Druhá světová válka Příčiny konfliktu

Druhá světová válka

Druhá světová válka Příčiny konfliktu • nefunkčnost Versailleského systému • hospodářská krize → nástup diktatur → neschopnost demokratických velmocí proti diktaturám zasáhnout

Druhá světová válka Hlavní iniciátoři konfliktu 1. Německo – cílem evropská velmoc - drang nach osten 2. Itálie – obnovení Římského impéria 3. Japonsko – ovládnutí V Asie a Tichomoří 4. SSSR – zisk V Evropy

Druhá světová válka Rozpoutání konfliktu • • • • • •

duben 1938 anšlus Rakouska říjen 1938 obsazení Sudet březen 1939 okupace ČSR německé požadavky na polský Gdaňsk italské požadavky na připojení Albánie 23.8. 1939 pakt Ribbentrop – Molotov

• 1. 9. 1939 napadení Polska Německem

Druhá světová válka Členění konfliktu 1. ofenziva států OSY (1939 – 1941) 2. obrat ve válce (1942 -1943) 3. vítězství spojenců (1944 -1945)

Druhá světová válka 1. Ofenziva států OSY

Druhá světová válka Polské tažení (září 1939) • • • •

záminkou fingované napadení vysílačky v Gleiwitz BLITZKRIEG – tanky, letadla 17.9. vpád SSSR do V Polska 28. 9. kapitulace

Polské tažení Civilní oběti náletu Setkání německých a sovětských vojáků

Polské tažení • rozdělení Polska mezi Německo a SSSR • tvrdé okupační podmínky • Katyňský masakr (1940) – 22 000 obětí

Druhá světová válka Sovětská expanze 1939-1940 • v součinnosti s Německem • obsazení Pobaltí a Besarábie (1940)

Sovětská expanze 1939-1940 Zimní válka • cílem obsazení Finska • neúspěch důkazem slabosti rudé armády - navzdory přesile obsazen jen V Finska ( Karélie) za cenu velkých ztrát

Zimní válka sovětské ztráty

Druhá světová válka Obsazení Skandinávie (1940) • duben 1940 Dánsko (bez boje) • květen - červen obsazení Norska (pomoc Britů)

Obsazení Skandinávie (1940) Vidkun Quisling • předseda norské kolaborantské vlády

Druhá světová válka Obsazení Beneluxu a Francie (1940) • součástí širší operace obsazení celé Z Evropy Benelux → Francie → Británie • do konce dubna 1940 tzv. podivná válka (sitzkrieg)

Obsazení Beneluxu a Francie Mansteinův plán • nalákat spojenecké armády do Belgie a obklíčit je z jihu vpádem přes Ardeny

Obsazení Beneluxu a Francie • obsazení Holandska (10. – 15. 5. 1940) • 28.5. 1940 kapitulace Belgie • obklíčení spojenců na S pobřeží u Dunkerque

Obsazení Beneluxu a Francie Operace dynamo • evakuace 340 000 spojeneckých vojáků z Dunkerque do Británie

OPERACE DYNAMO

Obsazení Beneluxu a Francie • 14.6. obsazena Paříž • 25.6. francouzská kapitulace v Compiégne

Obsazení Beneluxu a Francie Podmínky příměří • rozdělení Francie • S a Z Francie obsazen Němci • J a JV – Vichistická Francie (maršál Pétain)

Obsazení Beneluxu a Francie Důvody německého vítězství • odvážný plán → moment překvapení • převaha v letectvu • koncentrace na určité místo → prolomení rozptýlené spojenecké obrany • využití výsadkářů • nejednotné velení spojenců

Druhá světová válka Bitva o Británii • srpen – říjen 1940 (jaro 1941) • Winston Churchill odmítl německý návrh na kapitulaci.

Bitva o Británii Plán bitvy • cílem vylodění v Británii – operace Seelöwe (lvoun) • před vyloděním nutnost zničení britského letectva • první významná bitva vedená výhradně ve vzduchu

Bitva o Británii Bojující strany Němci- Luftwaffe • 1000 bombardérů a 900 stíhačů Hermann Göring

Messerschmitt Bf 109

Bitva o Británii Britové RAF (Royal Air Force) 650 stíhačů Hugh Dowding

Hawker Hurricane

RAF Supermarine Spitfire

Bitva o Británii Výhody Britů • • • •

boje nad vlastním územím malý dolet německých stíhačů znalost kódu Enigma funkční radarový systém

Bitva o Británii • začátek srpna bombardování radarů a letišť • 24. srpna omylem bombardován Londýn → odvetné bombardování Berlína → výraznější německé útoky na města místo na letiště → konsolidace RAF (využití zahraničních pilotů) → rostoucí ztráty luftwaffe Pozorovací stanoviště protiletecké ochrany Londýn

protiletadlový kanón

vybombardované Coventry

Následky náletů - Londýn

Bitva o Británii • operace Seelöwe odvolána na neurčito • postupně slábnoucí intenzita náletů • od jara 1941 iniciativa do rukou Britů Ztráty RAF: 1000 letadel, 550 pilotů Luftvaffe: 1900 letade a 2660 mužů

Tažení na Balkán 1940 -1941

Tažení na Balkán • • • •

původně oblast italského zájmu duben 1939 obsazení Albánie postupné připojení Bulh., Rum. a Maď. k OSE říjen 1940 italský útok z Albánie do Řecka → neúspěch → žádost o německou pomoc → duben 1941 obsazení Jugoslávie Němci

Tažení na Balkán Okupace Jugoslávie • rozdělení země na okupační zóny • na území Chorvatska loutkový stát vedený Ustašovci (sympatizanti s nacismem) • tvrdá diktatura • genocida Srbů (400 000 obětí) • v čele Ante Pavelić

Tažení na Balkán • na území bývalé Jugoslávie občanská válka: Němci + Ustašovci X partyzáni • 2 hlavní partyzánské skupiny: četnici – Dragoljub Mihailovič komunisti - Josip Broz Tito

Tažení na Balkán • do konce dubna 1941 obsazeno Řecko • v květnu 1941 německý letecký výsadek na Krétu

Válka v Severní Africe 1940 - 41

Válka v Severní Africe • září 1940 italský vpád z Libye do Egypta • úspěšný britský protiútok → obsazení části Libye → Mussolini žádá pomoc Německa • únor 1941 útok německých Afrikakorps vedených schopným generálem Erwinem Rommelem

Válka v Severní Africe • Britové vytlačeni do června 1941 z Libye na hranice Egypta • duben – prosinec 1941 – obléhání Tobruku

Druhá světová válka

Napadení SSSR (1941) • • • • • • •

navzdory smlouvě o neútočení plán Barbarossa (původně na květen ale zpoždění na Balkáně) 22. 6. vpád do SSSR 3 miliony vojáků (Němci, Italové, Slováci, Rumuni) (3700 tanků 2700 letadel) 3 směry útoku: sever Leningrad střed: Moskva jih: Ukrajina → Kavkaz (ropa)

PLÁN BARBAROSSA

Napadení SSSR • • • •

zpočátku úspěšný blitzkrieg (zajato 3 mil. Rusů) vliv nepřipravenosti rudé armády (čistky…) do podzimu: obklíčen Leningrad + dobyta Ukrajina na podzim zpomalení - bahno - velká vzdálenost bojiště - taktika spálené země

Napadení SSSR Zabitý voják rudé armády

Obležení Leningradu

Napadení SSSR • německou chybou terorizování civilistů na Ukrajině • Hitler ztratil sympatie většiny Ukrajinců nesnášejících Stalina • Stalin vyhlásil VLASTENECKOU VÁLKU = totální nasazení: • továrny za Ural, muži na frontu, ženy a děti do továren

Napadení SSSR Bitva o Moskvu (říjen – prosinec 1941) • neúspěšný německý pokus rychle dobýt hl. město a donutit Rusy ke kapitulaci • 6. 12. sovětský protiútok (Žukov) • důvodem neúspěchu: zima, velká vzdálenost + fanatická obrana

Druhá světová válka VSTUP USA DO VÁLKY (první fáze války v Tichomoří) • zpočátku nepřímá podpora Británie a později SSSR • březen 1941: Zákon o půjčce a pronájmu = USA dodává Británii zbraně na dluh či pronajímá • přímý vstup až po napadení Japonskem v Tichomoří

První fáze války v Tichomoří • cílem Japonska asijská velmoc • spojenec Německa + Itálie → hl. protivník Čína, Británie, USA • před válkou ovládal Koreu a Mandžusko • Japonsko od r. 1937 ve válce s Čínou • rychlé obsazení pobřeží a hlavních měst na V

Japonské územní zisky do roku 1939

Čína 1940

První fáze války v Tichomoří - červenec 1941 obsazení Francouzské Indočíny

→ embargo USA na dovoz ropy do Japonska → plán Japonska na zničení USA tichomořského loďstva

První fáze války v Tichomoří Rozpoutání války mezi Japonskem a USA Cíle Japonska: →zničení loďstva USA → donucení k míru → obsazení ostrovů v Pacifiku • 7.12. 1941 japonský letecky útok na Pearl Harbor z mateřských letadlových lodí • ztráta 8 USA bitevních lodí

• útok bez vyhlášení války

První fáze války v Tichomoří Následovala blesková válka • za 3 měsíce Japonci dobyli celou JV Asii (britské + nizozemské kolonie- Hongkong a Singapur, Britské Malajsko, Borneo, Jáva, Barma → postup do Indie • obsazení Filipín + dalších amerických ostrovů v Pacifiku (Guam, Wake…) • obsazení severní části Nové Guineje (možnost útoků proti Austrálii)

Druhá světová válka Členění konfliktu 1. ofenziva států OSY (1939 – 1941) 2. obrat ve válce (1942 -1943) 3. vítězství spojenců (1944 -1945)

II. Obrat ve válce 1942 -1943 Bitva o Atlantik 1940 – 43 • námořní, ponorková a letecká bitva • cílem Německa přerušení dovozu z USA do Velké Británie → napadání konvojů ponorkami (300)

Bitva o Atlantik

Bitva o Atlantik • vrcholem německé aktivity rok 1942

Bitva o Atlantik • od roku 1943 lepší obrana konvojů (torpédoborce + letadla s radary) → klesající úspěšnost německých ponorek

Obrat ve válce 1942 -1943 Obrat na východní frontě • po neúspěšném pokusu dobýt Moskvu naplánován na rok 1942 útok do jižního Ruska a na Kavkaz (zdroj ropy) • červenec 1942 dobytí Sevastopolu na Krymu • srpen 1942 obsazení S Kavkazu • hlavním cíle Stalingrad na Volze

Obrat na východní frontě Bitva o Stalingrad srpen 1942 – únor 1943 • jedna z největších bitev WW2 • na straně Němců asi 1 mil vojáků - 6. armáda vedená generálem Paulusem + Rumuni a Italové

Stalingrad – mapa operace

Bitva o Stalingrad • město zničeno bombardováním a dělostřelectvem • fanatická obrana Rusů v ruinách města (heslo “Za Volhou není země“)

Bitva o Stalingrad • do konce října obsazeno přes 90% města • v listopadu ruská protiofenziva → obklíčení Němců

Bitva o Stalingrad • Hitler zakázal ústup → německá armáda bez zásobování → hlad, zima, nedostatek munice • neúspěšné pokusy o prolomení obklíčení • únor 1943 kapitulace 6. armády

Bitva o Stalingrad Důsledky bitvy • zničení 6. armády (obklíčeno 230 000 vojáků → do zajetí 130 000 vojáků → zajetí přežilo 6000 Němců)

Obrat na východní frontě Bitva v Kurském oblouku (červenec – srpen 1943) • největší tanková bitva (8000 tanků) • pokus Němců obklíčit a zničit sovětské jednotky • Rudá armáda díky přesile zvítězila.

Obrat na východní frontě • listopad 1943 osvobození Kyjeva

Obrat na východní frontě • leden 1944 osvobození Leningradu • v průběhu blokády 1 mil. civilních obětí

Obrat ve válce Válka v Tichomoří 1942 - 1943

Válka v Tichomoří 1942 -1943 Bitva o Midway červen 1942 • cílem Japonců dobytí atolu Midway • pokus Japonců o vylákání amerického loďstva a jeho zničení v rozhodující bitvě • USA dešifrovalo japonské kódy → bez momentu překvapení

Bitva o Midway

Bitva o Midway • japonská přesila 4 letadlové lodě / 3 USA • vítězství USA

Válka v Tichomoří 1942 -1943 Bitva o Guadalcanal srpen 42 – únor 43 • první americká ofenziva

Kinugawa potopená u Guadalcanalu

Válka v Tichomoří 1942 -1943 • úporná obrana Japonců na Guadalcanalu → US taktika žabích skoků = dobývání jen strategických ostrovů → vzdušná + námořní převaha → neschopnost Japonců zásobovat odříznuté jednotky

Obrat ve válce Severní Afrika + Itálie • do čela Britů generál Montgomery • říjen 1942 bitva u El Alamejnu - porážka Němců

Severní Afrika + Itálie • listopad 1942 vylodění Američanů v Maroku a Alžírsku → vytlačení Němců ze S Afriky

Severní Afrika + Itálie • červenec 1943 vylodění na Sicílii → srpen 1943 státní převrat v Itálii (uvěznění Mussoliniho) → Wermacht do Itálie – osvobození Mussoliniho + odzbrojení Italů • září 1944 vylodění v J Itálii • po slibném začátku zpomalení postupu (důsledná obrana wermachtu v hornaté Itálii)

Spolupráce spojenců • Nutná koordinace postupu proti společnému nepříteli • nedůvěra USA a Británie v SSSR • snaha o co největší mocenský zisk po válce leden 1942 vyhlášeny Spojené národy trojka + další státy, boj do konce listopad 1943 konference v Teheránu Stalin, Roosevelt, Churchill dohoda o otevření západní fronty na jaře 1944

Druhá světová válka Členění konfliktu 1. ofenziva států OSY (1939 – 1941) 2. obrat ve válce (1942 -1943) 3. vítězství spojenců (1944 -1945)

III. Závěr války 1944 – 1945 • spojenecký postup na všech frontách • rozpad německého spojeneckého systému

III. Závěr války 1944 – 1945 Západní fronta 1944 -45 Vylodění v Normandii (6. 6. 1944) = operace OVERLORD • 150 000 vojáků, 10 000 letadel • součinnost s francouzským odbojem • vrchním velitelem spojenců Dwight D. Eisenhower

Omaha Beach

Vylodění v Normandii • rychlý postup (do konce července osvobozena Normandie)

Vylodění v Normandii Příčiny spojeneckého úspěchu • • • • •

početní převaha (1.5 mil./400 000) ovládnutí vzdušného prostoru moment překvapení (tajné služby) dokonalý výcvik + využití speciální techniky nedobudování Atlantického valu

Západní fronta 1944 -45 • 19. 8. 1944 povstání v Paříži • 25.8. 1944 osvobozena Paříž Charles de Gaulle v osvobozené Paříži

Západní fronta 1944 -45 Operace Market - Garden - září 1944 • cílem obsadit leteckým výsadkem mosty přes Rýn v Nizozemí a vpadnout do Německa • neúspěch (špatné načasování + podcenění sil nepřítele)

Západní fronta 1944 -45 Bitva v Ardenách - prosinec 1944 • • • •

německá tanková protiofenziva cílem ochromit spojence a donutit je podepsat mír zpočátku úspěchy (překvapení + mlhy) nakonec Němci odraženi.

Západní fronta 1944 -45 • březen 1945 překročení Rýna Američany → obsazení Z části Německa • 25.4. 1945 setkání Američanů a Sovětů na Labi u města Torgau

Závěr války 1944 – 1945 Závěr války v Itálii • pomalý postup spojenců

Závěr války v Itálii • bitva o Monte Cassino (leden – květen 1944)

Závěr války v Itálii • léto 1944 dobytí Říma • jaro 1945 S Itálie • 28.4. zastřelen Mussolini partyzány

Závěr války 1944 – 1945 Závěr války na východní frontě • ohromná převaha rudé armády • snaha o mocenskou expanzi do V Evropy • útok více směry

Závěr války na východní frontě a) Jižní směr - Balkánský poloostrov • léto 1944 státní převraty v Rumunsku a Bulharsku → na stranu spojenců → říjen 1944 Bělehrad → jaro 1945 Maďarsko + Rakousko

Závěr války na východní frontě b) Severní směr • Pobaltí → Bělorusko → Polsko (ambivalentní vztah se SSSR) • srpen 1944 rudá armáda před Varšavou → Varšavské povstání (srpen – září 1944) • bez pomoci SSSR → 200 000 padlých

Závěr války na východní frontě Viselsko-oderská operace • útok na území Německa • čtyřnásobná přesila rudé armády → rychlý postup

leden – únor 1945

Závěr války Jaltská konference – únor 1945 • konference velké trojky o koordinaci závěrečné fáze války a poválečném uspořádání

Jaltská konference • dohodnuto založení OSN • upřesnění rozdělení správy dobytého Německa (4 okupační zóny) • otázka Polska - posun hranic na Z - dosazení loutkové vlády řízené SSSR • přičlenění V Pruska k SSSR (Kaliningrad) • vstup SSSR do války s Japonskem (do 3 měsíců) • výsledkem jasné vítězství Stalina • prosazení vlivu na územích osvobozených SSSR

Závěr války Berlínská operace - duben 1945 • pětinásobná přesila rudé armády • fanatický odpor- nasazení Volksturmu + Hitlerjugend

Berlínská operace • dobývání trvalo 14 dní • ohromné materiální a lidské ztráty Katuše na předměstí Berlína

Berlínská operace • 30.4. 1945 sebevražda Hitlera s manželkou Evou Braunovou • novým říšským prezidentem: Karl Dönitz

Berlínská operace • 2. května 1945 kapitulace Berlína

Závěr války • 7. 5. v Remeši podepsána všeobecná kapitulace Německa s platností od následujícího dne

Závěr války Závěr války v Pacifiku • od konce roku 1943 jasná převaha spojenců • dvouproudová strategie → střední Pacifik → jižní Pacifik

Závěr války v Pacifiku • říjen 1944 rozhodující bitva na Filipínách (zničení japonského loďstva)

Závěr války v Pacifiku • tuhý odpor Japonců - kamikadze - sebevražedné ponorky • bitva o Iwodžimu (únor – březen 1945) • z 21 000 Japonců přežilo 300

Závěr války v Pacifiku • bitva na Okinawě (březen – duben 1945) - ze 120 000 Japonců přežilo 8000

ÚTOKY SEBEVRAŽEDNÝCH KAMIKADZE

Závěr války v Pacifiku • kobercové nálety na Japonská města • duben 1945 Tokio zápalné pumy 130 000 mrtvých

Závěr války v Pacifiku Atomová zbraň • • • •

snaha Němců i Američanů (projekt Manhattan od 1942) červenec 1945 pokusný výbuch v Novém Mexiku 6.8. 45 Hirošima Little Boy (80 000 obětí) 9. 8 Nagasaki Fat Man (35 000 obětí)

Závěr války v Pacifiku • 8.8. vpád SSSR vstup do Mandžuska • 14.8. kapitulace Hirohito v rozhlase • 2.9. kapitulace Missouri

Druhá světová válka Důsledky války • největší materiální ztráty a oběti na životech: Oběti na životech: • celkem 60 - 70 mil. • Největší počet: 1. SSSR (25 mil.) 2. Čína (10 mil.) 3. Německo (8 mil.) • Největší % ztráty 1. Polsko (5, 6 mil -16%), 2. Litva, Lotyšsko, Německo, Jugoslávie Ekonomické ztráty: • válečné náklady 950 mld. USD + škody 4000 mld. USD

Specifické rysy druhé světové války 1. Globální konflikt • •

80% populace vtaženo do války podle odhadů až 300 milionů vojáků

Specifické rysy druhé světové války 2. Válka technologií • využití techniky→ efektivita zabíjení • obrovský technologický pokrok - radar - počítače - proudové motory - štěpení atomu…. • velký význam vědy a ekonomického potenciálu (nepřemožitelnost USA)

Válka technologií Využití nových zbraní a) Letecká válka • letectvo vyvinuto v 1. světové válce • před ww2 rychlý technologický rozvoj (celokovové konstrukce)

• využití palubních letadel (změna ve strategii námořní války) - zničení italské flotily britskými torpédovými letadly - Pearl Harbor

Letecká válka Strategické bombardování • počátky ve 30. letech (šp.občanská válka, japonský útok na Čínu) • součástí německého blitzkriegu (Polsko) • rozvinuto v bitvě o Británii (útoky na civilní cíle) • masové využití spojenci (těžké bombardéry: B17, B24, B 29) • velký dolet a nosnost pum (6000 kg)

Strategické bombardování • od roku 1942 kobercové nálety na německá města • ohromné nasazení (stovky letadel najednou) • otázka efektivity (velké ztráty , stíhači + protiletecká ochrana) • řešeno stíhacím doprovodem

Strategické bombardování • důsledkem enormní civilní ztráty • jedinou obranou civilní kryty (kryty, stanice metra, sklepy….často nedostatečné)

Strategické bombardování Příklady měst zničených nálety • • • • • •

Lübeck Kolín n. Rýnem Brémy Hamburk - léto 1943 zápalné pumy Berlín Drážďany (únor 1945) – 30 000 mrtvých

Drážďany 1945

Tokio duben 1945 Americký úder se vyrovnal přírodním katastrofám. Podle pozdějších zpráv byl ničivější než největší zemětřesení té doby (San Francisko-1906, Messina-1908, Yokohama1923) a dvojnásobně převyšoval i pozdější jaderný úder na Hirošimu. Když se po mnoha hodinách podařilo uhasit požár neexistovalo už 267000 domů v centru Tokia na ploše téměř 40 km². Více než milion obyvatel přišlo o střechu nad hlavou. Celou oblast pokrývaly hromady ohořelých těl, v řekách plavala další která se ve vodě doslova uvařila. Podle úředních zpráv jich bylo pohřbeno 83793. Mnoho obětí však shořelo na popel a celkové ztráty se odhadují na 130000 mrtvých, nemocnice a stanice první pomoci ošetřily přes 160000 zraněných.

Hořící Tokio

Tokio po bombardování

Oběti v ulicích Tokia

Letecká válka • Německo bez strategických bombardérů → odpovědí zázračné zbraně • V1 – plochá dráha

Letecká válka • V2 – balistická nadzvuková střela

Specifické rysy druhé světové války Holocaust (ŠOA) • cílené vyvražďování obyvatel nacisty na základě etnického původu • Židé, Romové + další skupiny (mentálně postižení, homosexuálové, svědci Jehovovi..) • perzekuce Židů už před válkou (Norimberské zákony)

Holocaust (ŠOA) • po zahájení války dobytí území s velkým počtem Židů (10 mil.) • Polsko (3,3 mil.), SSSR (3 mil.), Maďarsko 800 tis. Čechy 120 tis., Slovensko 90 tis.

Holocaust • odlišný přístup na obsazených územích - Slovensko: dobrovolné vydání na vlastní náklady - Finsko, Bulharsko: ochrana vlastních Židů • obecně nejtvrdší perzekuce na V (Polsko, Ukrajina, Pobaltí) • s postupující frontou masakry Židů • Einsatzgruppen – speciální jednotky vraždící Židy + komunisty… na v frontě • září 1941 povraždění 34 000 Židů u Babím Jaru (Babi Yar) nedaleko Kyjeva • spolupráce s Ukrajinci (asi 1,2 mil. obětí)

http://www.youtube.com/watch?v=wWcp0NAHYU0

Babi Jar

Popravy na Ukrajině

Holocaust Ghettizace • zbavení občanských práv a majetku na dobytých území ulehčeno arizací • vytváření velkých ghett (soustředění obyvatel) • Varšava • Lodž • Krakow • Terezín

Ghettizace • Ghetta formálně vedena samosprávami • přelidněné, málo potravin a léků → velká úmrtnost

Ghettizace Povstání ve Varšavském ghettu (duben – květen 1943)

Holocaust Konečné řešení • od konce 30. let několik návrhů vysídlení (V Evropa, Madagaskar) • s postupující válkou převládne program vyvraždění • leden 1942 konference ve Wannsee → využití koncentračních táborů (pracovní a vyhlazovací)

Instituce řídící Holocaust Hlavní úřad říšské bezpečnosti (Reichssicherhauptamt - RSHA) - řízený ministrem vnitra a říšským vůdcem SS Heinrichem Himmlerem

-úřadovny (Amty), řízené generálem SS a šéfem bezpečnostní služby (SD) Reinhardem Heydrichem Židovský referát - Adolf Eichmann

Pracovní a vyhlazovací tábory

Pracovní a vyhlazovací tábory • postupné transporty (1942 -44) • vybírání na základě přesných seznamů (samosprávy) • nelidské podmínky přepravy (dobytčáky několik dní bez jídla a pití)

Transport

Koncentrační (pracovní) tábory Dachau Bergen – Belsen Mauthausen… • otrocká práce vězňů • nedostatek jídla, léků → ohromná úmrtnost kamenolom Mauthausen →

Buchenwald

Vyhlazovací tábory • primárním cílem efektivní vyvraždění co největšího množství lidí - Osvětim (1,4 mil. obětí) - Treblinka (870 000 obětí) - Sobibor (250 000 obětí) • využití plynových komor (cyklon B)

Osvětim

27. dubna 1940 Himmler nařizuje zřízení koncentračního tábora v Osvětimi (1. 3. 1941 Birkenau)

letecký snímek osvětimského táborového komplexu

železniční tratě, po kterých směřovaly transporty do Osvětimi

http://www.ushmm.org/research/collections/photo/

http://www.ushmm.org/research/collections/photo/

tábor v Osvětimi dnes

Chelmno (Kulmhof) – pojízdně plynové komory

Bełżec • první z vyhlazovacích táborů (od 1940 židovský pracovní tábor)

• 1. listopadu 1941 zde v rámci tzv. Akce Reinhard vznikl vyhlazovací tábor • bývalé protitankové výkopy měly být využity jako masové hroby... • velitelem se stal Christian Wirth, který sbíral zkušenosti již ve vyhlazovacím programu euthanázie

Treblinka Ihned po výstupu z vlaku šli lidé do plynové komory, žádné tetování, žádné baráky s dřevěnými palandami, žádné vši, ani těžká práce v provozu tři plynové komory, které měly rozměry 4 x 4 metry a kapacitu 300 až 500 lidí za hodinu • celkový počet zavražděných 870 000

velitel Franz Stangl

Sobibór Kapacita plynových komor 1200 osob 12. února 1943 navštívil tábor Heinrich Himmler a pozoroval na vlastní oči celý proces zavraždění transportu dívek z pracovního tábora Majdanku. Po vzpouře se Němci rozhodli tábor zlikvidovat a zřídili na jeho území zemědělský statek, podobně jako v Treblince a Belžci…

Holocaust • v závěru války snaha zakrýt rozsah zvěrstev • rychlé dovyhlazování • pochody smrti před osvobozujícími jednotkami

Propaganda

Definice propagandy • rozšiřování názorů a informací za účelem vyvolání nebo zesílení určitých postojů nebo jednání • Výsledkem je vytváření žádoucího společenského vědomí pomocí prezentování systematicky uspořádaných informací. • Prostředkem je tendenční vysvětlování a modifikace postojů podle aktuálních potřeb a přesvědčování o správnosti propagované myšlenky.

Propaganda • Propaganda je přítomná ve všech režimech. • Intenzita propagandy obecně stoupá s nedemokratičností režimu. • Nejintenzivnější propaganda je v období válečných konfliktů → potřeba přesvědčit lidi aby položil život za nějakou ideu.

Propaganda za druhé světové války 1. Propaganda cílená na vlastní obyvatele: - potřeba přesvědčit o nutnosti boje - neobjektivní informace o vlastních úspěších Formy: plakáty filmové dokumenty filmy společenské akce

2. Propaganda cílená na nepřítele • cílem zastrašit nepřítele a přesvědčit nepřítele o nelegitimnosti jeho vůdců Formy: letáky (shazovány z letadel) rádiové vysílání http://www.youtube.com/watch?v=RLXJvg8oTDc

Idea války • Každá válčící strana vytváří Ideu války = za co bojujeme 1. Němci • bojují za: čistotu rasy za národ proti bolševismu • řízeno Ministerstvem propagandy v čele s Josephem Goebbelsem

Leni Riefenstahlová • filmová režisérka • jedny z nejlepších propagandistických dokumentů historie • nacistická trilogie:

Vítězství víry, Triumf vůle, Den svobody • nejznámějším filmem: Olympia (1936)

2. Sovětská propaganda • Stalin opouští komunistickou ideologii a využívá nacionalismus → Velká vlastenecká válka

3. Spojenecká propaganda • hlavní ideou ochrana demokracie před fašismem • velký důraz na nelidskost protivníka

Americký propagandistický film líčící začátek války http://www.youtube.com/watch?v=EV65XRN1lU0 Tři prasátka USA propagandistická pohádka http://www.youtube.com/watch?v=tEcJF0EVT54 What Hitler Wants - Soviet Propaganda – en titulky http://www.youtube.com/watch?v=FRcBt904OJ0 World War 2., German propaganda Anti-Semitic http://www.youtube.com/watch?v=NGNyc_LlJhs US WW2 Propaganda Posters http://www.youtube.com/watch?v=QAU1rBQfsVA Národ sobě - umělecká kolaborace http://www.youtube.com/watch?v=wo0q_ynSsLk&feature=PlayList&p=7FDB9C478EA DB0E5&playnext=1&playnext_from=PL&index=33

Adolf Galland in action (Jan 1941) http://www.youtube.com/watch?v=rnZhdAqFFI4

Československo za druhé světové války • Druhá republika rozložena z německé iniciativy před vypuknutím války • 14. 3. 1939 vyhlášení Slovenského štátu • 15.3. 1939 okupace Čech a Moravy → Protektorát Čechy a Morava (16.3.)

15. březen 1939

Československo za druhé světové války OSNOVA I. Protektorát Čechy a Morava 1. Správní a politický systém 2. Hospodářský a společenský vývoj 3. Perzekuce a odboj

II. Slovenský štát III. Osvobození Československa

I. Protektorát Čechy a Morava 1. Správní a politický systém • zrušení demokratického systému • nahrazení všech polit. stran Národním souručenstvím • dvojí správa: protektorátní orgány (české) říšskoněmecké orgány

1. Správní a politický systém Protektorátní orgány • • • •

zrušení parlamentu zpočátku snaha o odboj, později spíše kolaborace prezident protektorátu Emil Hácha protektorátní vláda Alois Eliáš, Jaroslav Krejčí, Richard Bienert

1. Správní a politický systém Protektorátní orgány samospráva • zemské úřady • okresní úřady • obecní úřady

soudnictví • české soudy

bezpečnostní složky • protektorátní policie a četnictvo • vládní vojsko

1. Správní a politický systém Říšskoněmecké orgány • nadřazené protektorátním

a) Říšský protektor • jmenuje vládu, vydává zákony Konstantin von Neurath (1939–1943) • příliš měkký → od září 41 dovolená Wilhelm Frick (1943–1945)

1. Správní a politický systém Říšskoněmecké orgány Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich (1941– 1942) • jeden z tvůrců holocaustu • nahradil “měkkého“ Neuratha Kurt Daluege (1942 - 43)

1. Správní a politický systém Říšskoněmecké orgány Státní tajemník • zástupce protektora • po smrti Heydricha hlavním iniciátorem útlaku • K.H. Frank

1. Správní a politický systém Říšskoněmecké orgány úřady vrchních zemských radů (Oberlandrátů) německé soudnictví Bezpečnostní složky • SD – bezpečnostní služba • Gestapo Petschkův palác – sídlo pražského gestapa

Protektorát Čechy a Morava 2. Hospodářský a společenský vývoj • Protektorát vnímán jako“německá výrobna“ • nevýhodný kurs 10 Kč = 1marka → znehodnocení českého kapitálu • dohled ve významných podnicích = treuhändři • dohled nad zemědělstvím

2. Hospodářský a společenský vývoj • arizace židovského majetku - převeden do rukou Němců a kolaborantů

Hospodářský a společenský vývoj • v průběhu války postupné zhoršování životní úrovně • výroba přeměněna na válečnou • povinné odvody armádě → zásobovací krize → zavedení přídělového lístkového systému

Hospodářský a společenský vývoj

Hospodářský a společenský vývoj • změny v dopravě - jízda vpravo • nedostatek benzínu → automobily na dřevoplyn

Hospodářský a společenský vývoj Totální nasazení • • • •

nábor pracovníků do Říše zpočátku dobrovolníci (propaganda, vyšší platy) od 1942 povinné odvody celkem 650 000 nasazených

Hospodářský a společenský vývoj Germanizace • dlouhodobá snaha o poněmčení • dvojjazyčné názvy, titulky v kinech, němčina na úřadech… • změny osnov ve školách • uzavření vysokých škol, (potřeba umlčet elitu) • zákaz kulturní činnosti…

Germanizace • Kuratorium pro výchovu mládeže

Germanizace Rasové mapování Čech

Protektorát Čechy a Morava 3. Perzekuce a odboj • relativně mírnější přístup → menší intenzita odboje • různá intenzita perzekuce v čase + rozdílný rasový, politický a sociální přístup • celkový počet obětí odhadnut na 360 000 (z bývalého Československa) • většinou Židé

3. Perzekuce a odboj a) Pronásledování Židů • • • •

asi 120 000 obyvatel na území Protektorátu po vzoru Německa zavedení Norimberských zákonů arizace majetku postupná ztráta práv

Pronásledování Židů • • • • •

zákaz sňatků (rozvody smíšených manželství) zákaz cestování označení Davidovou hvězdou nižší nárok na potraviny 1941 začátek konečného řešení R. Heydrich

Pronásledování Židů Terezín • původně posádkové město • Ghetto vytvořené pro koncentraci Židů do připravovaných transportů (říjen – listopad 1941) • součástí ghetta tzv. Malá pevnost (vězení SS)

Pronásledování Židů Plán transportů do Terezína

Pronásledování Židů Terezín • Ghettem prošlo 155 000 lidí. • 35 000 zahynulo přímo v Terezíně • problémem přelidnění, nedostatek potravin, léků a přímá perzekuce • Většina obyvatel ghetta zahynula v koncentračních táborech. • Z území protektorátu soustředěno 70 000 dospělých osob (přežilo 10 000) a 13 000 dětí (přežilo 242)

Terezín Transport vězňů z obsazených koncentráků do Terezína na konci války

• Na konci války propukla v ghettu epidemie tyfu

3. Perzekuce a odboj b) Pronásledování Romů • před válkou asi 6500 obyvatel na území Protektorátu

Pronásledování Romů • romská populace tvořená usedlými osadníky a kočovníky • kočující Romové dlouhodobě na okraji společnosti

Pronásledování Romů • perzekuce podobná jako u Židů • koncentrační tábory: Lety u Písku Hodonín u Kunštátu • většina obyvatel deportována do Osvětimi • do konce války zavražděno přes 5500 osob

Deportace Romů z obce Bohusoudov

3. Perzekuce a odboj c) Hnutí odporu • zpočátku živelný odpor • s rostoucí intenzitou represí skrytý organizovaný odboj

Hnutí odporu • V létě 1939 řada “skrytých demonstrací“ proti okupantům - přenos ostatků K.H. Máchy na Vyšehrad - oslavy výročí upálení Mistra Jana Husa - vrcholem oslavy 28. října 1939

Hnutí odporu • oslavy 28. října vojensky potlačeny • zabití Václava Sedláčka a Jana Opletala

Hnutí odporu • události 28. října záminkou k uzavření českých V.Š. 17.11. 1939 (mezinárodní den studentstva) • 9 studentských vůdců pro výstrahu popraveno • 1200 studentů odvlečeno do koncentráků

Hnutí odporu • nejdůležitější represivní organizací Gestapo • dlouhodobě úspěšné v potírání odboje - kruté metody vyslýchání - široká síť konfidentů (za peníze, ze strachu)

Hnutí odporu Do aktivního odboje vstupovali především: • bývalí vojáci čs. republiky • členové demokratických stran • levicová nekomunistická inteligence a dělnictvo • komunisté • státní zaměstnanci – železničáři, poštovní úředníci, učitelé, diplomaté • členové organizací spjatých s ideou první rep. legionáři, sokolové, skauti, odboráři • část protektorátního četnictva, vládního vojska, svazu letců, svazu hasičů

Hnutí odporu Nejvýznamnější odbojové organizace PÚ – Politické ústředí - snaha o vytvoření politického vedení odboje - Přemysl Šámal, Ladislav Rašín - brzy odhaleno gestapem

ON – Obrana národa • příslušníci armády, legionáři, Sokolové • snaha o vytvoření podzemní armády, která podpoří brzké osvobození Čech západními spojenci • jaro 1940 rozprášeno gestapem

Nejvýznamnější odbojové organizace PVVZ – Petiční výbor Věrni zůstaneme • představitelé demokratické levice • veteráni španělské války • po rozbití ON nejvýznamnější organizace

ÚVOD – Ústřední veden odboje domácího • Organizace která měla zastřešovat celý odboj. • komunikace s exilovou vládou • roku 1943 definitivně rozprášena gestapem

Nejvýznamnější odbojové organizace Komunistický odboj • jediný ryze politický • výhodou ilegalita již od roku 1938 • zpočátku malá podpora ve společnosti (SSSR spojencem Německa) • po roce 1941 rostoucí obliba

Hnutí odporu Formy odboje v protektorátu •

Husté osídlení ztěžovalo vytváření partyzánských skupin.

• sabotáže, stávky a pracovní pasivita (heslo „Pracuj pomalu“) • propaganda (vytváření a distribuování ilegálního tisku a ovlivňování veřejného mínění) • ukrývání politicky a rasově perzekuovaných • převaděčství • demonstrace • bojkot německých týdeníků • partyzánská aktivita • podpora rodin zatčených

Formy odboje v protektorátu •

zpravodajská činnost - skupina Tří králů: Josef Balabán Josef Mašín Václav Morávek - pokus o atentát na H. Himmlera - do roku 1942 postupně zatčeni a popraveni

Hnutí odporu • zlomem v odbojové činnosti nástup Heydricha • září 1941 první stanné právo (Heydrichiáda) - věznění a popravy skutečných i domnělých členů odboje - výsledkem stanného práva zneškodnění většiny odbojových skupin • zatčení a popravení Aloise Eliáše

Hnutí odporu • snaha o podporu odboje vysazením speciálně vycvičených parašutistů z Británie Percentage – říjen 1941 Anthropoid, Silver A, Silver B – prosinec 1941 Out Distance, Zinc – březen 1942 Bioscop, Bivouac,Steel – duben 1942 Intransitive, Tin – duben - 1942 plk. Moravec, gen.Ingr, E. Beneš, gen. Viest

Hnutí odporu Atentát na R. Heydricha • skupina Anthropoid Jan Kubiš Josef Gabčík

Hnutí odporu Atentát na Heydricha • úspěšný atentát 27.5. 1942

Atentát na Heydricha

Atentát na Heydricha • Atentátníci uprchli a skrývali se. • zrada Karla Čurdy • dne 18. června 1942 v kryptě chrámu Cyrila a Metoděje v Resslově ulici zabito 7 parašutistů: Adolf Opálka, Jan Kubiš, Josef Bublík, Jozef Gabčík, Jaroslav Švarc, Jan Hrubý a Josef Valčík

Hnutí odporu Druhá Heydrichiáda (27.5. – 3.7. 1942) • stanné právo vyhlášené po atentátu na Heydricha

Druhá Heydrichiáda • • • • •

celkem popraveno asi 1500 lidí tisíce lidí odvlečeno do koncentračních táborů součástí i vypálení Lidic a Ležáků celkový počet obětí se odhaduje na 5000 Pozitivním důsledkem atentátu posílením prestiže československé exilové vlády → anulování mnichovské dohody Británií a Francií

3. Perzekuce a odboj d) Zahraniční odboj • účastníci odboje: emigranti Čechoslováci žijící v zahraničí • odboj Československý

Zahraniční odboj Emigrace • první vlna za Druhé republiky - politici (např. Beneš), Židé • druhá vlna po obsazení (hlavně vojáci s cílem vytvořit zahraniční legie)

Zahraniční odboj Formy odboje: •

politický odboj a vojenský odboj

a) Politický odboj • dvě centra: Londýn (demokratický odboj) Moskva (komunistický odboj) • zpočátku problémy s uznáním (zastupuje neexistující stát) • problémem nesoulad mezi Londýnem a Moskvou

Politický odboj Londýnské centrum • listopad 1939 – vytvořen v Paříži Československý národní výbor v čele s Benešem • 1940 prozatímní exilová vláda v Londýně předseda - J. Šrámek prezident – E. Beneš

Prozatímní exilová vláda v Londýně min. zahraničí Jan Masaryk min. obrany Sergej Ingr

Politický odboj Moskevské centrum • aktivní až po německém útoku na SSSR • hlavním představitelem Klement Gottwald

Politický odboj • 1941 Londýnská vláda uznána jako představitel ČSR spojenci i SSSR • srpen 1942 - Anglie a Francie uznala neplatnost Mnichovské dohody • prosinec 1943 moskevská jednání - uzavření československo – sovětské smlouvy - “dohoda“ Beneše a komunistů na spolupráci při obnově státu

Zahraniční odboj b) Vojenský odboj Polsko: Československý legion – • po porážce pokus o útěk do Francie • v SSSR zatčeni → GULAGy

Vojenský odboj Francie

1. Československá divize (11 000 mužů) • význam letců • po porážce útěk do Afriky a Británie

Vojenský odboj Severní Afrika • obrana Tobrúku 1941 • v čele podplukovník Karel Klapálek

Vojenský odboj Británie 1. československá smíšená brigáda - pozemní vojska - nasazení od roku 1944 ve Francii (obléhání Dunkerque)

Británie Čeští letci v Británii • velký význam za Bitvy o Británii(doplňují nedostatek pilotů) • 310, 312 a 313 stíhací squadrona • 311 bombardovací squadrona (celkem asi 300 sestřelů - 560 padlých letců)

Čeští letci v Británii Josef František

Karel kuttelwascher

Vojenský odboj Východní fronta • zpočátku Čechoslováci zatýkání jako špióni → GULAGy na Sibiři

Východní fronta • po 1941 vytvořen český prapor v Buzuluku • 1944 rozšíření na 1. československý armádní sbor (15 000 vojáků) • vojáci z řad emigrantů a volyňských Čechů

Východní fronta Ludvík Svoboda

Heliodor Píka

Východní fronta Nejvýznamnější bitvy • bitva u Sokolova 1943 • Karpatsko - dukelská operace (9/10 1944)

Československo za druhé světové války II. Slovenský štát • 1939 – 1945 – klerofašistický režim

Slovenský štát Jozef Tiso – prezident

Vojtěch Tuka – premiér

Slovenský štát • zpočátku masová podpora obyvatel • masivní arizace + aktivní holocaust • po otevření V fronty rostoucí nespokojenost (Slováci v Rusku vojáci + zhoršení ek. situace) → vznik opozičních skupin • 1943 Slovenská národní rada = vedoucí orgán odboje + stínová opoziční vláda • od roku 1944 příprava povstání • tvůrcem strategie a později velitelem Ján Golián

Československo za druhé světové války III. Osvobození Československa • hlavním iniciátorem obnovy státu zahraniční odboj • osvobození: a) cizími armádami: Z USA, V SSSR • demarkační linie: Č.B – Plzeň – K.V. b) domácím odbojem: vznik partyzánských skupin

Osvobození Československa 1. Osvobozovací operace • postupné osvobozování z V na Z

Osvobozovací operace SNP (9/10 1944) Plán: Slovenská armáda pod vedením povstalců ovládne Slovensko a pomůže rudé armádě vstoupit do země. • srpen 1944 plán prorazen → přesun Němců na Slovensko → 29.8. 1944 předčasný začátek povstání

SNP Povstalecké vojsko nedaleko Bánské Bystrice (září 1944)

SNP (9/10 1944) • centrem povstání Banská Bystrica • do konce října povstalci poraženi – zbytky partyzánský boj v horách • poprava vedoucích činitelů Gen. R. Viest, Golián • kruté represe - vypálení 90 obcí, tisíce zavražděných civilistů

Oběšení Partyzáni – Slovensko podzim 1944

Osvobozovací operace Karpatsko – dukelská operace

(září – říjen 1944)

• původním plánem přechod Karpat s podporou slovenských povstalců

Karpatsko – dukelská operace • vzhledem k neúspěchu SNP tvrdá německá obrana • hornatý terén + “sovětské vedení bojů“ → ohromné ztráty na životech (60 000 Rusů, 2400 Čechoslováků)

Českoslovenští vojáci na hranici – podzim 1944

Dukla dnes - zdevastovaný památník

Osvobozovací operace Osvobození Slovenska 2 směry: • z V od Dukly a z J z Maďarska • leden 1945 osvobozeno V Slovensko (Košice) • do konce dubna 1945 celé Slovensko osvobozeno

Osvobozovací operace Osvobození Moravy a Čech - (březen – květen 1945) • na našem území silná německá armáda střed (980 000 mužů) • i přesto většina území osvobozena bez těžkých bojů (Němci utíkají na z do zajetí USA)

Osvobozovací operace Postup rudé armády ze tří směrů: a) z JV: Bratislava → Brno (duben) → Českomoravská vrchovina b) ze SV – Ostravská operace (březen – duben) - největší boje c) ze S – na Prahu (květen 1945) • USA – Z republiky

Osvobozovací operace Květnová povstání • v závěru války snaha o urychlení osvobození + zviditelnění domácího odboje • od konce roku 1944 vznik partyzánských skupin (materiální podpora od spojenců) – asi 8000 bojovníků • v květnu řada povstání ve větších městech (1.5. Přerov)

Květnová povstání Pražské povstání (5.-8.5. 1945) • Řízeno Českou národní radou – političtí představitelé odboje • v čele Albert Pražák • postupně převaha na stranu lépe vyzbrojených Němců • nejtvrdší boje u Českého rozhlasu • v průběhu bojů zapálena Staroměstská radnice

Pražské povstání- text vysílaný rozhlasem

Pražské povstání- hořící Staroměstská radnice

Pražské povstání - barikáda v Melantrichově ulici

Pražské povstání

Pražské povstání

Pražské povstání

Pražské povstání • pomoc Vlasovců (ROA) • nabídka Američanů (gen Patton) na pomoc odmítnuta, kvůli odporu komunistů

Pražské povstání • 8. 5. kapitulace Němců (můžou si nechat lehkou výzbroj a utéct do zajetí Američanů) • 9.5. příjezd rudé armády do Prahy

Osvobození Československa 2. Politická obnova republiky • složitý proces, několik nespolupracujících skupin a) Domácí odboj: ČNR – radikální postoje, brzy odstraněn b) Zahraniční: Londýn - zpočátku v čele Moskva – rostoucí význam díky vojenskému osvobození SSSR

Politická obnova republiky březen 1945 vytvoření nové vlády - v čele soc. dem. Zdeněk Fierlinger • silná pozice komunistů Košický vládní program (5.4. 1945) • socialistické rysy: 1. vazba na SSSR v zahraniční politice (ztráta Zakarpatské Ukrajiny) 2. konfiskace majetku Němců a kolaborantů → pozemková reforma → národní správa nad majetkem 3. potrestání kolaborantů, vyhnání Maďarů a Němců