II.
Jednání podnikatele v právních vztazích a v zastoupení podnikatele
Příklad č. 1 Vedoucí odštěpného závodu. Rozsah zástupčího oprávnění Společnost Cukry, a. s., se sídlem v Praze, zabývající se výrobou cukru, má v České republice dva cukrovary, které mají postavení odštěpných závodů. V čele cukrovaru nacházejícího se v jižních Čechách stojí pan Kadlec; cukrovar sídlící v severních Čechách vede paní Janíková. Oba jsou jako vedoucí odštěpného závodu zapsáni v obchodním rejstříku. Paní Janíková uzavřela se zemědělským družstvem v Dolní Lhotě za společnost Cukry, a. s., dvě kupní smlouvy, jednu na dodávku 500 t cukrové řepy pro cukrovar v jižních Čechách a druhou na dodávku 250 t cukrové řepy pro cukrovar v severních Čechách. Otázky 1.
Byla paní Janíková oprávněna smlouvu na dodávku 500 t cukrové řepy pro cukrovar v jižních Čechách uzavřít?
2.
Za jakých podmínek bude společnost Cukry, a. s., smlouvou na dodávku 500 t cukrové řepy pro cukrovar v jižních Čechách vázána?
Poznámky ............................................................................................................................... ............................................................................................................................... ...............................................................................................................................
16
...............................................................................................................................
II. Jednání podnikatele v právních vztazích a v zastoupení podnikatele
Řešení 1.
Podle § 503 odst. 2 obč. zák. je odštěpným závodem taková pobočka obchodního závodu, která je jako odštěpný závod zapsána v obchodním rejstříku. V čele odštěpného závodu stojí vedoucí odštěpného závodu. Z § 503 odst. 2 druhé věty obč. zák. plyne, že vedoucí odštěpného závodu je oprávněn zastupovat podnikatele ve všech záležitostech týkajících se odštěpného závodu ode dne, ke kterému je jako vedoucí odštěpného závodu zapsán do obchodního rejstříku. Paní Janíková je oprávněna zastupovat společnost Cukry, a. s., ve všech věcech týkajících se odštěpného závodu, ohledně nějž je zapsána jako jeho vedoucí v obchodním rejstříku, je tedy oprávněna společnost zastupovat i v případě nákupu cukrové řepy pro jí vedený cukrovar. Paní Janíková jako vedoucí odštěpného závodu sídlícího v severních Čechách byla oprávněna uzavřít kupní smlouvu o nákupu cukrové řepy jen pro jí vedený cukrovar. Ohledně cukrové řepy určené pro druhý cukrovar jednala mimo zákonný rozsah zástupčího oprávnění, neboť toto právní jednání se netýkalo jí vedeného odštěpného závodu.
2.
V daném případě rozsah zástupčího oprávnění vedoucího odštěpného závodu je stanoven v zákoně zcela přesně a seznatelně i pro třetí osoby; vedoucí odštěpného závodu stejně jako prokurista či člen statutárního orgánu se zapisují do obchodního rejstříku. Ze strany paní Janíkové se tak jednalo o zcela zjevné překročení jejího zástupčího oprávnění; resp. o jednání mimo zákonný rozsah zástupčího oprávnění. Z tohoto důvodu se neuplatní ustanovení § 446 první věta obč. zák., z které plyne, že zastoupený v případě překročení zástupčího oprávnění není vázán jen tehdy, pokud svůj nesouhlas s překročením oznámil dotčené osobě bez zbytečného odkladu poté, co se o překročení dozvěděl. Ale s ohledem na § 446 druhou větu obč. zák. se uplatní § 440 odst. 1 první věta obč. zák., který stanovuje, že zastoupený je zavázán v případě překročení zástupčího oprávnění jen v případě, že právní jednání zástupce dodatečně schválí. Stejný následek se uplatní i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna (§ 440 odst. 1 druhá věta obč. zák.). V daném případě tak je nerozhodné, zda v případě uzavření kupní smlouvy ohledně cukrové řepy pro cukrovar v jižních Čechách šlo o zjevné překročení zástupčího oprávnění, či o jednání zcela mimo rozsah zástupčího oprávnění, neboť výsledek je týž.
17
Sbírka příkladů z obchodního práva
Kupní smlouva na dodávku 500 t cukrové řepy pro cukrovar v jižních Čechách bude společnost Cukry, a. s., zavazovat jen v případě, že ji dodatečně schválí (tzv. ratihabice).
Příklad č. 2 Střet zájmu osoby blízké členovi statutárního orgánu se zájmem společnosti Martina Malá je jednatelkou společnosti Mrak, s. r. o., která podniká v autodopravě. Podle společenské smlouvy má společnost dva jednatele, z nichž každý ji zastupuje samostatně. Oto Novák, bratr paní Malé, nabídl společnosti Mrak, s. r. o., prodej vzácného gobelínu ze své sbírky, který podle jeho názoru může společnost použít pro dekoraci svého sídla. Paní Malá z titulu funkce jednatelky s Otou Novákem kupní smlouvu uzavřela. Když se to druhý jednatel dozvěděl a zjistil nejen podmínky smlouvy, ale i příbuzenský vztah prodávajícího vůči jednatelce Malé, namítl, že paní Malá vůbec neměla za společnost jednat a že smlouva je proto neplatná. Otázka Posuďte platnost kupní smlouvy. Poznámky ............................................................................................................................... ............................................................................................................................... ............................................................................................................................... ............................................................................................................................... ............................................................................................................................... ...............................................................................................................................
Řešení
18
Ze skutkových okolností je zřejmé, že jednatelka měla postupovat podle ustanovení § 54 a násl. z. o. k. upravujících pravidla chování člena orgánu obchodní korporace při střetu zájmů.
II. Jednání podnikatele v právních vztazích a v zastoupení podnikatele
Z ustanovení § 55 odst. 1 z. o. k. vyplývá, že hodlá-li člen orgánu obchodní korporace uzavřít s touto korporací smlouvu, informuje o tom bez zbytečného odkladu orgán, jehož je členem, a kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán. To platí obdobně pro smlouvy mezi obchodní korporací a osobou členovi jejího orgánu blízkou nebo osobami jím ovlivněnými nebo ovládanými. Podle § 22 odst. 1 obč. zák. osoba blízká je mimo jiné příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství. Paní Malá tudíž při zastupování společnosti uzavírala smlouvu s osobou blízkou. Z ustanovení § 57 z. o. k. vyplývá, že úprava informační povinnosti člena orgánu při zájmovém střetu se nepoužije na smlouvy uzavírané v rámci běžného obchodního styku. Opačně řečeno, bude se aplikovat pouze na smlouvy uzavírané mimo běžný obchodní styk. Nákup vzácného předmětu za účelem dekorování sídla společnosti nelze považovat za běžnou obchodní transakci společnosti. Ustanovení § 54 až § 58 z. o. k. jsou speciální úpravou k obecné úpravě zastoupení obsažené v občanském zákoníku (v tomto případě ustanovení § 437 obč. zák.). Pokud člen orgánu dodrží postup stanovený zákonem o obchodních korporacích pro střet zájmů, tudíž splní-li svou informační povinnost, obecná úprava občanského zákoníku se neuplatní. Paní Malá ale svoji informační povinnost podle § 55 odst. 1 z. o. k. nesplnila, přestože při uzavírání smlouvy se střetl zájem společnosti Mrak, s. r. o., na co nejnižší ceně předmětu koupě se zájmem jejího bratra na co nejvýhodnějších podmínkách prodeje. Proto se použije ustanovení § 437 obč. zák., podle něhož zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného, ledaže při smluvním zastoupení zastoupený o takovém rozporu věděl nebo musel vědět. Podle § 437 odst. 2 obč. zák., jednal-li zástupce, jehož zájem je v rozporu se zájmem zastoupeného, s třetí osobou a věděla-li tato osoba o této okolnosti nebo musela-li o ní vědět, může se toho zastoupený dovolat. Vzhledem k tomu, že zájmy paní Malé, resp. zájmy jejího bratra, se střetly se zájmy zastoupené společnosti a pan Josef Malý musel o této okolnosti vědět, je smlouva stižena relativní neplatností, přičemž společnost Mrak, s. r. o., na ochranu jejíchž zájmů byla neplatnost stanovena, se této neplatnosti dovolala (§ 586 odst. 1 obč. zák.).
19
Sbírka příkladů z obchodního práva
Příklad č. 3 Způsob jednání jednatelů za společnost Omega, s. r. o., se sídlem v Plzni má tři jednatele zapsané v obchodním rejstříku – Josefa Nováka, Josefa Dvořáka a Josefa Vopičku. Společenská smlouva stanoví, že jednatelé tvoří kolektivní statutární orgán a že společnost zastupují vždy společně dva jednatelé. V souladu se zněním společenské smlouvy je tento způsob jednání zapsán do obchodního rejstříku. Jednateli Josefu Novákovi se při jeho služební cestě do Prahy naskytla příležitost uzavřít – podle jeho názoru – pro společnost výhodnou smlouvu, a proto ji za společnost také uzavřel. Ostatní jednatelé mají na výhodnost smlouvy jiný názor a rozhodli, že společnost nebude závazky ze smlouvy plnit. Otázka Posuďte, zda smlouva společnost zavazuje. Poznámky ............................................................................................................................... ............................................................................................................................... ............................................................................................................................... ............................................................................................................................... ...............................................................................................................................
Řešení
20
Podle ustanovení § 44 odst. 5 z. o. k. je statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným každý jednatel, ledaže společenská smlouva určí, že více jednatelů tvoří kolektivní orgán. V posuzovaném případě společnost využila možnost upravit způsob jednání odchylně od dispozitivní zákonné úpravy a zakotvila ve společenské smlouvě kolektivní statutární orgán tvořený třemi jednateli. V souladu s ustanovením § 194 odst. 2 a § 440 odst. 1 z. o. k. rozhodují jednatelé jako kolektivní orgán o všech záležitostech, které spadají do jejich působnosti, většinou hlasů. Absence souhlasu většiny jednatelů s uzavřením předmětné smlouvy však nemůže mít sama o sobě vliv na oprávnění jednatele jednat za společnost.
II. Jednání podnikatele v právních vztazích a v zastoupení podnikatele
Jednání jednatele je tak nutné posuzovat z hlediska jeho souladu s určeným způsobem jednání statutárního orgánu společnosti ve společenské smlouvě. Způsob jednání jednatelů za společnost se zapisuje do obchodního rejstříku podle ustanovení § 25 odst. 1 písm. g) zák. o veř. rejstřících. Tento způsob zastupování je závazný jak pro společnost, tak vůči třetím osobám. Určení způsobu, jakým jednatelé společnost zastupují, nelze považovat za omezení zástupčího oprávnění podle ustanovení § 47 z. o. k. Josef Novák nebyl podle zápisu v obchodním rejstříku oprávněn právně jednat za společnost samostatně, ale pouze spolu s dalším jednatelem. Ustanovení § 164 obč. zák. sice umožňuje, aby člen kolektivního statutárního orgánu zastoupil právnickou osobu jako zmocněnec samostatně, i když zakladatelské právní jednání předepisuje společné jednání více členů kolektivního orgánu. K takovému právnímu jednání by ale musel být zvlášť zmocněn, což ze zadání nevyplývá. Uzavřel-li smlouvu sám, nelze takové jednání považovat za zastoupení společnosti, neboť není právně jednáno způsobem, jímž má v daném případě právně obchodní korporaci zastupovat její kolektivní statutární orgán. Smlouva společnost nezavazuje.
Příklad č. 4 Způsob zastoupení akciové společnosti členy představenstva Společnost Pohoda, a. s., má pětičlenné představenstvo, přičemž v souladu se stanovami je v obchodním rejstříku zapsáno: 1. ve všech věcech do hodnoty 100 tis. Kč jedná každý člen představenstva samostatně; 2. v ostatních věcech jednají dva členové představenstva společně. Dne 1. března rozhodlo představenstvo o nákupu 3 osobních automobilů v celkové hodnotě 950 tis. Kč. Kupní smlouvu dne 8. března uzavřel jménem společnosti Pohoda, a. s., jen jeden člen představenstva. Otázky 1.
Je společnost Pohoda, a. s., kupní smlouvou z 1. března vázána?
2.
Jak by tomu bylo v případě, že by smlouva byla uzavřena za společnost dvěma členy představenstva, ale bez toho, že by byl daný obchod schválen představenstvem?
21
Sbírka příkladů z obchodního práva Poznámky ............................................................................................................................... ............................................................................................................................... ............................................................................................................................... ............................................................................................................................... ............................................................................................................................... ............................................................................................................................... ............................................................................................................................... ............................................................................................................................... ...............................................................................................................................
Řešení 1.
Podle § 25 odst. 1 písm. g) zák. o veř. rejstřících se do obchodního rejstříku zapisuje způsob, jakým za akciovou společnost jednají členové představenstva. Ustanovení § 435 odst. 1 z. o. k. stanoví, že v případě dualistického systému je představenstvo statutárním orgánem akciové společnosti. Podle § 435 odst. 2 z. o. k. přísluší představenstvu obchodní vedení společnosti. Podle § 163 obč. zák. ve spojení s § 435 odst. 1 z. o. k. rozhoduje představenstvo o všech záležitostech společnosti, pokud nejsou zákonem nebo stanovami vyhrazeny do působnosti jiného orgánu společnosti (v případě dualistického systému zpravidla valné hromady nebo dozorčí rady, není-li ustanoven další orgán). V ustanovení § 435 odst. 1 z. o. k. a § 163 obč. zák. je stanovena vnitřní působnost představenstva – představenstvo řídí činnost společnosti a rozhoduje o všech jejích záležitostech, které nejsou vyhrazeny jiným orgánům. Vnější působnost spočívající v oprávnění členů představenstva jako členů statutárního orgánu jednat za akciovou společnost navenek (tzv. generální zástupčí oprávnění členů představenstva) je zakotvena v § 164 obč. zák. Podle § 47 z. o. k. omezení jednatelského oprávnění není možné uplatňovat vůči třetím osobám, i když byla zveřejněna.
22
Od omezení jednatelského oprávnění je nutno odlišit způsob, jakým je společnost možno zavazovat. Omezení jednatelského
II. Jednání podnikatele v právních vztazích a v zastoupení podnikatele
oprávnění může například spočívat v tom, že představenstvo je povinno na základě stanov opatřit si k určitým právním jednáním předchozí souhlas dozorčí rady nebo valné hromady. Nedodržení tohoto požadavku ze strany představenstva nebo jeho jednotlivých členů zakládá jejich odpovědnost vůči společnosti za porušení povinnosti; na vázanost společnosti takovými právními jednáními to však nemá vliv. Naproti tomu způsob, jakým členové představenstva za společnosti jednají, určuje, jak má být společnost zastoupena navenek. Nedodržení stanoveného a v obchodním rejstříku zapsaného způsobu zastupování má za následek, že jednání členů představenstva v postavení zástupců není vůbec přičitatelné akciové společnosti. V takovém případě se nejedná o neplatné právní jednání, ale o zdánlivé právní jednání. Pro úplnost uvádím, že zápis způsobu zastoupení v obchodním rejstříku má deklaratorní charakter. Jeho význam je dán v případech, kdy dochází k uplatnění principu materiální publicity, tedy v případech, kdy zapsaný způsob zastoupení neodpovídá způsobu určenému ve stanovách. V řešeném případě však není dán rozpor mezi zapsaným a skutečným stavem. V případě, že kupní smlouva byla uzavřena za společnost jen jedním členem představenstva, ač způsob určený ve stanovách a zapsaný v obchodním rejstříku vyžadoval, aby byla uzavřena dvěma členy představenstva, nebyla kupní smlouva vůbec uzavřena, protože nebyl dodržen ve stanovách určený způsob zastoupení, a společnosti Pohoda, a. s., nevznikla v souvislosti s tímto jednáním jediného člena představenstva žádná práva a povinnosti. Jinak by tomu bylo v případě, kdyby společnost Pohoda, a. s., podle § 164 odst. 2 poslední věty obč. zák. zmocnila k uzavření této konkrétní kupní smlouvy jen jednoho z členů představenstva. V takovém případě by byla kupní smlouva platně uzavřena a společnost Pohoda, a. s., by jí byla zavázána. 2.
V případě, že by kupní smlouva byla uzavřena za společnost dvěma členy představenstva, byla by jí podle § 162 obč. zák. společnost vázána a nemohla by namítat, že členové představenstva tak učinili, aniž o tom představenstvo rozhodlo. Členové představenstva by se tím však dopustili porušení svých povinností a společnost by byla oprávněna po nich požadovat náhradu újmy tím způsobené, případně uplatnit i jiné sankce (např. požadovat smluvní pokutu, byla-li sjednána). 23
