V zoufalých časech MIKE COAKLEY

„V zoufalých časech“ EP: 2. 22

Scénář

MIKE COAKLEY

DATUM VYSÍLÁNÍ: 15. června 2006 ČESKY: 30. června 2007

© 2005 Horizon Productions – Ve spolupráci s GateWorld.net Stargate, Stargate SG-1 a Stargate: Atlantis jsou vlastnictvím MGM/UA. Tento scénář byl napsán výhradně pro zábavní účely, nepřinesl žádný zisk. Nebylo zamýšleno žádné porušení vlastnických práv. Tento materiál nesmí být reprodukován bez souhlasu jeho autorů. StargateHorizon.com je oficiálním členem sítě GateWorld Network.

Překlad Draken. Překlad vznikl se souhlasem a vědomím autora. Korekce Arana, Jelča. http://www.sga-project.com/horizon

HVĚZDNÁ BRÁNA: HORIZONT – „V zoufalých časech“

24

TEASER FADE IN: EXT. VESMÍR – HORIZONT Záběr na pomalu se otáčející vesmírnou stanici. CALLEN (jen hlas): V minulých dílech jste viděli. INT.ZASEDACÍ MÍSTNOST Z dílu „Chladné a vzdálené hvězdy“: horizontský tým, Tom, Lenori a Callen usazeni okolo stolu. CHASE: Zbraň rozptylující energii? SIVEA: Je to druh zbraně, na které pracuje Velící rada už několik let. V podstatě to bylo myšleno jako druh zbraně, která vyřadí celou nepřátelskou loď bez poškození či zničení. DAVID: Takže můžeme předpokládat, že se Kih’Andariané pokouší zdokonalit vorianskou zbraň pomocí draqueské technologie. BAY´LAR (zamračeně): A když se jim to povede, mohou těmito zbraněmi vyzbrojit celou svou flotilu... a my budeme jednoduše řečeno bezbranní, až zaútočí. STŘIH NA: INT.HLAVNÍ PALUBA Z dílu „SPOJENÍ“. Záběr na Siveu a Bay’lara stojící na hlavní palubě, mluví soukromě. BAY´LAR (pokr.): Abych řekl pravdu... nikdy bych nečekal, že budeme opět takhle těsně spolupracovat. Skoro jsem kvůli tomu tohle umístění odmítl. Sivea se na něj podívá. Ale místo toho, aby na jeho slova nějak opravdu zareagovala, promluví velmi formálně. Vůbec nereaguje na to, že k ní mluví důvěrněji. SIVEA: Nedělejte si starosti, veliteli. Mně nedělá vůbec žádné problémy oddělit své osobní záležitosti od povinností. A totéž očekávám i od vás. Pauza. BAY´LAR: Samozřejmě... Pro mě to také není žádný problém. Vůbec to od něj nezní přesvědčivě. Ale aniž by to nějak dále rozebírala, Sivea na něj nepatrně pokývne (znovu naprosto formálně) a odejde. STŘIH NA:


34

Z dílu „HLAVA XXII“ : Na obrazovce vidíme Loral mluvící ke Callenovi v řídící místnosti. LORAL: Je čas pro rozhodnutí, veliteli. Několik mých alfů stojí u Mel’var na přivítání Tok’ry, kterého jsem pozvala. CALLEN (odměřeně): Nevrhnu se do toho poslepu. Jestli chcete Tok’ru, tak já chci nějaké záruky... Nejdříve ze všeho chci ujištění, že mí lidé jsou stále naživu. LORAL: Jestli chcete někoho poslat skrz Mel’var, aby se ujistil... a vám se ulehčilo... tak klidně do toho. CALLEN: Dobrá... Ale já budu tím, kdo projde skrz bránu. LORAL: Ne! Chci, aby prošel Marcai. Chci s ním mluvit. STŘIH NA: Loral mluvící k Lenorimu LORAL: Určitě musíš vědět, kdo jsem. LENORI: Enolyové zajali pouze jednoho Tok’ru... Kardose. LORAL: Spojení mezi Loral a Kardosem dovolilo goa’uldským rysům v Kardosovi projevit se. Mnoho z nich je shodných s enolyjskou filozofií. Loral nyní stojí velmi blízko Lenorimu. Pomalu k němu zvedá ruku. LORAL: Mám, pro co jsme sem doopravdy přišli. Posloužíš mému účelu... jako ten před tebou. LENORI\MARCAI: Nikdy jste se nezajímali o další Tok’ry... byl to jen prostředek k utajení vašich skutečných záměrů... nutit nás věřit, že to má co dočinění s naším výzkumem... Záběr na LORAL, její oči zazáří, jak vítězoslavně reaguje. LORAL: Konečně poznal pravdu. A z tohoto momentu odhalení... FADE TO BLACK Chvíli udržujeme tento moment... FADE IN: INT. POZOROVACÍ MÍSTNOST Máme dojem, že se díváme na prázdnou pozorovací místnost. Pomalu projíždíme lokací, až narazíme na CHRISTINE. Stojí u okna a dívá se do černoty vesmíru. Na tváři má vážný výraz. Osvětlení je temné – dvojhvězda není zrovna vidět z okna. Po chvíli vzadu vstoupí SIVEA a chvilku v tichosti zůstane ve dveřích.


44

SIVEA: Myslela jsem si, že vás tu najdu. Christine vezme na vědomí Sivein příchod, ale stále zůstává hledět z okna. CHRISTINE (potichu): Je to dobré místo pro přemýšlení nad věcmi... To jsou vaše slova. Sivea reaguje. Pak pomalu vejde do místnosti a přistoupí ke Christine. SIVEA: Dostali jsme zprávu z Valiant... Dokončili průzkum okolí M33-K47... Nebyli schopní najít stopu po Loralině lodi. CHRISTINE: A ani nenajdou. Loral si to zajistí... Sivea se nyní připojí k Christine u okna. SIVEA: Ještě se nevzdáváme naděje. Ale všechno, co víme je, že je Lenori naživu. CHRISTINE: Já vím... Jen nemůžu přestat myslet na to, co udělala Loral Kardosovi... Budou se snažit dostat co nejvíc informací z Marcaie a Lenoriho. SIVEA: Kdyby Lenori a Marcai nezískal čas navíc pro Valiant, byli bychom pravděpodobně mrtví... A Lenori věděl, co dělá... (připouští) Ale to to nijak nedělá snadněji přijatelným. Chvilka ticha se rozprostře mezi nimi. Pak se Christine snaží zlepšit náladu tím, že změní téma— CHRISTINE: Takže... jak probíhají přípravy na Den obrození? Sivea vypadá, že na to skoro zapomněla. SIVEA: Musím říct, že nejsem zrovna v náladě na festivaly. Ale Den obrození je jedním z nejposvátnějších vorianských svátků... Je pochopitelné, že velitel Callen trvá na tom, aby se svátek na stanici konal navzdory nedávným událostem. CHRISTINE: Těšila jsem se na to od té doby, co jsem o tom slyšela... A teď se na to ani nemůžu soustředit... Od této chvíle se Sivea snaží Christine povzbudit, když zjistí, jak smutná je. SIVEA: Je tradicí, že Den obrození je čas naděje... A čas kdy lidé vstupují s velkými nadějemi do nadcházejícího roku. Christine si uvědomí, že se ji Sivea snaží povzbudit. Lehce se tomu usměje a ocení její snahu... Tento moment je přerušenHLAS CALLENA Z INTERKOMU: Horizont-1, hlaste se v zasedací místnosti.


54

Sivea a Christine si vymění pohledy před tím než pomalu odejdou... Chvíli udržujeme záběr na prázdnou pozorovací místnost, pak... STŘIH NA: INT.ZASEDACÍ MÍSTNOST Je tu velitel Callen, plk. Grant, Chase, David, Christine a Sivea. Callenův výraz je zamračený stejně jako u ostatních. CALLEN: Právě jsem skončil rozsáhlý rozhovor s Velící radou... CHASE (sarkasticky): Tak to nás v budoucnu určitě čeká skvělý osud. CALLEN: Přál bych si, aby to tak bylo... Ale obávám se, že nás čeká pravý opak... DAVID: No, to je přesně to, co jsme potřebovali... CALLEN: Vrchní velitel Vre’nan mě informoval, že došlo k zásadnímu zvratu ve vyjednávání s Kih’andariany. GRANT: Nějak si nedovedu představit, že se spřátelili... CALLEN: Opět musím říct... pravý opak... (vysvětluje): Jak jistě víte, Velící rada a Vládnoucí komora se posledních pár měsíců všemožně snažily dostat do prostoru Kih’andarianů, ve snaze lokalizovat rozptylovače energie. CHRISTINE: Ty zbraně, co nám popsal Sonak před několika měsíci? CALLEN: Přirozeně nebyli Kih’andariané vstřícní s potvrzením těchto zpráv. CHASE: Sem fakt šokován... CALLEN: Oni tvrdí,že nedisponují žádnou takovou technologií... Přirozeně jim vorianská vláda nevěří... Bojí se, že Kih’Andariané tajně shromažďují síly v konečné snaze zaútočit na vorianský vesmírný prostor. Prezidentka Adari si myslí, že když nám dovolí prohledat jejich prostor pro potvrzení, že ty zbraně nemají... tak by to pomohlo najít mírové řešení této situace. Všichni chvilku zvažují tuto závažnou zprávu. Pak— GRANT: Takže co je ten zásadní zvrat? CALLEN: Budeme mít důležitou návštěvu. (z reakcí): Prezidentka Adari si myslí, že jsem opět ta pravá osoba pro vyjednávání s Kih’Andariany. Rada Vahret dorazí na stanici zítra. DAVID: Necháte jít Kih’Andariany na palubu?


64

CALLEN: Je to součást dohody. Nezapomeňte, že jsme uvnitř prostoru Kih’Andarianů CHASE: Věděl sem, že nás to jednou kousne do zadku... CALLEN: Vlastně si myslím, že je to nejlepší možné jednání. CHASE: Fakt? CALLEN: Nepřátelství mezi našimi lidmi a Kih’Andariany je na nejvyšší možné úrovni... V tom, že rada Vahret je ochotna vyjednávat, je určitá naděje. Sivea z toho nemá dobrý pocit. SIVEA: Nedokážu si představit, že přiletí na stanici jenom proto, aby nám dovolil prohledat kih’andarijský prostor... CALLEN: Nejspíš ne...Ale jedno je jisté. Když nedokážeme sjednat dohodu s Kih’Andariany, tak to povede jenom k jedné věci, a to na velmi dlouhou dobu. SIVEA (potichu): K občanské válce... CALLEN (pevně): Nedovolil jsem, aby se to stalo před osmi měsíci a nedovolím, aby se to stalo teď. V místnosti je ticho, jak všichni souhlasí s Callenovým odhodláním. Ale přesto je všem jasné, že to nebude snadné. FADE OUT. KONEC TEASERU


74

AKT 1 FADE IN: (POZNÁMKA: Během zahajovacích scén běží titulky.) EXT.VESMÍR - HORIZONT Záběr na velkou vesmírnou stanici, pomalu otáčející se jako vždy. Různá tok’erská plavidla obklopují stanici a v pozadí vidíme za vesmírnou bránou svítit dvě slunce. INT.HLAVNÍ PALUBA Vidíme množství ROZDÍLNÝCH VLAJEK A OZDOB různě po hlavní palubě, upevňovaných pracovníky... Vlajka znázorňuje symboly ČTYŘ HLAVNÍCH VORIANSKÝCH PROVINCÍÍ – Severní, Jižní, Západní a Východní. Symboly jsou jednoduše rozeznatelné na národní vlajce, přesto mají vzezření vorianského stylu - podobného vorianskému písmu. Projíždíme po hlavní palubě, zachycujeme atmosféru příprav na oslavy, dokud nezjistíme, že jsme na— MOST – DRUHÉ POSCHODÍ Vidíme ZACHA, jak stojí u zábradlí a dívá se dolů na hlavní palubu. Na tváři má úsměv. ZACH: Oslavy mají na mě jakýsi účinek... uklidňující, řekl bych... Předpokládám, že je to jen „sejdem-se-aoslavíme“ věc. Má to v sobě cosi vřelého a příjemného. Nyní rozšíříme záběr na druhou osobu, stojící vedle Zacha, držící kameru. Je to JERRY MADISON (třicátník) a je Zachův hlavní kameraman. Vypadá trošku nervózně, když mluví se Zachem— JERRY: Měli... měli bychom začít, pane Hoffmane. Zach se probere ze svých myšlenek, podívá se na Jerryho. ZACH: Řekl bych, že jo... Pak se podívá na někoho mimo obraz. ZACH: Jste připraveni? Záběr odhalí ČTYŘI DALŠÍ KAMERAMANY, přenášející vybavení okolo – mikrofony, osvětlení atd. Vypadá to, že se tu připravují něco natočit. Čtyři kameramani na Zacha kývnou. Ale Zach je už zase soustředěn na Jerryho. ZACH: Jenom si zapamatuj, co jsem ti říkal, Jerry... Pokus se tentokrát držet kameru v klidu. JERRY: Vlastně jsem ji minule držel v klidu...


ZACH: A zaber nejdřív z blízka vorianské vlajky, než přejedeš záběrem na mě. JERRY: Ano, pane Hoffmane. ZACH: Je důležité, abychom dali divákům pocit oslav. JERRY: Ano, pane Hoffmane. ZACH: Chci, abychom dali našim divákům pocit, že jsou opravdu zde, a ne jenom doma u televize. JERRY: Ano... pane Hoffmane. ZACH: Jen si to představ... Nádherná fanfára hraje, když přejíždíme záběrem vlajky... pak záběr přejede na mne a vhodíme publikum do našeho světa, kde je přivítám s úžasnou uvítací řečí. JERRY: To zní skvěle, pane Hoffmane. ZACH (vzdychne): To je ubohé vyjádření a ty to víš. JERRY: Omlouvám se, pane Hoffmane. Najednou jeden z kameramanů upustí bednu. Soudě podle Zachovy reakce obsahuje nějaké velmi drahé vybavení. ZACH (kroutí hlavou): Skvělé. Co byste řekli, kdybychom počkali, až natočíme to, co máme, a teprve POTOM roztřískali vybavení? (k Jerrymu) Pomohl bys jim to spravit, Jerry? Jerry je zmaten, právě si připravoval kameru. JERRY: Ale nechcete, abychZACH: Ne, Jerry, chci, abys jim pomohl. (velitelsky): Tak dělejte všichni, dejte to dohromady! Velitelův syn tu bude na oslavy a my nikdy nedostaneme interview, když nebudeme připravení. Jerry si uvědomí, že Zach má pravdu. JERRY: Ano, pane Hoffmane. (potom k ostatním; velitelsky) Slyšeli jste ho!! Pohněte!! Zach se otočí zpět na vlajky a reaguje na něco, co vidí... CALLEN Jde jednou chodbou v druhém podlaží hlavní paluby ZACH Usměje se...

84


ZACH: Přesně ten, koho jsem hledal. Vezme si Jerryho stranou. ZACH: Jerry, myslíš, že bys tyhle chlapíky na chvíli zvládnul? Mám nějaký... řekněme novinářský průzkum. Budu zpět dřív, než si to uvědomíš. Ani nečeká na odpověď, odejde a nechává Jerryho a kameramany samotné. Chvíli udržujeme záběr na Jerrym. JERRY (potichu,ironicky): Už se nemůžu dočkat... INT. HLAVNÍ PALUBA – CHODBA V DRUHÉM PODLAŽÍ Callen jde sám chodbou, se zamyšleným výrazem na tváři. ZACH (mimo obr.): Veliteli! Veliteli Callene! Callen zastaví a otočí se na přibíhajícího Zacha. Callen není v dobré náladě na rozhovor, ale snaží se to skrýt. CALLEN: Pan Hoffman. ZACH: Chtěl jsem si s vámi promluvit. CALLEN: To jsem pochopil. Jdou vaše přípravy na natáčení dobře? ZACH: Velmi dobře, velmi dobře... Když budu mít štěstí, tak můj tým nezničí všechno do konce dne... (pak) Mimo jiné... Máte chvilku? CALLEN: Krátkou chvilku. ZACH: I krátká je dobrá. Vím, že jste hodně zaneprázdněn. Callen se na něj podívá. CALLEN: Co pro vás mohu udělat? ZACH: Slyšel jsem, že několik těch šílených Kih’Andarianů přijde zítra na stanici. Od tohoto momentu se Callen znova rozejde chodbou – je to očividně téma o kterém nechce hovořit... Zach ho následuje. CALLEN: Slyšel jste správně, pane Hoffmane. (doplňuje) Bohužel o tom s vámi nemohu mluvit. ZACH (zavrhne to): Dobře, dobře. Vím o tom utajení. (dodává) I když si myslím, že bych si zasloužil nějaké uznání, zvážíme-li, že jsem skoro našel kih’andarijského špeha mezi námi... Stále čekám na nějaký náznak díků. Callen opět zastaví, otočí se na Zacha.

94


CALLEN: Je to všechno? Zach se na chvilku zarazí, reaguje na Callenův výraz. Pak— ZACH (zjišťuje): To mi řekněte vy. Callen ví, že Zach chce víc informací. Nelíbí se mu to. CALLEN: Pane Hoffmane. Jak jste řekl, jsem velmi zaneprázdněn. Takže kdybyste mi dovolil mít čas sám pro sebe, velmi bych to ocenil. Děkuji. S tímto Callen odchází. Záběr necháváme na Zachovi, jak se dívá za velitelem. ZACH (pro sebe): Není zrovna v náladě na oslavy. A ze Zachovy reakce, přecházíme na— INT. JÍDELNA Je tu obvyklý houf lidí, je tu také výzdoba na Den obrození. Stolovníci jsou tišší než obvykle a nálada je stejně pochmurná jako všude jinde na stanici. U jednoho stolu sedí Sivea, David, Chase, Tom, a LAIN VE’NAL, Sivein otec (naposledy viděn v dílu „Čas povstat“). Lain má ohromený pohled, když se dívá kolem. LAIN: Musím říct...že popisy stanice na Vorianě, upřímně řečeno, to zdaleka nevystihují. Je to tu obrovské. SIVEA (s úsměvem): To ano. CHASE: Bohužel, z toho co jsem slyšel, někteří Voriané nejsou zrovna důvěřivý. Lain ví, na co Chase naráží. LAIN: Byl byste překvapen, majore Reynoldsi. Zatímco velká část našeho lidu podporuje kih’andarijskou filozofii a další jednoduše s provozem stanice nesouhlasí, někteří lidé, které znám, jsou velmi potěšeni prací, která zde byla vykonána. Pauza... LAIN (pokr.)(dodá s úsměvem): A jsem hrdý na to, že moje dcera tady zastává vysokou funkci. Sivea na to reaguje úsměvem. TOM: No, to čeho jsme tu zatím dosáhli je úžasné. Program hvězdné brány na naší planetě začal skoro před dvěma desetiletími a všechny ty věci, co se můžeme naučit... mě nikdy nepřestanou ohromovat. David se na to dívá z té temnější stránky věci.

10


11

DAVID: Budete mne muset omluvit, když řeknu, že události posledních pár týdnů mě naplnily jiným pocitem než vás. Lain přikývne, očividně slyšel o posledním vývoji situace. LAIN: Vím, že jste ztratil blízkého přítele, kapitáne Connore. (pauza) Přesto bych vám poradil, dívat se, v duchu vorianského svátku, do budoucna s nadějí a očekáváním. Chvilka ticha, když všichni zvažují tato slova. SIVEA: Dobře řečeno. Ale David se nezdá přesvědčený. DAVID (potichu): Udělám, co budu moci. Všichni si jsou vědomi Davidovy depresivní nálady v poslední době a všichni ho chápou. A z tohoto momentu přecházíme na– ZMĚNA ÚHLU KAMERY NA DVEŘE Vidíme, jak vejde VRCHNÍ BEZPEČNOSTNÍ DŮSTOJNÍK BAY’LAR. Krátce se rozhlédne kolem, pak spatří skupinku u stolu. Na chvíli se zarazí, rychle se zhluboka nadechne – to, co chce udělat, je pro něj významné. Pak k nim zamíří. Vypadají docela překvapeně, že ho tu vidí. Lain reaguje, očividně se s Bay’larem zná. LAIN: Hirone... BAY’LAR (kývne): Laine. Je hezké tě vidět. LAIN: Tebe taky. Je to... docela dlouhá doba... Lain si všimne výrazů Davida, Toma a Chase. Nevěděli, že se Lain a Bay’lar znají. LAIN (z reakcí): Oh, my... jsme se už poznali. Lain si vymění pohled se Siveou, nejsou potřeba slova. Lain ví o tom, že drží osobní historii s Bay’larem v tajnosti, a to i před nejbližšími přáleli. Rozumí tomu a nic neprozradí. Po chvilce Chase přeruší mlčení – CHASE(k Bay’larovi): No, přidáte se k nám? BAY’LAR: Děkuji. Ale... mám stále nějaké záležitosti na vyřizování. Na chvilku se odmlčí, zvažuje slova. BAY’LAR (pokr.): Jen jsem chtěl na chvíli mluvit s velitelkou Ve’nal.


12

To překvapí Siveu. SIVEA: Co pro vás mohu udělat? BAY’LAR: Možná by bylo lepší, kdybyste přišla ke mně do kanceláře dnes odpoledne. Chtěl jsem si s vámi něco projít. SIVEA (lehce): Mohl byste to říci méně záhadně? BAY’LAR: Preferoval bych, abychom to probrali potom. Sivea to na chvíli zvažuje, neví, co si o tom má myslet. SIVEA: Dobrá. Zastavím se, až budu mít možnost. BAY’LAR: Děkuji. (k ostatním) Přeji hezký zbytek dne. S tímto Bay’lar odchází. Chvíli udržujeme záběr na reakce všech u stolu. TOM: Zdálo se mi to, nebo se dneska choval... jinak? LAIN: Je to dobrý muž. Nebyl jsem překvapen, že ho sem převeleli. ZBLÍZKA NA SIVEU Reaguje na otcova slova, ví, že se v tom skrývala zpráva pro ni. Vypadá zamyšleně, neví, co si má myslet o Bay’larově požadavku. A z její reakce – EXT. VESMÍR – HORIZONT Znovu záběr na vesmírnou stanici. INT. CALLENOVA UBIKACE Tato ubikace má standardní vybavení, jako jsme viděli u ostatních členů. Přesto se zde nachází výzdoba, dle které můžeme ihned identifikovat Callenovu ubikaci. Vidíme různé osobní věci po místnosti. Callen vejde z chodby do místnosti, stále se zdá zachmuřen, stejně jako při konverzaci se Zachem. Na moment se zastaví, povzdechne si. Vypadá vyčerpaně. Za moment slyšíme zvuk z vedlejší místnosti – je tu ještě někdo. A pak – MA’KIN CALLEN VYJDE z ložnice. Je oblečený v civilních vorianských šatech, zdraví otce. MA’KIN: Otče... Jdeš pozdě... Callen není překvapen, že zde syna našel. CALLEN: Omlouvám se... Musel jsem se projít.


13

Ma’kin si všimne, že otce něco trápí. Není překvapen. MA’KIN: Slyšel jsem, co se děje... Vlastně to ví všichni... (z Callenova pohledu) To, že sem zítra přijdou Kih’Andariané. CALLEN (přikývne): Ano... MA’KIN: A Prezidentka Adari svěřila vyjednávání tobě, že? CALLEN: Vorianská Velící rada mě požádala, abych byl vyjednavač, jestli myslíš tohle... Před tím než se Ma’kin posadí na pohovku, tak se nadechne. MA’KIN: Neunavuje tě, že Velící rada stále spoléhá na tebe, že udržíš věci pod kontrolou? CALLEN: Prezidentka je velmi zaneprázdněná žena, Ma’kine. Věděl jsem, do čeho jdu, když jsem toto místo vzal. MA’KIN(zavrtí hlavou): To není správné... Tohle není to, proč jsi tady. Callen se lehce usměje nad synovou starostí. Také zamíří k pohovce a posadí se vedle Ma’kina. Dá mu ruku kolem ramen a oceňuje jeho zájem. Ale Ma’kin vidí starost a vyčerpání v otcových očích. MA´KIN: Podívej se na sebe... Pracuješ ve dne v noci, abys tohle místo udržel v chodu a Velící rada ti dává stále více a více povinností. CALLEN (s úsměvem): Velící Rada mne nemůže do něčeho nutit... Kdybych to nechtěl dělat, tak rezignuji. (pauza) Krom toho, přišel jsi sem na oslavy. Nenech tyto záležitosti zničit ty naše. Callen znovu dá ruku kolem ramen syna. CALLEN (pokr.): Oslavíme tento nový rok spolu synu. A žádné vyjednávání to nezničí. Ma’kin na chvilku mlčí, ale nakonec se usměje. MA’KIN: No, v tom případě by sis měl odpočinout. Dokážu si představit, že když osud celé Voriany leží na tvých ramenou, tak to může být docela unavující... Vařím zrovna večeři. Bude to hotové za půl hodiny. CALLEN (s úsměvem): Už se na to těším. S tímto Ma’kin vstane a odejde do vedlejší místnosti, Callen odpočívá na pohovce. Opře se, zavře na chvilku oči a potom je znovu otevře. Něco na stole ho zaujalo. Snaží se rozpoznat, co to je, ale nejde to. Vstane z pohovky a pomalu k tomu jde. Vypadá to jako BROŽURA. Náhle—


14

MA’KIN (mimo obr.)(z kuchyně): Budeš potěšen. Moje vaření se zlepšilo od posledně, co jsi to zkoušel. Callen dojde ke stolu a volá do kuchyně se smíchem. CALLEN: Pro moje vlastní dobro v to doufám. Callen čte brožuru a náhle nový stín starostí padne na jeho tvář. ZBLÍZKA NA BROŽURU Má na sobě různá Vorianské písmena, která nerozluštíme. Přesto na přední straně vidíme VORIANSKÝ VESMÍRNÝ EMBLÉM – vorianští členové posádky ho mají na uniformách. ZBLÍZKA NA CALLENA Zírá na brožuru, jako kdyby nevěřil svým očím. Podívá se směrem ke kuchyni, kde slyšíme, jak Ma’kin hýbe nějakými věcmi, pak zpět na brožuru. Soudě podle Callenovy reakce, ať je ta brožura cokoliv, nemůže to být nic dobrého. A z toho... FADE OUT KONEC AKTU 1


15

AKT 2 FADE IN: INT.OŠETŘOVNA – LENORIHO KANCELÁŘ Pomalu projíždíme povědomou lokací. Vidíme laboratorní část místnosti, knihovnu plnou knih a také mnoho Lenoriho osobních věcí. Některé docela normální, některé velice divného vzezření. Nakonec zabereme KAYLU, která se vážným pohledem dívá na knihovnu a okolo po místnosti. Chvíli na ní udržujeme záběr. Zhluboka se nadechne, je velmi smutná z Lenoriho nedávného osudu. Po chvilce vejde CHRISTINE. Je překvapená, že zde našla Kaylu. Za chvilku moment překvapení přejde a Christine promluví – CHRISTINE: Kaylo... Kayla se otočí, uvědomila si její přítomnost. KAYLA: Prosím, pojďte dál... Jsme tu obě ze stejného důvodu. Christine se na chvilku odmlčí. Pak vejde dál a jde ke Kayle. CHRISTINE: Nechtěla jsem vás vyrušovat... KAYLA: Nevyrušujete... (pauza) Abych byla upřímná, strávila jsem na stanici hodně času jen s Marcaiem, takže jsem vás všechny vlastně moc nepoznala... CHRISTINE (rozumí): To... musí být těžké... Kayla vezme jednu z Lenoriho knížek, drží ji. Její hlas je vážný, když promluví. KAYLA: Snažili jsme se zjistit, kam až jsme chtěli zajít... v našem vztahu... Nikdy jsme ale neměli šanci to udělat. (dlouhá pauza) Ale já nejsem jediná, kdo je Lenorimu a Marcaiovi blízký. CHRISTINE (lehce se usmívá): Lenori má... zajímavý vliv na lidi. Ale myslím, že jste byla Lenorimu a Marcaiovi nejbližší ze všech. KAYLA: To nepopírám. Zamilovala jsem se do Marcaie, ale začínala jsem – (hledá správná slova) něco cítit i k Lenorimu. Je to skutečně skvělý člověk. Pauza. Pak Christine promluví s nadějí v hlase. CHRISTINE: A právě proto ho tam nenecháme umřít. Kayla si všimne rozhodnosti v jejím hlase. Ale není schopna sdílet naději.


16

KAYLA: Kéž bych mohla sdílet váš optimismus... Pauza. CHRISTINE: No, doktorka Ro’nell se sem odmítá přestěhovat, dokud se neujistíme, že je opravdu pryč. (pauza) Je dobré si udržet nějakou naději. Kayla to ocení kývnutím. Pak přijde s něčím, co ji trápí už nějakou dobu. KAYLA: Ráda bych se vás na něco zeptala. Na něco... co mě už chvilku trápí. CHRISTINE: Jistě. KAYLA: Mluvil Lenori... mluvil o mně? Pauza. CHRISTINE: Raději bych tyto záležitosti nechala jen jeho... Ale vím, že vás měl rád. (opravuje) MÁ rád. Kayla pomalu přikývne, pak se opět podívá do regálu. Christine se na ní chvilku dívá, nakonec se rozhodne, že by bylo nejlepší nechat Kaylu o samotě. S tímto Christine odchází. Chvíli držíme záběr na Kayle, pak... STŘIH NA: INT. KANCELÁŘ BEZPEČNOSTI Bay’larova kancelář je na hlavní palubě, poblíž Grantovy a Zachovy kanceláře. Bay’lar je zde sám, přechází po místnosti. Je zřejmé, že o něčem přemýšlí. Po chvilce někdo zazvoní u dveří. Bay’lar přestane přecházet a podívá se na dveře, kde skrz okno vidí Siveu. Sebere se a pak BAY’LAR: Vstupte. Odsunou se dveře a Sivea vstoupí. SIVEA: Chtěl jste mě vidět? Dveře se za ní zavřou. Pauza. BAY’LAR: Ano. SIVEA (zvědavě): A? BAY’LAR: Abych byl upřímný, ani nevím kde začít. SIVEA: Začít s čím? Přejde další chvilka. Pak se rozhodne jít rovnou k věci.


17

BAY’LAR: Chtěl bych dostat šanci... urovnat věci mezi námi. Nemluvili jsme o naší minulosti už měsíce, a když ano... tak to nebylo zrovna produktivní... Sivea reaguje překvapeně — tohle je ta poslední věc, kterou předpokládala. Také si uvědomujeme, že Bay’lar vypadá hodně nervózně. Tohle je rozhodně tvář, kterou jsme u něj ještě neviděli. SIVEA: Musím přiznat... že tohle je to poslední, co jsem čekala. BAY’LAR: Myslím, že jsem byl k tobě nefér se nepřátelsky... a nejenom k tobě. Chtěl vinit fakt, že jsem věřil, že lidé nejsou to tu být, ale pravda je taková... trošku na tobě stále záleží.

a choval jsem jsem z toho připraveni na trpká... že mě

Sivea se odmlčí, potřebuje chvilku na vstřebání těchto slov. Když odpovídá, dívá se do země. SIVEA: Vím, že tu jsou věci... které jsme mohli zvládnout lépe... když jsme se rozešli. BAY’LAR: Rozuměl jsem tvým důvodům. Ale asi... jsem nebyl ochoten to přijmout. (z jejího pohledu) Oh, věř mi, že jsem měl poslední dobou hodně času o tom popřemýšlet. Další pauza. Potom promluví více formálním hlasem. BAY’LAR: Ale momentálně jsi také mým nadřízeným důstojníkem. Pokud je to, co jsem řekl nevhodné... můžeme na to zapomenout. Předstírat, že se to nestalo. Sivea se opět odmlčí. SIVEA: Já... si nejsem jistá, co říct. BAY’LAR (navrhuje): Možná by bylo lepší to probrat v méně formálním prostředí? Třeba při jídle? Na chvilku to zvažuje. SIVEA: Myslím, že se snažím pochopit... co tě přimělo s tím přijít teď? Teď je to Bay’lar kdo se odmlčí. Pak – BAY’LAR: Předpokládám, že blížící se Den obrození mi pomohl uvědomit si... že ty a já toho máme příliš mnoho na to, abychom to zahodili. Pohřbili a předstírali, že se to nikdy nestalo. Sivea lehce přikývne, uvědomí si že má pravdu. Jeho slova mají na ni efekt. Ale je ještě brzo na to říct, jaký efekt to je... A z jejího výrazu... STŘIH NA:


18

INT. CALLENOVA UBIKACE – JÍDELNÍ PROSTOR Callen a Ma’kin nyní sedí u jídelního stolu v obývacím pokoji. Zrovna večeří – velké a chutně vypadající vorianské jídlo. Callen si sundal uniformu a má místo ní červenou košili. Jsou uprostřed konverzace: MA’KIN: ...a učitel Ku’van mi řekl, že jsem se velmi zlepšil ve svém studiu. Říká, že při této rychlosti budu připraven na promoci někdy tento rok. Callen se tomu usměje. Uvědomujeme si, že velitel je potěšen, ale stále ho něco trápí - a už to asi nebude záležitost s Kih’Andariany. CALLEN: Rád to slyším... ale nejsem překvapen. Ma’kin se tomu usměje. Pak ukáže na desert, který je na stole – je to nějaké pečivo. MA’KIN: Už se nemůžu dočkat, až vyzkoušíš riga’tei. Kamarádka mi řekla něco na vylepší receptu. CALLEN (poněkud hravě): Kamarádka? MA’KIN: Ano. Měl bys ji poznat... Ale musím přiznat, že jsme se v poslední době velice sblížili. CALLEN: Jsem rád, že se ti daří... Ale od tohoto okamžiku už nedokáže nemluvit o tom, co ho trápí... CALLEN (pokr.): A byla by škoda, kdybys to všechno zahodil... kvůli válce. Uplyne moment. Ma’kin se podívá na otce. Konečně překvapen, ale ne tolik. MA’KIN (potichu): Takže to už víš. Callen ukáže na brožuru, která je na vedlejším stole. CALLEN: No rozhodně jsi to neschovával. MA’KIN: Tak nějak sem měl pocit, že bys to neschvaloval. CALLEN (nevěřícně): Skoro určitě ne. (dodá) A hlavně nezapomeň na to, že ještě nejsme s Kih’Andariany ve válce. Ma’kin se to snaží vysvětlit. MA’KIN: Otče... Přemýšlel jsem o tom velmi dlouho. Kdyby vypukla občanská válka, je to přesně to, co chci udělat. Vesmírné velitelství už začalo nabírat další rekruty pro speciální výcvik... Ty ze všech nejlépe víš, že nepatřím k těm, co dělají unáhlená rozhodnutí bez pečlivého uvážení. CALLEN: Spíš mám problém pochopit proč! Proč by jsi to chtěl udělat?


MA’KIN: Z obětavosti pro... Vorianu a můj lid. Pauza. Callen přikývne. Snaží se zajistit, aby zůstal klidný, a přijímá synův pohled na věc. CALLEN: Jestli chceš sloužit svému lidu, Ma’kine, jsou tu i jiné způsoby, jak to udělat... Zahodit svůj život, zatímco zabíjíš jiné Voriany, dokonce ještě před tím, než odejdeš z Akademie... To není zrovna nejsprávnější věc. Od této chvíle mluví Ma’kin s hněvem v hlase – hněvem namířeným proti Kih’Andarianům. MA’KIN: Pokoušeli se tě zabít, otče. A pokoušeli se zabít i mne. Kih’Andariané zradili nás všechny! A já se odmítám do konce války ohlížet přes rameno. Callen pokračuje klidným hlasem. Ale můžeme vidět, že to pro něj není lehké. CALLEN: Nemáš vůbec ponětí, do čeho se ženeš. Jestli tahle válka vypukne, tak nebudeš dělat nic jiného než se ohlížet přes rameno! Ma’kin se snaží vyvarovat dalšímu napětí od této chvíle. MA’KIN: Jak jsi řekl. Válka ještě není. Možná najdeš způsob, jak jí zabránit. (pauza) Ale pokud se tak nestane... Chci se připojit a chránit náš lid... Už jsem se zapsal na vojenský výcvik. Začínám příští týden. Callenovo zklamání začíná růst. A začíná to být více zřejmé v jeho hlase. CALLEN: Pokud to vypukne, bude to ošklivé. Protože to je přesně to, co je válka. To je důvod, proč se tomu snažíme zabránit... Naši lidé žili sjednoceni po dvě století... Není na tom nic čestného, podílet se na ukončení míru! MA’KIN (nevěřícně): A myslíš si, že to nevím? Kih’Andariané přestali být našimi lidmi, když nás zradili. Když vypukne válka, tak to jsou oni, kdo jsou vinni. Přejde pauza. Oba se na chvilku odmlčí. Pak Ma’kin opět promluví tichým hlasem. MA’KIN: Já jsem... doufal, že ti to dojde. (poněkud s raněnými city) -a že na mě budeš hrdý. Callen se na dlouho odmlčí, dívá se na syna. Když opět promluví, tak přísným hlasem CALLEN: Já ti to nedovolím, Ma’kine. Tohle očividně Ma’kina urazí.

19


20

MA’KIN: Pokud sis ještě nevšiml... Jsem dost starý na to, abych dělal svá vlastní rozhodnutí! Můj záměr nikdy nebyl ptát se tě na souhlas. Doufal jsem, že mě podpoříš, ale když ne... budiž. S tímto Ma’kin odchází od stolu, nechává jídlo napůl rozjedené. CALLEN: Ma’kine! Ma’kin ho ignoruje. Odchází z ubikace a nechává Callena samotného. ZBLÍZKA NA CALLENA Zhluboka se nadechne, vypadá poněkud zarmoucený, že jeho syn takhle odešel. Má mnoho starostí, a právě mu jedna přibyla. A z jeho reakce... STŘIH NA: EXT. VESMÍR – HORIZONT Opět zabereme obrovskou vesmírnou stanici. INT. MÍSTNOST S BRÁNOU ZBLÍZKA NA BRÁNU. Vytáčí se. Zámky zapadají se známým zeleným světlem. Konečně všechny zapadnou a brána se otevře. Rozšíříme záběr dozadu a zabereme velitele Callena a Siveu stojící před schody vedoucími do brány. Vorianský technik promluví z řídící místnosti. VORIANSKÝ TECHNIK (mimo obr.): Přijímáme signál, pane. Je to rada Vahret. Callen a Sivea s vymění pohled. SIVEA (zahořkle): Tak a teď začíná zábava. CALLEN (k vorianskému technikovi): Vypněte štít. Sivea a Callen si vymění další pohled, oba se připravují na důležitou a rozhodující událost. ZÁBĚR NA BRÁNU Štít se vypne. A po chvilce TŘI KIH’ANDARIANŠTÍ DIPLOMATÉ PROJDOU bránou. Následuje je známá tvář: RADA VAHRET, vůdce Kih’Andarianů. Brána se za nimi zavře a Vahret a jeho lidé postoupí dopředu. ZÁBĚR NA CALLENA Také postoupí dopředu, nyní přátelský výraz na tváři.


21

CALLEN: Rado Vahrete, vítejte na palubě Horizontu. Vahret se chvilku rozhlíží kolem, pak se konečně podívá na Callena se stejně přátelským výrazem ve tváři. Očividně jsou oba naladěni do „diplomatického módu“. VAHRET (přikývne): Děkuji, veliteli Callene. Jsem rád, že mě vaši lidé přijali. (upřímně) Jen bych si přál, aby to bylo za lepších okolností. Cítím se, jako kdybych nesl osud svých lidí na svých ramenech. CALLEN: Vím, co tím myslíte, Rado. VAHRET (připouští): Doufám, že to, čeho zde dnes dosáhneme, ušetří náš lid katastrofické a krvavé války. Callen přikývne. CALLEN: Já také. (pak) Kdybyste laskavě následoval velitelku Ve’nal a mě do zasedací místnosti, abychom začali s vyjednáváním. VAHRET: Dobrá. SIVEA (pokyne): Tudy. A s tímto Vahret a jeho společníci následují Siveu z místnosti. Callen na moment zůstane vzadu. Jeho výraz se změnil z přátelského na ustaraný. A pak také odejde... FADE OUT. KONEC AKTU 2


22

AKT 3 FADE IN: INT. ZASEDACÍ MÍSTNOST Sivea a Callen sedí u stolu naproti čtyřem kih’andariankým diplomatům: Vahretovi a jeho třem následovníkům. Callen a Vahret sedí v čelech stolu naproti sobě. Vyjednávání začalo a všichni mají ten nejlepší „diplomatický výraz“ na tváři. VAHRET (uprostřed konverzace): Myslím, že zjistíte, že Kin’Andariané nechtějí zranit Voriany ani lidi. Prostě musíme dělat to, co je v našem nejlepším zájmu. CALLEN: Bohužel, naši lidé si myslí, že vaše „nejlepší zájmy“ zahrnují zničení našich lidí. VAHRET (porozumí): Ah, očividně narážíte na ty nepravdivé povídačky o tom, že Kih’Andariané mají technologii rozptylující energii. CALLEN: Zajisté ale nemůžete vinit mé lidi za naše obavy, s přihlédnutím na historii od doby, kdy Kih’Andariané zformovali své nezávislé kolonie. VAHRET: Využití Day’eka Sonaka bylo, jak už jsem předtím řekl, jednoduše v nejlepších zájmech Kih’Andarianů. Callen se probírá hromadou zpráv a vytáhne tu kterou hledá. Chvilku se na ni dívá a pak ji pošle po stole k Vahretovi. CALLEN (z Vahretova výrazu): Zpráva z mise, kde Day’ek Sonak vedl Horizont-1, včetně detailního popisu jeho výroků. Vahret si pročítá zprávu. Chvilka ticha, kdy zabereme Siveinu reakci, která je sice skrytá, ale jednoznačná – vzpomínky na to, co se stalo mezi ní a Sonakem v „Chladné a vzdálené hvězdy“, jí přišly na mysl. Callen se rozhodne shrnout zprávu i přesto, že Vahret ví, o co jde. CALLEN (pokr.): Pan Sonak tvrdí, že na jeho loď bylo zaútočeno něčím, o čem si my myslíme, že to byly rozptylovače energie. VAHRET: A my jsme jasně dali najevo, že to bylo jen součástí našeho triku. CALLEN: To tvrdíte vy. Ale propašování agenta na palubu stanice ve snaze vyměnit naše lidi Kih’Andarianskými klony je další část této zprávy. Víme, že máte přístup ke klonovací technologii a cai’nanským manipulačním schopnostem. (přátelsky) Jsem si jistý, rado, že chápete, proč jsou mí lidé lehce znepokojeni našimi sousedy. Vahret přikývne. Odloží zprávu.


VAHRET: Nemohu popřít tyto nedávné akce, veliteli. Callen to přijme s lehkým přikývnutím. Pak sáhne do hromady zpráv znova a vytáhne další. CALLEN (ze zprávy): Předtím kih’andarijští agenti útočili na některé vysoce postavené vorianské důstojníky. (dodá) Můj syn a já jsme byli uneseni. VAHRET: Veliteli Callene, věřím, že jsem vás informoval o té kih’andarianské odpadlické skupině, která jedná za našimi zády. CALLEN: Rado, i přesto, v co se rozhodnu věřit, moji nadřízení nevěří, že jste k nám byl upřímný. Vahret povzdechne a pošle první zprávu zpět Callenovi. VAHRET: A v CO přesně věříte, veliteli? Callen se na chvilku odmlčí, když ukládá zprávy zpět do hromady. CALLEN: Myslím, že si své mínění nechám pro sebe. (pauza) Ale co by velmi pomohlo ve vašem případě, by bylo nechat naše lidi prohledat vaše kolonie kvůli ohrožujícím zbraním. VAHRET (potichu): Veliteli, to, co navrhujete by mohla být urážka mého lidu. I kdybychom měli takovéto zbraně... nic by vám do toho nebylo. Znovu připomínám, nechceme válku o nic víc než vy. SIVEA: Jestli je to tak, tak proč byste je vůbec potřebovali? VAHRET: Enolyové představují vážnou hrozbu této galaxii, velitelko Ve’nal. A z toho co jsem slyšel, můžeme za to děkovat vašemu plk. Grantovi. Mimochodem, to je jeden z dalších důvodů, proč se Kih’Andariné odtrhli od Vorianů. SIVEA: Dříve nebo později by přišli, a vy to víte. Když Callen pocítí zvýšené napětí, pokyne Sivei a Vahretovi. Callen: Prosím. Jsme tu, abychom urovnali neshody mezi našimi lidmi. VAHRET (upřímně): Samozřejmě. Omlouvám se, veliteli Callene. (pauza) Přesto, nehledě na důvod proč, jsou Enolyové hrozbou pro všechny. Musíme se umět bránit tak jako vy. CALLEN (přikývne): Rozumím tomu, rado. Přesto jsou moji lidé nedůvěřiví, a abych byl upřímný... já také.

23


24

Vahret tato slova na chvilku zvažuje. Vymění si letmý pohled se svým kih’andarianským společníkem, než pokračuje. VAHRET: Pak možná vašemu mínění ulevím, veliteli. Callen se na Vahreta zvláštně podívá, není si jistý, na co naráží. VAHRET (pokr.): Povolím vám přístup na všechny naše základny... A poskytneme vám plnou „exkurzi“ a odpovíme na všechny otázky, které položíte. CALLEN (nedůvěřivě): To je... velmi velkorysé, rado. Vahret se najednou dívá po okolí a vrhá po stěnách zlověstný pohled. VAHRET (s úsměvem): A na oplátku bychom vás chtěli požádat... abyste nám vrátili naše vlastnictví. Opustili náš prostor a odešli za vaše hranice. Callen a Sivea si jsou plně vědomi, na co Vahret naráží. SIVEA: Vy chcete Horizont... VAHRET: Jsme vaší přítomností už nějakou dobu znepokojeni. (pauza) Nabídku jste dostali. CALLEN (kroutí hlavou): Vaše nabídka je absurdní. Moji lidé to nepřijmou, a ani já. VAHRET: Zapomínáte, že stanice je uvnitř kih’andarianského prostoru, veliteli. A technicky vzato byla stanice naším vlastnictvím od začátku... Po osm měsíců jsem dovolil vašim lidem činnost s minimálním zásahem. Očekával bych vděčnost za svou velkorysost, protože někteří v mé vládě to necítí jako já. (pauza) Ale kvůli svým lidem vám už nemohu dovolit další „výhody“, pokud je tato stanice pod vorianským velením. DRŽÍME ZÁBĚR NA Callenovi a Sivee jak reagují na Vahretova slova. Nemohou popřít, že má pravdu. A získáváme pocit, že mohou být v blízké budoucnosti donuceni vzdát se Horizontu. A z tohoto momentu... STŘIH NA: EXT. VESMÍR – HORIZONT Opět zabereme velkou vesmírnou stanici. INT. TOMOVA LABORATOŘ YUSUF pracuje na nějakém ovládání, je zaneprázdněn svou prací, když vejde TOM. Získáváme pocit, že nedávno spolu začali pracovat častěji. Tom zakroutí hlavou s úsměvem, když se připojí k Yusufovi u stolu. TOM: Jednoho dne u toho stolu shniješ.


25

Yusuf vzhlédne s úsměvem. YUSUF: Raději bych měl práci hotovou teď, abych si potom mohl užít vorianské oslavy. TOM: Jo, no, nikdo okolo není zrovna v náladě na oslavy... Yusuf se na to dívá z pozitivnějšího hlediska. YUSUF: Prostě to ber tak, jak to je. Jsem si jistý, že to trošku všechny vzpruží. Tom to připouští. TOM: V to doufám. Najednou, Yusuf reaguje na něco na panelu. Tom si toho všimne. TOM: Yusufe? YUSUF (překvapeně): Tohle je... neobvyklé. Tom se nahne nad panel a podívá se na data. TOM: O co jde? Yusuf ukáže na jeden monitor. YUSUF: Zvýšený počet subprostorových vln uvnitř stanice. Tom sleduje chvilku data. TOM: Hmm... Tohle JE neobvyklé... YUSUF (přikývne): Mohu říct jenom to... že je možné, že někdo posílá zprávu skrz subprostor někomu, kdo je na palubě Horizontu. TOM: Proč nepoužijí interkom? Yusuf a Tom si vymění pohled. Je tu jenom jeden důvod, proč by to někdo dělal, a oba si to uvědomí. YUSUF: Aby zprávu bylo těžší zachytit... TOM (potichu): Ať se propadnu, jestli s tím nesouvisí Kih’Andariané. Yusuf si povzdechne. YUSUF: No tohle by rozhodně mělo vzpružit stanici. A z tohoto nového objevu... STŘIH NA: INT. BAY’LAROVA UBIKACE


26

Bay’lar je u stolu, je oblečen v civilním oblečení. Stůl je docela pěkně upraven. Dle počtu nádobí poznáme, že se jedná o večeři pro dva. Pečlivě se snaží, aby stůl vypadal co nejlépe. Po chvilce zazvoní bzučák dveří. Bay’lar věnuje stolu poslední pohled, ujišťuje se, že je všechno připraveno. Pak se otočí ke dveřím a – BAY’LAR: Vstupte. Dveře se odsunou a vstoupí SIVEA. Na rozdíl od Bay’lara je oblečena v uniformě. Reaguje překvapeně na to, že Bay’lar v uniformě není. Přejde chvilka mezi nimi, zdá se že oba hledají slova. SIVEA: Já... neuvědomila jsem si, jak moc soukromá tato schůzka měla být. Bay’lar přikývne. BAY’LAR: Nezáleží na tom, jak jsi oblečená. (nabídne) Prosím, posaď se. Sivea na chvilku na Bay’lara hledí, vstřebává úplně nový způsob jeho jednání. Stále si není jistá, kam se bude ubírat, ale rozhodne se nechat to být a tak to zjistit. Jde ke stolu, rozhlédne se okolo a vytáhne jednu židli a posadí se na ni. Bay’lar na chvilku zmizí z místnosti. Když je sama, tak Sivea lehce potřese hlavou s úsměvem – zatím nemůže popřít, že alespoň jedna její část považuje toto překvapení za příjemné. Po chvilce se Bay’lar vrací s několika vorianskými talíři s jídlem. BAY’LAR: Přiznávám, že jsem nikdy nebyl moc dobrý kuchař. Většina tohoto jídla byla uvařena kuchaři v jídelně. SIVEA (přikývne): To je v pořádku. Bay’lar položí talíře s jídlem na stůl. Pak se posadí naproti Sivee. Stůl je docela malý a Bay’lar a Sivea se dívají z očí do očí. Poté ukáže na jídlo, aby si něco vzala. BAY’LAR: Prosím. Divné ticho padne mezi nimi, když si naplňují talíře. Chvilku je jen slyšet cinkání příborů, dokud Bay’lar nezahájí konverzaci... BAY’LAR: Tedy... slyšel jsem o posledních požadavcích Kih’Andarianů. Sivea skoro vypadá, jako by si oddechla, když vybral tohle téma pro konverzaci. Vypadá trošku více uvolněně. SIVEA: Ano... Já vím. Velitel Callen ujistil Vahreta, že stanici raději zničí, než aby ji předal Kih’Andarianům. BAY’LAR: Chápu. (pauza)


27

Ani to není překvapující... Vždycky jsme předpokládali, že si jednou budou na stanici klást nárok. SIVEA (souhlasí): Jejich důvody jsou očividné. Ví o strategické důležitosti Horizontu s ohledem na to, že tím je vlastně hlídáme, a také, že je hlídáme i před Enolyi. Bay’lar zamyšleně přikývne. BAY’LAR: Víš, možná by bylo moudré, kdyby velitel Callen své rozohodnutí znovu promyslel. Sivea vypadá překvapeně. SIVEA: A odevzdal stanici? BAY’LAR: Oba víme, že na nás Enolyové znovu zaútočí – na Vorianu i Zemi. Proto bych raději viděl stanici v rukou fanatiků než v rukou Impéria. SIVEA: Raději bych, kdyby stanice zůstala v našich rukou. BAY’LAR: Jenom jsem myslel, že když budeme ve válce s Kih’Andariany, dáváme tím velkou výhodu Enolyům. Sivea nemůže popřít, že ji napadlo to samé. SIVEA: Já vím... Pak si všimne, že Bay’lara něco trápí, něco, co ho skoro zasmušilo. Věnuje mu pohled. SIVEA: Co se děje? BAY’LAR: Prosím? SIVEA: Prosím, neber mě špatně, ale tohle... (ukáže na stůl) ... všechno. Nemůžu se zbavit dojmu, že jde o něco víc. O něco, co jsi mi zatím neřekl. Bay’lar se na ní dívá vážným pohledem. SIVEA (pokr.): Vždycky jsi negativně reagoval vůči lidem a víře v ně, kterou sdílíme já a velitel Callen. (pauza) Ale něco se změnilo. Bay’lar se na ní podívá, jeho jídlo je stále na talíři. Pomalu přikývne, chápe její zmatení. BAY’LAR: Pravda je, že moje odmítání lidí bylo pošetilé. Obviňoval jsem je... Obviňoval jsem celou tuhle stanici za to, že tě odtáhla, a ty jsi mě proto opustila. SIVEA: Víš, že to tak nebylo. BAY’LAR: Máš pravdu. Vím to. (pak)


28

Ale stejně se toho lidé musí stále hodně naučit. SIVEA: Učí se každý den. Jako my. Další podivná chvilka ticha. Bay’lar si pročistí hrdlo a rychle změní téma. BAY’LAR: Doufám, že tohle jídlo je slušné. Sivea na něj upřeně hledí. Stále se zdá, že něco neřekl, ale Sivea může říct, že byl upřímný. Lehce se usměje. SIVEA: No, rozhodně je to lepší, než kdybys to vařil sám. Bay’lar si nemůže pomoct a zasměje se tomu a Sivea také. Vypadá, že se začala cítit více pohodlně. BAY’LAR: Možná příště nechám vařit tebe. (jemně dodá) Jako kdysi. Sivea reaguje na jeho tón hlasu na konci věty. Přejde chvilka, zdá se, že také přemítá o čase, který kdysi strávili spolu. Lehce se usměje. A z tohoto momentu přecházíme na – INT. CALLENOVA UBIKACE Callen zamyšleně hledí z okna, zvažuje všechny nedávné události. Není potřeba žádných slov abychom věděli, že mu hlavou probíhá milión věcí. Najednou se otevřou dveře a do místnosti vbouří Ma’kin. MA’KIN (nazlobeně): Otče, co jsi udělal? Callen se zhluboka nadechne a otočí se čelem k synovi. Ma’kin nevypadá zrovna potěšeně. CALLEN: O čem to mluvíš, Ma’kine? MA’KIN: Odmítli mě! Právě jsem dostal zprávu od vrchního velitele Vre’nana, ve které stálo, že jsem nebyl přijat k výcviku. Callen přikývne. Ale není ochoten se o tom hádat zrovna teď. CALLEN (klidně): Pak bys o tom možná měl přestat přemýšlet a vzít si nějaké volno. MA’KIN: Otče, Velící rada hledá každého schopného, abychom byli připraveni na potencionální válku. Počet rekrutů se za posledních šest měsíců ztrojnásobil. Pauza. Callen je potichu. Ma’kin konečně přijde s tím, co podezříval. MA’KIN (obviňuje): Tos byl ty! Ty jsi za to odpovědný, tak se mnou nehraj hry. Callen si znova povzdechne. Přejde k Ma’kinovi, který se mu podívá přímo do očí.


29

CALLEN (mírně): Synu, prosím, snaž se pochopit, že pro tebe chci to nejlepší. Co myslíš, že by řekla tvoje matka, kdybych jen seděl a nechal tě jít na smrt? Ale Ma’kin ustoupí, potřese hlavou. MA’KIN: Ne. To není fér... Matku jsme ztratili už dávno. Nesnaž se mě tak zmanipulovat. CALLEN: Já se tě nesnažím zmanipulovat. Snažím se tě chránit. MA’KIN: Copak to nechápeš? Jediný způsob, jak vůbec někoho chránit, je zničit Kih’Andariany a jejich nezávislost. (pauza) I kdybys s nimi uzavřel mír, je to stejně jen otázka času. CALLEN (smutně): Nyní vidím, kolik víry ve mě máš. MA’KIN: A já vidím jak málo jí máš ve mě. Nadržuješ mi, odmítáš, aby se mnou bylo jednáno jako s dospělým, kterým jsem. No, mám pro tebe novinku – nepotřebuji tvoji ochranu. Pauza. Oba muži na sebe chvilku hledí. Napjatá chvilka je přerušena Tomovým hlasem z interkomu. TOMŮV HLAS: Veliteli Callene... Jste sám? Callen sleduje, jak rozzuřený Ma’kin odchází z místnosti. Je chvilku zticha a pak odpoví. CALLEN: Pokračujte, doktore Gallowayi. TOMŮV HLAS: Obávám se, že mám špatné zprávy ohledně objevu, který jsme s Yusufem právě udělali, veliteli. CALLEN (se sarkasmem): Špatné zprávy... ty mi právě teď chyběly. TOMŮV HLAS: Omlouvám se za načasování. (pak) Yusuf našel neobvyklé množství subprostorových vln uvnitř stanice, nejspíš v důsledku, jak někdo posílal zprávu skrz subprostor. CALLEN (ponurně): Proč mám pocit, že vím, kam tohle míří? TOMŮV HLAS: No. Zatímco je tu mnoho možností, asi ta nejpravděpodobnější je, že někdo na palubě stanice předává Kih’Andarianům informace. DRŽÍME ZÁBĚR na Callena, když tu informaci vstřebává. Věci se právě daleko víc zkomplikovaly. A z jeho reakce...


30

FADE OUT. KONEC AKTU 3


31

AKT 4 FADE IN: INT. VELITELOVA KANCELÁŘ Callen, Grant, Sivea, David, Tom, Yusuf, Christine, a Bay’lar stojí v kanceláři, tváří se tajuplně. Vypadá to, že jen těmto lidem se Callen rozhodl důvěřovat. TOM (vysvětluje): Yusuf a já jsme sledovali subprostorové signály. Zavedly nás přímo k ubikaci rady Vahreta. GRANT: Když jste našel cíl, mohl byste najít i původ? YUSUF: Sranda, že se na to ptáte, plukovníku. Už jsme to udělali, ale bohužel jsme byli schopni zjistit jen to, že zpráva byla vysílána odněkud z hlavní paluby. CHASE (ironicky): No, to zúží podezřelé na prakticky všechny vosoby na palubě stanice. CHRISTINE: Dává to smysl, že ten, kdo tu zprávu poslal, to udělal z místa, ze kterého ho jen těžko vysledujeme. CALLEN: Vypadá to, že to udělali velmi chytře. Což nám vůbec nepomáhá. Je tu chvilka ticha, pak promluví Bay’lar. BAY’LAR: Doktore Gallowayi, je možné, že Kih’Andariané ví o tom, že jste vysledoval signál? TOM (kroutí hlavou): Je to nepravděpodobné. Yusuf a já pracujeme na interních senzorech posledních pár dní. Normálně by byly moc slabé na to, aby tohle zachytily. DAVID: Takže jsme měli kliku... GRANT: Naneštěstí Kih’Andariané a jejich špehové jsou příliš opatrní. Všichni se podívají na Callena. Opět má na sobě hodně odpovědnosti. Konečně promluví. CALLEN: Dobrá. Plukovníku Grante, Bay’lare, chci vědět, kdo byl na hlavní palubě patnáct minut před vysíláním až patnáct minut po vysílání. (připouští) Vím, že tu mluvím o spoustě lidí, ale chtěl bych být důkladný. GRANT: Rozkaz, pane. CALLEN: Doktore Gallowayi, doktore Naiyeere, dejte mi vědět, hned jakmile zachytíte další vysílaní jak dovnitř stanice, tak i ven ze stanice. Tohle už může nějakou chvilku probíhat.


YUSUF: Ano, pane. CALLEN: Tohle rozhodně zkomplikuje mírové jednání... Mluvil jsem s Velící radou o kih’andarianských požadavcích. A bylo mi doporučeno je zamítnout. Moment, ve kterém to všichni pochopí, že to dále zkomplikuje věci. Přesto nikdo není překvapen. SIVEA (přikývne): Všichni s tím souhlasíme. Myslím, že by bylo nejlepší pokračovat ve vyjednávání, jako bychom nevěděli nic o špehovi na stanici. CALLEN: Takový je plán, velitelko. (ke všem) Nikomu o tomto setkání neříkejte. Všichni přikývnou. A z tohoto okamžiku přecházíme na — EXT. VESMÍR – HORIZONT Záběr na vesmírnou stanici. INT. TOMOVA LABORATOŘ Yusuf a Tom sedí u počítačového terminálu a monitorují subprostorovou komunikaci skrz stanici. Máme pocit, že už tu nějakou dobu jsou. TOM: Víš, je možné, že ten, co tu zprávu poslal Vahretovi, už další nikdy neplánoval. YUSUF (hravě): Ne zrovna optimistický přístup, že? Tom lehce potřese hlavou. TOM: Jen bych dal přednost tomu, být... no, asi někde jinde, hádám... YUSUF: No ale když nevíme, jestli bude nebo nebude další komunikace... Tom to uzná – nemají jinou možnost. Oba ví, že tohle asi nějakou dobu potrvá... Tom se opře a zhluboka povzdechne, rozhlížeje se po laboratoři. Vypadá znuděně. TOM: Myslím že půjdu splašit nějaké jídlo do jídelny... Chceš něco? YUSUF (zakroutí hlavou): Ne, díky. Tom právě odchází, když je zastaven ZACHEM A JERRYM Vstoupí do místnosti. Zach jde vepředu a za ním jde Jerry s kamerou. ZACH: Doktore Gallowayi! Jaká to náhoda. Zrovna jsem vás hledal.

32


Tom povzdechne. TOM: Teď asi není ta nejpříhodnější doba, Zachu. ZACH (usmívá se): Asi proto, že jdete do jídelny pro jídlo? Uši reportéra nic nepřeslechnou. JERRY: Když už mluvíme o jídle, rád bych se šel najíst, pane Hoffmane. Zach věnuje kameramanovi otrávený pohled. ZACH: Neměl jste před chvílí svačinu? JERRY: Ale já mluvím o pořádném jídle, pane Hoffmane. Tom a Yusuf si vymění pohledy. Yusuf si nemůže pomoci, ale je lehce pobavený. Tom ani ne. Zach zakroutí hlavou. ZACH: Kdybych strávil polovinu času jídlem jako vy— Jerry ho přeruší. JERRY: To není fér. Vy se nemusíte celý den vláčet s kamerou. Je těžká! Zach střelí pohledem po Jerrym. JERRY (ze Zachova pohledu, rychle): Ne. Já si na nic nestěžuji. Já mám rád tuhle kameru... Ale prostě mi vyhladoví, když ji vláčím. A od tohoto momentu toho má Tom dost. TOM: Dobrá, chlapi. Máme tu nějakou práci, takže kdybyste pokračovali ve své... konverzaci někde jinde, oba bychom to ocenili. JERRY (návrh): Řekl bych, že bychom mohli pokračovat v jídelně. Zach si povzdechne. Pak ho zaujme, co dělají Tom a Yusuf. ZACH: A co tu vlastně děláte? YUSUF: To je složité. ZACH (k Jerrymu, kroutí hlavou): Vědci! Zírají na divné grafy na obrazovce celý den a věří, že je to skutečná práce. JERRY: Aspoň si u toho sedí. Tom vypadá, že právě ztratil trpělivost. TOM: Ok, už toho bylo dost. Prosím odejděte.

33


34

A náhle si Yusuf něco uvědomí. Podívá se na obrazovku a pak na Jerryho kameru. ZACH: Dobrá, dobrá. Nechám vás dva dělat, ať už je to cokoliv... Rozumím vašemu zápalu. Neskutečně ho obdivuji. Tom si znovu povzdechne. JERRY (k Zachovi, nadějně): Takže to znamená, že máme přestávku? ZACH: Vypadá to tak. Jerry se lehce usměje. ZACH (pokr.): Pojď, Jerry. Začínám mít hlad taky. JERRY (potěšeně): To rád slyším, pane Hoffmane. K Tomově spokojenosti Zach a Jerry jsou na odchodu – YUSUF: Počkejte! Zastaví se. Tom se podívá na Yusufa. Není potřeba říkat, co pohled znamená – „Co to sakra děláš?“ Yusuf přijde Jerrymu, ukazuje na kameru. YUSUF: Všiml jsem si, že jste měli včera na hlavní palubě natáčení. JERRY (rychle): Máme povolení, přísahám. YUSUF: Já vím. A co dneska? JERRY: No... Na dnešek máme povolení také. TOM (zvažuje): To je výstřel naslepo. YUSUF (optimisticky se usmívá): Ale často to jsou ony, kdo to vyřeší. Zach a Jerry si vymění zmatené pohledy. ZACH: O co vám jde? JERRY: Právě jsem se chtěl zeptat na to samé. YUSUF: Potřebovali bychom to, co jste natočili. Zvláště dnes brzo odpoledne. Ale Zach to není ochoten připustit bez dalšího vysvětlení. ZACH (kroutí hlavou): Ah, ne, ne, ne. Začíná to být trošku záhadné. Budete nám muset říct, o co krucinál jde. Z tohoto momentu vidí Zach příležitost. ZACH: Uvědomujete si, že ta páska je naše vlastnictví...


35

(s vítězným úsměvem) Ale když mi dáte dobrý důvod, možná mě přesvědčíte, abych se o to s vámi podělil. Držíme záběr na Tomovi a Yusufovi. Vymění si pohled a zavrtí hlavou nad Zachovým pokusem. A z tohoto přecházíme na — INT. HLAVNÍ PALUBA – DRUHÉ PATRO HLAVNÍ PALUBY Sivea stojí na můstku, dívá se na první patro hlavní paluby. Je tu pár lidí a místnost je už plně vyzdobena. Zamyšleně se dívá, jak pracovníci dělají poslední úpravy na dekoracích. Po chvilce přijde Lain Ve’nal. LAIN: Siveo! Tady jsi. Sivea se otočí ke svému otci. SIVEA: Tati... Zrovna jsem přemýšlela, kde jsi poslední dobou byl... LAIN (usmívá se): Pomáhal jsem několika vašim lidem s přípravami na Den obrození. Víš, jak mám rád tento svátek. Sivea pomalu přikývne. Podívá se zpět na palubu. Lain cítí, že je něco špatně. LAIN: Ačkoliv tento rok to vypadá jinak... Ta slavnostní nálada, která je běžná... Nezdá se, že by ji moc lidí na palubě mělo. SIVEA: Musíš jim odpustit. A mně také... Ztratili jsme doktora Lenoriho a Horizont-3... A taky to vypadá, že občanská válka stojí za dveřmi. Pauza. Pak Lain přejde k Sivee a položí ji ruku kolem ramen. Snaží se ji povzbudit. Umí si představit, jak se všichni cítí. LAIN: Neznal jsem doktora Lenoriho ani členy Horizontu3. Nemohu říct, že vím, jak se cítíte. Ale vím, že jsme všichni... vystrašeni. Budoucnost je nejistější víc než kdy jindy. Takže si prostě říkáme... Budeme tu příští rok vůbec? (pauza) Ale je tu také čas na to, být vystrašen a čas na užívání si společnosti jeden druhého. To, proč tu jsme, je teď podružné. (dodává) A myslím, že Hiron si to uvědomuje. Sivea se otočí znovu k otci, překvapena, že zmínil Bay’lara. SIVEA: Hiron? Lehce se usměje. LAIN: Jeho včerejší přístup byl... docela jasný. Tedy aspoň mně.


36

(vtipkuje) Víš, že jsem schopen vidět věci, které jiní nevidí. Sivea se na otce podívá a pak potichu odpoví. SIVEA: Já bych to takhle neřekla. Získáváme dojem, že si není jistá svými slovy, když je pronáší. LAIN: Stále tě má rád. Dokonce i já to věděl, i když jste se rozešli. Oba máte stále rádi jeden druhého... Viděl jsem to v jeho pohledu v jídelně. (z její reakce) A vidím to z tvého pohledu, jak se na mě teď díváš. Sivea se na chvilku odmlčí. Pak se to snaží zamluvit SIVEA: Nemyslím, že je teď ta správná doba tohle řešit. LAIN (přikývne): Je to osobní záležitost, Siveo. Věřím, že uděláš správné rozhodnutí. (usměje se) Víš, že vše, co chci je, abys byla šťastná. Přijme jeho slova s úsměvem. Ale nemůže úplně skrýt pocit smutku, zčásti proto, že je nucena některé věci před ním držet v tajnosti. SIVEA: Teď se tu děje mnoho věcí. A byla bych ráda, kdybych ti to mohla říct... Ale teď jenom vím, že jsem ráda, že tu jsi. Lain to přijme s úsměvem. Tahle slova pro něj mnoho znamenají. Chvilku zůstávají u zábradlí a pozorují přípravy. A z tohoto momentu přecházíme naINT. VELITELOVA KANCELÁŘ – ZBLÍZKA NA FOTKU Ukazuje mladšího Callena a Ma’kina (asi tak 6 až 7 let zpátky), stojí spolu a usmívají se. Je to obrázek z mnohem lepší doby. Rozšíříme záběr a odhalíme Callena sedícího za stolem, jak se dívá na obrázek ve svých rukou. Po chvilce odloží obrázek zpět na stůl. Povzdechne, když mu Ma’kinova slova proběhnou myslí. Chvilku držíme záběr na Callenův výraz. Pak jsou velitelovy myšlenky přerušeny Tomovým hlasem z interkomu. TOMŮV HLAS: Veliteli Callene, tady doktor Galloway. Callen pomalu vypluje z myšlenek. Dotkne se interkomu na svém stolu. CALLEN: Tady Callen. Co máte doktore? TOMŮV HLAS: Dobré zprávy. Tedy... skoro. CALLEN: Vysvětlete. TOMŮV HLAS: Nyní víme určitě, že tu máme kih’andarianského špeha. A... také víme, kdo to je. A z Callenovy překvapené reakce...


37

FADE OUT. KONEC AKTU 4


AKT 5 FADE IN: INT. ZACHOVA KANCELÁŘ Zach, Jerry, Tom a Yusuf stojí kolem stolu, na kterém byly postaveny televize, když vstoupí Callen, Grant a Sivea. CALLEN (zdraví): Pane Hoffmane... Doktoři. Tom už ví, na co chce Callen poukázat. TOM (o Zachovi): Museli jsme jim to říct. Myslíme si, že jim můžeme věřit, že to nikomu neřeknou. Jerry rychle odpoví. Vypadá poněkud vystrašen Callenem. JERRY: Nikomu to neřekneme, pane. Slibuji. GRANT: Z toho, co jsem slyšel, by vaše páska měla být klíčem k chycení našeho špeha. SIVEA: Nejsem si jistá, jestli je to možné. TOM: No, zkráceně... Zach a Jerry zachytili na videu něco, co může být popsáno jako velmi podezřelé. Zach se zatváří hrdě. ZACH: Rádi pomůžeme. Samozřejmě bychom to udělali a nic bychom za to nechtěli... ale doktoři Galoway a Nayeer mysleli, že bychom měli vědět, co se děje. Tak trvali na tom, že nám to řeknou... no, my jsme je nechali. Tom a Yusuf si vymění pohled nad tímto tvrzením. Callen stále je trochu nedůvěřivý. CALLEN: Ale abyste zachytili na pásku něco tak důležitého... načasování by muselo být perfektní. ZACH: Vypadá to, že jsme byli na hlavní palubě právě včas. JERRY (hrdě): A natočili jsme opravdu hodně materiálu. A pak Zach jde dopředu s pyšným výrazem na tváři. ZACH: Jo, jo, jo. Je to velmi udivující. To nepopírám. Ale teď není čas na vděčnost. (pak k Jerrymu) Přetoč to, Jerry. Jerry vezme malý ovládací panel a zapne televizi na stole. Pásku přehraje před očima všech — z našeho pohledu nevidíme na obrazovku. ZACH: Jak víte, natáčeli jsme materiál pro náš program na Den obrození... SIVEA: Nevidím nic důležitého.

38


39

TOM: Sledujte dál. Všech šest pokračuje v sledování potichu. Slyšíme nějaké zvuky z pásky. Najednou Jerry zastaví pásku. JERRY: Aaaaaaa... tady to je. Grant, Callen a Sivea zírají na obrazovku, pečlivě se dívají na to, co ukazuje Jerry. Vypadá to, že jsou překvapeni. CALLEN: Co je to? ZACH (hrdě): Prázdná skladovací místnost. Taková, ve které neměl co dělat. Vešel s ničím a s ničím neodešel. GRANT (skepticky): Těžko ho můžeme z něčeho obvinit. Yusuf najednou vyskočí, nabízí vysvětlení. YUSUF: Normálně bych s vámi souhlasil. Jenže vešel pár minut před vysíláním a odešel ihned po vysílání. (dodá) Načasování je vskutku přesné. Držíme záběr na reakcích Granta, Sivei a Callena. Mají potíž uvěřit, že osoba a pásce je opravdu špeh. CALLEN: Nikoho neobviním, dokud si nebudeme jistí. (pauza) Budeme ho muset vyslechnout. Všech šest si vymění pohledy a kamera pomalu najede na obrazovku. Po chvilce si uvědomíme, o kom mluví — VORIANSKÝ TECHNIK Obraz je zastaven. Vidíme ho, jak odchází ze skladu, o kterém mluvili. A z tohoto obrazu přecházíme na... STŘIH NA: INT. KONTROLNÍ MÍSTNOST Všechno vypadá normálně, několik členů posádky dělá svoji práci. Pomalu přejedeme na ovládání hvězdné brány a vidíme vorianského technika. ZBLÍZKA NA VORIANSKÉHO TECHNIKA Sedí na svém místě a brouká si. Zní to nějak podivně a přesto dobře. Není těžké si uvědomit, že to je něco vorianského. Technik si stále brouká a pak najednou přestane. Všimne si, že za ním někdo stojí. Otočí se a najde VELITELE BAY’LARA


40

A dva bezpečnostní důstojníky. Jsou tu, aby ho vzali do vazby. VORIANSKÝ TECHNIK: Veliteli?! O co se jedná? BAY’LAR: Zvláštní, poručíku. Zrovna jsem se chtěl zeptat na to samé. Držíme záběr na technikovi, uvědomujeme si, že vypadá zmateně. Nevypadá, že si je vědom, že udělal něco ilegálního. Z jeho reakce... STŘIH NA: INT. ZASEDACÍ MÍSTNOST Callen a Sivea čelí klidně vypadajícímu Vahretovi a jeho společníkům. Všichni stojí. Atmosféra je napjatá. Callen položí vorianský skener na stůl před Vahreta. Jsou uprostřed konverzace: CALLEN (o skeneru): Obsahuje záznam subprostorových vln, které jsme zachytili. Myslím, že byste neměl mít problém nám to říct, když ten signál šel přímo do vaší ubikace. Vahret se dívá na skener. Pak věnuje Callenovi pohled. Neskrývá fakta. VAHRET (neomaleně): Nečekali jsme, že na to přijdete. Callen a Sivea si vymění pohled. Callen je naštvaný, když se podívá zpět na Vahreta. CALLEN: Raději byste měl mít dobré vysvětlení. VAHRET: A neměl byste ho mít i vy, veliteli? (z Callenovi reakce) Nevěříme vám stejně jako vy nám. Použít jednoho z vašich jako špeha byla jediná možnost. Pak Vahret promluví s upřímností v hlase. Dostáváme známku toho, že je to velmi rozumný muž, i přes svůj krutý zevnějšek. VAHRET: Buďte si jisti tím, že se nemusíte bát o věrnost svých lidí, veliteli. Jsem si jistý, že za normálních okolností by poručík Sen’rel ani nesnil o zradě. Callen i Sivea si uvědomí, na co Vahret naráží. SIVEA: Vymyli jste mu mozek... VAHRET (potvrdí): Cai’nanští lidé jsou užiteční spojenci. Během jeho poslední návštěvy na Vorianě několik našich lidí zajalo poručíka Sen’rela... i když si to nepamatuje... Pauza. Sivea i Callen z toho vůbec nejsou nadšeni. CALLEN (vztekle): Nemám rád, když někdo zneužívá moje lidi, rado. Mít špeha na palubě je porušení podmínek našeho jednání.


41

Ale Vahret pomalu postoupí vpřed. Jeho výraz je přísný když mluví. VAHRET: A proč si myslíte, že jsem vám to jen tak řekl, veliteli? (pauza) Pokud... bych nevěděl, že nejste o nic lepší než my. CALLEN: O čem to mluvíte? VAHRET: Poslat dvojitého agenta, aby mě špehoval, je také porušení podmínek. Callen vypadá na chvilku zmateně, ale pak pochopí. VAHRET (pokr.): Tomari Ve’las byla odhalena týden poté, co dorazila na kolonii Tenari. Tichý okamžik. Callen a Sivea si vymění rychlý pohled. Pak se Callen podívá na Vahreta s pevným výrazem v očích. CALLEN: Nevím, o čem to mluvíte, rado. VAHRET: To mě ani nepřekvapuje. Pauza. CALLEN: Odčiníte všechny účinky vymytí mozku, co Cai’nané způsobili poručíku Sen’relovi. A pak... můžete odejít. Nemyslím, že tu budou nějaké dohody v blízké budoucnosti. Vahret to přijme. VAHRET: Ani já, veliteli. Vypadá to, že už není co říct a Vahret s Kih’Andariany odchází, pak se Vahret zastaví ve dveřích a otočí se na Callena. VAHRET: Tohle není, co jsme chtěli. Callen se podívá na Vahret. Oba muži na sebe hledí, zachytíme náznak lítosti v Callenových očích. Doufal, že jednání přinesou něco užitečného. Ale hned je jeho výraz pevný. Ví, že už nemá důvod Vahretovi věřit. Po chvilce Kih’Andariané odejdou. NA CALLENA A SIVEU Vymění si ustaraný pohled. Není třeba říkat, že myslí na to stejné. Tyhle události budou mít v blízké budoucnosti následky. A ať už budou jakékoliv, tak nebudou příjemné. STŘIH NA: INT. BAY’LAROVA UBIKACE – POZDĚJI Bay’lar sedí v křesle. Sundal si uniformu a má jen černou košili. Čte si knihu, která je popsána vorianskými znaky. Po chvilce někdo zazvoní u dveří. Vzhlédne - nikoho neočekával.


42

BAY’LAR: Vstupte. Dveře se otevřou a vstoupí Sivea. Vypadá, že se cítí trošku trapně. Bay’lar hned vstane, jakmile ji uvidí. BAY’LAR: Siveo... (opraví se) Velitelko. Dveře se zavřou. BAY’LAR (pokr.): Tohle je překvapení, abych tak řekl. SIVEA: Doufám, že vás neruším. BAY’LAR (s úsměvem): To je vtip? Přijme jeho přátelskou odpověď. Padne mezi nimi chvilka ticha a Bay’lar si uvědomí, že se Sivea cítí nepohodlně. Snaží se trošku uvolnit situaci tím, že začne mluvit o vážnějších věcech. BAY’LAR: Slyšel jsem, že rada Vahret nebyl zrovna nadšený, když opouštěl stanici. SIVEA: Ne. Ve skutečnosti... můžeme čekat, že se situace s Kih’Andariany zhorší. Pauza. SIVEA: Důvod, proč jsem s tebou chtěla mluvit, je... Odmlčí se... Hledá slova... pak — SIVEA: Minulou noc jsem nemohla spát. Zčásti proto, co se děje s Kih’Andariny... a zčásti proto, cos mi řekl. (pauza) Řekl jsi, že jsi byl nepřátelský a nefér vůči mě... Ale pravda je... že jsem byla nepřátelská taky. Bay’lar to nemůže popřít. BAY’LAR: Musím přiznat... Cítil jsem, že tvoje reakce vůči mě byly v minulosti trošku nevlídné. SIVEA: Je mi líto, jestli jsem tě ranila. Důvod byl, že jsem se nechtěla zabývat minulostí... naší minulostí. (pauza) Oba víme, že důvod, proč jsme se rozešli, jsem byla já. Všimne si smutného tónu jejího hlasu. BAY’LAR: Když jsem tě požádal o ruku... tak jsem věděl, že jsem tě nějak... odstrašil. SIVEA: Ale nebyla to tvoje chyba... (s lítostí) Měla jsem potíž s vírou v lidi celý můj život. A vyhlídka na to, být někomu tak blízko... vdát se za někoho... To—


43

Bay’lar ji přeruší a chápavě přikývne. BAY’LAR: Rozumím. SIVEA: Chtěla jsem ignorovat minulost, protože byla moc bolestivá. A musím uznat... Cítím se lépe, když se na tebe dívám jako na někoho, s kým pracuji. Tichá chvilka. BAY’LAR: A co to pro nás vlastně znamená v budoucnu? Potřese hlavou. SIVEA: To kdybych věděla. Další ticho. Můžeme si všimnout stopy smutku v jeho očích, když zvažuje její slova. Pak se na ni podívá a jemně promluví. BAY’LAR: Alespoň se nemusíme považovat za spolupracovníky... ale za přátele. Podívá se na něj. Vidíme známku toho, že nechce být někomu tak blízko, důvod, proč vlastně opustila Bay’lara předtím. Ale všimne si upřímnosti v jeho hlase a uvědomí si, že ji má stále rád. Po chvilce přikývne. Je ráda, že jí rozumí. SIVEA: To zní dobře. Bay’lar to přijme. Je rád, že to slyší. A z jeho reakce INT. CALLENOVA UBIKACE Ma’kin sedí na pohovce, vypadá nešťastně. Zírá na brožuru Vorianského vesmírného velitelství v rukou. Když Callen vejde, ihned si ho všimne. Před tím než Callen stihne promluvit, promluví Ma’kin — MA’KIN: Slyšel jsem zprávy. Rada Vahret byl poslán zpět k Kih’Andarianům. Callen vejde a sundá si uniformu. Posadí se do křesla kousek od pohovky. Je velmi unaven. CALLEN: Vyjednávání nemohlo pokračovat po tom, co se stalo. MA’KIN: A poručík Sen’rel? CALLEN: Samozřejmě tu bude vyšetřování této věci. Ale když mu byl opravdu vymyt mozek... tak ho z ničeho neobviníme. Je jen oběť vyšších mocností. Ma’kin to přijme v tichosti. Je tu chvilka, kdy oba odmítají říct to, co si myslí. Pak Ma’kin řekne, co má na mysli. MA’KIN: Takže bude válka... Callen se odmlčí. Stále není ochoten to přijmout.


44

CALLEN: Nejspíš. Další ticho... pak — MA’KIN: A nemyslíš si, že když člověk chce bojovat a chránit svůj lid... tak by mu to mělo být dovoleno? Chvilku držíme záběr na Callenovi, jak se dívá na syna. Pak vstane a posadí se vedle něj. Velitel promluví jemným tónem. CALLEN: Ma’kine... Vím, že jsem ti to nedával moc najevo v minulosti... ale jsi pro mě to nejdůležitější v mém životě. A bez tvé matky jsi jedním z mála, co mi zbývá. Ma’kin je poněkud překvapen otcovými slovy – nečekal takovou odpověď. Konečně promluví. Jeho hlas je stejný jako Callenův. MA’KIN: Jestli je to pravda... pak mě nech dělat to, co opravdu chci. (pauza) A proč na mě jednoduše nemůžeš být hrdý? Callen se mu podívá do očí. CALLEN: Jsem na tebe hrdý. Ale nikdy nebudu souhlasit s tvým rozhodnutím. (pauza) Ačkoliv máš pravdu... Jsi dost starý na to, abys dělal vlastní rozhodnutí. Chtěl jsem tě chránit, protože... nevím, co bych dělal, kdybych tě ztratil... (pauza) Ale je to tvoje rozhodnutí. Ma’kin se na chvilku dívá dolů. Je smutný, ale je rád, že to otec přijal. MA’KIN: Díky, tati. (a pak s rozhodnutím) Ale neztratíš mne. Callen to přijme. Jeho hlas je zastřen emocemi, když odpoví. CALLEN: Doufám, že ten slib dodržíš. Je tu moment mezi otcem a synem, když se dívají jeden na druhého. Oba ví, co ten druhý řekl. Pak není třeba dalších slov. Oba se obejmou v těsném objetí. A z tohoto momentu... STŘIH NA: EXT. VESMÍR – HORIZONT Opět zabereme velkou stanici. INT. HLAVNÍ PALUBA – DEN OBROZENÍ Hlavní paluba je bohatě vyzdobena. Světla jsou ztlumena. Hudba hraje na pozadí a velký dav šumí. Není tu celá posádka stanice, ale je jich tu hodně


45

– Voriané, lidé a Tok’rové. Všichni si povídají, někteří mají pití či jídlo. Celkem vzato je atmosféra slavnostní. Je důležité říct, že je to poprvé, co slyšíme vorianskou hudbu. A zní opravdu dobře, ale zároveň má jiný styl, než jsme zvyklí. Je jemný, symfonický a poněkud povzbuzující. Když procházíme lokací záběr padne na — DAVIDA A TOMA Stojí uprostřed davu a jako všichni mají civilní oblečení. Mluví hlasitě, aby přehlušili dav v pozadí. TOM: No, Voriané rozhodě vědí, jak to rozjet. David se rozhlédne. Nikdy nebyl společenský typ. DAVID: Je to na mě trošku moc. Tom není překvapen. Snaží se, aby si to jeho přítel víc užil. TOM: Ah, občas umíš být tak mrzutý. David se na Toma divně dívá, je tu chvilka ticha mezi nimi. Pak – DAVID: To není pravda. TOM (usmívá se): No jasně. (pak) Jdeme pro punč. DAVID: Dobrý nápad. Jak odcházejí jdeme za nimi. Naše pozornost je odvrácena, když zachytíme – LAINA Sedí na židli a sleduje slavnost, poslouchá hudbu. Pak reaguje na Siveu, jak k němu přistoupí. Má nádherné vorianské šaty. Vypadá překrásně. Lain se usměje, když se u něj zastaví. LAIN: Vypadáš dobře. SIVEA (usmívá se): Děkuji. Postaví se. LAIN: Slyšel jsem, že tu byl nějaký incident. Dost vážný na to, aby zkrátil Vahretovu návštěvu... Samozřejmě, detaily jsou drženy v tajnosti. Sivea nechce zničit uvolněnou atmosféru, ale nemůže si pomoct a odpoví ponuře. SIVEA: Možná je to tak lepší. Lain to pochopí. Pak změní téma – LAIN: Tak se tím dnes nezabývejme.


46

Nabídne jí rámě. Sivea se tomu usměje. Postoupí vpřed a chytne se. Jak jdou spolu – LAIN: Musíš mi odpustit, ale jsem zvědavý... Co Hiron chtěl s tebou projednat v jeho kanceláři? Sivea se na chvilku odmlčí. Pak se podívá na otce. Odpoví s lehkým úsměvem. SIVEA: Měl jsi pravdu. Lain se tomu usměje, ví moc dobře, na co naráží. A z tohoto momentu zabereme Zacha... když projde kolem Sivei a Laina. ZACH (k Sivee, zdraví): Velitelko. (o šatech) Hezké šaty. Dále sledujeme Zacha, jak se prodírá davem, až najednou uvidí Bay’lara. ZACH: Aaa, velitel Bay’lar. Bay’lar, který právě přišel, reaguje na Zacha. Odvrátí oči a pokouší se rychle odejít. Ale Zach ho nenechá. ZACH: Kampak jdete? BAY’LAR (neomaleně): Zoufale se vám snažím vyhnout. Zach zakroutí hlavou. ZACH: Musím říct, že jsem šokován. Vy a já jsme pracovali spolu docela dobře před několika týdny – i když bych ocenil více upřímnosti z vaší strany. A nyní... vypadá to, že si nevážíte mé přítomnosti. Bay’lar si povzdechne. ZACH: Jen se podívejte kolem. Vy Voriané uděláte tak pěknou párty... Není to pěkná příležitost vás pozvat na drink? Bay’lar ví, že jeho záměry nemůžou být tak čisté. BAY’LAR: Co chcete? ZACH (neomaleně): Velmi dlouhý rozhovor. Bay’lar není překvapen. BAY’LAR: Nemám zájem jít s vámi „na drink“, pane Hoffmane. Ale jestli chcete rozhovor, tak přijďte zítra ráno v 9:00 ke mně do kanceláře. ZACH: Tak brzo? (hravě) Vy asi neplánujete něco pít, že? BAY’LAR(pevně): Buďte tam včas. Nebo nabídka padá. A s tímto Bay’lar odchází. Zach zakroutí hlavou.


47

ZACH (usmívá se): Je samé překvapení. A jak Zach odchází, tak zabereme Granta, Chase a Christine. Dívají se po hlavní palubě. Všichni mají civilní oblečení – Christine má pěkné šaty a jako Sivea vypadá nádherně. CHASE (s úsměvem): No musím říct, že Voriané rozhodně ví, jak rozjet párty. CHRISTINE: Je to oslava jejich nového roku. To si zaslouží nějakou pozornost. GRANT: Je dobré vidět, jak se lidi trošku víc uvolní, když se toho teď tolik děje. Pak Chase něco zvažuje. CHASE: A jaký je vlastně teď vorianský rok? Předtím, než někdo odpoví, přecházíme na CALLENA Vystoupí na malé pódium, které je v přední části hlavní paluby. Stojí na pódiu a připravuje se na řeč. CALLEN: Dobrý večer. Hluk pomalu utichá a hudba přestane hrát. Z NĚKOLIKA RŮZNÝCH ÚHLŮ Na Granta, Chase, Christine, jak reagují na Callena. Na Davida a Toma – mají punč. Další úhel zabere Siveu a Laina. Další Bay’lara a další Zacha. Všichni stojí jinde v davu a všichni věnují pozornost Callenovi. Při Callenově řeči si můžeme všimnout známých tváří v davu, jako je Ma’kin, Kayla, Yusuf a SATO. Jakmile je tu úplné ticho tak Callen pokračuje. CALLEN: Rád bych začal tím, že vám všem chci poděkovat za účast na naší oslavě – obzvláště lidem a Tok’rům, se kterými sdílíme náš domov. (pauza) Tento den, Den obrození, znamená mnoho různých věcí pro mnoho různých lidí. Ale to, na čem opravdu záleží, je, že je to symbol naděje. Očekává se, že budeme hledět do budoucnosti s nadějí a velkým očekáváním. V časech radosti je to lehké. Bohužel se však nacházíme v zoufalých časech, časech nejistoty... Může být dost těžké se dívat pozitivně na budoucnost, když nás současnost hrozí zadusit tak nelítostně. Teď nastane chvíle, kdy si Callen a Ma’kin vymění letmý pohled. Podívají se na sebe, než velitel pokračuje. CALLEN: Ale přes to všechno, cíl Horizontu vždy byl utvářet nová spojenectví a přátelství... A to je něco, co jsme udělali. Ne jen mezi různými národy a


48

kulturami... ale i mezi námi samými. Jen se podívejte kolem sebe. (pauza) Nezáleží na tom, co se stane v příštích pár měsících, naše vztahy, které jsme utvořili, nás budou následovat. A jakmile Callen tohle řekne, tak se zaměříme na Siveu a Laina. Sivea se podívá na Bay’lara, který stojí opodál. Vymění si přátelské kývnutí. Oba vypadají šťastněji a přátelštěji než kdy dřív. Lain si všimne, co se děje před jeho očima. A v pozadí si můžeme všimnout, že se usmívá. CALLEN (pokr.): A to, přátelé, je důvod, proč můžeme hledět do budoucnosti s optimismem, i v těchto těžkých časech. A mít takový pohled na budoucnost je něco, co nás dostane skrz takové časy. Callen se znovu podívá na syna. Oba si vymění kývnutí. Ma’kin se lehce usměje, je hrdý na to, že si jeho otec stále drží optimismus. CALLEN (konečně): Takže nezáleží na tom, co nám budoucnost přinese... Nechť je tato noc ke vzpomínání. Nechť nás vzpomínky pronesou těžkostmi, které jsou před námi. (dodá) A, samozřejmě ráno máme práci. Tak se prosím snažte nebýt MOC opilí. Tlumený smích propukne, když to Callen pronáší, a po chvilce... nějaký potlesk a povzbuzování. Nakonec Callen vezme sklenici s vínem. Pozvedne ji k publiku. CALLEN: Na Horizont! Většina lidí také pozvedne skleničku opakují přípitek. DAV: Na Horizont! ŠIROKÝ ZÁBĚR Jak hudba začne znovu hrát, lidé se znovu zapojí do oslav. Názor je jednoznačný – starejme se o zítřek, teprve až přijde, ale teď si užijme večer a společnost. A chvilku držíme záběr a pak ... STŘIH NA: EXT. VESMÍR – HORIZONT Vidíme naši vesmírnou stanici a v dálce slyšíme vorianskou hudbu. Po chvilce poslechu hudby ... FADE OUT. KONEC AKTU 5 KONEC

V zoufalých časech MIKE COAKLEY

Recommend Documents