Právní prostředí v Rusku a podmínky pro české podnikatele

Právní prostředí v Rusku a podmínky pro české podnikatele Mezinárodní odborná konference „Právní a daňové aspekty podnikání v Rusku pro české a slovenské podnikatele. Zkušenosti a praxe“ Brno, 9. října 2012

Jiří Štěrba, Partner BBH Legal LLC, Moskva

Slide 1

Obsah









Právní prostředí v Rusku Český podnikatel v Rusku (zastoupení, pobočka, společnost) Obchodní společnosti Pracovně-právní a migrační problematika M&A, Joint Ventures Některé aspekty uzavírání smluv s ruským partnerem (volba práva, rozhodčí řízení)

Slide 2

BBH Moskva





Moskevská kancelář BBH byla otevřena v dubnu 2006




BBH poskytuje komplexní právní poradenství při významných transakcích:




V současné době působí v moskevské kanceláři 17 právníků, za stálé přítomnosti 3 českých advokátů

-

Akvizice prodejce elektroniky ELDORADO, akvizice těžařské společnosti POLYMETAL, akvizice banky Nomos, akvizice pojišťovny Ingosstrakh, apod.

-

Vytvoření společných podniků (výstavba hokejové haly a nákupního centra v Moskvě, developerské projekty)

-

Uzavření nájemní smlouvy s ROSTELECOM na pronájem 90 000 m2 kancelářských prostor – největší nájemní transakce roku 2011 v Ruské federaci, akvizice většinového podílu v logistickém parku SOUTH GATE nedaleko Moskvy o ploše 550 000m2,

-

Exportní financování pro projekty nákupních center a administrativních center (Moskva, Soči a další)

BBH poskytuje poradenství českým a slovenským podnikatelům při jejich vstupu na ruský trh a působení na něm, včetně zakládání společností, běžné právní agendy, zastupování v soudních a arbitrážních sporech, vymáhání pohledávek apod.

Slide 3

Právní prostředí v Rusku

BBH 10/18/2012

Slide 4

Základní normy ovlivňující podnikání





Ústava Mezinárodní smlouvy (pro české podnikatele zejména smlouvy s Českou republikou, resp. jejími předchůdci – viz další části prezentace)




Občanský zákoník – základní norma civilního práva, široká úprava smluvního práva (v Rusku neexistuje obchodní zákoník ve smyslu známém z ČR)




Zákony o obchodních společnostech (akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným apod.)






Speciální právní normy (o ochraně konkurence apod.) Předpisy nižší právní síly Soudní rozhodnutí vyšších soudů – významný interpretační vliv

Slide 5

Smlouvy s Českou republikou




Smlouva o právní pomoci a právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech ze dne 12.8.1982

-

vzájemné uznávání a výkon soudních rozsudků vzájemné uznávání listin, které byly vydány nebo ověřeny justičním orgánem nebo notářem

-

PRAXE: Ze strany ruských úřadů je apostila v mnoha případech vyžadována i přes existenci této mezinárodní smlouvy





Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic ze dne 5.4.1994 úplná a bezpodmínečná ochrana investic investorů druhého smluvního státu Dohoda o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů a majetku ze dne 17.11.1995

-

pravidla pro zdanění dividend vyplácených českým společníkům ruských právnických osob

-

definice stálé provozovny – i staveniště na dobu delší než 12 měsíců

Slide 6

Rejstříky




Obchodní rejstřík (EGRUL) – vedou jej finanční úřady, obsahuje základní údaje, název, adresa, státní registrační číslo (OGRN), daňové číslo (INN), kód důvodů zápisu (KPP), údaje o probíhajících změnách. Jiné údaje (údaje o společnících, třetích právech apod.) nejsou ve veřejné internetové verzi rejstříku, ale je nutné požádat o výpis.




Katastr nemovitostí (EGRP) – vede jej Rosreestr, obsahuje nemovitosti a jiná práva k nim, omezení práv apod.





Insolvenční rejstřík – obsahuje údaje o společnostech, na které byl prohlášen konkurz




Databáze dominantních subjektů – vede jej Federální antimonopolní služba, obsahuje výčet subjektů, které mají podíl na určitém trhu 35 procent a více Databáze soudních rozhodnutí – obsahuje poměrně široké spektrum informací, rozhodnutí obchodních soudů různých stupňů, informace o účastnících řízení, nařízených jednání apod.

Slide 7

Soudy a řešení sporů





Obecné soudy / obchodní (arbitrážní) soudy Soudní pravomoc ve věcech podnikatelské a jiné hospodářské činnosti vykonávají arbitrážní soudy; POZOR: jedná se o státní soudy, nikoli rozhodčí soudy ve smyslu známém z ČR




4 stupňová soudní soustava – soud první instance, apelační soud, federální arbitrážní soud (např. FAS Moskevského okruhu), Nejvyšší arbitrážní soud Ruské Federace





Rozhodčí soudy Pouze pokud si smluvní strany sjednaly rozhodčí smlouvu

Slide 8

Český podnikatel v Rusku

BBH 10/18/2012

Slide 9

Formy účasti na podnikání




Jakým způsobem může zahraniční investor vykonávat podnikatelskou činnost na území Ruska?


-

krátkodobá činnost bez úřední registrace

-

prostřednictvím faktické provozovny zřízením obchodního zastoupení zahraniční právnické osoby na území Ruska zřízením pobočky na území Ruska prostřednictvím účasti v ruské právnické osobě Co je třeba vzít v úvahu? rozsah činnosti (úplný rozsah / omezený rozsah / reprezentace zájmů) charakter činnosti (požadavky ruských předpisů, očekávaní ruských obchodních partnerů) doba činnosti (doba určitá / doba neurčitá) riziko spojené s podnikatelskou činností (samostatná právnická osoba / hospodářská jednotka společnosti - zakladatele) pracovní a migrační otázky (pracovní povolení, osoba ředitele apod.)

Slide 10

Krátkodobá činnost bez úřední registrace




Působení bez vzniku stálé provozovny, bez založení obchodního zastoupení nebo pobočky




Musí se jednat o krátkodobé působení, při kterém zahraniční společnost nevytváří tzv. stacionární pracovní místa (tj. pracovní místa na dobu delší než 1 měsíc)





Typicky se jedná o dovoz zboží či krátkodobé montážní práce




Není nutná registrace u ruských daňových úřadů ani jiná forma povolení pro takovou činnost Zahraniční pracovníci nemusí získávat pracovní povolení k takové činnosti na území Ruska

Slide 11

Provozovna zahraniční společnosti





Působení bez založení obchodního zastoupení nebo pobočky




Provozovna se registruje u daňových orgánů podle místa provozovny nejpozději do 30dnů od zahájení činnosti provozovny




„Stálá provozovna“ – daňový pojem dle Smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Zisk české společnosti se zdaňuje pouze v České republice, pokud český subjekt neprovozuje podnikatelskou činnost v Rusku prostřednictvím stálé provozovny




Staveniště na území Ruska, jakož i stavba, montáž nebo instalační projekt nebo s nimi spojený dozor se považují za stálou provozovnu, pokud takové staveniště, objekt nebo činnost existuje po dobu delší než 12 měsíců




Samotné vlastnictví majetku zpravidla není stálou provozovnou, ledaže je pravidelně komerčně využíváno (sjednávání nájemních smluv apod.)

Jednotka, na jejímž místě vznikají stacionární pracovní místa (tj. pracovní místa na dobu delší než 1 měsíc)

Slide 12

Zastoupení zahraniční společnosti







Zastoupení reprezentuje zájmy zřizující společnosti a uskutečňuje ochranu těchto zájmů PRAXE: Zastoupení často vykonávají i obchodní činnost, na hraně zákona Zastoupení lze založit na 1 až 3 roky s možností prodloužení Zastoupení se zřizuje tzv. akreditací u příslušného státního orgánu Ruské federace, zastoupení není samostatnou právnickou osobou (poplatek 30.000 až 75.000 rublů v závislosti na délce akreditace)




Akreditací se zabývá řada státních orgánů podle typu zřizující společnosti (banky, letecké společnosti atd.), základním akreditačním orgánem je Státní registrační komora při Ministerstvu spravedlnosti Ruské federace




Zastoupení se zapisuje do Souhrnného státního registru zastoupení zahraničních společností





Základním dokumentem upravujícím činnost zastoupení je Statut zastoupení




Lhůta k vyřízení akreditace činí 18 pracovních dnů, lze zkrátit na 5 pracovních dnů za poplatek 15 000 rublů PRAXE: Veškeré cizí listiny musí být řádně legalizovány (podpisy musí být ověřeny a opatřeny apostilou) a musí k nim být přiložen úřední překlad do ruštiny

Slide 13

Pobočka zahraniční společnosti




Pobočka vykonává všechny nebo jen část funkcí zřizující společnosti, z právního hlediska má charakter podniku se zahraniční účastí (může vlastnit určité licence k provozování regulované činnosti apod.)





Pobočku lze založit až na 5 let s možností prodloužení








Pobočka se zřizuje tzv. akreditací u příslušného státního orgánu Ruské federace, pobočka není samostatnou právnickou osobou (poplatek 120.000 rublů + dalších 15.000 až 60.000 rublů v závislosti na délce akreditace) Proces registrace pobočky je obdobný jako v případě zastoupení Pobočka se zapisuje do Souhrnného státního registru poboček zahraničních společností Základním dokumentem upravujícím činnost zastoupení je Statut pobočky Lhůta k vyřízení akreditace činí 18 pracovních dnů, lze zkrátit na 5 pracovních dnů za poplatek 15.000 rublů PRAXE: Veškeré cizí listiny musí být řádně legalizovány (podpisy musí být ověřeny a opatřeny apostilou) a musí k nim být přiložen úřední překlad do ruštiny

Slide 14

Výhody akreditovaného zastoupení nebo pobočky




Možnost vyřízení pracovních povolení až pro 5 zahraničních pracovníků zastoupení ve zjednodušeném režimu (nevztahují se na ně kvóty)




Postavení zaměstnavatele a možnost uzavírání pracovních smluv s ruskými zaměstnanci




Možnost registrace a provozování dopravních prostředků v Ruské federaci

Slide 15

Obchodní společnosti

BBH 10/18/2012

Slide 16

Obchodní společnosti obecně




Obchodní společnosti (společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti, sdružení, atd.) jsou samostatnou právnickou osobou, jejíž odpovědnost je oddělená od jejího zakladatele (společníka)




Obchodní společnosti jednají vlastním jménem, mohou nabývat majetek, mohou uzavírat obchody na svůj účet, jsou nositelem práv a povinností, mohou být žalobcem i žalovaným u soudu




Obchodní společnosti se registrují u Federální daňové služby v relativně krátké zákonné lhůtě 5 pracovních dnů




Existují zvláštní zákony o jednotlivých typech obchodních společností (zákon o společnostech s ručením omezeným, zákon o akciových společnostech)




V Rusku je zákonem předepsána relativně nízká úroveň minimálního základního kapitálu




PRAXE: Valná většina českých společností zakládá v Rusku společnost s ručením omezeným, která je levná a flexibilní

Slide 17

Společnost s ručením omezeným








Právní rámec: Zákon o společnostech s ručením omezeným Počet společníků: maximálně 50 Minimální výše základního kapitálu: 10.000 rublů Minimálně 50% základního kapitálu musí být splaceno před provedením státní registrace společnosti, celý základní kapitál musí být splacen ve lhůtě stanovené společenskou smlouvou, která nesmí být delší než 1 rok PRAXE: V rámci právních due diligence v souvislosti s akvizicemi společností často nacházíme chyby v procesu splacení základního kapitálu

Slide 18

Akciová společnost





Právní rámec: Zákon o akciových společnostech


-

Rozdíly mezi ZAO a OAO:




Dva typy akciových společností: uzavřená akciová společnost (ZAO) / otevřená akciová společnost (OAO) Veřejný úpis akcií: ne / ano Minimální výše základního kapitálu: 10.000 rublů / 100.000 rublů Počet akcionářů: maximálně 50 / není omezen Předkupní právo ostatních akcionářů: ano / ne Povinnost publikovat informace o obchodním a finančním stavu: ne (jen v případě veřejného umístění dluhopisů či jiných cenných papírů) / ano PRAXE: Pro českého private equity investora bude relevantní zejména ZAO, která je ekvivalentem private company (na rozdíl od public company)

Slide 19

Některé aspekty zakládání společností




Registrace obchodních společností vyžaduje osobní přítomnost žadatele (zakladatele nebo statutárního orgánu právnické osoby) při podání dokumentů u registračního úřadu – v takovém případě může dokumenty o založení převzít právní zástupce na základě plné moci. V opačném případě, tj. při podání žádosti na základě plné moci, je registrační úřad posílá zpět poštou – časově zdlouhavý proces, riziko ztráty při zpětném zaslání




PRAXE: „Ready-made“ společnosti nejsou téměř k dispozici s ohledem na náročnost převodu, který je srovnatelný se založením nové společnosti




V některých případech se vyžaduje souhlas antimonopolního úřadu (FAS), např. splacení základního kapitálu nepeněžitým vkladem při splnění dalších kritérií




V ruském právu existuje zákaz řetězení jednočlenných společností (situace, kdy společnost s jediným společníkem je jediným společníkem jiné společnosti)




V ruském právu je řetězení definováno šířeji než v ČR, vztahuje se na různé typy obchodních společností




PRAXE: V praxi se v Rusku řetězení často objevuje. Rizikem je nařízení likvidace společnosti, avšak náprava je jednoduchá – převod části obchodního podílu. Nevíme o případech, kdy by soud likvidaci společnosti z tohoto důvodu nařídil.

Slide 20

Srovnání OOO / ZAO




V praxi jsou pro české podnikatele relevantní zejména společnosti s ručením a uzavřené akciové společnosti


-

Parametry OOO / ZAO:

-

Vystoupení společníka/akcionáře: pouze pokud to umožňují stanovy / pouze prodej akcií

Maximální počet členů: není omezen / maximálně 50 Minimální výše základního kapitálu: 10.000 rublů / 10.000 rublů Registrace FSFR (Federální služba pro cenné papíry): ne / ano Vklad do majetku společnosti: ano / ne Ocenění nepeněžitého vkladu: ano, pokud hodnota je nad 20.000 rublů / ano, vždy Omezení zcizení akcií: předkupní právo společníků + možnost omezit zcizení stanovami / předkupní právo akcionářů + nelze omezit práva nakládat s akciemi Vyloučení společníka/akcionáře: ano, na základě soudního rozhodnutí / ne

Slide 21

Srovnání OOO / ZAO - pokračování

-

Převod a zástava podílu/akcií: povinné notářské ověření / prostá písemná smlouva

-

Souhlas VH s významnými transakcemi (nad 25% hodnoty aktiv společnosti) a transakcemi se spřízněnými osobami: pravidla lze upravit nebo zrušit stanovami / pravidla nelze měnit

-

Povinnost zveřejnit snížení základního kapitálu: ne / ano

Rezervní fond: pouze pokud tak určují stanovy / povinný, 5% základního kapitálu Řádná valná hromada: do konce 4. měsíce po skončení finančního roku / do konce 6. měsíce po skončení finančního roku

Slide 22

Orgány společnosti s ručením omezeným






-

Valná hromada Nejvyšší orgán společnosti Do její kompetence patří zásadní otázky fungování společnosti Jednočlenný statutární orgán (generální ředitel) Obchodní vedení společnosti Revizní komise Povinně se zřizuje ve společnostech, které mají více než 15 společníků Kolegiální statutární orgán (pravlenie) Není povinný, jen pokud je zřízen stanovami Existuje vedle jednočlenného statutárního orgánu Rada ředitelů, dozorčí rada (sovět direktorov) Není povinný, jen pokud je zřízen stanovami PRAXE: zřizuje se často v případech společných podniků (joint ventures)

Slide 23

Kdo může být členem orgánů OOO


-

Ředitel: Funkci ředitele může vykonávat pouze fyzická osoba, a to jak ruský státní občan, tak i cizinec

-

Může jím být společník nebo jiná fyzická osoba

-

funkci ředitele je možné smluvně přenést do působnosti jiné osoby, a to jak fyzické osoby, tak společnosti

-

PRAXE: „Management company“ – ve složitějších korporátních strukturách, realitních skupinách


-

Pravlenie:

-

Předsedou pravlenie je vždy generální ředitel

Funkce ředitele je neslučitelná s funkcí předsedy dozorčí rady, ale může být jejím členem

Funkci člena pravlenie může vykonávat pouze fyzická osoba, která není společníkem společnosti

Slide 24

Kdo může být členem orgánů OOO - pokračování


-

Dozorčí rada:


-

Revizní komise:

Členem dozorčí rady může být jen fyzická osoba Osoby, které jsou zároveň členem pravlenie, nesmí tvořit více než jednu čtvrtinu všech členů dozorčí rady Členem revizní komise může být jen fyzická osoba Členem revizní komise nemůže být člen dozorčí rady, ředitel ani člen pravlenie

Slide 25

Generální ředitel




Generální ředitel je volen na valné hromadě společníků nebo na zasedání dozorčí rady, pokud je to stanovami vyhrazeno do její působnosti




Vztah generálního ředitele a společnosti je pracovně-právní – uzavírá se pracovní smlouva




Pracovní smlouvu podepisuje za společnost osoba předsedající valné hromadě, na které je ředitel zvolen, nebo osoba oprávněná jednat jménem jediného společníka




Generální ředitel nese plnou hmotnou odpovědnost za přímou skutečnou škodu způsobenou společnosti (škoda musí být zapříčiněna zaviněným jednáním, například porušením předpisů)




Žalobu na náhradu škody může podat buď společnost sama (zpravidla prostřednictvím nového generálního ředitele) nebo její společník

Slide 26

Pracovně-právní a migrační problematika

BBH 10/18/2012

Slide 27

Pracovní povolení




Zahraniční zaměstnanec nesmí pracovat v RF bez pracovního povolení (existují výjimky – montáž dovezeného zboží apod.)




Společnost nesmí zaměstnávat zahraničního zaměstnance bez povolení zaměstnávat zahraniční občany


-

Proces získání pracovního povolení se dělí na tři etapy:




Společnost musí získat vyjádření o účelnosti zaměstnání zahraničních pracovníků Společnost musí získat povolení k zaměstnávání zahraničních pracovníků (existují kvóty, na rok 2013 je to 1.745.584, stejně jako v roce v roce 2011 a 2012) Povolení k zaměstnání pro konkrétního cizího občana Pracovní povolení se zpravidla vydávají na 1 rok a pro určitou oblast, bez možnosti prodloužení, je nutné znovu požádat o jejich vydání




Vydání pracovního povolení trvá až tři měsíce a proces jeho získání lze započít až po založení společnosti




„One-window procedure“ – poskytují komory svým členům (Association For European Businesses, American Chamber atd.)




Obchodní vízum / pracovní vízum – obchodní vízum není určeno ke stálé práci (90 ze 180 dní)

Slide 28

Pracovní poměr




Pracovní právo je velmi silně regulováno a poskytuje značný stupeň ochrany pro zaměstnance





Pracovní poměr se v naprosté většině sjednává na dobu neurčitou Zkušební doba je 3 měsíce. Pracovní poměr ve zkušební době lze ukončit ze strany zaměstnavatele nejpozději 3 dny před uplynutím zkušební doby s uvedením důvodu ukončení (pochybení)





-

Nelze sjednat zákaz konkurence – tj. zákaz práce pro jiného zaměstnavatele

-

Zaměstnavatel: opakované porušení povinností, hrubé porušení povinností (další důvody mohou být sjednány např. ve smlouvě s generálním ředitelem)




PRAXE: Časté pracovní soudní spory, obvykle soudy na straně zaměstnanců

Pracovní knížka – profesní historie Mzda je povinně vyplácena dvakrát měsíčně, jako záloha a doplatek Výpověď: Zaměstnanec: kdykoliv, bez uvedení důvodu, výpovědní doba 2 týdny (v případě generálního ředitele 1 měsíc)

Slide 29

Vysoce kvalifikovaný specialista




V roce 2010 byla přijata zjednodušená procedura pro získávání víz pro tzv. vysoce kvalifikované specialisty






Požadavek na mzdu: 2 miliony rublů ročně







Pracovní povolení se vydává až na 3 roky a může být vydáno pro různé regiony v Rusku

VKS musí mít sjednáno „dobrovolné“ zdravotní pojištění Společnost nemusí získávat povolení k zaměstnání VKS - nevztahují se na něj kvóty stanovené ze strany RF ani kvóty společnosti na zaměstnávání zahraničních osob Vyřízení pracovního povolení pro VKS trvá 15 dní Výhodný daňový režim – 13 procent daň z příjmů Právo rodinných členů získat právo k pobytu po dobu trvání pracovního kontraktu VKS

Slide 30

M&A, Joint Ventures

BBH 10/18/2012

Slide 31

Převod obchodního podílu v OOO





Převod obchodního podílu podléhá notářskému ověření




PRAXE: Často se uzavírá rámcová smlouva např. dle anglického práva (odkládací podmínky, prohlášení a záruky apod.) a u ruského notáře se uzavře pouze tzv. technická smlouva dle ruského práva





Registrace převodu v EGRUL (pouze deklaratorní charakter)





Účinnost převodu – okamžikem uzavření smlouvy před notářem

Notáři je nutné předložit veškerou dokumentaci ohledně prodávajícího, kupujícího a společnosti (výpisy z OR, zakládající dokumenty, splacení ZK, dřívější převody obchodního podílu apod.)

Návrh na registraci podává notář na základě žádosti, která musí obsahovat podpis prodávajícího Informační povinnost prodávajícího vůči společnosti

Slide 32

Společný podnik - obecně




Spolupráce s ruským partnerem – jeden z obvyklých způsobů působení českých podnikatelů na území Ruské federace




Důvody: přístup k technologii, přístup ke kvalifikované pracovní síle, přístup k „administrativním zdrojům“, přístup k distribučním kanálům atd.





Obvyklé formy: OOO a ZAO




JV společnost na úrovni RF / JV společnost na úrovni mateřské společnosti (typická jurisdikce – Kypr) Po novelizacích práva společností se podmínky pro založení a fungování společných podniků postupně blíží k jiným jurisdikcím (donedávna například nebylo možné uzavírat platné akcionářské smlouvy), ale s ohledem na rigidní přístup soudů a praxe nejsou ruské JV stále využívány

Slide 33

Akcionářské smlouvy




Legislativa a soudní praxe procházejí vývojem směrem k liberalizaci, ale tento proces není stále dokončen




„Případ MegaFon“ z roku 2006 – akcionářská smlouva nesmí odporovat kogentním ustanovením ruského práva, a pokud jsou tato ustanovení v rozporu, jsou neplatná




„Není možné vzdát se práva, které je poskytováno právním řádem“ – úprava v akcionářské smlouvě byla považována za takové vzdání se práva




„Případ pojišťovny Ruský standard“ – na smlouvu upravující práva a povinnosti akcionářů se aplikuje ruské právo




„Případ Verny Znak“ – rozhodnutí z roku 2011 ohledně akcionářské smlouvy podle ruského práva; soudy stále posuzují akcionářské smlouvy s nedůvěrou; mnoho částí smlouvy prohlášeno za neplatné

Slide 34

Společné podniky – obvyklé problémy




Management ruské společnosti svěřen jednomu z akcionářů – často ruskému partnerovi, přičemž zahraniční subjekt vystupuje jako finanční investor




„Nutnost“ nastavit odpovídající strukturu, často na off-shorové úrovni – nefungující akcionářské smlouvy v Rusku

-

Nelze sjednat opce, které jsou využívány např. při exitu z JV, řešení deadlocků apod.





Nelze mít dva ředitele s rovnocenným podpisovým právem Nelze sjednat tag-along a drag-along práva Nelze upravit rozdělení zisku na jiné než pro-rata bázi Nelze sjednat povinnost hlasovat v orgánech určitým způsobem (například hlasovat pro navrženého ředitele) Vymahatelnost akcionářských smluv – porušení má jen smluvní důsledky Omezené možnosti financování ruských JV – omezené možnosti konvertibilního financování

Slide 35

Antimonopolní otázky






Federální zákon č. 135 ze dne 26.7.2006, o ochraně konkurence K některým transakcím (založení společnosti, nabytí akcií nebo obchodního podílu, nabytí majetku) je vyžadován předchozí souhlas Federální antimonopolní služby RF (FAS), příp. následná notifikační povinnost Předchozí souhlas FAS vyžadují následující transakce:

-

nabytí akcií s hlasovacím právem (nabytí 25 % akcií nebo obchodní podíl ve výši 1/3, pokud dosud vlastnil menší podíly nebo nabytí celkového počtu 50 % akcií nebo obchodního podílu ve výši 1/2, pokud již nabyvatel vlastnil alespoň 25 % akcií nebo obchodní podíl ve výši 1/3 apod.)

-

nabytí podílu na základním kapitálu společnosti získání do vlastnictví, užívání nebo držení základních provozních prostředků nebo nehmotných aktiv jednoho ekonomického subjektu druhým ekonomickým subjektem

-

nabytí práv, která umožňují stanovit podmínky pro výkon podnikatelské činnosti ekonomického subjektu či podmínky pro plnění funkce výkonného orgánu

-

nabytí více než 50% akcií s hlasovacím právem právnické osoby se sídlem mimo území RF

Slide 36

Antimonopolní otázky – pokračování


-

Výše uvedené transakce vyžadují předchozí souhlas pokud: celková hodnota aktiv dle poslední účetní závěrky u nabyvatele (včetně osob tvořících s ním skupinu) a cílové společnosti (včetně osob tvořících s ní skupinu), jejichž akcie a / nebo obchodní podíly a / nebo majetek jsou nabývány, překročí 7 mld. rublů a zároveň platí, že (i) hodnota aktiv dle poslední účetní závěrky u cílové společnosti (včetně osob tvořících s ní skupinu) překročí 250 mil. rublů nebo (ii) bude jeden ze subjektů zapsán v Registru FAS (podíl na trhu přes 35%)

-

celkový příjem z prodeje zboží u výše uvedených osob za poslední kalendářní rok překročí 10 mld. rublů a zároveň platí, že (i) hodnota aktiv dle poslední účetní závěrky u cílové společnosti (včetně osob tvořících s ní skupinu) překročí 250 mil. rublů nebo (ii) bude jeden ze subjektů zapsán v Registru FAS (podíl na trhu přes 35%)




Následná notifikační povinnost - nejpozději do 45 dní od data realizace transakce, pokud celková hodnota aktiv dle poslední účetní závěrky nebo celkový příjem z prodeje zboží osoby (včetně osob tvořících s ní skupinu), která nabývá akcie / podíly a / nebo majetek, a osoby (skupiny osob), jejíž akcie / podíly a / nebo majetek je předmětem nabytí, za kalendářní rok předcházející tomu, ve kterém se realizuje transakce, převýší 400 mil. rublů a při tom celková hodnota aktiv dle poslední účetní závěrky osoby (skupiny osob), jejíž akcie / podíly a / nebo majetek se nabývá, převýší 60 mil. rublů

Slide 37

Některé aspekty uzavírání smluv s ruským partnerem

BBH 10/18/2012

Slide 38

Prověření obchodního partnera





Rejstříky, prověření – rejstřík SPARK, specializované firmy (Dun & Bradstreet apod.)





Due diligence (zohlednění ve smluvní dokumentaci: warranties, tax indemnities)

Potvrzení daňového úřadu o tom, zda obchodní partner řádně plní své daňové povinnosti Zdroje obsahující informace ohledně insolvence:

-

Jednotný federální insolvenční rejstřík (www.fedresurs.ru) – obsahuje informace o jednotlivých etapách insolvenčního řízení jednotlivých společností

-

Elektronická verze novin Kommersant (www.kommersant.ru/bankruptcy) – obsahuje informace, které se zveřejňují v rámci insolvenčního řízení

-

Informace o realizaci majetku dlužníků (http://etp.kartoteka.ru/public/help/about/)




Stránky Nejvyššího Arbitrážního soudu RF (http://kad.arbitr.ru/) – obsahuje příslušná soudní rozhodnutí ve vztahu k insolvenčnímu řízení jednotlivých společností Informační zdroj BANKROT-INFO (http://www.bankrot-info.ru) – neoficiální databáze obsahující informace o arbitrážních soudech, insolvenčních správcích, legislativě apod.

Účast v soudních řízeních

Slide 39

Volba práva




Sjednání rozhodného práva – jedno ze základních doporučení při uzavírání smluv mezi českým a ruským subjektem




Určení jakým právním řádem se vztahy z příslušné smlouvy budou řídit - důležitý aspekt s praktickými důsledky do budoucna





Volba práva ČR nebo RF, případně i právo třetího státu




Vídeňská úmluva o mezinárodní koupi zboží – je součástí právního řádu ČR i RF, tj. pokud se nemá aplikovat na příslušnou smlouvu, je nezbytné její aplikaci výslovně vyloučit




Právní rámec pro ČR - Římská úmluva o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy z r. 1980 (č. 64/2006 Sb.m.s.)




Právní rámec pro RF – v § 1210 Občanského kodexu RF stanovena autonomie vůle stran vybrat si rozhodné právo




Výjimky / omezení – zejména výhrada veřejného pořádku a nutně použitelné normy (např. normy týkající se nemovitostí, přírodních zdrojů, zakládaní společností ze zahraniční účastí apod.)

I v případě zvolení jednoho z právních řádů lze doporučit dodržet formální požadavky druhého právního řádu (např. forma uzavření smlouvy, kulaté razítko apod.)

Slide 40

Důsledky neurčení rozhodného práva smluvními stranami




Stanovení rozhodného práva dle kolizních norem – může mít vliv na samotné řešení sporu / vymáhání pohledávky, riziko nižší ochrany svých práv ze smlouvy




Kolizní normy – právní normy, které pomocí tzv. „hraničních určovatelů“ stanovují, jakým právem se řídí daný právní vztah




ČR - dle Římské úmluvy, platné pro ČR, platí kritérium „nejužšího vztahu“, které vychází z domněnky, že smlouva nejtěsněji souvisí se zemí, ve které má strana, která je povinna poskytnout plnění, v době uzavření smlouvy sídlo




RF – ruské kolizní normy rovněž stanovují pravidlo „nejtěsnějšího vztahu“, tj. použití práva strany, se kterou je smlouva nejtěsněji spojena – nejtěsnější vztah se pak určuje dle zvláštních pravidel stanovených pro jednotlivé druhy smluv, případně dle existující judikatury




Zejména pro RF platí, že otázka aplikace rozhodného práva záleží v podstatné míře na úvaze ruského soudu

Slide 41

Rozhodčí doložky




Sjednání pravomoci konkrétního soudu / rozhodčího soudu - jedno ze základních doporučení při uzavírání smluv mezi českým a ruským subjektem







Určuje, který soud bude případně řešit spory vzniklé ze smlouvy Je třeba vzít v úvahu, kde se bude dané rozhodnutí vykonávat Pro ČR i RF lze sjednat pravomoc obecných státních soudů i rozhodčích soudů Rozhodčí doložka musí být stanovená přímo ve smlouvě či sjednána dodatečně na základě písemné dohody stran




Právní rámec pro ČR - zákon č. 97/1963 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním (§ 37 odst. 2 a 3)




Právní rámec pro RF - ustanovení § 37 Arbitrážního procesuálního kodexu RF (pozn.: v ruském pojetí „arbitrážní soudy“ znamenají státní soudy a nejedná se o soukromé rozhodčí soudy)

Slide 42

Absence určení soudu pro řešení sporu





Nutné zkoumat zda je dána pravomoc českého / ruského soudu





obecné pravidlo – k řízení je příslušný obecný soud žalovaného (tj. dle sídla)

ČR – pravomoc českých soudů ve sporech s mezinárodním prvkem je dána jedině tehdy, jestliže je dána podle českého právního řádu jejich příslušnost ruské právnické osoby nemají v ČR obecný soud, avšak dle § 86 odst. 2 a 3 lze proti zahraniční osobě podat žalobu u českého soudu, má – li na území ČR majetek, nebo v jehož obvodu má v ČR umístěný podnik nebo organizační složku podniku




za majetek se považují věci movité, nemovité, pohledávky a dle judikatury rovněž účast na české společnosti




RF – pravomoc ruských soudů stanovená obecnými pravidly Arbitrážního procesního kodexu





Pokud je dána pravomoc obou soudů – na úvaze žalobce kam podá žalobu Výjimky – např. spory týkající se nemovitostí

Slide 43

Děkuji za pozornost

Jiří Štěrba, Managing Partner E-mail: [email protected] BBH Legal LLC 1st Brestskaya, 29 Business Center „Capital Tower“ 125047 Moscow Tel.: +7 495 580 48 05, Fax: +7 495 580 48 04 www.bbhlegal.ru

Slide 44