Obsah. září 2009 číslo 3-4. Obsah. Editorial. Vážení a milí čtenáři!

Obsah Editorial

Obsah

Vážení a milí čtenáři! Ani jsme se nenadáli a pátý ročník našeho (a vašeho) časopisu Vysoké školy obchodní v Praze je u konce. Také tentokrát přinášíme naznačení profilu další katedry naší školy (tentokrát té nejdůležitější) a opět se věnujeme tématům, které by vám měly být prospěšné při studiu i jako námět na zamyšlení a prohloubení studovaných předmětů. A také několik textů čistě k počtení. Třeba o Vojtovi Náprstkovi, který je označován za zakladatele české turistiky, o putování po dosti exotické Karakoram Highway, nebo (zase z jiného soudku) jak používat e-mail, aby si adresát o vás nemyslel, že jste nezdvořáci. A samozřejmě přinášíme i dokončení článků z minulého čísla. Pochopitelně nechybí ani další recenze knih, či jiné rubriky. A samozřejmě se i nadále těším na vaše příspěvky a náměty. Tomáš Vladislav Novák šéfredaktor

04 Katedra cestovního ruchu – největší a základní pracoviště školy

září 2009 číslo 3-4

07 Zahraniční partneři školy 09 Cestovní ruch v krizi 12 Je ta destinace bezpečná 15 Jan Neruda – fejetonista na cestách (2) 17 Znovunalezený hit – Maďarské termály 20 Cestovní ruch v ČR ve statistickém přehledu 24 Networking 26 Na cestách po Prácheňsku 29 Přijeďte na Vysočinu 33 Význam Vojty Náprstka pro českou turistiku 36 Tam a zpátky po Karakorem Highway 41 Flora Tristan 42 Etiketa e-mailu 46 Recenze 48 Národní muzeum v proměnách času 50 400 let rabi Löva 53 Na skok u Dallmayrů

CESTOVÁNÍ VČERA A DNES, časopis cestovního ruchu, ročník 5., číslo 3-4/09. Vychází 15. 9. 2009. Vydává: Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s., v Tomáš Novák – Nakladatelství Revue, Za Skalkou 782/1, 147 00 Praha 4, www.nakladatelstvi-revue.cz, e-mail: [email protected], tel. 244468673. Šéfredaktor: Mgr. Tomáš Vladislav Novák. Grafické zpracování a zlom: Michal Špatz. Tisk: Retip, s. r. o., Červený Kostelec. Fotografie: archiv, autoři. Evidenční číslo MK ČR E 14522, ISSN 1214-6501. Náklad 500 výtisků. Redakční rada: Mgr. Kamila Andělová, Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s., Ing. Milan Brož, CSc., Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s., PhDr. Marie Durmanová, CSc., Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s., doc. Ing. Helena Fialová, CSc., Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s., Ing. Petr Houška, Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s., prof. PhDr. Ivan Jakubec, CSc., Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ing. Pavel Janků, Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s., PhDr. František Kadlec, Správa Pražského hradu, JUDr. Tomáš Kraus, Federace Židovských obcí České republiky, PhDr. Blažena Křížová, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, prof. Ing. Václav Kubišta, CSc., Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s., (předseda), prof. PhDr. Eduard Kubů, CSc., Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, PhDr. Eva Kupcová, Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s., Filip Miler, předseda studentské rady VŠO, Ing. Eva Mráčková, Asociace cestovních kanceláří České republiky, doc. PhDr. Jana Oliveriusová, CSc., Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s., doc. Ing. Milan Paták, CSc., Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s., Ing. Zdenka Petrů, Vysoká škola ekonomická Praha, JUDr. et PhDr. Jan Štemberk, PhD., Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s., PhDr. Stanislav Voleman, Asociace průvodců České republiky, doc. PhDr. Renata Wohlgemuthová, CSc., Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s. Stálí zahraniční spolupracovníci: prof. Dr. Margita Grossmann, Fachhochschule Zittau – Görlitz, Německo, prof. Jacky Chantraine, Haute Ecole Lucia Brouckère Brusel, Belgie, prof. Dr. Dirk Kaiser, Fachhochschule Bochum, Německo, Dr. Robert Kaspar I.M.C., Fachhochschule Krems, Rakousko, doc. Ing. Stefan Kireta, CSc., Prešovská universita v Prešove, Slovenská republika, prof. Dr. Yukino Sato, University Tohoku, Japonsko, prof. Dr. habil. Hasso Spode, Freie Universität – Willy Scharnow Institut, Berlin, Německo, prof. Dr. Hans Jürgen Teuteberg, Universität Münster, Německo, prof. Dr. Marianne Walle, L’Université Rouen, Francie. Autoři článků v tomto čísle (podle abecedy): Jana Babková, knihovna Praha 9 Letňany; MUDr. Veronika Bártová, Medical Director GSK, Praha; Mgr. Aleš Česal, Národní museum Praha; Ing. Tomáš Čihák, ředitel odboru, Krajský úřad Vysočina; Májinka Duchoňová, studentka VŠO; Alena Dvořáčková, VŠO; Ing. Soňa Gullová, VŠO; Jitka Chalupná, Městský úřad Horažďovice; Ing. Jan Lajka, prorektor VŠO; Ing. Jan Havelka, prezident Evropské asociace turistických klubů; Eva Chvátalová, studentka gymnasia Ústí nad Labem; Petra Chrzová, studentka VŠO; David Kraus, Central European Tourism (CET); JUDr. Tomáš Kraus, Federace Židovských obcí ČR; RNDr. Aleš Krejčí, CSc., VŠO; Hana Kundrátová, Asociace průvodců ČR; Ing. Lenka Lukešová, Mag Consulting Praha; Milan Mazanec, Asociace průvodců ČR; Filip Miler, student VŠO, Studentská rada; Ing. Eva Mráčková, Asociace cestovních kanceláří ČR; Doc. PhDr. Jana Oliveriusová, VŠO, CSc.; Ing. Monika Palatková, VŠO, Ph.D.; Blanka Petrášková, studentka VŠO; PhDr. Hana Romová, VŠO; PhDr. Milena Secká, Náprstkovo muzeum Praha; Neil Shepherd, Londýn, Velká Británie; Mgr. Viktor Šafařík, VŠO; Jindřiška Šamlová, VŠO, knihovna Praha 9 Letňany; Ing. Ladislav Šípek CSc. Magconsulting Praha; Ing. Šárka Tittelbachová, VŠO; Prof. PhDr. Marianne Walle, Université Rouen, Francie; Doc. PhDr. Renata Wohlgemuthová, CSc., VŠO; PhDr. Zdenka Zápotocká, Gymnasium Jana Nerudy, Praha; Prof. MUDr. Helena Zídková, DrSc.

Cestování včera a dnes

Cestovani 3-4-09.indd 3

I 3

2.9.2009 17:59:02

Katedry VŠO se představují

Na nádvoří Arcibiskupského zámku Kroměříž (UNESCO) – foto: Nela Cajthamlová

Katedra cestovního ruchu – největší a základní pracoviště VŠO TURISMUS JE VELMI DYNAMICKÉ ODVĚTVÍ. DESTINACE, KTERÉ NEJSOU SCHOPNÉ RYCHLE REAGOVAT NA NOVÉ TRENDY ŽIVOTNÍHO STYLU, JEŽ SE ODRÁŽEJÍ V POŽADAVCÍCH NA SLUŽBY V TURISMU, POSTUPNĚ ZTRÁCEJÍ IMAGE PŘITAŽLIVÉ DESTINACE A TÍM I TURISTY. NEMUSÍ TOMU TAK BÝT, POKUD REGION (DESTINACE) UMÍ VYUŽÍVAT MULTIPLIKAČNÍCH EFEKTŮ TURISMU A PODPORUJE SPOLUPRÁCI A KOOPERACI JEDNOTLIVÝCH SUBJEKTŮ. TÍM VZNIKÁ PŘEDPOKLAD PRO ROZVOJ INFRASTRUKTURY, KTERÁ SLOUŽÍ NEJEN TURISTŮM, ALE TAKÉ OBYVATELŮM REGIONU PRO ZKVALITNĚNÍ JEJICH ŽIVOTNÍCH PODMÍNEK OBECNĚ, PRO TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU I KE VZNIKU NOVÝCH MOŽNOSTÍ PRO PODNIKÁNÍ. ROZVÍJÍ SE TZV. LOCAL SMALL BUSINESS, ZVYŠUJE SE POČET PRACOVNÍCH MÍST V REGIONU I PODÍL PŘÍJMŮ DO VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ. DESTINACE, KTERÁ JE PŘÍVĚTIVÁ PRO REZIDENTY I TURISTY MÁ VĚTŠÍ ŠANCE PŘILÁKAT INVESTORY, A TO NEJEN PRO OBLAST TURISMU. Katedra cestovního ruchu je největší katedrou na VŠO. Její členové jsou specializovaní odborníci z akademické půdy, kdy většina z nich má dlouholetou praxi v cestovních kancelářích, hotelích, průvodcovské činnosti, veřejné správě a informačních centrech. Profesionální úroveň je garantována dlouholetou výzkumnou činností jednotlivých členů katedry a realizací řady projektů pro zkvalitnění praxe v oblasti turismu České republiky. Prioritami výzkumu katedry jsou: Strategie rozvoje

4 I

turismu v ČR v podmínkách Evropské unie, Udržitelný rozvoj turismu, Management destinací, Tvorba produktů a jejich marketing, Reforma a efektivnost veřejného sektoru. Členové katedry se podíleli například na tvorbě Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR, Programu rozvoje cestovního ruchu v Plzeňském kraji, výzkumných úkolech Ministerstva pro místní rozvoj ČR (Udržitelný rozvoj a Kongresový a incentivní cestovní ruch v regionech ČR) i mezinárodním projektu

PICTURE pro udržitelný rozvoj historických měst v rámci 6. rámcového programu EK. Členové katedry přednášejí na zahraničních univerzitách, účastní se národních i mezinárodních konferencí a publikují. V rámci dalšího vzdělávání se podíleli na realizaci vzdělávacích projektů financovaných z ESF pro pracovníky cestovních kanceláří a touroperátory v oblasti golfového a event turismu a pro průvodce se zaměřením na tvorbu a realizaci nových produktů pro Prahu. Při realizaci

těchto projektů členové katedry spolupracovali s Hospodářskou komorou hlavního města Prahy, Českou golfovou federací a Asociací průvodců České republiky. V současné době členové katedry připravují mezinárodní společný studijní program Management and Geography: Regional Planning and Tourism Development společně s univerzitami v SRN, Maďarsku, Slovensku, Estonsku a Švédsku. Katedra cestovního ruchu má v rámci ČR nejsilnější zastoupení interních akademických



2.9.2009 17:59:23

Katedry VŠO se představují pracovníků habilitovaných v oblasti cestovního ruchu. Někteří další interní pracovníci jsou v současné době zapojeni do doktorandského studia v této oblasti.

Bakalářské studium Ekonomika a technika cestovního ruchu Katedra cestovního ruchu zajišťuje v bakalářském studiu výuku předmětů, které jsou zaměřeny nejprve na získání základního přehledu cestovního ruchu České republiky, a to jak z pohledu ekonomiky, tak techniky (ubytování, stravování, doprava a lázeňství). V následujícím semestru získají studenti základní přehled o mezinárodním cestovním ruchu na základě analýzy statistických podkladů a příkladů dobré praxe. Geografie cestovního ruchu Cílem výuky geografie je především seznámení posluchačů s problematikou geografie cestovního ruchu, a to s faktory a předpoklady rozvoje cestovního ruchu, s hodnocením prostorového rozložení či s vlivy

cestovního ruchu na okolní prostředí. Dalším cílem je pak to, aby posluchači získali geografický přehled o podmínkách rozvoje cestovního ruchu v Evropě jako celku i v jednotlivých zemích tohoto nejvýznamnějšího turistického regionu. Stejně tak si výuka daného předmětu klade za cíl představit i ostatní regiony cestovního ruchu (Asie a Pacifik, Amerika, Afrika, Střední Východ). Atraktivnost daného předmětu je podpořena návštěvou odborníků z praxe, konkrétně se jedná o zástupce Maďarského velvyslanectví v Praze, Maďarské turistiky či Kyperské organizace turismu. Do budoucna se předpokládá i účast zástupců ze Schweiz Tourismus, Holandské turistické informační kanceláře či Tuniského národního úřadu pro cestovní ruch. Výuku těchto základních předmětů cestovního ruchu zajišťuje katedra pro všechny studijní obory VŠO. Dějiny kultury Dějiny kultury jsou jedním z povinně volitelných předmětů.

Nejstručněji vyjádřeno tvoří jejich obsah výuka dějin umění a dále jde o upozornění na kontext s duchovními podněty, z nichž se formovaly estetické a etické normy, které pak v každodenním životě ovlivňovaly kulturu bydlení, stolování, odívání, či způsoby trávení volného času. Kromě vědomostních prověrek uzavírají studenti tento předmět vypracováním seminárních prací, které jsou tematicky velmi pestré, zajímavé a nejednou jsou inspirací pro hlubší zájem o kulturní minulost. Cestovní ruch v České republice v souvislosti s mezinárodním cestovním ruchem Z velké části je založen na samostatné práci studentů. Předmět je zařazen do posledního ročníku, kdy se již předpokládá dostatečná znalost problematiky cestovního ruchu v České republice i v zahraničí. V rámci tohoto předmětu jsou znalosti dále prohlubovány a aplikovány na praktické situace. V průběhu semestru je zorganizována exkurze do České centrály cestovního ruchu

– CzechTourism a jsou pozváni vybraní odborníci z praxe na besedu se studenty. Průvodce – nezbytná služba v cestovním ruchu Součástí přípravy našich absolventů je i volba mezi třemi povinně volitelnými předměty – hotelnictví, řízení cestovních kanceláří a průvodcovství. Všechny tři předměty jsou velmi zajímavé a studenti jsou někdy před volbou na velkých rozpacích, který z nich si mají zvolit. Pokud zvolí průvodcovství, mají možnost, kromě teoretických přednášek, které se vztahují k metodice práce průvodce, zažít i zajímavou praktickou část výuky. V rámci své přípravy musí připravovat tématické vycházky s výkladem a dalšími instrukcemi pro klienta podle zadání učitele. V letošním akademickém roce jsme měli se studenty velmi zajímavé vycházky v neobvyklých pražských lokalitách. Vycházky měly takový úspěch, že se zúčastňovali i studenti, kteří to neměli za povinnost.

Workshop v Olomouci, 24. 4. 2009 – foto M. Palatková,



I 5

2.9.2009 17:59:26

Katedry VŠO se představují Řízení a provoz cestovních kanceláří Povinně volitelný kurz Řízení a provoz cestovních kanceláří se v přednáškách zaměřuje na získání znalostí obecných předpokladů a podmínek založení a provozování cestovní kanceláře či agentury. Cílem seminářů je procvičení trasování zájezdů, kalkulace a dalších praktických dovedností potřebných v oblasti příjezdového i výjezdového cestovního ruchu. Součástí kurzu by měla být ve školním roce 2009/10 exkurze na vybraný český či zahraniční veletrh cestovního ruchu.

Magisterské studium Projekt Výuka v tomto předmětu probíhá v souladu se vzdělávacími požadavky Společnosti pro projektové řízení tak, aby studenti získali přehled v látce potřebné pro získání mezinárodní certifikace. Společnost pro projektové řízení je nezisková organizace sdružující firmy a jednotlivce zabývající se managementem projektů. Je národní organizací IPMA (International Project Management Association). Pro nadcházející semestr se připravuje akreditace předmětu jako vzdělávacího kurzu ověřeného Společností pro projektové řízení, čili jako kurzu uznávaného při žádosti o certifikaci.

6 I

Během výuky jsou studenti seznámeni s Národním standardem kompetencí projektového managementu a teoretické znalosti si zkoušejí na praktickém příkladu při řešení nejprve cvičných, a následně reálných projektů. Výuka je zajišťována vyučujícími certifikovanými dle mezinárodních standardů IPMA (IPMA Level D, Certified Project Management Associate). Získané teoretické znalosti studenti v následujícím semestru aplikují v praxi. Jsou rozděleni do týmů, které vede zvolený manažer, a zpracovávají komplexní projekt pro konkrétní subjekt z praxe. Tímto způsobem již studenti zpracovali projekt revitalizace a využití komplexu Veltrusy a vytvoření turistické destinace, projekt destinačního managementu Spálenopoříčska, marketingový projekt zviditelnění Moravskoslezského kraje, vytvoření jednotného informačního systému pro Liberecký kraj atd. Studenti spolupracují se zadavateli projektů (Národní památkový ústav, město Spálené Poříčí, Liberecký kraj) a také se všemi stěžejními subjekty, které jsou pro úspěšnou realizaci projektu důležití (městské úřady, kasteláni, informační centra, cestovní kanceláře, manažeři

mikroregionů, podnikatelé, rezidenti). Výsledným efektem dvousemestrální práce studentů je projekt, který lze realizovat v praxi včetně jeho financování, praktická zkušenost studentů s komunikací v reálném prostředí, praktické ověření manažerských dovedností a práce v týmech. Marketingový management destinací Dvousemestrální kurz, jehož cílem je získání přehledu o tom, jak efektivně řídit a prodávat destinaci cestovního ruchu. Ať už se jedná o marketing nebo o vybrané otázky řízení destinace, každý ze semestrů je zakončen kromě zkoušky i skupinovým zpracováním a prezentací případové studie, jejíž zadání vychází z potřeb praxe. V loňském i letošním roce zpracovávali studenti zejména denního studia případové studie orientované na Olomoucký kraj v oblastech systému marketingového výzkumu, analýzy internetového portálu, návrhu produktů pro vybrané segmenty a další. Součástí kurzu jsou i jedno či dvoudenní exkurze do vybraných destinací cestovního ruchu – doposud do Olomouce a do Vídně. V rámci exkurzí absolvují studenti odborný seminář a prohlídku atraktivit navštívené či blízké destinace (např. Kroměříž).

Mezinárodní cestovní ruch Dvousemestrální kurz Mezinárodní cestovní ruch navazuje na základy mezinárodního cestovního ruchu v bakalářském studiu a rozšiřuje ho o řadu aktuálních témat – postavení rozvojových zemí v mezinárodním cestovním ruchu, liberalizace obchodu službami a problematika EU a další. Součástí kurzu by měla být ve školním roce 2009/10 exkurze na vybraný veletrh cestovního ruchu, pravděpodobně na WTM Londýn či ITB Berlín. Veřejná správa V tomto předmětu studenti získají informace o postavení cestovního ruchu ve veřejné správě, o systému řízení cestovního ruchu i v mezinárodním kontextu, zejména v návaznosti na EU. Nedílnou součástí jsou návštěvy a získávání informací na veřejnoprávních institucích (krajské úřady, magistráty). Katedra cestovního ruchu se kromě své náročné práce pedagogické snaží stmelit své členy i jinými aktivitami, mezi něž patří výjezdní zasedání katedry. První zasedání proběhlo ve dnech 5. až 7. června tohoto roku v Nových Hradech v Jižních Čechách, a byl tak dán impulz k pravidelnému opakování podobných akcí. Takové zasedání má vždy charakter jak pracovní, tak i relaxační. Šárka Tittelbachová



2.9.2009 17:59:30

Zahraniční partneři školy ESCULA UNIVERSITARIA DEL MARESME – VYSOKÁ ŠKOLA OBCHODNÍ V MARESME VE ŠPANĚLSKU SE ZAMĚŘENÍM NA OBLAST PODNIKÁNÍ A CESTOVNÍHO RUCHU JE SOUČÁSTÍ UNIVERZITY POMPEU FABRA. JDE O AUTONOMNĚ SPRAVOVANÉ VZDĚLÁVACÍ CENTRUM REGIONÁLNÍ RADY V MARESME A JE TEDY ŠKOLOU VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNOU. EXISTUJE OD ROKU 1994. ŠKOLA SE NACHÁZÍ V BLÍZKOSTI BARCELONY A JEJÍ BUDOVY STOJÍ V MARESME PŘÍMO NA ROZLEHLÉ PÍSEČNÉ PLÁŽI STŘEDOZEMNÍHO MOŘE.

Partnerské vztahy VŠO s Escula Universitaria del Maresme Jedním z hlavních záměrů školy je zájem na spojení s praxí v národním i nadnárodním, zvláště v evropském měřítku. V tomto smyslu spolupracuje s místní Radou podnikatelů a dalšími předními specialisty v oboru podnikání a podílí se na mnoha mezinárodních projektech v rámci nově vytvořené organizace s názvem Evropský prostor vyššího vzdělávání – Espacio Europeo de Educación Superior. Samozřejmou součástí zmíněných projektů je výuka cizích jazyků, na niž je kladen zvláštní důraz. Hlavním cílem jazykové výuky je připravit studenty, aby se dokázali bez problémů

pohybovat v mezinárodním prostředí, aby uměli rozvíjet v zahraničí své získané studijní i profesionální dovednosti v oboru turistického ruchu i podnikání. K tomu slouží i možnost využít četných stipendií a výměnných pobytů i nabídek v projektech zaměřených na celoevropskou spolupráci. K hlavním aktuálním cílům španělské školy patří: – vzdělávání, věda a výzkum, – přenášení znalostí a nových technologií do praxe, s důrazem na inovaci a rozvoj nových technologií, – návaznost na praxi a aktivní spolupráce s jednotlivými podniky v daných sférách,

– a na neposledním místě rovněž spolupráce se zahraničními partnery. Ve všech těchto záměrech, a to již na úrovni přípravy studentů a při trvalé aktualizaci studijních programů, je položen důraz na provázanost s praxí.

Studium cizích jazyků v Maresme Na tomto úseku se odvíjí spolupráce pražské Vysoké školy obchodní se španělskou školou a sem přicházejí naši studenti i učitelé na kratší jazykové stáže. Zaměření profesorského sboru Katedry cizích jazyků je orientováno především na oblast

podnikání a turistického ruchu. K hlavním cizím vyučovaným jazykům patří angličtina, němčina a francouzština. Studium probíhá diferencovaně, podle jednotlivých oborů (podnikatelské vědy, vzdělávání v oblasti turistiky – studium konkrétní oblasti turistického ruchu). V současné době škola v Maresme zavádí specializovanou výuku cizích jazyků. Kromě běžné výuky jsou studenti zařazováni do takzvané Učebny samostatného jazykového vzdělávání. Škola tím usiluje o zvýšení motivace studentů všech oborů v oblasti výuky cizích jazyků a o maximální zpřístupnění a usnadnění studia cizích jazyků prostřednictvím moderní audiovizuální techniky na špičkové úrovni. Tato učebna bývá také běžně využívána k výuce jazyka řízeného učitelem a často se zde organizují také interaktivní formy výuky cizích jazyků jako debaty, konference, semináře, promítání, setkání se zahraničními odborníky, jež slouží kromě jiného právě i k motivaci studentů ke studiu. Postavení cizojazyčného vyučování je také posíleno skutečností, že je nezbytnou součástí závěrečného hodnocení a zkoušek k získání diplomu v oblasti studia turistického ruchu. Hana Romová Cestování včera a dnes


I 7

2.9.2009 17:59:35

Zahraniční partneři školy

Na stáži v Mataró DO MATARÓ NA TAMĚJŠÍ UNIVERZITNÍ ŠKOLU ESCOAL UNIVERSITÀRIA DEL MARESME, KTERÁ JE ZAMĚŘENA NA OBOR CESTOVNÍ RUCH A OBCHOD, JSEM PŘIJELA JAKO STÁŽISTKA PROGRAMU ERASMUS V BŘEZNU 2006, ABYCH TAM STRÁVILA JEDEN TRIMESTR. Škola je vzdálená asi 30 km od Barcelony a její budova se nachází přímo na dlouhé písečné pláži Středozemního moře, což bylo pro nás – české suchozemce (přijeli jsme z Prahy tři) obzvláště přitažlivé. Sice jsem absolvovala na VŠO kurs španělštiny, ale musela jsem si přesto nějaký čas na výuku odborných předmětů v této řeči

8 I

zvykat a neznámé výrazy hledat ve slovníku. Stážisté si mohou studijní program sami volit a rovněž i to, zda chtějí navštěvovat přednášky a semináře v denních hodinách nebo večerních. Zvolila jsem si studium denní a zapsala předměty, které se vyučují i na VŠO, aby mi byly po návratu uznány jako splněné.

Výuka však byla poněkud odlišná, studium je hodně spojeno s aplikacemi na praxi a studenti si musí umět poradit s řešením i některých konkrétních pracovních situací. Učitelé také zadávají často náročné písemné seminární úkoly, např. jedna moje taková zpráva byla téměř šedesátistránková. Přestože nám studium a příprava na jednotlivé předměty zabraly hodně hodin, našla jsem si čas na poznávání Španělska. Nás stážistů z různých zemí Evropy bylo asi dvacet a tak jsme cestovali často společně. Navštívili jsme nejenom blízkou

Barcelonu, ale poznali řadu míst v Katalánsku, v Pyrenejském pohoří a skromné volné chvíle mezi vyučováním trávili u moře na pláži. Tříměsíční studijní pobyt ve Španělsku mi dal mnoho. Byla to opravdu cenná zkušenost. Podstatně jsem se zlepšila ve španělštině, získala nové poznatky v odborné výuce a považuji za důležité i to, že jsem poznala mnoho mladých lidí – kromě španělských i studenty z dalších evropských zemí. Ráda bych tam byla zůstala ještě déle, ale bohužel jsem byla na španělské škole poslední semestr ve 3. ročníku, tudíž už jsem neměla možnost studium si prodloužit. Delší pobyt jedině doporučuji. Blanka Petrášková Viktor Šafařík



2.9.2009 17:59:39

Téma

Cestovní ruch v krizi aneb Krize cestovního ruchu (2. část) UVEŘEJŇUJEME DRUHOU ČÁST ZÁSADNÍHO PROFILOVÉHO ČLÁNKU K AKTUÁLNÍM PROBLÉMŮM V CESTOVNÍM RUCHU V SOUVISLOSTI S PROPUKNUTÍM SVĚTOVÉ FINANČNÍ KRIZE. MINULE OTIŠTĚNÁ 1. KAPITOLA CHARAKTERIZUJE KORELACE MEZI TEMPEM VÝVOJE SVĚTOVÉHO HDP A VÝVOJEM MEZINÁRODNÍCH PŘÍJEZDŮ. VE 2. KAPITOLE JE SLEDOVÁN POSLEDNÍ VÝVOJ A ODHAD MEZINÁRODNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU PRO ROK 2009. 3. Dopady krize a jak jim čelit Jaký lze očekávat scénář ekonomického vývoje v roce 2009? Podle Kohouta7) bude recese v roce 2009 hluboká a vleklá. Jestliže tématem číslo jedna byla v roce 2008 finanční krize, bude to v roce 2009 právě hospodářská recese, která zasáhne všechny ekonomiky bez rozdílu a která bude mít podle průběhu v té které zemi vliv na jejich postavení na trhu mezinárodního cestovního ruchu. Pokud se týká ekonomiky Evropské unie, bude její vývoj podle Kohouta8) charakterizován pomalým růstem, vysokou nezaměstnaností, nepříliš optimistickými očekáváními. Vzhledem k významu Evropy jako hlavního zdrojového trhu pro mezinárodní cestovní ruch v objemu přes 500 mil. výjezdů (56 %) v roce 2007 a vzhledem k ekonomickým problémům na nejsilnějších zdrojových trzích (Německo, USA a další) jsou očekávání spíše skeptická. Kohout označuje za jediný účinný nástroj pro nastartování ekonomik snížení daně z příjmu a zachování vlastní měny v ekonomikách, které nejsou doposud členy eurozóny. Podíváme-li se na hlavní zdrojové trhy mezinárodního cestovního ruchu podle výdajů v roce 2007, jak ukazuje tabulka 4, je patrné, že s ohledem na prognózovaný vývoj podle MMF9) dojde ke zpomalení, ne-li k poklesu poptávky přinejmenším v roce 2009. Skupina zemí v první desítce zdrojových trhů zůstane pravděpodobně stejná, může však dojít ke změnám v rámci jejich pořadí. Důvěra v sektor cestovního ruchu se výrazně snížila již během roku 2008 a očekávání

jsou pro nejbližší období negativní jak pro hotelnictví, dopravu i segment cestovních kanceláří a agentur. Otázkou je, jak dlouho budou trvat a jak hluboce negativní budou očekávání v oblasti mezinárodního cestovního ruchu. Přestože vlády neřeší primárně sektor cestovního ruchu, kroky, které zatím podnikly, se i v oblasti cestovního ruchu zprostředkovaně odrazí (viz tabulka 6). Ať se jedná o snížení úrokových sazeb, např. v USA, Velké Británii, v eurozóně, uvolnění veřejných prostředků na záchranu bankovních institucí či fiskální opatření s cílem stimulovat poptávku. Jedná se však zatím o opatření s krátkodobým účinkem, nástroje působící koncepčně, globálně a dlouhodoběji se zatím hledají. Stále častěji se v souvislosti s hledáním receptů na odstranění následků finanční krize a vymanění se z ekonomické recese hovoří o udržitelném rozvoji. Pro rok 2009 počítají prognózy IMF10) s výrazným nárůstem nezaměstnanosti až

na úroveň 6,5 % v rozvinutých tržních ekonomikách, v zemích eurozóny pak dokonce 8,3 % s největšími problémy ve Španělsku, Belgii a Řecku, avšak i v Německu (až 8 %). Pokud se týká cen ropy a dalších základních surovin, došlo od poloviny roku 2008 po razantním nárůstu k poklesu ze 145 USD za barel v červenci 2008 na 60 USD za barel v listopadu 2008 a dále až ke 40 USD. Odhad MMF pro rok 2009 hovoří o průměrné ceně 64 USD. Dalším významným ekonomickým ukazatelem je inflace, kde je předpokládán pokles, dokonce panují obavy z deflačních tlaků. Deflace však nehrozí v USA, kde naopak díky plánu ohromné úvěrové expanze panují opačné obavy. Nejen pro cestovní ruch je krize a využití určitých nástrojů pro řešení jejích následků nebezpečná z hlediska politické a sociální stability. Hrozba sociální nestability je silná v zemích, kde krize působí nejen destabilizaci ekonomických,

ale i politických poměrů. Podle skupiny Control Risk11) patří k velmi rizikovým země, které v posledních letech vykazovaly vysokou dynamiku růstu ekonomiky a dnes se ocitají v důsledku krize ve vážných problémech. Jedná se např. o země, jejichž váha z pohledu zapojení do mezinárodního cestovního ruchu jako destinací, ale i jako zdrojových trhů právě v posledních letech rostla, např. Čína, Rusko, Ukrajina, Thajsko, Turecko, Mexiko a další. Z hlediska rizik se nejčastěji jedná o zvýšení míry politického rizika, destabilizace systému (Rusko, Ukrajina), korupce, nekalá konkurence, ale i ochrana zdrojů v podobě zestátňování a protekcionismu. Uvedené jevy mohou mít negativní dopady na zapojení zemí do mezinárodního cestovního ruchu. Pokud se týká řešení krizové situace přímo a primárně v oblasti cestovního ruchu, lze programy podpory rozvoje cestovního ruchu předpokládat u hlavních exportérů služeb cestovního ruchu (tabulka 5), anebo v zemích, kde představuje cestovní ruch významnou součást národní ekonomiky zejména z hlediska tvorby HDP a zaměstnanosti.

Singapur – Program BOOST (Building On Opportunities to Strengthen Tourism) Příkladem rychlé reakce na zhoršující se ekonomickou situaci je projekt Singapurské turistické organizace Singapore Tourist Board (STB)12). STB se snaží pomocí programu BOOST



I 9

2.9.2009 17:59:47

Téma v hodnotě asi 90 mil. SGD (1 SGD je asi 15 CZK) překonat složitou ekonomickou situaci v cestovním ruchu tak, aby nedošlo k poklesu ani mezinárodních příjmů ani příjezdů. Cílem pro rok 2009 je 9 - 9,5 mil. příjezdů a 12 - 12,5 mld. SGD příjmů. Platformou pro realizaci celého programu je spolupráce mezi asi 500 zástupci komerční sféry, STB a Singapurského mezinárodního konferenčního a výstavního centra. Singapur se snaží přeměnit hrozbu v příležitost tak, že staví na svém postavení v obchodním cestovním ruchu a jednom z hlavních asijských center zábavy, nákupů a stylu, stejně jako na vzdělané pracovní síle v sektoru cestovního ruchu. Finanční podpora cestovnímu ruchu v rámci BOOST doplňuje již dříve schválenou podporu singapurské ekonomice ve výši 20,5 mld. SGD s cílem udržet firmy a pracovní místa v sektorech přímo a nepřímo napojených na cestovní ruch. BOOST zahrnuje zejména podporu zahraniční poptávky, partnerství, taktický marketing destinace. STB připravila dvě kampaně zacílené na skupinu volnočasového (leisure) cestovního ruchu a na obchodní, zejména MICE segment. Obě kampaně vycházejí z trendů, které se v ekonomicky složitém období projevují, tedy orientace klientů na cesty na kratší vzdálenosti, dobrý poměr cena/výkon, snižující se průměrný počet přenocování a silná orientace na zážitek. Kampaň „2009 Reasons to enjoy Singapore“ stojí na vytvoření cenově atraktivních nabídek složených ze služeb Singapore Airlines, atraktivit, ubytovacích služeb a dalších partnerů. Kromě toho může STB využívat i přímých finančních pobídek k podpoře propagačních kampaní komerčních subjektů.

Aktivity STB jsou zaměřeny na pět hlavních trhů z regionu Asie a Pacifik – Čína, Indie, Indonésie, Malajsie a nový trh Vietnam. Z hlediska segmentace se bude jednat o FIT (Free and Independent Travel), skupinové cesty a účastníky MICE. Nezanedbatelnou cílovou skupinou budou i tranzitující z Austrálie, Německa a Velké Británie. Jedním z hlavních médií bude internet, kde nabídne STB v první části on-line kampaně „Fly on US“ volné letenky v hodnotě 500 tisíc SGD a možnou výhru v hodnotě 10 tisíc SGD každý měsíc. Kampaň byla spuštěna 19. února 2009 a ukončena v květnu 2009. K dalším opatřením v rámci programu BOOST patří i přímé podpory podnikatelské sféry, zejména v segmentu MICE, např. formou 50 % slevy z plateb za účast na výstavách a veletrzích organizovaných STB. Stejně tak je program zaměřen na udržení pracovních míst a zvýšení kvalifikace pracovníků v cestovním ruchu pomocí speciálních programů. Velice silná je i podpora kvality a konkurenceschopnosti singapurského cestovního ruchu. Zcela ojedinělý je program zaměřený na rezidenty, kteří by se měli stát „velvyslanci cestovního ruchu“ ve smyslu využívání služeb cestovního ruchu (např. stravování v hotelích) i k podpoře návštěv jejich příbuzných a známých žijících mimo Singapur. Veškeré aktivity v rámci programu BOOST stojí na partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Program Světové organizace cestovního ruchu UNWTO Mezinárodní organizace cestovního ruchu UNWTO považuje cestovní ruch za vysoce rezistentní odvětví, které může

Seznam zdrojů [1] ČSÚ: Satelitní účet. In: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/tabulky_satelitniho_uctu_cestovniho_ruchu [2] Filipová, H., Němec, P.: Z nejhoršího jsme uvnitř. In: Ekonom č. 5/2009, s. 24 – 29 [3] Global Green New Deal – Environmentally-Focused Investment Historic Opportunity for 21st Century Prosperity and Job Generation. 22. 10. 2008. In: http://www.unep.org/Documents.Multilingual/Default.asp?DocumentID=548&ArticleID=5957&l=en [4] http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/tabulky_satelitniho_uctu_cestovniho_ruchu [5] http://www.unep.org/Documents.Multilingual/Default.asp?DocumentID=548& ArticleID=5957&l=en [6] Kohout, P.: Recese roku 2009 a jak jí čelit. 29. 12. 2009. In: http://www.lidovky.cz/recese-roku-2009-ajak-ji-celit-dp2-/ln_nazory.asp?c=A081229_091744_ ln_nazory_mel

10 I

přispět k eliminaci chudoby, udržitelnému rozvoji a programu nazvanému The Green New Deal. UNWTO vyhlásila svůj „program“ řešení krize soustředěný na tři oblasti13): 1. podpora sektoru cestovního ruchu založením výboru TRC (Tourism Resilience Committee) v lednu 2009 s cílem posílit tok informací a výměnu informací o nejlepších praktikách, 2. obhajoba priorit cestovního ruchu v rámci přijímaných opatření na obecné ekonomické úrovni, 3. podpora cestovního ruchu v novém programu The Green Economy jako sektoru založenému na rozumném růstu, infrastruktuře a z hlediska spotřeby energie „čistých“ pracovních místech. Ze zaměření programu i z titulu UNWTO jako mezivládní organizace je zřejmé, že se nejedná o příliš konkrétní cíle, je tedy otázkou, zda a jak může uvedený program přispět k zásadnímu řešení očekávaného propadu mezinárodního cestovního ruchu.

podpořen Německem, Norskem a Evropskou komisí. Nová zelená ekonomika by se měla stát nástrojem udržitelného růstu a vrátit svět na cestu prosperity14). Podle projektu The Green New Deal by měl být rozvoj v 21. století založen na udržitelném využití světového přírodního kapitálu a čistých technologií na rozdíl od 20. století, kdy byl rozvoj podmíněn zejména kapitálem finančním. Předpokládá se, že současná hodnota trhu environmentálního zboží a služeb se pohybuje na úrovni 1,3 bil. USD a v dalších dvanácti letech by se měla zdvojnásobit. Spojení šetrného využití přírodních zdrojů a udržitelného rozvoje cestovního ruchu dává jistě smysl.15) Poněkud v rozporu s výše uvedeným návrhem řešení globálních ekonomických problémů se mohou jevit dílčí opatření s krátkodobým účinkem prováděná jednotlivými vládami, jak je uvedeno v tabulce 6 na příkladu hlavních zdrojových trhů mezinárodního cestovního ruchu.

Program OSN The Green New Deal

4. Recept na ekonomickou recesi po česku

Za pozitivní lze považovat orientaci na projekt The Green New Deal. Uvedený ambiciózní projekt vznikl na podzim 2008 jako reakce na finanční krizi a černé vyhlídky pro rok 2009 ve spolupráci mezi Organizací spojených národů a ekonomickými odborníky. Plán v sobě spojuje řešení finanční krize společně s řešením chudoby, environmentálních katastrof a dalších problémů. Program je založen na předpokladu, že svět je zmítán ne jednou finanční, ale dalšími dvěma propojenými krizemi, a sice krizí potravinovou a palivovou. Program byl

Pokud chceme hledat recept na problémy cestovního ruchu v České republice, musíme se ptát, zda má být podpora orientována na export služeb cestovního ruchu, jejich import nebo domácí cestovní ruch. Obvykle se podpora soustředí na oblast exportu (incoming) a domácího cestovního ruchu. Podpora incomingu je v zásadě záležitostí záchranných opatření na hlavních zdrojových trzích České republiky (Německo, Velká Británie, Itálie, USA, Rusko, Slovensko, Polsko a další). Podpora domácího cestovního ruchu (a případně outgoingu)

[7] Lean, G.: A ‚Green New Deal‘ can save the world‘s economy, says UN. 12. 10. 2008. In: http://www. independent.co.uk/environment/green-living/a-green-new-deal-can-save-the-worlds-economy-saysun-958696.html [8] Ministři a NERV posvětili návrhy na řešení krize v Česku. 15. 2. 2009. In: http://www.novinky.cz/ clanek/161449-ministri-a-nerv-posvetili-navrhy-nareseni-krize-v-cesku.html [9] MMF: World Economic Outlook – October 2008: Financial Stress, Downturns, and Recoveries. In: http://www. imf.org/external/pubs/ft/weo/2008/02/pdf/text.pdf [10] MMF: World Economic Outlook Update. January 28, 2009. In: http://www.imf.org/external/pubs/ft/ weo/2009/update/01/pdf/0109.pdf [11] Němec, P.: Stíny sociálních nepokojů. In: Ekonom č. 5/ 2009, s. 38 – 39 [12] Singapore Tourism Board launches the S$90M

[13] [14] [15]

[16] [17] [18]

BOOST. 14. 2. 2009. In: http://www.4hoteliers. com/4hots_nshw.php?mwi=5531 Tourism Economics: The Financial Crisis and Implications for European Tourism. 2008. UNWTO: http://unwto.org/facts/menu.html UNWTO: International Tourism Challenged by Deteriorating World Economy. 27 January 2009. In: http://www.unwto.org/media/news/en/press_det. php?id=3481&idioma=E UNWTO: Tourism Highlights 2008. In: http://www. unwto.org/facts/eng/pdf/highlights/UNWTO_Highlights08_en_HR.pdf UNWTO: UNWTO World Tourism Barometer. Vol. 7, No. 1, Jan. 2009 WTTC: The 2008 Travel & Tourism Economic Research – World. In:http://www.wttc.org/bin/pdf/original_ pdf_file/exec_summary_final.pdf



2.9.2009 17:59:50

Téma znamená podporu domácí spotřeby. Spotřeba v incomingu představovala v roce 2007 129 mld. CZK, v domácím cestovním ruchu 105 mld. CZK a v outgoingu 81 mld. CZK16). Návrh opatření k řešení ekonomické recese z dílny skupiny Národní ekonomické rady vlády (NERV) zahrnuje šest základních oblastí17): 1. Podpora podnikání a soukromých investic – motivovat zárukami banky, aby půjčovaly podnikům, zrychlit odpisy v 1. a 2. skupině, snížit zálohy na daně z příjmu firem i živnostníků a další. 2. Podpora zaměstnanosti a dopravní obslužnosti – zavést slevu na sociálním pojištění, podporovat dopravu v regionech, získat prostředky z fondů EU na podporu regionů. 3. Podpora exportu, obnova a posílení úvěrových linek – kapitálově posílit státní banky (exportní banku, záruční a rozvojovou banku a EGAP a další). 4. Podpora restrukturalizace a insolvenčních procesů – garantovat půjčky podnikům v reorganizaci, zjednodušit pravidla pro oddlužení a další. 5. Zrychlit výdaje do zateplování veřejných budov a panelových domů, energetických úspor domácností, oprav silnic a dopravních staveb. 6. Podpora školství a vzdělávání. Jednotlivá opatření mají za cíl zlevnění práce, rozvoj podnikatelských aktivit, exportu, a to opatřením na podporu zaměstnanosti a posílení poptávky, dále pak i investice, například do výzkumu a vzdělání nebo infrastruktury s ohledem na regionální rozvoj. Zprostředkovaně se mohou uvedená opatření odrazit na rozvoji příjezdového i domácího cestovního ruchu. Česká republika nemá a pravděpodobně ani nezamýšlí speciální krizový scénář pro rozvoj cestovního ruchu. Opatření by měla být zahrnuta do Národního krizového plánu.

5. Shrnutí Na základě historického vývoje mezinárodního cestovního ruchu lze označit cestovní ruch za rezistentní odvětví, avšak s odlišnostmi v regionech i formách a typech cestovního

Tabulka 4: HLAVNÍ ZDROJOVÉ TRHY MEZINÁRODNÍHO TURIZMU Výdaje na mez. Výhled meziroč- Výhled meziročPodíl na trhu Populace cestovní ruch ního vývoje HDP ního vývoje HDP 2007* (%) (mil.) 2010 (WEO) 2007* (mld. USD) 2009 (WEO) SVĚT 856,0 100,0% 6Ê586 0,5% 3,0% Německo 82,9 9,7% 82 -2,5% 0,1% USA 76,2 8,9% 302 -1,6% 1,6% Velká Británie 72,3 8,4% 61 -2,8% 0,2% Francie 36,7 4,3% 62 -1,9% 0,7% Čína 29,8 3,5% 1Ê321 6,7% 8,0% Itálie 27,3 3,2% 128 -2,1% -0,1% Japonsko 26,5 3,1% 59 -2,6% 0,6% Kanada 24,8 2,9% 33 -1,2% 1,6% Rusko 22,3 2,6% 142 -0,7% 1,3% Korea 20,9 2,4% 48 -4,0% 4,2%

Pořadí TRH

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Zdroj: UNWTO, IMF (World Economic Outlook 28/01/2009) a vlastní propočty

Tabulka 5: TOP DESTINACE 2007* TOP DESTINACE 2007* podle počtu PŘÍJEZDY podíl % mezinárodních (mil.) příjezdů SVĚT 903,0 100,0% 1. Francie (TF) 81,9 9,1% 2. Španělsko (TF) 59,2 6,6% 3. USA (TF) 56,0 6,2% 4. Čína (TF) 54,7 6,1% 5. Itálie (TF) 43,7 4,8% 6. Velká Británie (TF) 30,7 3,4% 7. Německo (TCE) 24,4 2,7% 8. Ukrajina (TF) 23,1 2,6% 9. Turecko (TF) 22,2 2,5% 10. Mexiko (TF) 21,4 2,4%

TOP DESTINACE % 2007* podle změna mezinárodních 07*/06 příjmů 6,6% SVĚT 3,8% 1. USA 1,7% 2. Španělsko 9,8% 3. Francie 9,6% 4. Itálie 6,3% 5. Čína 0,1% 6. Velká Británie 3,9% 7. Německo 22,1% 8. Austrálie 17,6% 9. Rakousko 0,3% 10. Turecko

PŘÍJMY % změna (mld. podíl % (lokální měny, USD) běžné ceny) 856,0 96,7 57,8 54,2 42,7 41,9 37,6 36 22,2 18,9 18,5

100,0% 11,3% 6,8% 6,3% 5,0% 4,9% 4,4% 4,2% 2,6% 2,2% 2,2%

9,1% 12,8% 3,6% 7,2% 2,5% 23,5% 2,7% 0,6% 12,2% 4,0% 9,7% Zdroj: UNWTO

ruchu. V období ekonomických problémů je třeba rozlišit vliv ekonomické situace (HDP, zaměstnanost) na rozvoj a situaci v mezinárodním cestovním ruchu od vlivu cestovního ruchu na ekonomickou situaci. Pro současnou situaci je možné hledat příměr v začátku 80. let, kdy došlo nejen k poklesu mezinárodních příjezdů i příjmů z ekonomických důvodů a kdy trvalo oživení mezinárodního cestovního ruchu pomaleji než např. při poklesu 2001 či 2003. Turbulentní rok 2008 znamenal sice ještě nárůst mezinárodních příjezdů ve výši 2 %, avšak pro rok 2009 se předpokládá pokles až 2 %. Největší obavy z vývoje mezinárodních příjezdů panují v sektoru dopravy a v sektoru ubytovacích a stravovacích služeb. Z regionálního pohledu se počítá s poklesem v regionu Evropa a zřejmě v regionu Ameriky. Dopady a reakce na hospodářskou recesi a následné

problémy v cestovním ruchu se liší, a to nejen mezi zeměmi, ale i v rámci jednotlivých ekonomik. Při pohledu na deset hlavních zdrojových trhů mezinárodního cestovního ruchu je v roce 2009 pro devět z nich (kromě Číny) prognózován pokles HDP. Další vývoj mezinárodních příjezdů a příjmů závisí tedy primárně na opatřeních uvnitř uvedených zdrojových 7)

8) 9)

10)

11)

12)

13)

Kohout, P.: Recese roku 2009 a jak jí čelit. In: http://www.lidovky.cz/recese-roku2009-a-jak-ji-celit-dp2-/ln_nazory. asp?c=A081229_091744_ln_nazory_mel tamtéž MMF: World Economic Outlook Update. January 28, 2009. In: http://www. imf.org/external/pubs/ft/weo/2009/ update/01/pdf/0109.pdf MMF: World Economic Outlook – October 2008: Financial Stress, Downturns, and Recoveries. In: http:// www.imf.org/external/pubs/ft/ weo/2008/02/pdf/text.pdf Němec, P.: Stíny sociálních nepokojů. In: Ekonom č. 5/ 2009, s. 38 – 39 Singapore Tourism Board launches the S$90M BOOST. 14. 2. 2009. In: http:// www.4hoteliers.com/4hots_nshw. php?mwi=5531 UNWTO: International Tourism Challenged by Deteriorating World Economy. 27. 1. 2009. In: http://www.

trhů. Vedle ekonomických problémů přináší ekonomická recese a její řešení rizika politická a sociální. Návrhy a opatření k řešení negativních dopadů ekonomické recese jsou dnes v zásadě trojího druhu. Za prvé se jedná o dílčí řešení na úrovni národních ekonomik, jejichž hlavním rizikem může být přerůstání v protekcionistická opatření

14)

15)

16)

17)

unwto.org/media/news/en/press_det. php?id=3481&idioma=E Lean, G.: A ‚Green New Deal‘ can save the world‘s economy, says UN. 12. 10. 2008. In: http://www.independent. co.uk/environment/green-living/agreen-new-deal-can-save-the-worldseconomy-says-un-958696.html „Global Green New Deal“ – Environmentally-Focused Investment Historic Opportunity for 21st Century Prosperity and Job Generation. 22. 10. 2008. In: http://www.unep.org/Documents. Multilingual/Default.asp?DocumentID=548&ArticleID=5957&l=en http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ tabulky_satelitniho_uctu_cestovniho_ruchu Ministři a NERV posvětili návrhy na řešení krize v Česku. 15. 2. 2009. In: http://www.novinky.cz/clanek/161449-ministri-a-nerv-posvetilinavrhy-na-reseni-krize-v-cesku.html



I 11 2.9.2009 17:59:50

Téma Tabulka 6: PROTIKRIZOVÁ OPATŘENÍ V HLAVNÍCH ZDROJOVÝCH TRZÍCH

prohlubující recesi tak, jako tomu bylo v 30. letech 20. století. Za druhé, snaha řešit problémy na mezinárodní úrovni tak, jak je např. předmětem programu The Green New Deal (OSN), jehož hlavním problémem je připravenost národních vlád k jeho přijetí a jistě i určitá dávka idealismu. Za třetí, opatření specializovaná přímo na podporu cestovního ruchu (incoming a domácí cestovní ruch), např. program Building On Opportunities to Strengthen Tourism Singapurské turistické organizace. Ať již se jedná o programy či prognózy, obojí je hra s nejistým výsledkem. Programy selhávají a prognózy se podobají rituálnímu přivolávání deště přesně podle hesla „nebude-li pršet, nezmoknem“. Na hodnocení přiměřenosti jednotlivých kroků ať v zahraničí nebo v České republice je přece jen příliš brzy. Monika Palatková

Pořadí TRH

SITUACE

OPATŘENÍ

1

Německo nejhlubší propad od konce 2. světové války

2

USA

3

Velká Británie

4

Francie

5

Čína

konjunkturní program ve výši 82 mld. EUR na pomoc domácnostem, snížení zdravotního pojištění, „šrotovné“, rekapitalizace bank (470 mld. EUR) 825 mld. USD na zachování pracovních míst, zasažení bank a automobilek, úvěry pro automobilky, daňové dobropisy pro nárůst nezaměstnanosti nejrodiny po 75 USD vyšší za posledních 35 let výkup špatných úvěrů a rekapitalizace bank nejhlubší recese od nástupu Margaret Thatcherové (1980), za 140 mil. GBP, podpora malých a středních firem, snížení základní úrokové sazby na nárůst nezaměstnanosti 1,5 %, snížení DPH ze 17,5 % na 15 % propad produkce automobilo- konjunkturní program za 26 mld. USD, výstavvého průmyslu, hrozba největší ba domů a železnic, šrotovné, jednorázová poválečné recese, nárůst neza- sociální podpora městnanosti až k 10 % 20 mil. nezaměstnaných, konjunkturní program ve výši 460 mld. EUR krachy firem, i přes problémy na výstavbu infrastruktury a sociálních sítí, zatím růst ekonomiky usnadnění půjček pro firmy, snížení úrokových sazeb, regionální politika

Zdroj: Filipová, H., Němec, P.: Z nejhoršího jsme uvnitř. In: Ekonom č. 5/2009, s. 24 – 29

Je ta destinace bezpečná? AUTOR SE V ČLÁNKU ZABÝVÁ RELATIVITOU POJMU BEZPEČNOST DESTINACE Z HLEDISKA TURISTY. UKAZUJE, ŽE GLOBÁLNÍ HROZBY SE PROMÍTAJÍ DO LOKÁLNÍCH RIZIK. VNÍMÁNÍ A HODNOCENÍ RIZIKA JE VYSOCE INDIVIDUÁLNÍ ZÁLEŽITOSTÍ. VÝRAZNĚ SE NA NĚM PODÍLÍ NEVYVÁŽENÁ STRUKTURA INFORMACÍ VE SDĚLOVACÍCH PROSTŘEDCÍCH A ŠIROCE AKCEPTOVANÝ MEDIÁLNÍ OBRAZ DESTINACE. Globální cestování… Není sporu o tom, že mezinárodní cestovní ruch je jedním z výrazných příkladů globalizace. Počty turistů rok od

12 I

roku rostou. Statistické nárůsty světového cestování nedokázala zastavit ani ropná krize 70. let nebo terorismus 11. září. Ani nynější ekonomická krize

cestovní ruch nepodlomí, nanejvýš jeho vzestup na nějakou dobu přibrzdí. Z hlediska regionů nebo jednotlivých zemí ovšem může docházet, a také dochází,

i k mnohaletým poklesům v počtu přijíždějících turistů. Příčinou jsou například změny politického kurzu konkrétní země, špatná pověst země kvůli přebujelé byrokracii, kriminalitě, korupci nebo náboženskému fanatismu, anebo třeba nevyhovující infrastruktura turistických služeb, postižená dlouhodobým nezájmem investorů, malou podporou státu nebo přírodními katastrofami.



2.9.2009 17:59:50

Téma …a globální nebezpečí Turista, tedy člověk turistický (Homo turisticus), který uvažuje o cestě do určité destinace, je dnes více než v minulosti při plánování cest ovlivňován hlediskem bezpečnosti. Svět kolem nás je jaksi čím dál nebezpečnější. Světová populace roste, zápas o zdroje pitné vody, potraviny a suroviny všeho druhu se přiostřuje. Rozevírají se nůžky mezi ekonomickou úrovní různých zemí i jejich obyvateli, například severní a jižní polokoulí, a to vyvolává různá pnutí. Trhy a zájmy jednotlivých zemí jsou silně provázané, lokální problémy snadno přerůstají v mezinárodní. Vyvíjejí se čím dál dokonalejší zbraně a roste obchod s nimi. Také terorismus a organizovaný zločin jsou bohužel na čele globalizačních trendů. Dopravní prostředky jsou rychlejší, jejich provoz houstne a úměrně tomu narůstá i počet obětí dopravních havárií, navzdory stále účinnějším bezpečnostním opatřením. Svět se plní odpadky i odpady. Lékařství doznává vynikajících pokroků, ale jeho výsledky jsou ve větším měřítku výrazně tlumeny zdravotními dopady chemizace prostředí a potravin, hektického životního stylu, chudobou nebo špatnou distribucí léků i lékařské péče. A nakonec se zdá, že také příroda svými častějšími extrémními projevy dává najevo, že lidstvo se na naší planetě nechová jako nejrozumnější hospodář.

Zprávy a úvahy o civilizačních hrozbách čteme denně. Turista ale nemůže nikdy dost přesně odhadnout, kdy a v jaké podobě se s těmito hrozbami na cestách setká tváří v tvář právě on. Globální hrozby se totiž v tisíci podobách promítají do lokálních problémů jako je chudoba, kriminalita nebo špatná hygiena. Svět a zejména některé jeho oblasti se tedy pro návštěvníky stávají nebezpečnějšími. Vnímání rizik je dnes více než dříve umocněno faktem, že o nich máme více informací. Zpravodajské televizní kanály a internet zprostředkovávají příval informací z celého světa, především těch, které mají

nádech výjimečnosti. Senzace, havárie a katastrofy už nejsou doménou jen bulvárních médií. A přes to, přes všechny negativní trendy, které jsem černě vymaloval v minulých řádcích, se cestuje čím dál víc.

Individuální vnímání rizik Jak tedy turista vnímá míru bezpečnosti nebo nebezpečnosti vysněného cestovatelského cíle? Vytváří si představu o své destinaci prostřednictvím informací, které získá z médií, od známých a přátel, na veřejných prezentacích jako jsou cestovatelské festivaly nebo veletrhy cestovního ruchu a podobně. Tyto informace si každý individuálně prolne

se svými osobními zkušenostmi, výchovou, vnímavostí, zájmy, vzděláním, vlastní schopností racionálně uvažovat a hodnotit, dedukovat, analyzovat. Ve vědomí cestovatele pak vzniká unikátní a velmi osobní vztah k oné destinaci s řadou motivujících nebo demotivujících faktorů. Role bezpečnostního hlediska je v takové směsi názorů a pocitů velmi zásadní. Cestovatel se pak podle svého nejlepšího mínění odhodlává k vycestování, někdy slevuje ze svých původních představ, například místo individuální turistiky volí zájezd s cestovní kanceláří, případně odkládá cestu na pozdější dobu v budoucnu anebo myšlenku na cestu do této destinace zavrhuje zcela. Samozřejmě záleží na tom, jaký má mít zahraniční cesta program. Pobyt v oploceném rekreačním letovisku na pláži nebo pětihvězdičkovém kongresovém hotelu nese s sebou jiná bezpečnostní rizika než několikatýdenní autonomní cestování do odlehlých oblastí regionu.

Mediální obraz destinace Veřejně dostupné informace hrají ve vnímání bezpečnosti destinace často klíčovou roli a mnoho turistů, často z lenosti nebo neschopnosti promýšlet souvislosti získaných faktů, se připojuje k většinovému mínění. Uvědomme si však, jak je struktura běžného zpravodajství deformovaná. Ruku na srdce, Cestování včera a dnes


I 13 2.9.2009 17:59:52

Téma od hranic s Irákem o mě vůbec nikdo nejevil zájem, nikdo mě nekontroloval a neomezoval v pohybu.

kdy jsme slyšeli nebo četli nějakou (jakoukoliv!) informaci například o Hondurasu? Ovšem, je to malá země. Asi jako naše republika. Tak si místo Hondurasu vezměme do zorného úhlu velikou Indii se šestinou obyvatel naší planety. Pozitivních zpráv z indického subkontinentu se publikuje málo. Dobrých 80 % informací z této země v českých médiích se týká železničních neštěstí, kašmírských separatistů nebo velkých sesuvů půdy při monzunu. Přitom v Indii každoročně zemře mnohem více osob, dospělých i dětí, v houstnoucím silničním a pouličním provozu. Ale z mediální praxe je známo, že jeden pád letadla je atraktivnější než sto smrtelných dopravních nehod. I po nedávných teroristických útocích v Bombaji je však Indie stále považována za destinaci bezpečnou a čeští turisté do ní dál rádi jezdí. Když mluvíme o sdělovacích prostředcích, je třeba zmínit

Část turistů popřává více sluchu zprávám od cestovatelů, kteří danou destinaci navštívili. Doporučením ze strany příbuzných, přátel, kolegů v zaměstnání, delegátů cestovních kanceláří nebo zkušených cestovatelů přikládáme velkou váhu. Svědectví takových osob je samozřejmě autentické, nevyhne se však individuálnímu nazírání a často přehánění v popisu a generalizaci jednotlivých prožitků a jevů. Malý příklad: dejme tomu, že jsem Angličan a chtěl bych navštívit Prahu. Můj přítel, který během svého pobytu v Praze zažil nepříjemné extempore s taxikářem, několikrát měl incident s nepoctivými číšníky a nakonec byl okraden gangem kapsářů na Václavském náměstí,

fakt, že možná nejhorší mediální obraz má nyní u nás „na Západě“ Írán. Nutno podotknout, že v médiích některých islámských zemí mají skoro stejně špatný mediální obraz USA. Paradoxně je přitom Írán zemí, která kromě příjemného obyvatelstva disponuje kvalitní dopravní infrastrukturou a vynikajícími historickými památkami, které si lze prohlédnout v klidu, bez davu turistických skupin v patách. Když jsem před několika měsíci cestoval nížinnou oblastí na jihozápadě Íránu, starověkou oblastí Elam, s vykopávkami starověkých Súz a rekonstruovaným zikkuratem Čoqa Zambíl, ve vzdálenosti 50 kilometrů

mi popisuje své zkušenosti. Budu pak považovat Prahu za bezpečnou destinaci? Ať už zvažujeme jakékoli zdroje informací o konkrétní turistické destinaci, tištěné turistické průvodce nebo oficiální doporučení ministerstva zahraničních věcí nevyjímaje, vždy je velmi podstatné, jak je informace stará. Časy se mění a v politicky nebo ekonomicky turbulentních dobách se situace může měnit během několika dnů. Proto je třeba, aby turista v době svých vrcholících příprav na cestu velmi intenzivně vyhledával jakoukoli zmínku o své destinaci. Dá se říci, že

14 I

Žádné zprávy = dobré zprávy

v této fázi přípravy na cestu je dobrým znamením absence jakýchkoli nových zpráv z destinace. Naopak zprávy o akcích separatistických skupin, útocích na cizince s rasistickým podtextem nebo únosech turistů určitě nejsou nejlepší pozvánkou k cestě.

Lokální nebezpečí Na druhé straně je nutno vidět snahu řady států, provincií a měst i velmi chudých zemí, které nutně potřebují příjmy z incomingu, zavádět různá opatření k ochraně turistů. Je zřizována turistická policie, jsou hlídány veřejné pláže, které prosluly aktivitou gangů zlodějů (jako slavná pláž Copacabana v Riu), posilovány hlídky na nádražích a rušných místech center měst, provozovány telefonní linky tísňového volání pro cizince, s kolonami turistických autobusů jezdí ozbrojené eskorty (v Egyptě) atd. Záleží samozřejmě případ od případu, jak jsou tato opatření účinná a zda vůbec dokážou překročit rámec legislativy a byrokracie. Avšak alespoň v některých zemích a oblastech dokáže tlak státního aparátu a ozbrojených složek vytlačit násilnou kriminalitu mimo oblast cestovního ruchu – turisté pak jsou „pouze“ okrádáni, ale nedochází k jejich fyzické likvidaci, protože tím by místní pachatelé na sebe přitáhli příliš velkou pozornost policie. Samostatnou kapitolu tvoří nebezpečí při pohybu v terénu a přírodě, rizika spojená se špatnou kvalitou vody a potravin a infekčními chorobami.

Bída a válka nevadí Existuje vcelku pravdivé tvrzení o tom, že čím chudší je konkrétní země, tím srdečnější a otevřenější jsou její

obyvatelé. Druhou stranou této mince je fakt, že v takové zemi je každý turista, i „baťůžkář“, pro místní drobné kriminálníky symbolem bohatství a výzvou k akci. Mezi nebezpečné země se v tomto ohledu řadí téměř všechny státy Latinské Ameriky a subsaharské Afriky. Zvýšené riziko panuje v oblastech, kde je koncentrace turistů tak vysoká, že uživí profesionální gangy kapsářů a zlodějů (např. peruánské Cuzco). Zdálo by se logické, že rozumný turista nebude vyhledávat destinaci, v níž probíhá občanská válka, partyzánské boje a ozbrojené operace všeho druhu. Tyto oblasti jakoby měly patřit jen cizincům z řad vojenských misí, válečným zpravodajům a humanitárním organizacím. Pokud je však konflikt dobře lokalizován anebo existuje nepsaná dohoda, že turisté nejsou do konfliktu zatahováni, cestovní ruch ruchá vesele dál. Příkladem poslouží Peru v době aktivit protivládní Světlé stezky (Sendero luminoso) v oblasti Ayacucho, Nepál s maoistickými skupinami ovládajícími některá údolí nebo Srí Lanka se separatistickými Tamilskými tygry na severu ostrova. A pokud hledáme česká „specifika“? Vzpomeňme na to, jak si čeští turisté v 90. letech užívali dalmatských pláží v době, kdy se nějakých 120 km od pobřeží vraždili lidé v bosenské válce. Vnímání a hodnocení rizika je velmi subjektivní záležitostí. Pro někoho je pohyb na dálnici D1 větším rizikem než noční Harlem, pro jiného je vhodnou destinací dnešní Irák, dřív než se do něj vrátí organizovaný cestovní ruch. Pro všechny turisty ale bez rozdílu platí: bezpečnou cestu a šťastný návrat! Aleš Krejčí



2.9.2009 17:59:55

á , novinářsk h le s í č m lé u 29 letec li v min Jak jsme psa dla Jana Nerudu již ve h e c činnost přiv orické památky v jiný tívil š iﬆ k zájmu o h ivot tamějších lidí. Nav est c ž zemích a o y a Cařihrad. Ze všech k Paříž, Benát pisné fejetony. o vznikly cest

Čeští umělci na cestách

JAN AN NERUDA JAKO FEJETONISTA JE OVŠEM ZNÁMÝ KAŽDÉMU ŠKOLÁKOVI, JAN NERUDA CESTOVATEL JE UŽ ZNÁMÝ MÉNĚ, I KDYŽ DO ŘADY FEJETONŮ VLOŽIL I SVÉ ZKUŠENOSTI Z CEST.

Jan Neruda – fejetonista na cestách (2) Jeruzalém byl další zastávkou na cestě na Blízký Východ. Zdejší pobyt přinesl mnoho podnětů pro přemýšlení a porovnání představ s realitou, snad více než tomu bylo za cařihradské zastávky. Rozpolcený dojem je vyjádřen již na začátku, kdy po citátu: „Stály nohy naše v síních tvých, Jeruzaléme!“ doplňuje Neruda: „A prchaly nohy naše, jak prchají od staroby, ale srdci se nechtělo v dál, jako se nechce od elegie.“ Město představovalo Nerudovi řadu kontrastů, byly tu poetické vzpomínky na jeho někdejší dětské vnímání biblických příběhů a pašijí, bylo tu místo klíčových okamžiků vývoje lidstva, byla tu realita každodennosti, ale v každém případě „…zůstane Jeruzalém předním poutním místem lidstva.“ Oba cestovatelé chtěli spatřit Jeruzalém v celistvosti, a protože malířské výtvory je neuspokojovaly, vydali se s doprovodem na koních a, jak ve fejetonu čteme, trasa výstupu od sáronské planiny vyžadovala sedmi až osmihodinový výstup. Naskytl se pak pohled na město, který připomínal, že války i přírodní katastrofy od biblických dob změnily zásadně jeho tvářnost. „Jen Sion, Olivet Josafat a Haram (předměstí starého chrámu) jsou jisty, vše ostatní nejisto. Golgota s božím hrobem už docela pouhá bájka,“ zapsal si Neruda. Jízda na koni

nebyla pro evropského cestovatele při cařihradském pobytu výjimečná, Neruda si stěžuje na velké dlaždice, které prokluzovaly pod kopyty koní ve městě, ale poznamenává, že jít pěšky se prostě nesluší. Ani noční vycházky nepřipadaly v úvahu, v neosvětlených ulicích byl chodec povinen nést si lucernu. Směsici jazyků bylo možno v Jeruzalémě slyšet vždy, kromě místního obyvatelstva tu bylo nepřetržitě množství poutníků, vždyť s místem je spojeno mimořádně každé ze tří světových monoteistických náboženství. Křesťansky zaměřeným čtenářům Národních listů Neruda píše: „Jeruzalém je samá relikvie, pobožný poutník ani neví, kde víc a kde nejvíce se rozechvívat. Jsem dosti zlomyslný, abych těm zbožným, kteří do Jeruzaléma sami nemohou, podal zde tak nějaký seznam, sebranou smetanu na laskominu. Ať se trápí!“ Následuje výčet významných křesťanských památek, jak je dnes nalezneme v průvodcích cestovních kanceláří a Neruda ještě zakončí výzvou: „– a šněrujte si uzlík!“ Rozmanitost dojmů ilustruje také setkání s „tetovatelem“, jak je nazván evropsky oděný muž, který nabízí své služby. Spočívají v tom, že „vpaluje poutníkům do prsou a na ruce červené známky, že byli v Palestině“. Aby vzbudil více důvěry, vykazoval

se dotyčný řadou listů, které potvrzovaly spokojenost s jeho službami. Jeruzalémský pobyt vyvolával v Nerudovi řadu otázek, mezi nimiž prvořadou byla, které ze tří světových náboženství – judaismus, křesťanství nebo islám – Jeruzalém dobude. Odpověď nenacházel, u vyznavačů každého z těchto tří náboženství viděl příliš mnoho slabosti nebo vnitřní nejednotnosti. A tak zakončeme navštívení Jeruzaléma s nerudovsky typickým vylíčením závěru dne, kdy si obyvatelé nakrátko vyšli za joppskou bránu, aby se nadýchali chladnoucího vzduchu, ale ten také signalizuje blížící se noc. Je třeba rychle se vrátit do bezpečí za zavřenými branami a pak už jen ticho, nepříliš rušené voláním ponocných. Ale pak se zase připomene, že jsme v Jeruzalémě. O půlnoci svolává muezín muslimy, aby se pomodlili, za čtyři hodiny potom se rozezní křesťanský zvonek na ranní mši. „Již jsme viděli mnoho, velmi mnoho krajů až uchvacujících… přece jsme netušili dojmu, jaký se nás zmocňuje zde!“ To „zde“ byla Káhira. Ale přes toto u Nerudy nezvykle obdivné zahájení zápisů, jimiž přiblížil pobyt v Egyptě, nenásledují idylické obrázky. Je to opět pestrá mozaika složená z pozorování současnosti v kontextu s evokací mnoha historických

událostí, které se přímo nabízejí. Ale humanitně vzdělaný čtenář musel v této lokalitě očekávat, že nadšených slov se dostane i tomu, proč se do Egypta jezdilo (i jezdí). Pyramidy. Ani Neruda s Kittlem si je nenechali ujít. Po dobře upravené cestě se do Gízy opravdu vydali, ale trochu jinak než je dnes obvyklé. Vyzbrojeni ručnicí a revolvery vyjížděli s průvodcem ve voze hodinu po půlnoci a po cestě je vzdor tomuto vybavení nic tajemného nepotkalo. Vzdělaný čtenář Nerudova fejetonu se konečně dostal k odstavci, jehož první slova zní: „Skutečně velkolepý dojem!“ Ale následuje studená sprcha slov: „…jaká to obrovská pitomost, jaká zázračná kupa bezmyšlenkovitosti, jaký to do nebe trčící, blbě do vůkolí pohlížející pomník královské svévole!“ Nelibost pisatele se ještě Cestování včera a dnes


I 15 2.9.2009 17:59:58

Čeští umělci na cestách znásobila při prohlídce nitra pyramidy, kdy bylo nutno pohybovat se smykem, trpět stálým nebezpečím zřícení a být odkázán na pomoc. „Několik Arabů leze napřed se svícemi, jeden tě táhne, druhý strká – krev se vaří, tepny buší, dechu ubývá – konečně po dvaceti minutách jsme nahoře a Arabové řvou ‚Výborně‘ ve všech jazycích moderních cestovatelů.“ Nerudu popuzuje bezmezná dřina čtyř set tisíc lidí, kteří se tu trápili, aby bylo vytvořeno toto dílo. Teprve sfinga, v textu ještě zvaná „světoznámý sfinx“ smiřuje rozhořčeného cestovatele svou vznešeností, protože postupně si uvědomuje, jak zdánlivá strnulost a neforemnost jejích tvarů přináší „znenáhla uchvacující výraz neskonalého klidu a přímo nebeského míru… a působí opravdovostí svou.“ Po dobré čerstvé kávě se vůz s cestovateli vrací zpět, a když už mají s sebou ty zbraně, chtějí si vystřelit. Po několika zastávkách se nabízí úlovek v podobě klidně sedícího velkého orla, ale průvodce tentokrát nezastaví. V blízkosti je totiž místokrálův harém a střelba v těchto místech by mohla být špatně vykládána. Loď převezla Nerudu s Kittlem na evropské pobřeží do Neapole, kde se ubytovali v časných ranních hodinách, aby si oddechli z cesty i zážitků, ale v hlučné Neapoli se moc odpočívat nedá. Prapodivný hluk vyláká ještě neodpočinutého Nerudu, aby zjistil, co se děje, ale brzy pochopil, že nic. Je to jen obyčejný – a hlučný – neapolský život. Město Neapol nepůsobilo na Nerudu architektonickou krásou, označuje je jako střízlivé a jednotvárné, ale zdůrazňuje, že neodlučitelnou součástí italského města je jeho okolí. A právě okolí Neapole je mimořádně působivé, ať už se v tom utvrzují cestovatelé vyjížďkou k bývalému kartuziánskému klášteru St. Elmo nebo výhledem na Vesuv, na moře a ostrov Capri. S najatými koni a vůdcem vydali se nejprve na Vesuv. Nebylo možno nevšimnout si „lehkomyslnosti neapolitánské“, s níž se tu opětně usazovali lidé v blízkosti obra a zase vysazovali vinice a zakládali domácnosti. Přes katastrofu Pompejí,

16 I

přes skutečnost několikerého výbuchu v devatenáctém století, vítězí ona lehkomyslnost. Při výstupu ke kráteru mění se postupně dojem, jímž sopka působí. „Z dálky vypadá jako podřimující stařec, jehož dýmka jižjiž dohořívá, od Resiny již jako mrzutý huňatý medvěd a nyní strmí nad námi jako nahá spálená lebka.“ V roce 1870 se tu ještě cestovatelé setkali s teplým proudem lávy, který připomínal výbuch, ke kterému došlo o dva roky dříve. „Kam oko dozří, jako by leželi všelijak svinutí obrovití hadi, jeden přes druhého.“ Cesta na koních skončila, dál bylo třeba jít pěšky, čeká je prudce stoupající a kluzký kužel, dým, těžko se dýchá a nic není vidět. „Moji nepřátelé ať tam lezou…“ zakončil Neruda popis cesty na Vesuv. Cesta na bárce ke Capri začala příznivěji „za bílého rána“ a přes připomínku ukrutností císaře Tiberia, který odtud vládl Římské říši, měl cestovatele čekat krásný den, spojený s návštěvou Modré jeskyně, kterou v první polovině 19. století uvedl ve známost německý malíř. K Nerudovi a Kittlovi se přidali ještě dva Rusové, a přestože Neruda označuje jeskyni jako světoznámou, jejích návštěvníků bylo ještě záviděníhodným způsobem málo. Byli omezeni dobou kolem jedenácté hodiny dopoledne, kdy je světelný efekt nejvýraznější, a klidným mořem, které umožnilo, aby se s bárkou doveslovalo k jeskyni. Tady ještě museli cestující přestoupit do menší loďky, usednout na její dno, sehnout hlavu a tak byli dopraveni do nitra jeskyně. Představení, které tu pak pro cestovatele bylo uspořádáno, zapůsobilo na ně silným dojmem, i když Neruda píše, že zpočátku nechápal, proč tam vlastně je, pak ale „architekt podzemních jeskyň“ uspořádal pro návštěvníky velkolepé představení. Hra světel na stěnách a ve vzduchu byla umocněna, když starý muž, který je doprovázel, skočil do vody: „Vystrčil teď hlavu nad povrch, hlava je modra, ostatní tělo stříbrné… kamkoli pohlédnem pod sebe, samé modravé stříbro.“ Být v Neapoli znamenalo navštívit kromě Vesuvu a Modré jeskyně také Pompeje. Tentokrát

se za půl hodiny dostali cestovatelé železnicí na malé nádraží, prošli sadem a poté, když zaplatili strážnému několik franků, vstoupili turniketem – do hrobu, jak píše Neruda, neboť má dojem, že nejde ulicemi, ale chodbami hrobu. Jediný srpnový den roku 79 stačil k tomu, aby veliké a bohaté město přestalo existovat. „Zde teprv rozumíme historii. Ne jen té titěrné lidské, nýbrž historii světové! Oné obryni zvané příroda, která dovede generaci sfouknout jako prášek lehýnký a města mžikem odhodit co rozbitý střep. Onomu obru, nazvanému čas, jenž zavěšen ve věčném nebi jako by obrovské kyvadlo houpne se sem, aby vzbudil tisíciletý život, a houpne se tam a vrhl tisíciletou smrt.“ V Pompejích nelze neuvažovat o pomíjivosti věcí, vztahů i citů a Neruda slova výše citovaná dotvrzuje nápisy, které se tu zachovaly od „Zde bydlí štěstí“, přes „Zdráv budiž, kdo mne volá k stolu svému“ až po „Blaze každému, kdo miluje“ nebo „Kdo mně svede děvče mé, toho nechť umoří láska v samotách pustých hor!“ Poslední zastávkou v Itálii bylo město Řím. Fejeton, který ji připomněl, nese název Římské elegie, ale místo truchlivého tónu, který je pro elegii typický, působí text velmi bojovně, když Neruda s mimořádnou ostrostí vylíčil setkání s městem, v němž jen krátce po jeho odjezdu byl papež Pius IX. prohlášen neomylným. Snad právě to ovlivnilo rozhořčenost, se kterou je podán obraz Říma na začátku sedmdesátých let 19. století. Textem se nese v havlíčkovském duchu ne odmítání náboženství, ale odmítání nepravostí církevních hodnostářů. Autor připomíná kostelík, který nese název Domine, quo vadis?, kde se zdržoval dle legendy sv. Petr a odkud s pomocí přátel uprchl před ukřižováním. Na cestě se mu zjevil Kristus a na Petrovu otázku, kam Ježíš kráčí, ten odpověděl, že se jde nechat znovu ukřižovat. Zahanbený sv. Petr se pak vrátil a podstoupil

krutý trest. Kdyby se nyní zjevil Kristus některému z „páteříků římských“, Neruda předpokládá, že by dotyčný odpověděl: „Opět ukřižovat? Ah, to musí bolet, nu ale, Vy ráčíte už tomu být zvyklejší.“ Na jiném místě čteme na adresu duchovenstva, že to byla původně vzdělanost, která povznesla kněžstvo, a to poskytovalo vládcům duchovní zbraně, ale ty už vypadly „z ruky ztučnělé a zlenivělé“. Protiklady zdají se Nerudovi rozhodujícím znakem Říma a týkají se všech oblastí života, proto je podle něj třeba při líčení zdejšího života pro úplnost vždy dodat „ale“. Jakoby jej celý Řím dráždil včetně „policejně předepsaného fíkového listu“, kterým jsou opatřeny antické sochy. Z povrchnosti usvědčuje i Římany, kteří sice hojně navštěvují kostely, ale na slaměných sesličkách „v nejmalebnějším nepořádku síla lidí, ale snídani svou přinesli si s sebou a přikusují ji k slovu božímu“. A tak při rozmluvě se svým spolucestujícím dospívá Neruda k přesvědčení, že Římané jsou jako děti, na jiném místě k tomu dodává „a páteři jsou jejich chůvy“. A pro zmírnění ještě trochu úsměvné a pro současnost neuvěřitelné sdělení nakonec: z fontány di Trevi bylo zvykem pověrčivých cizinců napít se, aby se do Říma zase vrátili. Literární historikové, kteří se věnovali Nerudovu dílu, shodovali se na tom, že se z cest vrátil obohacený. To je samozřejmé, protože cestování obohacuje. Kromě toho Nerudovy fejetony spojené s cestováním dokazují, že se na ně vydával připraven předchozím studiem především po stránce historické a geografické. V tom mají společné rysy s Čapkovými cestopisy, které vznikaly o přibližně půl století později. Množství kvalitních tištěných průvodců a pořadů věnovaných cestování dnes umožňuje každému, aby i on na svou cestu „za hranice všedních dnů“ vyjel připraven a díky tomu uvidí víc a pochopí víc. Jana Oliveriusová

Použitá literatura: Hora-Hořejš Petr, Toulky českou minulostí sv. 10, Via facti 2004 Janáčková Jaroslava, Stoletou alejí, Československý spisovatel, Praha 1985 Neruda Jan, Obrazy z ciziny, in souborné vydání díla, část V., Praha 1926 Neruda Jan, Básně, Československý spisovatel, Praha 1973 Novák Arne, Jan Neruda, spolek Mánes, Praha 1910 Citace z Obrazů z ciziny, Praha 1926



2.9.2009 18:00:00

Zajímavost

ČÍM VĚTŠÍ PSYCHICKÉ NÁROKY NA ČLOVĚKA KLADE MODERNÍ DOBA, A ZVLÁŠTĚ V OBDOBÍCH KRIZE A NEJISTOTY, TÍM SPÍŠE LIDÉ POTŘEBUJÍ PROTIPÓL, ODREAGOVAT SE. BUĎ ADRENALINOVÝMI ZÁŽITKY, ABY SI DOKÁZALI, ŽE DOKÁŽÍ – NEBO NAOPAK SPOČINOUT A DOPŘÁT SI POHLAZENÍ PO TĚLE I DUŠI. I PROTO JE OBLÍBENÁ V OBLASTI GASTRONOMIE ČOKOLÁDA A V OBLASTI TRÁVENÍ ČASU VODA, KTERÁ SMÝVÁ STRES A EVOKUJE PROSTŘEDÍ, Z NĚHOŽ SE ZRODIL ŽIVOT.

češtinu i plnění přání tak zvídavých hostů jako jsou pracovníci cestovních kanceláří, z nichž mnozí měli zcela specifické požadavky a dotazy podle své klientely (například šíře dveří kvůli vozíčkářům). A ještě dříve, než jsme se přiblížili k první termální vodě, došlo na proslulou maďarskou kuchyni s její štědrostí, jejímuž útoku nelze uniknout nejen proto, že vám všude dávají přehojné porce, ale že jsou to takové lahůdky, které prostě nechcete a nemůžete odmítnout. Termální lázně se oproti minulosti dokonale zmodernizovaly. Dávno již nejde o pouhé bazény se stále krásně teplou vodou účinnou na kde co od vždypřítomných pohybových potíží přes kůži či ženské problémy až po dýchací cesty. Vedle nich vyrostly jiné bazény, maličko chladnější (pokud se takto dá nazvat 28 stupňová voda), kde se můžete vyřádit a dát vymasírovat na všech těch moderních atrakcích vodních hřibů, proudů a vířivek. A samozřejmě i užít si „divokou řeku“ a nejrůznější skluzavky a tobogány. V Györu k tomu mají ještě

mají dostatečnou kapacitu – a do konce roku 2008 byly i relativně levné. Jenže od 1. 1. 2009 zavedlo Slovensko euro, na smůlu právě ve chvíli krize, kdy se k určitému zvýšení cen přidal ještě nepříznivý kurz koruny – a rázem byla láce ta tam. Ve stejné době došlo k pádu kurzu forintu – a tím se našim občanům cenově přiblížilo u nás maličko pozapomenuté vodní bohatství Maďarska. Tam mají totiž tu výhodu, že málem všude, kde kdy kopli do země, vytryskla termální voda a ještě k tomu léčivá. Ceny jsou nyní výhodnější než doma a Maďaři jsou docela dobří obchodníci, a tak leckde blízko hranic, třeba v Györu, najdete letáky a ceníčky i v češtině. Protože zatímco Němců ubývá, Češi se vracejí. Maďarské termály se tedy mají šanci stát jedním z hitů turistické nabídky na našem trhu. A protože se na maďarské straně hojně investuje a buduje, takže je co nového objevovat, zorganizovala Asociace cestovních kanceláří České republiky pro své členy na pozvání Maďarské turistiky Study tour

6 m vysoký vodopád Victoria. A samozřejmě krytý saunový svět, solnou jeskyni a masáže. V létě pak ještě velký otevřený plavecký bazén s normální vodou. Výhodou Gyoru mezi ostatními lázeňskými městečky je, že je pro Čechy „na ráně“, nadto z minulosti v povědomí jako Mekka krátkodobých zájezdů. Město se stavebními památkami a kulturním životem, kde je co k vidění – a přitom dost malé na to, aby bylo plné zeleně a idylických zákoutí u řeky, na níž jsme zpozorovali i bobra. Přitom návštěva aquaparku vyjde

Znovunalezený hit – Maďarské termály

Spojení vody a pocitu pohody a uvolnění je podstatou wellness, který se stal nejen módou, ale skutečně čím dál rozšířenější alternativou volnočasových aktivit, zvláště ve spojení s poněkud aktivnějšími vodními hrátkami. U nás šlo zpočátku víc o ze „Západu“ okoukané uvolnění těla po horských túrách, posléze nahrazení moře a vodních radovánek v přírodě s přídavkem prvků masáží a posléze i adrenalinu všeho druhu. Houfně se za nimi jezdilo zvláště do Německa, pak vyrostly aquaparky i u nás a mnohé jsou na takové úrovni, že si s těmi západními vůbec nezadají. Mají své hosty, třeba i pravidelné, ale jsou to vesměs maximálně jednodenní záležitosti. Na dovolenou, respektive vícedenní pobyty chtějí rekreanti zpravidla více přírodního prostředí – a hlavně někam doopravdy vyjet, změnit prostředí. Na popularitě tak získaly relaxační a wellness pobyty v lázních, přičemž v posledních několika letech vévodily termální lázně na Slovensku. Jsou celkem snadno dosažitelné,

do západní Panonie, tedy do pruhu země podél rakouských hranic. Takové cesty jsou pro cestovní kanceláře nesmírně cenné, protože jedině osobní poznání zaručí, že budou umět nabídnout klientům to, co jim bude opravdu vyhovovat. Dlužno konstatovat, že maďarské termály jsou opravdu blízko – za necelých 6 hodin jsme byli v Györu, přestože jsme cestou dvakrát stavěli. V Györu nás uvítal ředitel celé oblasti spolu s dobrou vílou celého zájezdu – paní Juditou Hegedüs, která ovládá výborně



I 17 2.9.2009 18:00:00

Zajímavost

levněji než v Praze – a koupete se v léčivé vodě. Study tour znamená poznávat v letu, denně několik míst, a tak jsme nabrali informace, letáčky a ceníky a přejeli nějakých 50 km směrem k rakouským hranicím do obce Kapuvár. Dnes nám z rekreačního hlediska neříká až tak moc, ale pozor – na místní léčení jsou pořadníky a do nějakých 5 let, pokud vybudují odpovídající zařízení (grant již dostali), by Kapuvár mohl být novou atrakcí Maďarska. Dnes je to maličké městečko s ještě menšími lázničkami s pár bazény s termální léčivou vodou, květinovou výzdobu pěstují ve sklenících vyhřívaných termální vodou, jež se tím zchladí právě na tu teplotu, aby se v ní hosté mohli koupat. K ubytování penzion s dvojlůžkovými pokoji a patrové apartmánové domky s příznačným názvem Flora, v bezprostředním sousedství autokamp a veřejné koupaliště – to ovšem jen v létě. V nedalekém sousedství přírodní rezervace Förtö-Hanság s mokřadními rostlinami

18 I

a ptáky, k vyjížďkám do okolí půjčují kola jako samozřejmý doplněk ubytování. Rakousko co by kamenem dohodil. To unikátní je však metoda léčení insuficience malých cév, což se jinde moc nedaří (nemocní diabetem by teď měli zpozornět). Takové léčení se ovšem provozuje v nemocnici, kam se i lázeňský host může objednat (v potřebném předstihu – jak dlouho to ale je, jsme se nedozvěděli). Starosta, který nám věnoval čas, pozornosti i odpolední raut, lázeňskému projektu evidentně fandí, takže pokud se nic nezvrtne, máme horký tip do budoucna. A uháníme zase o pár kilometrů blíž k Neziderskému jezeru a k Rakousku – přenocovat do historické bašty Soproně. Stejnojmenný hotel **** je na kopci s krásným výhledem na nedaleký kostel pevnostního charakteru i na blízké centrum pod námi. Bezproblémový příjezd z hlavní silnice, veliké parkoviště, na opačné straně otevřený bazén, tentokrát netermální. Rychlý check-in, pěkné

prostorné pokoje, v hotelu wellness, sauna, fittness, ale na prohlídku nezbývá mnoho času, protože odcházíme naproti do vinárny a restaurace, která také patří k hotelu, abychom se důkladně seznámili s místní tradicí vín, za podrobného odborného výkladu okoštovali – a to, které nám chutnalo nejvíce, si odnesli k opulentní večeři, kterou zakončily palačinky plněné mákem se šlehačkou. Takže ani o kulinářská překvapení nebyla nouze. Hotel Soproň samozřejmě má i restauraci přímo v objektu (a ne jen jednu; ostatně jsem si ji obhlédla při snídani). Druhý den krátká pěší prohlídka města, které má turistům hodně co nabídnout, my jsme je bohužel museli proběhnout spíš orientačně, pro hosty z některých blízkých lázní tam lze najít program i na dva výlety. Nějakých 30 km jižněji nás čekaly známé lázně Bukfurdo. Z Rakouska na dosah (a po lepších silnicích než v Maďarsku), velkoryse vybudovaný areál

masitých chodů, saláty a dezert. Jediné, čím stůl neoplýval – a co každý požadoval, bylo vydolovat, když ne prospekt, tak alespoň vizitku majitele, protože tuhle restauraci budeme rádi doporučovat. A rychle přejet do golfového rezortu Radisson, kde nás čekalo nejprve setkání s maďarskými podnikateli na workshopu v konferenčním zázemí rezortu. Maďarští nabídkáři byli na workshop dobře připraveni, předem měli nastudováno, které české cestovní kanceláře přijedou, a tak jednání probíhala čile. Jako třešničku na dortu obdrželi kompletní adresář členů ACK s přehledem kontaktů i činností jednotlivých cestovních kanceláří. Po workshopu následovala prohlídka čtyřhvězdového hotelu, který vedle osmnáctijamkového golfového hřiště má vlastní vodní i saunový svět, samozřejmě s léčivou termální vodou. Takže ihned po ubytování hup do hotelového župánku a krytou chodbou k bazénům.

s typicky pobytovou atmosférou. 27 bazénů, termálních bez atrakcí, termálních zážitkových, na cvičení ve vodě i plaveckých, pro děti, částečně krytých i v uzavřeném objektu, v něm i saunový svět a neodmyslitelné masáže, venku zeleň, lavičky, lehátka (k zapůjčení), rychlé občerstvení i restaurace různého typu – samoobsluhy i s obsluhou. My jsme zakotvili v obyčejně znějícím Fürdö Éttterem – ale byl to zážitek, na který se jen tak nezapomene. Nádherně upravená tabule, na předkrm husí játra, pak mísy s nejméně 5 druhy báječně upravených

Počasí se trochu zkazilo, fičel vítr, a tak jsme většinou dali přednost vnitřnímu areálu; voda venku byla sice pochopitelně teplá, ale tak proplavat ven a na posezení na lehátko zase dovnitř. Oni Maďaři vědí, proč spojují kryté a otevřené bazény. Nadto si každý může lebedit v některé z mnoha druhů saun či poležet na hamamu. K večeři v rozlehlé restauraci nás čekaly švédské stoly, takže přejídání se nebylo společensky nutné – ale odolejte, když nabízejí lahůdky, až oči přecházejí! Po ranní – u někoho snídani, u jiného rozcvičce v bazénu



2.9.2009 18:00:03

Zajímavost nás čekaly prohlídky dalších dvou čtyřhvězdových hotelů v místě: Danubius a Répce Gold. Ty na rozdíl od Radisonu mají termální vodu nejen pro potěchu hostů, ale jsou lázeňskými hotely v pravém slova smyslu – tedy i s léčebnými procedurami. Zatímco hotel Danubius má kromě léčebné části vlastní krytý a otevřený bazén (1+1), hotel Répce řeší bazény krytým vstupem přímo do lázní Bukfurdo (vstup na ubytovací kartu), takže hosté mají bazénů přehršel, ale nejen pro sebe. Hotel Danubius má rozsáhlejší kongresové zázemí, hotel Répce Gold více sportovních animací a péče o děti. Dále jsme přejeli do lázní Szentgotthárd v těsné blízkosti hraničního přechodu do Rakouska, které jsou postaveny ve velkorysém mediteránském stylu, s prosklenou kupolí a spoustou živé subtropické zeleně – a také cena je vyšší. Vybavení je na úrovni, opět bazény termální i zážitkové, vnitřní i vnější vč. pro děti, tobogány, uvnitř sauny, wellness i fittness a samozřejmě restaurace. Odtud jsme zamířili do Sárváru, což je přece jen maličko větší městečko, kde turisté mohou obdivovat hrad a radnici i se zvonkohrou, ale také rozsáhlé arboretum a mnohahektarovou přírodní rezervaci. Magnet tvoří, jak jinak, léčebné a wellness lázně Sárvári Gyógyfürd, které kromě pro nás již tou dobou obvyklých samozřejmostí a atrakcí mají na rozsáhlém pozemku bazén s vlnobitím, dobrodružný bazén pro děti s pirátskou lodí a řadu sportovišť. V těsném sousedství

jsme si prohlédli Hotel Park Inn s přímým propojením do lázní a konferenčním zázemím. A pak jsme poznali nejkrásnější hotel mého života – a ne proto, že bych jich znala tak málo: přestože je otevřen teprve rok, získal Spirit hotel Thermal Spa Sárvár cenu za třetí nejlepší wellness hotel v Evropě – a jistě právem. Leží stranou, přímo u lesoparku, který zve k romantickým vycházkám mezi jezírky, řekou a zelení. Ale to jsem stačila vidět tak z balkónu. Okouzlí už sám hotel, kde jste v luxusu jak z pohádky (inu, pět hvězd), ale v luxusu nikoli procovském nýbrž navýsost elegantním a nevtíravém. Krásné kongresové sály s obrovským foyer, elegantní společenské prostory i restaurace, kde vám u bohatě oplývajících švédských stolů připraví i vybrané minutky (a ráno vajíčka) čerstvě na vaše přání. Vodní, léčebný a wellness svět má hotel pochopitelně svůj, nadto se pyšní vlastním

pramenem tak silným, že si mohou dovolit měnit v bazénech vodu každou noc – a nechávat ji tak bez rušivých zásahů chemie. Těch bazénů (jen a jen pro hotel) je 22, odpočinkové prostory jak z tisíce a jedné noci, v plaveckém 25 m bazénu jsem jeden čas plavala sama. Zážitkem bylo i setkání s generálním ředitelem, který vzpomíná s láskou na Prahu, kde otevíral hotel Giovanni. Na Spirit Hotel ovšem může

Aquaworldem a hotelem Ramada na severu města. Ten je koncipován vskutku giganticky, ale co naplat, po dojmu ze Spirit Hotelu měl trochu smůlu. Nadto tam mají vodu sice teplou, ale jen ohřívanou, termální či léčebný pramen chybí. Jinak ale nechybí nic: hotel má od kongresových sálů přes sportovní aktivity po přímé propojení na Aquaworld prakticky všechno, co si kdo může přát.

být mnohem pyšnější – ten se povedl po všech stránkách. Závěr cesty patřil hlavnímu městu Budapešti – i ono proslulo mimo jiné termálními lázněmi. Ty jsme pohříchu nenavštívili, ty jsou pracovníkům cestovních kanceláří dostatečně známé, prohlédli jsme naopak několik menších hotelů v centru města a tržnici (kde jsme mohli vidět, jak vypadají ta výtečná husí játra za syrova) s obědem v místní restauraci, kde vám zahrají do ouška a nabídnou výběr z opravdu maďarských specialit. Díky ubytování jsme se zvlášť důkladně seznámili s novým

Dokonce i repliku chrámu v Angkoru jako hlavní centrum kryté části Aquaworldu a v té vnější dokonce i surf-pool a pavilon pro grilování. Po posledním vykoupání jsme se s Budapeští rozloučili okružkou, zakončenou výtečným obědem v restauraci Dio poblíž Svatoštěpánské baziliky – a ujížděli domů zatíženi dojmy, zápisky, fotografiemi a prospekty – a jako vždy s pocitem: tam bych se jistě chtěla vrátit. Ať jakkoli, vím, že mám co doporučovat. Svým známým, všem čtenářům – i cestovním kancelářím. Ing. Eva Mráčková Cestování včera a dnes


I 19 2.9.2009 18:00:08

Statistika

Cestovní ruch v České republice ve statistickém přehledu MINULÝ ROK 2008 PŘINESL TAKÉ V TURISMU ZÁSADNÍ ZMĚNY. DŮSLEDKY SVĚTOVÉ FINANČNÍ A HOSPODÁŘSKÉ KRIZE OVLIVNILY VÝVOJ MEZINÁRODNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU NATOLIK, ŽE MEZIROČNÍ NÁRŮST PŘÍJEZDŮ NÁVŠTĚVNÍKŮ SE VE SVĚTĚ V ROCE 2008 OPROTI ROKU 2007 ZPOMALIL Z 6,9 % NA 1,8 %. K JISTÉMU ZPOMALENÍ DOŠLO JIŽ V PRVNÍM POLOLETÍ 2008 – NA 5,4 % – S TÍM, ŽE VE DRUHÉM POLOLETÍ SE PROJEVIL AŽ CELOSVĚTOVÝ POKLES POČTU PŘÍJEZDŮ O 1,3 %. ÚBYTEK NEJVÍCE POSTIHL SEVERNÍ A ZÁPADNÍ EVROPU. Příjezdy v mezinárodním cestovním ruchu Přírůstek – úbytek (%)

2007 počet

Přírůstek 2007/6 (%)

Svět

908

6,9

924

1,8

5,4

-1,3

z toho Evropa

488

5,2

488,5

0,1

3,4

-2,5

v tom Střední a východní Evropa

96,8

6,2

99,4

2,6

5,2

0,4

(v mil. příjezdů)

Postupný pokles cestovního ruchu ČR měl v zásadě stejné příčiny jako ve světě, nicméně byly zde i důvody další – vliv měnového vývoje, který na jedné straně podporoval v cestovním ruchu zájem o výjezdy, na druhé straně zvyšoval výdaje nerezidentů při pobytu v ČR a omezoval ekonomický efekt tuzemských podniků poskytujících služby cestovního ruchu. V rozložení příjezdového cestovního ruchu v průběhu roku se také projevily přesuny poptávky spojené se sezonními i povětrnostními podmínkami cestování a pobytů v jednotlivých obdobích. Základním projevem této situace však bylo celkové zpomalení až pokles cestovního ruchu v jeho zásadních kriteriích, v návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení, v ekonomických přínosech i ve využívání kapacit. Dokladem toho je, že celoroční výsledky se dostaly pod úroveň roku 2007. Porovnání indexů návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení mezi roky 2007 až 2008 podle jednotlivých čtvrtletí potvrzuje, že výrazné snížení počtu hostů se u rezidentů projevilo již od III. čtvrtletí, u nerezidentů hlavně ve IV. čtvrtletí:

20 I

2008 počet

rok 2008/7

I. pololetí 2008/7

II. pololetí 2008/7

Pramen: UNWTO, únor 2009

Indexy návštěvnosti (počtu hostů) v hromadných ubytovacích zařízeních Indexy 2008/2007 I. II. III. IV. čtvrtletí čtvrtletí čtvrtletí čtvrtletí Návštěvnost HUZ celkem z toho nerezidenti rezidenti

rok

107,4

99,6

96,6

95,1

99,1

106,8 108,1

99,6 99,7

99,6 94,0

93,7 96,9

99,5 98,5

Pramen: Časové řady ČSÚ

Pokles příjezdů zahraničních návštěvníků měl za následek též snížení příjmů ze zahraničního cestovního ruchu, z čehož rezultovalo i snížení jeho čistého přínosu navíc zesílené růstem výdajů na výjezdový zahraniční cestovní ruch. Zásadním důsledkem je za rok 2008 skutečnost, že celoroční čistý přínos zahraničního cestovního ruchu meziročně poklesl. Proti roku 2007 se potvrzuje snížení příjmů, vyšší výdaje a pokles kladného salda v Kč s tím, že odlišnost výsledků v jiných měnách je ovlivněna kurzovým vývojem – v roce 2008 s tendencí soustavného posilování koruny. Výsledky cestovního ruchu ČR podle návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení potvrzují pokles návštěvnosti

Počty hostů a přenocování v roce 2008 (v návaznosti na roky 2005-2007) Rok/index počet 2005 počet 2006 index 2006/5 počet 2007 index 2007/6 počet 2008 index 2008/7 I. čtvrtletí 2008 Index čtvrtletí II. čtvrtletí 2008 Index čtvrtletí III. čtvrtletí 2008 Index čtvrtletí IV. čtvrtletí 2008 Index čtvrtletí

celkem 12 361 793 12 724 926 102,9 12 960 921 101,9 12 835 886 99 2 500 400 107,4 3 371 345 99,6 4 360 581 96,6 2 603 560 95,1

Počet hostů nerezidenti 6 336 128 6 435 474 101,6 6 679 704 103,8 6 649 410 99,5 1 296 714 106,8 1 797 799 99,6 2 119 105 99,6 1 435 792 93,7

rezidenti 6 025 665 6 289 452 104,4 6 281 217 99,9 6 186 476 98,5 1 203 686 108,1 1 573 546 99,7 2 241 476 94 1 167 768 96,9

Počet přenocování celkem nerezidenti rezidenti 40 320 477 19 595 035 20 725 442 41 447 797 20 090 348 21 357 449 102,8 102,5 103 40 831 072 20 610 186 20 220 886 98,5 102,6 94,7 39 283 474 19 987 022 19 296 452 96,2 97 95,4 7 997 196 4 190 671 3 806 525 104,3 103,7 104,8 9 659 442 5 172 928 4 486 514 95,8 95,4 96,4 14 332 060 6 399 826 7 932 234 94,4 97,3 92,2 7 294 776 4 223 597 3 071 179 92,3 92,4 92,2

Pramen pro všechny následující tabulky o návštěvnosti: Časové řady ČSÚ z 23.3.2009



2.9.2009 18:00:12

Statistika Návštěvnost v ubytovacích zařízeních v roce 2008 podle krajů (NUTS III) Kraj Česká republika celkem index 2008/7 Hlavní město Praha index 2008/7 Středočeský kraj index 2008/7 Jihočeský kraj index 2008/7 Plzeňský kraj index 2008/7 Karlovarský kraj index 2008/7 Ústecký kraj index 2008/7 Liberecký kraj index 2008/7 Královéhradecký kraj index 2008/7 Pardubický kraj index 2008/7 Vysočina index 2008/7 Jihomoravský kraj index 2008/7 Olomoucký kraj index 2008/7 Zlínský kraj index 2008/7 Moravskoslezský kraj index 2008/7

celkem 12 835 886 99 4 587 483 102,3 665 178 93,2 936 032 95,6 487 490 94,8 679 996 100,1 366 530 97,4 703 787 99,2 902 713 99,3 360 903 93 395 820 94,5 1 185 770 100,6 426 604 98,1 497 452 93,4 640 128 99,6

od II. do IV. čtvrtletí 2008, kdy se (podle zpřesněných čísel ČSÚ koncem března t. r.) v počtech hostů přiblížil 5 % a v přenocování dosáhl až 7,7 %. Celoročně se počet hostů snížil o 1 %, přenocování o 3,8 %, z toho u nerezidentů počet hostů o 0,5 %, počet přenocování o 3 %. Horší jsou celoroční výsledky u rezidentů. Za celý rok 2008 se v hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo 12 835 mil. hostů, absolutně meziročně méně o 125 tis. hostů, z toho 20 tis. nerezidentů. Výraznější pokles počtu přenocování oproti poklesu počtu hostů potvrzuje trend zkracování pobytů u zahraničních i domácích hostů. V regionálním rozložení se celkový pokles počtu hostů a počtu ubytování v roce 2008 promítl tak, že počet přenocování se zvýšil pouze v Praze

Počet hostů nerezidenti 6 649 410 99,5 4 051 137 101 176 555 86,3 301 115 95,4 154 685 92 475 277 100,6 129 169 87,5 200 664 94,7 290 150 100,8 58 742 92,2 54 532 86,5 451 388 104,4 96 742 103,7 72 938 94,3 136 316 103,2

rezidenti 6 186 476 98,5 536 346 112,7 488 623 96 634 917 95,8 332 805 96,2 204 719 99,2 237 361 103,8 503 123 101,2 612 563 98,6 302 161 93,1 341 288 96 734 382 98,5 329 862 96,5 424 514 93,3 503 812 98,6

celkem 39 283 474 96,2 12 174 591 99,8 1 806 363 87,5 2 954 129 94,4 1 448 988 92,1 4 451 001 101,6 1 126 856 90,5 2 433 746 96,2 3 386 951 96,8 1 059 064 91,3 989 571 87 2 299 763 97,7 1 541 368 91,3 1 682 314 91,8 1 928 769 94,7

Počet přenocování nerezidenti 19 987 022 97 11 070 652 98,8 445 803 79,7 730 141 93,7 379 957 83,6 3 316 702 105 366 574 84,1 760 229 91,2 1 069 929 92,9 166 844 82,4 135 771 64,6 778 565 99,4 223 328 92,4 209 243 84,7 333 284 96,5

rezidenti 19 296 452 95,4 1 103 939 111,1 1 360 560 90,4 2 223 988 94,7 1 069 031 95,6 1 134 299 92,7 760 282 93,9 1 673 517 98,6 2 317 022 98,7 892 220 93,2 853 800 92 1 521 198 96,9 1 318 040 91,1 1 473 071 92,9 1 595 485 94,4

Podíly a struktury hostů a přenocování podle krajů (NUTS III) v roce 2008 Kraj

Hosté Podíl kraje v ČR Celkem

% nerezidentů v ČR, nerezidenti v kraji

Přenocování Podíl kraje v ČR Celkem

% nerezidentů v ČR, nerezidenti v kraji

Česká republika

100,0

100,0

51,8

100,0

100,0

50,9

Hlavní město Praha

35,7

60,9

88,3

31,0

55,4

90,9

Středočeský kraj

5,2

2,7

26,5

4,6

2,2

24,7

Jihočeský kraj

7,3

4,5

32,2

7,5

3,7

24,7

Plzeňský kraj

3,8

2,3

31,7

3,7

1,9

26,2

Karlovarský kraj

5,3

7,1

69,9

11,3

16,6

74,5

Ústecký kraj

2,9

1,9

35,2

2,9

1,8

32,5

Liberecký kraj

5,5

3,0

28,5

6,2

3,8

31,2

Královéhradecký kraj

7,0

4,4

32,1

8,6

5,4

31,6

Pardubický kraj

2,8

0,9

16,3

2,7

0,8

15,8

Vysočina

3,1

0,8

13,8

2,5

0,7

13,7

Jihomoravský kraj

9,2

6,8

38,1

5,9

3,9

33,9

Olomoucký kraj

3,3

1,5

22,7

3,9

1,1

14,5

Zlínský kraj

3,9

1,1

14,7

4,3

1,0

12,4

Moravskoslezský kraj

5,0

2,1

21,3

4,9

1,7

17,3



I 21 2.9.2009 18:00:12

Statistika u rezidentů o 11,3 % a v Karlovarském kraji u nerezidentů o 5 %, v ostatních krajích došlo k meziročnímu snížení. Nárůst počtu hostů dosáhl v Praze celkově 2,5 % (z toho u nerezidentů o 1,2 % a u rezidentů o 13,2 %) a u nerezidentů v Karlovarském kraji 0,2 %, v Jihomoravském kraji o 4,0 %, v Olomouckém kraji o 4,6 % a v Moravskoslezském kraji o 3,6 %. Nejhlubší propady v přenocování zaznamenaly kraje Středočeský a Vysočina. Další přehled ukazuje podíly jednotlivých krajů na celkových počtech hostů a přenocování na celém území ČR, dále podíly nerezidentů na návštěvnosti v ČR a také v jednotlivých krajích. Celostátně dosáhl podíl návštěvnosti nerezidentů za rok 2008 51,8 % v počtu hostů, v přenocování 50,9 %. Nejvyšší podíl nerezidentů na návštěvnosti kraje vykazuje opět hlavní město, a to 88,3 % na počtu hostů a 90,9 % na počtu přenocování, na druhém místě je Karlovarský kraj se 69,9 % (resp. 74,5 %), třetí je Jihomoravský kraj s 38 % (resp. 33,8 %). Přehled o zahraničním cestovním ruchu potvrzuje, že v roce 2008 v rámci vybraných TOP 10 zemí došlo ke zvýšení v počtu hostů i přenocování pouze u dvou států, u Ruska a Polska. Naopak u osmi států se projevil pokles. Rovněž v hodnocení TOP 10 zemí je zřetelný trend nižšího počtu přenocování proti počtu hostů. Další tabulka hodnotí vývoj domácího a výjezdového cestovního ruchu, jeho souvislostí se spotřebou, resp. s dalšími ekonomickými veličinami. Základní pohled na vývoj domácího a výjezdového cestovního ruchu poskytuje jeho autentická statistika (viz časové řady ČSÚ). Údaje jsou orientovány podle definovaných „delších cest“ (domácí a zahraniční dovolené – alespoň 4 souvislá přenocování), „kratších cest“ (nejvíce 3 přenocování), služebních cest (pracovní charakter) a jednodenních výletů. Ladislav Šípek

(Rozsáhlý článek autora byl pro potřeby našeho časopisu redakčně zkrácen.)

22 I

TOP 10 zemí v pořadí návštěvností ČR v roce 2008 Pořadí

Země

1.

Německo

2.

Počet v r. 2008

Index Pořadí 2008/07 x)

Země

Počet v r. 2008

Index 2008/07

1 475 858

95,3

1.

Německo

5 286 115

93,8

Spojené království

484 279

85,6

2.

Rusko

2 115 849

124

3.

Rusko

418 184

130,1

3.

Spojené království

1 256 302

82,6

4.

Polsko

376 593

126,1

4.

Itálie

1 073 945

89,3

5.

Itálie

374 632

90,7

5.

Spoj. st. americké

845 420

90,1

6.

Spoj. st. americké

305 057

94,7

6.

Slovensko

661 497

75,9

7.

Slovensko

299 278

96,8

7.

Polsko

782 453

120,1

8.

Španělsko

247 240

93,3

8.

Francie

595 270

97,5

9.

Nizozemsko

236 193

95,3

9.

Nizozemsko

859 215

94

10.

Francie

235 654

99,5

10.

Španělsko

751 534

91,4

hosté HUZ celkem

12 835 886

99

hosté HUZ celkem

39 283 474

96,2

z toho nerezidenti

6 649 410

99,5

z toho nerezidnenti

19 987 022

97

rezidenti

6 186 476

98,5

rezidenti

19 296 452

95,4

% podíl nerezidentů

51,80%

x

% podíl nerezidentů

50,90%

x

% podíl rezidentů

48,20%

x

% podíl rezidentů

49,10%

x

Pramen pro veškeré tabulky: Časové řady ČSÚ z 23.3.2009; propočty MAG

Domácí a výjezdový cestovní ruch ve III. čtvrtletí 2008 a v intervalu IV/4 2007 – III/4 2008 Cesty a jednodenní výlety

celkem

v tom v zahrav ČR ničí

index 2007/2006 v zahracelkem v ČR ničí

III. čtvrtletí 2008 delší cesty – 4 a více přenocování počet cest (v tis.)

5 136

2 506

2 629

102,6

96,5

109,1

počet přenocování (v tis.)

45 844

21 163

24 680

101,9

93,8

110,1

prům. výdaje na 1 cestu (v Kč)

9 426

4 257

14 354

105,6

108,6

100,3

počet cest (v tis.)

3 881

3 491

390

88,7

87,4

102,3


7 626

6 678

948

84,7

82

111


1 803

1 439

5 054

147,8

145,4

139,4

686

373

313

101,9

105,2

98,2


2 596

1 153

1 447

108,6

126

97,8


5 034

1 843

8 840

48,7

54,9

48,9

kratší cesty – 1-3 přenocování

služební cesty počet cest (v tis.)

V intervalu IV/4 2007 – III/4 2008 oproti intervalu IV/4 2006 – III/4 2007 delší cesty – 4 a více přenocování počet cest (v tis.)

9 607

4 714

4 893

102,9

96,1

110,5


82 861

36 836

46 025

103,9

94,1

113,3


14 654

13 238

1 416

88

86,6

103,4


27 772

24 619

3 153

85

83

104


3 550

2 398

1 152

86,1

89,3

80,1


13 569

6 325

7 244

103,8

95,2

112,7

kratší cesty – 1-3 přenocování

služební cesty



2.9.2009 18:00:12

Statistika Výrazný úbytek zahraničních hostů

Cestovní ruch v ČR za 1. čtvrtletí 2009 Úbytek hostů i jejich přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních, který započal již ve 2. čtvrtletí 2008, pokračoval i v letošním 1. čtvrtletí. Počet přenocování hostů se meziročně snížil o 8,7 %, v tom zahraničních návštěvníků o 18,6 %, naopak domácích vzrostl o 2,3 %. Počet příjezdů zahraničních hostů klesl o 17,1 %, domácích o 1 % vzrostl. Meziroční vývoj byl v 1. čtvrtletí částečně ovlivněn tím, že vloni bylo o 1 den více díky přestupnému roku a dále tím, že Velikonoce se letos posunuly na duben. Počet přenocování hostů, který je pro ekonomiku hromadných ubytovacích zařízení významnější než počet příjezdů, dosáhl v 1. čtvrtletí 7,3 milionu, což bylo o 8,7 % (tj. o 694 tisíc) méně než ve stejném období předchozího roku. U nerezidentů se snížil o 18,6 % (tj. o 780

tisíc), naopak u rezidentů byl o 2,3 % (tj. o 86 tisíc) vyšší. K nejvýraznějšímu poklesu došlo v pěti a čtyřhvězdičkových hotelech (o 19,2 %, resp. o 11,6 %), mírný nárůst zaznamenaly pouze chatové osady a turistické ubytovny (o 0,9 %). Do sledovaných zařízení přijelo v 1. čtvrtletí celkem 2,3 milionů hostů, což bylo meziročně o 8,4 % (o 210 tisíc) méně. Počet nerezidentů klesl o 17,1 % (o 222 tisíc), počet rezidentů byl o 1 % (o 12 tisíc) vyšší. Pokles příjezdů zahraničních hostů byl kromě jiného ovlivněn pravděpodobně tím, že velikonoční svátky připadly letos až na duben. Naopak mírný nárůst domácích rekreantů zřejmě ovlivnily dobré sněhové podmínky na horách. Uvedenému vývoji odpovídají regionální změny. Počet hostů se zvýšil pouze v kraji Jihočeském (o 7,6 %) a Královéhradeckém

(„Rychlá informace“ Českého statiﬆického úřadu)

(o 1,1 %), nejvýrazněji naopak klesl v kraji Jihomoravském (o 15,9 %) a v Praze (o 15,2 %). Z turistických regionů zaznamenaly růst Šumava (o 7,4 %), Jižní Čechy (o 4,5 %) a Krkonoše (o 4,3 %), tedy oblasti vhodné pro zimní rekreaci. Nejvyšší pokles příjezdů hostů z pohledu turistických regionů, kromě již zmiňované Prahy, měla Jižní Morava (o 15,4 %) a Západočeské lázně (o 13,8 %), tedy oblasti s nejvyšší četností luxusních hotelů. Nejvíce zahraničních hostů (podle státní příslušnosti) přijelo v 1. čtvrtletí z Německa a mělo i nejvyšší počet přenocování, i když proti stejnému období předchozího roku se jednalo o výrazný pokles (o 15,9 %, resp. o 18,6 %). Z prvních deseti nejčastěji přijíždějících národností byl vykázán růst pouze u turistů z Polska.

Co můžete koupit v Londýně u Stanfordů? TURISTÉ, KTEŘÍ ZAVÍTAJÍ DO LONDÝNA A POTŘEBUJÍ PRO PROHLÍDKU MĚSTA ORIENTAČNÍ PLÁN, KVALITNÍ MAPU NEBO KNIŽNÍHO PRŮVODCE (GUIDEBOOK), BÝVAJÍ JEDNOZNAČNĚ ODKAZOVÁNI NA STANFORDOVU PRODEJNU NA LONG ACRE, V BLÍZKOSTI COVENT GARDEN. Tam si každý zájemce může vybrat, co potřebuje, v nekonečném množství malých či velkých map, tematických či historických map, plánů měst nebo cestovních příruček, a to nejen po Londýnu a Velké Britanii, ale nejrozmanitější pomůcky i pro města a země Evropy a jiných světadílů – v angličtině, ale i v požadovaném jiném jazyce. Chcete plán Prahy nebo průvodce po pražských památkách? Žádný problém, můžete si ho zde zakoupit, neboť vězte, že jste se ocitli v největší prodejně map, baedekrů a odborné literatury pro cestovní ruch v celé Evropě. Firma Stanford je nejenom

prodejna, ale především specializované vydavatelství s vynikající pověstí, existující více než 150 let. Dějiny firmy se odvíjejí již od roku 1852, kdy její zakladatel Edward Stanford začal jako první obchodník v Londýně prodávat ve vlastním obchodě mapy. Záhy začal i mapy tisknout. To byla vysoce odborná kvalifikovaná tiskařská práce, doposud zajišťovaná Královskou geografickou společností. Firma se začala utěšeně rozvíjet, neboť nejrůznějších specializovaných map bylo stále více zapotřebí pro anglické hospodářské a politické zájmy v jiných světadílech, pro

námořní dopravu a nové objevitelské cesty, včetně turistického ruchu. Firma Stanford se tak rozrůstala a postupně mohla otevřít i dvě pobočky v Bristolu a v Manchesteru. Na začátku 20. století přesídlila londýnská prodejna do nového působiště – na Long Acre v blízkosti Covent Garden. Zde sídlí dodnes v několikapatrovém úctyhodném měšťanském domě. Dům byl během 2. světové války těžce poškozen leteckým bombardováním a následným požárem, při kterém shořelo velké množství uskladněných cenných map. Po jeho poválečné rekonstrukci byly prodejní prostory rozšířeny do tří pater. Dům je dnes plný mapového zboží. Na stěnách jsou vystavené velké nástěnné mapy, mapy námořních cest, historické mapy, mapy v nejrůznějším měřítku, v knižní podobě

V lázeňských zařízeních dosáhl počet přenocování hostů 1,3 milionu, což byl meziroční pokles o 9,5 %. Přenocování nerezidentů se snížil výrazněji (o 16,5 %), než rezidentů (o 2,6 %). V Karlovarském kraji, který vykazuje více než polovinu přenocování všech lázeňských zařízení, byl celkový pokles 12,9 %, v tom nerezidentů o 15,5 %, naopak počet přenocování rezidentů vzrostl o 2,5 %. Pokoje v hotelech a penzionech byly v 1. čtvrtletí využity ze 32,8 % (o 4,8 procentních bodů méně než ve stejném období předchozího roku). Pokles vykázaly všechny kategorie hotelů i penziony, nejvyšší pak pětihvězdičkové hotely (o 13,5 p. b.), nejnižší penziony (o 1,1 p. b.). Penzionům i nadále zůstalo nejnižší využití ze všech sledovaných kategorií (24,9 %). (red)

nebo v rolích. V policích a na prodejních pultech můžete najít nejrůznější typy knižních průvodců do všech významných světových měst a zemí a odbornou literaturu a cestopisy. Stanford vždy poskytoval kvalitní odborné služby i významným anglickým cestovatelům a mořeplavcům ve službách Koruny, které vybavoval mapami, odbornou literaturou a cestovními informacemi, byl rovněž dodavatelem pro čelné obchodní firmy se zámořím a v neposlední míře i pro turisty na jejich cestách za poznáním dalekých zemí. Prodejna dokonce vstoupila jako historický fakt i do literatury, když světoznámý detektiv s lulkou – Sherlock Holmes – v románu Pes baskervilský zašel před svou cestou ke Stanfordům, aby si zakoupil mapu Dartmooru, dějiště románu. Jistě nepřeháníme, když řekneme, že Stanfordovo nakladatelství a jeho prodejna na Long Acre tak patří k turistickým zajímavostem dnešního Londýna. Přeloženo z vyprávění našeho anglického spolupracovníka Stephena Shepharda Cestování včera a dnes


I 23 2.9.2009 18:00:13

Zajímavost

Networking – prostředek dosažení úspěchu hra. Motto: Networking je příjemná mně, Každý, kdo k ní přiﬆupuje upří ožíte, vl vyhrává. Jinými slovy řečeno: co Anne) (Boeová to dostanete zpět. Networking, neboli budování vztahů, sítí známostí, je důležitá podnikatelská i manažerská dovednost. Je procesem vytváření a spřádání osobních i profesních kontaktů s lidmi. Jeho cílem by mělo být vytváření dlouhodobých a všestranně prospěšných vztahů založených na zásadách slušnosti a poctivosti. Pro většinu z nás znamená networking nahodilé navazování kontaktů na konferencích, veletrzích, večírcích, firemních akcích, letištích a podobně. Můžeme však z nahodilých kontaktů získat business? A můžeme z networkingu udělat plánovitou aktivitu, která nám pomůže např. k zakázkám? Budování a udržování kontaktů je v současnosti jednou z nejdůležitějších aktivit pro dosažení úspěchu. Vzhledem ke značné dynamice dnešního vývoje je nezbytné vytvářet a udržovat formální i neformální kontakty. Networking lze popsat jako snahu a pokusy jednotlivce o vybudování a udržování vztahů s ostatními lidmi, kteří mají potenciál a možnosti mu asistovat v jeho profesním rozvoji a v rozvoji jeho organizace. Existuje celá škála postupů a nápadů, jak iniciovat a udržovat kontakty s jinými lidmi.

24 I

Kupříkladu pracovní oběd, emailový či telefonický kontakt, zapojení se do aktivit s partnery organizace, či konkrétními lidmi, kteří se věnují stejnému koníčku. V dimenzi organizací pak u networkingu jde o budování různých sítí a to ať už v oblasti činnosti organizace, nebo i v rámci sítě zastřešující více oblastí. Spadá sem tedy členství v různých asociacích, iniciativách a sdruženích. Vedle „oficiálních“ kontaktů, partnerství, či členství v různých sítích existuje také forma networkingu založená na osobní bázi a neformálních kontaktech. Řeč jde hlavně o udržování kamarádských, přátelských vztahů s lidmi v jiných organizacích, ať již ve stejném oboru nebo i v úplně jiném oboru působení.

Networking – kdo tam patří? – vaše rodina a přátelé, kamarádi, – vaši současní i bývalí kolegové, šéfové, klienti, dodavatelé, – vaši (i bývalí) koučové, učitelé, trenéři, poradci, – lidé z profesních sdružení, – kolegové ze zájmových klubů a sdružení, – vaši osobní „dodavatelé“ – lékaři, kadeřníci, krejčí, automechanici.

Networking je tedy nástroj, který se dá využít k osobnímu rozvoji a úspěchu – k budování kariéry, ale také k rozvoji např. regionu, ve kterém působíme, ke snížení pracovního zatížení nebo třeba zvýšení produktivity, stejně tak jako k obecnému prospěchu celé společnosti (např. přátelství politiků, umělců s řadou významných lidí ze zahraničí). Dá se samozřejmě i zneužít. Ve společnosti, kde výrazně roste význam znalostí, vzrůstá i jeho důležitost. Nejen pro vlastní kariéru. Jeho základem jsou samozřejmě odborné znalosti, vědomosti, zkušenosti a osobní předpoklady. Vysoce kvalifikovaných lidí s vynikajícím profilem přibývá a právě kontakty s nimi mohou sehrát významnou či rozhodující roli. Při odborné práci či podnikání je to podobné. Člověk často potřebuje určitou informaci, která není běžně dostupná. I zde kontakty mohou hodně pomoci. Networking umožňuje i navázání vztahů s potencionálními zákazníky, pomáhá vytvářet zpětnou vazbu pro podnikání a může přinést řadu dalších výhod. Přesto mnozí lidé zejména v pracovní oblasti podceňují význam budování dostatečně rozvinuté sítě mezilidských

vztahů. Na využívání osobních kontaktů a vztahů při budování profesního postupu si pak většinou stěžují ti, kteří žádné nemají, nesnaží se je ani vytvořit a těm druhým pouze závidí. Obecně lze říci, že do našeho networkingového strategického seznamu by měli patřit: „Cizinci“ – lidé, na které jsme dostali kontakt, kteří o nás neví nebo ví velmi málo a sami by se o nás asi vůbec nezajímali. „Pozorovatelé“ – lidé, kteří chtějí vědět, co děláme, ale ještě si nejsou jisti, jak nebo v čem by přesně mohli s námi spolupracovat. „Ochutnávači“ – lidé, kteří již nějakým způsobem vyzkoušeli naše služby a kteří se rozhodují, zda naše spolupráce bude pokračovat. „Klienti“ – typičtí klienti, kteří v minulosti použili nebo používají v současnosti naše služby. Jak velký počet kontaktů by člověk měl mít a udržovat je? Má se spíše zaměřit na kvalitu nebo na kvantitu? Samozřejmě, že by se měl zaměřit na obojí. Bohužel však má obvykle i časové omezení, pokud není např. lobbistou, který má navazování kontaktů v pracovní náplni. Budování a udržování vztahů



2.9.2009 18:00:13

Zajímavost chce čas a často i nějaké peníze, ale vyplatí se. Kontakty, vztahy a vazby jsou kořením života i jeho záchranným kruhem. Naučte se je budovat.

Základní pravidla pro budování vztahů Platí, že čím více lidí člověk zná, tím je zná méně. Pokud chceme vybudovat skutečně pevné, dlouhodobé vztahy, pak je vhodné vybrat si menší skupinu lidí. Udržovat pevné, dlouhodobé a zároveň početné vztahy je i fyzicky téměř nemožné. Jen těžko se hledá rovnováha mezi pevností a počtem vztahů. V praxi se ukazuje, že důležitější se stává jejich kvalita. Pro budování kontaktů existuje řada doporučení a návodů. K nejdůležitějším pravidlům patří: ● Příchod: Na společenské akce přicházejte s jistotou, narovnaní a usmívejte se. Úsměv je mezinárodně srozumitelný a otevírá většinu dveří. Pokud nikoho na akci neznáte a pokud je to možné, požádejte hostitele či organizátora, aby vás s někým seznámil. Nebo si najděte „přátelský obličej“ a seznamte se nenápadně sami. Oslovte partnera a zaveďte s ním hovor. Dobrým místem k seznámení je např. fronta u šatny či fronta u vstupu, fronta u občerstvení apod. Choďte na co nejvíce setkání, která mohou podpořit vaše cíle. Musíte být vidět. K tomu, abychom poznali správné lidi ve správný čas, je však třeba i kapku štěstí. Uvědomte si, že je důležité být zdravý, dobře vypadat, mít čas na obnovu sil, na odpočinek, dovolenou, sport, kadeřníka, nákup nového oblečení, nákup nového nábytku, auta či bytu, návštěvu lékařů apod. Úspěšní lidé, i když

jsou obvykle hodně zaměstnaní, pomáhají svým přátelům, rodině či spolupracovníkům v nouzi, zapojují se do kulturního života. Nezapomínejte na další vzdělávání. Úspěch v každém oboru vyžaduje praxi, ale i seznamování se s novými úspěchy ve vědě a především pak ve svém oboru a také trochu štěstí. ● Seznamování: Zajímejte se o lidi, se kterými hovoříte. Raději poslouchejte, příliš nemluvte. Vyptávejte se. Používejte dotazy typu: Můžete mi o tom říci ještě něco? To je ale zajímavé? Nesnažte se být za každou cenu zajímavý vy, nechvalte se, nevytahujte se. Buďte upřímný a věrohodný. Věnujte pozornost člověku, se kterým hovoříte, čím je zajímavý, čím je zvláštní? Ptejte se na věci, na které partner rád odpovídá. Snažte se, aby vám řekl co nejvíce o sobě a svých problémech, zjistěte jeho názory a zkušenosti. Všímejte si podrobností. Buďte aktivní, komunikujte, dávejte najevo svůj zájem a s každým promluvte. Snažte se zapamatovat si jméno každého člověka i jeho funkci. Oslovujte ho „pane“ ve spojení s příjmením nebo funkcí. Pokud vám jeho jméno vypadlo, raději se omluvte a na jméno se zeptejte. Vytvořte pocit důvěry – důvěra je základní podmínkou dlouhodobě prospěšného networkingu. Lidé potřebují lidi, aby mohli navazovat společenské vztahy a sociální vazby. Navazujte nové vztahy a kontakty s důvěrou a čestně. ● Nejdříve dávat: Kontakty samozřejmě budujeme s tím, že chceme něco získat, ale nikdy nechceme okamžitou výhodu či prospěch. Nejdříve sami nabízíme pomoc, např. doporučíme webové stránky, vhodný kurz,

seminář nebo zprostředkování nějakého nového kontaktu. Budování kontaktů je oboustranná aktivita a nikdy nezačínáme s tím, že něco potřebujeme. Informace je třeba sbírat, ale také umět třídit, uchovávat a ve správnou chvíli použít. ● Vaše řeč: Připravte si a naučte se krátký projev o tom, jak funguje vaše podnikání, co přesně děláte, čemu se věnujete, jaká je náplň vaší práce, jak dlouho působíte v příslušné oblasti apod. Vaši noví známí se budou zajímat o to, co děláte, čím se zabýváte. Svým projevem vlastně inzerujete svou firmu, stáváte se zajímavým a ukážete, že máte co nabídnout. Mluvte stručně a jasně, dlouhé květnaté projevy plné oklik nejsou vítané. Úspěšný networker se nebojí velkých cílů. Čím větší cíle, tím větší výsledky a tím je také obvykle větší odměna. Každý networker musí vědět, co chce a na základě tohoto cíle musí určit, co je třeba vykonat, nebo jak tohoto cíle dosáhnout. Projevujte vždy a zejména na veřejnosti radost ze své práce. Obvykle mají radost ze své práce lidé úspěšní, kterým se práce daří. Mějte pozitivní přístup k životu a o svém úspěchu nepochybujte. Mějte vysoké sebevědomí, neotřesitelnou sebedůvěru, očekávejte vždy jen vítězství. Nikdy se nepřestávejte snažit. Věřte v dobrý výsledek, nepřestávejte hledat, zkoušet. Úspěchu dosahují pouze ti, kteří se skutečně nepřestávají snažit. Pokud je třeba, musíte být ochoten podstoupit i nějaké riziko. Bez rizika není žádný obchod. Z chyb se musíte poučit. Úspěšní tvůrci sítí umí vhodnou formou požádat o to, co potřebují. Pokud mají problém, hledají způsoby jeho řešení i u ostatních lidí, radí se.

Nestydí se požádat o pomoc. Obklopujte se odpovědnými, ochotnými a především důvěryhodnými lidmi. ● Ukončení konverzace: Každý rozhovor musí někdy skončit a není také účelné se celý večer bavit pouze s jedním člověkem. Slušně se omluvte, poděkujte za čas s tím, že si půjdete pro nový drink, něco k jídlu nebo proto, že ještě chcete pozdravit své přátele či známé apod. ● Zpětná vazba: Nezapomeňte, že pokud něco na společenské akci někomu slíbíte, musíte to splnit a dát mu vědět odpověď. Např. slíbíte, že někomu zatelefonujete, že ho pozvete na tenis, pošlete mu katalog či nabídku, dáte kontakt na někoho, napíšete doporučení apod. Pokud jde o nový kontakt, poznamenejte si třeba na právě získanou vizitku základní údaje o tomto člověku i to, co jste vlastně nasliboval. Nezapomínejte také dávat tipy a informace dále. Úspěšní tvůrci sítí pomáhají jiným na cestě k úspěchu. Snaží se vytvářet situace, ve kterých vítězí všechny strany. Záleží jim na tom, aby z obchodu měly dobrý pocit všechny strany, a vždy se o tom ujišťují. Všechny strany musely v něčem ustoupit, ale všechny strany z toho mají výhodu. To je základní součást úspěchu práce networkerů. Také se naučte děkovat! Zkušený, opravdový networker umí poděkovat. Nestydí se říci: „Děkuji, pomohl jste mi k úspěchu.“ Schopnost vytvářet a udržovat kontakty, tj. networkingu, je tedy založena na umění jednat s lidmi a tomu se může naučit každý, kdo je ochoten a připraven vyvinout potřebné úsilí a osvojit si jeho metody a pravidla. Soňa Gullová Cestování včera a dnes


I 25 2.9.2009 18:00:16

Z regionů PRÁCHEŇSKO JE HISTORICKÝ REGION V JIHOZÁPADNÍCH ČECHÁCH, V POŠUMAVÍ. V SAMÉM JEHO STŘEDU LEŽÍ MĚSTO HORAŽĎOVICE, V KRAJINĚ PLNÉ ZELENĚ, S VÝHLEDY NA OBRYSY NEDALEKÝCH Á ŠUMAVSKÝCH HOR. MĚSTEM A KRAJEM PROTÉKÁ OU“, ŘEKA OTAVA, DŘÍVE NAZÝVANÁ „ZLATONOSNOU“, DNES RÁJ VODÁKŮ. HORAŽĎOVICE JSOU MENŠÍ MĚSTO ASI S 6000 OBYVATELI. ZAJÍMALO NÁS, JAK SI TAKOVÉ MĚSTO BEZ NĚJAKÝCH MIMOŘÁDNÝCH HISTORICKÝCH UMĚLECKÝCH PAMÁTEK POČÍNÁ V CESTOVNÍM RUCHU V KONKURENCI DVOU VELKÝCH SOUSEDNÍCH MĚSTSKÝCH CENTER – KLATOV A STRAKONIC. MÁ TAKOVÉ MĚSTO VŮBEC NĚJAKÉ MOŽNOSTI ROZVÍJET CESTOVNÍ RUCH? O odpověď jsme požádali paní Jitku Chalupnou, která vede na městském úřadě na odboru památkové péče, školství a kultury referát cestovního ruchu. Paní referentka nám při návštěvě okresního úřadu předložila řadu dokumentů o uskutečněných a plánovaných

■ Naše město je centrem Prácheňska, rázovitého pošumavského regionu. Horažďovice je nevelké město, ale domníváme se přesto a jistě právem, že i my můžeme návštěvníkům poskytnout mnoho hezkých prožitků

Na cestách po Prácheňsku akcích, které by měly do Horažďovic přivést více návštěvníků, a vyprávěla o tom, co město chystá. Byli jsme opravdu překvapeni, jak si Horažďovice po této stránce čile vedou. Požádali jsme proto paní referentku, aby nám o aktivitách Horažďovic ve prospěch místních občanů i cestovního ruchu napsala. Může být třeba návodem i pro jiná města.

a věříme, že se k nám všichni budou rádi vracet. K minulosti pootavské kotliny neodmyslitelně patří nedaleký vrch, který byl svědkem mnoha událostí – staroslavná Prácheň. Již v 10. století zde vzniklo opevněné hradiště, zhruba o dvě století později se stal kamenný hrad správním centrem tehdejšího prácheňského území.

Náš kraj nabízí mnoho příležitostí k sportovní turistice. Cyklisté – zkušení sportovci, ale i příznivci rodinných výletů na kolech mohou po vlastní ose poznat celé Prácheňsko, jeho památky a přírodní krásy po třech značených turistických stezkách, v padesátikilometrových nenáročných okruzích. Na konci května se každoročně – již od roku 1966 – pořádá velký pěší pochod „Horažďovická padesátka“, který pravidelně do města přiláká velký počet účastníků i diváků

26 I

ze vzdáleného okolí. Tradičně přijíždí i řada Pražáků, horažďovických rodáků, aby absolvovali alespoň kratší trasu. Další turistickou příležitostí je řeka Otava, ráj vodáků. Jako společný projekt měst, kterými protéká Otava, se rovněž každoročně účastníme „otevírání řeky“, zahájení turistické vodácké sezony. Nedaleko města vytvořila řeka několik ramen s ostrůvky, kde je v letních měsících ideální příležitost ke koupání. Karlova univerzita zde má přímo na břehu řeky malé



2.9.2009 18:00:19

Z regionů Otevírání řeky Otavy

rekreační centrum. Město se může také pochlubit moderním aquaparkem s několika plaveckými bazény. Naší druhou prioritou v aktivitách cestovního ruchu jsou kulturní akce – pořádání koncertů, divadelních představení ochotníků a zájezdových divadel, či výstav v městském muzeu. Navazujeme také na historické tradice města. Velké oblibě se např. těší každoroční „Slavnosti kaše“. Připomínají obléhání Horažďovic na začátku 14. století, při kterém zemřel krátce panující český král Rudolf I. Habsburský, nazývaný „Král Kaše“. Tyto třídenní slavnosti jsou spojeny s různými středověkými vojenskými hrami, s dobovou hudbou, jarmarkem a vrcholí soutěžemi o největšího jedlíka kaše a kašovou bitvou. K tradičním slavnostem na náměstí patří i připomínka osvobození Horažďovic americkou armádou v květnu 1945, která nabízí divákům velkou podívanou s historickými vozidly a rekonstrukcí tehdejších bojů o město. V letních měsících pořádáme

každoročně na zámku hudební slavnosti vážné i populární hudby v rámci „Zámeckého hudebního léta“. Podařilo se nám také získat grant, kterým chceme oživit starou loutkářskou tradici – výrobu dřevěných loutek z Prácheňska. Budou to omalovánky pro děti s příběhem, kdy podle fotografií originálních horažďovických loutek budou děti vybarvovat jejich černobílou podobu a domýšlet si pohádku. Díky všem akcím, které městský úřad s pomocí zájmových klubů pořádá, můžeme

oprávněně konstatovat, že se cestovní ruch na Horažďovicku v posledních letech rozvíjí. Svědčí o tom i statistika návštěvnosti v městském Infocentru, kde za poslední 3 roky

stoupla z 6000 na více než 9000 osob, což představuje nárůst o plnou polovinu. Hledáme však nadále i jiné způsoby a možnosti, jak přivést na Prácheňsko více turistů a podpořit tak podniky cestovního ruchu. Chceme např. nabízet návštěvníkům Šumavy prostřednictvím cestovní kanceláře cenově přístupnější ubytování, než je tomu v daleko dražších šumavských lokalitách, rovněž s možností pravidel-



I 27 2.9.2009 18:00:26

Z regionů né dopravy do šumavského národního parku. V roce 2008 bylo v našem městě slavnostně otevřeno Regionální centrum cestovního ruchu Prácheň, které tvoří Infocentrum, hotel a výborná restaurace. Tento projekt byl

spolufinancován Městem Horažďovice a Evropskou unií. Snad se mně podařilo vás přesvědčit, že i malé město může být přitažlivé pro turisty a přispět k rozvoji cestovního ruchu v České republice. Jitka Chalupná

Slavnosti kaše

Šumava – originální produkt POKUD JSTE SE S TÍMTO NÁZVEM NIKDE JEŠTĚ NESETKALI, JE NA ČASE SI ZAČÍT VŠÍMAT. JEDNÁ SE O ZNAČENÍ SLUŽEB V CESTOVNÍM RUCHU A NĚKTERÝCH VÝROBKŮ, COŽ PROBÍHÁ NA ŠUMAVĚ JIŽ OD MINULÉHO ROKU. „Šumava – originální produkt“ je ekoznačka, která začíná být u nás dosti známá. Naleznete ji v penzionech, hotelích, v ubytování v soukromí, v kempech či restauracích. Regionální ekoznačka zákazníkovi garantuje, že navštívil zařízení, které je: 1) kvalitní (představuje vstřícnost personálu, příjemné prostředí, čistotu, funkčnost vybavení a maximální využití výrobků), 2) šetrné vůči životnímu prostředí a přírodě (jelikož se jedná o ekoznačku, je kladen veliký důraz na šetrné nakládání s energií, vodou, odpady a chemickými nežádoucími prostředky, snaha o nekuřácké prostředí a třídění odpadu), 3) stravovací jedinečnost (nabízí minimálně 3 staročeské regionální šumavské pokrmy), 4) zaměřuje se na tradice regionu, nabízí certifikované šumavské výrobky.

28 I

Originální výrobky ze Šumavy Jedná se o výrobky, které od roku 2006 užívají speciální regionální označení, neboli ochrannou známku „Šumava – originální produkt“. Značka garantuje, že produkt byl vyroben na Šumavě místním výrobcem, šetrným způsobem a za účelem co nejlepšího využití přírodních zdrojů v rámci šetření přírody. Jedná se především o: ● řemeslné výrobky (keramika, skleněné perly, holubičky, svíčky…), ● potravinářské produkty (mléko, sýry, pečivo, med, maso), ● zemědělské produkty, ● přírodní produkty. Jak tyto výrobky poznat? Odpověď je jednoduchá. Každý výrobek je označen symbolem – stylizovaným „S“ v logu, které připomíná vodní víry šumavských řek a plavebních

kanálů, které byly odedávna významným pomocníkem při lidské práci. Nepravidelná kontura symbolu odkazuje na ruční práci a jistou historickou patinu – známku dlouhodobého používání a kvality. Tuto značku spravuje Regionální rozvojová agentura Šumava a o jejím udělení musí rozhodnout v každém jednotlivém případě nezávislá Certifikační komise složená ze zástupců regionu Šumava, místních odborníků a poskytovatelů služeb. Kde si můžeme výrobky zakoupit, bude asi další otázka, která by vás mohla zajímat. Odpověď je velice jednoduchá, jelikož tyto produkty lze koupit ve většině informačních center na Šumavě, nebo v obchodech, které nesou příslušné označení a logo. A jaké výrobky se značkou si můžete koupit? 1) Kolibříky – miniaturní knížky. 2) Dárky a drobné bytové doplňky ze dřeva. 3) Broušené sklo – matový brus. 4) Chodskou dekorační keramiku. 5) Řeznické a uzenářské výrobky. 6) Prachatické máslové koláčky, svatební a tukové.

7) Hovězí maso a masné výrobky z Jatek Volary. 8) Pekařské zelňáky. 9) Pošumavský med. 10) Svíčky ze včelího vosku. 11) Mléčné výrobky a maso z biofarmy Slunečná. 12) Šumavskou holubičku. 13) Krchlebské koláče. 14) Petráškův pramen – pramenitou stolní vodu. 15) Těžítko „Boubínský prales“. 16) Skleněné vinuté perly. 17) Malované obrázky ze Šumavy. Místní výrobky jsou jedinečné svojí vazbou na region z pohledu tradice, použitím místních surovin, ručním zpracováním či motivem. Jejich zakoupením získáte originální a autentický suvenýr nebo zajímavý dárek ze Šumavy. Zároveň tím podporujete konkrétní výrobce, ekonomiku regionu i ochranu životního prostředí. Májinka Duchoňová



2.9.2009 18:00:35

Z regionů

Přijeďte na Vysočinu! NAŠÍ CHLOUBOU JE PŘEDEVŠÍM MALEBNÁ ZACHOVALÁ PŘÍRODA. MÁME U NÁS ČETNÁ STAROBYLÁ MĚSTA S BOHATOU STALETOU TRADICÍ, VÍCE NEŽ DVĚ DESÍTKY UDRŽOVANÝCH HRADŮ, ZÁMKŮ A KLÁŠTERŮ A NESPOČET MUZEJNÍCH A UMĚLECKÝCH SBÍREK. VYSOČINA JE TAKÉ RÁJ SPORTOVCŮ, NABÍZÍ VÝBORNÉ PODMÍNKY PRO ZIMNÍ I LETNÍ SPORTOVNÍ A REKREAČNÍ AKTIVITY. Náš kraj se může pyšnit světově proslulými památkovými rezervacemi zapsanými na seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO – městem Telč s jeho historickým centrem štítových domů, dále poutním

kostelem sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, postaveným proslulým barokním stavitelem Santonim, a třetí zapsanou památkou je zachovalá židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči.

Vysočina je tradičně českou kulturní krajinou s velkou estetickou a ozdravnou hodnotou. Značná část kraje má proto statut chráněných území. Krajina vytváří již sama o sobě atraktivní prostředí pro trávení volného

času i pro sportování v rozsáhlých lesních komplexech, v údolí s řekami a u četných rybníků. Pro zimní sporty je vhodná většina území Vysočiny, zejména pro běžecké lyžování. Náš kraj poskytuje ty nejlepší rozmanité podmínky jak pro pobytovou rekreaci rodin s dětmi i pro zájmové skupiny, tak i pro náročnější aktivní dovolenou v poznávání života venkova, v možnosti putování krajem na koních či cestování na kolech po cyklostezkách. Pro návštěvníky našeho kraje máme připraveno 35 000 lůžek, a to jak s vyšším vícehvězdičkovým standardem, tak



I 29 2.9.2009 18:00:41

Z regionů

i v cenově dostupných zařízeních. Ubytovací podniky nalezne turista jak ve městech, tak i po celé Vysočině. V létě je možné stanovat v dobře vybavených kempech. K dispozici je 42 informačních center, která mohou poskytnout nejen informace o místním cestovním ruchu a nabídkách ubytovacích a pohostinských služeb a kulturních akcích, ale také zásobit turisty mapami, desítkami propagačních brožur a rovněž texty o dějinách našeho kraje. Malebnost krajiny na Vysočině, její historická minulost a bohaté tradice osobitého folklóru spolu se zachovalým dědictvím architektury k nám každoročně přivádějí desetitisíce turistů a rekreantů i na 60 000 zahraničních návštěvníků. Abychom podporovali

cestovní ruch a přiváděli k nám i nadále velký počet hostů, připravujeme a realizujeme řadu projektů, které jsou spolufinancovány evropskými strukturálními fondy. Naším nejvýznamnějším současným mezinárodním projektem na úseku cestovního ruchu je Dolnorakouská zemská výstava v roce 2009 s podtitulem: „rozdělení – odloučení – spojení“. Tato velká rakouská výstava se po rakouských městech Raabs a Horn přesune i k nám na Vysočinu a přístupná bude po celý půl rok (duben – listopad 2009). Očekáváme od této akce mnoho. Je to nejen významný počin sblížení s našimi zahraničními sousedy, ale věříme, že tato spolupráce podstatně přispěje i k rozvoji cestovního ruchu a jeho podniků. Chceme rovněž využít potenciálu

zahraničních, zejména rakouských návštěvníků a budeme proto při příležitosti návštěvy výstavy nabízet výhodné možnosti na víkendové a krátkodobé výjezdy či pobyty, spojené s prohlídkami Telče a jiných památek, provázené pestrou

nabídkou nejrůznějších aktivit. Tuto akci jsme nazvali jednotícím názvem „Na skok k sousedům“ a při odjezdech s pozváním „Přijeďte znovu“. V loňském roce jsme za pomoci všech složek a aktérů cestovního ruchu na Vysočině zpracovali koncepční materiál „Strategie rozvoje cestovního ruchu na Vysočině“. Materiál by nám měl napovídat, jakým způsobem bychom měli v následujících letech rozvíjet cestovní ruch v našem kraji. I nadále se chceme zaměřovat vedle tuzemské i na zahraniční klientelu. Jsme přesvědčeni, že máme co nabídnout. Nejvýznamnější akce v oblasti cestovního ruchu, a to jak investiční, tak i neinvestiční, chceme realizovat za přispění evropských strukturálních fondů. Postupně se chceme přeorientovat na nový moderní způsob propagace, na tvz. „turistické balíčky“ s co nejširší nabídkou služeb cestovního ruchu, s cílem udržet takovým propojením návštěvníka našeho kraje u nás co nejdéle.

Rekonstruovaný dům v židovské čtvrti v Třebíči – památka UNESCO. (Převzato z Wikipedie)

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře – památka UNESCO

30 I



2.9.2009 18:00:46

Z regionů

Na úseku turistického ruchu stojí před námi velké a náročné úkoly. Jsme si však dobře vědomi, že pro zvýšení cestovního ruchu a pro poznání krás a pamětihodností Vysočiny domácími i zahraničními turisty je nezbytné, abychom zvyšovali kvalitu všech jeho služeb. Proto je naším cílem, aby v co největší možné míře společně spolupracovali aktéři všech institucí cestovního ruchu – soukromí podnikatelé jakožto poskytovatelé služeb (provozovatelé ubytovacích a restauračních zařízení a dalších

služeb, cestovní kanceláře apod.), dále veřejný sektor (např. krajský úřad, příspěvková organizace „Vysočina Tourism“, samosprávy obcí a měst), turistická a informační centra a další subjekty jako např. Klub českých turistů. Skloubit tyto rozdílné sektory – podnikatelské, úřední i zájmové do společného zájmu je mimořádně obtížný úkol. Ale chceme se o to pokoušet, již jsme začali a hodláme pokračovat. „Přijeďte se k nám podívat!“ Tomáš Čihák

Provádění na Střekově NARODILA JSEM SE V ÚSTÍ NAD LABEM A JAKO MALÁ SAMOZŘEJMĚ S RODIČI ABSOLVOVALA NEJRŮZNĚJŠÍ VÝLETY NEJEN PO CELÉ NAŠÍ KRÁSNÉ REPUBLICE, ALE HLAVNĚ PO ČESKÉM STŘEDOHOŘÍ, KTERÉ NAŠE PRŮMYSLEM PROSLAVENÉ MĚSTO OBKLOPUJE A SILNĚ KONTRASTUJE S JEHO STROHÝM INDUSTRIÁLNÍM RÁZEM. Naštěstí se naše krásné středohoří nadále statečně brání neustálému vytrvalému tlaku moderního života, který možná občas podřizujeme chemii a těžkému průmyslu více, než bychom měli. České středohoří zdobí mnoho přírodních i kulturních perel, které jistě stojí za to navštívit. Mezi tyto perly bezesporu patří i gotický hrad Střekov, jehož silueta je již po staletí symbolem města Ústí nad Labem. Kdo jej někdy navštívil, jistě mi dá za pravdu. Kdybych měla spočítat, kolikrát jsem hrad prošla, ať už

s rodiči, školou nebo kamarády, zcela jistě by mi nestačily prsty na obou rukou. Možná ani na obou nohou. Cesta na hrad není složitá, doprava častá a kopec jen mírně prudký. A výhled, který skýtá hradní terasa, je při příznivém počasí k nezaplacení. Jako malou mě tento výhled uchvacoval a na okolí rodného města jsem se nemohla vynadívat. S narůstajícími školními povinnostmi mé návštěvy hradu vázly. Dalo by se říct, že jsem pro všechno učení a úkoly na tuto nádhernou gotickou památku pozapomněla. Párkrát

mě to zamrzelo a rozhodla jsem se, že se na Střekov zase někdy brzo podívám. Návštěvu jsem ale stále odkládala. Proč? Protože bydlím blízko – a středověký hrad mi nikam neuteče. Díky tomu, že se otec mé spolužačky stal na Střekově kastelánem, několikrát jsme se tam se třídou vydali na školní výlet a v deváté třídě tam dokonce zorganizovali rozlučku. A já, opět okouzlena tajuplným kouzlem dávné gotiky, nechápala, jak

jsem mohla návštěvu hradu tak dlouho odkládat. Na střední škole jsme se všichni začali poohlížet po nějaké brigádě. Upřímně řečeno ve mně jemně hlodala trocha závisti, když se hned dva moji kamarádi stali průvodci na Střekově. Říkala jsem si, že ať už jsou dny jakkoli dusné, mlhavé nebo deštivé, práce na Střekově musí těšit každého. Ani jsem však nedoufala v to, že příští sezonu mezi ty autoritativní Cestování včera a dnes


I 31 2.9.2009 18:01:18

Z regionů průvodce, kteří vám o hradě poví vše možné a podle nichž také často tyto památky pak hodnotíme, budu patřit i já. Kdybyste mi to tenkrát řekli, asi bych se vám vysmála do očí. Přesto se tak stalo. V zimě, po Novém roce, jsem se poprvé vydala na Střekov nikoli za prohlídkou (což jsem přirozeně mimo sezonu nemohla), nýbrž za panem kastelánem, se kterým jsme s ostatními průvodci měli dohodnout detaily nadcházející sezony. Nové jsme tam byly dvě – ani jedna z nás neměla s průvodcováním z minulosti žádné zkušenosti a obě nás trochu mrazilo, jakmile přišla řeč na naši první směnu a první prohlídky. „Buďte naprosto v klidu,“ mávl nad našimi obavami, které jsme jistojistě měly vepsané ve tvářích, kastelán. „Pamatujte si, že nikdo z těch lidí neví, že jdete první prohlídku. Když jim to neřeknete, nemají šanci to poznat. I kdybyste si to celé vymyslely, oni to nepoznají – vždyť o tom hradě nic nevědí, pokud tu nebyli dřív a nemají výtečnou paměť. Takže buďte v klidu.“ Tuto radu jsem si vzala k srdci a později mi při mé první prohlídce opravdu pomohla. Ještě tu ovšem byl celý text o hradu, který jsem se musela naučit. Zpočátku mě to děsilo – takových informací! Pak jsem se ho začala učit a všechny informace postupně vstřebávat. Zjistila jsem, že to vlastně není tak strašné, a tak jsem v tomto

ohledu zvolnila tempo a uklidnila se. Panika mě přepadla týden před první směnou. Já to nezvládnu, napadlo mě. Ale couvnout jsem nemohla. A i přes své pochyby také nechtěla. Ten den bylo krásné slunečné počasí s příjemnými necelými dvaceti stupni, tedy přesně počasí pro příjemný rodinný výlet. Za normálních okolností by mě to těšilo, protože slunečné počasí mi vždycky zvedne náladu, ale ten den se mi při pohledu z okna poněkud sevřel žaludek. Bláhová představa, že by se mi prohlídka vyhnula, byla samozřejmě absurdní. Doufala jsem tedy, že budu mít po svém příchodu na hrad aspoň ještě trochu času, abych se na svůj historicky první průvodcovský výkon psychicky připravila a pro jistotu si zopakovala celý text (jímala mě hrůza, že bych nedejbože něco zapomněla!). Má vize se však rozplynula už na parkovišti před hradní bránou – pobíhalo tu nejméně patnáct školáků, na které dozíraly dvě učitelky.

„No, tak to máš jasný,“ zazubil se na mě kolega kamarád a upozornil mě, že on dnes v žádném případě na první prohlídku nejde. „Jen běž, ať se otrkáš. Malé děti jsou stejně nejlepší – všechno poslouchají, pokud toho není moc, a můžeš jim převyprávět všechny pověsti a legendy, které se k hradu vážou.“ Mě ale představa prohlídky s dětmi děsila. Byla jsem si jistá, že budou drzí, rozlítaní, hluční a nevychovaní. To jsem se ale přepočítala. Prohlídka proběhla hladce a doteď patří mezi mé nejlepší a nejpříjemnější. Děti byly skvělé a milé a jejich učitelky taky. Ten den jsem po Střekově provedla ještě čtyři další skupiny. Žádná katastrofa se mi sice nepřihodila, ale stejně byla moje první prohlídka nejlepší, užila jsem si ji. Když jsem se z ní vrátila dolů do místnosti pro průvodce ke svému kamarádovi – kolegovi, cítila jsem se lehce a povzneseně. Byla jsem celá šťastná, že už to mám za sebou a teď už mě snad nic nepřekvapí.

Samozřejmě, že ten pocit celkem rychle opadl. S každou další prohlídkou zase začínám znova. Jsou tu jiní cizí lidé, jiné věkové složení, jiné povahy a také samozřejmě jiný počet. Každého zajímá něco jiného a něco jiného se mu líbí. Takže zatímco malé děti s otevřenou pusou obdivují středověké zbraně a výhled z terasy, někteří dospělí si naopak pečlivě prohlížejí zmenšený model hradu, jak vypadal v 15. století. Někteří jsou z prohlídky nadšení a ještě by se chtěli dozvědět víc, jiní se svou nudu ani skrývat nesnaží. Takoví nenadšení posluchači pak dokáží zkazit náladu i mně, ale uklidňuji se, že přece na prohlídku šli sami. Nejtěžší prohlídka, jakou jsem kdy měla, byl padesátičlenný zájezd odněkud z Moravy. Byli jedna velká skupina a patřili k sobě, takže jsem je musela vzít všechny najednou. A představte si to – v každé místnosti, kde jsme se zastavili, musím přesně spočítat, kolik se mnou jde návštěvníků, což u této skupiny opravdu nebyl žádný med. A mluvit tak, aby mne pokud možno všichni slyšeli, to skoro nebylo možné. Vrcholem všeho bylo, když ke mně po prohlídce přišel zavalitý pán ve středních letech a nevrle mě upozornil, že mě skoro neslyšel. S každou další prohlídkou ale získávám další a další zkušenosti a provádění mě baví. Hrad Střekov jsem si zamilovala a jsem si jistá, že pokud ho navštívíte, zamilujete si ho taky. Eva Chvátalová

32 I



2.9.2009 18:01:25

Osobnosti cestování

Význam Vojty Náprstka pro českou turistiku AKTIVNÍ ORGANIZOVANÁ TURISTIKA MÁ V NAŠÍ ZEMI VELMI DLOUHOU TRADICI. LZE DOKONCE TVRDIT, ŽE NAŠE ÚZEMÍ PATŘÍ K TĚM NĚKOLIKA ČÁSTEM EVROPY, KTERÉ TVOŘÍ DOHROMADY ONU POMYSLNOU „KOLÉBKU“ ORGANIZOVANÉ TURISTIKY. V OBDOBÍ JEJÍHO VZNIKU, TO JE MEZI LÉTY 1860-90, SE NA NAŠEM ÚZEMÍ POSTUPNĚ VYTVOŘILY TŘI SKUPINY TURISTICKÝCH KLUBŮ: NEJPRVE KLUBY ALPSKÉ, ZAKLÁDANÉ V POHRANIČNÍCH MĚSTECH S PŘEVAHOU NĚMECKÉHO OBYVATELSTVA A ROZVÍJEJÍCÍ ČINNOST V ALPÁCH (ČEŠTÍ NĚMCI MAJÍ NEJVÝZNAMNĚJŠÍ PODÍL NA VZNIKU VELKÉHO POČTU SEKCÍ I CELÉHO, DODNES NEJVĚTŠÍHO TURISTICKÉHO KLUBU NA SVĚTĚ, DEUTSCHER UND ÖSTERREICHISCHER ALPENVEREIN), POTOM NĚMECKÉ TURISTICKÉ KLUBY OPERUJÍCÍ V ČESKÉM POHRANIČÍ A NAKONEC, V POSLEDNÍM DESETILETÍ 19. STOLETÍ TAKÉ KLUBY ČESKÉ. V sedmdesátých letech se zapojuje do prvních kroků české turistiky také Vojta Náprstek. Vrátil se v roce 1858 z emigrace v Americe, kde poznal velký kus Nového světa a neporušené přírody, kde však poznal také rychle se rozvíjející americkou společnost a naučil se jako jeden z prvních Čechů vnímat podmínky a souvislosti vedoucí k všestrannému rozvoji společnosti. Doma pak dokázal postřehnout i to, v čem Češi doposud zaostávali za některými národy vyspělejší části Evropy. A právě mezi tyto nedostatky počítal i to, že Češi málo cestují a poznávají. A protože v rámci úsilí o emancipaci českých žen založil Americký klub dam, stal se právě tento dámský spolek, v okamžiku, kdy pro něj zorganizoval první výlety (spíše zájezdy) na Karlštejn a do Prachovských skal, první skupinou turistek u nás.

Je dobře si uvědomit, co všechno takový dvoudenní výlet do Jičína a Prachovských skal obnášel: objednat zvláštní vagon, objednat vozy tažené koňmi pro dopravu z nádraží, hotel či penzion, alespoň trochu slušnější úrovně (a samozřejmě český), a připravit se na rozruch, který taková návštěva v menším městě a jeho okolí způsobí. Takový výlet vítal starosta, ředitelé škol a přední osobnosti města. Byla to prostě společenská událost. A také událost vlastenecká. O to Vojtovi Náprstkovi vždy šlo. A právě touto činností se vlastně Náprstek nejvíce přiblížil novodobé turistice. On sám vlastně turistou nebyl, daleko více se zajímal o život v Praze, tím spíše, že se stal známým, aktivním, komunálním politikem, členem pražského zastupitelstva. Nyní do procesu založení české organizované turistiky

vstupuje další fenomén: cestovní ruch. Již v šedesátých letech se objevují první zprávy o tom, jak opakované návštěvy prvních individuálních turistů v některých švýcarských údolích daly místnímu obyvatelstvu novou příležitost k obživě a pozvedly tak jeho životní úroveň. Tyto zkušenosti u nás vedly k založení několika německých turistických klubů, které začaly budovat a značit turistické cesty a přivádět tak turisty do dosud těžko přístupných částí krajiny. Brzy se pak ukázalo, že to pro obyvatelstvo v této krajině má podobný přínos, o jakém jsme již hovořili ve Švýcarsku. Toho si samozřejmě všimlo i několik vzdělaných českých osobností, jež pak v průběhu dvou let, v letech 1884 a 1885, založilo Národní jednotu pošumavskou a Národní jednotu severočeskou, jejichž cílem byla pomoc českým menšinám v pohraničním území. Zároveň v roce 1884 vznikl v Rožnově první český turistický klub, Pohorská jednota Radhošť. Ta však měla pouze regionální působnost v oblasti Beskyd a Vsackých vrchů. Za této situace předseda Národní jednoty pošumavské Dr. Vilém Kurz

a předseda Národní jednoty severočeské Dr. František Čížek pochopili, že je zapotřebí založit český turistický klub s celoplošnou působností, který by české obyvatelstvo přivedl právě do oblastí oněch českých menšin v pohraničí a i do oblastí dalších, dosud těžko přístupných, a proto málo navštěvovaných. Právě tito dva muži dali bezesporu největší impulz k založení KČT. V tom jim pomáhal i Vojta Náprstek. Několik přípravných schůzek se konalo v jeho pivovaru a vinopalně „U Halánků“. A bylo to právě Náprstkovo jméno, které patrně nejvíce přitáhlo pozornost veřejnosti k události, jakou bylo založení Klubu českých turistů. Na zakládající valné hromadě, která se konala 11. 6. 1888 v Měšťanské besedě ve Vladislavově ulici, byl zvolen první výbor a v něm pak Vojta Náprstek prvním předsedou KČT. I tato volba měla určitě velký symbolický význam. Vždyť o Vojtovi Náprstkovi bylo známo, že založil řadu klubů a že všechno, co takto dělal, mělo pozitivní význam pro společnost. Na druhé straně si on i jeho spolupracovníci uvědomovali, že on nebude klub řídit Cestování včera a dnes


I 33 2.9.2009 18:01:29

Osobnosti cestování a že o nastartování praktické činnosti klubu se musí postarat jiní. Když po půl roce existence KČT začal vycházet klubový časopis nazvaný Časopis turistů, můžeme se v něm dočíst, že Vojta Náprstek se často omlouval na výborové schůze a že prakticky klub řídili jiní. Po necelém roce od založení klubu, před druhými volbami, napsal Vojta Náprstek výboru dopis, ve kterém děkuje za důvěru, kterou mu dali, a za podporu, kterou mu věnovali, slibuje, že nepřestane klub podporovat, avšak žádá, aby již nebyl podruhé volen předsedou. Zdůvodňuje to svým zatížením, vyplývajícím z celé řady jeho dalších funkcí. Ze všeho, co jsme zde uvedli je patrné, že nelze zjednodušeně říkat, že Klub českých turistů

založil Vojta Náprstek a stal se jeho prvním předsedou. To druhé platí, to prvé však zcela pravda není. Podobně tomu bylo, je a bude u většiny nových projektů: někdo musí mít potřebný nápad, jiný tomu nápadu poskytne nezbytnou podporu svým ve společnosti známým jménem a někdo další musí vykonat první praktické kroky, aby nápad nezůstal jen vyslovenou ideou, ale stal se skutečně živým projektem, který přitahuje stále další a další spolupracovníky. Začátku tohoto rozmachu se ještě Vojta Náprstek dožil. Protože však již v roce 1894 zemřel, neviděl už ani úžasný rozvoj KČT do první světové války a samozřejmě ani „Zlatý věk“ KČT, resp. KČST ve 20. a 30. letech minulého století. Jeho

jméno s tímto rozvojem však zůstane navždy spojeno. Členové i vedení KČT proto právem i oslavu 120. výročí založení KČT v červnu minulého roku zahajovali právě u desky Vojty

Náprstka na nádvoří Náprstkova muzea (dříve vinopalna a pivovar U Halánků) na Betlémském náměstí v Praze. Jan Havelka (redakčně zkráceno)

NM – Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur V ROCE 1826 SI MANŽELÉ FINGERHUTOVI KOUPILI NA BETLÉMSKÉM PLÁCKU NA STARÉM MĚSTĚ PRAŽSKÉM STARODÁVNÝ DŮM U HALÁNKŮ A S NÍM I PIVOVAR, SLADOVNU, VINOPALNU A VÝČEP. NETUŠILI, ŽE SE JEJICH DŮM NEPROSLAVÍ JAKO „DOBRÁ ZNAČKA“ ALKOHOLICKÝCH NÁPOJŮ, NÝBRŽ JAKO CENTRUM, KDE SE SETKÁVAJÍ LIDÉ DOSLOVA Z CELÉHO SVĚTA. Zasloužil se o to jejich nejmladší syn Vojtěch, který si jako správný vlastenec přeložil jméno do češtiny a začal si říkat „Náprstek“. Od mládí miloval knihy popisující daleké kraje a kultury, a proto při rozhodování o své budoucnosti chtěl volit orientalistiku. Praktická matka však nepovažovala toto rozhodnutí za správné a po vzájemných ústupcích svolil Vojta se studiem práv ve Vídni. Zde jej však zastihla revoluce v roce

34 I

1848, při které samozřejmě nesměl chybět, a tak po porážce jak ve Vídni, tak i v Praze na něho byl vydán zatykač a hrozil mu trest smrti. Svou situaci řešil odchodem do Ameriky s tím, že až to bude možné, vrátí se a nabyté zkušenosti a vědomosti využije pro blaho svého národa. Na dvaadvacetiletého studenta trochu patetická slova ale splnil beze zbytku. Desetiletý pobyt mimo domov dal Vojtovi tolik zkušeností, že po návratu nutně musel své okolí překvapovat. Demokratická společnost vznikajících Spojených států, práva a povinnosti občanů, překonávání předsudků týkajících se postavení žen, Indiánů a černochů a nastupující průmyslová revoluce – to vše byly otázky, o kterých se v Rakouské monarchii ani nemluvilo. Když se v roce 1858 Vojta vrátil do Prahy, domnívala se jeho matka, že se jí vrací syn, který převezme obchodní ambice. Realita však byla jiná: Vojta se sice mohl vrátit domů, ale byl policejně sledován a bez povolení nesměl opustit Prahu, což bylo pro vedení živnosti těžké. Zůstal tedy doma u účetních knih a místo,



2.9.2009 18:01:32

Osobnosti cestování aby vycházel do společnosti, společnost přicházela za ním. Bývalí spolužáci, přátelé, vlastenci, ti všichni chtěli vidět a slyšet „amerikána“ Náprstka. Matka nakonec musela nechat v domě probourat dvě místnosti a vytvořit pro syna „salon“, kde se denně přátelé scházeli. Vojta byl po návratu domů především šokován politickými a společenskými poměry. Viděl, že chybí informace o okolním světě, o technickém i politickém vývoji. Rozhodl se, že zaostalé Praze pomůže osvětou – otevřením své soukromé knihovny, která nebude jen „půjčovnou“ knih, nýbrž společensko-kulturním centrem. Knihy dovezené z Ameriky položily základ budoucí knihovně, která za pár let byla nejlépe zásobenou soukromou knihovnou v Praze. Vojta začal kupovat veškerou českou produkci, kupoval i po antikvariátech a v zahraničí, ale kromě knih začal shromažďovat i noviny a časopisy a brzy objevil, že i jiné materiály mohou mít vypovídací hodnotu. Založil tak sbírku dobové grafiky, stereoskopických obrázků a fotografií. Právě tyto obrazové fondy se záhy staly pro návštěvníky jeho knihovny nejatraktivnější, protože přinášely informace do té doby neznámé. Ať již se jednalo o pohledy na daleká města, jejich památky a obyvatele nebo o domorodce neznámých etnik, jejich zvyklosti či cizokrajná zvířata a rostliny. Brzy byla Náprstkova knihovna známá jako opravdový politicko společenský salon, kde se lidé

nejen vzdělávali četbou, ale především setkávali s odborníky na nejrůznější témata. Vlastenci, literáti, vědci, politici, začínající průmyslníci, ti všichni měli v domě U Halánků dveře otevřené. Záhy se k nim přidali i cestovatelé, kteří nalezli v Náprstkovi štědrého mecenáše a později i Češi usedlí v Americe, kteří přijížděli na návštěvu do staré vlasti. Náprstek s nimi udržoval kontakty od doby své emigrace a tento vztah pokračoval i po Náprstkově návratu. Tím, že měl vhodné prostory, tím, že uměl anglicky a že ovládal základy reklamy (do hotelů dal anglicky tištěná pozvání do své knihovny) přicházeli do jeho domu vědci, obchodní cestující i zahraniční artisté a umělci. V roce 1862 navštívil Náprstek se skupinou českých vlastenců světovou výstavu v Londýně a zde se dohodlo, že bude v Praze založeno průmyslové muzeum. Vojta byl pověřen nákupem prvních exponátů, ale když se vrátil do Prahy, zjistil, že myšlenku muzea bude velmi těžké prosadit, protože renomované instituce se od ní distancovaly. Protože přivezené exponáty považoval za zajímavé, ještě v prosinci roku 1862 si pronajal Střelecký ostrov v Praze a zde dovezené věci vystavil. Kromě didaktických pomůcek pro školy přivezl tzv. strojky pro domácnost, jako byly žehličky, ledničky, různé typy plynových vařičů, pračka, ždímačka, Papinův hrnec, různé nádoby na vaření a přípravu pokrmů a domácí nářadí. Výstava se

setkala s obrovským ohlasem a tyto exponáty položily základ budoucímu Náprstkovu muzeu. Záhy mu bylo jasné, že pokud průmyslové muzeum chce v Praze založit, musí je založit jako soukromý ústav a k tomu mu zatím chyběly finance. Teprve když v roce 1874 zemřela jeho matka, odkázala v závěti značnou sumu právě na vybudování průmyslového muzea. Mezi tím, se ale v domě U Halánků vedle těchto technických novinek začaly objevovat předměty naprosto odlišného původu. Jednak američtí Češi, když se dověděli o Vojtově snaze založit muzeum, začali posílat nejrůznější exponáty, které považovali za zajímavé, ale které často neměly se zaměřením průmyslového muzea nic společného. Daleko podstatnější však byl nárůst předmětů etnografických a umělecko průmyslových, které Vojtovi přiváželi cestovatelé z celého světa. Jako první to byly předměty z Afriky, které přivezl Dr. Emil Holub. K nim začas přibyly předměty především z Ameriky od E. Stanko Vráze a zvláště orientální porcelán od Josefa Kořenského. Vedle technických vymožeností tu početně narůstaly i další kolekce, např. lidové krajky a výšivky, které sbírala Náprstkova žena Josefa, či předměty z Balkánu a Ruska darované českými krajany zde usedlými. V roce 1875 otevřel Vojta své muzeum poprvé pro veřejnost – zatím v provizorních prostorách domu U Halánků, ale již v roce 1876 byl položen základní kámen k nové muzejní budově, která vyrostla na dvoře výnosného podniku.

Právě výrobě lihových nápojů vděčí Fingerhutovi za velké zisky a možnosti realizovat Vojtovy sny. Zhruba deset let se budova stavěla a vysychala, a jakmile se začalo se stěhováním, zjistilo se, že nestačí. Technické exponáty se dostaly mezitím do početní menšiny a naopak narostly počty předmětů národopisných, a tak když v roce 1894 Vojta Náprstek umíral, opouštěl muzeum spíše národopisné, i když neslo název České průmyslové museum. Muzeum zůstalo soukromou institucí až do 30. let 20. století, kdy bylo přejmenováno na Náprstkovo muzeum všeobecného národopisu, aby pak v 60. letech bylo definitivně označeno za Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur a stalo se nedílnou součástí Národního muzea. Od té doby také muzeum již spravuje pouze mimoevropské exponáty, když technika a evropský národopis byly předány jiným institucím. I když tím byl počet předmětů značně zredukován, přesto většina exponátů zůstává dnešním návštěvníkům skryta v depozitářích. Stálé expozice a výstavy sice seznamují s bohatstvím fondů, ale to, co může být prezentováno, je jen zlomek. Stovky známých i neznámých dárců, cestovatelů, vědců, dobrodruhů i nadšenců se zasloužily o úctyhodnou kolekci, která nemá v našich zemích obdoby. Náprstkovo muzeum má srovnatelné kolekce s předními evropskými muzei a je jen na návštěvnících, aby se o tom sami přesvědčili. Milena Secká Cestování včera a dnes


I 35 2.9.2009 18:01:37

Krásy dalekých i blízkých zemí Cesta přes místo sesuvu půdy na Karakoram Highway

Pákistánská severní část Karakoram Highway – červenec 2004 Ze Skardu jsme vyjeli časně ráno podél řeky Indus zpět na Karakoram Highway a zamířili po ní opět na sever podél řeky Gilgit. Po krátké zastávce ve stejnojmenném městě jsme pokračovali do oblasti Hunza. Odbočili jsme z Karakoram Highway přes řeku Hunza a po pár kilometrech vjeli do Karimabádu. Jako

Tam a zpátky po Karakoram Highway KARAKORAM HIGHWAY JE SILNICE, KTERÁ SPOJUJE PÁKISTÁN S ČÍNOU. ZAČÍNÁ V MÍSTĚ, KDE SE SILNICE Z ISLÁMABÁDU PŘIPOJUJE V MĚSTEČKU THAKAT K ŘECE INDUS. DÁL VEDE PODLE NÍ AŽ K SOUTOKU S ŘEKOU GILGIT, PODLE NÍŽ POKRAČUJE NA SEVER K ČÍNSKÉ HRANICI. PŘED HRANICÍ PROVÁZÍ ŘEKU KHUNJERAB, NA ÚZEMÍ ČÍNY POKRAČUJE PODLE ŘEKY TAŠKURGAN A S ŘEKOU GHEZ VEDE AŽ DO ČÍNSKÉHO KAŠGARU. CELÁ MĚŘÍ 1100 KM A MNOHDY JE PRÁVEM NAZÝVÁNA OSMÝM DIVEM SVĚTA. První setkání v roce 2004 K mému prvnímu setkání s Karakoram Highway došlo v červnu 2004 při expedici na sedmitisícovku Mustagh Ata v Číně, které předcházel aklimatizační trek v Pákistánu. Po příletu jsme v odpoledních hodinách vyjeli z Islámabádu. Už se stmívalo, když jsme ve městě Thakat přejeli řeku Indus a vjeli na Karakoram Highway. Za tmy a deště jsme pokračovali až do Beshamu. Následující ráno jsme vyjeli v půl šesté a pokračovali na sever. Údolí je sevřené skalami a prudce padá k divoce se valící kalné řece Indus. Kolem poledne jsme dorazili do Chilasu, nad nímž se údolí trochu otevírá, skály jsou holé, krajina nabírá charakter skalnaté pouště. Oblast pákistánského Himálaje s osmitisícovkou Nanga Parbat zůstala za námi, před námi se vynořily zasněžené vrcholky Karakoramu. Člověk se v těchto místech tak nějak stává menším. Podél cesty jsou na svazích, prudce spadajících k řece, terasovitá políčka a mosty, při jejichž přejezdu se tají dech. Silnice je místy přímo vtesaná

36 I

do skály, pod ní se valí z tajících ledovců divoké peřeje a víry kalné vody. Po poledni jsme dojeli k soutoku řek Indus a Gilgit, který odděluje tři nejvyšší pohoří světa: Himálaj, Karakoram a Hindúkuš. Karakoram Highway pokračuje na sever podél řeky Gilgit, my odbočili podle řeky Indus směrem do Skardu. Je to poslední větší

osada na cestě od Karakoram Highway k horským velikánům a rozsáhlým ledovcům Karakoramu. Následujících dvanáct dní jsme šli z Ascole po ledovci Baltoro až na soutok ledovců Konkordia, přešli sedlo Gondogoro La, sestoupili na ledovec stejného jména a po něm do Hushe, odkud jsme odjeli džípy zpět do Skardu.

bychom se ocitli v jiném světě: v ulicích Karimabádu, na rozdíl od Skardu a Gilgitu, jsou vidět ve velkém počtu i ženy. Mnozí z místních obyvatel chodí evropsky oblečeni. Během první etapy expedice jsem se zbavila řady předsudků o muslimském Pákistánu, načerpaných z různých průvodců. Ne vždy jsem se tu cítila úplně volně, ale rozhodně jsem

Hranice v Khunjerab Pass ve výšce téměř 5000 m, nápis s pokynem řidičům držet se vpravo při přejezdu z Pákistánu do Číny



2.9.2009 18:01:39

Krásy dalekých i blízkých zemí Cestář na Karakoram Highway

Nákladní auta – chlouba řidičů na Karakoram Highway

neměla pocit, že bych se octla v nepřátelském světě.

Čínská jižní část Karakoram Highway – červenec 2004 Po jednodenním oddechu v Karimabádu jsme časně ráno vjeli mikrobusem zpět na Karakoram Highway směrem na sever. Po dvou hodinách jsme dorazili k hraniční kontrole, vyplnili formuláře a hodinu čekali na odbavení – koná se vždy jen ráno kolem deváté. Prošli jsme pákistánskou výstupní celní kontrolou a přeložili všechna zavazadla z jednoho mikrobusu do jiného. Popojeli jsme k pasové kontrole, pak k další kontrole u závor. Tím skončila pákistánská etapa naší výpravy a začala etapa čínská.

Nápis před nájezdem na Karakoram Highway ve městě Thakat Zamířili jsme ke Khunjerab Pass, hraničnímu sedlu mezi Pákistánem a Čínou. Silnice vede Khunjerabským národním parkem podél řeky, sevřené úzkou

soutěskou. Na padesáti kilometrech cesty silnice nastoupá přes 2000 m. V poledne jsme dosáhli nejvyššího bodu Karakoram Highway v průsmyku Khunjerab

Pass ve výšce téměř 5000 m. Pokračovali jsme poslední kilometr k čínskému území, to už na pravé straně silnice – v sedle se prostě přejíždí z pákistánské levé strany na čínskou pravou stranu nebo obráceně podle pokynu na ceduli: „Držte se vpravo“ a na opačné straně „Držte se vlevo“. Je to hranice dvou rozdílných světů – muslimského a komunistického. Za Khunjerab Pass se ráz krajiny zásadně mění – silnice opouští Karakoram a vede na náhorní plošinu, vlevo vpředu se zvedá pohoří Ťan-šan, vpravo je nejjižnější výběžek Pamiru. Široká a rozlehlá údolí připomínají step nebo polopoušť, vrcholky hor jsou zaoblené. Od hranice jsme ujeli téměř 100 km, než jsme dorazili do

Karakoram Highway lemující úbočí hor Cestování včera a dnes


I 37 2.9.2009 18:01:46

Krásy dalekých i blízkých zemí Odklízení čerstvého sesuvu půdy na Karakoram Highway

města Taškurgan, kde je čínská celní a pasová kontrola. Tady náš celý náklad prošel přísnou celní prohlídkou, po níž jsme vše naložili do velkého autobusu. Popojeli jsme do města na oběd nebo na večeři, to podle toho, zda jsme se řídili pákistánským nebo čínským časem. Podle pekingského je o tři hodiny víc než podle pákistánského. Existuje tu ještě místní kašgarský čas, který je realisticky posunutý proti pákistánskému jen o hodinu dopředu. Jízdní a letecké řády se ale v celé Číně řídí pekingským časem. Už se stmívalo, když jsme z Karakoram Highway odbočili na kamenitou cestu k vesnici Subaši. Vpravo se před námi tyčila Mustagh Ata, cíl naší výpravy.

Čínská severní část Karakoram Highway – červenec 2004

ve stejnou dobu, ve kterou jsme z Kašgaru odlétali. V průběhu pěti týdnů expedice jsme projeli celou Karakoram Highway a po treku v Pákistánu vystoupili na sedmitisícovku Mustagh Ata.

Po náročné, ale úspěšné závěrečné etapě expedice na sedmitisícovku Mustagh Ata jsme sestoupili zpět do civilzace. U jezera Karakul, Opět na Karakoram které se rozprostírá vedle Plánek – soutok řek Indus a Gilgit, který Highway v roce 2005 Karakoram Highway, jsme se odděluje tři nejvyšší světová pohoří: na dálku rozloučili s horou, na Při aklimatizačním treku Karakoram, Himálaj a Hindúkuš níž jsme strávili dva týdny. v roce 2004 mě Karakoram Naložili jsme zavazadla na okouzlil. Rozhodla jsem se pro Pozdě večer jsme dorazili do střechu mikrobusu a vyrazili dál účast na australské výpramilionového města Kašgar. na sever. Karakoram Highway vě, jejímž cílem byl přechod Po dvou oddychových dnech vede do Kašgaru přízračnou ledovců Biafo a Hispar a výstup jsme vyrazili na zpáteční cestu. krajinou kolem řeky Chez. Místy na Workman Peak, který se tyčí Do Islámabádu jsme mohli jet byla průjezdná sotva pro jedno nad Sněžným jezerem. Zlákala po Karakoram Highway, nebo auto, valila se přes ni voda, na mě odlehlost této oblasti, kam letět. Rozhodli jsme se pro řadě míst byly náplavy. V souročně zavítá jen několik výprav. rychlejší variantu. Odlétali jsme těskách mezi skalami se pro Přechod těchto dvou ledovců dopoledne, díky časovému posesuvy půdy dalo sotva projet. patří k nejobtížnějším trekům sunu jsme v Islámabádu přistáli

v Karakoramu, výstup na necelých 6000 m vysoký Workman Peak je přijatelný i pro amatérské horolezce. A tak jsem se vypravila sama do Pákistánu.

Karakoram Highway cestou z Islámabádu do Skardu a z Karimabádu zpět – srpen 2005 Za svítání jsme přeletěli Karakoram od severu na jih a přistáli v Islámabádu. U celní a pasové kontroly mi místní úředník poradil, abych se postavila do řady pro ženy. Poslechla jsem a prošla kontrolou mnohem rychleji. Během dne jsem se seznámila s ostatními členy expedice a společně jsme zkontrolovali vybavení. Vzhledem k tomu, že jsme se chystali na obtížný trek

Skutečnost – soutok řek Indus a Gilgit, který odděluje tři nejvyšší světová pohoří: Karakoram, Himálaj a Hindúkuš

Zelená políčka mezi skalami nad řekou Indus

38 I



2.9.2009 18:01:52

Krásy dalekých i blízkých zemí v nejodlehlejší oblasti Pákistánu, měli jsme povolen i satelitní telefon, který obvykle mají jen expedice na sedmi a osmitisícovky. Následující den jsme vyrazili mikrobusem na sever. Kolem osmé jsme přejeli most přes řeku Indus a vjeli na Karakoram Highway. V poledne jsme zastavili v Beshamu. Chtěli jsme dojet až do Chilasu a tam přespat. Večer jsme dorazili k jednomu z mnoha policejních stanovišť, která jsou podél cesty a směrem na sever jich přibývá. Dozvěděli jsme se, že v Gilgitu jsou nepokoje, celkem pravidelný stav mezi místními šíity a sunnity, ale vzhledem k tomu, že tam tentokrát bylo několik

Úrodná půda v okolí horských přítoků řeky Indus

Silnice nad divokou řekou Indus

Složitá dopravní situace na Karakoram Highway mrtvých, byla situace vážnější než jindy. Ač jsme měli Gilgitem pouze projíždět, dostali jsme policejní doprovod až k hotelu v Chilasu, kam jsme dorazili za tmy. Přesto bylo úmorné vedro. Vstali jsme v pět ne zrovna odpočinutí, protože teplota se přes noc prakticky nezměnila. Vyrazili jsme dál na sever po silnici, která vedla podél řeky Indus, v srpnu divočejší než o rok dříve v červenci. Na mnoha místech jsme překonávali sesuvy půdy. Před polednem jsme přijeli k soutoku Indu a Gilgitu a odbočili z Karakoram Highway podle Indu do Skardu. Stejně jako před rokem byla cesta úžasná a dramatická. Po jednom dni ve Skardu jsme se vydali z osady Ascole na vlastní výpravu po ledovcích. Před dosažením sedla

Hispar jsme prožili dramatickou komplikaci – jedna Australanka měla závažné projevy výškové nemoci. Dostala jsem příležitost ověřit si své lékařské schopnosti v těchto strohých podmínkách – ve stanu jsem zřídila cosi jako bazálně vybavenou jednotku intenzivní péče a po čtyřiadvaceti hodinách s úlevou předala živou pacientku posádce záchranného vrtulníku. Ze sedla Hispar nás několik vystoupilo na Workman Peak. Úspěšně jsme prošli jednu z nejodlehlejších oblastí Karakoramu, po tři týdny jsme byli na ledovcích sami s našimi nosiči. Z vesnice Hispar jsme pokračovali džípy do Karimabádu a pak zpět po Karakoram Highway do Islámabádu. Bylo potřeba napsat hlášení pro pojišťovnu a vyřešit platbu za vrtulník – celá

záchranná akce byla vyčíslena na 18 000 australských dolarů. Týden po návratu do Prahy, ve chvíli, kdy jsem se dívala na fotografie z výpravy, jsem se dozvěděla o ničivém zemětřesení v Pákistánu. Fotografie zkázy, které byly dostupné na internetu, byly z míst, která jsem zachytila pár dní před živelnou pohromou na svých záběrech. Uvědomila jsem si, že se do těchto těžce zkoušených míst chci opět vrátit.

Další cesta po Karakoram Highway v roce 2006 Do Pákistánu jsem se vydala další rok znovu, tentokrát s mezinárodní výpravou na sedmitisícovku Spantik. Opět jsem letěla do Islámabádu sama, ale tentokrát s klidem a pocitem návratu do známých míst. Přistáli jsme v půl sedmé místního času. Venku mě k mému obrovskému překvapení čekal styčný důstojník, který Cestování včera a dnes


I 39 2.9.2009 18:02:02

Krásy dalekých i blízkých zemí Karakoram Highway vedoucí do sedla Khunjerab Pass

Prodej ovoce ve městě Abbotabád nás provázel na ledovcích Biafo a Hispar. Přivítali jsme se jak staří známí. Odpoledne jsme si vyzvedli povolení k výstupu a rozhodli se hned další den vyrazit na cestu do Skardu. V Islámábádu bylo 38 oC, těšili jsme se do hor.

Karakoram Highway při cestě z Islámabádu do Skardu a zpět – srpen 2006 V pět ráno jsme naložili vše na střechu mikrobusu, menší zavazadla naskládali dozadu a vydali se na cestu. Po dvou hodinách jsme se přiblížili k Abbotabádu. Projížděli jsme 100 až 150 km oblastí postiženou v září 2005 zemětřesením. Vedle domků u silnice byly stovky nových hrobů, ale jen tu a tam zbořené neodklizené trosky domů. Většina budov byla opravená, nově postavená nebo ve výstavbě. Stavělo se prakticky všude, po silnici jezdila auta se stavebním materiálem. Zato Karakoram Highway byla zanedbaná, poničená zemětřesením a sesuvy půdy, takže jsme opatrně přejížděli krkolomné úseky, které potřebovaly radikální opravu. K vojenské kontrole před Gilgitem jsme dojeli večer, do Chilasu za tmy opět s vojenským doprovodem. Během noci se neochladilo, spali jsme neklidně. Ráno v šest jsme pokračovali v cestě. Den byl úmorný, horký a vlhký, cesta utíkala po rozbité Karakoram Highway pomalu. Kolem nás už byly škody jen po sesuvech půdy, dostali jsme se mimo oblast loňského zemětřesení.

Do Skardu jsme přijeli po čtvrté hodině odpoledne. Po dni stráveném přípravami ve Skardu jsme vyrazili džípy do Arandu, poslední vesnice před přístupovým trekem k hoře. Po třech týdnech strávených výstupem na sedmitisícovku Spantik jsme se vrátili stejnou cestou do Skardu. Dopřáli jsme

si den na regeneraci před návratem domů. Na zpáteční cestu jsme vyjeli časně ráno třemi džípy, protože cesta do Skardu byla částečně zavřená pro sesuvy půdy. Do mikrobusu jsme přesedli až před nájezdem na Karakoram Highway a dojeli do Chilasu, kde jsme přespali.

Za svítání jsme se vydali na zbývající část cesty do Islámabádu. V noci pršelo, tušili jsme komplikace. Před polednem jsme narazili na první sesuv půdy, kde jsme čekali dvě hodiny na zprůjezdnění silnice. Později začalo znovu pršet a dojeli jsme k dalšímu sesuvu. Traktor odklízel bláto a kamení

Pohled na Karakoram Highway a řeku Gilgit

Vojenská kontrola na Karakoram Highway

ze silnice – shrnul vše dolů, otočil se a mezitím už shora stékal další přísun. Po dešti trvalo ještě další hodinu, než přestalo na cestu stékat bahno s kamením. Po třech hodinách jsme mohli pokračovat v cestě. Oblastí postiženou zemětřesením jsme projížděli za tmy. Do Islámabádu jsme dorazili až po půlnoci a poslední den jsem strávila procházkou po trzích v Rawalpindi. Když jsme odlétali, nad Pákistánem se rozednívalo. Tak zas někdy příště na shledanou. Veronika Bártová

40 I



2.9.2009 18:02:09

Umělci na cestách FLORA TRISTAN SE NARODILA V ROCE 1803 V PAŘÍŽI JAKO DCERA VZNEŠENÉHO PERUÁNCE A FRANCOUZKY Z DROBNÉ MĚŠŤANSKÉ RODINY. MATKA UPRCHLA V DOBĚ VELKÉ FRANCOUZSKÉ REVOLUCE DO ŠPANĚLSKA, KDE BYLI FLOŘINY RODIČE ODDÁNI ODPADLICKÝM KNĚZEM. PO NÁVRATU DO FRANCIE OTEC BRZY ZEMŘEL, ANIŽ BYLO MANŽELSTVÍ CÍRKVÍ LEGALIZOVÁNO.

Flora Tristan

bankovních ústavů, spletitou konstrukci budov a kolejí četných nádraží i bezchybnou organizaci administrativy jako projevy industriální revoluce. Aby se o tom přesvědčila, nalezla odvahu navštívit řadu průmyslových závodů, což bylo pro ni jako mladou ženu dvojnásob odvážné. Byla sice nadšena moderním technickým zařízením, které Francie ještě ani neznala, i organizací práce v továrnách,

Francouzské cesty V letech 1843-4 podnikla Flora Tristan svou první velkou cestu po městech francouzského jihu. (Sever a západ Francie měly být tématem dalších dílů.) Ve svém Deníku téměř den po dni zaznamenává cestovatelské zážitky o městech, která navštívila, o lidech, se kterými se setkala, o událostech, které zažila. Píše rovněž svou první feministickou reportáž o sociálním

spisovatelka – cestovatelka – sociální kritička Matka s Florou žily v nuzných poměrech. Flora se pokusila své životní postavení řešit sňatkem, ale manželství bylo nešťastné, takže z Paříže uprchla a nakonec dosáhla rozvodu. Odjela do Peru, aby poznala otcovu rodinu, ale ani zde nezískala sociální zabezpečení, neboť strýc jí odmítl předat dědictví po otci s odůvodněním, že manželství rodičů nebylo legitimní. Po návratu do Paříže pracovala příležitostně jako dělnice, aby uživila své děti. Zároveň vyrůstala v brilantní spisovatelku, jež podávala zasvěcená svědectví o zemích, které navštívila, a pod vlivem revolučního prostředí ve Francii ve 30. a 40. letech se připojila k sociálnímu hnutí a k první generaci novodobých feministek.

Putování párii Flora Tristan odjela do Peru, kde zůstala téměř jeden rok, aby se tam setkala s otcovou rodinou a se svými předky. Deklasovaná ve Francii – pária, upnula se k Peru s nadějí, že zde získá nové nacionální a sociální „zařazení“. „Putování párii“, kniha o životě Peru, této vzdálené země, kterou napsala v roce 1830, je více než cestopis. Je to jakési hledání cesty k sobě samé na pozadí líčení peruánských poměrů a společnosti. Kniha je série obrazů ze života Peru, ale je podána jinak, než byl vypravěčský popisný styl tehdejších cestovatelů. Flora Tristan nehledá předem nic pitoreskního, pro čtenáře zajímavého, ani nepodává svědectví o zvláštnostech života Peruánců a tamější přírodě. Píše jinak. Snaží se dopracovat vnitřních příčin společenských jevů a předkládá čtenáři kritickou analýzu peruánských sociálních poměrů.

„Když se chci poučit o životě a způsobech země, nemohu se to dozvědět v salonech. Musím vidět živé lidi!“ Peruánská společnost na pobřeží spočívala na systému velkých plantáží a na dvou hlavních etnických skupinách – na bílých neboli Kreolech, pocházejících z Evropanů, a na černé, což byli otroci a propuštěnci z otroctví. Na začátku 19. století větší migrace Indiánů do ekonomických center ještě nezačala a proto v knize jejich popis téměř zcela mizí. Flora Tristan, dcera Velké francouzské revoluce, charakterizuje peruánskou společnost jako feudální systém panujících velkých vlastníků půdy, oligarchii, která brzdí hospodářský a sociální vývoj Peru a odmítá abolici otroků. Její kritika takového systému je vášnivá a velmi důrazná a prozrazuje u mladé spisovatelky silné kritické sociální cítění, což vedlo v pozdějších letech k podpoře a spolupráci s francouzskou LÚnion Ouvriére, s Dělnickou Unií.

Londýnské promenády Před publikováním Promenád navštívila Flora Tristan Londýn celkem čtyřikrát. V tu dobu se začíná ještě více věnovat sociálním problémům, k nimž připojuje i ženskou otázku, jako jeden z nejvážnějších problémů sociálních. V Londýně ke své kritice nalézá přesvědčující důkazy. Londýn – toto obrovské „město monstrum“, jak ho Flora tímto termínem charakterizuje, město, kterým každý návštěvník prochází s pocity děsu, smíšené s obdivem, jaká je jeho skutečná tvář? Autorka ve svém londýnském cestopise líčí nevídaný počet honosných budov

ale zároveň zděšena odstrašujícími hygienickými podmínkami v dílnách, kde dělníci museli pracovat. To, co ji v Londýně nejvíce pobuřovalo, bylo surové, otevřené vykořisťování dělnictva, které tvořilo velkou část anglické populace, využívání práce žen a dětí v továrnách a bídné životní postavení přistěhovalců, hlavně tisíců Irů. Flora Tristan navštěvovala ty nejubožejší londýnské čtvrti – St. Giles a Whitechapel. Popisuje životní osudy společensky vyděděných lidí, prostitutek, provozovatelek „nejstaršího řemesla“, chce podat osobní svědectví o dětech v hadrech, z nichž každé třetí umírá, než dospěje stáří jednoho roku, a žen, z nichž se jich mnoho nedožije 35 let. V Londýně se umírá 1,7krát více než v ostatní Anglii. Žádný čtenář nemohl zůstat lhostejný při líčení takových poměrů, se kterými se Flora Tristan v Londýně setkávala, na pozadí oslňující tváře prosperujícího velkoměsta. Londýnský cestopis je již o velký krok vzdálen od knihy o Peru, je to cestopis otevřené sociální kritiky angažované autorky, svědectví a zároveň varovné poselství pro kontinentální Evropu o asociálních důsledcích průmyslové revoluce, která zde právě probíhala.

útlaku žen. Flora Tristan se však nechce spokojit jen s pohledem projíždějícího cestovatele. Opět navštěvuje továrenské dílny, aniž se předem ohlásí – tkalcovny v Rouanne, muniční továrnu v Toulonu a seznamuje se přímo i s životními a pracovními poměry horníků v St. Etienne. Tristan chce poznat i druhou stránku francouzské společnosti – život měšťáků s jejich divadly, plesy, kabarety a kavárnami. Její přítomnost v kavárnách – ženy bez doprovodu – vzbuzuje údiv. Jako žena musí čelit i velkým komplikacím na cestách. Musí se vyrovnat s mnoha potížemi cestování, s ubohostí hotelů a jejich špínou, s řadou ponižujících situací. Nevyhnula se jí ani otevřená sexistická diskriminace. V Montpellier jí bylo odmítnuto ubytování v hotelu, neboť hotel „nepřijímá za hosty ženy“. Mnohá města během své cesty se jí jevila jako špatně situovaná, stavěná jen náhodně, nedávající svým obyvatelům téměř žádný prostor k dýchání, jsou „bez jakékoli harmonie“. A opět si všímá lidí s kritickým pohledem na prostředí, v němž musí žít. Mnohokrát proto vyjadřuje pocit, že jižní departmenty na jihu Francie jsou přes krásnou přírodu jakousi kulturní pouští, která své obyvatele dusí a ožebračuje. O padesát let později se k podobným názorům přihlašuje vnuk Flory Tristan – malíř Paul Gauguin, který rovněž hledá lepší společnost a domnívá se, že ji nalezl na dalekém Tahiti. Marianne Walle

(Rozsáhlejší článek profesorky Walle pro potřeby časopisu zkrátila a přeložila Dr. Z. Zápotocká.) Cestování včera a dnes


I 41 2.9.2009 18:02:13

Téma

Etiketa e-mailu MILIONY LIDÍ PO CELÉM SVĚTĚ DNES VYUŽÍVAJÍ MÍSTO TELEFONU, FAXU NEBO BĚŽNÉ DOPISOVÉ POŠTY SLUŽEB TZV. ELEKTRONICKÉ POŠTY, NEBOLI E-MAILU. ELEKTRONICKÁ POŠTA UMOŽŇUJE JEDNOTLIVCŮM I FIRMÁM VELICE EFEKTIVNÍ A LEVNOU KOMUNIKACI PO CELÉM SVĚTĚ. ČASTO MŮŽEME O ELEKTRONICKÉ POŠTĚ SLYŠET, ŽE SE JEDNÁ O KOMUNIKAČNÍ PROSTŘEDEK 90. LET. O její současné popularitě svědčí např. i pohled na vizitky obchodních partnerů, které jste v poslední době dostali. V USA i v jiných vyspělých zemích už na nich dnes jen málokdy najdete telefonní nebo faxové číslo, často zůstává uvedena pouze adresa elektronické pošty. I v domácnosti nabízí elektronická pošta určité možnosti. Mnohdy se člověk jen těžko přemáhá k napsání dopisu nebo k zatelefonování známým či vlastním dětem, které jsou např. na studiích v jiném městě či v jiné zemi. A právě přes elektronickou poštu máme možnost komunikovat snadno a především, kdy se nám to hodí. Oproti klasickému korespondenčnímu styku sebou e-mail přináší i mnoho dalších výhod: je především rychlý, levný a relativně spolehlivý. Etiketa e-mailu je součástí tzv. netikety (v originálu – netiquette). Výraz netiketa, který vznikl spojením dvou slov, anglického net – síť a francouzského etiquette – etiketa, vyjadřuje soubor pravidel slušného chování v prostředí počítačových sítí a při elektronické komunikaci vůbec. Obsahuje tedy v sobě nepsaná pravidla slušnosti na Internetu, největší komunikační síti na zeměkouli. Základní myšlenka netikety spočívá v dobrovolnosti, neboť tato pravidla nejsou závazná a měla by sloužit spíše jako doporučení pro psaní a odesílání elektronické pošty s cílem zlepšit přesnost a čitelnost této moderní komunikace. Dodržování těchto pravidel se dnes především mezi obchodními

42 I

partnery často považuje za otázku cti. Potřeba dodržování netikety je navíc podmíněna tím, že při elektronické komunikaci uživatel své komunikační partnery často zná jen podle internetové nebo e-mailové adresy, a tak vzájemný kontakt uskutečňuje pouze prostřednictvím obrazovky počítače. Všechny ostatní elementy jako vnější vzhled, oblečení, způsob řeči, jednání, vystupování, ges-

Guidelines and Netiquette“ se pokusila do této doby nepsaná pravidla etikety v prostředí počítačových sítí převést do několika i pro začátečníky jasných bodů, které by se daly označit jako „Desatero netikety“:

Několik základních pravidel Oslovení záleží na postoji pisatele k adresátovi. V případě dopisu příteli či přítelkyni je

1. Chovejte se v síti tak, abyste nepoškozovali ostatní uživatele. 2. Neomezujte ostatní při jejich vlastní práci v síti. 3. Nenahlížejte do souborů ostatních uživatelů. 4. Nevyužívejte počítačů ke krádežím. 5. Nevyužívejte síť ke zveřejnění falešných údajů, falešného svědectví. 6. Nevyužívejte ani si nekopírujte software, za který jste nezaplatili. 7. Nevyužívejte zdroje ostatních uživatelů bez autorizace. 8. Nepřisvojujte si duševní bohatství ostatních. 9. Uvažujte o společenských důsledcích programu, který jste vytvořili. 10. Používejte počítače s úctou, s respektem a ohleduplně. tikulace apod. zůstávají druhé straně utajeny. Za jednu z největších autorit přes dobré mravy na počítačových sítích je dodnes pokládána paní A. H. Rinaldi z Florid Atlantic University. Ve svém dokumentu s názvem „The Net: User

vhodné začít jménem, jednoduše tak, jak je obvykle oslovujeme. Píšeme-li obchodní dopis, je vždy namístě formální oslovení. Text v políčku předmět nemusí být celá věta, ale měl by co nejvíce odrážet smysl posílané zprávy. Je to důležité

především z pohledu třídění došlé pošty. Téměř všechny mailery dovolují vypisovat přehled zpráv a témata se v tomto přehledu vypíší automaticky spolu s odesílatelem a časem zprávy. Zprávy by měly být stručné a měly by se vždy týkat pouze jednoho tématu, jejich délka by neměla přesáhnout 20 řádků. Pokud tento rozsah podstatně překročíme, je vhodné na to již v úvodu zprávy adresáta upozornit. Existují totiž lidé či firmy, kteří obdrží denně desítky i stovky emailových dopisů, a ti většinou z časových důvodů nechtějí číst dlouhé zprávy. Nejlepší je jasný, srozumitelný a jednoduchý text. Konec věty by měl být označen tečkou. Klademe-li na něco důraz, mělo by to vyplývat z textu, nikoli z vykřičníku za větou. Také je lépe zprávu rozdělit do několika logických odstavců a používat rozumně dlouhých vět. Každou námi napsanou e-mailovou zprávu bychom měli vnímat jako svou vizitku a nezapomenout, že jednou odeslanou zprávu již nikdy nelze vrátit zpět. Uživatelé často píší elektronické zprávy ve spěchu a bez jediné kontroly (doporučuje se alespoň jedno čtení před odesláním). Každý adresát si jistě zaslouží takovou nepatrnou ohleduplnost, která poskytne srozumitelnost sdělení a vysokou jazykovou úroveň. Odesílatel se pak nezesměšňuje jazykovými hrubkami a neschopností se jednoznačně vyjádřit. Příjemce zase určitě ocení dlouhodobou vysokou úroveň při předávání informací a společných dialozích. Překlepy



2.9.2009 18:02:14

Téma a jazykové chyby nebudí respekt ani u obchodních partnerů, ani u kolegů. Kritéria mohou být srovnatelná s obchodním dopisem, přestože e-mail má oproti němu poněkud odlišnou formu. U každého e-mailového sdělení jsou nejdůležitější tři hlediska: * obsah (úroveň sdělení) – mail má mít svou informační hodnotu pro příjemce, * forma – slohová a gramatická rovina, jednoznačnost formulací, * zřetelnost požadovaného záměru, který musí být vyjádřen písemně. Těsně před odesláním každého e-mailu se také nezapomeňte zeptat sami sebe, jaká by byla vaše reakce, kdybyste takovou zprávu dostali. Dnešní počítačové programy na psaní emailových dopisů umožňují formátování textu různými barvami, používání různých typů písem či dovolují vkládání rozličných speciálních znaků. Tyto zprávy docházejí často zkomolené nebo v nesrozumitelné podobě z důvodu různých počítačových systémů, a proto je vhodné se takovému formátování vyhnout. Z tohoto důvodu se e-maily píší pro jistotu bez diakritiky. Pokud chceme přesto použít háčky a čárky, je vhodné poslat nejprve testovací dopis, kterým zjistíme, zda si poštovní programy na počítači odesílatele a příjemce vzájemně rozumí. Chceme-li obchodnímu partnerovi odeslat objemnější zprávu nebo soubor (např. ceník, katalog, návrh kontraktu apod.) vytvořený v určitém programu, můžeme ho vložit do přílohy. Zároveň na to upozorníme v e-mailové zprávě adresáta. Partner si tak může soubor uložit na svůj disk a prohlédnout a prostudovat si ho, až na něj bude mít čas. V případě textové přílohy už můžeme bez obav použít i češtinu. Příloha putuje jinou cestou než e-mailová zpráva, takže jí nehrozí porušení. Je ale nutné si uvědomit, že zasílání příloh je dražší než prostá e-mailová zpráva a to jak pro odesílatele, tak pro adresáta. Proto je vhodné o zaslání objemnějších zpráv adresáty předem informovat. Nevhodné může být i zasílání celých katalogů především obrázkových. Jejich přenos

trvá mnohem déle a zabírají na disku nejvíce místa. V případě, že se tomu nelze vyhnout, je účelné využít programů, které dokáží zprávu upravit tak, aby se zaplnění disku co nejvíce předešlo. Elektronická pošta je komunikace, komunikace mezi lidmi a tak určitá zdvořilost nikdy neškodí. Pokud o něco svého partnera e-mailem žádáte, nezapomeňte na kouzelné slovo „prosím“. Stejně tak se nestyďte vždy poděkovat. Nikdy nepište dopisy, jste-li rozezleni, nešťastní nebo jinak pohnutí. Uklidněte se, projděte se a teprve potom odpovězte. Uvědomte si, že vás příjemce nevidí, neslyší tón vašeho hlasu a může si vaše věty špatně vyložit. Anonymita elektronické komunikace často svádí k tykání. Počítejte s tím, že příjemcem pošty může být nadřízená osoba, starší člověk nebo žena a proto i v e-mailu podobně jako v obchodním dopise vždy používejte vykání. Velká písmena se používají ke zvýraznění důležitých bodů nebo pro odlišení nadpisů. *Hvězdičky* kolem slova mohou být také použity ke

zvýraznění důležitých částí textu. Slova nebo texty napsané velkými písmeny, pokud se nejedná o nadpisy, jsou všeobecně chápány jako křik. V praxi je to považováno za velmi hrubý způsob vyjadřování, kterého se používá jen při velkém rozhořčení nebo při zdůraznění nekompromisního stanoviska. K označení titulů knih, názvů smluvních dokumentů apod. jako např. _Právo

BTW – by the way (mimochodem) EOD – end of day (konec dne) FYI – for your information (pro tvoji informaci) IMHO – in my humble/honest opinion (dle mého skromného mínění) IMO – in my opinion (dle mého názoru) BCNU – be seeing you (uvidíme se) ASAP – as soon as possible (co nejdříve) OIS – oh, I see (aha, už vím) FAQ – frequently asked questions (často kladené otázky) FW – forward (přeposlání e-mailu dalšímu adresátovi) OBO – nebo nejlepší nabídka TIA – thanks in advance (předem děkuji) WAYTA – what are you talking about? (o čem to mluvíš?) pro ekonomy_ se vžilo použití podtržítka. Za každou zprávu se připojuje signatura autora. V praxi se často používá automatického podpisu. V obchodních dopisech se ke jménu připojuje funkce a jméno firmy včetně adresy. Přesto, že váš

podpis by vás měl dostatečně identifikovat, nabídněte také možnost alternativního kontaktu – číslo faxu, odkaz na web či domovskou stránku apod. Nezapomeňte, že někdy může být podpis jediným zdrojem informace o tom, kdo vlastně jste. Podpis by měl být krátký a v žádném případě by neměl přesahovat 4 až 6 řádků. V žádném případě není vhodné uvádět svou soukromou adresu

či domácí telefon. Poměrně rozšířenou praxí se stalo připojení nějakého citátu (např. Tajemství života je to, že žádné není) pod své jméno, ovšem v obchodních kruzích je toto nepřípustné. V emailových dopisech se užívají též akronymy neboli zkratková slova složená z počátečních písmen nebo slabik více anglických slov. Těchto zkratek dnes existuje velké množství. Je tedy vhodné užívat jen pár nejznámějších, jinak může být příjemce uveden do rozpaků. Mezi nejpoužívanější patří: Užíváme-li sarkasmy nebo humor, musíme být velmi opatrní. Bez možnosti osobního kontaktu a dobré znalosti obchodního partnera může být vtipkování pochopeno jako kritika či urážka. V mnoha zemích je humor v obchodní korespondenci prakticky nepřípustný a emoce do obchodního jednání vůbec nepatří. Z tohoto důvodu musíme použití tzv. emotikonů (tříznakový symbol ASCII znaků, který vyjadřuje náladu pisatele), nebo-li česky „smajlíků“, v obchodním styku velmi pečlivě zvážit. Také jejich výklad není všude na světě stejný a špatně interpretovaný emotikon může vést až k úplnému přerušení obchodních vztahů. Pro názornost několik nejpoužívanějších: Cestování včera a dnes


I 43 2.9.2009 18:02:16

Téma Odpověď na každý obdržený e-mail se zasílá nejlépe okamžitě, ale obecně dříve než by došla odpověď běžnou poštovní cestou. To znamená, že odepisujeme-li po více než 48 hodinách, je lépe přidat omluvu. V případě, že nejsme schopni okamžitě poskytnout fundovanou odpověď, příjem pošty alespoň potvrdíme. Zároveň informujeme partnera o alespoň přibližném termínu zaslání žádaných informací. V samotné odpovědi pak je výhodné využít funkce, která umožňuje citaci z obdrženého dopisu, na který odpovídáme, abychom partnerovi při větším množství korespondence ušetřili čas, který by strávil vyhledáváním obsahu původního dopisu. Ovšem velkým nešvarem při odpovídání na elektronickou poštu je zahrnování a opakování celého textu předchozí zprávy. Pokud jste ochoten šetřit čas svého obchodního partnera, je skutečně lépe zahrnout do odpovědi pouze tu část textu, na kterou reagujete. Využijte toho, že mailer zpravidla nabízí vizuální rozlišení původního textu od nového v odpovědích (zpravidla znak „>“ při první odpovědi a „>>“ při odpovědi na již odpovídaný dopis). Výsledkem bude nejen lepší přehlednost korespondence, ale i zkrácení času potřebného k přenosu dat. Pokud odpovídáte na zprávu a vaše odpověď se týká tématu původní zprávy jen okrajově nebo vůbec ne, změňte text také v položce Předmět. Jak již bylo uvedeno, vepsané téma – předmět bývá jediným

vodítkem pro rychlou orientaci ve skupinkách zpráv a v odpovědích na ně. Změnou tématu konverzace při nezměněném textu v položce Předmět pletete příjemce zprávy a činíte mu ze čtení pošty mnohdy nepříjemnou záležitost. Jedním z nových termínů, které přinesl světu e-mail je i tzv. ohnivá válka (flame war). Často vzniká ze zcela malicherných důvodů nebo na základě nedorozumění. Většinou se jedná o nepřátelskou útočnou kritiku, která se může dotknout prakticky všech lidí na síti. Situace se původci snadno vymkne z rukou, neboť do války se zapojí velké množství lidí, kteří zaplaví síť spoustou neužitečných informací, zpráv, poznámek apod. Plýtvá se počítačovými zdroji, poškozují se vztahy mezi diskutujícími, kteří se často prakticky ani neznají. Jde o vysloveně nežádoucí aktivitu na síti. Proto se doporučuje na útočné zprávy neodpovídat a jednoduše je ignorovat. Existuje několik osvědčených způsobů, jak se zaplést do ohnivé války. Právě tyto způsoby dnes patří mezi hrubé porušení e-mailové etikety.

Čeho je lépe se ještě vyvarovat Posílání nežádoucí pošty (tzv. spamming). Čas od času ji dostáváme všichni: a to jak v reálném světě (reklamní letáčky ve schránce), tak i na Internetu (obdoba v elektronické podobě). Mistry v porušování netikety jsou vydavatelé pornografie.

:-) šťastný obličej, úsměv (používá se k vyjádření pobavení nebo toho, že poznámka je myšlena jako ironická nebo legrace) :-( zamračený obličej (znamená zklamání, smutek, lítost) ;-) mrknutí (lehce sarkastické, obvykle znamená, že něco má být bráno s rezervou) :-e zklamání :-/ rozpaky :-D šok, překvapení :-o údiv :-x budu mlčet :´-) uživatel pláče smíchy :-D překvapený 44 I

Předpokládá se, že právě oni většinu fíglů spamu vymysleli a začali jako první používat. Velmi rychle si je ovšem osvojily i komerční organizace, které se tímto způsobem snaží levně propagovat na trhu. Spamming je dnes považován za jeden z nejhorších prohřešků proti pravidlům slušného chování na Internetu. Skutečnost je o to horší, že část nákladů na nevyžádané zásilky hradí jejich příjemce, což zejména v případě připojení prostřednictvím vytáčeného připojení nemusí být levná záležitost. * Žádost o pomoc s počítačovým problémem bez uvedení systémové specifikace vašeho počítače. * Zasílání zpráv žádajících o výklad zkratky BTW (by the way) nebo :-) (úsměv). * Posílání řetězových dopisů (hromadných e-mailů). * Řešení úkolů na několik etap (e-mailů), když postačí poněkud delší úvaha o způsobu řešení úkolů a následná reakce příjemce tak, aby jednou přiměřenou reakcí (odpovědí) nezavdal podnět k „několikakolové“ mail-diskusi/komunikaci. * Označování zprávy za důležitou, i když tazatel nevyžaduje okamžitou reakci příjemce. Každý odesílatel by měl předpokládat, že existuje určitá

doba odezvy, kterou příjemce zprávy uměle neprodlužuje. * Na zaslanou zprávu odpoví osoba (byť se jedná o přímého nadřízeného odesílatele), která je uvedena v kolonce COPY (tzn. osoba, která je tímto pouze informována o dění). * Opravené gramatiky a diakritiky v dopise, který obdrželi a jeho odeslání zpět odesílateli. Posílání e-mailových dopisů není zcela bezpečné. V praxi je e-mail srovnatelný s posíláním pohlednic. Nikdy tedy nepředpokládejme, že elektronickou poštu čte pouze adresát. K jeho poště mohou, a ve firmách či organizacích často i musí, mít přístup i další pracovníci. Zásadou je, nikdy neposílat ani neuchovávat nic, co nechcete, aby bylo veřejně známo (např. věci důvěrné či intimní, čísla kreditních karet) zejména pokud je nezakódujete nějakým vhodným mechanismem. Dopis si může během jeho cesty počítačovými sítěmi od odesílatele k adresátovi přečíst, při troše úsilí a má-li k tomu důvod, v podstatě kdokoliv. Elektronická pošta je zaručeně rychlejší než pošta normální (tzv. snail mail). Někdy to trvá sekundy, než zpráva dojde adresátovi, a to především v případech posílání zpráv v rámci



2.9.2009 18:02:18

Téma jednoho serveru, jindy to může trvat i několik desítek minut, jelikož zpráva prochází mnoha různými sítěmi. Mnoho uživatelů si ještě dnes myslí, že jakmile někomu pošlou zprávu, tak si ji adresát okamžitě přečte a popřípadě na ni bude okamžitě i reagovat. E-mail není telefon a nevyžaduje okamžitou reakci. Pro tento případ je možno použít funkce tzv. notifikace, která dá odesílateli najevo, že jeho zpráva byla doručena a posléze přečtena. Za hrubé porušení e-mailové etikety se též považuje forwardování dopisů (předání poštovní zásilky na další adresu/y) např. do diskusních skupin, jinému obchodníkovi. Bez původního souhlasu autora je to projev vrcholu nevychovanosti, ba přímo hrubého chování. Každý uživatel je zodpovědný za obsah i údržbu své schránky na elektronickou poštu. Proto je žádoucí kontrolovat elektronickou poštu každý den a udržovat ve své schránce minimum dopisů. Nepotřebné dopisy je lépe smazat, důležité uložit na disk. Důležité je též pamatovat i na to, že zákony a autorská práva se vztahují i na e-mail.

Závěrem Jak již bylo uvedeno, všechny výše uvedené zásady netikety nemají formu nějakého závazného aktu, jsou to však pravidla, která by v moderní společnosti měla být dodržována. V podstatě lze tyto zásady zestručnit do následujících tří bodů: Buďte šetrní – chovejte se tak, abyste síť zbytečně nezatěžovali více než je nutné. Berte ohled na druhé – nečiňte nic, co by jinému uživateli mohlo způsobit újmu, komplikaci nebo omezení při jeho vlastní práci v síti. Užívejte vžité formální zvyklosti. Není třeba zdůrazňovat, že k těmto pravidlům samozřejmě náleží i běžná pravidla slušného chování mezi lidmi. Je třeba si uvědomit, že ačkoli se nám komunikace v písemné formě na monitoru našeho počítače může

zdát naprosto neosobní, jsou „na druhé straně“ také lidé. Chovejme se k nim tak, jak si přejeme, aby se oni chovali k nám.

Etiketa SMS zpráv Obliba textových zpráv obecně a především krátkých textových zpráv (SMS) je v současné době nezpochybnitelná. V prvním čtvrtletí roku 2001 bylo na všech světových sítích GSM odesláno přes 50 miliard SMS zpráv, což je pětinásobný nárůst proti stejnému období předchozího roku a v dalších obdobích růst pokračoval. Ani v současné době nic nenasvědčuje tomu, že by došlo k výraznému poklesu či zpomalení růstu tohoto způsobu komunikace. Nelze se tedy divit, že se začínají objevovat i první pokusy o stanovení mezí a pravidel, ve kterých by měla SMS komunikace probíhat. Na celém světě přibývá řidičů, kteří během řízení vozidel ťukají SMS zprávy, přibývá ctitelů a ctitelek projevujících svou lásku pouze krátkou a suchou textovou zprávou, přibývá i překvapených příbuzných, kteří místo smutečního parte dostanou stručnou SMS zprávu, přibývá však i firem, které touto cestou zasílají např. i pozvánky na své firemní večírky apod. Cenami ověnčený, významný časopis o mobilních

komunikacích TehFeature.com sestavil seznam deseti pravidel pro psaní textových zpráv. Cílem těchto pravidel bylo pomoci uživatelům zpráv vyhnout se všem nepatřičnostem a nepříjemnostem, jež by je mohly v praxi překvapit. Pokusíme se je stručně připomenout: Soňa Gullová

www.TheFeature.com

1. Slušné chování se pořád nosí. Navzdory rozšířenému chování je sepisování textových zpráv uprostřed osobního rozhovoru stejně neslušné jako telefonování. 2. Nezapomeňte, že SMS jsou neformální. Nehodí se pro formální pozvání, ani když se chcete rozejít se svým partnerem. Povrchnost SMS zpráv oslabuje sílu a význam vašeho sdělení. 3. Neurážejte se, když nedostanete odpověď. Než někomu pošlete textovou zprávu a naštvete se, že vám neodpověděl, zkontrolujte si, že dot yčný umí s touto službou pracovat. 4. Dávejte si pozor na svůj tón, zrovna jako je obtížné jej rozpoznat v e-mailech stejně obtížné je to i ve zprávách SMS. To, co vám připadá jako naprosto nevinná zprávička, může příjemce pochopit úplně jinak. Buď mu to může být nepříjemné, nebo mu to může i nenapravitelně ublížit. 5. Nepište textové zprávy při řízení. Telefonování stačí. Nikdy nevíte, co do vás vrazí – nebo do čeho vrazíte vy – zatímco bušíte zprávu na klávesnici. 6. Slang nechte dětem. Nečekejte, že vaši škrobení nadřízení v práci budou s přehledem používat SMS jazyk ulice. Ani u svých dětí nezískáte body, když se budete snažit být „cool“. 7. Nezapomeňte, že SMS lze vysledovat. Anonymní zprávu – pokud ji musíte poslat – je pořád lepší poslat z webu. 8. Buďte citliví na životní rytmus ostatních. Nečekejte, že když vy jste vzhůru, pracujete, nudíte se nebo máte siestu, je na tom stejně i osoba, které píšete textovou zprávu. Kolikrát opakované SMS pípání člověka vyruší z příjemného pochrupávání. 9. Pokud to spěchá, zavolejte. Pokud se nedovoláte a na textovou zprávu nedostanete odpověď, má to asi nějaký důvod. Pořád jsou i chvíle, kdy člověk nemůže odpovědět. 10. Váš telefon se dá i vypnout. Na světě je jen velice málo věcí, které absolutně nemůžou počkat. Cestování včera a dnes


I 45 2.9.2009 18:02:20

Recenze

dce Poznámky studentského průvo

putování Prahou potřebujete zorientovat, mapu rozložíte – a ejhle, zjišťujete, že se mapa velikostně pomalu blíží nástěnné. Pokud tedy

Nový pražský průvodce turistů Nedávno se mi dostala do ruky nově vydaná brožura, kterou zpracovala a vydala Hospodářská komora hlavního města Prahy ve spolupráci s Kartografií Praha, a. s. Publikace je podle autorů určena „účastníkům kurzu, kterého se mohou zúčastnit podnikatelé, pracovníci veřejné správy, zaměstnavatelé a zaměstnanci cestovních kanceláří a cestovních agentur z Prahy“. Podle těchto slov je brožura určena co nejširšímu okruhu pracovníků v cestovním ruchu, především pražským průvodcům turistů a měli bychom proto mít právem na ni vysoké nároky. Na první pohled pěkná brožurka o 45 stranách textu, barevný obal, na kterém

nalezneme fotografie různých pražských památkových objektů, např. pomník Jana Žižky. Publikace je rozdělena do čtyř základních vycházkových okruhů. Autoři uvádí stručnou charakteristiku připomínaných objektů, připojují případně i kresbu, adresu a další údaje o vstupném, dopravě, otevírací době a webových stránkách. Vše je vytištěno na kvalitním papíře. Ale věci nebývají často takové, jak se na první pohled zdají. Nahlédněme tudíž dovnitř o trochu bedlivěji a už lze spatřit první markantní nedostatky, se kterými by se potencionální turista či průvodce musel potýkat. Nejdříve přiložená mapa. S očekáváním, že se při svém

nemáte velmi dobré znalosti pražských sídlišť, doporučuji vše nastudovat na rozložené mapě doma. Jsou to možná maličkosti, ale pro průvodce v terénu často velké překážky. y. Také mi nepřipadá účelné, abyy byla mapa zbytečně zvětšována á o místa jako Sobín či Hostivice, i když se tam žádná památka nepřipomíná. Zamýšlela jsem se také nad názvem publikace: „Nové turistické destinace v Praze.“ Takový ediční záměr lze samozřejmě jen jednoznačně schválit, protože převážná většina prohlídkových tras je zaměřena na hlavní pražské čtvrti a na Královskou cestu a tak mnohé cenné památky či staré zahrady na okraji

Prahy, které nedokázala zničit ani výstavba panelových sídlišť, zůstanou turistům utajeny. Avšak místo toho, aby se tento záměr jednoznačně sledoval, vrací se autoři vícekrát do starého centra Prahy a to nejenom, aby připomněli památky v trasách opomíjené, ale i takové, které jsou běžně navštěvované, jako např. vrch Vítkov. A tak se prospěšný záměr zbytečně tříští a rozmělňuje. Pro příští vydání by to měli vzít autoři v úvahu. Petra Chrzová

Jak pořádat akce a události – eventy v cestovním ruchu

Studijní a metodická příručka u pro pracovníky cestovního ruchu Publikace je návodem, jak chápat úlohu eventů – událostí či akcí – a jak je zpracovávat v destinacích cestovního ruchu. Většinou nebývají jen zpestřením nabídky, ale stávají se často i hlavním důvodem, proč je nějaká destinace navštěvována. Jak uvádějí autorky, turisté jedou raději tam, kde se něco „děje“, než že tam něco „je“. V současných trendech cestovního ruchu tak vznikl nový pojem „event turismus“, což by se do češtiny mohlo volně přeložit asi jako cestovní ruch v událostech, akcích a jako systematické plánování a rozvoj určitých lokálních atraktivit a jejich návštěvnosti. Mohou to být festivaly, koncerty, kongresy, vernisáže, ale i folklorní

46 I

ová Halina Kotíková, Eva Schwarzhoff stí (events) álo Nové trendy v pořádání akcí a ud v cestovním ruchu rozvoj Vydalo Miniﬆerstvo pro míﬆní Stran 92, Praha 2008 slavnosti a náboženské poutě, eventy všeobecně spojené s kulturou nebo sportem. Publikace se podrobně zabývá spojením eventů s marketingem v jejich přípravě, tržním vyhodnocováním, financováním a s pozorností k využití sponzoringu. Závěrečná kapitola charakterizuje vybrané eventy v jednotlivých krajích, jejich

průběh a účinnost. Příručka je určena především pro marketingové pracovníky cestovního ruchu a měla by sloužit rovněž k tematickému rozvoji turismu v regionech. h Byla B l vydána jako výstup z výzkumu, financovaný z Evropského sociálního fondu (ESF). Je proto

neprodejná, avšak k dispozici ve všech knihovnách Informačních center, včetně VŠO. David Kraus



2.9.2009 18:02:22

Recenze

Pražské domovní pamětní desky DVA NADŠENCI, OBDIVOVATELÉ KULTURNÍ MINULOSTI PRAHY, MANŽELÉ SLAVÍKOVI, SE ROZHODLI ZMAPOVAT A POPSAT PAMĚTNÍ DESKY NA PRAŽSKÝCH DOMECH, KTERÉ KOLEMJDOUCÍM PŘIPOMÍNAJÍ VÝZNAMNÉ PRAŽSKÉ RODÁKY A OSOBNOSTI ZE ŽIVOTA VĚDY A UMĚNÍ, KTEŘÍ V PRAZE DOČASNĚ POBÝVALI A STVOŘILI ZDE NĚKTERÁ SVÁ VÝZNAMNÁ DÍLA. Z JEJICH CEST PO PRAŽSKÝCH ULICÍCH TAK VZNIKLA SKROMNÁ KNÍŽKA, URČENÁ JAKO DÁREK PŘÁTELŮM, O PRAŽSKÝCH PAMĚTNÍCH DESKÁCH – PAMĚŤ PRAHY I., PRVNÍ DÍL, O DOMOVNÍCH PAMĚTNÍCH DESKÁCH NA STARÉM MĚSTĚ. Oba autoři jsou amatéři. Staré město prošli krok za krokem, objevené desky sami fotografovali a opatřili krátkým komentářem. Našli jich v této jediné čtvrti plných 67 – desku Franze Kafky na jeho rodném domě, Jaroslava Ježka v Kaprové ulici, na Anenském náměstí desku mima Ladislava Fialky, připomínku herce Rudolfa Deyla, ale objevili rovněž pamětní desky osobností širší veřejnosti neznámé – jako např. pražského Němce – Viléma Steinitze, prvního mistra světa v šachových turnajích. Svou knížkou úspěšně navazují na dříve vydané pragensie drobných výtvarných pouličních děl – o erbovních štítech či o domovních znameních

od historičky Lydie Petráňové nebo vícesvazkovou monografii o historii pražských domů, které denně míjíme. I přes formální nedostatky – nejsou např. uvedeny odkazy na prameny k průvodním textům, fotografie pamětních desek jsou zachycené běžným fotoaparátem a proto po otištění ne dost zřetelné – je nutno tuto knížku jen a jen přivítat. Přináší do poznávání minulosti Prahy nový doklad, připomínku kulturní dobové atmosféry města a živou paměť pražských domů. Je proto škoda, že se pro takový námět u nás nenašel žádný nakladatel a autoři připravili knihu k vydání pouze vlastním nákladem, v malém počtu

Váš první pomocník při psaní diplomové práce Studenti, kteří se připravují na závěrečnou písemnou práci z širokého okruhu témat historie cestovního ruchu, musí vždy začít s heuristikou, tj. s vyhledáním a posouzením základních pramenů. Tuto první, často časově náročnou etapu vám podstatně usnadní příručka, kterou připravil k vydání koncem roku 2008 Jan Štemberk. Erudovaný historik v ní shromáždil skutečně téměř kompletní bibliografii archivních pramenů, dobových a současných periodik a stejně

tak i starší a nové literatury. Seznam literatury je pro snadnější orientaci členěn ještě na zahraniční produkci, českou, po případě slovenskou a německou dobovou literaturu a moderní knižní produkci od roku 1945. Rovněž je připojen výčet 97 turistických spolků, které v našich zemích působily od druhé poloviny 19. století. Přes svůj útlý rozsah 44 stran má tato brožura opravdu neocenitelný význam pro badatele a studenty, kteří se chystají

výtisků, určenou jako dárek přátelům. V současné době je již zpracován i 2. díl – o pamětních domovních deskách na Malé Straně a na Hradčanech a připravují se i další čtvrti. Upozorňujeme na knížku manželů Slavíkových i přes její soukromou povahu především pražské průvodce turistů, kterým může dobře posloužit pro nová podnětná zastavení na prohlídkových trasách. Zájemci nenaleznou bohužel v knize tiráž ani jinou informaci o vydání, a pokud by chtěli výtisk získat, musí se zřejmě obrátit přímo na autory prostřednictvím mailové adresy: [email protected]. Helena Zídková

ura Jan Štemberk: Prameny a literat o ruk dějinám cestování a cestovníh lovensku chu v českých zemích a Českos v první polovině 20. století.

psát závěrečnou nebo č b seminární i á í práci z dějin cestovního ruchu 19. - 21. století. Řadu literárních pramenů zde naleznou i ti, kteří zvolili svá témata z širší problematiky cestovního ruchu a musí sledovat i vývojová stadia zvoleného problému. Bibliografická příručka J. Štemberka byla vydána v edici VŠO a je k zakoupení v knihovně. Naleznete ji také v dostatečném počtu výtisků v knihovně Informačního centra této školy. R. W. Cestování včera a dnes


I 47 2.9.2009 18:02:25

Zajímavost NEPŘEHLÉDNUTELNOU DOMINANTOU VÁCLAVSKÉHO NÁMĚSTÍ JE VZNEŠENÁ BUDOVA NÁRODNÍHO MUZEA. MLČENLIVÝ SVĚDEK ČASU, PAMÁTNÍK ČESKÝCH DĚJIN A VLASTENECTVÍ, MOST, KTERÝ SE KLENE NAD MOŘEM MINULOSTI, PŘÍTOMNOSTI A BUDOUCNOSTI. SKUTEČNÝ OBRAZ VLASTI.

Národní muzeum v proměnách času Skromné začátky Z iniciativy české šlechty je 15. dubna 1818 (zase jedna osudová osmička českého národa!) založena společnost Vlastenecké muzeum v Čechách. Soukromá společnost si kladla za cíl prohlubovat vědecké poznání v Čechách. Mezi zakladateli čestného vlasteneckého muzea zaujímá čelné místo hrabě Kašpar Maria Šternberk, který věnoval muzeu svou knihovnu a cenné přírodovědecké sbírky. Zapomenout nesmíme ani na hraběte Františka Antonína Kolowrata Libštejnského, který muzeu daroval své mineralogické sbírky. Výzvu k budování muzejních sbírek „Vlasteneckým přátelům věd“ sepsal hrabě František Klebelsberg. Samotné Vlastenecké muzeum vzniká

48 I

v roce 1848. Za několik let poté (1854) je přejmenováno na Muzeum Království českého a konečně po roce 1919 jej známe už jako Národní muzeum. První místo pro ukládání sbírek poskytl minoritský klášter u sv. Jakuba na Starém Městě a také soukromé byty příznivců muzea. Na podzim roku 1819 propůjčila Společnost vlasteneckých přátel umění část Šternberského paláce pro zřízení expozice. Veřejnost ji měla možnost poprvé shlédnout 24. února 1821. V roce 1827 začíná muzeum vydávat i svůj časopis, který vychází až do dnešních dnů. Redaktorem se stává František Palacký. První samostatnou budovou muzea se stává dnes již zbořený Nostický palác v Praze Na

příkopě. Po nutné rekonstrukci se do něj sbírky přestěhovaly roku 1847.

Na místě Koňské brány S rozrůstajícími se sbírkami přestala budova Nostického paláce stačit. Na počátku 60. let 19. století podává kníže Karel Schwarzenberg zemskému výboru žádost o vybudování nové muzejní budovy a žádost o finanční podporu tohoto projektu. Jak se dozvídáme z pamětního spisu Václava Vladivoje Tomka, uvažovalo se původně jako o nejlepším staveništi pro novou muzejní budovu o Karlově náměstí. Český sněm návrh schválil a bezprostředně poté se začalo se shromažďováním finančních příspěvků. Sbírku

podpořila jak česká šlechta a inteligence, tak i průmyslníci. Císař František Josef I. daroval celých 10 000 zlatých. Město Praha poskytlo muzeu pozemek v horní části Václavského náměstí, v místě zbořené Koňské brány. Na stavbu nové budovy byla vypsána veřejná architektonická soutěž a přímo k účasti byli vyzváni architekti Antonín Viktor Barvitius, Antonín Baum, Hanuš Koch, Josef Schulz, Antonín Wiehl a Achille Wolf. Jako nejlepší vyhodnotila odborná komise návrh profesora České vysoké školy technické v Praze architekta Josefa Schulze. Byl to právě on, kdo provedl rekonstrukci Národního divadla po ohnivé katastrofě. Jak se odborníci domnívají, jedním z hlavních důvodů, které porotu přesvědčily o kvalitách Schulzova návrhu, byl i fakt, že oproti zadání do svého projektu zakomponoval Pantheon – slavín českých osobností, které se zasloužily o české dějiny, vědu a kulturu. Na počátku května 1891 oznámil výbor muzea



2.9.2009 18:02:28

Zajímavost veřejnosti, že stavba muzea je dokončena. K slavnostnímu otevření došlo 18. května 1891 u příležitosti zahajovací slavnosti České akademie věd a umění. Panovnický dům na slavnosti reprezentoval císařův bratr Karel Ludvík.

V novém stánku múz Zároveň se stěhováním sbírek do nové budovy, se začalo s budováním expozic, které dostaly nový nábytek. Kvůli dodržení „zemské“ jazykové rovnováhy bylo pečlivě sledováno, zda jsou veškeré popisky exponátů dvojjazyčné. První dvě desetiletí jsou charakterizována diferenciací jednotlivých složek muzea, zápasem o jeho charakter jakožto vědecké instituce a generační výměnou, jakož i obavami o finanční prostředky na provoz. Skutečným přelomem se stává až vznik republiky a nejen díky přejmenování z Muzea Království českého na Národní muzeum. Z muzea se stává státní finančně dobře zajištěná instituce. Velmi výrazná změna se odehrává v uspořádání muzea. Po roce 1919 dochází k tomu, že se z jednotlivých sbírek stávají oddělení, tedy vědecká pracoviště spravující sbírky. Věda je nadále nedílnou součástí muzejní práce. Kromě tradičních oddělení – prehistorie, historická archeologie, numismatika, mineralogie, petrografie, zoologie – se objevují i oddělení nová. Význam-

ného postavení brzy dosáhlo oddělení národopisu. Rozvoj Národního muzea zastavila 2. světová válka. Už ve dnech zářijové mobilizace roku osmatřicátého jsou nejcennější exponáty evakuovány. Ihned po okupaci republiky je muzeum přeměněno v provizorní kasárna pro 600 mužů spících na slámě nanošené do výstavních sálů i krásné historické síně. V kanceláři prezidenta akademie se usadil prozatímní vojenský soud. Na budově zavlály rudé vlajky s hákovými kříži, ty československé měly být spáleny, ale podařilo se je schovat do skladu koberců. Z Pantheonu byly odstraněny plastiky českých velikánů. Bronzové busty Masaryka, Beneše a Husa měly být zničeny, ale nakonec se jim válku podařilo přečkat bez úhony. Nacisté ústav přejmenovali na Zemské muzeum, němečtí pracovníci kontrolovali činnost svých podřízených. Všechna muzea v Protektorátu byla postavena pod dozor říšského pověřence Edmunda Wilhelma Brauna, bývalého ředitele slezského zemského muzea. Německý dozor dbal zejména o to, aby odborná oddělení nenahrazovala uzavřené vysoké školy a nedělala studentům tajné přednášky. Ze sbírek se také odstraňovaly předměty politicky nevhodné – např. zednářské památky. Pročištěna byla také knihovna. Po druhé od založení muzea byly zavedeny dvojjazyčné popisky. Stálé expozice byly

vystěhovány a nahradily je propagandistické výstavy přebírané z Německa. Řada pracovníků Národního muzea byla totálně nasazena, někteří zatčeni. Mnozí z nich se konce druhé světové války nedočkali. Sama budova Národního muzea přečkala válečné roky poměrně dobře, až na samotném sklonku války, v pondělní podvečer 7. května 1945 shodil prchající německý pilot na muzeum bombu střední velikosti, která zničila přes třicet metrů středního traktu. Následná dělostřelba 8. května postihla průčelí, střechu i kopuli a vysklila všechna okna. Po únoru 1948 v rámci společenských změn dochází i ke zpolitizování úlohy Národního muzea a ke změnám v duchu ideí KSČ. Během 40 dlouhých let probíhají i významné projekty a výstavy, vznikají nová oddělení. V době totality dochází ke dvěma vážným poškozením muzejní budovy. 22. srpna 1968 na průčelí budovy zcela bezdůvodně stříleli z kulometů vojáci okupačních vojsk. Tehdy došlo ke zničení oken a k poškození stromů. A v roce 1976 při rozšiřování trasy metra A odstřely podložní skály utrhly severní nárožní věž. Parkety v sálech se rozestoupily a puklinu zajišťovalo lešení. K nápravě došlo až po deseti letech. Nároží bylo odříznuto od základů, hydraulicky nadzdviženo a zajištěno betonovým věncem. Své udělalo i uvedení Severojižní magistrály

do provozu, které z Národního muzea učinilo ostrov v řečišti automobilů.

Kam kráčíš, Muzeum? Společenské změny v listopadu 1989 znamenaly i nové výzvy a snad i naděje pro Národní muzeum. V současné době má na dvacet stálých expozic. Pořádá desítky výstav ročně, řadu z nich i v zahraničí. Kromě samotné budovy na Václavském náměstí k Národnímu muzeu dnes ještě patří České muzeum hudby v Karmelitské ulici v Praze, Lapidárium v areálu pražského výstaviště, Musaion – Letohrádek Kinských s národopisnou expozicí, Muzeum Antonína Dvořáka sídlící v barokním letohrádku Amerika, Muzeum Bedřicha Smetany na Novotného lávce, Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur na Betlémském náměstí, Národní památník na Vítkově, Památník Antonína Dvořáka v Nelahozevsi, Památník Bedřicha Smetany v Jabkenicích, Památník Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra v Praze, Památník Jaroslava Ježka v Praze. V Prachaticích můžete navštívit stálou expozici Národního muzea – Muzeum české loutky a cirkusu. Stálou expozici Národního muzea naleznete i na zámku Vrchotovy Janovice. Kromě správních a provozních útvarů tvoří v současné době tělo Národního muzea Přírodovědecké muzeum, Historické muzeum, Knihovna Národního muzea, Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur a České muzeum hudby. Začalo se hovořit o rekonstrukci budovy, s níž by se mělo začít v roce 2012, o přeložení Severojižní magistrály z Václavského náměstí. Národní muzeum získalo budovu někdejšího Federálního shromáždění, v němž později sídlilo Rádio Svobodná Evropa. Z grantových prostředků bylo v Horních Počernicích rekonstruováno a vybudováno vědecké centrum. Díky četným výstavám a akcím typu muzejní noc se tato úctyhodná starobylá instituce návštěvníkům otevírá ještě více. Zdá se, že mlčenlivý svědek českých dějin vstupuje do třetího tisíciletí poměrně úspěšně. Aleš Česal Cestování včera a dnes


I 49 2.9.2009 18:02:31

Zajímavost osobnost, která dnešním mladým čtenářům možná připomíná spíše kouzelníka Gandalfa z Pána prstenů nebo profesora Brumbála z Harryho Pottera. Kdo byl ale rabi Löw doopravdy? V židovských náboženských kruzích je rabi Jehuda Liva ben Becalel – neboli pražský Maharal, jak zní jeho akronym, pocházející z hebrejského titulu Morejnu Ha Rav Liva (náš učitel rabín Liva) – dodnes jednou z nejuznávanějších autorit. Přes množství legend, které jsou s jeho jménem spojeny, seriózní historické výzkumy nemají mnoho pramenů, z nichž by mohly rekonstruovat jeho životní pouť. Už jen místo a datum jeho narození není možno potvrdit. Historici měli dlouhou dobu za to, že se narodil někdy kolem roku 1525 v německém Wormsu, kam jeho otec přišel právě z Prahy. Novodobější bádání však spekuluje o tom, že by

400 let Rabi Löwa ZAČÁTKEM ZÁŘÍ LETOŠNÍHO ROKU UPLYNE ROVNÝCH 400 LET OD SMRTI LEGENDÁRNÍHO RABÍNA LÖWA. BUDE TO VELKÁ PŘÍLEŽITOST PRO HISTORICKOU MINULOST PRAHY A JEJÍ TRADICE, NEBOŤ RABI LÖW JE NEODMYSLITELNĚ S PRAHOU SPJAT, DLOUHÁ DESETILETÍ ZDE PŮSOBIL A JE TADY I POHŘBEN. ČTYŘSETLETÉ VÝROČÍ OD SMRTI TOHOTO VÝZNAMNÉHO MYSLITELE PŘIVEDE V ZÁŘÍ DO PRAHY NEPOCHYBNĚ MNOHO NÁVŠTĚVNÍKŮ Z DOMOVA I Z CIZINY. PRO INFORMACI PRACOVNÍKŮ CESTOVNÍHO RUCHU JSME PROTO PŘIPRAVILI ŽIVOTOPISNÝ ČLÁNEK, KTERÝ PRO NÁS NAPSAL TAJEMNÍK FEDERACE ŽIDOVSKÝCH OBCÍ ČR. Hliněná postavička Golema se stala vyhledávaným suvenýrem návštěvníků Prahy. Objevuje se na všelijakých tržištích, v krámcích prodavačů na Starém Městě i ve standardních „kamenných“ obchodech. Golem se tiskne na trička, vypaluje do hrnečků, věší na krk. Je po něm pojmenováno několik firem, od renomovaných restaurací až po speditéry. Když Praha žádala o možnost uspořádat olympijské hry, uvažovalo se o něm dokonce i jako o možném maskotovi. Golem je zkrátka nedílně spjat s Prahou a jejím životem. A v novodobé české kultuře mají dnes již své nezastupitelné místo filmy Martina Friče „Císařův pekař“ a „Pekařův císař“, jejichž námětem je hra předválečného Osvobozeného divadla z pera Jiřího Voskovce a Jana Wericha.

50 I

Legendu o Golemovi zná v Čechách zkrátka každé malé dítě. A také ví, kdo ho stvořil – rabi Löw, pověstný divotvůrce, učenec a mudrc, který dokázal konat zázraky. A to nejen podle Starých pověstí českých od Aloise Jiráska. Ten jen čerpal z mnoha starších pramenů, ať již šlo o legendu, jak rabi Löw pouhým pohledem zastavil na Karlově mostě spřežení s císařem Rudolfem, nebo jak nechal na pražském Hradě snižovat strop, když se císař zasmál jeho projekci Neftaliho, syna praotce Jákoba. Nebo o tom, jak svůj starý dům na Židovském městě pražském dokázal při návštěvě císaře proměnit v honosný palác a císaře bohatě pohostit. Na základě těchto a mnoha dalších pověstí je rabi Löw považován za charismatickou

místem jeho rodiště mohla být polská Poznaň, kde je doloženo i jeho pozdější působení. Potvrzeno však je, že v roce 1553, tedy ve svých necelých třiceti letech, nastupuje do úřadu vrchního moravského zemského rabína v Mikulově. Tady žije a pracuje celých dvacet let. A není to doba jednoduchá – dochází k několika vypovězením Židů císařem Ferdinandem I. z Čech, ale ani Morava není zcela ušetřena. Židé v té době hledají svá nová útočiště v Polsku i dále na východě. Přestože literární dílo rabi Löwa je spjato s jeho působením v Praze, je velmi pravděpodobné, že jeho myšlenky se formovaly právě zde, v Mikulově, pod tíhou dobové situace židovské komunity. Jednou z nich je i teze, že každý národ má mít právo na svou

vlast, Židé by se proto měli vrátit do Svaté země. Už jen tím předběhl svou dobu o nejméně tři století. Roku 1573 je Jehuda Liva ben Becalel povolán jako rabín do Prahy, někteří historici se domnívají, že hlavním iniciátorem tohoto pozvání byl primas Židovského města pražského, legendární Mordechai Maisel. Ať už je tomu jakkoli, faktem zůstává, že jeho hlavním úkolem bylo vytvořit zde vzdělávací instituci. A to se mu během téměř desetiletého působení podařilo. Náboženská škola vyrostla na místě tzv. klaus, dnes zde stojí tzv. Klausová synagoga. V Praze zůstává Maharal do r. 1584 a pak odchází. A zde opět panují nejasnosti – podle jedné teorie je jeho cílem polská Poznaň, podle jiné se vrací zpět na Moravu. Do Prahy však opět přichází po čtyřech letech, tedy v r. 1588. A právě do nadcházejícího období spadají kořeny všech



2.9.2009 18:02:33

Zajímavost budoucích legend a pověstí. Vrací se totiž do doby vrcholně rudolfinské. V kronice jiné významné židovské osobnosti tehdejší Prahy, astronoma a žáka Tychona de Brahe, Davida Ganse, nazvané „Cemach David“ je popsáno skutečné setkání rabi Löwa s císařem Rudolfem II. Došlo k němu mezi čtyřma očima a o čem ti dva spolu mluvili, není známo. Pravděpodobně to ale byl Rudolfův zájem o vše tajemné a Maharal byl již tou dobou znám jako znalec mystického učení. Ve svém díle – až v pozdním věku (šedesáti let) – napsal patnáct knih, z nichž se většina dochovala a je dodnes studována – se Maharal zabývá nejen tématem mystiky. Své zkušenosti z budování vzdělávací instituce a pravděpodobně i svou inspiraci vlastním studiem vtělil do svých biblických komentářů. Je více než pravděpodobné, že jeho pedagogickými názory, založenými na psychologii, filozofii a logice, byl inspirován přímo či nepřímo – prostřednictvím Maharalových žáků a pokračovatelů – Jan Ámos Komenský. V dalších traktátech a statích se Maharal zabývá

etikou, teologií a humanismem, také ale přírodními vědami. Zajímavé ale je, že se zde nikde nedočteme o tom, co rabi Löwa proslavilo nejvíce – o Golemovi. O tom není v celém Maharalově díle ani jediná zmínka. Počátkem devadesátých let 16. století (nejspíš roku 1592) rabín znovu odchází z Prahy, tentokrát je jisté, že opět do Poznaně, kde přijímá post vrchního rabína. Důvodem této několikeré změny místa byly údajně i neshody s představiteli tehdejší židovské náboženské obce pražské, která neměla pro jeho dosti striktní názory velké porozumění (ostatně obdobně jako mikulovští Židé, kteří mu zazlívali, že jim svými až fundamentalistickými názory na košer víno zabránil v tradičně dobrém obchodě s touto vyhlášenou delikatesou). O několik let později, snad o tři až čtyři, se Maharal do Prahy vrací natrvalo. To je již uznáván jako nejvyšší rabínská autorita a považován za jednoho z nejvýznamnějších rabínů, kteří kdy v Praze působili. Umírá zde (podle občanského letopočtu) 7. září roku 1609,

tedy přesně před 400 lety. Jeho hrobka na Starém židovském hřbitově v srdci Prahy se stala poutním místem statisíců. Mnozí tu nechávají – podobně jako v Západní zdi jeruzalémského Chrámu – papírky se svými tajnými přáními a doufají, že jim je zázračný rabín splní. A mnohým se prý opravdu splnila. Když se na přelomu devatenáctého a dvacátého století pražští radní rozhodovali o tom, jakou sochu umístit na průčelí Nové radnice, dohodli se právě na postavě rabi Löwa. Má symbolizovat Židovské město pražské (díky asanaci v té době již téměř neexistující), ale také moudrost a vzdělanost (jeho protipólem je odvaha a síla, vtělená do postavy rytíře na druhém rohu radnice – moc se neví, že podle další z legend spolu obě postavy souvisí a spojuje je dívka, která se objevuje na obou sousoších). U jeho nohou sochař Ladislav Šaloun položil růži, která – podle dalších z legend – ukrývala jeho milosrdnou smrt ve vysokém věku. Pražský Maharal, rabín Jehuda Liva ben Becalel, nebo jen

Rabi Löw, je postavou, která má dodnes obrovský význam pro mnohé obory lidského myšlení. Svým odkazem zdaleka přesahuje pražské, ale i české poměry. Nejen proto bylo čtyřsetleté výročí jeho úmrtí prohlášeno významným dnem UNESCO. Tomáš Kraus

9. výmarská letní akademie OD 16. DO 30. SRPNA 2008 SE KONALA 9. VÝMARSKÁ LETNÍ AKADEMIE POD NÁZVEM „EVROPSKÉ KULTURNÍ DĚDICTVÍ – VÝSLEDEK A ZAČÁTEK INTERKULTURNÍCH DIALOGŮ“, KTERÉ SE ZÚČASTNILO PŘES 60 AKADEMIKŮ Z 22 ZEMÍ. LETNÍ AKADEMII UVÍTAL PREZIDENT NADACE VÝMARSKÁ KLASIKA PAN DR. SEEMANN. Letní akademie ve Výmaru znamená dva kreativní týdny v centru evropských kultur. V legendárním městě – Výmaru, ve kterém působili nejen „klasici“ Goethe a Schiller, ale také romantici kolem Tiecka a Novalise, filozofové Schelling, Hegel a Nietzsche nebo hudebníci jako Johann Sebastian Bach a Franz Lizst. Je zde kolébka hnutí Bauhaus, založeného v roce 1919, které znamenalo revoluci v oblasti architektury, tvoření forem a designu. Neúspěch Výmarské republiky a koncentrační tábor Buchenwald poukazují důrazně také na stinné stránky německých dějin. Před tímto pozadím mají výmarské letní kurzy za cíl

podnítit k aktuálním diskusím o kulturním dědictví Německa a Evropy: Mají nám ještě dnes co říci díla básníků, filozofů a umělců? Jakou orientaci nám nabízejí pro výzvy současnosti? A jak mohou podnítit aktuální interkulturní dialogy?

Přitom jsou představovány samozřejmě i světově proslulé památky a je umožněn přístup k dnešní, velice živé kulturní scéně ve Výmaru. Úzká spolupráce s nadací Výmarská klasika, univerzitou Bauhaus s podporou Europe for Citizens’ Programme,

Education and Culture DG a zejména s nadací Heinrich Böll Stiftung a dalších partnerů umožňuje práci na autentických místech – od Nietzchova archivu až po Goethovo národní muzeum, parku Belveder a dílny Bauhausu. Cestování včera a dnes


I 51 2.9.2009 18:02:36

Učitelé se vzdělávají Akademie Jena-Weimar spojuje následující kulturní a vzdělávací zařízení: Europäische Jugendbildungs- und Begegnungsstätte Weimar (Evropské středisko vzdělávání a setkávání mládeže ve Výmaru), Klassik Stiftung Weimar (Nadace Výmarská klasika), Gedenkstätte Buchenwald (Památník Buchenwald), Evangelische Erwachsenenbildung Thüringen (Evangelické vzdělávání dospělých Durynsko), Institut für Philosophie und Kulturgeschichte (Institut pro filozofii a kulturní dějiny), Goethe-Institut. Účastníci akademie se mohli účastnit jednoho ze šesti

Obsahem kurzu je dvoutýdenní intenzivní práce v malých skupinách s přednáškami, semináři a individuálními prohlídkami vedených experty, volný vstup do výmarských muzeí, k uměleckým sbírkám, do knihoven a archivů, návštěva nejdůležitějších kulturních památek a míst tvorby klasiků ve Výmaru, profesionálně vedené prohlídky parku ve Výmaru a okolí a celodenní exkurze do Jeny, Erfurtu nebo Naumburgu.

paralelních kurzů, které jsou vedeny v německém jazyce v oblastích filozofie, náboženství a kultura, kultura a Bauhaus, dějiny kultury, literatura/Goethe, genderová studia. Propojeným tématem jsou interkulturní dimenze evropského kulturního dědictví. Je to právě rozmanitost regionálních kultur, intenzivní komunikace intelektuálů a umělců od antiky až po současnost a je to hlavním charakteristickým znakem Evropy. Rok interkulturního dialogu je tudíž podnětem ke sledování evropské kultury a využití možností, které kulturní dědictví nabízí pro interkulturní komunikaci jako takovou. Přitom byly diskutovány hrozby vymezujícího pojmu „národního“ dědictví, které právě ve Výmaru je zobrazeno zneužitím klasiky národními socialisty. Kurzy, které jsou orientovány na mladé intelektuály z celé Evropy i z celého světa, nabízejí k rámcovému tématu nejrozmanitější přístupy k literatuře, umění, dějinám kultury, filozofie a náboženství.

individuálními možnostmi konání a osobními důsledky. Aby mohla být problematika migrace sledována v celé své komplexnosti, zabývá se kurz nejprve historickými konotacemi. Na příkladu životních cest ženských i mužských osobností výmarské klasiky se ukazuje, že tvrzení o stálosti předprůmyslových společností je spíše klišé. Ženy a muži v interkulturním dialogu a ve výzkumu migrace. V době globalizace přibývá celosvětových přesunů skupin obyvatel. Lidé opouštějí svoji vlast a přemísťují těžiště svého života na jiné místo. Někteří by na jiném místě chtěli zůstat pouze dočasně, jiní musejí zůstat po dobu několika let či po celý zbytek svého života a dát své vlasti navždy sbohem. Ve všech humánně vědeckých disciplínách dochází k úsilí přezkoumat kategorii genderu v jejím dvojím významu. Kritické mužské bádání jako nová interdisciplinárně orientovaná vědecká rovina, která je částečně blízká feministické rovině, opustila koncepci hegemoniální

52 I

Kurz Genderová studia Tento rozšiřující se jev migrace (migratio = putovat) se týká víceméně ve stejné míře žen i mužů, avšak s různým pozadím, z nejrůznějších důvodů,

mužnosti a přijala koncepci četných, mezi sebou konkurujících si mužností. Pojem flexibilní mužnosti označuje například jednak schopnost muže reagovat na nároky různě – ve více variantách, jednak zahrnuje všechny možné osobní vlastnosti. V tomto smyslu fungují zredukované obrazy mužnosti imigranta jako obrazy neflexibilního muže svázaného tradicemi. Ve srovnání k obrazu imigranta, který je v dnešní německé společnosti spojený s tureckým patriarchou a mladistvého machra, se jeví imigrantka spíše jako oběť patriarchální rodiny. Aby bylo možno porozumět těmto a podobným vzorům náhledu, prolomit vytváření stereotypů tohoto druhu a dosáhnout lepšího vzájemného porozumění, je nezbytné kritické vypořádání s vlastní kulturou a s kulturou druhých na základě vzájemného dialogu. V současnosti je Durynsko s pokleslým celkovým počtem obyvatel stejně jako počtem zde žijících cizinců spíše zemí vystěhovaleckou. Přistěhovalectví a vystěhovalectví německých imigrantů by bylo možno porovnat z ryze statistického hlediska jako zanedbatelnou veličinu (ca. 1,5 % cizinců z celkového počtu

obyvatel Durynska), ale za každým jednotlivým případem stojí osobní, částečně i dramatické životní osudy. Když i při nízkém počtu imigrantů v Durynsku lze vypozorovat rozšiřování xenofobních a pravicově extremistických postojů v této spolkové zemi, nastává na první pohled paradoxní situace, která musí být podrobena přesné analýze. Na místě výuky „Výmaru” lze ukázat, jak se tento vztah historicky konstituoval a jak k tomu dále přispěl i rozvoj po obratu se svými hospodářskými i sociálními dopady. Teprve v posledních letech se tématu migrace začíná věnovat pozornost v genderovém diskurzu. Obor mužských studií patří v Německu k novým, právě se etablujícím oblastem bádání. Kurz má za cíl se zabývat těmito novými myšlenkami, zabývajícími se aktuálním stavem bádání o migraci a genderu. V letošním roce se 16. - 29. srpna 2009 konala 10. letní akademie s názvem „Milníky demokracie – evropské vzpomínky v roce 2009“, oslavující výročí první německé demokracie, „Výmarské republiky“, založené v roce 1919, ústavy z roku 1949, revolucí roku 1989 ve Střední a Východní Evropě a také 220. výročí francouzské revoluce. Hana Romová



2.9.2009 18:02:38

Zajímavost

Na skok u Dallmayrů PŘIJEDETE-LI NĚKDY DO MNICHOVA, NEZAPOMEŇTE NAVŠTÍVIT LAHŮDKÁŘSKÝ OBCHODNÍ DŮM DALLMAYR. NEMUSÍTE HO PRACNĚ HLEDAT, STAČÍ SE KOHOKOLI ZEPTAT, NEOMYLNĚ VÁM PORADÍ. KAUFHAUS DALLMAYR JE TOTIŽ POJEM A MNICHOVSKÁ PAMĚTIHODNOST. OSTATNĚ NALEZNETE HO ÚPLNĚ SNADNO SAMI, NACHÁZÍ SE JIŽ OD ROKU 1770 HNED VEDLE HLAVNÍHO MNICHOVSKÉHO NÁMĚSTÍ, MARIENPLATZU. Rozsáhlá pětipatrová klasicistní stavba je místem, kde si můžete nakoupit ty nejvybranější lahůdky z celého světa. Pyšní se i dnes titulem dodavatele

pro bavorský královský dvůr. Je to i logo této důstojné tradiční firmy – v symbolu královské koruny jsou kupecké váhy a iniciály majitele firmy.

Obchodní dům Dallmayr založil v roce 1770 mnichovský měšťan jako exkluzivní potravinářský obchod s dovezeným koloniálním zbožím, především

kávou a čajem. Již tehdy získala firma titul dvorního dodavatele. Později převzala vzkvétající firmu opět rodina Dallmayr, která postavila dnešní rozsáhlou budovu a dala jí své jméno. Současný majitel, mnichovská rodina Randlkofer, vlastní firmu již od konce 19. století. Ponechala podniku dosavadní jméno Dallmayr, již tehdy proslulou značku po celém Německu, která pro svou kvalitu získala 15 predikátů dodavatele do předních šlechtických rodů, včetně dvora německého císaře. Potravinářský dům Dallmayr se tak po dobu téměř 250 let udržel jako rodinný podnik, což představuje tradici, která zavazuje. V současné době je lahůdkářský dům jednou z největších mnichovských potravinových firem s rozsáhlými pomocnými provozy. U Dallmayrů pracuje na 1800 zaměstnanců, z toho téměř 500 vyškolených pracovníků v obchodě. Firma si také své prodavače a obsluhující personál sama školí. A teď již konec vzpomínání na minulost – vstupte! Ocitnete se v rozsáhlém přízemním prostoru, skvěle ozářeném a příjemně klimatizovaném, s řadou samostatných prodejních pultů či oddělení. Žádné samoobslužné regály nebo nákupní vozíky, u Dallmayrů jste osobně obslouženi velmi zdvořilými prodavači ve firemních uniformách, kteří vám vybrané zboží zabalí do papírových tašek. Zde také platíte,



I 53 2.9.2009 18:02:41

Zajímavost Můžete tu také příjemně posnídat nebo posvačit při sklence vína v malém snackbaru. V prvním patře najdete stálou výstavu nejrozmanitějších věcí k slavnostnímu stolování a prodejní butik. Do dalšího patra, kde je restaurace, vás doveze výtah. Zde můžete ochutnat připravené lahůdky, které jste obdivovali v přízemní prodejně. Není to samozřejmě žádná lidová jídelna, sedíte ve vybraném prostředí tradiční restaurace s běloskvoucími ubrusy, číšníci vás zasvěceně obsluhují, jídlo je znamenité a dostanete ho na krásném porcelánu. To už asi nebude pro vaši turistickou kapsu. Sem se zvou významní návštěvníci z ciziny, hostí obchodní partneři. Můžete si však své hosty pozvat i domů, catering firmy Dallmayr vám zvolená jídla doveze kamkoli, včetně ohřívacích mís a nádobí. O takové pomoci pro domácí hostiny vznikla dokonce už před lety báseň, kdy manžel radí své ženě, nezkušené hospodyňce, jak se zhostit povinnosti hostitelky: „…nemusíš se trápit, poradím ti,

žádné fronty u jednotných pokladen. Sem se totiž nechodí pro kvanta potravin měsíčního nákupu, tady se zboží vybírá a nákup je příjemnou činností. A že je opravdu z čeho vybírat. Najdete tu celé oddělení

54 I

stačí zavolat k Dallmayrovi, to je velký čaroděj, ten ti stůl pokryje tím nejlepším…“ Většina z nás však asi zůstane v prodejní přízemní hale, a pokud se neodhodlá něco z nabízených lahůdek koupit, bude alespoň nasávat ten ples vůní, barev a decentního šumu nakupujících Mnichovanů. My, konzumenti davového nakupování v supermarketech, tak uvidíme, že nakupování může být příjemná činnost. Dopřejte si proto alespoň malou kávu v bufetu. Je to opravdu skvělý požitek! U Dallmayrů je káva vždy jen čerstvá. Denně se upraží ve vlastní továrně na 40 tun kávy. Můžete ji konečně v poslední době okusit i v Praze v řadě kaváren, i když nebudete mít ten požitek zcela čerstvě umleté rozvoněné kávy, nebo v kávových pouličních automatech, kterých najdete po celém světě na 40 000, včetně i u nás. Tak nezapomeňte – při příští návštěvě Mnichova: sraz s přáteli u Dallmayrů. Renata Wohlgemuthová, VŠO

mořských pochoutek – langust, raků či ústřic, vždy s označením, odkud pocházejí, a patří k vyhlášeným. Lososi z Rýna, ruský kaviár z Astrachánu, humři z Helgolandu, vše obložené ledovou tříští. Ve vedlejším oddělení jsou vystaveny nejrůznější domácí a dovezené salámy a připravené nářezy, či paštika z husích jater ze Štrassburku, spolu s pochoutkovými saláty a japonskými suši a už cítíte jemnou vůni čerstvě upražené kávy a čajové aroma nepřeberných substancí z různých světadílů. Nebo máte chuť na čokoládu a pyramidy čokoládových bonbonů, které si vyberete kousek po kousku? Obchod je také vyhlášen svým vinným sklepem orosených štíhlých pistolí a oblých butilek nejrůznějších a nejkvalitnějších značek, které osobně objednává sám majitel. Jste tu ve světě plném jemných vůní, pastvy pro oči, vybraného vkusu aranžování lákavého zboží. Nákupní prostory jsou po celý den plné lidí, ale nikdo nespěchá, v klidu objednává a těší se z možností lákavého výběru.



2.9.2009 18:02:45

Recenze

Stoleté jubileum Ottova naučného slovníku NENÍ SNAD NIKDO MEZI ČESKÝMI BADATELI A STUDENTY, KDO BY SE ALESPOŇ JEDNOU NEOBRÁTIL O POMOC K OTTOVU NAUČNÉMU SLOVNÍKU. NALEZNETE HO VE VŠECH VYSOKOŠKOLSKÝCH KNIHOVNÁCH I VE VĚTŠINĚ KNIHOVEN VEŘEJNÝCH. VLASTNÍ HO DOKONCE I MNOHÉ RODINY. LETOS JE TOMU PRÁVĚ 100 LET, KDY VYŠEL JEHO POSLEDNÍ 28. SVAZEK. Samozřejmě, že po tak dlouhé době řada hesel již více či méně zastarala, především v některých oborech přírodovědných, v chemii nebo v lékařství, kde vědecký výzkum značně pokročil. Přesto více než 16 000 hesel přináší mnoho stále platných informací a spolehlivou faktografii, zvláště ze společenských věd. Dokončený Ottův encyklopedický slovník se svými 28 svazky a téměř 30 000 stranami a s 5000 vyobrazeními představoval ve své době skutečně monumentální obraz stavu české vědy a jejích interpretačních schopností. Svým rozsahem se řadil k největším evropským encyklopediím. Nakladatel a knihtiskař Jan Otto (1841 – 1916), tehdejší přední vydavatel národní umělecké literatury, odborných i zábavných časopisů

a literatury naučné, se k vydání mnohosvazkového naučného slovníku rozhodl na počátku 80. let 19. století. Podařilo se mu vytvořit pozoruhodný autorský kolektiv z českých univerzitních učitelů a badatelů, kterému stál v čele určitou dobu i T. G. Masaryk, rovněž vysokoškolský

učitel na české části Karlo-Ferdinandovy univerzity. Ten také napsal řadu hesel z filozofie a sociologie a obrátil se i na české středoškolské učitele. Okruh spolupracovníků byl obrovský – tvořilo ho asi 1100 osob z řad vědců, učitelů, spisovatelů, lékařů, architektů, inženýrů, teologů i umělců. První svazek, obsahující hesla začínající písmenem A, vyšel již v roce 1888 a za pouhých 21 let se podařilo celé dílo dovršit vydáním 28. svazku v roce 1909. Ottův slovník naučný se tak stal dokladem velké erudice

české vědy a rovněž svědectvím emancipace českého národa. Po 20 letech, v době první republiky, začalo nakladatelství J. Otto vydávat další svazky – Ottův slovník naučný nové doby – Dodatky, které měly první vydání doplňovat novými vědeckými poznatky. První svazek vyšel v roce 1930, ale po vydání 12. svazku „Dodatků“ byly práce na posledních dílech nacisty v roce 1943 zastaveny. Jestliže dnes v některé knihovně desítky svazků Ottova naučného slovníku a jeho Dodatky v jejich typické vazbě nenajdete, ptejte se po jeho elektronické podobě. Řada knihoven je již takto vybavena. Ottův slovník naučný tak vstupuje i do dalších desetiletí jako významná odborná pomůcka. Není to jen památník velkého rozmachu české vědy na přelomu 19. a 20. století, ale stále živý pomocník. Jana Babková Jindřiška Šamlová



I 55 2.9.2009 18:02:51

Kdo-co-kde-kdy

Kdo – co – kde – kdy Učitelé oboru cestovní ruch sněmovali v Jihlavě Ve dnech 11. – 12. března 2009 uspořádala Vysoká škola polytechnická v Jihlavě konferenci k otázkám vzdělávání a výzkumu v cestovním ruchu. Nebylo to téma, se kterým by se vysoké školy specializované na cestovní ruch zabývaly poprvé. Stejné téma projednávala již dvoudenní mezinárodní konference Vysoké školy obchodní v Praze v roce 2005 i některá další dřívější zasedání. Několikeré opakování těchto otázek je nepochybně dokladem jejich aktuálnosti a naléhavosti. To zaznělo konečně i z vystoupení zahraničních účastníků. Jihlavská konference však byla přece jenom určitým

Vlak do Londýna po 70 letech Někdy koncem třicátých let se v Praze náhodou ocitl tehdy mladý londýnský bankovní úředník Nicholas Winton. Původně měl namířeno do Švýcarska, ale změnil plány a přijel do Československa, které již tehdy bylo jednou z prvních obětí rozpínavého nacistického Německa. Winton si tehdy uvědomil, v jaké politické situaci se země ocitla a také to, že zde žijí v bezprostředním ohrožení lidé, kteří si snad vážnost situace ani sami neuvědomují. Byli to Židé. Rozhodl se proto, že musí podniknout něco pro jejich záchranu. Po návratu domů začal obcházet britské úřady, ale nepochodil. Koneckonců většina států se na konferenci v Evianu o několik měsíců dříve shodla na tom, že kvůli tomu, že jsou Židé v Německu a v dalších evropských zemích vystaveni nacistické šikaně, nebudou měnit svou imigrační politiku. Nakonec se Nicholasovi Wintonovi podařilo přesvědčit královské úřady, aby svolily alespoň s dočasnou repatriací židovských dětí z Československa. Nastala pak další fáze organizace této záchranné mise, která obnášela další obíhání úřadů,

56 I

krokem vpřed. Byla dokladem toho, že vysoké školy cestovního ruchu, předmětu, který se vyučuje již téměř jedno desetiletí, jsou schopny určité sebereflexe a začínají přistupovat k analytickému zkoumání učebního procesu a k hlubšímu chápání nároků a podnětů z praxe. Pokusy o podobné analýzy se staly také předmětem několika vysokoškolských výzkumů a projektů. Rovněž ministerstvo pro místní rozvoj provedlo výzkum vzdělávacích programů na 18 vysokých školách, kde je pěstován obor cestovního ruchu. Předběžné výsledky těchto šetření ukazují na nutná řešení několika směry: obor cestovního ruchu je jednak málo v jednotlivých disciplinách vnitřně

tentokrát i v Praze, přesvědčování úředníků všemi možnými prostředky, ale i nestandardní postupy, které byly mnohdy dosti rizikové. Na konci však bylo 669 dětí, které se vlakem dostaly do bezpečí svých britských náhradních rodin. Jak kruté muselo být tehdy rozhodování rodičů, zda své dítě poslat do neznáma. A jak tragický fakt, že se mnohé děti se svými rodiči již nikdy neshledaly. Nicholas Winton měl v plánu vypravit ještě několik takovýchto vlaků. 1. září 1939 ale vypukla druhá světová válka a nacisté mimo jiné zarazili i tyto akce. Další děti se tak do bezpečí nedostaly. Plánovaný vlak ze září 1939 ale nakonec přece jen díky iniciativě Českých drah vyjede, bude mít však sedmdesát let zpoždění. 1. září letošního roku vyrazí z pražského Wilsonova nádraží do Londýna vlak, sestavený z dobových vagonů a tažený parní lokomotivou. Bude kopírovat přesně stejnou trasu, kterou se před sedmdesáti lety dostávaly na svobodu děti, prchající před Hitlerem. Tentokrát však budou pasažéry již jen potomci těch, kteří přežili. A nejen oni. Čin Nicholase Wintona, za který byl vyznamenán mnoha čestnými tituly, včetně českého Řádu Bílého lva a povýšení královnou

proporcionálně propojen a stále ještě nedostatečně konfrontován s novými úkoly, které jsou nastolovány v praxi. Málo se také rozvíjí badatelský výzkum a zapojování studentů do vědecké přípravy. Některé vysoké školy počítají proto s tím, že pro širší diskuse k těmto otázkám budou výsledky a závěry svých výzkumných projektů publikovat. Jako aktuální téma se na konferenci otevřela závažná problematika regionalizace cestovního ruchu. V současné době, kdy ve světě i v České republice turistický ruch začíná očividně v důsledku hospodářské krize klesat, je dosavadní stále přetrvávající soustředění přílivu turistů, zvláště zahraničních, především na pražskou metropoli varující. Ukazuje se, že i přes četné masivní finanční dotace a organizační opatření se v posledních letech krajským orgánům nijak podstatně

nepodařilo tento stav změnit a zvýšit zájem turistů o návštěvu regionů. Na vysokých školách spočívá proto určitý díl zodpovědnosti, aby se ve výuce daleko více soustředily na regionalismus a plánovaně vychovávaly pro regiony dostatek kvalifikovaných pracovníků. Některé z těchto problémů zazněly i z referátů přítomných zahraničních odborníků, jako otázky v sousedních zemích rovněž diskutované. Ačkoli např. v Rakousku je tradice vysokoškolského studia cestovního ruchu nepoměrně starší, zdá se, že i zde je nadále nezbytné pokračovat v jeho metodologickém i didaktickém rozboru a zpřesňování. Zahraniční kolegové také plénum informovali o profesních organizacích vysokých škol a učitelů cestovního ruchu a o úkolech, které tyto organizace plní. V Rakousku již od roku 1978 působí Rakouský svaz učitelů cestovního ruchu

Alžbětou II. do šlechtického stavu, se stal inspirací pro dnešní generaci. Společnost Winton Train, která vznikla zejména proto, aby zorganizovala tuto cestu, ale aby také připomínala odkaz Sira Wintona, vypsala na téma „Inspirace dobrem“ soutěže

v různých uměleckých oborech. Jejich vítězové by se měli této akce rovněž účastnit. V Londýně by měl všechny přivítat sám Sir Nicholas Winton, který letos v květnu oslavil neuvěřitelné sté narozeniny. Tomáš Kraus



2.9.2009 18:02:55

Kdo-co-kde-kdy

Studenti VŠO se baví 2. studentský Partyples (ÖLT) a na evropské úrovni Asociace evropských hotelových škol a škol cestovního ruchu (AEHT), založená v roce 1989, která sdružuje na 400 členských škol z řady evropských zemí. Záznam z konference bude zájemcům k dispozici na webových stránkách Vysoké školy polytechnické Jihlava. Renata Wohlgemuthová

Absolventi VŠO se dostávají do světa Karina Belová, absolventka bakalářského studia VŠO a studijní mobility v Belgii, získala možnost studia MSc. programu v Singapuru. „Zdravím vás ze Singapuru, kde studuji Project Management v National University. Chci vám moc poděkovat, protože by se to bez vaší pomoci nepodařilo (Referee Report). Karina Belová“ Hana Romová

Sněm Asociace průvodců ČR 1. dubna 2009 se konal v Praze tradiční jarní sněm Asociace průvodců ČR, tentokráte v paláci Adria. Před vlastním pracovním jednáním vystoupili přítomní hosté, představitelé čelných sdružení cestovního ruchu, což bylo pro zúčastněné průvodce povzbuzením, že tyto organizace projevují o jejich problémy zájem. V pracovní části předseda Stanislav Voleman přednesl zprávu o činnosti za minulé období a připomněl

Filip Miller

rovněž významný ediční počin – vydání nového katalogu průvodců. V diskusi se mimo jiné hovořilo o tom, co kvalifikované průvodce trápí ze všeho nejvíce – výrazný úbytek práce v důsledku nevýhodné legislativy a neexistující kontrola tzv. černých průvodců. V jednotlivých zemích EU jsou sice poněkud jiné podmínky našeho podnikání, ale většinou tam existuje základní právní zajištění, které u nás v současné době bohužel chybí. Na závěr si všichni popřáli, navzdory objektivním potížím, pokud možno klidnou a úspěšnou sezonu 2009. Uvidíme se po jejím skončení zase na podzim… Hana Kundrátová

Dny otevřených dveří na VŠO Jako každoročně pořádala i letos Vysoká škola obchodní „Dny otevřených dveří“ pro zájemce o studium na škole. Ve stanovené termíny je škola otevřena od 16 hodin všem návštěvníkům. Za přítomnosti prorektorů představují jednotlivé studijní obory vedoucí kateder a odpovídají v diskusi na dotazy zájemců. Do začátku června využilo možnosti seznámení se školou na 700 mladých lidí a jejich rodičů. Dny otevřených dveří budou pokračovat ještě v září. Přesné datum je na webových stránkách školy. Jan Lajka

Mezinárodní den průvodců v Praze 19. února a poté ještě 22. dubna 2009 se uskutečnil v Praze Mezinárodní den průvodců, kterých se účastnila velká skupina pražských kolegů, spojený s prohlídkou některých pražských architektonických památek na Starém Městě. Tato setkání se konají již od roku 2002 tradičně každým rokem z iniciativy Světové federace asociací turistických průvodců. Milan Mazanec

Cestovní ruch na prahu 3. tisíciletí V Praze se ve dnech 20. a 21. dubna 2009 konal za přítomnosti více než tří set účastníků již 10. ročník mezinárodní konference „Cestovní ruch na prahu 3. tisíciletí“. Pořadatelem konference byla, jako každoročně, firma MAG Consulting, spolupořadateli ministerstvo pro místní rozvoj a Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism. Na konferenci jednali podnikatelé a manažeři z cestovních kanceláří a agentur, hotelnictví, gastronomie a navazujících odvětví, představitelé podnikatelských korporací a sdružení ze sektoru cestovního ruchu a rovněž tak důležité osobnosti ze vzdělávací a výzkumné sféry, z bankovnictví a ze státní správy zaměřené na cestovní ruch. Oproti loňskému 9. ročníku, kdy účastníci jednali především o rozvojových aktivitách

a přístupech k využívání dostupných evropských a domácích podpor a iniciativ o prohlubování a zajištění kvalitativních a kvalifikačních požadavků ve službách CR, byla letos na pořadu především akutní mobilizace přístupů k zamezení a překonání důsledků finanční a hospodářské krize zasahující výrazně i do turismu. Krize ovlivnila vývoj mezinárodního cestovního ruchu již natolik, že se v průběhu roku 2008 razantně zpomalily meziroční příjezdy návštěvníků až do celosvětového poklesu ve druhém pololetí s tím, že region Evropy jako celek zůstal v počtu příjezdů na úrovni roku 2007 jen díky výsledku střední a východní Evropy a jihu světadílu. Pokles cestovního ruchu v České republice měl v zásadě stejné příčiny a podobný průběh jako ve světě, přesto zde byly i další vlivy jako měnový vývoj, který sice podporoval zájem o výjezdy, na druhé straně však zvyšoval výdaje nerezidentů při pobytu v ČR a omezoval ekonomický efekt tuzemských podniků poskytujících služby cestovního ruchu. Celoroční výsledky roku 2008 se v ČR dostaly pod úroveň předchozího roku jak v návštěvnosti, tak v ekonomických přínosech. První měsíce roku 2009 tento nepříznivý vývoj jen potvrdily a vedly až k dvoucifernému poklesu jak ve využití ubytovacích a stravovacích kapacit, tak v tržbách těchto zařízení. Podle posledních poznatků poklesl též zájem o předprodeje letních zájezdů v cestovních kancelářích. Za těchto okolností se dostala do nové, mnohem naléhavější a náročnější fáze, realizace Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007-13. Má-li tento střednědobý strategický dokument, sledující udržitelný rozvoj, mobilizaci privátních zdrojů rozvoje cestovního ruchu (CR), jakož i systémový úrovňový přístup veřejné správy, sehrávat svoji opodstatněnou roli, musí být do nové situace patřičně transformován a jeho priority „šity“ na míru nových podmínek produkce i spotřeby cestovního ruchu ČR. V té souvislosti na konferenci zazněla potřeba ofenzivnějšího Cestování včera a dnes


I 57 2.9.2009 18:02:56

Kdo-co-kde-kdy přístupu k využívání a čerpání strukturálních fondů se vším, co k tomu náleží a pomáhá hlavně v regionech. Za pozitivní rys konference je třeba považovat, že značná převaha vystoupení vyzněla tak, že dopady krize v cestovním ruchu je třeba chápat místo jakýchkoli nářků jako nové příležitosti a šance pro netradiční přístupy, nově formulované priority, kdy nelze čekat na samočinné oživení, ale je třeba mu jít naproti. Je dobře, že též vzniká atmosféra, kdy si lidé více váží své práce, zkvalitňují ji a jsou více připraveni zdokonalovat svoji kvalifikaci. Je logické, že v daných ekonomických a spotřebních podmínkách se více zvýrazňují možnosti domácího cestovního ruchu ve všech jeho formách, stejně jako možnosti rozvoje cestování ve prospěch venkova. Relace zahraničního a domácího cestovního ruchu nabývá nových parametrů. Neodkladně je třeba se přizpůsobovat novým aspektům poptávky, pružně je zkoumat, reagovat na ně a využívat změny, ke kterým nutně dochází v jejích preferencích. Ještě naléhavější než dosud se stávají přetrvávající především kvalitativní rezervy v rozvoji cestovního ruchu odhalování jejich příčin, kdy není dostatečně využíván potenciál zdrojů. Jde nejen o intenzivnější využití podpor z evropských pramenů, ale též o kvalitativní zvyšování přitažlivosti pro zahraniční návštěvníky ČR v četnosti i délce pobytu v ČR, o větší diverzifikaci návštěvnosti do krajů a lokalit CR, o vyšší využití kapacit kongresových zařízení, lázeňství a všech dalších přitažlivých alternativních směrů turismu. Dvoudenní jednání v plénu konference, v jejích sekcích a u kulatých stolů sneslo mnoho nových zkušeností z cestovního ruchu postiženého krizovými důsledky. Dalo také četné podněty k jejich překonávání. Reagovalo rovněž na opatření, která se realizují nebo ještě připravují ze strany exekutivy ve finanční, daňové, event. v dalších oblastech, nicméně byl položen důraz i na to, aby opatření na jedné straně vývoj cestovního ruchu podporovala a na druhé straně

58 I

Studenti VŠO se baví s Parníkem po Vltavě

Filip Miller

dávala dostatečný prostor pro podnikatelskou iniciativu. Spolupořadatelé a organizátoři konference, odborníci, zástupci asociací a další přítomní experti vyhodnotí přednesené příspěvky a doporučení účastníků, zpracují je tak, aby byly k dispozici nejen všem účastníkům konference, ale všem současným aktérům překonávání krizových problémů cestovního ruchu, všem mediálním partnerům a odbornému tisku, jakož i každému zájemci o další rozvoj cestovního ruchu v ČR. L. Lukešová

Některé novinky v knihovně VŠO za 1. pololetí 2009 ŠOREL Václav, Encyklopedie českého a slovenského letectví, II. Letadla od roku 1993 do současnosti: Historie nejvýznamnějších výrobců letadel, 1. vyd., Brno, Computer Press, 2008, 319 s., ISBN 978-80-251-1979-2 BRAUN Roman, Umění rétoriky: lépe mluvit – více dokázat (z německého originálu přeložil Petr Babka), 1. vyd., Praha, Portál, 2009, 240 s., ISBN 978-80-7367-539-4 BAUM Tanja, Umění přátelského řešení konfliktů (z německého originálu přeložil Petr Patočka), 1. vyd., Praha, Portál, 2009, 192 s., ISBN 97880-7367-525-7 HAVLÍK Radomír, Úvod do sociologie, 5. vyd., 2. dotisk, Praha, Karolinum, 2008, 128 s., ISBN 978-80-246-1385-7

VARVAŘOVSKÝ Pavel, Základy práva: O právu, státě a moci, 2. aktualizované a doplněné vydání, Praha, ASPI, 2009, 456 s., (publikace zachycuje právní stav k 1. 1. 2009), ISBN 978-80-7357-407-9 ZELENKA Josef, PECHANEC Vít, BUREŠ Vladimír a kol., e-Tourism v oblasti cestovního ruchu, Praha, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008, 237 s., ISBN 978-80-87147-07-8 KESNER Ladislav, MORAVEC Ivo, NOVOTNÝ Radek a kol., Management kulturního cestovního ruchu, 1. vyd., Praha, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008, 183 s. VACULKA Jaroslav, STARTL Tomáš, PEŠEK Petr, E-podnikání pro cestovní ruch, Praha, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008, 110 s. GALVASOVÁ Iva, BINEK Jan, HOLEČEK Jan a kol., Průmysl cestovního ruchu, Praha, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008, 262 s., ISBN 978-8087147-06-1 Cestovní ruch v České republice 2007 = Tourism in the Czech Republic in 2007, Praha, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008, 84 s. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007-13 = The State Tourism Policy Concept in the Czech Republic for 2007-13, Praha, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 138 s. ŠTEMBERK Jan, Prameny a literatura k dějinám cestování

a cestovního ruchu v českých zemích a Československu v první polovině 20. století, 1. vyd., Praha, VŠO, 2008, 44 s., ISBN 978-80-86841-09-0 SOUKUP Jindřich, POŠTA Vít, NESET Pavel a kol., Makroekonomie: Moderní přístup, 1. vyd., dotisk, Praha, Management Press, 2008, 514 s., ISBN 97880-7261-174-4 Ročenka cestovního ruchu, ubytování a pohostinství 2008 = Yearbook of tourism, accommodation and catering 2008, 1. vyd., Praha, Mag Consulting, 2009, 223 s., ISBN 978-8086724-39-3 KLVAČOVÁ Eva, MALÝ Jiří, DOSTÁLOVÁ Ivana a kol., České národní zájmy v procesu evropské integrace, 1. vyd., Praha, Professional Publishing, 2008, 126 s., ISBN 978-80-86946-89-4 Survey on the attitudes of Europeans towards tourism: Analytical report, The Gallup Organisation, 2009, 128 s., (Flash Eurobarometer; No. 258). Satelitní účet cestovního ruchu České republiky: Vývoj za roky 2003 až 2007, Praha, Český statistický úřad, 2008, 37 s., ISBN 978-80250-1856-9 RADOVÁ Jarmila a kol., Finanční matematika pro každého: příklady, 1. vyd., Praha, Grada, 2008, 227 s., ISBN 978-80-247-2364-8 SIXTA Josef, MAČÁT Václav, Logistika: teorie a praxe, 1. vyd., Praha, Management Press, 2005, 315 s., ISBN 80-251-0573-3 Alena Dvořáčková



2.9.2009 18:02:58

Obsah. září 2009 číslo 3-4. Obsah. Editorial. Vážení a milí čtenáři!

Recommend Documents