Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Analýza mexického drogového konfliktu
Autor: Daniel Toufar Vedoucí práce: Mgr. Martin Hrabálek, Ph.D. Brno 2013
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Analýza mexického drogového konfliktu“ vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Martina Hrabálka, Ph.D. a uvedl jsem v seznamu všechny dostupné a použité zdroje.
V Brně dne 27. května 2013
………………………………………… Daniel Toufar
2
Poděkování Touto cestou bych chtěl velice poděkovat Mgr. Martinovi Hrabálkovi, Ph.D. za vedení práce, cenné rady, doporučení a připomínky k jejímu obsahu poskytnuté během zpracování Bakalářské práce.
3
Abstrakt: Toufar, Daniel: Analýza mexického drogového konfliktu. Bakalářská práce, Brno 2013 Tato bakalářská práce se zabývá analýzou mexického drogového konfliktu. Práce zkoumá institucionální a politické propojení s drogovým obchodem v Mexiku, jakožto hlavní příčinu neúspěšného postupu boje proti drogám. Cílem práce je analýza drogového konfliktu v Mexiku na základě indikátorů souvisejících s drogovou problematikou a zhodnocení dosavadní represivně- prohibiční strategie. Práce dále definuje organizovaný zločin, popisuje historické kořeny stávajícího konfliktu a taktéž nahlíží na alternativní strategie boje proti tomuto jevu.
Klíčová slova: drogy, ilegální obchod s drogami, kartely, organizovaný zločin, násilí, eradikace, Mexiko, Calderón, Válka proti drogám/boj proti drogám, strategie, korupce
Toufar, Daniel: Analysis of the Mexican drug conflict. Bachelor‘s thesis, Brno 2013 This Bachelor‘s thesis analyzes the drug conflict in Mexico. The study examines the institutional and political connections with the drug trade in Mexico as the main cause of the failure in the process of fighting against drugs. The aim is to analyze the drug conflict in Mexico based on indicators related to drug issues and also to evaluate the present repressive prohibition strategy. This work also defines organized crime, describes the historical roots of the current conflict, and also looks at alternative strategies to combat this phenomenon.
Key words: drugs, drug trafficking, cartels, organized crime, violence, eradication, Mexico, Calderon, war on drugs/fight against drugs, strategy, corruption
4
Obsah: 1.
Úvod a cíl práce .................................................................................................................. 6
2.
Organizovaný zločin, organizovaná drogová kriminalita, Narco – typická předpona pro
Latinskou Ameriku? ................................................................................................................... 8 2.1
Organizovaný zločin .................................................................................................... 8
2.2
Drogy a organizovaná kriminalita s nimi spojená ..................................................... 10
2.3
Narco – typická předpona pro Latinskou Ameriku?.................................................. 11
3.
Mexická historie plná drog ............................................................................................... 12 3.1
Počátky pašování na mexicko-americké hranici; situace do druhé světové války .... 12
3.2
Druhá světová válka a poválečný vývoj do počátku 70. let ...................................... 13
3.3
Válka proti drogám – problematická 70. léta ............................................................ 15
3.4
Operace Kondor ......................................................................................................... 16
3.5
Drogové kartely – důsledek protidrogové politiky? .................................................. 17
3.6
80. léta – změna role Mexika v obchodu s drogami a militarizace (případ Camarena) 17
3.7
Přelom 80. a 90. let a přijetí NAFTA ........................................................................ 21
3.8
Politická transformace, nástup PAN .......................................................................... 25
4.
Prezidentské období Felipe Calderóna (2006-2012), Válka proti drogám ....................... 26 4.1
Felipe Calderón – Válka proti drogám (2006-2012) ................................................. 26
4.2
Analýza války proti drogám ...................................................................................... 31
4.3
Kritika Války proti drogám – legalizace jako řešení všech problémů? ..................... 38
4.4
Shrnutí ....................................................................................................................... 39
5.
Závěr ................................................................................................................................. 41
6.
Zdroje: ............................................................................................................................... 43
7.
Seznam zkratek ................................................................................................................. 50
8.
Seznam grafů .................................................................................................................... 51
9.
Seznam tabulek ................................................................................................................. 52
10.
Přílohy: .......................................................................................................................... 53 5
1. Úvod a cíl práce Mexiko, země, která po finančních problémech v 90. letech minulého století a následném bankrotu zažívá proces ekonomické a politické transformace, během své ne příliš dlouhé historie zažila již několik vnitřních bezpečnostních hrozeb, které často zapříčinily to, že země nejednou musela bojovat s nálepkou selhávajícího státu (failed state). Křehkou transformaci v Mexiku nyní znesnadňují především obrovská ilegální migrace do USA a boj proti pašování drog. S vědomím, že vnitřní stabilita je elementárním, avšak klíčovým předpokladem pro úspěšný rozvoj daného území, právě druhý bod udělal jako svou prioritu volebního období Felipe Calderón. Krátce po svém vítězství v prezidentských volbách na konci roku 2006 vyhlásil válku drogovým kartelům v zemi a na pomoc v boji proti tomuto fenoménu povolal více než 50 000 vojáků a několik desítek tisíc policistů. Obrovská militarizace však neměla za následek jen zvýšení zadrženého množství drog na hranicích a postavení vůdců drogových kartelů před spravedlnost. Povolání armádních složek přineslo taktéž eskalaci konfliktu s drogovými kartely a obrovský nárůst násilí v zemi, které je dokumentováno neuvěřitelnými čísly o počtu obětí a nezvěstných osob. Během šestiletého prezidentského období Felipe Calderóna padlo v důsledku tohoto boje více než 50 000 osob a i přes některé dílčí úspěchy je na jeho protidrogovou politiku nahlíženo dost nejednoznačně. Cílem práce je analýza drogového konfliktu v Mexiku, popis historických souvislostí vedoucích k této neutěšené situaci a následná analýza Války proti drogám, kterou Calderón po nástupu rozpoutal. Práce je rozdělena do tří hlavních částí, přičemž první část zahrnuje literární rešerši, která na základě analýzy primárních a sekundárních zdrojů v práci uvedených, nejprve popíše historické souvislosti spojené se vznikem organizovaných zločineckých struktur, především těch specializujících se na ilegální obchod s drogami. Tato teoretická část je zasazena do prostředí Mexika, popisujíc jeho měnící se roli země v obchodu s drogami. V této části je taktéž podrobněji zkoumáno institucionální a politické propojení s drogovým obchodem, jenž výrazně znesnadňuje boj proti tomuto jevu. Hlavní zkoumanou hypotézou je totiž předpoklad, že drogová válka, kterou rozpoutal Felipe Calderón, nemohla být dostatečně účinná právě pro zakořenění organizovaných zločineckých struktur v zemi a jejich napojení na politickou sféru v Mexiku. 6
Calderónova protidrogová politika a její represivně-prohibiční model bude zkoumán na
základě
kvantitativní
analýzy
důležitých
indikátorů
souvisejících
s drogovou
problematikou mezi dvěma posledními prezidentskými obdobími, a tedy obdobím Vicenteho Foxe (2000-2006) a Felipe Calderóna (2006-2012) a jejich následnou komparací. Vzhledem k tomu, že v případě represivně-prohibičního modelu se jedná o nabídkově orientovanou protidrogovou strategii, jež je postavena na eradikaci, zadržení co největšího počtu zásilek a zlepšení vymahatelnosti práva, budou klíčovými indikátory právě tyto údaje, které by vzhledem k zintensivnění v podobě militarizovaného přístupu měly být výrazně změněny. Práce se vzhledem ke svému rozsahu nebude zabývat detailní analýzou veškerých aspektů a reforem zavedených během období Felipe Calderóna a následnou evaluací a nebylo by to nejspíš správné ani vzhledem k ne příliš velkému časovému odstupu ke zkoumanému období. Přesto práce zanalyzuje alespoň do této doby dostupná statistická data a vyvodí z nich závěry. Práce využívá především empiricko-analytického přístupu a snaží se o objektivní prezentaci
daných
faktů.
Autor
si
uvědomuje
limity
své
práce
v souvislosti
s metodologickými obtížemi spojenými s ilegální povahou organizovaného zločinu a obchodu s drogami.1 Taktéž pociťuje limity v souvislosti s jeho neznalostí španělského jazyka, která by umožnila daleko hlubší náhled na problematiku z mexické strany. Problematika ilegálního obchodu je ovšem dostatečně amerikanizovaná, tudíž práce kromě anglických textů amerických autorů využívá i ty zdroje ze strany mexických autorů, které byly přeloženy do anglického jazyka. Motivem pro sepsání práce byla aktuálnost daného problému a taktéž fakt, že v českých masmediích se o této problematice příliš nemluví.
1
Více k metodologickým potížím výzkumu organizovaného zločinu viz (Smolík 2007 str. 17-20)
7
2. Organizovaný zločin, organizovaná drogová kriminalita, Narco – typická předpona pro Latinskou Ameriku? 2.1
Organizovaný zločin
Problematika organizovaného zločinu ve světě nepředstavuje hrozbu nikterak novou, v posledních letech však můžeme na základě sdělovacích prostředků nabít dojmu, že se tento problém stává stále závažnějším. Co vlastně organizovaný zločin je a měl by se nějak vymezovat oproti běžné kriminalitě? Odborníci se na jednotném významu či spíše kam až sahají hranice působnosti tohoto jevu, neshodují. Chápání tohoto pojmu se tak často liší případ od případu a pomalu každá země má svoji vlastní definici. Miroslav Nožina nabízí definici, která říká, že jde o nezákonnou činnost více než dvou osovou, konanou systematicky po delší dobu, zaměřeno na získávání finančního prospěchu a využívající k tomu násilně získaného vlivu v prostředí obchodu, průmyslu, médií, politických a soudních kruhů. (Nožina 2003, str. 15) Úřad OSN pro drogy a kriminalitu popisuje skupinu organizovaného zločinu jako strukturovanou skupinu tří či více osob existující po určité časové období a jednající ve vzájemné shodě za účelem spáchání jednoho či více závažných trestných činů či trestných činů stanovených v souladu s touto Úmluvou za účelem získání přímého či nepřímého finančního či jiného hmotného prospěchu. (United Nations 2004, str 5). Rozlišit běžnou kriminalitu od organizovaného zločinu se pak pokusil Miroslav Scheinost, který tvrdí, že zatímco běžná kriminalita ohrožuje bezprostředněji jednotlivce, organizovaný zločin ohrožuje v první řadě ekonomické, společenské a státní struktury.2 (Scheinost 1997, str. 7) V rámci rétoriky o organizovaném zločinu bývá ve velice úzké spojitosti používáno pojmu Mafie3. V souvislosti s tím si je třeba uvědomit, že ne každá organizovaná skupina je mafií. Nožina definuje mafii jako organizaci, která kromě spáchání trestných činů a dosažení s tím spojených cílů usiluje i o získání hospodářské moci, kontroly nad politickým životem. (Nožina 2003, str. 18)
2
Pro definici Evropské unie, která rozlišuje běžnou kriminalitu od organizovaného zločinu za pomocí jedenácti znaků, viz Němec 2003, str. 115. 3 Nikoliv sicilská La Mafia, nýbrž obecně pojem „mafie“, i když existují názory, že by tento pojem měl být využíván jen v souvislosti s italským organizovaným zločinem (Smolík 2007)
8
Podobně přistupuje ke vztahu mafie a organizovaného zločinu i Miroslav Němec, který ve své knize Mafie a zločinecké gangy popisuje organizovaný zločin páchaný mafiemi jako jakýsi prostředek, kdy za pomoci nelegálních činností se daří těmto strukturám nejen získávat co nejvyšší zisk, ale díky němu se jim později otevírá cesta k nejvyšším mocenským strukturám a centrům. Mafie se tedy prostřednictvím svých nelegálních aktivit snaží získávat informace, na základě kterých se jím daří zvyšovat svůj vliv. (Němec, 2003) Odborníci problematiky organizovaného zločinu dále rozlišují zločinecké skupiny na organizace tzv. mafiánského typu a na skupiny moderní či manažersko-podnikatelské. (Němec 2003, Scheinost 1997). Nicméně se ve světě objevují i skupiny s prvky z obou výše zmíněných typů. U zločineckých organizací je tedy charakteristické pronikání do nejvyšších institucionálních a politických pozic. Zločinecké organizace využívají slabšího státního aparátu zemí (často se jedná o země rozvojové), ve kterých se nacházejí či korupce pro získávání informací, které pro ně mohou znamenat konkurenční výhodu. Korupce je pak jeden z důvodů, který přispívá k znesnadnění boje proti těmto ilegálním strukturám a vymahatelnosti práva. Posledním, ale zároveň klíčovým atributem organizovaného zločinu, který v této kapitole autor zmíní je jeho trasnacionální povaha. (Smolík 2007) Ta může být způsobena důsledkem globalizace mezinárodních obchodních a finančních sítí a s tím spojenou vyšší prostupností hranic, nárůstem vzájemné závislosti a propojenosti států. Na základě toho docházíme k závěru, že organizovaný zločin nezná hranice států a působí přeshraničně. (Nožina 2003 str. 18 a 20) Právě transnacionální povaha organizovaného zločinu výrazně znesnadňuje boj proti tomu fenoménu, což v následujících kapitolách potvrdí i případ Mexika.
9
2.2
Drogy a organizovaná kriminalita s nimi spojená
Drogy mají v lidské společnosti od nepaměti neoddiskutovatelné místo, proto není jejich přítomnost v lidské společnosti v žádném případě jevem novým. Téměř každá kultura využívala ke svým náboženským obřadům a rituálům nějaké psychotropní látky. Lišil se jen typ drogy v závislosti na geografické poloze a společenské situaci, kdy droga měla být použita. (Běláčková 2010) Tyto látky, které byly při těchto slavnostech využívané, můžeme charakterizovat jako v přírodě běžně rostoucí halucinogeny, které byly získávány z kaktusů, hub nebo jiných rostlin a semen. Technologický pokrok však zapříčinil syntetizaci rostlinných drog do nových koncentrovaných forem a jejich přeměnu ve farmaceutika. Postupně se díky tomuto postupu z relativně „bezpečných“ halucinogenů syntetizoval například kokain nebo heroin. (Jennings 1968, Běláčková 2010)
Lidé si začali uvědomovat hrozbu, kterou drogy představují a začali proti nim bojovat. Tyto látky se však na základě represivně-prohibičního modelu, který státy začaly přijímat, staly v kontextu mezinárodního obchodu ještě žhavějším artiklem. U ilegálního obchodu s drogami dokonce bývá pro výnosnost z této činnosti často poukazováno na jeho přesah z rámce organizovaného zločinu. (Šmíd 2011 str. 168) Od pěstitelů, výrobců a pašeráků až po překupníky a samotné uživatelé je obchod s drogami hluboko zakořeněn do globálního obchodu. Na obchod s drogami pak dohlížejí a brání ho před zásahy organizací bojující proti drogám, mocné skupiny známé jako drogové kartely, které dosahují ohromných zisků v tomhle miliardovém ilegálním průmyslu. (Sherman 2010) Drogové kartely a sítě pak často dosahují takových prostředků a disponují takovou mocí, že jim to poskytuje vyjednávací potenciál se státními subjekty. (Šmíd 2011 str. 168)
10
Boj o trhy je stále brutálnější. Kriminální zisky se stávají větším a větším nebezpečím pro stát a společnost, protože na jedné straně jsou investovány do různých legálních obchodů, na druhé straně představují ohromný potenciál pro korumpování. (Němec 2003 str. 163) Němec vysvětluje, že kriminální profit může sloužit také k podporování, rozšiřování a stabilizaci kriminální moci. Pozastavuje se nad nepříjemnou skutečností, že počet závislých osob stále roste, každý rok umírá ve světě více narkomanů, obecná kriminalita je navíc více a více poznamenávaná nárůstem „nepřímé opatřovací kriminality“4 (Němec 1995 str. 82) 2.3
Narco – typická předpona pro Latinskou Ameriku?
V zemích Latinské Ameriky bývá velice často používáno novotvarů, které odkazují na drogové prostředí, v nichž se daná země nachází. Tyto novotvary začínají předponou narco a tak například v Kolumbii můžeme slyšet pojmy jako narkodemokracie, narcoválka či narcoguerrilla. (Hrabálek 2007, str. 171) To stejné nepochybně platí i pro jiné země Latinské Ameriky a Mexiko tedy nevyjímaje. V souvislosti se zeměmi Latinské Ameriky se také používá španělského výrazu narcotráfico, ten bývá do anglického jazyka překládán jako drug trafficking a jelikož nemá žádný český jednoslovný ekvivalent, nejčastěji se tedy překládá do podoby složeného výrazu ilegální obchod s drogami. (Chabat 2001) Mexiko, které trpí sociálními nerovnostmi5, je země, kde je pro překupníky velice snadné nacházet nové rekruty, pro místní obyvatelé je to jedna z nejsnadnějších možností rychlého výdělku. Práce pašeráka navíc nepředstavuje pro Mexičany žádné morální stigma, neboť pouze zajišťuje poptávku konzumentů v USA (Kozák 2010). Dle Kozáka fenomén drog dospěl do takových rozměrů, že v Culiacánu má svůj chrám a poutní místo Jesús Malverde, jakýsi neoficiální patron pašeráků. Popularitě přispívá i v Mexiku oblíbený hudební žánr narcocorridos.6
4
Nepřímá opatřovací kriminalita je vysvětlována Němcem: jako opatřování financí závislými osobami k nákupu drog různou trestnou činností. 5 Dle cia.gov žije v Mexiku pod hranicí chudoby (méně než 1 USD na den) až 51,3% obyvatel. Dle potravinově a majetkově založené chudoby pak tento podíl obyvatel je 47% (2010) 6 Narcocorridos jsou populární polkové nápěvy, dokumentující život slavných drogových překupníku a stylizujících je do rolí romantických banditů. (Kozák 2010)
11
3. Mexická historie plná drog 3.1
Počátky pašování na mexicko-americké hranici; situace do druhé světové války
Aby bylo možné lépe pochopit válku s drogami v Mexiku, je třeba se podívat na historický vývoj zločineckých organizovaných struktur a vývoj role Mexika v obchodu s drogami. Tato kapitola se bude věnovat převážně problému propojení drogového obchodu s politickým a institucionálním prostředím v Mexiku. Ilegální obchod na mexicko-americké hranici není jevem, který by byl nijak zvlášť nový. Naopak, pašování je ve skutečnosti staré jako hranice sama. (Marez 2004, str. 109) Během 19. a na počátku 20. století však nebyla pozice Mexika jako dodavatele drog do USA příliš významná a domácí spotřeba drog byla velice nízká. (Astorga a Shirk 2010) První narkotikum pašované přes mexicko-americkou hranici bylo opium, které se pěstovalo pro potřeby čínských dělníků. Díky vysokým ziskům, jeho návykovosti a propustné hranici se postupem času ještě více rozmáhalo jeho pašování. (Kozák 2010). K dalšímu prohlubování obchodu s drogami docházelo v době Mexické revoluce (1910-1929). Díky nepřehledné porevoluční situaci a ziskuchtivosti místních elit začal ilegální obchod s drogami prorůstat do politických a vojenských sfér, jejichž aktéři kontrolu nad obchodem s drogami využívali k udržení jejich pozic a moci.7(Astorga 2004, Kozák 2010) Další událostí, která měla za následek zvýšení významu a výnosnosti pašovaní, bylo zavedení prohibice v USA (1919-1933), ta také podpořila vzestup a konsolidaci organizovaného zločinu v Mexiku během 20. a 30. let 20. století. (Grayson 2009) Definitivní stmelení organizovaného zločinu a politické sféry přinesl nástup generála Abelarda Rodrigueze, který nahradil na pozici guvernéra státu Baja California odstoupivšího Estebana Cantú a pokračoval v období prohibice v nastoleném trendu svého předchůdce a na obchodu s drogami taktéž vydělával. (Astorga 2000)
7
Astorga 2004 a Kozák 2010 uvádějí jako příklad guvernéra státu Baja California Estebana Cantú, který byl jedním s prvních revolučních lídrů, kteří využili kontrolu nad obchodem s drogami na financování jednotek či zbrojení
12
Prohibice v USA však není jedinou událostí ve 30. letech, která měla za následek zvyšování moci drogových kartelů v zemi. Svůj vliv mělo i založení Institucionální revoluční strany PRI- (Partido Revolucionario Institucional) a její nástup k moci. „Vazby mezi PRI a nelegálními obchodníky začaly v první polovině dvacátého století v době prohibice. Do konce druhé světové války se vztah mezi pašeráky drog a vládnoucí strany ještě upevnil. Prostřednictvím mexického ministerstva vnitra, federální policie, ale také skrze gubernie a dalších politické úřady, vláda vytvořila vztah patron-klient s obchodníky s drogami. Tato dohoda de facto definovala pravidla hry pro ilegální obchodníky. (O’Neil 2009) Za relativní stabilitu v zemi a určitý podíl ze zisků z drog měli překupníci drog v podstatě zajištěnou ochranu a vzájemná provázanost drogové a politické sféry se dále prohlubovala. Dalším příkladem tohoto spojenectví může být velice přátelský vztah guvernéra státu Caohuila Nazaria Ortize Garzy a jednoho z nejprominentnějších překupníků s opiem Antonia Wong Yina. (Astorga 2004) Na počátku 40. let začaly kontakty mezi mexickými překupníky (zároveň i představiteli mexické vlády) s americkým podsvětím. Prominentní američtí gangsteři jako Mickey Cohen či Harold Meltzer prostřednictvím mexického konzula ve Washingtonu Salvatore Duharta dohodli s mexickou stranou dopravu opia do USA a zapojení jejich kolegy Maxe Cossmana do organizovaného obchodu s drogami v Mexiku (Astorga 2000) 3.2
Druhá světová válka a poválečný vývoj do počátku 70. let
Situace během války byla velice poklidná, USA totiž poněkud netypicky povzbuzovala mexickou vládu v legálním pěstování marihuany a opia - pro výrobu lékařského morfinu, jehož bylo nedostatek. Vládě USA tedy spíše šlo o to, aby se opium nedostalo do rukou osy. (Craig 1989, Kozák 2010) Po druhé světové válce pokračovala represivní opatření ze strany USA, však díky dočasnému povolení politiky USA došlo ke zvýšení poptávky po drogách, které mělo za následek další zvýšení produkce marihuany a heroinu v Mexiku (Toro 1995)
13
Po válce úspěšné pokračovala i symbióza mezi politickými aktéry v zemi a drogovým podsvětím. V roce 1947 prezident Miguel Alemán Valdes založil Federální úřad pro bezpečnost (Dirección Federal de Seguridad) - DFS. Tento orgán, který měl původně sloužit právě jako nástroj boje proti vnitřním bezpečnostním hrozbám v Mexiku- pašerákům drog tedy nevyjímaje, dělal pravý opak. Úřad totiž kromě boje proti drogám zastával i pozici tajné policie. Spojení těchto institucí bylo velice znepokojující a naznačovalo další spojitost mezi politiky a drogovým podsvětím. Člověk, který měl být zapojen do pašování, (mimo další jeho zástupce) byl totiž i o první prezident tohoto úřadu Carlos Serrano. (Astorga 2004, Kozák 2010) V průběhu 60. let dramaticky vzrostla spotřeba drog v USA. Generace v této době byla totiž silně ovlivněna novými společenskými a kulturními normami ve světě a užívání drog (kromě marihuany i LSD) se stalo symbolem protestu vůči tradičním autoritám. (Kozák 2010) Odhaduje se, že mexická marihuana tvořila až 75% podíl na celkové spotřebě USA, podíl heroinu byl v tomhle období kolem 10 až 15% (Smith 1997) Kozák dále tvrdí, že Mexiko se stalo předním dodavatelem ilegálních surovin hlavně díky existující pašerácké a pěstitelské infrastruktuře. Centrem tohoto výnosného obchodu se stal Culiacán, hlavní město severozápadního státu Sinaloa, kde místní pěstitelé často označování pojmem gromeros a pašeráci byli schopni ovlivňovat místní správu i policejní složky. (Kozák 2010) I díky tomu média označovala Culiacán jako „Nové Chicago s gangstery v sandálech.“ (Cherry, Douglas a Rough 2002, str. 141) Místní média taktéž vyvíjela tlak na OSN, aby uvalilo sankce na produkci opia. (Bowden 2004, str. 122-123) Centrální vláda se pokoušela s nastalou situací něco dělat a nasadila boje proti drogám armádní jednotky, ty byly schopny zničit asi tři tisíce tun konopí, další tři tisíce tun však putovaly během šedesátých let pravidelně do USA. (Kozák 2010)
14
Mexická armáda byla postupně použita jako hubící síla proti drogovým strukturám od států Baja California až po Yucatán, kampaň se tedy stejně jako pěstování drog stala celostátní. (Toro 1995) Astorga popisuje situaci v 50. a 60. letech jako další explozi násilí, které přímo úměrně rostlo nárůstem poptávky, trhu a také s novou generací spotřebitelů. K dalšímu zvyšování moci drogových kartelů došlo po události, která přímo s drogovou problematikou nesouvisí, ale později měla dalekosáhlé následky. Touto událostí byl masakr na náměstí Tlatelolco v roce 1968, při kterém vládní autority reagovaly na poměrně poklidný protest mladých studentů palbou a jehož následkem několik stovek protestujících přišlo o život nebo bylo zraněno. (Grayson 2009) PRI se sice udržela u moci ještě dalších více než 30 let, ale oslabení jejich pozic, které po této události nastalo, využily drogové kartely k jejímu vyplnění. 3.3
Válka proti drogám – problematická 70. léta
Zásadní změnu v protidrogové politice znamenalo zvolení Richarda Nixona americkým prezidentem v roce 1968. Ten prohlásil užívání drog za veřejný problém číslo jedna a začal postupně budovat instituce a byrokratický aparát pro jeho potírání. Z tohoto důvodu
v roce
1973
byl
založen
Úřad
pro
potírání
drog
(Drug
Enforcement
Administration,DEA). (Kozák 2010) Aby naplnil sliby dané voličům v otázce boje proti drogám, připravila jeho administrativa tajnou operaci Intercept (zadržení). Za účelem dosažení svých cílů byly tisíce zaměstnanců- prezidentových nejlepších poradců, agentů a celníku rozmístěno podél dva tisíce mil dlouhé hranice oddělující oba státy. Jakmile agenti byli na místě, začali s kontrolou každého vozidla, což se stalo noční můrou pro legálně cestující obchodníky a pracující z Mexika. (Doyle 2003) Americká armáda vytvořila radarovou hlídku od El Pasa po San Diego, která byla teoreticky navržena tak, že znemožňovala pašování leteckou cestou. (Shannon 1988)
15
Mexická vláda považovala krok za bezprecedentní jednostranné vydírání ze strany Spojených států. Přes okamžité protesty a ekonomické ztráty na obou stranách hranice, byla operace Intercept v platnosti téměř tři týdny, než Nixonova administrativa dohodla přijatelné řešení. Nixon nechal 10. října 1969 celou operaci zrušit, respektive přeměnit na operaci Kooperace, která na oplátku zajišťovala účast Mexika při společném vymáhání. (Shannon 1988) Ačkoliv se jednalo o víceméně bezzubou operaci, tak došlo k významnému signálu pro mexickou vládu ze strany USA, že boj proti drogám se pro ně stává jasnou prioritou. (Kozák 2010) Pozitivní stránkou Kooperace se taktéž stalo položení základů pro budoucí bilaterální spolupráci při řešení tohoto problému. (Shannon 1988) 3.4
Operace Kondor
Na počátku 70. let vystřídal Gustava Ordaze Díaze ve funkci prezidenta Mexika Luis Echeverría (1970-1976). Jeho vláda byla spíše nacionalisticky orientovaná a vůči USA zachovávala spíše odměřený vztah. Zdědil po svém předchůdci operaci Kooperace, ale jeho vláda v tomto ohledu dlouho nepodnikala žádné kroky ke zlepšení situace. Proto bylo docela překvapivé, když jeho administrativa dala zelenou na sklonku sexenia leteckému postřiku pomocí herbicidů marihuanových a opiových polí. (Shannon 1988) V Latinské Americe totiž v té době probíhala tzv. špinavá válka (guerra sucia)8 proti levicovým aktivistům a vláda se obávala jejich možného napojení na pašeráky. Právě proto spustila v roce 1975 operaci Kondor, akci zaměřenou proti pěstitelům v klíčových oblastech států Durango, Chihuahua a Sinaloa.9 (Kozák 2010) Postupně se operace přesunovala i více do vnitrozemí. Mexická vláda nejednala v rukavičkách. Aby kampaň proti pěstitelům měla skutečně svůj účinek, „nalila“ do této snahy 35 miliónů dolarů, zajišťovala koordinaci mezi armádou a ministerstvy, zlepšila spolupráci s USA a začala využívat moderní technologie při práškování polí. (Craig 1980)
8
Guerra sucia byla jen část větší taktéž označované jako operace Kondor, při které spolupracovaly pravicově orientované vlády Argentiny, Chile, Bolívie, Uruguaye, Paraguaye a Brazílie. (Minster 2013) 9 Americká část operace Kondor, pod názvem operace Trizo se právě hlavně soustředila na tyto státy tzv. trojúhelníku. Viz. Grayson 2010
16
Operace Kondor byla zpočátku velice úspěšná, pašeráci byli nejspíš překvapeni obrovským rozsahem akce a s odhodláním místních autorit s produkcí narkotik opravdu něco udělat. Postupem času docházelo k přestřelkám, nicméně i tak se místní úrodu dařilo úspěšně ničit a mnoho pašeráků nacházelo místo za mřížemi. Na počáteční šok však pašeráci dokázali postupně reagovat. Místo velkých polí začali využívat k pěstování opia a marihuany malá políčka, která byla ukrytá mezi legálními plodinami. Šéfové pašeráckých skupin se navíc přesunuli z Culiacánu do bezpečnější Gaudalajary. (Kozák 2010) I tak byla operace považována za veliký úspěch. Američtí agenti DEA navíc získali neomezený přístup ke kontrole mexického vzdušného prostoru. (Shannon 1988) 3.5
Drogové kartely – důsledek protidrogové politiky?
Jednou z dílčích externalit operace Kondor však byla pravděpodobná unifikace drogových kartelů v zemi. Ačkoliv první drogový kartel se objevil v Cuidad Juarez již po skončení druhé světové války (Běláčková 2010) a práce se již o drogových kartelech zmiňuje, bylo to právě období 70. let, kdy většina kartelizovaného obchodu s drogami byla sjednocena kolem osoby Miguela Angela Felixe Gallarda. V této době tedy můžeme být svědky stavu, kdy se moc kartelu začíná přibližovat moci státu. Jeho zástupci ovšem nedlouho poté začali bojovat mezi sebou o moc. Následně tedy za účelem odstranění rivality byla organizace rozdělena do určitých teritorií kolem hlavních tras obchodu s drogami (plazas). V této době jsme tak mohli být svědky 4 kartelů10, jednalo se o: kartel v Tijuaně- později taktéž přezdíván jako organizace Arellana Felixe (AFO), kartel ze Sinaloa, kartel Juarez- později taktéž organizace Carilla Fuentese (CFO) a kartel ze Zálivu.11 (Payan 2006) 3.6
80. léta – změna role Mexika v obchodu s drogami a militarizace (případ Camarena)
V roce 1976 vystřídal úspěšného prezidenta v rámci protidrogové politiky Echeverríu v úřadu José López Portillo ( 1976-1982). Zpočátku vše nasvědčovalo, že nový prezident bude pokračovat v kampani svého předchůdce, nicméně postupem času bilaterální spolupráce v protidrogovém boji dostávala trhliny, což jako první dokazoval jeho krok, když v lednu 1978 zrušil neomezený přístup vzdušného prostoru agentům DEA. (Shannon 1988) 10
Později k dalšímu členění těchto 4 dominantních kartelů. V průběhu prezidentského období Felipe Calderóna na území Mexika existovalo 7 dominantních kartelů, kromě již zmiňovaných se jedná o Los Zetas, Beltrán Leyva a La Familia Michoacana, který v době nedávno minulé nahradil kartel nazvaný Templářští rytíři. (Beittel 2013) 11 Členění sfér vlivu k lednu 2012 viz Přílohy -Mapa 1
17
Ve stejné době se navíc v USA objevuje nová látka. Touto látkou byl crack, který v sobě obsahoval kokainovou bázi, nicméně byl mnohem levnější. To se automaticky projevilo na zvýšení poptávky po něm i kokainu, což znamenalo obrovské zisky pro kolumbijské organizace, které byly pěstiteli i výrobci. (Kozák 2010) Mexické kartely byly velice zkušené v oblasti pašování drog, nicméně koku, ze které se kokain či crack vyrábí, nepěstovali. Vzhledem ke zkušenostem, které s pašováním měli, ale přijali roli poslíčka a od této doby byla role Mexika vnímána především jako tranzitní země. Postupem času se navíc krize v bilaterální spolupráci prohlubovala a protidrogová kampaň se stávala čím dál tím více individuální záležitostí Mexika. Samo Mexiko tvrdilo, že proti pěstitelům zakročuje se stejnou intenzitou jako předtím. Později vzhledem k příznivému počasí se začala marihuanová produkce opět vzpamatovávat. V USA sílelo podezření, že místo sprejování polí defoliantem, který má ničit produkci máku a konopí, jsou mexičtí piloti podpláceni, aby nálože herbicidu raději rozprášili v prázdné poušti. I přes ujišťování, že operace pokračuje jak má, agenti DEA věřili, že program sprejování byl sabotován úplatky ze strany obchodníků. (Shannon 1988) Američtí představitelé moc dobře věděli, že kampaň není tak úspěšná jak byla prezentována médii a statistiky jsou falešné, přesto však americké ministerstvo zahraničí či protidrogové orgány neměly tendenci tyto údaje nějakým způsobem zpochybňovat. Zbývající agenti DEA pobývající v zemi byli tlačeni ven a během posledního roku a půl Lopéze Portilla v úřadu již spolu DEA a FDJ Mexická federální soudní policie (Policía Judicial Federal) nekomunikovali. (Shannon 1988) Ačkoliv počátek prezidentského období Lopéze Portilla vzhledem k objevení nových ropných polí vzbuzoval v zemi veliký optimismus, na konci sexenia bylo všemu jinak. S nově získanými zdroji, které měly být zárukou ekonomického růstu, nebylo nakládáno, tak jak by mělo a korupční prostředí, které zemí prostupovalo, dávalo tušit, že Mexiku se neblýská na lepší časy. Vše v posledním roce vyvrcholilo ekonomickou krizí a zhroucením pesa a s jinou možností, než s přijmutím pomoci od USA, MMF (Mezinárodní měnový fond) a dalších zahraničních finančních orgánů se Mexiko neobešlo. Přijmutí pomoci pak svým způsobem znamenalo opětovné navázání bližší spolupráce a zejména pak dodržování standardů protidrogové politiky vyžadovanými americkou stranou. (Grayson 2010)
18
Lopéz Portillo byl v úřadu prezidenta nahrazen Miguelem de la Madrid (1982-1988) a již při inauguračním proslovu ostatně jako většina jeho předchůdců sliboval naději, reformy a zlepšení situace v boji proti drogám. Především si pak vytyčil za cíl útok proti korupci a podporu kampaně jakési morální renovace, bohužel tato renovace měla nakonec velice krátkého trvání. (Grayson 2010) Pravděpodobně největší událostí, ovlivňující směřování protidrogové politiky a bilaterálních vztahů USA s Mexikem v 80. letech se odehrála právě za jeho prezidentského období a nebyla to již vzpomínaná ekonomická krize. Měnící se role Mexika v obchodu s drogami a omezování bilaterálního postupu v boji proti nim představovaly pro USA veliký problém, a tak aby byli schopni vypátrat skryté zásilky kokainu, což bylo ostatně daleko složitější než práškování marihuanových a opiových polí, museli nasadit do země tajné agenty a získávat informátory z řad překupnických organizací. (Kozák 2010) Vzhledem ke korupčnímu prostředí a provázanosti politických a překupnických struktur však tímto vystavovali sami sebe ohromnému nebezpečí. Na konci roku 1984 mexické orgány objevily obrovskou marihuanovou plantáž na ranči jménem „ The Buffalo“ (do češtiny možné překládat jako Buvol). Jednalo se o plochu asi 12 čtverečních kilometrů ve státě Chihuahua, na které pracovalo více než 12 tisíc pracovníků z různých států Mexika, ale například i z Guatemaly. Podezřelým z vlastnictví tohoto ranče byl překupník z Badariguata Rafael „Caro“ Quintero. (Astorga 2001) Krátce po tomto objevu byli 7. února 1985 tajný agent americké DEA Enrique „Kiki“ Camarena a mexický pilot Alfredo Zavala uneseni ve městě Guadalajara. (Astroga 2000, Kozák 2010) Překupníkům se dařilo získávat informace od úplatných členů mexických bezpečnostních složek a tak hlavní podezřelý Rafael „Caro“ Quintero krátce po zmizení obou mužů byl schopen po přestřelce s policií uprchnout z Guadalajary.
19
Tento násilný akt měl daleko závažnější následky, než jaké by se mohlo zprvu zdát. Pár dnů po únosu Camareny totiž americký ambasador John Gavin a šéf DEA Francis Mullen prohlásili na tiskové konferenci, že objev rozsáhlé marihuanové plantáže byl výsledkem špionážní práce americké strany a potvrdili, že národním i mezinárodním centrem drogového obchodu je Guadalajara, hlavní město státu Jalisco. Američtí představitelé se prohlášením pokusili vytvořit tlak na mexickou stranu, aby případ důkladně prošetřili. Podle DEA pak byli do únosu zapojeni i vysoce postavení představitelé Mexika12 a zkorumpovaní agenti DFS. Šéf DEA navíc nařknul agenty mexické DFS a FDJ z ochrany a umožnění útěku „Cara“ Quintera z letiště. Poté, co byla jeho slova uvedena v deníku The Washington Post a odvysílána v televizi NBC, byl propuštěn. (Astorga 2001) Asi měsíc po únosu byla těla obou pohřešovaných nalezena ve státě Michoacán na půl pohřbená a s jasnými znaky po mučení. Oficiálně byli Camarena a Zavala zabyti kvůli škodám, které způsobili překupníkům. Byli to totiž oni, kdo v rámci „operace Godfather“ získávali informace o Miguelovi Ángelovi Felixovi Gallardovi (přezdívanému pán nebes), který byl později taktéž obviněn v případu Camarena. Jako první navíc upozornili na zmiňovaný ranč Buffalo. (Astorga 2011) Někteří mexičtí představitelé ovšem nařčení, že jsou přímo zodpovědní za vraždu, odmítali. Podle nich byl agent Camarena křivý policajt, co hrál dvojí hru a následně na to také doplatil životem. (Grayson 2010) Líbánkové období, které mezi oběma zeměmi bylo vidět během operace Kondor, se proměnilo v noční můru. Pro DEA a širokou veřejnost v USA znamenala vražda „Kiki“ Camareny ukázku toho, jak hluboce je zakořeněn obchod s drogami v mexické společnosti a jak nebezpečná je vzájemná vazba pro americkou zahraniční politiku. (Bowden 2004)
12
Podle nahrávek, které se později dostaly agentům DEA do ruky, byl fyzicky přítomen během určité částí mučení Enrique Camareny v domě přítomen i tehdejší ministr vnitra Manuel Barlett Díaz (Bowden 2004)
20
Federální úřad pro bezpečnost (DFS) byl na nátlak americké strany zrušen, někteří policisté, agenti a političtí představitelé odsouzeni či nahrazeni ve funkcích. Spravedlnosti se nadlouho nevyhnuli ani samotní hlavní podezřelí z vraždy Camareny.13 (Astorga 2001) Zapojení mexických bezpečnostních složek do únosu na dlouho paralyzovalo vzájemnou spolupráci mezi oběma zeměmi. Vláda USA se později nezdráhala některé další podezřelé unést na své území, kde je mohla soudit. Přes protesty mexických úřadů Nejvyšší soud v USA potvrdil legalitu postupu americké strany. (Kozák 2010) O spolupráci drogového podsvětí a politických elit americká strana věděla již dříve, situaci ovšem tentokráte vyostřoval fakt, že měla za následek vraždu amerického agenta. Mexická strana se cítila americkým postupem v celé záležitosti často velice dotčena, případ tedy ovlivnil další spolupráci a vztah zemí na několik let dopředu. 3.7
Přelom 80. a 90. let a přijetí NAFTA
Vzhledem k předešlému vývoji byly vztahy Mexika a USA velice napjaté a následující
léta
v tomhle
ohledu
nevykazovala
žádná
zlepšení.
Jedním
z velice
problematických bodů, který po nedávných událostech nastal, bylo přijetí zákona v roce 1986, dle kterého americký kongres schvaloval pomocí certifikačního procesu seznam zemí, které dostatečně spolupracují v protidrogovém postupu s USA nebo sami přijímají dostatečná opatření v boji proti šíření drog. (Grayson 2010) Pokud by země nesplňovala nároky, které vyžadoval americký kongres, a byla by označena za nespolupracující, ztrácela by nárok na rozvojovou pomoc a půjčky z mezinárodních institucí. (Kozák 2010) Mexiko sice i díky svému lobbingu ve Washingtonu nikdy na seznam nespolupracujících zemí nepatřilo, i tak považovalo zákon za pokryteckou záležitost a imperialistický útok na jejich suverenitu. (Kozák 2010, Grayson 2010)
13
„Caro“ Quintero byl dopaden 4. dubna 1985 v Kostarice a odsouzen dne 12. prosince 1989 na 92 let vězení. Fonseca neunikl taktéž. Félix Gallardo byl chycen v Guadalajaře dne 8. dubna 1989 a odsouzen na 40 let odnětí svobody. (Astorga 2001)
21
V roce 1988 se stal prezidentem Mexika Carlos Salinas (1988-1994) a můžeme říct, že v porovnání s minulými obdobími došlo k výraznému zlepšení mexicko-americké spolupráce. Administrativa Salinase nejdříve zvýšila rozpočet pro boj proti drogovým kartelům, když výdaje na toto opatření činily 354, 180 miliónů pesos (asi 100 miliónu USD). Během jeho sexenia bylo zadrženo více než 100 tisíc osob ve srovnání s minulým obdobím, kdy bylo zadrženo „jen“ asi 52 tisíc osob. V této souvislosti je potřeba zmínit, že během prezidentského období Salinase bylo zadrženo 12 „velkých bossů“ drogových kartelů včetně dopadení již zmiňovaného Félixe Gallarda v roce 1989. (Chabat 2001) Existovalo i mnoho operací, při kterých spolupracovaly obě země. Jedním z příkladů takové spolupráce bylo vytvoření společné hraniční zásahové jednotky v roce 1990.14 Ta sice měla později velice žalostné výsledky, i tak byla považována jako vrchol mexicko-americké spolupráce v tomto období. (Chabat 2002) Salinasova administrativa dobře věděla, že je potřeba zlepšit ukazatele v boji proti ilegálnímu obchodu s drogami. Uvědomovala si totiž, že tato problematika může být jednou z hlavních překážek ratifikace dohody o volném obchodu se Spojenými státy a Kanadou (NAFTA). Mexickou taktikou byla taktéž mediální strategie, při které se v médiích začalo otiskovat čím dál tím méně článků s tématikou boje proti drogám. (Kozák 2010) Salinas taktéž povolil americké vyšetřovací jednotce vyšetřovat na území Mexika a americké armádě monitorovat situaci mexických kartelů. (Patenostra 1995) Jednou z mála kaněk jinak idylického protidrogového postupu při působení Salinase ve funkci prezidenta byla vražda kardinála Posadase15. (Chabat 2001) Ani tato událost však neohrozila hlasování o přijetí dohody NAFTA, která sice na jednu stranu dokázala výrazně zvýšit objem vzájemné výměny zboží mezi danými zeměmi, přesto dávala příslušníkům pohraniční policie tušit, že přijetí dohody bude znamenat mnohem lepší možnosti ukrytí drogových zásilek. (Kozák 2010)
14
Tato společná operace bývá ve španělštině označována jako Operación Halcón. (Chabat 2001) Pořádně ani nebylo jasné, zda vražda kardinála Posadase je nějakým způsobem přímo spojena s drogovými kartely. Pro hypotézu, že tomu tak opravdu bylo, ale mluví proslov prezidenta Salinase, který 4 dny po vraždě Posadase vyhlásil totální válku drogovým kartelům. (Chabat 2001) 15
22
Na konci Salinasova období se ukázalo, že ratifikace NAFTA obchod s drogami jen tak ovlivňovat nepřestane.
Přes Salinasovu do té doby neoddiskutovatelně pozitivní
protidrogovou politiku, která opět uklidnila po případu Camarena napětí mezi Mexikem a USA se později přece jen začalo výrazně mluvit v souvislosti s jeho obdobím i o nárůstu násilí a politických vraždách.
Nejdříve byl na jaře v roce 1994 v Tijuaně zavražděn
prezidentský kandidát vládní strany PRI Luis Donaldo Colosio16 a nedlouho poté i tajemník PRI José Francisco Ruiz Massieu17. Ačkoliv se ani jeden z případů nedokázal uspokojivě vysvětlit, z vraždy druhého představitele byl nakonec obviněn a odsouzen bratr prezidenta Carlose Salinase, Raúl Salinas. (Grayson 2009, Kozák 2010) Během vyšetřování bylo navíc zabaveno několik desítek milionů dolarů ze švýcarských bank a mnoho luxusních nemovitostí. Raúl Salinas byl kromě vraždy uznán vinným i z praní špinavých peněz, a i když se jeho přímé napojení na organizovaný zločin a pašeráky neprokázalo, tak při nejmenším zbudilo veliké podezření a protidrogová ofenzíva nastartovaná jeho bratrem se začala ukazovat jako pouhá Potěmkinova vesnice. (Kozák 2010) Nástupcem lehce zdiskreditovaného prezidenta se stal Ernesto Zedillo (1994-2000). Absolutní nováček na politickém poli si dobře uvědomoval, že boj proti organizovanému zločinu může být úspěšný jen tehdy, pokud se výrazněji podaří eliminovat problém korupce, nicméně jeho pozice a vazby na PRI limitovaly jeho efektivitu v boji proti korupci v rámci vlastní strany. (Shelley 2001) Zedillo pokračoval v mnoha ohledech podobným směrem jako jeho předchůdce. Především se snažil zlepšit legislativní a institucionální kapacitu Mexika v boji proti drogovým kartelům. Svědčí o tom zavedení několika institucionálních reforem. V roce 1996 přijal zákon, který zvyšoval možné tresty organizacím obchodujících s drogami a zároveň vytvořil speciální jednotku bojující proti praní špinavých peněz. (Chabat 2002)
16
Některé lehce konspirační teorie tvrdily, že za vraždu prezidentského kandidáta Donalda Colosia byl zodpovědný sám Carlos Salinas. (Salinas 2004) 17 S vraždou Francisca Ruize Massieua byl nejčastěji spojován Juan García Abrega. Ten byl mimo jiné podezřelý taktéž se spolupráce s kolumbijskými kartely Medelín a Cali z praní špinavých peněz a v roce 1995 ho FBI zařadila na seznam deseti nejhledanějších zločinců. Nakonec byl dopaden a odsouzen, když v lednu 1997 dostal 11 trestů doživotí. (Lunde 2009)
23
Zedillo pokračoval v Salinasově odkazu i v rámci spolupráce se Spojenými státy a právě za jeho období došlo k již zmiňovanému zatčení Raula Salinase. Přestože se Zedillo opravdu snažil bojovat proti organizovaným zločineckým strukturám, tak i přes veškeré pozitivní reformy, které učinil, byla jeho hlavním odkazem kauza, která dost možná byla posledním hřebíčkem do rakve 71leté hegemonii strany PRI.
V roce 1997 byl za jeho
působení zatčen generál Gutierrez Rebollo, který tehdy vedl Národní institut pro boj s drogami (Instituto Nacional para el Combate a las Drogas), což byl v Mexiku nejvyšší orgán zabývající se touto problematikou. Do té doby byl Rebollo pro své nekompromisní metody velice chválen, nicméně v právě zmiňovaném roce byl obviněn, že je na výplatní pásce kartelu ze Cuidad Juaréz.18 (Golden 1998 Kozák 2010) Dalším politickým tématem, který ohrožoval spolupráci mezi oběma zeměmi, se stalo praní špinavých peněz, a tak se čas od času Mexiko s USA navzájem obviňovali z toho, že jsou rájem pro tyto aktivity. USA v tomto směru používaly k prokázání těchto praktik velice nešetrné způsoby. Jednou z takovýchto problematických akcí byla tříletá tajná operace americké celní správy s označením Casablanca. V rámci ní američtí agenti zatkli na fingované konferenci v USA 167 bankéřů a obvinili je společně i se třemi mexickými bankami z praní špinavých peněz. Celkově v rámci této akce američtí agenti zabavili asi 68 miliard dolarů. (narconews.com) V Mexiku tato operace vyvolala rozhořčení, neboť o umístění amerických agentů v zemi nevěděli. Prezident Zedillo na celou operaci reagoval prohlášením, že se jedná o výrazné porušení bilaterální spolupráce a zásahu do státní suverenity. (Astorga 2001) Diplomatická roztržka nakonec skončila dohodou ministrů spravedlnosti z Brownsville. Americká strana v rámci ní musela informovat mexické kolegy o tajných operacích, které hodlá na území Mexika provádět. (Kozák 2010) Ačkoliv se Rebollo stal pravděpodobně nejznámějším případem napojení na drogové kartely v 90. letech, jak však již bývá tradicí, zdaleka nebyl jediným. Podezřelými z napojení na ilegální obchod s drogami byli i ministr spravedlnosti generál Enrique Cervantes a osobní tajemník prezidenta Liebano Saenz. Americká média pak přicházela se jmény dalších představitelů strany PRI. Jedním z takových jmen byl další prezidentský kandidát Francisco Labastida. (Chabat 2002) Mexická společnost byla již na tolik znechucena z korupčních praktik strany PRI, že Labastida se stal prvním kandidátem této strany, který v prezidentském duelu prohrál.
18
Generál Rebollo po zatčení tvrdil, že se jedná o spiknutí kartelu z Tijuany, členů rodiny prezidenta Zedilla a zkorumpovaných policistů. Všichni klíčoví svědci byli zavražděni, tak se tato obvinění nepodařila objasnit. (Kozák 2010)
24
3.8
Politická transformace, nástup PAN
Politická výměna stráží, kdy se prezidentského úřadu ujal Vicente Fox (2000-2006) nastala 1. prosince 2000. V tomto datu se stal Vicente Fox prvním kandidátem strany PAN Strana Národní Akce (Partido Acción Nacional), který přerušil 71letou hegemonii strany PRI. Lehce proamerická strana pokračovala v militarizaci boje proti drogám a dokonce i Mexický nejvyšší soud přehodnotil svůj tradičně negativní postoj k vydávání pašeráků do USA.19 (Kozák 2010) Fox zahájil svoji protidrogovou politiku důkladnými čistkami hraničních inspektorů a během jednoho měsíce bylo zadrženo čtyřikrát větší množství objemu drog než za celý předešlý rok. (Grayson 2010) Nicméně i přes úvodní snahu a blízkou spolupráci s USA se brzy bezpečnostní situace v zemi prudce zhoršovala, krátce poté se totiž do sebe pustily nejrůznější pašerácké skupiny, bojující o nejvýhodnější pozici, při které by docházelo ke kontrole tranzitních koridorů. Jevištěm tohoto boje se stalo město Nuevo Laredo, které bylo svědkem střetu mezi kartelem ze Zálivu a kartelem ze Sinaloa. Oba kartely využívaly i vysoce ozbrojených skupin jako Los Zetas či Los Negroes disponující ohromným vojenským arzenálem. Výsledkem byla nepřetržitá vlna násilí, která skončila až rozpuštěním místního policejního sboru a vysláním 1500 vojáků do oblasti k uklidnění situace. (Logan 2006) Fox si uvědomoval důležitost boje proti korupci a praní špinavých peněz, tvrdil však, že tyto problémy lze řešit hlavně snižováním ekonomických disparit mezi USA a Mexikem, nicméně jeho snaha byla velice limitována dědictvím minulosti. (Shelley 2001) Foxova administrativa si jasně vytyčila být rovnocenným partnerem USA v rámci protidrogové politiky, její závislost na americké straně se, ale ukázala v roce 2006, kdy mexický Kongres přijal zákon, který dekriminalizoval držení malého množství lehkých drog, aby částečně uvolnil ruce soudům a jiným státním orgánům. Přestože si od něj Foxova administrativa hodně slibovala, tak na nátlak USA zákon nakonec vetovala. (Kozák 2010) Grayson definuje Foxovo prezidentské jako neúspěšné a prezidenta Foxe jako velice slabého ve své pozici20, protože cíl, který si v rámci svého prezidentského období dal, tedy skoncovat s drogovými kartely v zemi rozhodně nebyl uskutečněn.(Grayson 2010)
19
Fox taktéž v roce 2001 založil Mexickou FBI, která zahrnovala vytvoření tréninkové akademie FBI na území Mexika, což bylo dalším aktem, který podpořil vzájemnou spolupráci obou zemí. (Chabat 2002) 20 Grayson popisuje Foxe jako slabého prezidenta, který dostatečně nesjednotil stranu PAN a nebyl schopen realizovat plánované projekty. Jeho slabost se naplno ukázala v dubnu 2002, kdy žádal o povolení navštívit Kanadu a USA. Poprvé historii jeho žádost Kongres zamítnul.(Grayson 2010)
25
4. Prezidentské období Felipe Calderóna (2006-2012), Válka proti drogám Tato kapitola má za cíl popsat protidrogovou politiku bývalého prezidenta Felipe Calderóna, práce kromě analýzy daného období pak v dalších kapitolách nabídne i kvantitativní analýzu Války proti drogám (2006-2012) v komparaci s minulými roky a výsledky administrativy Vicente Foxe (2000-2006), dále nabídne i názory odpůrců postupů Felipe Calderóna. 4.1
Felipe Calderón – Válka proti drogám (2006-2012) V prosinci roku 2006 nastoupil do prezidentského úřadu Felipe Calderón, který
těsnou porážkou Manuela Lópeze Obradora zajistil obhajobu pro stranu PAN. Velice krátce po svém zvolení začal s poměrně jasným plánem, a to vyhlášením války drogovým kartelům zajistit bezpečnost a výrazné zlepšení situace v dalších nelegálních aktivitách (korupce, praní špinavých peněz), které jsou na obchod s drogami navázány. Ačkoliv s militarizovaným postupem ve válce proti drogám jsme se mohli setkat v Mexiku již v průběhu historie několikrát, bylo to poprvé, kdy tato iniciativa přišla ze strany samotného Mexika a ne ze strany USA. Rozsah operace a nasazení, se kterým do boje Calderón vstoupil, bylo poměrně překvapivé.21 Jeho administrativa se okamžitě zaměřila na logistické a finanční sítě zločineckých organizací, vojáci taktéž zavedli kontrolní body, aby zamezili volné přepravě drogových zásilek a zadrželi co největší množství drogových bossů. (Beittel 2009) Calderón učinil boj proti drogovým kartelům svoji prioritou a prohlásil násilí spojené s drogovými organizacemi národní hrozbou. (Seelke 2011) Do tohoto boje pak bylo do roku 2008 zapojeno téměř 40000 vojáků a 5000 policistů (Gonzáles 2009), později pak celé snažení zaměstnalo více než 50 000 vojáků a tisíce policistů. (Beittel 2013) Od nasazení armádních složek do boje proti drogovým kartelům si Calderón sliboval výrazné snížení korupce, neboť pracoval s premisou, že armádní složky jsou vůči korupci nejvíce resistentní. Přes 25 000 federálních vojáků bylo vysláno do státu Michoacán. Ti měli očistit tento stát od drogového vlivu, jenž zde byl patrný. (Kozák 2010)
21
Některé lehce konspirační teorie tvrdí, že Calderón se pustil do boje s drogovými kartely taktéž proto, aby „otočil stránku“ po povolebním konfliktu s prezidentským kandidátem Strany demokratické revoluce - PRD (Partido de la Revolución Democrática) Lopézem Obradorem, který sám sebe prohlašoval za legitimního prezidenta země. Calderón měl tímto aktem ukázat, že má věci pěvně ve svých rukou. (Gonzáles 2009)
26
Calderón se podobně jako Fox soustředil i na reformy soudního a institucionálního prostředí, jakožto základního stavebního kamene v boji proti organizovanému zločinu. Calderón po nepříliš úspěšné implementaci reforem svého předchůdce musel očistit pověst mexické justice. Mexický justiční systém byl totiž kritizován jakožto neprůhledná, neefektivní a zkorumpovaná instituce. Soudy byly zužovány velikým počtem nedojednaných případů, vysokou dobou zadržování podezřelých ve vazbě a neschopností zajistit přesvědčivé důkazy. Soudní systém nespatřoval důvěru ani mezi obyvateli samotnými.22(Shirk 2010) Mexický Kongres tak v reakci na nastalou situaci v roce 2008 schválil ambiciózní čtyřdílný reformní balíček23 s cílem učinit významné legislativní změny, které mají být implementovány do roku 2016 ve všech státech Mexika. Celkově se tyto reformy měly dotknout prakticky všech aspektů soudnictví, ale také policie, obhájců či vězeňského systému. Reformy zahrnovaly taktéž významné změny v samotném trestním řízení, které měly zajistit lepší zajištění práv jak obžalovaného, tak oběti trestného činu. Mexiko přijalo způsob tzv. obžalovacího (akuzačního) řízení, na místo do té doby používaného inkvizičního. Základním cílem bylo ovšem výrazně zvýšit vymahatelnost práva a zefektivnit boj proti organizovanému zločinu. (Shirk 2010) Co se právě boje proti organizovanému zločinu týče, byl z tohoto balíčku nejdůležitější čtvrtý pilíř, který umožňoval zadržovat ve vazbě podezřelé napojené na organizovaný zločin i bez vznesení obvinění na 40 dní s možností prodloužení o dalších 40 dnů (celkově tak 80 dnů bez vznesení obvinění). (Shirk 2010) Podle údajů z roku 2011 se pak tento krok samozřejmě projevil i tím, že mexické věznice byly čím dál tím přeplněnější a přesahovaly svoji kapacitu. Údaje z tohoto roku hovoří o přesažení až o 23% (Seelke a Finklea 2013) Calderón vzhledem k tomu, že vedl válku proti transnacionálnímu aktérovi, si byl samozřejmě velmi dobře vědom, že ji nemůže vést sám. Během návštěvy amerického prezidenta Bushe v březnu 2007 tedy požádal o asistenci v tomto boji. (Seelke 2011)
22
Dle průzkumu v roce 2007 na otázku: „Cítíte důvěru v soudní systém v Mexiku?“ Odpovědělo pozitivně pouze 37% respondentů, 58% odpovědělo negativně a 4%, že „neví“. (Shirk 2010) 23 Podobný reformní balíček pro justiční prostředí chystala již Foxova administrativa v roce 2004, nicméně tehdy se krok setkal s velkým odporem a nebyl schválen. (Shirk 2010)
27
Mexický postup ve válce proti drogám našel veliké zalíbení ze strany USA, což v roce 2008 vedlo k podpoře této snahy a podpisu tzv. Iniciativy z Méridy. (Kozák 2010) Tento původně tříletý program rozdělen do fiskálních let24, měl Mexiku zajistit finanční pomoc, jejíž celková hodnota se za období FY 2008 - FY2010 vyšplhala až do výše 1,5 miliardy dolarů viz Tabulka 1. Na celkové výši poskytnutých prostředků se podílejí tři zdroje, největší část je poskytována prostřednictvím úřadu Mezinárodní kontroly drog a vymahatelnosti právaINCLE (International Narcotics Control and Law Enfrocement). Další účet pak pod zkratkou FMF (Foreign Military Financing) podporuje působení armádních složek. Třetím a posledním účtem je Fond ekonomické podpory- ESF (Economic Support Fund). (Seelke 2012) Součástí podpory byly taktéž v letech 2009 a 2010 dodatečná financování25, která byla schválena a zajistila Mexiku za toto období 420 respektive 175 miliónů dolarů. Za období let 2008-2012 tedy nakonec celková hodnota finanční pomoci Mexiku činila téměř 1, 960 miliard dolarů. Tabulka 1- Iniciativa z Méridy.
2008 2009 2009-DF 2010 2010-DF 2011 ESF 20 15 0 15 0 18 INCLE 263 246 160 190 175 117 FMF 116,5 39 260 5,3 0 8 součet 399,5 300 420 210,3 175 143 Zdroj: Autorova vlastní práce na základě dat z (Seelke a Finklea 2013)
2012 součet 2013* 33,3 101,3 35 248,5 1399,5 199 428,8 281,8 1929,6 234
Pozn.: hodnoty v milionech USD S finanční podporou USA v zádech Calderónova administrativa v roce 2009 vytvořila seznam 37 největších drogových bossů. Na základě tohoto seznamu pak byla přijata strategie, která se domnívala, že odstraněním či zadržením těchto bossů dojde k výrazné destabilizaci drogových kartelů a zopakuje se tak situace v Kolumbii, kde tato strategie byla použita na drogové kartely z Medelínu a Cali.26 (Beittel 2013)
24
Dále jen FY (Fiscal Year). V případě Spojených států začíná fiskální rok 1. Října, FY 2008 tedy představuje období od 1. října 2007 do 30. září 2008 25 V tabulce jsou tato dofinancování označena zkratkou DF, hvězdička u roku 2013 označuje požadavek. 26 V případě Kolumbie tato strategie vyústila v destabilizaci zmiňovaných kartelů. Menší skupinky „cartelitos“, nebyly již tak násilné a vládě se tedy částečně podařilo snížit násilí spojené s drogovým obchodem. Odborníci ovšem tvrdí, že došlo k nepochopení rozdílů mezi stylem řízení mexických a kolumbijských organizací.
28
Ačkoliv militarizovaný postup prezidenta Calderóna měl za následek zvýšení počtu zatčených osob, zadržených zásilek drog, zbraní a peněz27, ruku v ruce s ním přišla naprostá eskalace dokumentovaná obrovským nárůstem násilí. Některé části Mexika byly natolik narušeny tímto jevem, že o Mexiku se začalo hovořit jako o selhávajícím státu. Toto označení, které se objevilo ve dvou důležitých amerických zprávách, se poté Felipe Calderón snažil vehementně rozptýlit. (Ellingwood 2009) Podporu Mexiku pak vyjádřila ministryně zahraničí USA Hillary Clinton, která taktéž dodala, že právě USA a poptávka jejich obyvatel je zodpovědná za nastalou situaci. (Lander 2009) Situace se i přes poklidnou rétoriku Calderóna vymykala kontrole, on sám ale v boji nepolevoval. I přes veškeré reformy, které učinil, se korupce a neefektivita státních institucí začaly časem stejně projevovat. Mnoho státních činitelů, kteří byli obvinění z napojení na organizovaný zločin, nebyli následně odsouzeni. Jedním z takových příkladů je květnový zátah z roku 2009, při kterém bylo zadrženo 10 starostů a dalších 18 politických činitelů působících ve státě Michoacán. Až na jednoho jedince, byli všichni následně propuštěni, pro nedostatek důkazů a takových případů přibývalo.28 (Beittel 2013) Případy korupce bývaly zaznamenávány ve všech státech Mexika, ať území řídila kterákoliv ze tří hlavních politických stran, tudíž se ukázalo, že žádná strana není proti těmto praktikám imunní. (Astorga a Shirk 2010) V roce 2010 Calderónova administrativa učinila tradiční zásah do policejních řad, tentokrát byl ovšem natolik radikální, že 3 200 policistů během tohoto roku byli zbaveni svých funkcí kvůli podezření z korupce. (Ellingwood 2010)
27
Podrobněji se těmto statistikám zaobírá kapitola: Analýza války proti drogám. Bývalý starosta města Tijuana byl dva týdny po svém zatčení propuštěn kvůli chybám v zadržovacím procesu. (Beittel 2013)
28
29
Postupem času začala i spolupráce USA s Mexikem spatřovat určité trhliny. Bilaterální tenze mezi oběma zeměmi pak definitivně kulminovala 15. února 2011, kdy byli postřeleni dva američtí agenti imigrační a celní policie (ICE) drogovými překupníky. Jeden z nich následkům zranění podlehl a USA měla obavy o bezpečnost svých pracovníků pracujících v Mexiku. Calderón taktéž vyjádřil frustraci nad omezenými kroky podnikanými americkou stranou, co se týče omezování poptávky po drogách a toku automatických zbraní přes americkou hranici do rukou drogových kartelů. Tradiční bašta drogových kartelů Cuidad de Juaréz byla tři roky po sobě vyhlášena městem s největším počtem vražd a po čtvrté tento nelichotivý primát neobhájilo jen díky pravděpodobnému zamaskování a nezapočítání dalších vražd. I tak bylo se 148 vraždami na 100 000 na druhém místě. (Moran 2012) Nepříliš lichotivá situace byla dokumentovaná i vzrůstající brutalitou drogových kartelů. Pro zastrašující účely byly používány metody, které do té doby nebyly obvyklé. Kromě únosů a mučení, což byly ostatně praktiky využívané drogovými kartely k posílení vlivu již daleko dříve, tak na denní pořádek přibyly i metody jako kastrace či dekapitace. (Grayson 2010) Tyto krvavé praktiky a odřezávání hlav pak bývají spatřovány v návaznosti na kruté aztécké tradice a obětní obřady. Přičemž z hlediska dalšího vývoje bývá tato ritualizace spatřována jako velice riziková. (Běláčková 2010) Případy korupce se nevyhnuly ani armádním složkám. V květnu 2012 bylo šest vysoce postavených představitelů armády, včetně tří generálů obviněno ze spolupráce s drogovými kartely. K spolupráci mělo tentokrát dojít s organizací Beltrán Leyva, přičemž tato kauza se stala pravděpodobně největším korupčním skandálem za Calderónova období, navíc prokazujíc, že ani armáda není vůči korupci zcela imunní. (McCleskey 2012) Ke konci prezidentského období byla čím dál tím více viditelná nespokojenost obyvatel s nastalou situací.29 Bylo tedy zřejmé, že 12leté období, kdy se na postu prezidenta vystřídali kandidáti strany PAN, je u konce. 1. prosince 2012 nastoupil na tento post kandidát strany PRI Enrique Peña Nieto.
29
Více viz kapitola 4.3 Kritika války proti drogám.
30
4.2
Analýza války proti drogám
Následující kapitola se pokusí zhodnotit dostupné kvantitativní ukazatele Války proti drogám. Současná represivní strategie je totiž postavena na předpokladu, že agresivní opatření učiněné militarizovaným postupem dokáže výrazněji zasáhnout nabídkovou stranu. Se snižováním nabídky by pak došlo k růstu ceny, která by odradila společně s nízkou dostupností a vyšší rizikovostí potenciální i stávající spotřebitele. V této kapitole se ovšem můžou projevit i metodologické potíže se sběrem dat, neboť je z podstaty věci jasné, že nelegální aktivity se těžko sledují zcela přesně a jednotlivé zdroje se mohou více či méně lišit. Obecné trendy z dat, a to i pokud jsou nadhodnocené či podhodnocené vyvodit lze. Jednou z těchto statistik je vzrůstající násilí dokumentováno Grafem 1, podle kterého se výrazně zvýšil počet násilných smrtí na 100 000 obyvatel z 8,1 v roce 2007 na 23,7 v roce 2011, s téměř trojnásobným nárůstem za poslední roky v tomto ohledu nemá Mexiko konkurenci. 30 Celkově s tímto číslem zaujímá Mexiko 26. pozici ve světě. Graf 1: Násilné smrti na 100 tisíc obyvatel, 1998-2011. Počet násilných smrtí na 100 tisíc obyvatel
25
Počet násilných smrtí
22,7
23,7
20 17,7 15
14,1 12,7
12,4 10
10,7
10,2
9,8
9,7
8,9
9,3
9,7 8,1
5
0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Roky Zdroj: Autorova vlastní práce na základě dat z (UNODC 2012).
30
K velkému zvýšení násilných smrtí došlo například i v Hondurasu a El Salvadoru, zde ovšem byl počet násilných smrtí na 100 000 obyvatel obrovský již předtím a růst proto není tolik prudký. Honduras v této nelichotivé statistice zaujímá 1. místo, Česká Republika zaujímá 151. místo- 1,7 násilných smrtí na 100 000 obyvatel. (UNODC 2012)
31
Eskalaci násilí rovněž dokumentuje Graf 2, podle kterého došlo hlavně mezi lety 2007 a 2011 k procentuálnímu zvýšení počtu násilných smrtí o 126%. Různé zdroje ovšem pohlíží na problematiku rozdílnýma očima. Například podle deníku Reforma, který se do roku 2012 těmito žebříčky zabýval a na jehož datech je Graf 2 postaven, by v celkovém součtu za období počet obětí nepřesáhl 50 000 a zastavil by se na čísle 49 636. Dle tohoto zdroje by navíc došlo k poklesu o 22,5 % za poslední dva roky, což by naznačovalo určitou stabilizaci ve Válce proti drogám. Jiné studie ovšem vykazují rozdílná data, hlavně pak, co se týče posledně zmiňovaného roku například sekundární zdroj Milenio zaznamenal za rok 2012 12 390 obětí, když se do roku 2012 právě v komparaci s deníkem Reforma a jeho daty příliš nelišil.31(Molzahn, Fereirra, Shirk 2013) Stejný zdroj uvádí, že většina odborníků se shoduje spíše s vyššími čísly. Graf 2: Počet obětí v rámci Války proti drogám (2006-2012)
Počet obětí v rámci Války proti drogám (20062012) 14000 11583
Počet obětí
12000
12366 9577
10000 8000
4000
6587
5129
6000 2119
2275
2006
2007
2000 0 2008
2009
2010
2011
2012
Roky
Zdroj: Autorova vlastní práce na základě statistik deníku Reforma dostupných z (Molzahn, Ferreira a Shirk 2013)
31
Studie vytvořena (Molzahnem, Ferreirrou a Shirkem 2013) taktéž hovoří o různém metodologickém vymezení
obětí, které padly za následek Válce proti drogám. Často dochází k záměnám mezi počtem obětí v rámci války proti drogám a počtem obětí v rámci boje proti organizovanému zločinu, kde je záběr pochopitelně širší. Počet obětí v rámci boje proti organizovanému zločinu podle tohoto zdroje dosahuje téměř 64 000.
32
Oproti Grafu 2 se mezi lety 2001-2005 pohyboval počet obětí drogového násilí mezi 1080 a 1776, tedy v daleko stabilnějších číslech, viz Přílohy Graf 8. Počet obětí ale není jediným indikátorem, který lze v tomto konfliktu měřit. Eliminace nabídkové strany obchodu s drogami počítá samozřejmě i se strategií, která byla již použita při Operaci Kondor, a to eradikaci polí máku setého a konopí, které se využívají při výrobě opia a heroinu v případě máku a marihuany v případě konopí. Podle údajů, které ukazuje Graf 3 je ovšem patrné, že tato strategie v posledních letech lehce ztrácí na úspěšnosti. Největším propadem došlo mezi lety 2008 a 2009, když do té doby byl poměr mezi počtem osetých a vymýcených hektarů víceméně konstantní. Příčinou může být mimo jiné i změna strategie vlády, která se soustředila převážně na samotné kroky proti drogovým kartelům (již zmiňovaná taktika zajetí největších bossů) a taktéž orientace na zadržení co největšího objemu zásilek daleko tvrdších drog. (INCSR 2010) Graf 3: Pěstování a eradikace konopí v hektarech (2000-2011)
Pěstování a eradikace konopí v hektarech (2000-2011) 50000 45000 40000
Hektary
35000 30000 oseté hektary
25000 20000
vymýcené hektary
15000 10000 5000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Roky
Zdroj: Autorova vlastní práce na základě dat z (INCSR 2008-2012)32
32
International Narcotics Control Strategy Reports (2008-2012) – Zpráva mezinárodní strategie pro kontrolu
narkotik- dostupné na webových stránkách Ministerstva zahraničí Spojených států amerických: (state.gov) – dále v citacích uváděné pod akronymem INCSR a rok, pro který byla zpráva vydána.
33
Podobně jako u minulého grafu je pro Graf 4 charakteristický razantní propad osetých hektarů mezi lety 2010 a 2011. Tento propad byl pravděpodobně zapříčiněn dlouhotrvajícím suchem, následně rekordně chladnými teplotami a následně požáry na jaře a zpočátku léta. (INCSR 2012) Pro lepší přehlednost rozdílů mezi osetými a vymýcenými hektary práce nabízí i Graf 5, který zobrazuje čistou produkci máku setého a konopí v hektarech. Graf 4: Pěstování a eradikace máku setého v hektarech (2000-2011)
Pěstování a eradikace máku setého v hektarech (2000-2011) 35000 30000 Hektary
25000 20000 15000
oseté hektary
10000
vymýcené hektary
5000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Roky
Zdroj: Autorova vlastní práce na základě dat z (INCSR 2008-2012) Graf 5: Rozdíl osetých a vymýcených hektarů máku setého a konopí (2000-2011)
Rozdíl osetých a výmýcených hektarů máku setého a konopí (2006-2011) 25000
Hektary
20000 15000 10000 5000 0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Čistá produkce máku setého 1900
4400
2700
4800
3500
3300
5100
6900
15000 19500 14000 12000
Čistá produkce konopí
4100
7900
7500
5800
5600
8600
8900
12000 17500 16500 12000
3900
Zdroj: Autorova vlastní práce na základě dat z (INCSR 2008-2012) 34
2009
2010
2011
Za rok 2012 pro počet osetých hektarů pro produkci marihuany a opia ještě neexistují relevantní data33. Ministerstvo zahraničí USA ve své poslední zprávě z roku 2013 uvádí jen data o eradikaci polí konopí a máku setého, přičemž u máku se jedná o 14 000 vymýcených hektarů a u konopí o 8 659 hektarů. (INCSR 2013) Neméně důležitou činností je vytvoření hraniční struktury 21. století, což je ostatně jedním z pilířů Iniciativy z Méridy a tedy společným cílem USA a Mexika. (INCSR 2013) Mexiko je totiž od již zmiňované spolupráce s Kolumbijskými kartely z Medelínu a Cali tranzitní zemí pro daleko tvrdší drogy, než je marihuana a opium, například kokainu. Podle údajů z ministerstva zahraničí USA ostatně více než 90% kokainu určeného pro americké uživatelé je přepraveno přes Mexiko. Snahou obou zemí je tedy taktéž zadržet co největší množství drog. Graf 6 zobrazuje počet zadržených zásilek kokainu v tunách. Na základě těchto dat lze vypozorovat, že největší úspěch v počtu zadržených zásilek kokainu nastal pravděpodobně těsně po vypuknutí Války proti drogám a to v roce 2007. Vzhledem k tomu, že se jedná o ilegální problematiku, je velice obtížné odhadnout, kolik procent z celkového množství zásilek se podaří zadržet, a uváděná čísla častěji působí spíše jako odhady. K prudkému poklesu zadrženého množství kokainu došlo především mezi lety 2009 a 2010 a následný trend pokračoval až do roku 2012. Situace může být vysvětlena tzv. balónkovým efektem (balloon effect). Ten sice bývá vysvětlován převážně, co se týče pěstování pro výrobu opia a marihuany jako jev, kdy je samotné pěstování přesunuto do míst nejmenšího odporu. (Kozák 2010) Taktéž ovšem tento efekt reaguje na měnící se dynamiku trhu přesměrováním hlavních drogových toků či použitím jiných metod přepravy. (Astorga a Shirk 2010) Z Grafu 7 je vidět zřetelný nárůst zadržených zásilek, kdy do roku 2008 se jednalo vždy o zadržené množství do 1 t, za rok 2012 již však bylo zadrženo více než třicetkrát tolik, na základě těchto dat i vzhledem ke komparaci s daty posledních let z Grafu 6 je proto vidět pravděpodobná zvýšená poptávka po metamfetaminu a určitá změna orientace drogových kartelů právě na metamfetamin.
33
Dle Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu -UNODC (United Nations Office on Drugs and Crime) Mexiko
oficiální údaje USA neověřuje, protože nemá potřebné informace o metodice. Vláda Mexika je v procesu vytváření monitorovacího zařízení, na kterém spolupracuje s UNODC (World Drug Report 2012)
35
Graf 6: Zadržené zásilky kokainu v tunách (2000-2012)
Zadržené zásilky kokainu (t) (2000-2012) 60 48
50
Tuny
40 30
27
30 20
30
21
18
21
19
20
12
9,4
10
6
3
0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Roky
Zdroj: Autorova vlastní práce na základě dat z (INCSR 2008-2013) Graf 7 Zadržené zásilky metamfetaminu v tunách (2000-2012)
Zadržené zásilky metamfetaminu (t) 2000-2012 35 30 30
Tuny
25 20 15 10 5
12,7
13
2010
2011
5,4 0,555
0,4
2000
2001
0,457 0,751 0,951 0,979 0,621 0,899 0,341
0 2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Roky
Zdroj: Autorova vlastní práce na základě dat z (INCSR 2008-2013)
36
2009
2012
Během Calderónovy administrativy (2006-2012)34 bylo podle odhadů úspěšně vymýceno 70 139 hektarů máku setého a 85 597 hektarů konopí, což je v obou případech výrazně méně než v předešlém období Foxovy administrativy (2000-2006)35, taktéž bylo zadrženo 9643 tun marihuany -o 1920 tun méně, 105,4 tun kokainu- o 35,6 tun méně a taktéž reagovala na zvýšenou poptávku po metamfetaminu zničením ohromného množství laboratoří na jeho výrobu a zadržení zhruba 62,3 tun této drogy během jeho volebního období. Snižující se počet zadržených zásilek kokainu sice může být vysvětlován lepšící se schopnosti vymáhání práva Mexika a USA, ale taky rostoucími toky exportovaného kokainu do Afriky a Evropy. Podle stejné zprávy můžou totiž tato nízká čísla být interpretována i špatnou komunikací mezi oběma zeměmi, odkazujíc se na odhad, že zadržené zásilky kokainu za období let 2011-2012 představují asi jen 2% z celkového objemu, který přes zemi projde. (INCSR 2013) Nepříjemný zůstává taktéž údaj z Grafu 5, dle kterého se čistá produkce opia (máku setého) během let 2006- 2011 více než zdvojnásobila. Zpracováním opia může vznikat i heroin, přičemž mexické organizace zvyšují svůj podíl na trhu s heroinem a podle odhadů se podílí až 7% na celkové světové nabídce. (INCSR 2013) Zpráva taktéž uvádí, že mezi lety 2006- 2012 byly navýšeny stavy Federální policie z 11 000 na 44 000 policistů v roce 2012. Co se samotných akcí proti drogovým kartelům týče, během jeho prezidentského období až třikrát vzrostl počet zatčených oproti Foxově období v souvislosti s drogami s maximem v roce 2012, kdy bylo zatčeno 36 332 osob. (Molzahn, Ferreira a Shirk 2013, str. 2) Taktéž bylo zadrženo nebo zabito 25 z 37 největších drogových bossů, kteří byli v roce 2009 vládou Mexika označeni za největší hrozbu. (Beittel 2013, str. 3)
34
Součet je prováděn za roky 2007-20012, jelikož většinu roku 2006 vykonával funkci prezidenta Vicente Fox. Součet je prováděn za roky 2001-2006, jelikož většinu roku 2000 vykonával funkci prezidenta Ernesto Zedillo. 35
37
4.3
Kritika Války proti drogám – legalizace jako řešení všech problémů?
Ačkoliv měl militarizovaný přístup boje proti drogám Calderónovy administrativy veliké příznivce především ze strany USA, tak minimálně na domácí scéně jeho politika bývá hodnocena čím dál tím negativněji. Jeden z jeho největších kritiků je pak prominentní mexický básník Javier Sicília. Jeho syn ve věku 24 let byl zavražděn společně se svými kamarády. Sicília si uvědomil, jak i přes ohromné množství obětí je společnost potichu. Vytvořil proto Movimiento Por la Paz, což lze přeložit jako Hnutí za mír. Toto hnutí řídící se heslem Estamos Hasta la Madre! - volně přeloženo jako máme toho dost!, se snažilo o zastavení krveprolití a dotlačení prezidenta Calderóna k potřebným reformám a změně strategie boje proti drogovým strukturám. Řady podporovatelů jeho hnutí se od stovek rychle rozšířily až k desítkám tisíců. A v červnu 2011 s tímto hnutím uskutečnil pochod přes tucet mexických měst. (Padgett 2011) Dalšími velkými kritiky jsou pak například bývalí političtí představitelé Mexika, ať už bývalí prezidenti Zedillo či Fox, velice aktivní v kritice je ale například i bývalý ministr zahraničních věcí Foxova kabinetu Jorge Castañeda. Vicente Fox poukazuje na nepříjemný fakt, a to ten, že během Calderónova prezidentského období, nejenže došlo k ohromnému zvýšení násilí, dokumentovaného obrovským množstvím obětí, ale i k nárůstu domácí spotřeby drog. Fox se odkazuje na údaje, podle kterých na konci jeho prezidentského období 0,4% mexické populace (2006), zatímco v roce 2011 už podíl populace užívající kokain byl 2,4%. (Fox Latina News 2012) Po změně paradigmatu v rámci boje proti drogám volala zpráva, na níž se podíleli i bývalí prezidenti Ernesto Zedillo z Mexika, Fernando Henrique Cardoso z Brazílie a César Gaviria z Kolumbie. V této zprávě se kromě kritiky represivní strategie boje taktéž objevují názory v souvislosti se změnou strategie a orientaci na poptávkovou stranu obchodu s drogami. Mexiko by tedy mělo brát problém drogového obchodu i jako problém veřejného zdraví nikoliv jen národní bezpečnosti. (Latin American Commission on Drugs and Democracy 2009) V téže zprávě se také objevily návrhy na dekriminalizaci drog a jejich legalizaci. Ostatně stejný požadavek vznáší básník Sicília i bývalý prezident Fox, a s podobnou kritikou přichází i poslední zmiňovaný Jorge Castañeda. Mimo jiné se pozastavuje hlavně nad faktem, že Mexiko se kromě tranzitní země drog stává i jejich konzumentem, když tvrdí, že mezi lety 2002- 2008 vzrostl počet konzumentů drog z 307 000 na 465 000. (Castañeda 2010) O celém vzniklém konfliktu tvrdí, že to byla vlastně „válka volby“, válka, kterou rozpoutal Calderón a 38
nebojí se i vyjádřit polemiku, že tato volba byla učiněna právě v souvislosti s těsným Calderónovým vítězstvím v prezidentských volbách v roce 2006, válkou pak odvrátil pozornost od těchto událostí a potvrdil, že je legitimním prezidentem. (Castañeda 2009) Calderón na výzvy k legalizaci marihuany reagoval, že tento akt je bezpředmětný pokud jej neučiní USA. (Běláčková 2010) V tomhle ohledu se začalo blýskat na lepší časy, když legalizaci schválili v amerických státech Colorado a Washington. Prezident USA Barrack Obama ačkoliv se osobně staví k legalizaci negativně, připustil v této otázce možnost národního dialogu. (Castañeda 2012). Je ovšem otázkou, co legalizace marihuany může způsobit a kolik z celkových zisků drogových kartelů jsou schopny ukrojit. Ani samotní odborníci se v této problematice zcela shodují a podrobnější analýza dopadů by vydala na další práci. Argumentem pro legalizaci drog bývá i pravděpodobná eliminace tzv. sekundární kriminality36 spojené s drogami. Ta dle Běláčkové rozlišuje farmakologické, ekonomické a systémové aspekty kriminality. Farmakologické aspekty pak tvoří asi šestinu škod- uživatelé páchají pod vlivem drog násilné trestné činy. Ekonomické aspekty pak představují majetkovou trestnou činnost zaměřenou na obstarání si drogy – viz definice nepřímé opatřovací kriminality Němec. Systémová kriminalita tvoří polovinu zbytku- zúčastněné strany se nemohou domáhat svých majetkových práv u centrální autority. Individuální obchodníci či skupiny mohou okrást druhou stranu o drogy a peníze získané obchodem s drogami, aniž by jim hrozilo uvěznění. Popřípadě mohou vydírat druhou stranu s odkazem na její primární drogovou kriminalitu, obchod s drogami. (Běláčková 2010, str. 222) 4.4
Shrnutí
Odhadovat do jaké míry tyto zátahy (uvedené v kapitole 4.2) poškodily drogové kartely je velice obtížné, vzhledem k tomu, že je těžké zjistit celkové vyrobené množství, a tedy o jak velký podíl zabaveného zboží se jedná. Vzhledem k ilegální podstatě této činnosti jsou jakákoliv čísla proto pouhými odhady. Jeden z těchto odhadů říká, že podíl Mexika na celkovém obchodu s drogami je asi 10% a zisky drogových kartelů se pochybují okolo 25-35 miliardy dolarů ročně. (Cato Policy Report 2009, str. 12) Kozák tvrdí, že DEA dokáže zadržet drogy a majetky s nimi spojené v hodnotě asi 1,6 miliard dolarů. (Kozák 2010, str. 145) Zvýšený počet zatčených osob a snaha o zadržení nejvyšších bossů možná určitým způsobem destabilizovala tyto struktury, na druhou stranu měla za následek určité rozštěpení tradičních velkých organizací na organizace menší. Došlo tak spíše k proliferaci drogových organizací, 36
Za primární trestnou činnost bývá považována trestná činnost vyplývající z nelegálního statutu drogy, jako je obchod s drogami nebo jejich výroba. (Běláčková 2010, str. 222)
39
které mezi sebou bojují o moc a o co nejvýhodnější polohu. Ztráty dokumentované 49 636 oběťmi v rámci Války proti Drogám, které uvádí deník Reforma, 54 04737, které uvádí deník Milenio a k tomu připočtenými 26 12138 pohřešovanými (Beittel 2013) jsou ostatně čísla, která nutí pozorovatele zeptat se, zda tento konflikt nezašel až příliš daleko. Obchod s drogami se alespoň částečně řídí pravidly trhu, jinými slovy pokud bude existovat nabídka, bude existovat taktéž poptávka. Spojené státy americké měly jako klíčový partner Mexika nejen v otázce boje proti drogám, jak již práce popsala vždy tendenci podporovat snahy Mexika o potlačování nabídky drog. V souvislosti nejen s podepsáním Iniciativy z Méridy, která měla přinést určitou změnu, ale i s ohledem na apel kritiků prohibičních postupů je zajímavé sledovat, zda nedošlo v uplynulých letech v USA k nějaké opravdové změně strategie v boji proti drogám. Tabulka 2 proto zobrazuje výdaje USA na nabídkově a poptávkově orientované strategie boje proti drogám. Z tabulky vyplývá, že i přes kritiku nabídkově orientované protidrogové strategie zůstává podíl z celkových výdajů na boj proti drogám víceméně konstantní. Tabulka 2 – Výdaje USA na poptávkově a nabídkově orientovanou strategii boje proti drogám Pozn. hodnoty v milionech USD 2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012 2013*
6811
7135
7422,9
8426,9
8937,2
8953,9
8747,5
Prevence užívání drog
1964,5
1934,2
1841
1954
1566,4
1478,1
1400,5
1387,6
Poptávková strategie celkem
8775,5
9069,2
9263,9
10380,9
10503,6
10432
10148
10538,1
41,50%
40,80%
41,20%
40,50%
40,50%
40,80%
40,30%
41,80%
Vymahatelnost práva
7525,2
7921,2
8268,9
8994
9115,5
9143
9357,5
9418,9
Potírání obchodu s drogami
2924,1
3045,9
2968,7
3699,2
3662,4
3977,1
3591,6
3680,9
Mezinárodní podpora
1895,8
2191,4
1988,5
2532,6
2595
2027,6
2087,6
1962
Nabídková strategie celkem
12345,1
13158,5
13226,1
15225,8
15372,9
15147,7
15036,7
15061,8
Podíl nabídkové strategie
58,50%
59,20%
58,80%
59,50%
59,50%
59,20%
59,70%
58,80%
Celkem
21120,6
22227,7
22490
25606,7
25876,5
25579,7
25184,7
25599,9
Léčba drogově závislých
Podíl poptávkové strategie
9150,5
Zdroj: Autorova vlastní práce na základě dat z (NDCS39 FY 2013)
37
Deník Milenio dělá statistiku o počtu obětí Války proti Drogám teprve od roku 2007, tudíž za celé prezidentské období by číslo bylo ještě vyšší. 38 Statistika byla sestavována za Calderónovy administrativy, ale nebyla vydána. Nová nastupující vláda uvedla, že bude usilovat o ověření statistiky. (Beittel 2013) 39 NDCS – National Drog Control Strategy 2013 (Národní strategie pro kontrolu narkotik)- dostupné na webových stránkách Kanceláře Bílého domu. (whitehouse.gov)
40
5. Závěr Obchod s drogami v Mexiku má své kořeny již od počátku 20. století. Porevoluční vývoj Mexika pak zapříčinil určité prorůstání organizovaných struktur, jež byly na drogový obchod napojeny do politické a institucionální sféry a vzhledem k rostoucí výnosnosti této ilegální aktivity šla ruku v ruce i tendence politických elit utrhnout si z tohoto koláče, co největší kus. Práce dokazuje, že korupční prostředí Mexika, zejména pak v období 71leté hegemonie strany PRI vytvořilo pro drogové kartely ideální podmínky pro usazení se, které pak tyto struktury byly schopny beze zbytku využívat pro získávání moci na úkor politických autorit a často jsme tak mohli být svědky paralelních států uvnitř Mexika. Primárním cílem bylo ovšem analyzovat protidrogovou politiku dnes již bývalého prezidenta Felipe Calderóna, jehož ambiciózním plánem bylo zničit tyto organizované struktury a obnovit bezpečnost v zemi, která je klíčovým atributem pro další rozvoj Mexika. Přes počáteční úspěchy musíme konstatovat na základě zjištěných dat a klíčových indikátorů, které nám měly dopomoci k hodnocení represivně-prohibičního modelu, že v komparaci se svým předchůdcem Vicente Foxem (2000-2006) dosáhl jen velice nepatrných zlepšení. Nejvíce patrné rozdíly můžeme spatřovat v rostoucím trendu násilí dokumentovaného počtem obětí v rámci drogové války. V posledních letech je Mexiko svědkem i poklesu počtu vymýcených hektarů máku a konopí a v komparaci s Calderónovým předchůdcem je tedy i vyšší čistá (skliditelná) produkce, která je pak využita pro výrobu opia, heroinu a marihuany. Problematicky působí i data o počtu zadržených zásilek drog, jejichž množství nebylo dostačující,
aby
nějakým
výraznějším
způsobem
narušilo
celkový
objem
drog
přepravovaných do USA či jiných zemí. V obou dvou indikátorech hraje svoji roli již zmiňovaný balónkový efekt, který boj proti drogám velice znesnadňuje. Neefektivita postupu je ovšem nejvíce zasažena právě korupčním prostředím Mexika, a to i přes dosazení nových jednotlivců
a
institucionální
reformy,
které
byly za
Calderónovy administrativy
implementovány. I v rámci jeho prezidentského období totiž korupce v žádném případě nevymizela a příliš se nezlepšila ani vymahatelnost práva. Hypotézu tedy autor práce považuje za potvrzenou, v tomhle ohledu je ale ovšem nutné zmínit, že některé Calderónovy reformy a kroky bude moci lépe zhodnotit až uplynulý čas (například justiční reforma bude dokončena až v roce 2016).
41
Zintensivněním války proti drogám v podobě militarizovaného postupu proti kartelům a zabitím či zadržením největších drogových bossů pravděpodobně došlo k určité destabilizaci největších drogových kartelů, ruku v ruce s ní ovšem došlo i k fragmentaci největších drogových kartelů na menší, násilnější skupiny, a k celkové proliferaci. Přičemž tyto menší skupiny a organizace bojem o moc a vliv způsobují akorát zmiňovanou eskalaci násilí. Práce popisuje taktéž ilegální obchod s drogami jako společnou problematiku USA a Mexika, přičemž severní soused Mexika má na prohibičním postupu zájem. Tuto strategii zatím nezměnily ani ohlasy odborné veřejnosti v obou zemích, že tato strategie je neefektivní a mělo by dojít ke změně paradigmatu. Určité zlepšení situace si někteří odborníci slibují od legalizace obchodu s drogami, která by měla připravit kartely o většinu zisků. Otázkou ovšem kromě sociálních problémů, které legalizace může přinést, je i institucionální stabilita Mexika, přičemž je pravděpodobné, že vzhledem ke zmíněnému korupčnímu prostředí a slabosti institucí, by se kartely o zisky připravit nenechaly. Klíčovým krokem v boji proti drogovým kartelům je tedy zlepšení sociální situace obyvatel Mexika (až 51,3% obyvatelstva se nachází pod hranicí chudoby). Ačkoliv některé kroky bývalého prezidenta Calderóna budou moci být hodnoceny až časem, obyvatelé Mexika měli v tomhle ohledu jasno, když se opět po 12letém období prezidentování strany PAN vrátila opět štafeta straně PRI a novým prezidentem se od prosince roku 2012 stal Enrique Peña Nieto. Jak moc se jeho postup v boji proti drogám bude lišit od jeho předchůdce, ukážou až roky následující. Již teď je ovšem jasné, že drogový konflikt v Mexiku nebude případem, který vyřeší jednoduchá řešení.
.
42
6. Zdroje: ASTORGA, Luis a David SHIRK. Drug Trafficking Organizations and CounterDrug Strategies in the U.S.-Mexican Context: Mexico and the United States: Confronting the Twenty-First
Century [online].
2010
[cit.
2013-05-24].
Dostupné
z:
http://usmex.ucsd.edu/assets/024/11632.pdf ASTORGA, Luis. Drug Trafficking in Mexico: A First General Assessment. Management of Social Transformations-MOST[online]. 2001, No.36 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.unesco.org/most/astorga.htm#note1 ASTORGA, Luis. Mexico: Drugs and politics in VELLINGA, Menno. The political economy of the drug industry: Latin America and the international system. Gainesville: University Press of Florida, c2004, xvi, 350 p. ISBN 08-130-2701-2. ASTORGA, Luis. Organized Crime and the Organization of Crime in BAILEY, John J a Roy GODSON. Organized crime: Mexico and the U.S.-Mexican borderlands. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press, c2000. ISBN 0822957582. BEITTEL, June S. Mexico's Drug-Related Violence. CRS Report for Congress [online]. 2009 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.fas.org/sgp/crs/row/R40582.pdf BEITTEL, June S. Mexico’s Drug Trafficking Organizations: Source and Scope of the Violence. CRS Report for Congress [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.fas.org/sgp/crs/row/R41576.pdf BĚLÁČKOVÁ, Vendula. Mexiko pod vlivem drog a drogové politiky in Mexiko: 200 let nezávislosti. Editor Vendula Hingarová, Sylvie Květinová, Gabriela Eichlová. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2010, 485 s., [8] s. barev. obr. příl. ISBN 978-808-7378-489. BOWDEN, Charles. Down by the river: drugs, money, murder, and family. 1st Simon. New York: Simon, 2004, 448 p. ISBN 07-432-4457CASTAÑEDA, Jorge. Mexico’s Failed Drug War. Cato Institute: Economic Development Bulletin [online].
2010,
č.
13
[cit.
2013-05-21].
http://www.cato.org/sites/cato.org/files/pubs/pdf/edb13.pdf
43
Dostupné
z:
CASTAÑEDA, Jorge. Mexico’s War of Choice. Project Syndicate [online]. 2009 [cit. 201305-19]. Dostupné z: http://www.project-syndicate.org/commentary/mexico-s-war-of-choice CASTAÑEDA, Jorge. Three Strikes Against the Drug War. Project Syndicate [online]. 2012 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://www.project-syndicate.org/commentary/three-strikesagainst-the-drug-war-by-jorge-g--casta-eda CATO POLICY REPORT: The Growing Crisis on Our Southern Border. Mexico’s Drug War: The Growing Crisis on Our Southern Border [online]. 2009, č. 11 [cit. 2013-05-25]. Dostupné
z:
http://www.cato.org/sites/cato.org/files/serials/files/policy-
report/2012/8/cpr31n3-4.pdf CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY. Mexico [online]. 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/mx.html CRAIG, Richard B. Operation Condor: Mexico's Antidrug Campaign Enters a New Era. Journal of Interamerican Studies and World Affairs. 1980, vol.22, no.3. DOYLE, Kate. Operation Intercept: The perils of unilateralism. The National Security Archive
Mexico
Project [online].
2003
[cit.
2013-05-23].
Dostupné
z:
http://www.gwu.edu/~nsarchiv/NSAEBB/NSAEBB86/ ELLINGWOOD, Ken. Mexico fires 3,200 federal police officers. Los Angeles Times [online]. 2010 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://articles.latimes.com/2010/aug/31/world/la-fgmexico-police-fired-20100831 ELLINGWOOD, Ken. Calderon seeks to dispel talk of 'failing state'. Los Angeles Times [online].
2009
[cit.
2013-05-19].
Dostupné
z:
http://www.latimes.com/news/nationworld/world/la-fg-mexico-drugs252009jan25,0,7250521.story FOX NEWS LATINO. Ex-President Vicente Fox Calls Mexico's Drug War 'Useless' [online]. 2012 [cit. 2013-05-27]. Dostupné z: http://latino.foxnews.com/latino/news/2012/05/03/expresident-vicente-fox-calls-mexico-drug-war-useless/
44
GOLDEN, Tim. U.S. Officials say Mexican military aids drug traffic. The New York Times [online].
1998
[cit.
2013-05-08].
Dostupné
z:
http://www.nytimes.com/1998/03/26/world/us-officials-say-mexican-military-aids-drugtraffic.html?pagewanted=all&src=pm GRAYSON, George W. Mexico: narco-violence and a failed state?. 1st Simon. New Brunswick, N.J.: Transaction Publishers, c2010, xiv, 339 p. ISBN 14-128-1151-1. GRAYSON, George W. Mexico's struggle with 'drugs and thugs'. New York, NY: Foreign Policy Association, 2009, 96 p. ISBN 978-087-1242-242. HRABÁLEK, Martin. Organizovaný zločin v Kolumbii in SMOLÍK, Josef, Tomáš ŠMÍD, Vladimír VAĎURA a Martin HRABÁLEK. Organizovaný zločin a jeho ohniska v současném světě. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2007, 204 s. ISBN 9788021044388. CHABAT, Jorge. Mexico's War on Drugs: No Margin for Maneuver. Annals of the American Academy of Political and Social Science: Cross-National Drug Policy. 2002. [cit. 2013-0520].
Dostupné
z:
http://links.jstor.org/sici?sici=0002-
7162%28200207%29582%3C134%3AMWODNM%3E2.0.CO%3B2-7 CHABAT, Jorge. The Combat of Drug Trafficking in México under Salinas: The Limits of Tolerance. CIDE [online].
2001,
č.
87
[cit.
2013-05-20].
Dostupné
z:
http://www.aleph.org.mx/jspui/bitstream/56789/5503/1/DOCT2065469.PDF CHERRY, Andrew L, Mary E DILLON a Douglas RUGH. Substance abuse: a global view. Westport, Conn.: Greenwood Press, 2002, xix, 237 p. World view of social issues. ISBN 03133-1218-4. INCSR- International Narcotics Control Strategy Reports. U.S. Department of State: Bureau of International Narcotics and Law Enforcement Affairs [online]. 2008-2013 [cit. 2013-0518]. Dostupné z: http://www.state.gov/j/inl/rls/nrcrpt/2008/vol1/html/100777.htm http://www.state.gov/j/inl/rls/nrcrpt/2009/vol1/116522.htm http://www.state.gov/j/inl/rls/nrcrpt/2010/vol1/137197.htm http://www.state.gov/j/inl/rls/nrcrpt/2011/vol1/156361.htm#mexico
45
http://www.state.gov/j/inl/rls/nrcrpt/2012/vol1/184100.htm#Mexico http://www.state.gov/j/inl/rls/nrcrpt/2013/vol1/204050.htm#Mexico JENNINGS,
George
Perspective [online].
J.
American
1968,
Culture
and
20
[cit.
č.
Drug
Use. Science
2013-04-02].
in
Christian
Dostupné
z:
http://www.asa3.org/ASA/PSCF/1968/JASA12-68Jennings.html KOZÁK, Kryštof. Měkký podbřišek navěky: důsledky asymetrie mezi Spojenými státy a Mexikem. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2010, 222 s. ISBN 9788073632953. LANDER, Mark. Clinton Says U.S. Feeds Mexico Drug Trade. Los Angeles Times [online]. 2009
[cit.
2013-05-19].
Dostupné
z:
http://www.nytimes.com/2009/03/26/world/americas/26mexico.html?_r=0 LATIN AMERICAN COMMISSION ON DRUGS AND DEMOCRACY. Drugs and Democracy: toward a paradigm shift [online]. 2009 [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://www.drogasedemocracia.org/Arquivos/declaracao_ingles_site.pdf LOGAN, Sam. Mexico's Uppermost Threat is Organized Crime. Mexidata.info [online]. 2006 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://mexidata.info/id869.html LUNDE, Paul. Organizovaný zločin: zasvěcený průvodce nejúspěšnějším odvětvím světa. Překlad Eva Konečná. Praha: Mladá Fronta, 2009, 200 s. ISBN 978-802-0419-972. MAREZ, Curtis. Drug wars: the political economy of narcotics. Minneapolis: University of Minnesota Press, c2004, xii, 347 p. ISBN 08-166-4060-2.MCCLESKEY, Claire O'Neill. Mexican Generals Charged with Drug Trafficking. InSight Crime: Organized Crime in the Americas [online]. 2012 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.insightcrime.org/newsbriefs/mexican-generals-charged-with-drug-trafficking MOLZAHN, Cory, Octavio Rodriguez FERREIRA a David A. SHIRK. Drug Violence in Mexico: Data and Analysis Through 2012. Trans-Border Institute: Justice in Mexico Project [online].
2013
[cit.
2013-05-23].
Dostupné
http://justiceinmexico.files.wordpress.com/2013/02/130206-dvm-2013-final.pdf
46
z:
MORAN, Lee. Mexico’s Ciudad Juarez has 3-year streak as most murderous city broken in upset by San Pedro Sula in Honduras. NY Daily News [online]. 2012 [cit. 2013-05-20]. Dostupné
z:
http://www.nydailynews.com/news/world/murderous-city-san-pedro-sula-
honduras-article-1.1179656 NARCO NEWS. Operation Casablanca: Investigation of Money Launderers Stopped When It Reached
Too
High [online].
2001
[cit.
2013-05-12].
Dostupné
z:
http://narconews.com/casablanca1.html NATIONAL DRUG CONTROL STRATEGY: FY 2013 Budget and Performance Summary. Executive Office of the President of the United States: Office of National Drug Control
Policy [online].
2012
[cit.
2013-05-21].
Dostupné
z:
http://www.whitehouse.gov/sites/default/files/ondcp/fy2013_drug_control_budget_and_perfo rmance_summary.pdf NĚMEC, Miroslav. Mafie a zločinecké gangy: aktuální problémy vzniku, výskytu a působení zločineckých gangů a mafií a boj proti nim. Vyd. 1. Praha: Eurounion, 2003, 390 s. ISBN 80731-7026-4. NĚMEC, Miroslav. Organizovaný zločin: aktuální problémy organizované kriminality a boje proti ní. Vyd. 1. Praha: Naše vojsko, 1995, 219 s. ISBN 8020604723. NOŽINA, Miroslav. Mezinárodní organizovaný zločin v České republice. Vyd. 1. Praha: Themis, 2003, 407 s. ISBN 8073120186. O'NEIL, Shannon. The Real War in Mexico: How Democracy Can Defeat the Drug Cartels. Foreign
Affairs.
88,
2009,
č.
04.
Dostupné
z:
http://terpconnect.umd.edu/~kmcm/Articles/The%20Real%20War%20in%20Mexico.pdf PADGETT, Tim. Why I Protest: Javier Sicilia of Mexico. Time [online]. 2011 [cit. 2013-0521].
Dostupné
z:
http://www.time.com/time/specials/packages/article/0,28804,2101745_2102138_2102238,00. html PATENOSTRO, Silvana. Mexico as a Narco-democracy. World Policy Journal [online]. 1995,
č.
1
[cit.
2013-05-08].
Dostupné
z:
http://www.jstor.org/discover/10.2307/40209397?uid=3737856&uid=2&uid=4&sid=2110225 3311147 47
PAYAN, Tony a Foreword by Ed WILLIAMS. The three U.S.-Mexico border wars drugs, immigration, and Homeland Security. Westport, Conn: Praeger Security International, 2006. ISBN 03-130-5525-4. SALINAS, Maria Elena. Who killed Luis Donaldo Colosio?. San Diego Union-Tribune [online].
2004
[cit.
2013-05-08].
Dostupné
z:
http://www.utsandiego.com/uniontrib/20040315/news_1e15salinas.html SEELKE, Clare Ribando a Kristin M. FINKLEA. U.S.-Mexican Security Cooperation: The Mérida Initiative and Beyond. CRS Report for Congress [online]. 2013 [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.fas.org/sgp/crs/row/R41349.pdf SEELKE, Clare Ribando. Mexico and the 112th Congress. CRS Report for Congress [online]. 2013 [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.fas.org/sgp/crs/row/RL32724.pdf SEELKE, Clare Ribando. Mexico: Issues for Congress. CRS Report for Congress [online]. 2011 [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://fpc.state.gov/documents/organization/166835.pdf SHANNON, Elaine. Desperados: Latin drug lords, U.S. lawmen, and the war America can't win. New York: Viking, 1988, xx, 499 p., [8] p. of plates. ISBN 06-708-1026-6. SHELLEY, Louise. Corruption and Organized Crime in Mexico in the Post-PRI Transition. Journal of Contemporary Criminal Justice [online]. 2001, č. 3 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.exlegi.ox.ac.uk/resources/documents/oc%20in%20mexico.pdf SHERMAN, Jill a Sanho TREE. Drug trafficking. Edina, Minn.: ABDO Pub., c2010, 112 p. ISBN 16-045-3953-4. SHIRK, David. Drug Violence in Mexico: Data and Analysis from 2001-2009. Trans-Border Institute: University of San Diego [online]. 2010 [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.wilsoncenter.org/sites/default/files/2010-Shirk-JMP-Drug_Violence.pdf SHIRK, David. Judicial Reform in Mexico: Change & Challenges in the Justice Sector. Trans-Border
Institute [online].
2010
http://catcher.sandiego.edu/items/peacestudies/ShirkJustice%20Reform%20in%20Mexico.pdf
48
[cit.
2013-05-20].
Dostupné
z:
SCHEINOST, Miroslav. Výzkum struktury, forem a možností postihu organizovaného zločinu v České republice. Vyd. 1. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 1997, 167, [5] s. ISBN 8086008320. SMITH, Peter. H. Drug Trafficking in Mexico, in BOSWORTH, Barry, Susan Margaret COLLINS a Nora LUSTIG. Coming together?: Mexico-United States relations. Washington, D.C.: Brookings Institution Press, c1997, xi, 191 p. ISBN 08-157-1027-5. SMOLÍK, Josef. Uvedení do problematiky organizovaného zločinu in SMOLÍK, Josef, Tomáš ŠMÍD, Vladimír VAĎURA a Martin HRABÁLEK. Organizovaný zločin a jeho ohniska v současném světě. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2007, 204 s. ISBN 9788021044388. ŠMÍD, Tomáš a Petr KUPKA. Český organizovaný zločin: od vyděračů ke korupčním sítím. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2011, 348 s. ISBN 978802-1056-183. TORO, María Celia. Mexico's "war" on drugs: causes and consequences. Boulder: L. Rienner Publishers, 1995, xi, 105 p. ISBN 15-558-7548-3 UNITED NATIONS: Office on Drugs and Crime. United Nations Convention against Transnational Organized Crime and the Protocols Thereto [online]. 2004 [cit. 2013-05-20]. Dostupné
z:
http://www.unodc.org/documents/treaties/UNTOC/Publications/TOC%20Convention/TOCeb ook-e.pdf UNODC: Homicide statistics 2012. United Nations Office on Drugs and Crime [online]. [cit. 2013-05-14].
Dostupné
z:
www.unodc.org/documents/data-and-
analysis/statistics/crime/Homicide_statistics2012.xls WORLD DRUG REPORT 2012. United Nations Office on Drugs and Crime [online]. 2012 [cit.
2013-05-17].
Dostupné
z:
http://www.unodc.org/documents/data-and-
analysis/WDR2012/WDR_2012_web_small.pdf
49
7. Seznam zkratek DEA- Úřad pro potírání drog (Drug Enforcement Administration) DFS- Federální úřad pro bezpečnost (Dirección Federal de Seguridad) ESF- Fond ekonomické podpory (Economic Support Fund) FDJ -Federální soudní policie (Policía Judicial Federal) FMF – Program na financování zahraničních armád (Foreign Military Financing) FY- Fiskální rok (Fiscal Year) ICE- Imigrační a celní policie (Immigration and Custom Enforcement) INCD- Národní institut pro boj s drogami (Instituto Nacional para el Combate a las Drogas) INCLE - Mezinárodní kontrola drog a vymahatelnosti práva (International Narcotics Control and Law Enfrocement) INCSR- Zpráva mezinárodní strategie pro kontrolu narkotik (International Narcotics Control Strategy Report) MMF- (Mezinárodní měnový fond) NAFTA-Severoamerická dohoda o volném obchodu (North American Free Trade Agreement) NDCS – Národní strategie pro kontrolu narkotik (National Drog Control Strategy) OSN- Organizace spojených národů (United Nations) PAN - Strana Národní Akce (Partido Acción Nacional) PRI- Revoluční Institucionální strana (Partido Revolucionario Institucional) PRD – Strana Demokratické Revoluce (Partido de la Revolución Democrática) UNODC- Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (United Nations Office on Drugs and Crime) USD- Americký dolar
50
8. Seznam grafů Graf 1: Násilné smrti na 100 tisíc obyvatel (1998-2011) .……………………………………31 Graf 2: Počet obětí v rámci Války proti drogám (2006-2012) ……...………………………..32 Graf 3: Pěstování a eradikace konopí v hektarech (2000-2011) ……………………………..33 Graf 4: Pěstování a eradikace máku setého v hektarech (2000-2011) ……………………….34 Graf 5: Rozdíl osetých a vymýcených hektarů máku setého a konopí (2000-2011)…………34 Graf 6: Zadržené zásilky kokainu v tunách (2000-2012) ...………………………………….36 Graf 7: Zadržené zásilky metamfetaminu v tunách (2000-2012) ……………………………36 Graf 8: Počet obětí drogového násilí (2001-2005) …………………………………………..52
51
9. Seznam tabulek Tabulka 1- Iniciativa z Méridy………………………………………………………………..28 Tabulka 2– Výdaje USA na poptávkově a nabídkově orientovanou strategii boje proti drogám………………………………………………………………………………………..40
52
10.Přílohy: Mapa 1 Sféry vlivu drogových kartelů k lednu 2012 dle DEA
Zdroj: Autorova vlastní práce dle http://tinyurl.com/mprsugc
53
Graf 8: Počet obětí drogového násilí (2001-2005)
Počet obětí
Počet obětí drogového násilí (2001-2005 ) 2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0
1776
1230
1290
1304
2002
2003
2004
1080
2001
Roky
Zdroj: Autorova vlastní práce na základě dat z (Shirk 201040)
40
Drug Violence in Mexico: Data and Analysis from 2001-2009
54
2005
