Obchodní a kulturní specifika Řecka

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Mezinárodní obchod

Obchodní a kulturní specifika Řecka Bakalářská práce

Autor: Nela Benešová Vedoucí práce: Ing. Františka Müllerová Rok: 2014

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů.

V Praze dne

……….

.………………… Nela Benešová

Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Ing. Františce Müllerové, za mnoho cenný rad, vstřícný přístup, trpělivost a ochotu při zpracovávání mé bakalářské práce.

OSNOVA Úvod………………………………………………………………………………………...1 1. Základní informace o Řecku………………………………………………………..3 1.1 Demografická charakteristika…………………………………………………...3 1.2 Průřez historií…………………………………………………………………...4 1.2.1

Od 19. století po současnost…………………………………………….4

1.3 Politická situace…………………………………………………………………4 1.3.1

Vnitropolitická charakteristika………………………………………….4

1.3.2

Zahraničně- politická orientace…………………………………………6

1.4 Česko- řecké vztahy…………………………………………………………….6 1.4.1

Česko- řecké vztahy od 19. století do 90. let 20. století………………..6

2. Ekonomická situace…………………………………………………………………9 2.1 Charakteristika základních makroekonomických ukazatelů……………………9 2.1.1

Zhodnocení hospodářského vývoje……………………………………10

2.1.2

Předpovědi budoucího vývoje…………………………………………11

2.1.3

Makroekonomické ukazatele…………………………………………..12

2.2 Řecký obchod………………………………………………………………….14 2.2.1

Obchodní bilance………………………………………………………14

2.2.2

Teritoriální struktura…………………………………………………...15

2.2.3

Komoditní struktura…………………………………………………...17

3. Řecká kultura………………………………………………………………………19 3.1 Kultura jako pojem…………………………………………………………….19 3.1.1

Kulturní standardy……………………………………………………..20

3.1.2

Měnící se úloha kultury………………………………………………..21

3.1.3

Elementy kultury………………………………………………………21 3.1.3.1 Čas……………………………………………………………..21 3.1.3.2 Prostor………………………………………………………….22 3.1.3.3 Jazyk…………………………………………………………...22 3.1.3.4 Neverbální komunikace………………………………………..22 3.1.3.5 Náboženství……………………………………………………23

3.1.4

Organizace jednání…………………………………………………….23

3.1.5

Hofstedeho kulturní dimenze………………………………………….24 3.1.5.1 Rozpětí moci…………………………………………………...24 3.1.5.2 Individualismus versus kolektivismus…………………………25 3.1.5.3 Maskulinita versus femininita………………………………….25 3.1.5.4 Vyhýbání se nejistotě…………………………………………..26 3.1.5.5 Krátkodobá versus dlouhodobá orientace……………………...26

3.2 Specifika řecké kultury………………………………………………………...26 3.3 Řecká kultura při obchodním jednání………………………………………….28 3.3.1

Co čekat při obchodním jednání v Řecku……………………………...28

3.3.2

Formální a neformální náležitosti patřící k obchodnímu jednání……...29

3.4 Porovnání s českou kulturou…………………………………………………..30 3.4.1

Kulturní dimenze podle Hofsteda na příkladu ČR a Řecka…………...32

4. Česko-řecké obchodní vztahy……………………………………………………..34 4.1 Vzájemná obchodní výměna…………………………………………………..34 4.1.1

Obchodní bilance České republiky s Řeckem……………………..…..34

4.1.2

Komoditní struktura obchodu České republiky s Řeckem…………….34

4.2 České firmy v Řecku…………………………………………………………..35 4.3 Řecké firmy v České republice………………………………………………..38 Závěr……………………………………………………………………………………….40 Seznam zdrojů……………………………………………………………………………..43 Seznam tabulek a grafů Seznam příloh Přílohy

SEZNAM ZKRATEK EU

Evropská unie

HDP

Hrubý domácí produkt

MMF

Mezinárodní měnový fond

NATO

Severoatlantická aliance

ND

Nová demokracie

OSN

Organizace spojených národů

PASOK

Panhelénské socialistické hnutí

SSSR

Svaz sovětských socialistických republik

Trojka

Evropská komise, Evropská centrální banka a MMF

UNESCO

Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu

USA

Spojené státy americké

WTO

Světová obchodní organizace

Úvod V jižní Evropě na Balkánském poloostrově se nachází Řecká republika, o které píši svou bakalářskou práci. Výuka o staré řecké kultuře mě bavila již na základní škole, ale zdejší národ se po mnohých stoletích změnil, proto jsem se rozhodla zjistit víc o dnešních řeckých zvycích hlavně v oblasti mezinárodního obchodu, který momentálně studuji. Cílem mojí bakalářské práce je zjistit, jakým způsobem mohou řecké zvyky uplatňované při obchodování ovlivnit obchodní jednání. Jací jsou Řekové vyjednávači a jaké je vyjednávání s nimi? Do jaké míry se liší chování při obchodním jednání u Řeků od českých obchodníků? V první kapitole se věnuji základním informacím o Řecku. Jednotlivé podkapitoly se budou týkat demografických charakteristik, které jsou velmi důležité pro stanovení nejlepšího umístění pro naši firmu, abychom měli co největší výdělky. Pokud s někým chceme obchodovat, musíme vědět, jací lidé zde žijí a jestli by naše výrobky měly šanci obstát v konkurenci na místním trhu. Další podkapitola se týká historie od 19. století po současnost, protože v těchto letech vznikaly diplomatické vazby, které přetrvávají dodnes. Dále je v Řecku v posledních letech složitá politická situace, protože místní vlády dokázaly přivést stát skoro k bankrotu, proto jsem se rozhodla ve své bakalářské práci zmínit i politickou situaci, která souvisí i s ekonomickou situací. V první kapitole zároveň neopomenu ani česko-řecké vztahy v minulosti, protože již za první republiky jsme měli v Řecku svůj zastupitelský úřad a Řecko mělo zastupitelský úřad v Praze. Ve druhé kapitole se zabývám ekonomickou situaci v Řecké republice, která je momentálně velmi složitá. Zároveň je to také příklad toho, jak je Evropská unie provázaná, protože ostatní státy nemohou Řecko nechat jen tak zbankrotovat, neboť banky ostatních států drží řecké státní dluhopisy. Kdyby zde opravdu došlo k bankrotu, banky ostatních států by pravděpodobně mohly samy zbankrotovat a to by přineslo problémy i dalším evropským zemím. V třetí kapitole píši o místních zvyklostech při obchodním jednání. Každá země má své vlastní zvyky a lidé se v každém státě chovají trochu jinak. Pokud tedy někdo bude chtít s Řeky obchodovat, měl by si dopředu zjistit, co je v Řecku obvyklé a co není, aby se nestalo nějaké faux pas. Měli bychom vědět, jakým konverzačním tématům se vyhnout a zda dát partnerovi nějaký dárek nebo raději nikoliv.

1

Čtvrtá kapitola se týká vzájemné obchodní výměny a současných česko-řeckých obchodních vztahů. Následně se budu snažit zjistit, jaké české firmy se pohybují na řeckém trhu a také, jak se naopak řecké firmy prosazují u nás. Při psaní bakalářské práce jsem používala hlavně metodu komparace a analýzu. Moje zdroje jsou převážně knižní a internetové, ze kterých jsem se pokoušela zjistit stěžejní informace pro svou práci.

2

1. Základní informace o Řecku 1.1 Demografická charakteristika Řecko se nachází v Evropě na jihu Balkánského poloostrova. Jeho sousedé na severu jsou Albánie, Makedonie, Bulharsko a Turecko. Dále je omýváno několika moři. Jónským mořem ze západu, Středozemním na jihu a mezi Řeckem a Tureckem se ještě nachází Egejské moře. Oficiální název státu je Řecká republika (Elliniki Dimokratia) a hlavním městem jsou Athény. Státní zřízení je tedy republika a oficiální řečí je novořečtina. Rozloha země je 131 990 km2 a počet obyvatel necelých 11 milionů. Do prosince roku 2001 byla řecká měna drachma, ale od ledna 2002 přešli na euro. Tabulka č. 1, Počet obyvatel v různých letech Rok

1830

1920

1991

2001

2011

Počet obyvatel (mil.)

0,753

5,016

10,223

10,964

10,815

Zdroj: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/recko/ Tabulka zachycuje vývoj obyvatelstva v Řecku během důležitých událostí v dějinách. V roce 1830 vznikl samostatný Řecký stát, kdy skončila nadvláda Osmanské říše. Výsledky sčítání lidu jsou i závislé na tom, jak se vyvíjely hranice státu. Následující údaje jsou za rok 2011, kdy proběhlo poslední sčítání lidu v Řecku  Hustota obyvatel na km2: 81,75  Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 37,8 % (4,091 mil.)  Roční přírůstek legálního obyvatelstva: do 1%  Muži 5,590 mil. (51,7 %); Ženy 5,225 mil. (48,3 %)    

1

Věková struktura: - 0-14 let - 15,0 %; 15-64 let - 64,5 %; 65 a více - 20,5% Průměrná délka života: muži 78,3let; ženy 83,1 let Úmrtnost: 10,3 ‰, Porodnost: 9,8 ‰ Náboženské složení - řecká pravoslavná církev (94,5%) - muslimové (4,7%) - ostatní (0,8%)1

http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/recko/

3

1.2 Průřez historií Raná historie Řecka sahá až do období starověku. Ve své bakalářské práci se zaměřuji na dějiny od 19. století, protože o každé zemi platí, že současná situace se často odvíjí od nedávných událostí.

1.2.1 Od 19. století po současnost Svobodu Řekové získali až v první polovině 19. století po sérii několika povstání, kdy se jim podařilo vymanit z turecké nadvlády, a z Řecka se stala monarchie. Řecko se v následujících letech snažilo získat další ostrovy v Egejském moři, kde obyvatelé mluvili řecky. Další území potom získalo ještě po první světové válce. Za druhé světové války bylo Řecko obsazeno Německem a Itálií. K osvobození jim pomohly spojenecké armády. Po válce Velká Británie již nebyla schopná Řecko dále podporovat. USA však nechtěly, aby se v Řecku rozmohl komunismus, proto převzali britské závazky v Řecku a v Turecku, čemuž se říká Trumanova doktrína. Dále díky Marshallově plánu, kdy do Řecka přišlo mnoho peněz z USA se podařilo Řecko po válce obnovit a vliv komunistů zde výrazně klesl. Řecko se tedy začalo orientovat na západní státy a ne na SSSR. V roce 1952 se Řecko dokonce stalo členem NATO. Nicméně v letech 1967-1974 v Řecku nastala vojenská diktatura, kdy byly omezovány politické svobody. V roce 1974 však znovu byly demokratické volby, diktatura byla svržena, monarchie zrušena a došlo k zavedení parlamentní republiky. Řecko se nadále v 80. letech 20. století stalo členem evropských společenství a bylo i jedním ze zakládajících členů Evropské unie.2, 3

1.3 Politická situace 1.3.1 Vnitropolitická charakteristika Řecko je parlamentní republikou a v jejím čele stojí prezident. Stát má také svojí ústavu, která vstoupila v platnost 11. 6. 1975. V Ústavě je zakotveno, že zdejší parlament je jednokomorový a zasedá v něm 300 poslanců. Aby se strana mohla stát parlamentní stranou, musí ve volbách získat aspoň 3% hlasů.

2

http://www.hellas.estranky.cz/clanky/historie.html

3

KUKLÍK, Jan a Jan KUKLÍK. Dějepis 4: Nejnovější dějiny. Praha: SPN- pedagogické nakladatelství, 2005.

ISBN 80-7235-175-3., str. 117

4

Zdejší politické strany se začaly formovat od roku 1974, kdy padla vojenská diktatura. Komunistická strana Řecka, která byla založena v roce 1922, vojenskou diktaturu překonala. Do popředí se dostaly dvě strany. Nová demokracie (ND), která byla pravicová, zároveň zahrnovala liberály a konzervativce a na druhé straně vznikl levicověcentristický blok, který se nazýval Panhelénské socialistické hnutí (PASOK). Strany navázaly na hnutí, která působila v 19. století nebo která působila v první třetině 20. století. Hnutí se vyznačovala tím, že v čele byl vždy silný vůdce. Orientace na silného stranického vůdce v Řecku přetrvává dodnes. Až do roku 2011 měly strany Nová demokracie a PASOK vedoucí postavení. U moci se tyto dvě strany střídaly a vždy měly dostatek hlasů na to, aby s nikým nemusely tvořit koalici. Po volbách v roce 2012 se ukázalo, že už ani jedna nemá dostatečnou převahu, aby dokázala vytvořit jednobarevnou vládu, protože musely přijmout mnoho restriktivních a nepopulárních opatření. Ve společnosti má i velkou úlohu řecká pravoslavná církev, ke které se hlásí až 90% obyvatel. Má i svá práva, která jsou zakotvena v ústavě a zároveň se nepředpokládá odluka státu a církve. V posledních parlamentních volbách, které se konaly 17. 6. 2012, zvítězila Nová demokracie. Koncem června 2013 se však v Řecku rozpadla koalice a vznikla nová koaliční vláda ze stran Nová demokracie a PASOK, které dohromady mají víc jak 150 křesel. Nová demokracie

29,7%

129 hlasů

PASOK

12,3%

33 hlasů

„Hlavou řeckého státu je prezident republiky, který je arbitrem státních institucí a vykonavatelem moci zákonodárné (spolu s parlamentem) a výkonné (spolu s vládou). V letech 1985–86 byly provedeny podstatné změny v ústavě, které výrazně omezily pravomoci prezidentského úřadu, jenž až do té doby představoval nejdůležitější mocenský orgán. S výjimkou některých případů (specifikovaných v čl. 35 ústavy) není žádný akt prezidenta republiky platný nebo vykonavatelný bez spolupodpisu příslušného ministra.“ 4

4

http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/recko/politika/vnitropoliticka_charakteristika.html

5

Prezident je volen poslanci na pětileté funkční období. Současným prezidentem je Karolos Papoulias a předsedou vlády je momentálně Antonis Samaras.4

1.3.2 Zahraničně- politická orientace Co se týče členství v mezinárodních organizacích, pro Řecko je stěžejní, že jsou členy NATO a EU. Členskou zemí NATO se stali v roce 1952 a do Evropských společenství vstoupili v roce 1981. Řecko chce i nadále setrvat v EU a být členem Eurozóny. Dále je Řecko členem OSN a odborných agentur, které patří pod OSN, např. UNESCO. Řecká zahraniční politika se zaměřuje hlavně na okolní státy, mezi nimiž hraje významnou roli. O něco horší vztahy mají s Tureckem, hlavně kvůli historickým událostem, i když v tomto smyslu již došlo k velkému pokroku. Dokonce podporují Turecko, aby se mohlo stát členem EU. V poslední době však Řecko musí čelit i nelegální migraci obyvatel z afrických zemí.5

1.4 Česko- řecké vztahy Česko-řecké vztahy by se mohly datovat od Cyrila a Metoděje, kteří přišli v roce 863 ze Soluně a byli spojeni s příchodem křesťanství do našich zemí. Pro účely mojí bakalářské práce jsou nejzajímavější naše diplomatické vztahy s Řeckem od 19. století.

1.4.1 Česko- řecké vztahy od 19. století do 90. let 20. století V Řecku v 19. století probíhal boj za svobodu. Vůdce tehdejších odpůrců fanariotů byl Alexandr Ypsilantis a nějakou dobu pobýval i u nás v Brně. Dodnes nám v Brně jeho pobyt připomíná Ypsilantiho ulice. Následně jeho vnuk Alexandr Ypsilantis, který vedl tajný spolek Filiki eteria, byl kvůli porážce povstání v podunajském knížetství vězněn v Terezíně. V té době se hodně psalo v našich novinách o povstáních, která Řekové podnikali proti Turkům a lidé zde se o to zajímali. Ke konci 19. století bylo možné pro spisovatele, aby dostali stipendium a odjeli do Řecka, aby poznali novodobou řeckou vzdělanost. Byli zde např. Vítězslav Hálek a Jan Neruda. Novořečtina se začala také vyučovat na některých školách, zřejmě kvůli podpoře obchodu s východním Středomořím. Po vzniku Československa v roce 1918, jsme navázali oficiální diplomatické styky s Řeckem. První řecký zastupitelský úřad začal fungovat v roce 1920 a nacházel se 5

http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/recko/politika/zahranicne_politicka_orientace.html

6

v Praze. První řecký vyslanec v Československu byl Charalambos Simopulos. My jsme však zřídili náš zastupitelský úřad v Řecku až v roce 1922. Nacházel se v Athénách a náš první vyslanec byl Karel Mečíř. V této době pojily českou a řeckou reprezentaci kontakty mezi řeckým předsedou vlády Eleftheriem Venizelem a Tomášem Garrigue Masarykem a Edvardem Benešem. Na mírové konferenci v Paříži (1919-1920) se zmínění pánové dohodli na orientaci na vítězné mocnosti první světové války a chtěli, aby se zachoval versaillský mírový systém. Bylo uzavřeno několik bilaterálních dohod mezi našimi státy, např. obchodní dohody, o vydávání zločinců, uznávání soudních rozhodnutí a nejdůležitější byl tzv. Pak přátelství, ve kterém bylo dohodnuto, že problémy se budeme pokoušet řešit mezi sebou diplomaticky a ne vojensky. Do konce 30. let probíhal mezi zeměmi i významný obchod. Z Řecka jsme dováželi hlavně tabák, ovoce, víno a železnou rudu. Z Československa jsme naopak hlavně vyváželi cukr, skleněné a porcelánové výrobky, stroje a automobily. Formálně se naše diplomatické styky přerušily v roce 1939, kdy náš chargé d´affaires vydal zastupitelský úřad v Athénách Němcům. Neformálně se však naše vztahy o to víc posílily, protože obě země patřily k prvním fašistickým obětem a podporovali jsme boj proti fašismu. Obě exilové vlády spolu obnovily přímé diplomatické styky v roce 1942. Když naši politici plánovali odsun Němců, až válka skončí, nechali se inspirovat výměnou obyvatelstva mezi Řeckem a Tureckem po první světové válce. Bohužel vývoj po druhé světové válce v našich zemích byl zcela opačný a došlo k odcizení, protože v Řecku byl stále větší vliv Spojených států amerických a v Československu rostl vliv Sovětského svazu. Československo dokonce podporovalo řecké komunisty, když chtěli udělat v Řecku převrat proti pravicově orientovanému království, což se tehdejším řeckým politikům nelíbilo a kritizovali nás za to. Československo dokonce přijalo řecké občany, kteří po neúspěšném komunistickém převratu v Řecku, chtěli odejít jinam. Vztahy přestaly být tolik napjaté v 60. letech, kdy se do čela řecké vlády postavil Georgios Papandreu, který vedl koalici Svaz středu. Země pak povýšily své zastupitelské úřady na velvyslanectví. Po revoluci v Československu v roce 1989 došlo bez mnoha problémů k obnovení diplomatických styků s Řeckem. Čeští turisté pak začali hojně jezdit do Řecka, aby se zde mohli rekreovat. Aby se cestování stalo jednodušší, zrušily země navzájem v roce 1991 víza pro občany, kteří chtěli do druhé země cestovat. I tak se vztahy mezi Československem a Řeckem rozvíjely velmi pomalu. Po vzniku České republiky, se náš stát orientoval spíš na západ a Řecko se zaměřilo hlavně na postkomunistické státy na Balkánském poloostrově. Export z obou zemí se stále zvětšoval, i když byl v 90. letech 7

nepatrný. Řecko mělo pozitivní postoj, když se jednalo o našem vstupu do NATO. Když se však začalo mluvit i o našem přistoupení do EU, mělo obavy z toho, že přijde o některé subvence, které pak místo do Řecka půjdou do zemí východního rozšíření.6

6

HRADEČNÝ, Pavel, Růžena DOSTÁLOVÁ, Věra HROCHOVÁ, Pavel OLIVA a Vladimír VAVŘÍNEK. Dějiny Řecka. Praha: Lidové noviny, 1998. ISBN 80-71006-192-1., str. 651-667

8

2. Ekonomická situace 2.1 Charakteristika základních makroekonomických ukazatelů Řecká ekonomika se dostala do krize zrovna ve chvíli, kdy se Evropská unie chystala po Lisabonské smlouvě přejít na tzv. Lisabonskou strategii, tím pádem na inovaci svých dosavadních priorit, aby se mohla stát více konkurenceschopnou vůči svým konkurentům a hlavně vůči USA. Hlavním cílem měl být růst ekonomiky a vytváření pracovních míst. V situaci Řecka však docházelo spíše k opaku od doby, kdy začala světová hospodářská a finanční krize. Místo růstu docházelo od konce roku 2008 spíš k poklesu ekonomiky a muselo se propustit mnoho úředníků. Lisabonskou strategii momentálně tedy spíš není schopno plnit.7 Krize měla na Evropu hlavně dopad v tom, že se mnoho států muselo zadlužit. Většina zemí eurozóny již ani nesplňuje konvergenční kritéria, která jsou nutná pro přijetí společné měny eura. Dluhová situace v Řecku je asi nejhorší ze všech zemí EU, proto muselo několikrát dostat tzv. „záchranný balíček“ od ostatních států, aby Řecko nezbankrotovalo. Hlavní zájem na tom, aby Řecko nezbankrotovalo, mají hlavně Německo a Francie, protože jejich banky drží řecké státní dluhopisy, a kdyby zbankrotovalo Řecko, je velmi pravděpodobné, že by zbankrotovaly i některé německé a francouzské banky, což by vedlo k dalším problémům.8 V roce 2009 došlo k nejhlubšímu propadu světového obchodu po r. 1900, který má v odborné literatuře název „the Great trade collapse.“ Samozřejmě to postihlo i evropské státy a většina evropských zemí musela začít šetřit. Všechny země EU, tedy i Řecko, musely přijmout určitá protikrizová opatření, která by měly dodržovat: a) Opatření zaměřené na záchranu bank b) Opatření zaměřenými na povzbuzení ekonomiky prostřednictvím nástrojů monetární politiky c) Opatření zahrnující nástroje fiskální politiky, podpora některých odvětví a podpora malého a středního podnikání

7

CIHELKOVÁ, Eva. Regionalismus a multilateralismus: Základy nového světového obchodního řádu?. Praha: C. H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-196-3., str. 121 8

Cvičení z předmětu Světová ekonomie 2SE202 ZS 2013/2014, cvičící pí. Ing. Eliška Kačírková

9

d) Ostatní opatření, jejichž cílem je např. zachování důvěry ekonomických subjektů, jednání o reformách a strukturálních změnách apod.9

2.1.1 Zhodnocení hospodářského vývoje Řecká republika patří spíše k „slabším článkům“ Evropské unie a kvůli svému rozpočtovému deficitu a veřejnému dluhu, již dlouho neplní Maastrichtská kritéria. Do mezinárodního obchodu se zapojuje hlavně díky službám (cestovní ruch a námořní doprava). Tato země je proslulá také specifickými zemědělskými a potravinářskými produkty jako jsou tabák, víno, olivový olej a citrusové plody. Nachází se zde však i řada surovin. Za nejdůležitější je asi považován mramor již z dob starověkého Řecka. Řecké hospodářství se nachází v recesi od konce roku 2008. V roce 2009 se začaly projevovat

strukturální

nedostatky

národní

ekonomiky

a

dále

snižující

se

konkurenceschopnost. V roce 2010 nastaly i problémy na mezinárodních finančních trzích, kdy došlo k tlaku na řecké státní dluhopisy a tím i na euro. Tamní dluhopisy se dostaly na úroveň „junk,“ což znamená „odpad,“ protože se snížil jejich rating a následkem toho se úroková míra zvýšila natolik, že byla prakticky neúnosná. Ostatním státům eurozóny bylo jasné, že může nastat i bankrot jedné z členských zemí, což by mohlo mít velký dopad na stabilitu společné evropské měny. To byl podnět, proč poskytnout první záchranný úvěr Řecku ve výši 110 mld. eur (80 mld. eur byly dvoustranné půjčky od členských zemí a 30 mld. eur zapůjčil Mezinárodní měnový fond). Peníze měly být postupně uvolňovány v letech 2010-2012. Rok 2011 byl pro stát velmi kritický, protože muselo dojít k mnoha fiskálním a strukturálním opatřením, na která dohlížela Evropská komise, Evropská centrální banka a MMF, tzv. „Trojka.“ Vládní škrty a reformy se však nelíbily veřejnosti, proto začaly velké protesty převážně v ulicích hlavního města. Úvěrová krize však byla i ve zbytku eurozóny, proto se v roce 2011 rozhodlo, že Řecku bude poskytnut druhý záchranný balíček v hodnotě 109 mld. eur, do kterého MMF přispěl 28 mld. eur. Peníze z členských zemí eurozóny se budou uvolňovat do konce roku 2014 a peníze od MMF až do konce roku 2015. Řecký parlament však musel schválit další fiskální a strukturální opatření. Součástí balíčku byl v roce 2012 i odpis některých řeckých dluhopisů u soukromých subjektů. Místo toho jim však byly nabídnuty nové dluhopisy 9

ŠTĚRBOVÁ, Ludmila. Mezinárodní obchod: ve světové krizi 21. století. Praha: Grada Publishing, a.s., 2013. ISBN 978-80-247-4694-4., str. 80-82

10

s dobou splatnosti 11-30 let a s možností postupného růstu úrokové míry z 2 % až na 4,3 %. Díky tomu se veřejný dluh dočasně snížil z 367,98 mld. eur na 264,15 mld. eur. Zároveň bylo Řecku umožněno další snížení svého dluhu tím, že současně Řecko odkupovalo některé své dluhopisy při průměrné výkupní ceně 33,8% nominální hodnoty dluhopisu. Na základě těchto všech opatření je hrozba, že by Řecko vystoupilo z eurozóny zřejmě zažehnána i z rozhodnutí dalších členských států. Recese, která trvá již přes 6 let, je pro Řecko velmi vyčerpávající. Od roku 2008 kleslo HDP přibližně o 25 %. V roce 2011 byl pokles o 7 % a 2012 6,5 %. Od roku 2013 se již situace zlepšuje a pokles byl 0,4% a předpoklady pro rok 2014 ukazují, že by už měl přijít i růst o 0,6%. Pokles HDP souvisel hlavně se snížením objemu průmyslové výroby, pokračující pád stavební výroby, dále klesal maloobchodní a velkoobchodní obrat a markantní propad zaznamenaly prodeje automobilů až o 35%. Vzhledem k situaci v Řecku, klesl obrat z cestovního ruchu, který je pro zemi velmi důležitý. Znepokojivá je i rostoucí nezaměstnanost, hlavně u mladých žen mezi 15 a 24 lety, kdy nezaměstnanost dosahuje až 57 % a celkově 1,368 mil. lidí je registrováno na úřadech práce jako nezaměstnaní. Pozitivní však je, že se podařilo snížit deficit běžného účtu, protože došlo ke zvýšení vývozu skoro o 9 % a snížení dovozu o 12 %.10

2.1.2 Předpovědi budoucího vývoje Řecká ekonomika se ještě bude muset dlouho vyrovnávat s následky krize, ke kterým patří i velká nezaměstnanost, což souvisí i s poklesem soukromé i veřejné spotřeby. Toto všechno způsobuje i snížení výdajů na veřejné investice a sociální napětí ve společnosti. Vláda se bude muset řídit podmínkami, které určila tzv. Trojka a bude pokračovat ve fiskálních opatřeních, strukturálních reformách a privatizacích, aby se podařilo stabilizovat ekonomiku a hlavně, aby konečně začal hospodářský růst. Pokud bude řecká vláda podmínky dodržovat a ekonomice se povede lépe, je možné, že země eurozóny zmírní podmínky úvěrů, tedy mohlo by dojít ke snížení úrokových sazeb a prodloužení splatnosti. V některých případech se i uvažuje, že by se odepsala část státního dluhu. O těchto záležitostech, ale budou země eurozóny teprve jednat.10 Jelikož inflace v letech 2012 a 2013 konečně klesla, snížily se i výrobní náklady a tím se řecké výrobky staly více konkurenceschopné, což posiluje export a tím se může 10

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/recko-ekonomicka-charakteristika-zeme-19222.html

11

snížit import. Vláda se snaží o efektivnější výběr daní a v poslední době už začínají do země opět přicházet zahraniční investoři. V rámci privatizace vláda již prodala státní podíl např. v loterijní společnosti OPA.11

2.1.3 Makroekonomické ukazatele Jeden z hlavních makroekonomických údajů, který vypovídá o ekonomické situaci v konkrétní zemi je HDP. Je však potřeba vzít v potaz nejlépe veškeré HDP, dále HDP na obyvatele a porovnat i meziroční změny. Tabulka č. 2, Roční HDP Řecka ve vybraných letech (údaje v $ mld.) rok

2008

2009

2010

2011

2012

341,594

321,0162

292,3046

289,6274

249,0987

Zdroj: https://www.google.cz/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_&met_y=ny_gdp_mktp_cd& idim=country:GRC&dl=cs&hl=cs&q=%C5%99ecko%20hdp%20v%C3%BDvoj Z následující tabulky je vidět, že od roku 2008 se roční HDP každý rok o několik miliard snížilo, což bylo způsobeno hospodářskou krizí a recesí. Přitom, v roce 2008 bylo řecké roční HDP nejvyšší v celé historii. Tabulka č. 3, HDP na obyvatele Řecka ve vybraných letech (údaje v €) rok

2008

2009

2010

2011

2012

20 753

20 481

19 646

18 454

17 161

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/recko-ekonomicka-charakteristikazeme-19222.html Pzn: HDP v tržních cenách Tabulka nám opět naznačuje, že HDP na obyvatele v Řecku stále klesá. Podle žebříčku z roku 2013 je 19. zemí EU podle výše HDP na obyvatele. Česká republika se umístila o dvě příčky před Řeckem, tedy na 17. místě.12

11

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/recko-ocekavany-vyvoj-v-teritoriu-19228.html

12

Tabulka č. 4., Vývoj HDP v Řecku (meziroční změna v %) rok

2008

2009

2010

2011

2012

-0,2 %

-3,1 %

-4,9 %

-7,1 %

-6,4 %

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/recko-ekonomicka-charakteristikazeme-19222.html Z tabulky je evidentní, že největší propad HDP byl mezi lety 2008 a 2009, kdy byl rozdíl skoro 3 procentní body. Další extrém nastal mezi lety 2010 a 2011, kdy se rozdíl vyšplhal na víc jak 2 procentní body. Od roku 2012 už je však vidět nepatrné zlepšení. Dalším vypovídajícím makroekonomickým ukazatelem je inflace, protože stabilita cen v zemi je pro případné investory také důležitým hlediskem při rozhodování. Tabulka č. 5, Řecká inflace ve vybraných letech (meziroční změna v %) rok

2008

2009

2010

2011

2012

4,2 %

1,2 %

4,7%

3,3 %

1,5 %

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/recko-ekonomicka-charakteristikazeme-19222.html Jak znázorňuje tabulka, jsou zde vidět určité výkyvy mezi jednotlivými roky. Roční inflace by se měla pohybovat okolo 2 %, ale ani v jednom případě tomu tak v minulých letech nebylo. Pouze rok 2012 se dvouprocentní inflací blíží nejvíce. Dalším zásadním makroekonomickým ukazatelem je nezaměstnanost. Pro každého investora je dobré si zjistit, v jakém kraji je jaká nezaměstnanost a na co se zde lidé specializují, aby byl schopen v dané oblasti sehnat dostatečně kvalifikovanou pracovní sílu pro svůj podnik. Jelikož se tato část mojí kapitoly věnuje převážně základním makroekonomickým ukazatelům, v následující tabulce znázorním pouze celkovou nezaměstnanost v Řecku.

12

http://www.penize.cz/svetova-ekonomika/256671-cesko-predbehlo-druhou-zemi-stare-eu-novy-zebricek-

hdp

13

Tabulka č. 6, Nezaměstnanost v Řecku ve vybraných letech (podíl na prac. potenciálu v %) rok

2008

2009

2010

2011

2012

8,9 %

10,5 %

14,5 %

21,4 %

26,4 %

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/recko-ekonomicka-charakteristika-zeme19222.html Nezaměstnanost byla v roce 2008 ještě celkem únosná, ale skoro neuvěřitelným tempem začala růst hlavně mezi lety 2010 a 2011. V roce 2012 už dokonce víc jak čtvrtina pracovně schopného obyvatelstva jsou nezaměstnaní a nezaměstnanost pravděpodobně ještě poroste. Největší nezaměstnanost je v oblastech Atiika a Ipeiros. Nezaměstnanost cizinců je ještě problematičtější než u domácího obyvatelstva, protože se blíží 33 %. Obecně platí, že větší nezaměstnanost je u žen a u mladých lidí.

2.2 Řecký obchod 2.2.1 Obchodní bilance Tabulka č. 7, Obchodní bilance Řecka ve vybraných letech (údaje v mld. €) Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2012/11 (%) Vývoz (FOB) 19,8 14,4 14,7 16,2 17,0 5,1 Dovoz (FOB) 63,9 48,1 36,7 32,1 30,2 -6,0 Bilance -44,1 -33,7 -22,0 -15,9 -13,2 -17,2 Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/recko-zahranicni-obchod-zeme19224.html I když se vývoz od roku 2008 snižoval, zároveň se rapidně snižoval i dovoz, zřejmě kvůli klesající poptávce obyvatelstva. Od roku 2011 začal export opět mírně stoupat a import stále klesá, což je pozitivní pro obchodní bilanci, která se každý rok o něco snižuje. Jde zřejmě o náznak, že řecký zahraniční obchod se pomalu začíná dostávat z největších problémů a Řecko se může opět stát pro mnoho zemí důležitým obchodním partnerem.

14

2.2.2 Teritoriální struktura Tabulka č. 8, Teritoriální struktura vývozu a dovozu ve vybraných letech (údaje v mld. €) Dovoz EU země 3. země Celkem dovoz Vývoz EU země

2010 24,2 12,5 36,7

2011 22,3 9,8 32,1

2012 20,3 9,9 30,2

2012/11 (%) -9,0 0,9 -6,0

9,6

10,5

10,3

-1,7

3. země

5,1

5,7

6,7

17,8

Celkem vývoz 14,7 16,2 17,0 5,1 Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/recko-zahranicni-obchod-zeme19224.html Následující údaje pojednávají o tom, že v obchodu je nejdominantnější pro Řecko dovoz ze státu EU, ale vývoz do zemí EU je mnohem menší než import, což může být pro zemi problém. Dokonce i import do 3. zemí byl v některých letech větší než export do zemí EU. V prvních 7 měsících roku 2013 vzrostl export z Řecka do zemí EU o 0,9 %, ale co se týče 3. zemí, vývoz se snížil o 7,8 %. Dovoz se však po všech stránkách snižoval. Import do zemí EU klesl o 2 % a do 3. zemí o 0,5 %. Je zřejmé, že v zahraničním obchodě Řecka dominují evropské státy a nejen ty, které patří do Evropské unie. Největšími obchodními partnery jsou pro Řecko Itálie a Německo. V roce 2011 byla na prvním místě ve vývozu z Řecka Itálie (2 124,8 mld. €, což znamená 9,5% podíl na celém řeckém exportu za tento rok). Na druhém místě bylo Německo

( 1 763,5 mld. €; 7,9% podíl na exportu) a na třetím místě se umístila země,

která sice není v EU, ale jedna její část patří na evropský kontinent a je to Turecko (1 752,3 mld. €; 7,8% podíl na exportu), což může být překvapivé, protože v minulosti měly obě země velmi vážné vzájemné spory. Co se týče naopak dovozu v roce 2011, na prvním místě se umístilo Německo (4 597,4 mld. €, což znamená 10,6% podíl na celém řeckém importu za tento rok). Druhé místo patří další zemi, která není součástí EU, ale část jejího území s hlavním městem leží v Evropě a jedná se o Rusko (4 051,9 mld. €; 9,4% podíl na importu). Na třetím místě se 15

umístila Itálie, která je, jak jsem již výše zmínila, jedním z hlavních obchodních partnerů Řecké republiky (4 002,2 mld. €; 9,3% podíl na importu). Za zmínku stojí také, že na čtvrtém místě se umístila Čína, ale překvapivě je její podíl na dovozu mnohem menší než u předchozích zmíněných zemí, protože čínský dovoz tvoří jen 5,8 % celkového řeckého importu v roce 2011.13 „V období 1.-7. 2013: 

Vývoz do EU-27 (EU-28): 6,34 mld. eur, tj. 65,1 % celkového vývozu



Dovoz z EU-27 (EU-28): 12,2 mld. eur, tj 72,1 % celkového dovozu „13 Tabulka č. 9, Největší exportní obchodní partneři Řecka za rok 2012

Státy

2012

Turecko

10,8 %

Itálie

7,7 %

Německo

6,4 %

Bulharsko

5,5 %

Kypr

4,9 %

Spojené státy americké

3,8 %

Velká Británie

3,1 %

Makedonie

3,0 %

Libye

2,9 %

Libanon

2,7 %

Zdroj: https://en.santandertrade.com/analyse-markets/greece/foreign-trade-infigures#classification_by_country

13

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/recko-zahranicni-obchod-zeme-19224.html

16

Tabulka č. 10, Největší importní obchodní partneři Řecka za rok 2012

Státy

2012

Rusko

12,4 %

Německo

9,2 %

Itálie

7,8 %

Saudská Arábie

5,5 %

Čína

4,7 %

Nizozemsko

4,6%

Francie

4,3 %

Jižní Korea

3,9 %

Irák

3,6 %

Libye

3,5 % Zdroj: https://en.santandertrade.com/analyse-markets/greece/foreign-trade-infigures#classification_by_country

2.2.3 Komoditní struktura Během roku 2011 došlo k nárůstu vývozu skoro u všech komodit, až na suroviny nepoživatelné (SITC 2), chemikálie (SITC 5) a průmyslové zboží (SITC 8). Nejznatelnější nárůst exportu byl u minerálních olejů a paliv (SITC 3), kdy byl nárůst téměř o 260%. Dále vzrostl vývoz průmyslových výrobků dle prvotní suroviny (SITC 6), kde byla změna o 27%. Tradičně největší část řeckého vývozu představují průmyslové výrobky dle prvotní suroviny (SITC 6), potraviny a živá zvířata (SITC 0), chemikálie (SITC 5), minerální paliva a oleje (SITC 3) a stroje a přepravní zařízení (SITC 7). V roce 2011 se na první místo ve vývozu dostaly minerální paliva a oleje (SITC 3), které představovaly skoro 30% exportu, (viz. Příloha č. 1). V roce 2011 se snížily hodnoty dovozu u většiny komodit až na suroviny nepoživatelné (SITC 2), živočišné a rostlinné oleje (SITC 3) a potraviny a živá zvířata (SITC 0). Nejmarkantnější pokles zemi lety 2010 a 2011 zaznamenal import strojů a přepravních zařízení (SITC 7). Dále došlo k velkému snížení u nápojů a tabáku (SITC 1), zřejmě proto, že se již opakovaně zvýšila spotřební daň. 17

K často dováženým komoditám patří minerální paliva a oleje (SITC 3), která většinou reprezentují více než třetinu importu, Dále jsou pro vývoz velmi důležité stroje a přepravní zařízení (SITC 7), chemikálie (SITC 5), potraviny (SITC 0), průmyslové výrobky dle prvotní suroviny (SITC 6) a různé průmyslové zboží (SITC 8), (viz. Příloha č. 2).14

14

http://www.export.cz/evropa/recko/recko-zahranicni-obchod-zeme

18

3. Řecká kultura Je známo, že řecká kultura je jednou z nejstarších kultur na našem světě, protože se začala rozvíjet několik stovek až tisíců let před naším letopočtem a ve starověku patřila řecká společnost k nejrozvinutějším v tehdejším známém světě. Jejich kultura je nám však známa hlavně v oblastech malířství, sochařství, architektury a běžného života. O jejich obchodních praktikách není známo skoro nic. Víme jen, že obchodovali s tehdejšími obyvateli severní Afriky, Apeninského poloostrova, Pyrenejského poloostrova a obchodní partnery měli i v Malé Asii.15

3.1 Kultura jako pojem Je mnoho vědců, kteří se ve svých teoriích zabývají kulturou, ale prakticky všichni se shodují na tom, že kultura je velmi široká oblast a existuje mnoho možností, jak ji definovat. Obecně se však shodují na tom, že zahrnuje předměty vyrobené lidmi, společnou řeč, hodnoty, ideje, pohled na svět a filozofii a způsob zacházení s živými a neživými věcmi. Vybrala jsem si jednu definici, kterou jsem se rozhodla zde uvést.16 „Kultura je univerzální fenomén. Všichni lidé žijí ve specifické kultuře a rozvíjejí ji. Kultura strukturuje „pole konání“, které je pro určité obyvatelstvo specifické a které zahrnuje vše od jím vytvořených a používaných objektů až po instituce, ideje a hodnoty. Kultura se projevuje v orientačním systému, který je pro národ, společnost, organizaci nebo skupinu typický. Tento systém je tvořen specifickými symboly (např. řeč, gestikulace, mimika, oblečení, rituály pozdravů) a je v té které společnosti, organizaci nebo skupině tradován, to znamená předáván z generace na generaci. Orientační systém definuje všem členům jejich příslušnost ke společnosti nebo skupině a umožňuje jim zcela vlastní „vypořádání“ se s okolím. Kultura ovlivňuje vnímání, myšlení, hodnoty a jednání všech příslušníků té které společnosti. Kulturně specifický orientační systém vytváří na jedné straně možnosti jednání a podněty k jednání, na straně druhé ale také podmínky jednání, a pevně stanovuje i hranice jednání.“ 17 15

POPELKA, Miroslav a Veronika VÁLKOVÁ. Dějepis 1: Pravěk a Starověk. Praha: SPN- pedagogické nakladatelství, 2004. ISBN 80-7235-145-1., str. 71-83 16

NOVÝ, Ivan a Sylvia SCHROLL-MACHL. Spolupráce přes hranice kultur. Praha: Management Press, 2005, 474 p. ISBN 80-7261-121-6., str. 10-19 17

THOMAS, Alexander. Psychologie interkulturellen Handelns. Seattle: Hogrefe, c1996, 474 p. ISBN 38017-0668-0., str. 107-135

19

Pzn: „orientační systém“ patří k základním potřebám člověka vyznat se ve vlastním světě a umět se orientovat. Dále se mě zaujal výrok pana Hofstedeho, který o kultuře prohlásil následující citaci, která je uvedena níže. Když někdo vyroste a dospívá v určité společnosti, jsou v něm určité tradice a zvyklosti zakořeněné, které se těžko dají odnaučit. Pak každý člověk je jiné povahy a i když nastudujeme různé knížky, nemusí se chovat přesně podle tabulek. „To, co odlišuje členy jedné skupiny nebo kategorie od lidí jiné skupiny, je kolektivní programování mysli. Kultura je naučená, nikoliv zděděná. Je odvozena od společenského prostředí, nikoli od genů a je nutno ji odlišit od lidské povahy i od charakteru jednotlivých osob.“ 18

3.1.1 Kulturní standardy Každá kultura má své rozdílné postupy, jak některé např. pracovní situace a úkoly řešit. Kulturní standardy mohou často působit problémy, pokud se firmy z různých států snaží mezi sebou spolupracovat a vytvořit tým z pracovníků obou firem. Pracovníci z různých států mohou mít často problém se mezi sebou dohodnout, protože mají navyknuté určité postupy a jednání protistrany pro ně může být často nepochopitelné. „Všeobecná definice kulturních standardů: a) Kulturní standardy jsou způsoby vnímání, myšlení, hodnocení a jednání, které většina příslušníků jedné určité kultury považuje za obvyklé, normální, typické a společensky závazné jak pro sebe, tak pro ostatní. b) Vlastní chování i chování druhých se těmito kulturními standardy řídí, reguluje a posuzuje. c) Kulturní standardy mají regulační funkci v široké oblasti různých situací a při jednání s různými lidmi. d) Individuální a pro skupinu specifický způsob užívání kulturních standardů k regulaci chování může variovat v rámci určité toleranční zóny.

18

HOFSTEDE, Geert. Cultures and organizations. Londýn: McGraw-Hill, 1991. ISBN 0-07-707474-2., str.

5

20

e) Chování, které se pohybuje za hranicemi této zóny, sociální prostředí odmítá a postihuje.“ 16 Zřejmě jediná obrana proti kulturním standardům je, se pokusit zjistit před obchodním jednáním nějaké informace o společnosti, ve které se budeme pohybovat a pokusit se ji aspoň trochu pochopit. Nikdy se nám však nepodaří zjistit úplně všechny informace o dané kultuře, proto bychom měli být připraveni, že se můžeme dostat pro nás do nestandardních situací a měli bychom umět improvizovat.16

3.1.2 Měnící se úloha kultury Každá kultura se postupem času mění, Příčinou jsou stále nové vynálezy, technologický pokrok a také vzájemné působení různých kultur na sebe. Nesmíme také zapomenout na globalizaci a různá integrační seskupení, která se snaží o to, aby se pravidla mezinárodního obchodu sjednotila, což mezinárodnímu obchodu značně prospívá. Vznikají i různé organizace, jako např. WTO, které se snaží v mezinárodním obchodě odstranit co nejvíce překážek vzájemného obchodu mezi zeměmi, aby byl mezinárodní obchod co nejvíce liberální a obchodování bylo co nejjednodušší. Díky globalizaci pak dochází k mísení různých kultur, což může být značně diskutabilní, zda je to dobře. Některá kultura může být obohacena jinou, naopak jiná může postupně zanikat, protože ji vytlačuje jiná, která je dominantnější.19,20

3.1.3 Elementy kultury 3.1.3.1 Čas Existují tzv. monochronické a polychronické kultury. Monochronické kultury se vyznačují tím, že čas je velmi důležitý. Na obchodní jednání se chodí včas, schůzky bývají co nejkratší a je jich co nejméně. Snaží se, aby se smlouva dohodla co nejdříve. Výhodou této kultury je, že často se smlouvy a termíny dodržují podle toho, jak bylo sjednáno. Naopak v polychronických kulturách čas není tolik důležitý. Obchodní partneři vás mohou nechat čekat i několik hodin nebo se na smluvenou schůzku nedostaví vůbec. Často chtějí obchodního partnera i osobně poznat, což vyžaduje nějaký čas, proto se nedá očekávat, že by se obchod uzavřel hned na první schůzce. Výhodou pro tyto obchodníky je jejich 19

ŠRONĚK, I. Kultura v mezinárodním podnikání. Praha: Grada, 2001. ISBN 80-247-0012-3., str. 16

20

Přednášky z předmětu Světová ekonomie 2SE202, ZS 2013/2014, přednášející pí. doc. PhDr. Eva Karpová, CSc.

21

trpělivost a často mohou využít spěchu svého obchodního partnera z monochronické kultury na uzavření smlouvy tím, že ho přimějí k obchodním podmínkám, které jsou pro něj méně výhodné. Nevýhodou je, že často nedodržují podmínky smlouvy a sjednané termíny. V těchto oblastech často ani není výhodné se soudit, protože soudy jsou velmi zdlouhavé a třeba by partnera k dodržování podmínek smluv ani nepřiměly.

3.1.3.2 Prostor Problematika prostoru se týká hlavně umístění kanceláří a umístění vedoucích pracovníků. V západních kulturách sedí vedoucí pracovníci odděleně od ostatních. Zároveň, čím vyšší postavení osoba ve firmě má, tím má lepší vybavení kanceláře. Naopak např. v Japonsku mají samostatné kanceláře jen nejvyšší představitelé firmy. Nižší a střední vedoucí pracovníci sedí společně s ostatními.

3.1.3.3 Jazyk V různých kulturách existují odlišné způsoby vyjadřování. Některé kultury používají sílu hlasu ve vypjatých situacích, kdy chtějí dosáhnout svého, jinde však zvýšení hlasu může být považováno za hrubost. V některých kulturách může mít naopak mlčení svůj význam a je normální součástí konverzace, ale obchodní partner z jiné kultury by mohl být mlčením zaskočen, znervóznět a nechápal by, co se děje. Např. západní kultury se často vyjadřují přímo, a když něco říkají, tak to tak opravdu myslí. Arabové, Japonci a Číňané se naopak vyjadřují většinou nepřímo a pro Evropana nebo Američana je často záhadou, „co tím chtěl básník vlastně říct.“ Projevování emocí může být také projevem slabosti nebo považováno za hrubost. Další závažnou otázkou je výběr jazyka, ve kterém se bude jednat. V malých národech si většinou zvolí třetí jazyk, který oba nejlépe umí. Pokud však dojde k tomu, že se nebude jednat v jazyku, kterému rozumíme, je nejlepší se zajistit vlastního tlumočníka. Tlumočník našeho obchodního partnera by totiž nemusel přeložit úplně vše, co je potřeba, hlavně kulturách, kde je problém se „ztrátou tváře.“ Pokud však jednáme v našem mateřském jazyce, je slušnost, abychom se snažili mluvit pomalu a snažit se zřetelně vyslovovat, aby náš partner měl co nejmenší potíže s tím se s námi dohodnout. 3.1.3.4 Neverbální komunikace Neverbální komunikace nám pomáhá projevovat city a emoce a patří k ní např. výraz obličeje, pohyby rukou, držení těla, využívání prostoru, dotýkání se jiných osob, 22

oční kontakt, oblékání, kosmetika, účes, atd. I na neverbální komunikaci si musíme dát při obchodování pozor, protože jen zvednutí obočí může v odlišných kulturách znamenat něco jiného. Ne všude se také podává ruka, jako jsme zvyklí v Evropě. Musíme si tedy dávat pozor i na naši gestikulaci, protože někdy bychom mohli partnera i nevědomky urazit. 3.1.3.5 Náboženství V některých náboženstvích existují principy, které se přímo mohou dotýkat náboženství, proto na ně musíme brát zřetel. Může totiž bezprostředně působit na to, zda se některé produkty či služby budou vyrábět nebo zda se s nimi bude obchodovat.21,22,23

3.1.4 Organizace jednání Důležité je vybrat vhodné místo pro jednání. Vždy máme tři možnosti. Buď budeme jednat u našeho partnera, u nás nebo zvolíme neutrální místo. Pokud jednáme u nás, máme psychologickou výhodu, můžeme měnit pracovníky týmu, máme technickou podporu, tvoříme rozvrh, ale zároveň bychom měli pro naše partnery také zajistit společenský program. Pokud my cestujeme za naším partnerem, musíme počítat s tím, že se budeme pohybovat v neznámém prostředí a budeme mít zvýšené náklady např. za letenky a ubytování. Dále nemůžeme měnit členy týmu a je obtížné se s někým radit. Můžeme však lépe poznat naše partnery a zjistit si o firmě mnoho informací. Všeobecně se ale soudí, že ten, který přijíždí, má o obchod větší zájem. Pokud se partneři dohodnou jednat na třetím místě, výhody a nevýhody se tímto vytrácí a obě strany musí vynaložit přibližně stejné náklady. Dále bychom měli pečlivě vybrat dobu jednání. V některých kulturách se často jedná dopoledne nebo odpoledne, v jiných je zase přirozené, že obchodní jednání probíhají dlouho do noci. Měli bychom si hlavně zjistit, kdy jsou v zemi, kam jedeme, svátky, abychom nechtěli jednat zrovna v období národních svátků, neboť všude nemají pracovní týden od pondělí do pátku, jako máme v Evropě. Nutné je také pečlivě zvážit, které osoby pošleme jednat a kolik jich bude. Měli bychom si předem

21

ŠRONĚK, I. Kultura v mezinárodním podnikání. Praha: Grada, 2001. ISBN 80-247-0012-3., str. 18-30

22

Přednášky z předmětu Mezinárodní obchodní jednání a protokol 2MO303 LS 2011/2012, přednášející pí. doc. Ing. Miroslava Zamykalová, CSc. 23

ZAMYKALOVÁ, Miroslava, Soňa GULLOVÁ, Alexej SATO a Františka MÜLLEROVÁ. Mezinárodní obchodní jednání. Praha: Oeconomica, 2002. ISBN 80-245-0444-8., str. 4-5

23

s druhou stranou vyjasnit počet osob a jejich funkční zařazení. Počty osob v jednacích týmech by měly být podobné a osoby by měly mít podobné funkce.24,25

3.1.5 Hofstedeho kulturní dimenze Holanďan

Geert

Hofstede

se

zabýval

národními

kulturami

v kontextu

managementu. V 70. letech minulého století provedl výzkum u zaměstnanců firmy IBM v pobočkách několika zemí. Po získání výsledků formuloval čtyři kulturní dimenze: velké rozpětí moci versus malé rozpětí moci, individualismus versus kolektivismus, maskulinita versus femininita a vysoká míra vyhýbání se nejistotě versus nízká míra vyhýbání se nejistotě. Později se přidala ještě pátá dimenze: krátkodobá versus dlouhodobá orientace, která by měla být aplikovatelná na všechny státy, ale význam má hlavně u východoasijských států. 3.1.5.1 Rozpětí moci Rozpětí moci se dá také chápat jako mocenský odstup a Hofstede definuje tuto dimenzi jako: „Rozsah, ve kterém méně mocní členové institucí a organizací v zemi očekávají a akceptují, že moc bude rozdělena nerovně.“ 26 V zemích, kde je velké rozpětí moci, je společensky přijatelné, že nadřízení a podřízení si nejsou rovni. Nadřízení mají výhody, které jejich podřízení nemají a mají také vyšší platové ohodnocení. Ke kontaktu dochází pouze, pokud je iniciovaný od nadřízeného a podřízení očekávají, že jim nadřízený řekne, co by měli dělat. Zároveň starší nadřízení mají u ostatních větší respekt než mladší. Ve státech, kde je malé rozpětí moc, si jsou nadřízení a podřízení rovni. Role jednotlivých pracovníků se mohou lehce změnit a nadřízený s podřízeným si mohou ze dne na den svoje role vyměnit. Rozdíly mezi platy pracovníků jsou většinou malé a privilegia pro nadřízené jsou většinou odsuzována. Nadřízený a podřízený spolu o práci diskutují, ale konečné rozhodnutí má výše postavený pracovník. Všeobecně platí, že mladší vedoucí je uznáván více než starší.

24

GULLOVÁ, S. Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. 336 s. ISBN 978-80-247-4418-6., str. 24-28 25

ZAMYKALOVÁ, Miroslava. Mezinárodní obchodní jednání. Praha: Professional publishing, 2003. ISBN 80-86419-28-2., str. 14-21 26

HOFSTEDE, Geert. Cultures and organizations. Londýn: McGraw-Hill, 1991. ISBN 0-07-707474-2., str. 28

24

3.1.5.2 Individualismus versus kolektivismus Individualismus je typický pro země, kde se předpokládá, že jednotlivec se stará hlavně o sebe a o svou nejbližší rodinu. Naopak kolektivismus je charakteristický pro státy, kde se jednotlivec od narození integruje do silné a sdružené skupiny, která mu poskytuje ochranu za jeho loajalitu. V individualistických kulturách jsou hlavním kritériem, proč přijmout někoho jako svého zaměstnance, schopnosti a jeho dovednosti. Chyba při výkonu zaměstnání může být důvodem proto, aby byl zaměstnanec propuštěn. Na druhé straně je pochopitelné, když někdo ze zaměstnání odejde z důvodu, že mu jiný zaměstnavatel nabídl větší mzdu. Plnění zadaných úkolů má přednost před osobními vztahy a sympatiemi. Když přijímá zaměstnavatel zaměstnance v kolektivistické kultuře, bude tato osoba patřit ke skupině, kterou vede. Předpokládá se, že zaměstnanec bude vždy jednat v zájmu celé skupiny, i kdyby se to vylučovalo s jeho osobním zájmem. Vztah jednotlivce a skupiny se podobá vztahům v rodině. Důležitější je harmonie a dobrá atmosféra na pracovišti než plnění úkolů.

3.1.5.3 Maskulinita versus femininita Hlavním rysem společnosti, kde se víc prosazuje maskulinita, je, že role muže a ženy ve společnosti jsou odlišeny. Muži by měli být asertivní a zaměření na výkon a materiální prospěch. Ženy by měly být relativně skromné a měly by se orientovat na kvalitu života. Ve státech, kde převažuje femininita se mužské a ženské role překrývají. Od obou pohlaví se předpokládá, že budou skromní, mírní a v popředí jejich zájmu bude kvalita života. Ve společnostech, které tíhnou k maskulinitě, jsou děti už od malička vedeny k tomu, aby byly asertivní, ambiciózní a soupeřivé. Od manažerů firem se pak očekává, že jim půjde hlavně o kariérní postup a materiální prospěch. Ve firmách panuje neustálý boj o vítězství, kdo je nejlepší. Výkony jsou pak spravedlivě odměňovány. Pokud v této kultuře chtějí prorazit ženy, měly by být dokonce maskulinnější než muži. Naopak ve femininních společnostech jsou děti vedeny ke skromnosti a solidaritě. Od manažerů se očekává, že se budou snažit hledat konsensus a konflikty budou řešit kompromisy a vyjednáváním. Lidé by měli pečovat o jiné a chránit je. Dobré vztahy na pracovišti jsou důležité a odměňování za výkony je velmi rovné. Muži i ženy mohou, ale nemusí být ambiciózní.

25

3.1.5.4 Vyhýbání se nejistotě Hofstede definuje vyhýbání se nejistotě jako „míru, v jaké se členové kultury cítí ohroženi nejistými a neznámými situacemi.“

27

Lidé cítí hlavně pocity a podle nich se

nejistotě vyhýbají více či méně. Tyto pocity nemají konkrétní příčinu, ale jsou získány a naučeny jako kulturní dědictví společnosti, které jsou posilované rodinou, školou a státem. V zemích s vysokou mírou vyhýbání se nejistotě jsou lidé velmi emocionální a řídí se hlavně podle svých pocitů. Lidé zde často pociťují stres. Pokud se lidé vyhýbají nejistotě, může to být výhoda, ale naopak mohou být velmi negativní k inovacím a potlačování odlišného chování smýšlení. Nejedná se však pokaždé o to, že by se lidé vyhýbali riziku. Nevyhýbají se známému riziku, což pro ně může znamenat např. jízda autem, ale neznámé riziko a nejednoznačné situace se snaží odstranit. V zemích, kde je malá míra vyhýbání se nejistotě, působí lidé klidným dojmem. Nejistotu berou jako součást svého života, kterou akceptují. Pracovníci z této kultury dokáží tvrdě pracovat, ale nestresují se, a když mohou relaxovat, tak nic nedělají. Čas pro ně není tak moc důležitý a neradi zavádějí nová pravidla. Zavádějí jen ta opravdu nezbytná. 3.1.5.5 Krátkodobá versus dlouhodobá orientace Krátkodobá orientace bere v potaz hlavně statistické hodnoty zdůrazňující současnost a minulost. Orientují se hlavně na okamžité výsledky a zachování tváře každého jedince. Pokud se firma orientuje dlouhodobě, zaměřuje se hlavně na budoucnost. Zdůrazňuje se hlavně vytrvalost a hospodárnost.28

3.2 Specifika řecké kultury Moderní Řekové se stále považují za potomky starověkého Řecka a stále se hlásí k tehdejším obchodním a námořním tradicím. Velmi důležitou úlohu zde hraje i církev. Země má vlastní samostatnou řeckovýchodní církev. Řekové většinou nemají s cizími jazyky problém, a čím větší je firma, tím jsou větší předpoklady, že jednání bude probíhat v jednom ze světových jazyků. Starší generace umí jako další jazyk spíš francouzštinu a mladí lidé hovoří převážně anglicky. Jsou zde však 27

HOFSTEDE, Geert. Cultures and organizations. Londýn: McGraw-Hill, 1991. ISBN 0-07-707474-2., str. 113 28

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/organizacni-kultura-a-narodni-kultura-7699.html

26

také osoby, které mluví česky. Z vlastní zkušenosti z dovolené v Řecku mohu říci, že v oblasti turismu a v turistických destinacích, často není problém se domluvit s delegátem česky nebo slovensky, protože hlavně v létě je zde mnoho českých a slovenských turistů. Setkala jsem se i s tím, že jídelní lístek v restauraci byl v češtině, nápisy na ulicích v češtině a bylo zde mnoho slovenských a českých brigádníků v obchodech. Při představování často můžete dostat dvoustrannou vizitku, jedna strana v řečtině a druhá strana v angličtině nebo ve francouzštině. Vzhledem k podnebí je styl pracovního oblékání stále více nekonfekční. Často stačí pouze kalhoty a košile bez vázanky, pokud se však jedná o významnou oficiální návštěvu, jsou kravata a sako nutné. Společnost se výrazně člení na vyšší a nižší vrstvy. Tradiční role vládnoucího otce v rodině se ve městech pomalu vytrácí, ale i tak jsou podnikatelé zatím spíš muži, i když je zde velmi malá míra diskriminace vůči ženám. Na vesnici je však rodina velmi důležitým prvkem pro jednotlivce a hned po rodině cítí i příslušnost ke své vesnici. Nevhodná konverzační témata jsou vztahy s Tureckem a rozdělení Kypru.29 Důvěra v řeckou vládu nikdy nebyla ve společnosti moc velká. Vnímali ji spíš, že jejím hlavním úkolem je přerozdělování peněz. V podnikatelské sféře jsou pak velmi důležitým prvkem rodinné podniky, které se dědí z generace na generaci. Důležitá je pro Řeky osobní komunikace, i proto, že jejich psaný jazyk je pro samotné Řeky velmi složitý, proto je pro ně jednodušší si vše říct, případně si zatelefonují. Ve vzájemných vztazích i na pracovišti je velmi důležitá důvěra ke svým spolupracovníkům. Řekové jsou všeobecně velmi veselí a humor je pro ně důležitý.30 Každý správný Řek by se měl zajímat o politiku a jsou schopni na toto téma dlouho diskutovat v tavernách, přitom však na schůzky se svými přáteli nechodí včas. Je pro ně výhodnější, aby na ně čekal jejich známý, aby si zachovali svoji hrdost a čest. I když jsou ženy jako obchodní partnerky uznávány, většina z nich nepracuje a stará se o domácnost. Jsou zároveň i velmi pověrčivé. Specifická je také odpolední siesta, která trvá většinou 2-3 hodiny a lidé často spí i na zemi v parcích. V této době jsou často zavřeny i obchody a znovu se otvírají v 17h. Při obchodních jednáních není dobré se pokoušet sjednat schůzku před 10 hodinou ranní.31 29

ŠRONĚK, I. Kultura v mezinárodním podnikání. Praha: Grada, 2001. ISBN 80-247-0012-3., str. 102-103

30

MOLE, John. Jiný kraj, jiný mrav: Praktický průvodce podnikatelským prostředím a zvyklostmi zemí Evropské unie. Praha: Management press, 1995. ISBN 80-85603-86-1., str. 131-137 31

KOCOURKOVÁ, Jarmila. Etiketa na cesty aneb jiný kraj, jiný mrav. Brno: TeMi CZ, s.r.o., 2009. ISBN 978-80-87156-39-1., str. 442-455

27

3.3 Řecká kultura při obchodním jednání 3.3.1 Co čekat při obchodním jednání v Řecku Pro Řeky je při obchodním jednání důležitý osobní kontakt. Neradi řeší důležité záležitosti po telefonu nebo písemně. Velkou výhodou jsou i dobré reference např. od nějaké instituce. Měli bychom být připraveni na to, že zpoždění 15-30 minut a někdy i více je u řeckých obchodních partnerů normální a v některých případech se s vámi ani nedomluví na konkrétní hodinu, ale je řečeno pouze, jestli to bude ráno, odpoledne nebo večer. Častou výmluvou je neprůjezdnost na silnicích nebo se neomluví vůbec. Oni však od své protistrany požadují dochvilnost. Pokud se však stane, že bychom měli zpoždění my, měli bychom zatelefonovat, omluvit se a upřesnit náš příchod. Když ale Řekové jedou vyjednávat do zahraničí, snaží se přizpůsobit zvykům dané země a jsou dochvilní. Jak jsem již zmiňovala výše, obchodní jednání je spíš záležitostí mužů, ale i ženy jsou brány za rovnocenné obchodní partnerky a nejsou diskriminovány. Když už dojde k osobnímu setkání, je běžné potřásání rukou a líbání na tváře. Podle formálnosti schůzky také zvolíme vhodné oblečení. Na oficiální schůzky je vhodné vzít si tmavý oblek, ale u méně formálních schůzek se toleruje i košile s krátkými rukávy bez kravaty. Ženy často nosí šaty, sukně a stále více se prosazují i kalhoty. Častým vyjednávacím jazykem je angličtina, i když řečtina je považována za výhodu. Řekové vždy ocení, pokud umíte aspoň několik řeckých slov a projevujete tím snahu. Při oslovování se nepoužívají tituly a oslovujeme příjmením. Je však obvyklé, že po nějaké době nás řecká strana vyzve k oslovování křestním jménem. Měli by to ale navrhnout oni. Dávají přednost logickému a věcnému jednání. Nemusíme ho zbytečně prodlužovat, ale na celkové uzavření obchodu nespěchají. Smlouva se nemusí uzavřít hned na první schůzce. Jsou pro ně důležité hlavně podstatné informace o firmě nebo výrobku. Řekové jsou považováni za zdatné, ale zároveň zdvořilé obchodníky. Od jednatelů protější firmy očekávají rychlé reakce, i když sami se tak nechovají. Nemají rádi spěch, nátlak, přemlouvání a projevy nadřazenosti od svého protějšku. Jednání je vhodné začít nejdřív společenskou konverzací a měli bychom nechat na nich, kdy uznají za vhodné přejít k samotnému jednání o obchodu. Další důležitou věcí je navázat přátelské vztahy se svými řeckými protějšky, protože u řeckých obchodníků je velmi důležité získat si jejich důvěru, protože oni sami dávají velký důraz na rodinné vazby i ve svých firmách. Dále není vhodné přijímat hned první nabídku, protože by to mohlo být považováno za projev slabosti. Očekávají od ostatních, že budou opravdu jednat, protože oni si obchodní jednání často přímo

28

vychutnávají a umí obratně argumentovat. Může se ale bohužel stát, že někdy něco slíbí, jen aby se partnerovi zavděčili, což se nemusí pokaždé vyplnit. S tím pak souvisí také to, že se neradi omlouvají. Od nás pak očekávají sebedůvěru a přesvědčivost, protože opak může být považován za slabost. Při jednání většinou mluví velmi hlasitě, emocionálně a hodně gestikulují, v čemž se projevuje jejich temperament. Někdy se nechávají svým temperamentem tak unést, že druhou stranu urazí, i když to nemusí myslet tak vážně, jak to může vyznít. Když dojde k problémům při jednání, je nejvýhodnější je vyřešit okamžitě a neodkládat je na jindy, protože Řekové si často ani neuvědomují, že včera mohli někoho urazit. Pokud se řecký vyjednavač odmlčí, může to znamenat problémy. Jim samotným je však ticho na obou stranách nepříjemné, proto řeckého obchodního partnera v tuto chvíli můžeme vmanipulovat k souhlasu s naším návrhem, když se mu něco nelíbí. Při jednání dávají přednost jednání s jednotlivci nebo dva proti dvěma, protože velké vyjednávací skupiny mohou ubírat na uvolněnosti a neformálnosti jednání. Strategii ve vyjednávání většinou stanovují až podle jednání protistrany. Co se týče ceny, vždy se snaží smlouvat, proto bychom vždy měli cenu nejdřív nastavit výš, než na které bychom se potom rádi dohodli. Řekové pak většinou argumentují tím, že mohou u konkurence sehnat stejné zboží, stejné kvality, ale za nižší cenu, i když to nemusí být pokaždé pravda. Jejich zvykem je upravovat si určité údaje ve svůj prospěch. Než si získáme jejich důvěru, bývají z počátku velmi nedůvěřiví, proto je musíme přesvědčit o kvalitě našich výrobků a pravdivosti našich argumentů. O tom, jestli nám budou věřit, rozhodne i naše pověst v ostatních zemích. Nikdy se nechtějí dostávat do situace, kdy by bylo vidět, že byli zaskočeni nebo že neznají odpověď, proto následně improvizují a řešená situace se může vyřešit netradičním způsobem. Některá improvizační řešení však mohou být neefektivní. Často se také nečekaně rozhodují na poslední chvíli a není pro ně problém jednat až do posledního okamžiku v nejistotě. Pokud se obchod uzavře, neměli bychom řeckým vyjednávatelům přehnaně gratulovat, protože bychom v nich mohli vzbudit podezření, že neuzavřeli dobrý obchod. Po jednání pak následuje večeře nebo oběd, ať se smlouva podepsala, či nepodepsala.

3.2.2 Formální a neformální náležitosti patřící k obchodnímu jednání Když se uzavře smlouva, očekává se, že obě strany ji budou považovat za závaznou. Pokud se v ní budou dodatečně provádět nějaké úpravy, usuzuje se, že povedou jen ke zlepšení výsledků. Nejlepší je v takovém případě říct, že to odsuneme na dobu neurčitou, až podle toho, jak bude obchod fungovat. Na druhou stranu je však známo, že 29

malé firmy mají trochu volnější přístup k dodržování termínů, závazků a schůzek, proto u jakýchkoliv změn musíme trvat na písemné formě a ne jen na ústní podobě nebo slibu. U velkých firem toto není zpravidla problém. Řecký obchodní partner má také často pravomoc uzavřít obchodní smlouvy sám a nemusí se již s nikým radit. Stejnou pravomoc pak předpokládá také od svého partnera. Pokud druhá strana neplní závazky smlouvy, nemají problém s tím, aby se začali soudit. Výhodou je, že často nechávají druhou stranu připravit návrh smlouvy, proto je dobré zde zakomponovat, že se případné soudní spory budou řešit např. podle českého práva. Pokud však neplní podmínky Řekové, nejúčinnější je, neustále je urgovat a připomínat se, protože výhružky, hrozby nebo nářky na ně neplatí. Je vhodné přivést svému partnerovi i nějaký dárek, který by měl být vysoké kvality. Sami Řekové jsou velmi pohostinní. Velmi časté jsou i pracovní obědy a jsou brány jako výraz zlepšení vztahů. Pokud jsme pozváni domu, je to projev velkého uznání a že obchodní jednání s námi berou opravdu vážně. My bychom na oplátku měli přinést květinu, bonboniéru nebo nějakou maličkost pro děti. Rádi pak hovoří o své historii, kultuře, rodině a sportu. Často také mohou klást osobní otázky. Obchodní cestu je nejvýhodnější plánovat na jiné roční období, než je léto. Nejen že je zde velké horko, ale hodně zaměstnanců firmy může mít dovolenou. Nevhodné je i období Vánoc a Velikonoc, které mají oproti západním křesťanům o týden posunuté. Smolným dnem pro Řeky je i úterý třináctého, a jelikož se jedná o pověrčivou společnost, měli bychom se i vyvarovat tomuto datu. Nadále kouření patří k běžným řeckým aktivitám a kouří prakticky každý. Kouření je pro ně i normální během obchodního jednání. Co se jedná byrokracie a vyřizování různých povolení na úřadech, měli bychom se připravit na to, že vyřizování těchto záležitostí je většinou pomalé.32,33,34

3.4 Porovnání s českou kulturou Na rozdíl od Řeků, si Češi mnohem více potrpí na přesnost a očekávají to i od svého obchodního partnera. Jsme schopni tolerovat zpoždění 5- 10 minut. Pokud se již jedná o tzv. „akademickou čtvrthodinku“, začínáme již uvažovat o tom, jestli se druhému 32

ZAMYKALOVÁ, Miroslava. Mezinárodní obchodní jednání. Praha: Professional publishing, 2003. ISBN 80-86419-28-2., str. 90-92 33

GULLOVÁ, S. Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. 336 s. ISBN 978-80-247-4418-6., str. 117-119 34

ZAMYKALOVÁ, Miroslava, Soňa GULLOVÁ, Alexej SATO a Františka MÜLLEROVÁ. Mezinárodní obchodní jednání. Praha: Oeconomica, 2002. ISBN 80-245-0444-8., str. 54-60

30

nestalo něco nečekaného, proč nemůže přijít. Pokud se čekání protáhne až na půlhodinu, považujeme to za definitivní konec snah o další čekání a nepředpokládáme již, že by osoba, na kterou čekáme, ještě mohla dorazit. Pokud nás obchodní partner v něčem hned ze začátku zklame, může si k němu český obchodník vytvořit od začátku předsudek, pokud např. někdo přijde pozdě. Řečtí obchodníci si sice v samotném Řecku na dochvilnost nepotrpí, ale také je pro ně důležitá jiná podobná věc a to ta, že firma, se kterou jednají, by měla mít dobrou pověst. Češi pak při zpoždění mají tendenci se obhajovat a snaží se svoje zpoždění vysvětlit, protože mohou mít pocit viny, že na ně někdo musel čekat. Zároveň očekáváme, že když my máme zpoždění maximálně do 15 minut, že nám bude odpuštěno. Často při řešení problémů hledáme výmluvy nebo se snažíme najít spoluviníky. To vše naznačuje, že Češi se velmi snaží udržet dobré vztahy, jak na pracovišti, tak s obchodními partnery. Zároveň se dá o Češích říct, že se snaží ostatní v rozumné míře tolerovat. Stále více se do podnikatelského prostředí zapojují i ženy a často se začínáme setkávat s tím, že zaujímají důležité pozice ve firmách. V Čechách však platí, že muži se na jednu stranu rádi obklopují krásnými ženami na pracovišti, ale na druhou stranu z nich mají strach jako z potencionální konkurence, což vychází ze stereotypů, že by mohli ztratit společenskou a pracovní identitu a roli. Naopak v Řecku ženy samotné moc nepracují. I když je zde malá míra diskriminace žen, tak většina z nich neusiluje o pracovní kariéru, proto se řečtí muži zatím nemusí úspěšných žen tolik bát.35 Při obchodním jednání dávají Češi přednost osobním sympatiím k jednající osobě nebo firmě, než věcnému obsahu jednání, čímž můžeme být zranitelní. V tomto se shodujeme trochu s Řeky, kteří rádi navazují přátelské vztahy s druhou jednající stranou a jednání je potom jim samotným příjemnější. Obě strany se nadále podobají v tom, že se snaží vytvořit příjemnou atmosféru. Jako Řekové, Češi si také nepotřebují vše přesně nalajnovat a rádi improvizují, i když česká improvizace většinou nebývá až tak moc nestandardní jako řecká. Čeští vyjednavači jsou považováni za flexibilní, pružné, vynalézavé a přizpůsobivé. Další podobností je neúcta k pravidlům a předpisům, i když v Čechách je to opět v menší míře než v Řecku. Všechno nové se oba národy ze začátku považují za poněkud nedůvěryhodné a to platí i o nových obchodních partnerech. Každého musí nejdříve poznat, než se rozhodnou, zda je to pravý člověk k jednání nebo ne. Rozdíl je v tom, že Češi se většinou proti ostatním cítí být oslabeni, proto vše hodně prověřují. Řekové zase naopak vystupují velmi suverénně a sebevědomě. K tomu jim nedělá 35

NOVÝ, Ivan a Sylvia SCHROLL-MACHL. Interkulturní komunikace v řízení a podnikání. Praha: Management press, 2001. ISBN 80-7261-042-2., str. 48-73

31

problém, když obchodní smlouvu připraví firma, se kterou jednají, což může být považováno i za trochu neopatrné. Pro obě strany je však velmi důležité cítit se svobodně a nemít pocit, že je někdo omezuje. Aby se Češi vyhnuli nátlakům od obchodních partnerů, většinou jednají s více z nich najednou a jsou schopní často měnit priority a nikomu nic nevysvětlují. Naopak Řekové většinou konkurencí hlavně zastrašují a nemusí to být vždy pravda. Zatím co řečtí obchodníci sdělují hlavně přímé informace, čeští obchodníci říkají velké množství nepřímých informací a z celého kontextu i nonverbálních signálů potom vyvozují pravý význam celého dění. Velmi podstatný rozdíl obou společností je však přístup ke konfliktům. Zatímco se Řekové nebojí konflikty řešit i soudně, Češi se jim snaží za každou cenu vyhnout a to i tím, že na něj neupozorňují tak dlouho, dokud je to možné, přičemž postup s řeckými obchodníky by měl být opačný. Pokud již však není možné se konfliktu vyhnout, Čech buď úplně odejde, nebo se také může stát, že mu lidově řečeno „prasknou nervy“ a potom může dojít i na ostrou hádku, čehož je Řek také schopný. Všeobecně platí, že Češi mají spíše menší sebevědomí, ale není to vždy pravidlem. V tomto případě jde hlavně o osobní povahu českého obchodního zástupce.36

3.4.1 Kulturní dimenze podle Hofsteda na příkladu ČR a Řecka Tabulka č. 11, Porovnání ČR a Řecka podle Hofsteda

Česká republika

Řecko

Rozpětí moci

57

60

Individualismus

58

35

Maskulinita

57

57

Vyhýbání se nejistotě

74

112

Dlouhodobá orientace

13

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/organizacni-kultura-a-narodni-kultura7699.html

36

NOVÝ, Ivan a Sylvia SCHROLL-MACHL. Spolupráce přes hranice kultur. Praha: Management Press, 2005, 474 p. ISBN 80-7261-121-6., str. 189-196

32

Graf č. 1, Grafické porovnání ČR a Řecka podle Hofsteda 120 100 80 Česká republika

60

Řecko 40 20 0 Rozpětí moci

Individualismus

Maskulinita Vyhýbání se nejistotě

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/organizacni-kultura-a-narodni-kultura7699.html Když porovnáváme Českou republiku s Řeckem podle Hofstedeho kulturních dimenzí z grafu a tabulky je zjevné, že co se týče rozpětí moci v obou zemích, lehce převažuje velké rozpětí moci. Zaměstnanci tedy respektují svoje nadřízené, ale určitě s nimi mohou i promluvit, když potřebují. Pokud bereme v potaz individualismus, Češi se více spoléhají raději sami na sebe, ale Řekům lépe vyhovuje, když se spoléhají i na svoje kolegy. Index maskulinity je v obou zemích stejný a oba národy k ní tíhnou o trochu více než k femininitě. Pracovníci se snaží podávat co nejlepší výkony, aby za ně byli spravedlivě odměněni, ale ani ženy nemají velký problém se prosadit, jelikož index není tak vysoký. Lidé z obou zemí se raději vyhýbají nejistotě, ale Řekové s nejistotou žijí opravdu neradi a stresují se kvůli ní.

33

4. Česko-řecké obchodní vztahy 4.1 Vzájemná obchodní výměna 4.1.1 Obchodní bilance České republiky s Řeckem Tabulka č. 12, Obchodní bilance České republiky s Řeckem ve vybraných letech (údaje v mld. €) Rok

2009

2010

2011

2012

1-7/2012

1-7/2013

Změna %

Vývoz z ČR

296,1

279,1

283,0

220,0

120,7

122,3

101,2

Dovoz do ČR

102,3

132,2

137,8

130,8

80,7

88,5

109,7

Obrat

398,4

411,3

420,8

350,8

201,4

210,6

104,6

Bilance

193,8

146,9

145,2

89,2

40,0

33,6

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/recko-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-scr-19225.html Od roku 2009 vývoz z České republiky do Řecka stále klesá. Naši obchodníci mají obavy z recese, která v zemi stále přetrvává. Zejména mezi lety 2011 a 2012 nastal prudký pokles našeho vývozu do Řecka. Dovoz do ČR mezi roky 2009 a 2010 výrazně stoupl, ale v roce 2012 začal opět klesat. Celkový obrat vzájemné obchodní výměny byl v roce 2012 nejnižší od roku 2009. Obchodní bilance je pro Českou republiku stále aktivní, ale přebytek se každým rokem snižuje. Když však vezmeme v potaz jen prvních sedm měsíců roku 2013 a porovnáme je se stejnými měsíci v roce 2012, je zde vidět pozvolné oživení vzájemného obchodu.

4.1.2 Komoditní struktura obchodu České republiky s Řeckem V roce 2012 nastal pokles dovozu z Řecka do ČR meziročně o 5,2 %. Nárůst byl zaznamenán za celý tento rok pouze ve skupině stroje a přepravní zařízení (SITC 7). Naopak největší pokles byl zaznamenán ve skupině chemikálie (SITC 5). Nejvíce obchodovatelné komodity byly potraviny a živá zvířata (SITC 0), která tvoří přes 30% veškerého dovozu z Řecké republiky do ČR, (viz. Příloha č. 3). V roce 2012 se propadl vývoz z ČR do Řecké republiky o víc než 22 %. Nejznatelnější pokles byl ve skupině stroje a přepravní zařízení (SITC 7), která je však na druhou stranu nejvíce zastoupenou skupinou v českém exportu do Řecka. Naopak

34

k největšímu nárůstu až o 300 % došlo u komodit minerální paliva a oleje (SITC 3), (viz. Příloha č. 4).37

4.2 České firmy v Řecku Obchodní síť v Řecku je velmi roztříštěná, proto když zde chce někdo uzavřít obchod, většinou to nejde přímo, ale je potřeba využít pomoci např. obchodního zprostředkovatele. Pro navázání obchodních kontaktů je dobré podnikat obchodní cesty do Řecka a následně je zvát k nám do Čech. Je to sice nákladné, ale takto se nám mohou podařit lépe navázat přátelské vztahy, které jsou pro Řeky velmi důležité. Velkou výhodou pro české obchodníky je, že v Řecku je přibližně až 12 tisíc lidí hovořících česky, kteří po občanské válce žili v Československu nebo se zde narodili a mají tedy k České republice po citové stránce blízko. Možnosti zřízení podnikání v Řecku: „Podnikání s plnou přítomností v Řecku 

Akciová společnost- řecká zkratka A.E., registrována na spádové obchodní a průmyslové komoře, v rejstříku akciových společností na ministerstvu pro rozvoj, konkurenceschopnost a námořnictvo a u příslušného finančního úřadu; minimální kapitál činí 60 000 EUR.



Společnost s ručením omezeným- řecká zkratka E.P.E. registrována na spádové obchodní a průmyslové komoře, na příslušném soudu první instance a u příslušného finančního úřadu; minimální kapitál činí 4 500EUR.



Veřejná obchodní společnost- řecká zkratka O.E. a E.E., registrována na spádové obchodní a průmyslové komoře, na příslušném soudě první instance a u příslušného finančního úřadu.

Podnikání s částečnou přítomností v Řecku 

Založení

pobočky,

zapsané

na

ministerstvu

pro

regionální

rozvoj,

konkurenceschopnost a námořnictvo a u příslušného finančního úřadu; bez požadovaného min. kapitálu.  37

Zřízení stálého smluvního zastoupení, registrováno pouze u finančního úřadu.

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/recko-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-s-cr-19225.html

35

Podnikání bez přítomnosti v Řecku 

Smlouva s prodejním agentem (na účet čs. subjektu, za provizi, v Řecku naprosto obvyklá forma).



Smlouva s distributorem (jedná na svůj účet).

Pro získání oprávnění k podnikání platí následující postup: 

Zajistit sídlo podniku (v dalším řízení je třeba mít k dispozici dokumenty, prokazující vlastnictví či nájemní nebo jiný obdobný vztah);



Obdržet souhlas s usazením od místně příslušného místního úřadu;



Zaregistrovat podnik u místně příslušného finančního úřadu a získat daňové číslo;



Obdržet licenci, jedná-li se o podnikání v následujících oblastech:



-

Zprostředkování obchodu zahraničním firmám

-

Průmysl, laboratoře, výrobny

-

Obchod s léčivy

-

Obchod se zbraněmi municí a výbušninami

-

Cestovní kanceláře

-

Obchod s optikou

-

Provozování restaurací, barů a kaváren

-

Vývoz

Zaregistrovat se na místně příslušné obchodní a průmyslové komoře.“ 38

V Řecku fungují i obchodní a průmyslové komory, které nám mohou poskytnout příslušné informace a také asistenci. Dále zde funguje agentura pro podporu přímých zahraničních investic InvestInGreece Agency, která poskytuje zahraničním investorům informace o podnikatelském prostředí a místní legislativě a pomáhá jim začlenit se pro ně do neznámého prostředí. Zároveň abychom prorazili na místním trhu, musíme dát důraz na marketing a reklamu. Řekové vnímají image výrobku víc než Středoevropané, proto se v tomto ohledu musíme snažit být co nejvíce konkurenceschopní, když zde chceme prorazit. Než začneme s někým obchodovat, určitě bychom si jeho i jeho podnik měli prověřit, protože v Řecku neexistuje obchodní rejstřík, kde bychom mohli zjistit, v jakém stavu se firma nachází. Zda není např. v bankrotu. Často si musíme objednat asistenci u obchodní 38

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/recko-zakladni-podminky-pro-uplatneni-ceskeho-19226.html

36

komory, kde nám pomohou tyto informace získat. Po dobu krize často zahraniční obchodníci požadovali od řeckých obchodníků platbu předem nebo případně otevření neodvolatelného dokumentárního akreditivu. I tak je však řecká platební morálka v EU hodnocena jako podprůměrná, proto je v takové situaci nejlepším řešením informovat Řecké velvyslanectví v Praze a zažádat o intervenci.38 Vzhledem k tomu, že řecká finanční situace je stále velmi špatná a stát není schopen přispívat do veřejných investic, proběhla privatizace několika významných státních podniků hlavně v oblasti energetiky. Může to znamenat obchodní příležitosti pro české firmy, protože se předpokládá, že budou restrukturalizovány a modernizovány. K tomu se momentálně dává větší přednost soukromým investicím než státním. I když je ekonomická situace stále nepříznivá, naše velvyslanectví zaregistrovalo, že naše firmy by se mohly uplatnit např. v oblastech dopravní technologie a infrastruktury, IT, zemědělské techniky a zpracovatelského průmyslu. Do roku 2012 bylo pro naše investory příznivé investovat do fotovoltaických projektů, ale ceny v tuto chvíli již nejsou tak příznivé. Obchodní možnosti, na kterých by se mohly české podniky podílet: Momentálně se modernizují tepelné elektrárny a stavějí se další, které by využívaly více plyn. Dále probíhá přestavba rozvodné sítě a celkově se Řecko zaměřuje více na využívání plynu. Rozšiřuje se však také využívání obnovitelných zdrojů a biopaliv. Dále se chystá restrukturalizace řecké železniční sítě a její rozšíření hlavně v okolí Athén. Co se týče silniční dopravy, již začala výstavba několika potřebných dálnic, která však musela být přerušena kvůli nedostatku financí. S výstavbou se již znovu začalo, ale dává se přednost soukromým investicím. Odměnou investorovi je postoupení výběru mýtného až na 30 let. Dále je také možné zapojit se do projektů výstavby Athénského a Soluňského metra a zavedení tramvají v několika řeckých městech. Následující projekty se týkají ekologické infrastruktury. V Řecku je momentálně problém se zpracováním pevných odpadů a tento problém musí v nejbližší době řešit, jinak by dostali sankce od Evropské komise, proto se musí vystavět nové moderní skládky. Další těžkosti jsou s vodohospodářstvím, proto se připravují projekty na odsolování mořské vody a stavbu čističek odpadních vod. Zemědělství patřilo po dlouhou dobu k hlavním pilířům řecké ekonomiky, ale posledních 20 let došlo k přesunu lidí z vesnic do měst, což zapříčinilo i úpadek v zemědělství. Následkem krize se lidé opět začínají víc stěhovat na venkov. Očekává se i nárůst poptávky po domácích produktech. V důsledku vzestupu zemědělství, stoupá i 37

poptávka po malých a středních zemědělských strojích. České podniky by mohly těžit z toho, že české zemědělské technologie mají v Řecku dobrou pověst, např. traktory ZETOR. V oblasti spotřebního zboží by čeští výrobci mohli využít rostoucího zájmu o kamna, kotle na dřevo a biopaliva, o které zájem neustále stoupá, protože rostou ceny topné nafty a elektrické energie. Řečtí turisté v České republice tvoří v posledních letech přibližně 1 % všech turistů a čeští turisté v Řecku tvořili přibližně 1,8 % všech zdejších turistů. Od roku 2009 se na obou stranách zaznamenal pokles zájmu vzájemných návštěv. U Řeků je to zřejmě následkem krize a zrušení levných letů z Řecka do Čech a u Čechů zřejmě působí psychologický fakt, že mají obavu jet do země, která prochází tak náročnou ekonomickou situací. České firmy, které z Řecka dováží: PHIL. MORRIS ČR a.s., KAUFLAND v.o.s., ALFUN s.r.o., LIDL ČR v.o.s., CEBALSON s.r.o., IBG Praha s.r.o., GASTON s.r.o., MORAVIA CANS, MAXXIMUM CZECH s.r.o., GLAXOSMITHKLINE s.r.o., ČEROZFRUCHT s.r.o., PENNY MARKET České firmy, které do Řecka vyváží: MITAS a.s., ŠKODA AUTO a.s., VARTA AUTOBATERIE s.r.o., IVAX PHARMACEUTIALS, SCHOTT ČR s.r.o., SILON s.r.o., JIP-PAPÍRNY VĚTŘNÍ a.s., LINDE FRIGERA s.r.o., PANASONIC AVC s.r.o. Celkově se však dá momentálně konstatovat, že převládá zájem Řeků o české výrobky, než zájem českých firem se na řeckém trhu prosazovat, což je vzhledem k řecké ekonomické situaci pochopitelné.37

4.3 Řecké firmy v České republice Z Řecka se do ČR dováží hlavně ovoce, zelenina, olivové oleje, ale také hliník, výrobky z hliníku a tabák. Dá se říct, že dovoz obnáší hlavně potravinový a zemědělský sektor. V České republice jsou z řeckých firem nejvíce známé řecké restaurace a obchody s potravinami. V řeckých restauracích se často podává hlavně gyros, který je oblíbený

38

hlavně mezi mladými lidmi. Neopomenutelné jsou však také vyhlášené řecké sýry. Nejznámější řeckou firmou v České republice je zřejmě firma Olympia GASTRO s.r.o., která se zabývá prodejem řeckých potravin dovezených přímo z Řecka. Firma má dvě maloobchodní jednotky v Praze, ale vlastní také velkoobchod. Některé výrobky je také možné objednat přes internet.39,40 V České republice zároveň působí Česko-řecká obchodní komora, která zajišťuje podporu řeckým firmám v začátcích jejich podnikání, ochraňuje zájmy svých členů a poskytuje informace o firmách a o právních záležitostech při podnikání v ČR a Řecké republice. Česko-řecká komora má sídlo v Praze. Naopak v Athénách působí Řecko-česká obchodní komora, která napomáhá hlavně českým firmám, které chtějí prorazit na řeckém trhu.41

39

http://www.agora.mfa.gr/appdata/documents/Epixeirisiako%20simeioma%20Tsexias.pdf

40

http://www.recky-obchod.cz/page1.php

41

http://rejstrik-firem.kurzy.cz/25667033/cesko-recka-obchodni-komora/

39

Závěr V závěru bych chtěla zhodnotit informace, ke kterým jsem se dostala a odpovědět si pomocí nich na otázky, které jsem si v úvodu položila. Jací jsou Řekové vyjednávači a jaké je vyjednávání s nimi? Do jaké míry se liší chování při obchodním jednání u Řeků od českých obchodníků? Řecký zahraniční obchod byl několik let po dobu krize v úpadku, ale od roku 2013 začal opět mírně narůstat. Je to i náznak toho, že ekonomická situace v Řecku se začíná zlepšovat a brzy snad dojede ke stabilizaci celé ekonomiky. Hlavními obchodními partnery Řecka jsou země EU nebo jejich blízcí sousedé. Z EU to jsou nepochybně Itálie a Německo a mimo EU Turecko a Rusko. Myslím, že Řekové jsou dobří obchodníci a jednání s nimi může být považováno i za příjemné, protože když jedou na obchodní jednání do cizí země, dokáží se přizpůsobit zdejším zvyklostem. Dokonce jsou schopní přijít na jednání včas, což v samotném Řecku často nedělají. Vždy se snaží navodit příjemnou a přátelskou atmosféru, protože mají neradi příliš formální jednání. Co se týče obchodování s vyjednávači z jiných zemí EU, podle mého názoru, nebudou mít ostatní s Řeky větší problémy, protože vyjednávací postupy jsou v EU velmi podobné a nemělo by docházet k velkým nedorozuměním, která by se nedala překonat. Jelikož Češi patří k velmi opatrným obchodníkům, momentálně si troufají jen zřídka s Řeky uzavírat obchody, o čemž také svědčí to, že od roku 2009, kdy se projevila naplno řecká krize, stále klesá český export a import do Řecka. Řecko se sice ještě stále nachází v ekonomické krizi, ale tato situace se už začíná zlepšovat a z ostatních států proudí do Řecka stále více zahraničních investic. Očekávala bych, že v nejbližší době by se řecká krizová situace mohla uklidnit a Česká republika by mohla pozvolně začít s Řeckem více obchodovat, protože největší nebezpečí pro české obchodníky podle mě již pominulo. Podle mého názoru by při obchodním setkání s řeckými obchodními partnery nemělo dojít k velkým kulturním šokům, protože stále to jsou Evropani jako my a máme spoustu společných zvyků. Je pravda, že Češi si potrpí na přesnost mnohem víc než Řekové, ale vzhledem k tomu, že Češi patří k národům, které se dokáží v jistých mezích přizpůsobit, čekání i 40

delší než 30 minut by podle mě nemusel být tak velký problém, aby na něm skončil celý obchod, pokud budeme dopředu připraveni na možnost, že se náš obchodní partner může zdržet. Vzhledem k tomu, že Řekové se také dokáží přizpůsobit, když jedou navštívit jiné obchodníky do zahraničí, navrhovala bych dvě návštěvy, kdybych měla s Řeky jednat. První návštěvu bych uspořádala v Čechách, kde by se řečtí obchodníci snažili přizpůsobit nám a byli by určitě více přesní. Důležité by bylo je dobře pohostit a věnovat se jim, protože pro ně je velmi důležité přátelství s lidmi, se kterými jednají, což by naše společné vztahy mohlo utužit. Zároveň i my Češi často dáváme přednost osobním sympatiím, než samotné podstatě věci, o které jednáme. K tomu Řekové většinou neuzavírají smlouvy hned, ale potřebují svůj obchodní protějšek lépe poznat, proto bych předpokládala, že by se měly konat aspoň dvě návštěvy. Druhá návštěva by se měla odehrávat v Řecku. Tím by se aspoň smazaly výhody a nevýhody jednání na domácí nebo partnerově půdě. My bychom pak v Řecku už věděli, s kým jednáme a co můžeme od řeckého obchodního partnera čekat. Vzhledem k tomu, že Řekové rádi jednají s jednotlivci nebo maximálně po dvojicích, nemuseli bychom vynakládat velké náklady na cestování, protože nemusíme posílat velký vyjednávací tým, ale stačí jen jeden nebo dva zástupci. Takto by se podle mého názoru dala navázat vzájemná důvěra, která je pro obě strany velmi důležitá. Výhoda spolupráce s Řeckem je také, že obvyklým vyjednávacím jazykem zde je angličtina, kterou většina českých obchodníků umí a ženy zde nejsou diskriminovány jako např. v arabských státech, proto není problém do Řecka poslat ženu jako vyjednávačku. Dalšími společnými znaky s Řeky jsou např. improvizace a malá neúcta k pravidlům. Řekové sice v obou případech umí být extrémisti, proto bychom na ně měli dohlížet a nenechat jim úplně ve všem volnou ruku, ale v těchto ohledech bychom si mohli hodně porozumět. Pro obě strany je důležité cítit se, že jsou svobodní a nikdo je neomezuje. Je zde i několik dalších rozdílů, např. Řekové rádi mluví hodně k věci, ale Češi rádi říkají i hodně „omáčky“ okolo, což by pro nás mohla být výhoda, protože můžeme Řeky zmást a získat tak nějaké výhody. Naopak bychom se měli snažit nepůsobit ustrašeně, protože Řekové jsou známí tím, že mají velké sebevědomí, proto bychom s tímto faktem měli počítat a nenechat se jimi převálcovat. Dále řeckým obchodníkům také nevadí řešit spory soudně, což Češi nemají moc rádi, ale pokud budeme jednat fair play, budeme počítat s tím, že Řekové mohou být víc temperamentní, než jsme zvyklí a budeme se snažit konfliktům předcházet a řešit je včas, neměli bychom se dostat až k soudu.

41

Až na těchto několik odlišností, které podle mě nejsou tak zásadní a dá se jim předejít, si myslím, že jednání s řeckými obchodními partnery by pro nás mohlo být příjemné, protože jako Evropani máme hodně společného a sdílíme mnoho stejných hodnot. Velkou výhodou pro Čechy může být také, že jim nevadí, když smlouvu připravuje protistrana a Češi by si zde mohli dát poznámku, že případné právní spory se budou řešit podle českého práva v Čechách, což Řekům většinou nevadí. Kdyby se jim to však nelíbilo, neměl by být pro ně problém přistoupit na právo německé a kdyby došlo na nejhorší a museli bychom jít k soudu, Německo pro nás není tak daleko a jejich právní normy jsou velmi podobné českým, což může být pro Čechy velmi výhodné.

42

SEZNAM ZDROJŮ 1) BUSINESS INFO: Řecko- Ekonomická charakteristika země http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/recko-ekonomicka-charakteristika-zeme-19222.html 2) BUSINESS INFO: Řecko- Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/recko-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-s-cr19225.html 3) BUSINESS INFO: Řecko- Očekávaný vývoj v teritoriu http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/recko-ocekavany-vyvoj-v-teritoriu-19228.html 4) BUSINESS INFO: Organizační kultura a národní kultura http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/organizacni-kultura-a-narodni-kultura-7699.html 5) BUSINESS INFO: Řecko- Zahraniční obchod země http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/recko-zahranicni-obchod-zeme-19224.html 6) BUSINESS INFO: Řecko- Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/recko-zakladni-podminky-pro-uplatneni-ceskeho19226.html 7) CIHELKOVÁ, Eva. Regionalismus a multilateralismus: Základy nového světového obchodního řádu?. Praha: C. H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-196-3. 8) Cvičení z předmětu Světová ekonomie 2SE202 ZS 2013/2014, cvičící pí. Ing. Eliška Kačírková 9) ČESKO PŘEDBĚHLO DRUHOU ZEMI STARÉ EU. NOVÝ ŽEBŘÍČEK HDP http://www.penize.cz/svetova-ekonomika/256671-cesko-predbehlo-druhou-zemi-stare-eunovy-zebricek-hdp 10) ČESKO- ŘECKÁ OBCHODNÍ KOMORA http://rejstrik-firem.kurzy.cz/25667033/cesko-recka-obchodni-komora/ 11) GREEK FOREIGN TRADE IN FIGURES https://en.santandertrade.com/analyse-markets/greece/foreign-trade-infigures#classification_by_country 12) GULLOVÁ, S. Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. 336 s. ISBN 978-80-247-4418-6. 13) HELLAS, ESTRÁNKY: Řecko- Historie http://www.hellas.estranky.cz/clanky/historie.html 14) HOFSTEDE, Geert. Cultures and organizations. Londýn: McGraw-Hill, 1991. ISBN 007-707474-2.

43

15) HRADEČNÝ, Pavel, Růžena DOSTÁLOVÁ, Věra HROCHOVÁ, Pavel OLIVA a Vladimír VAVŘÍNEK. Dějiny Řecka. Praha: Lidové noviny, 1998. ISBN 80-71006-192-1. 16) HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT ŘECKA https://www.google.cz/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_&met_y=ny_gdp_mktp_cd &idim=country:GRC&dl=cs&hl=cs&q=%C5%99ecko%20hdp%20v%C3%BDvoj 17) KOCOURKOVÁ, Jarmila. Etiketa na cesty aneb jiný kraj, jiný mrav. Brno: TeMi CZ, s.r.o., 2009. ISBN 978-80-87156-39-1. 18) KUKLÍK, Jan a Jan KUKLÍK. Dějepis 4: Nejnovější dějiny. Praha: SPN- pedagogické nakladatelství, 2005. ISBN 80-7235-175-3. 19) MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ: Řecko- Vnitropolitická situace http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/recko/politika/vnitropoliticka_charak teristika.html 20) MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ: Řecko- Zahraničně- politická orientace http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/recko/politika/zahranicne_politicka_ orientace.html 21) MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ: Řecko- Základní informace o teritoriu http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/recko/ 22) MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ: Zahraniční obchod země http://www.export.cz/evropa/recko/recko-zahranicni-obchod-zeme 23) MOLE, John. Jiný kraj, jiný mrav: Praktický průvodce podnikatelským prostředím a zvyklostmi zemí Evropské unie. Praha: Management press, 1995. ISBN 80-85603-86-1. 24) NOVÝ, Ivan a Sylvia SCHROLL-MACHL. Interkulturní komunikace v řízení a podnikání. Praha: Management press, 2001. ISBN 80-7261-042-2. 25) NOVÝ, Ivan a Sylvia SCHROLL-MACHL. Spolupráce přes hranice kultur. Praha: Management Press, 2005, 474 p. ISBN 80-7261-121-6. 26) POPELKA, Miroslav a Veronika VÁLKOVÁ. Dějepis 1: Pravěk a Starověk. Praha: SPN- pedagogické nakladatelství, 2004. ISBN 80-7235-145-1. 27) Přednášky z předmětu Mezinárodní obchodní jednání a protokol 2MO303 LS 2011/2012, přednášející pí. doc. Ing. Miroslava Zamykalová, CSc. 28) Přednášky z předmětu Světová ekonomie 2SE202, ZS 2013/2014, přednášející pí. doc. PhDr. Eva Karpová, CSc. 29) ŘECKÁ STUDIE http://www.agora.mfa.gr/appdata/documents/Epixeirisiako%20simeioma%20Tsexias.pdf 30) ŘECKÝ OBCHOD http://www.recky-obchod.cz/page1.php 44

31) ŠTĚRBOVÁ, Ludmila. Mezinárodní obchod: ve světové krizi 21. století. Praha: Grada Publishing, a.s., 2013. ISBN 978-80-247-4694-4. 32) ŠRONĚK, I. Kultura v mezinárodním podnikání. Praha: Grada, 2001. ISBN 80-2470012-3. 33) THOMAS, Alexander. Psychologie interkulturellen Handelns. Seattle: Hogrefe, c1996, 474 p. ISBN 38-017-0668-0. 34) ZAMYKALOVÁ, Miroslava, Soňa GULLOVÁ, Alexej SATO a Františka MÜLLEROVÁ. Mezinárodní obchodní jednání. Praha: Oeconomica, 2002. ISBN 80-2450444-8.

45

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulka č. 1, Počet obyvatel v různých letech…………………………………………………………….3 Tabulka č. 2, Roční HDP Řecka ve vybraných letech…………………………………………………...12 Tabulka č. 3, HDP na obyvatele Řecka ve vybraných letech……………………………………………12 Tabulka č. 4., Vývoj HDP v Řecku……………………………………………………………………….13 Tabulka č. 5, Řecká inflace ve vybraných letech………………………………………………………...13 Tabulka č. 6, Nezaměstnanost v Řecku ve vybraných letech…………………………………...……….14 Tabulka č. 7, Obchodní bilance Řecka ve vybraných letech……………………………...……………..14 Tabulka č. 8, Teritoriální struktura vývozu a dovozu ve vybraných letech………………………...……15 Tabulka č. 9, Největší exportní obchodní partneři Řecka za rok 2012……………………………...…...16 Tabulka č. 10, Největší importní obchodní partneři Řecka za rok 2012…………………………………..17 Tabulka č. 11, Porovnání ČR a Řecka podle Hofsteda…………………………...……………………….32 Tabulka č. 12, Obchodní bilance České republiky s Řeckem ve vybraných letech……………………….34 Graf č. 1, Grafické porovnání ČR a Řecka podle Hofsteda………………………………...………..33

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1, Komoditní struktura vývozu v letech 2010 a 2011 Příloha č. 2, Komoditní struktura dovozu v letech 2010 a 2011 Příloha č. 3, Komoditní struktura dovozu z Řecka do ČR v letech 2011 a 2012 Příloha č. 4, Komoditní struktura vývozu z ČR do Řecka v letech 2011 a 2012

Přílohy Příloha č. 1, Komoditní struktura vývozu v letech 2010 a 2011

Vývoz

2010

Třída SITC 0-Potraviny a živá zvířata

Hodnota (mil. €) 3 100,1

Podíl na celku (%) 18,9

Hodnota (mil. €) 3 231,6

Podíl na celku (%) 14,4

Změna 11/10 (%) 4,2

1-Nápoje a tabák

539,9

3,3

565,5

2,5

4,7

2-Suroviny nepoživatelné

951,5

5,8

888,8

4,0

-6,6

3-Minerální paliva a oleje

1 830,6

11,2

6 568,5

29,3

258,8

4-Živočišné a rostlinné oleje 5-Chemikálie

289,7

1,8

298,6

1,3

3,1

2 365,9

14,4

2 345,8

10,5

-0,8

6-Průmyslové výrobky 3 259,3 dle prvotní suroviny 7-Stroje a přepravní 1 962,1 zařízení 8-Různé průmyslové 1 626,1 zboží

19,9

4 137,9

18,4

27,0

12,0

2 139,4

9,5

9,0

9,9

1 6 07,5

7,2

-1,1

2011

9-Zboží neklasifikované 466,7 2,9 667,5 3,0 43,0 podle druhu Celkem 16 391,8 100,0 22 451,0 100,0 37,0 Zdroj: http://www.export.cz/evropa/recko/recko-zahranicni-obchod-zeme

Příloha č. 2, Komoditní struktura dovozu v letech 2010 a 2011

Dovoz

2010

Třída SITC 0-Potraviny a živá zvířata

Hodnota (mil. €) 4 874,4

Podíl na celku (%) 10,1

Hodnota (mil. €) 5 107,2

Podíl na celku (%) 11,8

Změna 11/10 (%) 4,8

1-Nápoje a tabák

680,3

1,4

554,9

1,3

-18,4

2-Suroviny nepoživatelné

1 190,9

2,5

1 433,8

3,3

20,4

3-Minerální paliva a oleje

11 631,2

24,2

11 617,2

26,8

-0,1

4-Živočišné a rostlinné oleje 5-Chemikálie

233,1

0,5

254,5

0,6

9,2

7 302,2

15,2

6 866,6

15,9

-6,0

10,6

4 769,9

11,0

-6,2

23,9

8 064,5

18,6

-29,9

11,6

4 583,2

10,6

-17,8

6-Průmyslové výrobky 5 086,1 dle prvotní suroviny 7-Stroje a přepravní 11 497,2 zařízení 8-Různé průmyslové 5 577,0 zboží

2011

9-Zboží neklasifikované 34,2 0,1 20,8 0,0 -39,2 podle druhu Celkem 48 106,6 100,0 43 272,6 100,0 -10,0 Zdroj: http://www.export.cz/evropa/recko/recko-zahranicni-obchod-zeme

Příloha č. 3, Komoditní struktura dovozu z Řecka do ČR v letech 2011 a 2012

Dovoz z Řecka do ČR 2011 Třída SITC

2012

0-Potraviny a živá zvířata

Hodnota (mil. €) 41,8

Podíl na celku (%) 30,3

Hodnota (mil. €) 39,5

Podíl na celku (%) 30,2

Změna 12/11 (%) -5,5

1-Nápoje a tabák

13,8

10,0

13,2

10,1

-4,3

2-Suroviny nepoživatelné

1,9

1,4

1,5

1,1

-21,0

3-Minerální paliva a oleje

0,4

0,3

0,3

0,5

-25,0

4-Živočišné a rostlinné oleje 5-Chemikálie

1,5

1,1

1,3

1,0

-13,3

16,1

8,6

10,1

2,7

-37,3

29,8

39,2

30,0

-4,4

7,8

17,2

13,1

59,3

7,6

8,3

6,3

-21,0

6-Průmyslové výrobky 41,0 dle prvotní suroviny 7-Stroje a přepravní 10,8 zařízení 8-Různé průmyslové 10,5 zboží

9-Zboží neklasifikované 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 podle druhu Celkem 137,8 100,0 130,6 100,0 -5,2 Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/recko-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-scr-19225.html

Příloha č. 4, Komoditní struktura vývozu z ČR do Řecka v letech 2011 a 2012

Vývoz z ČR do Řecka 2011 Třída SITC

2012

0-Potraviny a živá zvířata

Hodnota (mil. €) 5,8

Podíl na celku (%) 2,1

Hodnota (mil. €) 6,4

Podíl na celku (%) 2,9

Změna 12/11 (%) 10,3

1-Nápoje a tabák

3,0

1,0

2,2

1,0

-26,7

2-Suroviny nepoživatelné

3,0

1,1

2,8

1,3

-6,7

3-Minerální paliva a oleje

0,3

0,1

0,9

0,4

300,0

4-Živočišné a rostlinné oleje 5-Chemikálie

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

19,8

6,0

19,9

1,0

0,5

12,3

35,5

16,1

2,0

66,4

122,8

55,8

-34,7

10,1

29,6

13,4

3,5

6-Průmyslové výrobky 34,8 dle prvotní suroviny 7-Stroje a přepravní 188,0 zařízení 8-Různé průmyslové 28,6 zboží

9-Zboží neklasifikované 0,0 0,0 0,1 0,1 0,0 podle druhu Celkem 283,0 100,0 220,1 100,0 -22,2 Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/recko-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-scr-19225.html