ODŮ VODNĚ NÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Ř E Č ICE

ODŮVODNĚNÍ

ÚZEMNÍHO

PLÁNU

ŘEČICE

…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….…….

B1

Celkový počet stran: 39

Textová část zpracovaná projektantem

strana 1

O B S A H

T E X T O V É

Č Á S T I :

1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů................................................4 1.1. Vyhodnocení souladu s PÚR ČR ......................................................................................................4 1.1.1. Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území 4 1.1.2. Rozvojové oblasti a rozvojové osy 5 1.1.3. Specifické oblasti 5 1.1.4. Koridory a plochy dopravní infrastruktury 5 1.1.5. Koridory technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů 5 1.2. Vyhodnocení souladu se ZÚR Kraje Vysočina .................................................................................5 1.2.1. Priority územního plánování Kraje Vysočina pro zajištění udržitelného rozvoje území 5 1.2.2. Rozvojové oblasti a rozvojové osy 5 1.2.3. Specifické oblasti 5 1.2.4. Plochy a koridory nadmístního významu 6 1.2.5. Podmínky koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot 6 1.2.6. Typ krajiny dle cílového využití 6 1.2.7. Oblasti krajinného rázu 7 1.3. Vyhodnocení souladu s ÚAP.............................................................................................................7 1.4. Vyhodnocení koordinace se sousedními obcemi..............................................................................8 1.4.1. Přehled ÚPD sousedních obcí 8 1.4.2. Koordinace záměrů na hranicích řešeného území 9 1.4.3. Postavení obce ve struktuře osídlení 9 1.4.4. Širší vztahy občanského vybavení 9 1.5. Záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v ZÚR Kraje Vysočina ................................9 2. Vyhodnocení splnění požadavků zadání ............................................................................................10 3. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a potřeby vymezení zastavitelných ploch ....11 3.1. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území ........................................................................12 3.2. Zdůvodnění nezbytného rozsahu zastavitelných ploch...................................................................12 3.2.1. Plochy pro bydlení 12 3.2.2. Plochy pro výrobu 14 3.2.3. Ostatní zastavitelné plochy 14 4. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení .............................................................................................14 4.1. Vyhodnocení souladu územního plánu ...........................................................................................14 4.1.1. Soulad s cíli a úkoly územního plánování 14 4.1.2. Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů 14 4.1.3. Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů 14 4.2. Odůvodnění koncepce ochrany a rozvoje hodnot území ................................................................15 4.2.1. Civilizační hodnoty území 15 4.2.2. Přírodní hodnoty území 17 4.3. Odůvodnění urbanistické koncepce ................................................................................................18 4.3.1. Hlavní východiska urbanistické koncepce 18 4.3.2. Systém sídelní zeleně 19 4.4. Odůvodnění koncepce veřejné infrastruktury..................................................................................20 4.4.1. Dopravní infrastruktura 20 4.4.2. Technická infrastruktura 21 4.4.3. Občanské vybavení 23 4.4.4. Veřejná prostranství 23 4.4.5. Stavby a plochy pro ochranu obyvatelstva 23 4.5. Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny......................................................................................25 4.5.1. Základní koncepce uspořádání a obnovy krajiny 25 4.5.2. Koncepce územního systému ekologické stability 27 4.5.3. Vodní hospodářství 31 4.5.4. Horninové prostředí a geologie 32

strana 2

Odůvodnění ÚP Řečice – Textová část zpracovaná projektantem

B1

5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF........................................32 5.1. Zdůvodnění potřeby a rozsahu záboru ZPF....................................................................................32 5.2. Údaje o navrhovaném záboru ZPF .................................................................................................33 5.2.1. Charakter ploch předpokládaného záboru ZPF 33 5.2.2. Rozsah navržených ploch a dopad na ZPF – tabulka 35 5.2.3. Soulad navrženého záboru s dalšími zásadami ochrany ZPF 37 5.3. Zdůvodnění vhodnosti uvedeného řešení z hlediska ochrany ZPF a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů.........................................................................................................37 6. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na PUPFL...................................38 6.1. Charakter PUPFL v řešeném území ...............................................................................................38 6.2. Údaje o navrhovaném zalesnění.....................................................................................................38 6.3. Údaje o navrhovaném záboru PUPFL ............................................................................................38 6.4. Údaje o dotčení pásma 50 m od okraje lesa...................................................................................38

P O U Ž I T É ČOV ČR ČSÚ KÚ LC LK LPF NKP ORP PHO PRVK

Z K R A T K Y :

čistírna odpadních vod Čeká republika Český statistický úřad katastrální území lokální biocentrum lokální koridor lesní půdní fond nemovitá kulturní památka obec s rozšířenou působností pásmo hygienické ochrany plán rozvoje vodovodů a kanalizací pozemky určené k plnění funkcí lesa

PUPFL

V Y M E Z E N Í

Ř E Š E N É H O

PÚR SEA

politika územního rozvoje strategic environmental assessment TS trafostanice ÚAP územně analytické podklady ÚP územní plán ÚPO územní plán obce ÚPD územně plánovací dokumentace ÚSES územní systém ekologické stability ÚSKP ústřední seznam kulturních památek VN vysoké napětí ZPF zemědělský půdní fond ZÚR zásady územního rozvoje

Ú Z E M Í :

Řešené území odpovídá správnímu území obce Řečice, které je tvořeno těmito katastrálními územími:

B1



Řečice u Humpolce, kód KÚ 744859



Křepiny, kód KÚ 744867


strana 3

1. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ

1.1. VYHODNOCENÍ SOULADU S PÚR ČR

1.1.1. Republikové priority udržitelného rozvoje území

územního

plánování

pro

zajištění

ÚP Řečice je v souladu s republikovými prioritami územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, které jsou uvedeny v odstavcích 14 až 32 PÚR ČR. Soulad s jednotlivými odstavci je zajištěn následně: 

Odst. 14: ÚP Řečice chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území. Podrobně je koncepce ochrany a rozvoje hodnot území uvedena v kapitole 4.2. Upadání venkovské krajiny je předcházeno vymezením ploch Z5 a Z6 pro rozvoj zemědělské výroby a ploch pro obnovu rybniční soustavy v údolí Bystrého potoka.



Odst. 15: Sídla v řešeném území jsou natolik malá, že nedochází k jejímu členění na dílčí enklávy, v rámci kterých by k prostorově sociální segregaci mohlo docházet.



Odst. 16: Při řešení ÚP Řečice byly maximálně zohledněny požadavky obyvatel v území, které se promítly již do zadání ÚP. Navržené řešení bylo následně opakovaně konzultováno s vedením obce a občany.



Odst. 17: V řešeném území nedošlo k náhlým hospodářským změnám ani se nejedná o region výrazně hospodářsky slabý či strukturálně postižený.



Odst. 18: Řešené území nemá charakter regionálního centra, v rámci kterého by bylo možné princip polycentrického rozvoje uplatňovat.



Odst. 19: V řešeném území nebyly opuštěny žádné výrobní areály.



Odst. 20: V ÚP Řečice nejsou navrženy záměry, které by mohly významně ovlivnit charakter krajiny. Z tohoto důvodu již není v ÚP Řečice vymezena zastavitelná plocha pro výrobu umístěná podél silnice II/347, která byla vymezena v předcházející ÚPD. Lze předpokládat, že zástavba v uvedené poloze v údolí Pstružného potoka, v sousedství přírodní rezervace Kamenná trouba a bez vazby na stávající sídelní strukturu, by negativně ovlivňovala charakter krajiny.



Odst. 21: Řešené území nemá městský charakter.



Odst. 22: ÚP Řečice vytváří podmínky pro rozvoj agroturistiky jako nejvhodnější formy turistických aktivit v řešeném území.



Odst. 23: Pro zkvalitnění dopravní infrastruktury jsou vymezeny koridory X1 a X2. Realizace předpokládaných staveb nebude mít vliv na prostupnost krajiny ani nebude zvětšovat rozsah fragmentace krajiny.



Odst. 24: Rozsah navržených zastavitelných ploch nemění nároky na změny dopravní infrastruktury v řešeném území.



Odst. 25: V řešeném území se záplavová území prolínají s přírodně hodnotnými plochami. Realizací protipovodňových opatření by došlo k devastaci uvedených hodnot, a proto nejsou protipovodňová opatření navržena.



Odst. 26: Zastavitelné plochy ani plochy pro veřejnou infrastrukturu nejsou vymezeny v záplavových územích.

strana 4


B1



Odst. 27: Vazba na regionální centra Humpolec a Světlá nad Sázavou, je reprezentována silnicí II/347. Pro zkvalitňování tohoto propojení jsou v řešeném území vymezeny koridory X1 a X2 pro homogenizaci trasy silnice II/347.



Odst. 28: Vzhledem k venkovskému charakteru řešeného území jsou dlouhodobé nároky na veřejnou infrastrukturu minimální. Koncepce řešení veřejné infrastruktury je uvedena v kapitole 4.4.



Odst. 29: Řešené území je obslouženo pouze automobilovou dopravou, která je dostačující s ohledem na rozptýlenou sídelní strukturu v regionu. Vazby různých druhů dopravy proto nelze řešit.



Odst. 30: Navržený systém zásobování pitnou vodou i likvidace odpadních vod je v řešeném území vyhovující i z hlediska možných nároků v budoucnosti (viz body 4.4.2.1. a 4.4.2.2.).



Odst. 31: Podmínky využití rozvojových ploch pro výrobu umožňují realizaci uvedených výroben energie.



Odst. 32: Řešené území nemá městský charakter.

1.1.2. Rozvojové oblasti a rozvojové osy Řešené území není součástí rozvojových oblastí ani rozvojových os republikového významu, které jsou stanoveny v PÚR ČR 2008. 1.1.3. Specifické oblasti Řešené území není součástí specifických oblastí republikového významu, které jsou stanoveny v PÚR ČR 2008. 1.1.4. Koridory a plochy dopravní infrastruktury Do řešeného území nezasahují stávající ani navržené koridory dopravní infrastruktury dle PÚR ČR 2008. 1.1.5. Koridory technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů Do řešeného území nezasahují stávající ani navržené koridory technické infrastruktury dle PÚR ČR 2008.

1.2. VYHODNOCENÍ SOULADU SE ZÚR KRAJE VYSOČINA

1.2.1. Priority územního plánování udržitelného rozvoje území

Kraje

Vysočina

pro

zajištění

ÚP Řečice respektuje priority územního plánování Kraje Vysočina pro zajištění udržitelného rozvoje území. Odůvodnění je obdobné jako pro republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, které jsou uvedeny v bodě 1.1.1. 1.2.2. Rozvojové oblasti a rozvojové osy Řešené území není součástí rozvojových oblastí ani rozvojových os krajského významu, které jsou stanoveny v ZÚR Kraje Vysočina. Územním plánem navržený rozvoj není zásadně ovlivněn vnějšími vztahy, rozvoj je navržen především na základě situace uvnitř řešeného území. 1.2.3. Specifické oblasti Řešené území není součástí specifických oblastí krajského významu, které jsou stanoveny v ZÚR Kraje Vysočina.

B1


strana 5

1.2.4. Plochy a koridory nadmístního významu ÚP Řečice vymezuje a zpřesňuje tyto plochy a koridory nadmístního významu, které jsou vymezeny v ZÚR Kraje Vysočina: 

Koridor DK14 pro homogenizaci trasy silnice II/347 je v řešeném území vymezen v šířce 80 m dle ZÚR Kraje Vysočina. Koridor pro homogenizaci trasy silnice II/1347 je složen z koridorů veřejné infrastruktury X1 a X2 a jsou pro ně stanoveny podmínky využití, které zajišťují ochranu jejich ploch před nežádoucími zásahy (viz kapitola 4.3. textové části A1). Koridor pro homogenizaci stávající trasy silnice II/347 je zároveň označen jako veřejně prospěšná stavba dopravní infrastruktury.

1.2.5. Podmínky koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot ZÚR Kraje Vysočina obecně definují památkově chráněné objekty, soubory staveb a jejich areály jako kulturní hodnoty území kraje. V řešeném území tyto hodnoty reprezentuje areál kostela sv.Jiří společně se hřbitovní zdí a zvonicí. ÚP Řečice uvedené hodnoty respektuje a vytváří podmínky pro jejich ochranu (viz bod 4.2.1.2.). ZÚR Kraje Vysočina definují v řešeném území jako civilizační hodnoty území kraje silnici II/347. ÚP Řečice tuto hodnotu respektuje a vytváří podmínky pro její ochranu a rozvoj (viz předcházející bod). 1.2.6. Typ krajiny dle cílového využití Většina řešeného území je v ZÚR Kraje Vysočina zařazena mezi krajiny lesozemědělské ostatní. Pouze severozápadní okraj řešeného území reprezentuje krajinu lesozemědělskou harmonickou. Řešení ÚP Řečice je v souladu s hlavními cílovými využitími krajiny, se zásadami pro činnosti v území i se zásadami pro rozhodování o změnách v území, které jsou v ZÚR Kraje Vysočina stanoveny pro uvedené typy krajin. V řešeném území jsou vymezeny plochy především pro zemědělství a lesní hospodářství; bydlení; základní veřejnou vybavenost, místní ekonomické aktivity a rekreaci. ÚP Řečice zohledňuje zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území, které jsou v ZÚR Kraje Vysočina stanoveny pro uvedený typ krajin, následně: 

ÚP Řečice zachovává nejvyšší možné míře využívání stávajících lesních a zemědělských pozemků. Změny jsou navrženy pouze na zastavitelných plochách a plochách územního systému ekologické stability. I v rámci ÚSES je ale při návrhu cílových společenstev maximálně zohledněn stávající stav území.



ÚP Řečice stanovuje podmínky prostorového uspořádání ploch, které zajišťují ochranu siluet obcí v řešeném území. Zastavitelné plochy jsou vymezeny decentralizovaně po obvodu stávající zástavby tak, aby budoucí zástavba co nejméně narušovala urbanistickou strukturu obcí.



ÚP Řečice vytváří podmínky pro obnovu krajinné zeleně v rámci ploch ÚSES, zejména ve vazbě na Bystrý potok.



ÚP Řečice stanovuje pro většinu ploch maximální koeficient zastavění z důvodu ochrany podílu zahrad a trvalých travních porostů v rámci sídel.



Rozvoj cestovního ruchu a rekreace je navržen pouze v omezeném rozsahu, který nebude nepříznivě ovlivňovat podmínky pro udržitelný rozvoj území. Pro rekreaci je navržena pouze zastavitelná plocha Z26, která je vymezena ve vazbě na rekreačně využívaný bývalý mlýn. Tato část řešeného území nemá charakter chatové lokality ani se v ní nevyskytují zařízení s vyšší kapacitou lůžek, rozšíření lze proto připustit.



Luční porosty jsou chráněny v rámci ploch ÚSES, které jsou podél vodních toků vymezeny v šířce celé údolní nivy.

strana 6


B1

1.2.7. Oblasti krajinného rázu Řešené leží na rozhraní dvou oblastí krajinného rázu. Severovýchodní část patří do oblasti krajinného rázu CZ0610-OB001 Havlíčkobrodsko, jihozápadní část do oblasti krajinného rázu CZ0610-OB006 Humpolecko. ÚP Řečice je v souladu s obecnými zásadami ochrany a rozvoje charakteristických znaků krajiny. V oblasti krajinného rázu Havlíčkobrodsko ani Humpolecko nejsou pro řešené území definovány žádné specifické zásady.

1.3. VYHODNOCENÍ SOULADU S ÚAP

ÚP Řečice respektuje zjištěné hodnoty území a limity využití území dle ÚAP ORP Humpolec. V ÚP Řečice jsou zapracovány a zpřesněny záměry nadmístního významu a zároveň jsou územním plánem řešeny stanovené okruhy problémů dle ÚAP ORP Humpolec. Dle vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek je správní území obce Řečice příznivě hodnoceno pouze v podmínkách pro příznivé životní prostředí. Návrh ÚP Řečice je proto zaměřen především na zlepšování podmínek pro soudržnost společenství obyvatel v území a pro hospodářský rozvoj.

B1


strana 7

Problémy určené k řešení v ÚPD jsou v ÚP Řečice řešeny následně: 

ZHV_14, 15, 16, 17 - Chybějící veřejné zásobování vodou. Tento problém je v ÚAP ORP Humpolec identifikován na základě neaktuálních údajů o území. Místní části Řečice, Bystrá i Křepiny mají veřejný vodovod realizovaný, v Záběhlicích realizace probíhá. V ÚP Řečice je proto stávající koncepce zachována.



ZHV_23, 24, 25, 26. - Hygienická závada - chybějící veřejná kanalizace. V souladu s PRVK Kraje Vysočina je navržena výstavba oddílné kanalizace a ČOV ve Křepinách. Nad rámec PRVK Kraje Vysočina je navržena výstavba ČOV v Řečici. V Bystré a Záběhlicích nemá smysl centralizovaný systém likvidace odpadních vod budovat s ohledem na nízký počet obyvatel v těchto místních částech.



ZTG_38, 39, 40, 41 - Chybějící plynofikace obce. S ohledem na nevelký rozdíl mezi cenami plynu a elektrické energie není plyn jako energetické médium natolik výhodný, aby jeho využití vyvážilo vysoké investiční náklady spojené s plynofikací řešeného území.



SLC_1 - Střet zastavitelného území s lokalitou zvláště chráněného druhu. Rozsah zastavitelných ploch byl redukován tak, aby nebyla zasažena lokalita HU007 „Louka u Záběhlic“



SLM_25, 26 - Střet zastavitelné plochy s investovanou půdou (meliorace). K porušení meliorací může dojít na zastavitelných plochách Z1, Z3, Z6, Z12, Z13 a Z20. Proto je pro uvedené plochy stanovena následující specifická podmínka pro využití: „U meliorovaných části plochy musí být před zahájením výstavby provedeny úpravy drenážního systému tak, aby nedocházelo k narušení jeho funkčnosti nebo zamokření navazujícího území.“



RE_19, 20 - Staré ekologické zátěže „Skládka Křepiny“ a „Skládka Řečice OÚNZ“. Jedná se o skládky s nízkou rizikovostí, které vznikly ukládáním komunálních odpadů a sutí. V současnosti jsou rekultivovány a v terénu nejsou patrné. Vzhledem k stabilizovanému stavu je navrženo je vyškrtnout z evidence skládek. S ohledem na uvedené skutečnosti není zapotřebí vytvářet podmínky pro odstraňování této ekologické zátěže.

1.4. VYHODNOCENÍ KOORDINACE SE SOUSEDNÍMI OBCEMI

1.4.1. Přehled ÚPD sousedních obcí ORP

sousední obec

Humpolec

Kejžlice Budíkov Proseč

Světlá nad Sázavou

Dolní Město

Havlíčkův Brod

Lipnice nad Sázavou

strana 8

sousední katastrální území Kejžlice Budíkov Proseč Dobrá Voda Lipnická Meziklasí Proseč Lipnice nad Sázavou

platná ÚPD k 1.1.2013 ÚP Kejžlice ÚP Budíkov ÚP Proseč ÚPO Dolní Město ÚP Lipnice nad Sázavou


B1

1.4.2. Koordinace záměrů na hranicích řešeného území ÚP Řečice respektuje prvky veřejné infrastruktury nadmístního významu a strukturu ÚSES, zajišťuje jejich koordinaci uvnitř řešeného území a zachovává jejich návaznosti na hranicích řešeného území. Z hlediska koordinace záměrů na hranicích řešeného území se jedná zejména ÚSES lokální úrovně. Navržené řešení navazuje na plochy a koridory vymezené v ÚPD sousedních obcí. Výjimkou je pouze návaznost LC Bystrák a LK Bystrák – Panský Mlýn, kde v navazujícím ÚP Dolní Město nejsou uvedené prvky ÚSES vymezeny. Linie ÚSES podél Bystrého potoka je pro řešené území klíčovým prvkem z hlediska propojení kostry ekologické stability a nelze ji zrušit nebo nahradit jinou linií. Zároveň není možné zásadně měnit polohu uvedených prvků, protože s ohledem na jejich charakter jsou vázány na tok Bystrého potoka a jakékoliv odchýlení by vytvářelo bariéru (prostorovou, hydrickou, trofickou) uvnitř těchto prvků. Proto je jediným správným řešením doplnění uvedených prvků do ÚP Dolní Město. 1.4.3. Postavení obce ve struktuře osídlení Vzhledem ke své velikosti nemají Řečice významné postavení ve struktuře osídlení kraje. Navržený rozvoj má výhradně místní charakter a neovlivňuje navazující území sousedních obcí ani nevyvolává potřeby úprav dopravní či technické infrastruktury mimo řešené území. Řešenému území dominuje vazba na města Humpolec a Světlá nad Sázavou. Tato vazba je reprezentována silnicí II/347. 1.4.4. Širší vztahy občanského vybavení V řešeném území je zastoupeno občanské vybavení základní úrovně. Vyšší občanská vybavenost je soustředěna v Humpolci, do jehož spádové oblasti Řečice patří.

1.5. ZÁLEŽITOSTI NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÚR KRAJE VYSOČINA

ÚP Řečice nevymezuje záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v Zásadách územního rozvoje Kraje Vysočina.

B1


strana 9

2. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ

Schválené zadání ÚP Řečice bylo respektováno ve všech bodech kromě těchto dílčích odchylek: 

Kapitola A, bod 1: „V rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot.“ Požadavky nejsou zohledněny, protože, dle zpřesnění v ZÚR Kraje Vysočina, leží Řečice mimo rozvojovou oblast OB11.



Kapitola C, bod 3: „Budou přednostně prověřeny a přehodnoceny rozvojové plochy již vymezené ve stávajícím platném ÚPO. V případě jejich nerespektování „Vlastníkovi pozemku, jehož určení k zastavění bylo zrušeno na základě změny územního plánu nebo regulačního plánu, anebo vydáním nového územního plánu nebo regulačního plánu nebo zrušením územního rozhodnutí podle § 94 odst. 3, náleží náhrada.“ viz. §102 odst. 2-5. Ustanovení §102 odst. 2 nabývá dle § 198 účinnosti dnem 1. ledna 2012. Z tohoto důvodu preferovat zařazení již vymezených, ale nevhodných, rozvojových ploch do druhé případně třetí etapy výstavby před jejich úplným zrušením. Podmínky etapizace definovat ve výrokové části ÚP.“ 1.1.2013 nabyl účinnosti zák. 350/2012 Sb., kterým se novelizuje stavební zákon. Došlo k výrazné úpravě § 102, díky které se podmínky náhrad za změny v území zpřísňují. S ohledem na lhůtu 5 let, která je uvedena v § 102 odst.3, lze při pořizování nového ÚP Řečice riziko uplatňování náhrad za změny v území vyloučit. Proto není koncepce rozvoje obce a rozsah zastavitelných ploch striktně určen předcházející ÚPD, ale promítá se do nich spíše aktuální situace v řešeném území a reálné možnosti jeho rozvoje. Nejvýraznější úprava oproti ÚPO Řečice spočívá v přesunu hlavních zastavitelných ploch pro výrobu z lokality podél silnice II/347 do prostoru mezi zemědělským areálem v Řečici a místní komunikací Řečice – Bystrá. Rozvoj zástavby v údolí Pstružného potoka bez návaznosti na dosavadní urbanistickou strukturu není přípustný z hlediska ochrany přírody a krajiny. Byly by narušeny přírodní hodnoty v nejbližším okolí přírodní rezervace Kamenná Trouba a negativně pozměněn celý charakter údolí v řešeném území. Vznik izolovaných zastavěných území uprostřed minimálně volné krajiny je obecně nežádoucí. V tomto případě je ale navíc nežádoucí dopad prohlouben velikostí plochy, jejím výrobním charakterem a zejména polohou na významné pohledové ose dané jedinečnými historickými objekty, které určují identitu celého území – kostel sv.Jiří v Řečici a hrad Lipnice.



Kapitola D, bod 1: „Nová výstavba musí být umožněna až po předchozím komplexním vyřešení dopravní a technické infrastruktury“ V rámci řešení ÚP Řečice byla posuzována kapacita veřejné infrastruktury s ohledem na předpokládaný rozvoj. Předpokládaný nárust počtu obyvatel o 47 osob nevyvolává potřebu zkapacitnění dopravní či technické infrastruktury v řešeném území. Nicméně přesto se výraznější rozvoj zástavby předpokládá až po realizaci splaškové kanalizace a ČOV v Křepinách.



Kapitola H: „V návrhu ÚP bude prověřeno řešení zajištění dostatečného zdroje požární vody k hašení požárů (požární nádrže, hydranty) pro potřeby územního obvodu obce dle normových požadavků. V návrhu ÚP Řečice budou respektována a na zastavitelných plochách doplněna odběrná místa požární vody z vodních ploch a toků a odběrná místa z veřejné vodovodní sítě.“ Požární voda je v dostatečném množství akumulována v místním vodojemu. Vodovodní sít v požadovaném profilu zásobuje všechny místní části. Stanovovat v řešeném území konkrétní polohu odběrných míst (hydrantů) je nad rámec podrobnosti zpracování územního plánu. Podrobné požadavky na vybavenost území k protipožárnímu zásahu budou řešeny v rámci územního či stavebního řízení.

Specifické požadavky schváleného zadání ÚP Řečice, které výrazně předurčují řešení ÚP, byly splněny strana 10


B1

následně: 

Kapitola C, bod 3: „Bude prověřeno možnost vymezení plochy pro potřeby sběrného dvora v prostoru bývalé skládky.“ Záměr byl prověřen a shledán v souladu s úkoly a cíli územního plánování. Byť se jedná o plochu bez návaznosti na zastavěné území, její poloha pro provoz je v rámci řešeného území výhodná – uprostřed řešeného území, poblíž křižovatky silnic III/34761 a III/34745. Poloha bez návaznosti na zastavěné území je potřebná z důvodu charakteru provozu. Dotčení nezastavěného území je v oblasti půdního fondu minimalizováno rekultivovaným charakterem pozemku, jedná se o ostatní plochu, která není součástí ZPF. Pro sběrný dvůr je proto navržena zastavitelná plocha Z11.



Kapitola C, bod 3: „Bude prověřena možnost zástavby v prostoru mezi Malými a Velkými Křepinami.“ Posilování propojení mezi Malými a Velkými Křepinami je z urbanistického hlediska velmi vhodné a je definováno jako jeden z hlavních bodů urbanistické koncepce. V tomto prostoru je vymezena hlavní rozvojová zóna, která je určena zastavitelnými plochami Z17, Z18 a Z19.



Kapitola C, bod 3: „Bude prověřena možnost vymezení rozvojové plochy pro umístění dvou rekreačních objektů v místní části Dolíky podél účelové komunikace ve směru na Křepiny s ohledem na ochranu přírody a krajiny a na možnost přístupu.“ Dva objekty rekreačního charakteru nevyvolávají potřebu úprav související dopravní infrastruktury – pro dopravní obsluhu lze využívat stávající účelové komunikace, které již slouží pro přístup ke stávajícím rekreačním objektům v údolí Meziklaského potoka. Dopad na ZPF a PUPFL je vyhodnocen v kapitolách 5 a 6. Z hlediska ochrany krajinného rázu se jedná o zastavitelnou plochu v návaznosti na zastavěné území bývalého mlýna, jejíž negativní působení je minimalizováno polohou na okraji údolí obklopeném lesy – pohledově se uplatní pouze lokálně a v omezené míře. Pro výstavbu dvou rekreačních objektů je proto vymezena zastavitelná plocha Z26.



Kapitola C, bod 3: „Bude prověřen způsob využití plochy na jihovýchodním okraji Malých Křepin a její možné využití pro umístění rodinných domů. (Ve stávajícím platném ÚPO je tato plocha součástí zastavěného území obce, plochy Sady a zahrady).“ S ohledem na způsoby využití území dle vyhl.501/2006 Sb. již nejsou „sady a zahrady“ podrobně definovány jako samostatná plocha. Uvedená plocha je součástí smíšených obytných ploch venkovského charakteru (SV), v rámci nichž může být využita jako sad, zahrada i plocha pro výstavbu rodinného domu.



Kapitola C, bod 3: „Bude prověřen způsob využití plochy přiléhající ze západní strany k místní části „Farářství“ s ohledem stávající zkolaudovaný hospodářský obslužný objekt. V této souvislosti bude nově vymezeno zastavěné území a určen způsob využití této plochy s ohledem na požadovanou možnost trvalého bydlení. Bude řešen rozsah této plochy s ohledem na požadované umístění „doplňkových“ staveb ke stávajícímu objektu.“ Při vymezování zastavěného území byla zohledněna existence budovy na pozemku parc.č.106 v KÚ Řečice u Humpolce. Celá lokalita je proto vymezena jako jeho součást. S ohledem na vydané kolaudační rozhodnutí (hospodářský obslužný objekt ) a požadované doplňkové stavby je vymezen způsob jejího využití jako plocha výroby a skladování - drobná výroba a výrobní služby (VD). V rámci těchto ploch je přípustné využití i k bydlení, pokud je alespoň část stavby či stavebního pozemku využita v souladu s hlavním způsobem využití. Lze tak provést požadovanou změnu užívání.

3. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH

B1


strana 11

3.1. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

Zastavěné území bylo vymezeno v souladu s § 58 zák.č.183/2006 Sb. ke dni 31.12.2012. Zastavěné území se skládá ze třinácti samostatných částí o celkové výměře 36,74 ha. Uvnitř zastavěného území se nachází větší množství nezastavěných ploch. Převážně se ale jedná o plochy komunikací, veřejných prostranství, sídelní zeleně, vodních ploch a zahrad, jejichž zástavba není vhodná z důvodu ochrany urbanistického charakteru obcí. Zahušťováním zástavby by byla narušena venkovská struktura obcí, která je výrazem identity území a jeho historie, což je v rozporu s cíli územního plánování. Jediné lokality uvnitř zastavěného území, kde je vhodné zástavbu rozvíjet, je prostor mezi Malými a Velkými Křepinami (plocha Z18, která posiluje propojení uvedených místních částí) a plocha v dolní části návsi v Záběhlicích (plocha Z25, která náves uzavírá). Nevyužívané areály (tzv. brownfields) se uvnitř zastavěného území nevyskytují. Jiné zastavitelné plochy nelze uvnitř zastavěného území vymezit, proto je další rozvoj podmíněn vymezením nových zastavitelných ploch v návaznosti na zastavěné území.

3.2. ZDŮVODNĚNÍ NEZBYTNÉHO ROZSAHU ZASTAVITELNÝCH PLOCH

Rozvoj zástavby uvnitř zastavěného území není ve větší míře možný z důvodů, které jsou uvedeny v předchozím bodě. Vymezení nových rozvojových ploch je ale nezbytným předpokladem pro dosažení udržitelného rozvoje území. Tohoto cíle lze proto dosáhnout pouze vymezením nových zastavitelných ploch. 3.2.1. Plochy pro bydlení Řečice je obec převážně rezidenčního charakteru s dobrými podmínkami pro rozvoj díky výhodné poloze ve vazbě na silnici II/347 mezi Humpolcem a Světlou nad Sázavou. Z hlediska udržitelného rozvoje území je zapotřebí zlepšovat především podmínky pro soudržnost obyvatel v území. Posilování rezidenčního charakteru obce a související rozvoj obytné zástavby je prioritou řešení územního plánu a jednou z podmínek pro zajištění soudržnosti obyvatel v území a dlouhodobou stabilizaci jejich počtu. Nezbytný rozsah rozvojových ploch pro bydlení je stanoven na základě prognózy vývoje počtu obyvatel a stupně obydlenosti, které vychází z dlouhodobých trendů v této oblasti. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel a domů v obci Řečice (dle údajů ČSÚ): rok obyvatelé domy stupeň obydlenosti

počet meziroční nárůst počet koeficient meziroční nárůst

1869

1900

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2012

575

691

557

454

400

291

248

174

143

134

-

0,65%

82 7,01

105 6,58

-

-0,65% -0,92% -1,08% -3,03% -1,48% -2,71% -1,78% -0,57% 106 5,25

108 4,20

-0,20% -0,67% -1,00%

93 4,30 0,21%

86 3,38

74 3,35

56 3,11

-2,37% -0,10% -0,66%

44 3,25

45 2,98

0,46%

-0,76%

Počet obyvatel v řešeném území má dlouhodobě mírně klesající tendenci. ÚP Řečice by měl proto přispět ke zvrácení této nežádoucí tendence a v souladu s podmínkami pro zajištění udržitelného rozvoje území předcházet vylidňování obcí v řešeném území. V budoucnosti se proto předpokládá mírný strana 12


B1

nárůst počtu obyvatel a související rozvoj obytné zástavby a to zejména díky dobré dopravní dostupnosti obce v kombinaci s příznivým životním prostředím v jejím okolí. Z hlediska koncepce územního plánu je nezbytné počítat spíše s příznivější variantou vývoje počtu obyvatel tak, aby návrh územního plánu umožňoval řešit všechny eventuality, tzn. aby se v případě rozvoje předpokladů pro růst počtu obyvatel nestal územní plán zbytečně omezujícím faktorem. Prognóza vývoje počtu obyvatel proto počítá s jejich pozvolným nárůstem v kombinaci s postupným snižováním stupně obydlenosti jednotlivých domů. Snižování stupně obydlenosti je obecný trend související se zvyšující se životní úrovní obyvatel a odklonu od bytového a vícegeneračního způsobu bydlení. Prognóza vývoje počtu obyvatel a domů v obci Řečice: rok obyvatelé stupeň obydlenosti domy

meziroční nárůst počet meziroční nárůst koeficient počet

2012

2016

2020

2024

2028

2032

2036

-

1,20%

1,20%

1,20%

1,20%

1,20%

1,20%

134

141

148

156

164

172

181

-

-1,00%

-1,00%

-1,00%

-1,00%

-1,00%

-1,00%

2,98 45

2,85 50

2,73 55

2,62 60

2,51 66

2,40 72

2,30 79

Na základě výše uvedené prognózy vývoje počtu obyvatel a počtu domů lze v budoucnosti předpokládat potřebu vymezení rozvojových ploch pro obytnou zástavbu – celkem pro cca. 34 rodinných domů. O realizaci bytových domů či jiné formy hromadného bydlení se neuvažuje z důvodu ochrany hodnot území, které jsou uvedeny v kapitole 4.2. Výpočet nezbytné plochy pro rozvoj obytné zástavby v řešeném území: maximální plocha pro 1 RD a zahradu potřebný počet RD plocha pro všechny RD a zahrady plocha pro rozvoj drobné výroby a služeb v rámci smíšených obytných ploch venkovského charakteru (30%) plocha pro obslužné komunikace a veřejná prostranství (20%) celková plocha potřebná pro obytnou zástavbu

0,12 34 4,08

ha

1,22

ha

1,06 6,36

ha ha

ha

Pro umožnění dosažení předpokládaného rozvoje obce je tedy nezbytné vymezit rozvojové plochy pro smíšenou obytnou zástavbu v rozsahu cca. 6,36 ha. Tento rozsah je predikován v dlouhodobém časovém horizontu (2012-2036), proto je z důvodu ochrany nezastavěného území využití zastavitelné plochy Z17 (1,13) přípustné až ve druhé etapě (viz kapitola 11 textové části A1).

B1


strana 13

3.2.2. Plochy pro výrobu Rozsah ploch pro výrobu není podložen konkrétním záměrem. Plochy jsou vymezeny z důvodu zajištění podmínek pro udržitelný rozvoj území, jehož součástí je i vytvoření podmínek pro hospodářský rozvoj. Možnosti hospodářského rozvoje jsou v řešeném území spjaty především s menšími podnikatelskými aktivitami, především zemědělského charakteru, pro jejichž rozvoj jsou volné zastavitelné plochy nezbytné. Jejich rozsah cca. 2,63 ha i lokalizace vychází z řešení schváleného v předcházející ÚPD (ÚPO Řečice). 3.2.3. Ostatní zastavitelné plochy Ostatní navržené zastavitelné plochy (dopravní infrastruktura, technická infrastruktura) jsou dány konkrétními záměry na využití území, vychází z koncepce řešení veřejné infrastruktury, a jejich rozsah již nepředstavuje významnější zásah do nezastavěného území.

4. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ

4.1. VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU

4.1.1. Soulad s cíli a úkoly územního plánování Navržené řešení je v souladu s cíli územního plánování, protože vytváří předpoklady pro zvyšování hodnot v řešeném území a nenarušuje podmínky jeho udržitelného rozvoje. ÚP Řečice dotváří předpoklady k zabezpečení souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území. Odůvodnění způsobu ochrany a rozvoje uvedených hodnot území je uvedeno v kapitole 4.2. Soulad s podmínkami pro zajištění udržitelného rozvoje území je uveden v bodě 1.1.1. 4.1.2. Soulad předpisů

s požadavky

stavebního

zákona

a

jeho

prováděcích

Způsob zpracování ÚP Řečice i stanovený postup při jeho projednání je v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a s jeho prováděcími vyhláškami č. 500/2006 Sb. a 501/2006 Sb. V souladu s § 3 odst. 4 vyhl. 501/2006 Sb. jsou plochy s rozdílným způsobem využití v ÚP Řečice dále podrobněji členěny. Výkres širších vztahů je zpracován v měřítku 1:50000, což je větší měřítko než výkresy ZÚR Kraje Vysočina, jejichž grafická část je zpracována v měřítku 1:100000. Podrobnější zpracování je dáno potřebou zobrazení většího množství informací než v ZÚR Kraje Vysočina, zejména vazeb na sousední obce a vztahů vyplývajících z ÚAP. Zastavitelné plochy pro bydlení nepřesahují výměru 2 ha, proto není nutné vymezovat územním plánem samostatné plochy veřejných prostranství dle § 20 odst.2 vyhl.501/2006 Sb. ve znění vyhl.269/2009 Sb. Veřejná prostranství budou realizována jako součást ostatních zastavitelných ploch. 4.1.3. Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů Návrhem ÚP Řečice nedochází ke střetu veřejných zájmů. Výsledný návrh je zcela v souladu se stanovisky dotčených orgánů a se zvláštními právními předpisy.

strana 14


B1

4.2. ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE HODNOT ÚZEMÍ

4.2.1. Civilizační hodnoty území 4.2.1.1. Archeologické hodnoty území V řešeném území jsou evidovány níže uvedené archeologické lokality. V textové části A1 ÚP Řečice je proto zdůrazněna povinnost při případném archeologickém nálezu postupovat v souladu s příslušným zákonem o památkové péči. V řešeném území jsou evidovány tyto lokality s archeologickými nálezy s povinností záchranného výzkumu: pořadové číslo

název

23-21-11/10 Doly, Na hrbech-zaniklá rýžoviště

kategorie

KÚ

I

Řečice u Humpolce

23-21-11/8

Bystrá - jádro vsi

II

Řečice u Humpolce

23-21-16/1

Řečice - kostel sv. Jiří

I

Řečice u Humpolce

II

Řečice u Humpolce

23-21-16/11 Řečice - jádro vsi 23-21-16/3

Řečice - plužina

I

Řečice u Humpolce

23-21-16/4

Řečice - plužina

I

Řečice u Humpolce

23-21-11/5

středověké a novověké jádro obce Malé Křepiny

II

Křepiny

23-21-11/6

středověké a novověké jádro obce Velké Křepiny

II

Křepiny

23-21-11/7

Záběhlice - jádro vsi

II

Křepiny

4.2.1.2. Kulturně historické hodnoty území V řešeném území není vyhlášena památková rezervace nebo památková zóna. V řešeném území je vyhlášena jedna nemovitá kulturní památka – kostel sv.Jiří v Řečici, který je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek pod č. rejstříku 17098/3-3272. Tuto památku tvoří následující objekty: 

kostel



zvonice



starý hřbitov



ohradní zeď s bránou



kamenný kříž před vstupem

Jako kulturní hodnotu lze vnímat celé návrší včetně valového opevnění s příkopem, protože takto unikátní poloha zvyšuje hodnoty celého areálu a valové opevnění je dokladem původního obraného charakteru spojeného s nejrannějšími stavbami. Kromě areálu kostela sv.Jiří se v řešeném území dále nachází následující kulturně hodnotné stavby s prvky lidové architektury:

B1



fragment stodoly č.p. 1 v Řečici



sýpka č.p. 2 v Řečici



zděná pilířová stodola č.p. 3 v Řečici



přízemní dům č.p. 5 v Řečici


strana 15



přízemní chalupa č.p. 7 v Řečici









zděná pilířová stodola v západní části návsi v Řečici



hospodářská usedlost bez č.p. v Řečici



přízemní chalupa bez č.p. v Řečici



chalupa č.p.3 v Bystré



dům č.p.4 v Bystré



stodola č.p.8 v Bystré



dvě chalupy bez č.p. na západní straně návsi v Bystré



chalupa č.p.19 ve Velkých Křepinách



chalupa č.p. 26 a navazující objekt ve Velkých Křepinách



kamenný kříž u novodobé kaple ve Velkých Křepinách



chalupa při západním okraji Malých Křepin

Navržené řešení územního plánu respektuje hodnoty uvedených nemovitých kulturních památek i dalších kulturně hodnotných objektů a vytváří podmínky pro jejich ochranu především těmito prostředky: 

Zastavitelné plochy, plochy přestavby a plochy změn uspořádání krajiny jsou vymezeny v dostatečné vzdálenosti od uvedených kulturně historicky hodnotných objektů.



Pro veškerou zástavbu v řešeném území jsou stanoveny podmínky prostorového uspořádání tak, aby bylo potlačeno nežádoucí působení nové zástavby v obrazu obce.



Při rozhodování o změnách v území je v textové části ÚP stanovena povinnost respektovat výše uvedené hodnoty.

4.2.1.3. Architektonické a urbanistické hodnoty území Architektonické hodnoty se v řešeném území překrývají s kulturně historickými hodnotami, uvedenými v předchozím bodě, a výše uvedenými způsoby je rovněž zajištěna i jejich ochrana. Jako architektonickou hodnotu novodobého charakteru lze navíc vnímat kapli ve Křepinách. Lokální urbanistické hodnoty jsou spojeny především s návesními prostranstvími. Jedná se o veřejná prostranství s rybníky, se zatravněnými plochami a vzrostlou sídelní zelení ve všech místních částech. Za urbanistickou hodnotu nadmístního významu lze vnímat jedinečné umístění kostela sv.Jiří na pahorku nad obcí, který zvýrazňuje žádoucí uplatňování kostela jako významné stavební a kulturně historické dominanty a prvku určující identitu území. V této souvislosti se rovněž uplatňuje významná pohledová osa přes údolí Kamenné trouby kostel sv.Jiří – hrad Lipnice. Navržené řešení územního plánu respektuje uvedené urbanistické hodnoty území a vytváří podmínky pro jejich ochranu především těmito prostředky: 

Uvedená urbanisticky hodnotná veřejná prostranství a okolí kostela sv.Jiří jsou chráněna pasivními opatřeními ve formě podmínek využití a podmínek prostorového uspořádání, které zabraňují nežádoucímu zastavění těchto prostranství, a které regulují zástavbu v okolí (viz kapitola 6 textové části A1).



Pro veškerou zástavbu v řešeném území jsou stanoveny podmínky prostorového uspořádání ploch s rozdílným způsobem využití, které zajišťují soulad navrhované zástavby s hmotovým členěním a měřítkem stávající zástavby a vytváří rámec pro ochranu celkového vzhledu obce.

strana 16


B1



Veškeré stavby, činnosti a zařízení musí respektovat kvalitu urbanistického a architektonického prostředí. Nesmí zde být umístěny stavby, které by svým architektonickým ztvárněním, objemovými parametry, vzhledem, účinky provozu či použitými materiály narušovaly hodnoty území.

4.2.1.4. Ostatní civilizační hodnoty v území Ostatní civilizační hodnoty území spočívají především v jeho vybavení veřejnou infrastrukturou, v možnostech pracovního uplatnění, v dopravní dostupnosti zastavěného území i zastavitelných ploch a v možnosti využívání krajiny k zemědělským účelům. Řešení ÚP Řečice uvedené hodnoty respektuje a rozvíjí. 4.2.2. Přírodní hodnoty území 4.2.2.1. Chráněná území Řešené území není součástí žádného velkoplošného ani maloplošného chráněného území, ale. podél východní hranice řešeného území (v KÚ Lipnice nad Sázavou) se rozprostírá přírodní rezervace Kamenná trouba. V řešeném území jsou evidovány následující lokality s výskytem chráněných druhů organismů: 

HU007 Louka u Záběhlic - Louka na západním okraji Záběhlic. Jedná se o vlhkou pcháčovou louku v mělkém úžlabí s četnými prameništi. Místy se silně zamokřenými a částečně zrašelinělými enklávami. Ze zvláště chráněných druhů rostlin se zde vyskytuje ve stovkách prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), z dalších ohrožených a významných druhů např. ostřice Hartmanova (Carex hartmanii), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), sítina niťovitá (Juncus filiformis), starček potoční (Tephroseris crispa), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), violka bahenní (Viola palustris). Roztroušeně se vyskytují keřové vrby (Salix cinerea).



HU011 U studny - Vlhká prameništní louka v okolí studny nad silnicí, 500 m západně od Záběhlic. Jedná se o převážně nekosenou svahovou vlhkou pcháčovou a ostřicovou loučku s řadou zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin, např. všivec lesní (Pedicularis sylvatica), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vachtu trojlistou (Menyanthes trifoliata), zábělník bahenní (Potentilla palustris), vrbovku bahenní (Elilobium palustre), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) a rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata). Z dalších významnějších druhů zde roste suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), ostřice ježatá (Carex echinata), violka bahenní (Viola palustris) a další.

V ÚP Řečice je ochrana uvedených lokalit zajištěna zachováním jejich stávajícího režimu využití a vymezením rozvojových ploch a ploch změn uspořádání krajiny v dostatečné odstupové vzdálenosti tak, aby nemohlo dojít k nežádoucímu ovlivňování. Uvedené lokality jsou dále v ÚP Řečice vymezeny jako přírodní plochy se specifickými podmínkami využití, které zajišťují ochranu uvedených území před nežádoucími zásahy. V těchto plochách je obecně zájem ochrany přírody nadřazen zájmům na jejich hospodářské využití. Významná jsou v řešeném území také území s obecnou ochranou přírody dle zákona č.114/92 Sb. Jedná se o všechny plochy lesů, vodní toky, nivy, plochy mokřadů a rybníků. Jejich ochrana je zajištěna zachováním stávajícího režimu využití a vymezením rozvojových ploch a ploch změn uspořádání krajiny mimo uvedená území. Ochrana velké části těchto lokalit je také zajištěna jejich zapojením do územního systému ekologické stability.

B1


strana 17

4.2.2.2. Krajinný ráz Ochrana krajinného rázu je zajištěna vhodným situováním zastavitelných ploch a stanovením podmínek prostorového uspořádání pro budoucí zástavbu. Dále jsou v bodě 2.2.2. textové části A1 stanoveny závazné zásady ochrany a rozvoje hodnot krajinného rázu. Podrobněji je koncepce ochrany krajiny odůvodněna v kapitole 4.5. 4.2.2.3. Půdní fond ÚP Řečice umožňuje zábor půdního fondu z důvodu zástavby a z důvodu obnovy původního uspořádání krajiny (založení ÚSES, výstavba rybníků, zalesňování). Zábor ZPF je navržen pouze v nezbytně nutném rozsahu a především v lokalitách mimo vysoce chráněné druhy půd. Účelnost využití zastavěného území, nezbytnost vymezení nových zastavitelných ploch a jejich minimální nutný rozsah jsou uvedeny v kapitole 3. Podrobněji jsou předpokládané důsledky navrhovaného řešení na ZPF uvedeny v kapitole 5. Lesní pozemky i pásmo 50 m od okraje lesa jsou v ÚP Řečice maximálně respektovány. Návrh ÚP nepočítá se záborem PUPFL. Podrobněji jsou předpokládané důsledky navrhovaného řešení na PUPFL uvedeny v kapitole 6.

4.3. ODŮVODNĚNÍ URBANISTICKÉ KONCEPCE

4.3.1. Hlavní východiska urbanistické koncepce Koncepce rozvoje řešeného území přímo i nepřímo vyplývá z PÚR ČR a z urbanistických zásad. Jedním z hlavních cílů řešení ÚP Řečice je vytvoření podmínek pro dosažení udržitelného rozvoje území. Udržitelný rozvoj území je podmíněn vytvořením podmínek pro odpovídající hospodářský rozvoj, pro zvyšování soudržnosti obyvatel v území a pro zlepšování životního prostředí. Vytvoření uvedených podmínek vyžaduje vymezení nových rozvojových ploch a ploch pro obnovu původního uspořádání krajiny (založení ÚSES, výstavba rybníků, zalesňování). Komplexním návrhem uspořádání a využití území jsou vytvořeny podmínky pro zachování stávající urbanistické struktury a posilování identity obce, včetně zachování jejího venkovského charakteru, při respektování okolního přírodního prostředí. ÚP Řečice vytváří podmínky pro realizaci opatření, která obnovují původní krajinný ráz a tradiční venkovské uspořádání území, zvyšují ekologickou stabilitu území, zvyšují retenční schopnosti území, snižují erozní ohroženost, umožňují polyfunkční využití krajiny, a která prohlubují příznivé sepětí obytných ploch s okolní krajinou. Celková koncepce územního plánu navazuje na zásady uplatňované v předcházející ÚPD (ÚPO Řečice), které přizpůsobuje změněným podmínkám a novým požadavkům rozvoje. Řešení ÚP Řečice spočívá ve vytvoření podmínek pro komplexní a vyvážený rozvoj, který však nebude zásadním způsobem narušovat nezastavěné území. Rozvoj spočívá jednak v intenzivnějším využití zastavěného území a dále ve využití ploch na zastavěné území bezprostředně navazujících. Zásady rozvoje území vychází z principů udržitelného rozvoje a ze zásad ochrany krajiny a upravují územně technické podmínky pro zachování a kultivaci prostorových i estetických kvalit řešeného území. Na základě syntézy ochranných režimů, kvality a charakteru prostředí je navržena diferenciace území z hlediska ochrany a rozvoje hodnot území – je vymezeno území zásadního významu pro ochranu hodnot. Rozvoj se předpokládá především v Křepinách, které jsou největší místní částí, a proto zde lze nejefektivněji rozvíjet a udržovat veřejnou infrastrukturu. Navíc je žádoucí posilovat propojení Velkých a Malých Křepin – do prostoru mezi těmito částmi obce jsou navrženy hlavní rozvojové plochy. V místních částech Řečice, Bystrá a Záběhlice není navržen zásadní rozvoj, předpokládá se strana 18


B1

především přestavba stávajících nevyužitých objektů tak, aby byl zachován venkovský charakter obcí. Zastavitelné plochy jsou vymezeny v návaznosti na proluky zastavěného území a jejich situování vychází ze stávající urbanistické struktury tak, aby budoucí zástavba směřovala k ucelování tvaru zastavěného území. Je vyloučena možnost vzniku takových aktivit, které by mohly narušit kvalitu životního prostředí jako celku. Je kladen důraz na ochranu nezastavěného území, zejména na přírodě blízkých plochách, plochách s výskytem chráněných druhů organismů, plochách LPF a plochách ZPF s vysoce chráněnými druhy půd. V řešeném území zůstává zachována stávající sídelní struktura, která logicky vychází z přírodních podmínek, zejména z morfologie terénu a z dlouhodobého vývoje osídlení. Je preferováno bydlení v sídle s výrazně nižším zastoupení ostatních ploch s rozdílným způsobem využití. Prioritou je integrace nerušivých výrobních aktivit a služeb do stávajících smíšených obytných ploch venkovského charakteru. Vytvářeny budou především podmínky pro rozvoj obytné zástavby. Rozvoj výroby bude omezen pouze na doplnění stávajících výrobních areálů. Zástavba bude rozvíjena tak, aby nedošlo k pohledovému narušení kulturně historických dominant či jiné estetické degradaci navazujících prostorů. Jedná se zejména o okolí kostela sv.Jiří. Není přípustné narušení stávající urbanistické struktury v centru všech místních částí. Návesní prostory zůstávají i nadále jádrem sídel. Je nutno respektovat a ochraňovat jejich hodnoty a posilovat jejich funkce jako kulturně společenského centra. Prioritně rozvíjet především Křepiny, jako největší místní část, kde jsou s ohledem na rozvinutější infrastrukturu obecně vhodnější podmínky pro umísťování zástavby. V místních částech Řečice, Bystrá a Záběhlice se předpokládá se především přestavba stávajících nevyužitých objektů tak, aby byl zachován venkovský charakter obcí. Rozvoj obytné zástavby soustředit především do prostoru mezi Velkými a Malými Křepinami tak, aby budoucí zástavba posilovala propojení uvedených částí obce. Výrobu rozvíjet pouze v návaznosti na stávající výrobní areály v Křepinách a v Řečici. 4.3.2. Systém sídelní zeleně 4.3.2.1. Zeleň veřejná Všechny místní části jsou díky nízké hustotě zástavby bohatě prostoupeny veřejnou zelení, zejména v prostoru návsí, v okolí rybníků a pod kostelem sv.Jiří. Pro rozvoj veřejné sídelní zeleně nejsou vymezeny samostatné plochy, sídelní zeleň by však měla být součástí všech rozvojových ploch. Při provádění úprav veřejných prostranství a dopravních ploch uvnitř zastavěného území je žádoucí zvyšování podílu stromové zeleně, zejména ve volných prostorech. Preferovány jsou původní druhy dřevin. Všechny prvky veřejné sídelní zeleně je nutno zachovávat, případně provádět jejich obnovu. Sídelní zeleň může být obměňována výhradně postupným výběrovým způsobem a přiměřeně doplňována s cílem dosažení různé věkové a druhové skladby dřevin. 4.3.2.2. Zeleň soukromá Zastavěné části řešeného území jsou dostatečně prostoupeny soukromou zelení, především v rámci zahrad navazujících na rodinné domy a hospodářské usedlosti po obvodu zastavěného území a vytváří tím přirozený přechod mezi sídlem a krajinou. Vzhledem k relativně nízké hustotě zástavby je množství této zeleně dostačující, a proto ÚP Řečice samostatně nevymezuje plochy soukromé zeleně. Soukromá zeleň bude i nadále součástí ostatních zastavitelných ploch. ÚP Řečice nestanovuje podmínky pro úpravy soukromé zeleně. Pouze v případě, že je zastavěná část stavebního pozemku orientována do volné krajiny, musí být přechod zástavby do krajiny řešen výsadbou ochranné zeleně.

B1


strana 19

4.4. ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY

4.4.1. Dopravní infrastruktura Rozvoj dopravní infrastruktury vychází ze stávajících staveb a zařízení, které respektuje, funkčně rozvíjí a doplňuje. 4.4.1.1. Železniční tratě V řešeném území se nenachází stavby železniční dopravní cesty. Nejbližšími železničními stanicemi jsou Světlá nad Sázavou a Humpolec. Koridor územní rezervy pro výhledový záměr výstavby vysokorychlostní tratě nezasahuje do řešeného území. 4.4.1.2. Silnice I.-III.třídy Nejvýznamnější komunikací v řešeném území je silnice II/347 Habry - Sedliště, která prochází východním okrajem řešeného území ve směru sever - jih. Tato silnice nabývá v úseku Habry – Světlá nad Sázavou - Humpolec regionálního významu, a proto je zařazena do sítě páteřních komunikací Kraje Vysočina. V řešeném území je tato komunikace územně stabilizovaná a předpokládají se pouze úpravy a rozšíření v rámci stávající trasy. Pro homogenizaci stávající trasy silnice II/347 jsou v řešeném území vymezeny koridory X1 a X2 o šířce 80 m a jsou pro ně stanoveny podmínky využití, které zajišťují ochranu jeho ploch před nežádoucími zásahy (viz kapitola 4.3. textové části A1). Další významné komunikace v řešeném území jsou tyto silnice III.třídy: 

III/34745 Křepiny – Dolní Město



III/34761 Kaliště – křižovatka se silnicí II/347



III/34764 napojení Řečic na silnici II/347

Výše uvedené silnice a III. třídy jsou v návrhovém horizontu územního plánu v řešeném území územně stabilizované a ÚP Řečice nenavrhuje žádné úpravy jejich tras. Je respektováno ochranné pásmo pozemních komunikací: 

15 m od osy vozovky silnice II.třídy nebo přilehlého jízdního pásu mimo souvisle zastavěné území.



15 m od osy vozovky silnice III.třídy nebo přilehlého jízdního pásu mimo souvisle zastavěné území.

4.4.1.3. Místní a účelové komunikace V řešeném území nabývají většího významu pouze následující místní komunikace: 

Řečice – Bystrá



Řečice – Kejžlice



Řečice – Pusté Lhotsko

Ostatní místní komunikace vedou pouze uvnitř zastavěného území a mají výhradně lokální charakter. Slouží zejména jako přístupové komunikace k jednotlivým objektům a jsou převážně úzké, jednopruhové, přesto jsou používány obousměrně. Vzhledem k nízkým intenzitám dopravy zde obousměrný provoz nevytváří významné dopravní závady. Plochy místních komunikací jsou vymezeny jako plochy dopravní infrastruktury silniční (DS), případně jako plochy veřejných prostranství (PV). Podmínky využití uvedených ploch zajišťují jejich ochranu před nežádoucími zásahy. ÚP Řečice předpokládá rozvoj místních komunikací v rámci ostatních druhů zastavitelných ploch, jejichž podmínky využití připouštějí stavby související dopravní infrastruktury. Současně je pro rozvoj strana 20


B1

místních komunikací samostatně vymezena zastavitelná plocha Z2, která je určena pro výstavbu místní komunikace zpřístupňující zastavitelnou plochu Z3. Účelové komunikace jsou především zemědělského a lesního charakteru a navazují na místní komunikace a silnice II. a III.třídy. Síť zemědělských účelových komunikací byla zredukována zcelováním lánů v době kolektivizace a intenzifikace zemědělství, nicméně hlavní historicky dané cesty zůstaly zachovány a dosud zajišťují uspokojivou prostupnost krajiny. ÚP Řečice nenavrhuje žádné konkrétní rozšiřování sítě účelových komunikací, účelové komunikace však mohou vznikat v rámci všech druhů ploch s rozdílným způsobem využití. 4.4.1.4. Dopravně zklidněné plochy a parkování V centru každé ze čtyř místních částí se nachází zpevněné dopravní plochy bez označení, které slouží k neorganizovanému parkování. Množství parkovacích míst odpovídá četnosti využití veřejné infrastruktury. Další veřejná parkovací místa není třeba zřizovat, samostatně vymezená parkoviště nejsou navržena. Podél místních komunikací je možno místně zřídit v přidruženém dopravním prostoru podélná stání pro krátkodobé parkování ve vazbě na obytnou zástavbu. 4.4.1.5. Letecká doprava Do severní části řešeného území zasahuje ochranné pásmo letiště Havlíčkův Brod, do východní části řešeného území zasahuje koridor LK TSA 27 pro létání v malých a přízemních výškách. Podmínky využití výše uvedeného ochranného pásma a leteckého koridoru jsou v ÚP Řečice respektovány. 4.4.2. Technická infrastruktura Rozvoj technické infrastruktury vychází ze stávajících staveb a zařízení, která respektuje, funkčně rozvíjí a doplňuje. 4.4.2.1. Vodovod Řešené území je zásobováno vodou ze skupinového vodovodu Řečice – Bystrá – Křepiny. Prameniště vodovodu se nachází 1200 m západně od Řečice a je tvořeno třemi kopanými studněmi hloubky 4-6 m a dvěma jímacími zářezy. Z prameniště je voda svedena přes odkyselovací stanici do dvou vodojemů. Horní vodojem o objemu 50 m3 slouží pro zásobení místních částí Bystrá a Křepiny, dolní vodojem o objemu 100 m3 pro zásobení místních částí Řečic a Záběhlic (přes tlakovou stanici). Stávající systém zásobování pitnou vodou řešeného území všech místních částí je vyhovující a v souladu s PRVK Kraje Vysočina. ÚP Řečice nezasahuje do stávající koncepce zásobování pitnou vodou, předpokládá se pouze rozšíření vodovodu v rámci řešení infrastruktury pro jednotlivé zastavitelné plochy. Veřejný vodovod bude zároveň sloužit k protipožárnímu zásahu, proto musí být při výstavbě vodovodní sítě dodržena minimální potřebná dimenze potrubí a současně musí být v dostatečném množství osazeny požární hydranty. Pro zlepšení kvality vody v okolí prameniště jsou v jeho okolí vymezeny přírodní ÚSES, ve kterých je vyloučena možnost použití zemědělských technologií, které by mohly kvalitu vody zhoršit (např.chemické postřiky, hnojení). 4.4.2.2. Kanalizace a ČOV Žádná z místních částí nemá v současnosti vybudovanou veřejnou kanalizační síť, odpadní vody jsou zachycovány do bezodtokých jímek, odkud jsou vyváženy na ČOV Humpolec nebo jsou zaústěny přes domovní septiky přímo do rybníků nebo místních vodotečí v zastavěném území. Při veškerých novostavbách a rekonstrukcích stávajících objektů musí být separovány dešťové a splaškové vody. Dešťové vody musí být v maximální možné míře likvidovány vsakováním (přímo nebo s akumulací). Do doby realizace centralizovaného systému likvidace odpadních vod, musí být splaškové vody likvidovány individuálně v souladu s platnou legislativou. Po realizaci centralizovaného systému

B1


strana 21

likvidace odpadních vod musí být napojení novostaveb na centralizovaný systém preferováno před individuální likvidací. ÚP Řečice navrhuje výstavbu centralizovaného systému likvidace odpadních vod v místní částí Křepiny, který předpokládá výstavbu ČOV a splaškové kanalizace. ÚP Řečice vymezuje jednotlivé trasy splaškové kanalizace a plochu Z12, která je určena pro výstavbu ČOV Křepiny. Uvedené řešení je v souladu s PRVK Kraje Vysočina. Nově navržená kanalizace nesmí být řešena jako jednotná. Nad rámec PRVK Kraje Vysočina je navržena výstavba centralizovaného systému likvidace odpadních vod v místní částí Řečice. Vzhledem k velikosti této místní části jsou provozní i investiční náklady na centralizovaný i decentralizovaný systém likvidace odpadních vod srovnatelné, ale z hlediska kvality čištění má centralizovaný systém vyšší a zaručenou účinnost. Tento aspekt by měl být akcentován i z důvodu zaústění místní vodoteče do pouze 1 km vzdálené přírodní rezervace Kamenná Trouba. V tomto ohledu bude proto zapotřebí provést změnu PRVK Kraje Vysočina. V ÚP Řečice je navržena výstavba ČOV Řečice na zastavitelné ploše Z1 a splaškové kanalizace umožňující odkanalizování celé místní části Řečice. Nově navržená kanalizace nesmí být řešena jako jednotná. ÚP Řečice nestanovuje technologii výše uvedených ČOV, pouze uvádí požadavek na dosažení imisních standardů pro kaprové vody. Stanovení konkrétní technologie ČOV je nad rámec podrobnosti zpracování ÚP. Technologie ČOV bude řešena v rámci územního stavebního řízení. Likvidace odpadních vod v Bystré a Záběhlicích bude řešena decentralizovaně (individuální likvidace v souladu s platnou legislativou). Navržené řešení je v souladu s PRVK Kraje Vysočina. 4.4.2.3. Plynovod Řešeným územím neprochází VTL ani VVTL plynovody. Řešené území není plynofikováno ani není plynofikace navržena 4.4.2.4. Rozvody elektřiny Severním okrajem řešeného území prochází nadzemní vedení VVN 400 kV č.420 elektrárna Tušimice – rozvodna Mírovka. Řešené území je zásobováno elektrickou energií nadzemním vedením VN 22 kV z rozvodny a transformovny Humpolec. Kapacita přenosové sítě NN a transformační výkon trafostanic 22/0,4 kV je dostačující i s ohledem na navržený rozvoj zástavby. Vzdálenost trafostanic od nejodlehlejších částí zastavěného území a zastavitelných ploch nepřesahuje 600 m, nové distribuční trafostanice proto není zapotřebí zřizovat. Případný nedostatek transformačního výkonu v souvislosti s rozvojem zástavby může být řešen výměnou výkonnějšího transformátoru (max.400 kVA) ve stávajících trafostanicích. ÚP Řečice nenavrhuje výstavbu ani úpravy přenosové soustavy. Stávající koncepce zásobování řešeného území elektrickou energií zůstává beze změny. Je respektováno ochranné pásmo nadzemního vedení VN/VVN: 

20 m od krajního vodiče pro napětí 400 kV.



7 m od krajního vodiče pro napětí 22 kV dle zák.č.222/1995 Sb. Pro zařízení realizovaná dříve zůstává v platností původní ochranné pásmo 10 m od krajního vodiče.

4.4.2.5. Dálkovody Řešeným územím neprochází ropovod ani jiný produktovod. 4.4.2.6. Telekomunikace a radiokomunikace Řešeným územím neprochází komunikační kabely nadmístního významu ani se v řešeném území se nenachází žádné radiokomunikační objekty (vysílače, převaděče, zesilovací stanice, apod.). strana 22


B1

ÚP Řečice nenavrhuje výstavbu telekomunikačních či radiokomunikačních zařízení. 4.4.3. Občanské vybavení 4.4.3.1. Občanské vybavení - veřejné V řešeném území je zastoupeno občanské vybavení základní úrovně. Vyšší občanská vybavenost je soustředěna v Humpolci, do jehož spádové oblasti Řečice patří. Stávající stavby a zařízení občanského vybavení jsou územně i funkčně stabilizované a vymezeny jako samostatné plochy občanského vybavení – veřejného (OV) a občanského vybavení – tělovýchovná s sportovní zařízení (OS), případně jsou tyto stavby součástí smíšených obytných ploch. Pro rozvoj občanského vybavení nejsou vymezeny samostatné plochy, stavby a zařízení občanského vybavení mohou vznikat v rámci smíšených obytných ploch venkovského charakteru (SV). 4.4.3.2. Občanské vybavení – stavby pro tělovýchovu a sport Stávající sportovní plochy a stavby jsou v ÚP Řečice vymezeny jako samostatné plochy občanského vybavení – stavby pro tělovýchovu a sport (OS). Rozsah sportovních ploch je vzhledem k velikosti obce dostačující. Rovněž vyhovuje i jejich situování v rámci řešeného území i v rámci Křepin. Místní části Řečice, Bystrá a Záběhlice nemají vzhledem ke své velikosti předpoklady pro využití případných sportovních ploch. ÚP Řečice proto nenavrhuje v této oblasti žádné změny. 4.4.3.3. Občanské vybavení – hřbitovy Z důvodu specifických podmínek využití a ochrany veřejných pohřebišť jsou stávající hřbitovy vymezeny jako samostatné plochy občanského vybavení – hřbitovy (OH). Velikost nového hřbitova je z dlouhodobého hlediska dostačující, proto ÚP Řečice nenavrhuje v této oblasti žádné změny. Je respektováno ochranné pásmo veřejných pohřebišť - 100 m od okraje hřbitova. 4.4.4. Veřejná prostranství Jako veřejná prostranství (PV) jsou samostatně vymezeny volně přístupné plochy v centru všech místních částí. Charakter veřejných prostranství mají ze své podstaty i plochy silniční dopravní infrastruktury (DS), které tvoří uliční síť. Vzhledem k hustotě zástavby v řešeném území je rozsah veřejných prostranství dostačující. ÚP Řečice proto nenavrhuje rozšíření stávajících ani vymezení nových veřejných prostranství mimo jednotlivé rozvojové plochy. Zastavitelné plochy pro bydlení nepřesahují výměru 2 ha, proto není nutné vymezovat územním plánem samostatné plochy veřejných prostranství dle § 20 odst.2 vyhl.501/2006 Sb. ve znění vyhl.269/2009 Sb. Veřejná prostranství budou realizována jako součást ostatních zastavitelných ploch. Veřejná prostranství jsou chráněna pasivními opatřeními ve formě podmínek pro umísťování staveb a podmínek prostorového uspořádání, které zabraňují nežádoucímu zastavění veřejných prostranství, a které regulují okolní zástavbu (viz část A1, kapitola 6). 4.4.5. Stavby a plochy pro ochranu obyvatelstva 4.4.5.1. Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Řešené území není ohroženo průchodem průlomové vlny způsobené zvláštní povodní. 4.4.5.2. Zóny havarijního plánování V řešeném území nejsou vyhlášeny zóny havarijního plánování.

B1


strana 23

4.4.5.3. Vyvezení a uskladnění území a zastavitelné plochy

nebezpečných

látek

mimo

zastavěné

V řešeném území se hromadně nevyskytují nebezpečné látky, proto se jejich převoz a uskladnění nepředpokládá. 4.4.5.4. Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události Záchranné, likvidační a obnovovací práce se budou provádět pod vedením krizového štábu, který určí rozsah, způsob i opětovné oživení lokality, pro níž byla mimořádná událost vyhlášena. 4.4.5.5. Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území V řešeném území není provozovatel nakládající s nebezpečnými látkami. 4.4.5.6. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií V souladu s PRVK Kraje Vysočina bude nouzové zásobování vodou řešeno takto: Řešené území bude zásobeno užitkovou vodou z veřejných i soukromých studní. Pitnou vodou bude zásobeno z cisteren. Pro řešené území bude zapotřebí dovézt 1, 43 m3 za den. V případě lokálních výpadků v rozvodné síti elektrické energie budou použity elektrocentrály, které může zapůjčit na dobu nezbytně nutnou Hasičský záchranný sbor Kraje Vysočina, případně Správa státních hmotných rezerv. 4.4.5.7. Zařízení k protipožárnímu zásahu K protipožárnímu zásahu bude využit stávající veřejný vodovod. Při rozvoji vodovodu musí být dodržena minimální potřebná dimenze potrubí a současně na něm musí být v dostatečném množství umístěny požární hydranty. Při výstavbě nových místních komunikací musí být dodrženy parametry umožňující průjezd požárních vozidel. Současně musí být v rámci rozvojových ploch vymezeny nástupní plochy pro požární techniku.

strana 24


B1

4.5. ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY

4.5.1. Základní koncepce uspořádání a obnovy krajiny 4.5.1.1. Krajinný ráz Krajinný ráz je dán především přírodní, kulturní a historickou charakteristikou řešeného území, rozmanitostí ve způsobech využití ploch, četností zastoupení různých krajinných formací, prostorovou diverzifikací, měřítkem krajiny a mírou harmonie mezi jednotlivými krajinnými elementy. Historie krajiny souvisí s vlivem lidského osídlení, a to již od pravěku. Nejde jen o kontinuitní odlesnění, ale i o různé geologické pochody, vyvolané především zemědělstvím a pastevectvím. Změnily se nejen půdní poměry, ale vytvořily se i podmínky pro vznik druhotných stanovišť, na nichž se šířila řada nepůvodních druhů i celých společenstev. V první řadě jde o rozrušení a odnos půdy včetně jeho následků. Půdy na vyvýšeninách byly vystaveny trvale erozi a jejich materiál byl snášen do údolních niv podél toků a řek. Vznikly tak poměrně rozsáhlé pokryvy nivních hlín (především údolní niva Pstružného a Bystrého potoka), které většinou překryly původní bažiny, kde byly hojně zastoupeny půdy slatinné a nevyvinuté nivní půdy. V řešeném území byla na původních podmáčených loukách vytvořena soustava rybníků, především na Bystrém potoce, která byla později narušena během plošných melioračních opatřeních spojených s kultivací nivy. Po rybniční soustavě zůstaly pouze fragmenty hrází. Řešené území představuje vyváženě zemědělsky využitou krajinu. Rozsáhlejší lesní porosty jsou soustředěny v západní východní části řešeného území, po úbočí údolí Meziklaského potoka. Lesy zaujímají necelou čtvrtinu celkové rozlohy. Kromě lesních komplexů je zde zachována i řada remízků a drobné roztroušené zeleně. Extravilánová zeleň v dostatečné míře odpovídá přirozené skladbě porostů. Před zahájením kolektivizace zemědělství byla druhová diverzita krajiny větší, protože dnešní scelené lány byly harmonicky rozděleny na drobnější políčka s vyšším zastoupením trvalých travních porostů a přirozených dělících prvků. Následkem scelení pozemků došlo v řešeném území nejen k vodní erozi, ale i k poměrně výrazné erozi větrné. Scelení lánů vedlo rovněž ke snížení prostupnosti krajiny, protože zde došlo k výraznému zrušení polních cest. Za nejhrubší zásah do krajiny lze z krajinotvorného a ekologického hlediska považovat regulaci a odbahnění většiny vodních toků včetně zatrubnění některých úseků. Touto úpravou došlo k rozsáhlé likvidaci břehových porostů, přírodního vodního biotopu a k zásadnímu narušení vodního režimu. V současnosti je krajinná zeleň soustředěna především podél již zmíněných remízků, mezí, cest a komunikací. Cenné jsou rovněž břehové porosty podél stávajících rybníků a původních koryt potoků. Významnou hodnotou je i sídelní zeleň, která má zejména na okraji zastavěného území Bystré a Malých Křepin charakter přírodní krajinné zeleně díky poměrně vysokému zastoupení přirozené druhové skladby dřevin. 4.5.1.2. Koncepce řešení krajiny Koncepce řešení krajiny vychází z přírodních podmínek a historických vazeb v území. ÚP Řečice respektuje přírodní hodnoty území, vymezuje podmínky pro jejich ochranu a rozvoj, stanovuje zásady koncepce uspořádání krajiny a podmínky pro ochranu krajinného rázu. S ohledem na přírodní potenciál řešeného území nejsou ve volné krajině navrhovány žádné stavby. Zastavitelné plochy, s výjimkou ploch a koridorů pro dopravní infrastrukturu, pouze rozšiřují stávající zastavěné území. Jsou stanoveny podmínky pro optimalizaci vodního režimu, ochrany zemědělské půdy, ochrany lesa a především pro založení ÚSES. Založení ÚSES bude přispívat nejen ke zvýšení ekologické stability a biodiverzity území, ale ozelenění krajiny bude přispívat i ke zlepšení krajinného rázu a snížení potřeby regulace přírodních procesů agrotechnickými zásahy a biotechnickými opatřeními. Realizace interakčních prvků by měla v otevřené krajině částečně obnovit hodnoty určující krajinný ráz. Podmínky ochrany krajinného rázu v zastavěném území a v zastavitelných plochách nebyly s příslušným orgánem ochrany přírody dohodnuty (dle § 12 odst 4. zákona č.114/1992 ve znění B1


strana 25

pozdějších předpisů), proto se bude posuzovat dopad na krajinný ráz individuálně pro jednotlivé rozvojové záměry. 4.5.1.3. Chráněná území Řešené území není součástí žádného velkoplošného ani maloplošného chráněného území, ale. podél východní hranice řešeného území (v KÚ Lipnice nad Sázavou) se rozprostírá přírodní rezervace Kamenná trouba. V řešeném území jsou evidovány následující lokality s výskytem chráněných druhů organismů: 

HU007 Louka u Záběhlic - Louka na západním okraji Záběhlic. Jedná se o vlhkou pcháčovou louku v mělkém úžlabí s četnými prameništi. Místy se silně zamokřenými a částečně zrašelinělými enklávami. Ze zvláště chráněných druhů rostlin se zde vyskytuje ve stovkách prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), z dalších ohrožených a významných druhů např. ostřice Hartmanova (Carex hartmanii), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), sítina niťovitá (Juncus filiformis), starček potoční (Tephroseris crispa), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), violka bahenní (Viola palustris). Roztroušeně se vyskytují keřové vrby (Salix cinerea).



HU011 U studny - Vlhká prameništní louka v okolí studny nad silnicí, 500 m západně od Záběhlic. Jedná se o převážně nekosenou svahovou vlhkou pcháčovou a ostřicovou loučku s řadou zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin, např. všivec lesní (Pedicularis sylvatica), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vachtu trojlistou (Menyanthes trifoliata), zábělník bahenní (Potentilla palustris), vrbovku bahenní (Elilobium palustre), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) a rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata). Z dalších významnějších druhů zde roste suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), ostřice ježatá (Carex echinata), violka bahenní (Viola palustris) a další.

V ÚP Řečice je ochrana uvedených lokalit zajištěna zachováním jejich stávajícího režimu využití a vymezením rozvojových ploch a ploch změn uspořádání krajiny v dostatečné odstupové vzdálenosti tak, aby nemohlo dojít k nežádoucímu ovlivňování. Uvedené lokality jsou dále v ÚP Řečice vymezeny jako přírodní plochy se specifickými podmínkami využití, které zajišťují ochranu uvedených území před nežádoucími zásahy. V těchto plochách je obecně zájem ochrany přírody nadřazen zájmům na jejich hospodářské využití. Významná jsou v řešeném území také území s obecnou ochranou přírody dle zákona č.114/92 Sb. Jedná se o všechny plochy lesů, vodní toky, nivy, plochy mokřadů a rybníků. Jejich ochrana je zajištěna zachováním stávajícího režimu využití a vymezením rozvojových ploch a ploch změn uspořádání krajiny mimo uvedená území. Ochrana velké části těchto lokalit je také zajištěna jejich zapojením do územního systému ekologické stability. 4.5.1.4. Prostupnost krajiny Síť zemědělských účelových komunikací byla zredukována zcelováním lánů v době kolektivizace a intenzifikace zemědělství, nicméně hlavní historicky dané cesty zůstaly zachovány a dosud zajišťují uspokojivou biologickou i rekreační prostupnost krajiny. ÚP Řečice zachovává stávající síť zemědělských a lesních účelových komunikací. Obnova sítě zemědělských účelových komunikací se předpokládá v rámci komplexních pozemkových úprav. 4.5.1.5. Rekreační využití krajiny V řešeném území jsou vhodné podmínky pro aktivní krajinnou rekreaci (např.cykloturistika, pěší turistika, sběr hub, koupání apod.) individuálního charakteru, která je dále prohloubena jedinečným krajinným rázem a kumulací pamětihodností (hrad Lipnice, podlipnické kostelíky). Rozvíjení rekreačních aktivit masového charakteru není předpokládáno, protože by znamenalo pro řešené území neúnosnou zátěž, a proto ani ÚP Řečice zásadní rozvoj tohoto typu rekreace neumožňuje. Stávající krajinné plochy plně vyhovují potřebám místní rekreace i individuální rekreace nadmístního charakteru. K rekreačnímu

strana 26


B1

využití krajiny přispívá i přítomnost značených cyklistických tras v řešeném území. 4.5.2. Koncepce územního systému ekologické stability 4.5.2.1. Celková charakteristika území Řešené území se nachází na hranici dvou bioregionů – 1.46 Pelhřimovský bioregion a 1.48 Havlíčkobrodský bioregion, jejichž hranici lze vymezit ve střední části řešeného území ve směru severozápad – jihovýchod. Původní jsou vegetační společenstva bukového vegetačního stupně, dnes však převládají smrkové monokultury. V řešeném území se vyskytují tyto biochory:

lokalizace

plocha (% řešeného území)

pahorkatiny na kyselých plutonitech bukového vegetačního stupně

Pelhřimovský bioregion, střední část řešeného území

40,6

rozřezané plošiny na kyselých plutonitech bukového vegetačního stupně

Havlíčkobrodský bioregion, severovýchodní část řešeného území

30,3

svahy na kyselých plutonitech bukového vegetačního stupně plošiny na kyselých plutonitech bukového vegetačního stupně

Pelhřimovský bioregion, severozápadní část řešeného území Havlíčkobrodský bioregion, východní část řešeného území

4BR

rozřezané plošiny na kyselých plutonitech bukového vegetačního stupně

Pelhřimovský bioregion, severovýchodní část řešeného území

0,7

4DO

sníženiny na neutrálních vulkanitech bukového vegetačního stupně

Havlíčkobrodský bioregion, východní okraj řešeného území

0,3

biochora označení

popis

4PR 4BR 4SR 4RR

17,5 10,6

Z hlediska stupně ekologické stability je možné řešené území hodnotit jako antropogenní. Koeficient ekologické stability je v KÚ Řečice mírně podprůměrný – 0,68 (viz následující tabulka). Je to především díky zdejší rovinatosti terénu a úrodnějším půdám, které již ve středověku umožnily zahušťování sídelní struktury a intenzivní rozvoj zemědělství. Souvislé lesní porosty se zachovaly pouze v západní části řešeného území, na svazích údolí Meziklaského potoka.

Způsob využití ploch v řešeném území podle zastoupení jednotlivých druhů pozemků: plochy, které zatěžují životní prostředí druh pozemků (ha) orná půda 415 zastavěné plochy 8 ostatní plochy 38

ekologicky příznivé plochy druh pozemků chmelnice a vinice zahrady a sady trvalé travní porosty a pastviny lesní půda vodní plochy

celková plocha správního území obce (ha) koeficient ekologické stability řešeného území

B1


(ha) 0 10 126 172 6 775 0,68

strana 27

4.5.2.2. Stávající stav a) Lesní společenstva Při posuzování lesních porostů jako nejstabilnějších prvků krajiny se vychází z přirozené druhové skladby dřevin a druhové diferenciace s ohledem na stanovištní podmínky. Dále je zohledněna vyspělost lesních společenstev, vertikální a horizontální členění porostů a celkový zdravotní stav lesa (imise, hniloba, kůrovec apod.). Faktory ohrožující lesní společenstva jsou imisní zátěž, plošné odlesňování, nevhodné druhové a genotypické složení dřevin, zjednodušená struktura (patrovitost) porostů oproti přirozenému stavu, nízký věk porostů - snižování mýtního věku proti přirozenému stavu, velkoplošná těžba holosečí, okus zvěří a živelné rekreační využívání lesa. Lesy jsou hodnoceny stupněm ekologické stability 3 až 5 podle druhové skladby, věkové rozrůzněnosti, celkového zdraví a stavu keřového a bylinného patra. b) Luční společenstva Travinobylinná společenstva obsahují širokou škálu antropogenních prvků, které se udržují díky pravidelnému kosení. Luční společenstva bez lidského zásahu se udržují jen na malých plochách, kde nemůže růst les, např. skály, močály, rašeliniště apod. Ve výsledku jsou travní porosty vytlačeny na plochy, které nelze využít k zemědělským účelům. Jedná se především o vlhké až mokré louky v okolí vodotečí a pramenišť s četným výskytem chráněných druhů rostlin. Faktory ohrožující luční společenstva jsou orba, zástavba, likvidace v rámci rekultivace a pozemkových úprav, skládky odpadků, silné hnojení, ošetřování herbicidy, intenzivní spásání dobytkem, příliš časté kosení či úplná absence kosení (proměna louky ve vysokobylinnou nivu) a mechanizované obdělávání. V řešeném území jsou luční společenstva hodnocena stupněm ekologické stability 2 až 3. Převážná část luk je intenzivně obdělávaná, hnojená, kvalitní louky a mokřady jsou pouze v okrajových lokalitách v blízkosti lesů a vodních toků. c) Mokřadní a vodní společenstva Přirozené vodoteče se vyznačují proměnlivou rychlostí proudění a rozmanitostí pobřežních zón. Hlavními biotopy, závislými na existenci přirozeného toku, jsou slepá ramena, náplavy chudé vegetace, erozí obnažené břehy, mokré louky, rákosiny a zaplavené louky. Faktory ohrožující mokřadní společenstva jsou především technické úpravy koryt vodních toků (napřímení tras, zpevnění břehů, zatrubnění nebo obecně zvýšení rychlosti proudu vody), meliorace údolní nivy a její intenzivní zemědělské vyžití, zánik organizmů vázaných na vysokou hladinu spodní vody, znemožnění rybářství, likvidace břehových porostů a zhoršení čistoty vod v důsledku snížení samočistící schopnosti toků. Vodní plochy jsou většinou umělého původu. Představují významnou krajinnou složku. Vlastnosti jednotlivých stojatých vod závisí na velikosti nádrže, hloubce, průběhu kolísání vodní hladiny, chemizmu a úživnosti půdy, vývinu břehových porostů a příbřežní vegetace. Faktory ohrožující vodní společenstva jsou úplná likvidace ekosystému, znečištění a nadměrná eutrofizace vod, radikální oddělení vodní plochy od okolí, intenzivní rybářské využívání, sport a rekreace. Mokřady jsou hodnoceny stupněm ekologické stability 3 až 5 podle specifikace narušení. Vodní plochy a nádrže jsou hodnoceny i nižším stupněm hodnocení podle rozsahu výskytu litorálního pásma a břehových porostů.

strana 28


B1

4.5.2.3. Podmínky pro návrh a cíle ÚSES V zemědělsky kultivovaných krajinách dochází obvykle k tomu, že rozsáhlé celky orné půdy, často v kombinaci se zástavbou, silniční sítí apod., rozdrobují plochy s přírodními biotopy do izolovaných enkláv. Izolovaná společenstva jsou z dlouhodobého hlediska ekologicky nestabilní, protože nemají dostatečnou genovou základnu pro trvalé udržení živočišných a rostlinných druhů, a protože případné poškození nemůže být přirozeně napraveno migrací organismů z nenarušených ploch. Pokud má být krajina trvale stabilní, je třeba zachovat, případně vytvořit, síť záchytných bodů (biocenter) a jejich spojnic (biokoridorů), které by zajišťovaly spojení mezi těmito ekologicky stabilními zónami a to jak na lokální, tak i regionální a nadregionální úrovni. Hlavními cíli ÚSES je uchování a zabezpečení nerušeného vývoje přirozeného genofondu krajiny v rámci jejího přirozeného prostorového členění a vytvoření optimálního základu ekologicky stabilních ploch v krajině z hlediska zabezpečení jejich maximálního kladného působení na okolní, méně stabilní, části. Ekologicky stabilními plochami jsou lesy, trvalé drnové formace jako louky, pastviny, zatravněné lady, trvalá zeleň rostoucí mimo les, vodní toky a vodní nádrže a jejich doprovodné břehové porosty, rašeliniště, mokřady a chráněná území. Souborně můžeme tyto formace a společenstva označit jako kostru ekologické stability. Pro většinu řešeného území platí, že kostra ekologické stability není schopna v krajině zajistit požadované funkce. Proto je nutno tuto existující, relativně ekologicky stabilní, část krajiny doplnit na funkce schopný a fungující ÚSES. Při návrhu biocenter a biokoridorů se vycházelo z kostry ekologické stability a nejstabilnějších segmentů v krajině, které byly navrženy v pruzích podél vodotečí a na okrajích lesů, kde je největší diverzita druhů a nejvyšší pravděpodobnost migrace organizmů. 4.5.2.4. Návrh ÚSES Do řešeného území nezasahuje žádný prvek ÚSES regionální ani nadregionální úrovně. Návrh ÚSES lokální úrovně byl převzat z místního generelu ÚSES a z předcházející ÚPD. Řešení ÚSES je zpřesněno s ohledem na podrobnější měřítko zpracování, potřebu koordinace prvků na hranicích řešeného území a potřebu koordinace záměrů v rámci území. Při návrhu ploch prvků ÚSES byl dodržen postup dle Metodiky zapracování ÚSES do územních plánů a Rukověti projektanta místního územního systému ekologické stability (MŽP 1995). Při návrhu ÚSES lokální úrovně byly zohledněny především tyto principy:

B1



Je dodržována logická struktura – v rámci každé biochory jsou zastoupeny samostatné skladebné části ÚSES.



Pro vymezení skladebných částí ÚSES jsou preferovány prvky kostry ekologické stability, tedy segmenty krajiny s vyšším stupněm vývoje (sukcese), resp. stupněm ekologické stability 3-5.



Navržené prvky ÚSES reprezentují dané skupiny typů geobiocénu.



Při vymezování skladebných částí ÚSES jsou dodržovány prostorové parametry skladebných částí ÚSES podle metodik Ministerstva životního prostředí ČR.



Je dodržován maximální spád jednoho stupně mezi jednotlivými trofickými a hydrickými řadami.



Navržená cílová společenstva zohledňují přirozenou nebo přírodě blízkou druhovou skladbu a prostorovou strukturu.



Skladebné prvky ÚSES, závislé na vodotečích, jsou vymezeny minimálně v šířce celé údolní nivy. Údolní niva a vodní tok fungují jako dva neoddělitelné přírodní fenomény. Vymezením údolní nivy v celé její šířce jsou jasně definovány maximální prostorové požadavky pro případnou budoucí revitalizaci vodního toku samotného. Vymezením celé údolní nivy, jako přírodních ploch územního systému ekologické stability, dojde dále k vyloučení možnosti orby


strana 29

v nivě. Zornění údolní nivy je vážným negativním zásahem do životního prostředí, který s sebou nese mikro i mezoklimatické dopady a ekologické, hydrologické i estetické konsekvence. Zamezení orby v údolní nivě má navíc příznivé protierozní a protipovodňové účinky. 

Skladebné prvky ÚSES uvnitř lesních porostů jsou vymezeny převážně v minimálním rozsahu požadovaném metodikou pro návrh ÚSES. Tento rozsah je dostačující díky ekologicky stabilní matrici, ve které jsou prvky vymezeny.

V řešeném území jsou vymezeny tyto skladebné prvky ÚSES: stávající části cílové společenstvo

navržené části plocha výměra v změny řešeném uspořádání území (ha) krajiny

výměra v řešeném území (ha)

cílové společenstvo

3,08

smíšené

K4

0,42

-

smíšené

K6 (část)

8,52

lesní, smíšené

0,33

-

-

-

LC K Loukovu

lesní, smíšené

3,73

-

-

-

lokální

LC Kamenná trouba

lesní, smíšené

0,53

-

-

-

lokální lokální

LC Nad vodojemem LC Skrýšov

lesní lesní

2,93 0,73

smíšené -

K1 (část) -

0,99 -

lokální

LK Bystrá - Bystrák

lesní, smíšené

2,17

smíšené

K5, K6 (část)

5,64

lokální lokální

LK Bystrák - Panský Mlýn LK Dolíky - K Loukovu

smíšené

1,67

smíšené smíšené

K7 K9

0,65 0,10

lokální

LK K Loukovu - Dolní Město

smíšené

2,00

-

-

-

lokální

LK Nad vodojemem - Bystrá

0,96

smíšené

K1 (část), K3

4,75

lokální

LK Skrýšov - Dolíky

0,31

-

-

-

lokální

LK Skrýšov - Nad vodojemem

5,19

-

-

-

úroveň

označení

lokální

LC Bystrá

lokální

LC Bystrák

lokální

LC Dolíky

lokální

součet:

lesní, vodní, smíšené -

lesní, vodní, smíšené lesní, smíšené lesní, luční, smíšené

23,63

21,07

Plochy ÚSES jsou v ÚP Řečice vymezeny jako přírodní plochy se specifickými podmínkami využití, které zajišťují jejich ochranu. S ohledem na předpokládané cílové společenstvo, dle hydrické a trofické řady, jsou přírodní plochy, v souladu s § 3 odst. 4 vyhl. 501/2006 Sb., dále podrobněji členěny na plochy přírodní – luční (NPu), plochy přírodní – lesní (NPl), plochy přírodní – vodní (NPv) a plochy přírodní – smíšené (NPs). Podmínky využití uvedených ploch jsou uvedeny v kapitole 6 textové části A1. Mimo samotné plochy biokoridorů a biocenter jsou součástí ÚSES i interakční prvky, které ale nejsou z důvodu měřítka zpracování vyznačeny v grafické částí ÚP. Interakčními prvky jsou všechny strana 30


B1

druhy krajinné zeleně (aleje, stromořadí, břehové porosty, osamocené stromy a skupiny stromů obklopené zemědělsky využívanými plochami apod.), svažité plochy se zachovalou vegetací (meze, úvozy apod.) a drobné vodní toky a plochy. Interakční prvky mají význam pouze na lokální úrovni, jako nepostradatelná součást krajiny, která zprostředkovává působení stabilizujících funkcí přírodních prvků na kulturní plochy. Interakční prvky mají zpravidla polyfunkční charakter - plní funkci protierozní (meze, větrolamy, cesty, svodné průlehy), komunikační (doprovodná vegetace cestní sítě, zatravněné polní komunikace), funkci ochrany před splachy ze ZPF (ochranné pásy kolem vodotečí, břehové a doprovodné porosty), funkci úkrytu hmyzu (opylovači kulturních rostlin a predátoři omezující hustotu populací škůdců), ale i nezanedbatelnou funkci krajinotvornou a estetickou. Veškeré stávající interakční prvky je nutné chránit a obnovovat. Ve všech vhodných a přirozených lokalitách je žádoucí rozvíjení nových interakčních prvků. 4.5.3. Vodní hospodářství 4.5.3.1. Vodní toky Řešené území patří do povodí Sázavy, přesněji jejího levostranného přítoku Pstružného potoka. Hlavními vodotečemi v řešeném území jsou levostranné přítoky Pstružného potoka: 

Bystrý potok



Meziklaský potok

Ostatní vodní toky v řešeném území jsou bezejmenné a bez zásadního vodohospodářského významu. Vodní toky v řešeném území jsou zařazeny mezi kaprové vody dle nařízení vlády č.71/2003 Sb. Technologie čištění odpadních vod proto musí být navržena s ohledem na dosažení imisních standardů pro tyto druhy vod. Ke zlepšení čistoty vod přispěje navržená výstavba ČOV. Protože se řešené území nachází v pramenné oblasti, jsou vodní toky v řešeném území relativně čisté. Ke zlepšení čistoty vod přispěje navržená výstavba centralizovaného systému likvidace odpadních vod v Řečici a Křepinách. Pro umožnění provádění úprav vodních toků je dle § 49 zák.č.254/2001 Sb. stanoven ve vzdálenosti menší než 6 m od břehové čáry zákaz výstavby jakýchkoliv objektů, včetně objektů dočasných (viz bod 5.1.3. textové část A1). 4.5.3.2. Vodní plochy V řešeném území se nenachází stavby většího vodohospodářského významu, pouze malé rybníky o výměře jednotlivě do 1 ha. Výstavba rybníků je navržena na plochách K8, K10 a K11 o maximální celkové výměře 2,23 ha. Vodní plochy mohou být také zřizovány v rámci přírodních ploch smíšených (NPs). Vodní plochy o maximální výměře 1 ha mohou být dále zřizovány v rámci ploch zemědělských (NZ) a smíšených ploch nezastavěného území (NS). 4.5.3.3. Vodní zdroje a jejich ochrana Obec Řečice má vybudovaný veřejný vodovod, který je napájen ze studní a ze zářezů v jejichž okolí jsou vyhlášena pásma hygienické ochrany vodních zdrojů. Uvedená pásma hygienické ochrany vodních zdrojů jsou vyznačena ve výkrese B3 – koordinační výkres - komplexní. Podmínky využití pásem hygienické ochrany jsou v ÚP Řečice respektovány. 4.5.3.4. Likvidace odpadních vod Koncepce likvidace odpadních vod je popsána v bodě 4.4.2.2.

B1


strana 31

4.5.3.5. Ochrana před povodněmi Do východního okraje řešeného území zasahuje záplavové území Pstružného potoka. Hranice záplavového území jsou vyznačeny ve výkrese B3 – koordinační výkres - komplexní. Vzhledem ke své odlehlé poloze vůči zastavěným částem území neovlivňuje vyhlášené záplavové území navrhovaný rozvoj obce. V řešeném území nejsou navržena aktivní protipovodňová opatření, pouze pasivní ve smyslu zvyšování retenční schopnosti krajiny v plochách ÚSES podél vodních toků. Prvky ÚSES jsou vedeny podél vodních toků v celé šíři údolní nivy. Z pohledu ochrany před povodněmi vytváří vymezení celé šíře údolní nivy vhodné podmínky pro revitalizaci vodních toků. Provedení revitalizace sníží rychlost odtoku vody z území a umožní přirozený rozliv v údolní nivě. Zalučnění a extenzivní využívání údolní nivy, které je v plochách ÚSES stanoveno, bude rovněž pozitivním způsobem přispívat ke zvyšování retenční schopnosti krajiny. 4.5.3.6. Protierozní opatření Část řešeného území (KÚ Řečice u Humpolce) se nachází na seznamu zranitelných oblastí (dle nařízení Vlády č.262/2012 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu). Naplňování uvedeného nařízení je ovšem spíše agrotechnickou záležitostí, a proto se do řešení ÚP Řečice zásadně nepromítá. 4.5.4. Horninové prostředí a geologie 4.5.4.1. Geomorfologická charakteristika a reliéf Reliéf řešeného území je obecně charakterizován jako pahorkatina, která volně přechází do mělce rozřezané plošiny s převažujícím mírným sklonem směrem k východu. Na území nebyl prováděn podrobný geologický průzkum. Geologický podklad tvoří převážně metamorfované horniny rulového a žulového charakteru, které pro zakládání jednoduchých staveb poskytují vyhovující až dobré podmínky (mimo terénní deprese s naplaveninami). 4.5.4.2. Sesuvná a poddolovaná území V řešeném území není evidováno žádné sesuvné ani poddolované území. 4.5.4.3. Dobývání nerostných surovin V řešeném území se nenachází žádná výhradní ložiska nerostných surovin, chráněná ložisková území, prognózní zdroj, ani není stanoven dobývací prostor.

5. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF

5.1. ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBY A ROZSAHU ZÁBORU ZPF

Zdůvodnění potřeby a rozsahu záboru ZPF je uvedeno v kapitole 3 „Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a potřeby vymezení zastavitelných ploch“.

strana 32


B1

5.2. ÚDAJE O NAVRHOVANÉM ZÁBORU ZPF

5.2.1. Charakter ploch předpokládaného záboru ZPF 5.2.1.1. Plocha Z1 Zastavitelná plocha pro výstavbu ČOV Řečice a přístupové komunikace. Poloha je dána spádovými poměry v území. 5.2.1.2. Plochy Z2 a Z3 Zastavitelné plochy pro smíšenou obytnou zástavbu a přístupovou komunikaci v částečné proluce zastavěného území v dolní části Řečic. 5.2.1.3. Plocha Z4 Zastavitelná plocha pro smíšenou obytnou zástavbu v proluce zastavěného území v jihovýchodní části Řečic. 5.2.1.4. Plocha Z5 Zastavitelná plocha pro smíšenou výrobu navazující na stávající výrobní areál v jižní části Řečic. 5.2.1.5. Plochy Z6 a Z7 Zastavitelné plochy pro výrobu vymezené v proluce mezi zemědělským areálem a místními komunikacemi. Zastavitelná plocha Z6 je určena pro výrobu smíšenou, plocha Z7 je z důvodu blízkosti obytné zástavby určena pouze pro výrobu drobnou. 5.2.1.6. Plocha Z8 Zastavitelná plocha pro smíšenou obytnou zástavbu vymezená podél místní komunikace v severní části Řečic. Na ploše se předpokládá realizace jednostranné zástavby podél uvedené komunikace. 5.2.1.7. Plocha Z9 Zastavitelná plocha pro smíšenou obytnou zástavbu vymezená v prostoru mezi údolím bezejmenného potoka a vedením VN ve východní části Bystré. 5.2.1.8. Plocha Z10 Zastavitelná plocha pro smíšenou obytnou zástavbu vymezená v proluce mezi zastavěným územím a vedením VN v západní části Bystré. 5.2.1.9. Plocha Z11 Zastavitelná plocha pro výstavbu sběrného dvora poblíž křižovatky silnic III/34761 a III/34745. Plocha je navržena převážně na ploše bývalé skládky, která není součástí ZPF. Poloha bez návaznosti na zastavěné území je potřebná z důvodu charakteru provozu. Zároveň je výhodná z hlediska dopravního přístupu. 5.2.1.10. Plocha Z12 Zastavitelná plocha pro výstavbu ČOV Křepiny a přístupové komunikace. Poloha je dána spádovými poměry v území. 5.2.1.11. Plocha Z13 Zastavitelná plocha pro smíšenou obytnou zástavbu vymezená v proluce zastavěného území v dolní části Velkých Křepin. 5.2.1.12. Plochy Z14, Z15, Z16 a Z17 Zastavitelné plochy pro smíšenou obytnou zástavbu vymezené v návaznosti na zastavěné území v západní části Křepin. Plochy jsou vymezeny po obvodu zastaveného území v omezené šířce, která B1


strana 33

umožňuje realizaci jedné řady zástavby. Největší plocha Z17 je zastavitelná až ve druhé etapě. Podmínky etapizace jsou uvedeny v kapitole 11 textové části A1. 5.2.1.13. Plochy Z18 a Z19 Zastavitelné plochy pro smíšenou obytnou zástavbu vymezené v zastavěném území a proluce zastavěného území v prostoru mezi Velkými a Malými Křepinami. 5.2.1.14. Plocha Z20 Zastavitelná plocha pro smíšenou obytnou zástavbu vymezená v proluce zastavěného území ve východní části Malých Křepin. 5.2.1.15. Plocha Z21 Zastavitelná plocha pro smíšenou obytnou zástavbu vymezená v proluce mezi zastavěným územím a účelovými komunikacemi v severozápadní části Malých Křepin. 5.2.1.16. Plocha Z22 Zastavitelná plocha pro smíšenou obytnou zástavbu vymezená v proluce zastavěného území v severní části Malých Křepin. 5.2.1.17. Plochy Z23 a Z24 Zastavitelné plochy pro smíšenou obytnou zástavbu vymezené v prolukách zastavěného území v jihozápadní části Záběhlic. 5.2.1.18. Plocha Z25 Zastavitelná plocha pro smíšenou obytnou zástavbu vymezená uvnitř zastavěného území v dolní části Záběhlic. Plocha není součástí ZPF. 5.2.1.19. Plocha Z26 Zastavitelná plocha pro individuální rekreaci vymezená v návaznosti na usedlost při západním okraji řešeného území a účelovou komunikaci ve směru na Dobrou Vodu Lipnickou. 5.2.1.20. Plocha K1 Plocha pro realizaci ÚSES v údolí podél horního toku Bystrého potoka. 5.2.1.21. Plocha K2 Plocha pro zalesnění na svazích nad plochou K1. Zalesnění je žádoucí z důvodu ochrany stávajících vodních zdrojů. 5.2.1.22. Plochy K3, K4, K5, K6 a K7 Plochy pro realizaci ÚSES v údolí podél toku Bystrého potoka. 5.2.1.23. Plocha K8 Plocha pro obnovu rybníka v západní části Velkých Křepin. 5.2.1.24. Plocha K9 Plocha pro realizaci ÚSES v údolí podél toku Meziklaského potoka. 5.2.1.25. Plocha K10 Plocha pro obnovu rybníka na toku Bystrého potoka pod Záběhlicemi. 5.2.1.26. Plocha K11 Plocha pro obnovu rybníků pod Řečicemi.

strana 34


B1

5.2.2. Rozsah navržených ploch a dopad na ZPF – tabulka plochy pro

maximální rozsah záboru ZPF dle tříd ochrany plocha

druh pozemku

1.třída

2.třída

3.třída

4.třída

5.třída

(bpej/ha) (bpej/ha) (bpej/ha) (bpej/ha) (bpej/ha)

ČOV

Z1

trv.trav.porost

Z12

trv.trav.porost

součet (ha)

MK

smíšená obytná zástavba

Z2

ostatní plocha, zahrada

Z3

trv.trav.porost

Z4

trv.trav.porost

Z8

orná půda

Z9

trv.trav.porost

Z10

trv.trav.porost, zahrada

Z13

trv.trav.porost

7.68.11

0,13

0,16

0,13

7.50.11

7.67.01

0,01

0,17

0,01

0,33 7.68.11 0,01

7.29.11

7.68.11

0,02

0,36

0,18 0,47 0,03

7.29.11

7.68.11

0,24

0,05

7.67.01

0,30

0,30 7.29.11

7.29.11

Z17 II.etapa

orná půda, zahrada

7.29.11

Z18 I. etapa

trv.trav.porost

Z19

trv.trav.porost, orná půda

Z20

orná půda

Z21

trv.trav.porost, ostatní plocha

Z22

orná půda

Z23

trv.trav.porost, zahrada

Z24

orná půda, ostatní plocha

Z25

ostatní plocha

0,09

0,02

0,62

0,62 7.29.11

0,15

0,15

0,16

0,16

1,13

1,13 7.29.11

0,33

0,33 7.29.11

0,32

0,32 7.29.11

7.50.11

0,29

0,01

0,30

7.29.11

0,05

0,27 7.29.11

0,02

0,32 0,73

0,73 7.29.14

0,11

0,11 7.29.11 0,46

5,14

0,38

0,26

0,26


0,18

0,29

7.29.11

Z16

-

0,38

0,38

trv.trav.porost

0,20

0,16 7.29.14

Z15

porušení meliorací (číslo/ha)

0,04

0,38

0,16

orná půda

součet (ha)

0,29

7.29.11

Z14

součet (ha)

B1

7.29.11

mimo ZPF (ha)

0,50


0,71

0,06

0,52

0,13

0,13

0,24

6,59

0,13 strana 35

výroba

Z5

orná půda

Z6

orná půda

Z7

7.29.11 7.29.11

orná půda

součet (ha)

sběrný dvůr

Z11

ostatní plocha, orná půda

rekreace

Z26



7.29.14

0,33

0,14

7.29.11

7.29.14

0,42

1,09

1,40

1,23

K4 založení ÚSES

2,63

8.68.11 0,11

0,59

7.29.14 0,31

0,66 7.68.11

0,24

0,33

0,04

0,15

0,02

-

5,66

4,06

4,08 7.68.11

0,08

0,08

trv.trav.porost

0,02

7.29.54

7.50.11

trv.trav.porost

-

1,51

0,09

0,02

K3

0,47

7.29.11

7.29.11

K1

0,65

0,65

0,08

7.68.11

-

0,31

0,01

0,42

7.37.56 0,11

K5

K6

trv.trav.porost

orná půda, trv.trav.porost

7.29.11

7.68.11

0,04

0,52

0,56

7.29.11

7.50.11

7.67.01

-

0,58

3,42

7,62

12,84

13,60

7.68.11 1,98

K7 K9

trv.trav.porost

K2

orná půda, trv.trav.porost, lesní pozemek

0,65

0,65 7.67.01

trv.trav.porost

součet (ha)

zalesnění

7.67.01

0,65

0,10

0,10

1,21

3,75

16,11

7.29.11

7.29.14

7.68.11

-

4,46

1,47

0,96

0,39

7.29.54

21,07

0,50

9,18

17,64

1,79

výstavba rybníků

K8

trv.trav.porost

K10

trv.trav.porost, vodní plocha

K11


součet (ha)

strana 36

7.29.11

0,13

0,13 7.50.11

7.68.11

0,03

0,94

7.29.01

7.68.11

0,02

0,92

0,15

0,03

1,86

0,14

1,11

0,05

0,99

0,19

2,23

1,07 0,99

2,06


B1

celkové součty

zábor ZPF z důvodu zástavby (ha)

6,76

0,00

1,74

0,00

1,16

0,55

10,21

0,53

zábor z důvodu změny uspořádání krajiny (ha)

5,82

0,00

5,25

0,00

20,72

0,69

32,48

20,09

celkový zábor ZPF (ha)

12,58

0,00

6,99

0,00

21,88

1,24

42,69

20,62

5.2.3. Soulad navrženého záboru s dalšími zásadami ochrany ZPF Navržený zábor ZPF nebude narušovat organizaci ZPF, hydrologické ani odtokové poměry v území, síť zemědělských účelových komunikací, objekty zemědělské prvovýroby ani nebude zhoršovat obhospodařovatelnost zbylé části ZPF. Zastavitelné plochy jsou situovány tak, aby budoucí zástavba směřovala k ucelování tvaru zastavěného území.

5.3. ZDŮVODNĚNÍ VHODNOSTI UVEDENÉHO ŘEŠENÍ Z HLEDISKA OCHRANY ZPF A OSTATNÍCH ZÁKONEM CHRÁNĚNÝCH OBECNÝCH ZÁJMŮ

Zábor vysoce chráněných druhů půd je navržen na velké části vymezených zastavitelných ploch. Je to především z důvodu druhové skladby půd v řešeném území. V návaznosti na zastavěné území se vyskytují především vysoce chráněné druhy půdy, a proto není možné vymezovat zastavitelné plochy výhradně na půdách III.-V.třídy ochrany. Z tohoto důvodu byla alespoň v maximální míře zohledněna návaznost vymezených ploch na zastavěné území. Zastavitelné plochy jsou vymezeny především uvnitř zastavěného území a v jeho prolukách tak, aby budoucí zástavba přispívala k ucelování tvaru obce. Nezbytnost rozsahu záboru ZPF je zdůvodněna v kapitole 3 a vhodnost uvedeného řešení je odůvodněna pro jednotlivé plochy v kapitole 5.2.1.

B1


strana 37

6. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA PUPFL

6.1. CHARAKTER PUPFL V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ

Řešené území je málo zalesněno, lesy zaujímají pouze 22,2 % jeho plochy. Souvislé lesní porosty se zachovaly v okrajových částech řešeného území, především na svahu údolí Meziklaského potoka. V řešeném území se vyskytují pouze lesy hospodářské.

6.2. ÚDAJE O NAVRHOVANÉM ZALESNĚNÍ

ÚP Řečice vymezuje k zalesnění, z důvodu doplnění lesních pozemků a k ochraně vodních zdrojů, plochu K2 o celkové výměře 9,18 ha. Zalesnění je také přípustné v rámci ploch přírodních – smíšených (NPs) a v omezené míře (do 1 ha) v rámci ploch zemědělských (NZ) a smíšených ploch nezastavěného území (NS).

6.3. ÚDAJE O NAVRHOVANÉM ZÁBORU PUPFL

V ÚP Řečice není navržen zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa.

6.4. ÚDAJE O DOTČENÍ PÁSMA 50 M OD OKRAJE LESA

Do pásma 50 m od okraje lesa zasahují níže uvedené zastavitelné plochy. Pásmo 50 m od okraje lesa je zohledněno následujícím způsobem: 

Plocha Z1 přímo navazuje na okraj lesa. Je určena pro výstavbu ČOV. Poloha ČOV je dána spádovými poměry v území a není možné ji zásadně měnit. S ohledem na charakter plochy nelze předpokládat zásadní omezení hospodaření na navazujících lesních pozemcích, protože plocha Z1 není určena k pobytu osob. V tabulce v bodě 3.2.2. textové části A1 je proto pro uvedenou plochu stanovena následující specifická podmínka pro umísťování staveb: „Stavby nesmí být umísťovány ve vzdálenosti menší než 5 m od katastrální hranice lesa.“ Vzdálenost 5 m byla zvolena s ohledem na ochranu kořenového systému a zachování možnosti odkácení okrajového porostu.



Plocha Z3 zasahuje do vzdálenosti 12 m od okraje lesa. V tabulce v bodě 3.2.2. textové části A1 je proto pro uvedenou plochu stanovena následující specifická podmínka pro umísťování budov: „Nadzemní stavby, které mají charakter budov, nesmí být umisťovány ve vzdálenosti menší než 25 m od katastrální hranice lesa.“ Vzdálenost 25 m byla zvolena s ohledem na maximální předpokládaný vzrůst smrků na navazujících lesních pozemcích.

strana 38


B1

B1









Plocha Z13 přímo navazuje na okraj lesa. V tabulce v bodě 3.2.2. textové části A1 jsou proto pro uvedenou plochu stanoveny následující specifické podmínky pro umísťování staveb: „Stavby nesmí být umísťovány ve vzdálenosti menší než 5 m od katastrální hranice lesa. Nadzemní stavby, které mají charakter budov, nesmí být umisťovány ve vzdálenosti menší než 25 m od katastrální hranice lesa.“ Vzdálenost 5 m byla zvolena s ohledem na ochranu kořenového systému a zachování možnosti odkácení okrajového porostu. Vzdálenost 25 m byla zvolena s ohledem na maximální předpokládaný vzrůst smrků na navazujících lesních pozemcích.



Plocha Z23 zasahuje do vzdálenosti 30 m od okraje lesa. Vzhledem k této vzdálenosti, a předpokládanému vzrůstu stromů na navazujících lesních pozemcích, nehrozí riziko ohrožení zástavby a omezování hospodaření na navazujících lesních pozemcích.



Plocha Z26 přímo navazuje na okraj lesa. V tabulce v bodě 3.2.2. textové části A1 je proto pro uvedenou plochu stanovena následující specifická podmínka pro umísťování staveb: „Stavby nesmí být umísťovány ve vzdálenosti menší než 5 m od katastrální hranice lesa. Vzdálenost 5 m byla zvolena s ohledem na ochranu kořenového systému a zachování možnosti odkácení okrajového porostu. Plocha je určena pro objekty individuální rekreace, stanovat v tomto případě odstupovou vzdálenost 25 m od okraje lesa by nebylo žádoucí z důvodu vzniku obtížně obhospodařovatelných proluk mezi lesem a chatkami. Výstavba v těsném sousedství přístupové účelové komunikace bude vhodnější i z hlediska dopadů na krajinný ráz.


strana 39

ODŮ VODNĚ NÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Ř E Č ICE

Recommend Documents