz, plnohodnotné peníze z d r a h ý c h k o v ů a n e p l n o h o d n o t n é p a p í r o v é s t á t o v k y. Stát vlastních

ale

peněz.

obchodníci. zároveň

nebyl

Aby

snížily

jediným,

Dalšími se

subjekty

urychlil

náklady

kdo

na

oběh

objevil se

ukázaly

peněz

manipulaci

kouzlo být

vydávání zlatníci

z drahých

s nimi,

začalo

kovů se

a a ve

velkém využívat uložení mincí u zlatníků, kteří vystavili na u l o ž e n í d r a h ý c h k o v ů p o t v r z e n í o p ř e v z e t í m i n c í d o ú s c h o v y. Ta t o s t v r z e n k a o b s a h o v a l a ú d a j e o u l o ž e n é m m n o ž s t v í d r a h ý c h kovů, jejich ryzosti a zpočátku i jméno složitele. Jednalo se o pri m i t i vní f orm u c enn éh o p a pí r u . Tut o s t v rz e nku b ylo m ož n o 20 21

Revenda Zbyněk, Centrální bankovnictví, Management Press, Praha 1999, s.66 Revenda Zbyněk, Centrální bankovnictví, Management Press, Praha 1999, s.66

18

kdykoliv uplatnit u zlatníka, kde byly drahé kovy uloženy a žádat

zpět

uložené

h o d n o t y.

Stejně

tak

se

ale

dala

využít

i

k z a p l a c e n í z b o ž í j i n é m u o b c h o d n í k o v i . Te n m o h l z a p l a t i t d a l š í osobě

a

stvrzenka

se

tak

stala

nástrojem

placení.

Stvrzenka

vystavená zlatníkem se stala první formou bankovky a stvrzenky na doručitele postupem času vytlačily stvrzenky na jméno. Výše uvedená činnost postupem času buď přešla na bankéře anebo se ze samotných zlatníků stávali bankéři. Na podstatě činnosti

se

vyjadřující

ale

nic

nárok

na

nezměnilo. vydání

Bankéři

příslušné

vydávali

sumy

mincí

úpisy

z drahých

kovů. Banky tak v počátcích své existence fungovaly jako jakési úschovny drahých kovů, přičemž vkladatel obdržel poukázku o vlastnictví

stanovené

sumy

drahých

kovů.

Bankovky

tedy

v počátcích bankovnictví nebyly ničím jiným než stvrzenkami o v k l a d u z l a t ý c h a s t ř í b r n ý c h m i n c í d o b a n k y. 22 Vznik neplnohodnotných peněz a bankovnictví v nám známé podobě jsou spojeny se středověkou Itálií, odkud pochází i slovo „banka“. Italský výraz il banco znamená doslova „lavice“ nebo „stůl“, který byl místem, kde probíhaly operace s penězi. Italské banky přišly brzy na zajímavý trik, pomocí kterého mohly výrazně zvýšit svůj zisk. Mohly vydat více poukázek na drahý kov kovu.

bez

Zjistily

v yz vednout svých

ohledu

na

skutečný objem

totiž,

že

ne

svůj

výměny

vkladatelé

vzácného

si

přijdou

drahý kov najednou. Každý bankéř si

zkušeností

případ

všichni

drženého

uchovával

bankovek

určitou

za

zlaté

výši či

drahého

stříbrné

podle

kovu

mince.

pro Ta t o

skutečnost způsobila, že banka emitovala více poukázek na drahý k o v,

než

kolik

ve

skutečnosti

měla

drahého

kovu.

Poukázky

převyšující zásoby drahého kovu emitovala banka poskytnutím úvěru

a

drahými

tyto k o v y.

bankovními 22

poukázky Ta k

ú s t a v y.

nabyly

vznikly Ta t o

charakteru

peněz

nekrytých

neplnohodnotné

peníze

emitované

zdánlivě

jednoduchá

Jílek Josef, Peníze a měnová politika, Grada Publishing, 1.vyd., Praha 2004, s. 20

19

operace

tvoří

základ

bankovnictví

v dalších

částech

i

dnes,

této

jak

práce.

bude

Vznik

názorně

ilustrováno

nekrytých

peněz

lze

ilustrovat na následující zjednodušené rozvaze.

Banka

Aktiva

Pasiva

Poukázka na drahý kov krytý Drahý kov

drahým kovem (tj. kryté peníze)

Poukázka na drahý kov Poskytnutý úvěr

nekrytá drahým kovem (tj. nekryté peníze

Dalším, bankovek směnek

ale

v podstatě

bankovními bankami.

ekvivalentním,

domy

S m ě n k y,

představoval jako

doklady

způsobem odkup

o

emise

obchodních

závazku

uhradit

převzaté zboží v budoucím stanoveném termínu, začaly z důvodu nedostatku

drahých

kovů

pro

potřebu

směnných

vztahů

plnit

f u n k c i p e n ě z j a k o p r o s t ř e d k u s m ě n y. P o k u d s m ě n e č n ý d l u ž n í k byl známý a solventní, mohl majitel směnku využít k placení za z b o ž í a s l u ž b y. 23 Výše nabídli

uvedená

obchodníkům

b a n k o v k y, k t e r é bankéře. likvidní 23

podmínka

Majitel

tak

odkup

směnek

vždy

splněna.

výměnnou

Bankéři

za

vlastní

vlastně představovaly směnky znějící

směnky

p r o s t ř e d k y,

nebyla

které

získal mohl

při využít

jejím

k platbám

Revenda Zbyněk, Centrální bankovnictví, Management Press, Praha 1999, s.67

20

odprodeji za

na

ihned

zboží

a

s l u ž b y, p r o t o ž e b o n i t a e m i t u j í c í b a n k y b y l a p r a k t i c k y v ž d y v y š š í než

bonita

obchodníka

vystavující

směnku

a

obchodník

mohl

získat od banky bankovky různých nominálních hodnot, což dále usnadňovalo jejich využitelnost ve směnných vztazích. Pro

bankéře

byla

z částky

směnky

si

tato

operace

strhávali

rovněž

určité

výhodná,

procento,

t z v.

protože diskont.

V případě, že směnečný dlužník splnil s časovým odstupem svoji p o v i n n o s t p l n i t m a j i t e l i s m ě n k y, v t o m t o p ř í p a d ě j i ž b a n c e , s t a l se diskont ziskem banky z této operace. Emise těchto klasických bankovek nebyla kryta ničím jiným než

závazkem

směnečného

dlužníka

splnit

svůj

závazek

vůči

bance v budoucnu. Samotné bankovky byly závazkem banky plnit z těchto bankovek na požádání. Jednalo se o počátky úvěrové emise peněz. Na velmi podobném základě funguje emise peněz i dnes, jak bude podrobně rozvedeno v dalších částech této práce. Ta k b y l o b ě h z l a t ý c h a s t ř í b r n ý c h m i n c í n e j p r v e d o p l ň o v á n a

později

zcela

nahrazen

penězi

nekrytými

drahými

k o v y,

papírovými penězi a neplnohodnotnými kovovými penězi, jejichž vnitřní hodnota je nulová. Papírové peníze nebyly v této době n i č í m j i n ý m n e ž s m ě n k a m i č i d l u h o p i s y, v e k t e r ý c h e m i t u j í c í banka figurovala jako dlužník zavazující se po jejich předložení p ř e v é s t u r č i t ý m a j e t e k ( d r a h é k o v y, m i n c e n e b o j i n é p e n í z e ) v e p r o s p ě c h d r ž i t e l e b a n k o v k y. Nejen levnějším

že

oběh

papírových

než

oběh

peněz

jakékoliv

Nastala

se

plnohodnotných,

samoregulační

v ekonomice.

peněz

mechanismy

doslova

revoluce

stal ale

nesrovnatelně zanikly

množství

také peněz

v peněžnictví.

Peníze,

které fungovaly jako prostředek umožňující směnu, mohly být teď

nekontrolovatelně

emitovány

poskytováním

úvěrů

a

nadměrné zvyšování jejich množství vedlo k poklesu jejich kupní s í l y. 24 Poukázky 24

kryté

drahými

kovy

a

poukázky

Jílek Josef, Peníze a měnová politika, Grada Publishing, 1.vyd., Praha 2004, s. 21

21

vytvořené

úvěrovou

emisí

nebylo

možno

odlišit

jedny

od

druhých.

Ale

j e l i k o ž v š e c h n y p ř e d s t a v o v a l y p o u k á z k u n a d r a h ý k o v, s t á v a l o s e často,

že

většina

bankéř

majitelů

z drahých

kovů.

nebyl

schopen

poukázek Majitelé

dostát

žádala se

o

svým

jejich

pochopitelně

závazkům, když

výměnu

za

mince

obávali,

že

banky

nebudou schopny vyplatit zlato za poukázky v poměru jedna ku jedné. Mnoho bank nebylo schopno výměnu realizovat a jediným možným řešením se pro ně stávávalo vyhlášení bankrotu. Peníze nekryté plně drahými kovy měly zpočátku výlučně podobu papírových peněz a neplnohodnotných kovových mincí. Později

dostaly

neplnohodnotné

podobu peníze

t z v.

v podobě

účetních

peněz,

pouhých

účetních

což

jsou

zápisů

na

účtech. Nicméně na jejich podstatě jako závazku banky vůči klientovi, v tomto případě vůči majiteli účtu, se nic nezměnilo. Nejdůležitějším závěrem je fakt, že emitenty peněz se staly obchodní banky a že začaly vytvářet peníze poskytováním úvěrů. P e n í z e s e s t a l y z á v i s l ý m i n a ú v ě r o v á n í , t j . t v o r b ě d l u h ů . Te n t o fakt zůstal základním kamenem emise peněz až do současnosti. Ačkoliv

se

do

dnešních

dnů

různé

monetární

autority

snaží

regulovat a ovlivňovat množství emitovaných peněz, emise peněz zůstala až do současnosti v rukou soukromých společností, bank. Dalším závěrem této části práce je rozlišení mezi státovkou a bankovkou a důvody jejich přijímání jako platidla za zboží a s l u ž b y.

Nikdo

nebyl

nucen

přijímat

bankovky

jako

platidlo,

protože jejich přijetím se stával věřitelem bankovního ústavu, který

bankovky

emitoval.

Přijímání

bankovek

tak

kriticky

z á v i s e l o n a b o n i t ě a d ů v ě r y h o d n o s t i e m i t u j í c í b a n k y. V p ř í p a d ě státovek měl stát možností více. Přestože státovky představovaly závazky

státu

a

příjemci

státovek

nemuseli

vidět

stát

jako

bonitního dlužníka, stát vynucoval všeobecné přijímání státovek například tím, že požadoval platby daní ve státovkách a tím motivoval ekonomické subjekty k jejich přijímání ve směnných vztazích, aby tyto subjekty mohly zaplatit své daňové povinnosti vůči státu nebo panovníkovi. 22

3.3.2 Zlatý standard Ještě dlouho po výše uvedené revoluci v peněžnictví, kdy s e e m i t e n t y n e p l n o h o d n o t n ý c h p e n ě z s t a l y o b c h o d n í b a n k y, s e objevoval termín zlatý standard a zlato dále plnilo monetární funkci. Jednotlivé státy se snažily udržovat a určovat určitý zlatý

obsah

množství

svojí

zlata

m ě n y.

nebo

Jinými

jiného

slovy

stát

drahého

určoval,

kovu

jsou

za

jaké

emitované

bankovky směnitelné. Například měla

československá

zákonem

z roku

miligramu zlata.

25

1929

koruna

jako

stanovený

měnová

obsah

zlata

jednotka na

44,58

Ta k o v á a p o d o b n á u s t a n o v e n í v š a k n e p l a t i l a

pro ekonomické subjekty a ke skutečné výměně peněz za zlato nedocházelo. Stanovení zlatého obsahu měn y mělo v ýznam pouz e pro

měnovou

a

kursovou

politiku

a

sloužilo

především

pro

stanovení směnných poměrů mezi měnami jednotlivých států. S tím neustále neboli

jak

se

rozvíjely

zvyšovala, ke

musely

snižování

československé

ekonomiky státy

zlatého

koruny

a

potřeba

přistupovat

obsahu

svých

například

byla

peněz

se

k devalvacím

měn.

V případě

v listopadu

1945

stanovena zlatá relace koruny ke zlatu na 1 Kčs = 0,0177734 g zlata. Jak obsahů

již

měn

zmíněno, o

nejednalo

směnitelnost

měn

se

v případě

za

zlato,

určení

ale

o

zlatých

neformální

systém měnových kurzů. Pevně stanovené poměry měn ke zlatu umožňovaly

udržovat

relativně

stabilní

směnné

kurzy

jednotlivých měn po dlouhou dobu. Období zlatého standardu b y l o u k o n č e n o n a z a č á t k u p r v n í s v ě t o v é v á l k y, k d y b y l y s t a ž e n y plnohodnotné

peníze

z oběhu,

a

byla

zastavena

směnitelnost

papírových peněz za zlato. Ačkoliv

došlo

ještě

několikrát

25

k pokusům

o

obnovení

Vencovský František, Vzestupy a propady československé koruny: historie československých měnových poměrů 1918 – 1992, Oeconomica, Praha 2003

23

tohoto

systému,

posledním

obdobím,

kdy

zlato

mělo

ještě

m o n e t á r n í f u n k c i b y l o o b d o b í t z v. z l a t é h o d o l a r o v é h o s t a n d a r d u z a l o ž e n é h o k o n f e r e n c í v B r e t t o n Wo o d v r o c e 1 9 4 4 . A m e r i c k ý dolar byl jedinou měnou směnitelnou za zlato a ostatní měny byly

fixovány

na

zlato

skrze

pevně

stanovený

směnný

kurz

k dolaru. Dolar byl ovšem směnitelný za zlato jen pro zahraniční m ě n o v é a u t o r i t y. Z l a t o v t o m t o m e z i n á r o d n í m m ě n o v é m s y s t é m u plnilo

funkci

zůstávala

v kurzové

v rukou

politice.

obchodních

bank

Emise bez

peněz

samotných

potřeby držet

zásoby

zlata. V roce 1971 skočila i směnitelnost amerického dolaru pro zahraniční měnové autority a dnes již žádná měna nemá přímou n e b o n e p ř í m o u v a z b u n a z l a t o n e b o j i n ý k o v. M ě n o v ý v ýz n a m drahých v pravém

kovů

poklesl

slova

smyslu

dnes

na

minimum.

neplnohodnotné,

Dnešní

nemají

peníze

vůbec

jsou

žádnou

vnitřní hodnotu. Z hlediska emise peněz zlatý standard udržoval emisi peněz relativně

přiměřenou,

protože

státy

nebo

jejich

monetární

autority musely skutečně udržovat zlatý poklad dostatečný na to, aby částečně kryl všechny peníze emitované v dané měně. Po opuštění zlatého standardu tento regulační mechanismus zmizel a od té doby došlo a dochází k těžko kontrolovatelné emisi peněz a mnoho ekonomů volá po obnovení zlatého krytí měn.

24

4. Emise hotovostních peněz Po nezbytném úvodu, ve kterém jsem se pokusil o definici peněz a nastínil vývoj emise peněz, se nyní zaměřím na popis vzniku a zániku peněz v současném bankovním systému. V moderní peněz,

době

který

se

způsobil

zdokonalil revoluci

prakticky

nekontrolovanou

způsobem

vytváření

způsob

vzniku

v bankovnictví

emisi.

To

bezhotovostních

znamená, peněz

se

nekrytých a

umožnil

že

hlavním

stal

bankovní

ú v ě r. O b e c n ě l z e ř í c i , ž e p e n í z e v z n i k a j í k d y k o l i v, k d y o b c h o d n í banka připíše určitou částku na účet klienta, aniž by zároveň tatáž nebo i jiná obchodní banka z jiného účtu stejnou částku odečetla. V hlavní hotovostních systému

části i

bezhotovostního

zaměřím

hotovostních

rigorózní

peněz

práce

se

peněz

v moderním

podrobněji. centrální

Bude

bankou

na

proces

zřejmé, je

že

odvozena

vzniku

bankovním i

emise

od

vzniku

bezhotovostních peněz v obchodních bankách. Vzhledem k tomu, že

hotovostní

složku

peníze

peněžní

m a s y,

tvoří

dnes

zaměřím

relativně

se

nejprve

méně na

významnou

aspekty

emise

hotovostních peněz a v následující části přejdu na emisi peněz bezhotovostních.

4.1 Centrální banka jako emitent hotovostních peněz Hned na úvod je třeba nutné vymezit termín emise, a co se pod ním skrývá. Rozumí se jím uvádění peněz do oběhu, kde m o h o u s l o u ž i t j a k o p r o s t ř e d e k s m ě n y n e b o u c h o v a t e l h o d n o t y. J i n ý m i s l o v y s e j e d n á o z v ě t š o v á n í p e n ě ž n í z á s o b y, p e n ě ž n í m a s y nebo také množství peněz v oběhu. Ačkoliv se může zdát, že bankovky a mince nemají svůj původ v obchodních bankách, jejich uvedení do oběhu a tím i využití

jako

platidla

za

zboží 25

a

s l u ž b y,

je

odvozeno

od

bezhotovostních peněz, které vznikají a zanikají v obchodních bankách. Ti s k a v ýr o bu hot ovos t ní ch pe něz z aj i š ť uj e c ent r ál ní b an ka . Stejně tak má centrální banka jako jediná bankovní instituce v ekonomice

právo

bankovky

a

mince

vydávat.

Jak

se

však

bankovky a mince dostávají do oběhu? Nejlépe to ukáže názorný příklad. Předpokládejme, že klient obchodní banky bude chtít vybrat peníze z účtu u banky v hotovosti. Obchodní banka minimalizuje držbu hotovosti z důvodu jejího nulového úročení, které dělá z hotovosti neatraktivní aktivum. Obchodní banka tedy požádá centrální banku o bankovky v potřebném množství a smění je za r e z e r v y d r ž e n é n a ú č t u u c e n t r á l n í b a n k y, t a k z v a n o u l i k v i d i t u . Po provedení této operace se bankovky a mince dostávají do o b ě h u p ř i p l a t b á c h k l i e n t a , k t e r ý z a ž á d a l o h o t o v o s t . Ve s t e j n é m o b j e m u s e b a n k o v k y s t á v a j í z á v a z k e m c e n t r á l n í b a n k y. Opačným postupem dochází ke stahování bankovek a mincí z oběhu.

Když

hotovosti

na

například

o

klient

svůj tržby

obchodní

účet

u

banky

obchodní

maloobchodníků,

vloží

b a n k y,

značnou

může

obchodní

banka

se

část jednat

na

konci

obchodního dne maximální množství vložené hotovosti odveze do centrální

b a n k y,

obchodní

banky

která u

připisuje

centrální

příslušnou

b a n k y.

Ta k

se

částku

na

účet

hotovostní

peníze

centrální

banka,

dostávají z oběhu. Ačkoliv

tedy všechny

bankovky

vydává

jedná se v podstatě vždy pouze o jejich výměnu za bezhotovostní peníze,

které

Centrální

vznikly

banka

tak

dříve pouze

v účetnictví zajišťuje

obchodních

bank.

centralizovanou

emisi

bankovek a předchází tím situaci, která již v historii existovala, k d y k a ž d á o b c h o d n í b a n k a e m i t o v a l a s v o j e v l a s t n í b a n k o v k y. Rozdíl

spočívá

v tom,

že

tehdejší

bankovky

byly

závazkem

emitující banky a samy o sobě představovaly nově vytvořené p e n í z e , z a t í m c o d n e š n í b a n k o v k y j s o u z á v a z k e m c e n t r á l n í b a n k y, která je emituje pouze za účelem jejich směny za bezhotovostní 26

peníze vytvořené v účetnictví obchodních bank. Te n t o f a k t i c k ý s t a v l z e d á l e d o k u m e n t o v a t n a s k u t e č n o s t i , že pokud by všechny ekonomické i jiné subjekty uložily své hotovostní peníze na účet u některé obchodní banky a ty by n e o č e k á v a l y, požadovat

že

jejich

hotovost

a

klienti

směnily

budou by

proto

v blízké

budoucnosti

všechnu

hotovost

u

c e n t r á l n í b a n k y z a k r e d i t n a ú č t u r e z e r v, v š e c h n y b a n k o v k y a mince

by

problémů

byly

staženy

fungovat

z oběhu

pouze

a

ekonomika

s bezhotovostními

by

mohla

p ř e v o d y.

bez

Celková

částka hotovostních peněz v ekonomice je určena pouze potřebou a poptávkou nebankovních subjektů, které požadují vyplacení prostředků z účtů v hotovosti, a centrální banka ji nemůže nijak ovlivnit. Jak

již

bylo

uvedeno

v předcházejících

kapitolách

stát

omezuje tuto poptávku limitem na platby v hotovosti a nutí tím všechny subjekty provádět platby větších částek peněz pouze b e z h o t o v o s t n í m i p ř e v o d y. V s o u č a s n o s t i v Č e s k é r e p u b l i c e p l a t í zákon č.254/2004 Sb. o omezení plateb v hotovosti. Podle tohoto zákona jsou všechny poskytovatelé plateb převyšující ekvivalent 15.000 EUR povinni provést tuto platbu bezhotovostně. Limit neplatí v případě, že zvláštní zákon výslovně požaduje platbu vyšší

částky v hotovosti.

Částka

v korunách

nebo v jakékoliv

jiné měně se pro potřeby tohoto zákona přepočítává na měnu euro

směnným

kurzem

devizového

trhu

vyhlašovaným

denně

Českou národní bankou. Zmiňovaný zákon si však nekladl za cíl ovlivňovat emisi oběživa nebo poptávku po něm. Hlavním cílem zákonodárce byl v tomto případě boj s korupcí, kriminalitou a organizovaným zločinem, který se často bezhotovostním platbám brání kvůli jejich zpětné dohledatelnosti. V neposlední mince

a

řadě

medaile.

s numismatickou

Tyt o

centrální

banka

představují

hodnotou,

spíše

z měnového

větší význam.

27

vydává

také

investiční

hlediska

však

pamětní nástroj nemají

4.2 Regulace oběhu bankovek a mincí Právní úpravu oběhu bankovek a mincí obsahuje vyhláška České národní banky č. 37/1994 Sb., kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince, která byla vydána za účelem

konkretizace

několika

obecných

ustanovení

zákona

č.

6 / 1 9 9 3 S b . , o Č e s k é n á r o d n í b a n c e . Te n t o z á k o n s e v ě n u j e e m i s i bankovek

a

mincí

v

§12

až

§22.

V

§12

zákon

ustanovuje

výhradní právo České národní banky vydávat bankovky a mince. V následujícím §13 zákon stanoví, že peněžní jednotkou v České republice je koruna česká, její zkratku a že se dělí na sto haléřů. Kromě dalších ustanovení týkajících se hlavně výměny a ochrany

hotovostních

peněz

před

paděláním,

dalším

pro

tuto

práci významných ustanovením je §16 odst. 1, který ustanovuje platné bankovky a mince vydané Českou národní bankou jako zákonné peníze ve své nominální hodnotě při všech platbách na území

České

r e p u b l i k y.

V neposlední

řadě

§22

odst.

(b)

zmocňuje Českou národní banku k vydání vyhlášky upravující postup fyzických a právnických osob při příjmu zákonných peněz a nakládání s nimi. Tímto právním předpisem je výše zmiňovaná vyhláška ČNB č.37/1994 Sb. Te n t o p r á v n í p ř e d p i s u k l á d á f y z i c k ý m i p r á v n i c k ý m o s o b á m přijímat zákonné peníze, jak jsou stanoveny zákonem č.6/1993 o České národní bance, při platbách a úhradě dluhů. Bankovky jakékoliv hodnoty musí fyzické a právnické osoby přijímat bez omezení. V případě mincí mohou odmítnout, pokud se jedná o větší počet nebo pamětní mince.

26

Ačkoliv povinnost přijímat

bankovky a mince není absolutní a vyhláška ji dále podmiňuje celostí a celistvostí peněz, právní řád na tomto místě stanoví povinnost zajišťuje

přijímat nucený

zákonné

oběh

peníze,

čímž

neplnohodnotných

26

po

právní

hotovostních

stránce peněz,

§1 odst. 1 vyhlášky ČNB č. 37/1994, kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince

28

které samy o sobě nejsou ničím kryty a nemají žádnou hodnotu. Tímto ustanovením zákon provádí princip, že stát dnes určuje, co jsou a nejsou peníze a určuje všem ekonomickým subjektům, c o b u d o u p ř i j í m a t j a k o p r o s t ř e d e k s m ě n y. V souvislosti

s oběhem

bankovek

a

mincí

není

bez

zajímavosti si přiblížit, kdy nastává okamžik vstupu bankovek a mincí do oběhu, kdy se tedy stávají oběživem. Výrobu bankovek a mincí zadává a platí Česká národní banka. V České republice vyrábí bankovky Státní tiskárna cenin, přičemž náklady na jednu bankovku zásilku

se

pohybují

nových

v oběhu.

okolo

bankovek

V tento

okamžik

a

dvou

korun.

mincí,

jsou

tyto

Když

se

majetkem

ČNB

ještě

obdrží

nenacházejí

(aktivem)

centrální

banky a ta platí za jejich výrobu a distribuci. V okamžiku, kdy dojde k fyzickému převzetí bankovek a mincí obchodní bankou od centrální banky a ta na základě této o p e r a c e d e b e t u j e ú č e t r e z e r v o b c h o d n í b a n k y, b a n k o v k y a m i n c e se

stávají

oběživem.

Zároveň

se

stanou

závazkem

centrální

banky v účetní položce oběživo. Te n t o p r o c e s a l e f u n g u j e i o b r á c e n ě . K d y ž o b c h o d n í b a n k a , respektive pobočky

najatá

bezpečnostní

centrální

banky

a

agentura obchodní

přiveze banka

hotovost žádá

do

výměnu

b a n k o v e k a m i n c í z a k r e d i t n a ú č t u r e z e r v, p o p r o b ě h n u t í t é t o operace

bankovky

a

mince

přestávají

být

oběživem

a

jsou

d o č a s n ě s t a ž e n y z o b ě h u . Tyt o o p e r a c e s e n e u s t á l e o p a k u j í , a t a k lze vysledovat, že v průměru se jedna konkrétní bankovka vrací do centrální banky 2,5krát za rok. Dále můžeme rozlišovat bankovku z právního a fyzického hlediska. jejím

Z fyzického

vznikem

fyzického hlediska

při

zničení se

však

hlediska

výrobě

a

shořením potištěný

se

bankovka

nepřestane nebo papír

jí

stane být

roztrháním. s ochrannými

až

bankovkou do

svého

Z právního znaky

stává

bankovkou právě výše popsaným okamžikem jejího uvedení do oběhu. Co se však stane, pokud Česká národní banka uvede do 29

oběhu

zmetek,

to

znamená

bankovku,

která

nemá

předepsané

nál ež i t os t i s t an o ven é z ák on em ? Tut o ot áz k u u pr avu j e v yh l á š k a České národní banky č. 37/1994 Sb., kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince. Právnické i fyzické osoby mohou

takovéto

nekvalitní

mince

nebo

bankovky

vyměnit

u

Č e s k é n á r o d n í b a n k y.

4.3 Ochrana bankovek proti padělání Základní

vlastností

peněz

by

měla

být

jejich

obtížná

napodobitelnost. V době papírových peněz a barevných kopírek se výroba peněz podomácku přímo nabízí. Přestože stoprocentní ochrana před paděláním neexistuje, všechny bankovky jsou dnes opatřeny ochrannými prvky proti jejich padělání. Tyt o o c h r a n n é p r v k y l z e r o z d ě l i t d o t ř í s k u p i n , a t o n a ochranné

prvky

specializovaná veřejnost

patří

pro

veřejnost,

zařízení. vše,

K

co

pro

odbornou

ochranným lze

veřejnost

prvkům

kontrolovat

a

pro

bankovek

pro

lidskými

s m y s l y,

p ř e d e v š í m z r a k e m a h m a t e m . 27 Prvky

pro

odbornou

veřejnost

lze

kontrolovat

pomocí

zpravidla komerčně dostupných pomůcek, jakými jsou například u l t r a f i a l o v é l a m p y, r ů z n é f i l t r y n e b o d e t e k č n í p r v k y p r a c u j í c í n a principu bankovek.

chemické Třetí

reakce

skupinu

materiálů

prvků

použitých

představují

při

p r v k y,

výrobě

které

jsou

identifikovatelné mimo oblast vnímání lidských smyslů. Patří k nim

fosforescence

nebo

fluorescence

barev

v

neviditelných

oblastech světelného spektra. Česká bankovka s největší nominální hodnotou je bankovka s nominální hodnotou 5000 Kč. Mezi její hlavní ochranné prvky patří vodoznak, ochranný okénkový proužek, ochranná vlákna, soutisková značka, skrytý obrazec, opticky proměnlivá barva, 27

Surga Leopold, Bankovnictví, Měna a Finance, 26.9.2008, s.21

30

indiscentní pruh a konečně mikrotext. S ochrannými prvky všech bankovek se lze podrobně seznámit na webových stránkách České n á r o d n í b a n k y.

4.4 Trestněprávní ochrana hotovostních peněz Pro

zajištění

poskytuje

stát

mechanickou spojené

bezporuchového

hotovostním

ale

i

oběhu

penězům

trestněprávní

s hotovostními

hotovostních

nejenom

ochranu.

penězi

stát

peněz

fyzickou

Některé

a

aktivity

sankcionuje

normami

trestního práva. Mezi tyto aktivity patří padělání a pozměňování p e n ě z , v ý r o b a a v y d á v á n í n á h r a ž e k p e n ě z a p o š k o z o v á n í p e n ě z . 28 Hlavní

právní

skutkové penězi

normou,

podstaty

je

zákon

ve

které

trestných č.

jsou

činů

140/1961

stanoveny

spojených

Sb.,

trestní

jednotlivé

s hotovostními zákon

ve

znění

pozdějších předpisů, (dále jen trestní zákon) a to především v §140 až §144. Padělání

peněz

spočívá

ve

výrobě

nebo

opatřování

nepravých peněz. Nepravými penězi jsou bankovky a mince jiné n e ž t y, k t e r é b y l y ř á d n ý m z p ů s o b e m u v e d e n y d o o b ě h u Č e s k o u národní padělané

bankou. peníze

Padělání

peněz

v peněžním

v sobě

oběhu

zahrnuje

jako

pravé

úmysl a

udat

platné.

Paděláním se nerozumí jen výroba napodobenin peněz, ale také peníze prakticky totožné s pravými penězi, pokud jsou například vyrobeny originální mincovnou nebo tiskárnou cenin, které však nebyly do oběhu uvedeny řádným způsobem k tomu oprávněnou institucí, tj. Českou národní bankou. Pokud by se tedy například pracovníci tiskárny rozhodli obohatit tištěním většího množství p e n ě z , n e ž k o l i k č i n i l a o b j e d n á v k a Č e s k é n á r o d n í b a n k y, j e d n a l o by se rovněž o padělání peněz. Stejně tak by za padělání peněz bylo

možno

považovat

vypouštění

do

oběhu

neplatných bankovek a mincí. 28

Bakeš Milan a kol., Finanční právo, 4.vyd., C H Beck, 4.vyd., Praha 2006, s. 483

31

pravých

ale

již

Pozměňování peněz se od padělání liší tím, že jako pravé a platné jsou udávány peníze, které jsou ve skutečnosti pravé, ale v jiné nominální hodnotě. Rovněž úprava jiných údajů na penězích

než

je

jejich

nominální

hodnota

lze

považovat

za

pozměňování peněz. Trestnost padělání i pozměňování peněz upravuje trestní zákon v §140. Trestn ým činem jsou obě činnosti bez ohledu na v ý š i z p ů s o b e n é š k o d y. S t e j n ě t a k j e t r e s t n ý m č i n e m p ř e c h o v á v á n í padělaných a pozměněných peněz, udávání takových peněz jako pravých

a

platných

padělatelského zákona

je

jiným

a

náčiní.

poskytnuta

než

výroba, Ochrana

podle

nejenom

tuzemským

opatřování §140

hotovostním

penězům,

a a

přechovávání §142

trestního

penězům,

tuzemským

i

ale

též

cizozemským

bezhotovostním platebním prostředkům stejně jako tuzemským a cizozemským

cenným

papírům.

V této

souvislosti

bych

rád

upozornil na skutečnost, že trestněprávní ochrana se poskytuje i bezhotovostním penězům, to znamená i zůstatkům na běžných účtech, i když je jen velice těžké si představit padělání nebo pozměňování

takových

peněz,

jelikož

se

jedná

jen

o

pouhý

p o č í t a č o v ý z á p i s v i n f o r m a č n í m s y s t é m u b a n k y. Výrobu a vydávání náhražek peněz upravuje §144 trestního zákona.

Výroba

a

vydávání

náhražek

peněz

znamenají,

že

v y r á b ě n y a d o o b ě h u j s o u u v á d ě n y p ř e d m ě t y, k t e r é n e n a p o d o b u j í platné peníze svým vzhledem, ale svojí funkcí. Může se jednat o nejrůznější b o n y,

peněžní

k u p ó n y,

z n á m k y,

poukázky

a

ž e t o n y,

převoditelné

podobně.

d o b r o p i s y,

Neoprávněná

výroba

a

vydávání náhražek tuzemských peněz, jakož i dávání takových n á h r a ž e k d o o b ě h u j e t r e s t n ý m č i n e m . 29 Naproti tomu výroba napodobenin peněz znamená, že jsou vyráběny

p ř e d m ě t y,

které

svou

vnější

úpravou

se

podobají

platným penězům, avšak na rozdíl od padělání zde chybí úmysl udávat 29

tyto

napodobeniny

jako

pravé

Bakeš Milan a kol., Finanční právo, 4.vyd., C H Beck, 4.vyd., Praha 2006, s. 484

32

peníze.

Ta k o v é

napodobeniny

mohou

být

zhotovovány

za

různými

ú č e l y.

Například pro potřeby umělecké, vyučovací, herní, reklamní a podobně. Tyt o

reprodukce

lze

vyrábět

legálně

podle

ustanovení

vyhlášky České národní banky č. 36/1994 Sb., o podmínkách, za k t e r ý c h l z e r e p r o d u k o v a t b a n k o v k y, m i n c e , š e k y, c e n n é p a p í r y a p l a t e b n í k a r t y a v y r á b ě t p ř e d m ě t y, k t e r é j e ú p r a v o u n a p o d o b u j í . Podle této vyhlášky je k reprodukci bankovek a mincí zapotřebí souhlasu

České

národní

b a n k y.

Výjimku

tvoří

pouze

t z v.

bezpečné reprodukce. Pokud jsou zhotovovány reprodukce šeků, cenných

papírů

a

platebních

karet,

je

zapotřebí

souhlasu

vydávající banky nebo emitenta cenného papíru. Zájem

společnosti

na

bezporuchovém

a

podvodům

se

vyhýbajícím oběhu hotovostních peněz reflektuje skutečnost, že neoprávněná výroba nebo zhotovování reprodukcí a napodobenin platných

bankovek

a

mincí,

platebních

karet

znějících

přestupkem

podle zákona

jakož na

č.

i

šeků,

cenných

tuzemskou

200/1990

i

Sb., o

papírů

cizí

a

měnu

je

přestupcích,

ve

znění pozdějších předpisů. Důvodem pro ochranu před zneužitím reprodukcí je fakt, že reprodukce, i když vyrobené se souhlasem České národní banky nebo jiného oprávněného subjektu, mohou být lehce zneužity a udávány jako pravé peníze. Od 1. ledna 2010 platný nový trestní zákoník v podstatě zachovává trestněprávní ochranu poskytovanou jak hotovostním tak bezhotovostním penězům a platebním prostředkům, jako jsou p l a t e b n í k a r t y, c e s t o v n í š e k y, p ř í k a z y k z ú č t o v á n í a p o d o b n ě . Asi

nejzajímavější

ustanovení,

jak

starého

tak

nového

trestního zákoníku, z hlediska emise a oběhu peněz představuje trestný

čin

nového

trestního

zákona

měsíců,

zákazem

činnosti

majetkové

ohrožování

oběhu

tuzemských

bude

odnětím

nebo

hodnoty potrestán

ten,

peněz.

svobody

propadnutím kdo

bez

věci

Podle až

§239

na

šest

nebo

jiné

zákonného

důvodu

odmítá tuzemské peníze. Stát tedy pod hrozbou trestně právní sankce vynucuje na všech subjektech společnost přijímání státem 33

určených peněz jako platidla ve všech směnných a dluhových vztazích.

34

5. Emise bezhotovostních peněz 5.1 Bankovní úvěr 5.1.1 Úvěrová emise Základem všech dnešních monetárních systémů jsou peníze, které

mají

formu

účetních

zápisů.

Prostá

otázka,

kde

a

jak

vznikají peníze, by mohla navádět k odpovědi, že v centrální bance.

Bude

zřejmé,

že

se

jedná

o

omyl

a

nepochopení

moderního bankovního systému. Peníze existovaly dávno před vznikem centrálních bank. Peníze

vznikají

a

zanikají

v obchodních

bankách

a

jim

podobných institucích, jako například v družstevních záložnách, a to jako účetní peníze. Ačkoliv se nejedná o jediný způsob emise peněz obchodními bankami, zdaleka největší objem peněz vzniká poskytováním úvěrů. Rozšířeným tvrzením je také to, že banky potřebují nejprve v k l a d y p r o t o , a b y m o h l y z t ě c h t o v k l a d ů p o s k y t o v a t ú v ě r y. Ve skutečnosti

je

s poskytnutím

kauzalita úvěru

přesně

připisují

obrácená.

částku

Banky

úvěru

na

zároveň

běžný

k l i e n t ů . P l a t í t e d y, ž e ú v ě r y g e n e r u j í v k l a d y a n e o b r á c e n ě . Nutno institucemi,

podotknout, které

že

provádějí

obchodní operace

banky typu

nejsou

účet 30

jedinými

přijímání

vkladů

a

poskytování úvěrů. Bez výjimky ale platí, že pouze banka při poskytnutí úvěrů vytváří peníze. Ostatní nebankovní instituce jsou při své činnosti vždy omezeny zůstatkem na jejich běžném ú č t u . B a n k y n a o p a k m o h o u p o s k y t o v a t ú v ě r y, ú r o č i t v k l a d y a j i n é z á v a z k y, k u p o v a t m a j e t e k a s l u ž b y, v y p l á c e t p l a t y a o d m ě n y svým

zaměstnancům

a

dividendy nebankovním Závěr 30 31

o

tom,

že

svým

statutárním

akcionářům

pouze

b a n k y,

na

orgánům

v podstatě rozdíl

od

Jílek Josef, Peníze a měnová politika, Grada Publishing, 1.vyd., Praha 2004, s.44 Jílek Josef, Peníze a měnová politika, Grada Publishing, 1.vyd., Praha 2004, s. 41

35

bez

a

vyplácet

omezení.

31

nebankovních

subjektů,

jsou

schopny

vytvářet

peníze,

platí

i

pro

ostatní

způsoby vzniku a zániku peněz v obchodních bankách, kterým se b u d u v ě n o v a t v d a l š í c h č á s t e c h t é t o k a p i t o l y. Vznik

peněz

jednoduchém

poskytnutím

příkladu.

Banka

úvěru A

při

lze

ilustrovat

poskytnutí

úvěru

na dá

vzniknout novému aktivu ve své rozvaze (poskytnutý úvěr) a zároveň vytvoří svůj nový závazek připsáním nových peněz na účet klienta. Situace banky po poskytnutí úvěru ve výši 1000 Kč ukazuje následující zjednodušená rozvaha.

Banka poskytující úvěr

Aktiva

Pasiva

Poskytnuté úvěry

Běžné účty klientů

1000 Kč

Každý

1000 Kč

jiný

subjekt

než

banka

zachytí

poskytnutí

úvěru

jinému subjektu odlišně, což je názorně ukázáno na následujícím obrázku.

36

Nebankovní jednotka poskytující úvěr

Aktiva

Pasiva

Poskytnuté úvěry

1000 Kč

Běžné účty u bank

1000 Kč

Výše

uvedená

schémata

názorně

ilustrují

fundamentální

rozdíl v poskytování úvěrů bankami a nebankovními jednotkami. Zatímco

banka

připsáním zvětšila

při

částky svou

nebankovní

poskytnutí

úvěru

na

běžný

rozvahu,

jednotka

svou

úvěru

jak

vytvořila

účet

klienta

v pasivech,

bilanční

účetní

sumu

a

peníze

vlastně

tak

tak

v aktivech,

nezměnila

a

musela

odepsat částku poskytnutého úvěru ze svého běžného účtu. Peníze v rozvaze

tak

bank.

v podstatě Ve

vznikají

fyzické

formě

pouhou

účetní

nevzniká

nic

operací

jiného

než

smlouva o poskytnutém úvěru. Banka nepotřebuje ani zlato ani vklady

pro

Monetární

to,

aby

politika

mohla

poskytovat

centrální

banky

se

další

a

vlastně

další snaží

ú v ě r y. různými

nástroji regulovat nebo rovnou omezovat tuto schopnost bank neomezeně vytvářet peníze. Právní stránce poskytnutí úvěru a běžného účtu se budu věnovat v následující kapitole. Peníze tak vlastně vznikají ve stejnou dobu jako dluh a drtivá většina dnes emitovaných peněz není ničím kryta, pouze dluhem;

dluhem

fyzické

nebo 37

právnické

o s o b y.

Moderní

bankovnictví se tak vlastně neliší od prvních zlatníků, kteří poskytovali úvěr v poukázkách na zlato, které neměli ve svých trezorech.

Rozdíl

mezi

zlatníky

nebo

prvními

bankami

a

dnešními bankovními institucemi je v tom, že poukázky na zlato a

později

bankovky

vydávané

každou

bankou

byl y

přijímány

k platbě za zboží a k úhradě dluhu pouze, pokud příjemce platby důvěřoval svým

solventnosti

závazkům

emitenta

instituce,

dostojí.

bankovky

mohl

která

V případě účastník

vydala

nedůvěry

obchodu

b a n k o v k y,

že

v solventnost

vyžadovat

platbu

v jiných bankovkách nebo jinou formou. Naproti způsobem, úvěru

tomu

dnešní

vytvářením

nevytvoří

banky

sice

vlastních

bankovku

ani

tvoří

závazků,

poukázku,

peníze

ale ale

při

stejným

poskytnutí

měnu

(v

České

republice české koruny), která je zákonným platidlem. Soukromé společnosti tak vlastně mají propůjčeno právo k emisi peněz, přičemž přijímání těchto peněz jako platidla vynucuje stát ve svém právním řádu. Navíc

uvedená

poskytováním státem

jako

schopnost

úvěru

není

platidlo

na

nijak

bank omezena

území,

kde

vytvářet měnou

banka

peníze

stanovenou

působí.

Stejným

způsobem mohou banky vytvářet peníze v jakékoliv měně bez ohledu na stát nebo jurisdikci, ve které působí. Této skutečnosti j e h o j n ě v y u ž í v á n o n a t z v. e u r o m ě n o v ý c h t r z í c h , o k t e r ý c h b u d e pojednáno v závěru této rigorózní práce. Někdo

by

mohl

namítat,

že

pokud

je

úvěr

poskytován

v syndikátu bank nebo pokud klient peníze získané z úvěru ihned převede

do

jiné

b a n k y,

nové

bezhotovostní

peníze

nejsou

v y t v o ř e n y. V o b o u p ř í p a d e c h b a n k a , k t e r á p o s k y t l a ú v ě r , o d e p í š e příslušnou částku z účtu klienta, na který byl úvěr čerpán, a o stejnou částku autorizuje snížit

svůj

účet

u centrální

b a n k y.

Výsledkem této operace pro banku poskytující úvěr je stejná v ý š e b i l a n č n í s u m y, p o u z e z d r o j e n a ú č t u u c e n t r á l n í b a n k y j s o u z a m ě n ě n y v a k t i v e c h z a p o s k yt n u t ý ú v ě r. Nicméně z pohledu banky přijímající platbu bude situace 38

jiná.

Této

bance

se

zvýší

zdroje

držené

u

centrální

banky

v aktivech a stejnou částku připíše na účet svého klienta. Její rozvaha se tedy zvýší o částku původně poskytnutého úvěru. Výsledná situace bankovního sektoru bude taková, že rezervy držené

obchodními

nazývané

bankami

likvidita,

se

u

centrální

nezmění,

ale

b a n k y,

v bankovním

jinak

také

sektoru

se

zvýší objem poskytnutých úvěrů a o stejnou částku i souhrnný objem

deposit

poskytnutím

neboli

bezhotovostních

bankovního

úvěru

opět

peněz.

Je

vznikly

zřejmé,

peníze,

i

že

když

tentokrát se objevily na účtu jiného klienta v jiné bance, než která úvěr poskytla. Stejná situace nastane, pokud se úvěr čerpá například proplácením faktur dodavatelů dlužníka. Opačným postupem, než je ten výše uvedený, peníze zase zanikají. Dochází k tomu při splácení bankovních úvěrů. Dlužník banky je povinen pro účely splácení dříve poskytnutého úvěru shromáždit

dostatečné

prostředky

na

svém

běžném

účtu

u

v ě ř i t e l s k é b a n k y. T a p o t o m v d e n s p l a t n o s t i ú v ě r u o d e p í š e v ý š i splátky

z účtu

majiteli

účtu.

položku

aktiv

z hlediska

klienta

a

sníží

Podvojnou

účetní

poskytnuté

zániku

peněz

tak

vlastně operací

ú v ě r y.

by

se

své

závazky

banka

Analýza

v principu

sníží

vůči svou

splácení

úvěru

nezměnila,

pokud

bychom uvažovali splácení přímo na nostro účet věřitelské banky nebo splácení úvěru v hotovosti. V účetnictví obchodních bank tak neustále dochází ke vzniku a zániku peněz. Se vznikem a zánikem peněz v obchodních bankách během poskytování

a

splácení

skutečnost,

a

finančních

prostředků

způsobem

to

jako

je

úvěrů

úrok

jistina

souvisí

požadovaný

dlužníkům. úvěru.

To

ještě

jedna

bankou

Úrok

se

znamená,

za

zajímavá poskytnutí

splácí že

stejným

dlužník

musí

shromáždit na svém běžném účtu dostatečné finanční prostředky a

věřitelská

částku

banka

z klientského

v den splatnosti účtu

a

sníží

úroků

tak

opět

odepíše své

příslušnou

závazky vůči

m a j i t e l i b ě ž n é h o ú č t u . Te n t o k r á t a l e p r o v e d e p o d v o j n ý z á p i s n a účet výnosů, jelikož účtovaný úrok tvoří hlavní zdroj příjmů 39

bankovních ústavů. Bilanční suma se tak nezmění. Pouze z části likvidity přijaté na účet u centrální banky a připsané na účet klienta jako bezhotovostní peníze se stal majetek banky a jejích akcionářů. Zvláštností úroku je jeho placení i účtování ve stejných p e n ě z í c h j a k o s a m o t n á j i s t i n a ú v ě r u . To z n a m e n á , ž e p o k u d s e peníze vytváří jako dluh v obchodních bankách a za každý tento dluh je placen úrok, v každý daný okamžik není v ekonomice dostatek peněz na to, aby mohly být splaceny všechny úvěry i s p ř í s l u š n ý m i ú r o k y. O b j e m ú v ě r ů n e b o l i p e n ě ž n í z á s o b a m u s í neustále růst, aby byly všechny ekonomické subjekty schopny s p l a t i t j i s t i n y a ú r o k y z ú v ě r ů , k t e r é j i m b y l y p o s k y t n u t y. V z t a h , který

tento

stejně

závěr

jako

má

ke

k vývoji

e k o n o m i k y,

společenskému

finančním

uspořádání

by

krizím,

vystačil

na

samostatnou publikaci a není předmětem této rigorózní práce. Přestože

obchodní

zákoník

upravuje

pouze

právní

vztah

mezi dlužníkem a věřitelem, právní řád přesto zachycuje fakt, že banka

poskytnutím

úvěru

vytvoří

nové

bezhotovostní

peníze.

Jedná se o část právního řádu České republiky upravující vedení účetnictví

a

to

především

účetnictví

finančních

institucí

a

zejména bank. V právním řádu České republiky je účetnictví předmětem zákona

č.

předpisů

563/1991 a

provádějí

sedmi některá

Sb.,

o

účetnictví,

vyhlášek

ve

ministerstva

ustanovení

zákona

o

znění

financí,

pozdějších kterými

účetnictví.

Banky

se a

finanční instituce se řídí vyhláškou č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí

některá

ustanovení

zákona

č.

563/1991

Sb.,

o

ú č e t n i c t v í , v e z n ě n í p o z d ě j š í c h p ř e d p i s ů , p r o ú č e t n í j e d n o t k y, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů. Podle p o s t u p y,

této

v y h l á š k y,

představuje

upravující

poskytnutí

kromě

peněžních

jiného

účtové

prostředků

v rámci

poskytnutí úvěru u banky navýšení závazků za klienty na účtu Běžné účty klientů v účtové skupině 22. Podvojně zachytí banka 40

stejnou částku na účtu aktiv Ostatní krátkodobé úvěry v účtové skupině

21.

Tím

se

zvyšuje

bilanční

suma

banky

o

částku

p o s k y t n u t ý c h p e n ě ž n í c h p r o s t ř e d k ů . 32 Te n t o

účetní

předepsaného ministerstva výjimečné

postup

pro

je

odlišný

nebankovní

financí.

Právo

postavení

od

účtového

subjekty

tímto

bankovních

ve

postupu

vyhláškách

způsobem

se

institucí

upravuje

při

tvorbě

bezhotovostních peněz v ekonomice. Nutno ovšem připomenout, že ekonomové a finanční experti nejsou

zdaleka

zajedno

ve

způsobu,

jakým

vznikají

moderní

bezhotovostní peníze v bankách. Učebnicový příklad odlišného p o h l e d u n a t u t o o b l a s t p ř e d s t a v u j e t z v. m u l t i p l i k a c e b a n k o v n í c h d e p o z i t . 33 Ta t o t e o r i e p ř e d p o k l á d á , ž e b a n k y č á s t p ř i j a t ý c h v k l a d ů drží jako povinné minimální rezervy na účtu u centrální banky a zbytek

poskytují

financování.

dále

Příjemci

jako

úvěry

zájemcům

úvěrů

těmito

penězi

o

úvěrové

zaplatí

svým

dodavatelům a ti uloží přijaté peníze do svých bank jako vklady a celý proces se opakuje od začátku, přičemž banka přijímací vklad opět část těchto vkladů uloží u centrální banky na účet rezerv

a

pouze

zbylou

část

poskytuje

dále

jako

úvěrové

f i n a n c o v á n í . Ta t o č á s t k a u ž j e v š a k m e n š í n e ž v k l a d n a z a č á t k u celého procesu. Celý proces se neustále opakuje s menší částkou depozit. Dle názoru autora této práce výše zmíněná multiplikace depozit

nevysvětluje

minimálně

dvě

v praxi

se

vyskytující

situace. Banka, která složí u centrální banky prvotní minimální vklad 500 milionů korun a splní i další náležitosti stanovené zákonem, může začít podnikat jako banka. Může okamžitě začít p o s k y t o v a t ú v ě r y, b e z t o h o a n i ž b y d o s t a l a j a k ý k o l i v k l a d a t y t o úvěry

mohou

vysoce

převyšovat

32

počáteční

vklad

u

centrální

Jílek Josef, Svobodová Jitka, Účetnictví bank a finančních institucí 2008, Grada Publishing, Praha, 2008, s. 176 33 Revenda, Zbyněk, Centrální bankovnictví, Management Press, Praha 2001, s.168

41

b a n k y, p ř i č e m ž f i n a n c o v a t t y t o ú v ě r y m ů ž e n a m e z i b a n k o v n í m trhu za sazbu PRIBOR. Dle praktických zkušeností autora této práce banka nikdy nekontroluje před poskytnutím úvěru, zda má dostatek vkladů nebo

peněz

na

jeho

poskytnutí.

Rozhodující

pro

banku

poskytující úvěr je situace na mezibankovním trhu, a to proto, že v případě kdy po čerpání úvěru na běžný účet jeho příjemce se

rozhodne

tyto

prostředky

použít

k platbě,

což

je

v drtivé

většině případů, tak banka musí tyto odchozí prostředky pokrýt na účtu rezerv u centrální banky právě půjčkou za sazbu PRIBOR na

mezibankovním

bankovních

úvěrů

trhu.

To

stanovuje

je

také

jako

důvod,

sazba

proč

PRIBOR

se

plus

cena marže.

Sazba PRIBOR představuje pro poskytující banku náklad pokrytí nedostatku prostředků na účtu u centrální banky a marže pro ni představuje zisk z poskytnutého úvěru v případě jeho řádného splacení. Dle

názoru

autora,

ačkoliv

se

multiplikace

bankovních

depozit často zmiňuje v ekonomických i jiných učebnicích jako způsob

vytváření

peněz

v bankovním

systému,

nemá

oporu

v reálném světě a ve světě bankovnictví.

5.1.2 Druhy bankovních úvěrů a emise bezhotovostních pěněz Bankovní

úvěr

zahrnuje

velké

množství

rozmanitých

způsobů poskytnutí peněz klientům bank. Úvěry lze rozlišovat z mnoha hledisek. Například splatnosti, objemu, subjektu, který se stává dlužníkem a podobně. Ačkoliv existuje velké množství druhů bankovních úvěrů, jedno je jim všem společné. Při jejich poskytnutí nebankovnímu subjektu vznikají v bankovním systému nové

peníze,

při

jejich

splácení

peníze

zanikají.

Dokonce

i

bankovní záruka, pokud z ní banka plní, patří mezi tento druh úvěrových produktů. Pro

třídění

bankovních

úvěrů

lze

použít

nejrůznější

kritéria. Z hlediska příjemce úvěru rozlišujeme úvěry státu a 42

dalším veřejnoprávním subjektům, podnikatelským subjektům a fyzickým osobám. Z hlediska doby splatnosti lze rozlišit úvěry krátkodobé splatností

se

splatností

od

jednoho

do

do

jednoho

pěti

let

a

roku, konečně

střednědobé

se

dlouhodobé

se

s p l a t n o s t í p ř e s a h u j í c í p ě t l e t . 34 Dalším důležitým rozlišovacím znakem bankovních úvěrů může

být

fakt,

zda

byl

úvěr

poskytnut

jako

zajištěný,

nezajištěný nebo jen částečně zajištěný. Dále se definují úvěry jako účelové nebo neúčelové. Účelový úvěr může příjemce úvěru použít pouze na účel vymezený ve smlouvě o úvěru. Oproti tomu n eú č el o v ý ú v ě r, u n ěh o ž n en í v ym e z en ú čel p o u ž i t í , s m í p ří j em c e úvěru

použít

dle

svého

vlastního

uvážení.

V neposlední

řadě

m ů ž e m e r o z l i š o v a t ú v ě r y d l e m ě n y, v e k t e r é b y l y p o s k y t n u t y a podle toho, zda banka poskytuje peněžní prostředky nebo se jen zavazuje,

že

pokud

nastanou

přesně

definované

p o d m í n k y,

p o s k y t n e p e n ě ž n í p r o s t ř e d k y. T y t o ú v ě r y n e z n a m e n a j í p r o k l i e n t a okamžité

získání

likvidních

prostředků.

Typ i c k ým

reprezentantem takového typu úvěrů je bankovní záruka. Jelikož úvěrových

je

poměrně

produktů

obtížné

přehledně

všechny

druhy

systematizovat,

bankovních

přiblížím

zde

pouze nejdůležitější druhy bankovních úvěrů. Blíže se zmíním o kontokorentním, hypotečním, spotřebitelském úvěru a bankovní záruce. Kontokorentní

úvěr

představuje

dnes

nejvýznamnější

k r á t k o d o b ý b a n k o v n í ú v ě r. B a n k a j e j p o s k y t u j e t a k , ž e z ů s t a t e k b ě ž n é h o ú č t u m ů ž e p ř e c h á z e t d o d e b e t u . To z n a m e n á , ž e k l i e n t může

ze

svého

účtu

provádět

p l a t b y,

i

když

na

něm

nemá

d o s t a t e č n é p r o s t ř e d k y. Ve l k o u v ý h o d o u p r o k l i e n t a j e m o ž n o s t č e r p a t ú v ě r p o h o t o v ě p o d l e s v é m o m e n t á l n í p o t ř e b y. P r o b a n k u je naopak výhodná relativně vysoká úroková sazba. Hypoteční úvěry patří ke klasickým bankovním úvěrovým produktům. 34

Za

charakteristický

znak

hypotečních

Dvořák Petr, Bankovnictví pro bankéře a klienty, Linde, 3.vyd., Praha 2005, s. 512

43

úvěrů

lze

považovat

způsob

jejich

zajištění,

kterým

je

zástavní

právo

k nemovitosti. Z povahy tohoto zajištění vyplývá jejich relativně nízká

rizikovost

a

jejich

možná

dlouhodobost.

Banky

často

využívají možnost refinancovat tyto úvěry vydáním hypotéčních zástavních listů podle zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech ve znění pozdějších předpisů. Doba splatnosti hypotečních úvěrů je určena

schopností

příjemce

úvěr

splácet

a

rovněž

životností

nemovitosti, která slouží jako zástava k zajištění úvěru. Spotřebitelské

úvěry

typicky

kryjí

spotřební

výdaje

f y z i c k ý c h o s o b a d o m á c n o s t í . To z n a m e n á , ž e ú v ě r o v a n ý o b j e k t přímo

neprodukuje

finanční

zdroje

ke

splácení

úvěru.

Přesto

nebo mož ná právě proto bank y nev yž adují zpravidla tak detailní informace od klientů před poskytnutím úvěru. Přístup bank lze vysvětlit tím, že částky spotřebitelských úvěrů jsou obvykle ve srovnání

s podnikatelskými

úvěry

relativně

menší.

Ve l m i

p o d o b n ý m p r o d u k t e m j s o u i ú v ě r o v é k a r t y. Poslední ze zmíněných bankovních úvěrových produktů je b a n k o v n í z á r u k a . T a r e p r e z e n t u j e z á v a z k o v é ú v ě r y a z á r u k y, p ř i kterých banka přímo při poskytnutí úvěru či záruky neposkytuje klientovi

likvidní

p r o s t ř e d k y,

ale

v určité

formě

se

za

něho

zaručuje, že provede sjednané plnění, pokud tak neučiní klient nebo

pokud

budou

splněny jiné

předem

dohodnuté

p o d m í n k y.

V případě bankovní záruky se jedná o závazek banky vyplatit peněžitou

částku

oprávněné

osobě,

pokud

budou

splněny

podmínky stanovené v záruční listině. Pokud

skutečně

dojde

k plnění

z bankovní

záruky

ve

p r o s p ě c h o p r á v n ě n é o s o b y, m á b a n k a p r á v o p o ž a d o v a t p o s k y t n u t é finanční prostředky po osobě, která o vystavení bankovní záruky požádala.

I

v tomto

případě

dojde

ke

vzniku

nových

bezhotovostních peněz, jelikož banka připsala částku na účet oprávněné osoby a svou rozvahu v aktivech podvojně zvýší o pohledávku

vůči

osobě,

která

požádala

o

vystavení

bankovní

z á r u k y. Pro potřeby zkoumání emise peněz není rozhodující, o jaký 44

druh bankovního

úvěru se jedná. Při

poskytnutí

kteréhokoliv

z výše uvedených druhů úvěrů dojde ke vzniku bezhotovostních peněz a tím ke zvýšení peněžních agregátů M1 nebo M2. A to i v případě

kontokorentního

úvěru,

také

nazývaný

povoleným

přečerpáním běžného účtu. I v tomto případě dojde ke vzniku nových bezhotovostních peněz, i když většinou pouze v malém množství a zároveň také na účtu i jiné banky než té, která vede běžný účet s povoleným přečerpáním.

5.1.3 Právní povaha bankovního úvěru Při odliším

rozboru pojetí

právní

úvěru

ve

povahy

bankovního

smyslu

právním

a

úvěru

nejprve

ekonomickém.

V

ekonomickém smyslu jej lze vymezit jako návratné poskytnutí peněžních

prostředků

uvedeném

smyslu

závazku označení

a

smyslu

dohodnutých

nepovažuje

zaplacením.

obchodní

v právním

se

za

Pro

nebo se

rozumí

časový

tento

zbožový

podmínek. rozdíl

časový ú v ě r.

návratné

Za

mezi

rozdíl

Naproti

se tomu

poskytnutí

úvěr

v

plněním používá úvěrem

peněžních

prostředků s tím, že příjemce úvěru je navíc povinen zaplatit poskytovateli úvěru ještě úplatu ve formě úroků z poskytnutých p e n ě ž n í c h p r o s t ř e d k ů . 35 Ačkoliv existuje velké a rozmanité množství bankovních úvěrů, jejich právním základem je nejčastěji smlouva o úvěru, která může být doplněna dalšími ustanoveními nebo kogentními p r á v n í m i p ř e d p i s y p o d l e d r u h u s j e d n á v a n é h o ú v ě r u . 36 Samotné smlouvě o úvěru předchází v praxi žádost o úvěr překládaná

žadatelem

o

ú v ě r.

Základními

náležitostmi

takové

žádosti bývají osobní údaje o žadateli, předmět podnikatelské činnosti nebo zaměstnání, účel požadovaného úvěru, výše a měna požadovaného úvěru, návrh způsobu čerpání, údaje o možných z a j i š ť o v a c í c h i n s t r u m e n t e c h a t d . Tyt o i n f o r m a c e s l o u ž í b a n c e 35 36

Plíva Stanislav a kol., Bankovní obchody, ASPI, Praha 2009, s.79 Dvořák Petr, Bankovnictví pro bankéře a klienty, Linde, 3.vyd., Praha 2005, s. 514

45

k posouzení, dlužníkem

zda

vstoupí

a zda

ten

do

bude

smluvního

vztahu

schopen splácet

své

s budoucím

závazky vůči

bance v budoucnu. Smlouvu úvěru

jako

o

úvěru

dlužník.

uzavírá

banka

Smlouva

o

jako

úvěru

věřitel

je

jako

a

příjemce

smluvní

typ

upravena v §497 - §507 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku,

ve

znění

pozdějších

předpisů

(dále

jen

obchodní

zákoník). Smlouvou o úvěru se věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité č á s t k y,

a

dlužník

se

zavazuje

v r á t i t a z a p l a t i t ú r o k y.

poskytnuté

peněžní

prostředky

37

J e d n á s e o t z v . a b s o l u t n í o b c h o d . J i n ý m i s l o v y, s m l o u v a o úvěru je upravena dle obchodního zákoníku bez ohledu na to, jaká je povaha zúčastněných stran. Podle úpravy v obchodním zákoníku

se

poskytovaných

řídí

jak

podnikům,

smlouvy tak

i

o

komerčních

spotřební

úvěry

úvěrech

poskytované

fyzickým osobám. Smlouva o úvěru musí jako podstatné náležitosti obsahovat určení smluvních stran, kterými jsou banka na jedné straně jako věřitel a příjemce úvěru jako dlužník na straně druhé a výši úvěru a měnu, ve které je úvěr poskytnut. Smlouva o úvěru obvykle obsahuje také další náležitosti jako lhůta, ve které může dlužník úvěr čerpat, účel úvěru, doba splatnosti, výše a způsob stanovení úrokové sazby a zajištění úvěru, které určuje bance možnosti,

jak

může

uhradit

svoji

pohledávku

z poskytnutého

úvěru v případě, že dlužník úvěr nesplatí. Ú v ě r o v á s m l o u v a m ů ž e z a n i k n o u t b u ď s p l n ě n í m s m l o u v y, která

spočívá

v řádném

splacení

úvěru

včetně

úroků

nebo

dohodou mezi bankou a klientem. Dále může úvěrová smlouva z a n i k n o u t o d s t o u p e n í m o d s m l o u v y z e s t r a n y b a n k y, p o k u d b y l úvěr

použit

dlužníkem

v rozporu

s účelem

vymezeným

ve

smlouvě, použití úvěru ke smluvenému účelu je nemožné nebo je

37

§497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

46

dlužník

v prodlení

s placením

měsíce.

V neposlední

řadě

splátek

může

po

dobu

smlouva

o

delší

úvěru

než

tři

zaniknout

výpovědí, kterou může podat každá z obou stran. §498 obchodního zákoníku stanoví, že strany mohou určit p e n ě ž n í p r o s t ř e d k y, j e ž j s o u p ř e d m ě t e m s m l o u v y, i v j i n é n e ž č e s k é m ě n ě , p o k u d t o n e n í v r o z p o r u s d e v i z o v ý m i p ř e d p i s y. T o znamená,

že

obchodním

zákoníkem

se

může

řídit

i

úvěrová

smlouva, jejímž předmětem je půjčka jiné měny než českých korun. P r o ú v ě r y p o s k y t o v a n é f y z i c k ý m o s o b á m n a s p o t ř e b n í ú č e l y, t z v.

spotřebitelské

smlouvy

o

úvěru

úvěry

platí

vedle

v obchodním

obecné

zákoníku

i

právní

úpravy

speciální

úprava

v zákoně č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského

úvěru.

V souladu

s právem

Evropské

unie

je

hlavním cílem této právní úpravy ochrana klientů bank ale i jiných subjektů při sjednávání spotřebitelského úvěru. Potřeba ochrany vyplývá z nerovného postavení, ve kterém se spotřebitel může ocitnout a které vyplývá z toho, že spotřebitel nemusí být s c h o p e n s p r á v n ě p o s o u d i t v e š k e r é p o d m í n k y s m l o u v y. Z hlediska

emise

peněz

je

podstatné

rozlišovat

mezi

u z a v ř e n í m s m l o u v y o ú v ě r u a č e r p á n í m ú v ě r u . Ve l m i č a s t o b a n k a podmiňuje Samotné

čerpání platné

úvěru

splněním

uzavření

smlouvy

podmínek

čerpání

o

nemá

úvěru

úvěru.

na

výši

měnových agregátů a tedy na množství peněz v ekonomice žádný v l i v. S m l o u v a s i c e z a v a z u j e j a k b a n k u , t a k d l u ž n í k a , a l e ž á d n ý dluh z titulu poskytnutí úvěru nevzniká. Pouze pokud dlužník splní podmínky čerpání stanovené ve smlouvě o úvěru a proběhne výše popsaná účetní operace čerpání úvěru

na

k tvorbě

běžný nových

účet

dlužníka

bezhotovostních

nebo

jeho

peněz.

dodavatele,

Znovu

je

dle

dojde mého

názoru potřeba zdůraznit, že toto platí pouze v případě, kdy stranou poskytující úvěr je banka. Úvěrové rovněž

řídí

obchody

nebankovních

ustanoveními

obchodního 47

poskytovatelů zákoníku

o

úvěrů

se

smlouvě

o

úvěru. Nicméně při čerpání těchto úvěrů nikdy nevznikají nové bezhotovostní

peníze

a

tyto

subjekty

poskytují

úvěry

z již

existujících peněžních prostředků na běžných účtech. Obecně lze shrnout, že právo reguluje pouze dvoustranný soukromoprávní

vztah

dlužníka

a věřitele

a nijak

neupravuje

fakt, že banka při poskytnutí úvěru vytváří nové bezhotovostní peníze. peněžní

Banka

skutečně

prostředky

poskytuje dlužníkovi

v určité

výši,

nicméně

v jeho o

prospěch

původu

těchto

prostředků právní předpisy mlčí. Zajímavou

otázku

hodnou

samostatného

zkoumání

představuje fakt, že smluvní strany si mohou jako měnu úvěru dohodnout i jinou měnu než českou korunu, pokud to není v r o z p o r u s d e v i z o v ý m i p ř e d p i s y. P o s k y t o v á n í c i z o m ě n o v ý c h ú v ě r ů bankami tak má v ýz namné dopady na emisi zahraničních měn. Stejně

tak

vzniknout

ale

i

české

v zahraničních

koruny

mohou

bankovních

stejným

ústavech.

způsobem

Zahraničním

aspektům emise peněz se budu podrobněji věnovat v poslední části této rigorózní práce.

5.2 Nákup cenných papírů I když bankovní úvěr představuje hlavní zdroj vzniku peněz v ekonomice, není zdaleka jediným způsobem, jakým vznikají peníze v obchodních bankách. A jsou to znovu pouze obchodní b a n k y, k t e r é j s o u s c h o p n y z a p o m o c i ú č e t n í c h o p e r a c í v y t v á ř e t peníze jako zůstatky na běžných účtech klientů. Jak již bylo z m í n ě n o , p e n í z e v z n i k a j í k d y k o l i v, k d y ž b a n k a p ř i p í š e u r č i t o u částku na klientský účet, aniž by při stejné transakci nedošlo kdekoliv v bankovním sektoru k odepsání stejné částky z jiného klientského účtu. Pokud například koupí banka cenný papír od nebankovního subjektu, její rozvaha se změní následujícím způsobem.

48

Banka kupující cenné papíry

Aktiva

Pasiva

Cenné papíry

Běžné účty klientů

1000 Kč

1000 Kč

Nákupem cenných papírů a připsáním příslušné částky na účet

prodávajícího

uvedeném

příkladu

fundamentálně musí

při

zůstatek

vznikly

liší

nákupu na

1000 od

peníze,

ve

výše

Kč.

postup

se

opět

jednotek,

které

postupu

cenného

svém

bezhotovostní Účetní

nebankovních

papíru

běžném

snížit

účtu

o

nebo

zaplacenou zůstatek

částku

hotovosti

v pokladně. Výše bilanční sumy se tak těmto jednotkám nezmění. Naproti tomu banka může platit za nakupované cenné papíry tím, že zvýší své závazky vůči klientům a zároveň tím zvýší bilanční sumu. Situace kapitálové

bankovní

cenné

papíry

jednotky nebo

o

je

stejná,

dluhové

jedná-li

cenné

p a p í r y,

se

o

s tím

rozdílem, že v případě koupě dluhového cenného papíru vzniká bance

peněžitá

pohledávka

koupě

kapitálového

cenného

za

emitentem,

papíru

zatímco

získává

banka

v případě podíl

na

aktivech emitenta po odečtení všech jeho závazků a emitentovi nevzniká peněžní závazek vůči bance. Koupě dluhových cenných papírů od nebankovní jednotky se po ekonomické stránce neliší od poskytování úvěrů. Jediným, zato ale podstatným rozdílem je skutečnost, že dluhový cenný p ap í r, n a ro z d í l o d ú v ě ru , j e s n ad n ěj i o b ch o d o v a t e l n ým ak t i v em , kterému přiznává právo některé vlastnosti, které usnadňují jeho obchodování. 49

Úplně stejná situace nastane, a tedy dojde k tvorbě peněz v ú č e t n i c t v í o b c h o d n í b a n k y, k d y ž b a n k a k u p u j e o d n e b a n k o v n í j e d n o t k y j a k ý k o l i j i n ý m a j e t e k n e b o s l u ž b y. P o k u d b a n k a p l a t í za poskytnuté zboží nebo služby připsáním příslušné částky na ú č e t d o d a v a t e l e z b o ž í n e b o s l u ž b y, v y t v o ř í t í m t o z p ů s o b e m n o v é b e z h o t o v o s t n í p e n í z e . To p l a t í i p r o p ř í p a d , k d y d o d a v a t e l z b o ž í n e b o s l u ž b y n e m á o t e v ř e n ý s v ů j ú č e t u b a n k y, k t e r á m u z a j e h o zboží nebo služby platí.

5.3 Další způsoby emise bezhotovostních peněz Shora uvedené příklady tvoří nejdůležitější způsob tvorby peněz úvěru.

obchodními Nicméně

bankami

existují

i

s naprostou další

účetní

dominancí operace,

bankovního při

kterých

vznikají v obchodních bankách bezhotovostní peníze. Pro lepší pochopení výjimečných účetních postupů bank uvádím několik z nich. Peníze jako zápisy na běžném účtu klientů bank vznikají dále při úročení vkladů a jiných závazků bank vůči nebankovním jednotkám,

například

emitovaných

dluhových

cenných

papírů;

dále pak výplatou platů a odměn zaměstnancům a statutárním orgánům bank a v neposlední řadě při výplatě dividend a tantiém akcionářům bank. Z ů s t a t k y n a ú č t e c h k l i e n t ů a j i n é z á v a z k y, j a k o n a p ř í k l a d emitované dluhopisy obchodní banky úročí. Úročení probíhá tak, že na konci měsíce, čtvrtletí nebo roku dle dohody s klientem banka připíše výši úroku na účet klienta. Dochází tak opět ke vzniku bezhotovostních peněz. Podvojně banka účtuje připsaný ú r o k j a k o ú r o k o v é n á k l a d y. Účetní

případ

výplaty

dividend

následující zjednodušená rozvaha.

50

a

tantiém

ilustruje

Banka vyplácející dividendu

Aktiva

Pasiva

Běžné účty klientů

1000 Kč

Nerozdělený zisk

1000 Kč

Banka stejnou

debetuje

částku

Bilanční

na

suma

účet

účet

nerozděleného

vedený

banky

se

pro

zisku

a

nebankovního

nezmění,

ale

připisuje akcionáře.

vzniknou

nové

bezhotovostní peníze, a to i v případě, že nebankovní akcionář vede

účet

u

jiné

bankovní

instituce.

V souhrnu

bankovního

sektoru dojde k tvorbě nových bezhotovostních peněz. Nutno zdůraznit, že k tvorbě nových bezhotovostních peněz dojde

pouze

nebankovnímu

v případě

výplaty

akcionáři.

Při

dividendy

výplatě

nebo

tantiémy

bankovnímu

akcionáři

k tvorbě bezhotovostních peněz nedojde, protože banka nepřipíše částku dividendy na účet klienta, ale použije k uhrazení svého závazku

vůči

bankovnímu

akcionáři

účtu

rezerv

u

centrální

b a n k y, z e k t e r é h o p ř e v e d e p ř í s l u š n o u č á s t k u n a ú č e t r e z e r v u centrální banky bankovního akcionáře Stejný efekt má i výplata platů a odměn zaměstnancům a statutárním

orgánům

bank.

Banka

v tomto

případě

připisuje

peníze na účet zaměstnance nebo člena statutárního orgánu a podvojným účetním zápisem debetuje nákladový účet náklady na 51

zaměstnance. Není dlouhodobě

divu, že zaměstnanci

vykazují

nejvyšší

v bankovním sektoru

příjmy

ze

všech

sektorů

v ekonomice. Každá banka při jejich odměňování vytváří peníze a

není

omezená

jakýkoliv

jiný

žádnými

svými

nebankovní

zdroji.

subjekt

je

Na

druhou

omezen

stranu,

stavem

jeho

finančních prostředků na jeho bankovním účtu při rozhodování o výši mezd a odměn zaměstnanců a členů statutárních orgánů. Lze shrnout, že bankovní instituce mají naprosto specifické účetní

postupy

oproti

ostatním

ekonomickým

subjektům

a

že

v y t v á ř e j í b e z h o t o v o s t n í p e n í z e k d y k o l i v, k d y ž p ř i p i s u j í u r č i t o u částku

na

účet

klienta,

aniž

by

stejná

nebo

i

jiná

banka

v souvislosti se stejnou transakcí stejnou částku z účtu jiného klienta odepsala, přičemž dominantní formou tvorby peněz je b a n k o v n í ú v ě r.

5.4 Deficit státního rozpočtu a emise bezhotovostních peněz Mnohý by se mohl ptát, jak do výše popsaného bankovního systému

s tvorbou

bezhotovostních

peněz

zapadá

stát

a

jeho

rozpočet. Státní rozpočet přerozděluje značnou část vytvořeného hrubého

domácího

produktu,

přičemž

hospodaření

státního

rozpočtu může skončit jak schodkem, to znamená vyššími výdaji n e ž p ř í j m y, t a k p ř e b y t k e m , v y š š í m i p ř í j m y n e ž v ý d a j i . Pokud stát hospodaří v příslušném roce s deficitem státního rozpočtu,

vydává

k pokrytí

tohoto

deficitu

státní

d l u h o p i s y,

pokud nekryje rozdíl mezí příjmy a výdaji prodejem státních a k t i v. V p ř í p a d ě , ž e t y t o d l u h o p i s y k u p u j í b a n k o v n í i n s t i t u c e , dochází hledat

k tvorbě zdroj

nových

znepokojení

bezhotovostních ekonomických

peněz.

Zde

analytiků

můžeme

z

vývoje

inflace v dobách vysokých rozpočtových deficitů. Stejně tak je tento

fakt

důvodem

stanovení

pravidel

pro

členské

země

Evropské unie, které stanoví limit pro maximální možný schodek státního rozpočtu na 3% hrubého domácího produktu. Podívejme

se

na

státní

rozpočet 52

blíže

z pohledu

toků

finančních prostředků. Ekonomické subjekty plní svou daňovou povinnost platbou ze svých běžných účtů na účet státu vedeného u c e n t r á l n í b a n k y. To z n a m e n á , ž e o b j e m b e z h o t o v o s t n í c h p e n ě z a tudíž i peněžních agregátů poklesne o platbu daně. Obchodní banka

ve

stejné

výši

sníží

své

rezervy

u

centrální

banky

a

centrální banka připíše částku ve výši placené daně na účet státu u centrální

b a n k y.

Bilanční

suma obchodní

banky se sníží

a

rozvaha centrální banky se nezmění. Když státního

dojde

k čerpání

rozpočtu,

proces

prostředků probíhá

z jednotlivých

obráceně.

kapitol

Centrální

banka

d e b e t u j e ú č e t s t á t u a k r e d i t u j e ú č e t r e z e r v o b c h o d n í b a n k y, u k t e r é v e d e s v ů j ú č e t p ř í j e m c e p l a t b y z e s t á t n í h o r o z p o č t u . Ve stejnou

dobu

připisuje

klienta,

příjemce

vytváří

bezhotovostní

obchodní

platby

ze

banka

státního

peníze

platbu

rozpočtu.

v podobě

na

účet

Znovu

peněžních

svého se

tak

agregátů,

respektive peníze na účtech u obchodních bank, které platbou s t á t u z a n i k l y. B i l a n č n í s u m a o b c h o d n í b a n k y s e z v ě t š í o č á s t k u platby

a

zůstane

rozvaha

centrální

nezměněna.

rozpočtem,

nemá

na

banky

Pokud objem

stát

co

do

výše

hospodaří

bezhotovostních

bilanční

sumy

s vyrovnaným peněz

za

celé

r o z p o č t o v é o b d o b í v s o u h r n u ž á d n ý v l i v. Pokud však stát hospodaří se schodkem státního rozpočtu, v y d á v á M i n i s t e r s t v o f i n a n c í k j e h o p o k r y t í s t á t n í d l u h o p i s y, a b y pokrylo převis výdajů nad příjmy z daní a dalších zdrojů příjmů státního rozpočtu. Když do těchto dluhopisů investují bankovní instituce, situace je následující. Banky zaplatí cenu dluhopisu z účtu rezerv u centrální banky a převedou příslušnou částku na ú č e t s t á t u u c e n t r á l n í b a n k y. T a t o o p e r a c e n e m á v l i v n a m n o ž s t v í bezhotovostních peněz v ekonomice. Pouze se změní struktura aktiv obchodních bank, které teď drží v aktivech více dluhopisů n a ú k o r l i k v i d i t y u c e n t r á l n í b a n k y. Stát ale prostředky získané nad rámec svých rozpočtových příjmů použije k platbám dodavatelů za zboží nebo služby nebo k platbám

státním

zaměstnancům. 53

Když

oprávněná

osoba

autorizuje platbu z výnosů státních dluhopisů, centrální banka d e b e t u j e ú č e t s t á t u a k r e d i t u j e ú č e t r e z e r v o b c h o d n í b a n k y, u které

vede

příjemce

platby svůj

účet.

Stejně

tak

i

obchodní

banka připisuje stejnou částku na účet svého klienta. Připsáním na účet klienta u obchodní banky vznikly nové bezhotovostní peníze (rozuměj peníze na účtech u obchodních bank), které by se

nedostaly

do

ekonomiky

nebýt

schodku

státního

rozpočtu

financovaného emisí státních dluhopisů. Nutno podotknout, že výše uvedené platí, jen pokud státní dluhopisy

kupuje

bankovní

instituce.

Kdyby

státní

dluhopis

koupila nebankovní jednotka, při platbě jeho ceny by debetovala svůj

účet

u

obchodní

banky

a

tím

snižovala

množství

b e z h o t o v o s t n í c h p e n ě z v e k o n o m i c e . Ta t o s u m a b y s e d o s t a l a d o ekonomiky při platbě ze státního rozpočtu a ve stejném objemu by vytvořila nové bezhotovostní peníze na účtu příjemce platby ze státního rozpočtu. I v uvedeném příkladu vznikají peníze na základě úvěru, tentokrát při poskytování úvěru obchodními bankami státu, který p e n í z e p o u ž i j e p r o r ů z n é p l a t b y v e k o n o m i c e . V i d í m e t e d y, ž e zdaleka

největší

objem

peněz

v ekonomice

vzniká,

když

se

některý subjekt zadluží, ať už se jedná o stát, fyzickou osobu nebo právnickou osobu. Dluhopisy

státu

vydávané

k profinancování

deficitu

s t á t n í h o r o z p o č t u n a k u p u j í b u ď d o m á c í b a n k o v n í s u b j e k t y, n e b o rozličné domácími

zahraniční subjekty

s u b j e k t y. mají

Pouze

potenciál

dluhopisy

zvyšovat

nakoupené

objem

peněžních

agregátů. P o k u d n a k o u p í s t á t n í d l u h o p i s y d o m á c í b a n k o v n í s u b j e k t y, zaplatí za ně z účtu rezerv u centrální banky na účet státu u c e n t r á l n í b a n k y. Z m ě n í s e t a k p o u z e p a s i v a c e n t r á l n í b a n k y. S t á t posléze použije peníze na účtu u centrální banky na platby za z b o ž í a s l u ž b y. T o z n a m e n á , ž e z m i ň o v a n é č á s t k y s e v r á t í n a účet rezerv ale také na účet příjemce plateb od státu na účtu u obchodní

b a n k y.

Celým

výsledkem 54

této

operace

je

zvětšení

objemu peněžního agregátu M1. Pokud státní

chce

jakýkoliv

d l u h o p i s y,

obchodní

banky

musí

zahraniční

si

v českých

nejdříve korunách

subjekt otevřít

a

na

ten

nakoupit účet

u

české domácí

nakoupit

české

k o r u n y z a z a h r a n i č n í m ě n u . To s e s t a n e t a k , ž e d o m á c í b a n k a m u připíše částku v českých korunách na účet a banka obdrží platbu zahraniční měny na své nostro držené v zahraničí v zahraniční m ě n ě u k o r e s p o n d e n č n í b a n k y. P o t é p o u ž i j e č e s k é k o r u n y n a n á k u p d l u h o p i s ů . N á k u p s e p r o j e v í d e b e t e m j e h o ú č t u u b a n k y, debetem účtu rezerv u centrální banky a kreditem účtu státu u c e n t r á l n í b a n k y. Ve c h v í l i , k d y s t á t p o u ž i j e p e n í z e k p l a t b ě z a z b o ž í n e b o s l u ž b y p r o b ě h n e d e b e t ú č t u s t á t u u c e n t r á l n í b a n k y, kredit účtu rezerv přijímající banky a běžného účtu příjemce p l a t b y. Ačkoliv z účetního hlediska se jeví výsledek obou operací totožný, došlo k zvětšení rozvah bankovního sektoru a zvětšení z á v a z k ů b a n k o v n í h o s e k t o r u o č á s t k u z a p l a c e n o u z a d l u h o p i s y. Nicméně

v případě

koupě

dluhopisu

zahraničním

subjektem

nedošlo ke zvětšení objemu peněžních agregátů, protože vklady nerezidentů u domácích bank se nezapočítávají ani do peněžního agregátu M1 ani do peněžního agregátu M2.

5.5 Právní povaha bankovních vkladů O

běžných

účtech

nebo

bankovních

vkladech

toho

bylo

v této práci již hodně řečeno, hlavně z ekonomického a účetního hlediska. Nyní se zaměřím na to, jakým způsobem český právní řád upravuje závazkový právní vztah mezi bankou a klientem, pro kterého banka vede běžný nebo jakýkoliv jiný účet. Většina vztahů mezi klientem a bankou nachází svůj bezprostřední či zprostředkovaný odraz na bankovních účtech, které vedou banky p r o s v é k l i e n t y. Klientský

bankovní

účet

lze 55

charakterizovat

jako

účet

pohledávek

a

závazků

banky

vyplývajících

z jejích

vztahů

s klientem. Banka jako věřitel na něm eviduje svoje pohledávky za klientem, naopak pokud je v pozici dlužníka, eviduje svoje z á v a z k y v ů č i k l i e n t o v i . 38 Banka vede pro své klienty rozličné druhy účtů. Běžné účty slouží klientům bank především k likvidnímu uložení dočasně volných

prostředků

a

provádění

bezhotovostního

platebního

styku. Kontokorentní účty jsou kombinací běžného a úvěrového účtu.

Oproti

tomu

vkladové

termínované

účty

jsou

ú č t y,

na

kterých banka vede termínové vklady svým klientům. Podobně vkladové spořicí účty slouží k vedení úsporných vkladů klientů. S p e c i á l n í m d r u h e m ú č t u j s o u d e p o t n í ú č t y, n a k t e r ý c h b a n k a v e d e p r o s v é k l i e n t y c e n n é p a p í r y, k t e r é u n í m a j í v e s p r á v ě nebo v úschově. Z hlediska emise peněz a monetární politiky jsou

nejdůležitější

běžné,

termínované

a

spořicí

ú č t y.

Proto

zaměřím pozornost právě na ně. Za

hlavní

funkci

běžného

účtu

lze

považovat

provádění

bankovního styku. Pokud má klient finanční prostředky na svém b ě ž n é m ú č t u , n a c h á z í s e v p o s t a v e n í v ě ř i t e l e b a n k y. A č k o l i v s e často používá vyjádření, že klient má své peněžní prostředky u l o ž e n y u b a n k y, v e s k u t e č n o s t i b a n k a n e s p r a v u j e p e n í z e p r o klienta, ale klient vlastní pohledávku vůči bance stejně jako každý jiný věřitel ze závazkového vztahu. Základ

právní

úpravy

běžných

účtů

obsahuje

obchodní

zákoník v §708 – §715. Stejně jako smlouva o bankovním úvěru i s m l o u v a o b ě ž n é m ú č t u j e a b s o l u t n í m o b c h o d e m . To z n a m e n á , ž e bez ohledu na to zda klientem banky je fyzická nebo právnická osoba a bez ohledu na to, zda účet je využíván k soukromým nebo

podnikatelským

aktivitám,

řídí

se

právní

vztah

ustanoveními obchodního zákoníku. Zásady Všeobecnými

38

vedení

bankovních

obchodními

účtů

podmínkami,

jsou které

Dvořák Petr, Bankovnictví pro bankéře a klienty, Linde, 3.vyd., Praha 2005, s. 260

56

dále

upraveny

vydala

Česká

národní banka. Jednotlivé obchodní banky mohou tyto podmínky převzít v plném rozsahu nebo se odvolat jen na některá jejich ustanovení. Alternativně je mohou rovněž modifikovat a vytvořit t a k v l a s t n í o b c h o d n í p o d m í n k y. Pro

konkrétní

rozhodující

znění

běžný

účet

smlouvy

o

a

podmínky

běžném

jeho

účtu.

vedení

Smlouva

je

může

o d k a z o v a t n a o b c h o d n í p o d m í n k y b a n k y, p o k u d j s o u k l i e n t o v i známé nebo ke smlouvě přiložené. Banka

zřizuje

běžný

Kogentní

ustanovení

v yž aduje

pro

základě

na

obchodního

smlouvu

sjednané

účet

o

smlouvy

běžném je

základě

žádosti

zákoníku účtu

banka

v

§708

písemnou

zavázána

klienta. odst.

formu.

zřídit

účet

2 Na od

určité doby a v určité měně, přijímat na něj vklady a platby a uskutečňovat podmínky

z něho

pro

minimální

výplaty

zřízení

počáteční

a

a

p l a t b y.

vedení

vklad,

účtu,

povinnost

Banka jako

může jsou

využívat

stanovit například

předepsané

formuláře a podobně. Za

základní

náležitosti

smlouvy

o

běžném

účtu

lze

považovat následující údaje: Označení majitele účtu, měnu, ve které je účet veden, vymezení okruhu osob oprávněných nakládat s p r o s t ř e d k y n a ú č t u , v ý š e a z p ů s o b s t a n o v e n í ú r o k o v é s a z b y, forma, způsob a periodicita předávání zpráv o stavu a pohybech na účtu a v neposlední řadě výše a způsob stanovení a způsob úhrady poplatků za vedení účtu. Z právního hlediska je třeba pečlivě rozlišovat mezi osobou oprávněnou nakládat s účtem a osobou oprávněnou disponovat s prostředky

na

účtu.

Nakládat

s účtem

je

oprávněn

pouze

majitel účtu, jiná osoba jen na základě plné moci. Běžný účet může být zřízen i pro několik osob, potom má každá z nich postavení

majitele účtu. Pro majitele účtu představuje běžný

účet majetek zachycený v aktivech. Stejně tak se běžný účet stává předmětem dědického řízení v případě smrti majitele účtu. Při

nakládání

s peněžními

prostředky

na

účtu

se

jedná

pouze o možnost osob oprávněných majitelem účtu disponovat 57

s prostředky

na

účtu

způsobem

a

v rozsahu

stanoveném

ve

smlouvě o běžném účtu, ale nikoliv sjednávat změny podmínek s m l o u v y. M a j i t e l z m o c ň u j e d a l š í o s o b y k d i s p o z i c i s ú č t e m n a p o d p i s o v é m v z o r u . Te n m u s í m í t n á l e ž i t o s t i p l n é m o c i a p o u z e osoby

uvedené

na

podpisovém

vzoru

mohou

disponovat

s p r o s t ř e d k y n a ú č t u , t o z n a m e n á p r o v á d ě t v ý b ě r y a p l a t b y. Základními

povinnostmi

vyplývajícími

pro

banky

ze

smlouvy o běžném účtu jsou následující: Povinnost přijímat na účet peněžité vklady a bezhotovostní platby v měně, na kterou účet zní, na základě příkazu majitele účtu nebo oprávněných osob provést řádně a včas výplaty a platby majiteli účtu nebo jím určeným osobám. Dále, není-li stanoveno jinak, má banka povinnost

oznámit

majiteli

výpisem

z účtu

po

skončení

kalendářního měsíce každý přijatý vklad a platbu, provedenou výplatu

a

platbu

v tomto

kalendářní

měsíci

a

po

skončení

k a l e n d á ř n í h o r o k u z ů s t a t e k n a ú č t u . 39 V teoretické rovině lze smlouvu o běžném účtu považovat za jakousi rámcovou smlouvu upravující komplexně celou řadu právních

vztahů,

v průběhu bankou

jejich

vzniká

které

vznikají

obchodního

až

okamžikem

mezi

vztahu.

bankou

Pohledávka

připsání

první

a

klientem klienta

částky

na

za účet

klienta. V praktické rovině banka buď přijme hotovostní vklad, který

posléze

odveze

do

centrální

b a n k y,

kde

ho

vymění

za

kredit na svém účtu rezerv u centrální banky nebo přijme platbu z jiné banky v clearingovém centru centrální banky kreditem na svůj

účet

rezerv

u

centrální

b a n k y,

přičemž

posléze

připíše

stejnou částku na běžný účet klienta. V obou případech banka přijme platbu, kterou zvýší svůj majetek, ale v obou případech obdrží tyto finanční prostředky ve prospěch a na účet svého klienta. Nejedná se však v právním smyslu o úschovu nebo správu, neboť závazek banky vůči klientovi z titulu vedení prostředků na

39

Dvořák Petr, Bankovnictví pro bankéře a klienty, Linde, 3.vyd., Praha 2005

58

jeho

běžném

účtu

není

nijak

spojen

a

nijak

nesouvisí

s p o h l e d á v k o u o b c h o d n í b a n k y z a c e n t r á l n í b a n k o u . Tyt o p r á v n í v z t a h y j s o u z c e l a o d d ě l e n y. N i c m é n ě z o b c h o d n í h o h l e d i s k a j e pro každou banku důležité, aby udržovala nižší úročení svých závazků, tedy hlavně účtů vedených pro klienty než je úročení jejích pohledávek, z nichž největší objem představují poskytnuté úvěry a pohledávky za centrální bankou. Smlouvy

o

vedení

účtu

mohou

být

různým

způsobem

m o d i f i k o v á n y. N a p ř í k l a d s e m ů ž e k l i e n t z a v á z a t , ž e p r o s t ř e d k y z účtu

po

určité

časové

období

nevybere,

za

což

ho

banka

k o m p e n z u j e v y š š í ú r o k o v o u s a z b o u n e ž u b ě ž n é h o ú č t u . Ta k o v ý účet se stává termínovaným vkladovým účtem. Alternativně může klient souhlasit s tím, že bude moci vybírat prostředky z účtu pouze

s určitou

výpovědní

lhůtou.

Ta k o v ý

účet

se

nazývá

spořicím účtem a banka obvykle kompenzuje klienta zvýšenou úrokovou sazbou. Ačkoliv

dochází

k různým

modifikacím

dohody o

vedení

účtu, jedná se vždy o podobný a na stejném základě založený právní vztah. Klient banky nemá v bance uloženy peníze, ale je postaven na úroveň jakémukoliv jinému věřiteli s pohledávkou vůči bance. Právní povaha majitele běžného účtu vůči bance se n a p l n o p r o j e v í v p ř í p a d ě ú p a d k u b a n k y, k t e r á v e d e b ě ž n é ú č t y. Majitelé účtů v takovém případě nemají nárok na žádnou část aktiv

b a n k y,

ale

stejně

jako

ostatní

věřitelé

musí

čekat

na

zpeněžení majetku v konkurzní podstatě. Poslední

zmínka

o

běžných

účtech

souvisí

s peněžními

agregáty vykazovanými jako množství peněz v ekonomice Českou národní bankou. Běžné účty jako bankovní vklady splatné na viděnou tvoří peněžní agregát M1. Jedná se v podstatě o peněžní prostředky

použitelné

okamžitě

k platbám

za

zboží

a

s l u ž b y.

Modifikací smluv o vedení účtu vznikají termínové vklady a vklady s výpovědní lhůtou, které již tvoří společně s běžnými účty peněžní agregát M2, stejně jako vklady na běžných účtech

59

k o n v e r t o v a n é d o c i z í m ě n y. 40 Specifickou

formou

bankovního

vkladu

jsou

vklady

stavebního spoření. Stavební spořitelny provádějí svoji činnost p o d o b n ě j a k o b a n k y. Ve d o u p r o s v o j e k l i e n t y ú č t y, k d e j e j i c h k l i e n t i s h r o m a ž ď u j í v o l n é f i n a n č n í p r o s t ř e d k y. P ř e s t o ž e n e j d e o běžné účty a právní vztahy z těchto vkladů reguluje smlouva o stavebním

spoření,

z měnového

hlediska

se

jedná

o

stejné

bezhotovostní peníze jako u vkladů na běžných a termínovaných ú č t e c h , s o m e z e n o u m o ž n o s t í n a k l á d á n í s t ě m i t o p r o s t ř e d k y. Právní povaha bankovního vkladu, jeho specifikace a určení majitele účtu je také důležité pro institut pojištění vkladů a kdo a za jakých podmínek je oprávněn uplatňovat náhrady z Fondu pojištění vkladů. Pojištění vkladů a detaily jeho fungování však nejsou předmětem této práce a tak se jím nebudu dále zabývat.

40

Jílek Josef, Peníze a měnová politika, Grada Publishing, 1.vyd., Praha 2004, s. 30

60

6. Právní úprava monetární politiky V předchozích částech této rigorózní práce jsem se pokusil popsat vznik a zánik peněz v moderním bankovním systému a úpravu

závazkových

právních

vztahů

s tím

souvisejících.

Ve

zbývajících částech práce bych se chtěl zaměřit na to, jakým způsobem centrální banka provádí měnovou politiku, jaké jsou její meze, nástroje a v neposlední řadě, jaké právní předpisy umožňují České národní bance rozhodovat a provádět měnovou politiku.

6.1 Provádění monetární politiky Před

tím,

než

přistoupíme

k analýze

právních

nástrojů,

které má Česká národní banka, jako hlavní instituce odpovědná za měnovou politiku v České republice k dispozici, pokusím se odpovědět

na

otázku,

jakým

způsobem

je

vlastně

monetární

politika prováděna. Monetární politika je vlastně snahou centrální banky nebo jiné

pověřené

v ekonomice.

měnové To h o

autority

dociluje

ovlivňovat

regulací

úroveň

krátkodobých

inflace

úrokových

měr, ab y nakonec ovlivnil a množství peněz v ekonomice.

41

Na

množství peněz v ekonomice a na míru inflace však mají vliv i j i n é f a k t o r y n e ž č i n n o s t c e n t r á l n í b a n k y. J e d n á s e p ř e d e v š í m o hospodaření rozpočtu,

státu

ale

i

co

do

ochota

úrovně bank

zdanění

a

poskytovat

deficitů úvěry

státního a

ochota

ekonomických subjektů se zadlužovat. Jakým způsobem ovlivňuje centrální banka množství peněz v ekonomice, když jsou to především obchodní banky a stát kdo způsobuje

vznik

a

zánik

peněz

v bankovním

systému

při

poskytování úvěrů, respektive při financování schodků státního r o z p o č t u ? K l í č o v ý m f a k t o r e m j e t z v. l i k v i d i t a n e b o l i ú č t y r e z e r v 41

Jílek Josef, Peníze a měnová politika, Grada Publishing, 1.vyd., Praha 2004, s. 375

61

o b c h o d n í c h b a n k u c e n t r á l n í b a n k y. Každá právnická osoba, která obdržela od České národní banky povolení k působení jako banka, to znamená k přijímání vkladů a poskytování úvěrů, je povinna zřídit si u České národní b a n k y t z v. c l e a r i n g o v ý ú č e t . Te n t o ú č e t j e p r i m á r n ě v y u ž í v á n k zajištění

hladkého

v clearingovém

centru

mezibankovního České

národní

platebního

banky

a

styku

k vypořádání

obchodů mezi Českou národní bankou a obchodními bankami. Souhrn zůstatků na všech rezervních účtech se nazývá likvidita. Zajímavou vlastností likvidity je fakt, že její celkovou výši mohou obchodní banky jen stěží ovlivnit, ačkoliv se jedná o jejich pohledávky vůči České národní bance, které vedou ve své rozvaze

v položce

pohledávky

za

centrální

bankou.

Obchodní

banky si sice mezi sebou půjčují a vypůjčují zůstatky na těchto rezervních účtech, ale půjčky a výpůjčky mezi bankami nemění celkové množství těchto rezerv v bankovním systému. Pokud

například

dojde

k platbě

z jedné

banky

do

jiné

b a n k y, l i k v i d i t a s e p o u z e z ú č t u r e z e r v b a n k y o d e s í l a j í c í p l a t b u ve jménu svého klienta přesune na účet rezerv banky přijímající platbu

za

vykazovaná

svého jako

klienta. závazky

Je

zřejmé,

České

že

národní

celková banky

se

likvidita nezmění.

Stejně tak se celkový objem likvidity nezmění, když banka půjčí tyto zdroje jiné bance. Dojde pouze k přesunu zdrojů z jednoho účtu u centrální banky na druhý. Změny v objemu likvidity jsou mimo kontrolu obchodních b a n k a d o z n a č n é m í r y i m i m o k o n t r o l u Č e s k é n á r o d n í b a n k y. Hlavní

faktory

ovlivňující

výši

likvidity

oběživa, tj. bankovek a mincí, které si

jsou

změny

objemu

ekonomické subjekty

přejí držet pro svou potřebu. Pokud někdo vloží oběživo jako vklad na bankovní účet a obchodní banka ho posléze převeze do centrální banky výměnou za zvýšení zůstatku na účtu rezerv u c e n t r á l n í b a n k y, p a k d o j d e k e s n í ž e n í o b j e m u b a n k o v e k a m i n c í v oběhu, ale současně ke zvýšení objemu zůstatků na účtech rezerv všech obchodních bank. Pokud se subjekty v ekonomice 62

rozhodnou držet více oběživa, efekt na výši likvidity je přesně opačný.

Zvýšený

zájem

o

držení

hotovosti

znamená

snížení

o b j e m u l i k v i d i t y u c e n t r á l n í b a n k y. Z a z m í n k u t a k é s t o j í f a k t , ž e výše

závazků

centrální

banky

se

výše

uvedenými

operacemi

nezmění. Dalším významným faktorem ovlivňujícím výši likvidity u centrální banky je připsání úroků ve prospěch obchodních bank při

vypořádání

operací

na

stahování

l i k v i d i t y,

t z v.

repo

o p e r a c í . 42 Rezervy obchodních bank u centrální banky jsou předmětem obchodů

mezi

likvidity

na

jednotlivými účtu

s nedostatkem

u

likvidity

bankami.

centrální zdroje

Banky

banky

ze

svého

s přebytkem

půjčují

účtu.

bankám

Te n t o

trh

se

nazývá peněžním trhem. Nejdůležitějším faktorem způsobujícím nedostatek nebo přebytek likvidity na účtech u centrální banky jsou platby klientů jednotlivých bank. Obchody na peněžním trhu jsou uzavírány telefonicky nebo elektronickou formou. Z právního hlediska uzavírají banky mezi sebou smlouvy o obchodování na finančním trhu, které regulují všechny uzavřené transakce mezi dvěma stranami. Smlouva o obchodování

na

finančním

trhu

je

t z v.

rámcová

smlouva

zastřešující všechny transakce uzavřené mezi dvěma bankami na peněžním trhu, přičemž jednotlivé konkrétní transakce nejsou dokumentovány konfirmací. specifikující potvrzující

v papírové

Konfirmaci

si

nejdůležitější oběma

podobě

stranám

lze

vůbec

nebo

představit

aspekty obchodu,

jako

uzavřené co

jen

t z v.

formulář

transakce

bylo

a

ústně

nebo

úroková

sazba

elektronicky dohodnuto. Na

peněžním

trhu

se

formuje

krátkodobá

p e n ě ž n í h o t r h u t z v. P R I B O R ( P r a g u e I n t e r b a n k O f f e r e d R a t e ) . J e d n á s e o r e f e r e n č n í ú r o k o v o u s a z b u . To z n a m e n á , ž e s e j e d n á o p r ů m ě r s k u t e č n ě p o ž a d o v a n ý c h ú r o k o v ý c h s a z e b . Ta t o s a z b a s e

42

Jílek Josef, Peníze a měnová politika, Grada Publishing, 1.vyd., Praha 2004, s. 294

63

určuje pro různé splatnosti každý den a její hodnoty lze dohledat na

internetových

stránkách

České

národní

b a n k y.

Jedná

se

v podstatě o sazbu, za kterou jsou obchodní banky pro danou splatnost ochotny půjčit své volné prostředky na rezervním účtu u Č e s k é n á r o d n í b a n k y. Výše úrokové sazby PRIBOR se vždy pohybuje v rozmezí výše úrokových sazeb stanovených pro diskontní a lombardní sazbu Českou národní bankou. Je tomu tak proto, že diskontní sazbou

úročí

Česká

národní

banka

prostředky

z účtu

r e z e r v,

které si obchodní banka může u centrální banky uložit. Jelikož se

jedná

o

velmi

nízkou

preferují

poskytnout

příslušná

banka

úrokovou

p r o s t ř e d k y,

disponuje,

sazbu,

pokud

jiné

obchodní

volnou

obchodní

bance

banky

likviditou za

sazbu

PRIBOR. Naproti tomu lombardní úvěr od centrální banky v případě problémů s likviditou je pro obchodní banku velmi drahý. Proto se

snaží

PRIBOR.

získat Jak

likviditu již

bylo

od

jiné

uvedeno,

banky

přibližně

celkový

za

objem

sazbu

likvidity

n e o v l i v ň u j í o b c h o d n í b a n k y, a l e d o z n a č n é m í r y c e n t r á l n í b a n k a . Obchodní

banky

si

jen

půjčují

a

vypůjčují

celkový

objem

l i k v i d i t y. T o z n a m e n á , ž e p o k u d j e d n é b a n c e c h y b í l i k v i d i t a , například

z důvodu

mnoha

odchozích

plateb,

vždy

se

na

peněžním trhu najde jiná banka, do které platby směřovaly a k t e r á p r o t o d i s p o n u j e a k t u á l n í m p ř e b y t k e m l i k v i d i t y. T a t o b a n k a řeší problém, jak volnou likviditu výhodně zhodnotit. Obvykle nejlepší řešení pro ni představuje poskytnutí úvěru jiné bance s n e d o s t a t k e m l i k v i d i t y. Sazba PRIBOR a peněžní trh obecně je pro obchodní banky důležitý z následujícího důvodu. Jak bylo uvedeno v předchozích částech této rigorózní práce, při poskytnutí úvěru banka zvětšuje svoji

rozvahu

v aktivech

o

poskytnutý

úvěr

a

v pasivech

o

připsání částky na účet klienta a tím zvětšením svých závazků. V případě, že by všichni klienti poslali peníze ze svých účtů do j i n é b a n k y, b a n k a b y z a č a l a m í t p r o b l é m s n e d o s t a t k e m l i k v i d i t y 64

na účtu u centrální banky a musela by si půjčovat likviditu od ostatních bank. V tom případě by proti poskytnutým úvěrům ve své rozvaze měla pouze závazky vůči ostatním bankám místo klientských

vkladů.

Aby

i

v takovém

případě

udržela

banka

ziskovost, jsou poskytnuté úvěry běžně úročeny sazbou PRIBOR p l u s m a r ž e . M a r ž e z a j i š ť u j e b a n c e s t á l ý p ř í j e m n a d t z v. n á k l a d y refinancování, neboli nad sazbu PRIBOR. Úkolem centrální banky při provádění měnové politiky je určovat a ovlivňovat souhrnný objem likvidity na clearingových ú č t e c h o b c h o d n í c h b a n k u c e n t r á l n í b a n k y. C e n t r á l n í b a n k a s e s n a ž í p o m o c í t z v. r e p o o b c h o d ů d o s á h n o u t t a k o v é ú r o v n ě c e l k o v é l i k v i d i t y, a b y s e ú r o v e ň ú r o k o v é s a z b y p e n ě ž n í h o t r h u P R I B O R p o h y b o v a l a t ě s n ě n a d ú r o v n í t z v . r e p o s a z b y, c o ž j e z á k l a d n í sazba stanovovaná Českou národní bankou, respektive Bankovní r a d o u Č e s k é n á r o d n í b a n k y. Česká

národní

banka

vlastně

odčerpává

likviditu

z účtů

r e z e r v, t a k a b y j e j í c e l k o v ý o b j e m b yl d o s t a t e č n ý n a t o , a b y srazil úrokovou míru na peněžním trhu těsně nad úroveň repo s a z b y. V ě t š i n a c e n t r á l n í c h b a n k p ř i p r o v á d ě n í m ě n o v é p o l i t i k y však likviditu na clearingové účty obchodním bankám poskytuje. Důvodem této skutečnosti jsou devizové intervence prováděné Českou

národní

bankou

v době,

kdy

v první

polovině

devadesátých let udržovala fixní měnový kurz české koruny vůči cizím měnám. Díky těmto obchodům České národní banky došlo ke značné akumulaci zahraničních devizových rezerv a současně k e z n a č n é m u r ů s t u l i k v i d i t y. 43 Když se Česká národní banka pokoušela udržovat stabilní kurz

české

koruny

vůči

zahraničním

měnám,

každý

příliv

zahraničního kapitálu znamenal tlak na posílení kurzu koruny vůči příslušné měně. Příliv kapitálu neznamenal nic jiného, než že zahraniční investoři požadovali za svoji měnu českou korunu, aby mohli investovat prostředky v české ekonomice. České banky 43

Zahraniční devizové rezervy tvoří především účty České národní banky u zahraničních bank vedené v cizích měnách a v cizích měnách denominované cenné papíry.

65

j i m p o s k y t o v a l i č e s k é k o r u n y n a b ě ž n é ú č t y, z a t í m c o o b d r ž e l y zahraniční

měnu

ve

formě

platby

na

nostro

účty

v zahraničí

vedené v příslušné cizí měně. Jelikož ale české obchodní banky nechtěli držet značné objemy cizích měn, aby nebyl y vystaveny kurzovému riziku, snažily se tyto částky cizích měn prodat na d e v i z o v ý c h t r z í c h . To v y t v o ř i l o n a p ř í s l u š n ý c h d e v i z o v ý c h t r z í c h převis nabídky cizích měn nad poptávkou a vznikal tak tlak na z h o d n o c e n í k o r u n y. Česká národní banka však chtěla udržovat fixní kurz koruny vůči

zahraničním

měnám,

a

tak

intervenovala

na

devizových

trzích. Kupovala přebytky cizích měn od obchodních bank. Jako protihodnotu banka

v těchto

příslušné

obchodech

korunové

částky

připisovala na

Česká

účty obchodních

národní bank

u

c e n t r á l n í b a n k y. Z d e s e n a c h á z í d ů v o d t o h o , ž e Č e s k á n á r o d n í banka, na rozdíl od většiny ostatních centrálních bank, likviditu z rezervních účtů stahuje, spíše než dodává. V souhrnu

lze

říci,

že

měnovou

politiku

provádí

Česká

národní banka regulací objemu likvidity na účtech obchodních bank

u

České

národní

banky

tak,

aby

dosáhla

požadovaných

m e z i b a n k o v n í c h ú r o k o v ý c h m ě r. O d t ě c h t o ú r o k o v ý c h m ě r j s o u odvozeny bankami

úrokové

míry

společnostem

i

při

poskytování

jednotlivcům.

To

úvěrů je

obchodními

jediný

způsob,

jakým může Česká národní banka ovlivnit ekonomiku a měnový vývoj. Její vliv je pouze nepřímý, neboť existuje mnoho faktorů, k t e r é n e j s o u p o d k o n t r o l o u Č e s k é n á r o d n í b a n k y. Nejen tedy že

možnosti

centrální

banky při

ovlivňování

množství peněžní masy jsou omezené, ale trpí také nedostatky všech

politik

snažících

se

reagovat

na

ekonomické

nebo

společenské dění. Jedná se o to, že centrální banka nejprve musí p o z n a t s k u t e č n ý s t a v a p o t ř e b u e k o n o m i k y. J d e o p r o c e s n á r o č n ý na čas i lidské zdroje. Poté dochází po nějakou dobu ke tvorbě rozhodnutí a jeho implementaci. Nakonec trvá nějakou dobu, než se důsledky rozhodnutí centrální banky projeví v ekonomice. U měnově politických rozhodnutí se může jednat až o 12 - 18 66

měsíců, než se projeví v reálné ekonomice. Všechny tato stadia v yž adují

nějaký

čas

pro

řádné

proběhnutí

a

vystavují

tak

centrální banku nebezpečí, že v době, kdy se její rozhodnutí projeví, bude stav ekonomiky úplně jiný než v době, kdy se zdál zásah potřebným.

6.2 Nezávislost centrální banky V poměr

dobách zlata

standardu

zlatého

v

se

jedné stala

standardu jednotce

centrální

určoval m ě n y.

banka

Po

měnovou

politiku

opuštění

mocnou

zlatého

institucí

při

s m ě ř o v á n í m o n e t á r n í p o l i t i k y. C h a r a k t e r m ě n o v é p o l i t i k y z á v i s í do značné míry na závislosti či nezávislosti centrální banky na vládě. Je-li centrální banka závislá na vládě, přizpůsobuje se m ě n o v á p o l i t i k a z á j m ů m s t á t n í h o r o z p o č t u . 44 Existuje mnoho studií, ze kterých vyplývá, že v zemích, kde

existuje

silná

závislost

centrální

banky

na

vládě,

lze

vypozorovat vyšší míry inflace. Nezávislost centrální banky na vládě jednak potlačuje tendenci vládních politiků rozpoutávat r o z p o č t o v ý m i s c h o d k y i n f l a c i a j e d n a k t l u m í p o l i t i c k é c y k l y, kdy vlády se před volbami snaží zalíbit voličům, a tak utrácejí veřejné

prostředky

bez

ohledu

na

rozpočtovou

situaci.

Po

volbách potom dochází ve snaze napravit špatný stav veřejných rozpočtů

k silné

rozpočtové

restrikci

a

k přijímání

nepopulárních opatření. Nezávislost

centrální

banky

však

přináší

i

p r o b l é m y,

především v oblasti odpovědnosti centrálních bankéřů za jejich rozhodnutí, která mohou mít značný vliv na celou ekonomiku a společnost.

Pokud

je

centrální

banka

nezávislá,

neodpovídají

centrální bankéři za svá rozhodnutí vládě. Ale ani voličům, na rozdíl

od

politiků,

protože

nejsou

voleni.

Případné

chyby

centrální banky tak obvykle dopadají v politické rovině na hlavu 44

Holman Robert, Ekonomie, C.H.Beck, Praha 2009, s. 656

67

v l á d y. A tak vzniká dilema. Na jedné straně nezávislost centrální banky na vládě a na veřejném mínění přispívá k nízké inflaci a tlumí

politické

špatná

c y k l y.

měnová

Na

politika

druhé

straně

nebude

vzniká

rozpoznána,

nebezpečí, ani

že

postižena.

Jinými slovy hrozí nebezpečí, že měnovou politiku bude řídit e l i t a , j e ž s e n i k o m u n e z o d p o v í d á a j e j í ž č i n y n i k d o n e s o u d í . 45 Česká

národní

banka

je

považována

za

centrální

banku

nezávislou na vládě a jiných vládou řízených správních úřadech. Dokonce

svojí

přestože

že

nezávislostí úkoly

vyniká

České

i

ve

národní

světovém

banky

jsou

měřítku, v zákoně

formulovány jen velmi volně a rámcově. Podle zákona banka zajišťuje stabilitu české měny a za tím účelem určuje měnovou politiku. Odpovědnost bankovní rady České národní banky je rovněž

zákonem

formulována

velmi

volně.

ČNB

je

povinna

podávat parlamentu nejméně dvakrát ročně zprávu o měnovém vývoji a nejméně jednou za tři měsíce informovat o měnovém vývoji veřejnost. Nezávislost

ČNB

se

projevuje

v několika

rovinách.

Personální nezávislost spočívá v omezení politických tlaků při jmenování

a

nezávislost

odvolávání spočívá

členů

bankovní

v tom, že bankovní

r a d y.

Institucionální

rada ČNB při plnění

svých zákonem stanovených cílů a výkonu svých dalších činností nesmí přijímat ani vyžadovat pokyny od prezidenta, parlamentu, vlády

či

spočívá nástrojů

jakýchkoliv v autonomii k jejich

jiných

ČNB

dosažení.

subjektů.

při

Funkční

formulování

A

konečně

nezávislost

inflačních

finanční

cílů

a

nezávislost

spočívá v zákazu přímého financování veřejného sektoru a jím řízených subjektů.

45

Holman Robert, Ekonomie, C.H.Beck, Praha 2009, s. 658

68

6.3 ČNB v právním řádu ČR Institucí

plně

odpovědnou

za

měnovou

politiku

a

její

v provádění je v České republice Česká národní banka. Česká národní

banka

představuje

v právním

řádu

České

republiky

specifickou instituci. Nelze ji jednoznačně zařadit ani do moci výkonné, ani do moci soudní, ani do moci zákonodárné. Přitom ale plní celou řadu významných funkcí. Česká národní banka je ú s t ř e d n í b a n k o u Č e s k é r e p u b l i k y. S t e j n ě t a k v y k o n á v á i d o h l e d nad

finančním

trhem.

Vznikla

rozdělením

Státní

banky

zahrnuje

široké

Československé a je také jejím právním nástupcem. Okruh spektrum

činností

činností

České

od

národní

určování

a

banky

provádění

měnové

p o l i t i k y,

vydávání bankovek a mincí, řízení peněžního oběhu, platebního styku a zúčtování bank až po výkon dohledu nad bankovním sektorem,

kapitálovým

připojištěním,

trhem,

pojišťovnictvím,

družstevními

záložnami,

penzijním institucemi

elektronických peněz a devizový dohled. Česká národní banka poskytuje také bankovní služby státu a veřejnému sektoru a vede účty organizacím napojeným na státní rozpočet,

kterými

sociálního

jsou

zabezpečení,

finanční úřady

a

celní

práce,

ú ř a d y,

Česká

příspěvkové

správa

organizace,

státní fondy apod. Česká s Ústavou

národní České

banka

r e p u b l i k y,

vykonává zákonem

svou č.

činnost

6/1993

Sb.,

v souladu o

České

národní bance, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen zákon o

ČNB)

a

v souladu

s mnoha

dalšími

právními

p ř e d p i s y.

V Ú s t a v ě Č R n á l e ž í Č e s k é n á r o d n í b a n c e c e l á h l a v a š e s t á . Ta ovšem stanoví pouze, že Česká národní banka je ústřední bankou státu, že hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu a že do její činnosti lze zasahovat jen na základě zákona.

46

Ústava dále předpokládá přijetí zvláštního zákona, který upraví

46

Článek 98 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů

69

její postavení a působnost. Tímto zákonem je výše zmiňovaný zákon č. 6/1993 Sb., o Č e s k é n á r o d n í b a n c e , v e z n ě n í p o z d ě j š í c h p ř e d p i s ů . Te n t o z á k o n ustanovuje

Českou

národní

banku

jako

právnickou

osobu

s postavením veřejnoprávního subjektu se sídlem v Praze, který se nezapisuje do obchodního rejstříku. Česká národní banka je organizována do svého ústředí se sídlem

v Praze,

Budějovicích,

poboček

Hradci

v Ústí

Králové,

nad

Labem,

Brně

a

Plzni,

Ostravě

a

Českých účelových

organizačních jednotek. Nejvyšším

řídícím

orgánem

České

národní

banky

je

B a n k o v n í r a d a Č e s k é n á r o d n í b a n k y, j e j í m i ž č l e n y j s o u g u v e r n é r , dva

viceguvernéři

disponuje

a

rozsáhlými

čtyři

vrchní

pravomocemi,

ředitelé.

Bankovní

mezi

patří

něž

rada

určování

měnové politiky a nástrojů pro její uskutečňování a rozhodování o

zásadních

v oblasti kromě

měnově

dohledu jiného,

nad

politických finančním

schvaluje

opatřeních

trhem.

rozpočet

Dále

České

a

opatřeních

bankovní národní

rada, b a n k y,

rozhoduje o rozkladech proti rozhodnutím České národní banky v prvním národní

stupni, banky

a

z pracovněprávních

stanoví

zásady

vykonává vztahů

činnosti

práva

vůči

a

a

obchodů

povinnosti

zaměstnancům

České

vyplývající

České

národní

b a n k y. G u v e r n é r a , v i c e g u v e r n é r y a o s t a t n í č l e n y b a n k o v n í r a d y j m e n u j e a o d v o l á v á p r e z i d e n t r e p u b l i k y. R o z h o d n u t í p r e z i d e n t a republiky

o

jmenování

nebo

odvolání

členů

bankovní

rady

n e v y ž a d u j í k o n t r a s i g n a c i p ř e d s e d y n e b o č l e n a v l á d y. Z á k o n d á l e u p r a v u j e n e z á v i s l o s t Č e s k é n á r o d n í b a n k y, k d y ž v §9 zakazuje České národní bance a bankovní radě při výkonu své

činnosti

přijímat

r e p u b l i k y,

Parlamentu,

jakéhokoliv

jiného

ani

vyžadovat

v l á d y,

subjektu.

pokyny

správních

Nicméně

od

prezidenta

úřadů

informování

ani a

od

poradní

funkce vůči vládě je vyžadována. Kromě pravomocí v oblasti emise a řízení oběhu bankovek a mincí, o čemž bylo pojednáno v části 4.2, svěřuje zákon o ČNB 70

České národní bance rozsáhlé pravomoci v oblasti devizového hospodářství a regulace finančního trhu.

Česká národní banka,

mimo jiné, stanovuje režim kurzu české měny k cizím měnám, přičemž nesmí ohrozit hlavní cíl své činnosti, jímž je starost o cenovou stabilitu, vyhlašuje kurz české měny vůči cizím měnám, stanovuje

cenu

zlata

v bankovních

operacích

České

národní

b a n k y a s p r a v u j e a u s c h o v á v á z l a t é a d e v i z o v é r e z e r v y. V o b l a s t i devizové

regulace

vydává

licence

pro

devizové

obchody

a

kontroluje jejich držitele a v případě zjištění nedostatků může tyto licence i odnímat. V neposlední

řadě

opravňuje

zákon

o

ČNB,

v oblasti

devizového hospodářství, Českou národní banku vydávat cenné papíry znějící na cizí měnu a provádět obchody se zlatem a devizovými obchodů

hodnotami

stejně

s tuzemskými

a

jako

všechny

zahraničními

druhy

bankami

i

bankovních spořitelními

ú v ě r n í m i d r u ž s t v y. Č e s k á n á r o d n í b a n k a p r o v á d í t a k é p l a t e b n í s t y k s e z a h r a n i č í m . 47 V oblasti nad

celým

odpovědná bank,

dohledu vykonává Česká národní

finančním za

dohled

spořitelními

elektronických

elektronické cenných

peníze,

kapitálovým

trhem.

nad

bankami,

pobočkami

zahraničních

úvěrovými

d r u ž s t v y,

institucemi

a

pobočkami a

jinými

organizátory

zahraničních osobami,

institucí

s cennými

p a p í r y,

emitenty

depozitářem,

jinými

osobami

f o n d y,

trhu

je

vydávají

investičních

investičními

Konkrétně

které

obchodníky

centrálním

evidenci

společnostmi, systémů,

peněz

papírů,

vedoucími

i

peněz,

elektronických

banka dohled

nástrojů,

provozovateli

s investičními

investičními vypořádacích

nástroji

a

dalšími

osobami, o kterých to stanoví právní předpisy pro podnikání na kapitálovém trhu. V oblasti

pojišťovnictví

dohlíží

Česká

národní

banka

na

činnost pojišťoven, zajišťoven, penzijních fondů a dalších osob

47

§36 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů

71

působících

v oblasti

pojišťovnictví

a

penzijního

připojištění.

V neposlední řadě odpovídá Česká národní banka za bezpečné, spolehlivé a efektivní fungování platebních systémů stejně jako za bezpečné fungování celého bankovního systému. Dohledem zákon rozumí rozhodování o žádostech o udělení licencí,

povolení

podmínek

a

předchozí

stanovených

s o u h l a s y,

udělenými

kontrolu

licencemi

dodržování

a

povoleními,

kontrolu dodržování zákonů a kontrolu dodržování vyhlášek a opatření vydaných Českou národní bankou, získávání informací potřebných

pro

výkon

dohledu

a

jejich

vymáhání

včetně

ověřování jejich pravdivosti, úplnosti a aktuálnosti. Dále pak ukládání opatření k nápravě a sankcí a v neposlední řadě dohled zahrnuje řízení o správních deliktech a přestupcích. Jako poradní orgán bankovní rady České národní banky pro oblast dohledu nad finančním trhem zřizuje zákon sedmičlenný Výbor

pro

finanční

trh,

jež

sleduje

a

projednává

obecné

koncepce, strategie a přístupy k dohledu nad finančním trhem, v ýz namné

nové

trendy

na

finančním

trhu,

v jeho

dohledu

a

regulaci a systémové otázky finančního trhu a výkonu dohledu n a d n í m , a t o j a k v n i t r o s t á t n í t a k m e z i n á r o d n í p o v a h y. Nelze

opomenout

n á z o r y,

které

hovoří

proti

sjednocení

dohledu nad bankami a finančním trhem a měnovou politikou do jedné jediné instituce. Může tak docházet ke konfliktům zájmům například sektoru.

mezi

cíly měnové

Některé

země

jako

politiky

a

stabilitou

bankovního

například

Německo

k takovému

modelu nepřistoupily a ponechávají měnovou politiku a dohled nad finančním trhem v rukou dvou zcela odlišných a na sobě nezávislých institucí. C o s e t ý č e h o s p o d a ř e n í Č e s k é n á r o d n í b a n k y, t o z á k o n o ČNB

upravuje

rozpočtu,

který

tak,

že

musí

Česká být

národní

členěn

banka

tak,

aby

hospodaří

z něj

byly

podle zřejmé

výdaje na pořízení majetku a výdaje na provoz České národní b a n k y,

přičemž

vytvořený

zisk

používá

Česká

národní

banka

k doplňování rezervního fondu a dalších fondů vytvářených ze 72

zisku v rozpočtované výši. Zbývající zisk odvádí do státního rozpočtu.

Jednou

ročně

pak

předkládá

Česká

národní

banka

zprávu o výsledku svého hospodaření k projednání Poslanecké sněmovně nejpozději do 3 měsíců po skončení kalendářního roku. Kromě všech uvedených okruhů činností, speciální zákony či

vyhlášky

určují

pravomoci

České

národní

banky

v tak

rozmanitých oblastech, jako jsou instituce elektronických peněz, platební styk, ochrana spotřebitele apod.

6.4 Právní předpisy vydávané ČNB Důležitým právním nástrojem při plnění úkolů a činnosti Č e s k é n á r o d n í b a n k y j s o u v y h l á š k y. O b e c n ě m ů ž e v y h l á š k y j a k o prováděcí ústřední

předpis orgán

k

státní

zákonu

vydat

s p r á v y,

ministerstvo

který

k tomu

nebo

zákon

jiný

zmocní.

Ta k o v ý m ú s t ř e d n í m o r g á n e m s t á t n í s p r á v y j e i Č e s k á n á r o d n í banka. Vy h l á š k y

České

národní

banky

se

z hlediska

jejich

z á v a z n o s t i p o d s t a t n ě l i š í o d o p a t ř e n í Č e s k é n á r o d n í b a n k y, o kterých

je

pojednáno

níže.

Vy h l á š k y

České

národní

banky

představují právní předpisy obecně závazné pro všechny subjekty podléhající

právnímu

řádu

České

r e p u b l i k y.

Jako

takové

se

publikují ve Sbírce zákonů. Naproti tomu opatření České národní banky

zavazují

pobočky

pouze

zahraničních

b a n k y, bank,

spořitelní

instituce

a

úvěrní

družstva,

elektronických

peněz

a

pobočky zahraničních institucí elektronických peněz, tedy pouze vybrané subjekty finančního trhu. Jelikož nejsou opatření České n á r o d n í b a n k y o b e c n ě z á v a z n ý m i p r á v n í m i p ř e d p i s y, n e p o d l é h a j í publikaci ve Sbírce zákonů. Zákon pozdějších

č.

6/1993

předpisů,

Sb.,

o

České

národní

zplnomocňuje

Českou

bance,

ve

národní

znění banku

k vydání vyhlášek v oblasti úpravy a řízení oběhu bankovek a mincí.

Konkrétně

stanoví

Česká

73

národní

banka

vyhláškami

n o m i n á l n í h o d n o t y, r o z m ě r y, h m o t n o s t , m a t e r i á l , v z h l e d a d a l š í náležitosti

bankovek

a

mincí

a

jejich

vydání

do

oběhu,

poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince, postup fyzických a právnických osob při příjmu zákonných peněz a nakládání s nimi, včetně postupu při odebírání podezřelých bankovek a mincí. Česká národní banka dále vyhláškami stanoví ukončení platnosti bankovek a mincí a způsob a dobu jejich v ý m ě n y z a j i n é b a n k o v k y a m i n c e a t a k é p o d m í n k y, z a k t e r ý c h l z e r e p r o d u k o v a t s y m b o l y p e n ě z n e b o v y r á b ě t p ř e d m ě t y, k t e r é j e úpravou napodobují. Další významnou oblastí, kterou upravují vyhlášky České národní

b a n k y,

peněžním

jsou

trhu

a

pravidla

obezřetného

p o d m í n k y,

za

podnikání

kterých

lze

osob

na

obchodovat

na

peněžním trhu. K tomu opravňuje Českou národní banku zákon o Č N B v § 2 4 p í s m . b ) . Te n t ý ž z á k o n v § 3 8 o d s t . 3 z p l n o m o c ň u j e Českou

národní

banku

k vydání

v y h l á š k y,

která

za

účelem

zajištění jednotného platebního styku a zúčtování stanoví způsob provádění

platebního

styku

mezi

bankami,

spořitelními

a

úvěrními družstvy a pobočkami zahraničních bank a zúčtování na účtech

u

bank,

spořitelních

a

úvěrních

družstev

a

poboček

o

bankách,

ve

pozdějších

zahraničních bank. Zákon předpisů,

č.

21/1992

opravňuje

Sb.,

Českou

národní

banku

znění

k vydání

vyhlášek

v mnoha oblastech. Jedná se například o náležitosti žádosti o bankovní licenci a důvodů jejího zamítnutí, požadavky na řídící a

kontrolní

systém

bank

na

individuálním

i

konsolidovaném

základě, uveřejňování údajů na individuálním i konsolidovaném základě, výpočet

obsah

údajů

kapitálové

ověřovaných

přiměřenosti,

auditorem,

technické

pravidla

postupy

bank

pro při

opravném zúčtování a mnoho dalších oblastí. Opatření České národní banky představují zvláštnost mezi p r á v n í m i p ř e d p i s y Č e s k é r e p u b l i k y. K j e j i c h v y d á v á n í z m o c ň u j e Českou národní banku zákon č. 6/1993 Sb., o České národní b a n c e , v e z n ě n í p o z d ě j š í c h p ř e d p i s ů v § 4 9 b . Tyt o o p a t ř e n í j e 74

Česká národní banka oprávněna vydávat jen v mezích zákona a je-li k tomu zákonem zmocněna. Jak uvedeno, právně závazná jsou tato opatření pouze pro b a n k y, s p o ř i t e l n í a ú v ě r n í d r u ž s t v a , p o b o č k y z a h r a n i č n í c h b a n k , instituce elektronických peněz a pobočky zahraničních institucí elektronických

peněz.

Opatření

podepisuje

guvernér

České

národní banky a tyto nabývají platnosti dnem jejich vyhlášení ve V ě s t n í k u Č e s k é n á r o d n í b a n k y. D e n ú č i n n o s t i o p a t ř e n í Č e s k é národní

banky

stanoví

opatření

samotné,

nicméně

nesmí

se

jednat o den dřívější než je den jeho vyhlášení ve Věstníku, přičemž dnem jeho vyhlášení ve Věstníku České národní banky je den vydání příslušné částky Věstníku. Všechna opatření jsou d á l e o p a t ř e n a p o ř a d o v ý m i č í s l y, j e j i c h ž ř a d a s e u z a v í r á k o n c e m každého kalendářního roku. Zákon

č.

6/1993

Sb.,

o

České

národní

bance,

ve

znění

pozdějších předpisů, opravňuje Českou národní banku vydávat opatření zejména ke stanovení pravidel obezřetného podnikání bank,

poboček

d r u ž s t e v, povinností

zahraničních

institucí

bank,

elektronických

souvisejících

spořitelních peněz,

s povinnými

a

úvěrních

pravidel

k plnění

minimálními

rezervami

apod. Kromě právních předpisů vydává Česká národní banka také úřední

sdělení,

kterými

informuje

například

o

rozhodnutích

bankovní rady o úrokových sazbách, o výkladových stanoviscích České

národní

b a n k y,

o

podmínkách

pro

provádění

obchodů

Č e s k é n á r o d n í b a n k y a o s k u t e č n o s t e c h d ů l e ž i t ý c h p r o o s o b y, k t e r é p ů s o b í n a f i n a n č n í m t r h u . Ta t o ú ř e d n í s d ě l e n í p o d e p i s u j e člen bankovní rady a jsou vydávána ve Věstníku České národní b a n k y.

Samotný

Věstník

je

vydáván

v postupně

číslovaných

č á s t k á c h , o z n a č e n ý c h p o ř a d o v ý m i č í s l y, j e j i c h ž ř a d a s e u z a v í r á k o n c e m k a ž d é h o k a l e n d á ř n í h o r o k u . 48

48

§49b odst. 7 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů

75

6.5 Nástroje monetární politiky V části národní

6.1

banky

bylo

vysvětleno,

spočívá

ve

snaze

že

měnová

ovlivnit

politika

objem

České

likvidity

na

účtech obchodních bank vedených u České národní banky a tím dosahovat Bankovní

krátkodobé radou

úrokové

České

národní

m í r y,

která

b a n k y.

byla

K tomu

stanovena

slouží

České

národní bance dva základní nástroje, a to obchody s bankami, které dále můžeme rozdělit na repo operace a obchody s cennými papíry

a

stanovení

úrovně

povinných

minimálních

r e z e r v.

Obchody s bankami se také tradičně nazývají operace na volném trhu. O všech nástrojích hovoří zákon č. 6/1993 Sb., o České národní

bance,

ve

znění

pozdějších

předpisů,

v části

páté

nazvané Nástroje měnové regulace. K provádění

obchodů

s obchodními

bankami

opravňuje

Českou národní banku zákon o ČNB v §27 - §29a. Podle těchto ustanovení Česká národní banka vede účty bankám

a přijímá

jejich vklady a může jim poskytnout úvěr na dobu nejvýše tří m ě s í c ů z a j i š t ě n ý c e n n ý m i p a p í r y. V zájmu zachování likvidity může Česká národní banka také výjimečně poskytnout bance krátkodobý úvěr na dobu nejvýše tří měsíců ale přitom požadovat odpovídající zajištění dle §29 odst. 2. V neposlední řadě zákon o ČNB opravňuje Českou národní banku k nákupu a prodeji cenných papírů k usměrnění peněžního trhu a k emitování krátkodobých cenných papírů se splatností do š e s t i m ě s í c ů a o b c h o d u s n i m i . Ty t o d l u ž n i c k é c e n n é p a p í r y s e nazývají

poukázky

České

národní

banky

a

mají

charakter

d l u h o p i s ů . 49

6.5.1 Repo operace V současné době označuje sama Česká národní banka jako 49

Na poukázky ČNB se však nevztahují některá ustanovení zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů a platí pro ně zvláštní režim.

76

s v ů j h l a v n í m ě n o v ý n á s t r o j v o b l a s t i o p e r a c í n a v o l n é m t r h u t z v. repo

operace.

Repo

obchod

je

podle

mezinárodních

účetních

standardů název pro repa a reverzní repa. Repem je poskytnutí finančních

aktiv

bezhotovostní

jiných

peníze

nebo

než jinou

bezhotovostních

peněz

formu

současným

úhrady

se

za

závazkem přijmout tato finanční aktiva k přesně stanovenému datu za částku rovnající se původní ceně nebo jiné formě úhrady a ú r o k u o d v o z e n é h o o d r e p o ú r o k o v é m í r y. Operace opačného charakteru se nazývá reverzním repem. V tomto případě se jedná o přijetí finančních aktiv jiných než bezhotovostních peněz za bezhotovostní peníze nebo jinou formu úhrady

se

současně

dohodnutým

závazkem

poskytnout

tato

finanční aktiva k přesně stanovenému datu za částku rovnající se původní částce bezhotovostních peněz nebo jiné formě úhrady a ú r o k u . 50 U

finančního

aktiva

dochází

k

právnímu

převodu

vlastnictví, nikoliv však k ekonomickému převodu vlastnictví. To z n a m e n á , ž e a č k o l i v v l a s t n i c k é p r á v o k f i n a n č n í m a k t i v ů m přechází na nového majitele a v době splatnosti repo obchodu na původního majitele, všechny ekonomické užitky a práva spojená s cenným

papírem,

včetně

rizika

změny

jeho

tržní

c e n y,

zůstávají po celou dobu s původním vlastníkem a uzavřením repo obchodu nepřecházejí na nového vlastníka. I

když

ekonomická

podstata

repo

obchodů

zůstává

vždy

stejná, z právního hlediska na ně lze nahlížet nejméně třemi z p ů s o b y. R e p o o b c h o d y l z e z p r á v n í h o p o h l e d u s t r u k t u r o v a t b u ď jako poskytnutí úvěru se zajišťovacím převodem cenných papírů nebo

jako

prodej

finančních

aktiv

s jejich

zpětnou

koupí

a

konečně třetí struktura může zahrnovat půjčku nebo výpůjčku finančních aktiv zajištěnou bezhotovostním převodem peněz. V právním prostředí České republiky nabývají repo obchod y podobu úvěrové transakce s využitím cenných papírů, kdy věřitel

50

Jílek Josef, Peníze a měnová politika, Grada Publishing, 1.vyd., Praha 2004, s. 394

77

poskytuje

úvěr

sloužících cennými

dlužníkovi

k zajištění papíry

jsou

proti

tohoto

převodu

úvěru.

nejčastěji

cenných

Těmito

dluhové

papírů

zajišťovacími

cenné

papíry

typu

státních dluhopisů. Při splacení úvěru dlužníkem spolu s úrokem věřitel převádí cenné papíry zpět na dlužníka. Právní charakter těchto obchodů nabývá většinou podobu smlouvy o úvěru dle §497 až §507 obchodního zákoníku, přičemž převod cenných papírů má obvykle podobu zajišťovacího převodu práva podle §553 občanského zákoníku. Myslitelné jsou však i j i n é p r á v n í f o r m y, n a p ř í k l a d d v o j i c e o p a č n ý c h n á k u p ů a p r o d e j ů n a z á k l a d ě k u p n í s m l o u v y. 51 Česká likviditu

národní z účtů

banka

r e z e r v.

pomocí Česká

repo

obchodů

národní

banka

odčerpává přijímá

od

o b c h o d n í c h b a n k ú v ě r y, k t e r é j s o u z a j i š t ě n y p ř e v o d e m c e n n ý c h papírů. Těmito cennými papíry jsou nejčastěji poukázky ČNB. Obě strany obchodu se zároveň zavazují, že po uplynutí doby splatnosti repo obchodu proběhne reverzní operace, v níž Česká národní banka jako dlužník vrátí věřitelské bance zapůjčenou likviditu zvýšenou o dohodnutý úrok a věřitelská banka vrátí České

národní

bance

převedené

cenné

p a p í r y.

Přestože

na

m e z i b a n k o v n í m t r h u s e r e a l i z u j í v ý h r a d n ě n e z a j i š t ě n é o b c h o d y, Česká

národní

banka

přijímá

od

obchodních

bank

likviditu

formou zajištěného úvěru, tedy převodem likvidity proti převodu c e n n ý c h p a p í r ů p ř i b l i ž n ě s t e j n é h o d n o t y. Převod poukázek ČNB na obchodní banky by měl zajišťovat ú v ě r o v é r i z i k o o b c h o d n í c h b a n k v ů č i Č N B . Ve s k u t e č n o s t i t o m u tak

není.

V případě

obchodním

bankám

národní

bankou.

aktivem

České

selhání pouze

Poukázky národní

České cenné

České

b a n k y,

národní papíry

národní

ale

jejich

banky

zůstanou

emitované banky

totiž

dalším

Českou nejsou

závazkem.

Důvodem, že i přesto obchodní banky akceptují poukázky České národní banky jako zajištění v repo obchodech, je skutečnost, že

51

Tzv. sell-and-buy back obchody.

78

mohou tyto cenné papíry použít jako zajištění v repo obchodech s jinými obchodními bankami a nebankovními jednotkami ale i v obchodech se samotnou Českou národní bankou, a to při repo operacích dodávajících likviditu, v případě čerpání lombardního úvěru a konečně při sjednávání jednodenního úvěru umožňujícího plynulejší platební styk. Provádění repo operací Českou národní bankou podrobně upravuje úřední sdělení České národní banky ze dne 20. dubna 2007

o

způsobu

provádění

operací

České

národní

banky

na

domácím peněžním trhu. Pro to aby banka mohla uzavírat repo obchody s Českou národní bankou, musí s ní uzavřít Rámcovou smlouvu

o

obchodování

na

finančním

trhu,

která

se

skládá

z obecných ustanovení, přílohy o udržování finančního zajištění, produktové přílohy pro repo obchody a zvláštních ustanovení, které

byly

vydány

Českou

bankovní

asociací

jako

standard

bankovních aktivit. Úřední sdělení stanoví kromě jiného, které cenné papíry může Česká národní banka přijímat i poskytovat při měnových operacích pouze

prováděných

formu

na

dluhopisů

domácím

peněžním

denominovaných

trhu.

Musí

v českých

mít

korunách

vydaných Českou národní bankou, vydaných nebo bezpodmínečně garantovaných bezpodmínečně Evropského centrální

Českou

garantovaných

sdružení

bankou,

investiční

republikou,

volného

vládami

Bankou

Evropské

obchodu,

Mezinárodním

bankou,

vydaných Unie

nebo

vydaných

Evropskou

fondem,

Evropskou

měnovým

pro

nebo

mezinárodní

platby

nebo

emitentem, který má nejvyšší kreditní rating alespoň od dvou z a g e n t u r F i t c h , S & P n e b o M o o d y’s . Tyt o d l u h o p i s y m u s í b ýt také

evidovány

ve

Středisku

cenných

papírů

nebo

v Systému

krátkodobých dluhopisů. Samotné repo operace provádí Česká národní banka formou repo

tendrů

tendry

nebo

formou

organizuje

Česká

americké

aukce,

přičemž

individuálních národní

banka

základní

doba

79

repo

operací.

zpravidla těchto

Repo

formou

operací

je

stanovena na 14 dní. Forma americké aukce znamená, že Česká národní

banka

přijme

přednostně

nabídky

k uzavření

repo

obchodů požadující nejnižší úrokovou sazbu, a to až do výše předpokládaného přebytku likvidity na daný den. V případě, že objem

objednaný

bankami

přesáhne

předpokládaný

přebytek

l i k v i d i t y, Č e s k á n á r o d n í b a n k a n a b í d k y z a n e j v y š š í s a z b y b u ď zcela

odmítne,

sazba,

o

níž

nebo

proporcionálně

rozhoduje

Bankovní

zkrátí.

rada

Vy h l á š e n á

České

národní

repo b a n k y,

slouží jako maximální limitní úroková míra, za kterou mohou být b a n k y v r e p o t e n d r u u s p o k o j e n y. R e p o t e n d r j e v y h l a š o v á n k a ž d ý obchodní den a Česká národní banka se s jeho pomocí snaží regulovat čtrnáctidenní sazbu PRIBOR na mezibankovním trhu. Kromě

repo

podnětu

i

tendrů

provádí

individuální

Česká

repo

národní

operace,

banka

kterých

ze

svého

však

příliš

nevyužívá.

6.5.2 Obchody s cennými papíry Dalšími operacemi na peněžním trhu, s jejichž pomocí se Česká národní banka snaží ovlivnit objem likvidity bankovního sektoru,

jsou

nákupy

a

prodeje

cenných

papírů

či

jiných

instrumentů na peněžním trhu. Zákon

č.

6/1993

Sb.,

o

České

národní

bance,

ve

znění

pozdějších předpisů, opravňuje Českou národní banku k nákupu a prodeji směnek splatných do šesti měsíců ode dne jejich nákupu Českou národní bankou, ale pouze pokud jsou opatřeny alespoň d v ě m a p o d p i s y, p ř i č e m ž a l e s p o ň j e d e n m u s í b ý t z a b a n k u . D l e §28

může

Česká

národní

§32

dokonce

d l u h o p i s y. k nákupu papírů,

a

prodeji

pokud

to

banka

dále

zmocňuje

jakýchkoliv situace

obchodovat Českou

národní

obchodovatelných

vyžaduje

za

Bakeš Milan a kol., Finanční právo, 4.vyd., C H Beck, 4.vyd., Praha 2006, s. 506

80

státními banku cenných

účelem usměrnění

p e n ě ž n í h o t r h u . 52 52

se

Aby

se

zabránilo

financování

státního

rozpočtu

Českou

národní bankou, není zákonem České národní bance dovoleno držet státní dluhopisy a jiné cenné papíry se státní zárukou déle než jeden rok. Nákup nebo prodej cenných papírů využívá Česká národní banka

v případech,

kdy

chce

jednorázově

ovlivnit

vývoj

l i k v i d i t y b a n k o v n í h o s e k t o r u n e b o n e u t r a l i z o v a t o s t a t n í f a k t o r y, k t e r é m o h o u n a o b j e m l i k v i d i t y m í t v l i v. L i k v i d i t a m ů ž e b ý t jednorázově ovlivněna například devizovými intervencemi České n á r o d n í b a n k y. P ř i k a ž d é d e v i z o v é i n t e r v e n c i n a o s l a b e n í k u r z u k o r u n y, t j . nákupu

cizí

měny

za

české

k o r u n y,

dochází

k vypořádání

cizoměnové části připsáním určité částky cizí měny na nostro účet České národní banky u zahraniční banky a k vypořádání korunové

části

clearingový

připsáním

účet

Vy p o ř á d á n í m

určité

obchodní

tohoto

částky

banky

devizového

u

českých

České

obchodu

korun

národní

dojde

na

b a n k y.

ke

zvýšení

likvidity bankovního sektoru. Česká národní banka v takovém p ř í p a d ě p r o d á o b c h o d n í m b a n k á m c e n n é p a p í r y, j e j i c h ž k u p n í cenu strhne z clearingového účtu obchodní banky a eliminuje tak nežádoucí

vliv

devizové

intervence

na

likviditu

a

tím

i

na

ú r o k o v é m í r y. 53 Pokud by naopak Česká národní banka prováděla devizovou i n t e r v e n c i n a p o s í l e n í k u r z u k o r u n y, p r o d á v a l a b y c i z í m ě n u z a č e s k é k o r u n y. P ř i t a k o v é d e v i z o v é i n t e r v e n c i d o j d e k o d e p s á n í určité

částky

cizí

měny

z nostro

účtu

České

národní

banky

vedeného u zahraniční banky ve prospěch nostro účtu obchodní banky vedeného u zahraniční korespondenční banky a k odepsání určité korunové částky z clearingového účtu obchodní banky u Č e s k é n á r o d n í b a n k y. T a t o d e v i z o v á i n t e r v e n c e s n í ž í c e l k o v o u likviditu

bankovního

sektoru.

Te n t o

nedostatek

likvidity

kompenzuje Česká národní banka nákupem cenných papírů od 53

Jílek Josef, Peníze a měnová politika, Grada Publishing, 1.vyd., Praha 2004, s. 391

81

bank,

přičemž

clearingový

kupní

účet

cena těchto cenných

banky

u

České

papírů se platí

národní

b a n k y.

To u t o

na t z v.

sterilizací devizové intervence eliminuje Česká národní banka její nežádoucí vliv na likviditu bankovního sektoru a tím i její v l i v n a ú r o v e ň m e z i b a n k o v n í ú r o k o v é m í r y. Rovněž nákupy a prodeje cenných papírů organizuje Česká národní

banka

formou

americké

aukce,

přičemž

objednávky

zadané obchodními bankami jsou v tendru uspokojovány podle nabízeného výnosu až do výše objemu tendru a není-li možno uspokojit všechny objednávky se stejnou výší výnosu, jsou tyto uspokojovány poměrně. Z hlediska

rizika

obchodů

pro

Českou

národní

banku

stanoví úřední sdělení České národní banky ze dne 20. dubna 2007

o

způsobu

provádění

operací

České

národní

banky

na

domácím peněžním trhu, že obchody jsou vypořádávány na bázi principu dodávky proti placení. Pokud to není možné, pak Česká národní banka plní, až po zjištění, že protistrana obchodu svůj z á v a z e k j i ž s p l n i l a . 54

6.5.3 Rezervní požadavky Povinné

minimální

rezervy

neboli

povinné

zůstatky

na

clearingových účtech obchodních bank u České národní banky j s o u č a s t o z m i ň o v á n y j a k o n á s t r o j m ě n o v é p o l i t i k y.

Povinné

minimální rezervy jsou úložky bank na jejich účtech vedených u Č e s k é n á r o d n í b a n k y. V současné době tvorbu a udržování povinných minimálních rezerv upravuje opatření České národní banky č. 2/2003, kterým se stanoví podmínky tvorby povinných minimálních rezerv ve z n ě n í p o z d ě j š í c h o p a t ř e n í Č e s k é n á r o d n í b a n k y. P o v i n n o s t d r ž e t povinné minimální rezervy na účtu u České národní banky se 54

Princip dodávky proti placení při vypořádávání obchodů na finančních trzích znamená, že k uzavření obchodu dochází až v okamžiku, kdy je jasné, že obě strany obchodu budou schopny splnit své závazky z obchodu vyplývající. Tento princip výrazně eliminuje rizika na finančních trzích.

82

vztahuje na banky a pobočky zahraničních bank. Výše povinných minimálních rezerv činí 2% ze základu pro výpočet povinných minimálních

r e z e r v,

přičemž

tento

základ

činí

závazky

vůči

jiným klientům než bankám a pobočkám zahraničních bank se s p l a t n o s t í n e p ř e v y š u j í c í 2 r o k y. K o n k r é t n ě s e j e d n á o v k l a d y klientů, úvěry přijaté od klientů, emitované neobchodovatelné cenné papíry v držení nebankovních subjektů a emitované ostatní dluhové

cenné

papíry

národní

banka

úročí

v držení povinné

nebankovních minimální

subjektů.

rezervy

až

do

Česká výše

předepsaných rezerv dvoutýdenní repo sazbou. Z předchozího výkladu vzniku peněz v bankovním systému a snahy České národní banky regulovat krátkodobé mezibankovní úrokové míry operacemi stahujícími nebo dodávajícími likvidity by mělo být zřejmé, že povinné minimální rezervy neplní žádnou úlohu

v měnově

aktivitu měnové

politice.

obchodních politice

je,

bank. že

Jejich

výše

Jedinou

vytvářejí

neovlivňuje

jejich

likvidní

úvěrovou

funkcí

v současné

polštář

obchodních

b a n k u c e n t r á l n í b a n k y, k t e r ý z a j i š ť u j e h l a d k ý p r ů b ě h p l a t e b n í h o s t y k u a h l a d k é v y p o ř á d á n í b a n k o v n í c h o b c h o d ů . Te n t o l i k v i d n í polštář může být například důležitý v případě, kdy se obchodní banka dostane do situace nepředvídatelného zvýšeného výběru v k l a d ů . To z n a m e n á , ž e ú č e t r e z e r v o b c h o d n í c h b a n k u c e n t r á l n í banky má důležitou funkci v oblasti platebního styku a náhlé p o t ř e b y l i k v i d i t y.

83

7. Mezinárodní aspekty emise peněz Po důkladné analýze ekonomické i právní stránky emise peněz

v České

republice

bych

se

v závěrečné

kapitole

své

rigorózní práce rád pokusil o mezinárodní srovnání. Především bych

se

chtěl

systémech

lze

související Vzhledem

zaměřit nalézt

to,

zda

podobné

s tvorbou ke

na

vstupu

i

v zahraničních

právní

a

peněz

v moderním

České

republiky

právních

ekonomické

principy

bankovním

systému.

do

Evropské

Unie

a

závazku zavést společnou evropskou měnu euro jako platidlo na území

České

r e p u b l i k y,

principy emise peněz

se

zaměřím

na

právní

a

ekonomické

a monetární politiky platné v Evropské

Unii.

7.1 Evropská centrální banka Evropská

centrální

banka

(dále

také

ECB)

odpovídá

za

d e f i n o v á n í a u s k u t e č ň o v á n í m ě n o v é p o l i t i k y v z e m í c h e u r o z ó n y, za provádění devizových operací a správu devizových rezerv a hladké fungování platebních systémů. Jejím hlavním cílem je dle článku

105

odst.

1

a

2

Smlouvy

o

založení

Evropského

Společenství (déle jen Smlouva o založení ES) péče o cenovou stabilitu.

Kromě

toho

Evropská

centrální

banka

podporuje

obecnou hospodářskou politiku Společenství. Sídlem Evropské centrální banky byl stanoven německý Frankfurt nad Mohanem. Evropská Smlouvy

o

centrální

založení

ES,

banka

odvozuje

konkrétně

svoje

z článků

pravomoci 105

až

11 3 .

ze Z

hlediska tématu této práce třeba zmínit v článku 106 odst. 1 upravené

výlučné

Společenství.

právo

Euro

povolovat

bankovky

jsou

vydávání

bankovek

ve

oprávněny

vydávat

jak

E v r o p s k á c e n t r á l n í b a n k a , t a k n á r o d n í c e n t r á l n í b a n k y, p ř i č e m ž tyto bankovky jsou jedinými penězi, které mají ve Společenství status zákonného platidla. Euro mince mohou vydávat členské s t á t y,

ale

objem

jejich

emise

vyžaduje 84

schválení

Evropskou

centrální bankou. Z institucionálního hlediska je třeba rozlišovat Evropskou centrální banku a Evropský systém centrálních bank. Evropská centrální

banka

je

samostatnou

právnickou

osobou

s právní

subjektivitou. Evropský systém centrálních bank, který rovněž upravuje Smlouva o založení ES, tvoří Evropská centrální banka a centrální banky členských států Evropské Unie, které prozatím nepřijaly jako svou měnu jednotnou evropskou měnu euro. Vr c h o l n é představují

řídící

Výkonná

orgány rada,

Evropské

Rada

centrální

guvernérů

a

banky

Generální

rada.

Nejvyšším orgánem Evropské centrální banky je Výkonná rada. Skládá se z prezidenta ECB, viceprezidenta ECB a čtyř dalších č l e n ů r a d y. V š i c h n i č l e n o v é j s o u j m e n o v a n í n a z á k l a d ě v z á j e m n é d o h o d y h l a v s t á t ů n e b o v l á d z e m í e u r o z ó n y. K h l a v n í m ú k o l ů m Výkonné rady patří provádění měnové politiky v eurozóně na základě rozhodnutí a obecných zásad přijatých Radou guvernérů. Nejvyšším rozhodovacím orgánem Evropské centrální banky j e R a d a g u v e r n é r ů . Ta s e s k l á d á z e š e s t i č l e n ů V ý k o n n é r a d y ECB Rada

a

guvernérů

guvernérů

národních

určuje

centrálních

měnovou

bank

politiku

zemí

e u r o z ó n y.

e u r o z ó n y,

stanovuje

ú r o k o v é s a z b y, r o z h o d u j e o v y t v á ř e n í m ě n o v ý c h r e z e r v i c e l k o v é z a m ě ř e n í m ě n o v é p o l i t i k y. Třetím

vrcholným

orgánem

Evropské

centrální

banky

je

Generální rada skládající se z prezidenta ECB, viceprezidenta ECB a guvernérů národních centrálních bank 27 členských států Evropské Unie. Generální rada bude existovat jen po dobu, kdy některé členské státy ještě nezavedly jednotnou evropskou měnu euro. Generální rada bude rozpuštěna, jakmile všechny členské státy Evropské Unie zavedou euro. Hlavní úkoly Generální rady jsou

shromažďování

výročních

zpráv

statistických

Evropské

informací,

centrální

b a n k y,

sestavování standardizace

účtování a vykazování operací národních centrálních bank apod. K plnění opravňuje

tato

úkolů

stanovených

mezinárodní

Smlouvou

smlouva 85

v článku

o

založení

110

ES

Evropskou

centrální

banku

k vydávání

právních

předpisů

a

to

obecně

závazných a ve všech členských státech použitelných nařízení, rozhodnutí

závazná

doporučení systému

a

pouze

pro

stanoviska.

centrálních

bank

jejich

adresáty

Podrobnější a

Evropské

a

nezávazná

úpravu

centrální

Evropského b a n k y,

jejich

organizaci a pravomoci, měnové operace, hospodaření Evropské c e n t r á l n í b a n k y, s p r á v u d e v i z o v ý c h r e z e r v a l e i d a l š í z á l e ž i t o s t i obsahuje Statut Evropského systému centrálních bank a Evropské c e n t r á l n í b a n k y, k t e r ý j e p ř i p o j e n j a k o p r o t o k o l k e S m l o u v ě o založení ES.

7.2 Emise peněz v eurozóně Hotovostní podoba eura spatřila světlo světa 1. ledna 2002. Právo

vydávat

centrální

eurobankovky

banky

členských

má

zemí

ECB

i

jednotlivé

e u r o z ó n y.

V praxi

národní se

ale

o

fyzické uvádění bankovek a mincí do oběhu a o jejich stahování z oběhu

starají

centrální

pouze

banka

národní

totiž

nemá

centrální

k dispozici

b a n k y.

Evropská

žádné

hotovostní

přepážky a neúčastní se ani žádných pokladních operací. Pokud členské

jde

státy

o

euromince,

e u r o z ó n y,

jsou

přičemž

jejich

zákonnými

činnosti

týkající

emitenty se

mincí

koordinuje na úrovni eurozóny Evropská komise. Mince společné evropské

měny

národní.

Mince

mají

dvě

vydávané

s t r a n y, v určité

jednu

společnou

členské

zemi

a

druhou

eurozóny tak

mají jednu stranu v podobě určenou tímto členským státem. Evropská centrální banka odpovídá za dohled nad činností národních hotovostní centrální

centrálních služby banky

bank

a

zavádí

v eurozóně

pak

odpovídají

dále za

opatření,

kterými

harmonizují. fungování

se

Národní

příslušného

národního systému distribuce peněz, dále uvádějí bankovky a mince do oběhu prostřednictvím bankovního systému a v menším rozsahu také prostřednictvím maloobchodu. ECB tyto operace

86

provádět nemůže, protože na to nemá vlastní technické zázemí pro

distribuci,

zpracování

bankovek,

úschovu

bankovek

a

podobně. Od

roku

v eurozóně

2002

byly

pověřeny

jednotlivé

výrobou

národní

určeného

centrální

podílu

a

banky

určitých

nominálních hodnot eurobankovek z celkového ročního objemu, přičemž náklady na výrobu přiděleného podílu nese příslušná centrální banka. R o v n ě ž v r o c e 2 0 0 2 r o z h o d l a R a d a g u v e r n é r ů o z ř í z e n í t z v. S t r a t e g i c k é z á s o b y E u r o s y s t é m u . 55 T a t o z á s o b a m á b ý t p o u ž i t a v e výjimečných dostatečné

případech, logistické

kdy

například

zásoby

k pokrytí

Eurosystém neočekávaného

nemá růstu

poptávky po bankovkách nebo v případě náhlého přerušení jejich d o d á v k y. L o g i s t i c k é a s t r a t e g i c k é z á s o b y u m o ž ň u j í , a b y n á r o d n í centrální

banky

v poptávce

po

mohly

vždy

bankovkách

zareagovat bez

ohledu

na

jakoukoliv

na

to,

zda

změnu

poptávky

vychází od členské země eurozóny nebo z vnějšku. Oběh eurobankovek a mincí v rámci eurozóny je značný, což je dáno především cestovním ruchem, služebními cestami a p ř e s h r a n i č n í m i n á k u p y. D o c h á z í k t o m u , ž e m n o h o e u r o b a n k o v e k n e z ů s t a n e v e s t á t ě , k d e b y l y v y d á n y, p r o t o ž e j e l i d é p ř e v á ž e j í a u t r á c e j í t a k é v d a l š í c h z e m í c h e u r o z ó n y. C h t ě j í - l i s e n á r o d n í centrální

banky vyhnout

nedostatku bankovek v jedné zemi

a

přebytku v jiné, musejí přesouvat eurobankovky z jednoho státu do

druhého.

Ty t o

přesuny

centrálně

koordinuje

a

finančně

zajišťuje ECB. Z hlediska emise bezhotovostních peněz platí i v eurozóně stejné

principy

jako

v České

republice.

Všechny

bankovní

i n s t i t u c e n a ú z e m í e u r o z ó n y, k t e r é p ř i j í m a j í v k l a d y v e ř e j n o s t i a mají povolení působit jako banka na základě bankovní licence vydané

ve

státě

bezhotovostních 55

působnosti,

peněz

při

vytvářejí

poskytování

http://www.ecb.int/euro/intro/html/index.cs.html

87

největší

úvěrů

objem

fyzickým

a

právnickým

osobám

a

bezhotovostní

peníze

pak

mohou

být

jednoduše vyměněny za hotovost, když obchodní banka, která vede účet bezhotovostních peněz, vymění u příslušné národní centrální banky debet na účtu rezerv za hotovost a poskytne ji majiteli účtu nebo osobě oprávněné disponovat s účtem.

7.3 Monetární politika v eurozóně Operace Evropské centrální banky v měnové oblasti stanoví článek

17

až

náležitostech

20 se

Statutu

neliší

od

ESCB

a

nástrojů

ECB.

V

České

podstatných

národní

b a n k y.

Evropská centrální banka a národní centrální banky vedou účty úvěrovým účastníkům

institucím, peněžního

veřejnoprávním trhu

pro

subjektům

potřeby

ale

provádění

i

jiným

měnových

operací. Evropská centrální banka a národní centrální banky mohou obchodovat

na

obchodovatelnými

finančních cennými

papíry

trzích a

s pohledávkami,

drahými

kovy

formou

promptních nebo termínovaných nákupů a prodejů, formou dohod o zpětném odkupu nebo formou výpůjček či půjček. Dále pak mohou

provádět

úvěrové

operace

s úvěrovými

institucemi

a

s ostatními účastníky trhu s tím, že úvěry musí být dostatečně z a j i š t ě n y.

Kromě

výše

uvedených

operací

může

Evropská

centrální banka požadovat po úvěrových institucích usazených v členských státech, aby na účtech u Evropské centrální banky nebo na účtech u národní centrální banky udržovaly povinné m i n i m á l n í r e z e r v y. I když měnová politika Evropské centrální banky se rovněž zaměřuje na regulaci krátkodobých mezibankovních úrokových sazeb pomocí repo operací, existuje mezi Českou národní bankou a Evropskou centrální bankou podstatný rozdíl. Česká národní banka likviditu z clearingových účtů obchodních bank stahuje, což je důsledkem udržování

fixního kurzu koruny za pomoci

88

devizových intervencí v první polovině devadesátých let. Naproti tomu Evropská centrální banka a s jejím pověřením národní centrální banky zemí eurozóny likviditu pomocí repo operací na účty rezerv úvěrových institucí dodává. Slouží k tomu t z v. h l a v n í r e f i n a n č n í o p e r a c e ( m a i n r e f i n a n c i n g f a c i l i t y ) . J e d n á se

o

pravidelná

reverzní

repa

poskytující

likviditu

s týdenní

p e r i o d i c i t o u a s e s p l a t n o s t í d v a t ý d n y. Ú r o k o v á s a z b a z t ě c h t o operací je nejdůležitější úrokovou sazbou eurosystému a lze ji přirovnat k dvoutýdenní repo sazbě vyhlašované Českou národní bankou. Kromě centrální

hlavních

banka

i

refinančních

dlouhodobé

operací

refinanční

provádí

operace,

Evropská dolaďovací

operace a strukturální operace, které nabývají podoby reverzních rep, klasických rep, ale i emise a koupě dluhopisů, měnových s w a p ů a p ř í j í m á n í v k l a d ů s p e v n o u s p l a t n o s t í . 56 P ř í s t u p k e v š e m uvedeným operacím mají úvěrové instituce přes národní centrální banky v členské zemi svého působení. Závěrem k právní úpravě emise peněz a monetární politiky v eurozóně je třeba zmínit, že ačkoliv Evropská centrální banka vytváří

nadnárodní

struktury

a

své

pravomoci

odvozuje

z mezinárodněprávního dokumentu, podstata emise peněz zůstává i n a n a d n á r o d n í ú r o v n i s t e j n á . Z a e m i s i p e n ě z r ů z n ý m i z p ů s o b y, a l e p ř e d e v š í m b a n k o v n í m ú v ě r e m , o d p o v í d a j í o b c h o d n í b a n k y. Evropská centrální banka ale společně s národními centrálními b a n k a m i z e m í e u r o z ó n y v y d á v a j í b a n k o v k y, k d y ž s i k l i e n t i c h t ě j í vybrat ze svých bankovních účtů v hotovostní formě, výměnou za odepsání příslušné částky z účtu rezerv obchodních bank. Stejně tak monetární politika představuje snahu o udržení krátkodobých mezibankovních

úrokových

měr

peněžního

trhu

na

zvolené

ú r o v n i . 57

56

Jílek Josef, Peníze a měnová politika, Grada Publishing, 1.vyd., Praha 2004, s. 397

57

Evropská centrální banka se snaží regulovat hlavní referenční sazbu mezibankovního trhu EURIBOR (Euro Interbank Offered Rate), za kterou jsou úvěrové instituce na peněžním trhu ochotny půjčovat eurová depozita.

89

7.4 Emise peněz na eurotrzích Ekonomická globalizace

globalizace

finančních

trhů

a

v jejím

postoupily

rámci

dnes

především

tak

daleko,

že

v oblasti finančních trhů a dokonce i peněžních trhů lze hovořit o

jednom

globálním

nejdůležitějších

finančním

světových

měn

trhu. je

Díky

možno

směnitelnosti lehce

převádět

obrovské částky přes hranice států a s trochou nadsázky lze říci, že pro finanční trhy dnes již žádné hranice neexistují. I bankovní obchody jako přijímání vkladů a poskytování úvěrů se do značné míry globalizovaly a soustředily do hlavních světových

finančních

c e n t e r.

Prominentní

postavení

mezi

světovými finančními centry bezpochyby zaujímá Londýn, kde sídlí největší světová burza zahraničních emisí, neboli emisí akcií vydaným mimo jurisdikci, kde emitent sídlí. Rovněž se v L o n d ý n ě o b c h o d u j í n e j v ě t š í o b j e m y d l u h o p i s ů t z v. e u r o b o n d ů a nachází se tam také největší trh s mezinárodními syndikovanými ú v ě r y. Londýn není jediným významným finančním trhem, ale tvoří vlastně jakousi páteř obchodování na mezinárodních finančních t r z í c h a t o h o , p r o c o s e v ž i l n á z e v e u r o t r h y. T y t o t r h y n e z í s k a l y své jméno kvůli jednotné evropské měně euro, ale z historických důvodů.

V šedesátých

obchodování

letech

minulého

s americkými

dolary

století

v Evropě

se

rozvinulo

a

především

v L o n d ý n ě . To m u t o r e l a t i v n ě s a m o s t a t n é m u t r h u s e z a h r a n i č n í měnou a zahraničními dluhopisy v Evropě se postupně začalo říkat eurotrh. Dnes dochází

se

nazývá

k obchodům

k uzavírání

obchodů

s dluhopisy

se

prodávají nejsou

jakýkoliv

s měnou,

která

dochází,

nazývá

d l u h o p i s y,

legálním

uzavírají.

eurotrhem

jež

legálním

dluhopisový jsou

platidlem

Nezpochybnitelné

finanční

není

trh,

v jurisdikci,

90

stát,

platidlem. kde

denominovány

vedoucí

pro

se

trh,

postavení

kde

Eurotrhem nakupují

v měnách,

kde

kde

se mezi

a

které

obchody eurotrhy

zaujímá právě Londýn. Díky mezinárodním finančním trhům s úvěry a dluhopisy dochází

k jevu,

kdy

ke

tvorbě

bezhotovostních

peněz

v rozvahách obchodních bank dochází zcela mimo zemi, ve které působí národní centrální banka, která bankovky příslušné měny vydává

a

kde

se

tato

centrální

banka

snaží

o

regulaci

k r á t k o d o b ý c h m e z i b a n k o v n í c h ú r o k o v ý c h m ě r. Mezinárodní bankovní instituce působící na těchto trzích poskytují

bankovní

úvěry

a

nakupují

dluhopisy

stejným

z p ů s o b e m j a k o b a n k o v n í i n s t i t u c e v Č e s k é r e p u b l i c e . Ve š k e r é zachycení

těchto

standardům, vztahující

od

obchodů kterých

se

podléhá

jsou

na účetnictví

mezinárodním

odvozeny

i

finančních

účetním

právní

předpisy

institucí

v České

republice. Při

poskytování

mezinárodních

syndikovaných

úvěrů

na

m e z i n á r o d n í p r o j e k t y, a k v i z i c e f i r e m n e b o p ř i n á k u p u d l u h o p i s ů získává banka aktivum a podvojně připisuje příslušnou částku na ú č e t k l i e n t a . Ta k s e m ů ž e s t á t , ž e b a n k a v L o n d ý n ě p o s k y t n e úvěr v amerických dolarech vytvořením dolarové pohledávky za dlužníkem a připsáním příslušné dolarové částky na účet vedený u t é t o b a n k y. J i n ý m i s l o v y d o j d e k v y t v o ř e n í d o l a r o v é h o z á v a z k u v r o z v a z e b a n k y p o s k y t u j í c í ú v ě r. P ř i s p l á c e n í d o c h á z í k o p a č n é transakci

a

zániku

bezhotovostních

peněz,

jak

bylo

popsáno

v předchozích částech této práce. Ta k peněz

může

docházet

jakékoliv

měny

ke

vzniku

zcela

a

mimo

zániku

bezhotovostních

jurisdikci,

kde

působí

centrální banka, která je za stabilitu příslušné měny odpovědná a zcela mimo jurisdikci, kde platí právní předpisy vztahující se k emisi hotovostních peněz a provádění monetární politiky tak, jak

byly

vyloženy

v této

rigorózní

práci

v případě

České

r e p u b l i k y. Přesto

ale

může

centrální

banka

alespoň

ovlivňovat

úrokovou míru pro danou měnu. Je tomu tak proto, že každá banka na euroměnovém trhu musí udržovat vztah s jinou bankou, 91

která působí v zemi, kde existuje hlavní mezibankovní trh pro danou měnu. banka

58

Nejedná se v podstatě o nic jiného než o to, že

působící

na

eurotrhu

udržuje

otevřený

účet

u

banky

v zemi, kde působí centrální banka pro danou měnu a v měně, ve které poskytuje úvěry na euroměnovém trhu. To u m o ž ň u j e b a n c e p ů s o b í c í n a e u r o m ě n o v é m t r h u v y u ž í t platební systémy centrální banky pro danou měnu a případně požádat korespondenční banku o poskytnutí úvěru v případě, kdy se klient rozhodne pro platbu ze svého účtu u banky působící na euroměnovém trhu. A právě úroková míra případných potřebných finančních

prostředků

poskytnutých

korespondenční

bankou

odvozená od úrokové míry na mezibankovním trhu depozit, který ovlivňuje

pomocí

repo

a

dalších

operací

příslušná

centrální

banka, je oním spojovacím článkem mezi úrokovou sazbou na mezibankovním

trhu

příslušné

měny

a

úrokovou

sazbou

při

poskytování syndikovaných úvěrů na eurotrzích. Výše uvedená skutečnost měla za následek, že se v Londýně rozvinul relativně nezávislý peněžní trh, kde banky a pobočky zahraničních bank usazených v Londýně mezi sebou obchodují se zůstatky na účtech u korespondenčních bank. Na těchto trzích pak dochází k tvorbě referenční úrokové sazby peněžního trhu označované jako LIBOR (London Interbank Offered Rate) pro každou měnu, se kterou londýnské banky obchodují.

7.5 Exteritoriální dosah měnových předpisů V mezinárodních způsobem

střetává

s potřebou

jejich

z těchto

obchodů

bankovních jejich

právní

obchodech

ekonomická regulace

vznikajících.

a

a

právní

Nejvýrazněji

se

zajímavým

účetní

podstata

úpravy se

tento

vztahů střet

ukazuje při ekonomické a právní analýze bankovního úvěru a vkladu na mezinárodních finančních trzích. P o d í v e j m e s e n e j p r v e n a b a n k o v n í v k l a d . A č k o l i v, j a k b y l o 58

Tyto vztahy se nazývají vztahy korespondenčního bankovnictví.

92

výše uvedeno, banka při poskytování úvěru není, co do měny úvěru prakticky nijak omezena, vzniklý bankovní vklad a právní vztah mezi bankou jako dlužníkem a klientem jako věřitelem při kladném zůstatku na účtu se bude vždy řídit právem státu, kde banka běžný účet vede a je v takovém případě lhostejné, zda se jedná o dceřinou společnost zahraniční banky a požívající tudíž vlastní právní subjektivity nebo jen o pobočku zahraniční banky jednající jako jedna právnická osoba. Pokud například pobočka zahraniční

banky

dolarech,

tak

i

v Londýně

když

se

vede

jedná

o

běžný

účet

právnickou

v amerických

osobu

totožnou

s bankou inkorporovanou ve Spojených státech, tento bankovní vklad se bude řídit anglickým právem. Stejně tak pokud se vláda Spojených států rozhodne pro opatření související s americkými d o l a r y, t a t o o p a t ř e n í n e b o o m e z e n í n e b u d o u v e Ve l k é B r i t á n i i právně vynutitelná. Z hlediska ekonomického je ale situace ještě zajímavější. Když se klient rozhodne autorizovat platbu amerických dolarů například ze svého švýcarského účtu na svůj londýnský účet, švýcarská

banka

Spojených

státech

dolarového

účtu

banky

ve

Federální držených

požádá o

na

ve

korespondenční

převedení účet

Spojených rezervní

svou

příslušné

londýnské

státech b a n k y.

Spojených

za To

banky

pomoci

částky u

z

že

se

ve

jejího

korespondenční

clearingového

znamená,

státech

banku

objem

vůbec

centra depozit

nezměnil.

Z ekonomického pohledu se nestalo nic víc než, že švýcarská banka odepsala z účtu klienta určitou částku a snížily se její dolarové

rezervy

ve

Spojených

státech

a

londýnská

banka

připsala určitou částku na účet svého klienta a obdržela platbu na svůj nostro účet ve Spojených státech. Právně však pohledávka klienta okamžikem připsání na jeho ú č e t a v l a s t n ě u z n á n í m b a n k y, ž e p l a t b y n a s v ů j n o s t r o ú č e t obdržela

ve

prospěch

právnímu

režimu.

bankovní

tajemství,

Te n

klienta,

bude

zahrnuje

tak

trestní

právo, 93

podřízena široké

daňové

zcela

oblasti, předpisy

jinému

jako a

jsou

mnoho

dalších. Těchto vlastností bankovních vkladů se často využívá při

převodech

peněz

do

exotických

jurisdikcí,

kdy

jedinou

platbou na nostro účet banky založené v exotické jurisdikci, se pohledávka vůči bance stane pohledávkou podle zcela odlišného právního systému. Oproti smluvními

bankovním stranami

ustanoveními

je

vkladům, významně

v jednotlivých

mezinárodních

kde

bankovních

volba

omezena

rozhodného práva mnoha

kogentními

při

poskytování

jurisdikcích, úvěrů

se

mezinárodní

bankovní

instituce bez jasně specifikovaného rozhodného práva neobejdou. Banky působící na eurotrzích poskytují úvěry společnostem z různých částí světa, které podléhají různým právním režimům. I suverénní

státy se na těchto

trzích stávají

d l u ž n í k y, k t e r é

chrání imunita před vymáháním pohledávek u národních soudních instancí. Mezinárodní banky tak čelí problému, jakým právním způsobem nejlépe zajistit vymahatelnost pohledávek vzniklých na základě poskytnutých úvěrů. Rozhodujícími

faktory

pro

volbu

práva,

kterým

se

řídí

p r á v n í v z t a h y v z n i k l ý c h n a z á k l a d ě ú v ě r o v é s m l o u v y, z a h r n u j e možnost

právního

řádu

být

zvolen

jako

rozhodné

právo

pro

p r á v n í v z t a h y, k t e r é n e m a j í v š e c h n y p r v k y n e b o d o k o n c e v ů b e c žádný

prvek

spojený

s tímto

právním

řádem,

dále

možnost

smluvních stran určovat si své práva a závazky bez ohledu na zákonnou

úpravu,

v neposlední rozhodovat

řadě a

jejich

sofistikovanost i

které

soudy

odbornost

a

právního budou

zkušenost.

systému

v případě Ze

všech

a

sporu těchto

hledisek se mezinárodním finančním trhům jeví anglické právo j a k o n e j v h o d n ě j š í p r o b a n k o v n í o b c h o d y. 59 D a l š í a u t o ř i z m i ň u j í , že

anglické

právo

je

často

voleno

jako

rozhodné

právo

v mezinárodních bankovních obchodech pro smluvní volnost a s v o b o d u p o s k y t o v a n o u s t r a n á m s m l o u v y, a l e i č i s t ě t r a d i c i . Na rozdíl od bankovních vkladů, při poskytování úvěrů a

59

Tennekoon C. Ravi, The Law and Regulation of International Finance, Tottel Publishing, London 2006

94

zajišťování

jejich

právní

vynutitelnosti,

banky

spoléhají

na

v o l b u a n g l i c k é h o p r á v a . Vo l b a r o z h o d n é h o p r á v a n e ř e š í v š e c h n y právní problémy spojené s vymahatelností vzniklých pohledávek. I při

volbě rozhodného práva pohledávky z úvěrů mohou být

ohroženy

z právního

pohledu

schopností

právnických

osob

vstupovat do určitých právních vztahů podle práva, kde jsou tyto právnické

osoby

i n k o r p o r o v á n y,

takového

jednání,

například

ať

už

v době

z důvodu vyhlášení

nezákonnosti moratoria

na

platby v cizích měnách, nebo z důvodu nedostatku jejich právní způsobilosti. Z právního

pohledu

také

dochází

k situaci,

kdy

měnové

předpis y určitého státu mohou mít v ýz nam pro plnění peněžního závazku právní jiným

stanoveného p o m ě r,

v měnové

z něhož

právem.

má

jednotce

tohoto

státu,

i

když

k peněžitému

plnění

dojít,

se

řídí

Řečeno

jazykem

mezinárodního

práva

soukromého, měnový statut, nebo.li právo státu, v jehož měnové jednotce je stanoveno plnění peněžitého závazku, se může lišit od statutu závazku neboli práva státu, jímž se řídí právní vztah, z n ě h o ž p e n ě ž n í z á v a z e k v z n i k á . 60 Zahraničních předpisů měnového statutu bude nutno použít, jestliže

cizí

stát

jimi

zruší

dosavadní

měnovou

jednotku

a

zavede novou měnovou jednotku a stanoví způsob přepočtu či výměny starých logicky

vyplývá

měnových

jednotek

z předchozích

za

částí

nové. práce,

Ta t o

skutečnost

které

se

věnují

rozdílu mezi penězi a měnou. Stát svojí autoritou a právními předpisy určuje měnu, a pokud se tyto předpisy změní, změní se s nimi i měna jakéhokoliv závazku. Naproti tomu statut závazku bude rozhodovat o skutečnosti, zda

je

přípustné,

aby

jednotkách,

v nichž

je

jednotkách,

například

dlužník

závazek v měně

plnil

vyjádřen, platné

místo

v měnových

v jiných

v místě

jeho

měnových sídla

b y d l i š t ě . J e d n á s e o ú p r a v u o t á z k y t z v. m ě n o v é s u b s t i t u c e .

60

Kučera Zdeněk, Mezinárodní právo soukromé, 5.vydání, Doplněk, Brno 2001, s.238

95

či

Statut přípustné

závazku převzít

rozhoduje na

sebe

a

také plnit

o

tom,

zda

závazek

je

vůbec

v cizí

měně.

V neposlední řadě rozhoduje statut závazku o splnění závazku, respektive o rozsahu dlužníkova závazku v době, kdy od vzniku právního

poměru

do

doby

plnění

závazku

dojde

h o d n o t y m ě n y, v n í ž j e v y j á d ř e n o p e n ě ž n í p l n ě n í .

ke

změně

61

Jednotlivé státy uplatňují v této oblasti dvě různá řešení. Podle zásady nominalismu má věřitel dostat plnění číselně stejné částky peněz, ve které je závazek vyjádřen, bez ohledu na změnu kupní síly peněz. Naproti tomu zásada valorismu vychází z toho, že peněžní závazek představuje povinnosti poskytnout určitou hodnotu,

která

je

vyjádřena

v neurčitém

množství

peněžních

j e d n o t e k . To t o m n o ž s t v í j e t ř e b a u r č i t p o d l e k u r z o v n í h o d n o t y p e n ě z , t a k ž e p e n ě ž n í z á v a z e k s e z m ě n í p o d l e z m ě n y k u p n í s í l y.

8. Závěr Ta t o r i g o r ó z n í p r á c e s e s n a ž i l a p o s t i h n o u t a p r o z k o u m a t základní

právní

bezhotovostních 61

aspekty peněz

související

v moderní

s emisí

ekonomice.

hotovostních Stejně

Kučera Zdeněk, Mezinárodní právo soukromé, 5.vydání, Doplněk, Brno 2001, s.238

96

tak

i se

věnovala právní úpravě a provádění měnové politiky centrální bankou

a

některým

p r o b l e m a t i k y.

mezinárodním

V závěru

této

práce

nejdůležitější závěry a zjištění

aspektům

výše

bych

zrekapituloval

rád

uvedené

včetně přínosů této rigorózní

práce. Peníze

představují

prostředek služeb

s m ě n y,

mezi

ve

který

společnosti

ohromně

jednotlivými

všeobecně

usnadňuje

ekonomickými,

ale

přijímaný

směnu i

zboží

a

společenskými

s u b j e k t y. K j e j i c h v y n a l e z e n í d o š l o n e z á v i s l e n a s o b ě v m n o h a kulturách

a

lze

je

považovat

za

jeden

z nejúspěšnějších

a

rozhodně nejrozšířenějších společenských a právních institutů v historii lidstva. Svojí podstatou patří sice peníze spíše do ekonomických učebnic, nicméně právo a právní řád musí reagovat na používání p e n ě z v e v š e c h o b l a s t e c h s p o l e č e n s k é h o ž i v o t a . To s e p r o j e v u j e i v tom, že právo termín peníze nezná a operuje s termínem měna. Vy m e z e n í m m ě n y s e u r č i t á f o r m a p e n ě z s t á v á p r á v n í k a t e g o r i i a státem

uznanou

V současnosti jako

měny

formou

pak právní

na

svém

platidla řád

území,

na

nevymezuje ale

právní

území pouze řád

suveréna.

formu

dává

peněz

pravomoci

centrálním institucím, aby množství měny a její oběh regulovali a poskytuje jim k tomu řadu ekonomických i právních nástrojů. V historii si panovník a později stát nárokovali právo na emisi peněz. Ať už se jednalo o mincovní regál nebo později o p a p í r o v é s t á t o v k y, s u v e r é n u v á d ě l d o o b ě h u n o v é p l a t i d l a n e b o právo

na

emisi

peněz

prodával

zajišťoval

nejen

neustálý

přísun

nebo

propůjčoval.

finančních

Tím

prostředků,

si ale

zároveň reguloval a ovlivňoval množství peněz v oběhu. Přelomovým okamžikem v historii emise peněz byl moment, k d y s e e m i t e n t e m p e n ě z s t a l y s o u k r o m é s p o l e č n o s t i , b a n k y, a t o za

pomoci

vlastní

t z v.

úvěrové

bankovky

neplnohodnotné

emise.

částečně peníze.

Banky kryté

začaly zlatem.

V pozdějším

vydávat Ta k

vývoji

svoje

vznikly docházelo

k centralizaci emise bankovek centrální monetární autoritou a 97

p ř e m ě n o u b a n k o v e k n a ž i r á l n í a p o z d ě j i n a e l e k t r o n i c k é ú č t y, a l e na podstatě emise se až do dnešních dnů již nic nezměnilo. V současnosti dohromady

tvoří

mají

peníze

peněžní

dvě

masu

hlavní

p o d o b y,

e k o n o m i k y,

které

hotovostní

a

bezhotovostní, přičemž ani jedna z těchto forem nemá žádnou v n i t ř n í h o d n o t u . D n e š n í p e n í z e j s o u t z v. z á k o n n ý m p l a t i d l e m . To znamená, že stát za pomoci zákonů a dalších právních předpisů stanovuje

a

vynucuje

přijímání

těchto

i

peněz

pod jako

hrozbou platidla

trestněprávních při

placení

za

sankcí zboží

a

služby a při úhradě dluhu. Emisi hotovostních peněz, které tvoří relativně menší podíl na celkové peněžní mase, zajišťuje Česká národní banka, a to výměnou

za

centrální

b a n k y.

bankovek

a

nekvalitní

zůstatky

na

Česká

mincí,

národní

tuto

bankovky

a

účtech

rezerv banky

výrobu

mince

platí,

stahuje

obchodních

také

bank

zajišťuje

reguluje z oběhu

a

u

výrobu

jejich

oběh,

nahrazuje

je

novými. Právní

předpisy

v oblasti

hotovostních

peněz

upravují

především náležitosti bankovek a mincí, postupy při nakládání s nimi,

pravomoci

České

národní

banky

při

regulaci

jejich

oběhu. Navíc trestní předpisy poskytují penězům a odvozeným platebním

prostředkům

trestněprávní

ochranu

proti

jejich

padělání, pozměňování a dalším činnostem, které by ohrožovaly bezporuchový a bezproblémový oběh. Převážnou

část

dnešní

peněžní

masy

dnes

však

tvoří

b e z h o t o v o s t n í p e n í z e . Ty l z e r o z d ě l i t n a d v ě č a s t i , k t e r é s p o l u sice úzce souvisejí, ale nejsou totožné, a to na účty rezerv obchodních bank vedených u centrální banky a na účty vedené u o b c h o d n í c h b a n k p r o n e b a n k o v n í s u b j e k t y, k t e r é s e z a h r n u j í d o měnových agregátů, přičemž bezhotovostních peněz na účtech rezerv u centrální banky je řádově desetkrát až dvacetkrát méně než peněz v měnových agregátech M1 nebo M2. Bezhotovostní vznikají

peníze

v obchodních

jako

bankách 98

součást při

peněžních

agregátů

specifických

účetních

operacích pokaždé, když obchodní banka připíše nějakou částku ve prospěch svého klienta a zároveň tato banka nebo jakákoliv jiná banka při této účetní operaci nepřipíše stejnou částku na účet jiného klienta. Při obráceném postupu zase bezhotovostní peníze v bankách zanikají. Naprosto

rozhodujícím

způsobem

emise

peněz

tímto

z p ů s o b e m j s o u b a n k o v n í ú v ě r y a t o v š e c h n y j e j i c h d r u h y. P ř i splácení bankovních úvěrů bezhotovostní peníze zase zanikají. Vzhledem k tomu, že bankovní úvěry se splácejí nejen ve své nominální výši, ale také s příslušným úrokem, který se splácí v penězích,

které

vznikly

rovněž

s největší

pravděpodobností

jiným úvěrem, není v každý daný okamžik v ekonomice dostatek p e n ě z p r o s p l a c e n í v š e c h d l u h ů . Te n t o s t a v j e p ř í m ý m d ů s l e d k e m úvěrové emise bezhotovostních peněz. Česká národní banka se svými nástroji monetární politiky může přímo ovlivňovat pouze účty rezerv obchodních bank. Ať už

se jedná o

stanovení

repo

výše

operace, obchody s cennými

povinných

minimálních

r e z e r v,

papíry nebo vždy

se

tato

opatření nebo obchody dotýkají pouze účtů rezerv obchodních b a n k v e d e n ý c h u c e n t r á l n í b a n k y, j i n a k t a k é n a z ý v a n é l i k v i d i t o u . A tak přestože právní řád České republiky svěřuje České národní

bance

rozsáhlé

pravomoci

v mnoha

oblastech

od

poskytování bankovních licencí a dohledu nad bankami a celým finančním trhem po rozhodování o úrokových sazbách, samotnou oblast

emise

bezhotovostních

soukromoprávním závazkové

právní

peněz

právním

vztahům.

vztahy

vznikající

ponechává Reguluje při

právní a

úprava

upravuje

poskytování

jen

úvěrů

a

v e d e n í b ě ž n ý c h ú č t ů b a n k a m i p r o j e j i c h k l i e n t y. Obecně ekonomickou

lze

říci,

podstatou

že

právo

tvorby

do

jisté

peněz

míry

pokulhává

v moderním

za

bankovním

systému a reguluje pouze jednotlivé dílčí aspekty související s monetární v účetnictví

politikou bank

dneška.

postihuje

právo

Samotnou pouze

tvorbu v rámci

peněz právních

předpisů o účetnictví a účetních postupů pro finanční instituce. 99

I samotný bankovní

úvěr

a

bankovní

vklad zůstává

v oblasti

d v o u n e b o v í c e s t r a n n ý c h s o u k r o m o p r á v n í c h v z t a h ů . Te n t o f a k t vztahující s právní

se

k bezhotovostním

úpravou

hotovostních

penězům peněz,

ostře kde

kontrastuje

jsou

všechny

p r a v o m o c i o h l e d n ě ú p r a v y, v y d á v á n í a c e l k o v é h o ř í z e n í o b ě h u svěřeny České národní bance, i přesto, že důvody pro uvádění bankovek

a mincí

do oběhu lze hledat

mimo kontrolu České

n á r o d n í b a n k y. Monetární

politika

v České

republice

nejenom

z pohledu

ekonomického, ale i právního je svěřena České národní bance. Zákon stanovuje, jaké typy obchodů smí Česká národní banka při provádění

monetární

rozhodování

o

politiky

jejich

uzavírat,

provedení

stejně

přičemž

jako

samotné

způsobu

včetně

právně regulačního rámce ponechává zákon na České národní bance. Role České národní banky při formulaci měnové politiky a schopnosti

ovlivnit

měnový

vývoj

v ekonomice

se

často

přeceňuje. Jediným významným kanálem, kterým může ovlivnit v ý v o j e k o n o m i k y, a t o p o u z e n e p ř í m o , j e r e g u l a c e k r á t k o d o b ý c h úrokových

sazeb

na

peněžním

trhu,

od

kterých

jsou

ostatní

ú r o k o v é s a z b y o d v o z e n y, a l e j e j i c h ž v ý v o j o v l i v ň u j e c e l á ř a d a dalších faktorů. Nicméně emise

peněz

situace a

není

monetární

v zahraničí politiky

jiná.

ovládají

Stejné

principy

všechny

peněžní

systémy a monetární instituce a právní úprava jen těžko drží krok

s dynamickým

rozvojem

bankovnictví

a

různých

investičních instrumentů. Společnou evropskou měnu euro ovládají stejné principy jako

v případě

měnovými

české

otázkami

k o r u n y. přenesly

Státy

jako

pravomoc

suveréni

nad

svými

emitovat

peníze

na

E v r o p s k o u u n i i a E v r o p s k o u c e n t r á l n í b a n k u . Ta v š a k v y d á v á v e spolupráci

s ostatními

národními

centrálními

bankami

pouze

hotovostní peníze. Bezhotovostní emisi opět dominují soukromé b a n k o v n í i n s t i t u c e p ů s o b í c í n a ú z e m í e u r o z ó n y. 100

Na

euroměnových

z různých právních

světových systémů,

trzích,

jurisdikcí

kde a

představují

se

dochází

pohybují

subjekty

k interakci

různých

z právního

hlediska

bankovní

ú v ě r y, a l e i j i n é t r a n s a k c e , o b r o v s k o u v ý z v u . N e j e n o m , ž e z d e dochází k tvorbě bezhotovostních peněz úplně mimo jurisdikci, kde jsou měny legálním platidlem, ale je třeba upravovat právní vztahy mezi ekonomickými subjekty z různých jurisdikcí. Domnívám se, že dnešní systém emise peněz stejně jako provádění a možnosti monetární politiky nejsou obecně dobře pochopeny a žádná instituce včetně těch vzdělávacích nedělá dost

pro

jejich

dostatečnou

osvětu.

Nedostatečná

znalost

peněžnictví a bankovního systému, přestože se každý jedinec i každý společenský subjekt setkává s peněžními vztahy prakticky denně, je i důvodem pro nedostatečnou komplexní úpravu tak důležité

společenské

záležitosti

jako

jsou

peníze

v právním

řádu. V dlouhodobém horizontu by se dle mého názoru měl stát snažit

navrácení

kontroly nad

emisí

peněz

pod dohled státu,

protože v současnosti právní úprava skoro ve všech státech světa zvýhodňuje některé právnické osoby a jejich vlastníky oproti ostatním subjektům v tom, že banky mohou vytvářet platební prostředek jako předmět svého podnikání a dosahovat tak vysoce nadprůměrných výnosů na vlastní kapitál. Pokud by se například j e d i n ý m z á k o n n ý m p l a t i d l e m s t a l y s t á t o v k y, s t á t b y t a k j i ž n e m ě l problém s financováním veřejných výdajů a měl by inflaci či deflaci

plně

pod

doplnit

povinností

kontrolou. krýt

Ta k o v ý

státovky

systém

nějakou

by

bylo

vzácnou

vhodné

komoditou

nebo drahým kovem, aby se zabránilo nadměrné emisi státovek a tím nadměrné inflaci. Peníze jsou dle mého názoru společensky příliš

důležité,

v rukou

než

soukromých

aby

jejich

subjektů

a

centrálních bankéřů.

101

emise na

byla

vládní

ponechána moci

pouze

nezávislých

102

Právní úprava emise peněz a monetární politiky Legal aspects of money issuance and monetary policy

Klíčová slova peníze, měnová politika, úvěr

Key words money, monetary policy, credit

English summary This thesis aims to examine the legal aspects in relation to issuance of cash money as well as accounting money on bank accounts.

Furthermore,

it

analyses

the

legal

aspects

of

c o n d u c t i o n o f m o n e t a r y p o l i c y b y m o n e t a r y a u t h o r i t y, n a m e l y 103

t h e C z e ch n at i o n al b an k . In p a rt i c u l a r, i t f o c u s es o n t h e p o s i t i o n of the central bank within the Czech legal system and legal tools that are available to it to perform its task which is to maintain t h e p r i c e s t a b i l i t y o f t h e C z e c h c u r r e n c y. I conclude, among others, that although the central bank has all the legal authority in relation to banknotes and coins, money‘s origin can be found within the banking system in books of

commercial

banks

when

providing

credit

to

businesses,

individuals and government. Even though the central bank is the institution

responsible

by

law

for

the

rate

of

inflation,

the

commercial banks are the institutions that create not only cash money from economic point of view but accounting money as well. Unlike the particular legal relationships arising of current and other accounts or loan agreements, the complex system of m o n e y c r e a t i o n i s n o t g o v e r n e d b y c o m p l e x l a w. T h e o n l y p i e c e s of legislation dealing with it are accounting related provisions and accounting standards for financial institutions. In comparative perspective the situation is similar abroad. Although European Central Bank is in charge of the currency for all

countries

of

eurozone,

the

underlying

legal

principles

governing the issuance of euro currency are the same. Even at the global stage on the Euromarkets, the legal situation remains simile

although

important bilateral

challenging.

aspects legal

of

While

e v e r yo n e ’s

relationships

in

104

money

life,

law

area

of

represents

regulates law

of

very

only the

obligations.

Seznam literatury

Bakeš Milan a kol., Finanční právo, 4.vyd., C H Beck, 4.vyd., Praha 2006

D v o ř á k P e t r , B a n k o v n i c t v í p r o b a n k é ř e a k l i e n t y, L i n d e , 3 . v y d . , Praha 2005

Holman Robert, Ekonomie, C.H. Beck, Praha 1999

J e ž e k To m á š , P e n í z e a t r h , P o r t á l , P r a h a 2 0 0 2

Jílek

Josef,

Svobodová

Jitka,

Účetnictví

bank

a

finančních

institucí 2008, Grada Publishing, Praha, 2008

Jílek Josef, Peníze a měnová politika, Grada Publishing, 1.vyd., Praha 2004

Kučera

Zdeněk,

Mezinárodní

právo

soukromé,

5.

vydání,

Doplněk, Brno 2001

M u s í l ek P et r, Tr h y c en n ýc h p ap í rů , E k o p re s s , P r ah a 2 0 0 2

P l í v a S t a n i s l a v a k o l . , B a n k o v n í o b c h o d y, A S P I , P r a h a 2 0 0 9

Revenda

Zbyněk,

Centrální

bankovnictví,

Management

Press,

2.vyd., Praha 2001

Surga Leopold, Bankovnictví, Měna a Finance, 26.9.2008

Te n n e k o o n C . R a v i , T h e L a w a n d R e g u l a t i o n o f I n t e r n a t i o n a l F i n a n c e , To t t e l P u b l i s h i n g , L o n d o n 2 0 0 6 105

Ve n c o v s k ý koruny:

František,

historie

Vzestupy

a

československých

propady měnových

československé poměrů

1918

–

1992, Oeconomica, Praha 2003

Právní předpisy Ú s t a v n í z á k o n č . 1 / 1 9 9 3 S b . , Ú s t a v a Č e s k é r e p u b l i k y, v e z n ě n í pozdějších předpisů

Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů

Zákon

č.

140/1961

Sb.,

trestní

zákon,

ve

znění

pozdějších

předpisů

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník

Zákon

č.

200/1990

Sb.,

o

přestupcích,

ve

znění

pozdějších

190/2004

Sb.,

o

dluhopisech,

ve

znění

pozdějších

předpisů

Zákon

č.

předpisů

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

Zákon

č.

321/2001

Sb.,

o

některých

podmínkách

sjednávání

spotřebitelského úvěru, ve znění pozdějších předpisů

Zákon

č.

563/1991

Sb.,

o

účetnictví,

předpisů

106

ve

znění

pozdějších

Vy h l á š k a

č.

ustanovení

501/2002

zákona

č.

Sb.,

kterou

563/1991

Sb.,

se o

provádějí

některá

účetnictví,

ve

znění

p o z d ě j š í c h p ř e d p i s ů , p r o ú č e t n í j e d n o t k y, k t e r é j s o u b a n k a m i a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů

Vy h l á š k a

ČNB

č.

37/1994

Sb.,

kterou

se

stanoví

postup

při

příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince

Vy h l á š k a

ČNB

č.

36/1994

Sb.,

podmínkách,

za

kterých

lze

r e p r o d u k o v a t b a n k o v k y, m i n c e , š e k y, c e n n é p a p í r y a p l a t e b n í k a r t y a v y r á b ě t p ř e d m ě t y, k t e r é j e ú p r a v o u n a p o d o b u j í

Úřední sdělení ČNB ze dne 20. dubna 2007 o způsobu provádění operací České národní banky na domácím peněžním trhu

Opatření podmínky

České

národní

tvorby

banky

povinných

č.

2/2003,

kterým

minimálních

rezerv

pozdějších opatření České národní banky

Smlouva o založení Evropského společenství

Internetové zdroje Č e s k á n á r o d n í b a n k a , w w w. c n b . c z

E v r o p s k á c e n t r á l n í b a n k a , w w w. e c b . i n t

107

se ve

stanoví znění