ODŮ VODNĚ NÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Č ESKÁ BĚ LÁ

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ČESKÁ BĚLÁ …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….…….

B1

Celkový počet stran: 37

Textová část zpracovaná projektantem

strana 1

O B S A H

T E X T O V É

Č Á S T I :

1 . V yh o d n oce n í k oo rd in ac e vyu ž í vá n í ú z e m í z h l ed i ska š ir ší ch vzt ahů ................. 4 1.1. Soulad návrhu s nadřazenou ÚPD....................................................................................................4 1.1.1. Soulad s Politikou územního rozvoje ČR 4 1.1.2. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 4 1.1.3. Soulad s územně analytickými podklady 5 1.2. Koordinovanost využití širšího území................................................................................................5 1.2.1. Postavení obce v systému osídlení 5 1.2.2. Širší vztahy dopravní infrastruktury 5 1.2.3. Širší vztahy technické infrastruktury 6 1.2.4. Širší vztahy občanského vybavení 7 1.2.5. Regionální a nadregionální ÚSES 7 1.2.6. Chráněná území nadmístního významu 7 2 . Ú d a je o spl n ění z adání územního plánu ........................................................... 7 3 . Ko mp lex n í zd ů vo d něn í př ijatého řešení ........................................................... 8 3.1. Vyhodnocení souladu územního plánu .............................................................................................8 3.1.1. Soulad s cíli a úkoly územního plánování 8 3.1.2. Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů 8 3.1.3. Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů 8 3.2. Odůvodnění koncepce ochrany a rozvoje hodnot území ..................................................................9 3.2.1. Civilizační hodnoty území 9 3.2.2. Přírodní hodnoty území 10 3.3. Odůvodnění urbanistické koncepce ................................................................................................11 3.3.1. Stávající urbanistická struktura 11 3.3.2. Hlavní východiska urbanistické koncepce 11 3.3.3. Sytém sídelní zeleně 12 3.4. Odůvodnění koncepce veřejné infrastruktury..................................................................................13 3.4.1. Dopravní infrastruktura 13 3.4.2. Technická infrastruktura 15 3.4.3. Občanské vybavení 17 3.4.4. Veřejná prostranství 17 3.4.5. Stavby a plochy pro ochranu obyvatelstva 18 3.5. Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny......................................................................................19 3.5.1. Základní koncepce uspořádání a obnovy krajiny 19 3.5.2. Koncepce územního systému ekologické stability 20 3.5.3. Vodní hospodářství 24 3.5.4. Horninové prostředí a geologie 25 3.6. Odůvodnění vymezení veřejně prospěšných staveb ......................................................................26 3.6.1. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit 26 3.6.2. Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze pouze uplatnit předkupní právo 26 3.7. Zdůvodnění přijaté varianty, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území ................27 4 . I n f o rmac e o vý s l ed c íc h vyh o d no ce n í vl i vů na ž ivo tn í pr ost řed í a u drž ite l ný roz voj úz emí ................................................................................................. 27 4.1. Vyhodnocení vlivů ÚP na životní prostředí .....................................................................................27 4.2. Vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území ..........................................................................27 5 . Vý čet zálež itostí nadmístníh o výz na mu , kt eré ne j sou ře šen y v zá sad ác h úz emního roz voje ......................................................................................... 27

strana 2

Odůvodnění ÚP Česká Bělá – Textová část zpracovaná projektantem

B1

6 . V yh o d n oce n í pře dp ok l ád aný ch d ůs l edk ů n a vr h o va né ho ře š e ní na ZP F . . . . . . . .... 2 8 6.1. Zdůvodnění potřeby a rozsahu záboru ZPF....................................................................................28 6.2. Údaje o navrhovaném záboru ZPF .................................................................................................30 6.2.1. Charakter ploch předpokládaného záboru ZPF 30 6.2.2. Rozsah navržených ploch a dopad na ZPF – tabulka: 33 6.2.3. Soulad navrženého záboru s dalšími zásadami ochrany ZPF 36 6.3. Zdůvodnění vhodnosti uvedeného řešení z hlediska ochrany ZPF a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů.........................................................................................................36 7 . V yh o d n oce n í pře dp ok l ád aný ch d ůs l edk ů n a vr h o va né ho řešení na PUPFL ....... 37 7.1. Charakter PUPFL v řešeném území ...............................................................................................37 7.2. Údaje o navrhovaném zalesnění.....................................................................................................37 7.3. Údaje o navrhovaném záboru PUPFL ............................................................................................37 7.4. Údaje o dotčení pásma 50 m od okraje lesa...................................................................................37

P O U Ž I T É

Z K R A T K Y : SEA

ČOV ČR ČSÚ LC LK LPF NKP ORP PHO PRVK

čistírna odpadních vod Čeká republika Český statistický úřad lokální biocentrum lokální koridor lesní půdní fond nemovitá kulturní památka obec s rozšířenou působností pásmo hygienické ochrany plán rozvoje vodovodů a kanalizací pozemky určené k plnění funkcí lesa politika územního rozvoje

PUPFL PÚR

V Y M E Z E N Í

Ř E Š E N É H O

STL TS ÚAP ÚP ÚPSÚ ÚPD ÚSES VKP VN VTL ZPF ZÚR

strategic environmental assessment středotlaký (plynovod) trafostanice územně analytické podklady územní plán územní plán sídelního útvaru územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability významný krajinný prvek vysoké napětí vysokotlaký (plynovod) zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje

Ú Z E M Í :

Řešené území odpovídá správnímu území městyse Česká Bělá, které je tvořeno těmito katastrálními územími:

B1



Česká Bělá



Cibotín


strana 3

1. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ

1.1. SOULAD NÁVRHU S NADŘAZENOU ÚPD

1.1.1. Soulad s Politikou územního rozvoje ČR Česká Bělá se nachází mimo rozvojové oblasti a osy i mimo specifické oblasti republikového významu, stanovené v PÚR ČR 2008. V dalších bodech je ÚP Česká Bělá v souladu s PÚR ČR, do řešení územního plánu se však promítá pouze v obecné rovině. 1.1.2. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Česká Bělá se nachází mimo rozvojové oblasti a osy i mimo specifické oblasti krajského významu stanovené v ZÚR Kraje Vysočina. Územním plánem navržený rozvoj není zásadně ovlivněn vnějšími vztahy. Dle ZÚR Kraje Vysočina vymezuje a zpřesňuje ÚP Česká Bělá koridor DK04 pro homogenizaci trasy silnice I/34 včetně části přeložek takto: 

V úseku podél zastavěného území České Bělé je koridor pro homogenizaci trasy redukován na šířku ochranného pásma tzn. 100 m. Jedná se o obchvat, který byl dokončen v roce 2011 a v budoucnosti se proto nepředpokládají žádné úpravy.



Na hranicích řešeného území, ve směru na Havlíčkův Brod, se v souladu s aktualizací č.1 ZÚR Kraje Vysočina předpokládá realizace přeložky silnice I/34 mimo zastavěné území Krátké Vsi (západní obchvat). Pro realizaci přeložky je v ÚP Česká Bělá vymezen koridor o šířce 150 m. Koridor je vymezen jako zastavitelná plocha Z15, která je z východní strany ohraničena stávající trasou silnice I/34 a ze západní strany linií ve vzdálenosti 75 m od předpokládané osy přeložky silnice.



Na hranicích řešeného území, ve směru na Ždírec nad Doubravou, se v souladu s aktualizací č.1 ZÚR Kraje Vysočina předpokládá realizace přeložky silnice I/34 mimo dopravně nevyhovující úsek Jitkovského kopce. Pro realizaci přeložky je v ÚP Česká Bělá vymezen koridor o šířce 150 m. Koridor je vymezen jako zastavitelné plochy Z31 a Z32. Plocha Z31 je vymezena podél stávající silnice pro její předpokládané rozšíření v místě napojení přeložky. Plocha Z32 je vymezena jako koridor podél navržené trasy přeložky silnice I/34. Zpřesnění bylo provedeno na základě vyhledávací studie úprav trasy silnice I/34 v úseku Česká Bělá – Ždírec nad Doubravou, kterou zpracovala v roce 2010 firma Viapont. Z uvedené vyhledávací studie vyplývá, že se v tomto úseku není možné od navržené trasy zásadně odchylovat (z důvodu respektování míst napojení a nezbytných parametrů směrových oblouků). Z důvodu potřeby invariantního řešení územního plánu byl současně v tomto úseku zrušen koridor pro homogenizaci stávající trasy.

strana 4


B1

Řešené území je součástí oblasti krajinného rázu Havlíčkobrodsko. Větší část řešeného území je v ZÚR Kraje Vysočina zařazena mezi krajiny lesozemědělské ostatní, pouze jižní okraj řešeného území (v okolí Kasalova mlýna) tvoří krajina lesozemědělská harmonická. Řešení ÚP Česká Bělá je v souladu s hlavními cílovými využitími krajiny, se zásadami pro činnosti v území i se zásadami pro rozhodování o změnách v území, které jsou v ZÚR Kraje Vysočina stanoveny pro uvedené typy krajiny. V ostatních oblastech nedefinují ZÚR Kraje Vysočina pro řešené území žádné specifické požadavky. 1.1.3. Soulad s územně analytickými podklady ÚP Česká Bělá respektuje zjištěné hodnoty území a limity využití území. V ÚP Česká Bělá jsou zapracovány a zpřesněny záměry nadmístního významu a zároveň jsou územním plánem řešeny stanovené okruhy problémů. Z rozboru udržitelného rozvoje území vyplývá potřeba posilování enviromentálního pilíře, který je v řešeném území hodnocen negativně. Na negativním hodnocení se podílí především nízký podíl vodních ploch a nízký koeficient ekologické stability. ÚP Česká Bělá proto vymezuje plochy pro výstavbu rybníků a plochy pro založení ÚSES lokální úrovně.

1.2. KOORDINOVANOST VYUŽITÍ ŠIRŠÍHO ÚZEMÍ

ÚP Česká Bělá respektuje níže uvedené prvky veřejné infrastruktury nadmístního významu a strukturu ÚSES, zajišťuje jejich koordinaci uvnitř řešeného území a zachovává jejich návaznosti na hranicích řešeného území. 1.2.1. Postavení obce v systému osídlení Řešené území sousedí se správními územími obcí Havlíčkův Brod (KÚ Jilemník), Kojetín (KÚ Kojetín u Havlíčkova Brodu), Chotěboř (KÚ Počátky u Chotěboře a KÚ Střížov u Chotěboře), Jitkov (KÚ Jitkov), Havlíčkova Borová (KÚ Havlíčkova Borová a KÚ Železné Horky), Žižkovo Pole (KÚ Macourov), a Krátká Ves (KÚ Krátká Ves). Vzhledem ke své velikosti nemá Česká Bělá významné postavení ve struktuře osídlení kraje. Navržený rozvoj má výhradně místní charakter a neovlivňuje významným způsobem navazující území sousedních obcí. 1.2.2. Širší vztahy dopravní infrastruktury 1.2.2.1. Železniční doprava V řešeném území se nenachází stavby železniční dopravní cesty. Nejbližšími železničními stanicemi jsou Rozsochatec a Pohled. Koridor územní rezervy pro výhledový záměr výstavby vysokorychlostní tratě nezasahuje do řešeného území. 1.2.2.2. Silniční doprava Nejvýznamnější komunikací v řešeném území je silnice I/34 České Budějovice - Svitavy, která prochází řešeným území ve směru jihozápad – severovýchod. Tato silnice nabývá celostátního významu, a proto je zařazena do sítě páteřních komunikací Kraje Vysočina. V roce 2011 byl dokončen obchvat České Bělé, nicméně původní trasa silnice I/34 nebyla dosud převedena do sítě silnic nižších tříd, a proto má i nadále status silnice I. třídy a označena je jako I/34H.

B1


strana 5

Další významné komunikace v řešeném území jsou tyto silnice II. a III.třídy: 

II/351

Chotěboř - Polná - Třebíč - Dalešice,



III/03422

Česká Bělá - Jilemník – Pohled



III/34410

Dolní Krupá-Kojetín-Česká Bělá



III/3509

Česká Bělá - Cibotín - Oudoleň.

1.2.2.3. Letecká doprava Do severní části řešeného území zasahuje ochranné pásmo letiště Chotěboř. Podmínky využití ochranného pásma jsou v ÚP Česká Bělá respektovány. 1.2.3. Širší vztahy technické infrastruktury 1.2.3.1. Vodovod Česká Bělá i Cibotín jsou zásobovány pitnou vodou ze samostatných veřejných vodovodů, které jsou napájeny místními vodními zdroji. V souladu s PRVK Kraje Vysočina je navrženo napojení veřejného vodovodu Česká Bělá na skupinový vodovod Želivka – Podmoklany prostřednictvím navrženého přivaděče Kyjov – Ždírec – Jilemník – Česká Bělá. Důvodem je kolísající kvalita i vydatnost stávajících vodních zdrojů. Do jižní části řešeného území zasahují vodní zdroje a související pásmo hygienické ochrany veřejného vodovodu Krátká Ves. 1.2.3.2. Kanalizace V řešeném území není uspokojivě řešena likvidace odpadních vod, územním plánem navržené řešení čistění odpadních vod nepředpokládá koordinaci se sousedními obcemi. 1.2.3.3. Plynovod Ve směru Havlíčkův Brod – Ždírec nad Doubravou prochází řešeným územím VTL plynovod, který zásobuje regulační stanici Česká Bělá. Odtud jsou Česká Bělá a sousední obce Krátká Ves, Kojetín, Jahodov a Rozsochatec zásobovány STL rozvodem. 1.2.3.4. Rozvody elektřiny Řešeným územím prochází ve směru jihozápad – severovýchod dvojité nadzemní vedení VVN 110 kV č.1301 a 1302 Havlíčkův Brod – Hlinsko. Místní část Česká Bělá je zásobována elektrickou energií nadzemním vedením 22 kV z rozvodny a transformovny Havlíčkův Brod, místní část Cibotín je zásobována elektrickou energií nadzemním vedením 35 kV z rozvodny a transformovny Hlinsko. ÚP Česká Bělá nenavrhuje výstavbu ani úpravy přenosové soustavy nadmístního významu. 1.2.3.5. Dálkovody Řešeným územím neprochází ropovod či jiný produktovod ani není navržena jejich výstavba. 1.2.3.6. Telekomunikace a radiokomunikace Ve směru Krátká Ves – Česká Bělá – Cibotín – Havlíčkova Borová prochází řešeným územím dálkový komunikační kabel. Radioreléový vysílač je umístěn v jižní části České Bělé, paprsek směřuje severovýchodním směrem. ÚP Česká Bělá nenavrhuje úpravy stávajících výstavbu telekomunikačních ani radiokomunikačních zařízení. Ochranná pásma telekomunikačních kabelů jsou v ÚP Česká Bělá respektována.

strana 6


B1

1.2.4. Širší vztahy občanského vybavení V řešeném území je zastoupeno občanské vybavení základní úrovně. Vyšší občanská vybavenost je soustředěna v Havlíčkově Brodě, do jehož spádové oblasti Česká Bělá patří. 1.2.5. Regionální a nadregionální ÚSES Do řešeného území přímo nezasahuje nadregionální ani regionální struktura ÚSES. Nejbližší regionální prvky ÚSES jsou vymezeny v sousedních katastrech, v údolí Břevnického a Borovského potoka. 1.2.6. Chráněná území nadmístního významu Řešené území není součástí žádného velkoplošného ani maloplošného chráněného území. V řešeném území jsou pouze evidovány tyto lokality s výskytem chráněných druhů organismů: 

registrovaný VKP HB005 „Bledule Vlachov – Čermačka“ s výskytem bledule jarní (Leucojum vernum).



evidovaná lokalita ochrany přírody HB033 „Bělský žlíbek“ - zachovalá rašelinná louka s výskytem ohrožených druhů rostlin.



Další čtyři bezejmenné lokality s výskytem chráněných druhů rostlin, jejichž poloha je vyznačena v koordinačním výkrese.

V řešeném území jsou dále evidovány tyto památné stromy: 

Borovice Jeffreyova v obci Česká Bělá.



Smrk u Kasalova mlýna.

2. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Schválené zadání ÚP Česká Bělá bylo respektováno ve všech bodech kromě těchto dílčích odchylek:

B1



Bod A.2.: „ZÚR Kraje Vysočina vymezují v řešeném území tyto plochy a koridory nadmístního významu, které je zapotřebí v ÚP Česká Bělá vymezit a zpřesnit: Plochu územní rezervy pro lokalitu pro akumulaci povrchových vod Stříbrné Hory.“ Aktualizací č.1 ZÚR Kraje Vysočina došlo ke zmenšení rozsahu výše uvedené lokality tak, že již do řešeného území nezasahuje.



Bod H.2.: „Zpracovat hlukovou studii pro hluk z provozu na silnicích I. a III.třídy (předpokládaná intenzita provozu pro rok 2040). Zastavitelné plochy pro bydlení umístit mimo území, u nichž bude předpoklad zasažení nadlimitními hladinami hluku, případně v těchto územích stanovit podmínečně přípustné využití ploch, které bude zaručovat dosažení přijatelných hladin hluku v chráněných venkovních prostorech.“ Hluková studie nebyla zpracována z důvodu realizace přeložky silnice I/34 mimo zastavěné území. Všechny zastavitelné plochy pro bydlení jsou vymezeny v dostatečné vzdálenosti od uvedené přeložky a nehrozí proto riziko překročení limitních hladin hluku. Dopad hluku z provozu na silnici I/34 na stávající plochy byl posuzován rámci projektové přípravy stavby přeložky.



Bod H.3.: „Aktualizovat pásmo hygienické ochrany zemědělského areálu a vyznačit jej v grafické části odůvodnění ÚP. Zajistit umisťování staveb pro bydlení mimo uvedené pásmo.“ Pásmo hygienické ochrany zemědělského areálu nebylo vyhlášeno a nemá tedy ani po právní stránce charakter limitu využití. Nelze tedy omezovat obytnou zástavbu aktivitami uvnitř zemědělského areálu, ale naopak nově navrhované aktivity uvnitř zemědělského areálu musí být přizpůsobeny tak, aby byly eliminovány nežádoucí hygienické dopady na plochy mimo zemědělský areál. Odůvodnění ÚP Česká Bělá – Textová část zpracovaná projektantem

strana 7

3. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ

3.1. VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU

3.1.1. Soulad s cíli a úkoly územního plánování Navržené řešení je v souladu s cíli územního plánování, protože vytváří předpoklady pro zvyšování hodnot v řešeném území a nenarušuje podmínky jeho udržitelného rozvoje. ÚP Česká Bělá dotváří předpoklady k zabezpečení souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území. Odůvodnění způsobu ochrany a rozvoje uvedených hodnot území je uvedeno v bodě 3.2.2. 3.1.2. Soulad předpisů

s požadavky

stavebního

zákona

a

jeho

prováděcích

Způsob zpracování ÚP Česká Bělá i stanovený postup při jeho projednání je v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a s jeho prováděcími vyhláškami č. 500/2006 Sb. a 501/2006 Sb. V souladu s § 3 odst. 4 vyhl. 501/2006 Sb. jsou plochy s rozdílným způsobem využití v ÚP Česká Bělá dále podrobněji členěny. Zastavitelné plochy pro bydlení (bydlení v rodinných domech – BI a smíšená obytná zástavba venkovského charakteru – SV) nepřesahují výměru 2 ha, proto není nutné vymezovat územním plánem samostatné plochy veřejných prostranství dle § 20 odst.2 vyhl.501/2006 Sb. ve znění vyhl.269/2009 Sb. Veřejná prostranství budou realizována jako součást ostatních zastavitelných ploch. 3.1.3. Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů Návrhem ÚP Česká Bělá nedochází ke střetu veřejných zájmů. Výsledný návrh je zcela v souladu se stanovisky dotčených orgánů a se zvláštními právními předpisy. Především zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 334/1992 Sb.,o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

strana 8


B1

3.2. ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE HODNOT ÚZEMÍ

3.2.1. Civilizační hodnoty území 3.2.1.1. Archeologické hodnoty území V řešeném území jsou evidovány níže uvedené archeologické lokality. V textové části A1 ÚP Česká Bělá je proto zdůrazněna povinnost při případném archeologickém nálezu postupovat v souladu s příslušným zákonem o památkové péči. V řešeném území jsou evidovány tyto lokality s archeologickými nálezy s povinností záchranného výzkumu (Poř.č., název, kategorie): 

23-22-06/1

polní trať "Na Čermačce" (I.kategorie)



23-22-06/2

polní trať "Na Kysberku" (I.kategorie)



23-22-06/5

zaniklé středověké hornické sídliště (I.kategorie)



23-22-06/6

kostel sv. Bartoloměje (I.kategorie)



23-22-11/1

polní trať "U lipek" (I.kategorie)



23-22-07/2

středověké a novověké jádro obce Cibotín (II.kategorie)

3.2.1.2. Kulturně historické hodnoty území V řešeném území není vyhlášena památková rezervace nebo památková zóna. V řešeném území je vyhlášena jedna nemovitá kulturní památka - kostel sv. Bartoloměje ve středu České Bělé, který je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek pod č.j. 29177 / 6-129. Navržené řešení územního plánu respektuje hodnoty uvedených nemovitých kulturních památek i dalších kulturně hodnotných objektů a vytváří podmínky pro jejich ochranu. 3.2.1.3. Urbanistické a architektonické hodnoty území Významné urbanistické hodnoty jsou v řešeném území spjaty s ucelenou strukturou v centru Bělé, která vychází z historického vývoje a morfologie terénu, a která vytváří jedinečnou identitu sídla. Centrum obce je proto chráněno vymezením nezastavitelných ploch veřejných prostranství v rozsahu návsi a na něj navazující uliční sítě. V řešeném území se nevyskytují architektonicky zvlášť hodnotné objekty, proto ÚP Česká Bělá řeší ochranu rázu obce pouze v obecné rovině stanovením podmínek plošného a prostorového uspořádání zástavby. 3.2.1.4. Ostatních civilizační hodnoty v území Řešení ÚP Česká Bělá respektuje a rozvíjí ostatní civilizační hodnoty území spočívající především v jeho vybavení veřejnou infrastrukturou, v možnostech pracovního uplatnění, v dopravní dostupnosti zastavěného území i zastavitelných ploch a v možnosti využívání krajiny k zemědělským účelům.

B1


strana 9

3.2.2. Přírodní hodnoty území 3.2.2.1. Chráněná území Řešené území není součástí žádného velkoplošného ani maloplošného chráněného území. V řešeném území jsou pouze evidovány tyto lokality s výskytem chráněných druhů organismů: 








V řešeném území jsou dále evidovány tyto památné stromy: 





V ÚP Česká Bělá je ochrana uvedených lokalit zajištěna zachováním jejich stávajícího režimu využití a vymezením rozvojových ploch a ploch změn uspořádání krajiny v dostatečné odstupové vzdálenosti tak, aby nemohlo dojít k jejich nežádoucímu ovlivňování. Uvedené lokality jsou dále v ÚP Česká Bělá vymezeny jako přírodní plochy, u nichž je obecně zájem ochrany přírody nadřazen zájmům na jejich hospodářské využití. Tento princip se promítá do podmínek využití přírodních ploch (viz kapitola 6 textové části A1), které zajišťují ochranu uvedených lokalit před nežádoucími zásahy. Významná jsou v řešeném území také území s obecnou ochranou přírody dle zákona č.114/92 Sb. Jedná se o všechny plochy lesů, vodní toky, nivy, plochy mokřadů a rybníků. Jejich ochrana je zajištěna zachováním stávajícího režimu využití a vymezením rozvojových ploch a ploch změn uspořádání krajiny mimo uvedená území. Ochrana velké části těchto lokalit je zajištěna jejich zapojením do územního systému ekologické stability a stanovením způsobu jejich využití jako přírodních ploch se specifickými podmínkami využití, které zajišťují ochranu uvedených území před nežádoucími zásahy. 3.2.2.2. Krajinný ráz Ochrana krajinného rázu je zajištěna vhodným situováním zastavitelných ploch a stanovením podmínek plošného a prostorového uspořádání pro budoucí zástavbu. Dále jsou v kapitole 2.2.2. textové části A1 stanoveny závazné zásady ochrany a rozvoje hodnot krajinného rázu. Podrobněji je koncepce ochrany krajiny odůvodněna v bodě 3.5. 3.2.2.3. Půdní fond ÚP Česká Bělá umožňuje zábor půdního fondu z důvodu zástavby a z důvodu obnovy původního uspořádání krajiny (založení ÚSES, výstavba rybníků, zalesňování). Zábor půdního fondu je navržen pouze v nezbytně nutném rozsahu a především v lokalitách mimo lesy či vysoce chráněné druhy půd. Účelnost využití zastavěného území, nezbytnost vymezení nových zastavitelných ploch a jejich minimální nutný rozsah jsou uvedeny v bodě 6.1. Celková vhodnost navrženého řešení je zdůvodněna v bodě 6.3.

strana 10


B1

3.3. ODŮVODNĚNÍ URBANISTICKÉ KONCEPCE

3.3.1. Stávající urbanistická struktura 3.3.1.1. Česká Bělá Prostorovou strukturu výrazně ovlivnila terénní konfigurace v okolí potoka Bělá. Jádro zástavby se formovalo na plošině jižně od potoka, a dále v údolí podél jeho toku. Centrum tvoří obdélníkový návesní prostor s parkovou úpravou, který diagonálně protíná silnice, a po jehož okrajích jsou situovány významné budovy v obci: kostel, fara, kulturní dům a budovy bývalého zámku. Novější zástavba se formovala radiálně podél komunikací, které jsou dnes reprezentovány silnicemi I.-III.třídy. Pro centrum obce je charakteristická sevřená zástavba, která se na okrajích sídla mění na rozvolněnou venkovskou zástavbu, ve které se vyskytují i větší zemědělské usedlosti. Severní část České Bělé, v prostoru mezi původní trasou silnice I/34 a potokem Bělá, je tvořena výrazně venkovskou zástavbou v terénu, který se svažuje k rybníkům v údolí potoka. Nejnovější částí zástavby je jihozápadní okraj obce, segment mezi silnicemi ve směru na Havlíčkův Brod a Kojetín, který je tvořen převážně rodinnými domy. 3.3.1.2. Cibotín Cibotín je místní část vzdálená 3 km východně od České Bělé po silnici III/3509. Jádro zástavby je zformováno v okolí návesního prostoru v horní části obce. Zástavba dále pokračuje rozvolněným způsobem podél silnice až do údolí Jitkovského potoka, kde je zakončena bývalým mlýnem. Pro tuto obec je charakteristický vyšší počet nevyužitých objektů a to jak objektů pro bydlení, tak i výrobních, které vznikly opuštěním obou bývalých zemědělských areálů. Proto návrhu ÚP Česká Bělá převažují v Cibotíně plochy přestavby nad nově vymezenými zastavitelnými plochami. 3.3.2. Hlavní východiska urbanistické koncepce Koncepce rozvoje řešeného území přímo i nepřímo vyplývá z PÚR ČR a z urbanistických zásad. Jedním z hlavních cílů řešení ÚP Česká Bělá je vytvoření podmínek pro dosažení udržitelného rozvoje území. Udržitelný rozvoj území je podmíněn vytvořením podmínek pro odpovídající hospodářský rozvoj, pro zvyšování soudržnosti obyvatel v území a pro zlepšování životního prostředí. Vytvoření uvedených podmínek vyžaduje vymezení nových rozvojových ploch a ploch pro obnovu původního uspořádání krajiny (založení ÚSES, výstavba rybníků, zalesňování). Komplexním návrhem uspořádání a využití území jsou vytvořeny podmínky pro zachování čitelnosti urbanistické struktury a posilování identity obce České Bělé i Cibotína, včetně zachování jejich venkovského charakteru, při respektování okolního přírodního prostředí. ÚP Česká Bělá vytváří podmínky pro realizaci opatření, která obnovují původní krajinný ráz a tradiční venkovské uspořádání území, zvyšují ekologickou stabilitu území, zvyšují retenční schopnosti území, snižují erozní ohroženost, umožňují polyfunkční využití krajiny, a která prohlubují příznivé sepětí obytných ploch s okolní krajinou. Celková koncepce územního plánu navazuje na zásady uplatňované v předcházející ÚPD (ÚPSÚ Česká Bělá), které přizpůsobuje novým podmínkám a novým požadavkům rozvoje. Řešení ÚP Česká Bělá spočívá ve vytvoření podmínek pro komplexní a vyvážený rozvoj, který však nebude zásadním způsobem narušovat nezastavěné území. Rozvoj spočívá jednak v intenzivnějším využití zastavěného území a dále ve využití ploch na zastavěné území bezprostředně navazujících. Zásady rozvoje území vychází z principů udržitelného rozvoje a ze zásad ochrany krajiny. Zásady rozvoje území upravují územně technické podmínky pro zachování a kultivaci prostorových a estetických kvalit zastavěného území a krajiny. V Cibotíně není navržen zásadní rozvoj, předpokládá se především přestavba stávajících nevyužitých objektů tak, aby byl zachován venkovský charakter obce. Zastavitelné plochy jsou vymezeny v návaznosti na proluky zastavěného území a jejich situování vychází ze stávající urbanistické struktury tak, aby budoucí zástavba směřovala k ucelování tvaru zastavěného území. Je vyloučena možnost vzniku takových aktivit, které by mohly narušit kvalitu B1


strana 11

životního prostředí jako celku. Je kladen důraz na ochranu nezastavěného území, zejména na přírodě blízkých plochách, plochách s výskytem chráněných druhů organismů, plochách LPF a plochách ZPF s vysoce chráněnými druhy půd. V řešeném území zůstává zachována stávající sídelní struktura, která je výrazem identity území, a která logicky vychází z přírodních podmínek, zejména z morfologie terénu, a z dlouhodobého vývoje osídlení v řešeném území. Prioritou je vytváření podmínek pro realizaci opatření, která obnovují původní krajinný ráz a tradiční uspořádání území, která zvyšují ekologickou stabilitu území, která umožňují polyfunkční využití krajiny, a která prohlubují sepětí obytných částí sídel s okolní krajinou. Tato opatření by však neměla znemožňovat ekonomické využití území nebo mu nadměrně bránit. V České Bělé důsledně dodržovat stávající rozdělení na zóny obytné a výrobní. V přechodových a okrajových částech území jsou vymezeny smíšené plochy, které připouští doplnění ploch pro obydlení o drobnou výrobu a výrobní služby. Není přípustné narušení stávající urbanistické struktury v okolí návsi v České Bělé. Prostor návsi zůstává i nadále jádrem sídla. Je nutno respektovat a ochraňovat hodnoty návesního prostoru a posilovat jeho funkci jako kulturně společenského centra městyse. Uspořádání Cibotína je založeno na ochraně stávající urbanistické struktury a původního rázu obce, posilování její identity a prohlubování rezidenčního charakteru ve vazbě na Českou Bělou. V této místní části je preferováno bydlení v sídle s výrazně nižším zastoupením ostatních ploch s rozdílným způsobem využití. Prioritou je integrace nerušivých podnikatelských aktivit do stávajících smíšených obytných ploch venkovského charakteru. Nesmí být ale umožněn vznik staveb či aktivit, které by mohly narušit kvalitu životního prostředí jako celku. Prioritně rozvíjet především Českou Bělou, kde jsou obecně vhodnější podmínky pro umísťování zástavby. Místní část Cibotín již zásadním způsobem rozvíjena nebude. Česká Bělá bude rozvíjena jako kompaktní sídlo. Preferována je přestavba stávajících budov či zástavba uvnitř zastavěného území před zástavbou zasahující do volné krajiny. Zástavba ale nesmí být rozvíjena na úkor ploch veřejných prostranství a sídelní zeleně v centru obce. Zastavitelné plochy pro obytnou zástavbu jsou vymezeny decentralizovaným způsobem v přirozených směrech po obvodu stávající zástavby tak, aby nemohlo dojít k narušení stávající urbanistické struktury České Bělé. Prioritou je zachování vzhledu a identity obce, vymezené zastavitelné plochy nejsou nadměrně rozsáhlé vůči stávající velikosti zastavěného území. Zastavitelné plochy pro výrobu jsou vymezeny především ve východní části obce, v prostoru mezi stávajícími výrobními areály a obchvatem obce. 3.3.3. Sytém sídelní zeleně 3.3.3.1. Zeleň veřejná Česká Bělá je dostatečně prostoupena veřejnou zelení, zejména v okolí potoka Bělá a rybníků v severní části obce. Pro zajištění ochrany zeleně jsou její plochy vymezeny jako samostatné plochy sídelní zeleně přírodního charakteru (ZP). Stávající veřejná sídelní zeleň je součástí i ploch veřejných prostranství (PV) a ploch dopravní infrastruktury silniční (DS). Podmínky využití těchto ploch zajišťují ochranu sídelní zeleně před zastavěním či jinými nežádoucími zásahy. Pro rozvoj veřejné sídelní zeleně je vymezena samostatná plocha K1, která je určena pro výsadbu zeleně oddělující sportovní areál a plochy navržené ČOV. Kromě této plochy by sídelní zeleň měla být i součástí všech zastavitelných ploch. Při provádění úprav veřejných prostranství a dopravních ploch uvnitř zastavěného území je proto žádoucí zvyšování podílu stromové zeleně, zejména ve volných prostorech.

strana 12


B1

Všechny prvky veřejné sídelní zeleně je nutno zachovávat, případně provádět jejich obnovu. Sídelní zeleň může být obměňována výhradně postupným výběrovým způsobem a přiměřeně doplňována s cílem dosažení různé věkové a druhové skladby dřevin. 3.3.3.2. Zeleň soukromá Zastavěné části řešeného území jsou dostatečně prostoupeny soukromou zelení, především v rámci zahrad navazujících na rodinné domy a hospodářské usedlosti po obvodu zastavěného území a vytváří tím přirozený přechod mezi sídlem a krajinou. Vzhledem k relativně nízké hustotě zástavby je množství této zeleně dostačující, a proto ÚP Česká Bělá samostatně nevymezuje plochy soukromé zeleně. ÚP Česká Bělá neupravuje podmínky pro úpravy soukromé zeleně. Pouze v případě, že je zastavěná část stavebního pozemku orientována do volné krajiny, musí být přechod zástavby do krajiny řešen výsadbou ochranné zeleně.

3.4. ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY

3.4.1. Dopravní infrastruktura Rozvoj dopravní infrastruktury vychází ze stávajících staveb a zařízení, které respektuje, funkčně rozvíjí a doplňuje. 3.4.1.1. Železniční tratě V řešeném území se nenachází stavby železniční dopravní cesty. Nejbližšími železničními stanicemi jsou Rozsochatec a Pohled. Koridor územní rezervy pro výhledový záměr výstavby vysokorychlostní tratě nezasahuje do řešeného území. 3.4.1.2. Silnice I.-III.třídy Nejvýznamnější komunikací v řešeném území je silnice I/34 České Budějovice - Svitavy, která prochází řešeným území ve směru jihozápad – severovýchod. Tato silnice nabývá celostátního významu, a proto je zařazena do sítě páteřních komunikací Kraje Vysočina. V roce 2011 byl dokončen obchvat České Bělé, nicméně původní trasa silnice I/34 nebyla dosud převedena do sítě silnic nižších tříd, a proto má i nadále status silnice I. třídy a označena je jako I/34H. V řešeném území jsou navrženy tyto úpravy trasy silnice I/34:

B1



V úseku podél zastavěného území České Bělé je vymezen koridor X1 pro homogenizaci trasy silnice I/34 v šířce ochranného pásma tzn.100 m. Jedná se o obchvat, který byl dokončen v roce 2011 a v budoucnosti se proto nepředpokládají žádné úpravy.



Na hranicích řešeného území, ve směru na Havlíčkův Brod, se v souladu s aktualizací č.1 ZÚR Kraje Vysočina předpokládá realizace přeložky silnice I/34 mimo zastavěné území Krátké Vsi (západní obchvat). Pro realizaci přeložky je v ÚP Česká Bělá vymezen koridor o šířce 150 m. Koridor je vymezen jako zastavitelná plocha Z15, která je z východní strany ohraničena stávající trasou silnice I/34 a ze západní strany linií ve vzdálenosti 75 m od předpokládané osy přeložky silnice.



Na hranicích řešeného území, ve směru na Ždírec nad Doubravou, se v souladu s aktualizací č.1 ZÚR Kraje Vysočina předpokládá realizace přeložky silnice I/34 mimo dopravně nevyhovující úsek Jitkovského kopce. Pro realizaci přeložky je v ÚP Česká Bělá vymezen koridor o šířce 150 m. Koridor je vymezen jako zastavitelné plochy Z31 a Z32. Plocha Z31 je vymezena podél stávající silnice pro její předpokládané rozšíření v místě napojení přeložky. Plocha Z32 je vymezena jako koridor podél navržené trasy přeložky silnice I/34. Zpřesnění bylo provedeno na základě vyhledávací studie úprav trasy silnice I/34 v úseku Česká Bělá – Ždírec nad Doubravou, Odůvodnění ÚP Česká Bělá – Textová část zpracovaná projektantem

strana 13

kterou zpracovala v roce 2010 firma Viapont. Z uvedené vyhledávací studie vyplývá, že se v tomto úseku není možné od navržené trasy zásadně odchylovat (z důvodu respektování míst napojení a nezbytných parametrů směrových oblouků). Z důvodu potřeby invariantního řešení územního plánu byl současně v tomto úseku zrušen koridor pro homogenizaci stávající trasy. Další významné komunikace v řešeném území jsou tyto silnice II. a III.třídy: 

II/351

Chotěboř - Polná - Třebíč - Dalešice,



III/03422

Česká Bělá - Jilemník – Pohled



III/34410

Dolní Krupá-Kojetín-Česká Bělá



III/3509

Česká Bělá - Cibotín - Oudoleň

Výše uvedené silnice II. a III. třídy jsou v návrhovém horizontu územního plánu v řešeném území územně stabilizované a ÚP Česká Bělá nenavrhuje žádné úpravy jejich tras. Pouze výhledově se přepokládá přímé napojení silnice II/351 ve směru od Chotěboře na obchvat České Bělé. Pro zajištění územní ochrany tohoto výhledového záměru je v řešeném území vymezena plocha územní rezervy R1, která má charakter koridoru o šířce 60 m podél předpokládané trasy přeložky. Je respektováno ochranné pásmo pozemních komunikací: 

50 m od osy vozovky silnice I.třídy nebo přilehlého jízdního pásu mimo souvisle zastavěné území.



15 m od osy vozovky silnice II a III.třídy nebo přilehlého jízdního pásu mimo souvisle zastavěné území.

3.4.1.3. Místní a účelové komunikace Plochy místních komunikací jsou vymezeny jako plochy dopravní infrastruktury silniční (DS), případně jako plochy veřejných prostranství (PV). Podmínky využití uvedených ploch zajišťují jejich ochranu před nežádoucími zásahy. ÚP Česká Bělá předpokládá rozvoj místních komunikací v rámci ostatních druhů zastavitelných ploch, jejichž podmínky využití připouštějí stavby související dopravní infrastruktury. Současně jsou pro rozvoj místních komunikací zásadnějšího významu samostatně vymezeny tyto zastavitelné plochy: 

Plocha Z16 je samostatně vymezena z důvodu potřeby dořešení neukončeného systému místních komunikací v prostoru mezi původní trasou silnice I/34 ve směru na Havlíčkův Brod a silnicí III/03422 ve směru na Jilemník. Bez koordinace tohoto záměru na úrovni územního plánu by bylo obtížné dosáhnout požadovaného propojení.



Pro rozvoj místních komunikací je také vymezena plocha Z33, která je určena pro rozšíření silnice do Macourova.

Účelové komunikace jsou především zemědělského a lesního charakteru a navazují na místní komunikace a silnice II. a III.třídy. Síť zemědělských účelových komunikací byla zredukována zcelováním lánů v době kolektivizace a intenzifikace zemědělství, nicméně hlavní historicky dané cesty zůstaly zachovány a dosud zajišťují uspokojivou prostupnost krajiny. Navržena je pouze účelová komunikace napojující samotu Vlachov na silnici II/351. Tuto účelovou komunikaci bylo nezbytné vymezit na úrovni územního plánu jako veřejně prospěšnou stavbu WD3 z důvodu potřeby územní ochrany této přístupové komunikace. Samotu Vlachov není možné dopravně napojit jiným způsobem. 3.4.1.4. Dopravně zklidněné plochy a parkování V řešeném území jsou parkovací místa vymezena pouze v rámci veřejných prostranství v centru obce – v okolí úřadu městyse, školy, školky a hřbitova. Samostatně vymezená veřejná parkoviště nejsou navržena - zřizování parkovacích míst je řešeno v rámci podmínek využití jednotlivých ploch s rozdílným strana 14


B1

způsobem využití. V podmínkách pro umisťování staveb na jednotlivých plochách s rozdílným způsobem využití je stanovena povinnost zřízení odpovídajícího množství parkovacích míst. 3.4.1.5. Letecká doprava Do severní části řešeného území zasahuje ochranné pásmo letiště Chotěboř. Podmínky využití ochranného pásma jsou v ÚP Česká Bělá respektovány. 3.4.2. Technická infrastruktura Rozvoj technické infrastruktury vychází ze stávajících staveb a zařízení, které respektuje, funkčně rozvíjí a doplňuje. 3.4.2.1. Vodovod Česká Bělá i Cibotín jsou zásobovány pitnou vodou ze samostatných veřejných vodovodů, které jsou napájeny místními vodními zdroji. Místní část Cibotín má od roku 2007 vybudovaný veřejný vodovod. Byla realizována výstavba vodovodních řadů včetně propojení čerpací šachty v celkové délce 1119 m a úprava stávající studny. Zdrojem pitné vody vodovodu Česká Bělá jsou studny S1 - S7 (hloubka 3,8 - 5,0 m, vydatnost min. 0,95 l/s, max. 1,8 l/s), umístěné v prameništi „Bělský Žlíbek“ severozápadně od obce. Ze studní voda přitéká do čerpací stanice a odtud je čerpána do vodojemu Česká Bělá o objemu 150 m3. Větší část obce je zásobena gravitačně, ve vodojemu je ale také umístěno čerpadlo pro vyšší tlakové pásmo. V souladu s PRVK Kraje Vysočina je navrženo napojení veřejného vodovodu Česká Bělá na skupinový vodovod Želivka – Podmoklany prostřednictvím navrženého přivaděče Kyjov – Ždírec – Jilemník – Česká Bělá. Důvodem je kolísající kvalita i vydatnost stávajících vodních zdrojů. Do jižní části řešeného území zasahují vodní zdroje a související pásmo hygienické ochrany veřejného vodovodu Krátká Ves. V řešeném území zůstává zachována stávající koncepce zásobování pitnou vodou. Veřejná vodovodní síť bude rozvíjena tak, aby umožnila napojení všech částí zastavitelných ploch určených k trvalému bydlení. Každá novostavba sloužící k trvalému bydlení, pro kterou bude minimální možná délka vodovodní přípojky menší než 50 m, musí být napojena na veřejný vodovod. S využitím vodovodu je zároveň počítáno při protipožárním zásahu, proto musí být při rozvoji vodovodní sítě zachována minimální potřebná dimenze potrubí a současně musí být v dostatečném množství osazeny požární hydranty. 3.4.2.2. Kanalizace a ČOV Větší část obce Česká Bělá má vybudovánu jednotnou kanalizační síť, provozovanou obcí. Tato kanalizace nese všechny charakteristiky kanalizace budované živelně, bezkoncepčně, postupně podle možností předchozích správců území a momentálních požadavků. Splaškové vody z části obce odtékají po předčištění v biologických septicích do této kanalizace a následně pak do potoka Bělá. Zbylé odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud se vyvážejí na ČOV. Dešťové vody jsou odváděny jednotnou kanalizací, která je ve správě obce, do místní vodoteče. Cibotín nemá vybudovaný systém veřejné kanalizace. Odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud se vyvážejí na ČOV. Dešťové vody jsou odváděny částečně dešťovou kanalizací, která je ve správě obce Česká Bělá a z větší části pomocí příkopů, struh a propustků do Jitkovského potoka. ÚP Česká Bělá navrhuje v obci výstavbu centralizovaného systému likvidace odpadních vod, který předpokládá výstavbu ČOV a splaškové kanalizace. ÚP Česká Bělá vymezuje jednotlivé trasy

B1


strana 15

splaškové kanalizace a plochu Z8, která je určena pro výstavbu ČOV. Likvidace odpadních vod v místní části Cibotín bude řešena decentralizovaně (individuální likvidace v souladu s platnou legislativou). Při veškerých novostavbách a rekonstrukcích stávajících objektů musí být separovány dešťové a splaškové vody. Dešťové vody musí být v maximální možné míře likvidovány vsakováním (přímo nebo s akumulací). Dokud nebude v České Bělé vybudován účinný centralizovaný systém likvidace odpadních vod, musí být v těchto místních částech odpadní vody likvidovány individuálním způsobem, který bude v souladu s platnou legislativou. Po vybudování centralizovaného systému likvidace odpadních vod musí být tímto způsobem likvidovány odpadní vody ze všech objektů, pro které bude minimální možná délka kanalizační přípojky menší než 50 m. 3.4.2.3. Plynovod Ve směru Havlíčkův Brod – Ždírec nad Doubravou prochází řešeným územím VTL plynovod, který zásobuje regulační stanici Česká Bělá. Odtud jsou Česká Bělá a sousední obce Krátká Ves, Kojetín, Jahodov a Rozsochatec zásobovány STL rozvodem. ÚP Česká Bělá nezasahuje do stávající koncepce zásobování plynem, je pouze doporučeno rozvíjet stávající STL plynovodní síť v rámci vymezených zastavitelných ploch. Jsou respektována bezpečnostní pásmo plynovodů: 

40 m od osy potrubí VTL plynovodu pro DN více než 250 mm.

3.4.2.4. Rozvody elektřiny Řešeným územím prochází ve směru jihozápad – severovýchod dvojité nadzemní vedení VVN 110 kV č.1301 a 1302 Havlíčkův Brod – Hlinsko. Místní část Česká Bělá je zásobována elektrickou energií nadzemním vedením 22 kV z rozvodny a transformovny Havlíčkův Brod, místní část Cibotín je zásobována elektrickou energií nadzemním vedením 35 kV z rozvodny a transformovny Hlinsko. ÚP Česká Bělá nenavrhuje výstavbu ani úpravy přenosové soustavy nadmístního významu. Kapacita přenosové sítě NN a transformační výkon trafostanic je dostačující, zejména s ohledem na snížený stupeň elektrifikace v důsledku převažujícího vytápění zemním plynem. Stávající infrastruktura proto dostačuje i pro výhledový rozvoj zástavby. Vzdálenost trafostanic od nejodlehlejších částí zastavěného území a zastavitelných ploch nepřesahuje 600 m, nové distribuční trafostanice proto není zapotřebí zřizovat. Případný nedostatek transformačního výkonu v souvislosti s rozvojem zástavby může být řešen výměnou výkonnějšího transformátoru (max.400 kW) ve stávajících trafostanicích. Stávající koncepce zásobování řešeného území elektrickou energií zůstává beze změny. Je respektováno ochranné pásmo nadzemního vedení VN: 

12 m od krajního vodiče pro napětí 110 kV.



7 m od krajního vodiče pro napětí 22-35kV dle zák.č.222/1995 Sb.. Pro zařízení realizovaná dříve zůstává v platností původní ochranné pásmo 10 m od krajního vodiče.

3.4.2.5. Dálkovody Řešeným územím neprochází ropovod ani jiný produktovod. 3.4.2.6. Telekomunikace a radiokomunikace Ve směru Krátká Ves – Česká Bělá – Cibotín – Havlíčkova Borová prochází řešeným územím dálkový komunikační kabel. Radioreléový vysílač je umístěn v jižní části České Bělé paprsek směřuje severovýchodním směrem. ÚP Česká Bělá nenavrhuje úpravy stávajících ani výstavbu telekomunikačních či radiokomunikačních zařízení. Ochranná pásma telekomunikačních kabelů jsou v ÚP Česká Bělá strana 16


B1

respektována. Je respektováno ochranné pásmo dálkového komunikačního kabelu - 1,5 m na každou stranu od jeho osy. 3.4.2.7. Odpadové hospodářství Tuhý komunální odpad domácnosti ukládají do popelnicových nádob. Odpad každý týden sváží specializovaná firma. Komunální odpad je likvidován mimo řešené území (skládka TKO Ronov). Částečně je prováděna separace recyklovatelných odpadů - kontejnery na tříděný odpad jsou umístěny na veřejně přístupných plochách v jednotlivých částech obce. Odpadové hospodářství obce se řídí obecně závaznou vyhláškou, která je v souladu s obecně závaznými právními normami a koncepčními dokumenty (Plán odpadového hospodářství Kraje Vysočina). Stávající koncepce nakládání s odpady je vyhovující a v souladu s platnou legislativou, nejsou tedy důvody k její zásadní změně. ÚP Česká Bělá neumožňuje zakládání skládek odpadu. Stávající systém nakládání s odpady zůstává v řešeném území beze změny. 3.4.3. Občanské vybavení 3.4.3.1. Občanské vybavení - veřejné a komerční V řešeném území je zastoupeno občanské vybavení základní úrovně. Vyšší občanská vybavenost je soustředěna v Havlíčkově Brodě, do jehož spádové oblasti Česká Bělá patří. Stávající stavby a zařízení veřejného občanského vybavení jsou územně i funkčně stabilizované a vymezeny jako samostatné plochy občanského vybavení – veřejného (OV), případně jsou tyto stavby součástí smíšených obytných ploch. Pro rozvoj veřejného občanského vybavení jsou vymezeny zastavitelné plochy Z1 a P1, které uzavírají prostor návsi. S ohledem na jejich exponovanost a polohu v centru obce není jiný způsob využití žádoucí. Stavby a zařízení občanského vybavení mohou dále vznikat v rámci smíšených obytných ploch venkovského charakteru (SV). 3.4.3.2. Občanské vybavení – stavby pro tělovýchovu a sport Stávající sportovní plochy a stavby jsou v ÚP Česká Bělá vymezeny jako samostatné plochy občanského vybavení – stavby pro tělovýchovu a sport (OS). Skladba a rozsah sportovních zařízení v České Bělé je dlouhodobě nedostačující, proto jsou pro případný rozvoj v budoucnosti, ve vazbě na stávající sportovní areál, vymezeny zastavitelné plochy Z9 a Z10. 3.4.3.3. Občanské vybavení – hřbitovy Z důvodu specifických podmínek využití a ochrany veřejných pohřebišť je stávající hřbitov vymezen jako samostatná plocha občanského vybavení – hřbitovy (OH). Jeho velikost je z dlouhodobého hlediska dostačující, proto ÚP Česká Bělá nenavrhuje v této oblasti žádné změny. Je respektováno ochranné pásmo veřejných pohřebišť 100 m. 3.4.4. Veřejná prostranství Jako veřejná prostranství (PV) jsou samostatně vymezeny volně přístupné plochy v centru jednotlivých místních částí. Charakter veřejných prostranství mají ze své podstaty i plochy silniční dopravní infrastruktury (DS), které tvoří uliční síť a dále plochy sídelní zeleně (ZP). Vzhledem k hustotě zástavby v řešeném území je rozsah veřejných prostranství dostačující. ÚP Česká Bělá proto nenavrhuje rozšíření stávajících ani vymezení nových veřejných prostranství. B1


strana 17

Zastavitelné plochy pro bydlení (Zastavitelné plochy pro bydlení (bydlení v rodinných domech – BI a smíšená obytná zástavba venkovského charakteru – SV) nepřesahují výměru 2 ha, proto není nutné vymezovat územním plánem samostatné plochy veřejných prostranství dle § 20 odst.2 vyhl.501/2006 Sb. ve znění vyhl.269/2009 Sb. Veřejná prostranství budou realizována jako součást ostatních zastavitelných ploch. Veřejná prostranství jsou chráněna pasivními opatřeními ve formě podmínek pro umísťování staveb a podmínek prostorového uspořádání, které zabraňují nežádoucímu zastavění veřejných prostranství, a které regulují okolní zástavbu (viz část A1, kapitola 6). 3.4.5. Stavby a plochy pro ochranu obyvatelstva 3.4.5.1. Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Řešené území není ohroženo průchodem průlomové vlny způsobené zvláštní povodní. 3.4.5.2. Zóny havarijního plánování V řešeném území nejsou vyhlášeny zóny havarijního plánování. 3.4.5.3. Vyvezení a uskladnění území a zastavitelné plochy

nebezpečných

látek

mimo

zastavěné

V řešeném území se hromadně nevyskytují nebezpečné látky, proto se jejich převoz a uskladnění nepředpokládá. 3.4.5.4. Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události Záchranné, likvidační a obnovovací práce se budou provádět pod vedením krizového štábu, který určí rozsah, způsob i opětovné oživení lokality, pro níž byla mimořádná událost vyhlášena. 3.4.5.5. Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území V řešeném území není provozovatel nakládající s nebezpečnými látkami. 3.4.5.6. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií V souladu s PRVK Kraje Vysočina bude nouzové zásobování vodou řešeno takto: Řešené území bude zásobeno užitkovou vodou z veřejných i soukromých studní. Pitnou vodou bude zásobeno z cisteren plněných ze zdroje Studenec. Pro obec Česká Bělá bude zapotřebí dovézt 9,20 m3 za den. V případě lokálních výpadků v rozvodné síti elektrické energie budou použity elektrocentrály, které může zapůjčit na dobu nezbytně nutnou Hasičský záchranný sbor Kraje Vysočina, případně Správa státních hmotných rezerv. 3.4.5.7. Zařízení k protipožárnímu zásahu K protipožárnímu zásahu bude využit stávající i navržený veřejný vodovod. Při rozvoji vodovodu musí být dodržena minimální potřebná dimenze potrubí a současně na něm musí být v dostatečném množství umístěny požární hydranty. Při výstavbě nových místních komunikací musí být dodrženy parametry umožňující průjezd požárních vozidel. Současně musí být v rámci rozvojových ploch vymezeny nástupní plochy pro požární techniku.

strana 18


B1

3.5. ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY

3.5.1. Základní koncepce uspořádání a obnovy krajiny 3.5.1.1. Krajinný ráz V současnosti určuje krajinný ráz v celém řešeném území převaha volných zemědělských ploch bez vegetace s malými plochami ruderalizovaných lesních porostů a rozptýlené zeleně. Tyto menší struktury jsou významnými krajinotvornými prvky a jsou jako interakční prvky funkční součástí ÚSES. Oproti původnímu uspořádání se zcela změnilo členění ploch, trasy a počet polních cest, byly rozorány meze a napřímeny vodoteče. Na velké části pozemků byly provedeny meliorace. Původně byl zemědělský půdní fond rozdělen na převážně úzké pásy polí a malé díly luk a pastvin. Současný stav odpovídá velkovýrobnímu způsobu hospodaření. Stávající rozsáhlé celky orné půdy nedostatečně brzdí odtok povrchové vody, v místech soustředěného odtoku a na svažitých pozemcích chybí původní meze a úvozové cesty. V důsledku toho jsou některé plochy výrazně erozně ohroženy a jejich měřítko je nepřirozené a neodpovídá původnímu vysočinskému typu krajiny. 3.5.1.2. Koncepce řešení krajiny Koncepce řešení krajiny vychází z přírodních podmínek a historických vazeb v území. ÚP Česká Bělá respektuje přírodní hodnoty území, vymezuje podmínky pro jejich ochranu a rozvoj, stanovuje zásady koncepce uspořádání krajiny a podmínky pro ochranu krajinného rázu. S ohledem na přírodní potenciál řešeného území nejsou ve volné krajině navrhovány žádné stavby, s výjimkou staveb dopravní a technické infrastruktury. Jsou stanoveny podmínky pro optimalizaci vodního režimu, dopravního systému, ochrany zemědělské půdy, ochrany lesa a především pro založení územního systému ekologické stability. Založení ÚSES bude přispívat nejen ke zvýšení ekologické stability a biodiverzity území, ale ozelenění krajiny bude přispívat i ke zlepšení krajinného rázu a snížení potřeby regulace přírodních procesů agrotechnickými zásahy a biotechnickými opatřeními. Realizace interakčních prvků by měla v otevřené krajině částečně obnovit hodnoty určující krajinný ráz. Podmínky ochrany krajinného rázu v zastavěném území a v zastavitelných plochách nebyly s příslušným orgánem ochrany přírody dohodnuty (dle § 12 odst 4. zákona č.114/1992 ve znění pozdějších předpisů), proto se bude posuzovat dopad na krajinný ráz individuálně pro jednotlivé rozvojové záměry. 3.5.1.3. Chráněná území Řešené území není součástí žádného velkoplošného ani maloplošného chráněného území. V řešeném území jsou pouze evidovány tyto lokality s výskytem chráněných druhů organismů: 








V řešeném území jsou dále evidovány tyto památné stromy:

B1








strana 19

V ÚP Česká Bělá je ochrana uvedených lokalit zajištěna zachováním jejich stávajícího režimu využití a vymezením rozvojových ploch a ploch změn uspořádání krajiny v dostatečné odstupové vzdálenosti tak, aby nemohlo dojít k jejich nežádoucímu ovlivňování. Uvedené lokality jsou dále v ÚP Česká Bělá vymezeny jako přírodní plochy, u nichž je obecně zájem ochrany přírody nadřazen zájmům na jejich hospodářské využití. Tento princip se promítá do podmínek využití přírodních ploch (viz kapitola 6 textové části A1), které zajišťují ochranu uvedených lokalit před nežádoucími zásahy. Významná jsou v řešeném území také území s obecnou ochranou přírody dle zákona č.114/92 Sb. Jedná se o všechny plochy lesů, vodní toky, nivy, plochy mokřadů a rybníků. Jejich ochrana je zajištěna zachováním stávajícího režimu využití a vymezením rozvojových ploch a ploch změn uspořádání krajiny mimo uvedená území. Ochrana velké části těchto lokalit je zajištěna jejich zapojením do územního systému ekologické stability a stanovením způsobu jejich využití jako přírodních ploch se specifickými podmínkami využití, které zajišťují ochranu uvedených území před nežádoucími zásahy. 3.5.1.4. Prostupnost krajiny Síť zemědělských účelových komunikací byla zredukována zcelováním lánů v době kolektivizace a intenzifikace zemědělství, nicméně hlavní historicky dané cesty zůstaly zachovány a dosud zajišťují uspokojivou biologickou i rekreační prostupnost krajiny. ÚP Česká Bělá zachovává stávající síť zemědělských a lesních účelových komunikací. Obnova sítě zemědělských účelových komunikací se předpokládá v rámci komplexních pozemkových úprav. 3.5.1.5. Rekreační využití krajiny V řešeném území jsou vhodné podmínky pro aktivní krajinnou rekreaci (např.cykloturistika, pěší turistika, sběr hub, koupání apod.) individuálního charakteru. Rozvíjení rekreačních aktivit masového charakteru není předpokládáno, protože by znamenalo pro řešené území neúnosnou zátěž, a proto ani ÚP Česká Bělá zásadní rozvoj tohoto typu rekreace neumožňuje. Stávající krajinné plochy plně vyhovují potřebám místní rekreace i individuální rekreace nadmístního charakteru. K rekreačnímu využití krajiny přispívá i přítomnost značených turistických tras a cyklistických tras v řešeném území. ÚP Česká Bělá nenavrhuje úpravy sítě značených turistických či cyklistických tras. 3.5.2. Koncepce územního systému ekologické stability 3.5.2.1. Stávající stav Řešené území je z hlediska biografického členění poměrně fádní – celé se nachází v bioregionu 1.48 Havlíčkobrodský bioregion, v převládající biochoře 4BS - rozřezané plošiny (s mělkými údolími) na kyselých metamorfitech bukového vegetačního stupně, která pokrývá většinu řešeného území. Pouze návrší v okolí kapličky u bývalého leteckého majáku, cca 5% plochy řešeného území, je zařazeno do biochory 4BQ rozřezané plošiny (s mělkými údolími) na "pestrých" metamorfitech bukového vegetačního stupně. Z hlediska stupně ekologické stability je možné řešené území hodnotit jako antropogenní. Koeficient ekologické stability je v KÚ Česká Bělá velmi nízký – 0,65 (viz následující tabulka). Je to především díky zdejší rovinatosti terénu a úrodnějším půdám, které již ve středověku umožnily zahušťování sídelní struktury a intenzivní rozvoj zemědělství. Souvislé lesní porosty se zachovaly pouze v okrajových částech řešeného území a v údolí mezi Českou Bělou a Cibotínem. Ve zbývající části řešeného území jsou jen sporadicky rozptýlené drobné lesní plochy, jejichž izolovanost jim neumožňuje plnohodnotně plnit funkce lesa.

strana 20


B1

Způsob využití ploch v řešeném území podle zastoupení jednotlivých druhů pozemků: plochy, které zatěžují životní prostředí druh pozemků (ha) orná půda 853 zastavěné plochy 19 ostatní plochy 99

ekologicky příznivé plochy druh pozemků chmelnice a vinice zahrady a sady trvalé travní porosty a pastviny lesní půda vodní plochy

celková plocha správního území obce (ha) koeficient ekologické stability řešeného území

(ha) 0 23 230 361 14 1599 0,65

Stávající hospodářské lesní porosty jsou prostorově málo členité a mají nevyhovující věkovou skladbu. Jejich podstatná část má odpovídající druhovou skladbu, ale jejich okraje jsou ruderalizované. V souvislých lesních porostech jsou hodnotnější části porostů součástí kostry ekologické stability a byly využity jako základ pro vymezení prvků ÚSES. Stav odlesněného území je trvale změněn napřímením a zahloubením toků, likvidací meandrů, původních břehových porostů, odvodněním, rozoráváním a periodickou obnovou intenzivně hnojených luk s nepůvodními druhy trav, scelením pozemků do neúnosně velkých celků orné půdy bez ohledu na ráz krajiny a životní potřeby organismů původních společenstev i bez ohledu na organismy vázané na kulturní krajinu. Největší podíl na zhoršování stavu přírodního prostředí má kumulace negativních důsledků zemědělské výroby. Ekologickou stabilitu snižuje především intenzívní hospodářské využívání a nadužívání většiny ploch na lesní i zemědělské půdě. Stav bioty luk je v různé míře ovlivňován kultivací - extenzívně kultivované plochy se vyvíjejí žádoucím směrem, neudržované travnaté porosty (malé plochy luk, meze, neorané pozemky na okraji polí) se mění v lada s rostoucím podílem ruderálních společenstev (bylinných i dřevinných). Na odlesněných plochách s monokulturami jednoletých bylin a plochách orné půdy byla změněna bilance vstupů a výstupů tak, že za odnímanou biomasu, živiny vyplavené z půdy a za odplavenou půdu není do půdy vkládána odpovídající náhrada a dochází tedy k trvalému ochuzování tohoto zdroje. Intenzita zemědělského využití půdy je limitována především reliéfem území a kvalitou půd. Trvale udržitelný způsob využití tohoto přírodního zdroje je podmíněn využitím agrotechnických postupů odpovídajících produkčnímu potenciálu půd a provedením nezbytných opatření na ochranu půd před erozí, zakyselováním a zasolováním a opatření na ochranu půd před zamokřením či vysoušením. Evidentní je potřeba obnovy trvalých travních porostů a trvalých porostů dřevin na svazích, mezích a kolem cest. Jde zároveň o zvýšení biodiverzity území a tím také o zvýšení ekologické stability a kvality prostředí a snížení potřeby regulace přírodních procesů agrotechnickými zásahy a biotechnickými opatřeními. Stav bioty vázané na toky je silně modifikován vlivy zanášení cizorodých látek (splavenin agrochemikálií), půdy a zplodin spalovacích motorů. Jedním ze zdrojů znečištění jsou i nedostatečně čištěné odpadní vody odtékající z obce. Riziko šíření nepůvodních druhů rostlin je zvýšené kolem zahrad u novostaveb na okraji obce a v okolí rekreačních objektů. Ruderalizací jsou ohroženy všechny plochy nedostatečně ošetřované a nevyužívané. Na stejných plochách se mohou šířit společenstva blízká původním, právě proto jsou zásahy do porostů na nich účelné a mohou vést k podstatnému zvýšení ekologické hodnoty těchto prvků.

B1


strana 21

3.5.2.2. Podmínky pro návrh a cíle ÚSES V zemědělsky kultivovaných krajinách dochází obvykle k tomu, že rozsáhlé celky orné půdy, často v kombinaci se zástavbou, silniční sítí apod., rozdrobují plochy s přírodními biotopy do izolovaných enkláv. Izolovaná společenstva jsou z dlouhodobého hlediska ekologicky nestabilní, protože nemají dostatečnou genovou základnu pro trvalé udržení živočišných a rostlinných druhů, a protože případné poškození nemůže být přirozeně napraveno migrací organismů z nenarušených ploch. Pokud má být krajina trvale stabilní, je třeba zachovat, případně vytvořit, síť záchytných bodů (biocenter) a jejich spojnic (biokoridorů), které by zajišťovaly spojení mezi těmito ekologicky stabilními zónami a to jak na lokální, tak i regionální a nadregionální úrovni. Hlavními cíli ÚSES je uchování a zabezpečení nerušeného vývoje přirozeného genofondu krajiny v rámci jejího přirozeného prostorového členění a vytvoření optimálního základu ekologicky stabilních ploch v krajině z hlediska zabezpečení jejich maximálního kladného působení na okolní, méně stabilní, části. Ekologicky stabilními plochami jsou lesy, trvalé drnové formace jako louky, pastviny, zatravněné lady, trvalá zeleň rostoucí mimo les, vodní toky a vodní nádrže a jejich doprovodné břehové porosty, rašeliniště, mokřady a chráněná území. Souborně můžeme tyto formace a společenstva označit jako kostru ekologické stability. Pro většinu řešeného území platí, že kostra ekologické stability není schopna v krajině zajistit požadované funkce. Proto je nutno tuto existující, relativně ekologicky stabilní, část krajiny doplnit na funkce schopný a fungující ÚSES. Při návrhu biocenter a biokoridorů se vycházelo z kostry ekologické stability a nejstabilnějších segmentů v krajině, které byly navrženy v pruzích podél vodotečí a na okrajích lesů, kde je největší diverzita druhů a nejvyšší pravděpodobnost migrace organizmů. 3.5.2.3. Návrh ÚSES Do řešeného území přímo nezasahuje nadregionální ani regionální struktura ÚSES. Nejbližší regionální prvky ÚSES jsou vymezeny v sousedních katastrech, v údolí Břevnického a Borovského potoka. Navržené řešení systému ÚSES vychází z podkladů pro zapracování ÚSES do ÚP, zejména z Generelu územního systému ekologické stability lokální úrovně a ze struktury ÚSES v sousedních katastrech, na kterou je nutné navázat. Oproti generelu je struktura ÚSES v řešeném území zjednodušena, především s ohledem na fádní biogeografické členění řešeného území. Pro celé území jsou charakteristické rozřezané plošiny (s mělkými údolími) na kyselých metamorfitech bukového vegetačního stupně, pouze na návrší v okolí kapličky u bývalého leteckého majáku se vyskytují metamorfity pestré. V této malé a atypické enklávě, která se rozprostírá uprostřed celků orné půdy, ovšem neexistují prvky, které by vytvářely kostru ekologické stability. Z hlediska principu reprezentativnosti by proto bylo dostačující, kdyby v řešeném území byla vymezena jedna linie ÚSES s reprezentativním biocentrem. Takovéto maximální zjednodušení by ovšem neumožňovalo řešit návaznosti na hranicích řešeného území, a proto byl návrh ÚSES oproti generelu zjednodušen jenom přiměřeně tak, aby z hlediska širších vztahů vznikla rovnoměrná struktura, tzn. aby hustota ÚSES odpovídala situaci v okolních katastrech. Postup při vymezování ploch prvků ÚSES byl zvolen dle Metodiky zapracování ÚSES do územních plánů a Rukověti projektanta místního územního systému ekologické stability.

strana 22


B1

V řešeném území jsou vymezeny tyto skladebné prvky ÚSES: stávající části

navržené části plocha výměra v změny řešeném uspořádání území (ha) krajiny

úroveň

označení

cílové společenstvo

výměra v řešeném území (ha)

cílové společenstvo

lokální lokální

LC Březina LC Dvorsko

3,10 3,01

-

-

-

lokální

LC Janův žlábek

5,69

-

-

-

lokální

LC Jitkovsko

lesní lesní lesní, vodní smíšené, lesní, luční

6,21

-

-

-

lokální

LC K Janově žlábku

lesní

3,76

-

-

-

lokální

LC Kasalův mlýn

lesní, smíšené

5,27

-

-

-

lokální

LC Pod Bělským kopcem

lesní

7,50

-

-

-

lokální

LC Pod Cibotínem

smíšené, lesní

0,88

-

-

-

lokální

LC Pramen Roušťanského potoka

lesní, smíšené

2,34

-

-

-

lokální lokální

LC U Hajného LC Vlachov

lesní luční, lesní

4,58 0,99

-

-

-

lokální

LK Březina - K Janově žlábku

lesní

1,12

lesní

K8

0,36

lokální

LK Dvorsko - Březina 1

1,94

smíšené, lesní

K5, K6, K7

1,92

lokální

LK Dvorsko - Březina 2

0,93

lesní

K3, K4

0,90

lokální

LK Janův žlábek - Kasalův mlýn

lesní

3,41

-

-

-

lokální

LK Jitkov - Jitkovsko

smíšené

1,92

smíšené

K12

0,25

lokální

LK K Janově žlábku - Janův žlábek

lesní, vodní

2,43

-

-

-

lokální

LK K Janově žlábku Jitkovsko

lesní

3,78

lesní

K11

0,44

lokální

LK Kapelský les - Kasalův mlýn

lesní

0,57

-

-

-

lokální

LK Kasalův mlýn - Macourov

smíšené

0,34

-

-

-

lokální

LK Pod Cibotínem - Jitkovsko

smíšené, lesní, luční

4,00

-

-

-

lokální

LK Pod Cibotínem - Pod Horkami

smíšené, lesní

2,20

-

-

-

lokální

LK Pramen Roušťanského potoka - Pod Bělským kopcem

lesní

1,75

-

-

-

B1

lesní, vodní, smíšené lesní, smíšené


strana 23

lokální

LK U Hajného - Dvorsko

lesní

0,93

-

-

-

lokální

LK Vlachov - Pramen Roušťanského potoka

lesní

0,93

lesní

K10

0,63

LK Vlachov - U Hajného

luční, lesní, smíšené, vodní

2,93

lesní

K9

0,61

lokální

součet:

72,51

5,11

Plochy ÚSES jsou v ÚP Česká Bělá vymezeny jako přírodní plochy se specifickými podmínkami využití, které zajišťují jejich ochranu. S ohledem na předpokládané cílové společenstvo dle hydrické a trofické řady jsou přírodní plochy v souladu s § 3 odst. 4 vyhl. 501/2006 Sb dále podrobněji členěny na plochy přírodní – luční (NPu), plochy přírodní – lesní (NPl), plochy přírodní – vodní (NPv) a plochy přírodní – smíšené (NPs). Podmínky využití uvedených ploch jsou uvedeny v kapitole 6 textové části A1. Mimo samotné plochy biokoridorů a biocenter jsou součástí ÚSES i interakční prvky, které ale nejsou z důvodu měřítka zpracování vyznačeny v grafické částí ÚP. Interakčními prvky jsou všechny druhy krajinné zeleně (aleje, stromořadí, břehové porosty, osamocené stromy a skupiny stromů obklopené zemědělsky využívanými plochami apod.), svažité plochy se zachovalou vegetací (meze, úvozy apod.) a drobné vodní toky a plochy. Interakční prvky mají význam pouze na lokální úrovni, jako nepostradatelná součást krajiny, která zprostředkovává působení stabilizujících funkcí přírodních prvků na kulturní plochy. Interakční prvky mají zpravidla polyfunkční charakter - plní funkci protierozní (meze, větrolamy, cesty, svodné průlehy), komunikační (doprovodná vegetace cestní sítě, zatravněné polní komunikace), funkci ochrany před splachy ze ZPF (ochranné pásy kolem vodotečí, břehové a doprovodné porosty), funkci úkrytu hmyzu (opylovači kulturních rostlin a predátoři omezující hustotu populací škůdců), ale i nezanedbatelnou funkci krajinotvornou a estetickou. Veškeré stávající interakční prvky je nutné chránit a obnovovat. Ve všech vhodných a přirozených lokalitách je žádoucí rozvíjení nových interakčních prvků. 3.5.3. Vodní hospodářství 3.5.3.1. Vodní toky Většina řešeného území patří do povodí řeky Sázavy prostřednictvím těchto pravostranných přítoků: 

Borovský potok a jeho přítoky potok Bělá a Jitkovský potok



Roušťanský potok



Simtanský potok

Ostatní vodní toky v řešeném území jsou bezejmenné a bez zásadního vodohospodářského významu. Vodní toky v řešeném území jsou zařazeny mezi lososové vody dle nařízení vlády č.71/2003 Sb. Technologie čištění odpadních vod proto musí být navržena s ohledem na dosažení imisních standardů pro tyto druhy vod. Protože se Česká Bělá nachází v pramenné oblasti, jsou vodní toky v řešeném území relativně čisté. Ke zlepšení čistoty vod přispěje navržená výstavba centralizovaného systému likvidace odpadních vod v České Bělé. Pro umožnění provádění úprav vodních toků je dle § 49 zák.č.254/2001 Sb. stanoven ve vzdálenosti menší než 6 m od břehové čáry zákaz výstavby jakýchkoliv objektů, včetně objektů dočasných (viz bod 5.1.3. textové část A1).

strana 24


B1

3.5.3.2. Vodní plochy V řešeném území se nenachází stavby většího vodohospodářského významu, pouze malé rybníky o výměře do 2 ha. Výstavba rybníků je navržena na ploše K2 o maximální celkové výměře 0,29 ha. Vodní plochy mohou být také zřizovány v rámci přírodních ploch smíšených (NPs). Vodní plochy o maximální výměře 1 ha mohou být dále zřizovány v rámci ploch zemědělských (NZ) a smíšených ploch nezastavěného území (NS). 3.5.3.3. Vodní zdroje a jejich ochrana Obec Česká Bělá má vybudovaný veřejný vodovod, který je napájen z vrtu a ze studní, v jejichž okolí jsou vyhlášena pásma hygienické ochrany vodních zdrojů. Plochy pásem hygienické ochrany I. stupně a II.stupně jsou vymezeny jako přírodní plochy – se specifickým využitím (NPx), jejichž podmínky využití zajišťují ochranu území před nežádoucími zásahy. 3.5.3.4. Likvidace odpadních vod Koncepce likvidace odpadních vod je popsána v bodě 3.4.2.2. 3.5.3.5. Ochrana před povodněmi V okolí Borovského potoka je vyhlášeno záplavové území. Hranice záplavového území jsou vyznačeny v koordinačních výkresech. Záplavové území včetně jeho podmínek je plně respektováno, zastavitelné plochy jsou vymezeny mimo uvedené záplavové území. Vzhledem ke své odlehlé poloze vůči zastavěným částem území neovlivňuje toto vyhlášené záplavové území navrhovaný rozvoj obce. Jako aktivní protipovodňové opatření je navržena výstavba poldru „Cibotín“ na Jitkovském potoce. Výstavba poldru je označena jako veřejně prospěšné opatření WK1 ke snižování ohrožení území povodněmi. 3.5.3.6. Protierozní opatření Řešené území se nachází na seznamu zranitelných oblastí (dle nařízení Vlády č.262/2012 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu). Naplňování uvedeného nařízení je ovšem spíše agrotechnickou záležitostí, a proto se do řešení ÚP Česká Bělá zásadně nepromítá. 3.5.4. Horninové prostředí a geologie 3.5.4.1. Geologická skladba Geologická stavba daného území je velmi jednoduchá. Převážnou část území tvoří prekambrium - moldanubikum v zastoupení sillimanitických - biotitických pararul, místy slabě migmatizované, místy s obsahem muskovitu a granátu. Jedná se zejména o ruly prostoupené žulou, syenitem, amfibolitem i vápencem. Žuly jsou zastoupeny několika odrůdami různé minerální síly. Na území nebyl prováděn podrobný geologický průzkum. Geologický podklad tvoří převážně metamorfované horniny rulového a žulového charakteru, které pro zakládání jednoduchých staveb poskytují vyhovující až dobré podmínky (mimo terénní deprese s údolní nivou).

B1


strana 25

3.5.4.2. Sesuvná a poddolovaná území V řešeném území není evidováno žádné sesuvné území, ale jsou evidována tato poddolovaná území: číslo 3144 3148 3150 3152 3157 3159 3161 3165 3168 3174 3176 3184 3186 3191 3192 3203

označení Česká Bělá 1 Česká Bělá 3 Česká Bělá 2 Česká Bělá 4-Ševcův kopec Česká Bělá 5 Česká Bělá 6 Česká Bělá 8-Krátká Ves Česká Bělá 7 Česká Bělá 10-Boudův Mlýn Česká Bělá 9-Březina Cibotín-Macourov Cibotín 1 Cibotín 2 Cibotín 3 Cibotín 4 Cibotín 3

těžená surovina Zlatonosná ruda Polymetalické rudy Polymetalické rudy Polymetalické rudy Polymetalické rudy Polymetalické rudy Polymetalické rudy Polymetalické rudy Polymetalické rudy Polymetalické rudy Polymetalické rudy Polymetalické rudy Polymetalické rudy Polymetalické rudy Polymetalické rudy Polymetalické rudy

doba těžby do 16. století do 16. století do 16. století do 19. století před i po 1945 před r. 1945 do 18. století do 18. století do 18. století do 18. století do 18. století do 18. století do 18. století neznámé neznámé neznámé

Zastavitelné plochy jsou vymezeny mimo výše uvedená území. 3.5.4.3. Dobývání nerostných surovin V řešeném území se nenachází žádná výhradní ložiska nerostných surovin, chráněná ložisková území, prognózní zdroj, ani není stanoven dobývací prostor.

3.6. ODŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB

3.6.1. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Stavby dopravní a technické infrastruktury jsou navrženy jako nejvhodnější způsob zajištění základní obsluhy řešeného území, případně obsluhy širšího území. Stavby dopravní a technické infrastruktury jsou vymezeny jako veřejně prospěšné z důvodu předcházení a umožnění odstraňování majetkoprávních překážek, ke kterým by mohlo docházet při jejich realizaci. Prvky ÚSES jsou v řešeném území vymezeny nejvhodnějším způsobem s ohledem na aktuální stav území, zachování návazností na hranicích řešeného území, členění pozemků a dodržení minimálních parametrů nezbytných pro zajištění funkčnosti ÚSES jako celku. Založení ÚSES je jako veřejně prospěšné opatření vymezeno z důvodu předcházení a umožnění odstraňování majetkoprávních překážek, ke kterým by mohlo docházet při jeho realizaci. 3.6.2. Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze pouze uplatnit předkupní právo Tyto druhy staveb a opatření nejsou v ÚP Česká Bělá vymezeny.

strana 26


B1

3.7. ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉ VARIANTY, ZEJMÉNA ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

VE

VZTAHU

K

Koncept ÚP Česká Bělá, který by prověřoval variantní řešení, nebyl zpracováván, protože v zadání ÚP Česká Bělá nebyla zjištěna potřeba variantního zpracování z důvodu rozboru udržitelného rozvoje území ani z důvodu prověření jiných variantních záměrů. Rovněž v průběhu zpracování návrhu ÚP Česká Bělá nevyplynula potřeba prověřit variantní řešení rozvoje, proto byl po schválení zadání předložen k projednání invariantní návrh.

4. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

4.1. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

ÚP Česká Bělá neumožňuje realizaci záměrů, které podléhají posuzování podle zák.č.100/2001 Sb. Z tohoto důvodu orgán ochrany přírody nepožadoval vyhodnocení vlivů ÚP Česká Bělá na životní prostředí (SEA), a proto vyhodnocení vlivů ÚP Česká Bělá na životní prostředí (SEA) nebylo zpracováno.

4.2. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

Orgán ochrany přírody ve svém stanovisku k zadání ÚP Česká Bělá vyloučil významný vliv ÚP Česká Bělá na evropsky významné lokality či ptačí oblasti. Na základě uvedeného stanoviska nebylo vyhodnocení vlivů ÚP Česká Bělá na udržitelný rozvoj území zpracováno. Územní plán je koncipován s ohledem na zachování a rozvoj urbanistických, kulturně historických a krajinných hodnot území. Koncepce rozvoje, stanovená územním plánem, má pozitivní dopad na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Návrh je zaměřen na kvalitativní rozvoj řešeného území prostřednictvím vytvoření podmínek pro dlouhodobou stabilizaci počtu obyvatel a vytvoření podmínek pro účinnou ochranu a rozvoj hodnot.

5. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE

ÚP Česká Bělá nevymezuje záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v Zásadách územního rozvoje Kraje Vysočina.

B1


strana 27

6. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF

6.1. ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBY A ROZSAHU ZÁBORU ZPF

Řešení ÚP Česká Bělá vychází především z předcházející ÚPD – ÚPSÚ Česká Bělá. Je to dáno jednak potřebou kontinuity urbanistické koncepce, ale i vhodností předcházet rizikům spojeným s náhradami za změnu využití území. Z tohoto pohledu tedy ÚP Česká Bělá nenavrhuje žádné zásadní rozšíření záboru ZPF. Navržené řešení především upravuje rozsah stávajících rozvojových os a způsob využití ploch s ohledem na provedené prověření a aktualizaci jednotlivých záměrů a jejich vzájemnou koordinaci a koordinaci s novými limity a hrozbami v území. Uvedené informace jsou patrné z níže uvedené tabulky, kde jsou vzájemně porovnány a pospárovány zastavitelné plochy dle ÚP Česká Bělá a ÚPSÚ Česká Bělá: plochy pro

bydlení a smíšená obytná zástavba

označení dle ÚP

označení dle ÚPSÚ

strana 28

zvýšení záboru ZPF (ha)

snížení záboru ZPF (ha)

Z2

plocha je vymezena uvnitř zastavěného území

Z3 Z4 Z5 Z11 Z12 Z13 Z17 Z18 Z19 Z20 Z21 Z22 Z25 Z26 Z27 Z28 Z34 Z35 Z36 součty

plocha je vymezena uvnitř zastavěného území OZ 8 změna č.1 ÚPSÚ 0,00 OZV 6 změna č.4 ÚPSÚ 0,00

0,00 0,00

OZ 11

změna č.2 ÚPSÚ

0,00

0,00

OZ 1

původní ÚPSÚ

0,00

0,00

0,83 plocha je vymezena uvnitř zastavěného území 0,37 OZV 1 původní ÚPSÚ 0,16 0,59 OZV 5 změna č.3 ÚPSÚ 0,00 DV 2 změna č.2 ÚPSÚ 0,33 ZV 2 původní ÚPSÚ 0,00 plocha je vymezena uvnitř zastavěného území OZV 4 změna č.2 ÚPSÚ 0,26 OZ 5 původní ÚPSÚ 0,00 OZ 2 původní ÚPSÚ 0,00 2,54

celkový dopad na ZPF občanské vybavení a sportovní plochy

schváleno v rámci

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,08 2,55 0,39 3,02 -0,48

Z1 plocha je vymezena uvnitř zastavěného území Z9 plocha je vymezena uvnitř zastavěného území Z10 SP 3 změna č.4 ÚPSÚ 0,00 součty 0,00 celkový dopad na ZPF -1,24

1,24 1,24


B1

rekreace

Z29

-

-

1,16

0,00

Z30 součty

-

-

2,84 4,00

0,00 0,00

celkový dopad na ZPF Z6

Z7 výroba

VS 4 VS 7 ZV 4 ZV 5 VS 1 VS 8 ZV 1 ZV 3

Z14 Z23 Z24 součty celkový dopad na ZPF technická infrastruktura

dopravní infrastruktura

Z8

4,00 původní ÚPSÚ změna č.4 ÚPSÚ změna č.4 ÚPSÚ změna č.4 ÚPSÚ původní ÚPSÚ změna č.4 ÚPSÚ původní ÚPSÚ změna č.2 ÚPSÚ

0,00

0,00

0,00

0,00

0,37 0,16 0,17 0,70

0,33 0,00 0,00 0,33 0,37

plocha je vymezena uvnitř zastavěného území

Z15

-

-

4,35

Z16 Z31 Z32 Z33 součty

-

-

0,95 0,53 1,37 0,13 7,33

celkový dopad na ZPF

0,00 7,33

Ke zvětšení rozsahu záboru ZPF dochází pouze v rámci níže uvedených druhů ploch z následujících důvodů: 

U dopravních ploch je větší dopad na ZPF dán jiným územním pojetím staveb dopravní infrastruktury. V předcházející ÚPD byly stavby dopravní infrastruktury značeny pouze liniově, bez zásadního dopadu na ZPF. Tento přístup je již překonaný, dnes je již nezbytné řešit na úrovni ÚP liniové stavby koridorově. Navíc oproti původním záměrům dle ÚPSÚ Česká Bělá přibyly nové záměry z aktualizace č.1 ZÚR Kraje Vysočina, které je nezbytné do ÚP zapracovat.



U ploch rekreace se jedná o dvě plochy rekreace se specifickým využitím, které jsou určeny pro rekreační využití krajiny. Z důvodu potřeby realizace souvisejících staveb je ale nezbytné, aby tyto plochy byly vedeny v režimu ploch zastavitelných. Stávající trvalé travní porosty a možnost zemědělského využití zůstane zachována na většině výměry ploch. To je zajištěno i nastavením podmínek plošného uspořádání: Trvalé travní porosty musí být zachovány alespoň na 80-ti % výměry zastavitelné plochy a součet plochy všech budov na zastavitelné ploše nesmí být větší než 250 m2. Dopad na ZPF proto bude nejvýše pětinový oproti výměře ploch, tzn. maximálně 0,80 ha.

Nárůst velikosti zastavitelných ploch pro výrobu (0,37 ha) a rekreaci (0,80 ha) je kompenzován úbytkem zastavitelných ploch pro bydlení (0,48 ha) a občanské vybavení (1,24 ha). Celkový maximální rozsah záboru ZPF je tak snížen o 0,55 ha oproti stávajícímu ÚPSÚ Česká Bělá.

B1


strana 29

6.2. ÚDAJE O NAVRHOVANÉM ZÁBORU ZPF

6.2.1. Charakter ploch předpokládaného záboru ZPF 6.2.1.1. Plochy Z1 a Z2 Zastavitelné plochy pro občanské vybavení a smíšenou obytnou zástavbu vymezené uvnitř jižní a jihovýchodní části zastavěného území České Bělé. 6.2.1.2. Plocha Z3 Zastavitelná plocha pro výrobu vymezená uvnitř jižní a jihovýchodní části zastavěného území České Bělé. 6.2.1.3. Plochy Z4 a Z5 Zastavitelné plochy pro smíšenou obytnou zástavbu vymezené v prolukách zastavěného území v jihovýchodní části České Bělé. Plochy již byly schváleny v předcházející ÚPD. 6.2.1.4. Plochy Z6 a Z7 Zastavitelné plochy pro smíšenou výrobu vymezené v prostoru mezi stávajícími výrobními areály a obchvatem obce. Plochy již byly schváleny v předcházející ÚPD. 6.2.1.5. Plocha Z8 Zastavitelná plocha pro výstavbu ČOV vymezená uvnitř zastavěného území. 6.2.1.6. Plocha Z9 Zastavitelná plocha pro tělovýchovná a sportovní zařízení vymezená na ploše rybníka uvnitř zastavěné území. Plocha není součástí ZPF. 6.2.1.7. Plocha Z10 Zastavitelná plocha pro tělovýchovná a sportovní zařízení vymezená podél silnice II/351 ve směru na Žižkovo Pole. Jedná se o jedinou lokalitu, kde mohou být sportovní plochy realizovány tak, aby zůstala zachována vazba na stávající sportovní areál. Velikost plochy je oproti rozsahu v předcházející ÚPD výrazně snížena. 6.2.1.8. Plochy Z11, Z12 a Z13 Zastavitelná plocha pro bydlení v rodinných domech a veřejná prostranství vymezená v návaznosti na zastavěné území v jižní části České Bělé. Plochy již byly schváleny v předcházející ÚPD, bylo vydáno územní rozhodnutí i stavební povolení na související infrastrukturu a v plochách první etapy je již realizována zástavba. 6.2.1.9. Plocha Z14 Zastavitelná plocha pro zemědělskou výrobu vymezená v návaznosti na zastavěné území v jižní části České Bělé. Plocha již byla schválena v předcházející ÚPD, pouze se drobně mění poloha. 6.2.1.10. Plocha Z15 Plocha pro realizaci přeložky silnice I/34 mimo zastavěné území Krátké Vsi. Plocha pro realizaci přeložky je vymezena na základě aktualizace č.1 ZÚR Kraje Vysočina. 6.2.1.11. Plocha Z16 Plocha pro výstavbu místních komunikací v jihozápadní části České Bělé. Tato plocha je samostatně vymezena z důvodu potřeby dořešení neukončeného systému místních komunikací v prostoru mezi původní trasou silnice I/34 ve směru na Havlíčkův Brod a silnicí III/03422 ve směru na Jilemník. Plocha Z16 je vymezena převážně po stávajících účelových komunikacích, dojde tak pouze k jejich rozšíření, a budoucí realizace proto nebude narušovat organizaci ZPF.

strana 30


B1

6.2.1.12. Plochy Z17, Z18, Z19 a Z20 Zastavitelné plochy pro bydlení vymezené v návaznosti na zastavěné území v jihovýchodní části České Bělé. Plochy Z17, Z18 a Z19 již byly schváleny v předcházející ÚPD, plocha Z20 je nově navržena. 6.2.1.13. Plocha Z21 Zastavitelná plocha pro bydlení vymezená jihozápadní části zastavěného území České Bělé. 6.2.1.14. Plocha Z22 Zastavitelná plocha pro bydlení doplňující jihozápadní okraj zastavěného území České Bělé do uceleného tvaru. 6.2.1.15. Plocha Z23 Zastavitelná plocha pro zemědělskou výrobu určená pro rozšíření stávajícího objektu poblíž západního okraje zastavěného území České Bělé. Z důvodu negativních dopadů zemědělské výroby na okolní obytné plochy nemůže být plocha vymezena v návaznosti na zastavěné území. 6.2.1.16. Plocha Z24 Zastavitelná plocha pro smíšenou výrobu vymezená v návaznosti na zastavěné území v severozápadní části České Bělé. Většina plochy již byla schválena v předcházející ÚPD, nezásadní rozšíření je navrženo z důvodu zpřesnění trasy vedení VN, které vytváří přirozený limit zástavby. V ÚPSÚ Česká Bělá byla trasa vedení VN vyznačena chybně a podél něj byla zarovnána severozápadní hranice plochy ZV3. 6.2.1.17. Plocha Z25 Zastavitelná plocha pro smíšenou obytnou zástavbu vymezená ve výrazné proluce zastavěného území v severozápadní části České Bělé. Většina plochy již byla schválena v předcházející ÚPD, nezásadní rozšíření je navrženo z důvodu potřeby většího zohlednění katastrálních hranic pozemků. 6.2.1.18. Plocha Z26 Zastavitelná plocha pro smíšenou obytnou zástavbu vymezená ve výrazné proluce mezi zastavěným územím a silnicí II/351 v severní části České Bělé. 6.2.1.19. Plocha Z27 Zastavitelná plocha pro smíšenou obytnou zástavbu vymezená v návaznosti na zastavěné území v severní části České Bělé. Plocha již byla schválena v předcházející ÚPD, v současnosti probíhá výstavba jednoho rodinného domu. 6.2.1.20. Plocha Z28 Zastavitelná plocha pro smíšenou obytnou zástavbu vymezená ve výrazné proluce zastavěného území v severní části České Bělé. Většina plochy již byla schválena v předcházející ÚPD, v ÚP Česká Bělá je plocha rozšířena i za ochranné pásmo procházejícího vedení VN. Důvodem je možnost umísťování některých druhů staveb i uvnitř ochranného pásma vedení VN. 6.2.1.21. Plochy Z29 a Z30 Zastavitelné plochy pro rekreaci se specifickým vyžitím vymezené v okolí vodních toků severně od České Bělé. Z hlediska podmínek využití pro tyto plochy se jedná spíše o rekreační využití krajiny v rámci krajinných ploch. Z důvodu potřeby realizace souvisejících staveb je ale nezbytné, aby tyto plochy byly vedeny v režimu ploch zastavitelných. Stávající trvalé travní porosty a možnost zemědělského využití zůstane zachována na většině výměry ploch. To je zajištěno i nastavením podmínek plošného uspořádání: Trvalé travní porosty musí být zachovány alespoň na 80-ti % výměry zastavitelné plochy a součet plochy všech budov na zastavitelné ploše nesmí být větší než 250 m2. Dopad na ZPF proto bude nejvýše pětinový oproti výměře ploch, tzn. maximálně 0,80 ha. B1


strana 31

6.2.1.22. Plochy Z31 a Z32 Plochy pro realizaci přeložky silnice I/34 mimo dopravně nevyhovující úsek Jitkovského kopce. Plochy pro realizaci přeložky jsou vymezeny na základě aktualizace č.1 ZÚR Kraje Vysočina. 6.2.1.23. Plocha Z33 Plocha pro výstavbu místní komunikace v KÚ Cibotín vedoucí ze silnice III/3509 do obce Macourov (mimo řešené území) Plocha Z33 je vymezena převážně po stávajících účelových komunikacích, dojde tak pouze k jejich rozšíření, a budoucí realizace proto nebude narušovat organizaci ZPF. V navazujícím ÚP Žižkovo Pole je již tato komunikace vymezena. 6.2.1.24. Plocha Z34 Zastavitelná plocha pro smíšenou obytnou zástavbu vymezená v proluce mezi účelovou komunikací a silnicí III/3509 v návaznosti na zastavěné území místní části Cibotín. Plocha již byla schválena v předcházející ÚPD 6.2.1.25. Plocha Z35 Zastavitelná plocha pro smíšenou obytnou zástavbu vymezená uvnitř zastavěného území Cibotína. Většina plochy není součástí ZPF. 6.2.1.26. Plocha Z36 Zastavitelná plocha pro smíšenou obytnou zástavbu vymezená v proluce zastavěného území ve východní části Cibotína. Část plochy již byla schválena v předcházející ÚPD, navržený rozsah je upraven tak, aby lépe doplňoval zastavěné území v rozsahu celé proluky. 6.2.1.27. Plocha Z37 Zastavitelná plocha pro zemědělskou výrobu, kde se předpokládá realizace kolny. Předpokládaná velikost kolny je cca. 10 x 30 m, což odpovídá běžným rozměrům malé kolny na zemědělské stroje. Velikost zastavitelné plochy cca. 55 x 25 m je s ohledem na uvedený záměr odpovídající. 6.2.1.28. Plocha K1 Plocha pro výsadbu ochranné zeleně v okolí navržené ČOV. 6.2.1.29. Plocha K2 Plocha pro výstavbu rybníka na bezejmenné vodoteči severně od České Bělé. 6.2.1.30. Plochy K3 až K12 Plochy pro založení ÚSES lokální úrovně, kde je předpokládáno jiné cílové společenství než luční. Na většině uvedených ploch se předpokládá společenství lesní, na plochách K6, K7 a K12 se předpokládá společenství smíšené. 6.2.1.31. Plocha K13 Plocha pro zalesnění doplňující lesní pozemky podél LK K Janově Žlábku – Jitkovsko v KÚ Cibotín.

strana 32


B1

6.2.2. Rozsah navržených ploch a dopad na ZPF – tabulka: plochy pro

maximální rozsah záboru ZPF dle tříd ochrany plocha

druh pozemku

1.třída

2.třída

3.třída

4.třída

5.třída

(bpej/ha) (bpej/ha) (bpej/ha) (bpej/ha) (bpej/ha)

Z2

zahrada

Z4

trv.trav.porost

Z5

7.29.11

7.32.44

0,11

0,20

mimo ZPF (ha)

0,34

0,34 7.29.44

trv.trav.porost

Z12

trv.trav.porost, zastavěná pl.

Z13

trv.trav.porost

486/1987 0,04

0,60

0,60 7.50.11

Z11

porušení meliorací (číslo/ha)

0,31

7.29.14

orná půda

součet (ha)

453/1980

0,92

1,34

7.64.11

0,90

0,42

Z17

Z18

7.29.11

7.50.11

7.32.14

0,14

1,50

0,14

1,78

7.50.11

0,10

0,10

orná půda

orná půda

7.32.04

7.32.14

0,01

0,11

7.32.04

7.32.14

0,17

0,07

7.29.14

7.32.44

0,01

0,18

453/1980 1,28 453/1980 0,03

0,12

0,43

7.32.04

bydlení a smíšená obytná zástavba

Z19

0,56

orná půda

0,75

7.29.14 0,19

Z20

orná půda, zahrada, ovocný sad

7.29.01 0,66

7.32.04 0,08

0,83

7.29.14 0,09

Z21

orná půda

Z22

orná půda, trv.trav.porost

Z25

orná půda

Z26

trv.trav.porost

Z27

trv.trav.porost, orná půda

Z28

orná půda

Z34

orná půda

Z35

ostatní plocha, zahrada

Z36

trv.trav.porost

součet (ha)

B1

7.29.14

7.29.44

0,09

0,26

0,35

7.29.44

0,37

0,37 7.29.11

1,03

1,03 7.64.11

0,59

0,59 7.29.11

7.37.46

0,01

0,39

7.29.11

7.32.14

0,33

0,20

0,16

0,39

0,56 0,53

8.34.21

0,87

0,87 8.34.21

0,38

0,05 8.34.21

0,43 0,42

0,42

3,62

3/1974

5,07

2,52


0,54

11,75

2,64 strana 33

občanské vybavení a sportovní plochy

Z1

zahrada

Z9

vodní plocha, ostatní plocha

7.29.11

0,07

0,07 0,31

0,31

7.50.11

Z10

453/1980

1,09

trv.trav.porost

1,22

7.64.11

0,27

0,13 součet (ha)

Z29 rekreace

Z30

0,07

součet (ha)

Z6


Z7

výroba

Z14

orná půda

Z23

orná půda

7.64.11

7.29.44

2,12

0,72

3,28

0,72

2,84 4,00

7.29.44 7.29.14

7.29.44

1,24

2,60

7.29.14

7.29.44

1,37

0,01

7.32.04

7.32.14

0,68

4,45

0,27 3/1974 0,93 3/1974 2,66

3,59

0,27

0,27

orná půda

1,60 1,16

1,16

trv.trav.porost

trv.trav.porost

0,31

7.64.11

trv.trav.porost

Z3

1,22

3,84 486/1987

6,51

7.32.14

0,26

1,17

1,17 7.29.11

0,16

0,16 7.29.01

Z24

orná půda

0,93

1,11

7.29.11 0,18

Z37

součet (ha)

technická infrast.

strana 34

Z8

7.37.46

trv.trav.porost

ostatní plocha

0,13

0,13

1,27

3,29

8,63

13,19 0,07

0,26

0,07


B1

Z15

Z16

dopravní infrastruktura


ostatní plocha, orná půda, ovocný sad

7.32.04

7.32.14

0,45

1,67

7.47.10

7.37.15

0,98

1,25

7.29.11

7.29.14

7.37.15

0,21

0,02

0,06

7.32.04

7.32.14

0,19

0,02

454/1983

4,35

0,45

0,95

1,90

2,82

0,61

7.29.11

Z31

orná půda, trv.trav.porost, lesní pozemek

0,26 7.29.01 0,66

Z32

Z33

orná půda, trv.trav.porost, lesní pozemek ostatní plocha, orná půda

součet (ha)

sídelní zeleň

K1

ostatní plocha, trv.trav.porost

rybník

K2

trv.trav.porost

K3

orná půda

K4

orná půda

K5

orná půda

K6


K7 založení ÚSES

trv.trav.porost

K8

orná půda

K9

trv.trav.porost

K10


K11

trv.trav.porost,

K12

7.50.11

7.68.11

0,59

0,69

0,33

7.29.01

7.29.14

1,72

0,21

8.34.21

8.37.15

0,01

0,01

3,45

2,54

3,34 7.29.44 0,01

7.29.11

7.64.11

0,02

0,27

8.34.01

7.29.04

7.29.14

0,21

0,36

0,15

7.29.01

7.29.14

0,03

0,15

60/1983 0,47

4,01

0,11

0,13

2,93

12,26

0,17

0,18

0,29

0,18

8.34.01

1,08

3/1974 0,29

4/1979 0,18

0,26

0,26 8.34.01

7.50.11

7.68.11

0,08

0,38

0,83

7.29.01

7.68.11

0,02

0,35

1,29 0,37

7.29.01

60/1983 1,13 60/1983 0,37

0,36

0,36 7.69.01

0,61

0,61 7.29.01

7.68.11

0,42

0,21 8.34.51 0,33

8.67.01 0,06

0,63 0,05

8.67.01

0,36

0,68

0,33

2,31


0,44 0,25

0,25

1,38

0,47

0,72

trv.trav.porost

součet (ha)

B1

7.29.11

0,05

5,11

1/1962 0,16 1/1962 0,24

2,08

strana 35

zalesnění

celkové součty

K13

trv.trav.porost, orná půda

8.34.21

8.34.51

0,09

1,50

1,59

zábor ZPF z důvodu zástavby (ha)

8,41

0,00

15,40

0,00

15,21

3,85

42,87

7,84

zábor z důvodu změny uspořádání krajiny (ha)

1,49

0,36

0,95

1,83

2,32

0,22

7,17

2,37

celkový zábor ZPF (ha)

9,90

0,36

16,35

1,83

17,53

4,07

50,04

10,21

6.2.3. Soulad navrženého záboru s dalšími zásadami ochrany ZPF Navržený zábor ZPF nebude narušovat organizaci ZPF, hydrologické ani odtokové poměry v území, síť zemědělských účelových komunikací, objekty zemědělské prvovýroby ani nebude zhoršovat obhospodařovatelnost zbylé části ZPF. Zastavitelné plochy jsou situovány tak, aby budoucí zástavba směřovala k ucelování tvaru zastavěného území a byla vyloučena možnost vzniku nových izolovaných ploch zastavěných území.

6.3. ZDŮVODNĚNÍ VHODNOSTI UVEDENÉHO ŘEŠENÍ Z HLEDISKA OCHRANY ZPF A OSTATNÍCH ZÁKONEM CHRÁNĚNÝCH OBECNÝCH ZÁJMŮ

Navržené řešení reálně snižuje maximální rozsah záboru ZPF oproti řešení navrženému a schválenému v předcházející ÚPD (ÚPSÚ Česká Bělá) – viz bod 6.1. S ohledem na situování jednotlivých ploch lze konstatovat, že je navržené řešení v souladu se zásadami ochrany ZPF.

strana 36


B1

7. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA PUPFL

7.1. CHARAKTER PUPFL V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ

Řešené území je málo zalesněno, lesy zaujímají pouze 22,6 % jeho plochy. Zalesněny jsou pouze okrajové části řešeného území a údolí mezi Českou Bělou a Cibotínem. V řešeném území se vyskytují pouze lesy hospodářské.

7.2. ÚDAJE O NAVRHOVANÉM ZALESNĚNÍ

ÚP Česká Bělá vymezuje k zalesnění z důvodu realizace ÚSES plochy K3, K4, K5, K8, K9, K10 a K11 o celkové výměře 3,20 ha a na ploše K13 o výměře 1,59 ha. Zalesňovat je dále možno v rámci ploch přírodních – smíšených (NPs) a v omezené míře (do 1 ha) v rámci ploch zemědělských (NZ) a smíšených ploch nezastavěného území (NS).

7.3. ÚDAJE O NAVRHOVANÉM ZÁBORU PUPFL

ÚP Česká Bělá předpokládá zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa na zastavitelných plochách Z31 a Z32. Jedná se o části pozemků parc.č. 597/1, 598, 600, 603, 619/1, 628, 637/2, 638, 641/1, 653/2 a 1422/8 v KÚ Česká Bělá o celkovém rozsahu 2,37 ha. Zábor je navržen z důvodu potřeby realizace přeložky silnice I/34 mimo dopravně nevyhovující úsek Jitkovského kopce. Plochy pro realizaci přeložky jsou vymezeny na základě aktualizace č.1 ZÚR Kraje Vysočina.

7.4. ÚDAJE O DOTČENÍ PÁSMA 50 M OD OKRAJE LESA

Do pásma 50 m od okraje lesa zasahuje zastavitelná plocha Z30. Proto byla pro tuto plochu vložena do tabulky v kapitole 3.2. textové části A1 následující specifická podmínka pro umísťování budov: „Budovy nesmí být umisťovány ve vzdálenosti menší než 25 m od katastrální hranice lesa.“ Vzdálenost 25 m byla zvolena s ohledem na maximální předpokládaný vzrůst smrků na navazujících lesních pozemcích. Do pásma 50 m od okraje lesa zasahuje zastavitelná plocha Z10. Hranice plochy Z10 jsou ve vzdálenosti 43 m od okraje lesa, proto není zapotřebí způsob využití plochy Z10 omezovat s ohledem na navazující lesní pozemky.

B1


strana 37

ODŮ VODNĚ NÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Č ESKÁ BĚ LÁ

Recommend Documents