PRAKTIKUM PODNIKATELE

PRACOVNÍ LISTY K PŘEDMĚTU

PRAKTIKUM PODNIKATELE

TENTO PROJEKT JE

SPOLUFINANCOVÁN

EVROPSKÝM

SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM

ČESKÉ

REPUBLIKY

1 REGISTRAČNÍ ČÍSLO: CZ.04.1.03/3.1.15.2/0032

Evropský sociální fond napomáhá rozvoji zaměstnanosti podporou zaměstnatelnosti, podnikatelského ducha, rovných příležitostí a investicemi do lidských zdrojů.

Na přípravě těchto materiálů se podíleli Ing. Marie Kalousová Mgr. Lenka Kargerová Ing. Jakub Kulíšek Ing. Petra Martinková Ing. Pavla Plocková Ing. Simona Vojtková Ing. Eva Wiesnerová

Oponentura a konzultant z praxe Ing. Milena Kolářová

Naše poděkování patří všem, kdo se podíleli na přípravě materiálů.

2

4

ÚVOD Vážení žáci, předkládáme Vám pracovní listy k předmětu Praktikum podnikatele. Předmět patří svou náplní k doplňujícím předmětům studijních oborů Podnikání, řízení a obchod, Podnikatelství malých firem a Právní administrativy. Má za cíl Vám, budoucím absolventům, usnadnit situaci v případě, že budete zakládat svou vlastní firmu. Předmět je koncipován tak, aby stimuloval průběh podnikatelské činnosti od zpracování podnikatelského záměru přes provoz a zajišťování prosperity firmy, až k její případné likvidaci. Záměrem tohoto předmětu je naučit Vás řešit základní modelové situace, které se při podnikání vyskytují a propojit tak izolované znalosti z jednotlivých odborných předmětů, jako jsou zejména, ekonomika, právo, účetnictví, podnikatelství, ale také občanská nauka, informační technologie či písemná a elektronická komunikace. Snahou je vést Vás k ověření a aplikaci teoretických znalostí z oblasti podnikání na praktických příkladech. Zanedbatelná není ani výchova k odpovědnosti za chování v pozici podnikatele respektováním základních právních zásad, ale zejména zásad morálních. Pracovní listy jsou koncipovány tak, že každá procvičovaná problematika je uvedena nezbytnou teorií, ale stěžejní důraz je kladen na řešení praktických úloh. V místě řešení máte volný prostor pro jeho vypracování či odkaz. Některá řešení úkolů, vzhledem ke svému rozsahu, Vám doporučujeme ukládat odděleně jako přílohy. Pracovní listy chápeme jako cvičebnici pro základy podnikání. Celý obsah je členěn do kapitol. V úvodu každé kapitoly najdete její obsah a cíl, ke kterému daná část směřuje. První kapitoly se zabývají podnikáním dle živnostenského zákona a obchodního zákoníku a mají Vás seznámit s možnostmi podnikání jako fyzické či právnické osoby a s výhodami i nevýhodami každé konkrétní formy. Finančním hospodařením podniku se zabývá kapitola Firemní finance. Zde se bude diskutovat zejména k tématům účetním a bankovním. V kapitolách z oblasti daní a povinných pojištění se dotknete pojištění sociálního a zdravotního a daňové problematiky. Zvládnete základní propočty v této oblasti, včetně daňových přiznání, jakož i orientovat se v oblasti orgánů státní správy. Velmi obsáhlé jsou rovněž kapitoly uvádějící problematiku podnikatele a práva, které se zabývají smlouvami dle občanského a obchodního práva, obeznámíte se s oblastí pracovního práva a naučíte se vypracovat základní právní písemnosti z těchto témat. Pro budoucího podnikatele je rovněž velmi důležitá kapitola Podnikatel a osobní automobil zabývající se základními propočty výše cestovních náhrad u soukromého i služebního osobního automobilu firemního v případě pracovní cesty, výdaji a silniční daní. Před praktickou činnosti je velmi důležité si zopakovat základní teorii, která se k zadaným úkolům vztahuje. Zadané úkoly Vás povedou k samostatné práci s využíváním různých zdrojů informací a různý metod práce k vypracování řešení. Text je zpracován podle platné právní úpravy k l. l. 2007. V úvodní vyučovací hodině dostanete od učitele podrobné pokyny pro studium v daném školním roce, vytvoříte si skupinky, které se mohou v průběhu roku i měnit. Zejména u dálkové formy vzdělávání budete průběžně dostávat pokyn pro písemné zpracování některého úkolu a jeho odeslání vyučujícímu. Na konzultacích budete diskutovat o Vaší samostatné práci a různých problémech, se kterými jste se setkali. Přejeme Vám, abyste znalosti a dovednosti, získané pomocí této publikace, využili co nejvíce ve svém pracovním, popřípadě i osobním životě.

Autorky ☺

5

6

1. PODNIKÁNÍ FYZICKÉ OSOBY – ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON TATO KAPITOLA OBSAHUJE: • • • • •

charakteristiku pojmu živnost, vymezení druhů živností, podmínky pro provozování živnosti, popis při získávání živnostenského oprávnění, charakteristiku neoprávněného podnikání.

CÍLEM TÉTO KAPITOLY JE: • • • •

charakteristika živnosti a jednotlivých druhů živností, vyjmenování podmínek pro získání živnostenského oprávnění, vysvětlení a použití postupů při získávání živnostenského oprávnění, objasnění neoprávněného podnikání.

DIDAKTICKÉ PROSTŘEDKY: • • • • • •

praktikum podnikatele –metodické a pracovní listy, smazatelná tabule, křídy, fixy, počítač, internet, Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), v platném znění, Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, v platném znění, individuální zápisy žáků z jednotlivých odborných předmětů v rámci mezipředmětových vztahů.

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY Upozornění na vazby k předmětům ekonomika (subjekty národního hospodářství), podnikatelství (podnikání a podnik jako subjekt tržní ekonomiky), právo (živnostenské právo, práce s právní normou), management (rozhodování, profil manažera) a písemná a elektronická komunikace (základy úpravy právních písemností vyhotovovaných na počítači).Poznámka:

POZNÁMKA Upozornit žáky, aby si opatřili jednotný registrační formulář, tiskopisy daňových přiznání – daň z příjmů fyzických a právnických osob, daň z přidané hodnoty, výkazy – rozvaha, výkaz zisku a ztráty.

Tyto formuláře budou zapotřebí v kapitole Podnikání fyzické osoby, Firemní finance a daně.

7

Základní právní úpravu představuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Živnost je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených zákonem o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). Živnostenský zákon stanovuje, jaké činnosti se nepovažují za živnosti a jsou upraveny jinými právními předpisy. Jsou to například činnosti advokátů, tlumočníků, lékařů, bank, pojišťoven apod.

DRUHY ŽIVNOSTÍ: a) ohlašovací – tyto živnosti mohou provozovat osoby, které na základě ohlášení obdrží živnostenský list. Ohlašovací živnosti se člení na: 1) řemeslné, 2) vázané, 3) volné. b) koncesované – tyto živnosti mohou provozovat osoby, které na základě žádosti obdrží koncesní listinu. Seznam živností řemeslných, vázaných a koncesovaných je uveden v přílohách živnostenského zákona.

ÚKOL Č.1: Stanovte o jaký druh živnosti se jedná: • taxislužba, • kadeřnictví, • cestovní kancelář, • oční optika.

ŘEŠENÍ

PODMÍNKY PROVOZOVÁNÍ ŽIVNOSTI Živnost může provozovat fyzická i právnická osoba, pokud splní podmínky stanovené živnostenským zákonem. Podmínky se rozdělují na všeobecné a zvláštní. Splnění všeobecných podmínek se vyžaduje u všech živností. U právnických osob musí požadované podmínky splňovat fyzická osoba, která plní funkci odpovědného zástupce (jedná se o fyzickou osobu ustavenou podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů a k podnikateli je ve smluvním vztahu). Pokud fyzická osoba nesplňuje zvláštní podmínky k provozování živnosti, musí ustanovit funkci odpovědného zástupce, který tyto podmínky splňuje.

8

Všeobecné podmínky: • dosažení věku 18 let, • způsobilost k právním úkonům, • bezúhonnost, • neexistence daňových nedoplatků, nedoplatků na platbách pojištění na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nedoplatků na pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Zvláštní podmínky Zvláštními podmínkami jsou odborná nebo jiná způsobilost. Zvláštní podmínky se liší podle toho, zda jde o živnost řemeslnou, vázanou nebo koncesovanou. Podmínky odborné způsobilosti pro jednotlivé druhy živností jsou stanoveny v příloze živnostenského zákona nebo zvláštními právními předpisy: • řemeslné živnosti – odborná způsobilost se prokazuje výučním listem nebo jiným dokladem o řádném ukončení studijního oboru a dokladem o vykonání příslušné praxe, • vázané živnosti – odborná způsobilost je stanovena v příloze č. 2 živnostenského zákona nebo zvláštním právním předpisem. Podmínkou je zpravidla získání určitého oprávnění či osvědčení, eventuelně středoškolské či vysokoškolské vzdělání, a obvykle i příslušná délka praxe v oboru, • koncesované živnosti – odborná způsobilost je stanovena v příloze č. 3 živnostenského zákona nebo zvláštním právním předpisem. Podmínkou je opět prokázání určité kvalifikace v kombinaci s příslušnou praxí. Navíc je zde stanoven požadavek tzv. spolehlivosti, která se posuzuje ve vztahu k předmětu podnikání s ohledem na ochranu života, zdraví, majetkových a jiných práv osob a veřejných zájmů. Živnostenský úřad může uložit určité konkrétní podmínky k provozování živnosti. U živností volných se nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti.

ÚKOL Č. 2 Zjistěte v příslušném právním předpise, jaké zvláštní podmínky musí být splněny pro Vámi zvolený předmět podnikání.

ŘEŠENÍ

VZNIK ŽIVNOSTENSKÉHO OPRÁVNĚNÍ Ohlašovací živnosti U živností ohlašovacích je průkazem živnostenského oprávnění živnostenský list (příloha č. 1 – vzor živnostenského listu). Živnostenské oprávnění vzniká dnem ohlášení, jestliže podnikatel splňuje podmínky stanovené zákonem. Pokud je v ohlášení uveden pozdější den zahájení živnosti, vzniká živnostenské oprávnění tímto dnem. Ohlášení se provádí u místně příslušného živnostenského úřadu (podrobněji kapitola – Orgány státní správy). Pro ohlášení živnosti slouží tzv. jednotný registrační formulář. Živnostenský zákon uvádí, které doklady je třeba k podávanému ohlášení živnosti doložit.

9

Jestliže ohlášení nemá předepsané náležitosti, živnostenský úřad vyzve ohlašovatele, aby ve stanovené lhůtě zjištěné závady odstranil. Pokud tak ohlašovatel neučiní, živnostenský úřad rozhodne, že ohlášením živnostenské oprávnění nevzniklo. Jestliže živnostenský úřad zjistí, že ohlašovatel nesplňuje zákonné podmínky k provozování živnosti, vydá rozhodnutí o tom, že živnostenské oprávnění ohlášením nevzniklo. Koncesované živnosti U živností koncesovaných vzniká živnostenské oprávnění dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Průkazem živnostenského oprávnění je koncesní listina. Vydání koncesní listiny se provádí ve správním řízení, které se zahajuje na základě žádosti o koncesi – jednotný registrační formulář. Žádost se podává u místně příslušného živnostenského úřadu (podrobněji kapitola – Orgány státní správy). Pokud žádost neobsahuje všechny předepsané náležitosti a doklady, vyzve živnostenský úřad žadatele, aby zjištěné závady odstranil. Jestliže žadatel zjištěné závady ve stanovené lhůtě neodstraní, živnostenský úřad řízení zastaví. Při projednávání žádosti o koncesi posuzuje živnostenský úřad, zda jsou splněny všechny podmínky pro provozování živnosti. Pokud některá z podmínek splněna není, živnostenský úřad žádost zamítne. Živnostenský úřad rozhodne o žádosti o koncesi do 60 dnů ode dne podání žádosti. Do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese vydá živnostenský úřad podnikateli koncesní listinu.

ÚKOL Č. 3 Vyplňte jednotný registrační formulář pro Vámi zvolený předmět podnikání z úvodní hodiny.

NEOPRÁVNĚNÉ PODNIKÁNÍ Neoprávněné podnikání je provozování činnosti, která je předmětem živnosti, bez živnostenského oprávněné nebo provozování činnosti nad rámec uděleného živnostenského oprávnění. K neoprávněnému podnikání může docházet několika způsoby. Buď podnikatel sice má živnostenské oprávnění, ale překročí rozsah oprávnění, který se k dané živnosti vztahuje nebo podnikatel provozuje podnikatelskou činnost a nemá příslušné živnostenské oprávnění. Může také nastat situace, že podnikatel má živnostenské oprávnění, ale provozuje zcela jinou živnost. Za neoprávněné podnikání uloží živnostenský úřad pokutu. Její výše závisí zejména na druhu neoprávněně provozované živnosti.

10

ÚKOL Č. 4 Vyhledejte v příslušném právním předpise, jaká je maximální výše pokuty za nedovolené podnikání fyzické osoby.

ŘEŠENÍ

Problematika přerušení a ukončení podnikání byla již podrobně probrána v předmětech Ekonomika a Podnikatelství. Tyto již získané vědomosti si zopakujte.

ÚKOL Č. 5: Vyhledejte v příslušném právním předpise, kdy dochází k zániku živnostenského oprávnění.

ŘEŠENÍ

KONTROLNÍ OTÁZKY: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Vysvětlete pojem živnost. Jaký je rozdíl mezi živnostmi koncesovanými a ohlašovacími? Jaké podmínky musí být splněny pro získání živnostenského oprávnění? Popište postup při získávání živnostenského oprávnění. Chcete získat živnostenské oprávnění pro provozování živnosti – vedení účetnictví. Jaké přílohy musí být k ohlášení doloženy? Kdy dochází k neoprávněnému podnikání?

11

PŘÍLOHA Č. 1 VZOR

123456 / 7890

12

14

2. PODNIKÁNÍ DLE OBCHODNÍHO ZÁKONÍKU TATO KAPITOLA OBSAHUJE: • obecná ustanovení obchodního zákoníku, • základní charakteristiku obchodních společností, družstva a státního podniku a jejich využitelnost pro různé podnikatelské záměry, • zahájení a ukončení činnosti obchodních společností a družstva, • písemnosti týkající se podpisu společenské smlouvy, zápisu do obchodního rejstříku a výmazu z obchodního rejstříku.

CÍLEM TÉTO KAPITOLY JE: • vymezit základní pojmy – podnikání, podnikatel, obchodní rejstřík, obchodní firma, prokura, podnik, obchodní majetek, čisté obchodní jmění, vedení účetnictví, obchodní listiny, vedení účetnictví, • popsat fáze zahájení a ukončení činnosti obchodní společnosti, • vymezit rozdíly mezi osobními a kapitálovými společnostmi, • popsat základní rysy jednotlivých obchodních společností a družstva a jejich vhodnost pro určitý typ podnikání, • popsat státní a jiné organizace, • zpracovat vybrané písemnosti týkající se obchodních společností.

DIDAKTICKÉ PROSTŘEDKY: • • • • • • • • •

praktikum podnikatele – pracovní listy, smazatelná tabule, křídy, fixy, počítač, internet, Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění, Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (úplné znění – č. 47/1992 Sb., ve znění zejména zák. č. 264/1992 Sb., zák. č. 267/1994 Sb., zák. č. 89/1996 Sb., zák. č. 91/1998 Sb., a dalších předpisů), Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), v platném znění, Holub, M. a kol. autorů: Vzory smluv a podání, Praha, Linde Praha, a.s. 2005, Ryska, R.: Právo pro střední školy, Praha, Fortuna 2007, individuální zápisy žáků z jednotlivých odborných předmětů v rámci mezipředmětových vztahů.

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY Vazby k předmětům ekonomika (subjekty národního hospodářství), podnikatelství (podnikání dle živnostenského a obchodního zákoníku), právo (obecná ustanovení obchodního zákoníku, obchodní společnosti a družstvo), management (organizování, komunikace, profil manažera) a písemná a elektronická komunikace (základy úpravy právních písemností vyhotovovaných na počítači).

15

OBECNÁ USTANOVENÍ OBCHODNÍHO ZÁKONÍKU (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění)

ÚKOL Č. 1: Práce s právní normou Vyhledejte v obecných ustanoveních obchodního zákoníku tyto základní pojmy (podnikání, podnikatel, obchodní rejstřík, obchodní firmy, jednání podnikatele, prokura, podnik, obchodní tajemství, obchodní majetek, obchodní jmění, čisté obchodní jmění, obchodní listiny, vedení účetnictví, hospodářská soutěž a nekalá soutěž), prostudujte si celý jejich obsah a uveďte paragraf, pod kterým se nacházejí.

ŘEŠENÍ:

16

OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI A DRUŽSTVO Obchodní společnosti Obchodní společnost je právnická osoba založená za účelem podnikání. Jejími zakladateli a společníky mohou být osoby fyzické i právnické. Hovoříme o spojování podnikatelů se vznikem nové právnické osoby. Obchodní společnosti členíme na: • osobní o veřejná obchodní společnost (veř. obch. spol., v. o. s.) o komanditní společnost (kom. spol., k. s.), • kapitálové o společnost s ručením omezeným (spol. s r. o., s. r. o.), o akciová společnost (akc. spol., a. s. ). V souladu s právem EU od roku 2005 také: • evropská společnost, • evropské hospodářské zájmové sdružení. Právnické osoby jsou povinny uvádět typ společnosti jako součást obchodního jména. Zkratky jsou oficiálně povoleny obchodním zákoníkem a jiné používat nelze. Charakteristické rysy osobních společností: • neomezené solidární ručení společníků za závazky společnosti (neomezené ručení znamená ručení i osobním majetkem a solidární ručení znamená, že kterýkoli ze společníků může být vyzván, aby uhradil všechny dluhy společnosti a je už jeho věcí, jak s ostatními společníky vyřeší své vyrovnání). Solidární ručení neznamená, že všichni ručí stejným dílem, • osobní účast společníků na řízení společnosti – tyto společnosti nemají předepsány statutární orgány, • nemají ze zákona předepsán minimální základní kapitál společnosti. Charakteristické rysy kapitálových společností: • omezené nebo žádné ručení společníků za závazky společnosti, • osobní účast společníků na řízení není vyžadována, • jsou stanoveny zásady tvorby statutárních orgánů společnosti, • zákon ukládá vložit minimální základní kapitál a tvořit rezervní fond. Evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení jsou upraveny zvláštním zákonem. Zahájení činnosti obchodní společnosti má dvě fáze: • založení – podepsání společenské smlouvy nebo zakládací listiny, • vznik – zápis obchodní společnosti do obchodního rejstříku. Ukončení činnosti obchodní společnosti má také dvě fáze: • zrušení – bez likvidace, s likvidací, prohlášením konkurzu, • zánik – výmaz z obchodního rejstříku

17

ÚKOL Č. 2: Vyhledejte v obchodním rejstříku pro náš kraj konkrétní zástupce jednotlivých právních forem obchodních společností, družstva a státního podniku a seznamte se s obsahem zápisu uvedeným u těchto právních subjektů (Výpis z OR, vedeného u …soudu v … , oddíl X, vložka 1234, sbírka listin). Uveďte zdroj informací na internetu. Tyto údaje pak porovnejte s ustanoveními obchodního zákoníku a zákona o státním podniku pro konkrétní právní formu

ŘEŠENÍ:

18

ÚKOL Č. 3: Vyplňte tabulku – přehled právnických osob dle právních forem. Použijte právní úpravy obchodního zákoníku a zákona o státním podniku, popř. zákona živnostenského a dalších. Vyhodnoťte jednotlivé formy právnických osob z hlediska vhodnosti pro určitý typ podnikání (podnikatelského záměru). Srovnejte podnikání právnických osob s podnikáním fyzických osob dle živnostenského zákona. Stanovte si sami kritéria hodnocení, proveďte jejich rozbor a formulujte závěr. Využijte znalosti z ostatních odborných předmětů. (Nápověda – objektivní rizika vyplývající z právní formy – např. nároky na počáteční kapitál, rizika podnikání, ručení, rozhodovací procesy dle právní formy, náročnost řízení, vypořádání mezi společníky, náročnost na lidský faktor, vedení evidence, možnost prodeje obchodní společnosti. Podnikání může být limitováno zejména cílem podnikatelského záměru, velikostí firmy, kapitálem, vybaveností, odvětvím, předmětem, místem realizace, atd.)

19

ŘEŠENÍ: PŘEHLED PRÁVNICKÝCH OSOB DLE PRÁVNÍCH FOREM Právní forma Orgány Veřejná obchodní společnost

Zkratka

Počet společníků Způsob založení

Kapitál

Ručení

Statutární orgán

Dělení zisku nebo ztráty

Rezervní nebo nedělitelný fond

Zákaz konkurence

Komanditní společnost i

Společnost s ručením omezeným

Akciová společnost

)

Družstvo

Státní podnik

ZK – základní kapitál

ČZ – čistý zisk

RF – rezervní fond

FO – fyzická osoba

PO – právnická osoba

OR – obchodní rejstřík 20

ÚKOL Č. 4: Čtyři potenciální společníci Jaroslav Matějovský, bytem Praha 3, Hroznatova 16, r. č. 360812/046,Václav Malý, bytem Praha 1, Švédská 8, r. č. 520413/096, Karel Venclovský, bytem Praha 2, Malíkova 3, r. č. 510318/294 a Josef Jelínek, bytem Praha 4, Malinová 5, r. č. 451203/063 podepsali dne 9. září 2006 společenskou smlouvu o založení veřejné obchodní společnosti Matějovský a spol. se sídlem v Praze. Předmětem podnikání společnosti je provádění zednických prací, štukatérských prací, podlahářských prací, klempířských prací, pokrývačských prací a tesařských prací. Statutárním orgánem společnosti je Jaroslav Matějovský, kterého také pověřují společníci obchodním vedením společnosti. Zisk se rozděluje mezi společníky tak, že Jaroslavu Matějovskému připadá 40 % zisku a ostatním společníkům připadá každému 20 % zisku. Podíl na zisku si stanoví společníci na základě účetní závěrky. Ztrátu zjištěnou účetní závěrkou nesou společníci ve stejném poměru. Žádný ze společníků nesmí podnikat na základě živnostenského ani jiného podnikatelského oprávnění. Společnost se zrušuje v případech stanovených v § 68 a 88 obchodního zákoníku. Likvidační zůstatek se rozděluje mezi společníky ve stejném poměru jako zisk. Stejně se stanoví i vypořádací podíly společníků, popřípadě jejich dědiců. Tato smlouva se vyhotovuje v šesti vyhotoveních, každý ze společníků obdrží jedno vyhotovení, dvě vyhotovení se přiloží k návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Sepište společenskou smlouvu, využijte ustanovení § 76 obchodního zákoníku.

ŘEŠENÍ:

21

22

ÚKOL Č. 5: Vyhotovte návrh na zápis veřejné obchodní společnosti Matějovský a spol. do obchodního rejstříku. Návrh je sepsán dne 10. září 2006, podepsán společníky veřejné obchodní společnosti a adresován Městskému soudu v Praze, oddělení obchodního rejstříku, Spálená 2, 710 00 Praha 1. Společnost byla založena společenskou smlouvou sepsanou a podepsanou dne 9. září 2006. Společníci navrhují povolení následujícího zápisu do obchodního rejstříku: Obchodní firma:

Matějovský a spol.

Sídlo:

Praha 3, Hroznatova 17, PSČ 130 00

Identifikační číslo:

54876582

Předmět podnikání:

1. Provádění zednických prací 2. Provádění štukatérských prací 3. Provádění podlahářských prací 4. Provádění klempířských prací 5. Provádění pokrývačských prací 6. Provádění tesařských prací

Právní forma:

veřejná obchodní společnost

Statutární orgán:

Jaroslav Matějovský, bytem Praha 3, Hroznatova 16;

(jednatel)

jedná ve všech věcech společnosti samostatně

Společníci:

1. Jaroslav Matějovský, bytem Praha 3, Hroznatova 16 2. Václav Malý, bytem Praha 1, Švédská 8 3. Karel Venclovský, bytem Praha 2, Malíkova 3 4. Josef Jelínek, bytem Praha 4, Malinová 5

Přílohami jsou: společenská smlouva ze dne 9. září 2006 (2x), ověřené kopie živnostenských listů, čestná prohlášení společníků, výpisy z rejstříku trestů, podpisový vzor p. Matějovského, nájemní smlouva na nebytové prostory sídla.

ŘEŠENÍ:

23

24

ÚKOL Č. 6: Jiří Broumovský, likvidátor, podává Městskému soudu v Praze, oddělení obchodního rejstříku, Spálená 2, 110 00 Praha 1 dne 17. prosince 2007 návrh na zápis výmazu společnosti Matějovský a spol. v likvidaci zapsané v oddílu A vložka 1234 obchodního rejstříku. Dne 15. prosince 2007 byla likvidace společnosti Matějovský a spol. skončena rozdělením likvidačního zůstatku mezi společníky, proto navrhuje provedení následujícího zápisu v obchodním rejstříku: společnost Matějovský a spol. v likvidaci se vymazává z obchodního rejstříku. Jako přílohy ve dvojím vyhotovení přikládá: účetní závěrku podle § 75 odst. 6 obch. zák., zprávu o průběhu likvidace podle § 75 odst. 1 obch. zák., seznam společníků podle § 75a odst. 1 obch. zák.

ŘEŠENÍ:

25

KONTROLNÍ OTÁZKY: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32.

33. 34.

Co upravuje obchodní právo a jaké jsou jeho prameny? Uveďte charakteristiku podnikání, kdo je to podnikatel a co je to podnik? K čemu slouží obchodní rejstřík, kdo ho vede, kde o něm najdete informace, jak se v něm budete orientovat? Jak byste popsali pojmy obchodní firma, obchodní tajemství a obchodní listiny. Jakou formou musí podnikatel vést evidenci majetku? Co je to obchodní firma, obchodní majetek (jmění), čisté obchodní jmění? Kdo jedná jménem firmy a co je to prokura? Co lze použít na ochranu proti nekalé soutěži? Jaké druhy nekalého jednání znáte? Jaké jsou důsledky porušení pravidel hospodářské soutěže? Vyjmenujte druhy obchodních společností. V čem se liší obchodní společnosti osobní od kapitálových, pro které typy podnikání jsou vhodné osobní společnosti a pro které kapitálové? Jak se zakládá obchodní společnost, které základní právní listiny musí podnikatel vyhotovit, popište jejich náležitosti? Jak vzniká obchodní společnost, které základní právní listiny musí podnikatel vyhotovit, popište jejich náležitosti? Jak se ruší právnická osoba? Jak zaniká obchodní společnost, které základní právní listiny musí podnikatel vyhotovit, popište jejich náležitosti? Z kterých obchodních společností nemůže společník vystoupit? Kdy je vhodné založit veřejnou obchodní společnost, jak vzniká, jaké je právní postavení společníků? Kdy je vhodné založit komanditní společnost, jak vzniká, kdo je to komanditista a kdo je to komplementář ? Jak je definována společnost s ručením omezeným a jaký je její základní kapitál? Jaká jsou práva a povinností společníků ve společnosti s ručením omezeným? Co představuje obchodní podíl a k jakým změnám u obchodního podílu může dojít? Popište způsoby založení akciové společnosti, jaká jsou specifika, výhody a nevýhody akciových společností? Co jsou to akcie, jaká jsou práva akcionářů? Popište orgány akciové společnosti. Jak se zakládá družstvo, jaká jsou práva a povinnosti členů družstva, vyjmenujte a popište orgány družstva. V čem se odlišuje právní úprava družstva od právní úpravy obchodních společností? Které organizace nejsou právně upraveny obchodním zákoníkem, ale zvláštními zákony? Určete, zda mají všechny obchodní společnosti povinnost vytvářet rezervní fond ze zisku? Co je to základní kapitál, vklad společníka a podíl společníka? Co je to zákaz konkurence? Vysvětlete, kdy ručí společníci kapitálových společností za závazky společnosti a jakým způsobem je jejich ručení omezeno. Uveďte ustanovení obchodního zákoníku, v němž jsou takováto omezení ručení společníků upravena. Uvažte, zda si může obchodní společnost při svém dobrovolném zrušení vybrat likvidátora sama a s jeho souhlasem. Kdo jmenuje likvidátora obchodní společnosti a kdo ho může odvolat. Vyberte z databáze Obchodního rejstříku alespoň dvě obchodní společnosti, které vstoupily do likvidace. Zjistěte, jakým způsobem a v jakém rozsahu jsou v úplném výpisu poskytnuty informace o likvidaci a likvidátorovi vybrané společnosti.

26

28

3. FIREMNÍ FINANCE TATO KAPITOLA OBSAHUJE: • • • •

stručnou charakteristiku účetnictví a daňové evidence, způsoby financování firmy z vlastních i cizích zdrojů, jednoduché úrokování, finanční plánování a rozhodování.


rozlišit mezi účetními systémy, vyplnit finanční výkazy, vypočítat jednoduché úroky z úvěru, vypočítat současnou a budoucí hodnotu peněz.

DIDAKTICKÉ PROSTŘEDKY: • kalkulačka, počítač, internet, individuální zápisy žáků z jednotlivých odborných předmětů v rámci mezipředmětových vztahů, • zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, • zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, • výkazy: rozvaha, výkaz zisku a ztráty.

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY: Vazby k předmětům ekonomika (podnikové činnosti - účetnictví), podnikatelství (firemní finance, bankovnictví), účetnictví (daňová evidence příjmů a výdajů, účetnictví podnikatelů, majetek a zdroje jeho krytí, náklady a výnosy, účetní závěrka a uzávěrka), písemná a elektronická komunikace (základy úpravy právních písemností vyhotovovaných na počítači), management (plánování).

29

ÚČETNICTVÍ PODNIKATELŮ Účetnictví tvoří metodicky ucelený systém informací jak o finančním hospodaření, tak i o výsledku hospodaření podnikatelského subjektu. Předmětem účetnictví je zaznamenávat v účetní jednotce: • stav a pohyb majetku a závazků, • stav a změny základního kapitálu, • náklady a výnosy, • výsledek hospodaření. Úkolem účetnictví je věrně a poctivě zaznamenat ekonomickou realitu podnikatelského subjektu, poskytovat ekonomické informace uživatelům, aby mohli přijímat správná rozhodnutí. V teorii i praxi se rozeznávají dva základní účetní systémy: • účetnictví, • daňová evidence příjmů a výdajů. Účetnictví se vyznačuje úplným evidováním stavu majetku a závazků, kapitálu a průběhu a výsledku hospodářské činnosti. Pro běžné zaznamenávání stavu a změn se používá soustava účtů, na nichž se zaznamenávají účetní případy podvojným zápisem. V účetnictví se používají tyto knihy: • deník (obsahuje účetní zápisy uspořádané z časového hlediska v pořadí tak, v jakém postupně vznikaly. Prokazuje úplnost účetnictví. Záznamy v deníku mají nejčastěji tuto strukturu: - položka, - datum, - číslo dokladu, - text, - účtovací předpis, - částka v Kč.), • hlavní kniha (představuje věcné uspořádání účetních zápisů do ucelené soustavy syntetických účtů, kde jsou účetní případy zaznamenány podvojně. Minimální obsah na syntetických účtech: počáteční zůstatky, - souhrnné obraty, - konečné zůstatky. Struktura zápisů pro stranu Má Dáti i Dal: - datum, - číslo položky, - číslo dokladu, - text, - souvztažný účet, - částka v Kč), • knihy analytických účtů (vedou je účetní jednotky k některým syntetickým účtům). V určitých intervalech je třeba pro podnikové řídící orgány shrnout informace běžného účetnictví a vytvořit reálné představy o celkových stavech majetku, zdrojů, nákladech, výnosech a výsledku hospodaření. To se děje prostřednictvím tzv. uzávěrky účetních knih. Z údajů účetní uzávěrky vychází účetní závěrka. Účetní uzávěrka představuje doúčtování účetních operací k 31. 12., uzavření účetních knih, zjištění výsledku hospodaření a jeho složek, výpočet a doúčtování daně z příjmů a závěrem zjištění čistého zisku. Účetní závěrka vychází z údajů účetní uzávěrky běžného účetního období, navazuje na ni, ale je zároveň relativně nezávislá. Tvoří ji sestavení účetních výkazů: • rozvahy, • výkazu zisku a ztráty, • přílohy. Výkaz zisku a ztráty se vztahuje k určitému účetnímu období. Výnosy jsou uspořádány podle jednotlivých zdrojů, z nichž vznikají. Náklady jsou uspořádány podle druhového a účelového členění.

30

ÚKOL Č. 1: Na základě následujícího přehledu nákladů a výnosů účetní jednotky za rok 2006 vyplňte Výkaz zisku a ztráty. 501 - spotřeba materiálu 502 - Spotřeba energie 504 - Prodané zboží 511 - Opravy a udržování 512.1 - Cestovné dle vyhlášky 512.2 - Cestovné nadlimitní 513 - Náklady na reprezentaci 521 - Mzdové náklady 523 - Odměny členům orgánů společnosti 524 - Zákonné sociální pojištění 531 - Daň silniční 541 - Zůstatková cena prodaného DHNM 545 - Ostatní pokuty a penále 551 - Odpisy DHNM 552 - Tvorba zákonných rezerv 559 - Tvorba opravných položek 562 - Úroky 574 - Tvorba rezerv 604 - Tržby za prodej zboží 622 - Aktivace vnitropodnikových služeb 662 - Úroky

Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč

80 000,102 000,25 498 000,158 000,84 000,5 000,50 000,6 678 000,70 000,1 287 300,35 000,590 000,31 000,620 000,420 000,40 000,56 000,9 200,36 084 906,662 000,55 000,-

ŘEŠENÍ: Do přiloženého výkazu zisku a ztráty (příloha č.1). Výpočet daně z příjmů právnických osob najdete v kapitole Daň z příjmů právnických osob. Rozvaha podává souhrnně přehled o stavu majetku účetní jednotky, a to z pohledu druhů a zdrojů krytí (z hlediska vlastnictví) k rozvahovému dni. U jednotlivých aktiv v běžném účetním období se vykazuje jejich: • brutto hodnota (pořizovací cena, jmenovitá hodnota, vlastní náklady), • korekce představované oprávkami a opravnými položkami k příslušné majetkové položce se znaménkem minus, • netto hodnota majetkové položky (rozdíl brutto hodnoty a korekce)

31

ÚKOL Č. 2: Sestavte konečnou rozvahu k 31. 12. 2006 a přepište ji do přiloženého formuláře. Firma ABC, s. r. o.byla založena třemi společníky, kteří upsali základní kapitál ve výši Kč 1 000 000,–. Účetním obdobím firmy je kalendářní rok. K 31. 12. 2006 má firma následující majetek a závazky: • měřicí diagnostické zařízení Kč 745 000 • oprávky k tomuto zařízení Kč 52 000 • nákladní automobil IVECO Kč 1 035 000 • oprávky k nákladnímu automobilu Kč 151 000 • náhradní díly Kč 171 000 • peníze na bankovním účtu Kč 235 000 • dodávkový automobil ŠKODA FELICIA Kč 273 000 • oprávky k dodávkovému autu Kč 65 000 • provozovací látky (čisticí prostředky, mazadla) Kč 6 400 • motorové oleje Kč 12 000 • peněžní hotovost Kč 43 000 • závazky vůči dodavatelům Kč 243 000 • pohledávky za odběrateli Kč 270 000 • úvěr u Komerční banky a. s. Kč 1 450 000 • základní kapitál Kč ……….. • dosud neplacený základní kapitál Kč 120 000 • rezerva na opravy nákladních automobilů Kč 52 000 • výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení za rok 2006 Kč …………..

ŘEŠENÍ: Do přiloženého výkazu rozvaha (příloha č.2).

32

DAŇOVÁ EVIDENCE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ Mezi podnikatelskými subjekty existuje i mnoho takových, pro které účetnictví vzhledem k počtu zaměstnanců, rozsahu a obsahu podnikatelské činnosti, počtu účetních případů i dalším okolnostem není nutné. Subjekty, které nejsou účetní jednotkou vedou daňovou evidenci. Charakteristickým rysem daňové evidence je oddělené sledování peněžní stránky hospodaření a evidence dlouhodobého majetku, zásob, pohledávek a závazků. Daňovou evidenci jsou povinny vést ty fyzické osoby, které: • mají zdanitelné příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti, • vykazují skutečně vynaložené výdaje uplatňované k zjištění základu daně z příjmu, • nevedou účetnictví, • neuplatňují výdaje procentem z příjmů, • nemají stanovenou paušální daň. Zákon o dani z příjmů v ustanoveních o daňové evidenci určuje její obsah, aby bylo možné zjistit základ daně z příjmů na podkladě údajů, jimiž jsou vyjádřeny: • příjmy a výdaje v členění potřebném pro zjištění základu daně, • majetek a závazky. Forma daňové evidence není předepsána. Knihy v daňové evidenci: • peněžní deník (deník příjmů a výdajů), • k evidenci majetku a závazků slouží písemnosti: o karty dlouhodobého majetku, o kniha finančního majetku, o karty zásob, o kniha pohledávek a závazků, o karty rezerv, • další evidence, o mzdové listy, o kniha nepřímých daní, o kniha jízd. Na konci zdaňovacího období je třeba provést řadu prací, které souvisejí s uzavřením písemností daňové evidence, zjištěním skutečného stavu jednotlivých součástí majetku a závazků a vypracováním daňového přiznání (postup výpočtu základu daně z příjmů fyzických osob, včetně příkladu viz kapitola Daň z příjmů fyzických osob – podkladem pro zjištění základu daně je peněžní deník). Součástí daňového přiznání je vyplnění tabulky vztahující se k evidenci skutečného stavu majetku a závazků.

ÚKOL Č. 3: Na konci zdaňovacího období máte následující majetek a závazky: • hrnčířský kruh se znaleckým oceněním Kč 185 000,– • pec k pálení keramiky se znaleckým oceněním Kč 855 000,– • keramickou hlínu s oceněním znalce Kč 28 000,– • Kč 35 000,– v hotovosti. • automobil Citroen Berlingo se znaleckým oceněním Kč 420 000,– • půjčka od České spořitelny Kč 350 000,– Sestavte přehled majetku a závazků.

33

ŘEŠENÍ:

FINANČNÍ ŘÍZENÍ Finance podniku zahrnují 3 vzájemně propojené oblasti: • peněžní a kapitálové trhy, • investování, • podnikové finance. Finanční řízení plní 4 základní úkoly: • získávat kapitál pro běžné i budoucí potřeby podniku a rozhodovat o jeho struktuře, • rozhodovat o alokaci finančních zdrojů, • rozhodovat o rozdělení zisku, • zaznamenávat, analyzovat, kontrolovat a řídit hospodářskou činnost podniku. Získávání a rozdělování finančních prostředků je ovlivněno časem a rizikem. Vyjádření hodnoty peněz v čase a) budoucí hodnota peněz – jednorázový vklad HB = HP * (1 + i)n HB HP i n (1 + i)n

budoucí hodnota peněz počáteční hodnota úroková sazba počet let úročitel

34

ÚKOL Č. 4: Zjistěte hodnotu peněz po 5 letech, jestliže vklad bude 100 000,- Kč a úroková sazba 10 % p.a.

ŘEŠENÍ:

b)

současná hodnota peněz – jednorázový vklad HP = HB * [1/(1 + i)n] [1/(1 + i)n]

odúročitel (diskont)

ÚKOL Č. 5: Kolik peněz musíme dnes vložit, abychom: a) za 5 let dostali 100 000,- Kč při očekávaném výnosu 5 % p. a. b) za 10 let dostali 150 000,- Kč při očekávaném výnosu 5 % p. a.

ŘEŠENÍ:

Finanční rozhodování je činnost manažera, který rozhoduje o získávání potřebného množství prostředků pro chod společnosti, rozhoduje o investicích a zhodnocení peněz. Rozděluje zisk se snahou o maximalizaci tržní hodnoty vlastního majetku.

35

Pravidla pro finanční rozhodování: • preferuje se větší výnos nad výnosem menším, • preferuje se menší riziko před větším, • za větší riziko větší výnos, • preferují se peníze obdržené dříve před stejnou částkou peněz obdrženou později, • motivací veškerého investování je zvětšení majetku. Finanční rozhodování je ovlivněno kromě daňového prostředí i situací na finančním trhu (peněžní a kapitálový). Cíle finančního řízení podniku: • zajistit platební schopnost firmy (dostát svým závazkům), • zajistit likviditu majetku firmy (přeměnu majetku na hotové peníze), • zajistit rentabilitu firmy (její ziskovost). Finanční řízení řeší 2 základní problémy: • kolik a do čeho investovat (investiční rozhodování), • jak si opatřit hotovost na investici (finanční rozhodování).

FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ Plánování je rozhodování do budoucnosti (co, jak, kdy a kdo udělá). Obsahem plánování je určení podnikových cílů a prostředků k jejich dosažení. Základním cílem podnikání je maximalizace tržní hodnoty firmy a zajištění platební schopnosti podniku. Rozlišujeme: 1. dlouhodobé finanční plánování, které se uplatňuje tam, kde podnik uvažuje o emisi akcií nebo dlouhodobých obligací. 2. krátkodobé finanční plánování souvisí s běžnou hospodářskou činností podniku. Spočívá v plánování peněžních příjmů a výdajů. Ad 1) Dlouhodobý finanční plán podniku obsahuje: • analýzu finanční situace, • plán tržeb na základě prognózy a plánu prodeje, • plán peněžních toků, • plánovou rozvahu, • plánový výkaz zisku a ztráty, • rozpočet investičních výdajů, • rozpočet dlouhodobého externího financování. Ad 2) Krátkodobé finanční plánování konkretizuje opatření k zabezpečení dlouhodobých záměrů činnostmi v plánovaném roce. Nejvýznamnější součástí ročního finančního plánu je plánový výkaz zisku a ztráty v kalkulačním členění: tržby, přímý materiál, přímé mzdy, variabilní nepřímé náklady, fixní nepřímé náklady, zisk před zdaněním, daň z příjmů, zisk po zdanění.

ZDROJE FINANCOVÁNÍ Z pohledu vlastnictví: a) vlastní (vklady společníků, fondy,..), b) cizí (rezervy, závazky, úvěry).

36

Podle místa vzniku: a) interní (odpisy, výsledek hospodaření, rezervy, rezervní fondy), b) externí (akcie, obligace, leasing,..). 1. Interní zdroje financování (samofinancování) Zisk – nejběžnější vlastní zdroj financování. Pokud si firma nenechává vyprodukovaný zdaněný zisk pro sebe, ale reinvestují jej, dochází k akumulaci kapitálu, firma se tak může dál rozšiřovat (např. koupit jinou firmu → akvizice, časté akvizice jsou v bankovnictví, automobilový průmysl,..). Odpisy – mají funkci nákladovou a zdrojovou. Odpisy vytvářejí ve firmě podmínky pro obnovu investic (starý stroj se odepíše a vytvoříme si zdroj na nákup nového stroje). Odpisy jsou nákladem, ale nejsou výdajem v čase. Výši odpisů majetku ovlivňuje zvolená metoda odpisování, celková odpisová základna a příslušné sazby odpisů. Firma má náklady, snižuje si základ daně, peníze jí zůstávají. (více viz kapitola Daňové odpisy) Rezervní fond – vytvářejí kapitálové společnosti. Tvorbu a čerpání upravuje obchodní zákoník. Povinně tvoří rezervní fond společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Družstvo tvoří nedělitelný fond. Pokud rezervní fond vytváříme pouze v minimální zákonné výši, pak jej můžeme použít pouze na úhradu ztráty. Pokud je rezervní fond vyšší než povinný minimální příděl, jeho použití je pak libovolné. Vklady vlastníků firmy – podle právní formy firmy mohou mít vklady různou podobu. Všechny formy mají za úkol zajistit základní kapitál pro firmu, který bude dlouhodobě přinášet zisky a společníkům podíly na zisku. Vklady tichého společníka – viz smlouva o tichém společenství. Tato smlouva je upravena obchodním zákoníkem. Touto smlouvou se tichý společník zavazuje poskytnout podnikateli určitý vklad a podílet se jím na jeho podnikání. Podnikatel se zavazuje k placení části čistého zisku. O tichém společníkovi ví pouze finanční úřad. Podnikatel nesmí ani naznačit, že takového společníka má. Ostatní vlastní zdroje – firma např. může odprodávat přebytečné zásoby, nepotřebné stroje a budovy. Tato forma však bývá ztrátová, dochází ke zmenšování majetku firmy. Zákonné rezervy – rezervy řadíme mezi cizí zdroje proto, že si finance ukládáme bokem k předem danému účelu na budoucí použití (nikomu je nedlužíme). Tyto peníze neprocházejí zdaněním. Jsou daňově uznatelným nákladem. Ostatní rezervy – se vytvářejí pro ovlivnění výsledku hospodaření, jsou daňově neuznatelným nákladem. Zvyšují základ daně. Výhodou samofinancování je, že se nezvyšuje počet akcionářů nebo věřitelů, nevznikají náklady na emise cenných papírů. Růst vlastního kapitálu snižuje riziko firmy (zadluženost) a s tím spojené riziko finanční tísně a úpadku. Nevýhoda samofinancování – je to poměrně málo stabilní finanční zdroj. Při jeho užívání je malý tlak na efektivnost podnikání. 2. Externí zdroje Umožňují rychlejší a rozsáhlejší tvorbu podnikového kapitálu při zakládání podniku. Externí financování s sebou přináší i řadu problémů – rozšiřuje se počet společníků (akcionářů) či věřitelů, zvyšují se náklady podniku (náklady na emisi cenný papírů, úroky), zvyšujíce nároky na udržování likvidity, aby podnik mohl vždy splácet své závazky.

37

Nejčastější formy externích zdrojů: • akcie, • obligace, • dlouhodobé a střednědobé úvěry, • leasing. 3. Cizí zdroje Závazky vůči zaměstnancům – firma je neustále v dlužnickém vztahu ke svým zaměstnancům, dluží jim mzdu až s měsíčním zpožděním. Než mzdu vyplatí, využívá jejich finanční prostředky. Závazky vůči státu a vůči institucím sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění – DPH a daň z příjmu se vyplácí státu zpětně za určité období. Sociální a zdravotní pojištění je také odváděno zpětně. Dodavatelský úvěr – tento úvěr vzniká při dodavatelsko-odběratelských vztazích, kdy dodavatel umožní odběrateli uhradit fakturu s určitou splatností. Po tuto dobu splatnosti dodavatel odběratele bezúročně úvěruje. Doba splatnosti může být různá, záleží na solventnosti dodavatele, aby se nedostal do finančních potíží. Zálohy odběratelů – opět bezúročný zdroj financování. Odběratel při objednání díla uhradí zálohu dopředu na základě dodavatelem vystavené zálohové faktury a dodavatel z této zálohy financuje zhotovení díla či zboží. Bankovní úvěry – jsou standardním zdrojem financování podnikových potřeb. Podstatou je půjčování úvěrů za úroky, které jsou vyšší než úroky, které banka platí svým věřitelům, od kterých si peníze půjčuje. Nebankovní úvěry – možnost vypůjčit si peníze u nebankovních subjektů, ale za mnohem vyšší úroky než bankovní (příliš vysoký úrok – lichva). Dotace, dary – jsou zdrojem okrajovým. Emise CP (směnky, dluhopisy) – vydání směnky (cizí nebo vlastní) bývá zdrojem krátkodobým → splatnost směnky většinou do 1 roku; obligace je zdrojem dlouhodobým. Leasing – operativní a finanční; z pohledu firmy finanční leasing jako forma dlouhodobého financování umožňuje pořídit dlouhodobý majetek i bez dostatečné finanční hotovosti a na splácení tohoto majetku si firma vydělá provozem tohoto majetku. • Akontace – peníze složené při podpisu leasingové smlouvy, může být 0 – 80;90%. • Velikost a termíny splátek. • Koeficient leasingového navýšení – o kolik nás majetek přijde dráž než při obyčejné koupi. Firma si musí dobře propočítat, jestli bude schopna platit leasingové splátky (jsou nákladovou položkou), protože při předčasné neschopnosti uhradit potřebné peníze leasingová společnost ukončuje leasing a předmět si bere zpět. Firma pak nemá ani předmět, ani peníze, které splatila. Leasing nezvyšuje míru zadlužení podniku. Do rozvahy se dostávají pouze roční splátky majetku. Nevýhoda leasingu je v tom, že je dražší než úvěr nebo interní zdroje. Po ukončení leasingu přichází majetek do podniku již zcela odepsaný. Faktoring, forfaiting – znamená odkup pohledávek před dobou splatnosti. Rizikový (venturní) kapitál – existují speciální firmy, které nabízejí financování formou rizikového kapitálu. Investor rizikového kapitálu poskytuje finance bez jejich krytí (bez ručení, zástav,..) pouze na základě dobrého podnikatelského záměru s tím, že dočasně získává v dané firmě dohodnutý podíl. Své peníze půjčuje se záměrem vydělat a za vysoké riziko požaduje vysokou odměnu v podobě podílu na zisku.

38

BANKOVNÍ ÚČET A JEHO ÚROČENÍ Peníze uložené v bance ve většině případů přinášejí vkladateli úrok. Úrok z vkladu je připisován ve prospěch účtu zákazníka. Základní pojmy úrokového počtu: • jistina (uložená peněžní částka), • úroková míra vyjádřená v procentech, • úrokovací doba (doba, po kterou jsou peníze uloženy). Pro výpočet úroku se používá vzorec:

ú = (J*p*d)/(100*360)

ú…úrok J…jistina p…úroková míra d…počet dní, po které nedošlo ke změně výše vkladu na účtu. Banka může úročit vklady a) pevnou úrokovou sazbou, b) pohyblivou úrokovou sazbou.

ÚVĚR A JEHO ÚROČENÍ Poskytování úvěrů bankovním klientům je důležitou činností banky. Základní principy úvěrových obchodů bank: • návratnost úvěru (schopnost dlužníka splatit úvěr ve sjednané lhůtě), • výnosnost úvěru (je spojena s výší úrokového výnosu z poskytnutého úvěru). Druhy úrokových sazeb z úvěru: a) pevná úroková sazba, b) pohyblivá úroková sazba. Faktory ovlivňující výši úrokové míry z úvěru: • právní prostředí, • všeobecné ekonomické podmínky, • konkurenční prostředí, • výše nákladů banky, • charakter úvěru, • cíle a strategie banky, finanční pozice banky. ú = (J*p*d)/(100*360) ú…úrok J…jistina p…úroková míra d…počet dní

ÚKOL Č. 6: Na nákup dlouhodobého majetku potřebujete úvěr ve výši Kč 495 000,–. Úvěr vám bude poskytnut k 1. 7. 2007 na dobu tří let. Splátky budou pololetní, poslední 30. 6. 2010. Úroková míra 6,5 % p.a. Úrok bude placen pololetně, současně se splátkou. Vypočítejte výši úroků po celou dobu trvání úvěru. Zjistěte pololetní zůstatky úvěru do tabulky.

39

ŘEŠENÍ:

Kromě vlastní žádosti o úvěr zákazník dává bance další podklady: • podnikatelský záměr, • analýzu současné a předpokládané finanční situace podniku (rozvahu, výkaz zisku a ztráty, výkaz cash-flow), • doklad o právní subjektivitě klienta, • návrh způsobu zajištění požadovaného úvěru a doklady k navrhovanému zajištění úvěru, • další doklady (např.stavební povolení, projektová dokumentace,..).

UKÁZKA ÚVĚROVÉ SMLOUVY SMLOUVA O ÚVĚRU (§ 497 obch. zák.)

ARECO, a.s., IČ: 27943512, se sídlem v Lounech, Krátká 2416, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem v oddíle B, vložka 2121, jejím jménem člen představenstva pan Petr Nový, jako věřitel, a pan Jan Kos, podnikatel, IČ: 88234534, bytem Beroun, Slezská 14, evidován u živnostenského odboru Městského úřadu v Berouně pod č. 21181132, jako dlužník, uzavřeli dnešního dne tuto

40

smlouvu o úvěru I. Věřitel se zavazuje, že dlužníkovi na jeho žádost poskytne nejpozději do 1 měsíce od doručení jeho písemné žádosti úvěr ve výši 2 000 000 Kč, slovy dvamiliony korun českých. Výplata peněžní částky odpovídající úvěru bude provedena převedením peněz na účet dlužníka č. 185312139/0100 u Komerční banky, a.s.

II. Dlužník se zavazuje platit věřiteli ode dne poskytnutí do dne vrácení peněžních prostředků (včetně) úroky z dlužné částky, jejichž roční sazba činí 9 %.

III. Dlužník se zavazuje vrátit věřiteli půjčenou částku k jeho rukám nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy bude o vrácení věřitelem požádán. Je oprávněn vrátit poskytnuté peněžní prostředky i dříve. Věřitel není oprávněn požádat dlužníka o vrácení půjčené částky před 31. prosincem 2005.

IV. Úroky dohodnuté v čl. II. této smlouvy jsou splatné nejpozději spolu se závazkem vrátit půjčenou částku, jak je uvedeno v předchozím článku.

V. Pro případ prodlení se dlužník zavazuje platit věřiteli od prvního dne prodlení kromě úroků sjednaných v čl. II. shora ještě úroky z prodlení z dlužné částky včetně úroků podle čl. II., s nimiž je v prodlení, a to ve stejné výši jako úroky podle čl. II.

VI. Dlužník se zavazuje použít půjčené peněžní prostředky výlučně na nákup nákladního automobilu.

VII. Dlužník je oprávněn uplatnit nárok na poskytnutí úvěru do 28. 2. 2005. Neuplatněním v této lhůtě uvedený nárok zaniká.

VIII. Před poskytnutím úvěru může dlužník vypovědět tuto smlouvu s okamžitou účinností a věřitel ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena dlužníkovi.

IX. Účastníci prohlašují, že tato smlouva vyjadřuje jejich skutečnou a svobodnou vůli. Smlouvu přečetli, s jejím obsahem souhlasí, což stvrzují svými podpisy.

V Lounech dne 3. ledna 2005 ....................... Jan Kos

.......................... ARECO, a.s. Petr Nový člen představenstva

PODNIKATELSKÝ PLÁN Pokud chce být podnikatel úspěšný musí si definovat cíle a strategie k jejich dosažení. Výsledkem je zpracování podnikatelského plánu. Nutnost podnikatelského plánu vzniká vždy, když podnikatel potřebuje získat cizí kapitál pro financování investic. Slouží také jako vnitřní dokument firmy při plánování změn ve firmě, jejího

41

rozvoje apod. Tento plán musí obsahovat krátkodobé i dlouhodobé cíle podnikání, popis výrobků nebo služeb se kterými chce firma vstoupit na trhu, analýzu trhu, zdroje a prostředky, které budou k dosažení stanovených cílů použity. Osnovu podnikatelského plánu, její sestavu a doložené podklady si upřesňují, jak z hlediska forem zpracování, tak i rozsahu a obsahu – instituce, které tento dokument jako nezbytný požadují – věřitelé, banky, obce, orgán státní správy apod. Základní osnova podnikatelského plánu: Titulní list • měl by obsahovat základní údaje o podnikatelském subjektu, druh podnikání, účel podnikatelského plánu, komu je podnikatelský plán určen, prohlášení o důvěrnosti materiálu, datum vypracování apod. Obsah Popis podnikatelského subjektu • forma vlastnictví, přehled o případných společnících, pravomoci jednat jménem firmy, struktura nabízených služeb nebo výrobků, velikost firmy, vybavení apod. Analýza podnikatelského oboru • vývojové trendy, analýza konkurence, segmentace trhu, předpověď budoucího vývoje v daném oboru. Marketingový plán • posouzení potřebnosti nabízeného výrobku nebo služby a očekávaný počet zákazníků. Plán výkonů • předpokládaný objem výkonů, cenové údaje, možnosti propagace apod. Finanční plán • zdroje financování. Personální plán • personální zajištění, kvalifikace. Ostatní plány související s podnikáním • materiálové a surovinové zajištění, hlavní dodavatelé, ekologické otázky, bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Hodnocení rizik • zhodnocení slabých stránek podnikání, postupy pro nepředvídané okolnosti apod. Přílohy • živnostenské oprávnění, finanční výkazy, organizační struktura apod.

ÚKOL Č. 7 Sestavte stručný podnikatelský plán jako jednu z příloh žádosti o úvěr. Pracujte ve skupině, podnikatelský plán aplikujte na Vámi zvolený předmět podnikání z úvodní hodiny.

KONTROLNÍ OTÁZKY A ÚKOLY: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Které osoby vedou účetnictví podnikatelů? Které osoby vedou daňovou evidenci? Stručně popište výhody a nevýhody akcie pro majitele akcie a pro akciovou společnost. Stručně popište výhody a nevýhody obligace emitované podnikem. Jaké služby poskytují obchodní banky svým klientům? Charakterizujte obchodní úvěr, jeho výhody a nevýhody pro podnik.

42

PŘÍLOHA 1 Část 1 ze 2

43

Část 2 ze 2

44

PŘÍLOHA 2 Část 1 ze 4

45

Část 2 ze 4

46

Část 3 ze 4

47

Část 4 ze 4

48

50

4. DANĚ TATO KAPITOLA OBSAHUJE: • • • •

daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob, účetní a daňové odpisy, účetní a daňové doklady.

CÍLEM TÉTO KAPITOLY JE: • zjistit a vypočítat základ daně z příjmů fyzických osob a právnických osob, • vyplnit daňová přiznání k dani z příjmů fyzických osob, právnických osob a k dani z přidané hodnoty, • vypočítat účetní a daňové odpisy, • vyplnit běžný daňový doklad.

DIDAKTICKÉ PROSTŘEDKY: • počítač, internet, individuální zápisy žáků z jednotlivých odborných předmětů v rámci mezipředmětových vztahů, kalkulačka, • zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, • zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, • doklady, daňová přiznání k dani z příjmů fyzických osob a k dani z příjmů právnický osob, daňové přiznání k dani z přidané hodnoty.

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY: Vazby k předmětům ekonomika (daňový systém), podnikatelství (povinnosti podnikatele v oblasti daní, mzdová a zaměstnanecká politika), účetnictví (doklady, náklady a výnosy, výsledek hospodaření), písemná a elektronická komunikace (základy úpravy právních písemností vyhotovovaných na počítači).

51

DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB (Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů) Daň z příjmů fyzických osob je klasickou daní za zdaňovací období, jejíž základna se zjišťuje po uplynutí časového úseku. Zdaňovacím obdobím je vždy kalendářní rok. Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou všechny fyzické osoby. Dělíme je do 2 skupin, na daňové rezidenty a nerezidenty. Daňový rezident (tuzemec) je fyzická osoba (FO), která má na území ČR bydliště, ale i ta, která na území ČR pobývá alespoň 183 dní v roce (osoba se zde obvykle zdržuje). Daňový nerezident (cizozemec) je fyzická osoba, jejíž příjmy podléhají dani z příjmů fyzických osob pouze ze zdrojů na území ČR. Členění příjmů fyzických osob podléhajících dani z příjmů Dílčí daňové základy

Samostatný základ daně

Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky

- příjmy od dalšího zaměstnavatele do 5 000 Kč za měsíc

Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti

- honoráře za příspěvky do rozhlasu, televize a periodik do 3 000 Kč za měsíc u jednoho plátce (10%)

Příjmy z kapitálového majetku

- výnosy z obligací, akcií - podíly na zisku z účastí společnostech a družstev

na

kapitálových

- plnění ze životního pojištění a soukromého důchodového pojištění - dávky penzijního připojištění Příjmy z pronájmu Ostatní příjmy

- ceny z veřejných a sportovních soutěží (20%) nejsou-li osvobozeny od daně - likvidační podíl na kapitálových společnostech nebo družstvu

Struktura základu daně z příjmů fyzických osob Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění = dílčí daňový základ příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti - výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů = dílčí daňový základ příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (nebo záporný rozdíl mezi příjmy a výdaji) Příjmy z pronájmu

52

- výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů = dílčí daňový základ příjmů z pronájmu (nebo záporný rozdíl mezi příjmy a výdaji)

Příjmy z kapitálového majetku = dílčí základ příjmů z kapitálového majetku Příjmy ostatní - výdaje na dosažení příjmu (podle druhů příjmů do výše daného druhu příjmů) = dílčí daňový základ ostatní příjmy

Úprava základu daně Základ daně se snižuje o odpočty (nezdanitelné částky a odečitatelné položky, slevy na dani) Nestandardní odpočty: - úroky z úvěrů na bytové potřeby - dary na veřejně prospěšné účely - příspěvky na penzijní připojištění - pojistné na životní pojištění - zaplacené členské příspěvky člena odborové organizace - daňová ztráta - odpočet výdajů na výzkum a vývoj - odečet části výdajů na výchovu učňů Sazba daně z příjmů fyzických osob - § 16 zákona o dani z příjmů FO.

ÚKOL Č. 1: Vypočtěte velikost daně z příjmů fyzických osob, jestliže základ daně poplatníka po snížení o odpočty činí 273 472 Kč.

ŘEŠENÍ:

Výpočet daňové povinnosti Základ daně snížený o nestandardní odpočty (zaokrouhluje se na celé stokoruny dolů) * sazba daně = daň - slevy na dani = daňová povinnost

53

Slevy na dani Standardní slevy (na poplatníka a na vyživovanou osobu) nahradily všechny standardní odpočty od základu daně. Kromě toho se dále používají i slevy při zaměstnávání osob se zdravotním postižením a nově při pořízení a technickém zhodnocení registračních pokladen.

Sociální standardní slevy na dani Typ částky Slevy, které poplatník uplatňuje na sebe: Základní Na invaliditu poplatníka: - částečnou - plnou - držitel ZTP/P Pro studenta Slevy na vyživovanou osobu: - na dítě - dítě ZTP/P - na manžela(ku) - na manžela(ku) ZTP/P

Výše 7 200 Kč 1 500 Kč 3 000 Kč 9 600 Kč 2 400 Kč 5 000 Kč 12 000 Kč 4 200 Kč 8 400 Kč

Základní slevu může uplatnit každý poplatník. Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky Příjem ze závislé činnosti je „příjem ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského a obdobného poměru, v němž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu (zaměstnavatele) je povinen dbát příkazů plátce.“ Dále se za příjmy ze závislé činnosti považují např.: • příjmy za práci členů družstva pro družstvo,.. • tantiémy, • náhrady za příjmy ze závislé činnosti. Funkční požitek je odměna za výkon funkce, a to od poslanců a členů vlád až po jednatele nebo pokladníka zájmového sdružení. Za příjmy ze závislé činnosti se považují i naturální příjmy a požitky (např. zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci zdarma podnikový byt, do základu daně je zahrnuto nájemné z tohoto bytu). Pro většinu domácností zaměstnanců platí, že zcela rozhodující postavení mají příjmy od jednoho zaměstnavatele. Je na zaměstnanci (pokud má více zaměstnavatelů), který zaměstnavatel bude jako hlavní – udělá to tak, že u jednoho podepíše Prohlášení poplatníka daně z příjmů FO k příjmům ze závislé činnosti a funkčním požitkům. Poplatník tak může již v průběhu zdaňovacího období uplatňovat slevy na dani. U dalších zaměstnavatelů již toto snížení uplatňovat nelze.

54

Zdanění měsíční mzdy u hlavního zaměstnavatele Zúčtovaný hrubý příjem za kalendářní měsíc (včetně nepeněžních příjmů), ale bez vyňatých příjmů - příjmy osvobozené od daně = HRUBÁ MZDA (HM) - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (8% z HM) - pojistné na veřejné zdravotní pojištění (4,5% z HM) = ZÁKLAD DANĚ = ZDANITELNÁ MZDA (zaokrouhluje se na celé stokoruny nahoru) * sazba daně (pro výpočet záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti) §38h = základní částka zálohy na daň - SLEVY NA DANI = ZÁLOHA NA DAŇ (případně daňový bonus) Přehled slev při výpočtu záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti Typ odpočtu - na poplatníka - na dítě - dítě, je-li držitelem průkazu ZTP/P - na částečnou invaliditu poplatníka - na plnou invaliditu - pro držitele průkazky ZTP/P - pro studenta

Velikost 600 Kč 500 Kč 1 000 Kč 125 Kč 250 Kč 800 Kč 200 Kč

ÚKOL Č. 2: Vypočítejte čistou mzdu paní Marii Novákové, jestliže znáte: základní plat 25 700 Kč, prémie 4 200 Kč. K služebním i soukromým účelům používá osobní vozidlo ŠKODA FABIA s pořizovací cenou 345 000 Kč. Sleva na dani : poplatník a dvě děti.

ŘEŠENÍ:

55

Zdanění měsíční mzdy u dalšího zaměstnavatele Příjmy ze závislé činnosti od dalšího zaměstnavatele se také zdaňují u zdroje prostřednictvím zaměstnavatele. Samostatný základ daně nemůže nikdy tvořit příjem od zaměstnavatele, u kterého má poplatník podepsáno Prohlášení. Samostatným základem daně je zúčtována mzda snížená o sražené pojistné (příjem z dohody o provedení práce není ve vyměřovacím základu obou pojistných). Samostatný základ daně tvoří příjmy ze závislé činnosti, jen když nepřesáhnou za kalendářní měsíc 5 000,-- Kč → zvláštní sazba daně 15%. Z měsíčních příjmů, které netvoří a nemohou tvořit samostatný základ daně, se odvádí záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti. Pro stanovení zálohy se používá stejná sazba jako u hlavního zaměstnavatele, s tím omezením, že záloha musí být minimálně 20% základu daně. Zálohu samozřejmě nelze snížit o slevy na dani.

ÚKOL Č. 3: Pan Novák dostal v měsíci únoru 2007 odměnu za zimní údržbu chodníků, a tak zúčtovaná mzda v tomto měsíci činila 8 560,- Kč. Určete způsob zdanění a stanovte srážku daně nebo zálohu na daň.

ŘEŠENÍ:

Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti Poplatník, který má příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, může tyto příjmy snížit o výdaje na jejich dosažení, udržení a zajištění. Příjmy z podnikání jsou příjmy z takových činností, které provádí podnikatel vlastním jménem a na vlastní účet. • příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, • příjmy ze živnosti, • příjmy z jiného podnikání.

56

Jestliže fyzická osoba nechce prokazovat výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může výdaje uplatnit paušálem (% z příjmů). Paušální výdaje u příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti. Druh příjmu

Paušál

- příjmy ze zemědělské výroby, …

80 %

- příjmy z řemeslných živností

60 %

- příjmy z ostatních živností

50 %

- příjmy z jiného podnikání,..

40%

Vyrovnání daňové povinnosti = DAŇOVÁ POVINNOST - zálohy na daň zaplacené na dané zdaňovací období i (povinnost) podle poslední známé daňové povinnosti - zálohy sražené zaměstnavatelem = DOPLATEK nebo PŘEPLATEK Daňové přiznání se podává do konce března roku následujícího po zdaňovacím období a ke stejnému datu je povinnost daňovou povinnost vyrovnat. Je-li daňová povinnost malá, poplatník zálohy neplatí. Zálohy se zaokrouhlují na celé stokoruny nahoru a jsou splatné do 15. dne posledního měsíce příslušné části roku, tj. pololetní do 15. června a 15. prosince. Čtvrtletní do 15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince. Interval poslední známé daňové povinnosti (D)

Výše zálohy

Četnost záloh

<0; 30 000 Kč>

0

X

<30 001; 150 000 Kč>

40 % D

pololetně

<150 000; ∞>

¼D

čtvrtletně

ÚKOL Č. 4: Pan Podnikavý vyživuje 1 nezletilé dítě, manželka má vlastní příjem. V r. 2006 na důchodovém pojištění zaplatil 7 200,- Kč, na životním 10 000,- Kč (§15(9), (10) zák. o dani z příjmů). V roce 2006 vedl daňovou evidenci. § 6 závislá činnost příjmy: 192 968,- Kč pojistné: 24 132 ,- Kč zálohy: 16 650,- Kč U zaměstnavatele podepsal Prohlášení. § 7 živnost příjmy: 178 755,- Kč výdaje: 120 000,- Kč Zjistěte výši daňové povinnosti poplatníka, vyplňte daňové přiznání.

57

ŘEŠENÍ:

DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB (Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů) Základ daně se stanoví za zdaňovací období, kterým u daně z příjmů právnických osob je zpravidla kalendářní rok. Podnikatelské subjekty, jestliže jsou právnickými osobami, vždy účtují. Základ daně PO se odvozuje od výsledku hospodaření před zdaněním, který se upravuje. VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ před zdaněním - příjmy vyňaté z předmětu daně - osvobozené příjmy - příjmy nezahrnované do základu daně (ZD) (včetně samostatných základů daně) - rozpuštění rezerv nebo opravných položek, jejichž tvorba nebyla daňově uznaným nákladem + částky zkracující příjmy (nepeněžní a mimoúčetní příjmy) + účetní náklady, které nejsou uznanými daňovými náklady + částky pojistného sociálního pojištění sražené zaměstnancům a neodvedené ve lhůtě - mimoúčetní náklady, které lze uznat pro daňové účely +- korekce základu daně předešlých zdaňovacích období = ZÁKLAD DANĚ Úprava základu daně z příjmů právnických osob a výpočet daně ZÁKLAD DANĚ ODPOČTY (odčitatelné položky) - daňová ztráta

58

- odpočet výdajů na výzkum a vývoj - odpočet části výdajů vynaložených na výuku učňů = mezisoučet - dary na veřejně prospěšné účely (max. 5 % z mezisoučtu) = ZÁKLAD DANĚ PO SNÍŽENÍ O ODPOČTY (zaokrouhlený na celé tisícikoruny dolů) * sazba daně = DAŇ SLEVY NA DANI - slevy na zaměstnance se změněnou pracovní schopností - slevy při pořízení a technické zhodnocení registrační pokladny = DAŇ PO SLEVĚ Výpočet daně musí poplatník uvést v daňovém přiznání. Daňové přiznání se podává do konce třetího měsíce po skončení zdaňovacího období. Avšak právnické osoby podléhající povinnému auditu podávají daňová přiznání až do konce šestého měsíce po skončení zdaňovacího období. Výše a splatnost záloh je stejná jako u FO podnikatele.

ÚKOL Č. 5: Sestavte přehled výsledků hospodaření za rok 2006 v předepsaném účetním členění. Z uvedených zůstatků vypočítejte daň z příjmů právnické osoby. Vyplňte daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob. 501 - spotřeba materiálu 502 - Spotřeba energie 504 - Prodané zboží 511 - Opravy a udržování 512.1 - Cestovné dle vyhlášky 512.2 - Cestovné nadlimitní 513 - Náklady na reprezentaci 521 - Mzdové náklady 523 - Odměny členům orgánů společnosti 524 - Zákonné sociální pojištění 531 - Daň silniční 541 - Zůstatková cena prodaného DHNM 545 - Ostatní pokuty a penále 551 - Odpisy DHNM 552 - Tvorba zákonných rezerv 559 - Tvorba opravných položek 562 - Úroky 574 - Tvorba rezerv 604 - Tržby za prodej zboží 622 - Aktivace vnitropodnikových služeb 662 - Úroky

Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč

80 000,102 000,25 498 000,158 000,84 000,5 000,50 000,6 678 000,70 000,1 287 300,35 000,590 000,31 000,620 000,420 000,40 000,56 000,9 200,36 084 906,662 000,55 000,-

Daňové odpisy 630 000,-. Daňová ztráta minulých let 100 000,--

59

ŘEŠENÍ:

ODEPISOVÁNÍ DLOUHODOBÉHO MAJETKU K hlavních charakteristikám dlouhodobého majetku patří, že se postupně opotřebovává a dochází u něho k postupnému přenášení jeho hodnoty do nákladů výroby nebo jiných činností. Opotřebení nastává nejen používáním dlouhodobého majetku (fyzické opotřebení), ale i v důsledku jeho morálního zastarávání (morální opotřebení – po stránce technické). Peněžní částce vyjadřující opotřebení majetku za účetní období říkáme odpisy. Součet odpisů dlouhodobého majetku vyjadřují oprávky k dlouhodobému majetku. Zákon o daních z příjmů vymezuje pojmy – hmotný majetek a nehmotný majetek.

60

Do hmotného majetku zahrnujeme: • samostatné movité věci, případně jejich soubory se vstupní cenou nad 40 000,- Kč a s provoznětechnickou funkcí delší než 1 rok, • budovy, domy a stavby, • některé pěstitelské celky trvalých porostů (např. chmelnice a vinice), • základní stáda a tažná zvířata. Hmotný majetek je velmi podobný účetní kategorii hmotného dlouhodobého majetku. Avšak hmotným dlouhodobým majetkem jsou např. i pozemky, které se za hmotný majetek nepovažují. Nehmotný majetek se odvozuje od dlouhodobého nehmotného majetku, nezahrnuje však goodwill. Musí pro něj platit, že byl nabyt úplatně anebo vytvořen vlastní činností proto, aby s ním bylo obchodováno. Výdaje související s pořízením dlouhodobého majetku mohou být do základu daně přenášeny jen postupně, a to prostřednictvím odpisů, které u daňových odpisů jen rámcově odpovídají ekonomickému opotřebení tohoto majetku. Vstupní cena je ocenění hmotného majetku, resp. nehmotného majetku, z něhož se majetek odpisuje. Vypočtené odpisy se zaokrouhlují na celé Kč nahoru. Technickým zhodnocením nazýváme výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy. Dále pak výdaje na rekonstrukci, při které se mění technické parametry a výdaje na modernizaci. Technické zhodnocení zvyšuje vstupní cenu. Zůstatková cena je vstupní cena snížená o celé daňové odpisy vypočtené za předchozí zdaňovací období. Hmotný majetek odpisuje především vlastník, případně nositel práva užívání.

Účetní odpisy Jsou součástí výsledku hospodaření, se používají u majetku, jenž je účetně odepisován. Účetní odpisy jsou odpisy vypočtené podle odpisového plánu. V odpisovém plánu je stanovena doba upotřebitelnosti a odpisová sazba. Účetní odpisy by měly odpovídat ekonomické skutečnosti v dané účetní jednotce. Sazby účetních odpisů si účetní jednotka stanovuje sama, například podle doby upotřebitelnosti nebo ve vztahu k výkonům (u dopravních prostředků). Za předpokládanou dobu odpisování by měla být odepsána do nákladů celá cena, v níž je majetek oceněn v účetnictví.

ÚKOL Č. 6: Účetní jednotka uvedla do užívání výrobní stroj, který byl podle odpisového plánu zařazen do odpisové skupiny, v níž je předpokládaná doba užívání 10 let. Pořizovací cena stroje činí 235 000,- Kč.

ŘEŠENÍ:

61

Daňové odpisy (§ 26 – § 32a, zákona o dani z příjmů) Při zjišťování základu pro výpočet daňové povinnosti k dani z příjmů je ale možné uplatnit v nákladech účetní jednotky je částku daňových odpisů, které se zjišťují mimo soustavu účetních zápisů. Tyto daňové odpisy vycházejí z ustanovení zákona o daních z příjmů. Standardní daňové odpisy mají dvě základní charakteristiky: • dobu odpisování, která je dána začleněním majetku do odpisové skupiny, • metodu odpisování (rovnoměrné a zrychlené odpisování). Daňové odpisy jsou konstruovány jako roční, podle stavu majetku ke konci zdaňovacího období. Polovinu ročního odpisu uplatníme tehdy, jestliže byl majetek používán po kratší dobu v průběhu zdaňovacího období (majetek byl evidován v obchodním majetku poplatníka k prvnímu dni zdaňovacího období). Rovnoměrné odpisování (RO) Rovnoměrné odpisování přenáší vstupní cenu hmotného majetku do základu daně se stejnou rychlostí po celou dobu odpisování. Vstupní cena majetku se po dobu odpisování nemění, a tak nemůže reagovat na zvyšování cen takového typu majetku. Rovnoměrně se odpisuje vždy ze vstupní ceny (případně ze zvýšené vstupní ceny), a to prostřednictvím odpisových sazeb (roční odpisové sazby jsou vyjádřeny v %). V prvním roce se odpisuje podle vzorce:

RO1 = (VC*S1)/100 VC…..vstupní cena S1…... odpisová sazba pro první rok odpisování

V dalších letech se odpisuje podle vzorce:

ROn = (VC*Sn)/100 Sn…...odpisová sazba v dalších letech Odpisy v dalších letech jsou potom stejné a rovnají se.

ÚKOL Č. 7 : Vypočítejte výši rovnoměrných odpisů majetku zařazeného do 1a odpisové skupiny. Pořizovací cena majetku je 365 258,- Kč.

ŘEŠENÍ:

62

Zrychlené odpisování (ZO) Zrychlené odpisování představuje možnost dosahování daňových úspor, resp. odkladu daně v prvních letech po pořízení majetku, což vyhovuje zejména moderním technologiím, které rychle morálně zastarávají,.. Nejvyšší daňový odpis je u této odpisové metody ve druhém roce odpisování (za předpokladu, že se v průběhu odpisování nezvýší vstupní cena). Zrychlené odpisování místo daňových sazeb používá odpisové koeficienty. V prvním roce odpisování se odpisuje podle algoritmu: ZO1 = VC/k1 VC…..vstupní cena k1……koeficient pro odpisování v prvním roce odpisování V dalších letech odpisování se odpisuje podle vzorce: ZOn = (2*ZC) / k - (n - 1) n…….pořadové číslo roku odpisování ZC….zůstatková cena k……koeficient pro odpisování v dalších letech n - 1….počet let, po která se již odpisovalo

ÚKOL Č. 8: Vypočítejte výši zrychlených odpisů majetku zařazeného do 1a odpisové skupiny. Pořizovací cena majetku je 365 258,- Kč.

ŘEŠENÍ:

Odpisy nehmotného majetku Pro nehmotný majetek se rovněž stanoví specifická pravidla pro daňové odpisování. Vstupní cena nehmotného majetku se určuje podle stejných pravidel jako u majetku hmotného.

63

Nehmotný majetek se vždy odpisuje časově. Odpisování začíná vždy v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém byl nehmotný majetek zaevidován. Audiovizuální dílo 18 měsíců Software 36 měsíců Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 36 měsíců Zřizovací výdaje 60 měsíců Ostatní nehmotný majetek 72 měsíců

ÚKOL Č. 9: Společnost OTAVA zaevidovala do majetku v červenci 2006 software se vstupní cenou 90 000,-Kč, který si pořídila do vlastnictví. Určete průběh daňových odpisů.

ŘEŠENÍ:

ÚČETNÍ DOKLADY Jednou z nejdůležitějších účetních zásad je zásada průkaznosti. Jedním z nejdůležitějších prvků jsou účetní doklady → informují o vzniku hospodářských operací, registrují je a ověřují. Musí splňovat určité požadavky: • úplnost, • včasnost, • přehlednost, • pečlivé vyhotovení. Obsah účetních dokladů Náležitost

Poznámka

a) označení účetního dokladu b) popis obsahu účetního případu, jeho účastníci

64

c) peněžní částka nebo údaj o množství a ceně d) okamžik vyhotovení účetního dokladu e) okamžik uskutečnění účetního případu

není-li shodné s okamžikem vyhotovení účetního dokladu

f) podpisový záznam osoby odpovědné za účetní vlastnoruční podpis nebo jiný průkazný účetní případ záznam v technické formě g) podpisový záznam osoby za zaúčtování účetního případu

odpovědné vlastnoruční podpis nebo jiný průkazný účetní záznam v technické formě

h) podpisový záznam osoby za provedení účetního zápisu

odpovědné pokud se neshoduje s odpisovým záznamem osoby odpovědné za zaúčtování účetního případu

K některým dokladům se připojují přílohy (stvrzenky, paragony,..). Zákon o dani z přidané hodnoty (zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů) stanoví, jaké náležitosti mají mít daňové doklady. Běžný daňový doklad musí obsahovat: • identifikační údaje (obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, daňové identifikační číslo) obchodních partnerů (dodavatele a odběratele), • pořadové číslo dokladu, • rozsah a předmět zdanitelného plnění, • datum vystavení dokladu, • datum uskutečnění zdanitelného plnění, • výši ceny bez daně celkem, sazbu daně nebo údaj o osvobození, výši daně celkem. Pokud daňové doklady respektují náležitosti účetních dokladů, stávají se i účetními doklady.

Plátci daně z přidané hodnoty • s místem podnikání v ČR: a) ze zákona (obrat nad registrační limit – 1 000 000,- Kč), b) dobrovolný. • s místem podnikání mimo ČR. Plátce daně se musí registrovat u svého místně příslušného finančního úřadu a odvádět daň z přidané hodnoty ze zdanitelných plnění. Daňový doklad může vystavit jen plátce daně z přidané hodnoty. Základním typem daňového dokladu je tzv. běžný daňový doklad. Na běžném daňovém dokladu se DPH zaokrouhluje na celé desetihaléře, padesátihaléře nebo se uvádí v haléřích. Za správnost údajů v daňovém dokladu odpovídá plátce, kterému vznikla povinnost ho vystavit. Zjednodušený daňový doklad je povinen vystavit prodávající, plátce daně, ihned při nákupu. Částka nákupu za hotové nepřesáhne částku 10 000,- Kč (včetně daně). Základní skutečnosti pro vyměření daně musí plátce uvést v daňovém přiznání, které podává do 25 dnů po skončení zdaňovacího období (ke stejnému dni je daň i splatná). V případě nadměrného odpočtu (vykázaný přeplatek na dani z přidané hodnoty) správce daně je povinen plátci vrátit do 30 dnů od vyměření této daňové povinnosti. Plátce nemusí o vrácení tohoto přeplatku na dani žádat.

65

ÚKOL Č. 10: Na základě zadání vyplňte přiložené doklady. 1. Pracujete jako pokladník firmy Autodoprava, Karel Moučka, Mechová 13, 750 00 Přerov. Vyhotovte výdajový pokladní doklad č. 256 pro pana Nováka (číslo občanského průkazu 103 963 211), kterému vyplatíte z pokladny cestovné na základě schváleného vyúčtování pracovní cesty 550,- Kč. Bez účetní části. (příloha č.3) 2. Pracujete jako pokladník firmy Autodoprava, Karel Moučka. Na doplnění pokladní hotovosti jste převzal z pobočky ČSOB v Přerově 5 000,- Kč dne 12. 6. xxxx. Číslo dokladu 113. Bez účetní části. (příloha č.4) 3. Společnosti AB, s. r. o. (Mohelnická 76, 770 00 Olomouc, DIČ CZ54659825) vaše firma Opravy strojů, s. r. o.(Dluhonská 35, 750 00 Přerov, DIČ CZ54681123) fakturuje opravu strojní linky. Cena bez DPH 30 000,-, DPH 19%. Číslo faktury 1102. (příloha č.5)

ŘEŠENÍ: Do přiložených dokladů.

ÚKOL Č. 11: Na základě zadaných účetních případů vyplňte daňové přiznání k dani z přidané hodnoty. Zdaňovacím obdobím je duben 2007. Hlavní ekonomickou činností je nákup a prodej PC techniky. 1. vydané faktury za prodané zboží základ daně za zdaňovací období (duben) celkem

633 641,- Kč

DPH 19%

120 397,- Kč

2. vydané faktury za prodané zboží základ daně

616,- Kč

DPH 5%

31,- Kč

3. PPD – tržby za zboží v hotovosti základ daně

553 040,- Kč

DPH 19%

105 077,- Kč

4. VPD – náklady s nárokem na odpočet za zdaňovací období základ daně DPH 19%

13 704,- Kč 2 604,- Kč

5. přijaté faktury za nákup zboží s nárokem na odpočet za zdaňovací období a) základ daně DPH 19% b) základ daně DPH 5%

1 059 963,- Kč 201 387,- Kč 3 777,- Kč 189,- Kč

ŘEŠENÍ: Do daňového přiznání.

66

KONTROLNÍ OTÁZKY A ÚKOLY: 1. 2. 3. 4. 5.

6.

Uveďte způsoby placení daní. Uveďte termíny podání daňových přiznání a splatnosti daně pro daň z příjmů fyzických osob, pro daň z příjmů právnických osob, pro daň z přidané hodnoty (včetně nedoplatků záloh). Jmenujte sankce za nesplnění nepeněžité pomoci, včetně sankcí vážících se k daňovému dluhu. Jaká znáte zdaňovací období u daně z příjmů právnických osob? Vyhotovte si jednoduchou tabulku vztahující se k odpisům hmotného majetku (odpisová skupina, doba odpisování, příklad) . Ke každé odpisové skupině si doplňte příklad z přílohy č. 1 k zákonu č. 586/1992 Sb. Společnost FANY se zabývá servisními službami a dosud nebyla plátcem daně z přidané hodnoty. Za měsíce červen, červenec a srpen 2007 měla následující obrat: Červen 250 000 Kč Červenec 600 000 Kč Srpen 400 000 Kč Jaké povinnosti jí z toho plynou (přihláška k registraci, vznik plátcovství).

67

PŘÍLOHA Č. 1, 2, 6 Opatřete si přiznání k dani z příjmů fyzických osob, přiznání k dani z příjmů právnických osob a přiznání k dani z přidané hodnoty.

68

PŘÍLOHA Č. 3 Organizace

VÝDAJOVÝ pokladní doklad č. ze dne

200

Přílohy:

Vyplaceno (komu) (jméno a adresa) Kč

Průkaz totožnosti

h

slovy Účel výplaty

Rozpočtová skladba Podpis příjemce

Schválil(i) ÚČETNÍ DOKLAD ze dne

Text

200

Podpis pokladníka

č.

Účtovací předpis (Má dáti účet)

Kč

Přezkoušel(i)

Zaúčtoval

dne

dne

h

69

PŘÍLOHA Č. 4 Organizace

PŘÍJMOVÝ pokladní doklad č. ze dne

200

Přílohy:

Přijato (od) (jméno a adresa) Kč

h

slovy Rozpočtová skladba

Účel platby Schválil(i)

ÚČETNÍ DOKLAD ze dne Text

Přezkoušel(i) dne

Podpis pokladníka

200

č.

Účtovací předpis (Dal - účet)

Kč

h

Zaúčtoval dne

70

PŘÍLOHA Č. 5

71

72

74

5. POJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ TATO KAPITOLA OBSAHUJE: • charakteristiku zdravotního a sociálního pojištění, • výpočet pojistného na zdravotní pojištění zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), • výpočet pojistného na sociální zabezpečení zaměstnance a OSVČ.


charakteristika zdravotního pojištění, popis jednotlivých částí pojištění na sociální zabezpečení, vypočet vyměřovacího základu a pojistného zaměstnance a OSVČ, vysvětlení podstaty státní sociální podpory.

DIDAKTICKÉ PROSTŘEDKY: • • • • •

praktikum podnikatele –metodické a pracovní listy, smazatelná tabule, křídy, fixy, počítač, internet, Zákon č. 48/1997, o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění, • Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění, • Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění, • individuální zápisy žáků z jednotlivých odborných předmětů v rámci mezipředmětových vztahů.

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY Upozornění na vazby k předmětům ekonomika (subjekty národního hospodářství), podnikatelství (podnikání a podnik jako subjekt tržní ekonomiky), právo (základy práva, práce s právní normou), management (organizování, komunikace, profil manažera).

75

ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Základním právním předpisem, který upravuje oblast zdravotního pojištění je zákon č. 48/1997, o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších právních předpisů. Veřejné zdravotní pojištění, slouží ke krytí výdajů spojených s financováním nutné zdravotní péče v rozsahu daném zákonnými pravidly. Vybrané pojistné je příjmem jednotlivých zdravotních pojišťoven. Pojištěnci veřejného zdravotního pojištění – jsou účastníky pojištění, mají nárok na plnění ve formě zdravotní péče. Jsou to: • osoby, které mají trvalý pobyt na území ČR, • osoby, které na území ČR nemají trvalý pobyt, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo na území ČR. Plátci veřejného zdravotního pojištění jsou: • zaměstnanci, • zaměstnavatelé – platí pojistné za své zaměstnance, • OSVČ, • stát – je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu.

ÚKOL Č. 1: Vyhledejte v příslušném právním předpise, za které osoby platí pojistné stát prostřednictvím státního rozpočtu.

ŘEŠENÍ

POJIŠTĚNÍ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ Základním právním předpisem, který upravuje oblast pojištění na sociální zabezpečení a jeho výpočtu je zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších právních předpisů. Pojištění na sociální zabezpečení se skládá ze tří částí: • nemocenské pojištění, • důchodové pojištění, • příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

76

Pojistné na sociální zabezpečení vybírají okresní správy sociálního zabezpečení (struktura orgánů správy sociální zabezpečení je popsána v kapitole Orgány státní správy) a je příjmem státního rozpočtu. Pojistné na sociální zabezpečení platí: • zaměstnanci, • zaměstnavatelé – platí pojistné za své zaměstnance, • OSVČ. Dávky nemocenského pojištění Z nemocenského pojištění zaměstnanců se poskytují dávky: • nemocenské, • podpora při ošetřování člena rodiny, • vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, • peněžitá pomoc v mateřství. Důchodové pojištění Upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Z pojištění se poskytují tyto důchody: a) starobní, b) plný invalidní, c) částečný invalidní, d) vdovský a vdovecký, e) sirotčí. Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Z této části pojištění na sociální zabezpečení jsou financovány např. peněžité podpory v nezaměstnanosti a tzv. aktivní politika zaměstnanosti (podpora vytváření nových pracovních míst).

VÝPOČET POJISTNÉHO Tabulka: Sazby pojistného na veřejné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení

Osoba

Veřejné zdravotní pojištění

Pojištění na sociální zabezpečení Nemocenské pojištění

Důchodové pojištění

Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

Celkem

Zaměstnanec

4,5 %

1,1 %

6,5 %

0,4 %

8%

Zaměstnavatel

9%

3,3 %

21,5 %

1,2 %

26 %

OSVČ

13,5 %

4,4 %

28 %

1,6 %

34 %

Stát

13,5 %

-

-

-

-

Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období. Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc. Výjimkou jsou osoby samostatně výdělečně činné, jejichž rozhodným obdobím je kalendářní rok.

77

Zaměstnanci Vyměřovacím základem pro výpočet pojistného zaměstnance je součet příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou od této daně osvobozeny, byly zúčtovány v souvislosti se zaměstnáním a zakládají účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění. Jde například o: • příjmy z pracovního nebo služebního poměru, • příjmy z dohody o pracovní činnosti (dohoda o provedení práce nezakládá účast na zdravotním pojištění a pojištění na sociální zabezpečení), • odměna za práci společníka společnosti s ručením omezeným, komanditisty nebo člena družstva, • funkční požitky poslanců, senátorů apod. Do vyměřovacího základu se nezahrnují příjmy stanovené zákonem například náhrada škody, odstupné apod.

ÚKOL Č. 2: Určete, které příjmy budou zahrnuty do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného zaměstnance: • mzda • nemocenská • penzijní připojištění zaměstnance • náhrada mzdy za dovolenou • náhrady cestovních výdajů

ŘEŠENÍ

Výpočtem pojistného je pověřen zaměstnavatel, který část pojistného připadající na zaměstnance srazí z jeho mzdy a zbytek zahrne do svých nákladů. Vypočtené pojistné se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. V případě vyměřovacího základu pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění platí určitá omezení – je stanoven minimální vyměřovací základ, který je roven minimální mzdě. Kdežto u pojistného na sociální zabezpečení je vyměřovacím základem vždy skutečně dosažený příjem. Minimální vyměřovací základ na veřejné zdravotní pojištění se však nevztahuje na všechny zaměstnance. Nevztahuje se zejména na osoby: • za které platí pojistné stát, • s těžkým zdravotním postižením, • pobírající nemocenské dávky apod

78

ÚKOL Č. 3: Jaká je v současnosti minimální mzda?

ŘEŠENÍ

ÚKOL Č. 4: Pan Novotný je zaměstnancem firmy Profi, a.s. V měsíci lednu měl tyto příjmy: • základní mzdu – 14 300,- Kč • náhradu za dovolenou – 700,- Kč • nemocenské dávky – 1476,- Kč • příspěvek na penzijní připojištění – 1 000,- Kč Jaká bude výše pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojištění na sociální zabezpečení (placeného zaměstnancem i zaměstnavatelem) z příjmů pana Novotného.

ŘEŠENÍ

Zaměstnavatelé odvádí pojistné v den, který je určen jako den výplaty mezd. Pokud je takových dnů více, tak v poslední den výplaty za uplynulý kalendářní měsíc. Jestliže takový den není určen, tak do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Osoby samostatně výdělečně činné Pojistné na veřejné zdravotní pojištění Vyměřovacím základem na pojistné veřejného zdravotního pojištění je 50 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Je však stanoven také minimální a maximální vyměřovací základ: Maximální vyměřovací základ: 486 000 Kč Minimální vyměřovací základ: je odvozen z průměrné měsíční mzdy (vyhlášené Ministerstvem zdravotnictví ČR) 12 (počet měsíců rozhodného období) x 0,5 x průměrná mzda Minimální vyměřovací základ neplatí pro všechny osoby.

79

ÚKOL Č. 5: Vyhledejte v zákoně č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších právních předpisů, na které osoby se nevztahuje minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění.

ŘEŠENÍ •

Vyměřovacím základem u těchto osob je jejich skutečný příjem po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu. Pojištění na sociální zabezpečení Důchodové pojištění Z hlediska účasti OSVČ na důchodovém pojištění je rozhodující, zda jde o činnost hlavní nebo vedlejší. Pokud je samostatná výdělečná činnost činností hlavní, musí se OSVČ účastnit důchodového pojištění. Pokud vykonává činnost jako činnost vedlejší, nemusí být účastna důchodového pojištění. Za vedlejší se samostatně výdělečná činnost považuje: • při souběhu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti tzn. pro rozhodné období musí platit, že si osoba jako zaměstnanec vydělala alespoň 12ti násobek minimální mzdy. Přitom je jedno, zda byla zaměstnána po celý rok nebo stanoveného výdělku dosáhla během několika měsíců, • v dalších situacích – samostatná činnost se však považuje za vedlejší jen v těch kalendářních měsících, kdy po celý měsíc byla vykonávána samostatně výdělečná činnost a současně trvala některá z následující skutečností: o osoba měla nárok na výplatu starobního nebo plného či částečného invalidního důchodu, o osoba měla nárok na rodičovský příspěvek nebo osobně pečovala o osobu, která je závislá na péči jiné osoby, o osoba vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách ČR nebo civilní službu, o osoba byla nezaopatřeným dítětem, o osoba byla ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody déle než 3 kalendářní měsíce. Pokud výdělek (příjem po odečtení výdajů na jeho dosažení) OSVČ z vedlejší samostatné činnosti nepřesáhne určitou mez, nemusí se za dané období účastnit důchodového pojištění OSVČ. Tato hranice je stanovena tzv. rozhodnou částkou, což je 2,4 násobek částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu. Pro rok 2006 je to částka 45 200 Kč.

80

Pokud výdělek z vedlejší samostatné činnosti tuto hranici nepřevýší, bude OSVČ účastna na důchodovém pojištění jen, když podepíše prohlášení, že se k němu přihlašuje. Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Jestliže se osoba samostatně výdělečně činná účastní důchodového pojištění, potom musí platit také příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nemocenské pojištění Účast na nemocenském pojištění OSVČ je dobrovolná. OSVČ se však nemůže účastnit nemocenského pojištění v těch měsících, ve kterých se neúčastní důchodového pojištění. Účast na nemocenském pojištění vzniká OSVČ ode dne, který si určí, nejdříve však ode dne, kdy se k nemocenskému pojištění přihlásí. Účast zaniká dnem odhlášení nebo posledním dnem měsíce, na který navazují tři měsíce, ve kterých nebylo zaplaceno splatné pojistné na nemocenské pojištění.

ÚKOL Č. 6: Manželé Novákovi provozují každý svou živnost, ale v omezeném rozsahu. Paní Nováková byla do 31. března 2007 zaměstnána s měsíční mzdou 17 000 Kč. Panu Novákovi byl od 15. května 2007 přiznán plný invalidní důchod. Určete, zda Novákovi vykonávají hlavní nebo vedlejší činnost.

ŘEŠENÍ

Vyměřovací základ pojistného na sociální zabezpečení Vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení je 50 % příjmů ze samostatné výdělečné činnosti, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Pro pojištění na sociální zabezpečení platí maximální a minimální vyměřovací základy: maximální vyměřovací základ pro rok 2006: • 486 000 Kč za rozhodné období. Pokud činnost OSVČ trvala pouze po část rozhodného období, pak se maximální vyměřovací základ krátí podle počtu měsíců, po které alespoň jeden den činnost trvala. minimální vyměřovací základ pro rok 2006: • hlavní samostatná výdělečná činnost – 4 709 x počet měsíců výkonu hlavní činnosti, • vedlejší samostatná výdělečná činnost – 1 884 x počet měsíců výkonu vedlejší činnosti.

ÚKOL Č. 7: Pan Novotný zahájil podnikání 15. 4. a měl v letošním roce rozdíl příjmů a výdajů ve výši 1 750 000 Kč. Od 25. června do 15. července byl nemocen a pobíral nemocenskou. Určete vyměřovací základ pro pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení.

81

ŘEŠENÍ

Platby pojistného OSVČ Většina plátců pojistného na veřejné zdravotní pojištění má povinnost platit měsíční zálohy na pojistné. Tuto povinnost nemají: • osoby, pro které je hlavním zdrojem příjmů zaměstnání a pojistné platí z tohoto zaměstnání, alespoň z minimálního vyměřovacího základu, • státní pojištěnci v prvním roce výkonu samostatné výdělečné činnosti. Po uplynutí rozhodného období podává OSVČ Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné na veřejné zdravotní pojištění. V Přehledu plátce uvede skutečnosti nutné pro výpočet pojistného. Výsledkem je buď přeplatek, o jehož vrácení může plátce požádat, nebo doplatek, který musí uhradit nejpozději v den, kdy podává Přehled. V případě pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je systém podobný jako u veřejného zdravotního pojištění. Poplatník také po skončení rozhodného období podává Přehled a v něm vypočte svůj vyměřovací základ. Na rozdíl od veřejného zdravotního pojištění u důchodového pojištění musí všechny OSVČ platit měsíční zálohy na toto pojistné. Po podání Přehledu jsou opět zálohy na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti vyúčtovány. Pojistné na nemocenské pojištění OSVČ (pokud jsou přihlášeny k nemocenskému pojištění) se platí měsíčně. Výše pojistného se vypočítá z měsíčního vyměřovacího základ, který se určí na rozhodné období pro zálohy na důchodové pojištění.

ÚKOL Č. 8: Vypočtěte výši zálohy na důchodové pojištění, státní politiku zaměstnanosti a výši pojistného na nemocenské pojištění OSVČ, které bude platit pan Horák po podání Přehledu za rozhodné období 2006. Jeho příjmy ze živnosti v roce 2006 činily 429 000 Kč a výdaje k nim 165 000 Kč, jde o výkon hlavní činnosti. Po celý říjen byl v pracovní neschopnosti.

ŘEŠENÍ

82

STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA Upravuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších právních předpisů. Státní sociální podporou se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin a poskytuje ji i při některých dalších sociálních situacích. Státní sociální podpora se ve stanovených případech poskytuje v závislosti na výši příjmů. Náklady na státní sociální podporu hradí stát. Dávky státní sociální podpory jsou: a) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu: o přídavek na dítě, o sociální příplatek, o příspěvek na bydlení. b) ostatní dávky: o rodičovský příspěvek, o příspěvek na školní pomůcky, o dávky pěstounské péče, o porodné, o pohřebné.

KONTROLNÍ OTÁZKY 1. 2. 3. 4.

Kdo je plátcem zdravotního pojištění a pojištění na sociální zabezpečení? Jaké jsou sazby pro výpočet zdravotního pojištění a pojištění za sociální zabezpečení pro jednotlivé plátce? Jaký je rozdíl ve výpočtu pojistného na zdravotního pojištění u zaměstnanců a OSVČ? Jaké jsou rozdíly ve výpočtu pojistného na sociální zabezpečení u zaměstnanců a OSVČ?

83

84

86

6. ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY TATO KAPITOLA OBSAHUJE: • vysvětlení základních pojmů, • charakteristiku orgánů vybraných oblastí státní správy: o správy živnostenské, o správy sociálního zabezpečení, o správy zaměstnanosti, o správy finanční.

CÍLEM TÉTO KAPITOLY JE: • charakteristika pojmů veřejná správa, státní správa a samospráva, • orientace ve struktuře a působnosti orgánů vybraných oblastí státní správy.

DIDAKTICKÉ PROSTŘEDKY: • • • • • • • •

praktikum podnikatele –metodické a pracovní listy, smazatelná tabule, křídy, fixy, počítač, internet, Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, v platném znění, Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění, Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění, Zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, v platném znění, individuální zápisy žáků z jednotlivých odborných předmětů v rámci mezipředmětových vztahů

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY Upozornění na vazby k předmětům ekonomika (subjekty národního hospodářství), podnikatelství (podnikání a podnik jako subjekt tržní ekonomiky, politika zaměstnanosti), právo (živnostenské právo, správní právo, práce s právní normou), management (organizování, komunikace, profil manažera) a písemná a elektronická komunikace (základy úpravy písemností vyhotovovaných na počítači).

87

VYSVĚTLENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ Veřejná správa

Státní správa

Samospráva

Státní správa je jednou z oblastí veřejné správy. Druhou oblast představuje samospráva. Pro úplnost si vysvětlíme všechny tři zmíněné pojmy. Veřejná správa Je to činnost vykonávaná ve veřejném zájmu. Člení se na státní správu a samosprávu. Státní správa Státní správu vykonává stát prostřednictvím svých orgánů (např. ministerstva, Český statistický úřad, finanční ředitelství, finanční úřady, katastrální úřady, úřady práce, okresní správy sociálního zabezpečení apod.) a orgánů území samosprávy tzn. obcí a krajů. Státní správa je například: správa živnostenská, správa sociální, správa finanční, správa zaměstnanosti apod. Samospráva Samosprávu provádí jiné subjekty než je stát a při této činnosti se zaměřují na sebe sama a své vlastní záležitosti. Samospráva se dělí na územní (obce a kraje) a zájmovou (např. Česká lékařská komora). Samospráva je například: schvalování rozpočtů obcí a krajů, zřizování a rušení obecní policie, rozhodování o vyhlášení místního referenda apod.

SPRÁVA ŽIVNOSTENSKÁ Podle zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, vykonávají správu živnostenskou živnostenské úřady. Živnostenskými úřady jsou:

a) Živnostenský úřad České republiky Živnostenský úřad ČR je ústředním správním orgánem správy živnostenské. Vykonává činnosti stanovené zákonem, například: o zpracovává koncepce rozvoje živnostenského podnikání, o rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí krajských živnostenských úřadů, o vede ústřední evidenci podnikatelů apod.

b) krajské živnostenské úřady Krajský živnostenský úřad je odborem krajského úřadu. Vykonává činnosti stanovené zákonem, například: o řídí a kontroluje podřízené obecní živnostenské úřady ve svém správním obvodu, o vede živnostenský rejstřík v kraji, o rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí podřízených obecních živnostenských úřadů apod.

c) obecní živnostenské úřady Obecní živnostenské úřady jsou odbory obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Vykonávají činnosti stanovené zákonem, například:

88

o o

vydávají živnostenská oprávnění, vedou živnostenský rejstřík v působnosti svého správního obvodu apod.

Místní příslušnost živnostenského úřadu se řídí podle: • místa bydliště podnikatele – pokud jde o fyzickou osobu, • sídla podnikatele – pokud jde o právnickou osobu.

ÚKOL Č. 1: Chcete získat živnostenské oprávnění pro provozování živnosti – vedení účetnictví. Živnost budete provádět v místě svého bydliště. Určete konkrétní správní orgán, kterému doručíte ohlášení živnosti.

ŘEŠENÍ:

SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Podle zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, provádějí správu sociálního zabezpečení tyto správní orgány:

a) Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo práce a sociálních věcí je ústředním orgánem správy sociálního zabezpečení. Provádí například tyto činnosti: o řídí a kontroluje výkon státní správy v sociálním zabezpečení, o řídí Českou správu sociálního zabezpečení, o zajišťuje úkoly vyplývající z mezinárodních smluv v sociálním zabezpečení, o zajišťuje úkoly související s dalším rozvojem sociálního zabezpečení apod.

b) Česká správa sociálního zabezpečení Česká správa sociálního zabezpečení je ústředním orgánem správy sociálního zabezpečení, který provádí například tyto činnosti: o rozhoduje o dávkách důchodového pojištění, o vymáhá neprávem vyplacené částky na dávkách důchodového pojištění, o řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení apod.

c) okresní správy sociálního zabezpečení Okresní správy sociálního zabezpečení jsou územní orgány správy sociálního zabezpečení. Vykonávají například tyto činnosti: o vybírají pojistné na sociální zabezpečení, o kontrolují plnění povinností občanů a organizací v oblasti sociálního zabezpečení, o vedou evidenci práce neschopných občanů, o posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost občanů, o kontrolují dodržování léčebného režimu práce neschopnými občany apod.

d) Ministerstvo obrany Vykonává správu sociálního zabezpečení pokud jde o vojáky z povolání.

e) Ministerstvo vnitra Vykonává správu sociálního zabezpečení pokud jde o příslušníky Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR a příslušníků ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb.

f)

Ministerstvo spravedlnosti Vykonává správu sociálního zabezpečení pokud jde o příslušníky Vězeňské služby ČR.

89

ÚKOL Č. 2: Podnikáte jako OSVČ v místě svého bydliště. Kterému správnímu orgánu budete odvádět pojistné na sociální zabezpečení? Došlo by ke změně v příslušnosti správního orgánu, pokud by samostatně výdělečná činnost byla vykonávána v Ostravě?

ŘEŠENÍ:

SPRÁVA ZAMĚSTNANOSTI Podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, provádějí správu v této oblasti:

a) Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo práce a sociálních věcí je ústředním správním orgánem v oblasti správy zaměstnanosti. Provádí například tyto činnosti: o řídí a kontroluje výkon státní správy v oblasti správy zaměstnanosti, o řídí úřady práce, o spravuje a poskytuje prostředky na zabezpečování státní politiky zaměstnanosti a rozhoduje o jejich použití, o soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce, o vede pro účely zaměstnanosti centrální evidenci zájemců o zaměstnání apod.

b) úřady práce Úřady práce jsou územní správní orgány. Vykonávají například tyto činnosti: o zpracovávají koncepci vývoje zaměstnanosti ve svém správním obvodu a soustavně sledují a vyhodnocují situaci na trhu práce, o provádí zprostředkování zaměstnání uchazečům o zaměstnání, o poskytují poradenské, informační a další služby v oblasti zaměstnanosti, o organizují rekvalifikace, o vedou evidenci volných pracovních míst, evidenci uchazečů o zaměstnání, o rozhodují o přiznání a odnětí podpory v nezaměstnanosti, o vyplácejí dávky podpory nezaměstnaným apod.

SPRÁVA FINANČNÍ Podle zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších právních předpisů, provádí správu zaměstnanosti tyto správní orgány:

a) Ministerstvo financí Ministerstvo financí je ústředním správním orgánem správy finanční, provádí například tyto činnosti: o řídí finanční ředitelství, o vykonává správu daní v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem, o přezkoumává rozhodnutí finančních ředitelství vydaná ve správním řízení apod.

b) finanční ředitelství Finanční ředitelství jsou územní orgány správy finanční, které vykonávají například tyto činnosti: o řídí finanční úřady, o vykonávají správu daní v rozsahu stanoveném zákonem, o přezkoumávají rozhodnutí finančních úřadů vydaná ve správním řízení, o provádí řízení o přestupcích v oboru své působnosti apod.

90

c) finanční úřady Finanční úřady jsou územní orgány. Provádí například tyto činnosti: o vykonávají správu daní ve svém správním obvodu, o vykonávají finanční kontrolu, o provádějí řízení o přestupcích v oboru své působnosti apod.

ÚKOL Č. 3: Podnikáte jako právnická osoba se sídlem v místě svého bydliště. Podnikatelskou činnost však provádíte v Pardubicích. U kterého správního orgánu budete podávat daňové přiznání?

ŘEŠENÍ:

. Další informace o zmiňovaných oblastech veřejné správy a případné aktualizace naleznete na portálu veřejné správy www.portal.gov.cz . Seznamte se s tímto portálem. Projděte odkazy na zmíněné oblasti státní správy a odkaz „zákony“.

ÚKOL Č. 4: Na portálu veřejné správy www.portal.gov.cz zjistěte, jaké činnosti vykonává Úřad pro ochranu osobních údajů a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Tyto instituce jsou dalšími orgány státní správy jejichž působnost je úzce spjata s podnikáním.

ŘEŠENÍ:

KONTROLNÍ OTÁZKY: 1. 2. 3. 4. 5.

Vysvětlete rozdíl mezi státní správou a samosprávou. Jaké orgány vykonávají správu živnostenskou? Charakterizujte správu sociální a orgány, které ji vykonávají. Jak je rozdělena působnost v oblasti správy zaměstnanosti? Popište strukturu orgánů správy finanční.

91

92

94

7. SMLOUVY OBČANSKÉHO A OBCHODNÍHO PRÁVA TATO KAPITOLA OBSAHUJE: • • • • • •

prameny občanského a obchodního práva, popis vazeb mezi občanským a obchodním zákoníkem, obecnou charakteristiku smluv podle občanského a podle obchodního zákoníku, odlišnosti obchodního práva od občanského práva při psaní smluv, příklad rozboru úprav kupní smlouvy dle občanského a obchodního zákoníku, úkol na posouzení kupní smlouvy dle občanského i obchodního zákoníku.


vyjmenovat prameny občanského a obchodního práva, orientovat se v pojmech dispozitivní a kogentní ustanovení občanského a obchodního zákoníku, vymezit odlišnosti obchodního práva od občanského práva při psaní smluv, seznámit se v rámci demonstrace se základními občanskoprávními a obchodněprávními smlouvami, • uvědomit si, co tvoří náležitosti kupní smlouvy podle občanského zákoníku, • uvědomit si, co jsou to podstatné a nepodstatné náležitosti kupní smlouvy dle obchodního zákoníku, • posoudit kupní smlouvu v jednoduché podobě, jak podle občanského, tak i obchodního zákoníku.

DIDAKTICKÉ PROSTŘEDKY: • • • • • • • • •

praktikum podnikatele – pracovní listy, smazatelná tabule, křídy, fixy, počítač, internet, Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění, Zákon č. 40/1964., občanský zákoník (úplné znění – č. 47/1992 Sb., ve znění zejména zák. č. 264/1992 Sb., zák. č. 267/1994 Sb., zák. č. 89/1996 Sb., zák. č. 91/1998 Sb., a dalších předpisů), Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), v platném znění, Holub, M. a kol. autorů: Vzory smluv a podání, Praha, Linde Praha, a.s. 2005, Ryska, R.: Právo pro střední školy, Praha, Fortuna 2007, individuální zápisy žáků z jednotlivých odborných předmětů v rámci mezipředmětových vztahů.

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY Vazby k předmětům ekonomika (podnikové činnosti – subjekty národního hospodářství), podnikatelství (podnikání dle živnostenského a obchodního zákoníku), právo (obchodní právo – obchodní závazkové vztahy - smlouvy), management (rozhodování, komunikace, kontrola, profil manažera) a písemná a elektronická komunikace (základy úpravy právních písemností vyhotovovaných na počítači).

95

PRAMENY OBČANSKÉHO A OBCHODNÍHO PRÁVA Hlavním pramenem občanského práva je zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (úplné znění – č. 47/1992 Sb., ve znění zejména zák. č. 264/1992 Sb., zák. č. 267/1994 Sb., zák. č. 89/1996 Sb., zák. č. 91/1998 Sb., a dalších předpisů). Hlavním pramenem obchodního práva je zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění.

ÚKOL Č. 1: Pracujte s právní normou. Najděte odpovědi na následující otázky: • co jsou to dispozitivní a kogentní ustanovení občanského a obchodního zákoníku, • jaké vztahy upravuje občanský zákoník a jaké obchodní zákoník, • vysvětlete vazby mezi občanským a obchodním zákoníkem, • co je to smlouva, v jaké formě se vyhotovuje, jakou má obecnou strukturu a jaká jsou doporučení při psaní smluv, • v čem spočívají odlišnosti obchodního práva od občanského práva při psaní smluv, • obecné zásady pro psaní smluv dle občanského práva a obchodního práva.

ŘEŠENÍ:

96

97

POJMENOVANÉ SMLOUVY DLE OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU – § 588 AŽ 841 Kupní smlouva – vztah mezi kupujícím a prodávajícím. Prodávající se zavazuje odevzdat kupujícímu předmět koupě, kupující je zavázán předmět koupě převzít a zaplatit za něj kupní cenu. Směnná smlouva – vyměňuje se věc za věc. Darovací smlouva – dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje něco bezplatně přenechat obdarovanému a obdarovaný tento dar nebo slib přijímá. Smlouva o dílo – zhotovitel se zavazuje objednateli provést pro ni dílo na své nebezpečí a za odměnu. Spotřebitelské smlouvy – smluvními stranami jsou dodavatel (jedná v rámci své podnikatelské činnosti) a spotřebitel (nejedná v rámci své podnikatelské činnosti). Spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat žádná ujednání, která by odchylně od zákona zhoršovala postavení spotřebitele a zvýhodňovala dodavatele. Smlouva o půjčce – věřitel přenechává dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze (jako odměnu lze dohodnout úroky nebo přiměřené větší množství těchto věcí). Smlouva o vypůjčení věci – vlastník vypůjčiteli bezúplatně přenechává věc (nezastupitelná) na dohodnutou dobu. Nájemní smlouva (nájem bytu) – pronajímatel přenechává nájemci na dobu dočasnou a za úplatu určenou věc, aby jí užívala, případně z ní brala užitky.

98

Smlouva o ubytování – ubytovatel poskytuje ubytovanému za úplatu přechodné ubytování za podmínek stanovených ubytovacím řádem. Smlouva o přepravě osob – cestujícímu, který zaplatí jízdné a použije dopravcův dopravní prostředek, vzniká nárok na to, aby ho dopravce přepravil do místa určení řádně a včas. Smlouva o přepravě nákladu – dopravce se zavazuje odesílateli, že za přepravné přepraví jeho zásilku s odbornou péčí a ve stanovené lhůtě do určeného místa a vydá ji příjemci. Smlouva o obstarání věci – obstaratel se zavazuje objednateli, že obstará věc do určité doby a za určitou cenu. Smlouva o obstarání prodeje věci – obstaratel se zavazuje svěřenou věc prodat, za což má nárok na odměnu. Pokud věc neprodá, smlouva se ruší. Smlouva o vkladu – vkladatel složí vklad u peněžního ústavu, který mu ho spravuje a poskytuje vkladateli úroky nebo jiné majetkové výhody. Pojistná smlouva – pojistník (fyzická nebo právnická osoba) uzavírá smlouvu s pojistitelem (pojišťovnou), který se zavazuje k plnění ve sjednaném rozsahu, jestliže nastane pojistná událost uvedená ve smlouvě. Smlouva o sdružení – několik osob se sdružuje, aby se společně přičinily o dosažení sjednaného účelu.

POJMENOVANÉ SMLOUVY DLE OBCHODNÍHO ZÁKONÍKU – § 409 AŽ 719 B Kupní smlouva – prodávající se zavazuje kupujícímu dodat movitou věc (zboží) a převést na něj vlastnické právo k této věci, kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu. Místo ceny lze dohodnout způsob jejího dodatečného určení. Dohodou o předmětu a ceně je kupní smlouva platně uzavřena. Smlouva o prodeji podniku – prodávající se zavazuje odevzdat kupujícímu podnik a převést na něho vlastnické právo k podniku a kupující se zavazuje převzít závazky prodávajícího související s podnikem a zaplatit kupní cenu. Smlouva o nájmu podniku – pronajímatel se zavazuje přenechat svůj podnik nájemci, aby jej samostatně provozoval a řídil na svůj náklad a nebezpečí a aby z něj pobíral užitky. Nájemce se zavazuje zaplatit pronajimateli nájemné. Smlouva o koupi najaté věci – nájemce písemně oznámí pronajímateli uplatnění svého práva na koupi věci, která je předmětem leasingu. Tímto oznámením přechází vlastnické právo k movité věci na kupujícího, bývalého nájemce. Smlouva o úvěru – věřitel se zavazuje poskytnout dlužníkovi peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje peníze vrátit a zaplatit úroky. Licenční smlouva k předmětům průmyslového vlastnictví – opravňuje poskytovatel licence opravňuje (dovolení) nabyvatele ve sjednaném rozsahu a na sjednaném území k výkonu práv z průmyslového vlastnictví a nabyvatel se zavazuje poskytovat mu za to dohodnuté úplaty nebo jiné majetkové hodnoty. Smlouva musí mít písemnou formu. Smlouva o uložení věci – opatrovatel se zavazuje, že bude pro složitele dočasně bezúplatně opatrovat věc, kterou má u sebe v souvislosti s obchodním stykem s uložitelem. Opatrovatel nesmí bez souhlasu složitele věc užívat nebo umožnit její užívání třetí osobě. Smlouva o skladování – skladovatel se zavazuje převzít věc, aby ji uložil a opatroval, a ukladatel se zavazuje zaplatit mu za to úplatu – skladné. Smlouva o dílo – zhotovitel se zavazuje k provedení určitého díla pro objednatele, který je povinen zaplatit cenu za jeho provedení. Předmětem smlouvy může být nejen zhotovení nové věci, ale také údržba, oprava nebo úprava věci. Místo stanovení ceny stačí i ujednání o způsobu, jak bude cena v budoucnosti určena.

99

Smlouva mandátní – mandatář se zavazuje pro mandanta na jeho účet zařídit určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu K právním úkonům je mandant povinen vystavit mandatáři písemnou plnou moc. Smlouva komisionářskou – komisionář se zavazuje zařídit pro komitenta na jeho účet vlastním jménem určitou obchodní záležitost a komitent se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Smlouva o kontrolní činnosti – vykonavatel kontroly se zavazuje provést nestranně zjištění stavu určité věci nebo ověření výsledku určité činnosti a vydat o tom kontrolní osvědčení. Objednatel kontroly se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Smlouva zasílatelskou – zasílatel se zavazuje příkazci, že mu vlastním jménem na jeho účet obstará přepravu věci a příkazce se zavazuje zaplatit zasílateli úplatu. Jestliže smlouva nemá písemnou formu, může zasílatel žádat, aby mu byl dodám písemný příkaz – zasílatelský příkaz. Zasílatelská smlouva je obdobou smlouvy komisionářské Smlouva o přepravě věci – dopravce se zavazuje odesílateli, že za úplatu (přepravné) přepraví zásilku z místa odeslání do místa určení. Tato smlouva se v podstatných věcech neodlišuje od občanskoprávní smlouvy o přepravě nákladu, obchodní zákoník je však podrobnější. Smlouva může být ústní. Smlouva o nájmu dopravního prostředku – pronajímatel přenechá za úplatu nájemci dopravní prostředek k dočasnému užívání. Smlouva musí mít písemnou formu. Nájemce nesmí přenechat dopravní prostředek jiné osobě. Smlouva o provozu dopravního prostředku – poskytovatel provozu (provozce) se zavazuje přepravit náklad určený objednatelem provozu a k tomu účelu vykonat s dopravním prostředkem jednu nebo více cest nebo během smluvené doby vykonat cesty podle určení objednatele a objednatel se zavazuje zaplatit úplatu. Smlouva musí mít písemnou formu. Smlouva o zprostředkování – zprostředkovatel se zavazuje, že bude působit k tomu, aby zájemce mohl uzavřít určitou smlouvu s třetí osobou a zájemce se zavazuje zaplatit za to zprostředkovateli úplatu – provizi. Zprostředkovatel neručí za splnění závazku třetí osoby. Smlouva o obchodním zastoupení – obchodní zástupce se zavazuje uzavírat pro zastoupeného určité druhy smluv (obchody) a zastoupený se zavazuje zaplatit obchodnímu zástupci úplatu – provizi. Smlouva musí mít písemnou formu. Smlouva o tichém společenství – tichý společník se zavazuje podnikateli podílet se peněžním vkladem na jeho podnikání a podnikatel se zavazuje tichému společníkovi k placení části zisku vyplývající z podílu tichého společníka. Smlouva o tichém společenství musí mít písemnou formu. Smlouva o otevření akreditivu – banka se zavazuje příkazci, že poskytne určité osobě (oprávněnému) na účet příkazce určité plnění, jestliže oprávněný splní stanovené podmínky. Příkazce se zavazuje zaplatit bance za tuto službu úplatu. Smlouva se uzavírá písemně. Smlouva o inkasu – banka se zavazuje obstarat pro příkazce přijetí plnění určité peněžní částky od určitého dlužníka nebo obstarat jiný inkasní úkon. Přijatou částku nebo cenné papíry, které byly předmětem inkasního úkonu, je banka povinna předat bez zbytečného odkladu příkazci. Není-li dohodnuta úplata za obstarání inkasa, je příkazce povinen zaplatit bance úplatu obvyklou v době uzavření smlouvy. Smlouva o inkasu je speciálním druhem mandátní smlouvy. Smlouva o bankovním uložení věci – banka se zavazuje převzít určité věci mimo cenných papírů, aby je uložila a spravovala, a uložitel se zavazuje platit za to úplatu. Uložitel přitom vystavuje bance plnou moc k právním úkonům nutným k výkonu a zachování práv vyplývajících z uložených věcí. Smlouva o běžném účtu – banka se zavazuje zřídit od určité doby na určitou měnu běžný účet pro jeho majitele. Smlouva se uzavírá písemně. Ze smlouvy vyplývá povinnost banky přijímat na běžný účet vklady nebo platby a podle písemného příkazu majitele účtu vyplatit mu požadovanou částku nebo uskutečňovat platby určeným osobám. Smlouva o vkladovém účtu – banka se zavazuje zřídit tento účet v určité měně pro jeho majitele a platit majiteli úroky. Majitel se zavazuje vložit na účet peníze a přenechat jejich využití bance.

100

OBECNÁ

CHARAKTERISTIKA KUPNÍ SMLOUVY, TYPY KUPNÍ SMLOUVY DLE OBČANSKÉHO A OBCHODNÍHO ZÁKONÍKU Právní řád České republiky upravuje několik druhů kupních smluv. Základní úprava občanskoprávní kupní smlouvy je obsažena v občanském zákoníku, včetně zvláštního druhu kupní smlouvy, tzv. prodeje v obchodě. Obchodněprávní kupní smlouvu upravuje obchodní zákoník, jehož obsahem je i úprava jiných druhů obchodních kupních smluv, tj. smlouvy o prodeji podniku a smlouvy o koupi najaté věci. Zvláštním druhem kupní smlouvy je mezinárodní kupní smlouva upravená smlouvou OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží. Základem výše uvedeného právního stavu úpravy kupní smlouvy v našem právním řádu je úprava obsažená v občanském zákoníku. Ze znění obchodního zákoníku vyplývá, že není-li možno řešit některé otázky dle jeho ustanovení, řeší se dle předpisů občanského práva. Má se tím na mysli především obecná úprava majetkových vztahů, zejména vlastnická práva a věcná práva vůbec, obecná úprava právní subjektivity a právních úkonů a společných institutů závazkového práva atd. Z uvedeného vyplývá, že náš právní řád vychází z dualismu úpravy smlouvy občanskoprávní a smlouvy obchodněprávní s tím, že ustanovení obchodního zákoníku o kupní smlouvě neupravují kupní smlouvu v plném rozsahu, a proto se ustanovení občanského zákoníku používají podpůrně. Je však možné konstatovat, že úprava kupní smlouvy v obchodním zákoníku je natolik komplexní, že subsidiární aplikace ustanovení občanského zákoníku se používá velmi zřídka.

PŘÍKLAD ROZBORU ÚPRAV KUPNÍ SMLOUVY DLE OBČANSKÉHO A OBCHODNÍHO ZÁKONÍKU Porovnáním úprav kupní smlouvy dle občanského a obchodního zákoníku dospějeme ke zjištění základních shodných a rozdílných znaků. Aplikace Úprava dle občanského zákoníku se použije: • nejde-li o relativní obchod, pokud si smluvní strany písemně nedohodnou, že se smlouva bude řídit obchodním zákoníkem, • je-li předmětem koupě nemovitost, • nejde-li o mezinárodní kupní smlouvu. Úprava dle obchodního zákoníku se použije: • jedná-li se o obchodní závazkový vztah, tzn. je-li jako relativní obchod sjednán mezi podnikateli v souvislosti s jejich podnikatelskou činností, případně mezi podnikatelem a státem nebo samosprávným územním orgánem při uspokojování veřejných potřeb, • je-li smluvními stranami zvolen jako předpis, jímž se bude jejich vztah řídit. V obou případech je předpokladem, že předmětem kupní smlouvy je věc movitá. Vymezení Dalším rozdílem obou úprav je pojmové vymezení kupní smlouvy, které je u jednotlivých úprav stanoveno takto: Vymezení podle občanského zákoníku Kupní smlouva je smlouva, ze které vznikne prodávajícímu povinnost odevzdat kupujícímu předmět koupě a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu. Vymezení podle obchodního zákoníku Kupní smlouva je smlouva, jíž se prodávající zavazuje dodat kupujícímu movitou věc (zboží) určenou jednotlivě nebo co do množství a druhu a převést na něj vlastnické právo z této věci a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu.

101

Forma smlouvy U obou úprav není stanovena, vyjma prodeje nemovitosti (občanský zákoník), kdy je vyžadována písemná forma. Vznik kupní smlouvy U úpravy dle občanského zákoníku se obě smluvní strany musí dohodnout na celém jejím obsahu, a to zejména na předmětu, ceně, množství, jakosti, času a místu dodání, záruční době, o vadách, reklamačních nárocích. Pokud však některé náležitosti nejsou ujednány, postupuje se dle obecných ustanovení o kupní smlouvě. U úpravy dle obchodního zákoníku se obě smluvní strany musí dohodnout minimálně na podstatných náležitostech. Dohodou o předmětu a ceně je kupní smlouva platně uzavřena.I když jiné náležitosti jsou nepodstatné a zákon neukládá účastníkům kupní smlouvy povinnosti dohodnout se o nich, v důležitých kupních smlouvách je účelné ujednat také: • dobu, místo a způsob předání zboží, • kdy na kupujícího přejde vlastnictví a nebezpečí škody, • jakost, dobu a rozsah záruky prodávajícího za jakost zboží, • nároky kupujícího vyplývající z odpovědnosti prodávajícího za vady zboží (reklamační nároky), • dobu a způsob zaplacení kupní ceny, • sankce za porušení povinností, např. smluvní pokutu nebo možnost odstoupení od smlouvy. Co z těchto náležitostí není ujednáno ve smlouvě, posuzuje se podle podrobných ustanovení obchodního zákoníku. Části kupní smlouvy Obsahovým i formálním porovnáním sledovaných úprav kupní smlouvy lze zjistit následující skutečnosti: Podstatné části smlouvy Obě úpravy jsou shodné ve věci smluvních stran. Ve věci určení zboží (dle obchodního zákoníku), či určení prodávané věci (dle občanského zákoníku), je ve druhém případě nutné uvést, zda se jedná o věc movitou či nemovitou.Kupní cena u úpravy dle obchodního zákoníku musí být stanovena nebo musí být stanoven způsob, jakým bude určena (cenová doložka). U úpravy dle občanského zákoníku je kupní cena stanovena dohodou s omezením obecně závaznými právními předpisy. Ostatní části smlouvy Shodné a rozdílné znaky lze určit i v ostatních částech kupní smlouvy, které si smluvní strany zpravidla sjednávají. Dalším rozdílným znakem při porovnání obou úprav je absence některých druhů smluvních ujednání, která je patrná u kupní smlouvy dle občanského zákoníku (např. vedlejší ujednání). Tato právní úprava zpravidla neobsahuje ustanovení o dokladech ke zboží, záruce atd. Odpovědnost za porušení smlouvy Rozdíly lze u obou úprav stanovit především v odpovědnosti za porušení smlouvy. Obě úpravy rozeznávají odpovědnost za prodlení, za vady a za škodu. Úprava dle občanského zákoníku je mnohem užšího charakteru. V odpovědnosti za škodu v důsledku porušení povinností vyplývajících z kupní smlouvy nemá zákon žádnou zvláštní úpravu a jsou na ní aplikována obecná ustanovení zákona. Úprava dle obchodního zákoníku v širším měřítku postihuje zejména otázky odpovědnosti za vady, nároky z odpovědnosti za vady, reklamaci a odpovědnost za škodu.

102

Práva a povinnosti smluvních stran dle obou porovnávaných úprav Povinnosti kupujícího Dle úpravy podle obchodního zákoníku je kupující především povinen: • zaplatit kupní cenu, a to dohodnutou nebo určenou, • sjednat místo, čas a způsob placení, • převzít zboží včetně poskytnutí potřebného spolupůsobení, • uchovávat zboží. Dle úpravy podle občanského zákoníku je kupující povinen zejména: • zaplatit kupní cenu ve sjednané době, • převzít předmět prodeje, • nést náklady spojené s převzetím předmětu koupě. Povinnosti prodávajícího Dle úpravy podle obchodního zákoníku je prodávající především povinen: • odevzdat kupujícímu zboží, a to řádně a včas, • odevzdat kupujícímu doklady vztahující se ke zboží, • umožnit kupujícímu nabytí vlastnického práva, • předat zboží k přepravě, • uchovávat zboží. Dle úpravy podle občanského zákoníku je prodávající povinen zejména: • odevzdat předmět koupě, • převést vlastnické právo, • nést náklady spojené s odevzdáním předmětu koupě. Zánik smlouvy Přes shodné znaky u obou porovnávaných úprav lze najít zvláštnosti, jak u občanského zákoníku, tak i obchodního. Při detailním porovnávacím studiu obou právních úprav lze nalézt další rozdíly či shody, kterými se dále nebudeme zabývat.

VZOR KUPNÍ SMLOUVY DLE OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU KUPNÍ SMLOUVA DLE OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU (§ 588 až 600 obč. zákoníku)

Pan Jan Novák, bytem Lucemburská 12, 130 00 Praha 3, občanský průkaz č. 387 215 AY 75 (dále jen prodávající) a pan Josef Svoboda, bytem Kosmonautů 1231, 140 00 Praha 4, občanský průkaz č. 215 110 DC 23 (dále jen kupující) uzavřeli dne 8. června 2007 tuto Kupní smlouvu: I. Prodávající je dle příjmového dokladu č. 1081 ze dne 3. března 2005 vlastníkem televizního přijímače značky SONY E 130, rok výroby 2004, výrobní číslo SA 23 23 54 21. Televizní přijímač je

103

užíván od roku 2004. Jeho technický stav odpovídá obvyklému opotřebení a době užívání. II. Kupující si předmět koupě prohlédl a vyzkoušel. Prohlašuje, že jeho stav odpovídá popisu v této smlouvě. III. Prodávající prodá televizní přijímač SONY E 130 specifikovaný v článku I. této smlouvy kupujícímu za dohodnutou kupní cenu 7.500,- Kč (slovy: sedmtisícpětset korun). Z dohodnuté kupní ceny zaplatil kupující prodávajícímu před podpisem této kupní smlouvy částku 4.000,- Kč (slovy: čtyřitisíce korun). Zbytek kupní ceny se kupující zavazuje uhradit do doby jednoho měsíce od podpisu této smlouvy. Prodávající zůstává vlastníkem předmětu této kupní smlouvy až do splnění všech nároků, které mu vyplývají z kupní smlouvy vůči kupujícímu. IV. K předání a převzetí předmětu koupě dojde ihned po podpisu této smlouvy. V. Tato smlouvy nabývá platnosti dnem jejího podpisu a je vyhotovena ve dvou výtiscích, z nichž každá ze smluvních stran obdrží po jednom výtisku. Obě smluvní strany potvrzují autentičnost této kupní smlouvy svými podpisy. Zároveň prohlašují, že si tuto smlouvu přečetly, že tato smlouva nebyla ujednána v tísni, ani za jinak jednostranně nevýhodných podmínek. V Praze dne 8. června 2007

......................... Jan Novák prodávající

........................ Josef Svoboda kupující

ÚKOL Č. 2 Pracujte s právní normou Prostudujte si vzor kupní smlouvy dle občanského zákoníku a s pomocí právní normy zpracujte odpovědi na následující otázky: • kupní smlouva má formu písemnou, je možná i ústní? Za jaký podmínek ústní forma není možná? • popište strukturu kupní smlouvy, • kdyby časem vyšla najevo vada televizního přístroje (nefunguje obrazovka), jak by se postupovalo? • jsou ve smlouvě uplatněna vedlejší ujednání? • jedná se o spotřebitelskou smlouvu? • jak jinak byste mohli změnit ustanovení č. IV, • jednalo-li by se o prodej zboží v obchodě, jak byste objasnili tvrzení, že prodaná věc musí být ve shodě s kupní smlouvou? • jak byste objasnili u prodeje zboží v obchodě pojem záruka a záruční doba, reklamace, druhy vad.

104

ŘEŠENÍ:

VZOR KUPNÍ SMLOUVY DLE OBCHODNÍHO ZÁKONÍKU: KUPNÍ SMLOUVA DLE OBCHODNÍHO ZÁKONÍKU (dle § 409 a násl. obchodního zákoníku)

I. Smluvní strany Kupující:

Stavební hmoty a prvky, s.r.o. Dolní 15, Praha 4 IČ 45361252 bankovní spojení: 25252525/100000 telefon: 79364512

Zastoupený:

Františkem Mokrým

Důvod zastoupení:

prokurista

Prodávající:

Aprico s.r.o.

105

Pražská 12 Plzeň IČ 54637252 bankovní spojení: 01010101/8000 telefon: 69465519 Zastoupený:

Janem Suchým

Důvod zastoupení:

zaměstnanec společnosti – vedoucí odbytu II. Předmět plnění

1) Kvalitativní určení: Osobní počítač PC AMD K7 Duron 700, 64 MB SDRAM, HD Seagate 20,4 GB, FD 3,5" – 1,44 MB, VGA 3D 4 MB, Mini Tower ATX, klávesnice CZ/US. Barevné provedení: šedá věž, monitor a klávesnice s červenými a zelenými okrasnými lištami. 2) Kvantitativní určení: 20 kusů počítačů uvedených v čl. II.1. Z tohoto počtu 10 kusů se zelenými okrasnými lištami a 10 kusů s červenými. III. Kupní cena Cena je stanovena ve výši 24 150,– Kč za jeden kus počítače a je v ní zahrnuta DPH a cena dopravy do místa plnění. IV. Doba plnění Prodávají je povinen dodat smluvené zboží v době od 16. září 2007 do 20. září 2007; před touto dobou může prodávající dodat zboží jen po předchozím písemném souhlasu kupujícího. V. Všeobecné dodací podmínky 1) Prodávající je povinen zboží zabalit takto: Jednotlivé komponenty budou baleny v pevných kartónových krabicích s vloženými polystyrénovými ochranami proti pohybu a s obalem chránícím proti vzdušné vlhkosti. 2) Dodání zboží: Zboží bude dodáno jeho připravením k převzetí a jeho převzetím kupujícím v jeho provozovně v ulici Dolní 15, Praha 4. 3) Přechod vlastnictví ke zboží: Kupující nabývá vlastnictví ke zboží jeho převzetím od prodávajícího; převzetí bude prokázáno datovaným podpisem na kterémkoliv průvodním dokladu. 4) Zaplacení kupní ceny: Prodávající je oprávněn fakturovat kupní cenu až po dodání zboží a fakturu vystaví do 3 dnů po dodání zboží. Faktura musí obsahovat: označení faktury a její číslo, firmu (obchodní jméno) a sídlo prodávajícího i kupujícího, uvedení množství dodaného zboží a den jeho dodání, bankovní spojení prodávajícího, cenu dodaného zboží, fakturovanou částku, údaj splatnosti faktury. Kupující je povinen zaplatit fakturu do 15 dnů od jejího doručení.

106

Kupující je oprávněn fakturu do data splatnosti vrátit, pokud obsahuje nesprávné cenové údaje nebo neobsahuje některou z dohodnutých náležitostí. 5) Podstatné porušení smlouvy: Smluvní strany pokládají za podstatné porušení smlouvy nedodání zboží ani do 1. dne po uplynutí dodací lhůty a též nedodání náhradního zboží podle záručních podmínek do 3 dnů po vrácení vadného zboží. VI. Záruka Prodávající prohlašuje, že zaručuje dohodnuté vlastnosti zboží podle záručních podmínek, které jsou přiloženy k této smlouvě, a to po dobu 24 měsíců. VII. Další ujednání Tato smlouva může být měněna nebo doplňována jen v písemné formě. Tato smlouva je vyhotovena ve 4 stejnopisech, z nichž každá ze smluvních stran obdržela 2 vyhotovení.

V Praze dne 25. srpna 2007

V Plzni dne 27. srpna 2007

.......................

..........................

kupující

prodávající

ÚKOL Č. 3: Pracujte s právní normou Prostudujte si vzor kupní smlouvy dle obchodního zákoníku a s pomocí právní normy zpracujte odpovědi na následující otázky: • o jaký závazkový vztah se jedná v této kupní smlouvě? • je tato kupní smlouva platná? • je v této smlouvě použita cenová doložka? • vyjmenujte nepodstatné náležitosti upravené smlouvou, • mohl by být předmětem smlouvy pozemek? • co by s sebou přinesla podmínka koupě na zkoušku uvedená v kupní smlouvě? • která nepodstatná náležitost např. není v kupní smlouvě ošetřena? • jak může kupující postupovat, pokud prodávající dodá větší množství zboží, • jak se postupuje v případě reklamačních nároků kupujícího? • mohla by v této kupní smlouvě nastat právní vada?

107

ŘEŠENÍ:

108

KONTROLNÍ OTÁZKY: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.

Vyjmenujte hlavní prameny občanského a obchodního práva. Jak vznikají závazky z právních úkonů? Proč je účelné uzavírat důležité smlouvy písemně? Vysvětlete, co je to oferta a co je akceptace? Jaké právní následky má prodlení dlužníka a jaké věřitele? Popište význam zajištění závazků. Jak tuto úpravu řeší obchodní zákoník? Co by měla obsahovat obchodní smlouva uzavřená se zahraničním obchodním partnerem? Vyjmenujte smlouvy dle obchodního zákoníku a vyhledejte smluvní strany, předmět smlouvy. Vyjmenujte smlouvy dle občanského zákoníku a vyhledejte smluvní strany, předmět smlouvy. Kdy se používá úprava kupní smlouvy dle občanského zákoníku? Jak vymezuje kupní smlouvu občanský zákoník? Na kterých náležitostech se musí dohodnout smluvní strany při vzniku smlouvy, jakou formu mohou zvolit? Jaké jsou povinnosti prodávajícího a kupujícího dle občanského zákoníku? Co je předmětem kupní smlouvy dle občanského zákoníku? Jak upravuje občanský zákoník náležitosti neuvedené ve smlouvě? Jak je řešena v občanském zákoníku odpovědnost za porušení smlouvy? Jak zaniká kupní smlouva dle občanského zákoníku? Kdy se používá úprava kupní smlouvy dle obchodního zákoníku? Jak vymezuje kupní smlouvu obchodní zákoník? Na kterých náležitostech se musí dohodnout smluvní strany při vzniku smlouvy, jakou formu mohou zvolit? Co jsou to podstatné a nepodstatné náležitosti kupní smlouvy? Jaké jsou povinnosti prodávajícího a kupujícího dle obchodního zákoníku. Co je předmětem kupní smlouvy dle obchodního zákoníku? Vysvětlete pojem cenová doložka? Jak upravuje obchodní zákoník náležitosti neuvedené ve smlouvě? Jak je řešena odpovědnost za porušení smlouvy v obchodním zákoníku? Jak zaniká kupní smlouva dle obchodního zákoníku?

109

110

112

8. http://www.smlouvy.com/PRACOVNÍ PRÁVO TATO KAPITOLA OBSAHUJE: • • • • • • • •

pojem a prameny pracovního práva, popis vazby mezi zákoníkem práce a občanským zákoníkem, právo na zaměstnání, princip pracovněprávních vztahů a jejich vznik, změnu a skončení, praktické sepsání vybraných písemností pracovního práva, ustanovení o pracovní době a době odpočinku, odměňování za práci, poskytování dovolené.

CÍLEM TÉTO KAPITOLY JE: • definovat pojem pracovního práva a jeho prameny, • vysvětlit základní zásady pracovního práva a právo na zaměstnání, • popsat pracovněprávní vztahy – účastníky, pracovní poměr, vznik, změnu a skončení pracovního poměru, odstupné, • prakticky sepsat pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti, dohodu o provedení práce, žádost o skončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele i zaměstnance, posudek zaměstnance, • objasnit ustanovení týkající se pracovní doby a doby odpočinku, • vymezit základní pojmy v oblasti odměňování za práci, • uvést podmínky pro poskytování dovolené a provést základní propočet nároku na dovolenou.

DIDAKTICKÉ PROSTŘEDKY: • • • • • • • •

praktikum podnikatele – pracovní listy, smazatelná tabule, křídy, fixy, počítač, internet, Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, který nabyl účinnosti l. ledna 2007, Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, Holub, M. a kol. autorů: Vzory smluv a podání, Praha, Linde Praha, a.s. 2005, Ryska, R.: Právo pro střední školy, Praha, Fortuna 2007, individuální zápisy žáků z jednotlivých odborných předmětů v rámci mezipředmětových vztahů.

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY Vazby k předmětům ekonomika (podnikové činnosti - personalistika), podnikatelství (politika zaměstnanosti), právo (základy pracovního práva), management (vedení) a písemná a elektronická komunikace (základy úpravy právních písemností vyhotovovaných na počítači).

113

POJEM A PRAMENY PRACOVNÍHO PRÁVA Pracovní právo je souhrn právních norem o pracovních vztazích a o vztazích s výkonem práce souvisejících. Pracovním vztahem je především pracovní poměr, s výkonem práce souvisí např. dovolená, bezpečnost a ochrana zdraví při práci a odpovědnost pracovníka za škodu. Hlavními prameny pracovního práva jsou Listina základních práv a svobod (č. 2/1993 Sb. – součást ústavního pořádku České republiky) a zákoník práce č. 262/2006 Sb., který nabyl účinnosti l. ledna 2007. Kromě zákoníku práce tvoří základní prameny pracovního práva některé další zákony, např. zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, zákon č. 120/1990 Sb., kterým se upravují vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli. Dalšími prameny jsou mezinárodní smlouvy (zejména dokumenty Mezinárodní organizace práce), vnitropodnikové právní předpisy (např. pracovní řád) a kolektivní smlouvy, uzavírané mezi zaměstnavateli a odborovými organizacemi. Zákoník práce upravuje: • právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, jedná se o pracovněprávní vztahy, • právní vztahy kolektivní povahy – upravuje povinnosti zaměstnavatele k zástupcům zaměstnanců, a to včetně práva na uzavření kolektivní smlouvy, • zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství.

ÚKOL Č. 1: Pracujte s právní normou. Najděte si v § 1 až 4 zákoníku práce (v úplném znění s komentářem) výklad k jednotlivým právním vztahům a zodpovězte následující otázky: • umožňuje zákoník práce odchylné upravení práv a povinností v pracovněprávních vztazích, • jak zákoník práce definuje závislou práci, • popište vazbu mezi zákoníkem práce a občanským zákoníkem.

ŘEŠENÍ:

114

Právo na zaměstnání Základním pramenem práva v této oblasti je zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, který upravuje státní politiku zaměstnanosti s cílem zabezpečit plnou zaměstnanost. Nová právní úprava je kompatibilní s právem Evropské unie.

ÚKOL Č. 2: Pracujte s právní normou. Zjistěte v zákonu o zaměstnanosti následující údaje: • jak vzniká nárok na podporu v nezaměstnanosti, • jaká je finanční výše a délka poskytování podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, • z jakého základu se počítá výše podpory v nezaměstnanosti, • kdy nárok na podporu v nezaměstnanosti zaniká.

115

ŘEŠENÍ:

116

PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY – § 1 AŽ 29 ZÁKONÍKU PRÁCE Účastníky (subjekty) pracovněprávních vztahů jsou zaměstnavatelé a zaměstnanci. Zaměstnavatelem může být každá fyzická nebo právnická osoba, která zaměstnává fyzickou osobu v pracovněprávním vztahu. Způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti jako zaměstnavatel vzniká narozením. To znamená, že fyzická osoba (například dědic) se může stát zaměstnavatelem již narozením. Nemůže však činit právní úkony – například dávat zaměstnancům výpověď. Právní úkony může provádět až dosažením 18 let věku. Fyzická osoba nemusí být vždy podnikatelem. Například manželé mohou zaměstnávat pomocnici v domácnosti nebo vychovatelku svých dětí. Zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci. Zaměstnancem může být pouze pracovněprávně způsobilá fyzická osoba. Její právní způsobilost vzniká dosažením věku 15 let. Má dvojí způsobilost: • způsobilost mít zaměstnanecké povinnosti a práva (pracovněprávní způsobilost), • způsobilost vlastním jednáním přejímat tyto povinnosti a práva (způsobilost k pracovněprávním úkonům). Den nástupu do práce však nesmí předcházet dni ukončení povinné školní docházky. K uzavření pracovní smlouvy s mladistvým zaměstnancem, který nedosáhl věku 18 let, není zapotřebí vyjádření jeho zákonného zástupce. Mladistvý zaměstnanec do 18 let nemůže se zaměstnavatelem uzavřít dohodu o odpovědnosti za hodnoty svěřené k vyúčtování, např. v roli pokladníka, skladníka, prodavače. Do zaměstnání může být přijat i zaměstnanec, kterého soud zbavil způsobilosti k právním úkonům, nebo jehož způsobilost k právním úkonům omezil, např. pro duševní chorobu. I takový člověk může být zaměstnancem, když dosáhl předepsané věkové hranice. V jednáních o jeho pracovních vztazích ho zastupuje opatrovník ustanovený soudem. Cizinci a osoby bez státní příslušnosti mohou nastoupit do zaměstnání, jestliže mají v České republice povolení k pobytu a povolení k zaměstnání. V některých případech se povolení k zaměstnání nevyžaduje, např. u osob, kterým bylo přiznáno postavení azylanta podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, nebo které mají povolení k trvalému pobytu nebo které uzavřely manželství s občanem České republiky, pokud toto manželství trvá. Každá fyzická i právnická osoba může být při pracovněprávním jednání zastoupena jinou i právnickou osobou na základě písemné plné moci nebo rozhodnutím soudu. V pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace. Pojmy přímá diskriminace, nepřímá diskriminace, obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci a případy, kdy je rozdílné zacházení přípustné, upravuje zvláštní právní předpis.

ÚKOL Č. 3: Pracujte s právní normou. Po ukončení povinné školní docházky se patnáctiletý hoch rozhodl, že nepůjde dále do školy, ani do učení a že bude pracovat. Uzavřel sám proto pracovní smlouvu se soukromou stavební firmou a nastoupil tam jako pomocný dělník. Posuďte platnost takové pracovní smlouvy. Sedmnáctiletá dívka pracovala jako prodavačka. V prodejně s ní písemně uzavřeli dohodu o odpovědnosti a při zjištění manka požadovali, aby se na jeho úhradě podílela. Je dohoda o odpovědnosti platná? Zdůvodněte své tvrzení.

117

ŘEŠENÍ:

PRACOVNÍ POMĚR – § 30 AŽ 73 Výběr fyzických osob ucházejících se o zaměstnání z hlediska kvalifikace, nezbytných požadavků nebo zvláštních schopností je v působnosti zaměstnavatele. Před vznikem pracovního poměru smí zaměstnavatel vyžadovat od zaměstnance, který se u něj uchází o práci, údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy. Před uzavřením pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen seznámit fyzickou osobu zejména s právy a povinnostmi, s pracovními podmínkami a podmínkami odměňování, které pro ni z pracovní smlouvy vyplývají. V případech stanovených zákonem je zaměstnavatel povinen zajistit, aby se fyzická osoba před uzavřením pracovního smlouvy podrobila lékařské prohlídce. Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Z obsahu pracovního poměru je nejdůležitější na jedné straně právo zaměstnavatele dávat příkazy k práci a jeho povinnost platit za práci odměnu, na druhé straně povinnost zaměstnance osobně konat uloženou práci a jeho právo na odměnu a na ochranu zdraví při práci. Druhy pracovních poměru: • podle délky pracovní doby – buď na plnou, nebo na kratší pracovní dobu, • podle doby ukončení – buď na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou. Vznik pracovního poměru – § 33 až 39 Pracovní poměr vzniká: • pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem dnem, který je ve smlouvě ujednán jako den nástupu do práce, • jmenováním vedoucího zaměstnance podle zvláštních předpisů dnem, který je při jeho jmenování uveden jako den nástupu do funkce – např. u vedoucích organizačních složek státu, ředitelů státních podniků, • volbou (např. vedoucích funkcionářů družstva) dnem, kterým počíná volební období. Před nástupem do práce musí být zaměstnanec seznámen s pracovním řádem a s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s kolektivní smlouvou a vnitřními předpisy. Jestliže zaměstnanec ve sjednaný den nenastoupí do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo do týdne neuvědomí zaměstnavatele o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit.

118

Pracovní smlouva se uzavírá písemně a jedno vyhotovení zaměstnavatel předává zaměstnanci. Nedodržení písemné formy nemá za následek neplatnost právního úkonu, i když dojde k porušení zákoníku práce. Pracovní smlouva musí obsahovat tři podstatné náležitosti: • druh práce, • místo nebo místa výkonu práce, • den nástupu do práce. Místem výkonu práce může být u některých zaměstnanců celé území státu (montéři, revizoři, inventurní pracovníci). Zkušební doba může být dohodnuta maximálně na tři měsíce. Doba překážek v práci, pro kterou zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, se do zkušební doby nezapočítává. U některých druhů prací je doba příliš krátká, např. u projektantů nebo u učitelů. V takových případech se obyčejně místo zkušební doby uzavírá nejdříve pracovní poměr na dobu určitou. Není-li v pracovní smlouvě ujednáno nic o ukončení pracovního poměru, o délce pracovní doby a o zkušební době, je pracovní poměr uzavřen na neurčitou dobu, na plnou pracovní dobu a bez zkušební lhůty. Pracovní smlouva, která neobsahuje některou ze tří podstatných náležitostí, je neplatná. Kromě podstatných náležitostí bývají obsahem pracovních smluv další ujednání, např. o mzdě, o ubytování zaměstnance, o zvyšování jeho kvalifikace, o rozvržení pracovní doby, o vysílání zaměstnance na pracovní cesty a o jiných záležitostech, o jejichž zahrnutí do pracovní smlouvy projeví účastníci zájem. Neobsahuje-li pracovní smlouva údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen zaměstnance o nich písemně informovat, a to nejpozději do 1. měsíce od vzniku pracovního poměru – viz § 37 zákoníku práce

ÚKOL Č. 4: Vyplňte formulář pracovní smlouvy. Firma Areco, a. s., se sídlem v Olomouci, Krátká 6, zastoupená Ing. Janem Bílým, IČ 36314928, zapsaná v Obchodním rejstříku vedeným Krajským soudem v Ostravě, oddíl B, vložka 1329, přijímá do zaměstnání na dobu neurčitou Jana Faltýnka, narozeného l. února 1970 v Olomouci, Slezská 14, Olomouc. Jan Faltýnek, číslo OP 100100 RT, rodné číslo 700201/3431, nastupuje do zaměstnání dne 1. září. 2007 jako stavební dělník v místě sídla firmy. Zkušební doba se sjednává na tři měsíce. Mzda je stanovena ve výši 15 000 Kč měsíčně se splatností do 20. dne následujícího měsíce. Vyúčtování mzdy bude převedeno na účet zaměstnance č. 00190859/0100 KB Olomouc v termínu určeném firmou. Zaměstnanec a zaměstnavatel musí dodržovat povinnosti dle § 38 zákoníku práce. Nárok na dovolenou vyplývá z ustanovení § 212 zákoníku práce, výpovědní doba dle § 50 zákoníku práce a stanovení týdenní pracovní doby a její rozvržení se upravuje ustanoveními § 79 až 85 zákoníku práce. Práva a povinnosti se řídí ustanoveními zákoníku práce a dalšími pracovněprávními předpisy. Smlouva je sepsána ve dvou vyhotoveních dne 27. srpna 2007. Pracujte se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce, který nabyl účinnosti dne l. ledna 2007.

119

ŘEŠENÍ:

120

ARECO, a. s.

121

Změny pracovního poměru – § 40 – 47 Jakékoli ujednání z obsahu pracovní smlouvy, např. o druhu práce nebo o místě výkonu práce, lze změnit dohodou účastníků smlouvy. Dohodnutá změna písemné pracovní smlouvy musí mít písemnou formu. Kromě dvoustranných právních aktů, jimiž se účastníci dohodnou o změně své pracovní smlouvy, umožňuje zákoník práce ze závažných důvodů i jednostranné rozhodnutí zaměstnavatele o převedení zaměstnance bez jeho souhlasu na jinou práci. Rozlišují se důvody, kdy zaměstnanec musí být převeden vždycky, když se takový důvod vyskytne, od důvodů, kdy může být převeden podle rozhodnutí svého zaměstnavatele, který v těchto případech jedná podle svého uvážení. Skončení pracovního poměru – § 48 až 66 Přehled právních skutečnosti, jimiž se ukončuje a zaniká pracovní poměr: • právní úkony dvoustranné o dohoda o rozvázání pracovního poměru, • právní úkony jednostranné o výpověď, o okamžité zrušení, o zrušení ve zkušební době, • události o uplynutí dohodnuté doby, o skončení dohodnutých prací, o úmrtí zaměstnance. Pracovní poměr cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, nebyl-li již dříve ukončen jiným způsobem, zaniká dnem, kterým má skončit jejich pobyt na území České republiky podle vykonatelného rozhodnutí příslušného státního orgánu. Pracovní poměr založený volbou nebo jmenováním nekončí uplynutím volebního období, odvoláním z funkce nebo vzdáním se funkce. Zaměstnavatel v takových případech dohodne se zaměstnancem jeho jiné pracovní uplatnění odpovídající jeho kvalifikaci. Jestliže pro zaměstnance není vhodná práce nebo zaměstnanec ji odmítne, má zaměstnavatel zákonný výpovědní důvod – zaměstnanec je nadbytečný.

ÚKOL Č. 5: Vyhotovte písemnost – skončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Zaměstnavatel Střední odborné učiliště obchodní, Stromová 24, Olomouc, PSČ 779 00, zastoupený PaedDr. Jaroslavem Zbožíčkem, ředitelem školy, rozvazuje se svým zaměstnancem Ing. Jiřím Podhorným, odborným učitelem, bytem Zahradní 258, Olomouc, PSČ 772 00, dne 26. 4. 2007 pracovní poměr dle § 52 odst. 1 písm. c). z důvodu nadbytečnosti pro organizaci. Ing. Jiří Podhorný byl zaměstnán v organizaci ode dne 4. 3. 1985 na dobu neurčitou. Na poradě vedení dne 25. 4. 2007 bylo rozhodnuto o snížení stavu zaměstnanců z důvodů malého počtu žáků v učebním oboru prodavač smíšeného zboží a studijního oboru obchodník. Protože v současné době vedení školy nemá k dispozici žádné volné pracovní místo, které by mohlo být Ing. Jiřímu Podhornému nabídnuto, nemůže ho nadále v pracovním poměru zaměstnávat. V písemnosti uveďte výpovědní dobu a datum ukončení pracovního poměru.

122

ŘEŠENÍ:

123

ÚKOL Č. 6: Vyhotovte písemnost – skončení pracovního poměru ze strany zaměstnance. Zaměstnanec Petr Nepřítomný, dělník-sklář, pracující u akciové společnosti, Sklotvar, Skleněná 456, Blansko, PSČ 670 00, bytem Kuličková 24, Blansko, PSČ 670 00, na základě pracovní smlouvy ze dne 1. února 1970, požádal s uvažovaným odchodem do starobního důchodu o skončení pracovního poměru dohodou, avšak neobdržel odpověď. Z tohoto důvodu podává žádost o skončení pracovního poměru výpovědí dne 17. června 2007. V písemnosti uveďte výpovědní dobu a datum ukončení pracovního poměru.

ŘEŠENÍ:

124

Odstupné – § 67 a 68 Odstupné je zaměstnavatel povinen vyplatit ve stanovené výši. Odstupné vyplácí zaměstnavatel po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se nedohodnou jinak.

ÚKOL Č. 7: Pracujte s právní normou. Vyhledejte v zákoníku práce § 52 písm. a) až d) a uvědomte si, jaká výše odstupného se poskytuje při jednotlivých výpovědních důvodech.

ŘEŠENÍ:

DOHODY O PRACÍCH KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR – § 74 AŽ 77 Zaměstnavatel někdy potřebuje vykonat práce malého rozsahu, popř. práce, jejichž potřeba se vyskytuje jen příležitostně a nepravidelně. Bylo by neúčelné a nehospodárné takové práce organizovat, řídit a kontrolovat v rámci stanoveného rozvržení pracovní doby a pracovních směn. Zákoník práce proto umožňuje zaměstnávat zaměstnance také v jiném pracovněprávním vztahu než v pracovním poměru. Místo pracovních smluv se v takových případech uzavírají dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Na tyto právní vztahy se nevztahují některá ustanovení zákoníku práce, např. o pracovní době a době odpočinku, odstupném, překážkách v práci na straně zaměstnance, skončení pracovního poměru. Dohoda o provedení práce se může uzavřít, jestliže předpokládaný rozsah práce není větší než sto padesát hodin. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Ostatní náležitosti mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem je třeba sjednat smluvně. Při dohodě o provedení práce nevznikají povinnosti a práva v oblasti sociálního zabezpečení a nemocenského pojištění zaměstnance. Dohoda o pracovní činnosti se uzavírá písemně, jinak je neplatná. Předpokládaný rozsah práce může, ale nemusí přesahovat stopadesát hodin. Na základě takové dohody však nelze vykonávat práci v rozsahu přesahujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá. Výše odměny a její splatnost je předmětem ujednání. Dohodu o pracovní činnosti lze uzavřít na dobu určitou nebo neurčitou, a není-li v ní ujednán způsob jejího zrušení jinak, může ji každý z účastníků vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná běžet dnem, v němž byla písemná výpověď doručena.

125

ÚKOL Č. 8: Firma Areco, a. s., se sídlem v Olomouci, Krátká 6, zastoupená Ing. Janem Bílým, IČ 36314928, zapsaná v Obchodním rejstříku vedeným Krajským soudem v Ostravě, oddíl B, vložka 1329, potřebovala zajistit přestěhování skladu z místnosti nacházející se v Olomouci, Krátká 6, do místnosti v domě č. 8 v téže ulici. Z tohoto důvodu uzavřela dne 1. září 2007 s Janem Kosem, nar. 1. února 1950 v Olomouci, číslo OP 1250654 GC, rodné číslo 500201/111, bytem Olomouc, Přerovská 15, dohodu o provedení práce v rozsahu 80 pracovních hodin. Za provedenou práci v termínu od 1. září do 30. listopadu 2007 mu slíbila vyplatit odměnu ve výši 8 000 Kč, která je splatná po vykonání a předání práce, nejpozději k 31. prosinci 2007. Na základě podepsané dohody seznámil zaměstnavatel zaměstnance s právními předpisy vztahujícími se k vykonávané práci a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zároveň se zaměstnavatel zavázal vytvořit zaměstnanci pracovní podmínky zajištující řádný a bezpečný výkon práce. Zaměstnanec se zavázal tyto podmínky dodržovat. Práva a povinnosti této smlouvy se řídily ustanoveními zákoníku práce. Dohoda byla vypracována ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno vyhotovení bylo určeno zaměstnavateli a druhé zaměstnanci.

126

ŘEŠENÍ:

127

ÚKOL Č.9 Firma Areco, a. s., se sídlem v Olomouci, Krátká 6, zastoupená Ing. Janem Bílým, IČ 36314928, zapsaná v Obchodním rejstříku vedeným Krajským soudem v Ostravě, oddíl B, vložka 1329, sepsala s Františkem Rebarborou, jako zaměstnancem, narozeným 17. prosince 1944 v Olomouci, číslo OP 693 456 AB, rodné číslo 441217/112, bytem Kainarova 233/27a, Olomouc, dne 1. září 2007 dohodu o pracovní činnosti. Zaměstnanec bude v sídle firmy, denně mimo neděli, od 1. září 2007 do 30. listopadu 2007, v době od 16 do 19 hodin, vykonávat práci strážného v rozsahu tří hodin. Za vykonanou práci obdrží odměnu v částce 60 Kč na hodinu. Po ukončení činnosti práci převezme Leopold Tichý, vedoucí bezpečnostního útvaru. Zaměstnavatel seznámil svého zaměstnance s právními a jinými předpisy vztahujícímu se k vykonávané práci, jakož i s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zaměstnavatel se zavazuje vytvářet podmínky pro řádný a bezpečný výkon práce a zaměstnanec se zavazuje konat práci řádně a svědomitě podle svých sil a schopností a dodržovat všechny právní předpisy. Práva a povinnosti této dohody se řídily ustanoveními zákoníku práce. Dohoda byla vypracována ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno vyhotovení bylo určeno zaměstnavateli a druhé zaměstnanci.

128

ŘEŠENÍ:

129

PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU – § 78 AŽ 100 Pracovní doba je doba, v níž je zaměstnanec povinen pracovat pro zaměstnavatele. V zájmu ochrany zdraví zaměstnanců je délka pracovní doby limitována a jsou stanoveny zásady pro rozvržení pracovní doby, povinné přestávky v práci během směny a doby odpočinku mezi směnami. Pracovní doba trvá podle zákona nejdéle 40 hodin týdně a u zaměstnanců mladších než 18 let nejdéle 30 hodin týdně. Zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy lze dohodnout v kolektivní smlouvě, popř. stanovit ve vnitřním předpisu. Rozvržení pracovní doby stanoví zaměstnavatelé a určí začátek a konec směn. Rozlišuje se rozvržení: • rovnoměrné – pracovní doba v jednotlivých dnech nepřesáhne 9 hodin, • nerovnoměrné – délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin. V rámci rozvrhu pracovních směn se stanoví začátek a konec pracovních směn. Podle potřeby může být pracovní doba směny rozdělena na části (tzv. dělené směny). Zákon umožňuje používání tzv. pružné pracovní doby, při které si zaměstnanec podle stanovených zásad a v určeném časovém rozmezí sám zvolí počátek a konec své směny (rozlišujeme tak základní pracovní dobu – nejméně 5 hodin a volitelnou pracovní dobu). Může se uplatnit jak u rovnoměrného i nerovnoměrného rozvržení pracovní doby. Konto pracovní doby je jiný způsob nerovnoměrného rozvržení pracovní doby. Zaměstnavatel je povinen vést účet pracovní doby zaměstnance a účet mzdy zaměstnance. Konto pracovní doby může upravovat jen kolektivní smlouva, případně vnitřní předpis zaměstnavatele, je nutný souhlas jednotlivých zaměstnanců. Konto pracovní doby umožňuje zaměstnavatelům podnikatelského typu pružně upravovat pracovní dobu a přidělovat práci podle svých výrobních možností. Zaměstnanec si může se zaměstnavatelem dohodnout kratší pracovní dobu.V té části pracují např. zaměstnanci se změněnou pracovní schopností, důchodci, ženy pečující o děti. Zaměstnanci přísluší mzda nebo plat odpovídající této kratší pracovní době. Zaměstnavatelé musí poskytovat zaměstnancům přestávky v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut nejpozději po 6 hodinách nepřetržité práce, mladistvým nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Tyto přestávky se nezapočítávají do pracovní doby a nelze je poskytovat na začátku ani za konci směny. Mohou být rozděleny do několika částí v trvání nejméně 15 minut. Bezpečnostní přestávka podle zvláštních předpisu se započítává do pracovní doby. Zaměstnanec musí mít nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami alespoň 12 hodin. Tento odpočinek může být zkrácen až na 8 hodin zaměstnanci staršímu než 18 let v případech uvedených v zákoníku práce, např. v nepřetržitých provozech, v zemědělství, při naléhavých opravných pracích nebo při živelních událostech. Zaměstnanec má mít jednou týdně nepřetržitý odpočinek alespoň 35 hodin. Výjimečně může být tato doba někdy zkrácena. Dny pracovního klidu jsou dny, na které připadá zaměstnancův nepřetržitý odpočinek v týdnu, a svátky. V těchto dnech lze nařídit práci jen výjimečně, a to jen v případech uvedených v zákoníku práce, např. jde-li o krmení a ošetřování hospodářských zvířat, práce lodních posádek nebo nutné práce opravářské, nakládací a vykládací, inventurní a závěrkové. Práce přesčas je práce konaná na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu a mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je to práce přesahující jejich týdenní pracovní dobu. Tito a někteří další zaměstnanci nejsou povinni pracovat přesčas. Zaměstnavatel je oprávněn nařídit práci přesčas jen výjimečně v mezích povolených limitů (více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce). Noční práce je práce konaná v noční době, což je v době mezi 22. a 6. hodinou. Zaměstnancem pracujícím v noci se rozumí zaměstnanec, který během noční doby pravidelně odpracuje nejméně 3 hodiny. Pracovní doba zaměstnance pracujícího v noci nesmí překročit 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích.

130

Pracovní pohotovost může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat jen, jestliže se o tom se zaměstnancem dohodne. Za dobu pracovní pohotovosti přísluší odměna. Pracovní pohotovost, při které k výkonu práce nedojde, se do pracovní doby nezapočítává. Pracovní pohotovost může být jen na jiném místě dohodnutém se zaměstnancem, odlišném od pracoviště zaměstnavatele.

ÚKOL Č. 10: Práce s právní normou. Podnikatel A. B. se rozhodl, že zkrátí svým zaměstnancům pracovní dobu na 35 hodin týdně. Protože u něj nepůsobily odbory, vydal vnitřní předpis, kterým určil, jak celkovou délku týdenní pracovní doby, tak i rozpis směn. Zaměstnanci pak pracovali po kratší pracovní dobu za nezměněných mzdových podmínek. Učinil podnikatel rozhodnutí v souladu se zákoníkem práce? Pokud ano, uveďte, podle kterého ustanovení.

ŘEŠENÍ:

.

ODMĚŇOVÁNÍ PRÁCE – § 109 AŽ 150 Základní právním předpisem, jimž se řídí odměňování práce, je zákoník práce č. 262/2006 Sb., který nabyl účinnosti dnem l. ledna 2007. Za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohod za podmínek stanovených zákoníkem práce, není-li stanoveno jinak. Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci. Naturální mzdu může zaměstnavatel poskytovat jen se souhlasem zaměstnance a za podmínek s ním dohodnutých. Plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je: • stát, • územní samosprávný celek, • státní fond, • příspěvková organizace, • školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí.

ÚKOL Č. 11: Práce s právní normou. Pan X. Z. se dohodl se zaměstnavatelem – soukromým zemědělcem, že mu bude mzda vyplácena následujícím způsobem: • 8 500 Kč v penězích, • zbytek v naturáliích (obilí, zelenina, brambory, drůbež, apod.) podle toho, co bude zrovna k dispozici. Je rozhodnutí zaměstnavatele v souladu se zákoníkem práce? Pokud ano, uveďte ustanovení, podle kterého zaměstnavatel postupoval.

131

ŘEŠENÍ:

DOVOLENÁ – § 211 AŽ 223 Zatímco přestávky během směny a mezi směnami umožňují překonat běžnou únavu z práce, dovolená má vést k obnově pracovní síly, snížené nahromaděnou únavou po dlouhém období výkonu práce. Zaměstnanci, který vykonává zaměstnání v pracovním poměru, vzniká nárok na: • dovolenou za kalendářní rok a její poměrnou část – zaměstnanci přísluší dovolená za kalendářní rok, jestliže za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli odpracoval alespoň 60 dnů v kalendářním roce. Poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok. Výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce. Dovolená zaměstnanců zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3 činí 5 týdnů v kalendářním roce. Dovolená pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí 8 týdnů v kalendářním roce. • dovolená za odpracované dny – zaměstnanci, jemuž nevznikl právo na dovolenou za kalendářní rok, ani na její poměrnou část, protože nekonal v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele práci alespoň 60 dnů, náleží dovolená za odpracované dny v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů v příslušném roce, • dodatková dovolená – zaměstnanci, který pracuje u téhož zaměstnavatele po celý kalendářní rok pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol, a zaměstnanci, který po celý kalendářní rok koná práce zvlášť obtížné nebo zdraví škodlivé, přísluší dodatková dovolená v délce 1 týdne. Pracuje-li jen část roku, přísluší mu za každých 21 takto odpracovaných dnů jedna dvanáctina dodatkové dovolené. Za pracoviště, kde se konají práce zvlášť obtížné nebo zdraví škodlivé se považují např.pracoviště, kde se ošetřují nemocní s nakažlivou formou tuberkulózy, kde se pracuje s infekčními materiály, kde jsou zaměstnanci vystaveni ionizujícímu záření, kde pracují jako vychovatelé, pracují ve vězeňské službě.

ÚKOL Č. 12: Zaměstnanec nastoupil do pracovního poměru na nezkrácenou pracovní dobu dne 1. května, tento pracovní poměr trval celý zbytek kalendářního roku. Vypočítejte nárok zaměstnance na dovolenou. Zaměstnanec nastoupil do nezkráceného pracovního poměru dne 10. listopadu, jeho pracovní poměr trval do konce kalendářního roku. Vypočítejte nárok zaměstnance na dovolenou.

ŘEŠENÍ:

132

PRACOVNÍ POSUDEK – § 314 Jedná se o zhodnocení práce zaměstnance, jeho kvalifikace, schopností a dalších skutečností, které mají vztah k výkonu práce. Zaměstnavatel je povinen na požádání vydat posudek zaměstnanci na jeho žádost do 15 dnů, ale ne dříve než v době dvou měsíců před skončením pracovního poměru.

ÚKOL Č. 13: Pan Jaroslav Vomáčka, ředitel firmy Staviva, s. r. o., Novoborská 58, 772 00 Olomouc, na základě žádosti svého zaměstnance Petra Spleteného ze dne 15. 2. tohoto roku, má za úkol vyhotovit pracovní posudek. S Petrem Spleteným, narozeným 6. dubna 1962, bytem Rackova 123, Olomouc, bude ukončen pracovní poměr ze zdravotních důvodů dohodou k 1. 4. tohoto roku. Petr Spletený pracoval ve firmě více jak 12 let jako řidič nákladního automobilu. Za celou dobu neměl žádnou dopravní nehodu, pracoval velmi zodpovědně, byl příkladem pro své spolupracovníky a splňoval odborné předpoklady ve své profesi. Je vyučen autoopravářem. Dlouhodobé onemocnění zad mu již neumožňovalo nadále zastávat funkci řidiče a jiné místo ve firmě není nyní k dispozici. Z tohoto důvodu se domluvil se zaměstnavatelem na skončení pracovního poměru dohodou.

ŘEŠENÍ:

133

KONTROLNÍ OTÁZKY: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.

Které problematiky upravuje zákoník práce? Které další prameny pracovního práva znáte? Co je to pracovněprávní vztah a jaké jsou jeho formy? Které druhy pracovněprávních vztahů jsou upraveny odlišně od zákoníku práce (liberální princip)? V kterých případech není možné odchýlení od zákoníku práce? Jaké jsou hlavní znaky výkonu závislé práce v pracovněprávním vztahu? Jaké jsou vazby zákoníku práce k občanskému zákoníku? Objasněte princip, který prolíná novým zákoníkem práce, a to: „Co není zakázáno, je dovoleno“. Kde a jak můžeme uplatnit právo na zaměstnání? Kdo jsou účastníci pracovněprávních vztahů? Jakými způsoby může vzniknout pracovní poměr? Jaké náležitosti musí mít pracovní smlouva a která další ujednání může obsahovat? Za jakých okolností by byla pracovní smlouva neplatná? Objasněte pojem pracovní poměr. Kdy může dojít ke změně pracovního poměru? Jak může pracovní poměr skončit? Za jakých okolností může dát výpověď zaměstnavatel a za jakých zaměstnanec? Z jakých důvodů může okamžitě zrušit pracovní poměr zaměstnavatel a za jakých zaměstnanec? Jaké jsou právní následky neplatného rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele a jaké ze strany zaměstnance? Co je to odstupné a v jaké výši se přiznává? Popište dohody o provedení práce nebo pracovní činnosti. Jak se rozvrhuje pracovní doba? Co jsou to přestávky v práci? Jakou formu může mít odměna za práci? Definujte pojem mzda a její součásti a pojem plat a jeho součásti. Jaké rozlišujeme příplatky za práci? Jaký je princip náhrady výdajů poskytovaných zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce? Jaké mohou nastat překážky v práci na straně zaměstnance a na straně zaměstnavatele? Kdy má zaměstnanec nárok na dovolenou a jaké formy dovolené rozlišujeme? Popište zásady pro čerpání dovolené. Charakterizujte pojmy pracovní posudek, potvrzení o zaměstnání, odstupné, pracovní řád, konkurenční doložka, osobní spis, průměrný výdělek, vnitřní předpis, agenturní zaměstnávání.

134

136

9. PODNIKATEL A OSOBNÍ AUTOMOBIL TATO KAPITOLA OBSAHUJE: • osobní automobil zařazený a nezařazený do obchodního majetku podnikatele, • silniční daň, • cestovní náhrady zaměstnanců při pracovních cestách.

CÍLEM TÉTO KAPITOLY JE UMĚT: • určit a vypočítat silniční daň, • vyplnit cestovní příkaz, • vypočítat výši cestovních výdajů spojené s pracovní cestou.

DIDAKTICKÉ PROSTŘEDKY: • kalkulačka, počítač, internet, individuální zápisy žáků z jednotlivých odborných předmětů v rámci mezipředmětových vztahů, • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, který nabyl účinnosti l. ledna 2007, • Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, • daňové přiznání k silniční dani, cestovní příkaz.

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY Vazby k předmětům ekonomika (daňový systém), podnikatelství (podnikatel a automobil, povinnosti podnikatele v oblasti daní), písemná a elektronická komunikace.

137

S většinou podnikatelských aktivit je spojena přeprava osob, zboží, materiálu nebo výrobků silničními motorovými vozidly a přípojnými vozidly. V souvislosti s podnikatelskou činností jsou silniční motorová vozidla využívána zejména: • přímo k podnikatelské činnosti (např. autobusová doprava, taxislužba,..), • jako dopravní prostředek pro pracovní cesty. Provozovatelem vozidla může být: • vlastník vozidla, • jiná právnická nebo fyzická osoba zmocněná vlastníkem vozidla k jeho provozování vlastním jménem (tento provozovatel se zapisuje do technického průkazu a do registru silničních vozidel). Pro jednotlivé druhy vozidel je uplatňován odlišný daňový režim: • z pohledu daně z příjmů jde o zařazení do rozdílných odpisových skupin a o odlišnost stanovení nákladů při pracovních cestách, • pro jednotlivé druhy vozidel se uplatňuje rozdílný typ sazeb daně silniční, • u DPH lze uplatnit nárok na odpočet jen u některých druhů vozidel. Silniční motorová vozidla i přípojná vozidla jsou povinně evidována v registru silničních vozidel vedených obecnými úřady s rozšířenou působností. Základním dokumentem pro identifikaci vozidla je technický průkaz silničního vozidla a technický průkaz přípojného vozidla. Pořízené osobní auto je podle zákona o DPH přijatým plněním, při kterém nevzniká nárok na uplatnění odpočtu DPH na vstupu. Nárok na odpočet nevzniká ani u technického zhodnocení. Pořízení nového vozidla z jiného členského státu EU je vždy předmětem DPH v tuzemsku. Za místo plnění se považuje ČR, protože se zde zboží nachází v okamžiku ukončení přepravy (osoba, která není plátcem DPH, je povinna také podat daňové přiznání). Snahou podnikatelů je minimalizovat daňovou povinnost, a proto se snaží co nejvíce statků zařazovat do obchodního majetku firmy. V této kapitole se zaměřuji pouze na osobní automobil.

OSOBNÍ AUTOMOBIL V OBCHODNÍM MAJETKU PODNIKATELE Při použití osobního automobilu vloženého do obchodního majetku jsou daňově uznatelnými výdaji (§ 24, odst. 2, písm. k, zákona o daních z příjmů) veškeré výdaje související s pracovními cestami. Výdaje na pohonné hmoty v prokázané výši (dle dokladů o nákupu pohonných hmot). Odpisy vozidla (osobní auto – 1a odpisová skupina, odpisují se 4 roky; viz kapitola daňové odpisy). Veškeré provozní náklady (náklady na opravu, údržbu, dálniční známka, havarijní pojištění, povinné ručení, pořízení zimních pneumatik, atd.). Podnikatel musí správci daně v případě kontroly prokázat, zda jezdí s vozidlem výlučně pro podnikání anebo kombinuje služební se soukromými jízdami. To prokazuje na základě vedené knihy jízd (ukázka viz příloha č.1). Pokud vozidlo jezdí pouze pro podnikání, pak výše uvedené výdaje lze považovat v absolutní výši za daňové.

138

V opačném případě (jezdí kombinovaně) je nutné stanovit poměr mezi služebními a soukromými jízdami (např. 60:40). V případě takového poměru musí poplatník veškeré výdaje adekvátně daňově krátit. Po uplynutí čtyřleté lhůty a stoprocentním daňovém odepsání automobilu mnozí podnikatelé volí prodej auta a nahrazují jej novějším typem. V případě podnikatelů – živnostníků je ovšem velkou nevýhodou fakt, že příjem z prodeje automobilu zařazeného v obchodním majetku je součástí příjmů z podnikání (§7, zákona o daních z příjmů) a zároveň ještě zvyšuje vyměřovací základ pro výpočet pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

OSOBNÍ AUTOMOBIL NEZAŘAZENÝ DO OBCHODNÍHO MAJETKU PODNIKATELE NEZAŘAZENÉ VOZIDLO: ŽÁDNÉ NÁHRADA) A POHONNÉ HMOTY

ODPISY, ŽÁDNÉ OPRAVY

–

POUZE AMORTIZACE (ZÁKLADNÍ

Vozidlo nezařazené do obchodního majetku je charakteristické tím, že si ho nepořizuje podnikatel na IČO, nýbrž jako občan. Tím pádem ho nezařazuje do obchodního majetku a ani o něm neúčtuje. Podnikatel nemůže auto daňově odpisovat a ani uplatňovat další typické výdaje uvedené v případě auta zařazovaného do obchodního majetku. Jako daňové výdaje si takový podnikatel uplatňuje: Výdaje ve výši sazby základní náhrady (pro rok 2007 výše náhrady činí 3,80 Kč na ujetý kilometr pro služební účely), Náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty.

Náhrada za pohonné hmoty Pokud počítáme výdaje na provoz auta paušálem podle kilometrů, vycházíme z průměrné spotřeby konkrétního auta. V technickém průkaze jsou uvedeny dvě až tři spotřeby při různých rychlostech, většinou počítáme aritmetický průměr. Násobeno průměrnou cenou pohonných hmot dostaneme daňově uznatelný výdaj. Nyní se nám nabízí porovnat obě uvedené varianty a učinit rozhodnutí, co je vlastně výhodnější. Vyřknout soud ovšem není jednoduché a liší se případ od případu. Zkusme si tedy v následující tabulce naznačit klíčové parametry, které by měl každý poplatník vzít v potaz před vlastní investicí.

Velký počet ujetých km pro služební účely Vysoká pořizovací cena vozu Vysoký podíl soukromých jízd Drahé opravy, údržba, vybavení Pravděpodobný prodej hned po konci doby odpisování

Zařazené v OM + + -

Nezařazené v OM + + + (pozn. celý příjem z prodeje bude osvobozen od daně)

ZAMĚSTNANEC Zaměstnanec (včetně právnických osob, které jsou současně s firmou v pracovním poměru) má nárok kromě proplacení dokladů na PHM i na stravné.

139

Naopak je povinen uhradit část nákladů připadající na jeho soukromou cestu. Pokud se tak nestane, tato částka je pro firmu nedaňovým nákladem a zaměstnanci zvyšuje základ daně při nejbližším vyúčtování mzdy. Také připomínám, že používání firemního auta i pro soukromé účely znamená pro zaměstnance navýšení základu daně o 1 % vstupní ceny vozidla každý měsíc používání (§6, odst.6, zákona o dani z příjmů). Stravné § 163, (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce) Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci stravné, které činí: • 58,-- Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, • 88,-- Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin nejvýše však 18 hodin, • 138,-- Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

VOZIDLA ZAMĚSTNANCŮ PŘI PRACOVNÍ CESTĚ Zaměstnanec má zákonný nárok na náhradu za použití vozidla, která se sestává ze 2 složek: 1. základní náhrada za ujeté km, 2. náhrada výdajů za spotřebované PHM (pohonné hmoty). Zákoník práce upravuje poskytování náhrad výdajů při pracovních cestách, při jiných změnách místa výkonu práce,.. Zaměstnavatel vysílající zaměstnance na pracovní cestu určí místo jejího nástupu, místo výkonu práce, dobu trvání, způsob dopravy a ukončení pracovní cesty. Zaměstnanec se nemůže sám rozhodnout pro pracovní cestu, ale musí být vyslán zaměstnavatelem (svým nadřízeným) a samozřejmě s tím zaměstnanec musí souhlasit. Zaměstnanci vyslanému na pracovní cestu přísluší: náhrada prokázaných jízdních výdajů, náhrada prokázaných výdajů za ubytování, stravné, náhrada prokázaných nutných vedlejších výdajů, náhrada prokázaných jízdních výdajů za cesty k návštěvě rodiny do místa trvalého bydliště (trvá-li pracovní cesta více než 7 po sobě následujících kalendářních dnů,..). Za nutné vedlejší náklady nelze považovat oběd s obchodním partnerem, pozornosti formou dárků, pokuty za porušení předpisů, vstupenky na plovárnu, kasina,.. Výši stravného může zaměstnavatel sjednat v kolektivní smlouvě nebo stanovit ve vnitřním předpise.

ÚKOL Č. 1: Jste vysláni na pracovní cestu do Chebu, od 20. xx. do 23. xx. Jedete svým vlastním autem. Vyjíždíte 20. ve 4,00 h ráno a vracíte se 23. v 16,00 h. PHM jsou nakoupeny za 27,60 Kč za litr (dle dokladu). Ubytování je ve výši 450 Kč za noc. Vzdálenost Přerov – Cheb je 491 km. Záloha je Vám poskytnuta ve výši 3 000,-- Kč. Spotřeba paliva dle technického průkazu: 8,8 l/ 100km (město); 7,7 l/100 km (90 km/ h); 8,6 l/ 100 km (120 km/ h). Výše stravného dle zákoníku práce. Stanovte výši náhrady dle zákoníku práce a vyplňte cestovní příkaz (příloha č. 2).

140

ŘEŠENÍ:

141

DAŇ SILNIČNÍ (zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů) V České republice je silniční daň zaměřena na osoby, které při používání silniční sítě využívají motorová vozidla k podnikání.

PŘEDMĚT SILNIČNÍ DANĚ Silniční a motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná a provozovaná v ČR.

Používaná pro příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti.

Právnickými osobami, u nepodnikatelských subjektů pro příjmy zdaněné daní z příjmů.

Všechna vozidla nad 12 tun hmotnosti určená pro přepravu nákladů.

Poplatník silniční daně Poplatník silniční daně

PO nebo FO zapsaná v technickém průkazu jako provozovatel vozidla.

Zaměstnavatel vyplácející cestovní náhrady zaměstnanci (pokud ten není poplatníkem).

Předmětem silniční daně nejsou: • zemědělské lesnické traktory a jejich přípojná vozidla, • speciální pásové automobily a pojízdné pracovní stroje. Základ daně je vyjádřen ve fyzických jednotkách, které se od sebe liší podle druhů vozidel, a to: • u osobních automobilů (silniční motorová vozidla určená pro dopravu maximálně devíti osob včetně řidiče a s celkovou hmotností maximálně 3,5 tun) → objem válců v motoru v cm³, • u ostatních vozidel největší povolená hmotnost v tunách a počet náprav, • u návěsů součet největších povolených zatížení náprav v tunách a počet náprav. Potřebné údaje poplatník zjistí v technickém dokladu vozidla. Sazby daně – § 6, zákona o silniční dani.

ÚKOL Č. 2: Společnost LADA má v obchodním majetku osobní automobil Škoda Fabia o obsahu motoru 1 800 cm³. Stanovte, v jaké výši má společnost zaplatit silniční daň za zdaňovací období 2007? Na zálohách společnost zaplatila 4 000,-Kč. Vyplňte přiznání k silniční dani (příloha č. 3).

142

ŘEŠENÍ:

Je-li poplatníkem zaměstnavatel při použití automobilu zaměstnance na pracovní cesty, má možnost výběru ze dvou variant (tato volba se týká stanovení záloh na daň silniční): • uplatní 1/12 roční sazby za každý měsíc, ve kterém se pracovní cesta uskutečnila, bez ohledu na délku jejího trvání, • použije sazbu daně 25 Kč za každý den použití osobního automobilu zaměstnance pro služební účely, pokud je to pro něj výhodnější. Volba způsobu výpočtu silniční daně (respektive záloh na daň) je potom závazná pro každé jednotlivé vozidlo po celé zdaňovací období.

ÚKOL Č. 3: Pan Novák, zaměstnanec společnosti LADA, používal svůj soukromý automobil při pracovních cestách pro společnost v měsíci dubnu celkem 17 dní. Automobil patří podle zdvihového motoru do kategorie na 1 250 cm³ do 1 500 cm³ s roční sazbou silniční daně 2 400 Kč. Pan Novák sám nepodniká ani automobil k podnikatelských účelům nepronajímá. Jaká sazba silniční daně bude pro společnost LADA výhodnější?

ŘEŠENÍ:

Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Daňové přiznání k silniční dani se podává do 31. ledna roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období, na které je daň vyměřována a placena. Daň je splatná předem zálohově během zdaňovacího období. Platí se ve čtyřech zálohách (do 15. 4., 15. 7., 15. 10., 15. 12. běžného zdaňovacího období) → § 10, zákon o silniční dani. 1/12 za prosinec doplatí při podání daňového přiznání, pokud nevznikne naopak přeplatek na dani. Firma platí zálohy na silniční daň za každé vozidlo v užívání (3/3/3/2/1).

143

KONTROLNÍ OTÁZKY A ÚKOLY: 1. 2.

Porovnejte výhody a nevýhody firemního automobilu pořízeného hotově, na úvěr, leasingem. Jak se pro společnost LADA z úkolu č. 3 změní situace daňové povinnosti, jestliže pan Novák použije svůj automobil 3 dny v měsíci dubnu?

144

PŘÍLOHA Č. 1

145

PŘÍLOHA Č. 2

146

148

ZÁVĚR Jste výborní. Podařilo se Vám nemožné. Zvládli jste náplň učiva předmětu Praktikum podnikatele. Máte nejlepší předpoklady stát se úspěšnými zaměstnanci či podnikateli. Doufáme, že Vám získané znalosti a dovednosti otevřou cestu k dalšímu úspěšnému podnikatelskému i osobnímu životu. Přejeme Vám v dalším životě hodně úspěchů. Autorky J J J

149

LITERATURA, POUŽITÉ ZDROJE Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (úplné znění – č. 47/1992 Sb., ve znění zejména zák. č. 264/1992 Sb., zák. č. 267/1994 Sb., zák. č. 89/1996 Sb., zák. č. 91/1998 Sb., a dalších předpisů),

Zákon č. 48/1997, o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění, Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění, Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, který nabyl účinnosti l. ledna 2007, Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění, Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), v platném znění, Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, v platném znění, Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění, Zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, v platném znění,

zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění,

zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění, Holub, M. a kol. autorů: Vzory smluv a podání, Praha, Linde Praha, a.s. 2005, Ryska, R.: Právo pro střední školy, Praha, Fortuna 2007, Švarcová, J. a kol. autorů: Ekonomie – stručný přehled, 2006/2007. Zlín, CEED 2006, Valach, J. a kol. autorů: Finanční řízení podniku, 1997, EKOPRESS Praha. Výkazy: rozvaha, výkaz zisku a ztráty. Doklady, daňová přiznání k dani z příjmů fyzických osob a k dani z příjmů právnický osob, daňové přiznání k dani z přidané hodnoty Daňové přiznání k silniční dani, cestovní příkaz. Internetové servery www.justice.cz, www.portal.gov.cz

150

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK DPH FO PO OSVČ SP ZP ZD

daň z přidané hodnoty fyzická osoba právnická osoba osoba samostatně výdělečně činná sociální pojištění zdravotní pojištění základ daně

151

OBSAH Úvod ..................................................................... 5 1. Podnikání fyzické osoby – živnostenský zákon ........................................... 7 Druhy živností:.............................................. 8 Úkol č.1: ....................................................... 8 Podmínky provozování živnosti ..................... 8 Úkol č. 2 ....................................................... 9 Vznik živnostenského oprávnění.................... 9 Úkol č. 3 ..................................................... 10 Neoprávněné podnikání ............................... 10 Úkol č. 4 ..................................................... 11 Úkol č. 5: .................................................... 11 Kontrolní otázky: ........................................ 11 Příloha č. 1 .................................................. 12

Daň z příjmů právnických osob ....................58 Úkol č. 5: .....................................................59 Odepisování dlouhodobého majetku .............60 Úkol č. 6: .....................................................61 Úkol č. 7 : ....................................................62 Úkol č. 8: .....................................................63 Úkol č. 9: .....................................................64 Účetní doklady.............................................64 Úkol č. 10: ...................................................66 Úkol č. 11: ...................................................66 Kontrolní otázky a úkoly: .............................67 Příloha č. 1, 2, 6 ...........................................68 Příloha č. 3...................................................69 Příloha č. 4...................................................70 Příloha č. 5...................................................71 5. Pojištění sociální a zdravotní ..........................75

2. Podnikání dle obchodního zákoníku.............. 15 Obecná ustanovení obchodního zákoníku..... 16 Úkol č. 1: .................................................... 16 Obchodní společnosti a družstvo.................. 17 Úkol č. 2: .................................................... 18 Úkol č. 3: .................................................... 19 Úkol č. 4: .................................................... 21 Úkol č. 5: .................................................... 23 Úkol č. 6: .................................................... 25 Kontrolní otázky: ........................................ 26 3. Firemní finance .............................................. 29 Účetnictví podnikatelů................................. 30 Úkol č. 1: .................................................... 31 Úkol č. 2: .................................................... 32 Daňová evidence příjmů a výdajů ................ 33 Úkol č. 3: .................................................... 33 Finanční řízení ............................................ 34 Úkol č. 4: .................................................... 35 Úkol č. 5: .................................................... 35 Finanční plánování ...................................... 36 Zdroje financování ...................................... 36 Bankovní účet a jeho úročení ....................... 39 Úvěr a jeho úročení ..................................... 39 Úkol č. 6: .................................................... 39 Ukázka úvěrové smlouvy ............................ 40 Podnikatelský plán ...................................... 41 Úkol č. 7 ..................................................... 42 Kontrolní otázky a úkoly: ............................ 42 Příloha 1 ..................................................... 43 Příloha 2 ..................................................... 45 4. Daně ............................................................... 51 Daň z příjmů fyzických osob ....................... 52 Úkol č. 1: .................................................... 53 Úkol č. 2: .................................................... 55 Úkol č. 3: .................................................... 56 Úkol č. 4: .................................................... 57

Zdravotní pojištění .......................................76 Úkol č. 1: .....................................................76 Pojištění na sociální zabezpečení ..................76 Výpočet pojistného ......................................77 Úkol č. 2: .....................................................78 Úkol č. 3: .....................................................79 Úkol č. 4: .....................................................79 Úkol č. 5: .....................................................80 Úkol č. 6: .....................................................81 Úkol č. 7: .....................................................81 Úkol č. 8: .....................................................82 Státní sociální podpora .................................83 Kontrolní otázky ..........................................83 6. Orgány státní správy ......................................87 Vysvětlení základních pojmů........................88 Správa živnostenská .....................................88 Úkol č. 1: .....................................................89 Správa sociálního zabezpečení .....................89 Úkol č. 2: .....................................................90 Správa zaměstnanosti ...................................90 Správa finanční ............................................90 Úkol č. 3: .....................................................91 Úkol č. 4: .....................................................91 Kontrolní otázky: .........................................91 7. Smlouvy občanského a obchodního práva .....95 Prameny občanského a obchodního práva .....96 Úkol č. 1: .....................................................96 Pojmenované smlouvy dle občanského zákoníku – § 588 až 841 ...............................98 Pojmenované smlouvy dle obchodního zákoníku – § 409 až 719 b ............................99 Obecná charakteristika kupní smlouvy, typy kupní smlouvy dle občanského a obchodního zákoníku .................................................... 101 Úkol č. 2 .................................................... 104 Úkol č. 3: ................................................... 107

152

Kontrolní otázky: ...................................... 109 8. Pracovní právo ............................................. 113 Pojem a prameny pracovního práva ........... 114 Úkol č. 1: .................................................. 114 Úkol č. 2: .................................................. 115 Pracovněprávní vztahy – § 1 až 29 zákoníku práce ......................................................... 117 Úkol č. 3: .................................................. 117 Pracovní poměr – § 30 až 73...................... 118 Úkol č. 4: .................................................. 119 Úkol č. 5: .................................................. 122 Úkol č. 6: .................................................. 124 Úkol č. 7: .................................................. 125 Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr – § 74 až 77 .................................... 125 Úkol č. 8: .................................................. 126 Úkol č.9 .................................................... 128 Pracovní doba a doba odpočinku – § 78 až 100 ............................................ 130 Úkol č. 10: ................................................ 131 Odměňování práce – § 109 až 150 ............. 131 Úkol č. 11: ................................................ 131 Dovolená – § 211 až 223 .......................... 132 Úkol č. 12: ................................................ 132

Pracovní posudek – § 314........................... 133 Úkol č. 13: ................................................. 133 Kontrolní otázky: ....................................... 134 9. Podnikatel a osobní automobil ..................... 137 Osobní automobil v obchodním majetku podnikatele ................................................ 138 Osobní automobil nezařazený do obchodního majetku podnikatele ................................... 139 Vozidla zaměstnanců při pracovní cestě...... 140 Úkol č. 1: ................................................... 140 Daň silniční................................................ 142 Úkol č. 2: ................................................... 142 Úkol č. 3: ................................................... 143 Kontrolní otázky a úkoly: ........................... 144 Příloha č. 1................................................. 145 Příloha č. 2................................................. 146 ZÁVĚR ............................................................. 149 Literatura, použité zdroje ................................ 150 Seznam použitých zkratek................................ 151

153

)

E V R O PS KÝ S OC I Á L NÍ FO ND V ČR

Upraveno podle http://www.esfcr.cz/files/clanky/103/letakesf.pdf, ze dne 15. 8. 2007.

154

PRAKTIKUM PODNIKATELE

Recommend Documents