ÚČETNICTVÍ A EVIDENCE INDIVIDUÁLNÍHO PODNIKATELE

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA FINANCÍ A ÚČETNICTVÍ katedra finančního účetnictví a auditingu Hlavní specializace: Účetnictví a finanční řízení podniku

Eva Brázdová

ÚČETNICTVÍ A EVIDENCE INDIVIDUÁLNÍHO PODNIKATELE

Vedoucí diplomové práce: Ing. Jiří Strouhal, Ph.D.

2010

Čestné prohlášení:

Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci zpracovala samostatně a veškerá použitá literatura a další prameny jsou uvedeny v seznamu.

Praha, 15. srpna 2010

………………………………... podpis dimplomantky

Obsah Úvod…………………………………………………………………..………...…- 1 1 2

3

Individuální podnikatel ................................................................................... - 3 Živnostenské oprávnění .................................................................................. - 5 2.1 2.2

Všeobecné podmínky .............................................................................. - 5 Zvláštní podmínky .................................................................................. - 6 -

2.3 2.4 2.5 2.6

Řemeslné živnosti ................................................................................... - 6 Vázané živnosti ....................................................................................... - 7 Volné živnosti ......................................................................................... - 7 Živnosti koncesované .............................................................................. - 7 -

Registrace ........................................................................................................ - 8 3.1 Jednotný registrační formulář ................................................................. - 8 3.2 Správní poplatky ................................................................................... - 13 3.3 Zápis do živnostenského rejstříku ......................................................... - 13 3.4 Osvědčení o registraci ........................................................................... - 13 3.5 Založení účtu ......................................................................................... - 13 3.6 Registrace plátce DPH .......................................................................... - 14 3.7 Systém sociálního pojištění v ČR ......................................................... - 14 3.7.1 Zdravotní pojištění ........................................................................ - 15 -

3.7.2 Sociální pojištění ........................................................................... - 16 4 Možnost volby vedení daňové evidence a účetnictví.................................... - 19 4.1 Vedení účetnictví .................................................................................. - 19 4.2 Uplatňování výdajů paušální částkou z dosažených příjmů ................. - 20 4.3 Vedení daňové evidence ....................................................................... - 21 5 Doklady používané v daňové evidenci ......................................................... - 22 5.1 5.2

Účetní doklady ...................................................................................... - 22 Doklady dle zákona o DPH ................................................................... - 22 -

5.3 Archivace dokladů ................................................................................ - 24 6 Daňová evidence ........................................................................................... - 25 6.1 Evidence příjmů a výdajů...................................................................... - 25 6.2 Evidence majetku a závazků ................................................................. - 27 6.2.1 6.2.2 6.2.3

Evidence dlouhodobého majetku .................................................. - 27 Evidence najatého majetku ........................................................... - 33 Evidence zásob .............................................................................. - 35 -

6.2.4 6.2.5 6.2.6 6.2.7 6.2.8

Evidence krátkodobého finančního majetku ................................. - 36 Evidence pohledávek a závazků.................................................... - 37 Evidence DPH ............................................................................... - 39 Mzdová evidence .......................................................................... - 39 Evidence rezerv ............................................................................. - 40 -

6.3 7

Uzavření daňové evidence .................................................................... - 41 -

Automobil v podnikání ................................................................................. - 43 -

7.1 Výdaje na automobil ............................................................................. - 43 7.2 Silniční daň ........................................................................................... - 44 8 Zdanění příjmů individuálního podnikatele .................................................. - 46 8.1 Základ daně ........................................................................................... - 46 8.2 8.3 8.4 8.5

Odčitatelné položky .............................................................................. - 46 Sazba daně............................................................................................. - 48 Slevy na dani ......................................................................................... - 48 Zálohy na daň ........................................................................................ - 49 -

8.6 Daňové přiznání .................................................................................... - 50 9 Přehledy pro OSSZ a zdravotní pojišťovnu .................................................. - 51 9.1 Přehled pro OSSZ ................................................................................. - 51 9.2 Přehled pro zdravotní pojišťovnu.......................................................... - 51 10

Přechod z daňové evidence na vedení účetnictví ...................................... - 53 10.1 Přechod z daňové evidence na vedení účetnictví .................................. - 53 10.2 Přechod z daňové evidence na výdaje uplatněné paušální částkou

z dosažených příjmů .......................................................................................... - 55 11 Praktická část ............................................................................................ - 56 11.1 Zadání .................................................................................................... - 56 11.2 Daňová evidence ................................................................................... - 56 11.2.1 Evidence příjmů a výdajů.............................................................. - 57 11.2.2 Evidence majetku .......................................................................... - 62 11.2.3 Evidence DPH ............................................................................... - 63 11.3 Uzavření daňové evidence .................................................................... - 64 11.3.1 Inventura krátkodobého finančního majetku ................................ - 66 11.3.2 Inventura závazků a pohledávek ................................................... - 67 11.3.3 Inventura dlouhodobého hmotného majetku ................................. - 67 11.4 Daňová přiznání a přehledy .................................................................. - 68 11.4.1 Silniční daň ................................................................................... - 68 11.4.2 11.4.3

Daň z příjmů.................................................................................. - 71 Přehled na OSSZ ........................................................................... - 74 -

11.4.4 Přehled na zdravotní pojišťovnu ................................................... - 75 Závěr……………………………………………………………………………...- 76 Seznam použité literatury……………………………………………………...…- 79 Seznam tabulek……………...………………………………………………...…- 81 Seznam obrázků……………………………………………………………….…- 82 Seznam příloh………………………………………………………………….…- 83 -

Úvod Podnikat v dnešní době není jednoduché. Lidé si myslí, že si řeknou, začnu podnikat a ono to půjde jen tak snadno. Pokud se člověk rozhodne pro podnikatelskou činnost, je s tímto procesem spojena spousta registrací a z nich plynoucích povinností. Když už budoucí podnikatel tyto všechny registrace absolvuje, čeká ho další úkol, a to každoroční vedení evidence. Ve své práci bych se chtěla zaměřit na to, co musí podnikatel realizovat ještě před samotným podnikáním a co v průběhu podnikání.

Diplomová práce je rozdělena na dvě části, na část teoretickou a na část praktickou. První část, věnovaná teorii, se zabývá činnostmi, které jsou důležité pro to, aby mohl budoucí podnikatel začít podnikat, a které musí uskutečňovat během podnikání. Je zde vymezen pojem individuálního podnikatele, který je definován více právními předpisy. Pozornost je věnována živnostenskému oprávnění, druhům živností, jaké musí podnikatel splňovat podmínky, aby získal živnostenské oprávnění. Se získáním živnostenského oprávnění je spojena povinnost registrovat se u příslušných správních úřadů.

Pokud podnikatel získá oprávnění podnikat, je s tím spojena povinnost vést účetnictví, popřípadě jinou evidenci. Ve své diplomové práci bych se chtěla zaměřit spíše na vedení daňové evidence. S podvojným účetnictvím se lze setkat na středních i vysokých školách v rámci povinných předmětů, proto se domnívám, že tato problematika je všem dosti známá. Ovšem o daňové evidenci se dozvídáme pouze okrajově, abychom věděli, co to je, když nám někdo řekne, že vede daňovou evidenci popřípadě, že uplatňuje výdaje paušální částkou z dosažených příjmů. Proto bych se chtěla zaměřit více na problematiku daňové evidence, jaké předpisy upravují daňovou evidenci a co všechno musíme evidovat a jak.

Předpisy vymezují podnikatele, kteří musí vést povinně účetnictví. V případě, že podnikatel do této kategorie nespadá, nabízí se mu další možnosti evidence, které vedou k zjištění základu daně.

Stejně jako v účetnictví, tak i v daňové evidenci, musí podnikatel používat pro evidenci doklady.

-1-

Nejrozsáhlejší kapitola je věnována daňové evidenci, je zde vymezen pojem daňové evidence podle příslušné právní normy a jakým způsobem podnikatel daňovou evidenci může vést. Důležité je uzavření daňové evidence na konci roku, kdy na základě celoroční evidence podnikatel zjistí svůj základ daně, ze kterého si pak následně vypočte daň z příjmů.

Jelikož téměř každý podnikatel ke svému podnikání používá osobní automobil, je jedna kapitola věnována právě této problematice. Jaké si může podnikatel uplatnit výdaje spojené s provozem automobilu, jaká je výše náhrad a kde je nalezneme. Pozornost je věnována i silniční dani.

Smyslem vedení účetnictví a daňové evidence je zjistit základ daně pro výpočet daně z příjmů, v našem případě fyzických osob. Proto je další kapitola zaměřena na zdanění příjmů individuálního podnikatele. Jaká právní norma upravuje zdanění příjmů, jak zjistíme základ daně, které položky si od základu daně můžeme odečíst a do jaké výše, jaké lze uplatnit slevy na dani a další informace, které podnikatel potřebuje znát pro vyplnění daňového přiznání. S vyplňováním daňového přiznání souvisí také přehledy pro OSSZ a zdravotní pojišťovnu.

V praxi se může ojediněle vyskytnout případ, že podnikatel přejde z vedení daňové evidence na účetnictví nebo naopak, popřípadě z vedení daňové evidence na výdaje uplatněné paušální částkou z dosažených příjmů. Podnikatel se tak může rozhodnout dobrovolně nebo mu to určí příslušný právní předpis. V desáté kapitole se podíváme, jak takový přechod z jedné evidence do druhé vypadá.

Praktická část je věnována příkladu vedení daňové evidence individuálního podnikatele. Jak podnikatel eviduje svůj majetek a závazky, a jak data z této evidence využívá pro sestavování daňových přiznání a přehledů. Porovnám daňovou evidenci s možností uplatňování výdajů paušální částkou z příjmů a uvidíme, co bude pro podnikatele výhodnější.

-2-

1 Individuální podnikatel Pojem podnikání a podnikatel definuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „OZ“) v § 2.

Podnikání je soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.

Podnikatel je: a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku, b) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění, c) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, d) osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu.

Podnikatele dále definuje i zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, (dále jen „ZDP“). Tento zákon rozděluje příjmy fyzických osob do několika skupin. Stěžejní pro tuto práci jsou příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti.

Příjmy z podnikání podle § 7 odst. 1 ZDP jsou: a) příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, b) příjmy ze živností, c) příjmy z jiného podnikání podle zvláštních přepisů, d) podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku.

Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 odst. 2 ZDP: a) příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, b) příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů, c) příjmy

znalce,

tlumočníka,

zprostředkovatele

kolektivních

sporů,

zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského -3-

zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů, příjmy z činnosti insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce a zvláštního insolvenčního správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu

-4-

2 Živnostenské oprávnění Zda podnikatel bude podnikat na základě živnostenského oprávnění či jiného předpisu, zjistí podle toho, jakou činnost hodlá vykonávat. Většinou se jedná o živnosti, které jsou upraveny zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „živnostenský zákon“). V tomto zákoně nalezneme živnosti, jejich druhy a podmínky pro získání živnostenského oprávnění. Zákon definuje, co není živností, tedy kdy pro danou činnost nepotřebujeme živnostenské oprávnění. Jedná se především o tyto činnosti: -

zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství,

-

činnosti autorů,

-

nezávislá povolání, která nejsou živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů,

-

činnosti a podnikání podle zvláštních předpisů, ke kterým je většinou třeba státní zkouška (advokáti, soudní exekutoři, daňoví poradci, tlumočníci, znalci….).

Živnostenský zákon člení živnosti na živnosti ohlašovací a koncesované. Živnosti ohlašovací se dále člení na řemeslné, vázané a volné. Pro získání kterékoliv živnosti je potřeba splnit všeobecné podmínky. Dále jednotlivé živnosti vyžadují zvláštní podmínky provozování živnosti. Živnosti

Ohlašovací

řemeslné

Koncesované

vázané

volné

2.1 Všeobecné podmínky Všeobecné podmínky platí jak pro živnosti ohlašovací, tak pro živnosti koncesované. Živnostenský zákon přesně stanovuje všeobecné podmínky. Jsou jimi: a.) dosažení věku 18 let, b.) způsobilost k právním úkonům, c.) bezúhonnost. -5-

2.2 Zvláštní podmínky Zvláštními podmínkami provozování živnosti se rozumí odborná nebo jiná způsobilost, pokud to živnostenský zákon nebo zvláštní předpisy vyžadují.

2.3 Řemeslné živnosti Co je řemeslnou živností, nalezneme v příloze č. 1 živnostenského zákona, kde jsou vymezeny všechny činnosti spadající pod živnosti řemeslné. Musí být prokázána odborná způsobilost, a to dokladem o: a.) řádném ukončení středního vzdělání s výučním listem v příslušném oboru vzdělání, b.) řádném ukončení středního vzdělání s maturitní zkouškou v příslušném oboru vzdělání, nebo s předměty odborné přípravy v příslušném oboru, c.) řádném ukončení vyššího odborného vzdělání v příslušném oboru vzdělání, d.) řádném ukončení vysokoškolského vzdělání v příslušné oblasti studijních programů a studijních oborů, nebo e.) uznání odborné kvalifikace, vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace, f.) ověření nebo uznání dosažené úplné kvalifikace pro příslušný obor na základě zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání.

Tyto doklady, prokazující odbornou způsobilost, mohou být nahrazeny doklady o: a.) řádném ukončení středního vzdělání s výučním listem v příbuzném oboru vzdělání a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru, b.) řádném ukončení středního vzdělání s maturitní zkouškou v příbuzném oboru vzdělání a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru, c.) řádném ukončení vyššího odborného vzdělání v příbuzném oboru vzdělání a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru, d.) řádném ukončení vysokoškolského vzdělání v příslušné příbuzné oblasti studijních programů a studijních oborů, e.) řádném ukončení rekvalifikace pro příslušnou pracovní činnost, vydaným zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným

Ministerstvem

školství,

mládeže

a

tělovýchovy

nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru, nebo f.) vykonání šestileté praxe v oboru. -6-

2.4 Vázané živnosti Živnosti vázané jsou vedeny v příloze č. 2 živnostenského zákona. V příloze je stanovená odborná způsobilost nebo je zde uvedeno, které zvláštní právní předpisy jí upravují. Mezi vázané živnosti můžeme zařadit například činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence. Požaduje se vysokoškolské vzdělání a tři roky praxe v oboru nebo vyšší odborné vzdělání a pět let praxe v oboru nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou a pět let praxe v oboru, nebo osvědčení o rekvalifikaci a pět let praxe v oboru.

2.5 Volné živnosti Živnosti volné nevyžadují odbornou ani jinou způsobilost. K získání živnostenského oprávnění musí být splněny všeobecné podmínky. Obory, náležící do volných živností, jsou uvedeny v příloze č. 4 živnostenského zákona. Jsou jimi například fotografické služby, výroba textilií, textilních výrobků, oděvů a oděvních doplňků.

2.6 Živnosti koncesované Koncesované živnosti nalezneme v příloze č. 3 živnostenského zákona. Odborná způsobilost je upravená v příloze nebo zvláštními právními předpisy uvedenými v příloze. Koncesovanou živností může být například provozování cestovní kanceláře, služby soukromých detektivů aj.

-7-

3 Registrace Ohlásit živnost může podnikatel osobně u obecního živnostenské úřadu, kde je zřízeno centrální registrační místo nebo ohlášení může zaslat poštou či elektronicky (se zaručeným elektronickým podpisem nebo do datové schránky tohoto úřadu). Žádost lze podat i osobně prostřednictvím kontaktního místa veřejné zprávy (Czech POINT).

Při ohlášení živnosti předkládá podnikatel živnostenskému úřadu následující doklady (předpokládáme, že se jedná o českou fyzickou osobu): -

vyplněné ohlášení živnosti,

-

prohlášení odpovědného zástupce (je-li ustanoven), že souhlasí s ustanovením do funkce, podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, neučiní-li odpovědný zástupce prohlášení osobně před živnostenským úřadem,

-

doklad

prokazující

odbornou

způsobilost

podnikatele,

popř.

jeho

odpovědnostního zástupce, -

doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, do nichž fyzická osoba umístila místo podnikání, liší-li se od bydliště ohlašovatele,

-

doklad o zaplacení správního poplatku.

3.1 Jednotný registrační formulář Od 1. srpna 2008 se na živnostenských úřadech zřídily tzv. Centrální registrační místa (CRM) prostřednictvím nichž můžeme podat oznámení vůči správním úřadům, jako je třeba finanční úřad, okresní správa sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovna. Byl vytvořen Jednotný registrační formulář (dále jen „JRF“), který umožňuje učinit registrace do následujících evidencí:

Ve vztahu k živnostenskému úřadu: -

ohlášení živnosti,

-

žádost o koncesi.

Ve vztahu k finančnímu úřadu: -

přihláška k registraci k dani z příjmů fyzických osob,

-

přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty,

-

přihláška k dani z nemovitosti,

-

přihláška k dani silniční, -8-

-

přihláška k registraci pro plátcovy pokladny,

-

přihláška k registraci – stálá provozovna,

-

přihláška k dani z příjmů jako plátci: daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, zajišťující daň z příjmů.

Ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení: -

oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti OSVČ,

-

přihláška k důchodovému a nemocenskému pojištění OSVČ.

Ve vztahu ke zdravotní pojišťovně: -

oznámení pojištěnce o zahájení samostatné výdělečné činnosti.

Ve vztahu k úřadu práce: -

hlášení volného pracovního místa.

JRF lze získat na živnostenském úřadě, kam ho pak vyplněný také odevzdáme. Tento formulář nahrazuje různé typy formulářů, které podnikatel musel vyplnit a doručit příslušnému úřadu ještě před vstupem do podnikání. JRF tedy usnadňuje podnikateli povinnou registraci, stačí vyplnit jeden formulář a centrální registrační místo ho dále zpracuje.

Příklad č. 1 Pan Brázda je vyučen řezníkem a rád by si otevřel vlastní Řeznictví a uzenářství. Ve svém domě si zřídil vlastní provozovnu, kterou hodlá provozovat od 1. 9. 2010.

Řeznictví a uzenářství spadá do živností řemeslných, proto musí pan Brázda kromě všeobecných podmínek splňovat i podmínky zvláštní. Musí tedy doložit doklad o odborné způsobilosti. Svou odbornou způsobilost doloží originálem výučního listu, popřípadě ověřenou kopií výučního listu.

Pro získání živnostenského oprávnění musí vyplnit JRF, prostřednictvím kterého se zároveň zaregistruje u správce daně a učiní oznámení správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně.

-9-

V části A – Podnikatel vyplní své osobní údaje, bydliště, místo podnikání, předmět podnikání a provozovnu. Předmětem podnikání je tedy Řeznictví a uzenářství, provozovat živnost chce od 1. 9. 2010, provozování živnosti bude spojeno se vznikem živnostenského oprávnění.

V části B – Daňová registrace se zaregistruje u místně příslušného finančního úřadu, kde se registruje k dani z příjmů fyzických osob a dani silniční. Dále se v části C a D zaregistruje u místně příslušné správy sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny.

Pan Brázda se rozhodne, že bude zaměstnávat prodavačku, proto vyplní část E, aby na příslušný Úřad práce oznámil volné pracovní místo. Do políčka c) podle KZAM se uvede klasifikace zaměstnání, kterou nalezneme na stránkách Českého statistického úřadu v systematické části, kde jsou jednotlivé profese rozděleny do skupin a číselně označeny. V našem případě hledáme prodavačku potravin, kterou nalezneme ve skupině 5 – provozní pracovníci ve službách a obchodě a podskupina 52 – prodavači, manekýni a předváděči zboží, kód pro prodavačku potravin tedy je 52112.

Jako přílohy musí doložit pro živnostenský úřad výpis z rejstříku trestů, doklad o zaplacení správního poplatku za vydání živnostenského listu a doklad o odborné způsobilosti. JRF pak mohl vypadat v praxi takto – viz následující dvě strany1.

1

formulář byl s ohledem na velikost v originále pro účely této práce upraven

- 10 -

JEDNOTNÝ REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ FYZICKÁ OSOBA

podací razítko

ČÁST A - PODNIKATEL 01 Podnikatel a) Titul

b) jméno

e) pohlaví 1) muž h) rodinný stav

c) příjmení

d) titul

Bohumil f) rodné příjmení

Brázda g) všechna předchozí příjmení

Brázda i) místo narození

Brázda

ženatý

j) okres

Pelhřimov

k) stát

l) státní občanství ČR

ČR

o) identifikační číslo

Pelhřimov n) rodné číslo

m) datum narození 8.4.1954

540408/0101

p) obchodní firma (jen u osob zapsaných do obchodního rejstříku)

63257181 02 Bydliště b) číslo popisné

a) název ulice Nádražní

c) číslo orientační

301

e) název obce

Pelhřimov

f) část obce

g) okres

Pelhřimov

h) stát

d) PSČ 39301

Pelhřimov ČR

03 Místo podnikání b) číslo popisné

a) název ulice Nádražní

c) číslo orientační

301

e) název obce

Pelhřimov

f) část obce

g) okres

Pelhřimov

h) stát

d) PSČ 39301

Pelhřimov ČR

04 Pobyt na území ČR (pro zahraniční osoby)2) b) číslo popisné

a) název ulice e) název obce

f) část obce

g) okres

h) stát

c) číslo orientační

d) PSČ

05 Předmět podnikání (u živnosti volné vyznačte čísla oborů činnosti ze seznamu) - ve smyslu § 45 resp. § 50 živnostenského zákona ohlašuji, respektive žádám o koncesi pro předmět podnikání a) Pořadové číslo 1.

Řeznictví a uzenářství

b) datum vzniku živnostenského oprávnění

c) datum zahájení provozování živnosti

1.9.2010

1.9.2010

d) datum ukončení provozování živnosti3) 06 Provozovna b) číslo popisné

a) název ulice Nádražní e) název obce h) název provozovny

c) číslo orientační

301 Pelhřimov

f) část obce

Pelhřimov

Řeznictví a uzenářství U Brázdů

j) datum zahájení provozování živnosti

1. 9. 2010

g) okres i) umístění provozovny

Pelhřimov přízemí

k) provozovna podléhající kolaudaci

l) předměty podnikání provozované v provozovně dle poř.čísla/u živnosti volné číslo oboru

d) PSČ 39301

ANO 1./

07 Odpovědný zástupce a) Titul

b) jméno

c) příjmení

d) titul

e) státní občanství

f) rodné příjmení

g) datum narození

h) rodné číslo

i) místo narození

j) okres

k) stát

l) pohlaví1)

08 Bydliště odpovědného zástupce b) číslo popisné

a) název ulice

c) číslo orientační

d) PSČ

e) název obce

f) část obce

g) okres

h) stát

1) vyplní cizí státní příslušník, který nemá přiděleno RČ

3) vyplní se, pokud FO zamýšlí provozovat živnost na dobu určitou

2) vyplní pouze osoba, která má povolený pobyt *) nehodící se škrtněte

- 11 -

09 Pobyt odpovědného zástupce na území ČR (pro zahraniční osoby) b) číslo popisné

a) název ulice f) část obce

e) název obce

c) číslo orientační

d) PSČ

g) okres

10 Datum ustanovení do funkce odpovědného zástupce 11 Ustanovení odpovědného zástupce pro předměty podnikání (pořad. číslo předmětu podnikání)

ČÁST B - DAŇOVÁ REGISTRACE Pelhřimově

- přihlašuji se ve smyslu § 33 o správě daní a poplatků k registraci u FÚ v a) k dani z příjmů fyzických osob

X

c) k dani z nemovitosti

b) k dani z přidané hodnoty (přihláška k DPH)

d) k dani silniční

e) k dani z příjmů jako plátci

X

X

ode dne

1) daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků

ode dne

2) daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně

ode dne

3) zajišťující daň z příjmů

ode dne

1.9.2010

f) zastupování v daňových záležitostech: smluvní zástupce NE g) čísla účtu u bank, spořitelních a úvěrních družstev, na nichž mám soustředěny prostředky z podnikatelské činnosti Účet v ČR - číslo účtu / směrový (identifikační) kód měna ve které je účet veden vlastníkem účtu je daňový 123456789/0100 CZK subjekt ANO Účet vedený v zahraničí - IBAN h) zahraniční daňové identifikační číslo, stát

i) právní předchůdce - daňové identifikační číslo

ČÁST C - OZNÁMENÍ SPRÁVĚ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ oznamuji ve smyslu zákona č. 582/1991 Sb., následující skutečnosti OSSZ / PSSZ v Pelhřimově a) datum zahájení samostatné výdělečné činnosti 1.9.2010

b) přihlašuji se k dobrovolné účasti na nemocenském pojištění OSVČ od 1.9.2010

ČÁST D - OZNÁMENÍ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNĚ oznamuji ve smyslu zákona o veřejném zdravotním pojištění zahájení výkonu samostatné výdělečné činnosti zdravotní pojišťovně v Pelhřimově ZP MV ČR

a) název zdravotní pojišťovny

b) druh (kód) ZP

c) číslo bankovního účtu / směrový identifikační kód

211

d) výše zálohy

123456789/0100

1 601,--Kč

e) datum zahájení samostatné výdělečné činnosti

1.9.2010

ČÁST E - OZNÁMENÍ PRACOVNÍHO MÍSTA - oznamuji ve smyslu zákona o zaměstnanosti volné pracovní místo / obsazené pracovní místo *) ÚP v

Pelhřimově

a) místo výkonu práce

b) název profese

c) dle KZAM

d) vznik/obsazenost*) ke dni

Pelhřimov

prodavačka

52112

1.9.2010

e) pracovněprávní vztah na dobu

f) pracovní doba

g) počet míst

h) výše mzdy

neurčitou

směny

i) požadované vzdělání, praxe

1

16.000,--Kč

vyučen

j) zveřejňovat NE

k) kontaktní osoba na pracovišti

l) poznámky, nabízené výhody, speciální požadavky apod.

Bohumil Brázda ČÁST F - VYBERTE PROVÁDĚNÉ ÚKONY V JEDNOTLIVÝCH ČÁSTECH a) pro živnostenský úřad

počet příloh

X

b) pro úřad OSSZ/PSSZ

3

d) pro finanční úřad

počet příloh

X

počet příloh

X

0

e) pro Úřad práce

0

c) pro zdravo. pojišťovnu X

0

počet příloh

X

0

ČÁST G - ADRESA DORUČOVÁNÍ b) číslo popisné

a) název ulice Nádražní e) název obce

c) číslo orientační

d) PSČ

g) okres

Pelhřimov

301 f) část obce

Pelhřimov

Pelhřimov

39301

ČÁST H - DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE a) telefon

565 325 489

b) fax

jméno ohlašovatele/žadatele

příjmení ohlašovatele/žadatele

Bohumil

Brázda

V Pelhřimově

c) e-mail

dne 1.9.2010

[email protected]

Bohumil Brázda *) nehodící se škrtněte

2

- 12 -

3.2 Správní poplatky Za ohlášení živnosti při vstupu do živnostenského podnikání uhradí podnikatel 1 000 Kč, při ohlášení další živnosti 500 Kč bez ohledu na to, zda je ohlašována jedna či více živností. Poplatek za přijetí podání kontaktním místem veřejné správy činí 50 Kč.

3.3 Zápis do živnostenského rejstříku Splnil-li podnikatel podmínky stanovené živnostenským zákonem pro ohlášení živnosti, živnostenský úřad provede zápis do živnostenského rejstříku ve lhůtě pěti dnů ode dne doručení ohlášení a vydá podnikateli výpis. Dříve se vydával živnostenský list, dnes už jen výpis ze živnostenského rejstříku.

Pokud jsou v ohlášení nesrovnalosti, vyzve živnostenský úřad ohlašovatele ve lhůtě pěti dnů ode dne doručení ohlášení k odstranění závad. K odstranění závad je stanovena přiměřená lhůta, nejméně však 15 dnů.

3.4 Osvědčení o registraci Prostřednictví JRF se podnikatel zaregistruje u správce daně (finančního úřadu). Ten ověří údaje sdělené daňovým subjektem při registraci. V případě, že jsou údaje správné, přidělí registrovanému daňovému subjektu daňové identifikační číslo a o provedené registraci mu vydá osvědčení. Toto osvědčení o registraci obsahuje daňové identifikační číslo (DIČ) a vymezí daně, ke kterým je daňový subjekt registrován a od kterého data. DIČ je daňový subjekt povinen uvádět ve všech případech při styku se správcem daně. Daňové identifikační číslo obsahuje kód „CZ“ a kmenovou část, kterou tvoří obecný identifikátor, kterým je u fyzických osob zpravidla rodné číslo.

3.5 Založení účtu Podnikatel nemá povinnost si zřizovat bankovní účet, ale v dnešní době se bez něj asi neobejde. Většina transakcí probíhá právě přes bankovní účet. Podnikatel si vyberete bankovní ústav, ve kterém si chce zřídit bankovní účet. K založení bankovního

účtu

bude

potřebovat

průkaz

totožnosti,

doklad

opravňující

k podnikatelské činnosti, pokud je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku, předkládá také výpis z obchodního rejstříku. - 13 -

3.6 Registrace plátce DPH Registraci k dani z přidané hodnoty provede podnikatel prostřednictvím JRF. Registrace k DPH je povinná nebo dobrovolná. Povinně se musí registrovat osoby povinné k dani. Tyto osoby jsou vymezeny v § 5 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“). Osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. V případě, že se podnikatel rozhodne registrovat dobrovolně, musí prokázat, že je osobou povinnou k dani, že provádí ekonomickou činnost.

Ekonomickou činností se rozumí podle § 5 odst. 2 ZDPH především činnosti výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby a dále i činnosti vykonávané podle zvláštních právních předpisů jako nezávislé činnosti, ekonomickou činností je bezpochyby podnikání, ale i další samostatně výdělečné činnosti. Za ekonomickou činnost se považuje i využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů, pokud je tento majetek využíván soustavně.

Plátce DPH má povinnost podávat daňové přiznání k DPH a to do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, kdy je také splatná vlastní daňová povinnost. Zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí, pokud obrat plátce za přecházející kalendářní rok nedosáhl 10 000 000 Kč. V případě, že plátce tohoto obratu dosáhl, je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc.

Podnikatel, který není zaregistrovaný k DPH, si musí hlídat svůj obrat. Pokud jeho obrat za 12 předcházejících měsíců překročí částku 1 000 000 Kč, musí se podnikatel registrovat k DPH.

3.7 Systém sociálního pojištění v ČR Systém sociálního pojištění je v České republice tvořen čtyřmi subsystémy. Těmi jsou veřejné zdravotní pojištění, důchodové pojištění, nemocenské pojištění a státní politika zaměstnanosti.

Osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny účastnit se některých těchto subsystému a platit pojistné do příslušného subsystému.

- 14 -

Sociální pojištění

veřejné zdravotní pojištění

důchodové pojištění

3.7.1

sociální zabezpečení

státní politika zaměstnanosti

nemocenské pojištění

Zdravotní pojištění

Podnikatel, který je osobou samostatně výdělečně činnou, je povinen oznámit své zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatně výdělečné činnosti do osmi dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájil nebo ukončil. Tuto oznamovací povinnost upravuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.

Za zahájení výdělečné činnosti se nepovažuje získání živnostenského nebo jiného oprávnění k provozování samostatné výdělečné činnosti, nýbrž okamžik, kdy se činnost začne provozovat s cílem mít příjem.

Podnikatel předkládá každoročně Přehled o příjmech a výdajích ze samostatně výdělečné činnosti. Pojistné se platí formou záloh a doplatku pojistného. Měsíční zálohy se vypočtou z vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem je 50 % z rozdílu mezi příjmy ze samostatné výdělečné činnosti a výdaji vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů. Z takto určeného

ročního

vyměřovacího základu si vypočteme měsíční vyměřovací základ a z něj 13,5 %, výsledek zaokrouhlíme na celé koruny nahoru. Vyjde nám výše měsíčních záloh.

Musíme ovšem brát v úvahu, že existuje minimální i maximální vyměřovací základ a z nich minimální a maximální měsíční záloha.

- 15 -

Tabulka č. 1: Vyměřovací základ a výše záloh pro rok 2010 Vyměřovací základ

Roční vyměřovací základ

Měsíční vyměřovací základ

Měsíční zálohy

Minimální VZ

142 254 Kč

11 854,50 Kč

1 601 Kč

Maximální VZ

1 707 048 Kč

142 254 Kč

19 205 Kč

Zdroj: www.zpmvcr.cz

Záloha je splatná do osmého dne následujícího měsíce. Minimální vyměřovací základ se nevztahuje na: -

osobu s těžkým smyslovým, tělesným nebo mentálním postižením,

-

osobu, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod,

-

osobu, která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě ve věku do 7 let nebo o 2 děti ve věku do 15 let,

-

osobu, která vedle zaměstnání je OSVČ,

-

osobu, za kterou je plátcem i stát,

pokud tyto skutečnosti trvaly celý kalendářní měsíc.

3.7.2

Sociální pojištění

Sociální pojištění se řídí zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Sociální pojištění zahrnuje důchodové pojištění, příspěvky na státní politiku zaměstnanosti a nemocenské pojištění.

Důchodové pojištění Povinností osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) je platit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a každý rok podávat Přehled o příjmech a výdajích. Ne každá OSVČ se musí účastnit důchodového pojištění. Z tohoto hlediska dělíme činnost OSVČ na hlavní a vedlejší. Vykonává-li OSVČ hlavní činnost, musí se vždy účastnit důchodového pojištění, i když dosáhne daňové ztráty. OSVČ vykonávající vedlejší činnost nemusí být vždy účastny důchodového pojištění, neplatí pojistné.

Za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, se považuje OSVČ, která splňuje jednu z těchto podmínek:

- 16 -

-

měla v předešlém roce zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění zaměstnanců,

-

měla nárok na výplatu starobního důchodu,

-

měla nárok na výplatu plného nebo částečného invalidního důchodu,

-

vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách ČR nebo civilní službu,

-

byla nezaopatřeným dítětem,

-

měla nárok na rodičovský příspěvek, peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenskou z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců,

-

osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni

I-IV, pokud je osobou blízkou nebo žije s OSVČ ve společné

domácnosti. Výkon vedlejší činnosti se posuzuje s přesností na kalendářní měsíce.

Pojistné se hradí formou záloh a doplatků. Zálohy se platí za jednotlivé měsíce, vždy od 1. do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který se záloha platí. Výše záloh závisí na tom, jestli podnikatel vykonává hlavní nebo vedlejší výdělečnou činnost. Pojistné se stanovuje stejně jako u zdravotního pojištění z vyměřovacího základu, který se stanovuje naprosto stejným způsobem. I zde jsou stanoveny minimální a maximální vyměřovací základy a minimální a maximální výše měsíční zálohy na pojistném. Hlavní a vedlejší výdělečná činnost má odlišné vyměřovací základy. Měsíční zálohy jsou ve výši 29,2 % z měsíčního vyměřovacího základu, zaokrouhlené na koruny nahoru. Tabulka č. 2: Minimální vyměřovací základ a výše záloh pro rok 2010 Činnost OSVČ

Roční vyměřovací základ

Měsíční vyměřovací základ

Měsíční zálohy

Hlavní činnost

71 136 Kč

5 928 Kč

1 731 Kč

Vedlejší činnost

28 452 Kč

2 371 Kč

693 Kč

Zdroj: www.cssz.cz

Maximální vyměřovací základ pro rok 2010 Roční maximální vyměřovací základ stanovený pro rok 2010 činí 1 707 048 Kč, z toho měsíční vyměřovací základ je 142 254 Kč a měsíční záloha ve výši 41 539 Kč.

- 17 -

Nemocenské pojištění Účast na nemocenském pojištění je dobrovolná. OSVČ se sama rozhodne, zda se k tomuto pojištění přihlásí. Z nemocenského pojištění je poskytováno nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství. Sazba pojistného je 1,4 % z měsíčního základu, ten si OSVČ stanoví sama, minimální výše však je 4 000 Kč, maximální výše není určena. Výši měsíčního základu může OSVČ měnit, aniž by tuto změnu oznamovala OSSZ. Minimální pojistné tedy činí 56 Kč za měsíc. Pojistné je splatné v následujícím měsíci od 1. do 20. dne a platí se odděleně od záloh na pojistné.

- 18 -

4 Možnost volby vedení daňové evidence a účetnictví Podnikatel musí vést nějakou evidenci, abychom mohli na konci účetního období zjistit základ daně a z něj vypočítat daň z příjmů. Podnikatel si může buď sám vybrat, zda povede účetnictví, daňovou evidenci či zda bude uplatňovat výdaje paušální částkou z dosažených příjmů. V některých případech ovšem zákon nařizuje podnikateli vést účetnictví.

4.1 Vedení účetnictví Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen „zákon o účetnictví“) stanovuje fyzické osoby, které jsou povinny vést účetnictví, jsou tedy účetními jednotkami. Podle § 1 odst. 2 zákona o účetnictví jsou účetními jednotkami:

-

fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku,

-

ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku,

-

ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí,

-

ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity podle zvláštního právního předpisu, pokud alespoň jeden z účastníků toho sdružení je účetní jednotkou,

-

ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis.

Předmětem účetnictví je účtování o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, nákladů a výnosů a výsledku hospodaření. Vedení účetnictví se řídí zákonem

o

účetnictví.

Podnikatel

může

ve zjednodušeném rozsahu.

- 19 -

vést

účetnictví

v plném

nebo

Fyzické osoby, které nemají povinnost auditu, nerozhodnou se vést účetnictví v plném rozsahu dobrovolně, případně pokud jim to stanovuje zvláštní předpis, mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Které účetní jednotky vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, nalezneme v § 9 odst. 3, 4, 5

zákona

o účetnictví.

Zjednodušený rozsah účetnictví Při vedení zjednodušeného účetnictví se vychází ze základních principů podvojného účetnictví. Zjednodušený rozsah umožňuje účetní jednotce účtovat pouze v jedné účetní knize, to znamená, že účetní jednotka může spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize, bez povinnosti vést knihu analytických účtů a knihu podrozvahových účtů. Zjednodušen je i účtový rozvrh, který je omezen pouze na úroveň účtových skupin. Omezené je i používání určitých účetních metod, odpadá například povinnost oceňovat reálnou hodnotou. Ve zjednodušeném rozsahu jsou i účetní výkazy. V záhlaví najdeme údaj, že se jedná o výkazy dle podvojného účetnictví ve zjednodušené formě. Vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu upravuje zákon o účetnictví v § 13a.

4.2 Uplatňování výdajů paušální částkou z dosažených příjmů Paušální výdaje jsou nejjednodušším způsobem, jak uplatnit výdaje v daňovém přiznání. Podnikatel vede pouze evidenci příjmů a pohledávek a odpadá mu povinnost uchovávat doklady za výdaje. V případě, že má podnikatel více druhů příjmů, ke kterým se vztahuje jiné procento paušálních výdajů, je třeba odděleně evidovat jednotlivé příjmy. Pokud je podnikatel plátcem DPH musí vést evidenci DPH a schovávat vydané i přijaté daňové doklady.

Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje dle § 7 odst. 7 ZDP. Částka výdajů určená paušálem zahrnuje veškeré výdaje vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti.

- 20 -

Tabulka č. 3: Procentní výše paušálních výdajů Příjmy

2008

2009

2010

Zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství

80%

80%

80%

Živnosti řemeslné

60%

80%

80%

Živnosti s výjimkou řemeslných

50%

60%

60%

Jiné podnikání podle zvláštních předpisů

40%

60%

40%

Zdroj: §7 odst. 7 zákona č. 582/1992 Sb., o daních z příjmů

4.3 Vedení daňové evidence Vedení daňové evidence upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Podle § 7b tohoto zákona má daňová evidence zajišťovat zjištění základu daně z příjmů a obsahovat údaje o: -

příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně,

-

majetku a závazcích.

Daňovou evidenci vedou podnikatelé, kteří nevedou účetnictví a neuplatňují výdaje paušální částkou z dosažených příjmů.

- 21 -

5 Doklady používané v daňové evidenci 5.1 Účetní doklady Veškeré transakce musí být prokázány doklady. Účetní doklady upravuje § 11 zákona o účetnictví. Podle tohoto ustanovení jsou účetní doklady průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat: a) označení účetního dokladu, b) obsah účetního případu a jeho účastníky, c) peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství, d) okamžik vyhotovení účetního dokladu, e) okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem podle písmene d), f) podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování.

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci se řídí ZDP, nikoli zákonem o účetnictví. V tomto případě nemusí být daňové doklady stejné jako účetní a naopak. Důležitou roli hraje průkaznost pro případ kontroly správcem daně. Podle § 31odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků lze za daňové doklady považovat prostředky, jimiž lze ověřit skutečnosti rozhodné pro správné stanovení daňové povinnosti a které nejsou získány v rozporu s obecně uznávanými právními předpisy.

5.2 Doklady dle zákona o DPH V případě, že je podnikatel plátcem DPH, upravuje daňové doklady ZDPH v § 28. Daňovými doklady se rozumí běžný daňový doklad, zjednodušený daňový doklad, souhrnný daňový doklad, splátkový kalendář, opravný daňový doklad, daňový dobropis, daňový vrubopis atd.

Běžně se setkáme s běžným daňovým dokladem, ten musí mít podle § 28 odst. 3 určité náležitosti: a.) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje plnění, b.) daňové identifikační číslo plátce, které uskutečňuje plnění, - 22 -

c.) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání osoby, pro kterou se uskutečňuje plnění, d.) daňové identifikační číslo, pokud je osoba, pro kterou se uskutečňuje plnění plátcem, e.) evidenční číslo daňového dokladu, f.) rozsah a předmět plnění, g.) datum vystavení daňového dokladu, h.) datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí úplaty, a to ten den, který nastane dříve, pokud se liší od data vystavení daňového dokladu, i.) jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně, j.) základ daně, k.) základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení,

že se jedná o plnění

osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení, l.) výši daně zaokrouhlenou na nejbližší měnovou jednotku v oběhu, popřípadě v haléřích. Za správnost a úplnost běžného daňového dokladu a výpočet DPH odpovídá ten, kdo jej vydává.

U transakcí, jejichž hodnota je nižší než 10 000 Kč, se použije zjednodušený daňový doklad. Zjednodušený daňový doklad musí podle § 28 odst. 4 obsahovat: a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, c) evidenční číslo daňového dokladu, d) rozsah a předmět zdanitelného plnění, e) datum uskutečnění zdanitelného plnění nebo datum přijetí úplaty, podle toho, který den nastane dříve, f) základní nebo sníženou sazbu daně, g) částku, kterou plátce získal nebo má získat za uskutečňované zdanitelné plnění celkem. V tomto případě za správnost a úplnost zjednodušeného daňového dokladu a výpočtu DPH odpovídá kupující. Na zjednodušeném daňovém dokladu je většinou uvedená - 23 -

částka včetně DPH, kupující si tedy musí DPH vypočítat sám. Daň si vypočteme pomocí koeficientu. Rozlišujeme dva typy koeficientu. Koeficient pro základní sazbu daně (20%) a pro sníženou sazbu daně (10 %).

Takto vypočtený koeficient zaokrouhlíme na čtyři desetinná místa a vynásobíme jím celkovou částku uvedenou na dokladu (tedy včetně DPH), vyjde nám výše DPH. Cenu bez daně vypočteme, když od celkové ceny odečteme DPH.

5.3 Archivace dokladů Uschovávat daňovou evidenci je poplatník povinen za všechna zdaňovací období, pro která neskončila lhůta pro vyměření daně, stanovená ZDP nebo zvláštním právním předpisem.

ZDPH ukládá plátci daně z přidané hodnoty povinnost uchovávat všechny daňové doklady rozhodné pro stanovení daně nejméně po dobu 10 let od konce zdaňovacího období.

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ukládá povinnost zaměstnavatelům uschovávat mzdové listy nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro potřeby důchodového pojištění po dobu 30 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají.

- 24 -

6 Daňová evidence Úkolem daňové evidence je evidovat majetek a závazky pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů fyzických osob. Podle § 7b ZDP musí daňová evidence obsahovat údaje o příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně a údaje o majetku a závazcích. Na rozdíl od účetnictví, které je založeno na aktuální bázi, je daňová evidence založena na bázi peněžní. Zákon o daních z příjmů definuje pouze obsah daňové evidence, nikoliv však způsob a formu vedení. V praxi se nejčastěji vychází z jednoduchého účetnictví, které předcházelo daňové evidenci.

Daňová evidence by měla zachytit všechen majetek a závazky podnikatele, které ovlivňují základ daně. Majetek podnikatele definuje OZ jako obchodní majetek.

Obchodní majetek je majetek (věci, pohledávky a jiná práva a penězi ocenitelné jiné hodnoty), který patří podnikateli a slouží nebo je určen k jeho podnikání.

6.1 Evidence příjmů a výdajů Příjmy a výdaje se evidují v peněžním deníku. Z tohoto deníku zjistíme pohyb peněžních prostředků na bankovních účtech a v pokladně a dále dílčí základ daně z příjmů. Je nutné odděleně evidovat příjmy a výdaje, které jsou předmětem daně od příjmů a výdajů, které předmětem daně nejsou. Příjmy a výdaje, které jsou předmětem daňové evidence musí být evidovány v období, s nímž věcně a časově souvisí.

Evidence příjmů Podle zákona o daních z příjmů dělíme příjmy na: a.) příjmy peněžní, b.) příjmy nepeněžní, c.) příjmy dosažené směnou.

Příjmy je nutno členit podle toho, zda ovlivní základ daně či nikoliv. V evidenci příjmů evidujeme pouze skutečné přítoky peněz, příjem peněžní hotovosti do pokladny nebo připsání peněžních prostředků na bankovní účet. V daňové evidenci jsou evidovány i nepeněžní příjmy, příkladem může být zápočet - 25 -

vzájemných pohledávek a závazků. Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v § 39 odst. 3 ukládá povinnost podnikateli, který přijímá nebo vydává platby v hotovosti, vést průběžně evidenci těchto plateb.

Evidence výdajů Výdaje členíme podobně jako příjmy, a to na výdaje peněžní a nepeněžní. Definici výdajů nalezneme v ZDP. Výdaje (náklady) jsou vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Peněžitým výdajem je odtok peněž z pokladny či z bankovního účtu. Nepeněžní výdaje jsou takové výdaje (náklady), které snižují základ daně. Patří mezi ně například odpisy dlouhodobého majetku, tvorby rezerv atd. Podnikatel musí věnovat důkladnou pozornost rozlišování výdajů na daňově uznatelné a daňové neuznatelné. Které výdaje jsou daňově uznatelné, nalezneme v § 24 zákona o daních z příjmů. V § 25 tohoto zákona jsou uvedeny výdaje, které nelze daňově uznat.

Peněžní deník Příjmy a výdaje se evidují v peněžním deníku. Do deníku se zapisuje chronologicky podle jednotlivých daňových dokladů. Jak by měl peněžní deník vypadat, není nikde vymezeno, záleží tedy na podnikateli, jakou formou a v jakém členění ho povede. Základní struktura peněžního deníku by měla umožnit2: -

zjištění pohybu peněžních prostředků na bankovních účtech a v hotovosti,

-

zjištění dílčího základu daně z příjmů (z nepeněžních operací).

Z peněžního deníku zjistíme dílčí základ daně z příjmů fyzických osob, a to tak, že si vyčíslíme rozdíl mezi příjmy a výdaji zahrnutými do základu daně. Obrázek č. 1: Peněžní deník Datum Doklad

2

Popis případu

Hotovost a ceniny

Banka

Platby s vlivem na zisk

Platby bez vlivu na zisk

Cardová, Z. Daňová evidence a účetnictví individuálního podnikatele, 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer

ČR, 2010

- 26 -

Datumem rozumíme den uskutečnění daňově účinné transakce, nebo-li den, ve kterém došlo k prodeji za hotové, inkasu pohledávky atd. Do políčka doklad vyplníme název dokladu, který vymezuje danou transakci, např. PPD1 (příjmový pokladní doklad číslo 1), VBU5 (výpis z bankovního účtu číslo 5) atd. Jako název transakce se uvádí stručný a výstižný název daňově účinné transakce. Ve sloupci hotovost a ceniny zachycujeme příjmy a výdaje v hotovosti, čili pohyb pokladny. Do

sloupce

banka

zapisujeme

podle

výpisu

z bankovního

účtu,

jde

o tzv. bezhotovostní platby. Platby s vlivem na zisk jsou takové platby, které jsou podle ZDP zahrnovány do základu daně. Platby bez vlivu na zisk jsou takové platby, které neovlivňují základ daně, tedy jsou daňově neuznatelné.

6.2 Evidence majetku a závazků Většina majetku není zákonem o daních z příjmů definována, zákon se odvolává na účetní předpisy. Definice většinou nalezneme ve vyhlášce č. 500/2002 Sb. (dále jen „vyhláška 500“)

6.2.1

Evidence dlouhodobého majetku

Dlouhodobý majetek je vymezen ve vyhlášce 500 v § 6 a 9. Charakteristickou vlastností pro dlouhodobý majetek je jeho dlouhodobá životnost (doba použitelnosti je delší než jeden rok). Dlouhodobý majetek se nespotřebovává, pouze opotřebovává. Pořízení dlouhodobého majetku nelze přímo zahrnout do daňových výdajů. Do výdajů se dostává pomocí odpisů.

Dlouhodobý majetek zahrnuje: -

dlouhodobý nehmotný majetek,

-

dlouhodobý hmotný majetek,

-

dlouhodobý finanční majetek.

Oceňování dlouhodobého majetku Podle § 7 b odst. 3 ZDP oceňujeme dlouhodobý majetek: -

pořizovací cenou,

-

vlastními náklady,

-

cenou zjištěnou podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí u majetku nabytého děděním nebo darem. - 27 -

Dlouhodobý hmotný majetek se oceňuje podle § 29 odst. 1 ZDP, kromě již zmíněných ocenění se oceňuje ještě: -

reprodukční pořizovací cenou,

-

hodnotou nesplacené pohledávky zajištěné převodem práva,

-

hodnotou technického zhodnocení,

-

přepočtenou zahraniční cenou.

Dlouhodobý nehmotný majetek Charakteristickým rysem nehmotného majetku je, že má dobu použitelnosti delší než jeden rok. Podnikatel si sám stanoví výši ocenění, kdy bude majetek spadat do dlouhodobého nehmotného majetku. Většinou se vychází ze ZDP, kde je stanovena hranice 60 000 Kč.

Nehmotným majetkem mohou být zřizovací výdaje, software, ocenitelná práva atd. V daňové evidenci nehmotný majetek neodepisujeme. Výdaj na pořízení nehmotného majetku je celý zahrnut do základu daně z příjmů.

V daňové evidenci není závazně stanovena povinnost evidovat nehmotný majetek. V případě, že podnikatel chce uplatňovat daňové výdaje související s nehmotným majetkem, musí tento nehmotný majetek zahrnout do obchodního majetku, tím mu vzniká povinnost ho evidovat. Nehmotný majetek budeme evidovat na evidenční kartě. Evidenční karta by měla obsahovat název, číslo, datum zařazení, datum vyřazení a pořizovací cenu.

Dlouhodobý hmotný majetek Majetek rozdělujeme na majetek dlouhodobý a drobný. Drobný majetek je takový majetek, jehož doba použitelnosti je kratší než jeden rok a cena nižší než 40 000 Kč. Cena drobného majetku se objeví ve výdajích v plné výši.

Pro dlouhodobý majetek je charakteristická jeho doba použitelnosti, která je delší než jeden rok a vstupní cena vyšší než 40 000 Kč. Do této kategorie spadají samostatné movité věci (stroj, počítač), dále budovy, stavby, pěstitelské celky trvalých porostů, dospělá zvířata a jiný majetek.

- 28 -

Majetek se eviduje na evidenčních kartách majetku, každý majetek má svojí evidenční kartu. Podnikatel eviduje majetek, který lze odpisovat, ale i majetek, který odpisovat nelze, s tím rozdílem, že na evidenční kartě nebudou údaje o odpisech. Evidenční karta by měla obsahovat název, popis majetku, jeho číselné označení, datum a způsob jeho pořízení, uvedení do užívání, ocenění, údaje o způsobu daňového odepisování, ročních daňových odpisů za zdaňovací období, datum a způsob vyřazení atd. Obrázek č. 2: Karta hmotného dlouhodobého majetku firma: název:

inventární číslo:

kód:

klasifikace:

SKP:

umístění:

datum pořízení:

datum vyřazení:

vstupní cena:

způsob vyřazení:

způsob odpisování:

odepsáno:

odpisová skupina: Datum

Doklad

Roční odpisová sazba

Odpis v Kč

Zůstatková cena v Kč

Poznámka

Odpisování Hmotný majetek má dlouhodobý charakter, tudíž pořízení majetku nemůžeme evidovat v peněžním deníku. Do peněžního deníku se cena majetku dostává postupně prostřednictvím odpisů. Odpisování se řídí zákonem o daních z příjmů (ZDP). ZDP vymezuje šest odpisových skupin. V příloze ZDP si podnikatel určí do které skupiny spadá jeho majetek. Každá skupina má vymezenou dobu odpisování, která činí minimálně: Tabulka č. 4: Odpisová tabulka Doba odpisování v letech 3 1 5 2 10 3 20 4 30 5 50 6 Zdroj: § 30 odst. 1 ZDP Odpisová skupina

- 29 -

V ZDP jsou dále vymezeny dva způsoby odepisování majetku, a to rovnoměrné nebo zrychlené odepisování. Podnikatel si sám zvolí způsob odpisování, ovšem tato volba už nejde změnit. Majetek lze odpisovat pouze do výše vstupní ceny. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

Rovnoměrné odpisování Pro rovnoměrné odpisování jsou v ZDP stanoveny maximální roční odpisové sazby. Tabulka č. 5: Odpisové sazby v procentech Odpisová skupina

V prvním roce odpisování

V dalších letech odpisování

Pro zvýšení vstupní cenu

40 22,25 10,5 5,15 3,4 2,02

33,3 20 10 5 3,4 2

1 20 2 11 3 5,5 4 2,15 5 1,4 6 1,02 Zdroj: § 31 odst. 1a ZDP

Výpočet se provede podle následujícího vzorce:

Zrychlené odpisování Zrychlené odpisování představuje složitější postup než rovnoměrné. Každé odpisové skupiny je přiřazen odpisový koeficient. Odpisové koeficienty nalezneme v ZDP. Tabulka č. 6: Koeficienty odpisování Odpisová skupina

V prvním roce odpisování

3 1 5 2 10 3 20 4 30 5 50 6 Zdroj: §32 odst. 1 ZDP

V dalších letech odpisování

Pro zvýšení vstupní cenu

4 6 11 21 31 51

3 5 10 20 30 50

Odpis v prvním roce vypočteme podle následujícího vzorce:

- 30 -

Odpisy v dalších letech budeme počítat podle vzorce:

Mimořádné odpisy V souvislosti s celosvětovou finanční krizí vznikly tzv. mimořádné odpisy. Tyto odpisy umožňují velmi rychle odepsat nově zakoupený majetek v období 1.1.2009 až 30.6.2010. Majetek, který patří do první odpisové skupiny, odepíšeme za 12 měsíců, majetek z druhé odpisové skupiny za 24 měsíců. Odpisy se stanovují s přesností na celé měsíce, odpisovat se začíná následující měsíc po dni, v němž byly splněny podmínky pro odpisování.

U majetku zařazeného do druhé odpisové skupiny můžeme uplatnit odpisy za prvních 12 měsíců rovnoměrně do výše 60 % vstupní ceny hmotného majetku. Za dalších bezprostředně následujících 12 měsíců uplatníme odpisy rovnoměrně do výše 40 % vstupní ceny hmotného majetku.

Příklad č. 2 Pan Brázda si v červenci 2009 koupil chladící zařízení, jeho pořizovací cena byla 180 000 Kč. Chladící zařízení bylo uvedeno do užívání ve stejném měsíci, ve kterém bylo pořízeno.

Jelikož chladící zařízení spadá do druhé odpisové skupiny a majetek byl pořízen v roce 2009, může si pan Brázda uplatnit mimořádné odpisy. Nejprve si vypočítáme 60 % a 40 % ze vstupní ceny, abychom věděli, částku, ze které budeme počítat měsíční odpis. Výpočet Roční odpis 180 000 x 0,6 108 000 Kč 180 000 x 0,4 72 000 Kč

Měsíční odpis 9 000 Kč 6 000 Kč

Měsíční odpis pro prvních 12 měsíců je 9 000 Kč a pro následujících 12 měsíců 6 000 Kč. Mimořádné odpisy v následujících letech budou vypadat následovně: Rok 2009 2010 2011

Výpočet 9000 x 5 9000 x 7 + 6000 x 5 6000 x 7

Odpis 45 000 Kč 93 000 Kč 42 000 Kč

Jak můžeme vidět chladící zařízení bude v červenci 2011 plně odepsáno.

- 31 -

Technické zhodnocení „Technickým zhodnocením se rozumí náklady (výdaje) na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud u jednotlivého majetku, za zdaňovací období, převýšily částku 40 000 Kč.“3

Technické

zhodnocení

zvyšuje

vstupní

cenu

odpisovaného

majetku

v tom zdaňovacím období, ve kterém bylo uvedeno do stavu způsobilého k užívání. Při odpisování využijeme údajů ze sloupce pro zvýšenou vstupní cenu.

Vyřazení dlouhodobého majetku Dlouhodobý majetek lze vyřadit z důvodů: -

prodeje dlouhodobého majetku,

-

bezúplatného převodu dlouhodobého majetku (darování),

-

likvidace po uplynutí doby životnosti,

-

škody nebo manka,

-

přeřazení dlouhodobého majetku do osobního užívání.

Je-li majetek plně odepsán, vyřadí se z evidence. V případě, že není plně odepsán, musí podnikatel rozhodnout o uplatnění odpisu v roce vyřazení a o zůstatkové ceně.

Podnikatel si může uplatnit do daňových výdajů odpis ve výši jedné poloviny ročního odpisu, v případě, že na počátku příslušného zdaňovacího období, kdy byl majetek vyřazen, byl v obchodním majetku podnikatele.

Při prodeji odpisovaného majetku, jeho likvidaci, při povinném předání na základě právních předpisů a u vyjmenovaných případů škod (odcizení neznámým pachatelem na základě potvrzení policie) lze zůstatkovou cenu uplatnit do daňových výdajů. V případě darování, přeřazení do osobního užívání nebo v důsledku škody pouze do výše náhrad, nelze zůstatkovou cenu uplatnit do daňových výdajů.

3

Cardová, Z. Daňová evidence a účetnictví individuálního podnikatele, 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer

- 32 -

6.2.2

Evidence najatého majetku

Nemá-li podnikatel dostatek peněžních prostředků na pořízení dlouhodobého majetku, pořídí si majetek prostřednictvím leasingu neboli podnájmu. Jde o právní vztah mezi pronajímatelem a nájemcem. Pronájem (leasing) může mít podobu operativního nebo finančního leasingu.

Operativní leasing Charakteristikou operativního leasingu je, že po ukončení nájemní smlouvy se pronajatý majetek vrátí zpět pronajímateli. Délka operativního leasingu není omezena. Nájemné placené nájemcem pronajímateli si může nájemce v plné výši uplatnit do daňově uznatelných výdajů. Musí být ale splněna podmínka ZDP, že předmět pronájmu je podnikatelem (nájemcem) používán k dosažení, zajištění nebo udržení příjmů. Finanční leasing Pro finanční leasing je typické, že pronajatý majetek po skončení nájemní smlouvy přechází do vlastnictví nájemce. Jde o dlouhodobý pronájem, kdy pronajímatel převádí na nájemce většinu rizik a náklady spojené s užíváním majetku. Plátce DPH má nárok na uplatnění odpočtu DPH u jednotlivých splátek nájemného. ZDP v § 24 odst. 4 uvádí tři podmínky, které musí poplatník splnit, aby mohl nájemné uznat do daňových výdajů: 1. doba nájmu hmotného majetku musí trvat nejméně: Tabulka č. 7: Doba nájmu hmotného majetku Odpisová skupina

Doba nájmu (v měsících)

1 36 2 54 3 114 Zdroj: § 24 odst. 4a ZDP

U nemovitostí musí doba nájmu trvat nejméně 30 let. Doba nájmu se počítá ode dne, kdy byla věc nájemci přenechána ve stavu způsobilém obvyklému užívání, 2. po ukončení doby nájmu následuje bezprostředně převod vlastnických práv k předmětu nájmu mezi vlastníkem a nájemcem, přitom kupní cena najatého hmotného majetku nesmí být vyšší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka (pronajímatele), kterou by předmět nájmu měl při rovnoměrném odpisování k datu prodeje, - 33 -

3. po ukončení finančního leasingu s následnou koupí zahrne poplatník odkoupený majetek do svého obchodního majetku.

V případě, že jsou leasingové splátky nerovnoměrné, do daňových výdajů lze uplatnit pouze jejich poměrnou část, která se týká daného zdaňovacího období.

Akontace V souvislosti s finančním leasingem se setkáme s pojmem akontace. „Akontace představuje vždy platbu, ke které dochází před začátkem pravidelných splátek.“4 Akontace může mít několik významů, Sedláček ve své publikaci5 uvádí tři základní podoby: -

zvýšená leasingová splátka,

-

záloha na kupní cenu,

-

záloha na splátky nájemného.

Zvýšená leasingová splátka se časově rozlišuje s ostatními pravidelnými splátkami. Do daňových výdajů lze uznat poměrnou část z celkového nájemného týkající se daného zdaňovacího období.

Záloha na kupní cenu nesmí ovlivnit základ daně po celé období trvání leasingu. Tato částka se po odkoupení majetku stává součástí vstupní ceny nabývaného majetku. Do daňových výdajů se dostane až v okamžiku odpisování majetku.

U zálohy na splátky nájemného se postupuje stejně jako u zvýšené leasingové splátky.

Po skončení pronájmu dochází k odkupu najatého majetku. Nájemce musí majetek ocenit vstupní cenou. Vstupní cena se skládá z kupní ceny, technického zhodnocení majetku za období pronájmu a s dalším výdajů souvisejících s pořízením majetku, součástí vstupní ceny bude i DPH v případě, že nájemce není plátcem DPH. DPH zahrnuje do vstupní ceny i plátce DPH za předpokladu, že nemá nárok na odpočet.

4

Sedláček, J., Daňová evidence podnikatelů 2010, Grada Publishing, 2010, str. 53

5

Sedláček, J., Daňová evidence podnikatelů 2010, Grada Publishing, 2010, str. 53

- 34 -

Provede-li nájemce technické zhodnocení v průběhu trvání pronájmu a jeho částka bude větší než 40 000 Kč, je povinen začít odpisovat toto zhodnocení. Po odkoupení majetku zvyšuje zůstatkovou cenu o kupní cenu.

Podnikatel má povinnost evidovat najatý majetek. Majetek se eviduje na inventární kartě, ze které je nutno poznat, že se jedná o najatý majetek. S finančním leasingem je spojená karta časového rozlišení, která je součástí splátkového kalendáře, tato karta slouží pro posouzení zaplacených a časově rozlišených (daňových) částek.

6.2.3

Evidence zásob

Podle vyhlášky 500 patří mezi zásoby: -

materiál,

-

zásoby vlastní výroby,

-

zvířata,

-

zboží.

Do zásob zahrneme i tzv. drobný hmotný majetek, jedná se dlouhodobý majetek, který má dobu používání delší než jeden rok, ale jeho pořizovací cena je nižší než 40 000 Kč.

Zásoby oceňujeme podle způsobu pořízení. Způsob pořízení

Ocenění

koupě

pořizovací cena

vlastní činností

vlastní náklady

nabytí děděním nebo darem

cena podle zvláštních právních předpisů

vklad do obchodního majetku

reprodukční pořizovací cena

V případě, že zásoby pořizujeme pokaždé za jinou cenu, vzniká problém, v jaké částce pak zásoby vykázat při vyskladnění. Podnikatel má dvě možnosti, buď využije vážený aritmetický průměr nebo metodu FIFO.

ZDP přímo neuvádí povinnost vést skladovou evidenci zásob, ovšem po pečlivém prostudování § 7b ZDP zjistíme, že se bez skladové evidence neobejdeme. Způsob

- 35 -

vedení skladové evidence je na poplatníkovi, nikde není přesně stanoven. Evidenci zásob lze vést formou skladních karet. Obrázek č. 3: Skladová karta Firma: Název: Měrná jednotka: Datum

Doklad

Číslo karty: Příjem v MJ v Kč

Výdej v MJ v Kč

Zůstatek v MJ v Kč

Kromě skladních karet můžeme využít kontrolu korunou, kdy použijeme následující vzorec. Počáteční stav k 1.1. ( v prodejních cenách) + nákupy v běžném roce (v prodejních cenách) +- rozdíly z přecenění (+ zvýšení cen, - snížení cen) - vyřazené zásoby (neprodejné, poškozené) - celkové tržby v běžném roce (v prodejních cenách) = Konečný stav k 31.12. (v prodejních cenách)

6.2.4

Evidence krátkodobého finančního majetku

V účetnictví se finanční majetek člení na dlouhodobý a krátkodobý finanční majetek. Vyhláška 500 v § 8 definuje dlouhodobý finanční majetek a v § 12 krátkodobý finanční majetek.

Do krátkodobého finančního majetku řadíme peníze, ceniny, účty v bankách a krátkodobé cenné papíry a podíly. Pro evidenci používáme pokladní knihu a knihu bankovních výpisů. Může nastat situace, kdy banka umožňuje, aby byl na konci zdaňovacího období vykázán záporný zůstatek, tento zůstatek bude zobrazen jako Krátkodobý bankovní úvěr.

Do cenin můžeme zařadit kolky, poštovní známky, stravenky pro zaměstnance. Pokud nakoupené ceniny ihned nespotřebujeme, je třeba vést jejich evidenci, abychom mohli na konci zdaňovacího období zjistit jejich stav a porovnat ho se skutečností. Ceniny můžeme evidovat např. v knize cenin. - 36 -

Evidenci krátkodobého finančního majetku můžeme vést v deníku příjmů a výdajů nebo v samostatných knihách, např. pokladní kniha, kniha bankovních výpisů.

6.2.5

Evidence pohledávek a závazků

Evidence pohledávek a závazků se povede v knize pohledávek a závazků. Záleží pouze na podnikateli v jaké formě a podobě si knihu povede a zda povede pouze jednu knihu či několik. Pro lepší orientaci je určitě lepší si zavést zvlášť knihu pro pohledávky a pro závazky.

Evidence pohledávek „Pohledávky představují v penězích vyjádřené nároky věřitele na úhradu smluvně dohodnutých sum, např. za poskytnuté výkony, zálohy či jiná plnění.“6

Pohledávky se oceňují podle § 5 odst. 9 ZDP: -

jmenovitou hodnotou,

-

pořizovací cenou,

-

zjištěnou cenou pro účely daně darovací nebo dědické u pohledávky nabyté darem nebo děděním.

V případě, že je poplatník plátcem DPH nebo jím byl v době vzniku pohledávky se jmenovitá hodnota pohledávky snižuje o výši DPH, pokud byla splněna vlastní daňová povinnost na výstupu.

Kniha pohledávek má podnikateli poskytnout informace o dosud neuhrazených pohledávkách a jejich inkasu. Zápisy do této knihy se provádějí v době vzniku, změně či zániku pohledávky. Obrázek č. 4: Kniha pohledávek Datum

Doklad

Označení odběratele

Částka (Kč)

Datum splatnosti

Datum inkasa

Poznámka

Datumem se rozumí den vzniku pohledávky, tedy vystavení faktury vydané. Dokladem tedy bude faktura vydaná plus její číselné označení. Do označení 6

Sedláček, J. Daňová evidence podnikatelů 2010, Grada Publishing, 2010, str. 24

- 37 -

odběratele napíšeme jméno odběratele, kterému jsme předali vystavenou fakturu. Do políčka částka uvedeme částku, která je uvedená na faktuře vydané, v případě, že je podnikatel plátce DPH se uvede částka i s DPH. Datum splatnosti je datum uvedené na faktuře vydané. Datum inkasa vyplníme, až dojde k úhradě faktury vydané.

Pohledávky v cizí měně Eviduje-li podnikatel na konci zdaňovacího období neuhrazené pohledávky v cizí měně, je povinen provést přepočet podle § 38 odst. 1 ZDP. Přepočet se provede: -

jednotným kurzem,

-

aktuálním kurzem České národní banky k 31.12.

Pokud pohledávky v minulých letech přepočteny na koruny, již se znovu nepřepočítávají.

Evidence závazků „Závazky představují v penězích vyjádřené povinnosti dlužníka uhradit smluvně dohodnuté sumy, např. přijaté výkony, zálohy či jiná plnění.“7

Závazky se oceňují při vzniku jmenovitou hodnotou a při převzetí pořizovací cenou. Hodnota neuhrazených závazků v cizí měně se na konci zdaňovacího období přepočítá: -

jednotným kurzem,

-

aktuálním kurzem České národní banky k 31.12.

Platí zde to samé jako u pohledávek, již jednou přepočtené závazky na koruny se znovu nepřepočítávají.

Do knihy závazků se provádějí zápisy v okamžiku vzniku, změny nebo zániku závazku. Vyplnění bude identické jako v případě knihy pohledávek. Obrázek č.5: Kniha závazků Datum Doklad Označení dodavatele

7

Částka Variabilní Datum (Kč) symbol splatnosti

Sedláček, J. Daňová evidence podnikatelů 2010, Grada Publishing, 2010, str. 27

- 38 -

Datum úhrady

Poznámka

6.2.6

Evidence DPH

Pokud je podnikatel plátcem DPH, musí daňová evidence poskytnout údaje potřebné pro správné stanovení daňové povinnosti. Evidence musí být vedena v takovém členění, aby z ní bylo možno sestavit měsíční nebo čtvrtletní daňové přiznání. Plátce DPH má povinnost vést evidenci uskutečněných plnění, která nejsou zdanitelná. Evidence DPH by se měla rozčlenit na daň na výstupu a daň na vstupu, zvlášť pro základní a sníženou sazbu daně. V praxi se vedou zvlášť knihy pro přijatá zdanitelná plnění a pro uskutečněná zdanitelná plnění, tyto knihy se pak dále člení podle sazby DPH. Obrázek č. 6: Evidence DPH Datum Doklad

Přijatá zdanitelná plnění - tuzemsko 10% 20%

Uskutečněná zdanitelná plnění - tuzemsko 10% 20%

Jsou-li uskutečňovány dodávky zboží do jiného členského státu EU nebo pořizuje-li podnikatel zboží od jiného členského státu EU, má povinnost evidovat zboží podle jednotlivých států.

6.2.7

Mzdová evidence

Zaměstnává-li podnikatel zaměstnance, musí vést mzdovou agendu. Podle platných právních předpisů evidujeme mzdy na mzdových listech.

Mzdový list by měl podle § 38j ZDP obsahovat minimálně tyto údaje: -

jméno a příjmení zaměstnance,

-

rodné číslo,

-

bydliště,

-

jméno, příjmení a rodné číslo osoby, na kterou poplatník uplatňuje pro snížení základu daně, výši jednotlivých nezdanitelných částek s uvedením důvodu jejich uznání,

-

za kalendářní měsíc: ~ úhrn zúčtovaných mezd, ~ částky osvobozené od daně, ~ povinné pojistné, ~ základ pro výpočet zálohy na daň, - 39 -

~ vypočtená záloha na daň, ~ měsíční slevu na dani a zálohu sníženou o slevu, ~ měsíční daňové zvýhodnění, daňový bonus, ~ skutečnou sraženou zálohu.

Vyplacené mzdy budou výdaji, které ovlivní podnikatelův základ daně, stejně jako zaplacené zdravotní a sociální pojištění a záloha na daň.

6.2.8

Evidence rezerv

Rezervy upravuje zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (dále jen „zákon o rezervách“). Podnikatelé, kteří vedou daňovou evidenci, mohou podle tohoto zákona tvořit pouze: -

rezervy na opravy hmotného majetku,

-

rezervy na pěstební činnost,

-

ostatní rezervy uvedené v § 10 zákona o rezervách.

Tvorba rezerv se musí vždy zaznamenat do daňové evidence.

V daňové evidenci se nejčastěji setkáme s rezervou na opravy hmotného majetku. Aby mohla být rezerva na opravu hmotného majetku uznána jako daňový výdaj, musí být podle zákona o rezervách splněny tyto podmínky: -

musí se jednat o opravu, nikoli o technické zhodnocení,

-

oprava se týká hmotného majetku, který je odepisován po dobu delší než 5 let (tedy majetku, který je zařazen do druhé a vyšší odpisové skupiny),

-

rezerva nesmí být vytvářena na výdaje na pořízení hmotného majetku.

Tato rezerva nemůže být tvořena pouze jedno zdaňovací období. Je stanovena minimální a maximální doba tvorby rezervy a dále podmínky čerpání rezervy. Tvorba a čerpání rezerv se eviduje na kartě rezerv.

- 40 -

Obrázek č. 7: Karta rezerv Karta rezervy na…. Celková výše dle přiloženého rozpočtu Doba tvorby rezervy Plánované čerpání Změna výše Tvorba rezervy rezervy Rok Kč Rok Kč

Čerpání rezervy Datum

Doklad

Zůstatek Kč

Kč

Zdůvodnění případné změny výše rezervy: Zdůvodnění pozdějšího zahájení čerpání: Zdůvodnění případného rozpuštění rezervy: Počet doložených listů plánovaného rozpočtu zákonné rezervy:

Na konci zdaňovacího období je nutno provést inventarizaci a posoudit výši a odůvodněnost rezerv.

6.3 Uzavření daňové evidence Dle ZDP má poplatník, který vede daňovou evidenci, povinnost k poslednímu dni zdaňovacího období: -

zjistit skutečný stav zásob, hmotného majetku, pohledávek a závazků,

-

provést o tomto zjištění zápis,

-

o případné rozdíly upravit základ daně podle § 24 a § 25 ZDP.

ZDP ovšem nespecifikuje, jakým způsobem se má skutečný stav zjistit. Budeme proto vycházet ze zákona o účetnictví a pro zjištění skutečného stavu provedeme fyzickou nebo dokladovou inventuru. U fyzické inventury musíme identifikovat majetek a poté ho spočítat, zvážit či změřit. U pohledávek a závazků musíme pracovat s prvotními doklady, jako jsou např. objednávky, dodací listy, faktury a jiné smlouvy.

O zjištění skutečného stavu musíme provést zápis. Zde ZDP opět neuvádí formu ani obsah. Můžeme vycházet z účetnictví a sestavit inventurní soupis.

Rozdíly zjištěné mezi skutečným stavem a stavem podle daňové evidence jsou buď manka a škody nebo přebytky. V případě, že skutečný stav je vyšší, než stav podle daňové evidence jedná se o přebytek. Přebytky ZDP neřeší, takže nijak neovlivní základ daně. - 41 -

Je-li skutečný stav nižší než stav podle daňové evidence jedná se o manka a škody. Za manka a škody se nepovažují: -

technologické a technické úbytky,

-

úbytky vyplývající z přirozených vlastností zásob,

-

ztratné v maloobchodním prodeji,

-

nezaviněné úhyny zvířat, která nejsou pro účely zákona hmotným majetkem,

a to do výše přirozené normy úbytků a ztratného, které si poplatník určí.

O zjištěná manka a škody musíme upravit základ daně podle § 24 a § 25 ZDP. Manka do normy a škody daňově uznatelné základ daně neovlivní. Manka nad normu a škody daňově neuznatelné zvýší základ daně, pokud výdaje na pořízení zásob snížily za sledované nebo minulé zdaňovací období zdanitelné příjmy.

- 42 -

7 Automobil v podnikání Téměř každý podnikatel využívá ke svému podnikání automobil. Výdaje, které jsou spojené pracovními cestami podnikatele či jeho zaměstnanců, jsou daňově uznatelnými výdaji, splňují-li podmínky stanovené ZDP.

7.1 Výdaje na automobil Výdaje spojené s provozem automobilu lze uplatnit: 1. podle dokladů 2. paušálem podle počtu ujetých km 3. paušálem bez ohledu na ujeté km.

Ad 1. Důležitou roli hraje, zda je automobil součástí obchodního majetku podnikatele či nikoliv. Je-li automobil v obchodním majetku podnikatele, může podnikatel uplatnit jako daňové výdaje veškeré výdaje spojené s automobilem. V opačném případě si může podnikatel uplatnit pouze výdaje v prokazatelné výši.

Ad 2. Není-li automobil součástí obchodního majetku můžeme uplatňovat pouze náhradu za pohonné hmoty (PHM) a základní náhradu za každý ujetý km. V tomto případě je nutné vést evidenci jízd, tato evidence se provádí v knize jízd. Kniha jízd by měla obsahovat: -

datum jízdy,

-

místo počátku jízdy, cíl jízdy,

-

účel jízdy,

-

počet ujetých km,

-

identifikaci vozidla (typ vozidla, SPZ),

-

stav tachometru k prvnímu a poslednímu dni zdaňovacího období.

Základní sazbu náhrady nalezneme ve vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí8, pro rok 2009 i 2010 činí 3,90 Kč/km.

8

vyhláška č. 462/2009 Sb. vydaná Ministerstvem práce a sociálních věcí

- 43 -

Průměrnou cenu PHM nalezneme opět ve vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí. Při stanovení průměrné spotřeby vycházíme z hodnot v technickém průkaze, jejich aritmetický průměr.

Po sečtení základní náhrady a náhrady za PHM vyjde celková náhrada, kterou si podnikatel může uplatnit.

Ad 3. Od roku 2009 si může podnikatel uplatnit jako daňově uznatelný výdaj, paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem místo výdaje na dopravu silničním motorovým vozidlem. V souvislosti s uplatněním paušálního výdaje zaniká povinnost vést knihu jízd. Paušál můžeme použít maximálně pro tři motorová vozidla. Výše paušálního výdaje činí 5 000 Kč měsíčně. Paušál uvedeme až v daňovém přiznání, na řádku 102 v Příloze 1. U automobilů zařazených do obchodního majetku lze uplatit společně s paušálem i výdaje na opravy a údržbu, odpisy a pojistné. Výdaje za pohonné hmoty a parkovné uplatnit nelze. Pokud automobil používáme i pro soukromé účely, můžeme si uplatnit zkrácený paušální výdaj ve výši 80 %, tj. 4 000 Kč, stejně tak uplatníme i ostatní výdaje (je-li automobil součástí obchodního majetku) tedy pouze 80 % z celkových, a to i v případě odpisů.

7.2 Silniční daň Používá-li podnikatel automobil ke svému podnikání, stává se automobil předmětem silniční daně. Silniční daň je upravena zákonem č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silniční dani“).

Základem daně je: a.) zdvihový objem motoru v cm3 u osobních automobilů, s výjimkou osobních automobilů na elektrický pohon, b.) součet největších povolených hmotností na nápravy v tunách a počet náprav u návěsů, c.) největší povolená hmotnost v tunách a počet náprav u ostatních vozidel.

- 44 -

Sazby daně nalezneme v § 6 zákona o silniční dani. Roční sazba se zjistí pro každé vozidlo podle údajů uvedených v technických dokladech k vozidlu. Snížení a zvýšení sazby daně Podle § 6 odst. 8 zákona o silniční dani se sazba daně zvyšuje o 25 % u vozidel registrovaných poprvé v ČR nebo v zahraničí do 31. prosince 1989. Podle § 6 odst. 6 zákona o silniční dani se sazba daně snižuje u vozidel, od jejichž první registrace k silničnímu provozu neuplynulo 9 let. Sazbu daně tedy snížíme o: -

48 % po dobu 36 kalendářních měsíců od data první registrace,

-

40 % po dobu následujících dalších 36 kalendářních měsíců a

-

25 % po dobu následujících dalších 36 kalendářních měsíců.

Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Daňové přiznání je poplatník povinen podat do 31. ledna kalendářního roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období. Od vypočtené daňové povinnosti odečteme zálohy zaplacené během roku a zjistíme doplatek či přeplatek. Pokud zjistíme přeplatek, je podnikatel povinen jej zaplatit do 31. ledna. Přeplatek si může podnikatel nechat vrátit nebo ho použít na úhradu záloh v dalším roce.

Zálohy na daň se platí čtyřikrát do roka a to vždy do: -

15. dubna (na leden až březen),

-

15. července (na duben až červen),

-

15. října (na červenec až září)

-

15. prosince (na říjen a listopad)

-

zbytek se doplatí s daňovým přiznáním do 31. ledna.

Zálohy lze i uhradit na celý rok dopředu.

- 45 -

8 Zdanění příjmů individuálního podnikatele 8.1 Základ daně Daně z příjmů fyzických osob jsou upraveny ZDP. Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou: -

příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6),

-

příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7),

-

příjmy z kapitálového majetku (§ 8),

-

příjmy z pronájmu (§ 9),

-

ostatní příjmy (§ 10).

Dílčí základ daně se stanoví jako rozdíl mezi příjmy a výdaji, konkrétně pro § 7 a § 9. U § 8 jsou základem daně pouze příjmy, výdaje nelze uplatnit. Základ daně u § 6 se určí jako souhrn hrubých mezd zvýšený o odvedené pojistné zaměstnavatelem. U § 10 nesmí být výdaje větší než jsou příjmy, v tomto případě nemůže vzniknout ztráta.

8.2 Odčitatelné položky Od základu daně si může poplatník odečíst tzv. odčitatelné položky a nezdanitelné části základu daně. Mezi nezdanitelné části základu daně podle § 15 ZDP patří dary, příspěvky na penzijní připojištění, na životní pojištění, zaplacené úroky z úvěrů, zaplacené členské přípěvky odborové organizaci.

Dary mohou být uplatněny v úhrnu nejvýše 10 % ze základu daně, minimálně 2 % ze základu daně nebo alespoň 1 000 Kč. Dary musí být poskytnuty za účelem stanoveným v zákoně, například dary obcím, krajům, organizačním složkách státu, dary za účelem financování vědy a vzdělání, školství, výzkumných a vývojových účelů atd. Poplatník, který daruje krev, si může odečíst částku 2 000 Kč za jeden odběr. Aby si mohl poplatník dar, uplatnit musí mít doklad o zaplacení a datum platby musí souhlasit s datem roku, ve kterém se dar uplatňuje v daňovém přiznání. Ve většině případech chce finanční úřad doložit i darovací smlouvu.

Poplatník si dále může odečíst částku, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěrů ze stavebního spoření, úroků z hypotečního úvěru poskytnutého bankou, sníženým o státní příspěvek. Tyto úvěry musí být - 46 -

poskytnuty za účelem bytových potřeb. Výší úroků je třeba doložit prostřednictvím potvrzení, který vydá příslušná finanční instituce (stavební spořitelna, banka…).

Pokud poplatník uzavřel s penzijním fondem smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem, může si odečíst zaplacené příspěvky do penzijního fondu. Částka, kterou si může odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem za zdaňovací období snížené o 6 000 Kč. Maximální částka, kterou si může odečíst za zdaňovací období, činí 12 000 Kč. Penzijní fond pošle poplatníkovi potvrzení o platbách příspěvků účastníka na penzijní připojištění.

Dále si poplatník může odečíst jím zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění. U pojistné smlouvy musí být splněny následující předpoklady. Výplata pojistného plnění je sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let. U pojistné smlouvy pro případ dožití je navíc pojistná doba od 5 do 15 let plus sjednaná pojistná částka musí činit alespoň 40 000 Kč, u pojistné doby vyšší než 15 let musí být pojistná částka alespoň 70 000 Kč. Maximální částka, kterou si poplatník může odečíst, je 12 000 Kč, a to i v případě, že má poplatník uzavřeno více pojistných smluv. Pojišťovna zašle potvrzení o pojistném zaplaceném poplatníkem daně z příjmu na jeho soukromé životní pojištění.

Členové odborů mohou odečíst zaplacené členské přípěvky, které zaplatili za zdaňovací období odborové organizaci, která podle stanov hájí hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců. Maximální výše je 1,5 % zdanitelných příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků (§ 6). ZDP stanovuje maximální hranici 3 000 Kč za zdaňovací období.

Od základu daně lze odečíst i úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem a pokud je poplatník neuplatnil jako výdaj podle § 24 ZDP. Maximální výše činí 10 000 Kč. Je-li poplatník osobou se zdravotní postižením, může si ve zdaňovacím období odečíst 13 000 Kč, u poplatník s těžším zdravotním postižením 15 000 Kč.

- 47 -

Odčitatelné položky od základu daně nalezneme v § 34 Od základu daně lze odečíst ztrátu z podnikání, která vznikla v předešlých pěti letech. Dále je možno odečíst 100 % výdajů, které poplatník vynaložil v daném zdaňovacím období a mají podobu experimentálních či teoretických prací, projekčních či konstrukčních prací, výpočtů návrhů technologií, výroby funkčního vzorku či prototypu produktu nebo jeho části a na certifikaci výsledků dosažených prostřednictvím projektů z výzkumu a vývoje. V případě, že vynaložené výdaje souvisí s realizací projektu jen z části, od základu daně odečteme pouze tuto část. Výdaje musí být daňově uznatelné, tedy výdaje na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a musí být evidovány odděleně od ostatních výdajů. Nelze uplatnit na služby, licenční poplatky a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje pořízené od jiných osob. Má-li poplatník pochybnosti, zda se jedná o výdaje vynaložené při realizaci projektu výzkumu a vývoje, může požádat správce daně o závazné posouzení.

8.3 Sazba daně Upravený základ daně, tedy základ daně snížený o nezdanitelné části daně (§ 15) a odčitatelné položky od základu daně (§ 34), zaokrouhlíme na celá sta Kč dolů a vynásobíme sazbou daně, která pro rok 2009 i 2010 činí 15 %. Vypočtenou daň snížíme o slevy na dani.

8.4 Slevy na dani Slevy na dani nalezneme v § 35 odst. 1 ZDP, týkají se zaměstnanců se zdravotním postižením. Podle stupně postižení se uplatňují slevy ve výši 18 000 Kč na zaměstnance se zdravotním postižením nebo ve výši 60 000 Kč na zaměstnance s těžším zdravotním postižením.

Ustanovení § 35 ba ZDP se týká slev, se kterými se v praxi často setkáme. Dále v § 35 c jsou uvedena daňová zvýhodnění.

Slevu na poplatníka může uplatnit každý, i starobní důchodce. Sleva pro rok 2010 činí 24 840 Kč. U slevy na poplatníka se použije celá sleva bez ohledu na to, zda poplatník vydělával celý rok či jen část. U ostatních se uplatňuje pouze ta část roku, kdy byly splněny podmínky. - 48 -

Poplatník může dále uplatnit slevu na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti,

nemá-li vlastní příjem přesahující za zdaňovací období částku

68 000 Kč, sleva činí 24 840 Kč. V případě, že je manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP/P, zvyšuje se sleva na dvojnásobek, tedy na částku 49 680 Kč.

Pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně, může si uplatnit slevu ve výši 2 520 Kč. V případě invalidity třetího stupně činí sleva 5 040 Kč. Je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P uplatní slevu 16 140 Kč.

Pokud je poplatník studentem na státem uznané škole a není mu více než 26 let, u doktorského studia 28 let, uplatní si slevu na studenta ve výši 4 020 Kč.

Poplatník má dále nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti, ve výši 11 604 Kč. Daňové zvýhodnění poplatník uplatní formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu. Slevu na dani může poplatník uplatnit až do výše daňové povinnosti. Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost, je vzniklý rozdíl bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, činí-li jeho výše alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 52 200 Kč.

8.5 Zálohy na daň Zálohy na daň z příjmů jsou upraveny v § 38a ZDP. Při stanovení výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti. Poslední známou daňovou povinností je částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém přiznání za předcházející období. Z poslední známé daňové povinnosti se musí vyloučit příjmy a výdaje podle § 10 ZDP.

Poplatník není povinen platit zálohy na daň z příjmů, pokud jeho poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč, začíná s podnikáním nebo měl jen příjmy ze zaměstnání v ČR. Nejsou-li tyto podmínky splněny, je poplatník povinen platit daň podle následující tabulky.

- 49 -

Tabulka č. 8: Zálohy a splatnost daně z příjmů Poslední známá daňová povinnost

Výše zálohy

Splatnost

do 30 000 Kč

-

-

30 001 Kč - 150 000 Kč

40 % poslední známé daňové povinnosti

15.6. a 15.12.

nad 150 000 Kč

1/4 poslední známé daňové povinnosti

15.3., 15.6., 15.9., 15.12.

Zdroj: §38a odst. 2, 3, 4 ZDP

Výsledná výše záloh se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru.

8.6 Daňové přiznání Daňové přiznání je poplatník povinen podat na finanční úřad do 31. března následujícího roku, vyhotovuje-li daňové přiznání daňový poradce, prodlužuje se datum podání do 30. června následujícího roku. V souvislosti s podáním daňového přiznání vzniká poplatníkovi povinnost zaplatit daň z příjmů. Tu může zaplatit v hotovosti osobám pověřeným správcem daně nebo bezhotovostní převodem na účet. V případě platby na příslušný účet správce daně je dnem platby den, kdy dojde k připsání platby na účet poskytovatele platebních služeb správce daně, je- li daň zaplacena v hotovosti, dnem platby je den, kdy hotovost byla přijata osobou oprávněnou správcem daně.

- 50 -

9 Přehledy pro OSSZ a zdravotní pojišťovnu V souvislosti s podáním daňového přiznání, má podnikatel ještě povinnost podat Přehledy o příjmech a výdajích. Jedná se o Přehled o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovnu a pro okresní správu sociálního zabezpečení. Formuláře si lze vyzvednout přímo v dané instituci nebo stáhnout prostřednictvím internetu. K formulářům jsou přiloženy pokyny k jejich vyplnění.

Při sestavování obou

přehledů vycházíme z daňového přiznání.

9.1 Přehled pro OSSZ Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 20xx. Pro výpočet ročního důchodového pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (v praxi se často uvádí jako sociální pojištění) si musíme nejprve určit vyměřovací základ. Vyměřovacím základem je 50 % z rozdílu mezi příjmy ze samostatné výdělečné činnosti a výdaji vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů. Z takto vypočteného vyměřovacího základu vypočteme 29,2 % a vyjde nám výše ročního pojistného. OSSZ posílá přehled plateb, z něhož podnikatel zjistí výši jím zaplacených záloh, které si pak odečte od vypočteného ročního pojistného. Rozdíl mezi pojistným a zaplacenými zálohami tvoří doplatek nebo přeplatek. Přeplatek lze použít na úhradu záloh v následujícím roce. Dále si určíme výši záloh na následující období, kdy budeme vycházet z měsíčního vyměřovacího základu,

a z něj vypočteme

29,2 %. Jak již bylo řečeno v kapitole 3.7.2. jsou určeny minimální a maximální vyměřovací základy, jak roční, tak měsíční. Záleží pouze na podnikateli, zda si bude přispívat ve výši vypočteného pojistného nebo více. Přehled musí být podán na OSSZ do 30. dubna, v případě odkladu daňového přiznání do konce července. Doplatek je splatný do konce dubna. Nové zálohy se začínají platit v měsíci, kdy jsme podali Přehled.

9.2 Přehled pro zdravotní pojišťovnu Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné. K výpočtu zdravotního pojištění si potřebujeme stejně jako u sociálního pojištění určit výši vyměřovacího základu. Vyměřovací základ bude stejný jako u sociálního pojištění. Z vyměřovacího základu vypočteme 13,5 % a vyjde nám výše ročního pojistného. Stejně jako OSSZ, tak i zdravotní pojišťovna posílá přehled plateb, kde je uveden úhrn záloh za dané období. Od vypočteného ročního pojistného - 51 -

odečteme úhrn záloh a vyjde nám doplatek či přeplatek. Přeplatek může použít na zálohy v příštím období. Doplatek je třeba uhradit do 8 dnů od podání daňového přiznání. V přehledu si určíme i výši záloh pro následující období. Při výpočtu pojistného i záloh vycházíme z vyměřovacího základu, popřípadě z minimálního nebo maximálního vyměřovacího základu, který je uveden v kapitole 3.7.1. Zde jsou uvedeny i minimální a maximální výše měsíční zálohy. Přehled se podává místně příslušné pobočce zdravotní pojišťovny do 30. dubna, v případě odkladu daňového přiznání do konce července. Stejně jako u sociálního pojištění, tak i ve zdravotním pojištění se nové zálohy začínají platit v měsíci, kdy byl podán Přehled.

- 52 -

10 Přechod z daňové evidence na vedení účetnictví 10.1 Přechod z daňové evidence na vedení účetnictví Tento proces se v praxi vyskytuje ojediněle. Je upraven v: -

§ 4 ZÚ

-

§ 61 b Vyhlášky 500/2002 Sb.

-

příloze č. 3 a v § 23 odst. 14 ZDP.

Překročí-li podnikatel vedoucí daňovou evidenci obrat 25 mil. Kč dle ZDPH, je povinen vést účetnictví, tedy stát se účetní jednotkou. Obratem se rozumí obrat podle ZDPH včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou pro účely DPH součástí obratu uskutečněných v rámci podnikatelské činnosti.

V roce následujícím po překroční obratu se z podnikatele stane účetní jednotka, ale stále vede daňovou evidenci. V následujícím roce už začíná vést účetnictví, které je povinen vést po dobu minimálně pěti let.

Nejdříve zjistíme z daňové evidence stav majetku a závazků a poté budeme řešit účtování těchto položek. Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví je třeba upravit základ daně z příjmů. Základ daně budeme upravovat až v období, kdy prvním rokem vedeme účetnictví.

Otevření účetních knih k 1.1. vychází ze skutečného stavu majetku a závazků, zjištěného daňovou evidencí k 31.12.

Podle § 61b vyhlášky 500/2002 Sb. fyzické osoby přecházející z daňové evidence na vedení účetnictví, musí v záznamech daňové evidence zjistit: -

stavy jednotlivých složek majetku a závazků,

-

rezerv,

-

oceňovacích rozdílů k úplatně nabytému majetku,

-

u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku neuplatněnou část výdajů ke dni předcházejícímu první den účetního období, v němž jim vznikla povinnost zahájit vedení účetnictví.

Jednotlivé složky majetku a závazků se ocení podle § 24 a § 25 zákona o účetnictví. U dlouhodobého odpisovaného nehmotného a hmotného majetku sestaví účetní - 53 -

jednotky odpisové plány pod § 28 odst. 6 zákona o účetnictví. Stav oprávek je dán součtem odpisů, které by byly účtovány podle odpisového plánu za dobu používání do okamžiku přechodu z daňové evidence na účetnictví.

Stavy jednotlivých složek majetku a závazků, rezerv, oceňovacích rozdílů k úplatně nabytému majetku se převedou k prvnímu dni účetního období jako počáteční stavy příslušných rozvahových účtů; neuplatněná část výdajů u finančního pronájmu s následnou koupí najetého hmotného majetku se uvede jako počáteční zůstatek účtu určeného k zachycení nákladů příštích období v účtové skupině 38.

Rozdíl mezi součtem počátečních zůstatků nově otevřených účtů aktiv a mezi součtem počátečních zůstatků nově otevřených účtů pasiv se uvede na v účtové skupině 49, a to v závislosti na povaze zjištěného rozdílu (+,-), jako zůstatek aktivní nebo pasivní.

Úpravy základu daně z příjmů V příloze č. 3 k zákonu č. 586/1992 Sb. (ZDP) nalezneme postup při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví z hlediska daně z příjmů fyzických osob. Postup pro účely tohoto zákona: Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení účetnictví, zvýší o: -

hodnotu zásob a cenin,

-

hodnotu poskytnutých záloh s výjimkou záloh na hmotný majetek,

-

hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem;

a sníží o: -

hodnotu přijatých záloh,

-

hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Jedná-li se o plátce DPH, rozumí se: -

hodnotou závazku hodnota bez DPH; byl-li uplatněn odpočet DPH,

-

hodnotou pohledávek hodnota bez DPH, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu.

- 54 -

10.2 Přechod z daňové evidence na výdaje uplatněné paušální částkou z dosažených příjmů Podnikatel může přejít z daňové evidence na uplatňování výdajů paušálem. Postup se liší od přechodu na vedení účetnictví. Tento přechod se objeví v daňovém přiznání již za období, kdy končí vedení daňové evidence. Je třeba upravit základ daně.

Základ daně se zvýší o: -

neuhrazené pohledávky (výjimky jsou uvedeny v zákoně o daních z příjmů) s výjimkou poskytnutých záloh,

-

cenu nespotřebovaných zásob,

-

zůstatky vytvořených rezerv (na opravy hmotného majetku dle zákona).

Základ daně se sníží o: -

neuhrazené závazky, s výjimkou přijatých záloh,

-

poměrnou část časově rozlišeného nájemného připadajícího na příslušný rok.

- 55 -

11 Praktická část V této části se budu zabývat vedením daňové evidence v praxi. Ukážeme si, co všechno musí individuální podnikatel evidovat v daňové evidenci, a jak využívá informací z daňové evidence k vyplnění daňových přiznání. V našem příkladě si uvedeme daňovou evidenci za rok 2009 a porovnáme jí se situací, kdy by podnikatel uplatňoval výdaje paušální částkou z dosažených příjmů.

11.1 Zadání Pan Brázda je řezník a již několik let provozuje své vlastní Řeznictví a uzenářství. Tato živnost spadá do živností řemeslných, které najdeme v příloze č. 1 živnostenského zákona.

Pan Brázda nakupuje zboží (maso, uzeniny), které pak dále prodává ve své provozovně zákazníkům. Je plátcem DPH se čtvrtletním zdaňovacím obdobím. V obchodě pracuje sám, nemá žádné zaměstnance. Ve svém obchodním majetku eviduje automobil. Jelikož jej používá pro podnikatelské účely, je povinen z něj platit silniční daň. Do obchodního majetku dále patří obchod, ve kterém podniká, chladící box na maso, chladící pulty na maso, ekologická udírna, pracovní stůl. Téměř veškerý majetek je již odepsán, pouze stavba obchodu se stále odepisuje. Pan Brázda vede daňovou evidenci, a mohl by ovšem uplatňovat výdaje paušální částkou z dosažených příjmů.

11.2 Daňová evidence Pro vedení daňové evidence využívá pan Brázda účetního softwaru Účto.V softwaru si vytvoří vlastní označení dokladů, pro přehlednost v peněžním deníku.

p……příjmové pokladní doklady v……výdajové pokladní doklady b……běžný účet f…… faktury vydané F……faktury přijaté C…..stravenky c…..originální číslo faktury přijaté - 56 -

Všechny doklady jsou číselně označené, označení obsahuje rok a číselnou řadu daného dokladu např. v /9003 – jde o výdajový podkladní doklad č. 3 v roce 2009.

Na začátku roku převedeme konečné stavy z minulého roku jako počáteční stavy tohoto roku. Počáteční stavy k 1.1.2009 jsou následující: Hmotný majetek Bankovní účet Pokladna Ceniny Zásoby Pohledávky Závazky

356 758 Kč 3 585 Kč 5 676 Kč 31 160 Kč 26 226 Kč 10 882 Kč 82 497 Kč

V průběhu roku v účetním softwaru evidujeme příjmy a výdaje v pokladně a na bankovním účtu, faktury přijaté (FAP) a vydané (FAV). Dále si ve listinné podobě vede knihu FAP a FAV, výdajových a příjmových pokladních dokladů, uchovává si i výpisy z bankovního účtu.

11.2.1 Evidence příjmů a výdajů V našem případě příjmy a výdaje eviduje dohromady v peněžním deníku, přitom je musí rozdělovat na příjmy a výdaje, které ovlivňují základ daně a které ne. Z peněžního deníku zjistí zároveň stav pokladny a bankovního účtu, proto není potřeba vést zvlášť pokladní knihu a knihu bankovních výpisů.

Do peněžního deníku zapisuje na základě daňových dokladů, popř. zjednodušených daňových dokladů. U těchto dokladů si musí zkontrolovat, zda splňují všechny náležitosti. V případě banky do deníku zapisuje na základě bankovního výpisu. Faktury eviduje v knize FAP a knize FAV. V deníku se faktury objeví až dojde k peněžnímu toku, budou uhrazeny. Po zápisu do peněžního deníku si software sám určí cenu bez DPH a DPH. DPH si pak automaticky převede do evidence DPH, kde je dále členěno na přijatá zdanitelná plnění a poskytnutá zdanitelné plnění a dále se člení dle sazby, zda se jedná o základní či sníženou. Peněžní deník může vypadat následovně:

- 57 -

|Bohumil BRÁZDA PELHŘIMOV | Hotovost | Banka | Platby | Platby | | | a ceniny | | s vlivem | bez vlivu | |Datum Doklad Text Druh| | | na zisk | na zisk | |-------------------------------------------------------------------|------------|-----------|------------|------------| 01/01 b/9001 počáteční stav účtu PMO 3584,63 01/01 p/9001 počáteční stav hotovosti PMO 5676.00 01/01 C/0 počáteční stav cenin PMO 31160.00 01/01 b/9001 nemocenské pojištění NP -300.00 -300.00 01/01= b/9001 Zdravotní poj. podnikatele ZPN= -1456.00 -1456.00 01/01 b/9001 Sociální poj. podnikatel SPN -2247.00 -2247.00 04/01 F/9002,c/100100005,v/9001 Nákup zboží NZ -4150.00 -3772.83 -377.17 04/01 v/9002 Převod z pokladny na účet HB1 -75000.00 -75000.00 04/01 b/9001 vyúčtování průběžné položky HB2 75000.00 75000.00 04/01= b/9004 Záloha el. energie PR = -15965.00 -13415.97 -2549.03 04/01 b/9001 Cena za rezervaci zdrojů PR -36.00 -36.00 04/01 C/9002 Výdej cenin - stravenek NC2 -31160.00 -31160.00 04/01 p/9002 Proplacení stravenek PZ 31160.00 31160.00 04/01 v/9003 Provize Sodexho PR -2107.00 -1774.00 -333.00 05/01= p/9003 Tržba PZ = 4990.00 4577.83 412.17 05/01 F/8252,c/20086240,b/9001 Nákup zboží NZ -28754.00 -26380.00 -2374.00 05/01 F/8255,c/20086267,b/9001 Nákup zboží NZ -29168.00 -26759.60 -2408.40 05/01 F/8256,c/20086288,b/9001 Nákup zboží NZ -16503.00 -15140.40 -1362.60 06/01 p/9004 Tržba PZ 7501.00 6881.42 619.58 06/01= F/9004,c/100100031,v/9004 Nákup zboží NZ = -3976.00 -3647.58 -328.42 07/01 p/9005 Tržba PZ 8609.00 7875.51 733.49 08/01 p/9006 Tržba PZ 9259.00 8494.21 764.79 09/01 p/9007 Tržba PZ 1105.00 1013.73 91.27 12/01 p/9008 Tržba PZ 9015.00 8262.93 752.07 12/01= F/9007,c/1/2010,v/9005 Nákup zboží NZ = -22220.00 -20385.00 -1835.00 13/01 p/9009 Tržba PZ 8899.00 8163.94 735.06 13/01 F/9008,c/1000001825,v/9006 Nákup zboží NZ -1369.00 -1255.92 -113.08 14/01 p/9010 Tržba PZ 9511.00 8725.39 785.61 15/01 p/9011 Tržba PZ 13800.00 12660.12 1139.88 15/01= b/9002 Rozhlasový poplatek PR = -540.00 -540.00 16/01 p/9012 Tržba PZ 1513.00 1388.03 124.97 18/01 F/9009,c/100100080,v/9007 Nákup zboží NZ -4360.00 -3999.86 -360.14 18/01 F/9010,c/1020000024,v/9008 Vaničky - obaly PR -4285.00 -3600.69 -684.31 18/01 v/9009 Převod z pokladny na účet HB1 -61000.00 -61000.00 18/01= b/9002 vyúčtování průběžné položky HB2= 61000.00 61000.00 18/01 F/8276,c/90262,b/9002 Výměna ventilu PR -950.00 -871.55 -78.45 18/01 F/9001,c/1166563093,b/9002 Telefonní poplatky-mobil PR -555.00 -466.43 -88.57 18/01 F/9001,c/1166563093,b/9002 Telefonní poplatky-mobil OS -235.00 -235.00 18/01 F/9003,c/100023,b/9002 Připojení internet PR -1428.00 -1189.90 -238.10 18/01= v/9010 Pohonné hmoty fir. vozidlo PH = -1409.00 -1174.17 -234.83 18/01 v/9011 Pohonné hmoty fir. vozidlo PH -949.00 -790.83 -158.17 19/01 p/9013 Tržba PZ 6448.00 5915.40 532.60 19/01 F/9011,c/1865582,v/9012 Nákup zboží NZ -2403.00 -2204.52 -198.48 19/01 F/9012,c/2/2010,v/9013 Nákup zboží NZ -17160.00 -15743.00 -1417.00 19/01= F/8272,c/20086321,b/9002 Nákup zboží NZ = -25026.00 -22959.60 -2066.40 19/01 F/8273,c/20086335,b/9002 Nákup zboží NZ -7848.00 -7200.00 -648.00 19/01 F/8274,c/20086361,b/9002 Nákup zboží NZ -13952.00 -12800.00 -1152.00 20/01 p/9014 Tržba PZ 9717.00 8914.38 802.62 20/01 F/9014,c/1000003091,v/9014 Nákup zboží NZ -442.00 -401.78 -40.22 20/01= b/9002 Penzijní připojištění OS = -1500.00 -1500.00 20/01 b/9002 Stavební spoření OS -1500.00 -1500.00 21/01 p/9015 Tržba PZ 11915.00 10930.82 984.18 21/01 F/9015,c/3/2009,v/9015 Nákup zboží NZ -13200.00 -12110.00 -1090.00 21/01 f/9002,b/9002 Prodej zboží PZ 810.00 743.00 67.00 22/01= p/9016 Tržba PZ = 15008.00 13643.77 1364.23 22/01 v/9016 Kancelářské potřeby PR -549.00 -461.32 -87.68 23/01 p/9017 Tržba PZ 1595.00 1465.40 129.60 25/01 F/9016,c/100100110,v/9017 Nákup zboží NZ -3354.00 -3076.96 -277.04 25/01 f/9003,b/9002 Prodej zboží PZ 1569.00 1465.40 129.60 25/01= f/9004,b/9002 Prodej zboží PZ = 3612.50 3314.10 298.40 25/01 f/9005,b/9002 Prodej zboží PZ 5246.50 4813.10 433.40 25/01 v/9018 Silniční daň 2009 PR -1950.00 -1950.00 25/01 v/9019 Odvod DPH 2008/4.Q DPH -473.00 -473.00 25/01 v/9020 Opravy a údržba vozu PR -330.00 -274.99 -55.01 25/01= v/9021 Opravy a údržba vozu PR = -24.00 -20.20 -3.80 26/01 p/9018 Tržba PZ 8008.00 7346.54 661.46 27/01 p/9019 Tržba PZ 8912.00 8176.90 736.10 27/01 v/9022 Obaly PR -712.00 -593.31 -118.69 27/01 v/9023 Obaly PR -541.00 -450.82 -90.18 28/01= p/9020 Tržba PZ = 9002.00 8258.40 743.60 28/01 v/9024 Provozní spotřební materiál PR -1796.00 -1496.60 -299.40 28/01 v/9025 Provozní režijní výdaje PR -220.00 -183.32 -36.68 28/01 v/9026 Provozní režijní výdaje PR -350.00 -291.65 -58.35 28/01 v/9027 Kancelářské potřeby PR -203.00 -169.16 -33.84 28/01= v/9028 Nákup zboží NZ = -188.00 -172.47 -15.53 28/01 v/9029 Nákup zboží NZ -188.00 -172.47 -15.53 28/01 v/9030 Nákup zboží NZ -188.00 -172.47 -15.53 28/01 v/9031 Nákup zboží NZ -188.00 -172.47 -15.53 29/01 p/9021 Tržba PZ 12058.00 11062.00 996.00 30/01= p/9022 Tržba PZ = 1350.00 1238.49 111.51 30/01 p/9023 Odběr zboží pro vl.potřebu PZ 1800.00 1651.32 148.68 30/01 v/9032 Úhrada zboží pro vl. potřebu OS -1800.00 -1800.00 31/01 b/9002 Připsaný úrok PKM 0.01 0.01 31/01 b/9002 Poplatek za výpis-papír.forma PR -20.00 -20.00 31/01= b/9002 Poplatek za položky PR = -108.00 -108.00 31/01 b/10002 Poplatek za vedení účtu PR -234.00 -234.00 31/01 b/9002 Odepsaný úrok PR -640.63 -640.63 31/01 b/9002 pojistka OS -1000.00 -1000.00 31/01 v/9033 Záloha na plyn 1/2 PR -3450.00 -3450.00 31/01= v/9034 Telefon - pevná linka PR = -500.00 -416.65 -83.35 31/01 v/9035 Osobní spotřeba podnikatele OS -10000.00 -10000.00 |-----------------------------------------------------------------|------------|-----------|------------|------------| měsíc

leden 2010

91/92

- 58 -

44183.00 |

857.01 |

-25778,66 |

-57967.96

V peněžním deníku je uveden datum, kdy byl uskutečněn pohyb peněz, dále musí znát doklad, zda se jedná o bankovní výpis, pokladní doklad, aby mohl operaci přiřadit pokladně nebo bance. Uvede se stručný text, čeho se týká daná operace, dále si vybereme druh operace, jestli se jedná o nákup zboží (NZ), provozní režii (PR), prodej zboží (PZ), osobní spotřeba podnikatele (OS), pohonné hmoty (PH), odvod DPH (DPH) atd. Podle druhu a dokladu software rozdělí operace týkající se pokladny a banky a dále je rozdělí na daňově uznatelné a neuznatelné.

Můžeme se podívat na operaci z 4.1.2009, kde vidíme na řádku F/9002, c/100100005 a v/9001, tyto zkratky nám ukazují, že jsme 4.1.2009 přijali fakturu, kterou jsme si označili pořadovým číslem 2, originální číslo faktury je 100100005 a byla tentýž den zaplacena z poklady, což nám ukazuje výdajový pokladní doklad č. 1. Zkratky si uvádíme pouze pro svoji přehlednost, abychom věděli, ke které faktuře se operace vztahuje a jakým dokladem byla zaplacena.

Jak můžeme vidět z ukázky deníku za měsíc leden 2009, na konci měsíce je v posledním řádku sečten stav pokladny, bankovního účtu a dále jsou sečteny platby, které jsou daňové uznatelné, tvoří tedy základ daně k 31.1.2009. V lednu 2009 převyšují výdaje příjmy, proto je „základ daně“ záporný.

Peněžní deník si tiskneme na konci každého měsíce a provádíme kontrolu, zda všechny námi evidované doklady ve fyzické podobě odpovídají obsahu peněžního deníku a zda jsou obsaženy ve správné výši. Takovouto kontrolu provádíme i u evidence DPH, kdy si měsíční evidenci vytiskneme a kontrolujeme a bereme doklad po dokladu a kontrolujeme, zda jsme nic nevynechali a zda výše DPH odpovídá evidenci.

V praxi se můžeme často setkat se zjednodušeným daňovým dokladem, který obdržíme například při nákupu kancelářských potřeb. Na tomto dokladu je uvedena cena celkem, tedy včetně DPH. Podnikatel si tedy musí sám vypočítat výši DPH, která neovlivní základ daně a částku bez DPH, která základ daně ovlivní a doplnit další náležitosti, aby byl doklad správný. V obchodě obdržíme paragon, který může vypadat nějak takto:

- 59 -

PARAGON - Daňový doklad č. 000126 Odběratel: DIČ: Zboží

Počet

Cena za MJ

Celkem Kč

Kancelářské

549,-

potřeby Datum UZP:

22.1.2009

K úhradě Kč: 19% Cena bez DPH: Dodavatel

549,DPH v Kč:

KOH-I-NOOR HARDTMUTH Trade, a.s. Prodejna 210 Karlovo nám. 164, 39301 Pelhřimov IĆO: 26069601, DIČ: CZ26066901

Do tohoto dokladu je potřeba doplnit údaje, aby byly splněny všechny náležitosti. Pan Brázda si musí do políčka odběratel dát své razítko a vyplnit políčka cena bez DPH a DPH v Kč. Pro rozpočítání použijeme koeficient, který si vypočteme podle vzorce z kapitoly 5.2, v tomto případě je výše DPH 19 %, výpočet koeficientu bude vypadat následovně:

Tímto koeficientem vynásobíme celkovou částku uvedenou na zjednodušeném daňovém dokladu a vyjde nám výše DPH. 0,1597 * 549 = 87,68 Kč (zaokrouhlujeme na dvě desetinná místa)

Výše DPH tedy činí 87,68 Kč a cenu bez DPH zjistíme, když od celkové ceny odečteme DPH.

549 – 87,68 = 461,32 Kč

Na konci každého měsíce nám software sestaví tabulku, ze které zjistíme základ daně za již evidované měsíce.

Následující tabulka obsahuje informace za měsíc leden a únor. Můžeme zde vidět výši příjmů a výdajů v pokladně, na bankovním účtu a v ceninách, počáteční stav a konečný stav k poslednímu dni v měsíci. Platby jsou zde rozděleny na podle vlivu na zisk. Porovnáním příjmů a výdajů, které mají vliv na zisk, zjistíme základ daně. Za první dva měsíce je základ daně 26 805,06 Kč. - 60 -

Dále zde jsou uvedeny příjmy z prodeje zboží, výdaje na nákup zboží, výdaje na provozní režii. V platbách neovlivňující příjmy a výdaje nalezneme výši DPH na vstupu a na výstupu, tuto částku potřebujeme znát pro výpočet čtvrtletního DPH.

|-----peníze v hotovosti--------------|-----příjmy zahrnované do základu daně----|-----ostatní platby bez vlivu na zisk----| | H převod 5.676,00 | 09 prodej zboží 369.479,75 | 17 příjmy zdaněné u zdroje 0,00 | | 01 příjem 371.716,00 | 10 prod. výrobků a služeb 0,00 | 18 příjem DPH 34.158,75 | | 02 výdaj 375.802,00 | 11 ostatní příjmy 0,00 | 19 úvěry, dotace, půjčky 0,00 | | hotovost celkem 1.590,00 | 12 uzávěrkové příjmy 0,00 | 20 peněžní vklad vlastníka 0,00 | |-----peníze na bankovních účtech-------| | 21 ostatní příjmy 0,01 | | B převod 3.584,36 |-----výdaje na zajištění příjmu----------| příjmy celkem 34.158,76 | | 03 příjem 220.322,51 | 12 nákup materiálu 0,00 | | | 04 výdaj 227.621,09 | 13 nákup zboží 290.993,37 | 22 nákup majetku, investice 0,00 | | banka celkem -3.713,95 | 14 mzdy zaměstnanců 0,00 | 23 čerpání z ákonné rezervy 0,00 | |-----ceniny- --------------------| 15 zdrav. a soc. pojistné 0,00 | 24 platba daně z příjmů 0,00 | | C převod | 16 provozní režie 53.081,32 | 25 platba DPH 32.814,40 | | 05 příjem 0,00 | 16 uzávěrkové výdaje 0,00 | 26 osobní spotřeba 31.685,00 | | 06 výdaj | | 27 peněžní dary, splátky 0,00 | | ceniny celkem 0,00 | | 28 ostatní výdaje 7.849,00 | |-----platby s vlivem na zisk-----------|-----průběžné položky----------------| výdaje celkem 72.348,40 | | 07 příjmy celkem 370.879,75 | 29 příjem 216,760,00 | | | 08 výdaje celkem 344.074,69 | 30 výdaj 187.000,00 | | | základ daně 26.805,06 | rozdíl 29.760,00 | ostatní platby celkem -38.189,64 | |-------------------------------|----------------------------------|-------------------------------|

- 61 -

11.2.2 Evidence majetku Dlouhodobý hmotný majetek je veden na kartách hmotného dlouhodobého majetku, každý majetek má svojí kartu. Většina majetku je již odepsaná. Odpisy podnikatel provádí pouze v tom roce, ve kterém potřebuje snížit základ daně, tzn., že neodepisuje každoročně za sebou. Jediný majetek, který odepisuje, je stavba prodejny, která byla provedena v roce 1996, kdy začal pan Brázda podnikat, tato stavba se odepisuje po dobu 30 let. Na obrázku vidíme Kartu hmotného dlouhodobého majetku – Stavba (rekonstrukce). Z karty můžeme vyčíst, kdy byla stavba pořízena, jaká byla vstupní cena, jakým způsobem se odepisuje, do jaké skupiny spadá a kolik procent je již odepsáno. Dále karta obsahuje odpisy v jednotlivých letech a technická zhodnocení (TZ), která byla provedena a v kterém roce. Na konci každého roku je uvedena zůstatková cena (ZC), v případě TZ zvýšená ZC.

KARTA HMOTNÉHO DLOUHODOBÉHO MAJETKU firma Bohumil BRÁZDA číslo 0004 datum pořízení 25.03.1996 vstupní cena 363 125,00

Stavba (rekonstrukce) název datum vyřazení způsob vyřazení

způsob odpisování zrychleně odpisová skupina 5 (30 let)

odepsáno

Datum 31.12.1997 31.12.1998 31.12.1998 10.9.1999 31.12.2000 31.12.2001 31.12.2002 31.12.2003 31.12.2004 30.6.2005 31.12.2005 31.12.2006 31.12.2008 31.12.2009 Celkem

Text Sazba odpisy 1997 2,22% Technické zhodnocení odpisy 1998 4,36% Technické zhodnocení odpisy 2000 6,32% odpisy 2001 6,10% odpisy 2002 5,88% odpisy 2003 5,67% odpisy 2004 5,45% Technické zhodnocení odpisy 2005 4,59% odpisy 2006 4,43% odpisy 2008 4,27% odpsiy 2009 4,11% 53,40%

Odpis 8 070,00

49%

TZ 51 397,00

18 065,00 89 000,00 31 826,00 30 729,00 29 631,00 28 534,00 27 436,00 55 640,00 25 659,00 24 774,00 23 889,00 23 004,00 271 617,00

ZC Zvýšená ZC 355 055,00 406 452,00 414 522,00 388 387,00 477 387,00 503 522,00 445 561,00 414 832,00 385 201,00 356 667,00 329 231,00 384 871,00 559 162,00 359 212,00 334 438,00 310 549,00 287 545,00

196 037,00

Odpis v roce 2009 činí 23 004 Kč, jak můžeme z karty vidět, je již odepsáno 53,40% a ZC k 31.12.2009 činí 287 545 Kč. V našem příkladu se odpis v daňové evidenci objeví pouze na této kartě, dále s ním budeme pracovat při vyplňování Přiznání k dani z příjmů fyzických osob. - 62 -

11.2.3 Evidence DPH Jelikož je pan Brázda čtvrtletním plátcem DPH, musí za jednotlivá čtvrtletí evidovat přijatá zdanitelná plnění od plátců daně s rozdělením na základní sazbu daně a sníženou sazbu daně a dále eviduje jím poskytnutá zdanitelná plnění, v tomto případě pouze ve výši snížené sazby daně, tedy 9 %.

Za každé čtvrtletí musí podnikatel vyplnit Přiznání k dani z přidané hodnoty (dále jen „daňové přiznání k DPH“) a odevzdat jej do 25. dne následujícího měsíce na finanční úřad. V našem příkladu si ukážeme, jak vypadalo daňové přiznání k DPH za první čtvrtletí roku 2009, tedy za leden, únor a březen.

Mezi zdanitelná plnění zahrnujeme veškeré prodeje zboží, ať již přímo v obchodě formou tržeb nebo na fakturu. Zboží spadá do skupiny se sníženou sazbou daně, v daňovém přiznání k DPH vyplňujeme pouze políčka pro sníženou sazbu daně. Základ daně za první čtvrtletí 2009 zjistíme z naší evidence poskytnutých zdanitelných plnění a činí 613 855, 72 Kč, z toho daň na výstupu je 55 247,38 Kč. Při vyplňování daňového přiznání k DPH zaokrouhlujeme podle všeobecného pravidla, do 50 haléřů směrem dolů, 50 haléřů a víc směrem nahoru. Zdanitelná plnění Dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku

Základ daně základní snížená

----613 856

Daň na výstupu ----55 247

Výše daně na výstupu znamená pro podnikatele povinnost zaplatit tuto částku správci daně. Podnikatel si ji ovšem může snížit o odpočet daně. Pro výpočet nároku na odpočet daně budeme vycházet z evidence přijatých zdanitelných plnění, pod tímto pojmem si můžeme představit zboží a služby, které si podnikatel pořídil během daného čtvrtletí a lze u nich uplatnit DPH. Pan Brázda nakupuje zboží se sníženou sazbou daně a služby se základní sazbou daně, proto musí vést zvlášť evidenci pro každý druh sazby. Základ daně zjistíme z již zmíněné evidence přijatých zdanitelných plnění. Pro základní sazbu daně činí 82 404,64 Kč, z toho odpočet ve výši 19 % je 15 657,21 Kč a pro sníženou sazbu daně je základ daně 477 376,41 Kč, z toho odpočet ve výši 9 % je 42 964,31 Kč. Zaokrouhlujeme podle všeobecného pravidla.

- 63 -

Nárok na odpočet daně Z přijatých zdanitelných plnění od plátců Odpočet daně celkem

základní snížená

Základ daně 82 405 477 376

V plné výši 15 657 42 964 58 621

Porovnáním daně na výstupu a odpočtu daně zjistíme, zda má podnikatel vlastní daňovou povinnost či nadměrný odpočet. Pokud bude daň na výstupu vyšší než odpočet daně, vzniká podnikateli vlastní daňová povinnost, to znamená, že má závazek vůči správci daně. V opačném případě mu vznikne nadměrný odpočet, kdy má podnikatel pohledávku za správce daně. V našem případě je odpočet daně vyšší než daň na výstupu, podnikateli tedy vzniká nadměrný odpočet a správce daně mu vrátí 3 374 Kč. Výpočet daňové povinnosti Daň na výstupu Odpočet daně Vlastní daňová povinnost Nadměrný odpočet

55 247 58 621 ---3 374

11.3 Uzavření daňové evidence K 31.12.2009 musí pan Brázda zjistit skutečný stav zásob, hmotného majetku, pohledávek a závazků. Budeme porovnávat stav podle evidence a stav, který si zjistíme pomocí fyzické a dokladové inventury. V našem případě musí pan Brázda zjistit, kolik zboží má ve svém obchodě k 31.12.2009, jaký hmotný majetek vlastní, a pomocí dokladů zjistí výši pohledávek a závazků. Konečné stavy podle evidence k 31.12.2009 byly následující:

Hmotný majetek Bankovní účet Pokladna Ceniny Zásoby Závazky

333 754 Kč -41 612 Kč 22 585 Kč 29 760 Kč 58 327 Kč 162 378 Kč

Inventura zboží Inventuru zboží se bude provádět pomocí fyzické inventury, kdy musí pan Brázda spočítat a zvážit veškeré zboží, které mu k 31.12.2009 zůstalo v obchodě. Pan Brázda si vede evidenci nakoupeného a prodaného zboží, kterou na konci roku využije pro výpočet konečného stavu zboží. - 64 -

Text Počáteční zásoba PZ

Nákup v Kč

Prodej v Kč

Pořizovací cena 26 226

Pořizovací cena

Prodejní cena

2 177 555 58 327

2 519 663

Nákup N Neuhrazené dodávky ND

2 061 557 148 099

Prodej zboží Konečná zásoba KZ Součet

2 235 882

2 235 882

K počáteční zásobě (PZ) neboli konečné zásobě z minulého roku připočteme veškeré nakoupené zboží (N) během roku, částku zjistíme, když sečteme doklady za nakoupené zboží, dále přičteme neuhrazené dodávky (NZ). Neuhrazenými dodávkami je myšleno zboží, které bude uhrazeno až v příštím období. Od součtu PZ, N a NZ odečteme prodané zboží, tedy tržby získané prodejem zboží plus úhrady vystavených faktur za zboží a vyjde nám konečná zásoby (KZ). Výše námi vypočtené KZ by měla být stejná jako stav zjištěný fyzickou inventurou.

Z této tabulky můžeme zjistit i průměrnou marži, což je rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou zboží.

Po přepočítání a převážení zboží na prodejně, vyhotovíme soupis zboží, který může vypadat jako následující tabulka, uvedeme druh zboží, množství, cenu za jednotku a cenu celkem. Takto vyhotovený soupis zboží porovnáme se stavem podle skladové evidence. V našem případě je skutečný stav vyšší o 50 haléřů, což znamená přebytek. Přebytky ZDP nijak neřeší, proto v následujícím období budeme pracovat s částkou zjištěnou dle evidence, tedy 58 327 Kč.

- 65 -

Soupis zboží k 31.12.2009

Druh vepřová játra vepřová plec vepřová pečeně vepřový bok vepřová krkovice vepřová kýta uzený bok uzená kýta krůtí prsa husa drštky předvařené kachna Barbera kachní stehna krůtí šunka šunkový salám špekáčky hovězí zadní hovězí přední svíčková sádlo rohlíky kachna Celkem

kg 28,00 35,00 68,00 69,00 72,00 26,00 60,00 23,80 10,00 10,20 12,00 12,00 5,50 4,00 4,20 4,50 49,00 59,00 20,00 68,00 10 ks 8 ks

cena za kg 30,00 81,90 80,00 50,00 75,00 86,50 90,00 130,00 126,00 79,00 72,00 84,90 115,00 102,00 71,00 61,00 130,00 110,00 364,00 36,40 1,10 175,00

celkem Kč 840,00 2 866,50 5 440,00 3 450,00 5 400,00 2 249,00 5 400,00 3 094,00 1 260,00 805,80 864,00 1 018,80 632,50 408,00 298,20 274,50 6 370,00 6 490,00 7 280,00 2 475,20 11,00 1 400,00

-

-

58 327,50

11.3.1 Inventura krátkodobého finančního majetku V pokladně zjistíme skutečný stav, který porovnáme se stavem podle evidence, podobně budeme postupovat i u cenin, kdy zjistíme jejich skutečnou výši. Inventuru bankovního účtu provedeme porovnáním výpisu z bankovního účtu k 31.12.2009 a stavem podle evidence. V našem případě vidíme, že vše shoduje, tedy evidenční stav se rovná skutečnosti. Inventura v Kč Pokladna Běžný účet Ceniny - stravenky

Stav dle evidence Skutečnost 22 585,00 22 585,00 -41 611,78 -41 611,78 29 760,00 29 760,00

- 66 -

Rozdíl 0,00 0,00 0,00

11.3.2 Inventura závazků a pohledávek Inventuru závazků a pohledávek provádíme pomocí kontroly dokladů, jedná se o tzv. dokladovou inventuru. Stav zjištění podle dokladové inventury porovnáváme s knihou FAP a FAV. Pan Brázda k 31.12.2009 neeviduje žádné pohledávky a výše závazků činí 162 378 Kč.

11.3.3 Inventura dlouhodobého hmotného majetku Inventuru dlouhodobého hmotného majetku provádíme prostřednictvím inventárních karet, jde tedy také o dokladovou inventuru. Jak můžeme ze soupisu vidět, automobil Renault Kangoo Express nemá žádné peněžní údaje. Je to z toho důvodu, že automobil byl pořízen na leasing. Jednalo se o finanční leasing s následnou koupí, tudíž automobil byl po celou dobu odepisování ve vlastnictví leasingové společnosti. Podnikatel splnit všechny tři podmínky stanovené ZDP, viz. kapitola 6.2.1, strana 25 pro uznání nájemného jako daňového výdaje. Jednou z podmínek bylo zařazení majetku po odkupu do svého obchodního majetku. Automobil má nulovou hodnotu a je součástí obchodního majetku podnikatele.

Soupis hmotného majetku k 31.12.2009 Název Chladící box na maso Chladící pult na maso Chladící pult na maso Stavba (rekonstrukce) Ekologická udírna Pracovní stůl pojízdný Renault Kangoo Express

Vstupní cena 181 600 78 771 68 076 559 162 191 917 46 209 -

Odpisy --181 600 -- 78 771 -- 68 076 --248 613 --191 917 -

Odpis 2009 -23 004 -

Zůstatková cena 0 0 0 287 545 0 46 209 333 754

Celkem

- 67 -

11.4 Daňová přiznání a přehledy 11.4.1 Silniční daň Pan Brázda vlastní automobil Renault Kango Expres, který je součástí obchodního majetku, z toho plyne povinnost platit silniční daň. Automobil byl pořízen v roce 2000, v dnešní době je již zcela odepsán. K výpočtu silniční daně budeme potřebovat technický průkaz automobilu, abychom zjistili základ daně. Daňové přiznání tedy bude vypadat následovně:

Jelikož budeme uplatňovat slevy podle § 6 odst. 6 zákona o silniční dani, je nutno uvést v řádku č. 15a první registraci vozidla, v našem případě to byl říjen 2000. Do řádku č. 16 uvedeme kód druhu vozidla, označení kódů nalezneme v Pokynech k vyplnění přiznání k dani silniční. Automobil používaný podnikatelem je značen jako nákladní, tudíž číslo 5. Do řádku č. 18 napíšeme podle technického průkazu počet náprav a do řádku č. 19 největší povolenou hmotnost vozidla. Podle těchto parametrů (ř. 18 + ř. 19) nalezneme v § 6 odst. 2 příslušnou roční sazbu daně a tu napíšeme do řádku č. 20. V našem případě má automobil dvě nápravy a největší povolená hmotnost v tunách je 1,6, sazba daně tedy činí 2 400 Kč. Do řádku č. 21 napíšeme číslo odstavce, podle kterého v našem případě snižuje roční sazbu daně a je to odstavec číslo 6. V řádku 23 uvedeme počty měsíců daňové povinnosti, podnikatel má automobil v obchodním majetku tudíž daňová povinnost trvala celý kalendářní rok, uvedeme R. Na řádku č. 24 uvedeme vypočtenou daňovou povinnost, tu vypočteme jako roční sazbu daně 2 400 Kč, kterou snížíme podle § 6 odst. 6 o 25 %. Musíme si ovšem dát pozor, na měsíce. V následující tabulce je vidět, že snížení můžeme provést pouze za devět měsíců a v následujícím roce už nebudeme moci snižovat sazbu daně.

Rok 2000 2001 2002 2003 2003 2004 2005 2006 2006 2007 2008 2009 Počet měsíců 3 12 12 9 3 12 12 9 3 12 12 9 Snížení o 48% 48% 48% 48% 40% 40% 40% 40% 25% 25% 25% 25%

Abychom zjistili výši snížení, musíme roční sazbu daně přepočítat na devět měsíců, a to následovně:

- 68 -

1800 * 0,25 = 450 Kč Roční sazbu daně tedy snížíme o 450 Kč a vyjde nám daňová povinnost ve výši 1 950 Kč, na řádku č. 24.

Pan Brázda platí zálohy na silniční daň vždy na začátku roku v plné výši, kdy 19.1.2009 zaplatil zálohu ve výši 1 950 Kč, tudíž mu nevzniká nedoplatek ani přeplatek. V příštím roce bude výše silniční daně podle v plné výši, tedy 2 400 Kč, proto pan Brázda do konce roku zaplatí na finančním úřadě tuto část a podá Daňové přiznání za rok 2009.

- 69 -

- 70 -

11.4.2 Daň z příjmů K výpočtu daně z příjmů využijeme informace z daňové evidence, tedy příjmy ovlivňující základ daně a výdaje ovlivňující základ daně. Pro určení daně z příjmů je třeba vyplnit formulář Přiznání k dani z příjmů fyzických osob (dále jen „daňové přiznání“), který je k dostání na finančním úřadě, kam jej pak vyplněný odevzdáme.

K vyplnění daňového přiznání potřebujeme tedy znát výši příjmů podle § 7 ZDP (řádek 101) a výdajů souvisejících s příjmy podle § 7 ZDP (řádek 102). Na řádku 104 zjistíme rozdíl. Od tohoto rozdílu dále odečteme odpisy hmotného majetku (řádek 106) ve výši 23 004 Kč. Na řádku 113 zjistíme dílčí základ daně. K výpočtu dílčího základu daně slouží Příloha č. 1. 101 Příjmy podle § 7 zákona 102 Výdaje související s příjmy podle § 7 zákona 103 (neobsazeno) 104 Rozdíl mezi příjmy a výdaji (ř. 101 - ř. 102) nebo výsledek hospodaření (zisk, ztráta) 105 Úhrn částek podle § 5, § 23 zákona a ostatní úpravy podle zákona zvyšující - uveďte úhrn částek zvyšujících výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji. Podkladem jsou částky uvedené v odd. E na str. (2)

poplatník 2.489.975 2.343.175 --146.800 ---

106 Úhrn částek podle § 5, § 23 zákona a ostatní úpravy podle zákona snižující - uveďte úhrn částek snižujících výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji. Podkladem jsou částky uvedené v odd. E na str. (2)

23.004

107 Část příjmů nebo výsledku hospodaření před zdaněním (zisk), kterou rozdělujete na spolupracující osobu (osoby) podle § 13 zákona

---

108 Část výdajů nebo výsledku hospodaření před zdaněním (ztráta), kterou rozdělujete na spolupracující osobu (osoby) podle § 13 zákona

---

109 Část příjmů nebo výsledku hospodaření před zdaněním (zisk), která připadla na Vás jako na spolupracující osobu podle § 13 zákona

---

110 Část výdajů nebo výsledku hospodaření před zdaněním (ztráta), která připadla na Vás jako na spolupracující osobu podle § 13 zákona 111 (neobsazeno)

---

112 Váš podíl jako společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti. Vykáže-li společnost ztrátu, označte svůj podíl znaménkem minus (-) 113 Dílčí základ daně (ztráta) z příjmů podle § 7 zákona (ř. 104 + ř. 105 - ř. 106 - ř. 107 + ř. 108 + ř. 109 - ř. 110 - ř. 111 + ř. 112)

-----

123.796

Vede-li poplatník daně z příjmů daňovou evidenci podle § 7 ZDP, musí dále v Příloze č. 1 vyplnit tabulku, kde uvede údaje o majetku a závazcích. Údaje musí být uvedeny v celých Kč.

- 71 -

Na začátku zdaňovacího období

Na konci zdaňovacího období

356.758

333.754

36.836

52.345

3.585

-41.612

4. Zásoby

26.226

5. Pohledávky včetně poskytnutých úvěrů a půjček

10.882

58.327 ---

---

---

82.497 ---

162.378 ---

1. Hmotný majetek 2. Peněžní prostředky v hotovosti*) 3. Peněžní prostředky na bankovních účtech*)

6. Ostatní majetek*) 7. Závazky včetně přijatých úvěrů a půjček 8. Rezervy

Dále se přesuneme do oddílu č. 2, kde na řádek 37 napíšeme dílčí základ daně vypočtený v Příloze 1. V našem příkladě má podnikatel pouze příjmy z podnikání a neuplatňuje ztrátu z minulých let. Základ daně se tedy bude rovnat dílčímu základu daně.

V oddílu č. 3 si podnikatel uplatní odčitatelné položky, v našem případě to jsou úroky z úvěru ze stavebního spoření (řádek 47) ve výši 2 307 Kč, podnikatel doložil Potvrzení o poskytnutém úvěru ze stavebního spoření na bytové potřeby. Podnikatel dále doložil Potvrzení o platbách příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období roku 2009. Dle tohoto potvrzení si zaplatil 18 000 Kč za rok, maximálně si však může odečíst pouze 12 000 Kč (řádek 48). Posledním předloženým potvrzením bylo Potvrzení o pojistném zaplaceném poplatníkem daně z příjmů na jeho soukromé životní pojištění, zde si podnikatel zaplatil 12 000 Kč za rok, celou částku lze daňově uznat, jako odčitatelnou položku (řádek 49).

Částka podle § 15

Počet měsíců

---

46 Odst. 1 zákona (hodnota daru/darů) 47 Odst. 3 a 4 zákona (odečet úroků)

---

2.307

48 Odst. 5 zákona (penzijní připojištění)

12.000

49 Odst. 6 zákona (životní pojištění)

12.000

50 Odst. 7 zákona (odborové příspěvky)

---

51 Odst. 8 zákona (úhrada za další vzdělávání)

---

52 § 34 odst. 4 zákona (výzkum a vývoj)

---

54 Úhrn nezdanitelných částí základu daně a položek odčitatelných od základu daně (ř. 46 + ř. 47 + ř. 48 + + ř. 49 + ř. 50 + ř. 51 + ř. 52 + ř. 53)

26.307

55 Základ daně snížený o nezdanitelné části základu daně a položky odčitatelné od základu daně (ř. 45 - ř. 54)

97.489

56 Základ daně zaokrouhlený na celá sta Kč dolů

97.400

57 Daň podle § 16 zákona

14.610

- 72 -

V řádku 54 sečteme všechny uplatněné odčitatelné položky a v řádku 55 o ně snížíme základ daně. Vypočtený základ daně zaokrouhlíme na celá sta Kč dolů (řádek 56) a v řádku 57 si vypočteme daň, která se spočítá jako 15 % ze zaokrouhleného základu daně (tedy z řádku 56).

Do oddílu č. 4 napíšeme daň zaokrouhlenou na celé Kč nahoru, v našem případě, není třeba zaokrouhlovat. V pátém oddílu si poplatník uplatní slevy, pan Brázda si uplatňuje slevu pouze na poplatníka (řádek 64) ve výši 24 840 Kč. Tuto slevu odečteme od vypočtené daně a v případě, že je menší než nula, napíšeme do řádku č. 74 daň po uplatnění slevy nulu. V našem příkladu tedy podnikatel nebude daň z příjmů platit.

58 Daň podle § 16 zákona (ř. 57) nebo částka z ř. 330 přílohy č. 3 DAP

14.610

59 (neobsazeno)

14.610

60 Daň celkem zaokrouhlená na celé Kč nahoru (ř. 58) 61 Daňová ztráta - zaokrouhlená na celé Kč nahoru bez znaménka mínus

---

Uplatnění výdajů paušální částkou z dosažených příjmů Pokud by podnikatel nevedl daňovou evidenci, mohl by uplatňovat výdaje paušální částkou z dosažených příjmů. Podnikatelova činnost – Řeznictví a uzenářství spadá do řemeslných živností, kde může podle tabulky č. 3 uplatnit paušální výdaje ve výší 80 % příjmů. Dílčí základ daně by potom vyšel následovně:

Příjmy Paušální výdaje (80 % z příjmů)

2 489 975 Kč 1 991 980 Kč

Rozdíl mezi příjmy a výdaji - odpisy hmotného majetku

497 995 Kč 23 004 Kč

Dílčí základ daně

474 991 Kč

Dílčí základ daně upravíme o odčitatelné položky, jejichž výše bude stejná, jako v případě vedení daňové evidence, tedy 26 307 Kč. Upravený základ daně tedy bude 448 684 Kč, zaokrouhlíme ho na sta Kč dolů. Z takto vypočteného základu daně vypočteme daň z příjmů fyzických osob ve výši 15 %, ta se rovná 67 290 Kč. Od daně odečteme slevu na poplatníka a vyjde nám výše daně, kterou musíme zaplatit, v našem případě 42 450 Kč.

- 73 -

Porovnání daňové evidence a paušálů V případě, že by podnikatel uplatňoval pouze paušální výdaje, vznikne mu povinnost zaplatit daň z příjmů. V našem příkladu ovšem podnikatel vede daňovou evidenci a má tak vysoké výdaje, že se vypočtená daň rovná nule. Jak můžeme vidět z následující tabulky, výdaje podle daňové evidence převyšují výdaje paušální částkou o 351 195 Kč.

Výdaje dle daňové evidence Paušální výdaje Rozdíl

2 343 175 Kč 1 991 980 Kč 351 195 Kč

Paušální výdaje tvoří 80 % příjmů, kdybychom přepočetli výdaje z daňové evidence, tvořily by 94 % příjmů. Proto je pro našeho podnikatele výhodné vést daňovou evidenci, než-li uplatňovat paušální výdaje.

11.4.3 Přehled na OSSZ K vyplnění přehledu pro Okresní správu sociálního zabezpečení je nutno znát základ daně, budeme tedy vycházet z daňového přiznání. Ze základu daně, tedy z našich 123 796 Kč si vypočteme 50 % a vyjde nám vyměřovací základ (dále jen „VZ“) ve výši 61 898 Kč. Jelikož je náš vypočtený VZ nižší než minimální VZ, pro další výpočet musíme vycházet z minimálního VZ ve výši 70 668 Kč. Z tohoto VZ si vypočteme 29,2% a vyjde nám pojistné ve výši 20 636 Kč (zaokrouhlujeme na Kč nahoru). Zálohy zaplacené panem Brázdou za rok 2009 podle plateb, který byl zaslán OSSZ, byly ve výši 23 242 Kč.

Výpočet sociálního pojištění

v Kč

Základ daně Vyměřovací základ minimální VZ pojistné ve výši 29,2%

123 796 61 898 70 668 20 636

zaplacené zálohy

23 242

přeplatek

- 2 606

Přehled plateb za rok 2009 Měsíc Zálohy na DP

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Celkem Kč 23 242 1956 1956 1933 1933 1933 1933 1933 1933 1933 1933 1933 1933

- 74 -

Porovnáním pojistného a úhrnu zaplacených záloh zjistíme přeplatek ve výši 2 606 Kč. V další části přehledu si musíme určit výši záloh pro rok 2010, v našem případě použijeme minimální měsíční VZ pro rok 2010 ve výši 5 928 Kč, z něj si vypočteme 29,2 % a vyjde nám 1 731 Kč (zaokrouhlujeme na Kč nahoru), což je výše měsíčních záloh pro rok 2010.

11.4.4 Přehled na zdravotní pojišťovnu Při vyplnění Přehledu za rok 2009 budeme opět vycházet ze základu daně, tedy z daňového přiznání. VZ se vypočítá stejně jako u sociálního pojištění, bude stejné a to ve výši 123 796 Kč. I v tomto případě je VZ nižší než minimální VZ, proto pro výpočet pojistného budeme muset vycházet z minimálního VZ, které pro rok 2009 činí 141 330 Kč. Z minimálního VZ si vypočteme pojistné ve výši 13,5 %, které po zaokrouhlení na Kč nahoru činí 19 080 Kč. Na zálohách pan Brázda zaplatil 19 080 Kč, tudíž mu nevzniká přeplatek ani nedoplatek.

Výpočet zdravotního pojištění Základ daně Vyměřovací základ minimální VZ pojistné ve výši 13,5%

v Kč 123 796 61 898 141 330 19 080

zaplacené zálohy

19 080

přeplatek/nedoplatek

0

Přehled plateb za rok 2009 Období Zálohy

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Celkem Kč 19 080 1590 1590 1590 1590 1590 1590 1590 1590 1590 1590 1590 1590

V poslední části přehledu si musíme vypočítat výši záloh na další rok, stejně jako u sociálního pojištění. Výši záloh si vypočítáme podle následujícího vzorce, který je uveden v Přehledu. Nová výše záloh:

Takto vypočtená výše záloh je ovšem nižší než minimální výše záloh, která činí 1 601 Kč. Pan Brázda bude tedy v následujícím roce platit měsíční zálohy ve výši minimální zálohy, tedy 1 601 Kč.

- 75 -

Závěr Podnikatelská činnost opravdu není snadnou záležitostí. S vyřízením oprávnění k podnikání je spojeno spoustu formulářů, situaci však od 1. srpna 2008 usnadňuje Jednotný registrační formulář (JRF), pomocí něhož můžeme podat oznámení vůči správním úřadům. Ovšem ani vyplnění tohoto formuláře není pro laika jednoduché. Spolu s JRF je třeba doložit přílohy, které příslušný úřad požaduje.

V případě podnikání za sebe musí podnikatel platit zdravotní a sociální pojištění, v prvním roce podnikání, kdy nemá údaje pro výpočet záloh, podnikatel odvádí minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění, které se na konci roku zúčtují. Pro stanovení záloh na další období se vychází z příjmů a výdajů za období předchozí, ze kterých se vypočte vyměřovací základ. Jsou stanoveny minimální a maximální vyměřovací základy, které nesmí podnikatel překročit.

Po získání podnikatelského oprávnění vzniká podnikateli další povinnost, a to vést evidenci. Evidencí se rozumí účetnictví, daňová evidence popřípadě uplatňování výdajů paušální částkou z příjmů. Zda musí podnikatel povinně vést účetnictví či nikoliv, zjistí v § 1 odst. 2 zákona o účetnictví, kde jsou uvedeny osoby, které musí vést účetnictví. Nespadá-li do tohoto seznamu, může vést daňovou evidenci nebo uplatňovat výdaje paušální částkou z dosažených příjmů. V případě vedení účetnictví se řídí zákonem o účetnictví, pokud vede daňovou evidenci nebo uplatňuje výdaje paušální částkou řídí se ZDP. Ve své práci jsem se zabývala pouze daňovou evidencí a paušálními výdaji.

Budeme-li srovnávat tyto tři možnosti evidence, vyjde nám uplatňování výdajů paušální částkou úplně nejjednodušší. Podnikatel má povinnost vést pouze evidenci příjmů a pohledávek, pokud je plátce DPH, vede ještě evidenci DPH, doklady za výdaje uchovávat nemusí.

Daňová evidence je založena na evidenci příjmů a výdajů, majetku a závazků. Samotná daňová evidence slouží pro stanovení základu daně z příjmů, její definici nalezneme v § 7b ZDP. ZDP definuje pouze její obsah nikoli způsob a formu vedení, záleží tedy na podnikateli, jak si daňovou evidenci povede. Může ji vést

- 76 -

prostřednictví účetního softwaru, v případě že evidence neobsahuje moc položek, stačí tabulkový procesor nebo můžeme evidenci vést například v sešitě.

Ve své diplomové práci jsem se snažila ukázat, jak je možné evidovat příjmy a výdaje, které můžeme evidovat do peněžního deníku, načrtla jsem i jak by takový deník mohl eventuálně vypadat. Z hlediska daňového ovšem příjmy a výdaje musíme členit na příjmy a výdaje ovlivňující základ daně a neovlivňující základ daně, tedy na příjmy a výdaje, které jsou daňově uznatelné a neuznatelné. Dále nám zákon ukládá povinnost evidovat majetek. Dlouhodobý hmotný majetek evidujeme na kartách DHM, stejně jako v účetnictví je dlouhodobý hmotný majetek odepisován. Novinkou pro rok 2009 jsou mimořádné odpisy. Oproti účetnictví je v daňové evidenci změna u dlouhodobého nehmotného majetku, který v případě daňové evidence neodepisujeme, celá pořizovací cena je zahrnuta do daňově uznatelných výdajů. Tento majetek ale musíme evidovat na evidenční kartě.

V daňové evidenci dále evidujeme zásoby,

krátkodobý finanční majetek,

pohledávky, závazky, DPH, mzdy, rezervy. U každé této evidence jsem uvedla způsob, jak evidovat.

Na konci zdaňovacího období musíme uzavřít daňovou evidenci a zjistit základ daně. Základ daně zjistíme, když porovnáme příjmy a výdaje ovlivňující základ daně. S takto vypočteným základem daně dále pracujeme při vyplnění Přiznání k dani z příjmů fyzických osob. V diplomové práci je vysvětlen základ daně a jeho možné úpravy – odčitatelné položky, slevy na dani, jak provedeme výpočet daně. S daňovým přiznáním souvisí i vyplnění přehledů na zdravotní a sociální pojištění.

Jedna kapitola je věnována problematice automobilu v podnikání. Výdaji spojenými s automobilem se věnuje ZDP, který uvádí, jaké výdaje jsou daňově uznatelné a za jakých podmínek. Od roku 2009 je novinkou možnost uplatňování výdajů paušálem bez ohledu na ujeté km. Pokud podnikatel používá ke svému podnikání automobil, je jeho povinností platit silniční daň. Silniční daň upravuje zákon o silniční dani, kde je vymezen základ daně, sazby daně a možná snížení či zvýšení sazby daně.

- 77 -

V praktické části je uveden příklad vedení daňové evidence v praxi. Jak jsme mohli na příkladu vidět, daňovou evidenci lze vést buď pomocí příslušného softwaru, jak tomu bylo v našem případě, nebo si evidenci vést v psaných knihách.

Podívali jsme se, jak se evidují příjmy a výdaje, majetek a závazky. Značná část byla věnována daňové problematice. Názorně jsme si ukázali výpočet daně silniční, DPH, daně z příjmů fyzických osob, sociálního a zdravotního pojištění.

Jelikož podnikatel neměl povinnost vést účetnictví, mohl si zvolit mezi daňovou evidencí a uplatňováním výdajů paušální částkou z dosažených příjmů. Když jsem porovnala obě tyto varianty, zjistila jsem, že vedení daňové evidence je pro našeho podnikatele výhodnější. Podnikatel totiž uplatňoval velmi vysoké výdaje, které tvořily 94 % příjmů, což je oproti výdajům uplatněných paušálem velký rozdíl.

Domnívám se, že uplatňování výdajů paušální částkou z dosažených příjmů je vhodné pouze pro ty podnikatelské subjekty, které mají velmi malé výdaje. V našem případě se to opravdu nevyplatí.

- 78 -

Seznam použité literatury: [1]

CARDOVÁ,

Zdenka:

Daňová

evidence a

účetnictví individuálního

podnikatele, 2. vydání, 160 stran, Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, ISBN 978-80-7357-502-1 [2]

CARDOVÁ, Zdenka: Majetek v daňové evidenci, 136 stran, Praha: ASPI, a.s., 2009, ISBN 978-80-7357-431-4

[3]

DOLEŽELOVÁ, Marcela: Daňová evidence 2008, 1. vydání, 138 stran, Brno: Computer Press, 2008, ISBN 978-80-251-1951-8

[4]

PILÁTOVÁ, Jana: Daňová evidence 2009: komplexní řešení problematiky daňové evidence pro OSV, 5. vydání, 295 stran, Olomouc: ANAG, 2009, ISBN 978-80-7263-517-7

[5]

PILÁTOVÁ, Jana: Daňová evidence 2010: komplexní řešení problematiky daňové evidence pro OSVČ, 6. vydání, 320 stran, Olomouc: ANAG, 2010, ISBN 978-80-7263-586-3

[6]

SEDLÁČEK, Jaroslav: Daňová evidence podnikatelů 2010, 7. vydání, 128 stran, GRADA Publishing, a.s., 2010, ISBN 978-80-247-3198-8

[7]

VANČUROVÁ, Alena, KLAZAR, Stanislav: Sociální a zdravotní pojištění úvod do problematiky, 1. vydání, 96 stran, Praha: ASPI, a.s., 2005, ISBN 807357-102-1

Zákony: [8]

Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční

[9]

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění

[10]

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

[11]

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

[12]

Zákon č. 304/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb.

[13]

Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků

[14]

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

[15]

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

[16]

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

[17]

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

[18]

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

[19]

Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů - 79 -

Internetové zdroje: www.cssz.cz – Česká správa sociálního zabezpečení www.czso.cz – Český statistický úřad www.hkcr.cz – Hospodářská komora České republiky www.jakpodnikat.cz www.mfcr.cz – Ministerstvo financí ČR www.mpo.cz – Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR www.sme-union.cz – Unie malých a středních podniků ČR www.zpmvcr.cz – Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra České Republiky

- 80 -

Seznam tabulek: Tabulka č. 1: Vyměřovací základ a výše záloh pro rok 2010……..……….………..16 Tabulka č. 2: Minimální vyměřovací základ a výši záloh pro rok 2010…………….17 Tabulka č. 3: Procentní výše paušálních výdajů…………………………………….21 Tabulka č. 4: Odpisová tabulka……………………………………………………..29 Tabulka č. 5: Odpisové sazby v procentech................................................................30 Tabulka č. 6: Koeficienty odpisování……………………………………………….30 Tabulka č. 7: Doba nájmu hmotného majetku………………………………………33 Tabulka č. 8: Zálohy a splatnost daně z příjmů………………………..……………50

- 81 -

Seznam obrázků: Obrázek č. 1: Peněžní deník………..………………………..………………………26 Obrázek č. 2: Karta hmotného dlouhodobého majetku…………...……….………..29 Obrázek č. 3: Skladová karta…………………………………..……………………36 Obrázek č. 4: Kniha pohledávek………………………..……………..…………….37 Obrázek č. 5: Kniha závazků……………………………………...………………...39 Obrázek č. 6: Evidence DPH………………………………………………………..39 Obrázek č. 7: Karta rezerv…………………………………………………………..41

- 82 -

Seznam příloh Příloha č. 1………………………………………...…..Přiznání k dani z příjmů fyzických osob Příloha č. 2…………………..Potvrzení o platbách příspěvku účastníka na penzijní připojištění Příloha č. 3………………..…Potvrzení o pojistném zaplaceném na soukromé životní pojištění Příloha č. 4………………….…Potvrzení o zaplacených úrocích z úvěru ze stavebního spoření Příloha č. 5……………………………………………..…Přehled o příjmech a výdajích OSVČ Příloha č. 6………………..……………………………..Přehled o příjmech a výdajích ze SVČ

- 83 -

- 84 -

- 85 -

- 86 -

- 87 -

- 88 -

- 89 -

- 90 -

- 91 -

- 92 -

- 93 -

- 94 -

- 95 -