Finanční, daňová a účetní specifika zemědělského podnikatele

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Finanční, daňová a účetní specifika zemědělského podnikatele Diplomová práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Milena Otavová Ph.D.

Bc. Lucie Zobačová

Brno 2011

Tímto bych ráda poděkovala Ing. Mileně Otavové Ph.D. za odborný dohled, cenné rady a připomínky, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Finanční, daňová a účetní specifika zemědělského podnikatele“ vypracovala samostatně, pod odborným vedením Ing. Mileny Otavové Ph.D. a s použitím zdrojů, které uvádím v přehledu literatury. V Brně dne 5. května 2011

_______________________

Abstract Zobačová L. Financial, tax and accountant specifics of farmer. Diploma thesis. Brno: MU, 2011. This graduation theses deals with usage analysis of finance, tax and accounting of farming subject. In the finish is choosed business-form this subject. Department, forms and possibilities are described and relevance of information are assessed. Confrontation of conventional and ecological farming business are implemented in the part of finance and business-effectiveness. This diploma paper is intended to give the comprehensive interpretation about the differences of farming business. Keywords Farming business, effectiveness.

finance,

tax

optimalization,

accounting,

business-

Abstrakt Zobačová L. Finanční, daňová a účetní specifika zemědělského podnikatele. Diplomová práce. Brno: MU v Brně, 2011. Diplomová práce se zabývá objasněním způsobů financování, zdaňování a účtování zemědělského subjektu. Závěrem je vybrána vhodná forma podnikání tohoto subjektu. Jsou popsány jednotlivé způsoby, formy a možnosti podnikání a je zhodnocen jejich význam. Je také provedena komparace konvenčního zemědělského podnikání s podnikáním ekologickým, a to v oblasti financování a vyhodnocení efektivnosti podnikání. Diplomová práce má za cíl dát ucelený výklad o odlišnostech zemědělského podnikání. Klíčová slova Zemědělské podnikání, financování, daňová podnikatelské činnosti, efektivnost podnikání.

optimalizace,

evidence

Obsah

6

Obsah 1

Úvod

13

2

Cíl práce a metodika

15

3

2.1

Cíl práce .......................................................................................................... 15

2.2

Metodika práce............................................................................................... 15

Literární rešerše 3.1

17

Vymezení základních pojmů ....................................................................... 17

3.1.1

Zemědělský podnikatel........................................................................ 17

3.1.2

Zemědělská výroba............................................................................... 17

3.1.3

Evidence zemědělského podnikatele ................................................. 18

3.1.4

Vymezení konvenčního a ekologického zemědělského podnikání ............................................................................................... 19

3.2

Finanční vymezení......................................................................................... 20

3.2.1

Vlastní zdroje ......................................................................................... 20

3.2.2

Cizí zdroje............................................................................................... 20

3.3

Dotační vymezení .......................................................................................... 21

3.3.1

Struktura dotačních zdrojů .................................................................. 21

3.3.2

Poskytování dotací................................................................................ 26

3.3.3

Ministerstvo zemědělství České republiky ....................................... 27

3.3.4

Státní zemědělský intervenční fond ................................................... 27

3.4

Evidence podnikatelské činnosti ................................................................. 28

3.4.1

Daňová evidence ................................................................................... 28

3.4.2

Legislativní úprava účetnictví............................................................. 30

3.4.3

Účetní jednotka, účetnictví .................................................................. 31

3.4.4

Účtové třídy ........................................................................................... 32

3.4.5

České účetní standardy ........................................................................ 33

Obsah

7

3.4.6 3.5

Daňové vymezení .......................................................................................... 35

3.5.1

Daň, daňová soustava........................................................................... 35

3.5.2

Daň z příjmů právnických osob .......................................................... 35

3.5.3

Daň z příjmů fyzických osob ............................................................... 36

3.5.4

Příspěvky na sociální zabezpečení ..................................................... 40

3.5.5

Daň z přidané hodnoty ........................................................................ 41

3.5.6

Silniční daň............................................................................................. 42

3.5.7

Daň z nemovitostí ................................................................................. 43

3.6 4

Mezinárodní účetní standardy ............................................................ 34

Efektivnost podnikání................................................................................... 44

Vlastní práce 4.1

46

Představení podnikatelů............................................................................... 46

4.1.1

Konvenční zemědělský podnikatel – Subjekt A ............................... 46

4.1.2

Ekologický zemědělský podnikatel – Subjekt B ............................... 47

4.2

Finanční vymezení......................................................................................... 48

4.2.1

Volba právní formy podnikání ........................................................... 48

4.2.2

Financování konvenčního zemědělského podnikatele.................... 49

4.2.3

Financování ekologického zemědělského podnikatele ................... 50

4.3

Dotační vymezení .......................................................................................... 50

4.3.1

Komentář k vybraných dotačním titulům......................................... 55

4.3.2

Srovnání čerpaných provozních dotací podnikatelů....................... 60

4.3.3

Dotace pro začínající zemědělce ......................................................... 62

4.3.4

Dotační kontroly.................................................................................... 63

4.4

Evidence podnikatelské činnosti ................................................................. 65

4.4.1

Přechod ze skutečně uplatňovaných výdajů na výdaje uplatňované procentem z příjmů ....................................................... 65

4.5

Daňové vymezení .......................................................................................... 68

4.5.1

Samostatně výdělečná činnost............................................................. 68

Obsah

8

4.5.2

Veřejná obchodní společnost ............................................................... 71

4.5.3

Společnost s ručením omezeným........................................................ 72

4.6

Efektivnost podnikání................................................................................... 74

5

Diskuze

85

6

Závěr

87

7

Literatura

93

Seznam obrázků a grafů

9

Seznam obrázků a grafů Obrázek č. 1: Daňový systém České republiky

35

Graf č. 1: Vývoj rentability vlastních zdrojů

89

Graf č. 2: Vývoj rentabilit ekologického zemědělského podnikatele

90

Graf č. 3: Vývoj celkové zadluženosti

90

Graf č. 4: Vývoj krytí dlouhodobého majetku vlastními zdroji

91

Seznam tabulek

10

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Výpočet daně z příjmů právnických osob

36

Tabulka č. 2: Výpočet daně z příjmů fyzických osob

37

Tabulka č. 3: Volba právní formy podnikání

49

Tabulka č. 4: Přehled čerpaných dotačních titulů – Subjekt A

51

Tabulka č. 5: Přehled čerpaných dotačních titulů – Subjekt B

53

Tabulka č. 6: Objem dotací podnikatelů na hektar zemědělské půdy

60

Tabulka č. 7: Dotační tituly ve srovnání s příjmy za výrobky a služby

61

Tabulka č. 8: Společné zdanění manželů v roce 2007

66

Tabulka č. 9: Dodatečné společné zdanění manželů v roce 2007

67

Tabulka č. 10: Rozdíl v daňové povinnosti mezi řádným a dodatečným daňovým přiznáním

67

Tabulka č. 11: Výpočet DPFO při výdajích uplatňovaných procentem z příjmů

69

Tabulka č. 12: Výpočet DPFO při skutečně uplatňovaných výdajích

70

Tabulka č. 13: Výpočet DPFO v případě syna jako spolupracující osoby

71

Tabulka č. 14: Výpočet daně z příjmů veřejné obchodní společnosti

72

Tabulka č. 15: Výpočet daně z příjmů společnosti s ručením omezeným

73

Tabulka č. 16: Ukazatelé efektivnosti

76

Tabulka č. 17: Mezní hodnoty pro jednotlivé ukazatele efektivnosti

77

Tabulka č. 18: Vstupní data pro hodnocení efektivnosti

78

Tabulka č. 19: Ukazatelé pro hodnocení efektivnosti

81

Seznam zkratek

11

Seznam zkratek AEO ČR DHM DNM DPH DZD EAFRD EAGF EFF ES EU FO GAEC Ha HRDP IAS LFA LPIS OP OP RVMZ OSVČ PGRLF PO PRV PUZČ SAPARD SAPS s. r. o. SVČ SZIF TOP-UP VDJ v. o. s. ZD

Agroenviromentální opatření Česká republika Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Daň z přidané hodnoty Dílčí základ daně Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova Evropský zemědělský záruční fond Evropský rybářský fond Evropské společenství Evropská unie Fyzická osoba Dobrý zemědělský a environmentální stav Hektar Horizontální plán rozvoje venkova International Accounting Standards Méně příznivé oblasti Veřejný registr půdy Operační program Operační program rozvoj venkova a multifunkční zemědělství Osoba samostatně výdělečně činná Podpůrný garanční a lesnický fond Právnická osoba Program rozvoje venkova Předčasné ukončení zemědělské činnosti Speciální předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova Jednotná platba na plochu Společnost s ručením omezeným Samostatně výdělečná činnost Státní zemědělský intervenční fond Doplňkové platby Velká dobytčí jednotka Veřejná obchodní společnost Základ daně

Seznam zkratek

ZDP ZDS ZSV ZVZP ZÚ ZZ

Zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sbírky. Zákon o dani silniční č. 16/1993 Sbírky. Zakládání skupin výrobců Zákon o veřejném zdravotním pojištění č. 48/1997 Sbírky. Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sbírky. Zákon o zemědělství č. 252/1997 Sbírky.

12

Úvod

13

1 Úvod Hlavním podnětem k výběru tématu Finanční, daňová a účetní specifika zemědělského podnikatele bylo prostředí ve kterém jsem vyrůstala a tím pádem snaha najít odpověď na otázku, zda je ekologické zemědělství neoprávněně zvýhodněné oproti klasickému zemědělskému podnikání a zda je odvětví zemědělství zvýhodňované oproti ostatním odvětvím podnikání vůbec. Zemědělství přes 6 000 let přímo ovlivňuje život drtivé většiny lidstva. I v naší moderní, vysoce vyspělé a překotně se rozvíjející civilizaci jsme životně závislí na produkci potravin a hospodaření v zemědělské krajině. To platí i v České republice, která je členem Evropské unie, kde je velký důraz kladen na Společnou zemědělskou politiku, která se řadí mezi nejstarší komunitární politiky Evropského společenství. Její významnost dokládá i fakt, že Společná zemědělská politika čerpá z rozpočtu Evropské unie přes 40 %, čímž se řadí mezi nejvíce nákladné. Pro chod podniku je třeba zajistit různé finanční zdroje, které by umožnily běžné financování a udržely podnik v provozuschopnosti. Zároveň je ale nutné shromažďovat prostředky k dalšímu rozvoji podniku či sloužící k investicím a ke zlepšení konkurenceschopnosti podniku. Je důležité vědět, kam jednotlivé prostředky mají směřovat. Každý podnik je samozřejmě založen za účelem dosahování zisku. Zemědělství není však jen o snaze zbohatnout, zemědělství je určitý životní styl. Každý podnik by měl být ekonomicky soběstačný, to znamená efektivně využívat optimální kombinaci zdrojů financování. Stát se snaží podporovat různá odvětví národního hospodářství, tedy i zemědělství. Skrze finanční podpory chce řešit nezaměstnanost v regionech, nastartovat či udržovat hospodářský růst a dosáhnout klidné platební bilance. Stát se tedy dle makroekonomické teorie snaží o růst plochy magického čtyřúhelníku. O každém předmětu podnikání by se dalo říci, že je něčím zvláštní. V zemědělství to však platí dvojnásob. Toto odvětví je velmi závislé na klimatických podmínkách. Málokteré odvětví je tolik ovlivněno tím, co je neovlivnitelné. Nestálé klimatické podmínky zvyšují rizikovost podnikání. Mezi další faktory, které specifikují odvětví zemědělského podnikání, lze zařadit nízké ceny výrobních komodit či nesoulad mezi výrobním a pracovním procesem (především v rostlinné výrobě). Daňový systém jako součást fiskální politiky státu představuje jedno z nejdůležitějších politických a ekonomických témat. Podnikatelské chování je z velké míry ovlivněno daňovým systémem. Prostřednictvím daňových opatření lze ovlivňovat a usměrňovat chování podnikatelských subjektů.

Úvod

14

Pomocí těchto opatření lze také podněcovat subjekty k zamýšleným žádoucím změnám, například k environmentálně příznivému chování nebo v případě zemědělských podnikatelů k setrvání v této oblasti podnikání. Tato opatření jsou většinou realizována prostřednictvím úlev na daních oproti klasickému zdanění. V zemědělství řeší specifický problém výkyvů v příjmech v jednotlivých letech podnikání. Tyto daňová opatření vyvolávají často protichůdná hodnocení a jsou předmětem politických diskuzí. Podpory z veřejných zdrojů významným způsobem ovlivňují ekonomickou situaci zemědělství. Zemědělství zemí Evropské unie profituje zejména z podpor vyplývajících ze Společné zemědělské politiky. Při poskytování těchto podpor je kladen důraz, v praxi s větším či menším důrazem, na požadavek zachování konkurenčního prostředí v zemědělském podnikání, a to v národním i mezinárodním smyslu. V tomto kontextu speciální daňová opatření pro zemědělce ztěžují mezinárodní srovnání celkové úrovně podpory zemědělství. Nejsou-li totiž daňové úlevy dostatečně sledovány a kvantifikovány, dochází k nedostatečnému stanovení skutečného rozsahu státní podpory v zemědělství. Zemědělská činnost je vzhledem ke svému biologickému charakteru výroby oblastí značně specifickou. Přesto jsou tyto účetní jednotky povinny dodržovat všeobecné účetní zásady dané účetními předpisy platnými ve sledovaném období. Použití speciálních účetních postupů se zemědělskou tématikou je odvozeno od vžitých praktických postupů používaných v zemědělské účetní praxi při respektování stávajících předpisů – účetních, daňových či pravidel poskytování dotačních titulů. Případnému zániku podniku lze předejít stálým sledováním a předpovídáním finanční situace podniku. Významnou součástí podnikového řízení by se tedy měla stát finanční analýza, která posuzuje finanční stabilitu podniku a také hodnotí možnosti firmy pro získávání cizích finančních zdrojů k zajištění činnosti podniku. V neustále se měnícím ekonomickém prostředí se podnik bez rozboru finanční situace již neobejde. Získané informace slouží podnikatelům jako podklad při strategickém rozhodování a plánování. Finanční situace podniku je také často nazývána jako finanční zdraví. Cílem je identifikovat slabé stránky podniku, které by mohly v budoucnu působit problémy a vymezit silné stránky, na základě kterých podnik může dál rozvíjet svoji činnost.


15

2 Cíl práce a metodika 2.1

Cíl práce

Cílem práce je objasnit způsoby financování, zdaňování, účtování u zemědělského subjektu a navrhnout vhodnou formu podnikání tohoto subjektu. Popsat jednotlivé způsoby, formy a možnosti podnikání a zhodnotit jejich význam. Dílčím cílem diplomové práce je komparace klasického zemědělského podnikání se subjektem podnikajícím v rámci ekologického zemědělství, a to v oblastech financování a vyhodnocení efektivnosti podnikání. Je poukázáno na jednotlivé výhody, nevýhody financování a zhodnocení případných nedostatků s návrhem na jejich řešení. Součástí práce je také verifikace/falsifikace hypotéz. Základní hypotéza zní: Podnikání klasického zemědělského podnikatele a ekologického podnikatele je srovnatelné z hlediska finanční výhodnosti. Pracovní hypotéza je formulována: Pro zemědělské podnikatele je nejvýhodnější zvolit jako formu podnikání samostatně výdělečnou činnost.

2.2

Metodika práce

Téma diplomové práce svojí specifikou, rozsahem a velmi rozsáhlým polem informací vyžadovalo od samého začátku pečlivě uvažovat o vhodném přístupu k jeho zpracování. Hlavním problémem bylo vybrat ty otázky, které by umožnily naplnění zadaného tématu práce. Vzhledem k rozsahu diplomové práce a širokým možnostem při jejím zpracování bylo nutno prostudovat celou řadu dostupných materiálů a zvolit vhodnou metodu třídění a také vhodnou metodu interpretace získaných poznatků. Ukázalo se jako nezbytné pečlivé třídění, rozdělování a spojování poznatků z různých zdrojů. Zpracování diplomové práce je rozděleno do dvou stěžejních částí. První část je teoretická. Jejím účelem je poskytnout ucelený soubor informací k dané problematice. Pramenem informací byla především odborná literatura, vybraná legislativa a internetové články. V literární rešerši je použita zejména metoda deskripce nebo-li popisu vybraných podmínek podnikání zemědělských podnikatelů. Nejprve jsou vymezeny základní pojmy jako zemědělský podnikatel, zemědělská výroba, konvenční a ekologické zemědělství. Poté jsou popsány možnosti financování zemědělského podnikání. V práci je dále popsána struktura dotačních zdrojů a jejich poskytování. Evidence


16

podnikatelské činnosti je dalším obsáhlým zdrojem informací o zemědělském podnikání. Poslední kapitoly teoretické části jsou věnovány daňovému vymezení a efektivnosti zvoleného podnikání. Druhou částí je vlastní práce, kde je analyzována zemědělská činnost z praktického hlediska. Ve vlastní práci je užita metoda analýzy a komparace, kdy je posouzena výhodnost jednotlivých způsobů a možností podnikání zemědělského podnikatele. K vypracování praktické části diplomové práce přispěly velkou měrou informace a materiály dvou vybraných zemědělských podnikatelů. Důležitým zdrojem byly také internetové stránky Ministerstva zemědělství ČR a Státního zemědělského intervenčního fondu. Praktická část je nejprve zaměřena na úvodní představení analyzovaných podnikatelů. V práci jsou dále rozebrány finanční, dotační, účetní a daňové stránky podnikatelů. Pomocí modelových příkladů je navržena vhodná forma podnikání. V závěru praktické části diplomové práce je také zhodnocena efektivnost zemědělského podnikání. Tato část je vzhledem ke své individualitě zpracována specifickými postupy využívajících údajů z daňových přiznání a peněžních deníků podnikatelů. Metodika výpočtu jednotlivých ukazatelů v základu vychází ze zdrojů SZIF. Vybrané ukazatele jsou modifikovány pro zvýšení vypovídací schopnosti a dynamičnosti. Podrobný popis postupu výpočtu je uveden v příslušné kapitole. Poslední část práce je věnována závěrečným doporučením, která by mohla přispět ke zlepšení stávající situace podnikatelů. Pomocí metody dedukce a syntézy je provedeno shrnutí zjištěných skutečností a jejich formulování do závěru práce.

Literární rešerše

17

3 Literární rešerše 3.1

Vymezení základních pojmů

V této části jsou rozebrány základní pojmy sloužící k osvětlení dané problematiky. Je zde definován pojem zemědělský podnikatel a zemědělská výroba. Dále je v krátkosti popsána problematika evidence zemědělského podnikatele a vysvětlen základní rozdíl mezi konvenčním a ekologickým zemědělským podnikáním. 3.1.1

Zemědělský podnikatel

Dle zákona č. 252/1997 Sb. (dále jen „ZZ“), § 2e odst. 1 o zemědělství se zemědělským podnikatelem rozumí fyzická nebo právnická osoba, která hodlá provozovat zemědělskou výrobu jakou soustavnou a samostatnou činnost vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku, za podmínek stanovených tímto zákonem a která, pokud jde o fyzickou osobu: a) dosáhla věku 18 let, b) je způsobilá k právním úkonům, c) má trvalý pobyt na území ČR, d) pohovorem před místně příslušným obecním úřadem obce s rozšířenou působností prokáže základní znalost jazyka českého, nejedná-li se o občana ČR nebo o občana členského státu EU. Zemědělským podnikatelem dle ZZ není fyzická osoba provozující drobné pěstitelské a chovatelské činnosti, anebo prodávající rostlinné výrobky a nezpracované živočišné výrobky. Zemědělský podnikatel je dle výše uvedeného zákona rovněž oprávněn poskytovat práce, výkony nebo služby, které souvisejí výhradně se zemědělskou výrobou a při kterých se využijí prostředky nebo zařízení sloužící podnikateli k zemědělské výrobě. 3.1.2

Zemědělská výroba

Dle ZZ, § 2e odst. 3 se zemědělskou výrobou včetně hospodaření na vodních plochách rozumí: a) rostlinná výroba včetně chmelařství, ovocnářství, vinohradnictví a pěstování zeleniny, hub, okrasných rostlin, léčivých a aromatických rostlin, rostlin pro technické a energetické užití na pozemcích vlastních,


b)

c)

d) e) f)

g) h)

18

pronajatých, nebo užívaných na základě jiného právního důvodu, popřípadě provozovaná bez pozemků, živočišná výroba zahrnující chov hospodářských a jiných zvířat či živočichů za účelem získávání, zpracování a výroby živočišných produktů, chov hospodářských zvířat k tahu a chov sportovních a dostihových koní, produkce chovných a plemenných zvířat, využití jejich genetického materiálu a získávání zárodečných produktů, pokud jde o zvířata uvedená v písmenu b), výroba osiv a sadby, školkařských výpěstků a genetického materiálu rostlin, úprava, zpracování a prodej vlastní produkce zemědělské výroby, chov ryb, vodních živočichů a pěstování rostlin ve vodním útvaru povrchových vod na pozemcích vlastních, pronajatých nebo užívaných na základě jiného právního důvodu, hospodaření v lese, na pozemcích vlastních, pronajatých, nebo užívaných na základě jiného právního důvodu, hospodaření s vodou pro zemědělské a lesnické účely.

3.1.3

Evidence zemědělského podnikatele

Dle ZZ, § 2f odst. 3 má fyzická či právnická osoba, která hodlá podnikat v zemědělství, povinnost se zaevidovat. Podnikatele zaeviduje místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. Místně příslušný obecní úřad se určuje dle místa trvalého pobytu zemědělského podnikatele, jde-li o fyzickou osobu nebo dle sídla u právnické osoby. V žádosti o zápis do evidence zemědělského podnikatele fyzické osoby uvádějí: a) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, státní občanství, místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování, obsahující název obce, její části, název ulice, číslo popisné a orientační, bylo-li přiděleno, poštovní směrovací číslo, dále rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, a prohlášení o tom, zda jí soud nebo správní orgán neuložil zákaz činnosti týkající se zemědělské výroby, b) zahraniční fyzická osoba rovněž adresu bydliště na území České republiky, pokud jí byl povolen trvalý pobyt; u osoby, která za účelem podnikání zřizuje na území České republiky organizační složku, adresu jejího umístění, obsahující obec, její část, název ulice, číslo popisné a číslo orientační, bylo-li přiděleno, poštovní směrovací číslo a údaje o vedoucím této organizační složky,


c) d) e) f)

19

zaměření zemědělské výroby, identifikační číslo osoby, předpokládané datum zahájení provozování zemědělské výroby, datum ukončení provozování zemědělské výroby, pokud zamýšlí provozovat zemědělskou výrobu na dobu určitou.

3.1.4

Vymezení konvenčního a ekologického zemědělského podnikání

Konvenční nebo také intenzívní zemědělství je zaměřeno na maximální výnos s využitím umělých hnojiv a chemických prostředků na ochranu rostlin. Hlavním rysem intenzivního zemědělství je pěstování velmi omezeného počtu druhů plodin. Tyto monokultury snižují výrobní náklady a tím i ceny zemědělských komodit na trhu. Zaměření na maximální zisk však s sebou přineslo v mnoha případech negativní jevy, jako znečištění životního prostředí, erozi, vyčerpání půdy, kontaminaci vody a půdy, zdevastování krajiny či nekvalitní potraviny. Ekologické zemědělství se v ČR rozvíjí přibližně od roku 1989 jako reakce na znečištění životního prostředí. Jedná se o způsob hospodaření, který má základ v tradičním zemědělském hospodářství bez používání umělých hnojiv, postřiků, chemických přípravků a dalších látek zatěžujících životní prostředí. Bývá označováno za zdroj kvalitních potravin, čistého životního prostředí a základem udržitelného rozvoje. Potravinám, které byly vypěstovány v rámci ekologického zemědělství se říká biopotraviny. Ekologičtí zemědělci by také měli dbát o životní pohodu hospodářských zvířat ve smyslu čerstvého kvalitního krmení a vody, dostatku prostoru, podestýlky a způsobu ustájení. Od 1. 1. 2009 platí v ČR tzv. kontrola podmíněnosti pro všechny zemědělské podnikatele. Tento systém podmiňuje čerpání dotací dodržováním požadavků a standardů udržování půdy v Dobrém zemědělském a environmentálním stavu (GAEC). Podmínky GAEC individuálně definují členské státy EU na základě rámce stanoveného v příloze č. III nařízení Rady (ES) č. 73/2009, jež obsahuje 5 tématických okruhů (eroze půdy, organické složky půdy, struktura půdy, minimální úroveň péče, ochrana vody a hospodaření s ní). GAEC v současnosti tvoří 11 standardů, přičemž 11. standard má odklad platnosti od 1. 1. 2012. Jejich dodržování je povinné pro žadatele o přímé platby, podpory z osy II Programu rozvoje venkova a některé podpory společné organizace trhu s vínem.


3.2

20

Finanční vymezení

V této části práce jsou uvedeny možnosti financování zemědělského podnikání. Nejdříve jsou stručně charakterizovány vlastní zdroje a poté možné cizí zdroje zemědělského podnikání. Základním právním předpisem pro podnikání v zemědělství je zejména obchodní zákoník, na který následně navazují stanovy, společenské smlouvy a vnitropodnikové předpisy jednotlivých právních subjektů. 3.2.1

Vlastní zdroje

Právnické osoby Vlastní zdroje účetní jednotky přestavují základní kapitál, ostatní kapitálové fondy, výsledky hospodaření, fondy tvořené ze zisku. Výše základního kapitálu a jeho změny vychází z ustanovení obchodního zákoníku a liší se dle druhu obchodních společností (akciová společnost, společnost s ručením omezeným, komanditní společnost, veřejná obchodní společnost, družstvo). Ostatní kapitálové fondy představují vklady (peněžní a nepeněžní), které nezvyšují základní kapitál obchodních společností či družstva. Do ostatních kapitálových fondů řadíme také dary. Pro fondy tvořené ze zisku jsou rozhodující ustanovení obchodního zákoníku a stanovy obchodních společností a družstev. Výsledek hospodaření společnosti přestavují ztráta z podnikání, nulový ekonomický výsledek či zisk po zdanění, který je určen k rozdělení dle pravidel daných obchodním zákoníkem a dle rozhodnutí kompetentního orgánu účetní jednotky. Individuální podnikatel Dle zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb. účtují fyzické osoby vedoucí účetnictví o vlastních zdrojích na účtu Individuálního podnikatele. Ve prospěch tohoto účtu se v souladu se zákonem o účetnictví účtují osobní vklady do podnikání, zisk z podnikání či dary. Výběry pro osobní spotřebu a ztráty z podnikání se účtují na vrub tohoto účtu. 3.2.2

Cizí zdroje

Cizí zdroje představují rezervy, dlouhodobé závazky, krátkodobé závazky, bankovní úvěry a výpomoci a časové rozlišení. Tvorba, použití a účtování rezerv je upraveno zákonem o rezervách č. 593/1992 Sb. a zákonem o účetnictví č. 563/1991 Sbírky. Tvorbou a čerpáním rezerv účetní jednotka respektuje zásadu opatrnosti, neboť představuje vynaložení výdajů v budoucích účetních


21

obdobích. Rezervy se dělí na zákonné (na opravy DHM, na pěstební činnost, na odbahnění rybníka) a účetní (na rizika a ztráty z podnikání, na daň z příjmů, na restrukturalizaci, ostatní rezervy). Bankovní úvěry a závazky mohou být krátkodobé a dlouhodobé. Krátkodobé bankovní úvěry a závazky mají splatnost do 1 roku, naproti tomu u dlouhodobých bankovních úvěrů a závazků přesahuje splatnost dobu 1 roku. Časové rozlišení představuje uplatňování zásady opatrnosti v souladu se zákonem o účetnictví.

3.3

Dotační vymezení

Z důvodu obsáhlosti části týkající se dotací je tomuto tématu věnována samostatná kapitola. Jsou zde uvedeny všeobecné podmínky poskytování dotací a náležitosti žádostí o dotace. Dále zde jsou uvedeny a popsány konkrétní příklady dotačních nástrojů, které je možné čerpat v rámci zemědělského podnikání. Informace pro zpracování této části byly čerpány především z portálu ministerstva zemědělství a dostupné legislativy. 3.3.1

Struktura dotačních zdrojů

Dotační zdroje lze v České republice rozdělit na dvě základní skupiny podle zdroje finančních prostředků. Po vstupu ČR do Evropské unie jsou zemědělským podnikatelům nabízeny evropské dotační programy (většinou částečně kofinancované ze státního rozpočtu ČR), které jsou vhodně doplněny národními dotačními programy (plně hrazeny ze státního rozpočtu ČR). S evropskými dotačními nástroji jsou úzce svázány kontroly podmíněnosti Cross compliance. Tento systém byl iniciován v roce 2003 reformou Společné zemědělské politiky a stal se klíčovým bodem k vyjednávání o zachování evropských dotací do zemědělství i v budoucnu. Vyplácení vybraných dotací je podmíněno plněním standardů udržování půdy v Dobrém zemědělském a environmentálním stavu (GAEC), dodržováním povinných požadavků v oblasti životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví zvířat a zdraví rostlin, dobrých životních podmínek zvířat a minimálních požadavků v rámci agroenvironmentálních opatření. V případě, že žadatel o dotace tyto podmínky nedodrží, může mu být snížena nebo, v krajním případě, neposkytnuta výplata vybraných využívaných dotací. Plnění standardů a požadavků je ověřováno kontrolou plnění tzv. kontrolovaných požadavků. Struktura dotačních nástrojů je poměrně složitá. Přehledné rozdělení možných dotačních nástrojů v České republice je uveden v příloze č. 1 této práce a popis nástrojů je uveden níže.


22

Přímé platby Přímé platby zahrnují jednotnou platbu na plochu, oddělenou platbu za cukr a rajčata a národní doplňkové platby (Top Up) sloužící k dorovnání jednotné platby na plochu na úroveň starých členských států EU. Žádosti o tyto podpory jsou podávány formou tzv. jednotné žádosti každoročně do 15. května. Řídícím orgánem je Státní zemědělský intervenční fond. Systém jednotné platby na plochu (SAPS) má za úkol zabezpečit zemědělcům stabilnější příjmy. Zemědělci se mohou rozhodnout co chtějí produkovat, přičemž jim bude zaručena stejná výše podpory nezávisle na tom, co produkují. Konkrétní podmínky poskytnutí podpory v rámci jednotné platby na plochu (SAPS) upravuje nařízení vlády č. 47/2007 Sbírky. Jednou z podmínek pro poskytnutí podpory je dodržení minimální výměry, na kterou může být poskytnuta podpora, která činí v součtu všech půdních bloků či dílů půdních bloků v žádosti o poskytnutí podpory SAPS nejméně 1 ha zemědělské půdy. Dotčené půdní bloky či díly půdních bloků musí být uvedeny ve Veřejném registru půdy (LPIS). Zemědělská půda, na kterou je požadováno poskytnutí finanční podpory, musí být na žadatele vedena v LPIS nejméně od data podání žádosti do 31. srpna kalendářního roku, ve kterém žádá o podporu. Oddělená platba za cukr (dále jen „cukerní platba“) slouží jako kompenzační opatření z důvodu snížení garantované ceny cukrové řepy. Tato cukerní platba představuje typ přímé platby poskytované pěstitelům cukrové řepy v nových členských zemích z prostředků Evropské unie. Poskytování cukerní platby pěstitelům cukrové řepy je upraveno nařízením vlády č. 45/2007 Sbírky. Poskytování oddělené platby za rajčata určená ke zpracování je upraveno nařízením vlády č. 95/2008 Sbírky. Podpora je poskytována výlučně z prostředků Evropské unie. Národní doplňkové platby jsou platby poskytované k jednotné platbě na plochu a jsou upraveny nařízením vlády č. 112/2008 Sbírky. Jsou plně hrazeny z rozpočtu ČR a slouží k dorovnání vybraných komodit, které byly zjednodušením plateb v systému jednotné platby na plochu zemědělské půdy znevýhodněny oproti plnému systému přímých podpor v původních, tzv. starých zemích EU. Program rozvoje venkova 2007–2013 Opatření Programu rozvoje venkova přispívají k naplňování cílů Lisabonské strategie v oblasti společnosti založené na znalostech vnitřního trhu a podnikatelského prostředí, trhu práce a udržitelného rozvoje. Program rozvoje venkova České republiky (dále jen „PRV“) je nástrojem pro získání


23

podpory poskytované Evropskou unií z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Řídícím orgánem tohoto Programu je Ministerstvo zemědělství ČR. Základní struktura Programu má 4 osy s různým zaměřením, které je stručně popsáno níže. První osa PRV je zaměřena na podporu konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví a posílení dynamiky podnikání v zemědělské výrobě a v navazujícím potravinářství. Prioritní oblastí je modernizace zemědělských podniků, dále pozemkové úpravy a přidávání hodnoty zemědělským produktům. OSA II je zaměřena na zlepšování životního prostředí a krajiny. Hlavní prioritou je zvýšení biologické rozmanitosti, zachování a rozvoj zemědělských a lesnických systémů s vysokou přidanou hodnotou a tradičních zemědělských krajin. Dále se podporuje ochrana vody a půdy (zejména zachování kvalitního přirozeného vodního režimu) a v neposlední řadě i snižování emisí skleníkových plynů. Osa III podporuje rozvoj životních podmínek ve venkovských oblastech a diverzifikaci ekonomických aktivit na venkově. Mezi hlavní priority patří tvorba pracovních příležitostí, podpora využívání obnovitelných zdrojů energie, zlepšení podmínek kvality života ve venkovských oblastech, včetně vzdělávání a informování hospodářských subjektů a v neposlední řadě ochrana kulturních památek. Osa IV Leader je osou metodickou a je uskutečňována prostřednictvím realizace cílů jednotlivých opatření os I – III. Účelem osy IV Leader je především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova, spolu s posílením řídících a administrativních schopností na venkově. Principy Leaderu jsou pro rozvoj venkova zvlášť dobrou metodou, neboť vedou k pozitivním efektům, plynoucím ze spojení různých subjektů, které ve venkovském prostoru působí. Místní akční skupiny, využívající principu Leaderu, nejsou protikladem k místní samosprávě, ale vhodněji doplňují úsilí o obnovu a rozvoj obcí a přispívají k rozvoji zemědělství a péči o přírodu a krajinu. Operační program rybářství na období 2007-2013 Jedná se o střednědobý programový dokument, na základě něhož je čerpána podpora pro oblast rybářství z Evropského rybářského fondu sloužící k prosazování cílů Společné rybářské politiky ES. Cílem jednotlivých opatření je posílení konkurenceschopnosti, udržení stávající produkce ryb a zachování současné úrovně zaměstnanosti v odvětví rybářství.


24

Dotace v rámci společné organizace trhu Společná organizace trhu se dělí na dva hlavní okruhy, a to rostlinnou a živočišnou výrobu. Cílem společné organizace trhu je regulace nabídky výrobků tak, aby nedocházelo k jejímu kolísání. K hlavním nástrojům regulace trhu patří intervenční nákupy, produkční kvóty, soukromé skladování, vývozní subvence a záruky. Národní dotace Výhradně z národních zdrojů podporuje Česká republika prostřednictvím řady cílených programů celou řadu potřebných aktivit. Těmito dotačními programy přispívá stát k udržování výrobního potenciálu zemědělství a jeho podílu na rozvoji venkovského prostoru. V současnosti dochází, v návaznosti na předchozí roky, ke stabilizaci spektra podpůrných programů. Velký důraz se klade na prvky agroenvironmentálního charakteru (např. biologická a fyzikální ochrana jako náhrada chemické ochrany rostlin, budování kapkové závlahy v ovocných sadech, chmelnicích, vinicích a ve školkách), ale také na programy na podporu ozdravování polních a speciálních plodin (podpora prostorových a technických izolátů množitelského materiálu) nebo na programy zaměřené proti rozšiřování nebezpečných nákaz hospodářských zvířat (např. Nákazový fond). V neposlední řadě jsou to ale také programy, jejichž výsledky a zisk nelze přímo kvantifikovat, a přesto je jejich existence v rámci Národních dotací pro jednotlivé komodity nezbytná. Mezi takové aktivity lze jednoznačně zařadit například podporu včelařství anebo udržování a zlepšování genetického potenciálu vyjmenovaných hospodářských zvířat. Podpůrný garanční a lesnický fond Investiční Programy Podpory podnikání jsou zaměřené zejména na realizaci dlouhodobých investičních záměrů s ohledem na restrukturalizaci a zvýšení efektivnosti, modernizaci, snížení výrobních nákladů, zlepšení jakosti a další rozvoj zemědělských subjektů. Podpora se poskytuje pouze na investice, které nejsou považovány za přijatelné výdaje v rámci Programu rozvoje venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. V rámci podpory jsou otevřeny dva programy, a to program Zemědělec a program Půda. Cílem Programu Zemědělec je vytvořit předpoklady pro rozvoj zemědělských subjektů, kdy příjemce Podpory investuje zejména do strojního zařízení, vybavení či technologických celků, přičemž podporovaná investice musí sloužit ke snížení výrobních nákladů, modernizaci či zlepšení jakosti.


25

Cílem Programu Půda je podpořit nákup nestátní zemědělské půdy, včetně trvalých porostů (sadů, vinic, chmelnic), za účelem hospodaření na této půdě. Dobíhající a ukončené dotace Dotace poskytované dle nařízení vlády č. 505/2002 Sb. byly klíčovým nástrojem udržení stability podhorských a horských oblastí v období před vstupem do EU. Jednalo se např. o podpory k zatravnění zemědělských pozemků, ekologické zemědělství, podpora včelařství, vápnění zemědělských pozemků či zalesnění zemědělských pozemků. V současné době jsou již tyto programy ukončeny. Jedinou přímou podporou pěstování energetické biomasy byla celoevropská podpora, tzv. „Uhlíkový kredit“. Podpora byly poskytována pro plochy oseté energetickými plodinami. Energetickými plodinami se rozumí plodiny primárně určené k výrobě energetických produktů. Od roku 2010 je podpora ukončena a nelze podávat žádosti o platbu. Programový dokument Horizontální plán rozvoje venkova ČR na období let 2004-2006 měl za cíl zejména ochranu a podporu vysoké hodnoty přírody a udržitelného zemědělství, které dodržuje environmentální požadavky, zachování a podporu zemědělských systémů s nízkými vstupními náklady, ochranu a zlepšování přirozeného prostředí, hygienických podmínek a podmínek spokojené existence zvířat, zachování a posílení životaschopné sociální struktury ve venkovských oblastech. Jednotlivá opatření se týkají předčasného ukončení zemědělské činnosti (PUZČ), méně příznivých oblastí a oblastí s environmentálními omezeními, agroenvironmentálních opatření (AEO), lesnictví, zakládání skupin výrobců (ZSV) či technické pomoci. Cílem Operačního programu Zemědělství byla podpora trvalého hospodářského růstu i růstu kvality života obyvatel, založená zejména na zvyšování konkurenceschopnosti odvětví, zajištění zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů, snižování rozdílů v sociálních podmínkách, zachování kulturní krajiny, ochraně a zlepšování životního prostředí. Poskytování této finanční pomoci bylo ukončeno k 1. 1. 2008. Cílem Programu LEADER bylo podněcovat a podporovat inovační zavádění a realizaci investic zamýšlených v rámci místních strategií, tvorbu originálních integrovaných strategií rozvoje venkovských území a aktéry na místní úrovni k úvahám a záměrům využití potenciálů jejich území v dlouhodobější perspektivě. Zaměřuje se především na nové formy zlepšování kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického prostředí a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví.


26

SAPARD nebo-li Speciální předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova je prvním dotačním programem Evropské unie. Česká republika mohla SAPARD využívat v časovém rozmezí let 2000-2006, maximálně však do konkrétního data vstupu do Evropské unie. Cílem programu bylo přispět k zavádění práva Evropského společenství v oblasti společné zemědělské politiky, řešit prioritní a specifické problémy spojené s trvale udržitelnými změnami v sektoru zemědělství a ve venkovských oblastech kandidátských zemí. Přínosem SAPARDU byla také možnost osvojit si náročná pravidla strukturálních fondů Evropské unie a principů programování, vybudování potřebných institucí, připravení legislativního rámce a podmínek pro monitorování programu SAPARD v České republice. Přínosem dotačních podpor, které Česká republika získala v rámci programu SAPARD jsou zejména rekonstrukce a modernizace provozů živočišné výroby, modernizace skladovacích technologií, plnění hygienických a veterinárních standardů, obnova vlastnických vztahů a protierozní ochrana v rámci pozemkových úprav, rozvoj agroturistiky na venkově, pomoc při zachování kulturního dědictví na českém venkově. 3.3.2

Poskytování dotací

Dle zákona o zemědělství č. 252/1997 Sb., § 3 dotace poskytuje ministerstvo či jiný příslušný orgán na základě žádostí žadatelů za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, popřípadě na základě mezinárodní smlouvy, kterou je ČR vázána. Žádost o poskytnutí dotace obsahuje především: a) žadatele, včetně uvedení identifikačního čísla, jde-li o právnickou osobu a fyzickou osobu s přiděleným identifikačním číslem, nebo data narození, popřípadě rodného čísla, jde-li o fyzickou osobu, které identifikační číslo přiděleno nebylo, b) předmět činnosti, nebo předmět podnikání žadatele, c) účel, na který je dotace požadována, d) bankovní spojení žadatele, e) prohlášení žadatele, že neobdržel v příslušném roce na činnost, případně na účel, pro který je dotace požadována, dotaci ze státního rozpočtu, dotaci z rozpočtu státního fondu nebo dotaci z rozpočtu územního samosprávného celku. Žadatel je povinen uvést tyto údaje úplně a pravdivě. Garantem poskytování dotací je Ministerstvo zemědělství ČR a Státní zemědělský intervenční fond. Problematiku státních dotací upravují také mezinárodní účetní standardy IAS 20 – Vykazování státních dotací a zveřejnění státní podpory a IAS 41 - Zemědělství,


27

který se mimo jiné zabývá dotacemi poskytnutými na pořízení biologických aktiv oceňovaných reálnou hodnotou. Dále se zabývá dotacemi poskytnutými na zemědělskou činnost s výjimkou dotací na pořízení biologických aktiv u kterých není možné reálnou hodnotu zjistit a jsou oceňovány na bázi historických cen. Podrobněji budou tyto standardy rozebrány v kapitole 3.4.6 Mezinárodní účetní standardy. Problematiku dotací upravují také České účetní standardy, které budou uvedeny v kapitole 3.4.5 České účetní standardy. 3.3.3

Ministerstvo zemědělství České republiky

Ministerstvo zemědělství je podle zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ústředním orgánem státní správy pro zemědělství, vodní hospodářství, potravinářský průmysl a pro správu lesů, myslivosti a rybářství, mimo území národních parků. Ministerstvo zemědělství je také ústředním orgánem státní správy ve věcech komoditních burz, které organizují obchody se zbožím pocházejícím ze zemědělské a lesnické výroby, včetně výrobků vzniklých jeho zpracováním. Dále je ústředním orgánem státní správy ve věcech veterinární péče, rostlinolékařské péče, péče o potraviny, péče o ochranu zvířat proti týrání a pro ochranu práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat. Jak uvádí oficiální webové stránky Ministerstva zemědělství ČR, úkolem ministerstva není řídit či plánovat zemědělskou, lesnickou nebo potravinářskou výrobu, ale vymezit příslušnými právními předpisy mantinely, v nichž se mohou podnikatelé pohybovat. Ministerstvo zemědělství přitom vychází z vládní zemědělské politiky, z programového prohlášení vlády a ze Společné zemědělské politiky Evropské unie. Ministerstvo zemědělství ve spolupráci se Státním zemědělským intervenčním fondem provádí opatření společných organizací trhů Evropské unie, přímé platby, národní doplňkové platby k přímým podporám, programy strukturální podpory a programy rozvoje venkova. 3.3.4

Státní zemědělský intervenční fond

Státní zemědělský intervenční fond je právnickou osobou se sídlem v Praze a jeho činnost se řídí zákonem o Státním zemědělském intervenčním fondu č. 256/2000 Sb., ve znění zákona č. 128/2003 Sb. a ve znění zákona č. 85/2004 Sb. a prováděcími právními předpisy ve formě nařízení vlády. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) je zprostředkovatelem finanční podpory z Evropské unie a národních zdrojů. Dotace z EU jsou v rámci společné zemědělské politiky poskytovány z Evropského zemědělského


28

záručního fondu (EAGF) a v nynějším programovacím období (2007– 2013) také z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a z Evropského rybářského fondu (EFF). Program rozvoje venkova (PRV), který čerpá finanční prostředky z EAFRD nahradil Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP) a Operační program rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OP RVMZ).

3.4

Evidence podnikatelské činnosti

V této části je definována problematika účetního zobrazení zemědělské činnosti, která vzhledem k převážně biologickému charakteru výroby má určitá specifika. I přes tyto zvláštnosti jsou účetní jednotky zabývající se zemědělskou činností povinny akceptovat všeobecné účetní zásady a předpisy. 3.4.1

Daňová evidence

Jedná se o systém vedení záznamů o činnosti podnikatele v souladu s ustanoveními zákona o dani z příjmů. Povinnost vést daňovou evidenci mají ty fyzické osoby, které dosahují příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti. Daňová evidence dle zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), § 7b zajišťuje zjištění základu daně z příjmů a obsahuje údaje o: a) příjmech a výdajích v členění potřebném pro zjištění základu daně, b) majetku a závazcích. Přechod z daňové evidence na vedení účetnictví Tato situace má dvě možné formy, a to dobrovolný přechod a povinný přechod z důvodu překročení obratu. Sedláček (2010, s. 42) uvádí, že motivy dobrovolného přechodu mohou vznikat na základě interních či externích požadavků. Interní motivy vznikají tím, že chce být podnikatel např. více informován o vnitřních procesech, o hmotných a finančních tocích, aby mohl firmu lépe řídit a kontrolovat. Impulsem může být také struktura aktiv firmy či očekávané ekonomické výhody plynoucí z této změny. Externím požadavkem může být např. zájem věřitelů (banky), pro které představuje zavedení účetnictví detailnější, spolehlivější a věrnější zobrazení skutečných hospodářských jevů ve firmě.


29

Důvodem povinného přechodu je nejčastěji překročení obratu stanoveného v zákoně o účetnictví. V § 1 je uvedeno, že povinnost vést účetnictví mají: • ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku. Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví je dle Ptáčkové (2008, s. 68) stanoven následující postup: 1.

Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení účetnictví, zvýší o hodnotu zásob a cenin, hodnotu poskytnutých záloh, s výjimkou záloh na hmotný majetek, hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem.

2.

Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení účetnictví, sníží o hodnotu přijatých záloh, hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví se postupuje dle přílohy č. 3 ZDP. Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto postupu hodnotou závazku hodnota bez daně z přidané hodnoty. Byl-li uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty, hodnotou pohledávky se rozumí hodnota bez daně z přidané hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu. Paragraf 23 odst. 14 uvádí, že při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví u poplatníka s příjmy dle § 7 lze hodnotu zásob a pohledávek, které poplatník evidoval v době zahájení vedení účetnictví, zahrnout do základu daně buď jednorázově v době zahájení vedení účetnictví, nebo postupně po 9 následujících zdaňovacích obdobích, počínaje zdaňovacím obdobím zahájení vedení účetnictví. Dle přílohy č. 3 ZDP se základ daně nezvýší o hodnotu zásob vytvořených vlastní činností u poplatníků s převážně zemědělskou a lesní výrobou. Za poplatníky s převážně zemědělskou a lesní výrobou se pro účely tohoto zákona považují poplatníci, u nichž příjmy z této činnosti činily v předcházejícím zdaňovacím období více než 50 % celkových příjmů.


30

Přechod z vedení účetnictví na daňovou evidenci Při přechodu z vedení účetnictví na daňovou evidenci se postupuje dle přílohy č. 2 k ZDP: 1.

Pohledávky a závazky za kalendářní rok, v němž poplatník vedl účetnictví, které budou proplaceny v kalendářním roce, ve kterém poplatník vede daňovou evidenci, se vyloučí ze základu daně kalendářního roku, ve kterém poplatník vede daňovou evidenci, a to: •

o závazky se zvýší základ daně,

•

o pohledávky se sníží základ daně.

Tento postup se nevztahuje na příjmy, které jsou od daně osvobozeny nebo se nezahrnují do základu daně nebo nejsou předmětem daně, a na výdaje, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů. 2.

Stav zásob a cenin za kalendářní rok, ve kterém poplatník vedl účetnictví, sníží základ daně z příjmů v kalendářním roce, ve kterém poplatník vede daňovou evidenci.

3.

Zůstatky účtů časového rozlišení v pasivech rozvahy a přijaté zálohy základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, zvýší. Zůstatky účtů opravných položek k pohledávkám, vytvořeným podle zákona o rezervách a zůstatky dohadných účtů pasivních, základ daně zvýší. Zůstatky dohadných účtů aktivních základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, sníží. 3.4.2

Legislativní úprava účetnictví

Základním právním předpisem je zákon o účetnictví č. 563/1991 Sbírky. Zákon definuje subjekty, které mu podléhají, vymezuje pojem účetnictví a základní povinnosti účetních jednotek při vedení účetnictví v souladu s právem Evropské unie. Podnikatelské subjekty, které nejsou dle zákona o účetnictví účetními jednotkami mohou vést daňovou evidenci dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Podnikatelská činnost je dále upravena vyhláškou č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví. Vyhláška podrobněji rozebírá jednotlivé oblasti účetnictví a navazuje tak na úpravu v zákoně o účetnictví. Její příloha obsahuje vzorovou rozvahu, výkaz zisku a ztráty a směrnou účtovou osnovu.


31

České účetní standardy pro podnikatele jsou určeny pro účetní jednotky účtující dle výše uvedené vyhlášky. Jsou určeny k souladu používaných účetních metod. Mezinárodní účetní standardy představují právní akt sjednocující účetní systémy na nadnárodní úrovni v rámci Evropského společenství. Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. (§ 39, § 40) upravuje ověřování a zveřejňování účetních závěrek podnikatelů. Mezi další právní předpisy patří zákon o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sb., zákon o konkurzu a vyrovnání č. 328/1991 Sb., zákon o rezervách č. 593/1992 Sb. či zákon o auditorech č. 254/2000 Sb.. 3.4.3

Účetní jednotka, účetnictví

Pojem účetní jednotka vymezuje zákon o účetnictví. Účetní jednotkou s povinností vést účetnictví jsou dle zákona č. 563/1991 Sb., § 1 (výňatky pro zemědělské podnikatele): a) právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky, b) fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku, c) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku, d) ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí, e) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity podle zvláštního právního předpisu, pokud alespoň jeden z účastníků tohoto sdružení je osobou uvedenou v písmenech a) nebo d). Dle Mrkosové (2010, s. 2-7) pojem účetnictví představuje ucelený soubor informací o ekonomické situaci účetní jednotky. Vedením účetnictví se rozumí veškerá činnost s účetnictvím přímo související, tj. vystavování účetních dokladů, jejich zapisování do účetních knih, sestavování účetní závěrky, vedení dalších přehledů s účetnictvím souvisejících, např. inventurních soupisů, dokumentujících průkaznost účetnictví.


3.4.4

32

Účtové třídy

V této části práce jsou popsány účtové třídy, které v rámci zemědělského podnikání obsahují určitá specifika oproti jiným druhům podnikání. Je zde popsána účtová třída 0 – Dlouhodobý majetek a účtová třída 1 – Zásoby. Účtová třída 0 – Dlouhodobý majetek Dlouhodobý majetek představuje dlouhodobý hmotný, nehmotný a finanční majetek. Hledisko dlouhodobosti je vyjádřeno dobou použitelnosti delší než 1 rok. Specifika dlouhodobého majetku představují u zemědělské činnosti zvířata a dotace na pořízení DHM a DNM. Jak uvádí Valder (2008, s. 123) zvířata z vlastního chovu se zařadí do kategorie dlouhodobého hmotného majetku převodem z kategorie mladých zvířat účtovaných v zásobách. Pořizovací cenou těchto zvířat se rozumí účetní cena odvozená od vlastních nákladů chovu příslušné kategorie mladých zvířat k datu převodu do kategorie zvířat dospělých v průměrné účetní ceně včetně vnitropodnikových nákladů, pokud s převodem souvisejí. Převod do kategorie dospělých zvířat uskutečňuje zemědělský podnik podle vlastní technologie chovu v návaznosti na zootechnické zásady. Tato problematika je v kompetenci chovatele. Neplechová (2007, s. 35) uvádí příklady, kdy dojnice se zařadí obvykle do základního stáda z kategorie vysokobřezích jalovic otelením, býk po zařazení do plemenitby, prasnice po připuštění. Dotace na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku snižuje pořizovací cenu tohoto majetku. Pokud je dotace poskytnuta na úhradu úroků z úvěru na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, je dle zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb. postup účtování adekvátní postupu, kam byl úrok z úvěru podle rozhodnutí účetní jednotky účtován. V případě, že majetek byl plně pořízen z dotace, čímž by byl v aktivech vyjádřen v nulové hodnotě, je vhodné jej vést dle Neplechové (2007, s. 36) na podrozvahovém účtu s vyznačením, že jde o majetek pořízený z dotace. Účtová třída 1 – Zásoby Ve smyslu účetních předpisů účtová třída 1 – Zásoby zahrnuje materiál, zásoby vlastní výroby, zboží, poskytnuté zálohy na zásoby a opravné položky k zásobám. Zásoby představují v každém podniku neodmyslitelnou součást činnosti. Účetní předpisy uvádějí dva možné způsoby účtování o pořízení a úbytku zásob, tj. způsob A a způsob B. Účetní jednotka může používat způsob A a současně i způsob B s tím, že v rámci analytických účtů podle míst uskladnění může být používán pouze jeden z těchto způsobů.


33

Účtování zemědělské výroby obsahuje oproti ostatní výrobním podnikům určitá specifika. Nedokončenou výrobu v zemědělské činnosti účtujeme dle Valdera (2008, s. 68-72) pouze v rostlinné výrobě, v živočišné výrobě lze z praktických důvodů uvažovat o nedokončené výrobě, např. při líhnutí drůbeže nebo v rybníkářství. Sezónní charakter zemědělské výroby nasvědčuje tomu, že účetní jednotka by mohla vhodně zvolit za účetní období hospodářský rok. Pokud je účetním obdobím kalendářní rok, pak vzhledem k tomu, že hospodářský cyklus v zemědělství se nekryje s rokem kalendářním, a tudíž ani se zdaňovacím obdobím, je vhodné, v souladu se zásadou opatrnosti vyplývající ze zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb., rozlišit v rostlinné výrobě náklady na sklizeň běžného roku a náklady na sklizeň příštích období. K syntetickému účtu nedokončená výroba je vhodné vést analytickou evidenci dle jednotlivých plodin. Výrobky představují dle zákona o účetnictví výsledky vlastní zemědělské výroby, které jsou určeny k prodeji nebo k vlastní spotřebě uvnitř účetní jednotky. Je vhodné vést analytickou evidenci podle jednotlivých druhů výrobků. Účtování zásob zvířat je dáno jeho specifickou, především biologickou podstatou. Jak uvádí Neplechová (2007, s. 54) mladá zvířata se odlišují od ostatních druhů zásob, na jejich chov jsou vynakládány náklady, zvířata rostou, jejich hodnota stoupá, v každé vzrůstové kategorii však mohou být předmětem prodeje. Nemohou být tedy „skladována“ v nezměněné formě. U nakoupených mladých zvířat do vlastního chovu pokračuje jejich růst a zvyšuje se tedy jejich hodnota, která představuje vlastní produkci podniku, ale která nemůže existovat samostatně. Na vrub účtu zvířat účtovaných jako zásoby se účtuje jak o zvířatech z vlastního chovu, tak o zvířatech nakoupených. Důležitou součástí zásob je také účtování škod v zemědělské výrobě. Vyhláška č. 500/2002 Sb., § 28 definuje škodu jako fyzické znehodnocení, to znamená neodstranitelné poškození nebo zničení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a zásob, a to z objektivních i subjektivních příčin. Škody na majetku jsou účtovány v účtové třídě 5 – Náklady. Například úroda zničená povodní, krupobitím či suchem je chápána jako škoda ovlivňující provozní výsledek hospodaření. 3.4.5

České účetní standardy

České účetní standardy vymezují všeobecné podmínky a způsoby vedení účetnictví. Tato část literární rešerše se zaměří pouze na problematiku účtování dotací. České účetní standardy upravují způsob účtování dotací následujícím způsobem:


34

• o nezpochybnitelném právním nároku na dotaci se účtuje na vrub příslušného účtu účtové skupiny 37 - Jiné pohledávky a závazky a ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 34 - Zúčtování daní a dotací, • o použití dotace k úhradě nákladů nebo k úhradě jiné ekonomické újmy se účtuje na vrub příslušného účtu účtové skupiny 34 - Zúčtování daní a dotací a ve prospěch ostatních provozních nebo finančních výnosů ve věcné a časové souvislosti s účtováním nákladů na stanovený účel, • o použití dotace na úhradu úroků nezahrnovaných do pořizovací ceny dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení se ve věcné a časové souvislosti účtuje do ostatních finančních výnosů, • o použití dotace na pořízení dlouhodobého nehmotného nebo hmotného majetku a technického zhodnocení a dotace na úhradu úroků zahrnovaných do pořizovací ceny se účtuje na vrub příslušného účtu účtové skupiny 34 - Zúčtování daní a dotací se souvztažným zápisem ve prospěch příslušného účtu účtové třídy 0 - Dlouhodobý majetek. 3.4.6

Mezinárodní účetní standardy

Mezinárodní účetní standardy sjednocují účetní systémy na nadnárodní úrovni v rámci Evropského společenství. V následujícím textu budou vymezeny dva standardy specifikující zemědělskou činnost, a to IAS 20 – Vykazování státních dotací a zveřejnění státní podpory a IAS 41 – Zemědělství. IAS 20 vymezuje účetnictví a požadavky na zveřejňování vládních dotací a jiných forem podpor a pomoci. Dotace je vykázána v případě, že jednotka plní podmínky, které se k dotaci vztahují a je jisté, že dotace bude přijata. Jak uvádí Ficbauer (2007, s. 99) v případě dotací na úhradu nákladů jsou tyto účtovány jako výnos na systematické bázi v období, ve kterém jsou přiřaditelné k odpovídajícím nákladům. Kdežto v případě dotací týkajících se aktiv se tyto v rozvaze vykazují v položce časového rozlišení jako výnos příštích období a účtují do výnosů na systematickém základě po dobu životnosti aktiva. Mohou být rovněž účtovány odečtením dotace při stanovení účetní hodnoty aktiva. IAS 41 se povinně uplatňuje u biologických aktiv, zemědělské produkce v okamžiku sklizně a vládních dotací, pokud s touto činností souvisejí. Biologická aktiva jsou dle Svobodové, Jílka (2011, s. 226) oceňována v reálné hodnotě snížené o náklady prodeje zahrnující zprostředkovatelské provize, komoditní burzy, cla, apod. Nezahrnují náklady na dopravu a další výdaje odečtené již při určení reálné hodnoty.


3.5

35

Daňové vymezení

V této části práce je nejdříve charakterizován pojem daň a daňová soustava ČR. Dále zde jsou vymezeny daně, které souvisí se zemědělským podnikáním a jsou nejčastěji využívány. Jedná se o daň z příjmů právnických a fyzických osob, příspěvky na sociální zabezpečení, daň z přidané hodnoty, silniční daň a daň z nemovitostí. 3.5.1

Daň, daňová soustava

Dle Vančurové, Láchové (2010, s. 9-10) je daň povinná, zákonem uložená platba, která plyne do veřejného rozpočtu. Je nenávratná, neekvivalentní a zpravidla neúčelová. Přehled daní, které se vyskytují v daňovém systému České republiky, je uveden v obrázku níže. Obrázek č. 1: Daňový systém České republiky.

Daňový systém ČR

Daně z příjmů

Univerzální

Daně ze spotřeby

Sociální pojistné

Majetkové daně

Daně z užívání

Selektivní

Zdroj: Vančurová, Láchová (2010), upraveno autorem.

Daň z příjmů je vybírána u fyzických a právnických osob. Za univerzální daň ze spotřeby je považována daň z přidané hodnoty. Spotřební daně, cla a energetické daně řadíme mezi selektivní daně ze spotřeby. Mezi majetkové daně patří daň z nemovitostí, daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí. Silniční daň je považována za daň z užívání. 3.5.2

Daň z příjmů právnických osob

Daň z příjmů právnických osob je upravena druhou částí zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. Poplatníky daně z příjmů PO jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami a organizační složky státu. Předmětem daně jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. Schéma výpočtu daně


36

z příjmů PO je uvedeno níže. Jelikož praktická část této diplomové práce využívá informací o fyzických osobách, nikoli právnických, nebude této dani věnována další pozornost. Tabulka č. 1: Výpočet daně z příjmů právnických osob Hospodářský výsledek před zdaněním + položky zvyšující výsledek hospodaření - položky snižující výsledek hospodaření Základ daně (ZD) - odčitatelné položky (ztráta, dary) Základ daně snížený o odčitatelné položky Základ daně zaokrouhlený na celé tisícikoruny dolů x Sazba daně (19 %) Daň - slevy na dani Daň po slevě Zdroj: Práce autora.

3.5.3

Daň z příjmů fyzických osob

Daň z příjmů fyzických osob je upravena zákonem č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. Jak uvádí Vybíhal (2009, s. 11) v daňové teorii i praxi rozlišujeme dva typy daňových poplatníků, a to: • poplatník s neomezenou daňovou povinností, tj. poplatník, jehož daňová povinnost se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí (daňový tuzemec, rezident), • poplatník s omezenou daňovou povinností, tj. poplatník, jehož daňová povinnost se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR (daňový cizozemec, nerezident). Předmětem daně z příjmů FO je dle zákona o daních z příjmů: • příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků (§ 6), • příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), • příjmy z kapitálového majetku (§ 8), • příjmy z pronájmu (§ 9), • ostatní příjmy (§ 10).


37

Vzhledem k zaměření praktické části diplomové práce se v dalším textu budeme podrobněji věnovat pouze § 7 a § 10. Níže je uvedeno schéma výpočtu daně z příjmů fyzických osob. Tabulka č. 2: Výpočet daně z příjmů fyzických osob. Přijmy ze závislé činnosti a funkčních požitků (§ 6) + pojistné na sociální zabezpečení placené zaměstnavatelem + pojistné na všeobecné zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem Dílčí daňový základ (DZD) dle § 6 Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7) - výdaje na dosažení, udržení a zajištění příjmů Dílčí daňový základ (DZD) dle § 7 Příjmy z kapitálového majetku (§ 8) Dílčí daňový základ (DZD) dle § 8 Příjmy z pronájmu (§ 9) - výdaje na dosažení, udržení a zajištění příjmů Dílčí daňový základ (DZD) dle § 9 Ostatní příjmy (§ 10) - výdaje na dosažení příjmů Dílčí daňový základ (DZD) dle § 10 Základ daně (DZD§ 6 + DZD§7 + DZD§8 + DZD§9 + DZD§10) - nezdanitelné části základu daně dle § 15 - odčitatelné položky dle § 34 Základ daně snížený Základ daně zaokrouhlený na stokoruny dolů x Sazba daně (15 %) Daň - slevy na dani Daň po slevě - daňové zvýhodnění Daň po odpočtu daňového zvýhodnění popř. daňový bonus Zdroj: Práce autora.


38

Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7) Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti jsou zakotveny v § 7 zákona o dani z příjmů. Příjmy z podnikání zahrnují: • příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, • příjmy ze živnosti, • příjmy z jiného podnikání podle zvláštních právních předpisů, • podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku. Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti (pokud nepatří do příjmů dle § 6 zákona o dani z příjmů) jsou: • příjmy z užití a poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, z jiného duševního vlastnictví, autorských práv, práv příbuzných autorskému právu a příjmy z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, • příjmy z výkonu nezávislého podnikání, které podnikáním dle zvláštních právních předpisů,

není

živností

ani

• příjmy znalců, tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, zprostředkovatelů kolektivních sporů, rozhodců, • příjmy z činnosti insolventního správce. Existují dvě alternativní možnosti uplatnění výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, a to: • uplatnit výdaje v prokázané výši, • uplatnit výdaje procentem z příjmů. Vybíhal (2009, s. 135) uvádí, že poplatník musí prokázané výdaje doložit správci daně podle jednotlivých dokladů. Pokud jsou prokázané výdaje vyšší než příjmy, může poplatník umořit ztrátu buď kompenzací s vytvořeným dílčím základem daně dle § 8, § 9, § 10 zákona o dani z příjmů v příslušném zdaňovacím období, nebo uplatněním daňové ztráty nejdéle v 5 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích. Výdaje uplatněné procentem z příjmů činí u příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství 80 %. Poplatník, který uplatňuje výdaje procentem z příjmů, je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti


39

s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností. Způsob uplatnění výdajů dle §7 odst. 7 nelze zpětně měnit. Pokud se poplatník rozhodne, že namísto prokazatelných výdajů je pro něj výhodnější uplatnit výdaje procentem z příjmů, upraví základ daně podle § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem a hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem, o cenu nespotřebovaných zásob a o zůstatky vytvořených rezerv, přitom nájemné i finanční pronájem s následnou koupí najaté věci se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do změny prokazování výdajů. Při změně způsobu uplatňování výdajů dle § 24 ZDP, na způsob dle § 7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4 ZDP musí poplatník postupovat stejným způsobem jako při ukončení činnosti. Základ daně se upraví za zdaňovací období předcházející zdaňovanému období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo. V tomto případě musí podat dodatečné daňové přiznání za předcházející rok, odvést rozdíl mezi nově vypočtenou daní z příjmů a poslední známou daňovou povinností, s čímž souvisí i vyměření úroků a penále, o které se navýší daňová povinnost na základě dodatečného daňového přiznání. V zájmu poplatníka je dle Ptáčkové (2008, s. 67) rozhodnout se o změně způsobu uplatňování výdajů nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání za uplynulé zdaňovací období a vyhnout se tak případné penalizaci, pokud se rozhodne změnit způsob uplatňování výdajů až na konci příslušného zdaňovacího období. Pokud se poplatník rozhodne, že namísto uplatnění výdajů procentem z příjmů je pro něj výhodnější uplatnit prokazatelné výdaje, vztahuje se na něj úprava základu daně dle § 23 odst. 8 písm. b) bod 3 ZDP o cenu nespotřebovaných zásob, o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem. V tomto případě musí podat dodatečné daňové přiznání za předcházející rok, odvést rozdíl mezi nově vypočítanou daní z příjmů a poslední známou daňovou povinností. Ostatní příjmy (§ 10) Předmětem daně z příjmů jsou dle § 10 ZDP mimo jiné příjmy z příležitostných činností a příjmy ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (zemědělský podnikatel). Dle Macháčka (2010, s. 130) jsou tyto příjmy osvobozeny od daně z příjmů pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 20 000 Kč. Poplatník, kterému plyne příjem z chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím období počet včelstev 40, je částka 500 Kč na jedno včelstvo. Základem daně dle § 10 je příjem snížený o výdaje


40

prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Dílčí základ daně je tedy vždy vyšší nebo roven 0, nelze uplatnit ztrátu ani ji kompenzovat s DZD dle § 7, § 8, § 9. U příležitostné zemědělské výroby lze uplatnit výdaje procentem z příjmů (80 %). Poplatník je přitom povinen vždy vést záznamy o příjmech. 3.5.4

Příspěvky na sociální zabezpečení

Sociální pojištění se v České republice skládá z několika částí, a to veřejného zdravotního, nemocenského a důchodového pojištění a ze státní politiky zaměstnanosti. Způsob stanovení pojistného se liší pro zaměstnance, zaměstnavatele, osoby samostatně výdělečně činné a další osoby. V dalším textu se budeme věnovat především OSVČ. Příspěvky na sociální zabezpečení přesně nesplňují podmínky pro zařazení do kategorie daní, zejména z důvodu jejich účelovosti. Příspěvky na sociální zabezpečení mají dle Kubátové (2010, s. 203) krýt výdaje spojené s potřebou finančního zajištění následujících plateb: • starobních a invalidních důchodů, • nemocenských dávek, • dávek v mateřství, • dávek v nezaměstnanosti, • náhrad při pracovních úrazech, • zdravotnických potřeb. Zákon č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti upravuje pojistné na důchodové pojištění, nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. OSVČ je v tomto případě poplatníkem: • pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud je účastna důchodového pojištění, • pojistného na nemocenské pojištění, pokud se dobrovolně přihlásila k nemocenskému pojištění. Okruh osob, které se považují za OSVČ, vymezuje § 9 zákona o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sbírky. Podmínky, při kterých se OSVČ povinně účastní důchodového pojištění, jsou uvedeny v § 10 zákona o důchodovém pojištění. OSVČ se dělí na OSVČ vykonávající hlavní SVČ a na OSVČ vykonávající vedlejší SVČ. Tyto dvě skupiny mají rozdílné podmínky pro účast na důchodovém pojištění a mají také rozdílnou výši vyměřovacího základu. Jak uvádí Ženíšková (2010, s. 30) OSVČ je „automaticky“ považována za OSVČ hlavní, i když splňuje podmínky pro zařazen mezi OSVČ vedlejší, dokud sama


41

neprojeví vůli být OSVČ vedlejší. Projevením vůle se rozumí oznámení Okresní správě sociálního zabezpečení ve stanovené lhůtě důvodu pro zařazení mezi OSVČ vedlejší a zpravidla i doložení, že tento důvod splňuje. Nemocenské pojištění upravuje zákon č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění. Cílem dávek nemocenského pojištění je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany v okamžiku, kdy kvůli nemoci či mateřství ztratí krátkodobě výdělek. Účast na nemocenském pojištění zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinná. Osoby samostatně výdělečně činné si mohou platit nemocenské pojištění dobrovolně, z čehož vyplývá skutečnost, že většina OSVČ toto pojištění neplatí. Dle zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „ZVZP“) je OSVČ povinna oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti, a to nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájila nebo ukončila. Dle ZVZP je OSVČ povinna odvádět pojistné, resp. zálohy na pojistné na zdravotní pojištění, které se stanoví z vypočítaného vyměřovacího základu. 3.5.5

Daň z přidané hodnoty

Jak uvádí Kubátová (2010, s. 230) daň z přidané hodnoty je v rámci Evropské unie jedinou přípustnou všeobecnou daní ze spotřeby, především z důvodu neutrality daně v mezinárodním obchodu. V současné době je vyvíjen tlak na harmonizaci sazeb DPH. Povinnost registrace je stanovena osobám, jejich obrat za nejvýše 12 po sobě jdoucích měsíců přesáhl 1 mil. Kč. Daň je placena měsíčně nebo čtvrtletně v závislosti na výši obratu plátce daně. Základní sazba daně je ve výši 20 %, snížená sazba daně je ve výši 10 %. Většina zboží a služeb podléhá základní sazbě daně. Do snížené sazby jsou zařazeny např. potraviny, léky, tiskoviny, hromadná pravidelná osobní doprava, pohřební služby, vodné a stočné, kulturní činnosti, ubytovací služby, stavební práce pro účely bydlení a pro sociální výstavbu a dodávky tepla. Daň z přidané hodnoty je vybírána na každém stupni zpracování, nikoli z celého obratu, ale pouze z přidané hodnoty. U DPH se musí sledovat daň na výstupu (při prodeji) a daň na vstupu (při nákupu). V souvislosti s touto problematikou vzniká v ČR u zemědělského podnikání často tzv. nadměrný odpočet, který představuje pohledávku podnikatele vůči státu. Tato situace vzniká z důvodu nákupů podnikatele v základní sazbě daně a prodeje ve snížené sazbě daně.


42

Dle Vančurové, Láchové (2010, s.261) je klíčovým pojmem pro určení předmětu daně z přidané hodnoty ekonomická činnost, kterou se rozumí činnost výrobců, obchodníků, poskytování služeb, zemědělská výroba, soustavně vykonávané nezávislé činnosti a příjmy ze soustavného využití hmotného a nehmotného majetku. Předmětem daně z přidané hodnoty je dle zákona č. 235/2004 Sb., § 2: • dodání zboží nebo převod nemovitosti s místem plnění v tuzemsku, • poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, • pořízení zboží z Evropské unie, • dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku. 3.5.6

Silniční daň

Dle Vančurové, Láchové (2010, s. 232) představuje silniční daň zcela nový typ daně a jejím cílem je vytvoření finančních zdrojů na údržbu, opravy, rekonstrukce a výstavbu silniční sítě, které jsou soustřeďovány ve Státním fondu dopravní infrastruktury. V České republice je tato daň zaměřena na osoby, které využívají motorová vozidla k podnikání. Dle zákona o dani silniční č. 16/1993 Sb. (dále jen „ZDS“), § 1 jsou předmětem daně bez ohledu na to, zda jsou používaná k podnikání, také vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny určená k přepravě nákladů registrovaná v České republice. ZDS dále uvádí výjimky, které nejsou předmětem daně a které zvýhodňují zemědělskou činnost. Jedná se o zemědělské a lesnické traktory a jejich přípojná vozidla. Základem daně je dle ZDS, § 5: a) zdvihový objem motoru v cm3 u osobních automobilů s výjimkou osobních automobilů na elektrický pohon, a) součet největších povolených hmotností na nápravy v tunách a počet náprav u návěsů, b) nejdelší povolená hmotnost v tunách a počet náprav u ostatních vozidel. Poplatníkem je dle ZDS fyzická nebo právnická osoba, která (výňatky pro zemědělské podnikatele): a) je provozovatelem vozidla registrovaného v ČR v registru vozidel a je zapsána v technickém průkazu, b) užívá vozidlo, v jehož technickém průkazu je zapsána jako provozovatel osoba, která zemřela, zanikla nebo byla zrušena, anebo vozidlo, jehož provozovatel je odhlášen z registru vozidel.


43

Sazba daně se u osobních automobilů odvíjí od zdvihového objemu motoru. U nákladních automobilů se sazba daně odvíjí od počtu náprav a povolené hmotnosti v tunách na nápravy. Dle § 6, odst. 5 lze snížit sazbu daně o 25 % u vozidel využívaných k podnikání výrobní povahy v rostlinné výrobě. 3.5.7

Daň z nemovitostí

Daň z nemovitostí je daní velmi starou. Daň z nemovitostí se dělí na dvě relativně samostatné části, a to na daň z pozemků a daň ze staveb. V dalším textu budou rozebrány podrobněji jednotlivé daně. Specifickou úlevou pro zemědělce je posun splatnosti daně z nemovitostí u poplatníků provozujících zemědělskou výrobu. Předmětem daně z pozemků jsou dle zákona č. 338/1992 Sb. pozemky na území České republiky vedené v katastru nemovitostí. Poplatníkem daně z pozemků je vlastník, popř. nájemce při pronájmu, jde-li o pozemky: a) evidované v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem, b) spravované Pozemkovým fondem ČR nebo Správou státních hmotných rezerv, c) převedené na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvo financí. Paragraf 12 zákona o dani z nemovitostí uvádí ustanovení o tom, že se na ornou půdu, ornice, chmelnice, vinice, ovocné sady a trvalé travní porosty nevztahuje případné zvýšení daně z nemovitostí místním koeficientem ve výši 2 až 5 násobku daňové povinnosti poplatníka za jednotlivé druhy pozemků. Dále mohou obce osvobodit obecně závaznou vyhláškou některé zemědělské pozemky od daně z pozemků. Předmětem daně ze staveb jsou dle zákona č. 338/1992 Sb. stavby na území České republiky. Poplatníkem daně je vlastník stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru. Základem daně ze stavby je výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období.


3.6

44

Efektivnost podnikání

Efektivnost, nebo-li ziskovost podnikání je považována za základní znak úspěšnosti podniku. Jak uvádí Kislingerová (2004, s. 21), dříve než jsou přijímána jakákoliv investiční a finanční rozhodnutí v podniku, musí být známo finanční zdraví firmy. Nejde jen o momentální stav, ale především o základní vývojové tendence v čase, stabilitu výsledků a porovnání se standardními hodnotami v oboru nebo přímo porovnání s konkurencí. Minulost i současnost informuje o kladech a záporech výkonnosti, o potencionálních rizicích, která plynou z dosavadního fungování. Aparát, který je nejčastěji využíván k analýze minulosti a současnosti, se nazývá finanční analýza. Finanční analýzu lze chápat jakou soubor činností, jejichž cílem je zjistit a vyhodnotit silné a slabé stránky ve finančním hospodaření podniku a poskytnout tak podklady pro rozhodování o budoucnosti podniku. Vzhledem ke skutečnosti, že finanční analýza čerpá informace ze standardních účetních informací a výkazů vyplývajících z účetnictví, nelze klasickou finanční analýzu uplatnit na tuto diplomovou práci. Efektivnost podnikání této práce je analyzována a hodnocena na základě údajů z daňové evidence. Je třeba upozornit, že se jedná o specifickou oblast, kterou nelze popsat vyčerpávajícím způsobem. Na základě vybraných údajů z daňových přiznání podnikatelů jsou analyzovány a vyhodnoceny pomocí specifických postupů následující ukazatele: • rentabilita celkového majetku, • rentabilita vlastních zdrojů, • celková zadluženost, • krytí dlouhodobého majetku vlastními zdroji, • podíl výdajů na 1 Kč příjmu, • doba obratu zásob, • obrátkovost majetku, • likvidita, • doba splatnosti závazků. Ukazatele rentability, nebo-li výnosnosti jsou dle Živělové (2001, s. 42) konstruovány jako poměr konečného efektu dosaženého podnikatelskou činností k nějaké srovnávací základně. Ukazatele rentability udávají kolik Kč zisku připadá na 1 Kč jmenovatele. Zadluženost vyjadřuje skutečnost, že podnik využívá k financování svých aktiv cizí zdroje. Především banky přikládají tomuto ukazateli důležitost v případě rozhodnutí o tom, zda poskytnout podniku úvěr. Malé podniky zpravidla hodnoty zadluženosti


45

nemají vysoké. Podíl výdajů na 1 Kč příjmu lze označit jako nákladovost či náročnost podnikání. Snahou podniku je jistě dosáhnout co nejmenší hodnoty tohoto ukazatele. Doba obratu zásob vyjadřuje dle Holečkové (2008, s. 85) průměrný počet dnů, po kterou jsou zásoby vázány v podniku do doby jejich spotřeby. Obrátkovost majetku vyjadřuje efektivnost využívání majetku podniku a udává kolikrát za rok se majetek obrátí v tržby. K tomu, aby podnik mohl existovat, musí být nejen výnosný, ale musí být schopen uhradit své potřeby. Likvidita vyjadřuje schopnost podniku přeměnit svá aktiva na peněžní prostředky a těmi krýt včas všechny své splatné závazky. Dle Vorbové (1999, s. 56) je měřítkem okamžité, resp. krátkodobé platební schopnosti podniku. Doba splatnosti závazků udává dobu ve dnech, po které zůstávají závazky podniku neuhrazeny. Hodnota tohoto ukazatele by měla být co nejmenší.

Vlastní práce

46

4 Vlastní práce 4.1

Představení podnikatelů

V této části práce jsou představeni zemědělští podnikatelé, v rozdělení na konvenčního a ekologického, od nichž byly čerpány informace ke zpracování této diplomové práce. Vzhledem k přání obou podnikatelů nejsou zveřejněna jejich jména ani jiné identifikující údaje. Rozdílné vymezení předmětu podnikání je způsobeno částečně zaměřením zemědělské výroby podnikatelů, ale také různými počátky podnikatelské činnosti a tudíž rozdílným vymezením předmětu podnikatelské činnosti v živnostenském zákoně. 4.1.1

Konvenční zemědělský podnikatel – Subjekt A

Zástupcem konvenčního zemědělství je vysokoškolsky vzdělaný podnikatel, provozující tuto činnost od roku 1993, tedy již 19 let. Důvodem zahájení podnikání v tomto oboru byla skutečnost vrácení pozemků původním majitelům po roce 1989 a také získané vzdělání podnikatele v tomto oboru podnikatelské činnosti. Předmětem činnosti je rostlinná výroba, živočišná výroba a lesnictví. Podnikatel je dobrovolným plátcem DPH od roku 2003. Výměra zemědělské půdy v LPIS činí 15,19 hektarů. Jedná se pouze o trvalé travnaté porosty, přičemž celá výměra z LPIS je v osobním vlastnictví podnikatele. V rámci odpisování majetku používá podnikatel zrychlené odpisy. Od počátku podnikatelské činnosti bylo čerpáno v rámci dotačních titulů celkem 1 169 720,97 Kč, z toho 569 972,98 Kč bylo čerpáno z rozpočtu ČR a 599 747,99 Kč z rozpočtu Evropské unie. Konvenční zemědělský podnikatel začal čerpat dotační tituly v roce 1998. Do současnosti čerpal dotace z následujících finančních programů: • Programy pomoci pro podporu méně příznivých oblastí. • Vládní nařízení – zemědělská část. • Nařízení vlády č. 344/1999 Sb. – zemědělská část. • Sucho 2000. • Kompenzační platba. • Podpora ke zmírnění následků škod na porostech způsobených suchem v roce 2000.

Vlastní práce

47

• Vládní nařízení 505/2000 Sbírky. • Mléčné kvóty. • Podpora zlepšování zdravotního stavu polních plodin. • Doplňkové platby (TOP-UP). • Částečná úhrada nákladů spojených s neškodným odstraňováním kadáverů 1 a masokostních mouček a kafilerních tuků z kadáverů. • Méně příznivé oblasti a oblasti s environmentálním omezením. • Jednotná platba na plochu (SAPS). • Platby za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodněných oblastech (LFA). • Agroenvironmentální opatření (AEO). 4.1.2

Ekologický zemědělský podnikatel – Subjekt B

Představitelem ekologického zemědělství v této práci je podnikatel s vysokoškolským vzděláním, podnikající v tomto oboru od roku 2007, tedy 4 roky. Podnikatelská činnost byla zahájena především z rodinných důvodů. Předmětem činnosti je živočišná výroba, produkce chovných plemenných zvířat, prodej vlastní produkce zemědělské výroby, služby související výhradně se zemědělskou výrobou, při kterých se využijí prostředky nebo zařízení sloužící zemědělské výrobě. Jeho zaměření v živočišné výrobě je na chov ovcí. Podnikatel je dobrovolným plátcem DPH od roku 2007. V LPIS je zapsáno 62,58 hektarů zemědělské půdy, přičemž většina je v pronájmu. Podnikatel má v osobním vlastnictví 14 hektarů půdy, zbytek si pronajímá od místních obyvatelů. Většinou se jedná o trvalé travnaté porosty, popř. pastviny. Při odpisování majetku používá podnikatel zrychlené odpisy. V rámci dotačních titulů bylo čerpáno od počátku podnikatelské činnosti celkem 3 660 364,99 Kč, přičemž 934 102,39 bylo čerpáno z rozpočtu ČR a 2 726 262,6 Kč poskytla Evropská unie. Ekologický podnikatel čerpal dotace z následujících finančních programů: • Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond. • Částečná úhrada nákladů spojených s neškodným odstraňováním kadáverů a masokostních mouček a kafilerních tuků z kadáverů. • Platby za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodněných oblastech (LFA). 1

Zdechlina.

Vlastní práce

48

• Jednotná platba na plochu (SAPS). • Doplňkové platby (TOP-UP). • Zahájení činnosti mladých zemědělců. • Agroenvironmentální opatření.

4.2

Finanční vymezení

Hlavní náplní této části diplomové práce je zhodnocení, zda je samostatně výdělečná činnost zvolena jako nejlepší právní forma pro zemědělské podnikání. Variantně jsou rozebrány další možné formy podnikání v zemědělství, a to veřejná obchodní společnost a společnost s ručením omezeným. Z těchto možností je následně vybrána a doporučena nejvhodnější právní forma pro tento druh podnikání. Dále je provedena analýza financování podniku konvenčního a ekologického zemědělského podnikatele. 4.2.1

Volba právní formy podnikání

Jako stěžejní a preferovaná varianta právní formy podnikání je zvoleno individuální podnikání, přesněji samostatně výdělečná činnost. Je mi známo, že se nejedná o skutečnou právní formu podnikání, ale pro účely této práce ji jako právní formu podnikání budeme považovat. S touto variantou jsou dále porovnávány veřejná obchodní společnost a společnost s ručením omezeným. Další, složitější, právní formy podnikání nejsou uvažovány. Samostatně výdělečná činnost představuje podnikání jednotlivce, který firmu nejen vlastní, ale sám podnikatelskou činnost vykonává na základě živnostenského oprávnění. Společnost s ručením omezeným může být založena pouze jednou osobou prostřednictvím společenské či zakladatelské smlouvy. Naproti tomu veřejná obchodní společnost muže být založena pouze 2 osobami, ať už fyzickými či právnickými, na základě společenské smlouvy. Analyzovaní podnikatelé by si tedy museli najít společníka. Základní kapitál musí povinně tvořit pouze společnost s ručením omezeným, a to ve výši 200 000 Kč. Osoby samostatně výdělečně činné zpravidla vedou daňovou evidenci, která není tak náročná jako vedení účetnictví, které musí vést z důvodu zápisu do obchodního rejstříku další dvě analyzované varianty. OSVČ i v. o. s. oproti s. r. o. ručí za závazky z podnikání neomezeně, tudíž i svým osobním majetkem. Nevýhodu u společnosti s ručením omezeným lze spatřovat v tom, že je povinna ze zisku tvořit rezervní fond. Přehledné vymezení jednotlivých variant je uvedeno níže.

Vlastní práce

49

Tabulka č. 3: Volba právní formy podnikání Právní forma podnikání Samostatně výdělečná činnost

Veřejná obchodní společnost

Společnost s ručením omezeným

1

2

1

živnostenský list

společenská smlouva

společenská smlouva

ne

ne

ano


daňová evidence

účetnictví

účetnictví

Ručení za závazky

neomezené

neomezené

omezené

Fondy

nepovinné

nepovinné

rezervní fond

Kritérium

Počet osob Vznik Základní kapitál

Zdroj: Práce autora.

Na základě výše uvedených skutečností lze vybrat jako nejvýhodnější a zcela dostačující právní formu podnikání pro zemědělskou výrobu samostatně výdělečnou činnost. 4.2.2

Financování konvenčního zemědělského podnikatele

Majetek konvenčního zemědělského podnikatele je tvořen především dlouhodobým majetkem, který je v průběhu podnikání nakupován a využíván. Jedná se o dlouhodobý hmotný majetek, dlouhodobým nehmotným a finančním majetkem podnikatel nedisponuje. Drobný majetek netvoří tak významnou položku majetku, nicméně není zanedbatelný. Nezanedbatelnou složkou majetku podnikatele jsou také zásoby, které každoročně dosahují poměrně vysokých částek. Tato situace vyplývá z charakteru podnikatelské činnosti, kdy si podnikatel musí vytvořit pro zvířata dostatečnou zásobu krmiv, např. obilí, jetelotravní senáž, luční seno či obilnou slámu. Peníze v hotovosti a na bankovních účtech jsou poměrně stabilní složkou majetku podnikatele a jejich velikost se odvíjí od úspěšnosti podnikání v daném roce. Pohledávky představují zanedbatelnou položku majetku, neboť podnikatel se zpravidla

Vlastní práce

50

snaží usměrňovat svoji činnost tak, aby byly pohledávky ke konci účetního období nulové. Konvenční zemědělský podnikatel se snaží závazky vždy uhradit tak, aby bylo jejich saldo ke konci zdaňovacího období vždy nulové. Rezervy podnikatel netvoří. V minulosti podnikatel využíval úvěr, který je však již splacený a tudíž podnikatel nedisponuje žádným úvěrem či půjčkou. 4.2.3

Financování ekologického zemědělského podnikatele

Nejhodnotnější složkou majetku ekologického zemědělského podnikatele je DHM, konkrétně stroje a zařízení, které jsou jistě nedílnou součástí tohoto typu podnikání. Drobný hmotný majetek tvoří u ekologického podnikatele také poměrně významnou položku. Finanční majetek podnikatele je tvořen především penězi na bankovních účtech, peníze v hotovosti se podnikatel snaží minimalizovat a dává přednost bezhotovostním prostředkům. Stejně jako u konvečního zemědělského podnikatele tvoří zásoby významnou součást jeho majetku, neboť si také musí vytvořit dostatečnou zásobu krmiv pro zvířata. Pohledávky tvoří nevýznamnou složku majetku podnikatele z důvodu jeho snahy ke konci účetního období vypořádat tyto obchodní vztahy. Ekologický zemědělský podnikatel, stejně jako konvenční, netvoří rezervy. V současnosti ale disponuje úvěrem ve výši přibližně 900 000 Kč, který je určen na koupi strojů, potřebných k podnikatelské činnosti.

4.3

Dotační vymezení

V této části práce jsou nejprve uvedeny přehledy čerpaných dotačních titulů konvenčního a ekologického podnikatele za celou dobu jejich činnosti. Tyto přehledy slouží k úvodnímu vymezení a pochopení dané problematiky. Jsou zde také popsány dotační tituly, které podnikatelé čerpají, ale také ty, které mají možnost čerpat, ale nečerpají. Následně je provedena srovnávací analýza provozních dotací za posledních pět let podnikatelské činnosti se zaměřením na výši dotací na hektar zemědělské půdy a jejich podílu na celkových příjmech podnikatele. Vybrané, pro autorku zajímavé, dotační tituly jsou v této kapitole podrobněji rozebrány a aplikovány na konkrétní příklad, např. investiční dotace pro začínající zemědělce. V závěru této kapitoly jsou stručně popsány dotační kontroly. Z hlediska kapitoly 3. 3. 2. Poskytování dotací a dle ZZ zde nejsou uvedeny modelové příklady z hlediska žadatelů o dotace jiných právních forem než SVČ, jelikož podmínky pro všechny tyto právní formy jsou shodné.

Vlastní práce

51

Tabulka č. 4: Přehled čerpaných dotačních titulů – Subjekt A Rok

Finanční program

1998

Programy pomoci pro podporu méně příznivých oblastí.

Finanční podprogram

1999 Vládní nařízení - zemědělská část

Čerpáno z ČR (v Kč)

Čerpáno z EU (v Kč)

48 401,00

0,00

51 481,00

0,00

2000

Nařízení vlády č. 344/1999 Sb. zemědělská část

48 216,00

0,00

2000

Kompenzační platba

10 005,00

0,00

2001

Podpora ke zmírnění následků škod na porostech způsobených suchem v roce 2000

15 423,00

0,00

2001

Vládní nařízení 505/2000 Sb.

33 221,00

0,00

2001

Mléčné kvóty

3 210,00

0,00

2002

Podpora zlepšování zdravotního stavu polních plodin

1 584,00

0,00

2002


37 000,00

0,00

2003


33 444,00

0,00

2004

TOP-UP

15 387,00

0,00

2004

Méně příznivé oblasti a oblasti s enviromentálním omezením

11 765,52

47 061,48

2004

SAPS

0,00

30 805,63

2005

Částečná úhrada nákladů spojených s neškodným odstraňováním kadáverů a masokostních mouček a kafilérních tuků

2 000,00

0,00

2005


14 910,48

59 641,52

2005

SAPS

0,00

33 623,45

Horské oblasti HA

Horské oblasti HA

Vlastní práce

52

2005

TOP-UP

Platba na přežvýkavce

30 901,64

0,00

2006

TOP-UP


34 077,12

0,00

2006

SAPS

0,00

38 900,02

2006


Horské oblasti HA

14 461,20

57 844,80

2007

TOP-UP


35 684,60

0,00

2007

SAPS

0,00

42 402,90

2007


13 128,51

52 514,02

2008

TOP-UP

20 375,86

0,00

2008

TOP-UP

23 371,60

0,00

2008


12 574,75

50 298,94

2008

SAPS

0,00

46 674,32

2009


12 794,65

51 178,49

2009

SAPS

0,00

56 354,90

2009

TOP-UP

20 458,20

0,00

2009

TOP-UP

17 984,96

0,00

2009

Agroenvironmentální opatření

8 111,89

32 447,52

Horské oblasti HA Platba na zemědělskou půdu Platba na přežvýkavce Horské oblasti HA

Horské oblasti HA

Platba na přežvýkavce Platba na zemědělskou půdu Mezofilní a vlhkomilné louky

Zdroj: SZIF, upraveno autorem.

Konvenční zemědělský podnikatel v současné době čerpá podpory především z programu Přímých plateb, ať už SAPS či podpory v rámci Doplňkových plateb (TOP-UP). Dále čerpá prostředky z Programu rozvoje venkova, konkrétně v rámci opatření Méně příznivých oblastí a Agroenvironmentálního opatření. Podnikatel také čerpal dotaci v rámci opatření Částečné úhrady nákladů spojených s neškodným odstraňováním kadáverů a masokostních mouček a kafilérních tuků. V současnosti o tuto podporu podnikatel nepožádal,

Vlastní práce

53

i když v důsledku úhynu 1 kusu dobytka v minulém roce měl možnost. Tento fakt je možné zdůvodnit tím, že náklady na tuto platbu převažují nad výnosy. Do nákladů můžeme zahrnout čas potřebný k žádosti o podporu, administrativní náklady a také dopravu podnikatele na příslušné úřady. Tabulka č. 5: Přehled čerpaných dotačních titulů – Subjekt B Rok 2005 2006

Finanční program

Finanční podprogram

Podpůrný garanční a lesnický fond Podpůrný garanční a lesnický fond

Čerpáno z ČR (v Kč)

Čerpáno z EU (v Kč)

8 232,00

0,00

6 786,00

0,00

671,00

0,00

53 196,90

212 787,10

0,00

171 816,90

38 233,50

0,00

266 281,00

798 839,00

2007

Podpůrný garanční a lesnický fond

2007


2007

SAPS

2007

TOP-UP

2007

Zahájení činnosti mladých zemědělců

2007


Ošetřování travních porostů B

46 019,36

184 077,44

2007


Ekologické zemědělství A

13 541,00

54 164,00

2008


18 394,00

0,00

2008

SAPS

0,00

188 940,34

2008

TOP-UP


25 041,00

0,00

2008

TOP-UP

Ovce a kozy

16 137,60

0,00

2008

TOP-UP

Platba na zemědělskou půdu

82 482,69

0,00

2008


Horské oblasti HA

50 903,40

203 612,94

Horské oblasti HA


Vlastní práce

54

2008


Ošetřování travních porostů B

46 062,64

184 250,56

2008


Ekologické zemědělství A

13 527,80

54 111,20

2009


15 541,00

0,00

2009


51 793,51

207 173,46

2009

SAPS

0,00

228 127,90

2009

TOP-UP


21 919,50

0,00

2009

TOP-UP

Ovce a kozy

16 140,89

0,00

72 804,16

0,00

46 062,64

184 250,56

13 527,80

54 111,20

239,00

0,00

10 564,00

0,00

2009

TOP-UP

2009


2009


2009

Částečná úhrada nákladů spojených s neškodným odstraňováním kadáverů a masokostních mouček a kafilérních tuků

2010


Horské oblasti HA

Platba na zemědělskou půdu Ošetřování travních porostů B Ekologické zemědělství A


Ekologický zemědělský podnikatel započal podnikání v roce 2007, z tohoto důvodu jsou v letech 2005 a 2006 čerpané podpory tak nízké, neboť jeho majetek a podnikatelské ambice nedosahovaly takové výše jako nyní. V současné době, po vyřešení všech majetkových poměrů, čerpá podpory především z programu Přímých plateb, a to Jednotnou platbu na plochu (SAPS) a také podpory v rámci Doplňkových plateb (TOP-UP). Převážná část čerpaných podpor je z Programu rozvoje venkova, kde jsou čerpány platby v rámci Agroenvironmentálních opatření a Podpory méně příznivých oblastí. Podnikatel také čerpá finanční prostředky z programu Podpůrného garančního a lesnického fondu (PGRLF) a také v rámci opatření Částečné úhrady nákladů spojených s neškodným odstraňováním kadáverů, masokostních mouček a kafilérních tuků.

Vlastní práce

4.3.1

55

Komentář k vybraných dotačním titulům

Většina poskytovaných podpor není úplně zadarmo. Pro jednotlivé programy jsou stanoveny striktní podmínky, které je třeba dodržovat. Tyto podpory také kladou vysoké nároky na čas potřebný k jejich zpracování a administrativu jejich vedení. Jednotlivé dotační tituly lze rozlišit na nárokové a nenárokové. Nárokové platby jsou takové, u kterých je po prokázání nároku na podporu jistota, že žadatel tuto platbu dostane. Kdežto nenárokové platby neznamenají, i po splnění všech podmínek, jistotu, že žadatel tuto podporu obdrží. Přímé platby Česká republika si v roce 2004 při vstupu do Evropské unie vymínila vyplácení přímých platech podle obhospodařované plochy. Ve státech původní EU 15 se národní přímé platby vyplácely na jednotlivé výrobky, např. na obilí, olejniny, chmel, krávy bez tržní produkce mléka a mnoho dalších. Oddělená platba za cukr či rajčata nebude v této práci rozebírána, neboť ani jeden ze subjektu nemá možnost tuto podporu čerpat. Základní přímou platbou je jednotná platba na plochu, která se počítá jako násobek paušální platby na hektar a počtu obdělávaných hektarů. Oba podnikatelé tuto podporu čerpají. K této platbě je možno obdržet další platby, a to v rámci tzv. Doplňkových plateb, které jsou vypláceny ze státního rozpočtu. Mezi základní podmínky pro poskytnutí přímých plateb patří: • Systém kontrol podmíněnosti plateb (Cross Compliance). • Výměra pozemků min. 1 hektar. • Pozemky, na něž je žádána dotace musí být zavedeny do Veřejného registru půdy (LPIS). V případě, že půda, na kterou je žádána dotace není evidována v LPIS, hrozí žadateli sankce až 3 % z celkové platby dotace. Při zřizování LPIS v roce 2004 se vyskytly problémy, které se už ale většinou podařilo odstranit. V roce 2004 byli zemědělští podnikatelé vyzváni, aby v příslušné zemědělské agentuře do map zakreslili pozemky, na které chtějí čerpat dotace. Tyto elektronické mapy však byly pouze ve formě nafocených pozemků a nebylo možné rozlišit tyto pozemky dle parcel Katastrálního úřadu. Zemědělští podnikatelé tedy odhadem „tipovali“, které pozemky jsou předmětem dotačních titulů. V roce 2005 proběhly kontroly, kde se formou osobní návštěvy či snímkováním ze satelitu zjistily rozdíly mezi skutečností a zakreslenými pozemky v LPIS. Na základě této skutečnosti v mnoha případech byly uloženy pokuty a zároveň

Vlastní práce

56

byly kráceny dotace o nemalé částky. Konvenční zemědělský podnikatel měl s tímto systémem také problémy. V jeho případě, ale rozdíl mezi zakreslenými pozemky a skutečností nepřesahoval 5 % celkové výměry pozemků v LPIS, a proto mu nebyly uděleny žádné sankce. V současné době jsou již do Veřejného registru půdy zaneseny mapy s vyznačením parcel dle Katastrálního úřadu. K žádosti o dotace je třeba také přiložit: • seznam a výměru půdních bloků, • vytištěnou mapu s vyznačením pozemků a typu kultury, které se na těchto pozemcích vyskytuje (od roku 2010 je možné tento zákres provádět elektronicky), • označení a způsob využití půdních bloků, • prohlášení žadatele dodržovat „dobré zemědělské a environmentální podmínky“. Doplňkové přímé platby jsou řazeny mezi platby nárokové, z čehož vyplývá skutečnost jistoty obdržení finanční podpory v případě doložení nároku na tyto podpory. Stát v rámci doplňkových plateb podporuje samostatně některé komodity. V roce 2011 jsou vyhlášeny doplňkové platby v následujících titulech: • zemědělská půda, • chmel, • přežvýkavci, • krávy bez tržní produkce mléka, • ovce/kozy, • brambory. Pro analyzované podnikatele přichází v úvahu titul zemědělské půdy, přežvýkavců, krav bez tržní produkce mléka a ovcí či koz. Žadatel o platbu na přežvýkavce musí mít v ústřední evidenci zaregistrovány nejméně 2 velké dobytčí jednotky (dále jen „VDJ“). Zároveň může žádat o platbu na chov ovcí či koz, kde musí opět splňovat podmínku registrace 2 VDJ v ústřední evidenci. U krav bez tržní produkce mléka jsou podmínky shodné. Pro určení počtu VDJ se používají koeficienty, které přepočítávají stav zvířat dle jejich věku. K žádosti o dotaci je třeba proto přiložit výpis z Ústřední evidence zvířat. Vzhledem k povaze podnikání čerpá konvenční zemědělec platbu na zemědělskou půdu a přežvýkavce. Do roku 2010 podnikatel vlastnil pouze krávy s tržní produkcí

Vlastní práce

57

mléka. V současnosti již ale rozšířil svoji dobytčí základnu a bude tak nově čerpat i podporu na krávy bez tržní produkce mléka. Ekologický zemědělec, chovající ovce, čerpá podporu na zemědělskou půdu, přežvýkavce a ovce. Jiné možnosti čerpání plateb v současnosti nemá. Žádost o podpory z oblasti Přímých plateb lze podávat do 15. května 2011 na jednotném formuláři, který je uveden v Příloze č. 2 diplomové práce. V případě pozdního podání žádosti bude žadateli udělena sankce ve výši 1 % za každý pracovní den. V případě prodlení delšího než 25 dnů bude žádost zamítnuta. V rámci tohoto formuláře lze žádat také o podpory v rámci LFA, AEO, dále o platby v oblastech Natura 2000 či podpory opatření Dojnice. Předtisk formuláře si může žadatel vytvořit sám prostřednictvím Portálu farmáře či si ho vyzvednout na příslušné Agentuře pro zemědělství a venkov. Program rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 Osa I tohoto programu je zaměřena především na investiční dotace. Analyzovaní podnikatelé z této osy v současnosti nečerpají žádné podpory. Pro oba zde ale existuje možnost čerpat dotaci na modernizaci zemědělských podniků. Tuto možnost je třeba důkladně zvážit, jelikož se jedná o dotaci nenárokovou. V souvislosti se žádostí o tuto podporu také vyvstává velké zatížení na administrativu a plnění požadovaných podmínek. Jak už to tak bývá, čím více podmínek, tím snadněji se na nějakou zapomene. Navíc v tomto případě neexistuje jistota přidělení dotace a vzhledem k tomu, že žadatel musí nejdříve financovat modernizaci z vlastních zdrojů, tak podpora pozbývá na atraktivitě. Tato platba by šla použít na rekonstrukci stodol, ústájení, seníků či na novou výstavbu. V rámci této osy ekologický zemědělský podnikatel vzhledem ke svému věku čerpal dotaci s názvem Zahájení činnosti mladých zemědělců. Tato dotace bude podrobněji rozebrána v kapitole 4. 3. 3. V rámci Osy II oba podnikatelé mohou využít a využívají více opatření než v předchozí ose. Tento program podporuje především hospodaření v méně příznivých oblastech (LFA), agroenvironmentální opatření, ekologické zemědělství či zalesňování zemědělské půdy. Podrobný přehled všech titulů, které je možné čerpat z tohoto programu se nachází v Příloze č. 1 diplomové práce. V následujícím textu budou uvedeny a rozebrány podpory, které podnikatelé čerpají, nebo by mohli čerpat. Do plateb za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech a plateb poskytovaných v jiných znevýhodněných oblastech (LFA) lze prakticky zařadit 60 % zemědělské půdy v ČR. Dotace má za úkol pomoci zemědělským podnikatelům nacházejících se v méně příznivých oblastech, zajistit odpovídající úroveň

Vlastní práce

58

příjmů. Oba zemědělští podnikatelé spadají do méně příznivých oblastí, a proto také oba tuto platbu čerpají. Výše podpory se stanoví jako násobek sazby platby na 1 ha travních porostů a zjištěné plochy travních porostů (ha). Podmínkou poskytnutí platby je hospodaření na minimální výměře (stanovuje se nařízením vlády) po dobu alespoň 5 let. Úkolem Agroenvironmentálních opatření je zlepšení životního prostředí. Jednotlivá podopatření mají za úkol podporovat ekologickou stabilitu krajiny, řešit problémy s erozí půdy či zvýšit biologickou různorodost zemědělské půdy. Výše dotace se odvíjí od výměry, na kterou je žádána podpora, násobenou sazbou pro příslušné AEO. Při kombinaci několika AEO na jedné parcele nesmí dotace překročit maximální limit, který je stanoven předpisy ES. Jedná se o platby nárokové, z čehož vyplývá při splnění určitých podmínek, jistota obdržení. Podopatření tohoto programu jsou následující: • Postupy šetrné k životnímu prostředí. • Ošetřování travních porostů. • Péče o krajinu. • Ekologické zemědělství. • Osevní postup v ochranných zónách jeskyní. • Integrované systémy. Tyto podopatření jsou ještě dále dělena na konkrétní záměry. Podpora ekologického zemědělství je určena ke kompenzaci ztrát vzniklých v rámci ekologického podnikání, které vzniknou vyloučením umělých hnojiv či postřiků. V rámci ekologického zemědělství může ekologický zemědělský podnikatel žádat o podporu na travní porosty, kterou již využívá. Ošetřování travních porostů je určeno pro ty, kteří ve svém majetku disponují mezofilními a vlhkomilnými loukami, horskými a suchomilnými loukami, trvale podmáčenými a rašelinnými loukami či ptačími lokalitami na travních porostech. Může se také jednat ve spojení s ekologickými podnikáním o louky, louky nehnojené, louky s posunem 1. seče a také s vynecháním neposečených pásů. Konvenční zemědělský podnikatel čerpá pouze podporu na údržbu mezofilních a vlhkomilných luk. Ve svém majetku má ale také jednu trvale podmáčenou a rašelinnou louku, na kterou žádnou podporu nevyužívá. Jelikož platba na tento typ louky je 417 €/ha, což je přibližně 2x tolik než na ostatní druhy luk, bylo by vhodné o tuto podporu zažádat. Z důvodu, že je ekologický zemědělec členem programu Ekologické zemědělství, tak podpory v programu ošetřování travních porostů jsou

Vlastní práce

59

několikanásobně vyšší. Podnikatel v tomto programu využívá všechny podpory spojené s ekologickým zemědělstvím, které jsou uvedeny výše. Ostatní podopatření jsou pro oba podnikatele nevyužitelné. Např. podopatření Péče o krajinu se zabývá především zatravňováním orné půdy. Ani jeden z podnikatelů ale ornou půdou již v současnosti nedisponuje. Na Vysočině se nevyskytují ani žádné ochranné zóny jeskyní. Integrované systémy jsou zaměřeny především na pěstování ovoce a vinné révy. V rámci Osy III mohou zemědělští podnikatelé žádat o platbu na Podporu cestovního ruchu. O podpoře cestovního ruchu se v současnosti hodně hovoří a mnoho zemědělců o ní jistě uvažuje. Překážkou jsou však pak většinou nevhodné ubytovací podmínky, kdy podnikatelé nedokáží turistům zabezpečit srovnatelné podmínky jako v hotelu. Tato skutečnost si tedy vyžaduje velké pořizovací náklady, z čehož vyplývá druhý problém, a to nedostatek finančních prostředků. Překážkou je také nedostatek času zemědělských podnikatelů, především v letních měsících. Je třeba všechny tyto skutečnosti důkladně promyslet a v případě převahy pozitiv nad negativy podporu v oblasti cestovního ruchu využít. Osa IV je pro analyzované podnikatele nevyužitelná. Především se jedná o dotace nenárokové, z čehož vyplývají již negativa výše uvedená. Dalším negativem je myšlenka spojování jednotlivých subjektů, která je pro většinu podnikatelů zcela neprůchodná. Operační program rybářství na období 2007-2013, Dotace v rámci společné organizace trhu Podpory v rámci těchto dvou programů jsou zaměřeny na jinou oblast podnikání než kterou provozují podnikatelé, poskytující informace pro zpracování této práce. Oblasti, na které se tyto podpory zaměřují jsou uvedeny v příloze č. 1 diplomové práce. Z tohoto důvodu jim nebude věnována další pozornost. Národní dotace Národní dotace jsou poskytovány výhradně ze státního rozpočtu ČR a velký důraz kladou především na podporu s prvky agroenvironmentálního charakteru nebo na podpory v rámci tzv. Nákazového fondu, který má za úkol zabránit rozšiřování nebezpečných nákaz hospodářských zvířat. Konvenční i ekologický zemědělský podnikatel již v minulosti využili podpory z Nákazového fondu a v případě potřeby do budoucna by tuto možnost také zvážili. Podpora nákladů na neškodné odstraňování kadáverů je jistě správně mířenou platbou. Do roku 2003 byly náklady na odvoz uhynulých

Vlastní práce

60

zvířat relativně malé. Po vstupu do EU se však zpřísnily podmínky pro tuto oblast činnosti a náklady se zvýšily více než dvojnásobně. Z tohoto důvodu se státní aparát rozhodl poskytnout podporu i na tuto oblast. Stát poskytuje podporu ve výši 5 Kč za kilogram kadáveru předaného k odbornému odstranění oprávněnému subjektu. Tato podpora však není poskytnuta v případě prokázání týrání zvířete. Žádost o tuto platbu je podávána jednou ročně. Podpůrný garanční a lesnický fond V tomto programu jsou poskytovány především investiční dotace, které mají za úkol přispět ke zvýšení efektivnosti podnikání, modernizaci či snížení výrobních nákladů. Jedná se o dotace nenárokové. V souvislosti s žádostmi o tyto podpory vyvstává velké množství dodatečných požadavků na podnikání a také se zvýší požadavky na administrativu. Z výše uvedených důvodů konvenční zemědělský podnikatel o tyto podpory nikdy nežádal a ani o tom neuvažuje. Naproti tomu ekologický zemědělský podnikatel je ochotný více riskovat a proto o podporu z tohoto programu každoročně úspěšně žádá. Výše těchto plateb není nijak vysoká, ale k rozvoji podnikání to jistě přispívá. 4.3.2

Srovnání čerpaných provozních dotací podnikatelů

Tabulka č. 6: Objem dotací podnikatelů na hektar zemědělské půdy Subjekt A

Subjekt B

souhrn provozních dotačních titulů

objem dotací na hektar zemědělské půdy

souhrn provozních dotačních titulů

objem dotací na hektar zemědělské půdy

2005

139 077,09

9 155,83

-

-

2006

145 283,14

9 564,39

-

-

2007

143 730,03

9 462,15

773 836,20

12 365,55

2008

153 295,47

10 091,87

865 070,17

13 823,43

2009

199 330,61

13 122,49

896 150,62

14 320,08

Průměr

156 143,27

10 279,35

845 019,00

13 503,02

Rok


Průměrný objem dotačních prostředků na hektar zemědělské půdy registrované v LPIS činí u konvenčního zemědělského podnikatele 10 279,35 Kč. U ekologického zemědělského podnikatele byly vyloučeny z průměrných hodnot první dva roky činnosti podnikatele, kdy výše čerpaných provozních

Vlastní práce

61

dotací byla oproti následujícím letům, z důvodu nedořešených majetkových poměrů, nulová. Hodnota průměrného objemu dotačních prostředků na hektar zemědělské půdy činí u ekologického zemědělského podnikatele 13 503,02 Kč, což je o 3 223,67 Kč více než u konvenčního zemědělce. Tabulka č. 7: Dotační tituly ve srovnání s příjmy za výrobky a služby Subjekt A

Subjekt B

souhrn provozních dotací

příjmy za výrobky a služby

podíl dotací na celkových příjmech

souhrn provozních dotací

příjmy za výrobky a služby

podíl dotací na celkových příjmech

2005

139 077,09

796297,91

14,87%

-

-

-

2006

145 283,14

609169,86

19,26%

-

-

-

2007

143 730,03

819452,97

14,92%

773 836,20

153 644

83,43%

2008

153 295,47

756994,53

16,84%

865 070,17

224 498

79,40%

2009

199 330,61

576428,53

25,69%

896 150,62

228 790

79,66%

Průměr

-

-

18,32%

-

-

80,83%

Rok


V tabulce č. 7 lze vyčíst poměrně zásadní informaci, týkající se podílu dotací na příjmech podnikatelů. V případě konvenčního zemědělského podnikatele činí podíl dotací na jeho celkových příjmech v průměru 18,32 % ročně. Příjmy subjektu A jsou tvořeny cca 80 % především z prodeje výrobků a služeb, např. z prodeje surového kravského mléka, z prodeje dobytka na maso či z prodeje chlévské mrvy. Kdežto u ekologického zemědělského podnikatele je poměr opačný. Dotační tituly tvoří v průměru 80,83 % příjmů podnikatele, přičemž příjmy z prodeje výrobků a služeb mají na celkových příjmech podíl jen necelých 20 %. Z této situace vyplývá poměrně zásadní otázka, a to, zda by se ekologický zemědělský podnikatel byl schopen uživit, kdyby neměl prostředky z dotací. Tato otázka je aktuální, neboť dotační tituly, z kterých je možné platby čerpat jsou platné do roku 2013 a není možné dopředu určit, zda bude mít EU dostatek peněz, aby v takovém rozsahu jako nyní, mohla zemědělskou politiku financovat. Stejná situace může nastat i v rámci národních dotací ČR.

Vlastní práce

4.3.3

62

Dotace pro začínající zemědělce

Toto opatření je zaměřeno na investice v zemědělské výrobě, která je určena mladým začínajícím zemědělským podnikatelům. Dotace je určena k rozvoji a zahájení podnikatelské činnosti a realizaci podnikatelského plánu. Tato dotace je přímá, nenávratná platba, která je poskytována ve dvou splátkách, a to po schválení žádosti a po posouzení realizace podnikatelského záměru. Výše dotace činí přibližně 1 100 000 Kč, maximálně však 40 000 € dle aktuálního kurzu. Příjemcem dotace je zemědělský podnikatel, který podniká v souladu se ZZ. Fyzická osoba tedy musí splňovat následující podmínky: • ke dni zaregistrování žádosti musí dosáhnout 18ti let věku, • ke dni zaregistrování žádosti nesmí dosáhnout 40ti let věku, • dosáhnout minimální zemědělské kvalifikace, • zahájení zemědělské činnosti poprvé. Dotace může být poskytnuta např. na následující výdaje: • investice v rámci rostlinné výroby, • investice v rámci živočišné výroby, • investice v rámci produkce chovných plemenných zvířat, • investice v rámci osiv a sadby, • investice v rámci úpravy a zpracování vlastní produkce zemědělské výroby, • stroje pro zemědělskou výrobu, • nákup zemědělského pozemku či stavby. Naproti tomu dotace nemůže být poskytnuta např. na: • technickou a projektovou dokumentaci, • osobní a užitkové automobily a stroje nesloužící pro zemědělskou výrobu, • oplocení zemědělského areálu, • nádrže na pohonné hmoty, • sklady nesloužící k uskladnění zemědělských komodit, • solární kolektory a fotovoltaické články, • inženýrské sítě včetně přípojek, • jízdárny a zařízení pro výcvik koní pro turistické účely.

Vlastní práce

63

Žadatel o tuto dotaci musí splňovat nepřeberné množství podmínek, jejichž základní výčet je uveden níže: • Podnikatel musí sestavit podnikatelský plán, který je vázán na 5 let. • Prokázané vlastnické či nájemné vztahy, na něž bylo uděleno bodové zvýhodnění při hodnocení žádosti. • Dodržovat zemědělskou výrobu jako samostatnou soustavnou činnost vlastním jménem, na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku, a to nejméně po dobu 5 let. • Umožnit kontrolu realizace podnikatelského plánu. • V prvním roce realizace podnikatelského plánu dosahovat minimálně 45 % příjmů ze zemědělské výroby. • Po dobu závaznosti podnikatelského plánu dosahovat ZD dle § 7 nejméně 120 000 Kč. Ekologický zemědělský podnikatel v roce 2007 o tuto podporu požádal. Investice byla směřována na koupi zemědělského stroje, konkrétně traktoru. Nejdříve musel podnikatel realizovat projekt z vlastních zdrojů. V roce žádosti byla podnikateli poskytnuta platba ve výši 500 000 Kč (vyšší částka první rok, dle podmínek EU, nemůže být poskytnuta. V roce 2008 byla poskytnuta druhá část dotace ve výši 552 671 Kč. V roce 2008 byl podnikateli zaslán doplatek podpory ve výši 12 449 Kč. Celková výše dotace tedy činila 1 065 120 Kč. V roce 2008 byla u zemědělce provedena kontrola hospodaření s pořízeným majetkem. Až do roku 2012 musí stále dodržovat všechny podmínky dotace, jinak by mu hrozily sankce, např. odejmutí traktoru, který byl z této investiční podpory pořízen. 4.3.4

Dotační kontroly

V této části práce jsou ve zkratce rozebrány druhy dotačních kontrol. Dále jsou uvedeny základní sankce v případě porušení podmínek dotačních titulů. K prověření údajů z podávaných žádostí slouží tzv. kontroly na místě, které mohou nabývat dvou podob, a to prostřednictvím fyzické kontroly na místě či dálkové kontroly země. Výběr ke kontrole může být náhodný, ale také cílený. Dálkový průzkum země spočívá ve zpracování a kontrole družicových snímků půdy deklarovaných v žádosti. Tato kontrola může být konečná, ale také může sloužit jako podnět ke kontrole na místě. Součástí dálkového průzkumu může být také tzv. rychlá polní návštěva, která zpravidla pomáhá objasnit nejasnosti z družicových snímků. Fyzickou kontrolu na místě provádějí terénní

Vlastní práce

64

inspektoři. Kontroly jsou zpravidla neohlášené. Pokud žadatel odmítne provedení kontroly, znamená to automatické zamítnutí žádosti o dotaci. Inspektor provádí měření pozemků či kontrolu hospodaření na zemědělské půdě. Může také provádět identifikaci a sečtení zvířat. Po provedení kontroly je sepsán protokol. V případě nedodržení všech podmínek, které jsou závazné buď pro jednotlivé či všechny dotační tituly, hrozí podnikatelům různé sankce. Sankce za porušení Cross Compliance jsou následující: • V případě neúmyslného porušení hrozí snížení platby dotace až o 5 % v závislosti na míře porušení. • Při opakovaném porušení může být snížena platba až do výše 15 % v závislosti na míře porušení. V případě dosažení hranice 15 % SZIF zasílá žadateli zprávu o tom, že další opakované porušení bude hodnoceno jako úmysl. • Pokud jsou podmínky porušeny úmyslně, tak má subjekt vyplácející dotační prostředky možnost snížit dotaci v závislosti na míře porušení od 20 % až do 100 % celkové platby. V tomto případě hrozí také nevyplacení ostatních druhů dotací. V případě, že v rámci kontroly bude zjištěn rozdíl mezi plochou, na kterou je žádána SAPS, LFA či Natura 2000 a plochou zjištěnou při kontrole, mohou být uděleny následující sankce: • rozdíl do 3 % či 2 ha zjištěné plochy – platba bude poskytnuta na skutečnou výměru, • rozdíl od 3 % či 2 ha zjištěné plochy do 20 % zjištěné plochy – platba bude snížena o dvojnásobek zjištěného rozdílu, • rozdíl vyšší než 20 % zjištěné plochy – platba pro SAPS bude zamítnuta, • rozdíl vyšší než 50 % zjištěné plochy – platba bude zamítnuta a z jakékoli budoucí platby bude během následujících 3 let stržena dlužná částka (ve výši zjištěného rozdílu), • úmyslný rozdíl vyšší než 0,5 % zjištěné plochy nebo větší než 1 ha – platba bude zamítnuta, • úmyslný rozdíl vyšší než 20 % zjištěné plochy – platba bude zamítnuta a v následujících třech letech bude opětovně stržena částka (zjištěný rozdíl) z jiné přímé podpory anebo plateb v rámci EAFRD.

Vlastní práce

65

Jestliže žadateli nebude přiznána SAPS, žádost o Doplňkovou platbu bude taktéž zamítnuta. V případě zjištění rozdílu mezi plochou, na kterou je žádána TOP-UP a zjištěnou plochou při kontrole bude postupováno jako v případě SAPS. Stejně tak mohou být uděleny sankce za špatné uvedení počtu VDJ: • rozdíl do 3 % včetně – platba bude poskytnuta, • rozdíl od 3 % do 20 % včetně – platba bude snížena o dvojnásobek rozdílu mezi počtem zjištěných VDJ a počtem VDJ, na něž byla žádána podpora, • více než 20 % - platba bude zamítnuta. V případě nedodržení termínu seče u plateb LFA a Natura 2000 jsou platby sníženy o 10 % v rozsahu od 3 % do 25 % obhospodařované plochy. Při nedodržení termínu v rozsahu vyšším než 25 % není platba poskytnuta vůbec. Při překročení stanoveného limitu dusíku do půdy u platby Natura 2000 bude platba zamítnuta.

4.4


Podnikatelská činnost je u obou analyzovaných podnikatelů evidována pomocí daňové evidence dle ZDP. U konvenčního zemědělského podnikatele je v této kapitole uveden konkrétní příklad přechodu ze skutečně uplatňovaných výdajů na výdaje procentem z příjmů. Je zde také zhodnocena možnost vedení účetnictví místo daňové evidence podnikatelů. Pomocí modelových příkladů již uvedených vybraných právních forem podnikání (SVČ, v. o. s., s. r. o.) je zhodnoceno v kapitole 4. 2. 1 Výběr právní formy podnikání, která z těchto uvedených možností je nejvýhodnější z hlediska evidence podnikatelské činnosti. Jako nejvhodnější se jeví podnikání prostřednictvím samostatně výdělečné činnosti, konkrétně osvědčením o zápisu do evidence zemědělského podnikatele. 4.4.1

Přechod ze skutečně uplatňovaných výdajů na výdaje uplatňované procentem z příjmů

V roce 2008 se konvenční zemědělský podnikatel rozhodl pro uplatňování výdajů procentem z příjmů. Z tohoto důvodu musel podat dodatečné daňové přiznání za rok 2007. Základ daně se tak dle ZDP musel zvýšit o hodnotu zásob, pohledávek a zůstatky rezerv. Závazky naopak snižovaly základ daně. V roce 2007 uplatňoval podnikatel společné zdanění manželů. Příjmy z roku 2007 činí 963 183 Kč a výdaje 534 677 Kč. Společné zdanění manželů za rok 2007

Vlastní práce

66

je uvedeno níže. Modely obsažené v této kapitole jsou tvořeny a počítány na základě zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. platného v roce 2007. Hodnoty jsou uvedeny v českých korunách. Manžel uplatňuje slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na 4 děti. Manželka uplatňuje slevu na poplatníka a na invaliditu. Pro srovnání je uvedena také varianta, kdy by podnikatel nepoužíval společné zdanění manželů. Tabulka č. 8 – Společné zdanění manželů v roce 2007 Manžel

Manželka

Dohromady

Základ daně

214 253

214 253

428 506

Základ daně zaokrouhlený

214 200

214 200

428 500

32 214

32 214

92 348

7 200

7 200

7 200

Daň dle § 16 - Sleva na poplatníka - Sleva na invaliditu

-

3 000

Daň po slevě

25 014

22 014

- Daňové zvýhodnění (4 děti)

24 000

Daň po odpočtu zvýhodnění

1 014

Celkem Úspora

22 014 23 028

85 148 24 000 61 148 61 148

38 120


V roce 2008 byla provedena inventura zásob, pohledávek, rezerv a závazků. Na základě výsledků této inventury bylo zjištěno, že zásoby jsou ve výši 91 720 Kč. Ostatní položky měly nulové hodnoty. V dodatečné daňovém přiznání byl tedy zvýšen základ daně o 91 720 Kč.

Vlastní práce

67

Tabulka č. 9 – Dodatečné společné zdanění manželů v roce 2007 Manžel

Manželka

Dohromady

214 253

214 253

428 506

45 860

45 860

91 720

Nový základ daně

260 113

260 113

520 226


260 100

260 100

520 200

43 437

43 437

121 692

7 200

7 200

7 200

Základ daně + Zásoby

Daň dle § 16 - Sleva na poplatníka - Sleva na invaliditu

3 000

-

Daň po slevě

36 237

33 237

114 492


24 000

-

24 000

Daň po odpočtu zvýhodnění

12 237

33 237

90 492

Celkem

-

45 474

Úspora

90 492 45 018


Oproti řádnému daňovému přiznání se navýšila daňová povinnost obou manželů. Každý z manželů měl povinnost doplatit 11 223 Kč Finančnímu úřadu ve Žďáře nad Sázavou. Tabulka č. 10: Rozdíl v daňové povinnosti mezi řádným a dodatečným daňovým přiznáním Manžel Řádné daňové přiznání

Manželka

1 014

22 014

Dodatečné daňové přiznání

12 237

33 237

Rozdíl

11 223

11 223

Celkem doplatit

22 446


Z dlužné částky byl vyměřen úrok z prodlení úhrady daně, který vznikl na základě podání dodatečného daňového přiznání, přičemž k dodatečnému vyměření daně došlo v důsledku změn, které nebyly známy v termínu pro podání řádného daňového přiznání. Jednalo se, jak už je výše uvedeno, o změnu uplatňování výdajů. Každému z manželů tak vznikla povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši 1 729 Kč.

Vlastní práce

68

V souladu s § 55 zákona č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků manželé zažádali o prominutí úroku z prodlení z důvodu tvrdosti. Správce daně při rozhodování o žádosti o prominutí příslušenství daně zohlednil bezdlužnost obou manželů u územních finančních a celních orgánů a také dobrou spolupráci se správcem daně v minulosti. Z těchto důvodů správce daně prominul z dlužné částky 1 038 Kč. Zbylou částku ve výši 691 Kč byli manželé povinni zaplatit do data určeného správcem daně.

4.5

Daňové vymezení

Hlavní náplní této kapitoly je analýza a vyhodnocení modelových příkladů ve třech různých variantách (SVČ, v. o. s., s. r. o.) z daňového hlediska. V případě samostatně výdělečné činnosti bude uvažována také varianta spolupracující osoby. Pomocí těchto příkladů je opět zvolena nejvhodnější právní forma podnikání. Modely jsou tvořeny a počítány na základě zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. platného v roce 2010. Všechny hodnoty jsou uvedeny v českých korunách. 4.5.1

Samostatně výdělečná činnost

Základní údaje o příjmech a výdajích obsažené v této části diplomové práce jsou založené na skutečnosti. Tyto údaje jsou čerpány z daňového přiznání konvenčního zemědělského podnikatele za rok 2010 a jsou dle potřeby modifikovány. Model č. 1 – OSVČ, výdaje uplatňované procentem z příjmů Konvenční zemědělský podnikatel vystupující jako OSVČ má v roce 2010 příjmy z podnikání ve výši 966 625 Kč. Výdaje jsou uplatňovány procentem z příjmů, tedy 80 %. Poplatník uplatňuje základní slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na 4 děti.

Vlastní práce

69

Tabulka č. 11: Výpočet DPFO při výdajích uplatňovaných procentem z příjmů Příjmy

966 625

- Výdaje (80 %)

773 300

Dílčí základ daně

193 325

Základ daně

193 325


193 300

Daň (15 %)

28 995

- Sleva na poplatníka

24 840

Daň po slevě

4 155


46 416

Daňový bonus

42 261


Z tabulky je vidět, že výdaje ve výši 80 % jsou pro podnikatele velkým zvýhodněním. Již po uplatnění slevy na poplatníka činí daň z příjmů fyzických osob pouze 4 155 Kč a po použití daňového zvýhodnění na 4 děti se daň převrací do daňového bonusu ve výši 42 261 Kč. Je třeba zohlednit také sociální a zdravotní pojištění, které snižuje reálný příjem podnikatele. Zaplacené sociální pojištění je v tomto případě ve výši 28 226 Kč a zdravotní pojištění ve výši 19 205 Kč, tedy celkem 47 431 Kč. Při vyhodnocení reálného příjmu podnikatele je třeba také vzít v úvahu úsporu, které podnikatel dosáhne uplatněním výdajů procentem z příjmů oproti skutečným výdajům. Úspora dosahuje výše 544 771 Kč. Po zohlednění všech výše uvedených faktorů lze vypočítat reálný příjem poplatníka následovně: Reálný příjem = (Příjmy – Výdaje) + Úspora – Odvody ZP a SP. Reálný příjem = (966 625 – 773 300) + 544 771 – 47 431. Reálný příjem = 690 665 Kč. Reálný příjem poplatníka v případě uplatnění výdajů procentem z příjmů činí 690 665 Kč, což je o 110 154 Kč více než v následujícím modelu. Model č. 2 – OSVČ, skutečně uplatňované výdaje Pro názornost nyní bude uvažována varianta se skutečně uplatňovanými výdaji ve výši 228 529 Kč, které byly vypočítány z peněžního deníku podnikatele. Příjmy z podnikání činí 966 625 Kč. Podnikatel opět uplatňuje slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na 4 děti.

Vlastní práce

70

Tabulka č. 12: Výpočet DPFO při skutečně uplatňovaných výdajích Příjmy

966 625

- Výdaje

228 529


738 096

Základ daně

738 096


738 000

Daň (15 %)

110 700


24 840

Daň po slevě

85 860


46 416

Daňový po odpočtu zvýhodnění

39 444


Na první pohled je patrný rozdíl oproti variantě s výdaji uplatňovanými procentem z příjmů. Daň po odpočtu slevy na poplatníka by činila 85 860 Kč, což je poměrně vysoká částka. Tato částka je dále snížena daňovým zvýhodněním na 4 děti. V tomto případě se nepřeklopí do daňového bonusu, ale poplatník bude muset zaplatit daň ve výši 39 444 Kč. Oproti modelu č. 1 se výše daňové povinnosti liší o 81 705 Kč. V tomto modelu je třeba také zohlednit sociální a zdravotní pojištění, které je poplatník povinen platit. Sociální pojištění by v tomto případě dosahovalo výše 107 763 Kč a zdravotní pojištění 49 822 Kč, tedy dohromady by podnikatel zaplatil 157 585 Kč. Částka zaplaceného pojištění v případě uplatnění skutečných výdajů je 3,3x vyšší než při uplatnění výdajů procentem z příjmů. Reálný příjem poplatníka je vymezen následovně: Reálný příjem = Příjmy – Výdaje – Odvody ZP a SP. Reálný příjem = 966 625 – 228 529 – 157 585. Reálný příjem = 580 511 Kč. Model č. 2 se tedy jeví jako méně výhodný oproti modelu č. 1, který používá dle ZDP při uplatňování výdajů procenta z příjmů.

Vlastní práce

71

Model č. 3 – OSVČ, syn jako spolupracující osoba, výdaje uplatňované procentem z příjmů Zemědělský podnikatel přerozdělí 30 % svých příjmů a výdajů na svého syna, studujícího střední školu. Příjmy činí 966 625 Kč, výdaje uplatňované procentem z příjmů jsou ve výši 773 300 Kč. Podnikatel uplatní slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na zbývající 3 děti. Syn uplatní základní slevu na poplatníka a také slevu na studenta. Tabulka č. 13 – Výpočet DPFO v případě syna, jako spolupracující osoby Podnikatel

Syn

Příjmy

676 637

289 988

- Výdaje (80 %)

541 310

231 990


135 327

57 998

Základ daně

135 327

57 998


135 300

57 900

Daň (15 %)

20 295

8 685


24 840

24 840

- Sleva na studenta

0

4 020

Daň po slevě

0

0


34 812

0

Daňový bonus

34 812

0


V případě této varianty se podnikateli překlopí daňová povinnost do tzv. daňového bonusu ve výši 34 812 Kč. I když je tato varianta výhodná a přinese podnikateli úsporu, tak model č. 1 se jeví o dalších 7 449 Kč výhodněji. Podnikatel navíc bude muset zaplatit sociální pojištění ve výši 20 772 Kč a zdravotní pojištění ve výši 19 205 Kč. 4.5.2

Veřejná obchodní společnost

V případě veřejné obchodní společnosti si musí podnikatel najít společníka, který s ním tuto společnost založí. Jako společník bude tedy uvažován kamarád podnikatele – ekologický zemědělský podnikatel. Zisk z podnikání je mezi tyto společníky rozdělován stejným dílem.

Vlastní práce

72

Model č. 4 – Veřejná obchodní společnost Příjmy společnosti činí 1 933 250 Kč, výdaje jsou ve výši 1 546 600 Kč. Zisk společnosti tedy činí 386 650 Kč, přičemž každý ze společníků dostane polovinu. Oba společníci uplatňují základní slevu na poplatníka. Konvenční zemědělský podnikatel navíc uplatňuje také daňové zvýhodnění na 4 děti. Tabulka č. 14 – Výpočet daně z příjmů veřejné obchodní společnosti 1. společník 2. společník Zisk před zdaněním

193 325

193 325

Základ daně

193 325

193 325


193 300

193 300

Daň (15 %)

28 995

28 995


24 840

24 840

4 155

4 155


46 416

0

Daňový bonus

42 261

0

Daň po slevě


V tomto modelu dostane 1. společník daňový bonus ve výši 42 261 Kč a daňová povinnost druhého společníka je ve výši 4 155 Kč. Celková daňová povinnost obou poplatníků činí 38 106 Kč, což je o 4 155 Kč více než u preferované varianty č. 1. Efektivnost této varianty také sráží fakt, že 2. společník bude muset platit sociální a zdravotní pojištění, čímž se výhodnost tohoto modelu snižuje. Navíc dodatečné náklady související se založením, chodem a vedením veřejné obchodní společnosti jsou odrazující. Podnikatel by také nemohl o svém podnikání rozhodovat sám, ale musel by brát ohled i na svého společníka, v čemž je možno spatřovat velkou nevýhodu. V tomto případě nemohou společníci uplatnit institut spolupracující osoby. Problém také vyvstává v případě, kdy společníci mezi sebe nerozdělují příjmy a výdaje rovným dílem. V této situaci společníci nemohou uplatnit výdaje procentem z příjmů. 4.5.3

Společnost s ručením omezeným

Společnost s ručením omezeným lze založit pouze jednou osobou, pod podmínkou složení základního kapitálu ve výši 200 000 Kč. Zisk po zdanění této společnosti si bude podnikatel vyplácet jako podíl na zisku.

Vlastní práce

73

Model č. 5 – Společnost s ručením omezeným Příjmy společnosti dosahují výše 966 625 Kč, výdaje činí 228 529 Kč. Výsledek hospodaření před zdaněním společnosti s ručením omezeným je tedy 738 096 Kč, který je zdaněn daní z příjmů právnických osob. Zisk po zdanění je vyplácen jedinému společníkovi jako podíl na zisku, který ho zdaní jako kapitálový příjem zvláštní sazbou daně. Reálné zdanění podílu na zisku je tedy určeno nejdříve daní z příjmů právnických osob a následně srážkovou daní ve výši 15 %. Společnost nemá žádné položky zvyšující či snižující výsledek hospodaření. Nedisponuje ani žádnými odčitatelnými položkami a nemá nárok na uplatnění slev. Tabulka č. 15 – Výpočet daně z příjmů společnosti s ručením omezeným Hospodářský výsledek před zdaněním

738 096

Základ daně

738 096


738 000

Daň (19 %)

140 220

Hospodářský výsledek po zdanění

597 876

Podíl na zisku společníka

597 876

Srážková daň (15 %)

89 681

Celkem odvedená daň

229 901

Příjem společníka

508 195


Model č. 5 je z hlediska daňového zatížení nejméně výhodný. Nejprve je totiž zdaněn zisk právnické osoby a poté podíl na zisku společníka. Celková daňová povinnost činí 229 901,4 Kč, což je o 272 162,4 Kč více než u modelu č. 1, který je považován za výchozí. Přijatý podíl na zisku nepodléhá odvodům sociálního a zdravotního pojištění. Z této situace vyplývá zásadní problém, který spočívá ve faktu, že společník nebude mít v budoucnu nárok na starobní důchod. Je však otázkou, zda o tomto tématu uvažovat s ohledem na nejisté vyhlídky důchodců, ohledně nároku na důchod, v důsledku stárnutí populace a potřebou důchodové reformy. Společník v tomto případě nemá jiný příjem, který by založil účast na zdravotním pojištění. Musí tedy odvádět toto pojištění v minimální výši 1 080 Kč, jako osoba bez zdanitelných příjmů, čímž se sníží reálný příjem společníka o částku (1 080 x 12 =) 12 960 Kč. Skutečný příjem společníka tedy v tomto případě činí 495 235 Kč.

Vlastní práce

74

V případě, že by byl společník zaměstnán na základě pracovní smlouvy a pracovní poměr by dosahoval alespoň 6ti násobku minimální mzdy, tak by měl nárok na uplatnění daňového zvýhodnění na děti. Zároveň by z této mzdy odváděl sociální a zdravotní pojištění, z čehož vyplývá nárok na starobní důchod a placení zdravotního pojištění na základě výše obdržené mzdy od zaměstnavatele. Nejvhodnější by pro společníka byla situace, kdy by byl zaměstnán na základě obchodně-právního vztahu do rozhodného příjmu ve výši 6ti násobku minimální mzdy. Na základě zjištěných hodnot z modelových příkladů lze dospět k závěru, že nejvhodnější právní formou podnikání z hlediska daňového zatížení je pro zemědělského podnikatele samostatně výdělečná činnost s uplatňováním výdajů procentem z příjmů.

4.6

Efektivnost podnikání

Tato část diplomové práce obsahuje komparační analýzu konvenčního a ekologického zemědělského podnikání z hlediska efektivnosti podnikání. Efektivnost je z důvodu vedení daňové evidence oběma podnikateli, vyhodnocena pomocí specifických postupů, které používal SZIF k posouzení finančního zdraví podniků. Informace k vyhodnocení efektivnosti jsou čerpány z Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za posledních 6 let podnikání u konvenčního zemědělského podnikatele a 4 roky u ekologického zemědělského podnikatele. V úvahu jsou brány hodnoty vždy z konce účetního období. Z odpisového plánu jsou čerpány odpisy příslušející danému roku. Z Přílohy č. 1 daňových přiznání, tabulky D, byly čerpány níže uvedené hodnoty, přičemž hodnota dlouhodobého nehmotného majetku, cenných papírů a peněžních vkladů musela být vypočítána z položky ostatní majetek. Konvenční zemědělský podnikatel v průběhu svého podnikání přešel na uplatňování výdajů procentem z příjmů, z čehož vyplývá možnost nesestavit v rámci daňového přiznání tabulku D. Z tohoto důvodu byly hodnoty potřebné k analýze efektivnosti zjišťovány z peněžního deníku podnikatele. Ekologický zemědělský podnikatel uplatňuje výdaje procentem z příjmů od začátku své podnikatelské činnosti, ale pro svou osobní potřebu si sestavuje výkaz příjmů a výdajů a výkaz o majetku a závazcích.

Vlastní práce

75

Údaje potřebné k vyhodnocení efektivnosti jsou: • dlouhodobý hmotný majetek, • dlouhodobý nehmotný majetek, • peněžní prostředky v hotovosti, • peněžní prostředky na bankovních účtech, • cenné papíry a peněžní vklady, • zásoby, • pohledávky včetně poskytnutých úvěrů a půjček, • ostatní majetek, • závazky včetně přijatých úvěrů a půjček, • rezervy, • příjmy dle § 7 ZDP, • výdaje související s příjmy dle § 7 ZDP, • pojistné, • rozdíl mezi příjmy a výdaji, • daň z příjmů. Na základě zjištění výše uvedených položek je následně proveden výpočet devíti ukazatelů sloužících k posouzení efektivnosti podnikání. Výčet, požadovaný typ hodnoty, jednotky a postup výpočtu těchto ukazatelů je uveden v následující tabulce. Metodika výpočtu ukazatelů dle SZIF byla v některých případech pozměněna. Ukazatelé tak více vypovídají o analyzovaném podnikání a jsou více dynamické.

Vlastní práce

76

Tabulka č. 16: Ukazatelé efektivnosti Ukazatel, vzorec

Typ

Jednotka

MAX

%

MAX

%

MIN

%

MAX

násobek

MIN

násobek

MIN

dny

MAX

násobek

Likvidita (Zásoby + Pohledávky + Peněžní prostředky v hotovosti a na bankovních účtech + Cenné papíry a peněžní vklady) / (Závazky + Úvěry a půjčky)

MAX

násobek

Doba splatnosti závazků Závazky celkem / (Příjmy – Výdaje – Pojistné – Daň z příjmů)

MIN

roky

Rentabilita celkového majetku (Příjmy – Výdaje – Odpisy – Pojistné – Daň z příjmů) / (Majetek celkem) * 100 Rentabilita vlastních zdrojů (Příjmy – Výdaje – Odpisy – Pojistné – Daň z příjmů) / (Čistý majetek) * 100 Celková zadluženost (Závazky celkem včetně úvěrů a rezerv / Majetek celkem) * 100 Krytí dlouhodobého majetku vlastními zdroji Čistý majetek / (Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek) Podíl výdajů na 1 Kč příjmů Výdaje celkem / Příjmy celkem Doba obratu zásob (Zásoby / Příjmy celkem) * 360 Obrátkovost majetku Příjmy celkem / Majetek celkem


SZIF pro hodnocení finančního zdraví podniku stanovil mezní hodnoty pro jednotlivé ukazatele, budou využity a popř. modifikovány. Tyto doporučené hodnoty jsou zobrazeny v tabulce níže. Nejpreferovanější hodnoty se nacházejí v prvním sloupci tabulky. V tomto případě je naplněn předpoklad efektivního podnikání.

Vlastní práce

77

Tabulka č. 17: Mezní hodnoty pro jednotlivé ukazatele Ukazatel

Mezní hodnoty pro jednotlivé ukazatele 1.

2.

3.

Rentabilita celkového majetku

≥ 3,01

od 1,5 do 3

≤ 1,49

Rentabilita vlastních zdrojů

≥ 4,01

od 1,7 do 4

≤ 1,69

Celková zadluženost

≤ 29,99

od 30 do 50

≥ 50,01

Krytí dlouhodobého majetku vlastními zdroji

≥ 1,41

od 1,00 do 1,40

≤ 0,99

Podíl výdajů na 1 Kč příjmů

≤ 0,949

od 0,95 do 0,99

≥ 0,991

Doba obratu zásob

≤ 39,99

od 40 do 70

≥ 70,01

Obrátkovost majetku

≥ 1,01

od 0,3 do 1,00

≤ 0,29

Likvidita

≥ 2,01

od 1,20 do 2,00

≤ 1,19

Doba splatnosti závazků

≤ 4,99

od 5 do 7

≥ 7,01


Nyní se dostáváme ke konkrétním výpočtům efektivnosti podnikání v jednotlivých letech. Nejprve jsou vždy uvedeny tabulky se vstupními daty, následují vypočítané ukazatele a komentář k těmto ukazatelům.

Vlastní práce

78

Tabulka č. 18: Vstupní data pro hodnocení efektivnosti Položka

Konvenční zemědělský podnikatel

Ekologický zemědělský podnikatel

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2007

2008

2009

2010

240 223

187 403

148 452

123 368

100 023

82 259

570 973

486 746

329 845

876 402

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Peněžní prostředky v hotovosti

353 110

870 405

2 700

13 068

425 170

86 326

20 784

13 276

47 211

6 112

Peněžní prostředky na bankovních účtech

233 491

98 468

170 688

249 997

100 881

424 276

641 948

134 400

31 461

425 974

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Zásoby

80 910

Pohledávky včetně poskytnutých úvěrů a půjček

51 689

8 2 240

284 220

75 815

78 653

86 145

168 554

183 707

171 980

166 022

0

0

0

0

0

0

14 517

0

0

Ostatní majetek

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Závazky včetně přijatých úvěrů a půjček

0

0

0

0

0

0

335 400

243 200

151 800

854 414

Rezervy

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Příjmy podle § 7 zákona

935 375

754 453

963 183

910 290

729 724

966 625

632 126

Výdaje (procentem z příjmů – 80 %)

748 300

603 562

770 546

728 232

583 779

773 300

505 700

840 066

Pojistné v případě výdajů procentem z příjmů

46 518

41 236

47 330

45 786

40 513

47 431

39 977

49 868

49 321

62 399

Daň z příjmů při výdajích procentem z příjmů

28 050

22 620

28 890

27 300

21 885

28 995

18 960

31 500

30 930

43 830

Rozdíl mezi příjmy a výdaji (80 %)

187 075

150 891

192 637

182 058

145 945

193 325

126 426

210 017

206 273

292 262

Výdaje (skutečné)

506 680

384 329

440 433

240 444

291 042

228 529

278 251

408 517

347 097

407 778

Pojistné v případě skutečných výdajů

91 527

79 023

111 608

143 013

93 660

157 585

75 553

136 975

146 091

224 930

Daň z příjmů při skutečných výdajích

64 290

55 515

78 405

100 470

65 790

110 700

53 070

96 225

102 630

158 025

Rozdíl mezi příjmy a výdaji (skutečné)

428 695

370 124

522 750

669 846

438 682

738 096

353 875

641 566

684 264 1 053 529

Odpisy

115 454

52 820

38 951

25 084

23 345

17 764

151 524

201 556

156 901

Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý nehmotný majetek

Cenné papíry a peněžní vklady


1 050 083 1 031 361 1 461 307 825 088 1 169 045

303 443

Vlastní práce

79

Hodnota dlouhodobého hmotného majetku se u konvenčního zemědělského podnikatele postupně snižovala. U ekologického zemědělce byl vývoj opačný. Tato skutečnost je způsobena především délkou podnikání obou subjektů. Konvenční zemědělec podniká již 19 let, z čehož vyplývá fakt, že si již během své dlouholeté činnosti opatřil všechen potřebný majetek, konkrétně budovy a stroje, a tento majetek je již z velké části odepsán. Kdežto ekologický podnikatel je teprve na začátku svého podnikání, a proto nakupuje vše potřebné pro podnikání, především zemědělské stroje a budovy. S tímto souvisí také snižující se hodnota odpisů u konvenčního zemědělce a naopak zvyšující se u ekologického podnikatele. Ani jeden z podnikatelů nedisponuje dlouhodobým nehmotným majetkem a cennými papíry. Podnikatelé netvoří rezervy. Po většinu analyzované doby jsou nulové ke konci účetního období i pohledávky. Výjimku tvoří rok 2005 u konvenčního zemědělského podnikatele, kdy pohledávky ke konci období byly ve výši 51 689 Kč. Tato pohledávka vznikla vůči odběrateli mléka, který byl ve špatné finanční situaci a nebyl schopen včas splácet své závazky. Tato situace se doposud prozatím neopakovala. V roce 2008 disponoval pohledávkou na konci účetního období i ekologický zemědělec. Hodnota peněžních prostředků, ať už v hotovostních či bezhotovostních, představuje významnou součást majetku obou podnikatelů. Poměr mezi hotovostními a bezhotovostními prostředky je u konvenčního zemědělce proměnlivý, kdežto ekologický podnikatel dává přednost penězům v bezhotovostní formě. Zásoby tvoří významnou součást majetku obou podnikatelů. Musí si totiž vytvořit dostatečnou zásobu krmiv na období, kdy není k dispozici čerstvé krmení. Jedná se např. o jetelotravní senáž, luční seno, obilné zrno či slámu. Hodnota zásob výrazně narostla v roce 2007 u konvenčního zemědělce. Tato skutečnost byla způsobena možností výhodné koupě obilného zrna a jeho uskladnění zdarma v podniku, který podnikateli z tohoto zrna vyrábí krmné směsi. Významný rozdíl mezi podnikateli nastává při analýze závazků. Konvenční zemědělský podnikatel má vysokou averzi vůči riziku, tudíž má po celou analyzovanou dobu nulové závazky. Ekologický zemědělec je ochotný více riskovat, a proto nakupuje především stroje potřebné pro svou podnikatelskou činnost. V posledním roce analyzované doby se výše jeho úvěrů zvýšila na 854 414 Kč, s čímž souvisí projevení negativních skutečností, které jsou vysvětleny v následující analýze.

Vlastní práce

80

Dalšími údaji, které jsou základními stavebními kameny pro analýzu efektivnosti, jsou příjmy, výdaje, pojistné a daň z příjmů fyzických osob. V tabulce jsou uvedeny dvě varianty uplatňování výdajů, a to skutečné výdaje a výdaje procentem z příjmů, které oba podnikatelé v současnosti používají. Varianta se skutečnými výdaji je uvedena především pro zvýšení vypovídací schopnosti analýzy rentability podnikání. Na základě jednotlivých variant se liší také výše pojistného (SP, ZP) a daně z příjmů.

Vlastní práce

81

Tabulka č. 19: Ukazatelé pro hodnocení efektivnosti Ukazatel Rentabilita celkového majetku

Konvenční zemědělský podnikatel 2005 -0,31

2006

2007

2008


2009

2010

2007

2008

2009

2010

2,76

12,78

18,15

8,54

14,60

-5,99

-8,76

-5,32

-7,96


-0,31

2,76

12,78

18,15

8,54

14,60

-7,88

-12,37

-7,20

-18,93

Rentabilita celkového majetku

16,41

14,76

48,47

86,81

36,31

66,57

5,26

24,84

48,00

24,90


16,41

14,76

48,47

86,81

36,31

66,57

6,91

35,09

65,00

59,21

Celková zadluženost

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

23,92

29,21

26,15

57,95

Krytí dlouhodobého majetku vl. zdroji

3,99

6,61

4,08

3,75

7,05

8,25

1,87

1,21

1,30

0,71

Podíl výdajů na 1 Kč příjmů

0,88

0,88

0,88

0,88

0,89

0,88

0,89

0,88

0,88

0,87

31,14

39,24

106,23

29,98

38,80

32,08

95,99

62,98

60,03

40,90

0,97

0,61

1,59

1,97

1,04

1,42

0,45

1,26

1,78

0,99

719 200,00 1051113,00 457608,00

338880,00

604704,00

596747,00

2,48

1,42

1,65

0,70

0,00

0,00

0,00

4,97

1,89

1,20

4,59

Doba obratu zásob Obrátkovost majetku Likvidita Doba splatnosti závazků Zdroj: Práce autora.

0,00

0,00

0,00

Vlastní práce

82

Rentabilita celkového majetku a vlastních zdrojů se odlišuje v jedné zásadní skutečnosti, a to v položce majetku, který slouží jako jmenovatel v použitých vzorcích. Rentabilita celkového majetku uvažuje celkový majetek. Rentabilita vlastních zdrojů používá čistý majetek, což je hodnota celkového majetku snížená o závazky a rezervy. Z této skutečnosti vyplývá fakt, kdy konvenční zemědělský podnikatel dosahuje u obou rentabilit stejných výsledků, neboť nedisponuje žádnými závazky a netvoří rezervy. Ekologický zemědělský podnikatel také netvoří rezervy, ale po celou analyzovanou dobu disponuje závazky, které způsobují rozdílné hodnoty posuzovaných rentabilit. Ziskovost vlastních zdrojů tedy u ekologického podnikatele dosahuje vyšších hodnot. Rentabilita obou podnikatelů je závislá především na výši příjmů a výdajů v jednotlivých letech podnikání. V závislosti na těchto vstupech se odvíjí výše daně z příjmů a zaplacené sociální a zdravotní pojištění. Konvenční zemědělský podnikatel má své příjmy a výdaje, vzhledem k délce podnikání, již poměrně vyrovnané. U ekologického zemědělce je však patrný nárůst příjmů, přičemž většinu těchto příjmů, jak je uvedeno v kapitole 4. 3., tvoří dotační zdroje. Pro zvýšení vypovídací schopnosti analýzy jsou uvedeny dvě varianty, přičemž ukazatele rentabilit psané kurzívou jsou vypočítané na základě skutečných výdajů zjištěných z peněžních deníků podnikatelů. Vývoj uvedených variant rentabilit podnikatelů je, z výše uvedených důvodů, poměrně rozdílný. Základní snahou je, aby ukazatelé rentability byly kladné. V tomto případě je pak podnikání ziskové. V lepším případě by měla hodnota, dle SZIF, rentability celkového majetku být vyšší než 3,01 % a rentability vlastních zdrojů 4,01 %. V roce 2005 je podnikání konvenčního zemědělce ztrátové, ale v následujícím roce se již rentabilita převrátila do kladných hodnot. Od roku 2007 již dosahují obě analyzované rentability vysokých hodnot, v roce 2008 dokonce 18,15 %. V případě, že budeme uvažovat při výpočtech skutečné výdaje, jsou hodnoty rentabilit logicky několikanásobně vyšší a podnikatel dosahuje velmi uspokojivé ziskovosti již od roku 2005. U ekologického zemědělského podnikatele nastává při hodnocení rentabilit negativní vývoj a v souvislosti s touto situací vyvstávají možné obavy z dalšího vývoje. Rentabilita vlastních zdrojů přibližně kopíruje vývoj rentability celkového majetku v závislosti na metodice výpočtu. V případě uplatnění výdajů procentem z příjmů jsou hodnoty rentabilit záporné ve všech analyzovaných letech. Podnikání je tedy v této situaci ztrátové. Pokud ale při výpočtu použijeme skutečné výdaje, tak se podnikání stane rázem ziskové, i když nedosahuje tak vysokých hodnot, jako u konvenčního zemědělského podnikatele.

Vlastní práce

83

Významný rozdíl nastává při posuzování zadluženosti podnikatelů. Jak již bylo několikrát uvedeno, konvenční podnikatel nedisponuje v analyzované době závazky ani rezervami, tudíž je ukazatel celkové zadluženosti po celou analyzovanou dobu nulový. Celková zadluženost ekologického zemědělského podnikatele v letech 2007, 2008 a 2009 spadá do prvního intervalu mezních hodnot, ale je již poměrně vysoká. V posledním analyzovaném roce ale hodnota zadluženosti výrazně narostla, a to na 57,95 %, přičemž přesáhla i poslední doporučenou mezní hodnotu. V souvislosti s touto situací vezmeme do úvahy také ukazatel úrokového krytí, který vypovídá o schopnosti subjektu absorbovat další úvěry. Čím vyšší hodnoty úrokové krytí dosahuje, tím lépe, přičemž za kritickou bývá udávána hodnota 1, která signalizuje, že podnik vydělává pouze na úroky a na vlastníky z provozního zisku nezbude nic. Úrokové krytí lze vyjádřit vzorcem: Úrokové krytí = (Zisk před zdaněním + Úroky) / Úroky Pro rok 2010 je ve výši (292 262 + 52 185) / 52 185 = 6,60. Vypočítaná hodnota je uspokojující a vyjadřuje schopnost podnikatele plnit splátky úroků. I přesto je ale třeba brát v úvahu vysokou celkovou zadluženost podnikatele. Na tuto skutečnost je třeba podnikatele upozornit a doporučit mu, aby své závazky v současnosti již více nezvyšoval. Hodnota krytí dlouhodobého majetku vlastními zdroji by měla být co nejvyšší. Konvenční zemědělský podnikatel splňuje tento požadavek ve všech analyzovaných letech, tzn. že přesahuje mezní hodnotu několikanásobně. Ekologický zemědělský podnikatel už tak dobrých hodnot nedosahuje. V počátku svého podnikání splňoval těsně doporučovanou mezní hodnotu krytí DM vlastními zdroji. V letech 2008 a 2009 se však již dostal do druhého intervalu z mezních hodnot a v roce 2010 již kryl DM vlastními zdroji pouze 0,71x. Tato situace je způsobena již jednou zmiňovanými vysokými závazky podnikatele. Podíl výdajů na 1 Kč příjmů je podílem výdajů k příjmům, z čehož vyplývá, že oba podnikatelé nemají s tímto ukazatelem efektivnosti problém. Hodnoty by měly být co možná nejmenší. U podnikatelů se pohybují v průměru kolem hodnoty 0,88, přičemž doporučený interval je ≤ 0,949. Doba obratu zásob je jistě významným ukazatelem efektivnosti podnikání. Konvenční zemědělský podnikatel splňuje doporučené mezní hodnoty v 5 případech ze 6. V roce 2007 vzrostla doba obratu zásob na 106,23 dní, což se vymyká doporučením. Tato situace byla způsobena, jak již bylo jednou uvedeno, výhodnou koupí obilného zrna s následnými souvisejícími službami. Ekologický zemědělský podnikatel splňuje dobu obratu zásob v roce 2008, 2009

Vlastní práce

84

a 2010 v rámci druhého doporučeného mezního intervalu. V roce 2007 stejně jako konveční zemědělský podnikatel nesplňuje doporučené mezní hodnoty, protože zásoby se v tomto případě obrátily až za 95,99 dní. V rámci budoucího podnikání by bylo vhodné uvažovat o propracovanějším systému řízení zásob obou podnikatelů. Obrátkovost majetku by měla být dle doporučených mezních hodnot ≥ 1,01. Tuto skutečnost splňuje konvenční zemědělský podnikatel až od roku 2007 a drží si ji do současnosti. Ale ani v letech 2005 a 2007 nebyly vypočítané hodnoty nijak alarmující. Podobná situace nastává i u ekologického zemědělského podnikatele. V prvním roce podnikání nedosáhl ještě hodnoty obrátkovosti majetku 1,01x, ale v následujících dvou letech podnikání již tuto hodnotu přesáhl. V roce 2010 se ukazatel snížil na 0,99x. Tato skutečnost byla způsobena zvýšením hodnoty DHM majetku podnikatele. Likvidita by měla být co nejvyšší. Konveční zemědělec tento požadavek splňuje bez výhrad, jelikož nedisponuje žádnými závazky, úvěry ani půjčkami. Ekologický zemědělský podnikatel v tomto případě není již tak suverénní. V posledním analyzovaném roce podnikání dosáhl hodnoty pouze 0,7x, což by mohlo signalizovat finanční problémy. Tato situace je způsobena opět vysokými závazky podnikatele. Vyhodnotit dobu splatnosti závazků u konvečního zemědělského podnikatele není složité, neboť je po celou analyzovanou dobu nulová a tudíž splňuje požadavky, kladené na tento ukazatel. V případě ekologického zemědělského podnikatele již situace tak příznivá není. Vysokými hodnotami splatnosti závazků disponoval především v roce 2007 a 2010. Tyto hodnoty jsou způsobeny vysokými závazky podnikatele v těchto letech. Doba splatnosti závazků 4,59 let v roce 2010 koresponduje s vývojem celkové zadluženosti podnikatele.

Diskuze

85

5 Diskuze Na základě dosažených výsledků a zhodnocení je třeba falsifikovat základní hypotézu, obsaženou v cíli práce, která zní: Podnikání klasického zemědělského podnikatele a ekologického podnikatele je srovnatelné z hlediska finanční výhodnosti. Tento fakt není možné potvrdit. Na základě výsledků kapitoly 4. 3. 2 Srovnání čerpaných provozních dotací podnikatelů, je možné usoudit, že ekologické zemědělské podnikání je z hlediska dotačních prostředků výhodnější než konvenční zemědělství. Je třeba ale také počítat s tím, že ekologické zemědělství má za úkol zlepšit životní prostředí, ve kterém všichni žijeme. V případě, že tento fakt nebude uvažován, popř. bude bráno v potaz dodržování všech předpisů a požadavků, které jsou kladeny na ekologické zemědělství, jednotlivými podnikateli, tak konvenční podnikání vychází z tohoto srovnání jako výrazně méně výhodné. Efektivnost podnikání tuto skutečnost již tak výrazně nepotvrzuje. I konvenční zemědělský podnikatel může dosáhnout vysokých hodnot ziskovosti podnikání. V tomto případě záleží na podnikatelské intuici a ochotě riskovat. Je ale pravdou, že součástí příjmů ekologického podnikatele jsou opět dotační prostředky. Pokud by těmito prostředky nedisponoval, tak by takových hodnot ukazatelů efektivnosti s největší pravděpodobností nedosáhl. Pracovní hypotéza byla formulována takto: Pro zemědělské podnikatele je nejvýhodnější zvolit jako formu podnikání samostatně výdělečnou činnost. Tuto hypotézu, na základě dosažených výsledků, je možno potvrdit. Z hlediska většiny základních kritérií pro volbu právní formy podnikání zemědělského podnikání, v rozsahu drobného a středního podnikání, je možné zvolit samostatně výdělečnou činnost jako nejvhodnější. V případě daňové optimalizace je nejvýhodnější samostatně výdělečná činnost s použitím výdajů uplatněných procentem z příjmů, neboť toto procento činí 80 % a podnikateli výrazně zvýší reálný příjem. Výše uvedené závěry podněcují k diskuzi o tom, zda je dobré v takové míře, jak bylo uvedeno, podporovat dotačními zdroji ekologické zemědělství. Je možné, aby příjmy z podnikání byly tvořeny pouze z 20 % vlastními příjmy? Opravdu ekologické zemědělství nějak viditelně zlepší životní prostředí? Dodržují ekologičtí podnikatelé všechny předpisy a normy, které jsou pro ně závazně stanoveny? Tyto otázky lze ale také položit v opačném významu. Při vyhodnocování efektivnosti podnikání analyzovaných subjektů bylo dospěno ke dvěma závěrům, které budou dále představeny. Konvenční zemědělský podnikatel disponuje poměrně velkým množstvím finančních

Diskuze

86

prostředků a jeho zisky jsou již za dlouholetou dobu podnikání poměrně stabilní. Z tohoto důvodu by bylo dobré uvažovat o nějakých investicích do podnikání, např. koupi nového traktoru, oprav zemědělských stavení, popř. jejich rozšíření. V této souvislosti je třeba také počítat s diskutovaným tématem posledních let, týkající se pevného ustájení dobytka. Evropská unie má v úmyslu vydat směrnici, na základě které bude zakázáno pevné ustájení krav, z čehož vyplývají pro konvenčního zemědělského podnikatele nemalé náklady. Dalším problémem, ovlivňující budoucí činnost podnikatele jsou chystané smlouvy odběratelem mléka. Tyto smlouvy by měly počítat pouze s dodavateli, kteří jsou schopni dodávat více než 500 l mléka denně, s čímž vyvstávají další náklady v souvislosti s rozšířením výroby. Ekologický zemědělský podnikatel by naopak měl postupně snížit hodnotu svých závazků, neboť poslední ukazatel celkové zadluženosti byl výrazně zvýšený. Je třeba také počítat s možností, že budou po roce 2013 výrazně sníženy dotační prostředky z Evropské unie. Druhou diskutovanou možností v EU je také, že výše dotačních prostředků, které budou podnikatelům poskytovány, se budou odvíjet od výše příjmů a výdajů za vlastní výrobky a služby. Přínosem práce je metodika zhodnocení efektivnosti podnikání, kdy je provedena finanční analýza na základě údajů z daňové evidence. Vzorce pro výpočet ukazatelů jsou částečně převzaty od SZIF, ale jsou modifikovány pro zvýšení vypovídací schopnosti analýzy efektivnosti podnikání. Nedostatek této práce lze spatřovat v malém vzorku analyzovaných subjektů. V případě většího množství podkladů od dalších podnikatelů by práce měla jistě větší vypovídací schopnost, ale je velmi těžké sehnat věrohodné zdroje informací. Mnozí podnikatelé nejsou ochotni o tomto tématu ani diskutovat.

Závěr

87

6 Závěr Cílem práce bylo posouzení způsobů financování, zdaňování a účtování zemědělského subjektu a navržení vhodné formy podnikání tohoto subjektu. Dílčím cílem diplomové práce byla komparace konvenčního zemědělského podnikání se subjektem podnikajícím v rámci ekologického zemědělství, konkrétně v oblasti financování a vyhodnocení efektivnosti podnikání. Na základě kritérií uvedených v tabulce č. 3 byla zvolena jako nejvýhodnější a zcela dostačující právní forma podnikání samostatně výdělečná činnost. Jako další varianty byly uvažovány společnost s ručením omezeným a veřejná obchodní společnost. Majetek obou analyzovaných podnikatelů je tvořen především DHM, zásobami a peněžními prostředky. Závazky konveční zemědělský podnikatel, na rozdíl od ekologického, nedisponuje. Podnikatelé v současnosti čerpají většinu nárokových dotačních titulů, o které mohou v rámci svého podnikání žádat. Pouze konvenčnímu zemědělskému podnikateli bylo doporučeno, vzhledem k rozšíření jeho dobytčí základny, v následujícím roce zažádat o podporu na krávy bez tržní produkce mléka. Oba podnikatelé mají možnost zažádat o celou řadu nenárokových dotačních titulů. Tento krok je ale třeba řádně rozmyslet, vzhledem k tomu, že investici musí žadatel nejdříve financovat z vlastních zdrojů a neexistuje jistota, že platba bude přidělena. Jedná se například o dotaci na modernizaci zemědělských podniků či podporu cestovního ruchu. Bylo provedeno srovnání čerpaných provozních dotací analyzovaných podnikatelů na hektar zemědělské půdy a také srovnání s příjmy podnikatelů za výrobky a služby. Průměrný objem dotačních prostředků na hektar zemědělské půdy činí u konvenčního zemědělského podnikatele 10 279,35 Kč a u ekologického 13 503,02 Kč, což je o 3 223,67 Kč více. Poměrně zásadní informace vznikla u hodnocení dotačních titulů ve srovnání s příjmy podnikatelů za výrobky a služby. Podíl dotačních titulů na celkových příjmech konvenčního zemědělského podnikatele činí 18,32 %, zbytek tvoří příjmy z výrobků a služeb. Ekologický zemědělský podnikatel disponuje poměrem opačným. Podíl dotačních titulů na celkových příjmech přesahuje 80 % hranici a příjmy z výrobků a služeb zabírají méně než 20 % celkových příjmů podnikatele. Z hlediska evidence podnikatelské činnosti se jeví jako nejvhodnější právní forma podnikání samostatně výdělečná činnost, jelikož po splnění podmínek daných zákonem lze vést evidenci podnikání prostřednictvím daňové evidence. V části diplomové práce, která se zabývá evidencí podnikatelské činnosti, byl

Závěr

88

uveden také konkrétní příklad přechodu ze skutečně uplatňovaných výdajů na výdaje uplatňované procentem z příjmů. Z této skutečnosti vyplynuly komplikace ve smyslu nutnosti podat dodatečné daňové přiznání a zaplatit úrok z prodlení, jehož část byla, po žádosti, finančním úřadem prominuta. Tato změna v uplatňování výdajů ale měla pro podnikatele i příznivý vliv, který byl popsán v části zabývající se daňovým vymezením, a to v úspoře na dani z příjmů. Byly sestaveny modelové příklady sloužící pro vyhodnocení nejvhodnější právní formy podnikání z daňového hlediska. Mezi varianty byly zařazeny společnost s ručením omezeným, veřejná obchodní společnost a také samostatně výdělečná činnost ve třech různých situacích. Model společnosti s ručením omezeným se jeví jako nejméně výhodný, daňová povinnost společníka v tomto případě činila 229 901 Kč a jeho reálný příjem byl ve výši 495 235 Kč. V případě modelu s veřejnou obchodní společností se již daň u jednoho společníka překlopila do daňového bonusu ve výši 42 261 Kč. Druhému společníku vyvstala daňová povinnost ve výši 4 155 Kč a zároveň povinnost platit sociální a veřejné zdravotní pojištění. V rámci samostatně výdělečné činnosti vychází nejvýhodněji ve variantě s výdaji uplatněnými procentem z příjmů. Reálný příjem poplatníka v tomto případě činí 690 665 Kč a daň se překlápí do daňového bonusu. Zatímco v případě uplatnění skutečných výdajů činí reálný příjem 580 511 Kč a poplatník musí zaplatit daň ve výši 39 444 Kč. Od výše uvedených skutečností se odvíjí také částky zaplaceného sociálního a veřejného zdravotního pojištění. Model s použitím syna, jako spolupracující osoby, přesouvá daň do daňového bonusu ve výši 34 812 Kč. Na základě zjištěných hodnot z modelových příkladů byla zvolena jako nejvhodnější forma pro zemědělské podnikání samostatně výdělečná činnost s uplatněním výdajů procentem z příjmů. Konvenční zemědělský podnikatel má vyšší averzi vůči riziku, tudíž nevyužívá v takové míře úvěry jako ekologický podnikatel, a proto má po celou analyzovanou dobu nulovou zadluženost a vysoké hodnoty likvidity. Podnikatel tedy nemusí mít obavy, že nebude schopen uhradit své závazky. Naproti tomu ale stojí fakt, že podnikatel má velké množství prostředků, které nepřinášejí žádný výnos. Většinu svého majetku kryje konvenční zemědělec z vlastních zdrojů. Ekologický zemědělský podnikatel se snaží více inovovat a rozšiřovat svůj majetek, který potřebuje ke svému podnikání. Tato skutečnost je také způsobena tím, že je podnikatel teprve v počátcích svého podnikání a tudíž nemá, narozdíl od konvenčního, všechny potřebné stroje a hospodářské budovy. K těmto krokům ale nemá dostatek vlastních prostředků, a proto

Závěr

89

ve větší míře využívá cizí zdroje. Z tohoto důvodu má po analyzovanou dobu vyšší hodnoty zadluženosti a nižší likviditu. Závazky ekologického zemědělského podnikatele mají také vliv na rentabilitu vlastních zdrojů. Graf č. 1: Vývoj rentability vlastních zdrojů Vývoj rentability vlastních zdrojů 100 80 60

Konvenční zemědělský podnikatel (80 %)

40

Ekologický zemědělský podnikatel (80 %)

20

Konvenční zemědělský podnikatel (skutečné výdaje)

0

Ekologický zemědělský podnikatel (skutečné výdaje)

-20

2005

2006

2007

2008

2009

2010

-40


V grafu č. 1 jsou zobrazeny pro větší názornost dvě varianty uplatňování výdajů. V případě použití výdajů procentem z příjmů dosahuje rentabilita ekologického zemědělského podnikatele záporných hodnot. U konvenčního podnikatele je v roce 2005 záporná, ale v následujících letech již dosahuje kladných a poměrně vysokých hodnot, v roce 2008 dokonce 18,15 %. Odvětvové průměry rentability zemědělského podnikání, které uvádí SZIF spolu se servem fadn.cz, se pohybují v průměru kolem 10 %. V situaci použití skutečných výdajů je vidět, že rentability dosahují výrazně vyšších hodnot než při uplatnění výdajů procentem z příjmů. Ziskovost podnikatelů je v tomto případě nadmíru uspokojující a lze ji považovat za rentabilitu s větší vypovídací schopností, neboť zohledňuje reálné příjmy podnikatelů. Rentabilita celkového majetku a vlastních zdrojů se odlišuje v jedné zásadní skutečnosti, rentabilita celkového majetku uvažuje celkový majetek, kdežto rentabilita vlastních zdrojů používá čistý majetek, což je hodnota celkového majetku snížená o závazky a rezervy. V následujícím grafu je názorně vidět, jaký vliv mají závazky ekologického zemědělského podnikatele na rentabilitu podnikání.

Závěr

90

Graf č. 2: Vývoj rentabilit ekologického zemědělského podnikatele Vývoj rentabilit ekologického zemědělského podnikatele 80 60

Rentabilita celkového majetku (80 %)

40

Rentabilita vlastních zdrojů (80 %)

20

Rentabilita celkového majetku (skutečná)

0 -20

2007

2008

2009

Rentabilita vlastních zdrojů (skutečná)

2010

-40


Ekologický zemědělský podnikatel disponuje v každém roce svého podnikání poměrně vysokými hodnotami závazků, a tudíž je v grafu patrný takový rozdíl mezi rentabilitami. Opět jsou pro větší názornost zobrazeny dvě varianty, a to skutečné výdaje a výdaje procentem z příjmů. Graf č. 3: Vývoj celkové zadluženosti Vývoj celkové zadluženosti 70 60 50

Konvenční zemědělský podnikatel

40


30 20 10 0 2005

2006


2007

2008

2009

2010

Závěr

91

V grafu č. 3 je názorně vidět averze konvenčního zemědělského podnikatele k riziku. U ekologického zemědělce je naopak sledována vzrůstající ukazatel celkové zadluženosti. V posledním analyzovaném roce ale hodnota zadluženosti výrazně narostla, a to až na 57,95 %, přičemž přesáhla i poslední doporučenou mezní hodnotu. Vysoká hodnota závazků podnikatele má vliv i na ukazatel rentability, likvidity a doby splatnosti závazků. V kapitole 4. 6 Efektivnost podnikání je vypočítán také ukazatel úrokového krytí, který dosahuje uspokojující hodnoty 6,60, která značí schopnost podnikatele plnit splátky úroků. Přesto není možné ekologickému podnikateli doporučit ignorování vysoké celkové zadluženosti v posledním analyzovaném roce podnikání, neboť dosahuje výrazně zvýšené hodnoty. Podnikateli je vhodné doporučit, aby v následujících letech výrazně nezvyšoval výši svých úvěrů. Graf č. 4: Vývoj krytí dlouhodobého majetku vlastními zdroji Vývoj krytí dlouhodobého majetku vlastními zdroji 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

Konvenční zemědělský podnikatel Ekologický zemědělský podnikatel

2005

2006

2007

2008

2009

2010


Hodnota krytí dlouhodobého majetku vlastními zdroji by měla být co nejvyšší. Konvenční zemědělský podnikatel svou činností tento ukazatel spíše zvyšuje, na rozdíl od ekologického zemědělce. Konvenční zemědělský podnikatel splňuje tento požadavek ve všech analyzovaných letech. Ekologický zemědělský podnikatel už tak dobrých hodnot nedosahuje. V počátku svého podnikání těsně doporučovanou mezní hodnotu krytí DM vlastními zdroji splňoval. V letech 2008 a 2009 se však již dostal do druhého intervalu z mezních hodnot a v roce 2010 již kryl DM vlastními zdroji pouze 0,71x. Tato situace je způsobena již několikrát zmiňovanými vysokými závazky ekologického podnikatele.

Závěr

92

Na základě dílčích závěrů uvedených v této diplomové práci, lze vyvodit následující doporučení. Jako nejvhodnější a zcela dostačující právní formu podnikání pro zemědělského podnikatele je možné zvolit samostatně výdělečnou činnost. V případě zohlednění daňové optimalizace podnikatele je vhodné zvolit uplatňování výdajů procentem z příjmů, neboť u zemědělského podnikání činí toto procento 80 %. Ekologické zemědělské podnikání je z hlediska poskytování dotačních prostředků výhodnější, než konvenční podnikání. Dotační prostředky u ekologického podnikatele představují 80,83 % celkových příjmů podnikatele, příjmy z výrobků a služeb podnikatele představují pouze 19,17 %. Tento poměr je u konvenčního podnikatele opačný, příjmy z výrobků a služeb dosahují 81,68 % a dotační prostředky představují pouze 18,32 %. Analýza efektivnosti podnikání dokazuje, že konvenční zemědělský podnikatel může dosáhnout vysokých hodnot ziskovosti podnikání, i když nemá takový příjem z dotačních titulů. Konvenční podnikatel disponuje velkým množstvím peněžních prostředků a jeho zisky jsou již poměrně stabilní. Z tohoto důvodu by měl podnikatel uvažovat o nových investicích do podnikání. Ekologický zemědělský podnikatel by naopak měl postupně snižovat velikost svých závazků, neboť celková zadluženost v roce 2010 je vysoká. Ukazatel úrokového krytí sice nenabývá varovných hodnot, ale není možné zadluženost podnikatele podcenit.

Literatura

93

7 Literatura Seznam literárních zdrojů ČERVINKA, Tomáš; DANĚK, Antonín. Zdravotní pojištění zaměstnavatelů, zaměstnanců a OSVČ s komentářem a příklady 2010. druhé aktualizované. Olomouc: ANAG, 2010. 151 s. ISBN 978-80-7263-577-1. BARTKOVÁ, Hana; PASEKOVÁ, Marie. Mezinárodní účetnictví. první. Ostrava: VŠB – Technická univerzita Ostrava, 2008. 170 s. ISBN 978-80-248-1181-2. FICBAUER, Jiří; FICBAUER, David. Mezinárodní účetní a daňové standardy. první. Brno: KEY Publishing s. r. o., 2007. 146 s. ISBN 978-80-87071-41-0. HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. první. Praha: ASPI, 2008. 208 s. ISBN 978-80-7357-392-8. KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. první. Praha: C. H. Beck, 2004. 714 s. ISBN 80-7179-802-9. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. první. Praha: ASPI, 2006. 279 s. ISBN 807357-205-2. MACHÁČEK, Ivan. Fyzické osoby a daň z příjmů. druhé. Praha: ASPI, 2008. 208 s. ISBN 978-80-7357-360-7. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2010, úplná znění k 1. 1. 2010. osmnácté. Praha: GRADA Publishing, 2010. 280 s. ISBN 978-80-247-3206-0. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2011, úplná znění k 1. 1. 2011. devatenácté. Praha: GRADA Publishing, 2010. 264 s. ISBN 978-80-247-3800-0. MRKOSOVÁ, Jitka. Účetnictví 2011. první. Brno: Computer Press, 2010. 291 s. ISBN 978-80-251-2925-8. NEPLECHOVÁ, Marta. Účetnictví zemědělského podniku. druhé. Olomouc: ANAG, 2007. 175 s. ISBN 978-80-7263-393-7.

Literatura

94

PTÁČKOVÁ, Vlasta. Daňová evidence 2007-2008. první. Praha: FORTUNA, 2007. 240 s. ISBN 978-80-7168-998-0. SEDLÁČEK, Jaroslav. Daňová evidence podnikatelů 2011. první. Praha: GRADA Publishing, 2011. 128 s. ISBN 978-80-247-3802-4. SVOBODOVÁ, Jitka; JÍLEK, Josef. Účetnictví podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví 2011. první. Praha: GRADA Publishing, 2011. 432 s. ISBN 978-80-247-3427-9. ŠTOHL, Pavel. Daně a daňová evidence. první. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2008. 198 s. ISBN 978-80-903914-4-4. VALDER, Antonín. Účetnictví pro podnikatele v zemědělství. první. Praha: ASPI, 2008. 392 s. ISBN 978-80-97353-388-1. VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2010. první. Praha: VOX, 2010. 355 s. ISBN 978-80-86324-86-9. VORBOVÁ, Helena. Výkaz cash flow a finanční analýza. druhé. Praha : Linde nakladatelství s.r.o., 1999. 159 s. ISBN 80-86131-09-2. VYBÍHAL, Václav. Zdaňování příjmů fyzických osob 2009 – praktický průvodce. páté. Praha: GRADA Publishing, 2009. 224 s. ISBN 978-80-247-2998-5. ŽENÍŠKOVÁ, Marta. Pojistné na sociální zabezpečení zaměstnavatelů, zaměstnanců, OSVČ a dobrovolně důchodově pojištěných s komentářem a příklady k 1. 1. 2010. druhé aktualizované. Olomouc: ANAG, 2010. 143 s. ISBN 978-80-7263-579-5. ŽIVĚLOVÁ, Iva. Podnikové finance, Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita. první. 2001. 111 stran. ISBN 978-80-7375-035-0. Seznam internetových zdrojů Dobíhající a ukončené dotace (Dotace, eAGRI). [online]. [cit. 2011-2-10]. Dostupné z Internetu: .

Literatura

95

Dotace (eagri). [online]. [cit. 2011-1-18]. .

Dostupné

z

Internetu:

Dotace v rámci Společné organizace trhu (Dotace, eAGRI). [online]. [cit. 2011-2-10]. Dostupné z Internetu: . Ekologické zemědělství (Životní prostředí, eAGRI). [online]. [cit. 2011-3-18]. Dostupné z Internetu: . FADN CZ. [online]. [cit. http://www.vsbox.cz/fadn/ >.

2011-3-18].

Dostupné

z

Internetu:

<

Kontroly podmíněnosti Cross compliance (Dotace, eAGRI). [online]. [cit. 2011-2-13]. Dostupné z Internetu: . Ministerstvo zemědělství (eagri). [online]. [cit. 2011-3-18]. Dostupné z Internetu: . Národní dotace (Dotace, eAGRI). [online]. [cit. 2011-2-10]. Dostupné z Internetu: . Ochrana zvířat (eAGRI). [online]. [cit. 2011-3-18]. Dostupné z Internetu: . Operační program Rybářství na období 2007 - 2013 (Dotace, eAGRI). [online]. [cit. 2011-2-10]. Dostupné z Internetu: . Podpůrný a garanční lesnický fond (Dotace, eAGRI). [online]. [cit. 2011-2-10]. Dostupné z Internetu: < http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/podpurny-agarancni/>. Portál farmáře (eAGRI). [online]. [cit. 2011-3-18]. Dostupné z Internetu: < http://eagri.cz/public/web/mze/farmar/>.

Literatura

96

Program rozvoje venkova ČR na období 2007 - 2013 (Dotace, eAGRI). [online]. [cit. 2011-2-10]. Dostupné z Internetu: . Přímé platby (Dotace, eAGRI). [online]. [cit. 2011-2-10]. Dostupné z Internetu: . SMO=LFA.cz. [online]. http://www.lfa.cz/>.

[cit.

2011-2-10].

Dostupné

z

Internetu:

<

SZIF: Platby na základě jednotné žádosti. [online]. [cit. 2011-3-18]. Dostupné z Internetu: . Zemědělství (eAGRI). [online]. [cit. 2011-3-18]. .

Dostupné

z

Internetu:

Seznam použité legislativy • Zákon o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky č. 2/1969 Sbírky. • Zákon o veřejném zdravotním pojištění č. 48/1997 Sbírky. • Zákon č. 85/2004 Sbírky, kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství. • Zákon č. 128/2003 Sbírky, kterým se mění zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu. • Zákon o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sbírky. • Zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sbírky. • Zákon o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sbírky. • Zákon o zemědělství č. 252/1997 Sbírky. • Zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu č. 256/2000 Sbírky. • Zákon o správě daní a poplatků č. 337/1992 Sbírky. • Zákon o dani z nemovitostí č. 338/1992 Sbírky. • Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sbírky. • Zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sbírky. • Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti č. 589/1992 Sbírky.

Literatura

97

• Zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů č. 593/1992 Sbírky. • Vyhláška č. 500/2002 Sbírky, kterou se provádějí některá ustanovení č. 563/1991 Sb., zákona o účetnictví. • Nařízení vlády č. 45/2007 Sbírky o stanovení některých podmínek poskytování oddělené platby za cukr pěstitelům cukrové řepy. • Nařízení vlády č. 47/2007 Sbírky o stanovení některých podmínek poskytování jednotné platby na plochu zemědělské půdy a některých podmínek poskytování informací o zpracování zemědělských výrobků pocházejících z půdy uvedené do klidu. • Nařízení Rady (ES) č. 73/2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce. • Nařízení vlády č. 95/2008 Sbírky o stanovení některých podmínek poskytování oddělené platby za rajčata určená ke zpracování. • Nařízení vlády č. 112/2008 Sbírky o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám.

Chyba! V dokumentu není žádný text v zadaném stylu.

98

Finanční, daňová a účetní specifika zemědělského podnikatele

Recommend Documents