Univerzita Karlova Právnická fakulta Katedra finančního práva a finanční vědy
Právní úprava emise peněz a monetární politiky Rigorózní práce Zpracovatel: Michal Hájek Konzultant: JUDr. Petr Kotáb
Únor 2010
Prohlášení „Prohlašuji, že jsem předkládanou rigorózní práci vypracoval samostatně za použití zdrojů a literatury v ní uvedených.“
Poděkování
„Rád bych poděkoval konzultantovi mé rigorózní práce, JUDr. Petrovi Kotábovi, za jeho podporu a připomínky, které značnou měrou přispěly k její zkvalitnění a dokončení.“
Obsah 1. Úvod ...................................................................................................................................... 1 2. Definice a funkce peněz .......................................................................................................... 3 2.1 Peníze v. měna............................................................................................................................. 3 2.2 Hotovostní peníze........................................................................................................................ 5 2.3 Bezhotovostní peníze .................................................................................................................. 7 2.4 Definice emise peněz................................................................................................................... 9 2.5 Funkce peněz v ekonomice ....................................................................................................... 10 2.5.1 Účetní jednotka kupní síly .................................................................................................. 10 2.5.2 Prostředek směny............................................................................................................... 11 2.5.3 Uchovatel hodnoty ............................................................................................................. 12 3. Historie emise peněz............................................................................................................. 14 3.1 Komoditní peníze....................................................................................................................... 14 3.2 Drahé kovy................................................................................................................................. 15 3.3 Neplnohodnotné peníze............................................................................................................ 17 3.3.1 Vznik neplnohodnotných peněz ......................................................................................... 17 3.3.2 Zlatý standard ..................................................................................................................... 23 4. Emise hotovostních peněz..................................................................................................... 25 4.1 Centrální banka jako emitent hotovostních peněz ................................................................... 25 4.2 Regulace oběhu bankovek a mincí ............................................................................................ 28 4.3 Ochrana bankovek proti padělání ............................................................................................. 30 4.4 Trestněprávní ochrana hotovostních peněz.............................................................................. 31 5. Emise bezhotovostních peněz................................................................................................ 35 5.1 Bankovní úvěr ............................................................................................................................ 35 5.1.1 Úvěrová emise .................................................................................................................... 35 5.1.2 Druhy bankovních úvěrů a emise bezhotovostních pěněz................................................. 42 5.1.3 Právní povaha bankovního úvěru....................................................................................... 45 5.2 Nákup cenných papírů............................................................................................................... 48 5.3 Další způsoby emise bezhotovostních peněz ............................................................................ 50 5.4 Deficit státního rozpočtu a emise bezhotovostních peněz ....................................................... 52 5.5 Právní povaha bankovních vkladů ............................................................................................. 55 6. Právní úprava monetární politiky .......................................................................................... 61 6.1 Provádění monetární politiky .................................................................................................... 61
6.2 Nezávislost centrální banky ....................................................................................................... 67 6.3 ČNB v právním řádu ČR.............................................................................................................. 69 6.4 Právní předpisy vydávané ČNB .................................................................................................. 73 6.5 Nástroje monetární politiky....................................................................................................... 76 6.5.1 Repo operace...................................................................................................................... 76 6.5.2 Obchody s cennými papíry ................................................................................................. 80 6.5.3 Rezervní požadavky ............................................................................................................ 82 7. Mezinárodní aspekty emise peněz......................................................................................... 84 7.1 Evropská centrální banka........................................................................................................... 84 7.2 Emise peněz v eurozóně ............................................................................................................ 86 7.3 Monetární politika v eurozóně .................................................................................................. 88 7.4 Emise peněz na eurotrzích ........................................................................................................ 90 7.5 Exteritoriální dosah měnových předpisů................................................................................... 92 8. Závěr .................................................................................................................................... 96 English summary .......................................................................................................................103 Seznam literatury ......................................................................................................................105 Právní předpisy .........................................................................................................................106 Internetové zdroje.....................................................................................................................107
1. Úvod Ta t o r i g o r ó z n í p r á c e p o j e d n á v á o p r o b l e m a t i c e v z n i k u a zániku peněz
v ekonomice a zakotvení
souvisejících právních
v z t a h ů v p r á v n í m ř á d u Č e s k é r e p u b l i k y. A č k o l i v s e k a ž d ý v běžném životě setkává s penězi prakticky denně, obecně panuje nízká
úroveň
znalostí
o
tom,
jak
dnešní
hlavní
platební
prostředek vzniká, jakým způsobem jeho oběh reguluje centrální banka a jak jsou jednotlivé nástroje monetární politiky ukotveny v p r á v n í m ř á d u Č e s k é r e p u b l i k y. H l a v n í a m b i c í t é t o p r á c e j e srozumitelnou
formou
propojit
jak
ekonomické
tak
právní
aspekty vzniku peněz, jelikož dle názoru autora nelze otázku emise peněz zkoumat striktně odděleně pouze z ekonomického nebo právního úhlu pohledu. Ta t o p r á c e j e r o z d ě l e n a n a d v ě h l a v n í č á s t i . P e n í z e j s o u nejdříve
vymezeny
a
d e f i n o v á n y,
protože
i
v této
zdánlivě
základní záležitosti panují určité nesrovnalosti. Stejně tak je nastíněna v dnešní
role
peněz
společnosti
v ekonomice peníze
a
plní.
vysvětleno, Pro
jaké
pochopení
funkce
fungování
dnešního monetárního systému je třeba alespoň základní pohled do
historie
emise
peněz
a
monetárních
systémů.
Dnešní
monetární systém a způsob emise peněžních prostředků má svoje kořeny v historickém vývoji. Proto v další části práce následuje historický
exkurz
pojednávající
o
způsobu
emise
peněz
v různých historických epochách. Následuje
popis
vzniku
a
zániku
peněz
v bankovním
s y s t é m u a j e h o p r á v n í ú p r a v a . Ta t o č á s t p r á c e j e r o z d ě l e n a n a dvě hlavní části věnující se nejdříve hotovostním penězům a posléze bezhotovostní formě peněz, dnes především ve formě bankovních
depozit
vznikajících
nejčastěji
při
poskytování
b a n k o v n í c h ú v ě r ů . P o d r o b n ě v y s v ě t l u j i t y t o p r o c e s y, v e k t e r ý c h vznikají
a
zanikají
bezhotovostní
peníze,
hlavní
platební
prostředek současnosti a které tvoří rovněž základ pro emisi 1
hotovostních peněz. Pokusím se osvětlit skutečnost, že moderní peníze
vnikají
jako
bankovní
úvěr
a
že
jejich
jediným
v y d a v a t e l e m j s o u o b c h o d n í b a n k y, v č e t n ě s o u v i s e j í c í c h p r á v n í c h aspektů. Kromě této první části věnující se původu peněz, jejich historii a funkci v ekonomice, obsahuje práce druhou stěžejní oblast
zájmu,
způsobem
kde
se
kodifikuje
pokusím právo
odpovědět
emisi
peněz,
na
otázku,
jaké
jakým
možnosti
jak
technické tak právní, má k dispozici centrální banka k tomu, aby mohla ovlivnit množství peněz v ekonomice a obecně, jak je m o n e t á r n í p o l i t i k a z a k o t v e n a v p r á v n í m ř á d u Č e s k é r e p u b l i k y. V závěrečné některé
části
právní
této
aspekty
rigorózní emise
práce
peněz
se
pokusím
v zemích
osvětlit
používajících
společnou evropskou měnu euro. Dále se pokusím nastínit fakt, že v moderní globalizované ekonomice, kdy obchodní banky jsou odpovědné za emisi bezhotovostních peněz, mohou vznikat tyto peníze
i
mimo
území
států,
kde
jsou
tyto
peníze
legálním
platidlem. Přesně to se děje na euroměnových trzích, jejichž hlavním
centrem
globalizovaného
je
Londýn,
finančního
světa.
hlavní
V poslední
shrnul a zobecnil závěry této rigorózní práce.
2
finanční části
centrum bych
rád
2. Definice a funkce peněz 2.1 Peníze v. měna Ačkoliv
se
snad
každý
člověk
prakticky
denně
setkává
s penězi, ať už v jejich hotovostní nebo bezhotovostní formě, snaha o vymezení pojmu peněz a jejich definice nemusí být tak jednoduchým úkolem, jak by se mohlo na první pohled zdát. I centrální cenové
b a n k y, stability
mezi a
jejichž
hlavní
součástí
úkoly
naplňování
patří
tohoto
udržování
úkolu
je
i
sledování množství peněz, si lámou hlavu, jak vlastně peníze definovat. Nejenom centrální bankéři mají potíže s přesnou definicí peněz jako současného hlavního platebního prostředku, ale ani ekonomičtí
a
právní
autoři
se
na
jednotné
definici
peněz
neshodnou. Přitom vymezení pojmu peníze je pro jejich další zkoumání naprosto klíčové. Uvádím zde pro zajímavost jednu definici ekonoma a jednu definici právního týmu. V ekonomickém zásobu
považovat
pojetí
můžeme
jakoukoliv
za
peníze
hodnotu,
která
nebo je
peněžní
všeobecně
přijím ána při úhradě dluhů j ako z ákonné plat idlo. 1 Dal ší aut or, který je považovaný spíše za ekonoma, definuje peníze zcela j e d n o d u š e j a k o j a k ý k o l i p r o s t ř e d e k s m ě n y, k t e r ý s e v š e o b e c n ě přijímá.
2
A dále pokračuje tvrzením, že prostředkem směny je
c o k o l i v, c o j e v e s p o l e č n o s t i š i r o c e p ř i j í m á n o p ř i s m ě n ě z a z b o ž í a s l u ž b y. Ve l m i p o d o b n o u , n e - l i s h o d n o u d e f i n i c i a o s v ě t l e n í p ů v o d u a vzniku peněz v historii civilizace nabízí i prof. Holman ve své stěžejní učebnici Ekonomie. Pojednává o vysokých transakčních n á k l a d e c h n a t u r á l n í s m ě n y, a j a k s e t a t o n a t u r á l n í s m ě n a s t a l a brzdou
specializace,
specializovanější 1 2
dělby
e k o n o m i k y.
práce I
on
a
rozvoje
zdůrazňuje,
Jílek Josef, Peníze a měnová politika, Grada Publishing, 1.vyd., Praha 2004, s. 26 Tomáš Ježek, Peníze a trh, Portál, Praha 2002, s.29
3
složitější že
a
univerzální
platebním prostředkem se jakákoliv komodita nebo hodnota stala a i dnes stane ve chvíli, kdy každý je ochoten tuto komoditu přijmout, a to proto, že předpokládá, že ostatní lidé ji od něho přijmou peněz,
jako
platidlo
každý
přijímají.
je
při
další
přijímá,
směně.
protože
ví,
V tom že
je
tkví
podstata
všichni
ostatní
3
Mezi
všemi
ekonomickými
definicemi
peněz
je
patrná
podobnost a všichni autoři se shodují v základních definičních znacích
peněz.
c o k o l i v,
co
je
Lze
shrnout,
všeobecně
že
penězi
přijímáno
při
může
být
platbách
prakticky
za
zboží
a
s l u ž b y. Praktická shodnost ekonomických autorů při definování a vymezování peněz vypovídá také o skutečnosti, že peníze jsou primárně
ekonomickou
pravděpodobně
a
sociologickou
nezávisle
na
kategorií,
prvních
že
primitivních
vznikly právních
řádech a že jejich širší využívání umožnilo dynamický rozvoj s p o l e č n o s t i a e k o n o m i k y. S t r o c h o u n a d s á z k y l z e ř í c i , ž e p e n í z e představují
jednu
z nejúspěšnějších
společenských
institucí
v historii lidstva vůbec. Vzhledem k tomu, že peníze patří právem spíše do učebnic ekonomie
jako
ekonomická
popřípadě
sociologická
kategorie,
právo a právní teorie termín peníze obtížně definují a neexistuje mnoho autorů, kteří se o právní definici peněz pokoušeli. Právní
teorie
proto
nepracuje
s pojmem
peníze,
ale
s pojmem měna, který není to samé jako peníze z ekonomického pohledu, přestože s tímto pojmem úzce souvisí. Zjednodušeně lze říci, že měna znamená určitou konkrétní formu nebo druh peněz. Z právního pohledu však nečiní peníze měnou jen vyšší míra jejich konkrétnosti a skutečnost, že nějaký předmět je za peníze považován, ale především je to určitá autorita, která za konkretizací
určité
formy
peněz
stojí.
Ta t o
autorita
měnu
kvalifikovaným způsobem definuje a stanoví podmínky pro její 3
Holman Robert, Ekonomie, C.H. Beck, Praha 1999, s. 451
4
v y d á v á n í , n á h r a d u a p o u ž í v á n í . To u t o a u t o r i t o u j e z p r a v i d l a s t á t , jenž v rámci výkonu svojí svrchovanosti nad konkrétním územím určuje měnu a její náležitosti.4 I v případě nadnárodních měn, jako je například společná evropská měna euro, lze vystopovat odvození pravomoci vydávat tuto měnu od svrchovanosti jednotlivých členských států, které část svých svrchovaných práv mezinárodní smlouvou převedly na nadnárodní autoritu oprávněnou k určování a definici konkrétní m ě n y. Právo tvoří hlavní nástroj, s jehož pomocí státní autorita zavádí
a
konkretizuje
určitou
měnu.
Proto
měnu
můžeme
definovat jako konkrétní soustavu peněz zavedenou v určitém státě
a
Právní
systematicky předpisy
stanoví,
který
upravenou
různého
specifický
druhu druh
právním
řádem
tohoto
a
právní
síly
různé
peněz
bude
na
státu.
obvykle
určitém
území
měnou, stanoví pravidla pro emisi hotovostního oběživa a jeho náležitosti, zakotvení právní povinnosti každého peníze přijímat apod. Souhrn těchto právních předpisů se nazývá měnové právo.5 Z výše vznikly
uvedeného
samovolně
a
vyplývá,
že
ekonomické
ačkoliv
peníze
subjekty
se
historicky
mohly
volně
rozhodovat, zda nějakou komoditu budou považovat za všeobecně přijímanou, a tak z ní udělají peníze v ekonomickém smyslu, dnes
stát
využívajíce
své
vrchnostenské
autority
za
pomocí
právních předpisů různé právní síly stanoví, který předmět či komodita
bude
tímto
všeobecně
přijímaným
platebním
prostředkem.
2.2 Hotovostní peníze Po základní definici pojmů peníze a měna a jejich rozlišení bych nyní rád nastínil, jak lze definovat současnou měnu a co 4 5
Bakeš Milan a kol., Finanční právo, 4.vyd., C H Beck, 4.vyd., Praha 2006, s. 467 Bakeš Milan a kol., Finanční právo, 4.vyd., C H Beck, 4.vyd., Praha 2006, s. 468
5
jsou
to
všeobecně
přijímané
prostředky
směny
v podmínkách
České republiky a v jejím právním řádě. Měnu můžeme rozdělit na dva základní druhy peněz sloužící p o t ř e b á m e k o n o m i k y, a t o n a h o t o v o s t n í p e n í z e a b e z h o t o v o s t n í p e n í z e . To h o t o r o z l i š e n í a o d d ě l e n é m u r o z b o r u s e p ř i d r ž í m i v další části této rigorózní práce, která se věnuje způsobu emise jednotlivých
platebních
prostředků
a
souvisejícím
právním
aspektům. Nejdříve se blíže zaměřím na hotovostní formu peněz. Hotovostní peníze se také nazývají oběživem. Jedná se o bankovky
a
mince,
jinými
slovy
papírové
peníze
a
neplnohodnotné kovové peníze. Mezi hotovostní peníze je nutno zařadit i pamětní mince, které centrální banka vydává k různým slavnostním příležitostem nebo významným jubileím. Přesto, že tyto mince mají hlavně sběratelskou a numismatickou hodnotu, i tyto mince tvoří dnes hotovostní peníze. M o n o p o l n a e m i s i o b ě ž i v a m a j í v ě t š i n o u c e n t r á l n í b a n k y. I když centrální banka emituje oběživo, jeho objem nemůže vůbec ovlivnit.
V případě,
uspokojení mincí,
potřeb
koupí
si
že
nějaká
svých je
u
obchodní
klientů
centrální
banka
potřebuje
určité
množství
banky
za
pro
bankovek
prostředky
a
(někdy
nazývané likviditou), které má uloženy u centrální banky na s v é m b ě ž n é m ú č t u v b e z h o t o v o s t n í f o r m ě . Te n t o ú č e t b ý v á t a k é označován jako clearingový účet. Množství hotovostních peněz v oběhu tak neurčuje centrální banka, ale poptávka po oběživu ze
strany
banky
se
klientů snaží
obchodních držbu
bank,
hotovosti
neboť
samotné
v maximální
obchodní
možné
míře
minimalizovat, jelikož hotovost jako aktivum obchodní banky není nijak úročená a manipulací s ní vznikají obchodní bance n e c h t ě n é n á k l a d y. 6 Poptávku
po
oběživu
ze
strany
nebankovních
subjektů
omezuje stát omezením plateb v hotovosti. Ekonomické subjekty tak nemohou provádět platby velkých částek hotovostní formou a 6
Jílek Josef, Peníze a měnová politika, Grada Publishing, 1.vyd., Praha 2004, s. 27
6
snižuje se tak tlak na potřebu těchto subjektů držet velké částky peněz v hotovostní podobě. Většina plateb ve velkých částkách hotovostních
peněz
organizovaným
je
také
zločinem.
často
Procesu
spojena
emise
s korupcí
mincí
a
a
bankovek
centrální bankou se budu podrobněji věnovat v dalších částech této práce. Historicky
vznikly
nejdříve
hotovostní
peníze
a
vlastně
všechny peníze v oběhu představovaly veškerou peněžní zásobu. Tut o fu nk ci pl n i l y n ej dří ve vš e ob ec n ě při j í m a né k omodi t y j a ko o b i l í , k ů ž e a p o d . a p o z d ě j i p ř e v z a l y t u t o r o l i d r a h é k o v y. S e vznikem
a
rozvojem
bankovnictví
však
přicházejí
na
scénu
peníze v podobě pouhých účetních zápisů na účtech bankovních domů.
2.3 Bezhotovostní peníze V současné podíl
peněz,
době
které
k okamžitému
představuje jsou
užití.
hotovostní
dostupné
Převážnou
oběživo
ekonomickým
většinu
peněz
menší
subjektům představují
z ů s t a t k y n a b ě ž n ýc h ú č t e c h k l i e n t ů u o b c h o d n í c h b a n k . Tyt o peníze
mají
podobu
účetních
zápisů
na
bankovních
účtech,
přičemž bankovními účty jsou jak závazky centrální banky vůči obchodním bankám tak závazky obchodních bank vůči klientům. K emisi
bezhotovostních
peněz
dochází
v ž d y,
když
obchodní banka připíše určitou částku na účet klienta, aniž by tatáž banka nebo jiná banka zároveň odepsala stejnou částku z jiného obchodní cenných měny
účtu.
Nejčastěji
bankou, papírů
obchodní
ale
tak
stejný
obchodní bankou
se
důsledek
bankou od
děje
od
klienta.
při
poskytování
má
klienta 7
Te n t o
například nebo
úvěrů nákup
nákup
základní
cizí
kámen
moderního peněžnictví je podrobněji rozebrán a popsán v dalších částech této práce. 7
Jílek Josef, Peníze a měnová politika, Grada Publishing, 1.vyd., Praha 2004, s. 27
7
Z účetního hlediska nejsou bezhotovostní peníze nic jiného než závazky obchodních bank. Jelikož tyto závazky mohou lehce m ě n i t s v o j i p o d o b u , n a p ř í k l a d c o d o d o b y s p l a t n o s t i n e b o m ě n y, v n í ž j s o u d e n o m i n o v á n y, a t v o ř i t t a k n o v é f i n a n č n í p r o d u k t y a i n s t r u m e n t y,
přesné
vymezení
bezhotovostních
peněz,
jak
vyvinuly
pro
pojmové tak co do objemu, činí značný problém. Centrální
banky
a
jiné
měnové
autority
potřeby sledování množství bezhotovostních peněz v ekonomice t z v.
měnové
a g r e g á t y.
Tyt o
agregáty
se
snaží
zahrnout
bezhotovostní peníze do ukazatelů odstupňovaných dle odlišnosti jednotlivých druhů finančních instrumentů od běžných vkladů na viděnou.
Nejdůležitějšími
peněžními
agregáty
sledovanými
Českou národní bankou jsou peněžní agregáty M1 a M2. Peněžní
agregát
M1
tvoří
bankovky
a
mince
držené
domácnostmi a podniky a korunové vklady rezidentů na běžných účtech obchodních bank. Naproti tomu peněžní agregát M2 je tvořen
stejnými
započítávají vklady
složkami
termínové
rezidentů
jako
agregát
korunové
s výpovědní
M1
vklady lhůtou,
s tím,
že
rezidentů, 8
dále
korunové
cizoměnové
r e z i d e n t ů , d e p o z i t n í s m ě n k y a o s t a t n í d l u h o p i s y.
se
vklady
Vi d í m e , ž e
ačkoliv pojem běžného účtu je celkem jasný, přesné vymezení hranice mezi běžným vkladem a jinými finančními instrument y představuje
značný
problém,
jelikož
bezhotovostní
peníze
se
mohou snadno přeměňovat na jiné finanční instrumenty a naopak. Výčet zmínky
o
forem
bezhotovostních
mezibankovních
peněz
vkladech
by
nebyl
neboli
o
úplný
bez
vkladech
o b c h o d n í c h b a n k u c e n t r á l n í b a n k y, n a z ý v a n é t a k é ú č t y r e z e r v , v odborné ekonomické literatuře nazývané likviditou. Ačkoliv se také jedná o bezhotovostní peníze, jinými slovy o pouhé účetní z á p i s y n a ú č t e c h o b c h o d n í c h b a n k a c e n t r á l n í b a n k y, t y t o v k l a d y se do měnových agregátů nezahrnují, protože v rámci bankovních sektorů jednotlivých států se tyto položky kompenzují. Centrální 8
Přesné definice měnových agregátů jsou k dispozici na webových stránkách České národní banky www.cnb.cz.
8
banka ovlivňuje svými nástroji měnové politiky právě tyto účty l i k v i d i t y,
ale
nemůže
agregátů.
Na
tyto
nijak
přímo
agregáty
ovlivnit
působí
objem
centrální
měnových
banka
pouze
zprostředkovaně. Tyt o ú č t y r e z e r v m o h o u k e s v ým p l a t b á m z a z b o ž í a s l u ž b y v y u ž í t p o u z e b a n k y. P r o b a n k y ú č t y r e z e r v p ř e d s t a v u j í p e n í z e . Ostatní
ekonomické
a
společenské
subjekty
mohou
ke
svým
platbám za zboží a služby využít pouze své běžné a termínované účty
u
obchodních
agregátů. peníze
Na
tomto
obchodních
nejsou
bank,
totožné
místě bank
které
se
považuji u
zahrnují
za
centrální
s bezhotovostními
důležité
banky penězi
na
do
měnových
zdůraznit, účtech
všech
že
rezerv
ostatních
ekonomických subjektů (fyzických osob, obchodních společností, měst a obcí, nadací, spolků apod.). Jedná se o sice o českou měnu a lze s těmito bezhotovostními prostředky platit za zboží a s l u ž b y,
nicméně
banky
mohou
tyto
prostředky
použít
pouze
k platbě mezi sebou navzájem a nemohou v žádném případě tyto bezhotovostní
peníze
jakkoliv
převést
na
běžné
nebo
termínované účty nebankovních subjektů.
2.4 Definice emise peněz Po
vymezení
bezhotovostní
pojmů
formy
peníze,
vyžaduje
měna
téma
a
této
jejich
hotovostní
práce
a
a
související
problematika ještě jednu definici, a to emise peněz. Samotné slovo
emise
by
se
dalo
do
českého
jazyka
přeložit
jako
vypouštění nebo vydávání. V kontextu peněžnictví a zároveň v kontextu
tématu
a
obsahu
této
práce
se
pod
pojmem
emise
rozumí vydávání peněz. Jinými slovy zvětšování a uvádění do ekonomického oběhu bezhotovostních peněz, které tvoří měnové a g r e g á t y, a l e i p e n ě z n a ú č t e c h r e z e r v u c e n t r á l n í b a n k y a v neposlední řadě i hotovostních bankovek a mincí. Ve s v ě t l e t o h o t o c h á p á n í e m i s e p e n ě z s i t a t o p r á c e k l a d e z a
9
cíl podrobně zanalyzovat a prozkoumat, jakým způsobem se tyto zásoby peněz zvětšují, kdo o zvětšování nebo zmenšování těchto peněžních zásob rozhoduje, z jaké autority a hlavně, jak právní řád České republiky toto rozmnožování a zmenšování peněžní zásoby reguluje a upravuje.
2.5 Funkce peněz v ekonomice V části peníze
2.1
jsem
považovat
institut
za
v historii
celosvětovému
se zmínil,
že
nejúspěšnější
lidstva.
rozšíření
s trochou společenský
Vzhledem a
nadsázky
k jejich
lze
vynález
či
všeobecnému
nenahraditelnosti
v moderní
ekonomice se vůbec nemusí jednat o přehnané tvrzení. V čem ale spočívá
užitečnost
peněz
a
jaké
funkce
v ekonomice
a
společnosti zastávají? Domnívám se, že bez osvětlení základních funkcí peněz v ekonomice by úvod do studia emise peněz nebyl úplný.
Proto
základní
na
úplný
závěr
úvodní
funkce
peněz
v ekonomice
kapitoly a
celé
stručně
uvedu
společnosti
jako
celku.
2.5.1 Účetní jednotka kupní síly Za základní funkci peněz se považuje jejich funkce jako ú č e t n í j e d n o t k y k u p n í s í l y, t j . c e n z b o ž í a s l u ž e b . P e n í z e j s o u tedy
jakýmsi
univerzálním
zbožím,
které
vyjadřuje
hodnotu
ostatního zboží a služeb. Jako společný jmenovatel umožňují peníze
vzájemně
s l u ž b y.
V této
abstraktní
kvantitativně funkci
podobě.
mohou Nemusí
porovnávat
jednotlivé
vystupovat
peníze
se
dokonce
ani
ve
zboží
a
vysoce
jednat
o
materializované předměty a nemusí být ani konkretizovány státní a u t o r i t o u n a ú r o v e ň m ě n y. S touto
funkcí
peněz
úzce
souvisí
to,
že
peníze
mohou
s l o u ž i t j a k o m ě ř í t k o o d l o ž e n ý c h p l a t e b . P l a t b y, k t e r é s e m a j í 10
uskutečnit v budoucnu za dluh, se vyjadřují v penězích. Peníze se používají jako zúčtovací jednotka s dodatkem časové dimenze, protože účet se vyrovnává až později.9
2.5.2 Prostředek směny S předchozí funkcí peněz jako účetní jednotky kupní síly úzce souvisí jejich další funkce, a to všeobecného prostředku s m ě n y, d í k y n í ž u m o ž ň u j í n á k u p a p r o d e j z b o ž í , s l u ž e b i d a l š í c h statků.
V této
funkci
zprostředkovávají
peníze
oběh
zboží
a
služeb mezi jednotlivými účastníky trhu a samy přitom opačným směrem mezi účastníky jednotlivých trhů obíhají. Především při plnění této funkce lze hovořit jako o oběživu, nicméně v tomto smyslu nerozlišujeme mezi hotovostní a bezhotovostní formou p e n ě z , p r o t o ž e o b a d r u h y p l n í f u n k c i p r o s t ř e d k u s m ě n y. S touto funkcí
peněz
dále
úzce
souvisí
jejich schopnost
z p r o s t ř e d k o v á v a t p l a t b y, p ř e v á d ě t k a p i t á l , u h r a z o v a t z á v a z k y a p ř e v á d ě t h o d n o t y b e z o d p o v í d a j í c í h o p o h y b u p r o t i h o d n o t y. T a t o funkce
se
někdy
též
nazývá
funkci
zprostředkovávají
plateb,
platby
související
funkce
například
platidla. různé
s finančními
10
Peníze
druhy
v této
úvěrových
investicemi
a
platby
vyplývajících z právních povinností plátce, jako jsou například d a n ě , n á h r a d a š k o d y, p l n ě n í n a z á k l a d ě r o z h o d n u t í s o u d ů a a p o d . S růstem
množství
ekonomických
činností
a
dynamickým
rozvojem ekonomiky funkce platidla neustále roste na významu úměrně s tím,
jak se zvyšuje množství
plateb provedených
a
zúčtovaných v ekonomice. Někdo by mohl namítat, že jako platidlo slouží v různých s i t u a c í c h i j i n é p r á v n í i n s t r u m e n t y, n a p ř í k l a d s m ě n k y. S m ě n k y jsou
sice
využívány
i
jako
platební
prostředek,
ale
ve
své
podstatě vyjadřují závazek, který je nakonec vždy zaplacen nebo vymáhán 9
v penězích.
Hlavní
odlišnost
směnky
Ježek Tomáš, Peníze a trh, Portál, Praha 2002, s.31 Bakeš Milan a kol., Finanční právo, 4.vyd., C H Beck, 4.vyd., Praha 2006, s. 469
10
11
však
spočívá
v tom, že směnka na rozdíl od peněz není všeobecně přijímaným platebním
prostředkem.
Nikdo
není
povinen
přijmout
směnku
j a k o p l a t b u z a z b o ž í n e b o s l u ž b y. O b v y k l e s e j a k ý k o l i v s u b j e k t bude rozhodovat, zda přijmout směnku podle bonity a finanční síly směnečného dlužníka nebo dlužníků. A právě nízkou bonitu směnečných dlužníků lze považovat za hlavní důvod toho, že směnky
nejsou
přestože
všeobecně
historicky
přijímaným
první
bankovky
platebním v podstatě
prostředkem, představovaly
s m ě n k y z n ě j í c í n a o b c h o d n í b a n k y. Aby
peníze
jako
efektivní
prostředek
směny
vskutku
s l o u ž i l y, m u s e j í m í t c e l o u ř a d u v l a s t n o s t í . M u s e j í s e n e j e n o m ochotně přijímat, ale musejí mít i velkou hodnotu v poměru ke své váze, ale být také snadno dělitelné. V neposlední řadě by neměly být snadno padělatelné. Pokud by se totiž daly snadno n a p o d o b i t , r y c h l e b y z t r a t i l y s v o u h o d n o t u . 11
2.5.3 Uchovatel hodnoty Poslední významnou funkcí peněz je jejich schopnost být dočasně vyřazeny z oběhu ve formě úspor a zároveň uchovat si p ř i k o n s t a n t n í c e n o v é h l a d i n ě s v o u k u p n í s í l u . J i n ý m i s l o v y, peníze jsou schopny vystupovat jako uchovatel hodnoty nebo bohatství.
Hodnotu
jsou
peníze
schopny
udržovat
a
přenášet
v č a s e . 12 Ta t o s c h o p n o s t j e v s o u č a s n é d o b ě n e p l n o h o d n o t n ý c h p e n ě z , to
znamená
peněz,
hodnota
není
bankovky
či
které
v korelaci
mince,
jsou
vyráběny
s nominální
omezena
vlivem
z materiálů, hodnotou
inflace
a
jejichž
příslušné
zásahů
státu.
Inflace znehodnocuje hodnotu peněz v čase o roční míru inflace, o kterou se zvýší spotřebitelské ceny zboží, které je možno koupit s určitou danou částkou peněz. Neblaze může na hodnotu 11 12
Ježek Tomáš, Peníze a trh, Portál, Praha 2002, s.29 Jílek Josef, Peníze a měnová politika, Grada Publishing, 1.vyd., Praha 2004, s.26
12
peněz
působit
i
zásah
státu,
například
v podobě
měnové
r e f o r m y. 13 Zajímavé hodnoty
pouze
je,
že
pro
peníze
mohou
jednotlivce,
pro
sloužit
jako
společnost
uchovatel jako
celek
n i k o l i v. K d yb y s i v š i c h n i j e d n o t l i v c i š e t ř i l i p e n í z e a p a k s e všichni
najednou
rozhodli
přestat
pracovat
a
začít
žít
jen
z ú s p o r, n e ex i s t o v al a b y p ak ž á d n á v ýr o b a, j ej í ž p ro d u k t y b y b y l o m o ž n é k o u p i t a s p o t ř e b o v a t . 14
13 14
Bakeš Milan a kol., Finanční právo, 4.vyd., C H Beck, 4.vyd., Praha 2006, s. 469 Ježek Tomáš, Peníze a trh, Portál, Praha 2002, s.30
13
3. Historie emise peněz Pro lepší pochopení současného peněžního systému a jeho způsobu emise peněz a jeho ukotvení v právním řádu přejdu nyní ke krátkému přehledu historie peněžních systémů, jelikož ty jsou staré
jako
historické způsobu
civilizace e p o c h y.
emise
sama
Díky
peněz
a
tvořily
nástinu
v těchto
nedílnou
vývoje
součást
peněžního
systémech
lze
každé
systému
mnohem
a
lépe
pochopit dnešní monetární politiku i peněžní systém, který se neodborníkovi může na první pohled jevit jako velmi zvláštní.
3.1 Komoditní peníze Od antických dob až do současnosti spočívala prospěšnost peněz
v umožnění
společnosti. k naturální
dělby
Před směně
práce
vynalezením neboli
k t z v.
mezi institutu
jednotlivými peněz
barterovým
členy
docházelo
obchodům.
Při
barterovém obchodu se směňoval jeden druh zboží nebo služby p ř í m o z a j i n ý d r u h z b o ž í n e b o s l u ž b y. S t í m j a k s e r o z v í j e l a dělba práce a společnost začala produkovat stále větší množství druhů zboží a služeb pro směnu, naturální směna začala bránit h l a d k é m u p r ů b ě h u s m ě n y. J e z ř e j m é , ž e n e v ž d y s e p o t ř e b y a preference dvou účastníků směnných vztahů shodovaly tak, aby mohlo dojít k uzavření směnného obchodu. Se vstupem dalších osob
do
transakcí
se
tyto
směnné
obchody
neúměrně
k o m p l i k o v a l y. J i n ý m i s l o v y, z v y š o v a l y s e t r a n s a k č n í n á k l a d y, náklady spojené s vyhledáváním obchodních partnerů k realizaci s m ě n y. To b y l o d ů v o d e m k č á s t e č n é m u v y č l e n ě n í u r č i t é h o d r u h u z b o ž í z e s p o t ř e b y a j e h o v y u ž i t í j a k o t z v. k o m o d i t n í c h n e b o t a k é p l n o h o d n o t n ý c h p e n ě z . To t o z b o ž í s e s t a l o v š e o b e c n ě p ř i j í m a n ý m a
zprostředkovávalo
tak
oběh
všech
14
ostatních
druhů
zboží
a
s l u ž e b . 15 Funkci
komoditních
peněz
plnily
v historii
v různých
d o b á c h a v r ů z n ý c h z e m í c h r ů z n é p ř e d m ě t y. I d n e s v n ě k t e r ý c h méně rozvinutých oblastech světa plní různé předměty funkci komoditních peněz. V dávnějších dobách se jednalo například o m e d , o b i l í , k o ž e š i n y, p l á t n o , d o b y t e k a p o d . J e t e d y z ř e j m é , ž e j a k o p e n í z e m ů ž e v y s t u p o v a t p r a k t i c k y c o k o l i v, c o j e v š e o b e c n ě přijímáno při placení za zboží a služby a při splácení dluhů. Stejně tak je zřejmé, že ne každá komodita je pro plnění funkce peněz stejně vhodná. Z hlediska emise takových peněz neexistuje žádná autorita, alespoň zpočátku, která by určovala, kolik komoditních peněz má
být
peníze
v oběhu mají
spotřebě
a
svojí
nebo
jakým
způsobem
vlastní
hodnotu
jako
prostředek
ho a
regulovat.
mohou
s m ě n y.
být
Každý
Komoditní použity
může
ke
takové
komoditní peníze vyrobit a vpustit do oběhu mezi ekonomické s u b j e k t y. T a k o v é p e n í z e a l e m a j í h o d n o t u o b ě t o v a n ý c h v s t u p ů materiálu a práce. Se snahy
vznikem o
prvních
regulaci
starověkých
prvních
států
vznikajících
vznikají
komoditních
i
první peněz.
Zpočátku se jedná především o jejich standardizaci tak, aby se z l e p š i l a j e j i c h v y u ž i t e l n o s t j a k o p r o s t ř e d k u s m ě n y.
3.2 Drahé kovy J e d n o t l i v é s u b j e k t y s e s a m y r o z h o d o v a l y, k t e r o u k o m o d i t u vyčlení
ze
spotřeby
a
užijí
ji
jako
prostředek
k
usnadnění
směnných vztahů. Díky tomu, že žádná autorita neurčila, co bude představovat
komoditní
peníze,
došlo
k přirozenému
výběru
ú č a s t n í k ů s m ě n n ý c h v z t a h ů t a k o v é k o m o d i t y, k t e r á s e d í k y s v ý m jedinečným
vlastnostem
jevila
jako
nejvhodnější
vzájemného obchodu. 15
Jílek Josef, Peníze a měnová politika, Grada Publishing, 1.vyd., Praha 2004, s.18
15
pro
potřebu
Jako nejvhodnější komodita pro funkci komoditních peněz s e č a s e m u k á z a l y b ý t d r a h é k o v y, p ř e d e v š í m z l a t o a s t ř í b r o . Jejich přirozené vlastnosti, jako například snadná dělitelnost, schopnost neztratit při dělení hodnotu, možnost je znovu slévat do větších či menších svitků, nekazivost, relativní stálost a fakt, že v relativně malém kousku drahého kovu je obsažena relativně velká kupní síla, je přímo předurčovaly k plnění funkce peněz. Různé společnosti nezávisle na sobě rozpoznaly výše uvedené vlastnosti
drahých
kovů
a
začaly
je
užívat
jako
komoditní
peníze. Peníze obíhaly jako mince z drahého kovu, nejčastěji jako mince ze zlata nebo stříbra ale i z platiny či paládia. Do oběhu se tyto mince dostávaly na základě jejich ražby v mincovnách. Ražba
mincí
byla
zpravidla
výsadou
panovníka,
který
si
přivlastňoval emisní monopol a v yž adoval platbu poplatku z a propůjčení
práva
razit
mince,
t z v.
ražebné,
což
výrazně
z v y š o v a l o p ř í j m y s t á t n í p o k l a d n y. M n o ž s t v í m i n c í v o b ě h u b y l o však omezeno množstvím zásob drahých kovů, které měla určitá z e m ě k d i s p o z i c i . 16 To
bylo
nedostačovaly
důvodem, k tomu,
že
aby
brzy
zásoby
zajistily
plynulý
drahých rozvoj
kovů
směny
a
p ř e d e v š í m p o t ř e b y s t á t n í p o k l a d n y. V t ě c h t o d o b á c h n e e x i s t o v a l a měnová
politika
jako
regulace
množství
peněz
v oběhu.
Docházelo k volnému odlivu a přílivu drahých kovů ze zahraničí. Růst množství plnohodnotných peněz měl za následek růst cen a pokles kupní síly peněz. Pokles množství plnohodnotných peněz měl za následek naopak pokles cen a růst kupní síly peněz. V případě
přebytku
formě pokladu.
peněz
byly
mince
stahovány
z oběhu
ve
17
Ve d l e m n o h a v ý h o d m ě l y m i n c e z d r a h é h o k o v u i m n o h é n e v ý h o d y. nedostatečné 16 17
Hlavním
problémem
disponibilní
zásoby
mincovního drahých
Jílek Josef, Peníze a měnová politika, Grada Publishing, 1.vyd., Praha 2004, s.18 Jílek Josef, Peníze a měnová politika, Grada Publishing, 1.vyd., Praha 2004, s.19
16
systému kovů.
byly
Výsledný
nedostatek
peněz
v ekonomice
se
tak
stával
brzdou
rozvoje
směny a celého hospodářství. M i n c e z d r a h ý c h k o v ů s e t a k é p o u ž í v á n í m o p o t ř e b o v á v a l y. Stejně tak docházelo k úmyslnému mechanickému poškozování mincí z drahých kovů, což mělo za následek snižování váhového obsahu drahého kovu v minci, ačkoliv kupní síla mince zůstávala zachována. Zlaté a stříbrné mince byly plnohodnotnými penězi proto, že jejich kupní síla zpravidla odpovídala váhovému množství kovu
v nich
ražebnému.
obsažených Jelikož
a
však
nákladům právo
na
ražby
jejich mincí
ražbu, bylo
neboli
výsadním
právem panovníka, závisela i výše ražebného na jeho rozhodnutí. Zvyšováním ražebného mohl panovník uměle zvyšovat kupní sílu p e n ě z . 18 Z právního
hlediska
si
panovníci
přisvojovali
emisní
monopol na peníze z drahých kovů z titulu nejvyššího suveréna určitého teritoria, od kterého se odvozoval celý tehdejší právní řád. Emisní monopol panovníka se nazýval mincovním regálem. Samotná především
emise
s ražením
peněz mincí
v n i c h . Tyt o o p e r a c e b u ď
a
z drahých
kovů
určování
obsahu
prováděl
panovník za
byla
spojena
drahého
kovu
úplatu, nebo
e m i s n í m o n o p o l v ý h o d n ě p r o n a j a l n e b o o d p r o d a l j i n é o s o b ě . 19
3.3 Neplnohodnotné peníze 3.3.1 Vznik neplnohodnotných peněz S užíváním nemalé
náklady
peněz na
v podobě
jejich
drahých
dopravu
a
kovů
úschovu.
byly
spojeny
Stejně
tak
i
ekonomické subjekty pociťovaly nedostatek peněz umožňujících směňovat stále více zboží a služeb jako brzdu společenského a 18 19
Jílek Josef, Peníze a měnová politika, Grada Publishing, 1.vyd., Praha 2004, s. 20 Revenda Zbyněk, Centrální bankovnictví, Management Press, Praha 1999, s.65
17
ekonomického rozvoje. Neplnohodnotné papírové peníze se poprvé objevily v 11. století v Čině, kde měl panovník velmi silné postavení. I proto se
tu
papírové
státovky
peníze
odstranily
objevily
nejprve
nákladnost
a
jako
s t á t o v k y.
těžkopádnost
Tyt o
spojenou
s transakcemi v mincích. Stejně tak společenský a ekonomický vývoj přestal být limitován nabídkou drahých kovů pro měnové ú č e l y. V n e p o s l e d n í ř a d ě e m i s e s t á t o v e k u m o ž n i l a f i n a n c o v á n í s t á t n í c h v ý d a j ů n a d r á m e c z á s o b d r a h ý c h k o v ů . 20 Poslední vlastnost státovek se stala i jejich nebezpečím. Stát
nebo
panovník
k jejich
nadměrné
emisi
přistupoval
především v situaci, kdy jeho příjmy v penězích z drahých kovů n e d o s t a č o v a l y k p o k r y t í j e h o v ý d a j ů . J i n ý m i s l o v y, o m n o ž s t v í emitovaných
státovek
rozhodoval
stát
nebo
panovník,
podle
s v ýc h v l a s t n í c h p o t ř e b . Tyt o p o t ř e b y č a s t o p ř e v yš o v a l y p o t ř e b y e k o n o m i k y, a t a k d o c h á z e l o k n a d m ě r n é e m i s i s t á t o v e k , c o ž m ě l o za následek rychlou ztrátu jejich hodnoty a mohlo vést až ke státním bankrotům, při kterých státovky v oběhu byl y prohlášeny za neplatné a nahrazeny novými státovkami nebo byly státovky z oběhu staženy výměnou za nové státovky v kurzu nevýhodném pro majitele a výhodném pro stát.
21
Z hlediska struktury peněz
v oběhu zůstávaly v oběhu oba druhy peněz, plnohodnotné peníze z d r a h ý c h k o v ů a n e p l n o h o d n o t n é p a p í r o v é s t á t o v k y. Stát vlastních
ale
peněz.
obchodníci. zároveň
nebyl
Aby
snížily
jediným,
Dalšími se
subjekty
urychlil
náklady
kdo
na
oběh
objevil se
ukázaly
peněz
manipulaci
kouzlo být
vydávání zlatníci
z drahých
s nimi,
začalo
kovů se
a a ve
velkém využívat uložení mincí u zlatníků, kteří vystavili na u l o ž e n í d r a h ý c h k o v ů p o t v r z e n í o p ř e v z e t í m i n c í d o ú s c h o v y. Ta t o s t v r z e n k a o b s a h o v a l a ú d a j e o u l o ž e n é m m n o ž s t v í d r a h ý c h kovů, jejich ryzosti a zpočátku i jméno složitele. Jednalo se o pri m i t i vní f orm u c enn éh o p a pí r u . Tut o s t v rz e nku b ylo m ož n o 20 21
Revenda Zbyněk, Centrální bankovnictví, Management Press, Praha 1999, s.66 Revenda Zbyněk, Centrální bankovnictví, Management Press, Praha 1999, s.66
18
kdykoliv uplatnit u zlatníka, kde byly drahé kovy uloženy a žádat
zpět
uložené
h o d n o t y.
Stejně
tak
se
ale
dala
využít
i
k z a p l a c e n í z b o ž í j i n é m u o b c h o d n í k o v i . Te n m o h l z a p l a t i t d a l š í osobě
a
stvrzenka
se
tak
stala
nástrojem
placení.
Stvrzenka
vystavená zlatníkem se stala první formou bankovky a stvrzenky na doručitele postupem času vytlačily stvrzenky na jméno. Výše uvedená činnost postupem času buď přešla na bankéře anebo se ze samotných zlatníků stávali bankéři. Na podstatě činnosti
se
vyjadřující
ale
nic
nárok
na
nezměnilo. vydání
Bankéři
příslušné
vydávali
sumy
mincí
úpisy
z drahých
kovů. Banky tak v počátcích své existence fungovaly jako jakési úschovny drahých kovů, přičemž vkladatel obdržel poukázku o vlastnictví
stanovené
sumy
drahých
kovů.
Bankovky
tedy
v počátcích bankovnictví nebyly ničím jiným než stvrzenkami o v k l a d u z l a t ý c h a s t ř í b r n ý c h m i n c í d o b a n k y. 22 Vznik neplnohodnotných peněz a bankovnictví v nám známé podobě jsou spojeny se středověkou Itálií, odkud pochází i slovo „banka“. Italský výraz il banco znamená doslova „lavice“ nebo „stůl“, který byl místem, kde probíhaly operace s penězi. Italské banky přišly brzy na zajímavý trik, pomocí kterého mohly výrazně zvýšit svůj zisk. Mohly vydat více poukázek na drahý kov kovu.
bez
Zjistily
v yz vednout svých
ohledu
na
skutečný objem
totiž,
že
ne
svůj
výměny
vkladatelé
vzácného
si
přijdou
drahý kov najednou. Každý bankéř si
zkušeností
případ
všichni
drženého
uchovával
bankovek
určitou
za
zlaté
výši či
drahého
stříbrné
podle
kovu
mince.
pro Ta t o
skutečnost způsobila, že banka emitovala více poukázek na drahý k o v,
než
kolik
ve
skutečnosti
měla
drahého
kovu.
Poukázky
převyšující zásoby drahého kovu emitovala banka poskytnutím úvěru
a
drahými
tyto k o v y.
bankovními 22
poukázky Ta k
ú s t a v y.
nabyly
vznikly Ta t o
charakteru
peněz
nekrytých
neplnohodnotné
peníze
emitované
zdánlivě
jednoduchá
Jílek Josef, Peníze a měnová politika, Grada Publishing, 1.vyd., Praha 2004, s. 20
19
operace
tvoří
základ
bankovnictví
v dalších
částech
i
dnes,
této
jak
práce.
bude
Vznik
názorně
ilustrováno
nekrytých
peněz
lze
ilustrovat na následující zjednodušené rozvaze.
Banka
Aktiva
Pasiva
Poukázka na drahý kov krytý Drahý kov
drahým kovem (tj. kryté peníze)
Poukázka na drahý kov Poskytnutý úvěr
nekrytá drahým kovem (tj. nekryté peníze
Dalším, bankovek směnek
ale
v podstatě
bankovními bankami.
ekvivalentním,
domy
S m ě n k y,
představoval jako
doklady
způsobem odkup
o
emise
obchodních
závazku
uhradit
převzaté zboží v budoucím stanoveném termínu, začaly z důvodu nedostatku
drahých
kovů
pro
potřebu
směnných
vztahů
plnit
f u n k c i p e n ě z j a k o p r o s t ř e d k u s m ě n y. P o k u d s m ě n e č n ý d l u ž n í k byl známý a solventní, mohl majitel směnku využít k placení za z b o ž í a s l u ž b y. 23 Výše nabídli
uvedená
obchodníkům
b a n k o v k y, k t e r é bankéře. likvidní 23
podmínka
Majitel
tak
odkup
směnek
vždy
splněna.
výměnnou
Bankéři
za
vlastní
vlastně představovaly směnky znějící
směnky
p r o s t ř e d k y,
nebyla
které
získal mohl
při využít
jejím
k platbám
Revenda Zbyněk, Centrální bankovnictví, Management Press, Praha 1999, s.67
20
odprodeji za
na
ihned
zboží
a
s l u ž b y, p r o t o ž e b o n i t a e m i t u j í c í b a n k y b y l a p r a k t i c k y v ž d y v y š š í než
bonita
obchodníka
vystavující
směnku
a
obchodník
mohl
získat od banky bankovky různých nominálních hodnot, což dále usnadňovalo jejich využitelnost ve směnných vztazích. Pro
bankéře
byla
z částky
směnky
si
tato
operace
strhávali
rovněž
určité
výhodná,
procento,
t z v.
protože diskont.
V případě, že směnečný dlužník splnil s časovým odstupem svoji p o v i n n o s t p l n i t m a j i t e l i s m ě n k y, v t o m t o p ř í p a d ě j i ž b a n c e , s t a l se diskont ziskem banky z této operace. Emise těchto klasických bankovek nebyla kryta ničím jiným než
závazkem
směnečného
dlužníka
splnit
svůj
závazek
vůči
bance v budoucnu. Samotné bankovky byly závazkem banky plnit z těchto bankovek na požádání. Jednalo se o počátky úvěrové emise peněz. Na velmi podobném základě funguje emise peněz i dnes, jak bude podrobně rozvedeno v dalších částech této práce. Ta k b y l o b ě h z l a t ý c h a s t ř í b r n ý c h m i n c í n e j p r v e d o p l ň o v á n a
později
zcela
nahrazen
penězi
nekrytými
drahými
k o v y,
papírovými penězi a neplnohodnotnými kovovými penězi, jejichž vnitřní hodnota je nulová. Papírové peníze nebyly v této době n i č í m j i n ý m n e ž s m ě n k a m i č i d l u h o p i s y, v e k t e r ý c h e m i t u j í c í banka figurovala jako dlužník zavazující se po jejich předložení p ř e v é s t u r č i t ý m a j e t e k ( d r a h é k o v y, m i n c e n e b o j i n é p e n í z e ) v e p r o s p ě c h d r ž i t e l e b a n k o v k y. Nejen levnějším
že
oběh
papírových
než
oběh
peněz
jakékoliv
Nastala
se
plnohodnotných,
samoregulační
v ekonomice.
peněz
mechanismy
doslova
revoluce
stal ale
nesrovnatelně zanikly
množství
také peněz
v peněžnictví.
Peníze,
které fungovaly jako prostředek umožňující směnu, mohly být teď
nekontrolovatelně
emitovány
poskytováním
úvěrů
a
nadměrné zvyšování jejich množství vedlo k poklesu jejich kupní s í l y. 24 Poukázky 24
kryté
drahými
kovy
a
poukázky
Jílek Josef, Peníze a měnová politika, Grada Publishing, 1.vyd., Praha 2004, s. 21
21
vytvořené
úvěrovou
emisí
nebylo
možno
odlišit
jedny
od
druhých.
Ale
j e l i k o ž v š e c h n y p ř e d s t a v o v a l y p o u k á z k u n a d r a h ý k o v, s t á v a l o s e často,
že
většina
bankéř
majitelů
z drahých
kovů.
nebyl
schopen
poukázek Majitelé
dostát
žádala se
o
svým
jejich
pochopitelně
závazkům, když
výměnu
za
mince
obávali,
že
banky
nebudou schopny vyplatit zlato za poukázky v poměru jedna ku jedné. Mnoho bank nebylo schopno výměnu realizovat a jediným možným řešením se pro ně stávávalo vyhlášení bankrotu. Peníze nekryté plně drahými kovy měly zpočátku výlučně podobu papírových peněz a neplnohodnotných kovových mincí. Později
dostaly
neplnohodnotné
podobu peníze
t z v.
v podobě
účetních
peněz,
pouhých
účetních
což
jsou
zápisů
na
účtech. Nicméně na jejich podstatě jako závazku banky vůči klientovi, v tomto případě vůči majiteli účtu, se nic nezměnilo. Nejdůležitějším závěrem je fakt, že emitenty peněz se staly obchodní banky a že začaly vytvářet peníze poskytováním úvěrů. P e n í z e s e s t a l y z á v i s l ý m i n a ú v ě r o v á n í , t j . t v o r b ě d l u h ů . Te n t o fakt zůstal základním kamenem emise peněz až do současnosti. Ačkoliv
se
do
dnešních
dnů
různé
monetární
autority
snaží
regulovat a ovlivňovat množství emitovaných peněz, emise peněz zůstala až do současnosti v rukou soukromých společností, bank. Dalším závěrem této části práce je rozlišení mezi státovkou a bankovkou a důvody jejich přijímání jako platidla za zboží a s l u ž b y.
Nikdo
nebyl
nucen
přijímat
bankovky
jako
platidlo,
protože jejich přijetím se stával věřitelem bankovního ústavu, který
bankovky
emitoval.
Přijímání
bankovek
tak
kriticky
z á v i s e l o n a b o n i t ě a d ů v ě r y h o d n o s t i e m i t u j í c í b a n k y. V p ř í p a d ě státovek měl stát možností více. Přestože státovky představovaly závazky
státu
a
příjemci
státovek
nemuseli
vidět
stát
jako
bonitního dlužníka, stát vynucoval všeobecné přijímání státovek například tím, že požadoval platby daní ve státovkách a tím motivoval ekonomické subjekty k jejich přijímání ve směnných vztazích, aby tyto subjekty mohly zaplatit své daňové povinnosti vůči státu nebo panovníkovi. 22
3.3.2 Zlatý standard Ještě dlouho po výše uvedené revoluci v peněžnictví, kdy s e e m i t e n t y n e p l n o h o d n o t n ý c h p e n ě z s t a l y o b c h o d n í b a n k y, s e objevoval termín zlatý standard a zlato dále plnilo monetární funkci. Jednotlivé státy se snažily udržovat a určovat určitý zlatý
obsah
množství
svojí
zlata
m ě n y.
nebo
Jinými
jiného
slovy
stát
drahého
určoval,
kovu
jsou
za
jaké
emitované
bankovky směnitelné. Například měla
československá
zákonem
z roku
miligramu zlata.
25
1929
koruna
jako
stanovený
měnová
obsah
zlata
jednotka na
44,58
Ta k o v á a p o d o b n á u s t a n o v e n í v š a k n e p l a t i l a
pro ekonomické subjekty a ke skutečné výměně peněz za zlato nedocházelo. Stanovení zlatého obsahu měn y mělo v ýznam pouz e pro
měnovou
a
kursovou
politiku
a
sloužilo
především
pro
stanovení směnných poměrů mezi měnami jednotlivých států. S tím neustále neboli
jak
se
rozvíjely
zvyšovala, ke
musely
snižování
československé
ekonomiky státy
zlatého
koruny
a
potřeba
přistupovat
obsahu
svých
například
byla
peněz
se
k devalvacím
měn.
V případě
v listopadu
1945
stanovena zlatá relace koruny ke zlatu na 1 Kčs = 0,0177734 g zlata. Jak obsahů
již
měn
zmíněno, o
nejednalo
směnitelnost
měn
se
v případě
za
zlato,
určení
ale
o
zlatých
neformální
systém měnových kurzů. Pevně stanovené poměry měn ke zlatu umožňovaly
udržovat
relativně
stabilní
směnné
kurzy
jednotlivých měn po dlouhou dobu. Období zlatého standardu b y l o u k o n č e n o n a z a č á t k u p r v n í s v ě t o v é v á l k y, k d y b y l y s t a ž e n y plnohodnotné
peníze
z oběhu,
a
byla
zastavena
směnitelnost
papírových peněz za zlato. Ačkoliv
došlo
ještě
několikrát
25
k pokusům
o
obnovení
Vencovský František, Vzestupy a propady československé koruny: historie československých měnových poměrů 1918 – 1992, Oeconomica, Praha 2003
23
tohoto
systému,
posledním
obdobím,
kdy
zlato
mělo
ještě
m o n e t á r n í f u n k c i b y l o o b d o b í t z v. z l a t é h o d o l a r o v é h o s t a n d a r d u z a l o ž e n é h o k o n f e r e n c í v B r e t t o n Wo o d v r o c e 1 9 4 4 . A m e r i c k ý dolar byl jedinou měnou směnitelnou za zlato a ostatní měny byly
fixovány
na
zlato
skrze
pevně
stanovený
směnný
kurz
k dolaru. Dolar byl ovšem směnitelný za zlato jen pro zahraniční m ě n o v é a u t o r i t y. Z l a t o v t o m t o m e z i n á r o d n í m m ě n o v é m s y s t é m u plnilo
funkci
zůstávala
v kurzové
v rukou
politice.
obchodních
bank
Emise bez
peněz
samotných
potřeby držet
zásoby
zlata. V roce 1971 skočila i směnitelnost amerického dolaru pro zahraniční měnové autority a dnes již žádná měna nemá přímou n e b o n e p ř í m o u v a z b u n a z l a t o n e b o j i n ý k o v. M ě n o v ý v ýz n a m drahých v pravém
kovů
poklesl
slova
smyslu
dnes
na
minimum.
neplnohodnotné,
Dnešní
nemají
peníze
vůbec
jsou
žádnou
vnitřní hodnotu. Z hlediska emise peněz zlatý standard udržoval emisi peněz relativně
přiměřenou,
protože
státy
nebo
jejich
monetární
autority musely skutečně udržovat zlatý poklad dostatečný na to, aby částečně kryl všechny peníze emitované v dané měně. Po opuštění zlatého standardu tento regulační mechanismus zmizel a od té doby došlo a dochází k těžko kontrolovatelné emisi peněz a mnoho ekonomů volá po obnovení zlatého krytí měn.
24
4. Emise hotovostních peněz Po nezbytném úvodu, ve kterém jsem se pokusil o definici peněz a nastínil vývoj emise peněz, se nyní zaměřím na popis vzniku a zániku peněz v současném bankovním systému. V moderní peněz,
době
který
se
způsobil
zdokonalil revoluci
prakticky
nekontrolovanou
způsobem
vytváření
způsob
vzniku
v bankovnictví
emisi.
To
bezhotovostních
znamená, peněz
se
nekrytých a
umožnil
že
hlavním
stal
bankovní
ú v ě r. O b e c n ě l z e ř í c i , ž e p e n í z e v z n i k a j í k d y k o l i v, k d y o b c h o d n í banka připíše určitou částku na účet klienta, aniž by zároveň tatáž nebo i jiná obchodní banka z jiného účtu stejnou částku odečetla. V hlavní hotovostních systému
části i
bezhotovostního
zaměřím
hotovostních
rigorózní
peněz
práce
se
peněz
v moderním
podrobněji. centrální
Bude
bankou
na
proces
zřejmé, je
že
odvozena
vzniku
bankovním i
emise
od
vzniku
bezhotovostních peněz v obchodních bankách. Vzhledem k tomu, že
hotovostní
složku
peníze
peněžní
m a s y,
tvoří
dnes
zaměřím
relativně
se
nejprve
méně na
významnou
aspekty
emise
hotovostních peněz a v následující části přejdu na emisi peněz bezhotovostních.
4.1 Centrální banka jako emitent hotovostních peněz Hned na úvod je třeba nutné vymezit termín emise, a co se pod ním skrývá. Rozumí se jím uvádění peněz do oběhu, kde m o h o u s l o u ž i t j a k o p r o s t ř e d e k s m ě n y n e b o u c h o v a t e l h o d n o t y. J i n ý m i s l o v y s e j e d n á o z v ě t š o v á n í p e n ě ž n í z á s o b y, p e n ě ž n í m a s y nebo také množství peněz v oběhu. Ačkoliv se může zdát, že bankovky a mince nemají svůj původ v obchodních bankách, jejich uvedení do oběhu a tím i využití
jako
platidla
za
zboží 25
a
s l u ž b y,
je
odvozeno
od
bezhotovostních peněz, které vznikají a zanikají v obchodních bankách. Ti s k a v ýr o bu hot ovos t ní ch pe něz z aj i š ť uj e c ent r ál ní b an ka . Stejně tak má centrální banka jako jediná bankovní instituce v ekonomice
právo
bankovky
a
mince
vydávat.
Jak
se
však
bankovky a mince dostávají do oběhu? Nejlépe to ukáže názorný příklad. Předpokládejme, že klient obchodní banky bude chtít vybrat peníze z účtu u banky v hotovosti. Obchodní banka minimalizuje držbu hotovosti z důvodu jejího nulového úročení, které dělá z hotovosti neatraktivní aktivum. Obchodní banka tedy požádá centrální banku o bankovky v potřebném množství a smění je za r e z e r v y d r ž e n é n a ú č t u u c e n t r á l n í b a n k y, t a k z v a n o u l i k v i d i t u . Po provedení této operace se bankovky a mince dostávají do o b ě h u p ř i p l a t b á c h k l i e n t a , k t e r ý z a ž á d a l o h o t o v o s t . Ve s t e j n é m o b j e m u s e b a n k o v k y s t á v a j í z á v a z k e m c e n t r á l n í b a n k y. Opačným postupem dochází ke stahování bankovek a mincí z oběhu.
Když
hotovosti
na
například
o
klient
svůj tržby
obchodní
účet
u
banky
obchodní
maloobchodníků,
vloží
b a n k y,
značnou
může
obchodní
banka
se
část jednat
na
konci
obchodního dne maximální množství vložené hotovosti odveze do centrální
b a n k y,
obchodní
banky
která u
připisuje
centrální
příslušnou
b a n k y.
Ta k
se
částku
na
účet
hotovostní
peníze
centrální
banka,
dostávají z oběhu. Ačkoliv
tedy všechny
bankovky
vydává
jedná se v podstatě vždy pouze o jejich výměnu za bezhotovostní peníze,
které
Centrální
vznikly
banka
tak
dříve pouze
v účetnictví zajišťuje
obchodních
bank.
centralizovanou
emisi
bankovek a předchází tím situaci, která již v historii existovala, k d y k a ž d á o b c h o d n í b a n k a e m i t o v a l a s v o j e v l a s t n í b a n k o v k y. Rozdíl
spočívá
v tom,
že
tehdejší
bankovky
byly
závazkem
emitující banky a samy o sobě představovaly nově vytvořené p e n í z e , z a t í m c o d n e š n í b a n k o v k y j s o u z á v a z k e m c e n t r á l n í b a n k y, která je emituje pouze za účelem jejich směny za bezhotovostní 26
peníze vytvořené v účetnictví obchodních bank. Te n t o f a k t i c k ý s t a v l z e d á l e d o k u m e n t o v a t n a s k u t e č n o s t i , že pokud by všechny ekonomické i jiné subjekty uložily své hotovostní peníze na účet u některé obchodní banky a ty by n e o č e k á v a l y, požadovat
že
jejich
hotovost
a
klienti
směnily
budou by
proto
v blízké
budoucnosti
všechnu
hotovost
u
c e n t r á l n í b a n k y z a k r e d i t n a ú č t u r e z e r v, v š e c h n y b a n k o v k y a mince
by
problémů
byly
staženy
fungovat
z oběhu
pouze
a
ekonomika
s bezhotovostními
by
mohla
p ř e v o d y.
bez
Celková
částka hotovostních peněz v ekonomice je určena pouze potřebou a poptávkou nebankovních subjektů, které požadují vyplacení prostředků z účtů v hotovosti, a centrální banka ji nemůže nijak ovlivnit. Jak
již
bylo
uvedeno
v předcházejících
kapitolách
stát
omezuje tuto poptávku limitem na platby v hotovosti a nutí tím všechny subjekty provádět platby větších částek peněz pouze b e z h o t o v o s t n í m i p ř e v o d y. V s o u č a s n o s t i v Č e s k é r e p u b l i c e p l a t í zákon č.254/2004 Sb. o omezení plateb v hotovosti. Podle tohoto zákona jsou všechny poskytovatelé plateb převyšující ekvivalent 15.000 EUR povinni provést tuto platbu bezhotovostně. Limit neplatí v případě, že zvláštní zákon výslovně požaduje platbu vyšší
částky v hotovosti.
Částka
v korunách
nebo v jakékoliv
jiné měně se pro potřeby tohoto zákona přepočítává na měnu euro
směnným
kurzem
devizového
trhu
vyhlašovaným
denně
Českou národní bankou. Zmiňovaný zákon si však nekladl za cíl ovlivňovat emisi oběživa nebo poptávku po něm. Hlavním cílem zákonodárce byl v tomto případě boj s korupcí, kriminalitou a organizovaným zločinem, který se často bezhotovostním platbám brání kvůli jejich zpětné dohledatelnosti. V neposlední mince
a
řadě
medaile.
s numismatickou
Tyt o
centrální
banka
představují
hodnotou,
spíše
z měnového
větší význam.
27
vydává
také
investiční
hlediska
však
pamětní nástroj nemají
4.2 Regulace oběhu bankovek a mincí Právní úpravu oběhu bankovek a mincí obsahuje vyhláška České národní banky č. 37/1994 Sb., kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince, která byla vydána za účelem
konkretizace
několika
obecných
ustanovení
zákona
č.
6 / 1 9 9 3 S b . , o Č e s k é n á r o d n í b a n c e . Te n t o z á k o n s e v ě n u j e e m i s i bankovek
a
mincí
v
§12
až
§22.
V
§12
zákon
ustanovuje
výhradní právo České národní banky vydávat bankovky a mince. V následujícím §13 zákon stanoví, že peněžní jednotkou v České republice je koruna česká, její zkratku a že se dělí na sto haléřů. Kromě dalších ustanovení týkajících se hlavně výměny a ochrany
hotovostních
peněz
před
paděláním,
dalším
pro
tuto
práci významných ustanovením je §16 odst. 1, který ustanovuje platné bankovky a mince vydané Českou národní bankou jako zákonné peníze ve své nominální hodnotě při všech platbách na území
České
r e p u b l i k y.
V neposlední
řadě
§22
odst.
(b)
zmocňuje Českou národní banku k vydání vyhlášky upravující postup fyzických a právnických osob při příjmu zákonných peněz a nakládání s nimi. Tímto právním předpisem je výše zmiňovaná vyhláška ČNB č.37/1994 Sb. Te n t o p r á v n í p ř e d p i s u k l á d á f y z i c k ý m i p r á v n i c k ý m o s o b á m přijímat zákonné peníze, jak jsou stanoveny zákonem č.6/1993 o České národní bance, při platbách a úhradě dluhů. Bankovky jakékoliv hodnoty musí fyzické a právnické osoby přijímat bez omezení. V případě mincí mohou odmítnout, pokud se jedná o větší počet nebo pamětní mince.
26
Ačkoliv povinnost přijímat
bankovky a mince není absolutní a vyhláška ji dále podmiňuje celostí a celistvostí peněz, právní řád na tomto místě stanoví povinnost zajišťuje
přijímat nucený
zákonné
oběh
peníze,
čímž
neplnohodnotných
26
po
právní
hotovostních
stránce peněz,
§1 odst. 1 vyhlášky ČNB č. 37/1994, kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince
28
které samy o sobě nejsou ničím kryty a nemají žádnou hodnotu. Tímto ustanovením zákon provádí princip, že stát dnes určuje, co jsou a nejsou peníze a určuje všem ekonomickým subjektům, c o b u d o u p ř i j í m a t j a k o p r o s t ř e d e k s m ě n y. V souvislosti
s oběhem
bankovek
a
mincí
není
bez
zajímavosti si přiblížit, kdy nastává okamžik vstupu bankovek a mincí do oběhu, kdy se tedy stávají oběživem. Výrobu bankovek a mincí zadává a platí Česká národní banka. V České republice vyrábí bankovky Státní tiskárna cenin, přičemž náklady na jednu bankovku zásilku
se
pohybují
nových
v oběhu.
okolo
bankovek
V tento
okamžik
a
dvou
korun.
mincí,
jsou
tyto
Když
se
majetkem
ČNB
ještě
obdrží
nenacházejí
(aktivem)
centrální
banky a ta platí za jejich výrobu a distribuci. V okamžiku, kdy dojde k fyzickému převzetí bankovek a mincí obchodní bankou od centrální banky a ta na základě této o p e r a c e d e b e t u j e ú č e t r e z e r v o b c h o d n í b a n k y, b a n k o v k y a m i n c e se
stávají
oběživem.
Zároveň
se
stanou
závazkem
centrální
banky v účetní položce oběživo. Te n t o p r o c e s a l e f u n g u j e i o b r á c e n ě . K d y ž o b c h o d n í b a n k a , respektive pobočky
najatá
bezpečnostní
centrální
banky
a
agentura obchodní
přiveze banka
hotovost žádá
do
výměnu
b a n k o v e k a m i n c í z a k r e d i t n a ú č t u r e z e r v, p o p r o b ě h n u t í t é t o operace
bankovky
a
mince
přestávají
být
oběživem
a
jsou
d o č a s n ě s t a ž e n y z o b ě h u . Tyt o o p e r a c e s e n e u s t á l e o p a k u j í , a t a k lze vysledovat, že v průměru se jedna konkrétní bankovka vrací do centrální banky 2,5krát za rok. Dále můžeme rozlišovat bankovku z právního a fyzického hlediska. jejím
Z fyzického
vznikem
fyzického hlediska
při
zničení se
však
hlediska
výrobě
a
shořením potištěný
se
bankovka
nepřestane nebo papír
jí
stane být
roztrháním. s ochrannými
až
bankovkou do
svého
Z právního znaky
stává
bankovkou právě výše popsaným okamžikem jejího uvedení do oběhu. Co se však stane, pokud Česká národní banka uvede do 29
oběhu
zmetek,
to
znamená
bankovku,
která
nemá
předepsané
nál ež i t os t i s t an o ven é z ák on em ? Tut o ot áz k u u pr avu j e v yh l á š k a České národní banky č. 37/1994 Sb., kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince. Právnické i fyzické osoby mohou
takovéto
nekvalitní
mince
nebo
bankovky
vyměnit
u
Č e s k é n á r o d n í b a n k y.
4.3 Ochrana bankovek proti padělání Základní
vlastností
peněz
by
měla
být
jejich
obtížná
napodobitelnost. V době papírových peněz a barevných kopírek se výroba peněz podomácku přímo nabízí. Přestože stoprocentní ochrana před paděláním neexistuje, všechny bankovky jsou dnes opatřeny ochrannými prvky proti jejich padělání. Tyt o o c h r a n n é p r v k y l z e r o z d ě l i t d o t ř í s k u p i n , a t o n a ochranné
prvky
specializovaná veřejnost
patří
pro
veřejnost,
zařízení. vše,
K
co
pro
odbornou
ochranným lze
veřejnost
prvkům
kontrolovat
a
pro
bankovek
pro
lidskými
s m y s l y,
p ř e d e v š í m z r a k e m a h m a t e m . 27 Prvky
pro
odbornou
veřejnost
lze
kontrolovat
pomocí
zpravidla komerčně dostupných pomůcek, jakými jsou například u l t r a f i a l o v é l a m p y, r ů z n é f i l t r y n e b o d e t e k č n í p r v k y p r a c u j í c í n a principu bankovek.
chemické Třetí
reakce
skupinu
materiálů
prvků
použitých
představují
při
p r v k y,
výrobě
které
jsou
identifikovatelné mimo oblast vnímání lidských smyslů. Patří k nim
fosforescence
nebo
fluorescence
barev
v
neviditelných
oblastech světelného spektra. Česká bankovka s největší nominální hodnotou je bankovka s nominální hodnotou 5000 Kč. Mezi její hlavní ochranné prvky patří vodoznak, ochranný okénkový proužek, ochranná vlákna, soutisková značka, skrytý obrazec, opticky proměnlivá barva, 27
Surga Leopold, Bankovnictví, Měna a Finance, 26.9.2008, s.21
30
indiscentní pruh a konečně mikrotext. S ochrannými prvky všech bankovek se lze podrobně seznámit na webových stránkách České n á r o d n í b a n k y.
4.4 Trestněprávní ochrana hotovostních peněz Pro
zajištění
poskytuje
stát
mechanickou spojené
bezporuchového
hotovostním
ale
i
oběhu
penězům
trestněprávní
s hotovostními
hotovostních
nejenom
ochranu.
penězi
stát
peněz
fyzickou
Některé
a
aktivity
sankcionuje
normami
trestního práva. Mezi tyto aktivity patří padělání a pozměňování p e n ě z , v ý r o b a a v y d á v á n í n á h r a ž e k p e n ě z a p o š k o z o v á n í p e n ě z . 28 Hlavní
právní
skutkové penězi
normou,
podstaty
je
zákon
ve
které
trestných č.
jsou
činů
140/1961
stanoveny
spojených
Sb.,
trestní
jednotlivé
s hotovostními zákon
ve
znění
pozdějších předpisů, (dále jen trestní zákon) a to především v §140 až §144. Padělání
peněz
spočívá
ve
výrobě
nebo
opatřování
nepravých peněz. Nepravými penězi jsou bankovky a mince jiné n e ž t y, k t e r é b y l y ř á d n ý m z p ů s o b e m u v e d e n y d o o b ě h u Č e s k o u národní padělané
bankou. peníze
Padělání
peněz
v peněžním
v sobě
oběhu
zahrnuje
jako
pravé
úmysl a
udat
platné.
Paděláním se nerozumí jen výroba napodobenin peněz, ale také peníze prakticky totožné s pravými penězi, pokud jsou například vyrobeny originální mincovnou nebo tiskárnou cenin, které však nebyly do oběhu uvedeny řádným způsobem k tomu oprávněnou institucí, tj. Českou národní bankou. Pokud by se tedy například pracovníci tiskárny rozhodli obohatit tištěním většího množství p e n ě z , n e ž k o l i k č i n i l a o b j e d n á v k a Č e s k é n á r o d n í b a n k y, j e d n a l o by se rovněž o padělání peněz. Stejně tak by za padělání peněz bylo
možno
považovat
vypouštění
do
oběhu
neplatných bankovek a mincí. 28
Bakeš Milan a kol., Finanční právo, 4.vyd., C H Beck, 4.vyd., Praha 2006, s. 483
31
pravých
ale
již
Pozměňování peněz se od padělání liší tím, že jako pravé a platné jsou udávány peníze, které jsou ve skutečnosti pravé, ale v jiné nominální hodnotě. Rovněž úprava jiných údajů na penězích
než
je
jejich
nominální
hodnota
lze
považovat
za
pozměňování peněz. Trestnost padělání i pozměňování peněz upravuje trestní zákon v §140. Trestn ým činem jsou obě činnosti bez ohledu na v ý š i z p ů s o b e n é š k o d y. S t e j n ě t a k j e t r e s t n ý m č i n e m p ř e c h o v á v á n í padělaných a pozměněných peněz, udávání takových peněz jako pravých
a
platných
padělatelského zákona
je
jiným
a
náčiní.
poskytnuta
než
výroba, Ochrana
podle
nejenom
tuzemským
opatřování §140
hotovostním
penězům,
a a
přechovávání §142
trestního
penězům,
tuzemským
i
ale
též
cizozemským
bezhotovostním platebním prostředkům stejně jako tuzemským a cizozemským
cenným
papírům.
V této
souvislosti
bych
rád
upozornil na skutečnost, že trestněprávní ochrana se poskytuje i bezhotovostním penězům, to znamená i zůstatkům na běžných účtech, i když je jen velice těžké si představit padělání nebo pozměňování
takových
peněz,
jelikož
se
jedná
jen
o
pouhý
p o č í t a č o v ý z á p i s v i n f o r m a č n í m s y s t é m u b a n k y. Výrobu a vydávání náhražek peněz upravuje §144 trestního zákona.
Výroba
a
vydávání
náhražek
peněz
znamenají,
že
v y r á b ě n y a d o o b ě h u j s o u u v á d ě n y p ř e d m ě t y, k t e r é n e n a p o d o b u j í platné peníze svým vzhledem, ale svojí funkcí. Může se jednat o nejrůznější b o n y,
peněžní
k u p ó n y,
z n á m k y,
poukázky
a
ž e t o n y,
převoditelné
podobně.
d o b r o p i s y,
Neoprávněná
výroba
a
vydávání náhražek tuzemských peněz, jakož i dávání takových n á h r a ž e k d o o b ě h u j e t r e s t n ý m č i n e m . 29 Naproti tomu výroba napodobenin peněz znamená, že jsou vyráběny
p ř e d m ě t y,
které
svou
vnější
úpravou
se
podobají
platným penězům, avšak na rozdíl od padělání zde chybí úmysl udávat 29
tyto
napodobeniny
jako
pravé
Bakeš Milan a kol., Finanční právo, 4.vyd., C H Beck, 4.vyd., Praha 2006, s. 484
32
peníze.
Ta k o v é
napodobeniny
mohou
být
zhotovovány
za
různými
ú č e l y.
Například pro potřeby umělecké, vyučovací, herní, reklamní a podobně. Tyt o
reprodukce
lze
vyrábět
legálně
podle
ustanovení
vyhlášky České národní banky č. 36/1994 Sb., o podmínkách, za k t e r ý c h l z e r e p r o d u k o v a t b a n k o v k y, m i n c e , š e k y, c e n n é p a p í r y a p l a t e b n í k a r t y a v y r á b ě t p ř e d m ě t y, k t e r é j e ú p r a v o u n a p o d o b u j í . Podle této vyhlášky je k reprodukci bankovek a mincí zapotřebí souhlasu
České
národní
b a n k y.
Výjimku
tvoří
pouze
t z v.
bezpečné reprodukce. Pokud jsou zhotovovány reprodukce šeků, cenných
papírů
a
platebních
karet,
je
zapotřebí
souhlasu
vydávající banky nebo emitenta cenného papíru. Zájem
společnosti
na
bezporuchovém
a
podvodům
se
vyhýbajícím oběhu hotovostních peněz reflektuje skutečnost, že neoprávněná výroba nebo zhotovování reprodukcí a napodobenin platných
bankovek
a
mincí,
platebních
karet
znějících
přestupkem
podle zákona
jakož na
č.
i
šeků,
cenných
tuzemskou
200/1990
i
Sb., o
papírů
cizí
a
měnu
je
přestupcích,
ve
znění pozdějších předpisů. Důvodem pro ochranu před zneužitím reprodukcí je fakt, že reprodukce, i když vyrobené se souhlasem České národní banky nebo jiného oprávněného subjektu, mohou být lehce zneužity a udávány jako pravé peníze. Od 1. ledna 2010 platný nový trestní zákoník v podstatě zachovává trestněprávní ochranu poskytovanou jak hotovostním tak bezhotovostním penězům a platebním prostředkům, jako jsou p l a t e b n í k a r t y, c e s t o v n í š e k y, p ř í k a z y k z ú č t o v á n í a p o d o b n ě . Asi
nejzajímavější
ustanovení,
jak
starého
tak
nového
trestního zákoníku, z hlediska emise a oběhu peněz představuje trestný
čin
nového
trestního
zákona
měsíců,
zákazem
činnosti
majetkové
ohrožování
oběhu
tuzemských
bude
odnětím
nebo
hodnoty potrestán
ten,
peněz.
svobody
propadnutím kdo
bez
věci
Podle až
§239
na
šest
nebo
jiné
zákonného
důvodu
odmítá tuzemské peníze. Stát tedy pod hrozbou trestně právní sankce vynucuje na všech subjektech společnost přijímání státem 33
určených peněz jako platidla ve všech směnných a dluhových vztazích.
34
5. Emise bezhotovostních peněz 5.1 Bankovní úvěr 5.1.1 Úvěrová emise Základem všech dnešních monetárních systémů jsou peníze, které
mají
formu
účetních
zápisů.
Prostá
otázka,
kde
a
jak
vznikají peníze, by mohla navádět k odpovědi, že v centrální bance.
Bude
zřejmé,
že
se
jedná
o
omyl
a
nepochopení
moderního bankovního systému. Peníze existovaly dávno před vznikem centrálních bank. Peníze
vznikají
a
zanikají
v obchodních
bankách
a
jim
podobných institucích, jako například v družstevních záložnách, a to jako účetní peníze. Ačkoliv se nejedná o jediný způsob emise peněz obchodními bankami, zdaleka největší objem peněz vzniká poskytováním úvěrů. Rozšířeným tvrzením je také to, že banky potřebují nejprve v k l a d y p r o t o , a b y m o h l y z t ě c h t o v k l a d ů p o s k y t o v a t ú v ě r y. Ve skutečnosti
je
s poskytnutím
kauzalita úvěru
přesně
připisují
obrácená.
částku
Banky
úvěru
na
zároveň
běžný
k l i e n t ů . P l a t í t e d y, ž e ú v ě r y g e n e r u j í v k l a d y a n e o b r á c e n ě . Nutno institucemi,
podotknout, které
že
provádějí
obchodní operace
banky typu
nejsou
účet 30
jedinými
přijímání
vkladů
a
poskytování úvěrů. Bez výjimky ale platí, že pouze banka při poskytnutí úvěrů vytváří peníze. Ostatní nebankovní instituce jsou při své činnosti vždy omezeny zůstatkem na jejich běžném ú č t u . B a n k y n a o p a k m o h o u p o s k y t o v a t ú v ě r y, ú r o č i t v k l a d y a j i n é z á v a z k y, k u p o v a t m a j e t e k a s l u ž b y, v y p l á c e t p l a t y a o d m ě n y svým
zaměstnancům
a
dividendy nebankovním Závěr 30 31
o
tom,
že
svým
statutárním
akcionářům
pouze
b a n k y,
na
orgánům
v podstatě rozdíl
od
Jílek Josef, Peníze a měnová politika, Grada Publishing, 1.vyd., Praha 2004, s.44 Jílek Josef, Peníze a měnová politika, Grada Publishing, 1.vyd., Praha 2004, s. 41
35
bez
a
vyplácet
omezení.
31
nebankovních
subjektů,
jsou
schopny
vytvářet
peníze,
platí
i
pro
ostatní
způsoby vzniku a zániku peněz v obchodních bankách, kterým se b u d u v ě n o v a t v d a l š í c h č á s t e c h t é t o k a p i t o l y. Vznik
peněz
jednoduchém
poskytnutím
příkladu.
Banka
úvěru A
při
lze
ilustrovat
poskytnutí
úvěru
na dá
vzniknout novému aktivu ve své rozvaze (poskytnutý úvěr) a zároveň vytvoří svůj nový závazek připsáním nových peněz na účet klienta. Situace banky po poskytnutí úvěru ve výši 1000 Kč ukazuje následující zjednodušená rozvaha.
Banka poskytující úvěr
Aktiva
Pasiva
Poskytnuté úvěry
Běžné účty klientů
1000 Kč
Každý
1000 Kč
jiný
subjekt
než
banka
zachytí
poskytnutí
úvěru
jinému subjektu odlišně, což je názorně ukázáno na následujícím obrázku.
36
Nebankovní jednotka poskytující úvěr
Aktiva
Pasiva
Poskytnuté úvěry
1000 Kč
Běžné účty u bank
1000 Kč
Výše
uvedená
schémata
názorně
ilustrují
fundamentální
rozdíl v poskytování úvěrů bankami a nebankovními jednotkami. Zatímco
banka
připsáním zvětšila
při
částky svou
nebankovní
poskytnutí
úvěru
na
běžný
rozvahu,
jednotka
svou
úvěru
jak
vytvořila
účet
klienta
v pasivech,
bilanční
účetní
sumu
a
peníze
vlastně
tak
tak
v aktivech,
nezměnila
a
musela
odepsat částku poskytnutého úvěru ze svého běžného účtu. Peníze v rozvaze
tak
bank.
v podstatě Ve
vznikají
fyzické
formě
pouhou
účetní
nevzniká
nic
operací
jiného
než
smlouva o poskytnutém úvěru. Banka nepotřebuje ani zlato ani vklady
pro
Monetární
to,
aby
politika
mohla
poskytovat
centrální
banky
se
další
a
vlastně
další snaží
ú v ě r y. různými
nástroji regulovat nebo rovnou omezovat tuto schopnost bank neomezeně vytvářet peníze. Právní stránce poskytnutí úvěru a běžného účtu se budu věnovat v následující kapitole. Peníze tak vlastně vznikají ve stejnou dobu jako dluh a drtivá většina dnes emitovaných peněz není ničím kryta, pouze dluhem;
dluhem
fyzické
nebo 37
právnické
o s o b y.
Moderní
bankovnictví se tak vlastně neliší od prvních zlatníků, kteří poskytovali úvěr v poukázkách na zlato, které neměli ve svých trezorech.
Rozdíl
mezi
zlatníky
nebo
prvními
bankami
a
dnešními bankovními institucemi je v tom, že poukázky na zlato a
později
bankovky
vydávané
každou
bankou
byl y
přijímány
k platbě za zboží a k úhradě dluhu pouze, pokud příjemce platby důvěřoval svým
solventnosti
závazkům
emitenta
instituce,
dostojí.
bankovky
mohl
která
V případě účastník
vydala
nedůvěry
obchodu
b a n k o v k y,
že
v solventnost
vyžadovat
platbu
v jiných bankovkách nebo jinou formou. Naproti způsobem, úvěru
tomu
dnešní
vytvářením
nevytvoří
banky
sice
vlastních
bankovku
ani
tvoří
závazků,
poukázku,
peníze
ale ale
při
stejným
poskytnutí
měnu
(v
České
republice české koruny), která je zákonným platidlem. Soukromé společnosti tak vlastně mají propůjčeno právo k emisi peněz, přičemž přijímání těchto peněz jako platidla vynucuje stát ve svém právním řádu. Navíc
uvedená
poskytováním státem
jako
schopnost
úvěru
není
platidlo
na
nijak
bank omezena
území,
kde
vytvářet měnou
banka
peníze
stanovenou
působí.
Stejným
způsobem mohou banky vytvářet peníze v jakékoliv měně bez ohledu na stát nebo jurisdikci, ve které působí. Této skutečnosti j e h o j n ě v y u ž í v á n o n a t z v. e u r o m ě n o v ý c h t r z í c h , o k t e r ý c h b u d e pojednáno v závěru této rigorózní práce. Někdo
by
mohl
namítat,
že
pokud
je
úvěr
poskytován
v syndikátu bank nebo pokud klient peníze získané z úvěru ihned převede
do
jiné
b a n k y,
nové
bezhotovostní
peníze
nejsou
v y t v o ř e n y. V o b o u p ř í p a d e c h b a n k a , k t e r á p o s k y t l a ú v ě r , o d e p í š e příslušnou částku z účtu klienta, na který byl úvěr čerpán, a o stejnou částku autorizuje snížit
svůj
účet
u centrální
b a n k y.
Výsledkem této operace pro banku poskytující úvěr je stejná v ý š e b i l a n č n í s u m y, p o u z e z d r o j e n a ú č t u u c e n t r á l n í b a n k y j s o u z a m ě n ě n y v a k t i v e c h z a p o s k yt n u t ý ú v ě r. Nicméně z pohledu banky přijímající platbu bude situace 38
jiná.
Této
bance
se
zvýší
zdroje
držené
u
centrální
banky
v aktivech a stejnou částku připíše na účet svého klienta. Její rozvaha se tedy zvýší o částku původně poskytnutého úvěru. Výsledná situace bankovního sektoru bude taková, že rezervy držené
obchodními
nazývané
bankami
likvidita,
se
u
centrální
nezmění,
ale
b a n k y,
v bankovním
jinak
také
sektoru
se
zvýší objem poskytnutých úvěrů a o stejnou částku i souhrnný objem
deposit
poskytnutím
neboli
bezhotovostních
bankovního
úvěru
opět
peněz.
Je
vznikly
zřejmé,
peníze,
i
že
když
tentokrát se objevily na účtu jiného klienta v jiné bance, než která úvěr poskytla. Stejná situace nastane, pokud se úvěr čerpá například proplácením faktur dodavatelů dlužníka. Opačným postupem, než je ten výše uvedený, peníze zase zanikají. Dochází k tomu při splácení bankovních úvěrů. Dlužník banky je povinen pro účely splácení dříve poskytnutého úvěru shromáždit
dostatečné
prostředky
na
svém
běžném
účtu
u
v ě ř i t e l s k é b a n k y. T a p o t o m v d e n s p l a t n o s t i ú v ě r u o d e p í š e v ý š i splátky
z účtu
majiteli
účtu.
položku
aktiv
z hlediska
klienta
a
sníží
Podvojnou
účetní
poskytnuté
zániku
peněz
tak
vlastně operací
ú v ě r y.
by
se
své
závazky
banka
Analýza
v principu
sníží
vůči svou
splácení
úvěru
nezměnila,
pokud
bychom uvažovali splácení přímo na nostro účet věřitelské banky nebo splácení úvěru v hotovosti. V účetnictví obchodních bank tak neustále dochází ke vzniku a zániku peněz. Se vznikem a zánikem peněz v obchodních bankách během poskytování
a
splácení
skutečnost,
a
finančních
prostředků
způsobem
to
jako
je
úvěrů
úrok
jistina
souvisí
požadovaný
dlužníkům. úvěru.
To
ještě
jedna
bankou
Úrok
se
znamená,
za
zajímavá poskytnutí
splácí že
stejným
dlužník
musí
shromáždit na svém běžném účtu dostatečné finanční prostředky a
věřitelská
částku
banka
z klientského
v den splatnosti účtu
a
sníží
úroků
tak
opět
odepíše své
příslušnou
závazky vůči
m a j i t e l i b ě ž n é h o ú č t u . Te n t o k r á t a l e p r o v e d e p o d v o j n ý z á p i s n a účet výnosů, jelikož účtovaný úrok tvoří hlavní zdroj příjmů 39
bankovních ústavů. Bilanční suma se tak nezmění. Pouze z části likvidity přijaté na účet u centrální banky a připsané na účet klienta jako bezhotovostní peníze se stal majetek banky a jejích akcionářů. Zvláštností úroku je jeho placení i účtování ve stejných p e n ě z í c h j a k o s a m o t n á j i s t i n a ú v ě r u . To z n a m e n á , ž e p o k u d s e peníze vytváří jako dluh v obchodních bankách a za každý tento dluh je placen úrok, v každý daný okamžik není v ekonomice dostatek peněz na to, aby mohly být splaceny všechny úvěry i s p ř í s l u š n ý m i ú r o k y. O b j e m ú v ě r ů n e b o l i p e n ě ž n í z á s o b a m u s í neustále růst, aby byly všechny ekonomické subjekty schopny s p l a t i t j i s t i n y a ú r o k y z ú v ě r ů , k t e r é j i m b y l y p o s k y t n u t y. V z t a h , který
tento
stejně
závěr
jako
má
ke
k vývoji
e k o n o m i k y,
společenskému
finančním
uspořádání
by
krizím,
vystačil
na
samostatnou publikaci a není předmětem této rigorózní práce. Přestože
obchodní
zákoník
upravuje
pouze
právní
vztah
mezi dlužníkem a věřitelem, právní řád přesto zachycuje fakt, že banka
poskytnutím
úvěru
vytvoří
nové
bezhotovostní
peníze.
Jedná se o část právního řádu České republiky upravující vedení účetnictví
a
to
především
účetnictví
finančních
institucí
a
zejména bank. V právním řádu České republiky je účetnictví předmětem zákona
č.
předpisů
563/1991 a
provádějí
sedmi některá
Sb.,
o
účetnictví,
vyhlášek
ve
ministerstva
ustanovení
zákona
o
znění
financí,
pozdějších kterými
účetnictví.
Banky
se a
finanční instituce se řídí vyhláškou č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí
některá
ustanovení
zákona
č.
563/1991
Sb.,
o
ú č e t n i c t v í , v e z n ě n í p o z d ě j š í c h p ř e d p i s ů , p r o ú č e t n í j e d n o t k y, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů. Podle p o s t u p y,
této
v y h l á š k y,
představuje
upravující
poskytnutí
kromě
peněžních
jiného
účtové
prostředků
v rámci
poskytnutí úvěru u banky navýšení závazků za klienty na účtu Běžné účty klientů v účtové skupině 22. Podvojně zachytí banka 40
stejnou částku na účtu aktiv Ostatní krátkodobé úvěry v účtové skupině
21.
Tím
se
zvyšuje
bilanční
suma
banky
o
částku
p o s k y t n u t ý c h p e n ě ž n í c h p r o s t ř e d k ů . 32 Te n t o
účetní
předepsaného ministerstva výjimečné
postup
pro
je
odlišný
nebankovní
financí.
Právo
postavení
od
účtového
subjekty
tímto
bankovních
ve
postupu
vyhláškách
způsobem
se
institucí
upravuje
při
tvorbě
bezhotovostních peněz v ekonomice. Nutno ovšem připomenout, že ekonomové a finanční experti nejsou
zdaleka
zajedno
ve
způsobu,
jakým
vznikají
moderní
bezhotovostní peníze v bankách. Učebnicový příklad odlišného p o h l e d u n a t u t o o b l a s t p ř e d s t a v u j e t z v. m u l t i p l i k a c e b a n k o v n í c h d e p o z i t . 33 Ta t o t e o r i e p ř e d p o k l á d á , ž e b a n k y č á s t p ř i j a t ý c h v k l a d ů drží jako povinné minimální rezervy na účtu u centrální banky a zbytek
poskytují
financování.
dále
Příjemci
jako
úvěry
zájemcům
úvěrů
těmito
penězi
o
úvěrové
zaplatí
svým
dodavatelům a ti uloží přijaté peníze do svých bank jako vklady a celý proces se opakuje od začátku, přičemž banka přijímací vklad opět část těchto vkladů uloží u centrální banky na účet rezerv
a
pouze
zbylou
část
poskytuje
dále
jako
úvěrové
f i n a n c o v á n í . Ta t o č á s t k a u ž j e v š a k m e n š í n e ž v k l a d n a z a č á t k u celého procesu. Celý proces se neustále opakuje s menší částkou depozit. Dle názoru autora této práce výše zmíněná multiplikace depozit
nevysvětluje
minimálně
dvě
v praxi
se
vyskytující
situace. Banka, která složí u centrální banky prvotní minimální vklad 500 milionů korun a splní i další náležitosti stanovené zákonem, může začít podnikat jako banka. Může okamžitě začít p o s k y t o v a t ú v ě r y, b e z t o h o a n i ž b y d o s t a l a j a k ý k o l i v k l a d a t y t o úvěry
mohou
vysoce
převyšovat
32
počáteční
vklad
u
centrální
Jílek Josef, Svobodová Jitka, Účetnictví bank a finančních institucí 2008, Grada Publishing, Praha, 2008, s. 176 33 Revenda, Zbyněk, Centrální bankovnictví, Management Press, Praha 2001, s.168
41
b a n k y, p ř i č e m ž f i n a n c o v a t t y t o ú v ě r y m ů ž e n a m e z i b a n k o v n í m trhu za sazbu PRIBOR. Dle praktických zkušeností autora této práce banka nikdy nekontroluje před poskytnutím úvěru, zda má dostatek vkladů nebo
peněz
na
jeho
poskytnutí.
Rozhodující
pro
banku
poskytující úvěr je situace na mezibankovním trhu, a to proto, že v případě kdy po čerpání úvěru na běžný účet jeho příjemce se
rozhodne
tyto
prostředky
použít
k platbě,
což
je
v drtivé
většině případů, tak banka musí tyto odchozí prostředky pokrýt na účtu rezerv u centrální banky právě půjčkou za sazbu PRIBOR na
mezibankovním
bankovních
úvěrů
trhu.
To
stanovuje
je
také
jako
důvod,
sazba
proč
PRIBOR
se
plus
cena marže.
Sazba PRIBOR představuje pro poskytující banku náklad pokrytí nedostatku prostředků na účtu u centrální banky a marže pro ni představuje zisk z poskytnutého úvěru v případě jeho řádného splacení. Dle
názoru
autora,
ačkoliv
se
multiplikace
bankovních
depozit často zmiňuje v ekonomických i jiných učebnicích jako způsob
vytváření
peněz
v bankovním
systému,
nemá
oporu
v reálném světě a ve světě bankovnictví.
5.1.2 Druhy bankovních úvěrů a emise bezhotovostních pěněz Bankovní
úvěr
zahrnuje
velké
množství
rozmanitých
způsobů poskytnutí peněz klientům bank. Úvěry lze rozlišovat z mnoha hledisek. Například splatnosti, objemu, subjektu, který se stává dlužníkem a podobně. Ačkoliv existuje velké množství druhů bankovních úvěrů, jedno je jim všem společné. Při jejich poskytnutí nebankovnímu subjektu vznikají v bankovním systému nové
peníze,
při
jejich
splácení
peníze
zanikají.
Dokonce
i
bankovní záruka, pokud z ní banka plní, patří mezi tento druh úvěrových produktů. Pro
třídění
bankovních
úvěrů
lze
použít
nejrůznější
kritéria. Z hlediska příjemce úvěru rozlišujeme úvěry státu a 42
dalším veřejnoprávním subjektům, podnikatelským subjektům a fyzickým osobám. Z hlediska doby splatnosti lze rozlišit úvěry krátkodobé splatností
se
splatností
od
jednoho
do
do
jednoho
pěti
let
a
roku, konečně
střednědobé
se
dlouhodobé
se
s p l a t n o s t í p ř e s a h u j í c í p ě t l e t . 34 Dalším důležitým rozlišovacím znakem bankovních úvěrů může
být
fakt,
zda
byl
úvěr
poskytnut
jako
zajištěný,
nezajištěný nebo jen částečně zajištěný. Dále se definují úvěry jako účelové nebo neúčelové. Účelový úvěr může příjemce úvěru použít pouze na účel vymezený ve smlouvě o úvěru. Oproti tomu n eú č el o v ý ú v ě r, u n ěh o ž n en í v ym e z en ú čel p o u ž i t í , s m í p ří j em c e úvěru
použít
dle
svého
vlastního
uvážení.
V neposlední
řadě
m ů ž e m e r o z l i š o v a t ú v ě r y d l e m ě n y, v e k t e r é b y l y p o s k y t n u t y a podle toho, zda banka poskytuje peněžní prostředky nebo se jen zavazuje,
že
pokud
nastanou
přesně
definované
p o d m í n k y,
p o s k y t n e p e n ě ž n í p r o s t ř e d k y. T y t o ú v ě r y n e z n a m e n a j í p r o k l i e n t a okamžité
získání
likvidních
prostředků.
Typ i c k ým
reprezentantem takového typu úvěrů je bankovní záruka. Jelikož úvěrových
je
poměrně
produktů
obtížné
přehledně
všechny
druhy
systematizovat,
bankovních
přiblížím
zde
pouze nejdůležitější druhy bankovních úvěrů. Blíže se zmíním o kontokorentním, hypotečním, spotřebitelském úvěru a bankovní záruce. Kontokorentní
úvěr
představuje
dnes
nejvýznamnější
k r á t k o d o b ý b a n k o v n í ú v ě r. B a n k a j e j p o s k y t u j e t a k , ž e z ů s t a t e k b ě ž n é h o ú č t u m ů ž e p ř e c h á z e t d o d e b e t u . To z n a m e n á , ž e k l i e n t může
ze
svého
účtu
provádět
p l a t b y,
i
když
na
něm
nemá
d o s t a t e č n é p r o s t ř e d k y. Ve l k o u v ý h o d o u p r o k l i e n t a j e m o ž n o s t č e r p a t ú v ě r p o h o t o v ě p o d l e s v é m o m e n t á l n í p o t ř e b y. P r o b a n k u je naopak výhodná relativně vysoká úroková sazba. Hypoteční úvěry patří ke klasickým bankovním úvěrovým produktům. 34
Za
charakteristický
znak
hypotečních
Dvořák Petr, Bankovnictví pro bankéře a klienty, Linde, 3.vyd., Praha 2005, s. 512
43
úvěrů
lze
považovat
způsob
jejich
zajištění,
kterým
je
zástavní
právo
k nemovitosti. Z povahy tohoto zajištění vyplývá jejich relativně nízká
rizikovost
a
jejich
možná
dlouhodobost.
Banky
často
využívají možnost refinancovat tyto úvěry vydáním hypotéčních zástavních listů podle zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech ve znění pozdějších předpisů. Doba splatnosti hypotečních úvěrů je určena
schopností
příjemce
úvěr
splácet
a
rovněž
životností
nemovitosti, která slouží jako zástava k zajištění úvěru. Spotřebitelské
úvěry
typicky
kryjí
spotřební
výdaje
f y z i c k ý c h o s o b a d o m á c n o s t í . To z n a m e n á , ž e ú v ě r o v a n ý o b j e k t přímo
neprodukuje
finanční
zdroje
ke
splácení
úvěru.
Přesto
nebo mož ná právě proto bank y nev yž adují zpravidla tak detailní informace od klientů před poskytnutím úvěru. Přístup bank lze vysvětlit tím, že částky spotřebitelských úvěrů jsou obvykle ve srovnání
s podnikatelskými
úvěry
relativně
menší.
Ve l m i
p o d o b n ý m p r o d u k t e m j s o u i ú v ě r o v é k a r t y. Poslední ze zmíněných bankovních úvěrových produktů je b a n k o v n í z á r u k a . T a r e p r e z e n t u j e z á v a z k o v é ú v ě r y a z á r u k y, p ř i kterých banka přímo při poskytnutí úvěru či záruky neposkytuje klientovi
likvidní
p r o s t ř e d k y,
ale
v určité
formě
se
za
něho
zaručuje, že provede sjednané plnění, pokud tak neučiní klient nebo
pokud
budou
splněny jiné
předem
dohodnuté
p o d m í n k y.
V případě bankovní záruky se jedná o závazek banky vyplatit peněžitou
částku
oprávněné
osobě,
pokud
budou
splněny
podmínky stanovené v záruční listině. Pokud
skutečně
dojde
k plnění
z bankovní
záruky
ve
p r o s p ě c h o p r á v n ě n é o s o b y, m á b a n k a p r á v o p o ž a d o v a t p o s k y t n u t é finanční prostředky po osobě, která o vystavení bankovní záruky požádala.
I
v tomto
případě
dojde
ke
vzniku
nových
bezhotovostních peněz, jelikož banka připsala částku na účet oprávněné osoby a svou rozvahu v aktivech podvojně zvýší o pohledávku
vůči
osobě,
která
požádala
o
vystavení
bankovní
z á r u k y. Pro potřeby zkoumání emise peněz není rozhodující, o jaký 44
druh bankovního
úvěru se jedná. Při
poskytnutí
kteréhokoliv
z výše uvedených druhů úvěrů dojde ke vzniku bezhotovostních peněz a tím ke zvýšení peněžních agregátů M1 nebo M2. A to i v případě
kontokorentního
úvěru,
také
nazývaný
povoleným
přečerpáním běžného účtu. I v tomto případě dojde ke vzniku nových bezhotovostních peněz, i když většinou pouze v malém množství a zároveň také na účtu i jiné banky než té, která vede běžný účet s povoleným přečerpáním.
5.1.3 Právní povaha bankovního úvěru Při odliším
rozboru pojetí
právní
úvěru
ve
povahy
bankovního
smyslu
právním
a
úvěru
nejprve
ekonomickém.
V
ekonomickém smyslu jej lze vymezit jako návratné poskytnutí peněžních
prostředků
uvedeném
smyslu
závazku označení
a
smyslu
dohodnutých
nepovažuje
zaplacením.
obchodní
v právním
se
za
Pro
nebo se
rozumí
časový
tento
zbožový
podmínek. rozdíl
časový ú v ě r.
návratné
Za
mezi
rozdíl
Naproti
se tomu
poskytnutí
úvěr
v
plněním používá úvěrem
peněžních
prostředků s tím, že příjemce úvěru je navíc povinen zaplatit poskytovateli úvěru ještě úplatu ve formě úroků z poskytnutých p e n ě ž n í c h p r o s t ř e d k ů . 35 Ačkoliv existuje velké a rozmanité množství bankovních úvěrů, jejich právním základem je nejčastěji smlouva o úvěru, která může být doplněna dalšími ustanoveními nebo kogentními p r á v n í m i p ř e d p i s y p o d l e d r u h u s j e d n á v a n é h o ú v ě r u . 36 Samotné smlouvě o úvěru předchází v praxi žádost o úvěr překládaná
žadatelem
o
ú v ě r.
Základními
náležitostmi
takové
žádosti bývají osobní údaje o žadateli, předmět podnikatelské činnosti nebo zaměstnání, účel požadovaného úvěru, výše a měna požadovaného úvěru, návrh způsobu čerpání, údaje o možných z a j i š ť o v a c í c h i n s t r u m e n t e c h a t d . Tyt o i n f o r m a c e s l o u ž í b a n c e 35 36
Plíva Stanislav a kol., Bankovní obchody, ASPI, Praha 2009, s.79 Dvořák Petr, Bankovnictví pro bankéře a klienty, Linde, 3.vyd., Praha 2005, s. 514
45
k posouzení, dlužníkem
zda
vstoupí
a zda
ten
do
bude
smluvního
vztahu
schopen splácet
své
s budoucím
závazky vůči
bance v budoucnu. Smlouvu úvěru
jako
o
úvěru
dlužník.
uzavírá
banka
Smlouva
o
jako
úvěru
věřitel
je
jako
a
příjemce
smluvní
typ
upravena v §497 - §507 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku,
ve
znění
pozdějších
předpisů
(dále
jen
obchodní
zákoník). Smlouvou o úvěru se věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité č á s t k y,
a
dlužník
se
zavazuje
v r á t i t a z a p l a t i t ú r o k y.
poskytnuté
peněžní
prostředky
37
J e d n á s e o t z v . a b s o l u t n í o b c h o d . J i n ý m i s l o v y, s m l o u v a o úvěru je upravena dle obchodního zákoníku bez ohledu na to, jaká je povaha zúčastněných stran. Podle úpravy v obchodním zákoníku
se
poskytovaných
řídí
jak
podnikům,
smlouvy tak
i
o
komerčních
spotřební
úvěry
úvěrech
poskytované
fyzickým osobám. Smlouva o úvěru musí jako podstatné náležitosti obsahovat určení smluvních stran, kterými jsou banka na jedné straně jako věřitel a příjemce úvěru jako dlužník na straně druhé a výši úvěru a měnu, ve které je úvěr poskytnut. Smlouva o úvěru obvykle obsahuje také další náležitosti jako lhůta, ve které může dlužník úvěr čerpat, účel úvěru, doba splatnosti, výše a způsob stanovení úrokové sazby a zajištění úvěru, které určuje bance možnosti,
jak
může
uhradit
svoji
pohledávku
z poskytnutého
úvěru v případě, že dlužník úvěr nesplatí. Ú v ě r o v á s m l o u v a m ů ž e z a n i k n o u t b u ď s p l n ě n í m s m l o u v y, která
spočívá
v řádném
splacení
úvěru
včetně
úroků
nebo
dohodou mezi bankou a klientem. Dále může úvěrová smlouva z a n i k n o u t o d s t o u p e n í m o d s m l o u v y z e s t r a n y b a n k y, p o k u d b y l úvěr
použit
dlužníkem
v rozporu
s účelem
vymezeným
ve
smlouvě, použití úvěru ke smluvenému účelu je nemožné nebo je
37
§497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
46
dlužník
v prodlení
s placením
měsíce.
V neposlední
řadě
splátek
může
po
dobu
smlouva
o
delší
úvěru
než
tři
zaniknout
výpovědí, kterou může podat každá z obou stran. §498 obchodního zákoníku stanoví, že strany mohou určit p e n ě ž n í p r o s t ř e d k y, j e ž j s o u p ř e d m ě t e m s m l o u v y, i v j i n é n e ž č e s k é m ě n ě , p o k u d t o n e n í v r o z p o r u s d e v i z o v ý m i p ř e d p i s y. T o znamená,
že
obchodním
zákoníkem
se
může
řídit
i
úvěrová
smlouva, jejímž předmětem je půjčka jiné měny než českých korun. P r o ú v ě r y p o s k y t o v a n é f y z i c k ý m o s o b á m n a s p o t ř e b n í ú č e l y, t z v.
spotřebitelské
smlouvy
o
úvěru
úvěry
platí
vedle
v obchodním
obecné
zákoníku
i
právní
úpravy
speciální
úprava
v zákoně č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského
úvěru.
V souladu
s právem
Evropské
unie
je
hlavním cílem této právní úpravy ochrana klientů bank ale i jiných subjektů při sjednávání spotřebitelského úvěru. Potřeba ochrany vyplývá z nerovného postavení, ve kterém se spotřebitel může ocitnout a které vyplývá z toho, že spotřebitel nemusí být s c h o p e n s p r á v n ě p o s o u d i t v e š k e r é p o d m í n k y s m l o u v y. Z hlediska
emise
peněz
je
podstatné
rozlišovat
mezi
u z a v ř e n í m s m l o u v y o ú v ě r u a č e r p á n í m ú v ě r u . Ve l m i č a s t o b a n k a podmiňuje Samotné
čerpání platné
úvěru
splněním
uzavření
smlouvy
podmínek
čerpání
o
nemá
úvěru
úvěru.
na
výši
měnových agregátů a tedy na množství peněz v ekonomice žádný v l i v. S m l o u v a s i c e z a v a z u j e j a k b a n k u , t a k d l u ž n í k a , a l e ž á d n ý dluh z titulu poskytnutí úvěru nevzniká. Pouze pokud dlužník splní podmínky čerpání stanovené ve smlouvě o úvěru a proběhne výše popsaná účetní operace čerpání úvěru
na
k tvorbě
běžný nových
účet
dlužníka
bezhotovostních
nebo
jeho
peněz.
dodavatele,
Znovu
je
dle
dojde mého
názoru potřeba zdůraznit, že toto platí pouze v případě, kdy stranou poskytující úvěr je banka. Úvěrové rovněž
řídí
obchody
nebankovních
ustanoveními
obchodního 47
poskytovatelů zákoníku
o
úvěrů
se
smlouvě
o
úvěru. Nicméně při čerpání těchto úvěrů nikdy nevznikají nové bezhotovostní
peníze
a
tyto
subjekty
poskytují
úvěry
z již
existujících peněžních prostředků na běžných účtech. Obecně lze shrnout, že právo reguluje pouze dvoustranný soukromoprávní
vztah
dlužníka
a věřitele
a nijak
neupravuje
fakt, že banka při poskytnutí úvěru vytváří nové bezhotovostní peníze. peněžní
Banka
skutečně
prostředky
poskytuje dlužníkovi
v určité
výši,
nicméně
v jeho o
prospěch
původu
těchto
prostředků právní předpisy mlčí. Zajímavou
otázku
hodnou
samostatného
zkoumání
představuje fakt, že smluvní strany si mohou jako měnu úvěru dohodnout i jinou měnu než českou korunu, pokud to není v r o z p o r u s d e v i z o v ý m i p ř e d p i s y. P o s k y t o v á n í c i z o m ě n o v ý c h ú v ě r ů bankami tak má v ýz namné dopady na emisi zahraničních měn. Stejně
tak
vzniknout
ale
i
české
v zahraničních
koruny
mohou
bankovních
stejným
ústavech.
způsobem
Zahraničním
aspektům emise peněz se budu podrobněji věnovat v poslední části této rigorózní práce.
5.2 Nákup cenných papírů I když bankovní úvěr představuje hlavní zdroj vzniku peněz v ekonomice, není zdaleka jediným způsobem, jakým vznikají peníze v obchodních bankách. A jsou to znovu pouze obchodní b a n k y, k t e r é j s o u s c h o p n y z a p o m o c i ú č e t n í c h o p e r a c í v y t v á ř e t peníze jako zůstatky na běžných účtech klientů. Jak již bylo z m í n ě n o , p e n í z e v z n i k a j í k d y k o l i v, k d y ž b a n k a p ř i p í š e u r č i t o u částku na klientský účet, aniž by při stejné transakci nedošlo kdekoliv v bankovním sektoru k odepsání stejné částky z jiného klientského účtu. Pokud například koupí banka cenný papír od nebankovního subjektu, její rozvaha se změní následujícím způsobem.
48
Banka kupující cenné papíry
Aktiva
Pasiva
Cenné papíry
Běžné účty klientů
1000 Kč
1000 Kč
Nákupem cenných papírů a připsáním příslušné částky na účet
prodávajícího
uvedeném
příkladu
fundamentálně musí
při
zůstatek
vznikly
liší
nákupu na
1000 od
peníze,
ve
výše
Kč.
postup
se
opět
jednotek,
které
postupu
cenného
svém
bezhotovostní Účetní
nebankovních
papíru
běžném
snížit
účtu
o
nebo
zaplacenou zůstatek
částku
hotovosti
v pokladně. Výše bilanční sumy se tak těmto jednotkám nezmění. Naproti tomu banka může platit za nakupované cenné papíry tím, že zvýší své závazky vůči klientům a zároveň tím zvýší bilanční sumu. Situace kapitálové
bankovní
cenné
papíry
jednotky nebo
o
je
stejná,
dluhové
jedná-li
cenné
p a p í r y,
se
o
s tím
rozdílem, že v případě koupě dluhového cenného papíru vzniká bance
peněžitá
pohledávka
koupě
kapitálového
cenného
za
emitentem,
papíru
zatímco
získává
banka
v případě podíl
na
aktivech emitenta po odečtení všech jeho závazků a emitentovi nevzniká peněžní závazek vůči bance. Koupě dluhových cenných papírů od nebankovní jednotky se po ekonomické stránce neliší od poskytování úvěrů. Jediným, zato ale podstatným rozdílem je skutečnost, že dluhový cenný p ap í r, n a ro z d í l o d ú v ě ru , j e s n ad n ěj i o b ch o d o v a t e l n ým ak t i v em , kterému přiznává právo některé vlastnosti, které usnadňují jeho obchodování. 49
Úplně stejná situace nastane, a tedy dojde k tvorbě peněz v ú č e t n i c t v í o b c h o d n í b a n k y, k d y ž b a n k a k u p u j e o d n e b a n k o v n í j e d n o t k y j a k ý k o l i j i n ý m a j e t e k n e b o s l u ž b y. P o k u d b a n k a p l a t í za poskytnuté zboží nebo služby připsáním příslušné částky na ú č e t d o d a v a t e l e z b o ž í n e b o s l u ž b y, v y t v o ř í t í m t o z p ů s o b e m n o v é b e z h o t o v o s t n í p e n í z e . To p l a t í i p r o p ř í p a d , k d y d o d a v a t e l z b o ž í n e b o s l u ž b y n e m á o t e v ř e n ý s v ů j ú č e t u b a n k y, k t e r á m u z a j e h o zboží nebo služby platí.
5.3 Další způsoby emise bezhotovostních peněz Shora uvedené příklady tvoří nejdůležitější způsob tvorby peněz úvěru.
obchodními Nicméně
bankami
existují
i
s naprostou další
účetní
dominancí operace,
bankovního při
kterých
vznikají v obchodních bankách bezhotovostní peníze. Pro lepší pochopení výjimečných účetních postupů bank uvádím několik z nich. Peníze jako zápisy na běžném účtu klientů bank vznikají dále při úročení vkladů a jiných závazků bank vůči nebankovním jednotkám,
například
emitovaných
dluhových
cenných
papírů;
dále pak výplatou platů a odměn zaměstnancům a statutárním orgánům bank a v neposlední řadě při výplatě dividend a tantiém akcionářům bank. Z ů s t a t k y n a ú č t e c h k l i e n t ů a j i n é z á v a z k y, j a k o n a p ř í k l a d emitované dluhopisy obchodní banky úročí. Úročení probíhá tak, že na konci měsíce, čtvrtletí nebo roku dle dohody s klientem banka připíše výši úroku na účet klienta. Dochází tak opět ke vzniku bezhotovostních peněz. Podvojně banka účtuje připsaný ú r o k j a k o ú r o k o v é n á k l a d y. Účetní
případ
výplaty
dividend
následující zjednodušená rozvaha.
50
a
tantiém
ilustruje
Banka vyplácející dividendu
Aktiva
Pasiva
Běžné účty klientů
1000 Kč
Nerozdělený zisk
1000 Kč
Banka stejnou
debetuje
částku
Bilanční
na
suma
účet
účet
nerozděleného
vedený
banky
se
pro
zisku
a
nebankovního
nezmění,
ale
připisuje akcionáře.
vzniknou
nové
bezhotovostní peníze, a to i v případě, že nebankovní akcionář vede
účet
u
jiné
bankovní
instituce.
V souhrnu
bankovního
sektoru dojde k tvorbě nových bezhotovostních peněz. Nutno zdůraznit, že k tvorbě nových bezhotovostních peněz dojde
pouze
nebankovnímu
v případě
výplaty
akcionáři.
Při
dividendy
výplatě
nebo
tantiémy
bankovnímu
akcionáři
k tvorbě bezhotovostních peněz nedojde, protože banka nepřipíše částku dividendy na účet klienta, ale použije k uhrazení svého závazku
vůči
bankovnímu
akcionáři
účtu
rezerv
u
centrální
b a n k y, z e k t e r é h o p ř e v e d e p ř í s l u š n o u č á s t k u n a ú č e t r e z e r v u centrální banky bankovního akcionáře Stejný efekt má i výplata platů a odměn zaměstnancům a statutárním
orgánům
bank.
Banka
v tomto
případě
připisuje
peníze na účet zaměstnance nebo člena statutárního orgánu a podvojným účetním zápisem debetuje nákladový účet náklady na 51
zaměstnance. Není dlouhodobě
divu, že zaměstnanci
vykazují
nejvyšší
v bankovním sektoru
příjmy
ze
všech
sektorů
v ekonomice. Každá banka při jejich odměňování vytváří peníze a
není
omezená
jakýkoliv
jiný
žádnými
svými
nebankovní
zdroji.
subjekt
je
Na
druhou
omezen
stranu,
stavem
jeho
finančních prostředků na jeho bankovním účtu při rozhodování o výši mezd a odměn zaměstnanců a členů statutárních orgánů. Lze shrnout, že bankovní instituce mají naprosto specifické účetní
postupy
oproti
ostatním
ekonomickým
subjektům
a
že
v y t v á ř e j í b e z h o t o v o s t n í p e n í z e k d y k o l i v, k d y ž p ř i p i s u j í u r č i t o u částku
na
účet
klienta,
aniž
by
stejná
nebo
i
jiná
banka
v souvislosti se stejnou transakcí stejnou částku z účtu jiného klienta odepsala, přičemž dominantní formou tvorby peněz je b a n k o v n í ú v ě r.
5.4 Deficit státního rozpočtu a emise bezhotovostních peněz Mnohý by se mohl ptát, jak do výše popsaného bankovního systému
s tvorbou
bezhotovostních
peněz
zapadá
stát
a
jeho
rozpočet. Státní rozpočet přerozděluje značnou část vytvořeného hrubého
domácího
produktu,
přičemž
hospodaření
státního
rozpočtu může skončit jak schodkem, to znamená vyššími výdaji n e ž p ř í j m y, t a k p ř e b y t k e m , v y š š í m i p ř í j m y n e ž v ý d a j i . Pokud stát hospodaří v příslušném roce s deficitem státního rozpočtu,
vydává
k pokrytí
tohoto
deficitu
státní
d l u h o p i s y,
pokud nekryje rozdíl mezí příjmy a výdaji prodejem státních a k t i v. V p ř í p a d ě , ž e t y t o d l u h o p i s y k u p u j í b a n k o v n í i n s t i t u c e , dochází hledat
k tvorbě zdroj
nových
znepokojení
bezhotovostních ekonomických
peněz.
Zde
analytiků
můžeme
z
vývoje
inflace v dobách vysokých rozpočtových deficitů. Stejně tak je tento
fakt
důvodem
stanovení
pravidel
pro
členské
země
Evropské unie, které stanoví limit pro maximální možný schodek státního rozpočtu na 3% hrubého domácího produktu. Podívejme
se
na
státní
rozpočet 52
blíže
z pohledu
toků
finančních prostředků. Ekonomické subjekty plní svou daňovou povinnost platbou ze svých běžných účtů na účet státu vedeného u c e n t r á l n í b a n k y. To z n a m e n á , ž e o b j e m b e z h o t o v o s t n í c h p e n ě z a tudíž i peněžních agregátů poklesne o platbu daně. Obchodní banka
ve
stejné
výši
sníží
své
rezervy
u
centrální
banky
a
centrální banka připíše částku ve výši placené daně na účet státu u centrální
b a n k y.
Bilanční
suma obchodní
banky se sníží
a
rozvaha centrální banky se nezmění. Když státního
dojde
k čerpání
rozpočtu,
proces
prostředků probíhá
z jednotlivých
obráceně.
kapitol
Centrální
banka
d e b e t u j e ú č e t s t á t u a k r e d i t u j e ú č e t r e z e r v o b c h o d n í b a n k y, u k t e r é v e d e s v ů j ú č e t p ř í j e m c e p l a t b y z e s t á t n í h o r o z p o č t u . Ve stejnou
dobu
připisuje
klienta,
příjemce
vytváří
bezhotovostní
obchodní
platby
ze
banka
státního
peníze
platbu
rozpočtu.
v podobě
na
účet
Znovu
peněžních
svého se
tak
agregátů,
respektive peníze na účtech u obchodních bank, které platbou s t á t u z a n i k l y. B i l a n č n í s u m a o b c h o d n í b a n k y s e z v ě t š í o č á s t k u platby
a
zůstane
rozvaha
centrální
nezměněna.
rozpočtem,
nemá
na
banky
Pokud objem
stát
co
do
výše
hospodaří
bezhotovostních
bilanční
sumy
s vyrovnaným peněz
za
celé
r o z p o č t o v é o b d o b í v s o u h r n u ž á d n ý v l i v. Pokud však stát hospodaří se schodkem státního rozpočtu, v y d á v á M i n i s t e r s t v o f i n a n c í k j e h o p o k r y t í s t á t n í d l u h o p i s y, a b y pokrylo převis výdajů nad příjmy z daní a dalších zdrojů příjmů státního rozpočtu. Když do těchto dluhopisů investují bankovní instituce, situace je následující. Banky zaplatí cenu dluhopisu z účtu rezerv u centrální banky a převedou příslušnou částku na ú č e t s t á t u u c e n t r á l n í b a n k y. T a t o o p e r a c e n e m á v l i v n a m n o ž s t v í bezhotovostních peněz v ekonomice. Pouze se změní struktura aktiv obchodních bank, které teď drží v aktivech více dluhopisů n a ú k o r l i k v i d i t y u c e n t r á l n í b a n k y. Stát ale prostředky získané nad rámec svých rozpočtových příjmů použije k platbám dodavatelů za zboží nebo služby nebo k platbám
státním
zaměstnancům. 53
Když
oprávněná
osoba
autorizuje platbu z výnosů státních dluhopisů, centrální banka d e b e t u j e ú č e t s t á t u a k r e d i t u j e ú č e t r e z e r v o b c h o d n í b a n k y, u které
vede
příjemce
platby svůj
účet.
Stejně
tak
i
obchodní
banka připisuje stejnou částku na účet svého klienta. Připsáním na účet klienta u obchodní banky vznikly nové bezhotovostní peníze (rozuměj peníze na účtech u obchodních bank), které by se
nedostaly
do
ekonomiky
nebýt
schodku
státního
rozpočtu
financovaného emisí státních dluhopisů. Nutno podotknout, že výše uvedené platí, jen pokud státní dluhopisy
kupuje
bankovní
instituce.
Kdyby
státní
dluhopis
koupila nebankovní jednotka, při platbě jeho ceny by debetovala svůj
účet
u
obchodní
banky
a
tím
snižovala
množství
b e z h o t o v o s t n í c h p e n ě z v e k o n o m i c e . Ta t o s u m a b y s e d o s t a l a d o ekonomiky při platbě ze státního rozpočtu a ve stejném objemu by vytvořila nové bezhotovostní peníze na účtu příjemce platby ze státního rozpočtu. I v uvedeném příkladu vznikají peníze na základě úvěru, tentokrát při poskytování úvěru obchodními bankami státu, který p e n í z e p o u ž i j e p r o r ů z n é p l a t b y v e k o n o m i c e . V i d í m e t e d y, ž e zdaleka
největší
objem
peněz
v ekonomice
vzniká,
když
se
některý subjekt zadluží, ať už se jedná o stát, fyzickou osobu nebo právnickou osobu. Dluhopisy
státu
vydávané
k profinancování
deficitu
s t á t n í h o r o z p o č t u n a k u p u j í b u ď d o m á c í b a n k o v n í s u b j e k t y, n e b o rozličné domácími
zahraniční subjekty
s u b j e k t y. mají
Pouze
potenciál
dluhopisy
zvyšovat
nakoupené
objem
peněžních
agregátů. P o k u d n a k o u p í s t á t n í d l u h o p i s y d o m á c í b a n k o v n í s u b j e k t y, zaplatí za ně z účtu rezerv u centrální banky na účet státu u c e n t r á l n í b a n k y. Z m ě n í s e t a k p o u z e p a s i v a c e n t r á l n í b a n k y. S t á t posléze použije peníze na účtu u centrální banky na platby za z b o ž í a s l u ž b y. T o z n a m e n á , ž e z m i ň o v a n é č á s t k y s e v r á t í n a účet rezerv ale také na účet příjemce plateb od státu na účtu u obchodní
b a n k y.
Celým
výsledkem 54
této
operace
je
zvětšení
objemu peněžního agregátu M1. Pokud státní
chce
jakýkoliv
d l u h o p i s y,
obchodní
banky
musí
zahraniční
si
v českých
nejdříve korunách
subjekt otevřít
a
na
ten
nakoupit účet
u
české domácí
nakoupit
české
k o r u n y z a z a h r a n i č n í m ě n u . To s e s t a n e t a k , ž e d o m á c í b a n k a m u připíše částku v českých korunách na účet a banka obdrží platbu zahraniční měny na své nostro držené v zahraničí v zahraniční m ě n ě u k o r e s p o n d e n č n í b a n k y. P o t é p o u ž i j e č e s k é k o r u n y n a n á k u p d l u h o p i s ů . N á k u p s e p r o j e v í d e b e t e m j e h o ú č t u u b a n k y, debetem účtu rezerv u centrální banky a kreditem účtu státu u c e n t r á l n í b a n k y. Ve c h v í l i , k d y s t á t p o u ž i j e p e n í z e k p l a t b ě z a z b o ž í n e b o s l u ž b y p r o b ě h n e d e b e t ú č t u s t á t u u c e n t r á l n í b a n k y, kredit účtu rezerv přijímající banky a běžného účtu příjemce p l a t b y. Ačkoliv z účetního hlediska se jeví výsledek obou operací totožný, došlo k zvětšení rozvah bankovního sektoru a zvětšení z á v a z k ů b a n k o v n í h o s e k t o r u o č á s t k u z a p l a c e n o u z a d l u h o p i s y. Nicméně
v případě
koupě
dluhopisu
zahraničním
subjektem
nedošlo ke zvětšení objemu peněžních agregátů, protože vklady nerezidentů u domácích bank se nezapočítávají ani do peněžního agregátu M1 ani do peněžního agregátu M2.
5.5 Právní povaha bankovních vkladů O
běžných
účtech
nebo
bankovních
vkladech
toho
bylo
v této práci již hodně řečeno, hlavně z ekonomického a účetního hlediska. Nyní se zaměřím na to, jakým způsobem český právní řád upravuje závazkový právní vztah mezi bankou a klientem, pro kterého banka vede běžný nebo jakýkoliv jiný účet. Většina vztahů mezi klientem a bankou nachází svůj bezprostřední či zprostředkovaný odraz na bankovních účtech, které vedou banky p r o s v é k l i e n t y. Klientský
bankovní
účet
lze 55
charakterizovat
jako
účet
pohledávek
a
závazků
banky
vyplývajících
z jejích
vztahů
s klientem. Banka jako věřitel na něm eviduje svoje pohledávky za klientem, naopak pokud je v pozici dlužníka, eviduje svoje z á v a z k y v ů č i k l i e n t o v i . 38 Banka vede pro své klienty rozličné druhy účtů. Běžné účty slouží klientům bank především k likvidnímu uložení dočasně volných
prostředků
a
provádění
bezhotovostního
platebního
styku. Kontokorentní účty jsou kombinací běžného a úvěrového účtu.
Oproti
tomu
vkladové
termínované
účty
jsou
ú č t y,
na
kterých banka vede termínové vklady svým klientům. Podobně vkladové spořicí účty slouží k vedení úsporných vkladů klientů. S p e c i á l n í m d r u h e m ú č t u j s o u d e p o t n í ú č t y, n a k t e r ý c h b a n k a v e d e p r o s v é k l i e n t y c e n n é p a p í r y, k t e r é u n í m a j í v e s p r á v ě nebo v úschově. Z hlediska emise peněz a monetární politiky jsou
nejdůležitější
běžné,
termínované
a
spořicí
ú č t y.
Proto
zaměřím pozornost právě na ně. Za
hlavní
funkci
běžného
účtu
lze
považovat
provádění
bankovního styku. Pokud má klient finanční prostředky na svém b ě ž n é m ú č t u , n a c h á z í s e v p o s t a v e n í v ě ř i t e l e b a n k y. A č k o l i v s e často používá vyjádření, že klient má své peněžní prostředky u l o ž e n y u b a n k y, v e s k u t e č n o s t i b a n k a n e s p r a v u j e p e n í z e p r o klienta, ale klient vlastní pohledávku vůči bance stejně jako každý jiný věřitel ze závazkového vztahu. Základ
právní
úpravy
běžných
účtů
obsahuje
obchodní
zákoník v §708 – §715. Stejně jako smlouva o bankovním úvěru i s m l o u v a o b ě ž n é m ú č t u j e a b s o l u t n í m o b c h o d e m . To z n a m e n á , ž e bez ohledu na to zda klientem banky je fyzická nebo právnická osoba a bez ohledu na to, zda účet je využíván k soukromým nebo
podnikatelským
aktivitám,
řídí
se
právní
vztah
ustanoveními obchodního zákoníku. Zásady Všeobecnými
38
vedení
bankovních
obchodními
účtů
podmínkami,
jsou které
Dvořák Petr, Bankovnictví pro bankéře a klienty, Linde, 3.vyd., Praha 2005, s. 260
56
dále
upraveny
vydala
Česká
národní banka. Jednotlivé obchodní banky mohou tyto podmínky převzít v plném rozsahu nebo se odvolat jen na některá jejich ustanovení. Alternativně je mohou rovněž modifikovat a vytvořit t a k v l a s t n í o b c h o d n í p o d m í n k y. Pro
konkrétní
rozhodující
znění
běžný
účet
smlouvy
o
a
podmínky
běžném
jeho
účtu.
vedení
Smlouva
je
může
o d k a z o v a t n a o b c h o d n í p o d m í n k y b a n k y, p o k u d j s o u k l i e n t o v i známé nebo ke smlouvě přiložené. Banka
zřizuje
běžný
Kogentní
ustanovení
v yž aduje
pro
základě
na
obchodního
smlouvu
sjednané
účet
o
smlouvy
běžném je
základě
žádosti
zákoníku účtu
banka
v
§708
písemnou
zavázána
klienta. odst.
formu.
zřídit
účet
2 Na od
určité doby a v určité měně, přijímat na něj vklady a platby a uskutečňovat podmínky
z něho
pro
minimální
výplaty
zřízení
počáteční
a
a
p l a t b y.
vedení
vklad,
účtu,
povinnost
Banka jako
může jsou
využívat
stanovit například
předepsané
formuláře a podobně. Za
základní
náležitosti
smlouvy
o
běžném
účtu
lze
považovat následující údaje: Označení majitele účtu, měnu, ve které je účet veden, vymezení okruhu osob oprávněných nakládat s p r o s t ř e d k y n a ú č t u , v ý š e a z p ů s o b s t a n o v e n í ú r o k o v é s a z b y, forma, způsob a periodicita předávání zpráv o stavu a pohybech na účtu a v neposlední řadě výše a způsob stanovení a způsob úhrady poplatků za vedení účtu. Z právního hlediska je třeba pečlivě rozlišovat mezi osobou oprávněnou nakládat s účtem a osobou oprávněnou disponovat s prostředky
na
účtu.
Nakládat
s účtem
je
oprávněn
pouze
majitel účtu, jiná osoba jen na základě plné moci. Běžný účet může být zřízen i pro několik osob, potom má každá z nich postavení
majitele účtu. Pro majitele účtu představuje běžný
účet majetek zachycený v aktivech. Stejně tak se běžný účet stává předmětem dědického řízení v případě smrti majitele účtu. Při
nakládání
s peněžními
prostředky
na
účtu
se
jedná
pouze o možnost osob oprávněných majitelem účtu disponovat 57
s prostředky
na
účtu
způsobem
a
v rozsahu
stanoveném
ve
smlouvě o běžném účtu, ale nikoliv sjednávat změny podmínek s m l o u v y. M a j i t e l z m o c ň u j e d a l š í o s o b y k d i s p o z i c i s ú č t e m n a p o d p i s o v é m v z o r u . Te n m u s í m í t n á l e ž i t o s t i p l n é m o c i a p o u z e osoby
uvedené
na
podpisovém
vzoru
mohou
disponovat
s p r o s t ř e d k y n a ú č t u , t o z n a m e n á p r o v á d ě t v ý b ě r y a p l a t b y. Základními
povinnostmi
vyplývajícími
pro
banky
ze
smlouvy o běžném účtu jsou následující: Povinnost přijímat na účet peněžité vklady a bezhotovostní platby v měně, na kterou účet zní, na základě příkazu majitele účtu nebo oprávněných osob provést řádně a včas výplaty a platby majiteli účtu nebo jím určeným osobám. Dále, není-li stanoveno jinak, má banka povinnost
oznámit
majiteli
výpisem
z účtu
po
skončení
kalendářního měsíce každý přijatý vklad a platbu, provedenou výplatu
a
platbu
v tomto
kalendářní
měsíci
a
po
skončení
k a l e n d á ř n í h o r o k u z ů s t a t e k n a ú č t u . 39 V teoretické rovině lze smlouvu o běžném účtu považovat za jakousi rámcovou smlouvu upravující komplexně celou řadu právních
vztahů,
v průběhu bankou
jejich
vzniká
které
vznikají
obchodního
až
okamžikem
mezi
vztahu.
bankou
Pohledávka
připsání
první
a
klientem klienta
částky
na
za účet
klienta. V praktické rovině banka buď přijme hotovostní vklad, který
posléze
odveze
do
centrální
b a n k y,
kde
ho
vymění
za
kredit na svém účtu rezerv u centrální banky nebo přijme platbu z jiné banky v clearingovém centru centrální banky kreditem na svůj
účet
rezerv
u
centrální
b a n k y,
přičemž
posléze
připíše
stejnou částku na běžný účet klienta. V obou případech banka přijme platbu, kterou zvýší svůj majetek, ale v obou případech obdrží tyto finanční prostředky ve prospěch a na účet svého klienta. Nejedná se však v právním smyslu o úschovu nebo správu, neboť závazek banky vůči klientovi z titulu vedení prostředků na
39
Dvořák Petr, Bankovnictví pro bankéře a klienty, Linde, 3.vyd., Praha 2005
58
jeho
běžném
účtu
není
nijak
spojen
a
nijak
nesouvisí
s p o h l e d á v k o u o b c h o d n í b a n k y z a c e n t r á l n í b a n k o u . Tyt o p r á v n í v z t a h y j s o u z c e l a o d d ě l e n y. N i c m é n ě z o b c h o d n í h o h l e d i s k a j e pro každou banku důležité, aby udržovala nižší úročení svých závazků, tedy hlavně účtů vedených pro klienty než je úročení jejích pohledávek, z nichž největší objem představují poskytnuté úvěry a pohledávky za centrální bankou. Smlouvy
o
vedení
účtu
mohou
být
různým
způsobem
m o d i f i k o v á n y. N a p ř í k l a d s e m ů ž e k l i e n t z a v á z a t , ž e p r o s t ř e d k y z účtu
po
určité
časové
období
nevybere,
za
což
ho
banka
k o m p e n z u j e v y š š í ú r o k o v o u s a z b o u n e ž u b ě ž n é h o ú č t u . Ta k o v ý účet se stává termínovaným vkladovým účtem. Alternativně může klient souhlasit s tím, že bude moci vybírat prostředky z účtu pouze
s určitou
výpovědní
lhůtou.
Ta k o v ý
účet
se
nazývá
spořicím účtem a banka obvykle kompenzuje klienta zvýšenou úrokovou sazbou. Ačkoliv
dochází
k různým
modifikacím
dohody o
vedení
účtu, jedná se vždy o podobný a na stejném základě založený právní vztah. Klient banky nemá v bance uloženy peníze, ale je postaven na úroveň jakémukoliv jinému věřiteli s pohledávkou vůči bance. Právní povaha majitele běžného účtu vůči bance se n a p l n o p r o j e v í v p ř í p a d ě ú p a d k u b a n k y, k t e r á v e d e b ě ž n é ú č t y. Majitelé účtů v takovém případě nemají nárok na žádnou část aktiv
b a n k y,
ale
stejně
jako
ostatní
věřitelé
musí
čekat
na
zpeněžení majetku v konkurzní podstatě. Poslední
zmínka
o
běžných
účtech
souvisí
s peněžními
agregáty vykazovanými jako množství peněz v ekonomice Českou národní bankou. Běžné účty jako bankovní vklady splatné na viděnou tvoří peněžní agregát M1. Jedná se v podstatě o peněžní prostředky
použitelné
okamžitě
k platbám
za
zboží
a
s l u ž b y.
Modifikací smluv o vedení účtu vznikají termínové vklady a vklady s výpovědní lhůtou, které již tvoří společně s běžnými účty peněžní agregát M2, stejně jako vklady na běžných účtech
59
k o n v e r t o v a n é d o c i z í m ě n y. 40 Specifickou
formou
bankovního
vkladu
jsou
vklady
stavebního spoření. Stavební spořitelny provádějí svoji činnost p o d o b n ě j a k o b a n k y. Ve d o u p r o s v o j e k l i e n t y ú č t y, k d e j e j i c h k l i e n t i s h r o m a ž ď u j í v o l n é f i n a n č n í p r o s t ř e d k y. P ř e s t o ž e n e j d e o běžné účty a právní vztahy z těchto vkladů reguluje smlouva o stavebním
spoření,
z měnového
hlediska
se
jedná
o
stejné
bezhotovostní peníze jako u vkladů na běžných a termínovaných ú č t e c h , s o m e z e n o u m o ž n o s t í n a k l á d á n í s t ě m i t o p r o s t ř e d k y. Právní povaha bankovního vkladu, jeho specifikace a určení majitele účtu je také důležité pro institut pojištění vkladů a kdo a za jakých podmínek je oprávněn uplatňovat náhrady z Fondu pojištění vkladů. Pojištění vkladů a detaily jeho fungování však nejsou předmětem této práce a tak se jím nebudu dále zabývat.
40
Jílek Josef, Peníze a měnová politika, Grada Publishing, 1.vyd., Praha 2004, s. 30
60
6. Právní úprava monetární politiky V předchozích částech této rigorózní práce jsem se pokusil popsat vznik a zánik peněz v moderním bankovním systému a úpravu
závazkových
právních
vztahů
s tím
souvisejících.
Ve
zbývajících částech práce bych se chtěl zaměřit na to, jakým způsobem centrální banka provádí měnovou politiku, jaké jsou její meze, nástroje a v neposlední řadě, jaké právní předpisy umožňují České národní bance rozhodovat a provádět měnovou politiku.
6.1 Provádění monetární politiky Před
tím,
než
přistoupíme
k analýze
právních
nástrojů,
které má Česká národní banka, jako hlavní instituce odpovědná za měnovou politiku v České republice k dispozici, pokusím se odpovědět
na
otázku,
jakým
způsobem
je
vlastně
monetární
politika prováděna. Monetární politika je vlastně snahou centrální banky nebo jiné
pověřené
v ekonomice.
měnové To h o
autority
dociluje
ovlivňovat
regulací
úroveň
krátkodobých
inflace
úrokových
měr, ab y nakonec ovlivnil a množství peněz v ekonomice.
41
Na
množství peněz v ekonomice a na míru inflace však mají vliv i j i n é f a k t o r y n e ž č i n n o s t c e n t r á l n í b a n k y. J e d n á s e p ř e d e v š í m o hospodaření rozpočtu,
státu
ale
i
co
do
ochota
úrovně bank
zdanění
a
poskytovat
deficitů úvěry
státního a
ochota
ekonomických subjektů se zadlužovat. Jakým způsobem ovlivňuje centrální banka množství peněz v ekonomice, když jsou to především obchodní banky a stát kdo způsobuje
vznik
a
zánik
peněz
v bankovním
systému
při
poskytování úvěrů, respektive při financování schodků státního r o z p o č t u ? K l í č o v ý m f a k t o r e m j e t z v. l i k v i d i t a n e b o l i ú č t y r e z e r v 41
Jílek Josef, Peníze a měnová politika, Grada Publishing, 1.vyd., Praha 2004, s. 375
61
o b c h o d n í c h b a n k u c e n t r á l n í b a n k y. Každá právnická osoba, která obdržela od České národní banky povolení k působení jako banka, to znamená k přijímání vkladů a poskytování úvěrů, je povinna zřídit si u České národní b a n k y t z v. c l e a r i n g o v ý ú č e t . Te n t o ú č e t j e p r i m á r n ě v y u ž í v á n k zajištění
hladkého
v clearingovém
centru
mezibankovního České
národní
platebního
banky
a
styku
k vypořádání
obchodů mezi Českou národní bankou a obchodními bankami. Souhrn zůstatků na všech rezervních účtech se nazývá likvidita. Zajímavou vlastností likvidity je fakt, že její celkovou výši mohou obchodní banky jen stěží ovlivnit, ačkoliv se jedná o jejich pohledávky vůči České národní bance, které vedou ve své rozvaze
v položce
pohledávky
za
centrální
bankou.
Obchodní
banky si sice mezi sebou půjčují a vypůjčují zůstatky na těchto rezervních účtech, ale půjčky a výpůjčky mezi bankami nemění celkové množství těchto rezerv v bankovním systému. Pokud
například
dojde
k platbě
z jedné
banky
do
jiné
b a n k y, l i k v i d i t a s e p o u z e z ú č t u r e z e r v b a n k y o d e s í l a j í c í p l a t b u ve jménu svého klienta přesune na účet rezerv banky přijímající platbu
za
vykazovaná
svého jako
klienta. závazky
Je
zřejmé,
České
že
národní
celková banky
se
likvidita nezmění.
Stejně tak se celkový objem likvidity nezmění, když banka půjčí tyto zdroje jiné bance. Dojde pouze k přesunu zdrojů z jednoho účtu u centrální banky na druhý. Změny v objemu likvidity jsou mimo kontrolu obchodních b a n k a d o z n a č n é m í r y i m i m o k o n t r o l u Č e s k é n á r o d n í b a n k y. Hlavní
faktory
ovlivňující
výši
likvidity
oběživa, tj. bankovek a mincí, které si
jsou
změny
objemu
ekonomické subjekty
přejí držet pro svou potřebu. Pokud někdo vloží oběživo jako vklad na bankovní účet a obchodní banka ho posléze převeze do centrální banky výměnou za zvýšení zůstatku na účtu rezerv u c e n t r á l n í b a n k y, p a k d o j d e k e s n í ž e n í o b j e m u b a n k o v e k a m i n c í v oběhu, ale současně ke zvýšení objemu zůstatků na účtech rezerv všech obchodních bank. Pokud se subjekty v ekonomice 62
rozhodnou držet více oběživa, efekt na výši likvidity je přesně opačný.
Zvýšený
zájem
o
držení
hotovosti
znamená
snížení
o b j e m u l i k v i d i t y u c e n t r á l n í b a n k y. Z a z m í n k u t a k é s t o j í f a k t , ž e výše
závazků
centrální
banky
se
výše
uvedenými
operacemi
nezmění. Dalším významným faktorem ovlivňujícím výši likvidity u centrální banky je připsání úroků ve prospěch obchodních bank při
vypořádání
operací
na
stahování
l i k v i d i t y,
t z v.
repo
o p e r a c í . 42 Rezervy obchodních bank u centrální banky jsou předmětem obchodů
mezi
likvidity
na
jednotlivými účtu
s nedostatkem
u
likvidity
bankami.
centrální zdroje
Banky
banky
ze
svého
s přebytkem
půjčují
účtu.
bankám
Te n t o
trh
se
nazývá peněžním trhem. Nejdůležitějším faktorem způsobujícím nedostatek nebo přebytek likvidity na účtech u centrální banky jsou platby klientů jednotlivých bank. Obchody na peněžním trhu jsou uzavírány telefonicky nebo elektronickou formou. Z právního hlediska uzavírají banky mezi sebou smlouvy o obchodování na finančním trhu, které regulují všechny uzavřené transakce mezi dvěma stranami. Smlouva o obchodování
na
finančním
trhu
je
t z v.
rámcová
smlouva
zastřešující všechny transakce uzavřené mezi dvěma bankami na peněžním trhu, přičemž jednotlivé konkrétní transakce nejsou dokumentovány konfirmací. specifikující potvrzující
v papírové
Konfirmaci
si
nejdůležitější oběma
podobě
stranám
lze
vůbec
nebo
představit
aspekty obchodu,
jako
uzavřené co
jen
t z v.
formulář
transakce
bylo
a
ústně
nebo
úroková
sazba
elektronicky dohodnuto. Na
peněžním
trhu
se
formuje
krátkodobá
p e n ě ž n í h o t r h u t z v. P R I B O R ( P r a g u e I n t e r b a n k O f f e r e d R a t e ) . J e d n á s e o r e f e r e n č n í ú r o k o v o u s a z b u . To z n a m e n á , ž e s e j e d n á o p r ů m ě r s k u t e č n ě p o ž a d o v a n ý c h ú r o k o v ý c h s a z e b . Ta t o s a z b a s e
42
Jílek Josef, Peníze a měnová politika, Grada Publishing, 1.vyd., Praha 2004, s. 294
63
určuje pro různé splatnosti každý den a její hodnoty lze dohledat na
internetových
stránkách
České
národní
b a n k y.
Jedná
se
v podstatě o sazbu, za kterou jsou obchodní banky pro danou splatnost ochotny půjčit své volné prostředky na rezervním účtu u Č e s k é n á r o d n í b a n k y. Výše úrokové sazby PRIBOR se vždy pohybuje v rozmezí výše úrokových sazeb stanovených pro diskontní a lombardní sazbu Českou národní bankou. Je tomu tak proto, že diskontní sazbou
úročí
Česká
národní
banka
prostředky
z účtu
r e z e r v,
které si obchodní banka může u centrální banky uložit. Jelikož se
jedná
o
velmi
nízkou
preferují
poskytnout
příslušná
banka
úrokovou
p r o s t ř e d k y,
disponuje,
sazbu,
pokud
jiné
obchodní
volnou
obchodní
bance
banky
likviditou za
sazbu
PRIBOR. Naproti tomu lombardní úvěr od centrální banky v případě problémů s likviditou je pro obchodní banku velmi drahý. Proto se
snaží
PRIBOR.
získat Jak
likviditu již
bylo
od
jiné
uvedeno,
banky
přibližně
celkový
za
objem
sazbu
likvidity
n e o v l i v ň u j í o b c h o d n í b a n k y, a l e d o z n a č n é m í r y c e n t r á l n í b a n k a . Obchodní
banky
si
jen
půjčují
a
vypůjčují
celkový
objem
l i k v i d i t y. T o z n a m e n á , ž e p o k u d j e d n é b a n c e c h y b í l i k v i d i t a , například
z důvodu
mnoha
odchozích
plateb,
vždy
se
na
peněžním trhu najde jiná banka, do které platby směřovaly a k t e r á p r o t o d i s p o n u j e a k t u á l n í m p ř e b y t k e m l i k v i d i t y. T a t o b a n k a řeší problém, jak volnou likviditu výhodně zhodnotit. Obvykle nejlepší řešení pro ni představuje poskytnutí úvěru jiné bance s n e d o s t a t k e m l i k v i d i t y. Sazba PRIBOR a peněžní trh obecně je pro obchodní banky důležitý z následujícího důvodu. Jak bylo uvedeno v předchozích částech této rigorózní práce, při poskytnutí úvěru banka zvětšuje svoji
rozvahu
v aktivech
o
poskytnutý
úvěr
a
v pasivech
o
připsání částky na účet klienta a tím zvětšením svých závazků. V případě, že by všichni klienti poslali peníze ze svých účtů do j i n é b a n k y, b a n k a b y z a č a l a m í t p r o b l é m s n e d o s t a t k e m l i k v i d i t y 64
na účtu u centrální banky a musela by si půjčovat likviditu od ostatních bank. V tom případě by proti poskytnutým úvěrům ve své rozvaze měla pouze závazky vůči ostatním bankám místo klientských
vkladů.
Aby
i
v takovém
případě
udržela
banka
ziskovost, jsou poskytnuté úvěry běžně úročeny sazbou PRIBOR p l u s m a r ž e . M a r ž e z a j i š ť u j e b a n c e s t á l ý p ř í j e m n a d t z v. n á k l a d y refinancování, neboli nad sazbu PRIBOR. Úkolem centrální banky při provádění měnové politiky je určovat a ovlivňovat souhrnný objem likvidity na clearingových ú č t e c h o b c h o d n í c h b a n k u c e n t r á l n í b a n k y. C e n t r á l n í b a n k a s e s n a ž í p o m o c í t z v. r e p o o b c h o d ů d o s á h n o u t t a k o v é ú r o v n ě c e l k o v é l i k v i d i t y, a b y s e ú r o v e ň ú r o k o v é s a z b y p e n ě ž n í h o t r h u P R I B O R p o h y b o v a l a t ě s n ě n a d ú r o v n í t z v . r e p o s a z b y, c o ž j e z á k l a d n í sazba stanovovaná Českou národní bankou, respektive Bankovní r a d o u Č e s k é n á r o d n í b a n k y. Česká
národní
banka
vlastně
odčerpává
likviditu
z účtů
r e z e r v, t a k a b y j e j í c e l k o v ý o b j e m b yl d o s t a t e č n ý n a t o , a b y srazil úrokovou míru na peněžním trhu těsně nad úroveň repo s a z b y. V ě t š i n a c e n t r á l n í c h b a n k p ř i p r o v á d ě n í m ě n o v é p o l i t i k y však likviditu na clearingové účty obchodním bankám poskytuje. Důvodem této skutečnosti jsou devizové intervence prováděné Českou
národní
bankou
v době,
kdy
v první
polovině
devadesátých let udržovala fixní měnový kurz české koruny vůči cizím měnám. Díky těmto obchodům České národní banky došlo ke značné akumulaci zahraničních devizových rezerv a současně k e z n a č n é m u r ů s t u l i k v i d i t y. 43 Když se Česká národní banka pokoušela udržovat stabilní kurz
české
koruny
vůči
zahraničním
měnám,
každý
příliv
zahraničního kapitálu znamenal tlak na posílení kurzu koruny vůči příslušné měně. Příliv kapitálu neznamenal nic jiného, než že zahraniční investoři požadovali za svoji měnu českou korunu, aby mohli investovat prostředky v české ekonomice. České banky 43
Zahraniční devizové rezervy tvoří především účty České národní banky u zahraničních bank vedené v cizích měnách a v cizích měnách denominované cenné papíry.
65
j i m p o s k y t o v a l i č e s k é k o r u n y n a b ě ž n é ú č t y, z a t í m c o o b d r ž e l y zahraniční
měnu
ve
formě
platby
na
nostro
účty
v zahraničí
vedené v příslušné cizí měně. Jelikož ale české obchodní banky nechtěli držet značné objemy cizích měn, aby nebyl y vystaveny kurzovému riziku, snažily se tyto částky cizích měn prodat na d e v i z o v ý c h t r z í c h . To v y t v o ř i l o n a p ř í s l u š n ý c h d e v i z o v ý c h t r z í c h převis nabídky cizích měn nad poptávkou a vznikal tak tlak na z h o d n o c e n í k o r u n y. Česká národní banka však chtěla udržovat fixní kurz koruny vůči
zahraničním
měnám,
a
tak
intervenovala
na
devizových
trzích. Kupovala přebytky cizích měn od obchodních bank. Jako protihodnotu banka
v těchto
příslušné
obchodech
korunové
částky
připisovala na
Česká
účty obchodních
národní bank
u
c e n t r á l n í b a n k y. Z d e s e n a c h á z í d ů v o d t o h o , ž e Č e s k á n á r o d n í banka, na rozdíl od většiny ostatních centrálních bank, likviditu z rezervních účtů stahuje, spíše než dodává. V souhrnu
lze
říci,
že
měnovou
politiku
provádí
Česká
národní banka regulací objemu likvidity na účtech obchodních bank
u
České
národní
banky
tak,
aby
dosáhla
požadovaných
m e z i b a n k o v n í c h ú r o k o v ý c h m ě r. O d t ě c h t o ú r o k o v ý c h m ě r j s o u odvozeny bankami
úrokové
míry
společnostem
i
při
poskytování
jednotlivcům.
To
úvěrů je
obchodními
jediný
způsob,
jakým může Česká národní banka ovlivnit ekonomiku a měnový vývoj. Její vliv je pouze nepřímý, neboť existuje mnoho faktorů, k t e r é n e j s o u p o d k o n t r o l o u Č e s k é n á r o d n í b a n k y. Nejen tedy že
možnosti
centrální
banky při
ovlivňování
množství peněžní masy jsou omezené, ale trpí také nedostatky všech
politik
snažících
se
reagovat
na
ekonomické
nebo
společenské dění. Jedná se o to, že centrální banka nejprve musí p o z n a t s k u t e č n ý s t a v a p o t ř e b u e k o n o m i k y. J d e o p r o c e s n á r o č n ý na čas i lidské zdroje. Poté dochází po nějakou dobu ke tvorbě rozhodnutí a jeho implementaci. Nakonec trvá nějakou dobu, než se důsledky rozhodnutí centrální banky projeví v ekonomice. U měnově politických rozhodnutí se může jednat až o 12 - 18 66
měsíců, než se projeví v reálné ekonomice. Všechny tato stadia v yž adují
nějaký
čas
pro
řádné
proběhnutí
a
vystavují
tak
centrální banku nebezpečí, že v době, kdy se její rozhodnutí projeví, bude stav ekonomiky úplně jiný než v době, kdy se zdál zásah potřebným.
6.2 Nezávislost centrální banky V poměr
dobách zlata
standardu
zlatého
v
se
jedné stala
standardu jednotce
centrální
určoval m ě n y.
banka
Po
měnovou
politiku
opuštění
mocnou
zlatého
institucí
při
s m ě ř o v á n í m o n e t á r n í p o l i t i k y. C h a r a k t e r m ě n o v é p o l i t i k y z á v i s í do značné míry na závislosti či nezávislosti centrální banky na vládě. Je-li centrální banka závislá na vládě, přizpůsobuje se m ě n o v á p o l i t i k a z á j m ů m s t á t n í h o r o z p o č t u . 44 Existuje mnoho studií, ze kterých vyplývá, že v zemích, kde
existuje
silná
závislost
centrální
banky
na
vládě,
lze
vypozorovat vyšší míry inflace. Nezávislost centrální banky na vládě jednak potlačuje tendenci vládních politiků rozpoutávat r o z p o č t o v ý m i s c h o d k y i n f l a c i a j e d n a k t l u m í p o l i t i c k é c y k l y, kdy vlády se před volbami snaží zalíbit voličům, a tak utrácejí veřejné
prostředky
bez
ohledu
na
rozpočtovou
situaci.
Po
volbách potom dochází ve snaze napravit špatný stav veřejných rozpočtů
k silné
rozpočtové
restrikci
a
k přijímání
nepopulárních opatření. Nezávislost
centrální
banky
však
přináší
i
p r o b l é m y,
především v oblasti odpovědnosti centrálních bankéřů za jejich rozhodnutí, která mohou mít značný vliv na celou ekonomiku a společnost.
Pokud
je
centrální
banka
nezávislá,
neodpovídají
centrální bankéři za svá rozhodnutí vládě. Ale ani voličům, na rozdíl
od
politiků,
protože
nejsou
voleni.
Případné
chyby
centrální banky tak obvykle dopadají v politické rovině na hlavu 44
Holman Robert, Ekonomie, C.H.Beck, Praha 2009, s. 656
67
v l á d y. A tak vzniká dilema. Na jedné straně nezávislost centrální banky na vládě a na veřejném mínění přispívá k nízké inflaci a tlumí
politické
špatná
c y k l y.
měnová
Na
politika
druhé
straně
nebude
vzniká
rozpoznána,
nebezpečí, ani
že
postižena.
Jinými slovy hrozí nebezpečí, že měnovou politiku bude řídit e l i t a , j e ž s e n i k o m u n e z o d p o v í d á a j e j í ž č i n y n i k d o n e s o u d í . 45 Česká
národní
banka
je
považována
za
centrální
banku
nezávislou na vládě a jiných vládou řízených správních úřadech. Dokonce
svojí
přestože
že
nezávislostí úkoly
vyniká
České
i
ve
národní
světovém
banky
jsou
měřítku, v zákoně
formulovány jen velmi volně a rámcově. Podle zákona banka zajišťuje stabilitu české měny a za tím účelem určuje měnovou politiku. Odpovědnost bankovní rady České národní banky je rovněž
zákonem
formulována
velmi
volně.
ČNB
je
povinna
podávat parlamentu nejméně dvakrát ročně zprávu o měnovém vývoji a nejméně jednou za tři měsíce informovat o měnovém vývoji veřejnost. Nezávislost
ČNB
se
projevuje
v několika
rovinách.
Personální nezávislost spočívá v omezení politických tlaků při jmenování
a
nezávislost
odvolávání spočívá
členů
bankovní
v tom, že bankovní
r a d y.
Institucionální
rada ČNB při plnění
svých zákonem stanovených cílů a výkonu svých dalších činností nesmí přijímat ani vyžadovat pokyny od prezidenta, parlamentu, vlády
či
spočívá nástrojů
jakýchkoliv v autonomii k jejich
jiných
ČNB
dosažení.
subjektů.
při
Funkční
formulování
A
konečně
nezávislost
inflačních
finanční
cílů
a
nezávislost
spočívá v zákazu přímého financování veřejného sektoru a jím řízených subjektů.
45
Holman Robert, Ekonomie, C.H.Beck, Praha 2009, s. 658
68
6.3 ČNB v právním řádu ČR Institucí
plně
odpovědnou
za
měnovou
politiku
a
její
v provádění je v České republice Česká národní banka. Česká národní
banka
představuje
v právním
řádu
České
republiky
specifickou instituci. Nelze ji jednoznačně zařadit ani do moci výkonné, ani do moci soudní, ani do moci zákonodárné. Přitom ale plní celou řadu významných funkcí. Česká národní banka je ú s t ř e d n í b a n k o u Č e s k é r e p u b l i k y. S t e j n ě t a k v y k o n á v á i d o h l e d nad
finančním
trhem.
Vznikla
rozdělením
Státní
banky
zahrnuje
široké
Československé a je také jejím právním nástupcem. Okruh spektrum
činností
činností
České
od
národní
určování
a
banky
provádění
měnové
p o l i t i k y,
vydávání bankovek a mincí, řízení peněžního oběhu, platebního styku a zúčtování bank až po výkon dohledu nad bankovním sektorem,
kapitálovým
připojištěním,
trhem,
pojišťovnictvím,
družstevními
záložnami,
penzijním institucemi
elektronických peněz a devizový dohled. Česká národní banka poskytuje také bankovní služby státu a veřejnému sektoru a vede účty organizacím napojeným na státní rozpočet,
kterými
sociálního
jsou
zabezpečení,
finanční úřady
a
celní
práce,
ú ř a d y,
Česká
příspěvkové
správa
organizace,
státní fondy apod. Česká s Ústavou
národní České
banka
r e p u b l i k y,
vykonává zákonem
svou č.
činnost
6/1993
Sb.,
v souladu o
České
národní bance, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen zákon o
ČNB)
a
v souladu
s mnoha
dalšími
právními
p ř e d p i s y.
V Ú s t a v ě Č R n á l e ž í Č e s k é n á r o d n í b a n c e c e l á h l a v a š e s t á . Ta ovšem stanoví pouze, že Česká národní banka je ústřední bankou státu, že hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu a že do její činnosti lze zasahovat jen na základě zákona.
46
Ústava dále předpokládá přijetí zvláštního zákona, který upraví
46
Článek 98 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů
69
její postavení a působnost. Tímto zákonem je výše zmiňovaný zákon č. 6/1993 Sb., o Č e s k é n á r o d n í b a n c e , v e z n ě n í p o z d ě j š í c h p ř e d p i s ů . Te n t o z á k o n ustanovuje
Českou
národní
banku
jako
právnickou
osobu
s postavením veřejnoprávního subjektu se sídlem v Praze, který se nezapisuje do obchodního rejstříku. Česká národní banka je organizována do svého ústředí se sídlem
v Praze,
Budějovicích,
poboček
Hradci
v Ústí
Králové,
nad
Labem,
Brně
a
Plzni,
Ostravě
a
Českých účelových
organizačních jednotek. Nejvyšším
řídícím
orgánem
České
národní
banky
je
B a n k o v n í r a d a Č e s k é n á r o d n í b a n k y, j e j í m i ž č l e n y j s o u g u v e r n é r , dva
viceguvernéři
disponuje
a
rozsáhlými
čtyři
vrchní
pravomocemi,
ředitelé.
Bankovní
mezi
patří
něž
rada
určování
měnové politiky a nástrojů pro její uskutečňování a rozhodování o
zásadních
v oblasti kromě
měnově
dohledu jiného,
nad
politických finančním
schvaluje
opatřeních
trhem.
rozpočet
Dále
České
a
opatřeních
bankovní národní
rada, b a n k y,
rozhoduje o rozkladech proti rozhodnutím České národní banky v prvním národní
stupni, banky
a
z pracovněprávních
stanoví
zásady
vykonává vztahů
činnosti
práva
vůči
a
a
obchodů
povinnosti
zaměstnancům
České
vyplývající
České
národní
b a n k y. G u v e r n é r a , v i c e g u v e r n é r y a o s t a t n í č l e n y b a n k o v n í r a d y j m e n u j e a o d v o l á v á p r e z i d e n t r e p u b l i k y. R o z h o d n u t í p r e z i d e n t a republiky
o
jmenování
nebo
odvolání
členů
bankovní
rady
n e v y ž a d u j í k o n t r a s i g n a c i p ř e d s e d y n e b o č l e n a v l á d y. Z á k o n d á l e u p r a v u j e n e z á v i s l o s t Č e s k é n á r o d n í b a n k y, k d y ž v §9 zakazuje České národní bance a bankovní radě při výkonu své
činnosti
přijímat
r e p u b l i k y,
Parlamentu,
jakéhokoliv
jiného
ani
vyžadovat
v l á d y,
subjektu.
pokyny
správních
Nicméně
od
prezidenta
úřadů
informování
ani a
od
poradní
funkce vůči vládě je vyžadována. Kromě pravomocí v oblasti emise a řízení oběhu bankovek a mincí, o čemž bylo pojednáno v části 4.2, svěřuje zákon o ČNB 70
České národní bance rozsáhlé pravomoci v oblasti devizového hospodářství a regulace finančního trhu.
Česká národní banka,
mimo jiné, stanovuje režim kurzu české měny k cizím měnám, přičemž nesmí ohrozit hlavní cíl své činnosti, jímž je starost o cenovou stabilitu, vyhlašuje kurz české měny vůči cizím měnám, stanovuje
cenu
zlata
v bankovních
operacích
České
národní
b a n k y a s p r a v u j e a u s c h o v á v á z l a t é a d e v i z o v é r e z e r v y. V o b l a s t i devizové
regulace
vydává
licence
pro
devizové
obchody
a
kontroluje jejich držitele a v případě zjištění nedostatků může tyto licence i odnímat. V neposlední
řadě
opravňuje
zákon
o
ČNB,
v oblasti
devizového hospodářství, Českou národní banku vydávat cenné papíry znějící na cizí měnu a provádět obchody se zlatem a devizovými obchodů
hodnotami
stejně
s tuzemskými
a
jako
všechny
zahraničními
druhy
bankami
i
bankovních spořitelními
ú v ě r n í m i d r u ž s t v y. Č e s k á n á r o d n í b a n k a p r o v á d í t a k é p l a t e b n í s t y k s e z a h r a n i č í m . 47 V oblasti nad
celým
odpovědná bank,
dohledu vykonává Česká národní
finančním za
dohled
spořitelními
elektronických
elektronické cenných
peníze,
kapitálovým
trhem.
nad
bankami,
pobočkami
zahraničních
úvěrovými
d r u ž s t v y,
institucemi
a
pobočkami a
jinými
organizátory
zahraničních osobami,
institucí
s cennými
p a p í r y,
emitenty
depozitářem,
jinými
osobami
f o n d y,
trhu
je
vydávají
investičních
investičními
Konkrétně
které
obchodníky
centrálním
evidenci
společnostmi, systémů,
peněz
papírů,
vedoucími
i
peněz,
elektronických
banka dohled
nástrojů,
provozovateli
s investičními
investičními vypořádacích
nástroji
a
dalšími
osobami, o kterých to stanoví právní předpisy pro podnikání na kapitálovém trhu. V oblasti
pojišťovnictví
dohlíží
Česká
národní
banka
na
činnost pojišťoven, zajišťoven, penzijních fondů a dalších osob
47
§36 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů
71
působících
v oblasti
pojišťovnictví
a
penzijního
připojištění.
V neposlední řadě odpovídá Česká národní banka za bezpečné, spolehlivé a efektivní fungování platebních systémů stejně jako za bezpečné fungování celého bankovního systému. Dohledem zákon rozumí rozhodování o žádostech o udělení licencí,
povolení
podmínek
a
předchozí
stanovených
s o u h l a s y,
udělenými
kontrolu
licencemi
dodržování
a
povoleními,
kontrolu dodržování zákonů a kontrolu dodržování vyhlášek a opatření vydaných Českou národní bankou, získávání informací potřebných
pro
výkon
dohledu
a
jejich
vymáhání
včetně
ověřování jejich pravdivosti, úplnosti a aktuálnosti. Dále pak ukládání opatření k nápravě a sankcí a v neposlední řadě dohled zahrnuje řízení o správních deliktech a přestupcích. Jako poradní orgán bankovní rady České národní banky pro oblast dohledu nad finančním trhem zřizuje zákon sedmičlenný Výbor
pro
finanční
trh,
jež
sleduje
a
projednává
obecné
koncepce, strategie a přístupy k dohledu nad finančním trhem, v ýz namné
nové
trendy
na
finančním
trhu,
v jeho
dohledu
a
regulaci a systémové otázky finančního trhu a výkonu dohledu n a d n í m , a t o j a k v n i t r o s t á t n í t a k m e z i n á r o d n í p o v a h y. Nelze
opomenout
n á z o r y,
které
hovoří
proti
sjednocení
dohledu nad bankami a finančním trhem a měnovou politikou do jedné jediné instituce. Může tak docházet ke konfliktům zájmům například sektoru.
mezi
cíly měnové
Některé
země
jako
politiky
a
stabilitou
bankovního
například
Německo
k takovému
modelu nepřistoupily a ponechávají měnovou politiku a dohled nad finančním trhem v rukou dvou zcela odlišných a na sobě nezávislých institucí. C o s e t ý č e h o s p o d a ř e n í Č e s k é n á r o d n í b a n k y, t o z á k o n o ČNB
upravuje
rozpočtu,
který
tak,
že
musí
Česká být
národní
členěn
banka
tak,
aby
hospodaří
z něj
byly
podle zřejmé
výdaje na pořízení majetku a výdaje na provoz České národní b a n k y,
přičemž
vytvořený
zisk
používá
Česká
národní
banka
k doplňování rezervního fondu a dalších fondů vytvářených ze 72
zisku v rozpočtované výši. Zbývající zisk odvádí do státního rozpočtu.
Jednou
ročně
pak
předkládá
Česká
národní
banka
zprávu o výsledku svého hospodaření k projednání Poslanecké sněmovně nejpozději do 3 měsíců po skončení kalendářního roku. Kromě všech uvedených okruhů činností, speciální zákony či
vyhlášky
určují
pravomoci
České
národní
banky
v tak
rozmanitých oblastech, jako jsou instituce elektronických peněz, platební styk, ochrana spotřebitele apod.
6.4 Právní předpisy vydávané ČNB Důležitým právním nástrojem při plnění úkolů a činnosti Č e s k é n á r o d n í b a n k y j s o u v y h l á š k y. O b e c n ě m ů ž e v y h l á š k y j a k o prováděcí ústřední
předpis orgán
k
státní
zákonu
vydat
s p r á v y,
ministerstvo
který
k tomu
nebo
zákon
jiný
zmocní.
Ta k o v ý m ú s t ř e d n í m o r g á n e m s t á t n í s p r á v y j e i Č e s k á n á r o d n í banka. Vy h l á š k y
České
národní
banky
se
z hlediska
jejich
z á v a z n o s t i p o d s t a t n ě l i š í o d o p a t ř e n í Č e s k é n á r o d n í b a n k y, o kterých
je
pojednáno
níže.
Vy h l á š k y
České
národní
banky
představují právní předpisy obecně závazné pro všechny subjekty podléhající
právnímu
řádu
České
r e p u b l i k y.
Jako
takové
se
publikují ve Sbírce zákonů. Naproti tomu opatření České národní banky
zavazují
pobočky
pouze
zahraničních
b a n k y, bank,
spořitelní
instituce
a
úvěrní
družstva,
elektronických
peněz
a
pobočky zahraničních institucí elektronických peněz, tedy pouze vybrané subjekty finančního trhu. Jelikož nejsou opatření České n á r o d n í b a n k y o b e c n ě z á v a z n ý m i p r á v n í m i p ř e d p i s y, n e p o d l é h a j í publikaci ve Sbírce zákonů. Zákon pozdějších
č.
6/1993
předpisů,
Sb.,
o
České
národní
zplnomocňuje
Českou
bance,
ve
národní
znění banku
k vydání vyhlášek v oblasti úpravy a řízení oběhu bankovek a mincí.
Konkrétně
stanoví
Česká
73
národní
banka
vyhláškami
n o m i n á l n í h o d n o t y, r o z m ě r y, h m o t n o s t , m a t e r i á l , v z h l e d a d a l š í náležitosti
bankovek
a
mincí
a
jejich
vydání
do
oběhu,
poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince, postup fyzických a právnických osob při příjmu zákonných peněz a nakládání s nimi, včetně postupu při odebírání podezřelých bankovek a mincí. Česká národní banka dále vyhláškami stanoví ukončení platnosti bankovek a mincí a způsob a dobu jejich v ý m ě n y z a j i n é b a n k o v k y a m i n c e a t a k é p o d m í n k y, z a k t e r ý c h l z e r e p r o d u k o v a t s y m b o l y p e n ě z n e b o v y r á b ě t p ř e d m ě t y, k t e r é j e úpravou napodobují. Další významnou oblastí, kterou upravují vyhlášky České národní
b a n k y,
peněžním
jsou
trhu
a
pravidla
obezřetného
p o d m í n k y,
za
podnikání
kterých
lze
osob
na
obchodovat
na
peněžním trhu. K tomu opravňuje Českou národní banku zákon o Č N B v § 2 4 p í s m . b ) . Te n t ý ž z á k o n v § 3 8 o d s t . 3 z p l n o m o c ň u j e Českou
národní
banku
k vydání
v y h l á š k y,
která
za
účelem
zajištění jednotného platebního styku a zúčtování stanoví způsob provádění
platebního
styku
mezi
bankami,
spořitelními
a
úvěrními družstvy a pobočkami zahraničních bank a zúčtování na účtech
u
bank,
spořitelních
a
úvěrních
družstev
a
poboček
o
bankách,
ve
pozdějších
zahraničních bank. Zákon předpisů,
č.
21/1992
opravňuje
Sb.,
Českou
národní
banku
znění
k vydání
vyhlášek
v mnoha oblastech. Jedná se například o náležitosti žádosti o bankovní licenci a důvodů jejího zamítnutí, požadavky na řídící a
kontrolní
systém
bank
na
individuálním
i
konsolidovaném
základě, uveřejňování údajů na individuálním i konsolidovaném základě, výpočet
obsah
údajů
kapitálové
ověřovaných
přiměřenosti,
auditorem,
technické
pravidla
postupy
bank
pro při
opravném zúčtování a mnoho dalších oblastí. Opatření České národní banky představují zvláštnost mezi p r á v n í m i p ř e d p i s y Č e s k é r e p u b l i k y. K j e j i c h v y d á v á n í z m o c ň u j e Českou národní banku zákon č. 6/1993 Sb., o České národní b a n c e , v e z n ě n í p o z d ě j š í c h p ř e d p i s ů v § 4 9 b . Tyt o o p a t ř e n í j e 74
Česká národní banka oprávněna vydávat jen v mezích zákona a je-li k tomu zákonem zmocněna. Jak uvedeno, právně závazná jsou tato opatření pouze pro b a n k y, s p o ř i t e l n í a ú v ě r n í d r u ž s t v a , p o b o č k y z a h r a n i č n í c h b a n k , instituce elektronických peněz a pobočky zahraničních institucí elektronických
peněz.
Opatření
podepisuje
guvernér
České
národní banky a tyto nabývají platnosti dnem jejich vyhlášení ve V ě s t n í k u Č e s k é n á r o d n í b a n k y. D e n ú č i n n o s t i o p a t ř e n í Č e s k é národní
banky
stanoví
opatření
samotné,
nicméně
nesmí
se
jednat o den dřívější než je den jeho vyhlášení ve Věstníku, přičemž dnem jeho vyhlášení ve Věstníku České národní banky je den vydání příslušné částky Věstníku. Všechna opatření jsou d á l e o p a t ř e n a p o ř a d o v ý m i č í s l y, j e j i c h ž ř a d a s e u z a v í r á k o n c e m každého kalendářního roku. Zákon
č.
6/1993
Sb.,
o
České
národní
bance,
ve
znění
pozdějších předpisů, opravňuje Českou národní banku vydávat opatření zejména ke stanovení pravidel obezřetného podnikání bank,
poboček
d r u ž s t e v, povinností
zahraničních
institucí
bank,
elektronických
souvisejících
spořitelních peněz,
s povinnými
a
úvěrních
pravidel
k plnění
minimálními
rezervami
apod. Kromě právních předpisů vydává Česká národní banka také úřední
sdělení,
kterými
informuje
například
o
rozhodnutích
bankovní rady o úrokových sazbách, o výkladových stanoviscích České
národní
b a n k y,
o
podmínkách
pro
provádění
obchodů
Č e s k é n á r o d n í b a n k y a o s k u t e č n o s t e c h d ů l e ž i t ý c h p r o o s o b y, k t e r é p ů s o b í n a f i n a n č n í m t r h u . Ta t o ú ř e d n í s d ě l e n í p o d e p i s u j e člen bankovní rady a jsou vydávána ve Věstníku České národní b a n k y.
Samotný
Věstník
je
vydáván
v postupně
číslovaných
č á s t k á c h , o z n a č e n ý c h p o ř a d o v ý m i č í s l y, j e j i c h ž ř a d a s e u z a v í r á k o n c e m k a ž d é h o k a l e n d á ř n í h o r o k u . 48
48
§49b odst. 7 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů
75
6.5 Nástroje monetární politiky V části národní
6.1
banky
bylo
vysvětleno,
spočívá
ve
snaze
že
měnová
ovlivnit
politika
objem
České
likvidity
na
účtech obchodních bank vedených u České národní banky a tím dosahovat Bankovní
krátkodobé radou
úrokové
České
národní
m í r y,
která
b a n k y.
byla
K tomu
stanovena
slouží
České
národní bance dva základní nástroje, a to obchody s bankami, které dále můžeme rozdělit na repo operace a obchody s cennými papíry
a
stanovení
úrovně
povinných
minimálních
r e z e r v.
Obchody s bankami se také tradičně nazývají operace na volném trhu. O všech nástrojích hovoří zákon č. 6/1993 Sb., o České národní
bance,
ve
znění
pozdějších
předpisů,
v části
páté
nazvané Nástroje měnové regulace. K provádění
obchodů
s obchodními
bankami
opravňuje
Českou národní banku zákon o ČNB v §27 - §29a. Podle těchto ustanovení Česká národní banka vede účty bankám
a přijímá
jejich vklady a může jim poskytnout úvěr na dobu nejvýše tří m ě s í c ů z a j i š t ě n ý c e n n ý m i p a p í r y. V zájmu zachování likvidity může Česká národní banka také výjimečně poskytnout bance krátkodobý úvěr na dobu nejvýše tří měsíců ale přitom požadovat odpovídající zajištění dle §29 odst. 2. V neposlední řadě zákon o ČNB opravňuje Českou národní banku k nákupu a prodeji cenných papírů k usměrnění peněžního trhu a k emitování krátkodobých cenných papírů se splatností do š e s t i m ě s í c ů a o b c h o d u s n i m i . Ty t o d l u ž n i c k é c e n n é p a p í r y s e nazývají
poukázky
České
národní
banky
a
mají
charakter
d l u h o p i s ů . 49
6.5.1 Repo operace V současné době označuje sama Česká národní banka jako 49
Na poukázky ČNB se však nevztahují některá ustanovení zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů a platí pro ně zvláštní režim.
76
s v ů j h l a v n í m ě n o v ý n á s t r o j v o b l a s t i o p e r a c í n a v o l n é m t r h u t z v. repo
operace.
Repo
obchod
je
podle
mezinárodních
účetních
standardů název pro repa a reverzní repa. Repem je poskytnutí finančních
aktiv
bezhotovostní
jiných
peníze
nebo
než jinou
bezhotovostních
peněz
formu
současným
úhrady
se
za
závazkem přijmout tato finanční aktiva k přesně stanovenému datu za částku rovnající se původní ceně nebo jiné formě úhrady a ú r o k u o d v o z e n é h o o d r e p o ú r o k o v é m í r y. Operace opačného charakteru se nazývá reverzním repem. V tomto případě se jedná o přijetí finančních aktiv jiných než bezhotovostních peněz za bezhotovostní peníze nebo jinou formu úhrady
se
současně
dohodnutým
závazkem
poskytnout
tato
finanční aktiva k přesně stanovenému datu za částku rovnající se původní částce bezhotovostních peněz nebo jiné formě úhrady a ú r o k u . 50 U
finančního
aktiva
dochází
k
právnímu
převodu
vlastnictví, nikoliv však k ekonomickému převodu vlastnictví. To z n a m e n á , ž e a č k o l i v v l a s t n i c k é p r á v o k f i n a n č n í m a k t i v ů m přechází na nového majitele a v době splatnosti repo obchodu na původního majitele, všechny ekonomické užitky a práva spojená s cenným
papírem,
včetně
rizika
změny
jeho
tržní
c e n y,
zůstávají po celou dobu s původním vlastníkem a uzavřením repo obchodu nepřecházejí na nového vlastníka. I
když
ekonomická
podstata
repo
obchodů
zůstává
vždy
stejná, z právního hlediska na ně lze nahlížet nejméně třemi z p ů s o b y. R e p o o b c h o d y l z e z p r á v n í h o p o h l e d u s t r u k t u r o v a t b u ď jako poskytnutí úvěru se zajišťovacím převodem cenných papírů nebo
jako
prodej
finančních
aktiv
s jejich
zpětnou
koupí
a
konečně třetí struktura může zahrnovat půjčku nebo výpůjčku finančních aktiv zajištěnou bezhotovostním převodem peněz. V právním prostředí České republiky nabývají repo obchod y podobu úvěrové transakce s využitím cenných papírů, kdy věřitel
50
Jílek Josef, Peníze a měnová politika, Grada Publishing, 1.vyd., Praha 2004, s. 394
77
poskytuje
úvěr
sloužících cennými
dlužníkovi
k zajištění papíry
jsou
proti
tohoto
převodu
úvěru.
nejčastěji
cenných
Těmito
dluhové
papírů
zajišťovacími
cenné
papíry
typu
státních dluhopisů. Při splacení úvěru dlužníkem spolu s úrokem věřitel převádí cenné papíry zpět na dlužníka. Právní charakter těchto obchodů nabývá většinou podobu smlouvy o úvěru dle §497 až §507 obchodního zákoníku, přičemž převod cenných papírů má obvykle podobu zajišťovacího převodu práva podle §553 občanského zákoníku. Myslitelné jsou však i j i n é p r á v n í f o r m y, n a p ř í k l a d d v o j i c e o p a č n ý c h n á k u p ů a p r o d e j ů n a z á k l a d ě k u p n í s m l o u v y. 51 Česká likviditu
národní z účtů
banka
r e z e r v.
pomocí Česká
repo
obchodů
národní
banka
odčerpává přijímá
od
o b c h o d n í c h b a n k ú v ě r y, k t e r é j s o u z a j i š t ě n y p ř e v o d e m c e n n ý c h papírů. Těmito cennými papíry jsou nejčastěji poukázky ČNB. Obě strany obchodu se zároveň zavazují, že po uplynutí doby splatnosti repo obchodu proběhne reverzní operace, v níž Česká národní banka jako dlužník vrátí věřitelské bance zapůjčenou likviditu zvýšenou o dohodnutý úrok a věřitelská banka vrátí České
národní
bance
převedené
cenné
p a p í r y.
Přestože
na
m e z i b a n k o v n í m t r h u s e r e a l i z u j í v ý h r a d n ě n e z a j i š t ě n é o b c h o d y, Česká
národní
banka
přijímá
od
obchodních
bank
likviditu
formou zajištěného úvěru, tedy převodem likvidity proti převodu c e n n ý c h p a p í r ů p ř i b l i ž n ě s t e j n é h o d n o t y. Převod poukázek ČNB na obchodní banky by měl zajišťovat ú v ě r o v é r i z i k o o b c h o d n í c h b a n k v ů č i Č N B . Ve s k u t e č n o s t i t o m u tak
není.
V případě
obchodním
bankám
národní
bankou.
aktivem
České
selhání pouze
Poukázky národní
České cenné
České
b a n k y,
národní papíry
národní
ale
jejich
banky
zůstanou
emitované banky
totiž
dalším
Českou nejsou
závazkem.
Důvodem, že i přesto obchodní banky akceptují poukázky České národní banky jako zajištění v repo obchodech, je skutečnost, že
51
Tzv. sell-and-buy back obchody.
78
mohou tyto cenné papíry použít jako zajištění v repo obchodech s jinými obchodními bankami a nebankovními jednotkami ale i v obchodech se samotnou Českou národní bankou, a to při repo operacích dodávajících likviditu, v případě čerpání lombardního úvěru a konečně při sjednávání jednodenního úvěru umožňujícího plynulejší platební styk. Provádění repo operací Českou národní bankou podrobně upravuje úřední sdělení České národní banky ze dne 20. dubna 2007
o
způsobu
provádění
operací
České
národní
banky
na
domácím peněžním trhu. Pro to aby banka mohla uzavírat repo obchody s Českou národní bankou, musí s ní uzavřít Rámcovou smlouvu
o
obchodování
na
finančním
trhu,
která
se
skládá
z obecných ustanovení, přílohy o udržování finančního zajištění, produktové přílohy pro repo obchody a zvláštních ustanovení, které
byly
vydány
Českou
bankovní
asociací
jako
standard
bankovních aktivit. Úřední sdělení stanoví kromě jiného, které cenné papíry může Česká národní banka přijímat i poskytovat při měnových operacích pouze
prováděných
formu
na
dluhopisů
domácím
peněžním
denominovaných
trhu.
Musí
v českých
mít
korunách
vydaných Českou národní bankou, vydaných nebo bezpodmínečně garantovaných bezpodmínečně Evropského centrální
Českou
garantovaných
sdružení
bankou,
investiční
republikou,
volného
vládami
Bankou
Evropské
obchodu,
Mezinárodním
bankou,
vydaných Unie
nebo
vydaných
Evropskou
fondem,
Evropskou
měnovým
pro
nebo
mezinárodní
platby
nebo
emitentem, který má nejvyšší kreditní rating alespoň od dvou z a g e n t u r F i t c h , S & P n e b o M o o d y’s . Tyt o d l u h o p i s y m u s í b ýt také
evidovány
ve
Středisku
cenných
papírů
nebo
v Systému
krátkodobých dluhopisů. Samotné repo operace provádí Česká národní banka formou repo
tendrů
tendry
nebo
formou
organizuje
Česká
americké
aukce,
přičemž
individuálních národní
banka
základní
doba
79
repo
operací.
zpravidla těchto
Repo
formou
operací
je
stanovena na 14 dní. Forma americké aukce znamená, že Česká národní
banka
přijme
přednostně
nabídky
k uzavření
repo
obchodů požadující nejnižší úrokovou sazbu, a to až do výše předpokládaného přebytku likvidity na daný den. V případě, že objem
objednaný
bankami
přesáhne
předpokládaný
přebytek
l i k v i d i t y, Č e s k á n á r o d n í b a n k a n a b í d k y z a n e j v y š š í s a z b y b u ď zcela
odmítne,
sazba,
o
níž
nebo
proporcionálně
rozhoduje
Bankovní
zkrátí.
rada
Vy h l á š e n á
České
národní
repo b a n k y,
slouží jako maximální limitní úroková míra, za kterou mohou být b a n k y v r e p o t e n d r u u s p o k o j e n y. R e p o t e n d r j e v y h l a š o v á n k a ž d ý obchodní den a Česká národní banka se s jeho pomocí snaží regulovat čtrnáctidenní sazbu PRIBOR na mezibankovním trhu. Kromě
repo
podnětu
i
tendrů
provádí
individuální
Česká
repo
národní
operace,
banka
kterých
ze
svého
však
příliš
nevyužívá.
6.5.2 Obchody s cennými papíry Dalšími operacemi na peněžním trhu, s jejichž pomocí se Česká národní banka snaží ovlivnit objem likvidity bankovního sektoru,
jsou
nákupy
a
prodeje
cenných
papírů
či
jiných
instrumentů na peněžním trhu. Zákon
č.
6/1993
Sb.,
o
České
národní
bance,
ve
znění
pozdějších předpisů, opravňuje Českou národní banku k nákupu a prodeji směnek splatných do šesti měsíců ode dne jejich nákupu Českou národní bankou, ale pouze pokud jsou opatřeny alespoň d v ě m a p o d p i s y, p ř i č e m ž a l e s p o ň j e d e n m u s í b ý t z a b a n k u . D l e §28
může
Česká
národní
§32
dokonce
d l u h o p i s y. k nákupu papírů,
a
prodeji
pokud
to
banka
dále
zmocňuje
jakýchkoliv situace
obchodovat Českou
národní
obchodovatelných
vyžaduje
za
Bakeš Milan a kol., Finanční právo, 4.vyd., C H Beck, 4.vyd., Praha 2006, s. 506
80
státními banku cenných
účelem usměrnění
p e n ě ž n í h o t r h u . 52 52
se
Aby
se
zabránilo
financování
státního
rozpočtu
Českou
národní bankou, není zákonem České národní bance dovoleno držet státní dluhopisy a jiné cenné papíry se státní zárukou déle než jeden rok. Nákup nebo prodej cenných papírů využívá Česká národní banka
v případech,
kdy
chce
jednorázově
ovlivnit
vývoj
l i k v i d i t y b a n k o v n í h o s e k t o r u n e b o n e u t r a l i z o v a t o s t a t n í f a k t o r y, k t e r é m o h o u n a o b j e m l i k v i d i t y m í t v l i v. L i k v i d i t a m ů ž e b ý t jednorázově ovlivněna například devizovými intervencemi České n á r o d n í b a n k y. P ř i k a ž d é d e v i z o v é i n t e r v e n c i n a o s l a b e n í k u r z u k o r u n y, t j . nákupu
cizí
měny
za
české
k o r u n y,
dochází
k vypořádání
cizoměnové části připsáním určité částky cizí měny na nostro účet České národní banky u zahraniční banky a k vypořádání korunové
části
clearingový
připsáním
účet
Vy p o ř á d á n í m
určité
obchodní
tohoto
částky
banky
devizového
u
českých
České
obchodu
korun
národní
dojde
na
b a n k y.
ke
zvýšení
likvidity bankovního sektoru. Česká národní banka v takovém p ř í p a d ě p r o d á o b c h o d n í m b a n k á m c e n n é p a p í r y, j e j i c h ž k u p n í cenu strhne z clearingového účtu obchodní banky a eliminuje tak nežádoucí
vliv
devizové
intervence
na
likviditu
a
tím
i
na
ú r o k o v é m í r y. 53 Pokud by naopak Česká národní banka prováděla devizovou i n t e r v e n c i n a p o s í l e n í k u r z u k o r u n y, p r o d á v a l a b y c i z í m ě n u z a č e s k é k o r u n y. P ř i t a k o v é d e v i z o v é i n t e r v e n c i d o j d e k o d e p s á n í určité
částky
cizí
měny
z nostro
účtu
České
národní
banky
vedeného u zahraniční banky ve prospěch nostro účtu obchodní banky vedeného u zahraniční korespondenční banky a k odepsání určité korunové částky z clearingového účtu obchodní banky u Č e s k é n á r o d n í b a n k y. T a t o d e v i z o v á i n t e r v e n c e s n í ž í c e l k o v o u likviditu
bankovního
sektoru.
Te n t o
nedostatek
likvidity
kompenzuje Česká národní banka nákupem cenných papírů od 53
Jílek Josef, Peníze a měnová politika, Grada Publishing, 1.vyd., Praha 2004, s. 391
81
bank,
přičemž
clearingový
kupní
účet
cena těchto cenných
banky
u
České
papírů se platí
národní
b a n k y.
To u t o
na t z v.
sterilizací devizové intervence eliminuje Česká národní banka její nežádoucí vliv na likviditu bankovního sektoru a tím i její v l i v n a ú r o v e ň m e z i b a n k o v n í ú r o k o v é m í r y. Rovněž nákupy a prodeje cenných papírů organizuje Česká národní
banka
formou
americké
aukce,
přičemž
objednávky
zadané obchodními bankami jsou v tendru uspokojovány podle nabízeného výnosu až do výše objemu tendru a není-li možno uspokojit všechny objednávky se stejnou výší výnosu, jsou tyto uspokojovány poměrně. Z hlediska
rizika
obchodů
pro
Českou
národní
banku
stanoví úřední sdělení České národní banky ze dne 20. dubna 2007
o
způsobu
provádění
operací
České
národní
banky
na
domácím peněžním trhu, že obchody jsou vypořádávány na bázi principu dodávky proti placení. Pokud to není možné, pak Česká národní banka plní, až po zjištění, že protistrana obchodu svůj z á v a z e k j i ž s p l n i l a . 54
6.5.3 Rezervní požadavky Povinné
minimální
rezervy
neboli
povinné
zůstatky
na
clearingových účtech obchodních bank u České národní banky j s o u č a s t o z m i ň o v á n y j a k o n á s t r o j m ě n o v é p o l i t i k y.
Povinné
minimální rezervy jsou úložky bank na jejich účtech vedených u Č e s k é n á r o d n í b a n k y. V současné době tvorbu a udržování povinných minimálních rezerv upravuje opatření České národní banky č. 2/2003, kterým se stanoví podmínky tvorby povinných minimálních rezerv ve z n ě n í p o z d ě j š í c h o p a t ř e n í Č e s k é n á r o d n í b a n k y. P o v i n n o s t d r ž e t povinné minimální rezervy na účtu u České národní banky se 54
Princip dodávky proti placení při vypořádávání obchodů na finančních trzích znamená, že k uzavření obchodu dochází až v okamžiku, kdy je jasné, že obě strany obchodu budou schopny splnit své závazky z obchodu vyplývající. Tento princip výrazně eliminuje rizika na finančních trzích.
82
vztahuje na banky a pobočky zahraničních bank. Výše povinných minimálních rezerv činí 2% ze základu pro výpočet povinných minimálních
r e z e r v,
přičemž
tento
základ
činí
závazky
vůči
jiným klientům než bankám a pobočkám zahraničních bank se s p l a t n o s t í n e p ř e v y š u j í c í 2 r o k y. K o n k r é t n ě s e j e d n á o v k l a d y klientů, úvěry přijaté od klientů, emitované neobchodovatelné cenné papíry v držení nebankovních subjektů a emitované ostatní dluhové
cenné
papíry
národní
banka
úročí
v držení povinné
nebankovních minimální
subjektů.
rezervy
až
do
Česká výše
předepsaných rezerv dvoutýdenní repo sazbou. Z předchozího výkladu vzniku peněz v bankovním systému a snahy České národní banky regulovat krátkodobé mezibankovní úrokové míry operacemi stahujícími nebo dodávajícími likvidity by mělo být zřejmé, že povinné minimální rezervy neplní žádnou úlohu
v měnově
aktivitu měnové
politice.
obchodních politice
je,
bank. že
Jejich
výše
Jedinou
vytvářejí
neovlivňuje
jejich
likvidní
úvěrovou
funkcí
v současné
polštář
obchodních
b a n k u c e n t r á l n í b a n k y, k t e r ý z a j i š ť u j e h l a d k ý p r ů b ě h p l a t e b n í h o s t y k u a h l a d k é v y p o ř á d á n í b a n k o v n í c h o b c h o d ů . Te n t o l i k v i d n í polštář může být například důležitý v případě, kdy se obchodní banka dostane do situace nepředvídatelného zvýšeného výběru v k l a d ů . To z n a m e n á , ž e ú č e t r e z e r v o b c h o d n í c h b a n k u c e n t r á l n í banky má důležitou funkci v oblasti platebního styku a náhlé p o t ř e b y l i k v i d i t y.
83
7. Mezinárodní aspekty emise peněz Po důkladné analýze ekonomické i právní stránky emise peněz
v České
republice
bych
se
v závěrečné
kapitole
své
rigorózní práce rád pokusil o mezinárodní srovnání. Především bych
se
chtěl
systémech
lze
související Vzhledem
zaměřit nalézt
to,
zda
podobné
s tvorbou ke
na
vstupu
i
v zahraničních
právní
a
peněz
v moderním
České
republiky
právních
ekonomické
principy
bankovním
systému.
do
Evropské
Unie
a
závazku zavést společnou evropskou měnu euro jako platidlo na území
České
r e p u b l i k y,
principy emise peněz
se
zaměřím
na
právní
a
ekonomické
a monetární politiky platné v Evropské
Unii.
7.1 Evropská centrální banka Evropská
centrální
banka
(dále
také
ECB)
odpovídá
za
d e f i n o v á n í a u s k u t e č ň o v á n í m ě n o v é p o l i t i k y v z e m í c h e u r o z ó n y, za provádění devizových operací a správu devizových rezerv a hladké fungování platebních systémů. Jejím hlavním cílem je dle článku
105
odst.
1
a
2
Smlouvy
o
založení
Evropského
Společenství (déle jen Smlouva o založení ES) péče o cenovou stabilitu.
Kromě
toho
Evropská
centrální
banka
podporuje
obecnou hospodářskou politiku Společenství. Sídlem Evropské centrální banky byl stanoven německý Frankfurt nad Mohanem. Evropská Smlouvy
o
centrální
založení
ES,
banka
odvozuje
konkrétně
svoje
z článků
pravomoci 105
až
11 3 .
ze Z
hlediska tématu této práce třeba zmínit v článku 106 odst. 1 upravené
výlučné
Společenství.
právo
Euro
povolovat
bankovky
jsou
vydávání
bankovek
ve
oprávněny
vydávat
jak
E v r o p s k á c e n t r á l n í b a n k a , t a k n á r o d n í c e n t r á l n í b a n k y, p ř i č e m ž tyto bankovky jsou jedinými penězi, které mají ve Společenství status zákonného platidla. Euro mince mohou vydávat členské s t á t y,
ale
objem
jejich
emise
vyžaduje 84
schválení
Evropskou
centrální bankou. Z institucionálního hlediska je třeba rozlišovat Evropskou centrální banku a Evropský systém centrálních bank. Evropská centrální
banka
je
samostatnou
právnickou
osobou
s právní
subjektivitou. Evropský systém centrálních bank, který rovněž upravuje Smlouva o založení ES, tvoří Evropská centrální banka a centrální banky členských států Evropské Unie, které prozatím nepřijaly jako svou měnu jednotnou evropskou měnu euro. Vr c h o l n é představují
řídící
Výkonná
orgány rada,
Evropské
Rada
centrální
guvernérů
a
banky
Generální
rada.
Nejvyšším orgánem Evropské centrální banky je Výkonná rada. Skládá se z prezidenta ECB, viceprezidenta ECB a čtyř dalších č l e n ů r a d y. V š i c h n i č l e n o v é j s o u j m e n o v a n í n a z á k l a d ě v z á j e m n é d o h o d y h l a v s t á t ů n e b o v l á d z e m í e u r o z ó n y. K h l a v n í m ú k o l ů m Výkonné rady patří provádění měnové politiky v eurozóně na základě rozhodnutí a obecných zásad přijatých Radou guvernérů. Nejvyšším rozhodovacím orgánem Evropské centrální banky j e R a d a g u v e r n é r ů . Ta s e s k l á d á z e š e s t i č l e n ů V ý k o n n é r a d y ECB Rada
a
guvernérů
guvernérů
národních
určuje
centrálních
měnovou
bank
politiku
zemí
e u r o z ó n y.
e u r o z ó n y,
stanovuje
ú r o k o v é s a z b y, r o z h o d u j e o v y t v á ř e n í m ě n o v ý c h r e z e r v i c e l k o v é z a m ě ř e n í m ě n o v é p o l i t i k y. Třetím
vrcholným
orgánem
Evropské
centrální
banky
je
Generální rada skládající se z prezidenta ECB, viceprezidenta ECB a guvernérů národních centrálních bank 27 členských států Evropské Unie. Generální rada bude existovat jen po dobu, kdy některé členské státy ještě nezavedly jednotnou evropskou měnu euro. Generální rada bude rozpuštěna, jakmile všechny členské státy Evropské Unie zavedou euro. Hlavní úkoly Generální rady jsou
shromažďování
výročních
zpráv
statistických
Evropské
informací,
centrální
b a n k y,
sestavování standardizace
účtování a vykazování operací národních centrálních bank apod. K plnění opravňuje
tato
úkolů
stanovených
mezinárodní
Smlouvou
smlouva 85
v článku
o
založení
110
ES
Evropskou
centrální
banku
k vydávání
právních
předpisů
a
to
obecně
závazných a ve všech členských státech použitelných nařízení, rozhodnutí
závazná
doporučení systému
a
pouze
pro
stanoviska.
centrálních
bank
jejich
adresáty
Podrobnější a
Evropské
a
nezávazná
úpravu
centrální
Evropského b a n k y,
jejich
organizaci a pravomoci, měnové operace, hospodaření Evropské c e n t r á l n í b a n k y, s p r á v u d e v i z o v ý c h r e z e r v a l e i d a l š í z á l e ž i t o s t i obsahuje Statut Evropského systému centrálních bank a Evropské c e n t r á l n í b a n k y, k t e r ý j e p ř i p o j e n j a k o p r o t o k o l k e S m l o u v ě o založení ES.
7.2 Emise peněz v eurozóně Hotovostní podoba eura spatřila světlo světa 1. ledna 2002. Právo
vydávat
centrální
eurobankovky
banky
členských
má
zemí
ECB
i
jednotlivé
e u r o z ó n y.
V praxi
národní se
ale
o
fyzické uvádění bankovek a mincí do oběhu a o jejich stahování z oběhu
starají
centrální
pouze
banka
národní
totiž
nemá
centrální
k dispozici
b a n k y.
Evropská
žádné
hotovostní
přepážky a neúčastní se ani žádných pokladních operací. Pokud členské
jde
státy
o
euromince,
e u r o z ó n y,
jsou
přičemž
jejich
zákonnými
činnosti
týkající
emitenty se
mincí
koordinuje na úrovni eurozóny Evropská komise. Mince společné evropské
měny
národní.
Mince
mají
dvě
vydávané
s t r a n y, v určité
jednu
společnou
členské
zemi
a
druhou
eurozóny tak
mají jednu stranu v podobě určenou tímto členským státem. Evropská centrální banka odpovídá za dohled nad činností národních hotovostní centrální
centrálních služby banky
bank
a
zavádí
v eurozóně
pak
odpovídají
dále za
opatření,
kterými
harmonizují. fungování
se
Národní
příslušného
národního systému distribuce peněz, dále uvádějí bankovky a mince do oběhu prostřednictvím bankovního systému a v menším rozsahu také prostřednictvím maloobchodu. ECB tyto operace
86
provádět nemůže, protože na to nemá vlastní technické zázemí pro
distribuci,
zpracování
bankovek,
úschovu
bankovek
a
podobně. Od
roku
v eurozóně
2002
byly
pověřeny
jednotlivé
výrobou
národní
určeného
centrální
podílu
a
banky
určitých
nominálních hodnot eurobankovek z celkového ročního objemu, přičemž náklady na výrobu přiděleného podílu nese příslušná centrální banka. R o v n ě ž v r o c e 2 0 0 2 r o z h o d l a R a d a g u v e r n é r ů o z ř í z e n í t z v. S t r a t e g i c k é z á s o b y E u r o s y s t é m u . 55 T a t o z á s o b a m á b ý t p o u ž i t a v e výjimečných dostatečné
případech, logistické
kdy
například
zásoby
k pokrytí
Eurosystém neočekávaného
nemá růstu
poptávky po bankovkách nebo v případě náhlého přerušení jejich d o d á v k y. L o g i s t i c k é a s t r a t e g i c k é z á s o b y u m o ž ň u j í , a b y n á r o d n í centrální
banky
v poptávce
po
mohly
vždy
bankovkách
zareagovat bez
ohledu
na
jakoukoliv
na
to,
zda
změnu
poptávky
vychází od členské země eurozóny nebo z vnějšku. Oběh eurobankovek a mincí v rámci eurozóny je značný, což je dáno především cestovním ruchem, služebními cestami a p ř e s h r a n i č n í m i n á k u p y. D o c h á z í k t o m u , ž e m n o h o e u r o b a n k o v e k n e z ů s t a n e v e s t á t ě , k d e b y l y v y d á n y, p r o t o ž e j e l i d é p ř e v á ž e j í a u t r á c e j í t a k é v d a l š í c h z e m í c h e u r o z ó n y. C h t ě j í - l i s e n á r o d n í centrální
banky vyhnout
nedostatku bankovek v jedné zemi
a
přebytku v jiné, musejí přesouvat eurobankovky z jednoho státu do
druhého.
Ty t o
přesuny
centrálně
koordinuje
a
finančně
zajišťuje ECB. Z hlediska emise bezhotovostních peněz platí i v eurozóně stejné
principy
jako
v České
republice.
Všechny
bankovní
i n s t i t u c e n a ú z e m í e u r o z ó n y, k t e r é p ř i j í m a j í v k l a d y v e ř e j n o s t i a mají povolení působit jako banka na základě bankovní licence vydané
ve
státě
bezhotovostních 55
působnosti,
peněz
při
vytvářejí
poskytování
http://www.ecb.int/euro/intro/html/index.cs.html
87
největší
úvěrů
objem
fyzickým
a
právnickým
osobám
a
bezhotovostní
peníze
pak
mohou
být
jednoduše vyměněny za hotovost, když obchodní banka, která vede účet bezhotovostních peněz, vymění u příslušné národní centrální banky debet na účtu rezerv za hotovost a poskytne ji majiteli účtu nebo osobě oprávněné disponovat s účtem.
7.3 Monetární politika v eurozóně Operace Evropské centrální banky v měnové oblasti stanoví článek
17
až
náležitostech
20 se
Statutu
neliší
od
ESCB
a
nástrojů
ECB.
V
České
podstatných
národní
b a n k y.
Evropská centrální banka a národní centrální banky vedou účty úvěrovým účastníkům
institucím, peněžního
veřejnoprávním trhu
pro
subjektům
potřeby
ale
provádění
i
jiným
měnových
operací. Evropská centrální banka a národní centrální banky mohou obchodovat
na
obchodovatelnými
finančních cennými
papíry
trzích a
s pohledávkami,
drahými
kovy
formou
promptních nebo termínovaných nákupů a prodejů, formou dohod o zpětném odkupu nebo formou výpůjček či půjček. Dále pak mohou
provádět
úvěrové
operace
s úvěrovými
institucemi
a
s ostatními účastníky trhu s tím, že úvěry musí být dostatečně z a j i š t ě n y.
Kromě
výše
uvedených
operací
může
Evropská
centrální banka požadovat po úvěrových institucích usazených v členských státech, aby na účtech u Evropské centrální banky nebo na účtech u národní centrální banky udržovaly povinné m i n i m á l n í r e z e r v y. I když měnová politika Evropské centrální banky se rovněž zaměřuje na regulaci krátkodobých mezibankovních úrokových sazeb pomocí repo operací, existuje mezi Českou národní bankou a Evropskou centrální bankou podstatný rozdíl. Česká národní banka likviditu z clearingových účtů obchodních bank stahuje, což je důsledkem udržování
fixního kurzu koruny za pomoci
88
devizových intervencí v první polovině devadesátých let. Naproti tomu Evropská centrální banka a s jejím pověřením národní centrální banky zemí eurozóny likviditu pomocí repo operací na účty rezerv úvěrových institucí dodává. Slouží k tomu t z v. h l a v n í r e f i n a n č n í o p e r a c e ( m a i n r e f i n a n c i n g f a c i l i t y ) . J e d n á se
o
pravidelná
reverzní
repa
poskytující
likviditu
s týdenní
p e r i o d i c i t o u a s e s p l a t n o s t í d v a t ý d n y. Ú r o k o v á s a z b a z t ě c h t o operací je nejdůležitější úrokovou sazbou eurosystému a lze ji přirovnat k dvoutýdenní repo sazbě vyhlašované Českou národní bankou. Kromě centrální
hlavních
banka
i
refinančních
dlouhodobé
operací
refinanční
provádí
operace,
Evropská dolaďovací
operace a strukturální operace, které nabývají podoby reverzních rep, klasických rep, ale i emise a koupě dluhopisů, měnových s w a p ů a p ř í j í m á n í v k l a d ů s p e v n o u s p l a t n o s t í . 56 P ř í s t u p k e v š e m uvedeným operacím mají úvěrové instituce přes národní centrální banky v členské zemi svého působení. Závěrem k právní úpravě emise peněz a monetární politiky v eurozóně je třeba zmínit, že ačkoliv Evropská centrální banka vytváří
nadnárodní
struktury
a
své
pravomoci
odvozuje
z mezinárodněprávního dokumentu, podstata emise peněz zůstává i n a n a d n á r o d n í ú r o v n i s t e j n á . Z a e m i s i p e n ě z r ů z n ý m i z p ů s o b y, a l e p ř e d e v š í m b a n k o v n í m ú v ě r e m , o d p o v í d a j í o b c h o d n í b a n k y. Evropská centrální banka ale společně s národními centrálními b a n k a m i z e m í e u r o z ó n y v y d á v a j í b a n k o v k y, k d y ž s i k l i e n t i c h t ě j í vybrat ze svých bankovních účtů v hotovostní formě, výměnou za odepsání příslušné částky z účtu rezerv obchodních bank. Stejně tak monetární politika představuje snahu o udržení krátkodobých mezibankovních
úrokových
měr
peněžního
trhu
na
zvolené
ú r o v n i . 57
56
Jílek Josef, Peníze a měnová politika, Grada Publishing, 1.vyd., Praha 2004, s. 397
57
Evropská centrální banka se snaží regulovat hlavní referenční sazbu mezibankovního trhu EURIBOR (Euro Interbank Offered Rate), za kterou jsou úvěrové instituce na peněžním trhu ochotny půjčovat eurová depozita.
89
7.4 Emise peněz na eurotrzích Ekonomická globalizace
globalizace
finančních
trhů
a
v jejím
postoupily
rámci
dnes
především
tak
daleko,
že
v oblasti finančních trhů a dokonce i peněžních trhů lze hovořit o
jednom
globálním
nejdůležitějších
finančním
světových
měn
trhu. je
Díky
možno
směnitelnosti lehce
převádět
obrovské částky přes hranice států a s trochou nadsázky lze říci, že pro finanční trhy dnes již žádné hranice neexistují. I bankovní obchody jako přijímání vkladů a poskytování úvěrů se do značné míry globalizovaly a soustředily do hlavních světových
finančních
c e n t e r.
Prominentní
postavení
mezi
světovými finančními centry bezpochyby zaujímá Londýn, kde sídlí největší světová burza zahraničních emisí, neboli emisí akcií vydaným mimo jurisdikci, kde emitent sídlí. Rovněž se v L o n d ý n ě o b c h o d u j í n e j v ě t š í o b j e m y d l u h o p i s ů t z v. e u r o b o n d ů a nachází se tam také největší trh s mezinárodními syndikovanými ú v ě r y. Londýn není jediným významným finančním trhem, ale tvoří vlastně jakousi páteř obchodování na mezinárodních finančních t r z í c h a t o h o , p r o c o s e v ž i l n á z e v e u r o t r h y. T y t o t r h y n e z í s k a l y své jméno kvůli jednotné evropské měně euro, ale z historických důvodů.
V šedesátých
obchodování
letech
minulého
s americkými
dolary
století
v Evropě
se
rozvinulo
a
především
v L o n d ý n ě . To m u t o r e l a t i v n ě s a m o s t a t n é m u t r h u s e z a h r a n i č n í měnou a zahraničními dluhopisy v Evropě se postupně začalo říkat eurotrh. Dnes dochází
se
nazývá
k obchodům
k uzavírání
obchodů
s dluhopisy
se
prodávají nejsou
jakýkoliv
s měnou,
která
dochází,
nazývá
d l u h o p i s y,
legálním
uzavírají.
eurotrhem
jež
legálním
dluhopisový jsou
platidlem
Nezpochybnitelné
finanční
není
trh,
v jurisdikci,
90
stát,
platidlem. kde
denominovány
vedoucí
pro
se
trh,
postavení
kde
Eurotrhem nakupují
v měnách,
kde
kde
se mezi
a
které
obchody eurotrhy
zaujímá právě Londýn. Díky mezinárodním finančním trhům s úvěry a dluhopisy dochází
k jevu,
kdy
ke
tvorbě
bezhotovostních
peněz
v rozvahách obchodních bank dochází zcela mimo zemi, ve které působí národní centrální banka, která bankovky příslušné měny vydává
a
kde
se
tato
centrální
banka
snaží
o
regulaci
k r á t k o d o b ý c h m e z i b a n k o v n í c h ú r o k o v ý c h m ě r. Mezinárodní bankovní instituce působící na těchto trzích poskytují
bankovní
úvěry
a
nakupují
dluhopisy
stejným
z p ů s o b e m j a k o b a n k o v n í i n s t i t u c e v Č e s k é r e p u b l i c e . Ve š k e r é zachycení
těchto
standardům, vztahující
od
obchodů kterých
se
podléhá
jsou
na účetnictví
mezinárodním
odvozeny
i
finančních
účetním
právní
předpisy
institucí
v České
republice. Při
poskytování
mezinárodních
syndikovaných
úvěrů
na
m e z i n á r o d n í p r o j e k t y, a k v i z i c e f i r e m n e b o p ř i n á k u p u d l u h o p i s ů získává banka aktivum a podvojně připisuje příslušnou částku na ú č e t k l i e n t a . Ta k s e m ů ž e s t á t , ž e b a n k a v L o n d ý n ě p o s k y t n e úvěr v amerických dolarech vytvořením dolarové pohledávky za dlužníkem a připsáním příslušné dolarové částky na účet vedený u t é t o b a n k y. J i n ý m i s l o v y d o j d e k v y t v o ř e n í d o l a r o v é h o z á v a z k u v r o z v a z e b a n k y p o s k y t u j í c í ú v ě r. P ř i s p l á c e n í d o c h á z í k o p a č n é transakci
a
zániku
bezhotovostních
peněz,
jak
bylo
popsáno
v předchozích částech této práce. Ta k peněz
může
docházet
jakékoliv
měny
ke
vzniku
zcela
a
mimo
zániku
bezhotovostních
jurisdikci,
kde
působí
centrální banka, která je za stabilitu příslušné měny odpovědná a zcela mimo jurisdikci, kde platí právní předpisy vztahující se k emisi hotovostních peněz a provádění monetární politiky tak, jak
byly
vyloženy
v této
rigorózní
práci
v případě
České
r e p u b l i k y. Přesto
ale
může
centrální
banka
alespoň
ovlivňovat
úrokovou míru pro danou měnu. Je tomu tak proto, že každá banka na euroměnovém trhu musí udržovat vztah s jinou bankou, 91
která působí v zemi, kde existuje hlavní mezibankovní trh pro danou měnu. banka
58
Nejedná se v podstatě o nic jiného než o to, že
působící
na
eurotrhu
udržuje
otevřený
účet
u
banky
v zemi, kde působí centrální banka pro danou měnu a v měně, ve které poskytuje úvěry na euroměnovém trhu. To u m o ž ň u j e b a n c e p ů s o b í c í n a e u r o m ě n o v é m t r h u v y u ž í t platební systémy centrální banky pro danou měnu a případně požádat korespondenční banku o poskytnutí úvěru v případě, kdy se klient rozhodne pro platbu ze svého účtu u banky působící na euroměnovém trhu. A právě úroková míra případných potřebných finančních
prostředků
poskytnutých
korespondenční
bankou
odvozená od úrokové míry na mezibankovním trhu depozit, který ovlivňuje
pomocí
repo
a
dalších
operací
příslušná
centrální
banka, je oním spojovacím článkem mezi úrokovou sazbou na mezibankovním
trhu
příslušné
měny
a
úrokovou
sazbou
při
poskytování syndikovaných úvěrů na eurotrzích. Výše uvedená skutečnost měla za následek, že se v Londýně rozvinul relativně nezávislý peněžní trh, kde banky a pobočky zahraničních bank usazených v Londýně mezi sebou obchodují se zůstatky na účtech u korespondenčních bank. Na těchto trzích pak dochází k tvorbě referenční úrokové sazby peněžního trhu označované jako LIBOR (London Interbank Offered Rate) pro každou měnu, se kterou londýnské banky obchodují.
7.5 Exteritoriální dosah měnových předpisů V mezinárodních způsobem
střetává
s potřebou
jejich
z těchto
obchodů
bankovních jejich
právní
obchodech
ekonomická regulace
vznikajících.
a
a
právní
Nejvýrazněji
se
zajímavým
účetní
podstata
úpravy se
tento
vztahů střet
ukazuje při ekonomické a právní analýze bankovního úvěru a vkladu na mezinárodních finančních trzích. P o d í v e j m e s e n e j p r v e n a b a n k o v n í v k l a d . A č k o l i v, j a k b y l o 58
Tyto vztahy se nazývají vztahy korespondenčního bankovnictví.
92
výše uvedeno, banka při poskytování úvěru není, co do měny úvěru prakticky nijak omezena, vzniklý bankovní vklad a právní vztah mezi bankou jako dlužníkem a klientem jako věřitelem při kladném zůstatku na účtu se bude vždy řídit právem státu, kde banka běžný účet vede a je v takovém případě lhostejné, zda se jedná o dceřinou společnost zahraniční banky a požívající tudíž vlastní právní subjektivity nebo jen o pobočku zahraniční banky jednající jako jedna právnická osoba. Pokud například pobočka zahraniční
banky
dolarech,
tak
i
v Londýně
když
se
vede
jedná
o
běžný
účet
právnickou
v amerických
osobu
totožnou
s bankou inkorporovanou ve Spojených státech, tento bankovní vklad se bude řídit anglickým právem. Stejně tak pokud se vláda Spojených států rozhodne pro opatření související s americkými d o l a r y, t a t o o p a t ř e n í n e b o o m e z e n í n e b u d o u v e Ve l k é B r i t á n i i právně vynutitelná. Z hlediska ekonomického je ale situace ještě zajímavější. Když se klient rozhodne autorizovat platbu amerických dolarů například ze svého švýcarského účtu na svůj londýnský účet, švýcarská
banka
Spojených
státech
dolarového
účtu
banky
ve
Federální držených
požádá o
na
ve
korespondenční
převedení účet
Spojených rezervní
svou
příslušné
londýnské
státech b a n k y.
Spojených
za To
banky
pomoci
částky u
z
že
se
ve
jejího
korespondenční
clearingového
znamená,
státech
banku
objem
vůbec
centra depozit
nezměnil.
Z ekonomického pohledu se nestalo nic víc než, že švýcarská banka odepsala z účtu klienta určitou částku a snížily se její dolarové
rezervy
ve
Spojených
státech
a
londýnská
banka
připsala určitou částku na účet svého klienta a obdržela platbu na svůj nostro účet ve Spojených státech. Právně však pohledávka klienta okamžikem připsání na jeho ú č e t a v l a s t n ě u z n á n í m b a n k y, ž e p l a t b y n a s v ů j n o s t r o ú č e t obdržela
ve
prospěch
právnímu
režimu.
bankovní
tajemství,
Te n
klienta,
bude
zahrnuje
tak
trestní
právo, 93
podřízena široké
daňové
zcela
oblasti, předpisy
jinému
jako a
jsou
mnoho
dalších. Těchto vlastností bankovních vkladů se často využívá při
převodech
peněz
do
exotických
jurisdikcí,
kdy
jedinou
platbou na nostro účet banky založené v exotické jurisdikci, se pohledávka vůči bance stane pohledávkou podle zcela odlišného právního systému. Oproti smluvními
bankovním stranami
ustanoveními
je
vkladům, významně
v jednotlivých
mezinárodních
kde
bankovních
volba
omezena
rozhodného práva mnoha
kogentními
při
poskytování
jurisdikcích, úvěrů
se
mezinárodní
bankovní
instituce bez jasně specifikovaného rozhodného práva neobejdou. Banky působící na eurotrzích poskytují úvěry společnostem z různých částí světa, které podléhají různým právním režimům. I suverénní
státy se na těchto
trzích stávají
d l u ž n í k y, k t e r é
chrání imunita před vymáháním pohledávek u národních soudních instancí. Mezinárodní banky tak čelí problému, jakým právním způsobem nejlépe zajistit vymahatelnost pohledávek vzniklých na základě poskytnutých úvěrů. Rozhodujícími
faktory
pro
volbu
práva,
kterým
se
řídí
p r á v n í v z t a h y v z n i k l ý c h n a z á k l a d ě ú v ě r o v é s m l o u v y, z a h r n u j e možnost
právního
řádu
být
zvolen
jako
rozhodné
právo
pro
p r á v n í v z t a h y, k t e r é n e m a j í v š e c h n y p r v k y n e b o d o k o n c e v ů b e c žádný
prvek
spojený
s tímto
právním
řádem,
dále
možnost
smluvních stran určovat si své práva a závazky bez ohledu na zákonnou
úpravu,
v neposlední rozhodovat
řadě a
jejich
sofistikovanost i
které
soudy
odbornost
a
právního budou
zkušenost.
systému
v případě Ze
všech
a
sporu těchto
hledisek se mezinárodním finančním trhům jeví anglické právo j a k o n e j v h o d n ě j š í p r o b a n k o v n í o b c h o d y. 59 D a l š í a u t o ř i z m i ň u j í , že
anglické
právo
je
často
voleno
jako
rozhodné
právo
v mezinárodních bankovních obchodech pro smluvní volnost a s v o b o d u p o s k y t o v a n o u s t r a n á m s m l o u v y, a l e i č i s t ě t r a d i c i . Na rozdíl od bankovních vkladů, při poskytování úvěrů a
59
Tennekoon C. Ravi, The Law and Regulation of International Finance, Tottel Publishing, London 2006
94
zajišťování
jejich
právní
vynutitelnosti,
banky
spoléhají
na
v o l b u a n g l i c k é h o p r á v a . Vo l b a r o z h o d n é h o p r á v a n e ř e š í v š e c h n y právní problémy spojené s vymahatelností vzniklých pohledávek. I při
volbě rozhodného práva pohledávky z úvěrů mohou být
ohroženy
z právního
pohledu
schopností
právnických
osob
vstupovat do určitých právních vztahů podle práva, kde jsou tyto právnické
osoby
i n k o r p o r o v á n y,
takového
jednání,
například
ať
už
v době
z důvodu vyhlášení
nezákonnosti moratoria
na
platby v cizích měnách, nebo z důvodu nedostatku jejich právní způsobilosti. Z právního
pohledu
také
dochází
k situaci,
kdy
měnové
předpis y určitého státu mohou mít v ýz nam pro plnění peněžního závazku právní jiným
stanoveného p o m ě r,
v měnové
z něhož
právem.
má
jednotce
tohoto
státu,
i
když
k peněžitému
plnění
dojít,
se
řídí
Řečeno
jazykem
mezinárodního
práva
soukromého, měnový statut, nebo.li právo státu, v jehož měnové jednotce je stanoveno plnění peněžitého závazku, se může lišit od statutu závazku neboli práva státu, jímž se řídí právní vztah, z n ě h o ž p e n ě ž n í z á v a z e k v z n i k á . 60 Zahraničních předpisů měnového statutu bude nutno použít, jestliže
cizí
stát
jimi
zruší
dosavadní
měnovou
jednotku
a
zavede novou měnovou jednotku a stanoví způsob přepočtu či výměny starých logicky
vyplývá
měnových
jednotek
z předchozích
za
částí
nové. práce,
Ta t o
skutečnost
které
se
věnují
rozdílu mezi penězi a měnou. Stát svojí autoritou a právními předpisy určuje měnu, a pokud se tyto předpisy změní, změní se s nimi i měna jakéhokoliv závazku. Naproti tomu statut závazku bude rozhodovat o skutečnosti, zda
je
přípustné,
aby
jednotkách,
v nichž
je
jednotkách,
například
dlužník
závazek v měně
plnil
vyjádřen, platné
místo
v měnových
v jiných
v místě
jeho
měnových sídla
b y d l i š t ě . J e d n á s e o ú p r a v u o t á z k y t z v. m ě n o v é s u b s t i t u c e .
60
Kučera Zdeněk, Mezinárodní právo soukromé, 5.vydání, Doplněk, Brno 2001, s.238
95
či
Statut přípustné
závazku převzít
rozhoduje na
sebe
a
také plnit
o
tom,
zda
závazek
je
vůbec
v cizí
měně.
V neposlední řadě rozhoduje statut závazku o splnění závazku, respektive o rozsahu dlužníkova závazku v době, kdy od vzniku právního
poměru
do
doby
plnění
závazku
dojde
h o d n o t y m ě n y, v n í ž j e v y j á d ř e n o p e n ě ž n í p l n ě n í .
ke
změně
61
Jednotlivé státy uplatňují v této oblasti dvě různá řešení. Podle zásady nominalismu má věřitel dostat plnění číselně stejné částky peněz, ve které je závazek vyjádřen, bez ohledu na změnu kupní síly peněz. Naproti tomu zásada valorismu vychází z toho, že peněžní závazek představuje povinnosti poskytnout určitou hodnotu,
která
je
vyjádřena
v neurčitém
množství
peněžních
j e d n o t e k . To t o m n o ž s t v í j e t ř e b a u r č i t p o d l e k u r z o v n í h o d n o t y p e n ě z , t a k ž e p e n ě ž n í z á v a z e k s e z m ě n í p o d l e z m ě n y k u p n í s í l y.
8. Závěr Ta t o r i g o r ó z n í p r á c e s e s n a ž i l a p o s t i h n o u t a p r o z k o u m a t základní
právní
bezhotovostních 61
aspekty peněz
související
v moderní
s emisí
ekonomice.
hotovostních Stejně
Kučera Zdeněk, Mezinárodní právo soukromé, 5.vydání, Doplněk, Brno 2001, s.238
96
tak
i se
věnovala právní úpravě a provádění měnové politiky centrální bankou
a
některým
p r o b l e m a t i k y.
mezinárodním
V závěru
této
práce
nejdůležitější závěry a zjištění
aspektům
výše
bych
zrekapituloval
rád
uvedené
včetně přínosů této rigorózní
práce. Peníze
představují
prostředek služeb
s m ě n y,
mezi
ve
který
společnosti
ohromně
jednotlivými
všeobecně
usnadňuje
ekonomickými,
ale
přijímaný
směnu i
zboží
a
společenskými
s u b j e k t y. K j e j i c h v y n a l e z e n í d o š l o n e z á v i s l e n a s o b ě v m n o h a kulturách
a
lze
je
považovat
za
jeden
z nejúspěšnějších
a
rozhodně nejrozšířenějších společenských a právních institutů v historii lidstva. Svojí podstatou patří sice peníze spíše do ekonomických učebnic, nicméně právo a právní řád musí reagovat na používání p e n ě z v e v š e c h o b l a s t e c h s p o l e č e n s k é h o ž i v o t a . To s e p r o j e v u j e i v tom, že právo termín peníze nezná a operuje s termínem měna. Vy m e z e n í m m ě n y s e u r č i t á f o r m a p e n ě z s t á v á p r á v n í k a t e g o r i i a státem
uznanou
V současnosti jako
měny
formou
pak právní
na
svém
platidla řád
území,
na
nevymezuje ale
právní
území pouze řád
suveréna.
formu
dává
peněz
pravomoci
centrálním institucím, aby množství měny a její oběh regulovali a poskytuje jim k tomu řadu ekonomických i právních nástrojů. V historii si panovník a později stát nárokovali právo na emisi peněz. Ať už se jednalo o mincovní regál nebo později o p a p í r o v é s t á t o v k y, s u v e r é n u v á d ě l d o o b ě h u n o v é p l a t i d l a n e b o právo
na
emisi
peněz
prodával
zajišťoval
nejen
neustálý
přísun
nebo
propůjčoval.
finančních
Tím
prostředků,
si ale
zároveň reguloval a ovlivňoval množství peněz v oběhu. Přelomovým okamžikem v historii emise peněz byl moment, k d y s e e m i t e n t e m p e n ě z s t a l y s o u k r o m é s p o l e č n o s t i , b a n k y, a t o za
pomoci
vlastní
t z v.
úvěrové
bankovky
neplnohodnotné
emise.
částečně peníze.
Banky kryté
začaly zlatem.
V pozdějším
vydávat Ta k
vývoji
svoje
vznikly docházelo
k centralizaci emise bankovek centrální monetární autoritou a 97
p ř e m ě n o u b a n k o v e k n a ž i r á l n í a p o z d ě j i n a e l e k t r o n i c k é ú č t y, a l e na podstatě emise se až do dnešních dnů již nic nezměnilo. V současnosti dohromady
tvoří
mají
peníze
peněžní
dvě
masu
hlavní
p o d o b y,
e k o n o m i k y,
které
hotovostní
a
bezhotovostní, přičemž ani jedna z těchto forem nemá žádnou v n i t ř n í h o d n o t u . D n e š n í p e n í z e j s o u t z v. z á k o n n ý m p l a t i d l e m . To znamená, že stát za pomoci zákonů a dalších právních předpisů stanovuje
a
vynucuje
přijímání
těchto
i
peněz
pod jako
hrozbou platidla
trestněprávních při
placení
za
sankcí zboží
a
služby a při úhradě dluhu. Emisi hotovostních peněz, které tvoří relativně menší podíl na celkové peněžní mase, zajišťuje Česká národní banka, a to výměnou
za
centrální
b a n k y.
bankovek
a
nekvalitní
zůstatky
na
Česká
mincí,
národní
tuto
bankovky
a
účtech
rezerv banky
výrobu
mince
platí,
stahuje
obchodních
také
bank
zajišťuje
reguluje z oběhu
a
u
výrobu
jejich
oběh,
nahrazuje
je
novými. Právní
předpisy
v oblasti
hotovostních
peněz
upravují
především náležitosti bankovek a mincí, postupy při nakládání s nimi,
pravomoci
České
národní
banky
při
regulaci
jejich
oběhu. Navíc trestní předpisy poskytují penězům a odvozeným platebním
prostředkům
trestněprávní
ochranu
proti
jejich
padělání, pozměňování a dalším činnostem, které by ohrožovaly bezporuchový a bezproblémový oběh. Převážnou
část
dnešní
peněžní
masy
dnes
však
tvoří
b e z h o t o v o s t n í p e n í z e . Ty l z e r o z d ě l i t n a d v ě č a s t i , k t e r é s p o l u sice úzce souvisejí, ale nejsou totožné, a to na účty rezerv obchodních bank vedených u centrální banky a na účty vedené u o b c h o d n í c h b a n k p r o n e b a n k o v n í s u b j e k t y, k t e r é s e z a h r n u j í d o měnových agregátů, přičemž bezhotovostních peněz na účtech rezerv u centrální banky je řádově desetkrát až dvacetkrát méně než peněz v měnových agregátech M1 nebo M2. Bezhotovostní vznikají
peníze
v obchodních
jako
bankách 98
součást při
peněžních
agregátů
specifických
účetních
operacích pokaždé, když obchodní banka připíše nějakou částku ve prospěch svého klienta a zároveň tato banka nebo jakákoliv jiná banka při této účetní operaci nepřipíše stejnou částku na účet jiného klienta. Při obráceném postupu zase bezhotovostní peníze v bankách zanikají. Naprosto
rozhodujícím
způsobem
emise
peněz
tímto
z p ů s o b e m j s o u b a n k o v n í ú v ě r y a t o v š e c h n y j e j i c h d r u h y. P ř i splácení bankovních úvěrů bezhotovostní peníze zase zanikají. Vzhledem k tomu, že bankovní úvěry se splácejí nejen ve své nominální výši, ale také s příslušným úrokem, který se splácí v penězích,
které
vznikly
rovněž
s největší
pravděpodobností
jiným úvěrem, není v každý daný okamžik v ekonomice dostatek p e n ě z p r o s p l a c e n í v š e c h d l u h ů . Te n t o s t a v j e p ř í m ý m d ů s l e d k e m úvěrové emise bezhotovostních peněz. Česká národní banka se svými nástroji monetární politiky může přímo ovlivňovat pouze účty rezerv obchodních bank. Ať už
se jedná o
stanovení
repo
výše
operace, obchody s cennými
povinných
minimálních
r e z e r v,
papíry nebo vždy
se
tato
opatření nebo obchody dotýkají pouze účtů rezerv obchodních b a n k v e d e n ý c h u c e n t r á l n í b a n k y, j i n a k t a k é n a z ý v a n é l i k v i d i t o u . A tak přestože právní řád České republiky svěřuje České národní
bance
rozsáhlé
pravomoci
v mnoha
oblastech
od
poskytování bankovních licencí a dohledu nad bankami a celým finančním trhem po rozhodování o úrokových sazbách, samotnou oblast
emise
bezhotovostních
soukromoprávním závazkové
právní
peněz
právním
vztahům.
vztahy
vznikající
ponechává Reguluje při
právní a
úprava
upravuje
poskytování
jen
úvěrů
a
v e d e n í b ě ž n ý c h ú č t ů b a n k a m i p r o j e j i c h k l i e n t y. Obecně ekonomickou
lze
říci,
podstatou
že
právo
tvorby
do
jisté
peněz
míry
pokulhává
v moderním
za
bankovním
systému a reguluje pouze jednotlivé dílčí aspekty související s monetární v účetnictví
politikou bank
dneška.
postihuje
právo
Samotnou pouze
tvorbu v rámci
peněz právních
předpisů o účetnictví a účetních postupů pro finanční instituce. 99
I samotný bankovní
úvěr
a
bankovní
vklad zůstává
v oblasti
d v o u n e b o v í c e s t r a n n ý c h s o u k r o m o p r á v n í c h v z t a h ů . Te n t o f a k t vztahující s právní
se
k bezhotovostním
úpravou
hotovostních
penězům peněz,
ostře kde
kontrastuje
jsou
všechny
p r a v o m o c i o h l e d n ě ú p r a v y, v y d á v á n í a c e l k o v é h o ř í z e n í o b ě h u svěřeny České národní bance, i přesto, že důvody pro uvádění bankovek
a mincí
do oběhu lze hledat
mimo kontrolu České
n á r o d n í b a n k y. Monetární
politika
v České
republice
nejenom
z pohledu
ekonomického, ale i právního je svěřena České národní bance. Zákon stanovuje, jaké typy obchodů smí Česká národní banka při provádění
monetární
rozhodování
o
politiky
jejich
uzavírat,
provedení
stejně
přičemž
jako
samotné
způsobu
včetně
právně regulačního rámce ponechává zákon na České národní bance. Role České národní banky při formulaci měnové politiky a schopnosti
ovlivnit
měnový
vývoj
v ekonomice
se
často
přeceňuje. Jediným významným kanálem, kterým může ovlivnit v ý v o j e k o n o m i k y, a t o p o u z e n e p ř í m o , j e r e g u l a c e k r á t k o d o b ý c h úrokových
sazeb
na
peněžním
trhu,
od
kterých
jsou
ostatní
ú r o k o v é s a z b y o d v o z e n y, a l e j e j i c h ž v ý v o j o v l i v ň u j e c e l á ř a d a dalších faktorů. Nicméně emise
peněz
situace a
není
monetární
v zahraničí politiky
jiná.
ovládají
Stejné
principy
všechny
peněžní
systémy a monetární instituce a právní úprava jen těžko drží krok
s dynamickým
rozvojem
bankovnictví
a
různých
investičních instrumentů. Společnou evropskou měnu euro ovládají stejné principy jako
v případě
měnovými
české
otázkami
k o r u n y. přenesly
Státy
jako
pravomoc
suveréni
nad
svými
emitovat
peníze
na
E v r o p s k o u u n i i a E v r o p s k o u c e n t r á l n í b a n k u . Ta v š a k v y d á v á v e spolupráci
s ostatními
národními
centrálními
bankami
pouze
hotovostní peníze. Bezhotovostní emisi opět dominují soukromé b a n k o v n í i n s t i t u c e p ů s o b í c í n a ú z e m í e u r o z ó n y. 100
Na
euroměnových
z různých právních
světových systémů,
trzích,
jurisdikcí
kde a
představují
se
dochází
pohybují
subjekty
k interakci
různých
z právního
hlediska
bankovní
ú v ě r y, a l e i j i n é t r a n s a k c e , o b r o v s k o u v ý z v u . N e j e n o m , ž e z d e dochází k tvorbě bezhotovostních peněz úplně mimo jurisdikci, kde jsou měny legálním platidlem, ale je třeba upravovat právní vztahy mezi ekonomickými subjekty z různých jurisdikcí. Domnívám se, že dnešní systém emise peněz stejně jako provádění a možnosti monetární politiky nejsou obecně dobře pochopeny a žádná instituce včetně těch vzdělávacích nedělá dost
pro
jejich
dostatečnou
osvětu.
Nedostatečná
znalost
peněžnictví a bankovního systému, přestože se každý jedinec i každý společenský subjekt setkává s peněžními vztahy prakticky denně, je i důvodem pro nedostatečnou komplexní úpravu tak důležité
společenské
záležitosti
jako
jsou
peníze
v právním
řádu. V dlouhodobém horizontu by se dle mého názoru měl stát snažit
navrácení
kontroly nad
emisí
peněz
pod dohled státu,
protože v současnosti právní úprava skoro ve všech státech světa zvýhodňuje některé právnické osoby a jejich vlastníky oproti ostatním subjektům v tom, že banky mohou vytvářet platební prostředek jako předmět svého podnikání a dosahovat tak vysoce nadprůměrných výnosů na vlastní kapitál. Pokud by se například j e d i n ý m z á k o n n ý m p l a t i d l e m s t a l y s t á t o v k y, s t á t b y t a k j i ž n e m ě l problém s financováním veřejných výdajů a měl by inflaci či deflaci
plně
pod
doplnit
povinností
kontrolou. krýt
Ta k o v ý
státovky
systém
nějakou
by
bylo
vzácnou
vhodné
komoditou
nebo drahým kovem, aby se zabránilo nadměrné emisi státovek a tím nadměrné inflaci. Peníze jsou dle mého názoru společensky příliš
důležité,
v rukou
než
soukromých
aby
jejich
subjektů
a
centrálních bankéřů.
101
emise na
byla
vládní
ponechána moci
pouze
nezávislých
102
Právní úprava emise peněz a monetární politiky Legal aspects of money issuance and monetary policy
Klíčová slova peníze, měnová politika, úvěr
Key words money, monetary policy, credit
English summary This thesis aims to examine the legal aspects in relation to issuance of cash money as well as accounting money on bank accounts.
Furthermore,
it
analyses
the
legal
aspects
of
c o n d u c t i o n o f m o n e t a r y p o l i c y b y m o n e t a r y a u t h o r i t y, n a m e l y 103
t h e C z e ch n at i o n al b an k . In p a rt i c u l a r, i t f o c u s es o n t h e p o s i t i o n of the central bank within the Czech legal system and legal tools that are available to it to perform its task which is to maintain t h e p r i c e s t a b i l i t y o f t h e C z e c h c u r r e n c y. I conclude, among others, that although the central bank has all the legal authority in relation to banknotes and coins, money‘s origin can be found within the banking system in books of
commercial
banks
when
providing
credit
to
businesses,
individuals and government. Even though the central bank is the institution
responsible
by
law
for
the
rate
of
inflation,
the
commercial banks are the institutions that create not only cash money from economic point of view but accounting money as well. Unlike the particular legal relationships arising of current and other accounts or loan agreements, the complex system of m o n e y c r e a t i o n i s n o t g o v e r n e d b y c o m p l e x l a w. T h e o n l y p i e c e s of legislation dealing with it are accounting related provisions and accounting standards for financial institutions. In comparative perspective the situation is similar abroad. Although European Central Bank is in charge of the currency for all
countries
of
eurozone,
the
underlying
legal
principles
governing the issuance of euro currency are the same. Even at the global stage on the Euromarkets, the legal situation remains simile
although
important bilateral
challenging.
aspects legal
of
While
e v e r yo n e ’s
relationships
in
104
money
life,
law
area
of
represents
regulates law
of
very
only the
obligations.
Seznam literatury
Bakeš Milan a kol., Finanční právo, 4.vyd., C H Beck, 4.vyd., Praha 2006
D v o ř á k P e t r , B a n k o v n i c t v í p r o b a n k é ř e a k l i e n t y, L i n d e , 3 . v y d . , Praha 2005
Holman Robert, Ekonomie, C.H. Beck, Praha 1999
J e ž e k To m á š , P e n í z e a t r h , P o r t á l , P r a h a 2 0 0 2
Jílek
Josef,
Svobodová
Jitka,
Účetnictví
bank
a
finančních
institucí 2008, Grada Publishing, Praha, 2008
Jílek Josef, Peníze a měnová politika, Grada Publishing, 1.vyd., Praha 2004
Kučera
Zdeněk,
Mezinárodní
právo
soukromé,
5.
vydání,
Doplněk, Brno 2001
M u s í l ek P et r, Tr h y c en n ýc h p ap í rů , E k o p re s s , P r ah a 2 0 0 2
P l í v a S t a n i s l a v a k o l . , B a n k o v n í o b c h o d y, A S P I , P r a h a 2 0 0 9
Revenda
Zbyněk,
Centrální
bankovnictví,
Management
Press,
2.vyd., Praha 2001
Surga Leopold, Bankovnictví, Měna a Finance, 26.9.2008
Te n n e k o o n C . R a v i , T h e L a w a n d R e g u l a t i o n o f I n t e r n a t i o n a l F i n a n c e , To t t e l P u b l i s h i n g , L o n d o n 2 0 0 6 105
Ve n c o v s k ý koruny:
František,
historie
Vzestupy
a
československých
propady měnových
československé poměrů
1918
–
1992, Oeconomica, Praha 2003
Právní předpisy Ú s t a v n í z á k o n č . 1 / 1 9 9 3 S b . , Ú s t a v a Č e s k é r e p u b l i k y, v e z n ě n í pozdějších předpisů
Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů
Zákon
č.
140/1961
Sb.,
trestní
zákon,
ve
znění
pozdějších
předpisů
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
Zákon
č.
200/1990
Sb.,
o
přestupcích,
ve
znění
pozdějších
190/2004
Sb.,
o
dluhopisech,
ve
znění
pozdějších
předpisů
Zákon
č.
předpisů
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Zákon
č.
321/2001
Sb.,
o
některých
podmínkách
sjednávání
spotřebitelského úvěru, ve znění pozdějších předpisů
Zákon
č.
563/1991
Sb.,
o
účetnictví,
předpisů
106
ve
znění
pozdějších
Vy h l á š k a
č.
ustanovení
501/2002
zákona
č.
Sb.,
kterou
563/1991
Sb.,
se o
provádějí
některá
účetnictví,
ve
znění
p o z d ě j š í c h p ř e d p i s ů , p r o ú č e t n í j e d n o t k y, k t e r é j s o u b a n k a m i a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů
Vy h l á š k a
ČNB
č.
37/1994
Sb.,
kterou
se
stanoví
postup
při
příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince
Vy h l á š k a
ČNB
č.
36/1994
Sb.,
podmínkách,
za
kterých
lze
r e p r o d u k o v a t b a n k o v k y, m i n c e , š e k y, c e n n é p a p í r y a p l a t e b n í k a r t y a v y r á b ě t p ř e d m ě t y, k t e r é j e ú p r a v o u n a p o d o b u j í
Úřední sdělení ČNB ze dne 20. dubna 2007 o způsobu provádění operací České národní banky na domácím peněžním trhu
Opatření podmínky
České
národní
tvorby
banky
povinných
č.
2/2003,
kterým
minimálních
rezerv
pozdějších opatření České národní banky
Smlouva o založení Evropského společenství
Internetové zdroje Č e s k á n á r o d n í b a n k a , w w w. c n b . c z
E v r o p s k á c e n t r á l n í b a n k a , w w w. e c b . i n t
107
se ve
stanoví znění