OBSAH DÍL I. CO JE TO KONFLIKT ...........................................................2 1. PŘÍČINY KONFLIKTŮ ..................................................................... 2 2. PŘÍNOSY KONFLIKTU ................................................................... 7 3. NEGATIVNÍ STRÁNKY KONFLIKTU .............................................. 8 CO NÁM TATO KAPITOLA ŘÍKÁ, NA CO NÁS UPOZORŇUJE ...... 14 CVIČENÍ ............................................................................................ 14
1
Díl I. CO JE TO KONFLIKT 1. PŘÍČINY KONFLIKTŮ Jak vnímáme slovo KONFLIKT? Necítíme už v samotném slovu kontext hrozby? Většina z nás ano, a to i v mezinárodním měřítku... Když byl realizován pokus, při němž dospělí i studenti měli za úkol v rychlém sledu uvádět slova a představy spojené s konfliktem, převažovala slova s negativním významem: „hněv, nepřátelství, nenávist“. Výsledky tohoto výzkumu potvrdily, že postoj většiny lidí ke konfliktu je negativní. Vnímáme konflikt jako „bolest, stres, obavy, zhoršené vztahy“... Tyto negativní pocity, které ve většině z nás konflikt vyvolává, jsou výsledkem poznatků a zkušeností, jež jsme získali převážně vlivem prostředí – od rodičů, ve škole, z literatury, médií... Tyto poznatky přispěly k vytvoření řady našich postojů a názorů na konflikt, které pak ovlivňují naše jednání s druhými a naši reakci v konfliktní situaci.
Jaký je původ slova konflikt? Slovo konflikt je latinského původu (conflictus = srážka), které vzniklo složením dvou částí: flictus = náraz, úder con = vzájemné střetnutí dvou účastníků Jeho česká synonyma jsou: střet, svár, spor, srážka, soupeření, soutěžení, neshoda (dvou protichůdných sil). „Confligere“ tedy znamená nejen někoho zasáhnout, ale vzájemně se zasahovat (souboj).
2
A je zajímavé, že toto slovo existuje v téměř stejné podobě ve všech evropských jazycích: Conflit - francouzsky Conflicto - španělsky Conflito - portugalsky Conflict - anglicky, holandsky, rumunsky Konfliktus - maďarsky A stejně tak ve slovenštině, polštině, bulharštině, ukrajinštině, ruštině, němčině, švédštině, dánštině...
Vida, nejsme v tom sami....
3
Tyto charakteristiky jsou ovšem spíš překladem než definicí významu slova konflikt. Ve skutečnosti je konflikt faktor, který dokáže otřást systémem, který přináší do systému nerovnováhu či nestabilitu či obojí. Je to faktor, který se snaží přinést ZMĚNU!
Proč vlastně dochází ke vzniku konfliktů? Konflikt vzniká, když dvě nebo více stran tvrdí, že mají právo na vlastní využití omezených zdrojů, nebo na jistý způsob jednání - a jejich jednání může zmařit snahy ostatních o totéž. Konflikty, neshody i otevřené války vznikají kvůli moci, majetku,
penězům,
psychologickým
věcem,
ale
charakteristikám,
i
kvůli potřebě
morálním
hodnotám,
sebeprosazení...
i
z nedorozumění, které, pokud není vysvětleno, propuká a transformuje se do podoby konfliktu.
Jaké můžeme najít příčiny konfliktů? Biologické příčiny: - Darwinovské pojetí: přežívá ten nejsilnější - Boj živočišných druhů - Boj o omezené zdroje...
Sociální příčiny: - Boj o moc - Boj o pozici ve skupině - Boj o uhájení vlastních potřeb - Boj o prosazení vlastního postoje, názoru, přání...
Existence rozdílů mezi lidmi, skupinami: Potřeba odlišit svou skupinu od těch, kdo do ní nepatří: - konflikt mezi rasami 4
- mezi náboženstvími - mezi politickými systémy - mezi pracovními skupinami - přirozená rozdílnost lidí
Komunikační bariéra: - nepochopení situace - nepochopení souvislostí - nepochopení osobnosti toho druhého (potřeby, motivy, zájmy, postoje, názory) - netolerance - chybné vnímání (situace, řečeného) - osobnostní nastavení - temperament, osobní tempo, jiný styl uvažování a zpracování informací - špatná komunikace
Osobnostní: příčina leží uvnitř osobnosti: - „trouble makers” - skryté nepřátelství - psychopaté - nepříznivé aktuální nastavení jedince (teplo, hluk…) - potlačené či nevyřešené emoce (strach)
Konflikty probíhají na všech úrovních – mezi jedinci, skupinami, mezi státy, národy... Narazí-li na sebe lidé s odlišnými potřebami, hodnotami, postoji, názory, očekáváními a mocenským potenciálem, s odlišnými představami a cíli, pak lze očekávat vypuknutí konfliktu a lze stěží zabránit
byť
i
jen
nedorozuměním.
Každý
jedinec
je
jiný
a 5
neopakovatelný, má právo na své potřeby, pocity, názory. Všichni však máme různé názory, různá přesvědčení, různá přání, a ta se neustále střetávají. Nikdo nemůže žít trvale bez konfliktu se svým okolím – jedině tak, že by svá vlastní přání a uspokojení svých vlastních potřeb trvale potlačoval. Rozhodující není skutečnost, že se dostáváme do konfliktu, ale skutečnost, jak si s konfliktem poradíme. Konfliktu se nelze vyhnout – konflikt je v zásadě VÝZVA. Ani útěkem či popřením (nejčastější obranné mechanismy) se konfliktu nevyhneme – dostihne nás později a s o to větší intenzitou! Proč tomu tak je? Protože konflikt je VÝZVA, která nás vybízí k řešení, důrazně nás upozorňuje na nutnost změny, k nastolení rovnováhy či krokům směřujícím k udržení stability. Pokud tak neučiníme, pokud se nepustíme do řešení konfliktu, objeví se znovu! Bez konfliktu není vývoj, bez konfliktu by systémy a organizace stagnovaly. Ten, kdo se nerozvíjí, směřuje postupně k destrukci, k zániku. Ať už člověk, nebo společnost, nebo jakýkoliv jiný systém. Jedině přítomnost konfliktu je předpokladem dalšího rozvoje! Buďme vděčni konfliktům, že existují, protože nás nutí k aktivitě, která v konečném důsledku může být velmi přínosná – pro nás i pro ostatní. Pokud se objeví konflikt, položme si otázku: „CO MI TA SITUACE CHCE ŘÍCI?“ „CO MI TO CHCE ŘÍCI?“ A jakmile si uvědomíme, jaká je skutečně pravdivá odpověď, jak se dá konflikt řešit, tak máme šanci i zjistit, jaká změna nás čeká... protože ano, každý konflikt nás posouvá do ZMĚNY, ukazuje nám, v čem děláme chybu a jak to napravit!
6
2. PŘÍNOSY KONFLIKTU V čem můžeme vidět pozitivní stránky konfliktu? Podívejme se na oblast KONFLIKTU z jiného úhlu pohledu: každá mince má rub a líc, co je pro jednoho problémem, pro druhého může být přínosem. Co jeden vnímá jako ohrožení, druhý může vnímat jako příležitost podívat se na situaci i sebe sama s odstupem a objevit nové souvislosti a možnosti řešení.... Co je ta druhá stránka pohledu, co nám konflikt může přinést?
U jednotlivce: • vnímání situace očima toho druhého • pochopení potřeb, hodnot a motivů partnera • objevení rozdílů i protichůdných zájmů • pochopení vzájemných odlišností • ujasnění svých vlastních potřeb, hodnot, motivů, zájmů • pochopení svého vlastního způsobu řešení konfliktů a možnosti změny • trénink v rozvoji tolerance • posílení schopnosti zvládat frustraci a stres • zvládnutí metody jak lépe vyjednávat a komunikovat s lidmi • rozvoj tvůrčí stránky – hledání variant řešení • přispívá k rozvoji originality a schopnosti reflexe • uvědomění si nutnosti změny – ujasnění cíle, uvědomění si nastavených destruktivních vzorců • vede ke schopnosti nalézat řešení a východiska, která budou kompromisem pro obě strany • vede k úspoře uvolněné energie, která by jinak byla potřeba k obraně, agresi, řešených zjevných i skrytých útoků apod. 7
• umožňuje upevňovat vztahy – se spojenci, s okolím, při vyřešeném konfliktu i vztah s druhou stranou („hádka zavazuje“)
U skupin: • přispívá k uvědomění si nutnosti změn • přispívá k pochopení rozdílných hodnot, rozdílných kultur • vynucuje si zvýšení schopnosti komunikovat s odlišnými skupinami, kulturami • vede k podpoře tolerance • dokáže vytvořit synergický efekt Celospolečensky: • přispívá k rozvoji umění vnímat ty druhé, umění jednání s lidmi • podporuje společenský, ale i technický rozvoj a pokrok • nositel celospolečenských změn
3. NEGATIVNÍ STRÁNKY KONFLIKTU Konflikt znamená tlak na nastavení změny. Je tedy zřejmé, že ten tlak - aby byl skutečně účinný - musí být soustavný, vytrvalý, stupňující se. Zdaleka ne každý dokáže přítomnost konfliktu vnímat jako šanci ke změně. Faktem je, že se dostáváme a budeme dostávat do konfliktů trvale, a rozhodující bude způsob, jak si s tou VÝZVOU poradíme – zda konflikt
necháme
vyeskalovat
a
skončíme
v nepřekonatelném
nepřátelství, nebo zda s ním budeme zacházet konstruktivně, položíme si otázku „CO MI TO CHCE ŘÍCI“ a dokážeme využít a rozpoznat poselství a šance, které konflikt přináší.
8
Konflikt sám o sobě představuje výzvu k řešení, k intervenci, ke změně. Pokud není řešen, začnou se postupně projevovat a sílit jeho negativní dopady:
U jednotlivce: • frustrace spojená s projevy úzkosti, agresivity, neurotických příznaků • narůstající stres (tlak, kterému je jedinec vystaven, začíná přesahovat jeho fyziologickou kapacitu), který, pokud není zátěžová situace řešena, může vyústit až do syndromu vyhoření
Psychická úroveň • prudké a výrazně rychlé změny nálady (od radosti ke smutku a naopak) • nadměrné trápení se věcmi, které zdaleka nejsou tak důležité • pocity profesního neúspěchu • pocity osobní nedostačivosti a selhávání • nadměrné starosti o svůj zdravotní stav a fyzický vzhled • nadměrné snění a stažení se ze sociálního styku, omezení kontaktu s druhými lidmi • nadměrné pocity únavy a obtíže při soustředění pozornosti • zvýšená
podrážděnost,
popudlivost
(iritabilita)
a úzkostnost
(anxiozita) • sklon ke zvýšené osobní nehodovosti • utlumení iniciativy a invence • útěk k drogám: cigarety, alkohol, nadměrné množství kávy, zvýšené množství tablet na uklidnění a léků na spaní • ztráta chuti k jídlu nebo naopak přejídání
9
• změněný denní rytmus – problémy s usínáním, dlouhé noční bdění a pak pozdní vstávání s pocitem velké únavy
Sociální úroveň • nerozhodnost a do značné míry i nerozumné nářky • zvýšená absence, nemocnost, ztížené uzdravování z nemoci • zhoršená kvalita práce, snaha vyhnout se úkolům, výmluvy, vyhýbání se odpovědnosti i častější podvádění • snížené množství vykonané práce a zvýšená nekvalitnost práce • projevy negativismu, cynismu a hostility ve vztahu k osobám, jež jsou součástí práce s lidmi • redukce činnosti na rutinní postupy, používání frází a klišé • tendence izolovat se od ostatních osob na pracovišti, tendence redukovat kontakty
Fyziologická úroveň • bušení srdce (palpitace) – vnímání zrychlené, nepravidelné a silnější činnosti srdce • poruchy krevního tlaku • bolest a sevření za hrudní kostí • trávicí problémy – nechutenství, plynatost, svírající bolesti v dolní části břicha, průjem • sexuální impotence, nedostatek sexuální touhy • změny v menstruačním cyklu • svalové napětí v krční oblasti a v dolní části páteře, často spojené s bolestmi v těchto částech těla • úporné bolesti hlavy - často začínající v krční oblasti a rozšiřující se směrem od temene hlavy k čelu
10
• migréna – záchvatová bolest jedné poloviny hlavy • exantém – vyrážka v obličeji • dráždivé pocity v krku • dvojité vidění a obtížné soustředění pohledu očí na jeden bod (tzv. fokusace)
U skupin: • zvýšené napětí mezi stranami • zvýšené napětí u jedinců uvnitř skupin • nižší produktivita práce, neboť úsilí a zdroje směřují ke konfliktu a nikoliv k úkolům, které mají být vykonány • snížená kvalita práce - lidé se soustřeďují na konflikt a nikoliv na to, co by měli vykonávat • nižší mezilidská soudržnost, neboť vznikají další podskupiny, jednotlivci se začínají začleňovat do nových skupin a ty ostatní začínají posuzovat schematicky • lidé spolu méně mluví, nepředávají si už ani důležité informace • v zájmu podpory jednotlivých stran jsou přijímána nesprávná řešení • postavení a ješitnost začínají převažovat nad rozumem a realitou • čas, který řešení konfliktu vyžaduje, chybí při práci • objevují se zlomyslnosti, jízlivosti, hádky kvůli nepodstatným maličkostem • neřeší se problém jako takový, ale hledá se viník • místo diskuse se argumentuje a hádá s cílem prosadit svůj názor • napjatá atmosféra, smích se nevyskytuje • rozpadají se soukromé vztahy • konflikty se začínají odrážet i v rodinném prostředí účastníků • ohrožení stability kolektivů
11
• zvýšení nákladů – při snížené produktivitě i kvalitě práce, při přípravách spojenými s vyjednáváním, náklady na facilitátora (má-li konflikt povahu problému, tedy bez složitých mezilidských vztahů, facilitátor spíše naznačuje a usnadňuje vhodný postup) či mediátora (má-li řešený konflikt povahu sporu, tedy řeší se nejen problém, ale i vztahové otázky, mediátor má větší práva určovat směr řešení), náklady na arbitráž a případně soudní výlohy...
Je zřejmé, že neřešené konflikty způsobují velmi závažné důsledky. Konflikty, frustrace a stresy jsou ve velmi úzkém sepětí a někdy je opravdu obtížné rozlišit, zda konflikt způsobil frustraci a vzápětí se dostavil stres (který se může stupňovat až do syndromu vyhoření), anebo zda se nejprve dostavila frustrace následována stresem a teprve potom jako důsledek vypukl konflikt. Rozlišit, co je příčina a co důsledek, nebývá jednoduché. Přitom však si musíme uvědomit: tato triáda je neodmyslitelnou součástí našeho života, byť se můžeme domnívat, že bez ní by byl život mnohem příjemnější. Jak bychom se však potom dále vyvíjeli? Jak bychom dokázali rozpoznat VÝZVU? Neměli bychom důvod se dále rozvíjet, ochabla by naše výkonnost a převládla by pohodlnost a nečinnost. Nepoznali bychom pocit uspokojení z překonání překážky, z dosaženého vítězství! Př.: Zajímavý důkaz o významu změny a výzvy přinesl experiment s měňavkami, provedený v Kalifornii. Vědci studovali podmínky, které nejvíce přispívají k růstu živých organismů, a sledovali a srovnávali dvě akvária s měňavkami (améba, jednobuněčný organismus). V prvním akváriu si měňavky užívaly toho největšího komfortu. Teplota, vlhkost, stav vody a další podmínky byly neustále upravovány, aby zajišťovaly to největší pohodlí pro život. Ve druhém akváriu byly měňavky vystavovány silným šokům – rychlým neočekávaným změnám 12
výšky hladiny, teploty, množství bílkovin a mnoha dalším zvratovým situacím. K naprostému údivu vědců měňavky ve ztížených podmínkách rostly rychleji a byly silnější než ty, které měly dokonalé pohodlí. Vědci došli k závěru, že jsou-li životní podmínky příliš neměnné a příliš dokonalé, můžou způsobovat, že žijící organismy slábnou a umírají, zatímco proměnlivost a výzvy vedou k síle a k budování životní vitality. Tato zkušenost může také vysvětlovat, proč klesly počty sebevražd během války. A proč např. v Dánsku, které zajišťuje svým obyvatelům velmi pohodlný život, je nejvyšší množství sebevražd na světě. Proč, když se lidé těší na pohodlný a bezpracný život v důchodu, jejich očekávání zůstávají často frustrovaná: nečinnost přináší nezřídka pocit zbytečnosti, zvýšenou nemocnost, více léků, častější návštěvy lékaře, více depresí a často i brzké úmrtí. Lidský systém ve skutečnosti netouží po naprostém pohodlí a klidu, ale po výzvách!
13
CO NÁM TATO KAPITOLA ŘÍKÁ, NA CO NÁS UPOZORŇUJE • Většina z nás vnímá konflikt jako hrozbu, postoj většiny lidí ke konfliktu je negativní. Konflikt je však především faktor, který přináší ZMĚNU! • Konflikt je VÝZVA – když se objeví, položme si otázku „CO MI TATO SITUACE CHCE ŘÍCI?“, „CO MI TO CHCE ŘÍCI?“. • Konflikt má také svou pozitivní stránku, především v přínosech pro vzájemnou komunikaci. • Pokud však konflikt není řešen, začnou se postupně projevovat a sílit jeho negativní dopady.
CVIČENÍ 1. Co vás okamžitě napadne, slyšíte-li slovo „konflikt“? Jaké máte pocity, co si představíte?
2. Vzpomeňte si na některý z prožitých konfliktů. Přinesl Vám něco pozitivního? Zkuste najít alespoň tři pozitivní prvky tohoto konfliktu.
3. Zkuste
určit
alespoň
pět
druhů/úrovní
konfliktu
(např.
interpersonální… ).
4. Jaký vliv má na Vás osobně situace konfliktu? Cítíte na sobě změny na úrovni psychické/sociální/fyziologické? Jaké?
14
5. Vzpomeňte si na některý z minulých prožitých konfliktů a zkuste si zodpovědět následující otázky: Kdo byli účastníci konfliktu? Jak byli zainteresováni na jeho řešení? Co bylo jádrem konfliktu? Jak dlouho trvala konfliktní situace? Co bylo podniknuto pro její řešení? Jak byl konflikt nakonec vyřešen? Co by se stalo, kdyby vyřešen nebyl?
15
