Okouzlení MIKE COAKLEY & CINDY CLARK. DATUM VYSÍLÁNÍ: 5. dubna 2007

„Okouzlení“ EP: 3. 17

Scénář

MIKE COAKLEY & CINDY CLARK

DATUM VYSÍLÁNÍ: 5. dubna 2007 ČESKY: 25. října 2008

© 2006 Beyond the Horizon Productions – Ve spolupráci s GateWorld.net Stargate, Stargate SG-1 a Stargate: Atlantis jsou vlastnictvím MGM/UA. Tento scénář byl napsán výhradně pro zábavní účely, nepřinesl žádný zisk. Nebylo zamýšleno žádné porušení vlastnických práv. Tento materiál nesmí být reprodukován bez souhlasu jeho autorů. StargateHorizon.com je oficiálním členem sítě GateWorld Network.

Překlad Jack, Jelda Překlad vznikl se souhlasem a vědomím autora. Korekce Jelda http://www.sga-project.com/horizon

HVĚZDNÁ BRÁNA: HORIZONT – „Okouzlení“

2

TEASER FADE IN: INT. CHODBA TOM přechází v chodbě k hangáru. Zdá se, že na něco netrpělivě čeká. Zastaví se a pohlédne na hodinky. Zavrtí hlavou a pokračuje v přecházení. Konečně Chodbou se přiřítí DAVID. TOM: Už jsem začínal ztrácet trpělivost. DAVID: Promiň, musel jsem se ho zbavit. TOM: Zbavit? David pokrčí rameny a vysvětluje. DAVID: Chucka. Tom okamžitě přikývne. Není potřeba nic říkat. TOM: Chápu. DAVID: Náhodou jsem ho potkal a on hned začal mluvit a mluvit. Nemohl jsem ho zastavit. TOM: Jo, je mistrem krátkých konverzací. DAVID: O tom mi povídej. Tom přikývne. TOM: Takže, můžeš mi říct, proč jsem posledních patnáct minut stál před hangárem nákladních lodí a nemohl jsem dovnitř? David se usměje. Je tu něco, co mu chce ukázat. DAVID: Ukážu ti to. A s tím David přejde ke dveřím a stiskne tlačítko. Dveře se pomalu otevřou. DAVID: Chtěl jsem si to přinést ze Země už nějakou dobu, ale až minulý týden jsem měl šanci. David vstupuje do hangáru spolu se zvědavým Tomem. INT. HANGÁR NÁKLADNÍCH LODÍ Je tu pár lodí a kontejnerů. Tom je překvapený, když vidí KULEČNÍKOVÝ STŮL. TOM: To je... kulečníkový stůl?


3

DAVID (úsměv): Je můj. Koupil jsem ho před čtyřmi lety, ale vypadá jako nový. TOM: Ty hraješ kulečník? DAVID: Hrával jsem hlavně na vysoké. Naučil jsem se to od táty. Tom si opatrně prohlíží stůl. TOM: Chápu. DAVID: Tak co na to říkáš? TOM: Je to - skvělé. David si všimne tónu jeho hlasu. DAVID: Nezníš moc nadšeně. TOM: Promiň, tak jsem to nemyslel. Je to jen proto, že jsem kulečník nikdy předtím nehrál. Neznám ani pravidla. David se tomu usměje. DAVID: Pak jsi snadná kořist. TOM: Naposled, když jsem to hrál, tak mě rozdrtili. DAVID: Jo, ale to bylo kdy? Na škole? TOM: Jo, bylo mi osmnáct. DAVID: Tak tobě dám první lekci. Ale pak CALLEN (z vysílačky): Horizontu-1 a doktoru Gallowayovi - prosím dostavte se do zasedací místnosti. David a Tom reagují. TOM: Obávám se, že tohle bude muset počkat. DAVID: Neboj se, jen tak lehce se z toho nevyvlíkneš. David odejde a Tom ho pomalu následuje. TOM (spíš pro sebe): Doufám, že na to zapomene. A když i Tom přidá do kroku STŘIH NA: EXT. HORIZONT Uvádějící záběr stanice.


4

INT. ZASEDACÍ MÍSTNOST DAVID, TOM, SIVEA, CALLEN, CHASE a CHRISTINE sedí kolem stolu. GRANT přechází kolem nich a v ruce drží dálkové ovládání. GRANT: Asi před hodinou se Horizont-7 vrátil z mise na M33-K56. CHASE: To mi zní povědomě. CALLEN: Je to planeta, kde jsme minulý rok našli Z.P.M. CHASE (vzpomíná si): V jedné z těch divných antických laboratoří. GRANT: A posledních pár měsíců jsme na tu planetu vysílali týmy, aby zjistili, jestli Antikové na té planetě nenechali něco užitečného. Christine přikývne. CHRISTINE: Pokud na té planetě byla antická laboratoř GRANT: - pak tam toho může být víc než jen to, co jsem našli. A také že je. Všichni se na něj zvědavě podívají. SIVEA: Horizont-7 něco našel. CHASE: Mimozemskej hotel? Plukovník se tomu usměje. GRANT: Něco lepšího. Stiskne tlačítko na ovladači. ZAHRNEME OBRAZOVKU Ta se aktivuje a ukáže nám zalesněnou oblast. Snímek byl pořízen z raketoplánu. Na povrchu můžeme něco uprostřed stromů spatřit. DAVID: Co je to? Grant přiblíží obraz. Pak se s úsměvem zeptá GRANT: Připadá vám to povědomé? NA REAKCE Jsou velice překvapeni. Téměř až omráčeni. TOM: Není to... ? Christine se zdá být užaslá.


5

CHRISTINE: Vypadá to jako... ZPĚT NA OBRAZOVKU Spatříme antické město, stejné jako Atlantis. CHRISTINE: ...Atlantis. GRANT (přikývne; s úsměvem): Je to antické město s naprosto stejnou architekturou. Všichni to vstřebávají. CHASE: Zatraceně dobrej mimozemskej hotel. A když držíme záběr na obrazovku a ukazujeme tak město... FADE OUT. KONEC TEASERU


AKT 1 FADE IN: (POZNÁMKA: Přes úvodní scénu běží titulky) EXT. VESMÍR - ZBLÍZKA NA VESMÍRNOU BRÁNU Hvězdná brána je umístěna kdesi v galaxii Triangulum. Otevře se a vyletí z ní raketoplán (DISCOVERY). Discovery okamžitě skočí do hyperprostoru. INT. DISCOVERY - KOKPIT Je tu Horizont-1 a Tom. Grant pilotuje. Cítíme z každého napětí, protože mají příležitost vidět antické město. GRANT: Budeme tam za pár minut. Christine nemůže skrýt své vzrušení. CHRISTINE: Tak dlouho jsem se chtěla dostat na Atlantis. Není to sice to samé, ale to mi nevadí. GRANT: Horizont-7 říkal, že obyvatelé o Nosah´trahově knize nic nevědí, ale kdo ví? CHRISTINE (ví, co Grant myslí): Něco se mohlo přehlédnout. Grant potvrzuje. TOM: Tak jako tak, určitě můžeme najít spoustu skvělých věcí. CHASE: Tak co víme o těch lidech? GRANT: Zatím nic moc. Říkají si Novokiané. Podle Horizontu-7 už v tom městě žijí po několik století. CHASE: Století. Tak to určitě bude útulné a hezké. Všichni potvrzují. ÚHEL NA TOMA a DAVIDA. Tom se obrátí na Davida. TOM: Tak už víš, kam ho přesuneš? Přece ho nehodláš nechat v hangáru? David uvažuje. DAVID: Ani ne... TOM: A co třeba do jídelny? Zbytek týmu si všimne jejich rozhovoru.

6


CHASE: Vo čem to vy dva mluvíte? TOM (úsměv): O Davidově kulečníkovém stole. Překvapené reakce. CHASE: Davidův kulečníkový stůl? CHRISTINE: Ty hraješ kulečník? DAVID (z jejich reakcí): Jo, hraju. Proč vás to tak překvapuje? Na chvíli si vymění pohledy. Pak Christiane s úsměvem odpoví. CHRISTINE: Jen, že... jsme neměli tušení, že... však víš, hraješ kulečník. Tom o něm prozradí další tajemství. TOM: A ne jenom to. Ten chlapec taky umí vařit. CHRISTINE: Oh? Umím si tě představit u hodně věcí... ale vaření? DAVID: Já mám jenom rád grilování. TOM: A taky je skromný. DAVID: Hej, já jsem tady. Mohli by jste o mě přestat mluvit? Okamžik ticha, kdy se tomu usmívají. SIVEA: Ten kulečník je nějaká hra? DAVID (úsměv): Jedna z nejlepších. CHASE (souhlasí): Několikrát jsem to hrál, když jsem se přidal k letectvu. GRANT: Pokud by se mě někdo ptal, tak jídelna je na kulečníkový stůl skvělé místo. David na chvíli uvažuje. Líbí se mu to. DAVID: Dobře. Dám to do jídelny. Grant reaguje na panel. GRANT: Přibližujeme se k planetě. A my jdeme na – EXT. VESMÍR - DISCOVERY Raketoplán opouští hyperprostor a přibližuje se k planetě podobné Zemi.

7


8

NÁSLEDUJEME DISCOVERY Jak vlétává do atmosféry planety. INT. DISCOVERY - KOKPIT ZÁBĚR NA výhled. Sledujeme sestup do atmosféry a po chvíli spatříme les a v dálce hory. Pak se před námi zjeví město, které vypadá jako Atlantis. TÝM Vstřebávají tento zážitek. CHRISTINE: Tohle se rozhodně nevidí každý den. Okamžik, kdy pokračují ve sledování města. VÝHLED Z OKNA Sledujeme, jak se před námi objeví celé město. Je to těžko popsatelný zážitek. ZPĚT Sivea náhle reaguje na své údaje. SIVEA: Zachytávám několik neobvyklých energetických výkyvů uvnitř města. Zvědavě na to reagují. GRANT: Horizont-7 si ve městě všiml velkého nárůstu energie. Ale Sivea zavrtí hlavou. SIVEA: Já vím, ale tyhle údaje jsou naprosto odlišné od těch, které jsem už viděla. Chase zachytí Sivein znepokojený pohled. CHASE (k Sivei): Něco nebezpečného? SIVEA: Zatím ne. TOM: Pak tedy - kupředu. GRANT: Hádám, že můžeme zjistit, co to bylo, zevnitř. A jdeme na – EXT. ANTICKÉ MĚSTO - DEN Zabereme město, když Discovery přistává. Blízko něj začíná les.


9

STŘIH NA: INT. ANTICKÉ MĚSTO - KOMNATA KOGIN - DEN (POZNÁMKA: Všechny interiéry ve městě jsou podobné těm na Atlantis, proto se nebudeme zdržovat jejich popisováním.) Najdeme tu KOGIN (ženu, kolem šedesáti let). Ačkoliv vypadá jako člověk, tak není. Její bělmo je totiž celé červené. Stojí před nějakým mimozemským zařízením. Je to několik modrých krystalů v kovovém válci. Krystaly vyzařují modré světlo. Otevřou se dveře a vstoupí muž. Je to MERESTUS. Je mu čtyřicet let a jeho oči jsou také červené. KOGIN: Ano? MERESTUS: Právě dorazili další návštěvníci. Byli přivedeni do vstupní síně. KOGIN: Očekávám, že se o ně dobře postaráte. MERESTUS: Samozřejmě. Děláme pro ně to nejlepší. Merestus drží chvíli ticha. Pak řekne něco, co ji překvapí. MERESTUS: Jeden z nich má dar. Z výrazu Kogin můžeme vyčíst, že nemá takové situace ráda. KOGIN: Chápu. (pauza) Setkám se s nimi. A z tohoto záhadného okamžiku... INT. ANTICKÉ MĚSTO - VSTUPNÍ SÍŇ Nalézáme se v hale podobné atlantické místnosti s bránou – jediné, co tu chybí, je hvězdná brána. Dva Novokiané vedou Horizont-1 a Toma do síně. Tým vstřebává tuto lokaci. GRANT (rozhlíží se): Je to tu působivé. CHASE (s úsměvem dodává): A útulné. TOM: Co je na tom tak překvapivého? (z jejich pohledů): Kolik těchhle věcí tady je? Atlantická expedice, expedice Destiny. Obě nalezly města jako je tohle. Pak, přátelský hlas KOGIN (mimo obr.): Návštěvníci! Jaké velké potěšení!


Tým se otočí za hlasem. NOVÝ ÚHEL Vidíme Kogin a Merestuse, stejně jako mladou novokianskou ženu (kolem dvaceti let). Náš tým na ně reaguje. KOGIN: Já jsem Kogin. Je mi potěšením vás přivítat na Remale. Tým potvrzuje. GRANT: Děkuji vám za přijetí. CHASE: Remala, to je hezké jméno. KOGIN: Jak už jsem říkala návštěvníkům před vámi, jsme připraveni poznat váš lid. GRANT: Já jsem John. A tohle je Christine, Tom, Sivea, David a Chase. Kogin je pozdraví zvláštním gestem hlavou. Pak ukáže na Meresta. KOGIN: Toto je Merestus. A pak ukazuje na ženu. KOGIN: A toto je má sedmá che´dahsh, Giralia. Mladá žena je fascinována cizinci. Ale když spatří Toma, náhle zpozorní. GIRALIA (k Tomovi): Ty máš dar. To přirozeně způsobí zmatení našich lidí. TOM: Promiňte? Kogin a Merestus si vymění pohledy. Neočekávali, že to Giralia prozradí. GIRALIA: Dar od Předků. Naši lidé uvažují. CHRISTINE: Předkové. Myslíte ty, co postavili toto město. Antiky. Giralia se usměje. GIRALIA: Ano, ale nikdy jsem neslyšela, že by jim někdo takto říkal. CHRISTINE (k Tomovi): Myslím, že mluví o antickém genu. DAVID (ke Giralii): Jak víte, že má gen? Než Giralia může odpovědět, promluví Kogin.

10


11

KOGIN: Máme způsob, jak zjistit kdo byl obdarován Předky. Všichni jsou překvapeni. Nikdo neví, co to znamená. Kogin to z jejich výrazů pochopí. KOGIN: Rádi vám to vysvětlíme. A když potvrzují, Tom pohlédne na Giralii. Usměje se. TOM: V tom případě... (tiše) ...hádám, že mám dar. Okamžik, kdy Giralia dává Tomovi svým pohledem najevo, že se jí líbí. Pak KOGIN (ke všem): Ti, co přišli před vámi, říkali, že tu nemohou dlouho zůstat. Doufala jsem, že vy by jste tu mohli zůstat na slavnostní hostinu. Tým reaguje na přátelské pozvání. GRANT: Rádi zůstaneme. Držíme záběr na Giralii, která obrátí svou pozornost zpět k Tomovi. Je zřejmé, že v něm něco vidí. Tom si toho všimne a usměje se na ni. A z tohoto okamžiku... EXT. ANTICKÉ MĚSTO - VEČER Záběr na město zvané Remala. INT. REMALA - JÍDELNÍ HALA - VEČER Když máme možnost podrobnějšího pohledu, vidíme, že tato místnost je jakousi předělávkou zasedací místnosti na Atlantis. U stolu sedí Horizont-1 s Tomem, Giralií, Merestem, Kogin a dalšími dvěma Novokiany. Kogin, která sedí v čele stolu, pozvedne pohár plný zlatavé tekutiny. Novokiané také a naši lidé to nakonec udělají také. KOGIN: Děkujeme Předkům, za toto jídlo a naše hosty. A s tím Novokiané na naše lidi kývnou. Ti se napijí z pohárů. Z reakcí pochopíme, že to chutná překvapivě dobře. CHASE: Ah... šumivý. Je to jako víno. MERESTUS: Říkáme tomu Trequali, nápoj určený jen pro zvláštní příležitosti. CHASE (úsměv): Takové, které by neměly skončit.


KOGIN: Prosím, rádi se s vámi podělíme o naše znalosti. Zvláště s těmi, kdo jsou potomci Předků. Naši lidé mají spoustu otázek. Nakonec jednu z nich položí Grant. GRANT: Stále říkáte Antikům Předkové. Kogin přikývne. KOGIN: Ano. Chápu, že vás to mate. (vysvětluje): Před mnoha lety jsme byli podobní vám. Byli jsme přímými potomky Předků. TOM: Myslíte tím, že jste byli lidé? Novokiané si vymění pohledy. Tohle je špatná část jejich historie. CHRISTINE: Co se stalo? Kogin s Merestem na sebe pohlédnou. Čeká na to, jestli se s nimi o tuto skutečnost Kogin podělí. KOGIN: Před několika stoletími jsme nalezli toto město pomocí mapy, která byla v našem původním světě. Žili jsme tu po mnoho let, než jsme se setkali s nepřítelem... alianci, která si říkala Impérium Vládců. Z výrazů týmu Novokiané poznají, že už o nich naši lidé slyšeli. MERESTUS: Vy už jste o nich slyšeli. DAVID: Jo. KOGIN: Impérium nás porazilo a uvalilo na nás spoustu zákonů. Novokiané žili pod jejich zákony několik let. Až jsme se nakonec vzbouřili a pokusili se je vyhnat z našeho světa. Bohužel to nedopadlo dobře. (pauza) Mnoho z nás bylo popraveno. MERESTUS (vysvětluje): Sluhové Impéria, rasa známá jako Draqové, vyvraždili miliony z nás. Zamořili nás epidemií. Náš tým na to reaguje. Soucítí s Novokiany. MERESTUS: I tak nás přežilo dostatek. KOGIN: Netrvalo to dlouho, než jsme pochopili, že jsme imunní díky daru Předků. SIVEA (chápe): Říkáte, že antický gen vás dělá imunními proti té nemoci? Kogin přikývne.

12


KOGIN: Nicméně, ta nákaza u přeživších pozměnila jejich geny a vytvořila z nic něco, co jsem v životě neviděla. (z jejich reakcí): Objevili jsme specifickou substanci, kterou potřebujeme k přežití. Nikdo proti té nemoci není imunní. Jen žijeme o trochu déle, ale brzy bude konec. MERESTUS: Jen tato substance nás drží při životě. Bylo to vyvinuto jedním z našich vědců. Šíří se to do všech chodeb a pokojů. TOM: To musely být ty výkyvy energie, které jsme zaznamenali. MERESTUS (přikývne): Energetické hodnoty toho stroje jsou extrémně vysoké. SIVEA: Nepociťujete nějaké psychické problémy? KOGIN: Ne. Někteří z nás to dokonce chápou jako nutnost k vytvoření nových Novokianů. GRANT: A co Draqové? KOGIN: Po tom, co rozšířili nákazu, opustili náš svět. Nechali nás pomalu umřít, netušili, že někdo dokáže přežít. CHASE (přikývne): Naštěstí pro vás, to podělali. Merestus pohlédne na Kogin a my si všimneme, že čeká, jestli jim neodhalí ještě něco. Ale po chvíli promluví Christine. CHRISTINE: Takže všichni vaši lidé stále mají antický gen? KOGIN: Narodili jsme se s ním. Je to naše přirozená část. Cestovaly jsme k hvězdám v naději, že nalezneme klid. (dodává) Nikdy jsme neočekávali návštěvníky. Giralia pohlédne na Toma. GIRALIA: Jedno naše staré moudro říká, že ten kdo je obdarován Předky, je určen k vykonání velkých věcí. Tom reaguje na její slova. Konečně si všimne, že se o něj zajímá. TOM: Hádám, že to budou samé dobré věci. Kogin s Merestem si vymění pohledy. Nelíbí se jim Giralianino zalíbení v Tomovi. Pohledy si vymění také David s Tomem. Oba vědí, že se Giralii líbí a David se na Toma usměje. GRANT: Říkala jste, že jste cestovali ke hvězdám? (chápe): Vy jste na tuto planetu přicestovali.

13


14

KOGIN: Ne. Ve skutečnosti jsme tu přistáli kvůli problému s městským hyperpohonem. Očekáváme, že pohon bude znovu schopný provozu během několika dalších dnů. GIRALIA (k hostům): Možná by jste tu mohli zůstat, dokud neodejdeme. (pohlédne na Toma): Jsem si jistá, že se toho navzájem můžeme hodně naučit. Tým si vymění pohledy, zní jim to dobře. Christine promluví dřív než ostatní. CHRISTINE: Já osobně bych si určitě chtěla prohlédnout město. CHASE: A pokud potřebujete pomoc s hyperpohonem, jsem váš člověk. KOGIN (rychle): Ne! Tým na to reaguje. Pochopí, že je tu něco, co jim Novokiané neřekli. KOGIN: Nejste tu kvůli práci. Jste našimi hosty. (s naštvaným pohledem na Giralii): A budeme rádi, když tu nějaký čas zůstanete. Naši lidé pochopí, že se něco děje, ale rozhodnou se mlčet. GRANT (úsměv): Děkuji. Je to od vás velice laskavé. Držíme záběr na Kogin, která potvrzuje. Ale stále nepřátelsky hledí na Giralii ČASOVÝ POSUN NA: INT. REMALA - KOMNATA KOGIN - NOC Kogin přechází po své komnatě. Po chvíli vstoupí Giralia. GIRALIA: Chtěla jsi mě vidět? Kogin se zastaví a pohlédne na Giralii. KOGIN: Neměla jsi žádné právo jim dovolit nechat je tu déle. Čím déle tu budou, tím více otázek budou mít. Giralia reaguje na její slova. Není překvapená. GIRALIA: Dovolila jsem jim to, protože jeden z nich má dar. Věřím, že by se k nám mohl přidat. KOGIN: Proto tu nejsme. GIRALIA (tvrdohlavě): Není čas na to, abych si zvolila svého prvního che´dahshe? Proč to nechceš dovolit?


15

KOGIN: Protože jediný člověk nestojí za námahu. Giralia ví, že má Kogin pravdu, ale stejně s ní nesouhlasí. KOGIN (z Giraliiny reakce): Vybrala jsem si tě jako svou che´dahsh, což znamená, že se budeš řídit mými rozkazy. Chci, aby ses držela dál od těch návštěvníků. Ale Giralia s tím nesouhlasí. GIRALIA: Nemůžu ti nic slíbit. A s tím Giralia odejde. KOGIN (volá): Giralie! Ale ta je už pryč. V Kogininých očích je náhle naprostá zloba. A z tohoto okamžiku FADE OUT. KONEC AKTU 1


16

AKT 2 FADE IN: EXT. REMALA - NOC Záběr na město. Nyní je hluboká noc. INT. REMALA - UBIKACE PRO HOSTY - NOC Je to pokoj podobný tomu, který má Kogin. Akorát je větší, aby se do něj vešlo více lidí. Je tu Horizont-1 a Tom. Každý má na sobě normální oblečení, zbraně jsou položeny bokem. Sedí pospolu a diskutují. GRANT: Tak jak se vám líbí náš malý výlet? CHASE: Tihle Novokiané jsou určitě zajímaví. DAVID: Spíš tajemní. Sivea zavrtí hlavou. SIVEA: Myslím, že je zřejmé, že před námi něco tají. GRANT: Taky bych řekl. Christine zkouší zůstat optimista. CHRISTINE: Když zvážíme jejich historii, tak je jasné, že jsou opatrní vůči cizincům. A když se na ni všichni podívají. CHRISTINE (pokrčí rameny): Možná, že to je divné. TOM: Nemám nic proti další tajemné misi. DAVID: Já s tím taky nemám problém, dokud se nezmění v hrozbu. TOM: Dobrý postřeh. Náhle se ozve klepání na dveře. GRANT: Vstupte. Otevřou se dveře a vstoupí Giralia. GRANT (překvapeně): Giralie. GIRALIA: Doufám, že jsem vás nevyrušila. Tým si vymění pohledy. Nevědí, proč tu je. GRANT: Ne, vůbec ne.


17

GIRALIA: Jen jsem chtěla vědět, jestli jste spokojeni s vašim ubytováním. Ale její oči se znovu zaměří na Toma. Všichni si toho všimnou. GRANT: Jsme spokojeni, díky. GIRALIA: Pak jsem spokojena i já. Pak začne odhalovat skutečné důvody svého příchodu. GIRALIA (k Tomovi): Doktore Gallowayi. Ráda bych, kdyby jste strávil nějaký čas se mnou. Náš tým překvapeně reaguje. Tohle od ní neočekávali. TOM: Ehm.. GIRALIA (s úsměvem): Jste vědec, že? TOM: Ano, to jsem. GIRALIA: Také se věnuji vědě. Věřím, že je tu pár věcí, které vás budou fascinovat. Tom se otočí na plukovníka. Ten přikývne, ale zároveň dává svým pohledem najevo, že se má mít Tom na pozoru a získat nějaké informace. TOM: Tak dobře. Giralia je potěšena. Usměje se. STŘIH NA: INT. REMALA - VSTUPNÍ HALA - NOC Hala se zdá být prázdná, až na jednoho nebo dva Novokiany v pozadí. Je tu tma. Světla nesvítí. Najdeme Toma s Giralií, jak spolu mluví. Uprostřed konverzace: TOM: Musím říct, že jsem tímto městem ohromen. Musí to být úžasné tady žít. Giralia se usměje. GIRALIA: Je to tu pohodlné. A jak říkáte možná i úžasné. Začnou stoupat po schodech. TOM: Vaši lidé vypadají velice vyspěle. (z jejího pohledu): Myslím tím, že jste dokázali zprovoznit celé město už před lety. GIRALIA: Měly jsme velké štěstí, které nám seslali sami Předkové. V našem původním světě jsme nalezli několik záznamů a map.


TOM: Kde je váš původní svět? Do Giraliina hlasu se vetře smutek. GIRALIA: Byl zničen Impériem už před mnoha lety. Tom přikývne. TOM: To je mi líto. GIRALIA: Slyšela jsem spoustu příběhů o starém světě a jeho kráse před příchodem Impéria. (rozmáchne rukama) Ale teď je naším domovem toto město. Remala je vše, o čem jsme kdy snili. Tom se usměje a ze stejného důvodu je trochu smutný. TOM: Vím jaké to je. Považuji Horizont za svůj domov víc, než Zemi, planetu, na které jsem se narodil. Giralia na něj pohlédne. Zdá se jím být fascinována. GIRALIA: Máme spoustu společného. Pak pomalu přechází ke dveřím na balkón. Ty jsou zavřené. Giralia přejede rukou přes vstupní panel a dveře se otevřou. EXT. REMALA – BALKÓN - NOC Máme zde výhled na celé město. Je to ale jiný pohled než na Atlantis, protože tady jsme obklopeni stromy. TOM: My jsme objevili první antické město už před lety. Ale stále mě to fascinuje. GIRALIA: Toto je mé nejoblíbenější místo. V noci je tu nádherný výhled, pokud zrovna necestujeme vesmírem. TOM (rozhlíží se): Antikům muselo trvat desítky let, něco takového postavit. Vymění si pohledy. Tom nemůže zakrýt, že se mu Giralia líbí. Její rudé oči v noci žhnou jako plameny. GIRALIA: Povězte mi něco o místě, ze kterého pocházíte. Jaké to tam je? Tom chvíli mlčí. Zdá se, že váhá. Pak začne mluvit o Zemi. TOM: Je to skvělé místo, ale já tam moc často nechodím. GIRALIA: Jistě vám musí chybět. Ale Tom zavrtí hlavou a upřímně odpoví. TOM: Ani ne.

18


GIRALIA: Nemáte rodinu, ke které by jste se vracel? Tomovi je toto téma lehce nepříjemné. TOM: Mám. Moji rodiče a sestra žijí v Kanadě. To je jedna ze zemí na mém světě. Ale poslední dobou je nevídám. GIRALIA: Proč ne? Tom zavrtí hlavou. TOM: To je dlouhý příběh. (z jejího pohledu): Kdykoliv někam projdu bránou, tak uvažuju, jestli se ještě někdy vrátím. Nemohu jít teď domů za rodinou. (pauza) Navíc jsou mi lidé z Horizontu mou druhou rodinou. Je překvapený tím, že jí řekl své pocity i když se většinou nesvěřuje a už vůbec ne cizím lidem. TOM: Ale dost už o mě. Co ty? Máš tu rodinu? Giralia se usměje, ale my si všimneme, že jí toto téma také není příjemné. GIRALIA: Novokianská společnost se od té vaší liší. (z jeho pohledu): Nemám otce ani matku. Ale všichni Novokiané na Remale jsou má rodina. TOM (zvědavě): Počkej, jak to že nemáš žádné rodiče? Jak jsi se mohla narodit? (vzpomíná si): Nenazvala tě Kogin svou sedmou che´dahsh nebo tak nějak? Myslel jsem, že to je něco jako dcera. Giralia na Toma pohlédne záhadný pohledem. GIRALIA: Je tu něco, co ti chci ukázat a pomoci ti tomu porozumět. A když na tato záhadná slova Tom reaguje... INT. REMALA - KOMNATA PHASITY - NOC Tato komnata je další napodobeninou Atlantis, ostatně jako všechno tady. Je tu mimozemské zařízení, které jsme mohli vidět v Koginině komnatě. Vydává to bzučivý zvuk. Tom s Giralií vstoupí. Tom je tím okamžitě uchvácen. TOM: Co je to? Giralia pomalu přistoupí ke krystalům. GIRALIA: Toto je Phasita, duch života. Tom je užaslý.

19


20

TOM: Přál bych si mít tu skener nebo aspoň kameru. Ale Giralia mu podá ruku. Chce, aby Tom přistoupil blíž. GIRALIA: Pojď... Tom váhá. Zvažuje situaci. Pak uchopí její ruku a přistoupí blíž. GIRALIA: Díky tomuto dokázali Novokiané přežít několik generací. TOM: Nerozumím tomu. GIRALIA: Brzy pochopíš... to ti slibuji. Pomalu přemístí Tomovu ruku na krystal. ZBLÍZKA NA KRYSTALY Jakmile se jich Tom dotkne. V krystalech začne pulsovat a nakonec do Tomovy ruky vjede jakási energie. TOM Reaguje. Není to nepříjemný pocit. TOM: Co se stalo? GIRALIA Pohlédne na něj s potěšeným úsměvem. GIRALIA: Už brzy budou všechny otázky na rasu Novokianů zodpovězeny. ZBLÍZKA NA JEJICH RUCE Vidíme jak se drží a pak náhle energie pronikne do obou. Jsou spojeni. TOM Pohlédne na jejich ruce a vstřebává tento zážitek. A z tohoto okamžiku... FADE OUT. KONEC AKTU 2


AKT 3 FADE IN: EXT. REMALA - DEN Záběr na město. Dole na obrazovce se objeví nápis: O DVA DNY POZDĚJI A my slyšíme Tomův hlas TOM: Ani nemůžu popsat jak skvělý pocit to byl. INT. REMALA - JÍDELNÍ HALA - DEN Začínáme záběrem na Toma, jak přechází po hale. Vypadá velice vzrušeně. Rozhodně jsme ho takhle ještě neviděli. TOM: Musím uznat, jak moc se mi tohle město líbí. Tohle je přesně ten důvod, proč jsem se přidal k I.S.G.C. Rozšíříme záběr a odhalíme Granta a Christiane a také Kogin s Giralií. KOGIN (úsměv): Jsem ráda, že se vám prohlídka líbila. TOM: Děláte si srandu? Bylo to perfektní. Grant s Christine jsou překvapeni Tomovým neobvyklým chováním. CHRISTINE (úsměv; o Tomovi): Vzal mi ta slova z úst. GRANT: A podal to mnohem lépe. Kogin potvrzuje. Pak KOGIN: Bohužel, nemáme víc času. TOM: Vlastně jsem si myslel, že by jste nás tu mohla ještě pár dní nechat. (z pohledů): Chci říct, že je tu toho spoustu, co se můžeme navzájem naučit. Kogin se usměje. Ale i tak se jí to nelíbí. KOGIN: Rádi bychom vám toho nabídli mnohem více, ale Novokiané se necítí příliš bezpečně dlouho na jednom místě. Kvůli naší historii. Tom přikývne, ale je velmi zklamaný. Grantovi by nevadilo zůstat déle, ale respektuje Koginino rozhodnutí. GRANT: Oceňujeme vaši pohostinnost. A doufáme, že naši lidé zůstanou v kontaktu.

21


22

Ale Tom to nechce přijmout. TOM: Ne, počkejte chvíli. Plukovníku... GRANT: Tome? Tom se znovu otočí ke Kogin. TOM: Nemůžete nás držet stranou. Dlouho jsme hledali místo, jako je tohle. Kogin zvažuje jeho slova. Grant s Christine si vymění pohledy, něco je s Tomem v nepořádku. Po chvíli se Giralia otočí na Kogin. GIRALIA: Není žádný důvod, proč by nemohli zůstat, dokud nebudeme připraveni k odchodu. Kogin se to vůbec nelíbí. Ale po chvíli KOGIN: Dobrá tedy. S kývnutím Kogin odejde. Christine s Grantem si vymění pohledy. Uvědomují si, že se něco děje. INT. REMALA - UBIKACE PRO HOSTY - DEN Jsou zde David, Grant, Chase, Christiane a Sivea - diskutují o situaci. DAVID (ke Grantovi): Myslíte si, že s ním Giralia něco udělala? Grant zavrtí hlavou, když uvažuje. GRANT: Všechno co vím je, že Tom se začal chovat... divně. CHRISTINE (souhlasí): Zdá se, že už jenom myšlenka na opuštění města se mu hnusí. CHASE: No, s tím mu dám za pravdu. Tohle místo je hezký. A taky je tu přece Giralia. GRANT: Znají se jen dva dny. CHASE: Musíte mu závidět, pane. Grant na Chase pohlédne - tohle tím nemyslel. SIVEA: V posledních dvou dnech strávil Tom spoustu času s Giralií. Mohla mu něco udělat. GRANT: Taky si myslím. STŘIH NA:


23

INT. REMALA - KOMNATA KOGIN - DEN ZBLÍZKA NA modré zářící krystaly. Rozšíříme záběr a spatříme Kogin, která stojí před nimi a rukou se jich dotýká. V pozadí do místnosti vstoupí Merestus. MERESTUS: Chtěla jste mě vidět? Kogin chvíli mlčí. A když promluví, je více než zřejmé, že je naštvaná. KOGIN: Znovu porušila mé jasné instrukce. Ukázala návštěvníkovi Phasitu. Všimla jsem si toho, když dnes mluvil. Merestus se pokouší být optimistický. MERESTUS: To by neměl být žádný problém. On má přeci také dar. Ale Kogin se to nelíbí. Otočí se na Meresta. KOGIN: Tohle není správné, Mereste. On na to nebyl pořádně připraven. Merestus je stále optimistický. MERESTUS: Alespoň nám to dává příležitost nepozorovaně pracovat. Až to tu opustíme, jeho lidé nás nebudou schopni vystopovat. Ale Kogin to nepřesvědčilo. Nelíbí se jí, že jsou k tomuto přinuceni. Merestus si je toho vědom. MERESTUS: Vím, že jsi nechtěla, aby se to stalo takhle, Kogin. A já tomu rozumím. Ale musím připomínat, že je to jen kvůli přežití našich lidí? (pauza) Návštěvníci musí okamžitě odejít! Kogin ví, že Merestus má pravdu. KOGIN: Nebudou souhlasit s odchodem bez jednoho ze svých lidí. MERESTUS: Pak jim nedáme jinou šanci. A když Kogin zvažuje jeho slova... INT. REMALA - CHODBA Tom s Giralií schází chodbou dolů. Míjejí kolem sebe skupinu Novokianů. Vidíme, že Tom je určitě jiný. Giralia se pokouší o konverzaci: GIRALIA: Ten plukovník Grant. Znáš ho dlouho?


24

Tom vypadá trochu nepřítomně a mne si ruku. TOM: Jo, on a můj otec spolu sloužili. Ale Tom se zastaví. Něco ho napadlo. TOM: Giralio, poslouchej mě. Možná to bude znít trochu zvláštně, ale... GIRALIA: Co se děje? Tom chvíli mlčí, pak odpoví TOM: Začínám mít z tohohle místa divný pocit. Z nějakého důvodu se mi příčí myšlenka na odchod. Giralia reaguje. Přistoupí k němu blíž a usměje se. GIRALIA: To je dobré, Tome. TOM (nevěřícně): Dobré? GIRALIA (úsměv): Ano. To znamená, že Phasita už začala pracovat. Tom reaguje. Začíná pochybovat. TOM: O čem to mluvíš? Ale Giralia se dotkne jeho tváře. GIRALIA: Můžeš to cítit. Tu změnu. Tu příležitost velkoleposti, která se ti otevírá. ZBLÍZKA NA TOMA Přijímá její slova i když neví, co to znamená. Pochopí, že se začíná měnit. TOM: Co se to sakra děje? GIRALIA: Pojď se mnou. Znovu uchopí jeho ruku a přejdou ke dveřím na konci chodby. Giralia pomalu přejede rukou přes panel a dveře se otevřou. INT. REMALA - TOMŮV POKOJ - DEN Je to stejný pokoj, jako ostatní a najdeme tu také zařízení s krystaly. Tom s Giralií vstoupí a Tom si okamžitě všimne přístroje. GIRALIA: Prostě se tím jen nech unášet. (zvedá mu ruku): Brzy najdeš ducha života v celé Remale.


25

TOM Pomalu se přiblíží ke krystalům. Energie z krystalů přechází do Tomova těla. ZBLÍZKA NA TOMA Pomalu se začíná měnit. Jeho tvář, hlavně se mu ale začíná červenat bělmo. Mění se na Novokiana. GIRALIA S úsměvem to sleduje. GIRALIA: Čekala jsem dlouho na svého prvního che´dahshe. Opravdu jsi byl poslán Předky. TOM Náhle ho zaplaví bolest. Spadne na podlahu a modrá energie proudí jeho tělem. GIRALIA: Neodporuj tomu. Už brzy to skončí. Giralia klekne ke zmítajícímu se Tomovi. Pohlédne na něj a my také. Vidíme, že teď vypadá úplně přesně jako Novokian. A z tohoto okamžiku... FADE OUT. KONEC AKTU 3


26

AKT 4 FADE IN: INT. REMALA - UBIKACE PRO HOSTY - DEN Záběr na dveře, které se pomalu otevírají. Dovnitř vstoupí Merestus se čtyřmi ozbrojenými Novokiany. Rozšíříme záběr a odhalíme zbytek týmu, až na Toma. Reagují na zbraně. GRANT: Co to má sakra znamenat? Merestus míří na Granta svou zbraní. MERESTUS: Přišel jsem vám sdělit, že nadešel čas, aby jste opustili město. Tým reaguje, nejsou ani moc překvapeni. DAVID (k Merestovi): Kde je Tom? Merestus se usměje. MERESTUS: Doktor Galloway lituje, ale nepřipojí se k vám. GRANT: Radši bychom to slyšeli od něj. MERESTUS: Plukovníku, nechtěli jsme, aby to takto dopadlo, ale stalo se a vy musíte jednat rozumně. A když tým reaguje... INT. REMALA - TOMŮV POKOJ - DEN Zblízka na Toma - Novokiana, který leží na gauči blízko mimozemskému zařízení. Je stále trochu zmatený, když se ho dotkne ruka. GIRALIA: Tome? Tom se na ni podívá a my oddálíme záběr. Spatříme Giralii, která sedí u gauče. TOM (slabě): Co jsi mi to udělala? GIRALIA: Nyní jsi jeden z nás. (usměje se): Jsi můj che´dahsh. Tom se cítí odlišně. Ale pomalu nabere sílu a posadí se. Pohlédne na ruce, které teď jsou rukami Novokiana. TOM: Takhle udržujete svou rasu. Proto jste dokázali tak dlouho přežít. Giralia ho pozorně sleduje. GIRALIA: Během mutagenického procesu jsme prošli zlepšením naší mysli.


27

TOM: Já vím. Nemůžu to říct jistě, ale stejné je to i se mnou. Pomalu k němu přejde. GIRALIA: Je to, protože jsi obdarován, Tome. Tvým osudem bylo stát se jedním z nás. TOM: Posledních pět let bylo velice těžkých. Teď konečně cítím, že někam patřím. Giralia přikývne. Ráda to slyší. A z tohoto okamžiku... INT. REMALA – CHODBA - DEN Horizont-1 je veden chodbou. Míří na ně zbraněmi. Každý z Novokianů i Merestus míří na jednoho člena týmu, který je neozbrojený. GRANT: Kdyby jste nám náhodou chtěli vysvětlit o co tady sakra jde, tak teď je vhodná doba. Merestus nejeví žádné známky lítosti. MERESTUS: Nechtěli jsme, aby se toto stalo. Kdyby šlo vše podle plánu, mohly se naše cesty rozdělit a vy by jste nikdy nevěděli pravdu o našich lidech. SIVEA: Co tím myslíte? Ale Merestus nechce odpovědět. CHRISTINE: Tak nás alespoň nechte promluvit si s Tomem. Nemyslím si, že to Kogin všechno schválila. MERESTUS: Kogin vydala rozkaz. Není nic dalšího, co bych měl říct. DAVID (naštvaně; k Novokianům): Vy víte, že se pro Toma vrátíme a srazíme vás na kolena. MERESTUS: Můžete to zkusit. A s tím vejdou do – INT. REMALA - TRANSPORTNÍ MÍSTNOST - DEN Malá místnost na konci chodby. Uprostřed místnosti je transportér a v rohu ovládací panel. Merestus přejde k panelu a stiskne tlačítko. MERESTUS: Jsme připraveni přenést cizince pryč z města podle plánu. NOVOKIANSKÝ NAVIGÁTOR (z vysílačky): Rozumím. Merestus se otočí k týmu. MERESTUS: Stoupněte si na transportér. A z reakcí týmu –


INT. REMALA - TOMŮV POKOJ - DEN Jako předtím. Giralia opatrně promlouvá k Tomovi. GIRALIA: Tvoji přátelé jsou právě transportováni pryč z města. (z jeho ohledu): Obávám se, že je to nezbytné. Tohle by nikdy nepřijali. Je důležité říci, že i když se Tom změnil, tak v něm stále nějaká stará část zůstala. TOM: Rozumím, ale neublížíte jim, že? GIRALIA: Samozřejmě, že ne. Tom potvrzuje, ale i tak je smutný. Giralia si toho všimne. GIRALIA: Tome? TOM: Není to pro mě lehké... Postaví se. TOM: Jsou to mí přátelé. Strávil jsem s nimi více než tři roky. GIRALIA: Ale nemůžeš s nimi zůstat. Jak dlouho jsi žil se svou rodinou na Zemi, než jsi začal cítit, že tam nepatříš? Kolik domovů jsi měl? Stejně jako přátelé, tak i rodina přichází a zase odchází. Tom bere na vědomí její slova. Cítí se lehce rozporuplně. Náhle ZÁBĚR NA DVEŘE Otevřou se a dovnitř vstoupí Kogin a dva ozbrojení Novokiané. Giralia s Tomem reagují. Nevědí, co mají čekat. GIRALIA: Kogin? KOGIN (pevně): Přišla jsem vás odtud odvést. Ale Giralia zavrtí hlavou. GIRALIA: To není potřeba. Mám vše pod kontrolou. Ale Kogin o tom není přesvědčená. KOGIN: Nemáš žádné zkušenosti s přeměnou, nikdy jsi to neměla dělat bez mého povolení. GIRALIA: Ale on neodporoval! Kogin uvažuje, pak pohlédne na Toma. KOGIN (ke Giralii): Vždy jsem obdivovala tvé schopnosti, Giralie. Ale máš se ještě co učit.

28


29

S tím Kogin kývne na stráže. Ti namíří zbraně na Toma, který reaguje. GIRALIA (ke Kogin): Co to děláš? KOGIN (o Tomovi): Odporuje mnohem více, než si myslíš. Pokouší se potlačit vliv Phasity. Klame tě. A když Giralia reaguje INT. REMALA - TRANSPORTNÍ MÍSTNOST - DEN Jako předtím. Merestus a další čtyři Novokiané míří zbraněmi na Horizont-1. Když tým nehodlá uposlechnout, Merestus k nim nebezpečně vykročí. MERESTUS: Řekl jsem - stoupněte si na ten transportér! NA HORIZONT-1 Vymění si pohledy. Nechtějí to jen tak vzdát. Pak pomalu přecházejí k transportéru. NA GRANTA Když se dostane celkem blízko k jednomu ze strážných. GRANT (k Merestovi): Je mi líto, ale my svoje lidi neopouštíme. A najednou Grant zaútočí na strážného. ZBYTEK TÝMU Dělá to samé. Útočí na zbylé strážné. MERESTUS Chystá se stisknout tlačítko na komunikačním panelu, když na něj zaútočí David. GRANT Sebere jednomu strážnému zbraň a zastřelí ho. CHRISTINE Zápasí s jedním ze strážných, když ten dostane zásah ze zbraně a skácí se na zem. Grant ho zabil. Vymění si s Christine kývnutí.


30

SIVEA Svým bojovým uměním zaměstnává dalšího strážce. Nakonec ho kopem do obličeje sundá na podlahu. DAVID a MERESTUS Zápasí spolu, dokud mu David nesebere zbraň a nestřelí ho. NORMÁLNÍ POHLED Vidíme Horizont-1 a přemožené Novokiany. Grant zkoumá puls jednoho z Novokianů. GRANT: Jsou jenom omráčení. CHASE: Aspoň víme, že nás nechtěli zabít. SIVEA: Něco mi říká, že je brzy najdou ostatní. Ale Granta něco napadlo. GRANT: Tak budeme muset získat čas. INT. REMALA - NAVIGAČNÍ STANOVIŠTĚ - DEN Vidíme Novokiana u panelu, který sleduje pět teček na transportéru. Po chvíli ty tečky zmizí. Navigátor aktivuje vysílačku. NOVOKIANSKÝ NAVIGÁTOR (do vysílačky): Potvrzuji, že byli přeneseni z města. MEZISTŘIH S: INT. REMALA - TOMŮV POKOJ - DEN Kogin reaguje na zprávu. KOGIN: Výborně. Začněte startovat. NAVIGÁTOR: Samozřejmě. Kogin se otočí na Toma. KOGIN: Teď nás opusťte, musíme dokončit transformaci. Strážní odejdou a Kogin uchopí Tomovu ruku a bere ji ke krystalům.

KOGIN: Spoustu lidí zkoušelo odporovat, doktore Gallowayi. I já jsem odporovala. Než jsem se konečně podrobila Phasitě. A s tím Giralia s obavou pohlédne na Toma.


31

TOM Je donucen stát před krystaly. Náhle Další z modrých paprsků vletí do Tomova těla. Ten se zřítí na zem v bolestivých křečích. STŘIH NA: EXT. REMALA - DEN Město se začne otřásat a my slyšíme nabíhání motorů. Pak se po chvíli město začne zvedat ze země a stoupá nahoru. INT. REMALA - CHODBA Tým opatrně prochází chodbou. Náhle reagují na otřesy a hluk. CHASE: To musí být městský pohon. CHRISTINE: Jestli vážně letíme do vesmíru, jak se odsud dostaneme? SIVEA: Jediná možnost, jak zabránit skoku do hyperprostoru, je najít a deaktivovat Z.P.M. CHASE (k Sivei): Mohla by jste to najít pomocí skeneru? SIVEA: Ano. Ale David se stále bojí o Toma. DAVID (ke Grantovi): Pane, měli bychom najít Toma dřív než bude pozdě. Bůhví, co tam s ním provádějí. GRANT: Souhlasím. Siveo, Christiane a Chasi, vy najděte Z.P.M. My s Davidem zkusíme najít Toma. Bohužel nevíme, jestli nemonitorují naše rádiové spojení, takže budeme muset udržet rádiový klid. CHASE (přikývne): Ano, pane. GRANT: Tak jdeme na to. A s tím se rozdělí na dvě skupiny. FADE OUT. KONEC AKTU 4


32

AKT 5 FADE IN: EXT. VESMÍR Otevře se nám záběr na antické město, oddalující se od planety. Pomalu proplouvá otevřeným prostorem. A jak se město pohybuje – INT. ANTICKÉ MĚSTO – CHODBA Sivea, Chase a Christine opatrně prochází jednou z chodeb. Mají s sebou novokianské zbraně. Sivea kontroluje skener. SIVEA (ze skeneru): Jsme čím dál tím blíž. Místnost se Z.P.M. je v téhle části města. CHASE: Kolik “odporu” očekáváme? SIVEA: Několik Novokianů je kolem Z.P.M., ale to by neměl být problém. CHRISTINE (s obavami): Nemyslíte si, že nás nenechají odejít, když jim deaktivujeme systémy? Ale Chase vypadá sebejistě. CHASE: S trochou štěstí bych měl být schopný selektivně shodit jejich hlavní systémy... věci, díky kterým fungují třeba transportéry. (přidává) Ale někdo mi musí překládat. CHRISTINE: To zní jako plán. A jak scházejí stále níž chodbou – INT. ANTICKÉ MĚSTO – TOMŮV POKOJ Kogin opět komunikuje s novokianským navigátorem. Giralia je u Toma, který nyní sedí na gauči; dá se říct, že už je víc ovlivněn “Phasitou” než předtím. NOVOKIANSKÝ NAVIGÁTOR (z vysílačky): Do minuty budeme připraveni skočit do hyperprostoru. KOGIN: Velmi dobře. Proveďte, jakmile to bude možné. NOVOKIANSKÝ NAVIGÁTOR (z vysílačky): Ano, Kogin. Kogin se na chvíli zadívá na Giralia a Toma. GIRALIA (jemně; k Tomovi): Brzy budeš jedním z nás, Tome. Prosím, poddej se tomu. Tom se cítí docela oslabený. Má problémy s tím, aby odolal.


33

TOM (slabě): Nemůžu... nemůžu být jedním z vás... Kogin přechází na místě; stále je pozoruje. GIRALIA: Když tomu nebudeš odporovat, bolest brzy ustane. V tom – NOVOKIANSKÁ STRÁŽ (z vysílačky): Kogin, jste tam? KOGIN: Mluvte. NOVOKIANSKÁ STRÁŽ (z vysílačky): Dva z návštěvníků byli objeveni v jedné z městských chodeb. Kogin a Giralia na to reagují. KOGIN: Myslela jsem si, že byli transportování mimo město! NOVOKIANSKÁ STRÁŽ (z vysílačky): Museli nějak přemoci naše lidi. Kogin rozčileně reaguje – věděla, že budou jen potíže. Chvíli zvažuje své možnosti. Pak – KOGIN: Chci, abyste mi je sem předvedli! NOVOKIANSKÁ STRÁŽ (z vysílačky): Ano, Kogin. A s tím jdeme do – INT. ANTICKÉ MĚSTO – CHODBA Sivea, Chase a Christine se se zbraněmi v pozoru pomalu pohybují chodbou dolů. Přicházejí k zavřeným dveřím na konci chodby. Okamžik, kdy zabezpečují okolí. Pak... ...si vymění kývnutí. A s tím se rozmístí na pozicích kolem dveří. Christine začne pracovat s panelem u dveří. A za okamžik se dveře otevřou a my vidíme do – INT. ANTICKÉ MĚSTO – ŘÍDÍCÍ MÍSTNOST Okamžitě sejmou tři novokainy, kteří pracovali s panely. A když oddálíme záběr, odhalíme kruhovitou místnost, do jejíhož středu bylo umístěno Z.P.M. SIVEA (od skeneru): Jinak by tu mělo být čisto. Chase to bere na vědomí. CHASE: Tak jo... čas, dát se do práce. A když se Chase a Christine přiblíží k Z.P.M. –


34

INT. ANTICKÉ MĚSTO – TOMŮV POKOJ Dva Novokiané eskortují Granta a Davida do pokoje. Oba reagují, když spatří Toma. Stejně jako předtím, sedí na gauči. Vypadá už jako Novokian. Nezdá se, že by byl duchem přítomen. GRANT (šokovaně): Tome... DAVID (ke Kogin): Co jste mu to kčertu udělali? Ale Giralia se brání – GIRALIA: Já jsem mu nic neudělala! DAVID (rozzuřeně): Ne?! Se na něj podívejte! Kogin není zrovna nadšená, že musí vysvětlovat, jak se věci mají. Chvíli rozmýšlí svá slova. Pak ke Grantovi a Davidovi upřímně promluví. KOGIN: Za všechno se omlouvám, plukovníku Grante. (s letmým pohledem na Giralii): To Giralia můžete poděkovat za tuhle... potíž. Grant a David ještě nad Tomem chvíli uvažují. Začnou si dávat vše dohromady. GRANT: Potíž? (s hořkostí): Podívejte se, dámo, ať už děláte cokoli, bereme to jako akt proti nám a vorianským lidem. Čím více budete teď spolupracovat, tím lépe. (když Kogin nic neříká): Proto vás tak zajímal jeho antický gen. DIVID (potvrzuje; ke Kogin): Říkali jste, že jste bývávali lidé. Kogin přikývne; v očích jí můžeme vidět zármutek. Opět je zřejmé, že nemá radost z toho, co se stalo. Je to zřejmé – může být cokoli, ale ne zlá. KOGIN: Obávám se, že následky epidemie na naší populaci přesáhly míru únosnosti našeho přesvědčení. (vážně): Už od doby předtím, než jsem se narodila, jsme nebyli schopni reprodukce. David sleduje Toma. Má starosti o svého přítele. DAVID: Takže obcházíte planetu po planetě... a hledáte někoho s antickým genem. KOGIN (přikývne): Tak můžeme zvyšovat naši populaci... a učit je znalostem naší rasy. To jsme byli nuceni dělat po několik generací. Giralia je má sedmá a zároveň nejmladší che´dahsh. Stala se součástí novokianské rasy již před pár lety. (pauza) Zpočátku mají novokiané tendenci... tomu odporovat. Ale velmi brzy se začnou měnit a být s našimi lidmi za jedno. Eventuelně... slábne jim paměť a s ní i


35

to, čím byli. Stáváme se jejich domovem, jejich kulturou. (pauza) Původní Novokiané vymřeli již dávno. Každý z nás byl změněn... DAVID (naštvaně): Nic z toho vám nedává právo se takhle zmocňovat svobodných lidí. KOGIN (upřímně): Je mi to líto. GRANT: Jestli je to pravda, tak proč neuděláte něco, aby se to změnilo? Kogin chvíli něco zvažuje. Pak – KOGIN: Možná... Giralia se vůbec nelíbí, co slyší. GIRALIA: Co to říkáš? KOGIN (ke Grantovi a Davidovi): Proces se obrátí, jakmile bude z dosahu Phasity – s žádnými trvalými změnami. (konečně) Nechám vás jít... když mi řeknete, kde je zbytek vašich lidí. GIRALIA: Kogin... KOGIN (k Giralia): Je mi to líto. Ale varovala jsem tě, Giralie. Kogin se otočí k Davidovi a Grantovi. KOGIN (pokr.): Takže? Ale Grant a David si nejsou jistí, jestli jí věří. GRANT: Právě jste nám řekla, co děláte ostatním lidem... a i tak chcete vědět, kde jsou? KOGIN: Obávám se, že mi budete muset věřit. Grant s Davidem si vymění pohled. Okamžik, během kterého není jasné, zda to Kogin myslí vážně nebo ne. Pak – INT. ANTICKÉ MĚSTO –ŘÍDÍCÍ MÍSTNOST Chase pracuje na otevřeném panelu. Pomocí kabelů má propojeno několik krystalů. Christine stojí vedle něj, překládá, zatímco Sivea hlídá dveře. SIVEA: Jak dlouho ještě? CHASE (pracuje): Skoro to máme.


36

Ještě chvíli oba pracují a pak si vymění přikývnutí. CHRISTINE: To bychom měli. Chase obejde zařízení a začne z něj vytahovat Z.P.M. INT. ANTICKÉ MĚSTO – ŘÍZENÍ NAVIGACE Novokianský navigátor náhle reaguje na hodnoty. NOVOKIANSKÝ NAVIGÁTOR (znepokojeně): Máme problém! Když k němu přistoupí další Novokian – NOVOKIAN #1 (od panelu): Ztrácíme energii! A náhle se město mírně zatřese – probliknou světla. NOVOKIAN #1 (pokr.): Někdo shodil zdroj energie – hyperpohon je dole! A my jdeme na – INT. ANTICKÉ MĚSTO – TOMŮJ POKOJ Kogin opět stiskne vysílačku: KOGIN: Tady Kogin, co se děje? NOVOKIANSKÝ NAVIGÁTOR (z vysílačky): Někdo shodil zdroj energie! Grant a David si vymění pohled; ví, že tohle bude jejich jediná šance. A pak – Město se znovu mírně otřese. A s tím se osvětlení přepne na nouzový zdroj. Nyní je vše osvětleno velmi matně. TOM Stále na nic z toho nereaguje, když náhle – GRANT A DAVID Využijí moment překvapení k zaútočení na novokianskou stráž. Následuje rychlý útok, během kterého se Grant zmocní jedné ze zbraní a na místě zabije jednoho strážného. Ve stejný okamžik David vykopne zbraň z ruky dalšímu strážnému. GIRALIA: Ne! NA ZBRAŇ Sklouzne po podlaze a zastaví se až u stále nepřítomného Toma.


37

KOGIN Rychle reaguje. Chce použít vysílačku, když v tom – ŠIRŠÍ ZÁBĚR Grant sejme dalšího strážného, zamíří a vystřelí na Kogin. Ta utrpí přímý zásah a sesype se k zemi. Zatímco se David vypořádává se zbylými strážci. TOM Náhle reaguje a uchopí zbraň, která ležela před ním. Postaví se. Giralia s obavami reaguje, uvědomuje si, že se věci vymykají z rukou. ŠIRŠÍ ZÁBĚR Grant zpětně do vysílačky – GRANT: Grant velitelce Ve´nal. Předpokládám, že jste našli Z.P.M. MEZISTŘIH NA: INT. ANTICKÉ MĚSTO – ŘÍDÍCÍ MÍSTNOST Jako předtím; Sivea, Chase a Christine. SIVEA (do vysílačky): Ano, našli. A co vy? GRANT (dívá se na Toma): Máme Toma. Setkáme se u transportéru? SIVEA: Rozumím. (pak, k Chasovi a Christine): Měli bychom jít. Souhlasí. A když opustí místnost – STŘIH NA: INT. ANTICKÉ MĚSTO – TOMŮV POKOJ David se opatrně přiblíží k Tomovi, který drží zbraň a jakoby přemýšlel, co s ní má udělat. Giralia stojí poblíž. DAVID (jemně): Tome? (když nereaguje): Tome, je čas jít. Pak ale tom znenadání instinktivně zareaguje... ...namíří zbraň na Granta a Davida. TOM (o Novokianech): Co jste jim to udělali? A když na to Grand s Davidem reagují, Giralia se s úlevou usmívá –


38

INT. ANTICKÉ MĚSTO – CHODBA Pohybujeme se dolů známou, ale potemnělou chodbou dokud nenajdeme Siveu, Chase a Christine, kteří se k nám blíží zpoza rohu. Zbraně mají připraveny k případné akci; opatrně postupují - krok za krokem. SIVEA (ze skeneru): Před námi se právě zhmotnili čtyři Novokiané“ Než kdokoli stačí cokoli říct – Výše zmínění Novokiané začnou od dalšího rohu střílet. Sivea, Chase a Christine se okamžitě kryjí. CHASE (překřikuje střelbu): Hlavně, že to jde tak lehce! A my jdeme na – INT. ANTICKÉ MĚSTO – TOMŮV POKOJ Tom míří novokianskou zbraní na Grant a Davida. Giralia stojí vedle Toma. GRANT (zlehka): Tome, poslouchej mě... musíš si uvědomit, že něco není v pořádku. Zamotali ti hlavu. Tom se zdá být trochu zmatený. TOM (cítí to): Musím... musím tu zůstat. GIRALIA (k Tomovi): Ano, musíš. Chtějí tě vzít pryč od tvých lidí... Chtějí tě vzít pryč do Phasity. Tom se sebou zápolí a není si jistý co dělat. Znova se podívá na krystaly – GIRALIA (slibuje): Můžeš to zažít znovu... ale jen, když tu zůstaneš. Chvíle, kdy David kývne na Granta – chce něco zkusit. Grant na souhlas kývne taky a s tím... David pomalu kráčí kuředu. DAVID: Tome? Když Tom neodpovídá – DAVID: Tome, ty víš, kdo jsem, že ano? TOM (zmateně): Samozřejmě, že vím... DAVID: Pak si musíš uvědomit, že tvoje chování se nám zdá trochu... zvláštní. TOM: Nevím... nevím, co to se mnou je... Giralia vezme Toma za ruku, ale ten ustoupí stranou. TOM (k Giralii): Drž se ode mě dál!


39

David ví, že může dostat Toma zpátky ke zdravému rozumu, když na něj nebude tlačit. DAVID: Tome. (když se na něj Tom podívá) Dej mi tu zbraň... a všechno bude v pořádku. (pomalu kráčí vpřed) Prostě mi věř... Nemůžou tě tady naučit, jak se hraje kulečník. Dlouhá pauza. Grant hlídá dveře, ví, že jim utíká čas. David nyní stojí přímo před Tomem. DAVID (o zbrani): Jen mi ji dej... Tom sám se sebou bojuje. Ale pak se náhle rychle podívá na Davida a Granta. Pozvedne zbraň, chystá se střílet, když v tom – Otočí se na Giralii a... ...vystřelí na ni. Zasažená Giralia v bezvědomí klesne k zemi. Oba, David i Grant s úlevou reagují. Vypadá to, že mají Toma zpět, když předává zbraň Davidovi. Podívá se dolů na bezvědomou Giralia. TOM: Ta ženská... je případ. (pauza) Můžeme odejít? David se mírně usměje. DAVID: Zrovna jsme na tebe čekali. Chvíle, kdy to všichni berou na vědomí. Grant se taky usměje; rád vidí Toma zase při smyslech. Pak – GRANT: Tak jdeme. Zrovna vyráží, když v tom náhle – Tom se zastaví. Na okamžik se ještě otočí zpět na Giralia. V jeho očích můžeme postřehnout malý náznak lítosti. DAVID: Tome? Otočí se na Granta a Davida. TOM: Já... jsem v pohodě. Vymění si přikývnutí. A jak odchází, ponecháme ještě chvíli záběr na Giralia... STŘIH NA: INT. ANTICKÉ MĚSTO – CHODBA Poslední okamžiky přestřelky mezi Siveou, Chasem, Christine a Novokiany. Když sundají posledního z nich – GRANT (z vysílačky): Tady Grant. Jsme na cestě.


40

CHASE: Rozumím, pane. Potkáme se tam. Vymění si kývnutí, říkající: „kčertu, padejme už konečně odsud“. A přecházíme na... STŘIH NA: EXT. VESMÍR – HORIZONT Uvádějící záběr stanice. INT. ŘÍDÍCÍ MÍSTNOST Normální den. Najdeme zde, na své pozici, sedícího vorianského technika. Blíží se k němu Callen. VORIANSKÝ TECHNIK (od panelu): Je to vesmírná brána, pane. Přijímáme kód od Horizontu-1. CALLEN: Mají trochu zpoždění. Otevřete štít, poručíku. VORIANSKÝ TECHNIK: Ano, pane. ZAHRNEME ŠIRŠÍ ZÁBĚR Můžeme vidět padající štít na osmiúhelníkové bráně. A po chvíli se vynoří Discovery. ZPĚT VORIANSKÝ TECHNIK: Zdraví nás. CALLEN: Otevřete kanál. Technik provede. CALLEN: Tady Callen. Vítejte zpátky. Čekali jsme na vás. GRANT (z vysílačky; jen hlas): Omlouváme se za lehké zpoždění, veliteli. Narazili jsme na pár komplikací... A když na to Callen s technikem zvědavě reagují... STŘIH NA: INT. OŠETŘOVNA – ODDĚLENÍ S PACIENTY ZBLÍZKA NA Toma, který sedí na jedné z postelí. Má na sobě nemocniční oděv. Většina novokianských znaků je pryč; jen na některých místech má ještě známky po předchozí deformaci.


LENORI (mimo obr.): Naštěstí jste nebyl vystaven téhle “Phasitě” natolik, aby byly následky trvalé. ZAHRNEME LENORIHO a Davida, stojící u Tomovy postele. Tom mírně přikyvuje. Ještě se stále vyrovnává s tím, co se mu stalo. DAVID (k Lenorimu): Máme nějakou představu, co přesně se stalo nebo proč to mělo tak silný efekt zrovna na lidech s antickým genem? LENORI: Z toho, co můžu říct, je to celkem fascinující. Nicméně, potřeboval bych prostudovat to zařízení, abych vám mohl říct něco víc. TOM (tiše): Je to vykonstruovaný gen, navrhnutý, aby se skombinoval s kýmkoli, kdo má ten antický... Posiluje imunitní systém, proto přežili tu infekci. (z jejich pohledů): Naučil jsem se toho o Novokainech hodně, když jsem byl v tom... stavu. Ani oni sami úplně nerozuměli, jak je to možné. David a Lenori to zvažují. LENORI: No, kdyby jste tomu byl vystaven ještě o něco déle... změny – psychologické i fyzické – by se mohly stát nevratnými. Tom to bere na vědomí. TOM: Děsivé... Lenori přiznává. Pak – LENORI: Dobrá tedy, doporučuji vám pár dalších dnů být v klidu. Spánek je univerzální medicína. A s tím, když Lenori odejde, zůstávají David s Tomem sami. Pauza, kdy oba mlčí, pak ale Tom prolomí ticho – TOM: Díky... (z Davidova pohledu): Za to, co jsi tam udělal. DAVID: To nestojí za řeč. Pauza. TOM: Stejně to ale budou pořád dělat. Od planety k planetě... unášet lidi i s jejich životem a předělávat ho k obrazu svému. DAVID: Děsivé na tom je, že nemají jinou možnost. TOM: To není docela tak pravda... (upřesňuje): Když jsem byl pod jejich vlivem... začal jsem se ptát, jestli sem opravdu patřím nebo ne. DAVID (přikyvuje): Udělali ti pěknej nepořádek v hlavě.

41


42

TOM: Ne, je to něco víc. (Davidova pohledu): Však víš... Stále musím myslet na to enolyjské vězení. Celá tahle věc mi připomněla staré záležitosti. (setřese to ze sebe) Myslím, že se z toho potřebuji konečně dostat. DAVID: Nemůžeš to prostě hodit jen tak za hlavu. TOM: Jo... To asi ne. Chvíli na nich držíme záběr. David na Tomovi pozná, že ho přepadá smutek. Snaží se být trochu nad věcí – DAVID: No... Doporučoval bych ti, se co nejdříve uzdravit. (z jeho pohledu): Nerad bych hrál kulečník pořád jen sám. Tom se jeho slovům zasměje. TOM: Těším se na to. David přikývne. DAVID (už nemusí říkat víc): Dobře... Ještě jednou na sebe oba přikývnou a poté David odejde. Držíme záběr na Tomovi, který si lehne zpátky na postel. Uvažuje o tom všem, co zažil... Uvažuje o svém životě... FADE OUT. KONEC AKTU 5 KONEC

Okouzlení MIKE COAKLEY & CINDY CLARK. DATUM VYSÍLÁNÍ: 5. dubna 2007

Recommend Documents