VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Obor: Mezinárodní obchod
Obchodní a kulturní specifika Kanady (bakalářská práce)
Autor: František Sládek Vedoucí práce: Ing. Vladimíra Khelerová, CSc.
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Obchodní a kulturní specifika Kanady“ vypracoval samostatně a vyznačil všechny citace z pramenů. Veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály uvádím v seznamu zdrojů.
V Praze dne 14. května 2014
………………… podpis
Poděkování:
Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Vladimíře Khelerové, CSc. za odborné vedení mé bakalářské práce a její vstřícnost a trpělivost při konzultacích. Poděkování patří také mé rodině a přátelům, kteří mě podporovali nejen po dobu mého bakalářského studia.
Obsah Seznam tabulek a grafů............................................................................................................... 6 Úvod ........................................................................................................................................... 7 1
Základní charakteristika Kanady ........................................................................................ 9 1.1 Geografické údaje ............................................................................................................. 9 1.2 Administrativně správní členění ..................................................................................... 10 1.3 Obyvatelstvo ................................................................................................................... 11 1.3.1 Jazyky ...................................................................................................................... 12 1.3.2 Náboženství ............................................................................................................. 12 1.3.3 Etnická struktura ...................................................................................................... 13 1.4 Historie ........................................................................................................................... 13 1.5 Politický systém .............................................................................................................. 14 1.6 Měna ............................................................................................................................... 16
2
Ekonomická charakteristika Kanady ................................................................................ 17 2.1 Vývoj základních makroekonomických ukazatelů ......................................................... 17 2.1.1 Hrubý domácí produkt ............................................................................................. 17 2.1.2 Nezaměstnanost ....................................................................................................... 20 2.1.3 Inflace ...................................................................................................................... 22 2.2 Zahraniční obchod .......................................................................................................... 23 2.2.1 Obchodní bilance ..................................................................................................... 24 2.2.2 Teritoriální struktura ................................................................................................ 25 2.2.3 Komoditní struktura................................................................................................. 27
3
Obchodní jednání a etiketa ............................................................................................... 28 3.1 Obchodní jednání ............................................................................................................ 28 3.1.1 Navázání kontaktu ................................................................................................... 28 3.1.2 Termín a místo schůzky........................................................................................... 29
3.1.3 Průběh obchodního jednání ..................................................................................... 29 3.1.4 Dary v obchodním jednání ...................................................................................... 30 3.1.5 Vlastnosti kanadských jednatelů ............................................................................. 31 3.1.6 Obchodní jednání v provincii Québec ..................................................................... 31 3.1.7 Vizitky ..................................................................................................................... 32 3.2 Obchodní etiketa ............................................................................................................. 32 3.2.1 Oblékání a vzhled .................................................................................................... 32 3.2.2 Pracovní doba a státní svátky .................................................................................. 33 4
Kulturní specifika Kanady ................................................................................................ 35 4.1 Hofstedeho charakteristika Kanady ................................................................................ 35 4.1.1 Vzdálenost moci (Power Distance, PDI) ................................................................. 36 4.1.2 Individualismus (Individualism, IDV) .................................................................... 37 4.1.3 Maskulinita (Masculinity, MAS) ............................................................................. 38 4.1.4 Vztah k nejistotě (Uncertainty Avoidance, UAI) .................................................... 39 4.1.5 Dlouhodobá orientace (Long-Term orientation, LTO)............................................ 40 4.1.6 Požitkářství vs. zdrženlivost (Indulgence, IVR) ...................................................... 40 4.2 Význam času .................................................................................................................. 41 4.3 Multikulturalismus ......................................................................................................... 42
Závěr ......................................................................................................................................... 43 Seznam zdrojů .......................................................................................................................... 46
Seznam tabulek a grafů
Tabulky Tabulka č. 1: Administrativní rozdělení Kanady a počet obyvatel Tabulka č. 2: Vývoj HDP v letech 2008-2014 Tabulka č. 3: HDP v roce 2012 dle provincie/teritoria Tabulka č. 4: Průměrná roční inflace v letech 2007-2013 Tabulka č. 5: Obchodní bilance Kanady v letech 2007-2013 (v mil. CAD)
Grafy Graf č. 1: Vývoj nezaměstnanosti v letech 2009-2014 Graf č. 2: Míra nezaměstnanosti v jednotlivých provinciích (únor 2014, v %) Graf č. 3: Hofstedeho kulturní dimenze vybraných států a světový průměr
Úvod Globalizace a internacionalizace současného světa přispívají k vzájemné spolupráci jednotlivých národů v mnoha odvětvích. Jednou z těchto kategorií je i mezinárodní obchod, jehož význam každoročně stoupá. I přes velký technologický pokrok hraje klíčovou roli při obchodním jednání člověk. Právě proto je v zájmu každé firmy vyslat na jednání svého zástupce, který zná jak kulturní odlišnosti, tak obchodní zvyklosti dané země. Znalost interkulturních rozdílů automaticky neznamená, že jednání bude úspěšné, ale pomáhá vám lépe pochopit chování kanadského partnera a eliminuje riziko vzniku kulturního nedorozumění. Osobně si myslím, že obzvlášť v dnešní době, kdy se svět propojuje, a kulturní specifika se stírají, je velmi důležité, aby si každý národ uchoval svoji identitu a tradice. Výše zmíněná skutečnost byla také jedním z důvodů, proč jsem se rozhodl psát bakalářskou práci na téma Obchodní a kulturní specifika Kanady. Měl jsem možnost Kanadu a zdejší obyvatele osobně poznat, když jsem zde absolvoval dva třítýdenní jazykové pobyty během mého studia na gymnáziu. Tato země mě na první pohled zaujala svoji rozmanitostí a jedinečností a místní lidé na mě působili velmi přátelsky a otevřeně. Dalším důvodem, proč jsem se rozhodl psát tuto práci právě na toto téma, byla zjednodušená představa mnoha lidí, kteří považují kanadskou a americkou kulturu za identické. Jako cíl mé práce si kladu poskytnout pomocí monitoringu dostupné literatury souhrnné informace o kulturních a obchodních zvláštnostech Kanady. Práce by měla přinést návod, jak správně jednat s kanadským partnerem. Dále by měla sloužit k pochopení kanadské kultury a poukázat na nejvýraznější kulturní zvláštnosti Kanaďanů. Dalším cílem je stručně podat ucelený přehled o kanadské ekonomice, protože i tato znalost může přispět k úspěchu na kanadském trhu. Po přečtení této práce by měl být český obchodník dobře připraven na jakoukoliv formu spolupráce s kanadskou společností. Doufám, že moje práce poslouží nejen obchodním zástupcům, kteří začínají obchodovat s Kanadou, ale také turistům a studentům chystajících se zemi javorového listu navštívit. Pří psaní práce budu pracovat s odbornou literaturou zabývající se obchodním jednáním, mezikulturními rozdíly a obchodním protokolem jak v Kanadě, tak i obecně. Dále mám v úmyslu čerpat z internetových zdrojů, kde získám především aktuální údaje a statistiky. Během psaní hodlám využít i své znalosti a vědomosti, z nichž některé jsem získal při bakalářském studiu na Vysoké škole ekonomické. Důležitým zdrojem informací bude i 7
Kanadská ambasáda v Praze, kde se pokusím získat praktické informace o obchodování v Kanadě. Veškeré zdroje informací, které použiji, budou uvedeny na konci mé práce. Práci rozdělím do čtyř kapitol. První část bude věnována základním a obecným informacím o Kanadě. Stručně zde charakterizuji geografii, historii, obyvatelstvo, politický systém a měnu. Obyvatelstvo je rozděleno do několika podkapitol, jako je náboženství, jazyky a etnická struktura. Tyto informace vám poskytnou základní přehled o této zemi a pomohou pochopit historické souvislosti. Pro potenciálního obchodníka s Kanadou může být znalost obecných faktů velmi užitečná. Druhá kapitola pojednává o ekonomické charakteristice Kanady. Nejdříve se budu zabývat hrubým domácím produktem a nezaměstnaností. Dále se zaměřím na inflaci a obchodní bilanci. Následuje teritoriální struktura zahraničního obchodu a celou kapitolu zakončí komoditní struktura zahraničního obchodu. Vývoj základních makroekonomických ukazatelů a důležité charakteristiky mezinárodního obchodu mohou být velmi cenné pro českého obchodníka mířícího do Kanady. Třetí kapitola s názvem Obchodní jednání a etiketa nastíní jednotlivé částí obchodního jednání. Dále se zde věnuji vlastnostem kanadských jednatelů a darům v obchodním jednání. Na tyto podkapitoly navazuje obchodní etiketa, kde se dozvíte podstatné informace o oblékání a vzhledu. Poslední část tvoří přehled státních svátků a pracovní doby. Tato kapitola by měla sloužit jako návod, jak dovést obchodní jednání do úspěšného konce. Poslední část mé práce je věnována kulturním specifikům. Nejdříve se zabývám kulturními dimenzemi holandského vědce Geerta Hofstedeho. Porovnávám zde pomocí Hofstedeho indexů kanadskou kulturu s kulturou českou, americkou a se světovým průměrem. Další část vám přiblíží kanadské vnímání času a poslední podkapitola se věnuje multikulturalismu, který hraje důležitou roli v kanadské kultuře.
8
1 Základní charakteristika Kanady První kapitola této práce poskytuje základní a obecné informace o Kanadě. Jednotlivé podkapitoly se zabývají geografickými údaji, administrativně správním členěním, obyvatelstvem, náboženstvím, jazyky, etnickou strukturou a politickým systémem. Dále je zde také zmíněna stručná historie a kanadská měna. Znalost alespoň základních informací je dobrým předpokladem pro budoucí úspěšné jednání s kanadským protějškem. Všeobecný přehled o Kanadě poskytuje obchodníkovi lepší pozici při vyjednávání a dodává jeho zájmu o společný obchod větší váhu.
1.1 Geografické údaje Kanada se rozprostírá v severní části severoamerického kontinentu. Se svou rozlohou 9 984 670 km² je po Rusku druhou největší zemí světa.1 Na jihu a severozápadě (Aljaška) sousedí se Spojenými státy americkými, které jsou jejím jediným sousedním státem. Tato pozemní hranice měří 8 893 km a je to nejdelší hranice mezi dvěma státy na světě.2 Kanadské národní motto „A Mari Usque Ad Mare“, což znamená „od moře k moři“, dokonale vystihuje polohu této země. Východní pobřeží omývá Atlantský oceán, západní pobřeží Tichý oceán a na severu se rozprostírá Severní ledový oceán. Rozlehlost a velikost Kanady dobře vystihuje vzdálenost 5 514 km mezi nejvýchodnějším a nejzápadnějším bodem a od nejjižnějšího místa do nejsevernějšího bodu to vzdušnou čarou je 4 634 km.3 Území Kanady je rozděleno do šesti časových pásem a rozdíl mezi nejkrajnějšími pásmy činí 4 hodiny a 30 minut. Nejvyšší horou Kanady a zároveň druhou nejvyšší horou Severní Ameriky je Mount Logan s udávanou výškou 5 959 m n. m. Mezi nejdelší řeky patří Mackenzie river, Yukon river a řeka svatého Vavřince. V Kanadě se nachází vždy alespoň část čtyř z pěti Velkých jezer. Jedná se o jezero Hořejší, Huronské, Michiganské, Erijské a Ontarijské, z nichž jediné Michiganské jezero leží celé na území USA. Mezi další významná kanadská jezera se řadí Velké Medvědí a Velké
1
Statistics Canada - Land and freshwater area, by province and territory. [online]. [cit. 2013-10-24]. Dostupné z: http://www.statcan.gc.ca/tables-tableaux/sum-som/l01/cst01/phys01-eng.htm 2 CIA - The World Factbook. [online]. [cit. 2013-10-24]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2096.html 3 Government of Canada. [online]. [cit. 2013-10-25]. Dostupné z: http://www.cic.gc.ca/english/newcomers/before-land.asp
9
Otročí jezero v Severozápadních teritoriích a Winnipežské jezero v provincii Manitoba. Všechny tyto řeky a jezera mají také podíl na tom, že Kanada je považována za jednu ze zemí s největší zásobou sladké vody na světě. Vzhledem k velké rozloze je podnebí v jednotlivých oblastech značně rozdílné. Velká část Kanady leží v subarktickém pásu, kde jsou teploty celoročně velmi nízké, ale většina tohoto území je neobydlená. V nejhustěji osídlené oblasti kolem systému Velkých jezer a řeky svatého Vavřince převažuje kontinentální klima s nejvyšším ročním teplotním průměrem v celé Kanadě.
1.2 Administrativně správní členění Kanada je federativní konstituční monarchie skládající se z 10 provincií (Alberta, Bristká Kolumbie, Manitoba, Newfoundland a Labrador, Nové Skotsko, Nový Brunšvik, Ontario, Ostrov prince Edwarda, Québec a Saskatchewan) a 3 teritorií (Nunavut, Severozápadní teritoria a Yukon). Tato tři teritoria dohromady pokrývají přes 41 % kanadského území, ale žije zde jen 0,3 % obyvatel.4 V čele každé provincie stojí viceguvernér (Lieutenant Governor), zatímco teritoria reprezentuje korunní komisař (Commissioner)5. Další rozdíl spočívá ve vyšším stupni autonomie provincií oproti teritoriím. Společným znakem je vlastní jednokomorový parlament, jehož hlavou je v každé provincii i teritoriu premiér.
4
Statistics Canada - Sumarry tables. [online]. [cit. 2013-10-25]. Dostupné z: http://www.statcan.gc.ca/tablestableaux/sum-som/l01/cst01/demo02a-eng.htm 5 Princeton University - Provinces and territories of Canada. [online]. [cit. 2013-10-25]. Dostupné z: http://www.princeton.edu/~achaney/tmve/wiki100k/docs/Provinces_and_territories_of_Canada.html
10
Tabulka č. 1: Administrativní rozdělení Kanady a počet obyvatel6 Název provincie Ontario Québec Bristská Kolumbie Alberta Manitoba Saskatchewan Nové Skotsko Nový Brunšvik Newfoundland a Labrador Ostrov prince Edwarda Název teritoria Severozápadní teritoria Yukon Nunavut
Hlavní město Toronto Québec Victoria Edmonton Winnipeg Regina Halifax Fredericton St. John's Charlottetown Hlavní město Yellowknife Whitehorse Iqaluit
Počet obyvatel 13 537 994 8 155 334 4 581 978 4 025 074 1 265 015 1 108 303 940 789 756 050 526 702 145 237 Počet obyvatel 43 537 36 700 35 591
Zdroj: Vlastní zpracování autora na základě zdroje: Statistics Canada - Annual population estimares[online]. [cit. 2013-10-25]. Dostupné z: http://www.statcan.gc.ca/daily-quotidien/130926/t130926a002-eng.htm
1.3 Obyvatelstvo Podle odhadu Kanadského statistického úřadu prováděného na základě sčítání lidu z roku 2011 žilo k 1. červenci 2013 v Kanadě 35 158 304 obyvatel.7 V celosvětovém žebříčku počtu obyvatel patří Kanadě až 37. příčka. Hustota zalidnění vychází přibližně na 3,52 obyvatele na km², což řadí Kanadu mezi nejméně zalidněné státy na celém světě. Odhady ohledně počtu obyvatel žijících v blízkosti hranice s USA se poněkud liší. Podle časopisu National geographic žije přibližně 75 % Kanaďanů do 100 mil (161 km)8 od Kanadskoamerických hranic, zatímco americká CIA odhaduje ve své příručce z roku 2008, že dokonce 90 % obyvatel bydlí do 160 km od společné hranice.9 Nejlidnatější provincií je i vzhledem k nejvlídnějším klimatickým podmínkám Ontario, kde žije necelých 14 milionů obyvatel. Hlavním městem této provincie je Toronto, které je zároveň s 5,7 miliony obyvatel
6
Odhad počtu obyvatel podle Kanadského statistického úřadu k 1. červenci 2013 Statistics Canada – Annual population estimates [online]. [cit. 2013-10-25]. Dostupné z: http://www.statcan.gc.ca/daily-quotidien/130926/t130926a002-eng.htm 8 National geographic - Canada facts. [online]. [cit. 2013-10-25]. Dostupné z: http://travel.nationalgeographic.com/travel/countries/canada-facts/ 9 CIA - The World Factbook. [online]. [cit. 2013-10-24]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2096.html . 7
11
největším kanadským městem. Druhým nejlidnatějším městem Kanady je Montreal (3,7 mil.), následovaný Vancouverem (2,4 mil.) a Calgary (1,3 mil.). Až na pomyslném pátém místě se v této statistice umístilo hlavní město a sídlo kanadské vlády Ottawa (1,3 mil.). Mezi další kanadská města s populací nad 0,5 milionu patří ještě Edmonton, Québec, Winnipeg a Hamilton. Pokud sečteme obyvatele těchto devíti měst, tak zjistíme, že v nich dohromady žije přibližně polovina kanadské populace.
1.3.1 Jazyky V Kanadě se mluví dvěma rovnocenými oficiálními jazyky – angličtinou a francouzštinou. Angličtinu ovládá přibližně 85,6 % Kanaďanů, zatímco francouzštinu pouze 30,1 % obyvatel.10 Francouzštinou se mluví hlavně ve frankofonní provincii Québec, kde 94,4 % obyvatel používá tento románský jazyk, což potvrzuje i největší město této provincie – Montreal, který je považován za druhé největší francouzsky mluvící město na světě. Kromě dvou oficiálních jazyků mají v Kanadě větší zastoupení ještě tyto jazyky: paňdžábština, čínština, španělština, italština nebo němčina. Pouze 0,6 % Kanaďanů považuje za svůj mateřský jazyk jeden ze skupiny původních domorodých jazyků.11
1.3.2 Náboženství Nejvíce zastoupeným náboženským vyznáním v Kanadě je křesťanství, ke kterému se hlásí přibližně 67 % obyvatel. Více než polovina z nich je římskokatolického vyznání a necelá čtvrtina křesťanů patří ke stoupencům protestantismu. V posledních letech klesá počet křesťanů, zvyšuje se podíl lidí bez vyznání a v důsledku přistěhovalectví stoupá počet vyznavačů jiných náboženství, jako je islám, hinduismus, budhismus nebo sikhismus. Podle údajů z roku 2011 je téměř každý čtvrtý Kanaďan bez vyznání, což představuje téměř 100% nárůst oproti roku 1991. Po křesťanství je druhou nejpočetněji zastoupenou vírou
10
Statistics Canada - Visual Census – Language [online]. [cit. 2013-10-27]. Dostupné z: http://www12.statcan.gc.ca/census-recensement/2011/dp-pd/vcrv/index.cfm?Lang=ENG&VIEW=C&CFORMAT=jpg&GEOCODE=01&TOPIC_ID=4 11 Statistics Canada - Language [online]. [cit. 2013-10-27]. Dostupné z: http://www12.statcan.gc.ca/censusrecensement/2011/dp-pd/hltfst/lang/Pages/highlight.cfm?TabID=1&Lang=E&tableID=404&queryID=1&PRCode=01
12
islám s 1 milionem věřících, následovaný hinduismem (0,5 mil.), sikhismem (0,45 mil.) a budhismem (0,37 mil.).12
1.3.3 Etnická struktura Vzhledem k velkému množství imigrantů z celého světa je Kanada etnicky velmi různorodá země. Každý rok dorazí do Kanady přibližně 200 000 nových imigrantů. Důvody k tomuto vysokému číslu hledejme především v charakteru kanadské společnosti, která se vyznačuje velkou tolerancí, respektem k odlišnostem a otevřeností vůči různorodým etnickým skupinám. Dalším nezpochybnitelným důvodem vysoké míry imigrace je kvalita života a vysoká životní úroveň v Kanadě. Kanadská populace je složena z velkého množství etnických skupin. V průzkumu z roku 2011 se místní obyvatelé přihlásili k více než 200 různým etnikům, z nichž 13 překročilo hranici jednoho milionu.13 V tomto průzkumu se nejvíce lidí přihlásilo ke kanadskému, anglickému, francouzskému, skotskému, irskému a německému původu. Hojně zastoupeni byli také obyvatelé pocházející z Itálie, Číny, Ukrajiny, Indie, Nizozemska a Polska. Zvláštní, ale rovněž početnou skupinou jsou První národy, což je termín označující domorodé obyvatele – indiány Severní Ameriky, kteří žijí na území Kanady.
1.4 Historie První lidé, kteří začali osidlovat dnešní kanadské území, přišli přes zamrzlý Beringův průliv z Asie přibližně 28 000 let před naším letopočtem. Jako pravděpodobně první Evropané do Kanady připluli kolem roku 1000 Vikingové vedení skandinávským mořeplavcem Leifem Erikssonem. Toto osídlení však nevydrželo. V roce 1497 John Cabot, což byl Ital ve službách anglického krále Jindřicha VII., dorazil se svojí výpravou k břehům Newfoundlandu. Anglii následovala velmi záhy Francie pod vedením Jacquea Cartiera, který v roce 1534 založil francouzskou kolonii na území dnešního
12
Statistics Canada - 2011 National Household Survey. [online]. [cit. 2013-10-28]. Dostupné z: http://www.statcan.gc.ca/daily-quotidien/130508/dq130508b-eng.htm 13 Statistics Canada - 2011 National Household Survey. [online]. [cit. 2013-10-28]. Dostupné z: http://www.statcan.gc.ca/daily-quotidien/130508/dq130508b-eng.htm
13
Québecu. Konflikt těchto dvou koloniálních velmocí vyvrcholil v 1763 dobytím Québecu Angličany. Frankofonním obyvatelům se podařilo, i přes velkou snahu Velké Británie o „poangličtění“ tohoto území, zachovat si svůj jazyk a kulturu. British North America Act (zákon o Britské Severní Americe) byl schválen 1. července 1867, čímž vzniklo Kanadské dominium ve složení Nové Skotsko, Ontario, Québec a Nový Brunšvik. Tento den se stal významným kanadským státním svátkem (Canada Day). Konfederace se postupně rozrůstala o další členy až do roku 1949, kdy se poslední provincií stal Newfoundland. V první světové válce bojovala Kanada po boku Velké Británie na straně Dohody. Do druhé světové války vstoupila již Kanada na základě rozhodnutí svého parlamentu. Aktivní účast v obou válkách pomohla zemi posílit pozici na mezinárodním poli.14 V roce 1949 Kanada společně s dalšími 11 státy zakládá Severoatlantickou alianci. V druhé polovině 20. století se v Québecu objevovaly separatistické tendence, které vyústily v referendum o nezávislosti tohoto území v roce 1980, kdy proti odtržení hlasovalo 60 % obyvatel.15 O 15 let později se situaci opakovala, avšak s velmi těsným výsledkem. Pro samostatnost Québecu se tehdy vyslovilo 49,5 % obyvatel.16
1.5 Politický systém Kanada je federativní konstituční monarchií, v jejímž čele oficiálně stojí britský panovník. Tuto funkci zastává již přes 61 let královna Velké Británie a Severního Irska Alžběta II. Jelikož je v současnosti Její Veličenstvo hlavou 16 států, tak nemůže být fyzicky přítomna v Kanadě, a proto si volí svého zástupce – generálního guvernéra. Od 1. října 2010 tento post zastává David Johnson.17 Generální guvernér je jmenován britským panovníkem na základě návrhu kanadského premiéra na dobu neurčitou, avšak v posledních dekádách bývá
14
ROVNÁ, Lenka. Dějiny Kanady. 2., dopl. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2012, s. 63. ISBN 978-807-4221-583 15 Canada history: 1980 referendum. [online]. [cit. 2014-01-14]. Dostupné z: http://www.canadahistory.com/sections/eras/trudeau/1980%20Referendum.html 16 Canada history: 1995 referendum. [online]. [cit. 2014-01-14]. Dostupné z: http://www.canadahistory.com/sections/eras/moderncanada/1995_referendum.htm 17 The offical website of The British Monarchy - Queen and Canada. [online]. [cit. 2013-11-03]. Dostupné z: http://www.royal.gov.uk/MonarchAndCommonwealth/Canada/GovGenCan.aspx
14
zvykem, že tato doba trvá přibližně 5 let.18 Mezi důležité funkce generálního guvernéra patří podepisování zákonů a jmenování vlády i premiéra. Kanadský parlament sídli v Ottawě na slavném Parliament Hill. Parlament je dvoukomorový a skládá se ze Senátu, jehož členy jmenuje guvernér na návrh premiéra, a z Dolní sněmovny, jejíž členové jsou voleni většinovým systémem ve volbách. Senátorů je celkem 105 a vykonávají svoji funkci až do dosažení věku 75 let. Každá provincie a teritorium má v Dolní sněmovně své zástupce, jejichž počet se určuje podle počtu obyvatel. V Dolní sněmovně zasedá celkem 308 poslanců. Volby do Dolní sněmovny vyhlašuje generální guvernér na žádost premiéra minimálně každých 5 let. Premiérem a zároveň předsedou parlamentu se stává leader strany, která získala ve volbách do Dolní sněmovny nejvíce křesel. Již od února roku 2006 působí ve funkci premiéra Stephen Harper, který je také předsedou jedné ze dvou nejsilnějších kanadských politických stran Konzervativní strany Kanady. Premiér i generální guvernér používají oficiální titul „Jeho Excelence“ („The Right Honourable“). V současnosti mají v Dolní sněmovně své zástupce kromě Kanadské konzervativní strany (166 poslanců) ještě Nová demokratická strana (103 poslanců), Kanadská liberální strana (34 poslanců), Quebecký blok (4 poslance) a Strana zelených (1 poslanec).19 Kromě federální vlády je v Kanadě ještě deset provinčních vlád a tři vlády teritorií. Všechny provincie i teritoria mají pouze jednokomorový parlament, v jehož čele stojí premiér. Volby do provinčního nebo teritoriálního parlamentu se konají zpravidla každých 4 až 5 let a předseda vítězné strany získává nárok na premiérský post. Zatímco v jednotlivých provinciích zastupuje generálního guvernéra provinční guvernér (Lieutenant Governor), tak v teritoriích tuto funkci zastává korunní komisař (Commissioner).
18 Parliament of Canada. [online]. [cit. 2013-11-03]. Dostupné z: http://www.parl.gc.ca/marleaumontpetit/DocumentViewer.aspx?DocId=1001&Language=E&Sec=Ch25&Seq=0 19 Parliament of Canada - Members of Parliament. [online]. [cit. 2013-11-04]. Dostupné z: http://www.parl.gc.ca/MembersOfParliament/MainMPsCompleteList.aspx?TimePeriod=Current&Language=E
15
1.6 Měna Oficiální měnou je kanadský dolar (CAD nebo $), který se dělí na 100 centů. Kanadský dolar je sedmou nejpoužívanější měnou v mezinárodních transakcích.20 Průměrný kurz kanadského dolaru k české koruně za rok 2012 byl: 1 CAD = 19,559 CZK.21 V současné době jsou v oběhu bankovky v nominálních hodnotách 100, 50, 20, 10 a 5 dolarů a mince s hodnotou 2 a 1 dolar a 50, 25, 10 a 5 centů. Mincí v hodnotě jednoho centu se může nadále platit, ale obchodníci jí již nemohou vracet. Kanadská vláda se snaží dostat tuto minci z oběhu, protože nemá skoro žádnou hodnotu a její výroba je dražší než její nominální hodnota.22 I přes velké procento obchodů, které přijímají platební karty, je dobré mít u sebe i hotovost. Buďte však raději připraveni, že v některých obchodech Vám ze strachu z padělatelů nemusí přijmout stodolarovou bankovku. Situace se však s příchodem nových polymerových snadno ověřitelných a obtížně padělatelných bankovek zlepšila. Někteří obchodníci akceptují i platbu americkými dolary, která je však pro zákazníka většinou značně nevýhodná.
20
The richest - Most traded currencies. [online]. [cit. 2013-11-06]. Dostupné z: http://www.therichest.com/business/most-traded-currencies/ 21 Bank of Canada - 2012. [online]. [cit. 2013-11-06]. Dostupné z: http://www.bankofcanada.ca/stats/assets/pdf/nraa-2012.pdf 22 CBC News - Canada penny withdrawal. [online]. [cit. 2013-11-06]. Dostupné z: http://www.cbc.ca/news/canada/canada-s-penny-withdrawal-all-you-need-to-know-1.1174547
16
2 Ekonomická charakteristika Kanady Tato kapitola je věnována vývoji základních makroekonomických ukazatelů a zahraničnímu obchodu Kanady. První část poskytuje důležité informace o kanadském hrubém domácím produktu, inflaci a nezaměstnanosti. Druhá podkapitola se zaměřuje na obchodní bilanci a teritoriální a komoditní strukturu zahraničního obchodu.
2.1 Vývoj základních makroekonomických ukazatelů Ekonomickou situaci lze charakterizovat mnoha způsoby. Jedna z možností spočívá v analýze základních makroekonomických ukazatelů, jako je například hrubý domácí produkt, inflace nebo nezaměstnanost.
2.1.1 Hrubý domácí produkt Dle statistik Světové banky vykázala Kanada v roce 2012 hrubý domácí produkt v nominálním vyjádření v hodnotě 1 821 miliard amerických dolarů. Tento výsledek řadí Kanadu v celosvětovém žebříčku na 11. pozici.23 Pokud přepočítáme HDP na jednoho obyvatele, tak se dostaneme na hodnotu 52 219 $, což odpovídá 9. příčce v celosvětové statistice. Tato hodnota vypovídá o značném bohatství a vyspělosti Kanady. Jak je možné vysledovat z tabulky č. 2, tempo růstu reálného HDP postupně kleslo z 3,2 % v roce 2010 na 2,5 % v roce 2011 a v roce 2012 činilo již jen 1,7 %. Vysoký růst v roce 2010 byl způsoben oživením ekonomiky po ekonomické krizi z posledního čtvrtletí roku 2008 a především z celého roku 2009, kdy se kanadská ekonomika dostala do recese a zaznamenala pokles reálného HDP o 2,8 %. Kanadě se podařilo vypořádat s celosvětovou finanční krizí z roku 2008 poměrně úspěšně a na rozdíl od jiných států zaznamenala záporné tempo růstu HDP jen v roce 2009. Již v následujícím období se Kanada dokonce dostala na lepší čísla než před krizí. Podle předpokladu mezinárodního měnového fondu dosáhne průměrný růst
23
World bank - data - GDP. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.MKTP.CD/countries?order=wbapi_data_value_2012+wbapi_data_ value+wbapi_data_value-last&sort=desc
17
reálného HDP za rok 2013 hodnoty 1,5 %, v roce 2014 by to mělo být 2,2 % a o rok později dokonce 2,4 %.24 Tabulka č. 2: Vývoj HDP v letech 2008-2014 2008
2009
2010
2011
2012
201325
201426
HDP - nominální (mld. USD)
1 502
1 338
1 577
1 778
1 821
1 825
1 887
HDP per capita (USD)
45 102 36 659 46 212 51 554 52 219 51 871 53 118
Tempo růstu reálného HDP (%) 0,7
-2,8
3,2
2,5
1,7
1,5
2,2
Zdroj: Vlastní zpracování autora na základě zdroje: World bank - GDP [online]. [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.CD/countries
Spojené státy americké jsou nejvýznamnějším obchodním partnerem pro Kanadu. Obě ekonomiky jsou velmi úzce provázané a jakýkoliv náznak krize jedné ekonomiky ovlivní v krátkém časovém intervalu i ekonomiku druhou. V době celosvětové finanční krize byla kanadská ekonomika velmi ovlivněna situací v USA. Jedním z důvodů propadu kanadského HDP byl značný pokles americké poptávky po průmyslových produktech a automobilech, což mělo negativní dopad na kanadský export i na celou ekonomiku. Důležitou roli hraje i kurz kanadského dolaru vůči americkému, který ovlivňuje množství dováženého a vyváženého zboží z/do USA. Posilující kanadský dolar negativně působí na vývoz zboží do USA, kam směřuje drtivá většina kanadského exportu. Jak ukazuje tabulka č. 3, rozdělení tvorby HDP mezi jednotlivé provincie a teritoria není rovnoměrné. Tato asymetrie je způsobena nepravidelným demografickým rozložením a odlišným přírodním bohatstvím jednotlivých částí Kanady. Více jak polovinu celkového kanadského HDP dohromady každoročně vytvoří provincie Ontario a Québec. Tyto dvě provincie jsou hnacím motorem kanadské ekonomiky, což je dáno především vysokým počtem obyvatel, přírodními podmínkami a historickým vývojem. Na pomyslném třetím místě je provincie Alberta, která profituje ze svého obrovského nerostného bohatství. Další důležitou provincií na západě je Britská Kolumbie, která se podílí přibližně 12 % na celkovém
24
International Monetary Fund - World Economic Outlook. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2014/update/01/index.htm 25 Odhad IMF. Dostupný z: http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2014/update/01/index.htm 26 Tamtéž
18
HDP. Tato provincie se velmi rychle rozvíjí a její význam může do budoucna ještě růst. Jedním z důvodů je její výhodná poloha na východním břehu Tichého oceánu, což značně ulehčuje obchodování s ekonomicky prosperující jihovýchodní Asií. Dalším signálem podporující tuto teorii je i v posledních letech dynamičtější tempo růstu HDP západních provincií oproti východním částem země. Zbývající provincie a teritoria se dohromady podílí na tvorbě HDP méně než 15 %. Pokud přepočteme HDP na obyvatele, tak nejlépe na tom jsou Severozápadní teritoria se 107 tisíci dolary na osobu, což je způsobeno nerostným bohatstvím a velmi nízkým počtem obyvatel. Na dalších místech najdeme Albertu, Yukon a Saskatchewan. V tomto teritoriu a v těchto provinciích se nacházejí naleziště ropy, zemního plynu a vzácných kovů. Tabulka č. 3: HDP v roce 2012 dle provincie/teritoria Název provincie nebo
HDP - v mld.
Podíl na HDP (v
HDP per capita
teritoria
USD (2012)
%)
(USD)
Ontario
674
37,03
49 784
Québec
358
19,67
43 775
Alberta
311
17,09
77 266
Britská Kolumbie
220
12,09
48 014
Saskatchewan
78
4,29
70 377
Manitoba
58
3,2
45 849
Nové Skotsko
38
2,11
40 391
Newfoundland a Labrador
34
1,86
64 552
Nový Brunšvik
32
1,73
42 325
Ostrov prince Edwarda
6
0,3
38 190
Severozápadní teritoria
5
0,26
107 379
Yukon
3
0,14
71 689
Nunavut
2
0,12
61 757
Zdroj: Vlastní zpracování autora na základě zdroje: Statistics Canada - Gross domestic product, expenditurebased, by province and territory [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.statcan.gc.ca/tablestableaux/sum-som/l01/cst01/econ15-eng.htm
Sektorová struktura HDP se velmi podobá té v ostatních vyspělých zemí. Nejvíce se na tvorbě HDP podílí služby se 71 %, následovány průmyslem s 27,3 % a 1,7 % přispívá
19
zemědělství.27 Zaměstnanost v jednotlivých odvětvích koresponduje se sektorovou strukturou HDP. V sektoru služeb bylo v lednu 2014 zaměstnáno přibližně 82 %, v zemědělství 1,7 % a v průmyslu 16,3 % pracující populace.28
2.1.2 Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti v Kanadě se v novém miléniu držela dlouhodobě pod 8 % až do dubna 2009, kdy v důsledku světové finanční a hospodářské krize tuto hranici překročila. Svého maxima ve výši 8,7 % dosáhla v srpnu téhož roku. Kanadská ekonomika se dokázala z recese vzpamatovat velmi rychle a již v říjnu 2010 se nezaměstnanost opět dostala pod magickou hranici 8 %, přes kterou se už nepřehoupla. Jak ukazuje graf č. 1, nejnižší hodnoty za posledních 5 let vykázala míra nezaměstnanosti v září a říjnu 2013, kdy bylo evidováno 6,9 % nezaměstnaných. Podle posledních dat z únoru 2014 se nezaměstnanost drží stejně jako v lednu na 7 %. I přes to, že se kanadský trh práce dokázal vyrovnat se světovou recesí lépe než ostatní vyspělé země, tak se míra nezaměstnanosti stále nevrátila na předkrizové hodnoty oscilující kolem 6 %.
27
Statistics Canada - GDP by industry. [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.statcan.gc.ca/tablestableaux/sum-som/l01/cst01/econ41-eng.htm 28 Statistics Canada - Employment by industry. [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.statcan.gc.ca/daily-quotidien/140307/t140307a002-eng.htm
20
Graf č. 1: Vývoj nezaměstnanosti v letech 2009-2014 9,0%
8,5%
8,0%
7,5%
7,0%
únor 09 duben červen srpen říjen prosinec únor 10 duben červen srpen říjen prosinec únor 11 duben červen srpen říjen prosinec únor 12 duben červen srpen říjen prosinec únor 13 duben červen srpen říjen prosinec únor 14
6,5%
Zdroj: Vlastní zpracování autora na základě zdroje: Statistics Canada - Unemployment rate [online]. [cit. 201403-19]. Dostupné z: http://www.statcan.gc.ca/daily-quotidien/140307/longdesc-cg140307a002-eng.htm
Graf č. 2: Míra nezaměstnanosti v jednotlivých provinciích (únor 2014, v %) 13
11,8
11,5
11 8,9
9
5
7,5
6,4
7 4,3
9,8 7,8
5,3 3,9
3 1 -1
Zdroj: Vlastní zpracování autora na základě zdroje: Statistics Canada - Labour force. [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.statcan.gc.ca/daily-quotidien/140307/t140307a003-eng.htm
21
Jak ukazuje graf č. 2, míra nezaměstnanosti se v jednotlivých provinciích liší, což je způsobeno mnoha faktory, především pak rozdílnou strukturou hospodářství a odlišným demografickým vývojem. Dlouhodobě nejvyšší nezaměstnanost vykazují provincie Newfoundland a Labrador spolu s Ostrovem prince Edwarda. Jedním z důvodů takto vysoké nezaměstnanosti těchto provincií je velký počet sezónních pracovníků, kteří jsou v některých částech roku počítáni mezi nezaměstnané. Nejnižší nezaměstnanosti dosahují provincie Alberta a Saskatchewan, které v posledních letech vzkvétají, mimo jiné i kvůli nalezištím ropy a zemního plynu. S nejvyšší mírou nezaměstnanosti (13,6 %) se podle dat Kanadského statistického úřadu z únoru 2014 potýká věková skupina 15-24 let.29 Obecně se dá říct, že nezaměstnanost s přibývajícím věkem v Kanadě klesá. Pokud porovnáme obě pohlaví, tak menší nezaměstnanost se vyskytuje mezi ženami a je přibližně o 1 procentní bod nižší než mezi muži.30 Problém pro kanadskou vládu může představovat vysoká nezaměstnanost původních obyvatel, která dlouhodobě dosahuje dvojnásobných hodnot oproti celonárodnímu průměru.31 Postupné zvyšování nezaměstnanosti této specifické skupiny obyvatel může v delším časovém horizontu vést k zhoršení nálady v této komunitě a ke vzniku sociálních problémů.
2.1.3 Inflace Hlavním cílem kanadské centrální banky (Bank of Canada - BoC) je zajišťovat ekonomický růst, čehož se snaží dosáhnout především kontrolou inflace. Od roku 1991 je nejdůležitějším nástrojem BoC cílování inflace. V roce 2006 bylo odsouhlaseno 2% inflační optimum, vyjádřené pomocí indexu spotřebitelských cen s oscilačním pásmem ±1 %.32 Tato strategie se ukázala jako úspěšná a byla s drobnými úpravami opět schválena i pro období mezi lety 2011-2016. BoC se snaží pomocí nízké inflace mimo jiné omezit výkyvy v míře nezaměstnanosti. Další výhodou této politiky jsou nízké úrokové sazby a lepší možnost dlouhodobějšího plánování pro firmy i soukromé osoby.
29
Statistics Canada - Labour force characteristics by age and sex. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.statcan.gc.ca/daily-quotidien/140307/t140307a001-eng.htm 30 Tamtéž 31 Employment and social developement Canada. [online]. [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.esdc.gc.ca/eng/jobs/aboriginal/bulletins/spring2013.shtml#fnb2a 32 Bank of Canada - Monetary policy. [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.bankofcanada.ca/corefunctions/monetary-policy/inflation/
22
Jak můžeme vyčíst z tabulky č. 4, centrální bance Kanady se nepodařilo udržet průměrnou roční míru inflace ve stanoveném intervalu pouze v letech 2009 a 2013. Tato velmi nízká inflace z roku 2009 byla zapříčiněna prudkým poklesem cen paliv, což vedlo dokonce k deflaci trvající od června do září téhož roku. Hlavním důvodem nesplnění inflačních kritérií v roce 2013 byly velmi pomalu rostoucí ceny energií a paliv. Obdobím s nejvyšší inflací za posledních deset let se stal květen 2011, kdy index spotřebitelských cen zaznamenal 3,7% nárůst.33 I tato vysoká hodnota byla způsobena především rostoucími cenami paliv, energií a potravin. V lednu 2014 se míra inflace vyšplhala na hodnotu 1,5 % a o měsíc později dosáhla 1,1 %.34 Tabulka č. 4: Průměrná roční inflace v letech 2007-2013 Průměrná roční míra inflace (CPI, v %)
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2,2
2,3
0,3
1,8
2,9
1,5
0,9
Zdroj: Vlastní zpracování autora na základě zdroje: Statistics Canada - Consumer price index. [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.statcan.gc.ca/tables-tableaux/sum-som/l01/cst01/econ46a-eng.htm
2.2 Zahraniční obchod Kanadská ekonomika je značně závislá na zahraničním obchodu. Podle statistik se export podílel v roce 2013 na tvorbě HDP 31 % a celkový obrat zahraničního obchodu vztažený k HDP dosáhl 63 %. Tyto ukazatele potvrzují silnou proexportní orientaci a značnou otevřenost kanadské ekonomiky. Velkou nevýhodu představuje pro Kanadu velká provázanost s ekonomikou USA a s tím související nízká míra teritoriální diverzifikace jak exportu, tak importu. Jednostranná závislost kanadské ekonomiky na americkém trhu představuje velké nebezpečí, protože při nepříznivé ekonomické situaci v USA okamžitě klesá poptávka po kanadském zboží, což má negativní vliv nejenom na bilanci kanadského zahraničního obchodu, ale i na celou kanadskou ekonomiku. Vláda se postupně snaží snižovat míru provázanosti se svým jediným sousedním státem orientací na rychle se rozvíjející asijské státy a země BRICS. Důkazem této snahy je Dohoda o volném obchodu s Jižní Koreou,
33
Statistics Canada - Consumer price index. [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.statcan.gc.ca/daily-quotidien/140321/longdesc-cg140321a001-eng.htm 34 Tamtéž
23
podepsaná v březnu 2014, která během následujících 10 let nařizuje postupné odstranění 98,2 % jihokorejských celních položek.35
2.2.1 Obchodní bilance Kanadská bilance zahraničního obchodu vykazovala po několik desetiletí pozitivní saldo, což trvalo až do roku 2009, kdy se v důsledku globální krize dostala do záporných čísel. Od počátku nového milénia se prohlubuje negativní saldo služeb, což je zapříčiněno vyšším tempem růstu dovozu služeb než vývozu. I přes výše popsaný zvyšující se deficit byla bilance výkonů Kanady až do zmíněného roku 2009 kladná, protože přebytky z obchodu se zbožím značně převyšovaly schodek salda služeb. Deficit salda služeb je způsoben mimo jiné vyššími náklady Kanaďanů na cestování do jiných států oproti výdajům zahraničních návštěvníků v Kanadě.36 Tabulka č. 5: Obchodní bilance Kanady v letech 2007-2013 (v mil. CAD) 2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Vývoz zboží a služeb
526 347
563 563
438 235
478 104
530 557
538 923
559 257
-
zboží
450 320
483 488
359 754
398 857
446 707
454 831
472 496
-
služby
76 027
80 075
78 481
79 247
83 850
84 086
86 761
Dovoz zboží a služeb
495 652
529 278
460 076
504 848
553 134
570 339
586 922
-
zboží
407 301
433 999
365 359
403 701
446 666
462 048
475 617
-
služby
88 351
95 279
94 717
101 147
106 468
108 291
111 308
Saldo zboží a služeb
30 695
34 285
-21 841
-26 744
-22 577
-31 416
-27 665
-
zboží
43 019
49 489
-5 605
-4 844
41
-7 217
-3 121
-
služby
-12 324
-15 204
-16 236
-21 900
-22 618
-24 205
-24 547
Zdroj: Vlastní zpracování autora na základě zdroje: Department of foreign affairs, trade and developement International commerce [online]. [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://w03.international.gc.ca/Commerce_International/Commerce_Country-Pays.aspx?lang=eng
Jak můžeme vyčíst z tabulky č. 5, od roku 2010 hodnoty dovozu a vývozu zboží i služeb každým rokem pravidelně rostou, ale celková bilance zahraničního obchodu Kanady byla za
35
Office of the prime minister of Canada. [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://pm.gc.ca/eng/news/2014/03/11/canada-korea-free-trade-agreement-ckfta-benefits 36 DFAIT - Canada’s State of Trade - 2013. [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.international.gc.ca/economist-economiste/performance/statepoint/state_2013_point/index.aspx?lang=eng
24
posledních pět let vždy záporná. Jedním z důvodů je pomalejší tempo růstu vývozu, jehož celková hodnota se stále nedostala na úroveň rekordního roku 2008. Za uplynulý rok 2013 vykázala Kanada vývoz v hodnotě 559 mld. CAD, dovoz v hodnotě 587 mld. CAD a saldo zboží a služeb bylo -28 mld. CAD, přičemž na celkovém deficitu se negativní bilance obchodu se zbožím podílela jen 11 %. Bilance výkonů je ovlivňována mnoha faktory, z nichž je důležitý kurz kanadského dolaru, cena ropy a zemního plynu na světových trzích a americká poptávka po kanadském zboží.
2.2.2 Teritoriální struktura Jak už bylo několikrát zmíněno výše, nejdůležitějším partnerem pro Kanadu jsou Spojené státy, kam směřovalo v roce 2013 přibližně 75,8 % veškerého vývozů zboží.37 Podíl USA na celkovém exportu zboží oproti roku 2012 narostl o 1,3 procentního bodu. Více než 4,3 % vyváženého zboží míří do Číny, což ji řadí na 2. místo před Velkou Británii (3 %) a Japonsko (2,3 %). Ještě v roce 2008 náležela Čínské lidové republice 4. příčka, ale od této doby se vzhledem k rychlému růstu tamní ekonomiky hodnota exportu do této země zdvojnásobila. Více než 1 % se na kanadských exportech zboží podílí ještě Mexiko (1,1 %), které profituje z dohody NAFTA, a Hongkong (1 %), kam Kanada vyváží perly, drahokamy a drahé kovy.38 Evropská unie je cílem pro 7 % kanadských exportů a může se tedy považovat za druhého nejdůležitějšího partnera pro Kanadu. Pokud sečteme podíly jednotlivých zemí OECD, tak dostaneme hodnotu 88 %, která potvrzuje, že drtivá většina vývozu z Kanady směřuje do nejvyspělejších států světa. Co se týče dovozu, tak tady je situace velmi podobná. Přes 52 % veškerého dovezeného zboží je původem z USA. Tento podíl stejně jako u exportu oproti roku 2012 narostl v tomto případě o 1,5 procentního bodu. Druhým největším dovozcem je Čína, která se podílí na kanadských importech 11 %. Více než 5 % importovaného zboží pochází z Mexika. Mezi další důležité země, jejichž výrobky Kanada dováží, patří Německo (3,3 %), Japonsko (2,9 %), Velká Británie (1,8 %) a Jižní Korea (1,5 %). Import ze zemí EU se
37
DFAIT - Annual Merchandise Trade by Country. [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.international.gc.ca/economist-economiste/assets/pdfs/Data/factsfiches/PFACT_Annual_Merchandise_Trade_by_Country-ENG.pdf 38 Asia Pacific - Canada’s Trade with HongKong. [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.asiapacific.ca/statistics/trade/bilateral-trade-asia-product/canadas-merchandise-trade-hong-kong-sar
25
pohybuje na hranici 11 % a ze států OECD dováží Kanada přibližně tři čtvrtiny veškerého dovezeného zboží. Nadpolovičního podílu dosahují USA i v dovozu a vývozu služeb.39 Druhé místo v obou ukazatelích náleží Velké Británii, která se podílí na exportu i importu služeb zhruba 5 %. Mezi další důležité partnery v oblasti obchodu se službami patří mimo jiné Francie, Německo, Švýcarsko, Hongkong, Mexiko a Čína. Lepšího výsledku v kategorii služeb dosáhly státy EU s podílem kolem 17 % jak ve vývozu, tak v dovozu služeb do Kanady. Zajímavostí je více než 5% podíl na dovozu i vývozu služeb zemí patřících do souostroví Malých a Velkých Antil. Největší zásluhu na tomto překvapivém výsledku má malý ostrovní stát Barbados. Podle statistiky bilance výkonů můžeme jednotlivé obchodní partnery rozdělit na státy s aktivní a pasivní bilancí. Mezi země, s kterými má Kanada kladnou obchodní bilanci, patří například USA, Velká Británie, Hongkong, Nizozemsko. Naopak mezi země, s nimiž dosahuje Kanada nejvyššího záporného salda, se řadí Čína, Mexiko, Německo, Francie, Japonsko, Itálie. Všeobecně platí, že Kanada z většiny zemí více zboží a služeb dováží, než do nich vyváží. Tyto záporné hodnoty jsou značně korigovány obrovským přebytkem obchodní bilance s USA. Podle kanadského Ministerstva zahraničních věcí a mezinárodního obchodu dosáhl v roce 2013 vývoz zboží do ČR 135 mil. CAD, dovoz 447 mil. CAD a celková bilance byla - 315 mil. CAD.40 Podle statistiky kanadského vývozu se ČR umístila na 67. příčce a hodnota dovozu českého zboží do Kanady nás řadí na 55. místo. Pokud se podíváme na komoditní strukturu vzájemného obchodu, tak zjistíme, že za rok 2013 byly hlavními položkami exportu do ČR vrtulníky, léčiva a výživa pro psy a kočky.41 Opačným směrem směřovaly především kolejnice, pneumatiky a uran.
39
DFAIT - Annual Service Trade by Country. [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.international.gc.ca/economist-economiste/assets/pdfs/Data/facts-fiches/Pfact_ENG_Services.pdf 40 DFAIT - Annual Merchandise Trade by Country. [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.international.gc.ca/economist-economiste/assets/pdfs/Data/factsfiches/PFACT_Annual_Merchandise_Trade_by_Country-ENG.pdf 41 Czech trade - souhrné teritoriální informace Kanada. [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: services.czechtrade.cz/pdf/sti/kanada-2013-09-30.pdf
26
2.2.3 Komoditní struktura Téměř jednu čtvrtinu z celkového kanadského exportu zboží za rok 2013 tvořily energetické suroviny, z nichž se nejvíce vyvezlo surové ropy.42 Podíl této vývozní skupiny neustále roste, což je zapříčiněno rostoucí poptávkou asijských zemí po ropě, zemním plynu a černém uhlí. Mezi další důležité exportní kategorie patří produkty automobilového průmyslu (14 %), kovové výrobky (11 %) a spotřební zboží (10 %). Největším odběratelem motorových vozidel a jejich dílů jsou Spojené státy, kam míří drtivá většina automobilů určených k exportu. Vývozní skupiny s podílem menším než 10 % jsou následující: chemické, plastové a gumové výrobky (7 %), dřevařské a papírenské produkty (7 %), zemědělské a rybářské výrobky (6 %), průmyslové stroje a zařízení (5 %) a spotřební elektronika (4 %). Ze zemědělské produkce se nejvíce na celkovém vývozu podílí pšenice, řepka olejka, vepřové maso a sója. Většina těchto zemědělských produktů míří do USA, Japonska a Číny.43 V roce 2013 se na celkovém importu zboží v hodnotě 475 mld. CAD jednou pětinou podílelo spotřební zboží. Do této kategorie mimo jiné řadíme potraviny a nápoje, oblečení a obuv, léky nebo drogistické výrobky a kosmetiku.44 Automobilové výrobky tvořily 18 % importu a patřily tak k druhé nejvíce dovážené komoditě. Na dalších místech najdeme spotřební elektroniku (12 %), která se dováží téměř výhradně z Asie, průmyslové stroje a zařízení (10 %), chemické, plastové a gumové výrobky (9 %) a energetické suroviny (9 %). Může se zdát zvláštní, že Kanada je jak importérem, tak exportérem ropy, ale to je zapříčiněno vyššími náklady na těžbu ropy z ropných písků oproti tradičním způsobům získávání této komodity. Zemědělské a rybářské produkty dosáhly 3% podílu, přičemž mezi hlavní produkty lze zařadit víno, kávu a maso.45 Podíl této dovozní skupiny každoročně roste, což je způsobeno narůstajícím počtem obyvatel. Největšími dovozci zemědělských produktů do Kanady jsou USA, Čína a Mexiko.46
42
DFAIT - International Commerce By Sector. [online]. [cit. 2014-04-16]. Dostupné z:http://w03.international.gc.ca/Commerce_International/Commerce_Sector-Secteur.aspx?lang=eng 43 Agriculture and Agri-Food Canada - Exports by product. [online]. [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.ats-sea.agr.gc.ca/stats/6342-eng.htm 44 DFAIT - International Commerce By Sector. [online]. [cit. 2014-04-16]. Dostupné z:http://w03.international.gc.ca/Commerce_International/Commerce_Sector-Secteur.aspx?lang=eng 45 Agriculture and Agri-Food Canada - Imports by product. [online]. [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.ats-sea.agr.gc.ca/stats/6342-eng.htm 46 Agriculture and Agri-Food Canada - Imports by country. [online]. [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.ats-sea.agr.gc.ca/stats/6340-eng.htm
27
3 Obchodní jednání a etiketa Tato kapitola se věnuje obchodnímu jednání a obchodní etiketě v Kanadě. První podkapitola je zaměřena na obchodní schůzku a poskytuje cenné informace od samotného navázání kontaktu s kanadským partnerem, přes průběh jednání, až po vlastnosti kanadských obchodníků. Druhou částí je obchodní etiketa, která pojednává o jídle a stolování, oblečení a vzhledu, pracovní době, konverzaci a státních svátcích.
3.1 Obchodní jednání Obchodní jednání je proces, ve kterém se dvě strany snaží dosáhnout oboustranně výhodné dohody. Pro utvoření vzájemného dlouhodobého vztahu je zapotřebí, aby obě strany měly z ujednané dohody prospěch. Během mezinárodního obchodního jednání se může vyskytnout velké množství různých překážek a jen velmi schopný a zkušený manažer dokáže v takovémto případě dovést schůzku do úspěšného konce. Následující stránky se věnují jednotlivým náležitostem obchodního jednání s kanadským partnerem. Jednotlivé podkapitoly se zabývají navázáním kontaktu, termínem a místem schůzky, průběhem obchodního jednání, dary v obchodním jednání, vlastnostmi kanadských jednatelů, obchodním jednáním v provincii Québec a vizitkami.
3.1.1 Navázání kontaktu Jako první je důležité získat kontakt na vhodného obchodního partnera. Pokud firma teprve uvažuje o podnikání na kanadském trhu, tak může kontaktovat některé zavedené instituce, které ji zdarma poskytnou důležité informace a kontakty na potenciální partnery. V České republice lze využít například služeb Czechtrade, Kanadské obchodní komory, Kanadské ambasády nebo Ministerstva zahraničních věcí. První kontakt může proběhnout formou e-mailu, telefonického rozhovoru, dopisu, faxu nebo osobního setkání. Vzhledem k velké vzdálenosti Kanady od ostatních zemí je nejpoužívanějším způsobem elektronická komunikace. Mezi výhody tohoto způsobu komunikace patří rychlost a nízká cena. Pokud se rozhodnete kontaktovat obchodního partnera telefonicky, je třeba mít na paměti časový rozdíl, který se liší podle časového pásma dané části země. Například v Ontariu a Québecu tento deficit činí 6 hodin oproti času v ČR. 28
Všeobecně platí, že Kanaďané spíše než na způsob kontaktu dávají důraz na obsah a formální stránku. Proto je důležité se držet při psaní dopisu nebo e-mailu určitých pravidel. Při prvním písemném kontaktu je podstatné, aby vše bylo popsáno detailně a srozumitelně. Dále je nutností poslat text jak v anglické tak ve francouzské verzi. Obě verze by měly být překládány velmi pečlivě vzhledem k odlišnostem obou jazyků od jejich evropských variant. Při samotném jednání již není komplikací mluvit britskou angličtinou či evropskou francouzštinou, protože Kanaďané jsou velmi tolerantní lidé a určitě vám nedají najevo, že máte odlišný přízvuk. Jakákoliv snaha o přizpůsobení se jejich variantě angličtiny bude přijata pozitivně.47 V případě e-mailového dotazu od kanadského partnera je dobré odpovědět co možná nejrychleji. Kanadští obchodníci mohou brát čekání na odpověď delší než 48 hodin jako nezájem o spolupráci.48
3.1.2 Termín a místo schůzky Den před domluvenou schůzkou je zvykem si sjednaný termín potvrdit. Jednání začíná přesně ve stanovený čas, a proto je lepší přijít pár minut před začátkem. Případná nedochvilnost snižuje vaše šance na úspěšnou spolupráci. Ve větších městech se ve špičce tvoří dopravní zácpy, takže je dobré mít určitou časovou rezervu. Nejčastější místo obchodní schůzky bývá v sídle firmy obchodního partnera. Výhodou tohoto prostoru je, že si můžete udělat větší přehled o firmě samotné, její velikosti nebo zaměstnancích.49 Většina zasedacích místností disponuje data projektorem, což je důležitá informace zejména pokud máte připravenou prezentaci. Dalším vhodným místem ke konání schůzek může být obchodní komora, hotel, restaurace nebo konferenční centrum.
3.1.3 Průběh obchodního jednání Samotné jednání začíná i končí vzájemným podáním rukou, které je pevné a krátké. Mužům se doporučuje počkat, až jim podá ruku žena. Kanaďané považují za důležité navázat při uvítání oční kontakt. Následuje představení jednotlivých účastníků jednání. Zapamatování jmen partnerů a jejich pozic v dané společnosti je výhodou pro další průběh
47
ZAMYKALOVÁ, Miroslava. Mezinárodní obchodní jednání. 1.vyd. Praha: Professional Publishing, 2003, s. 114. ISBN 80-86419-28-2. 48 Ministerstvo zahraničních věcí - Kanada. [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/severni_amerika/kanada/index.html 49 GULLOVÁ, Soňa Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol. 3., dopl. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2013, s. 72. ISBN 978-80-247-4418-6
29
jednání. Po tomto krátkém úvodu se přejde rovnou k podstatě schůzky. Kanadští partneři předpokládají, že jednají s kompetentním člověkem, který má dokonalý přehled o své firmě a produktech a zároveň disponuje dostatečnou pravomocí k úspěšnému uzavření jednání. Časté telefonování s vedením vaší firmy ohledně sebemenších detailů působí velmi negativně na další průběh jednaní, protože k vám kanadská strana obvykle ztratí důvěru. Konzumace jakéhokoliv alkoholu v průběhu pracovní doby je nepřijatelná. Jedinou výjimkou jsou pracovní obědy v provincii Québec, kde jsou pravidla poněkud uvolněnější, a sklenička vína je ve zdejší společnosti tolerována. Během schůzky může nastat situace, kdy je potřeba odlehčit atmosféru neformální konverzací. Témata této konverzace mohou být opravdu různorodá, ale nejčastěji se setkáte s diskuzí o sportu (převážně o hokeji), kultuře, přírodě, ekologii a rodině. Rozhodně se nedoporučuje kritizovat místní politické poměry nebo srovnávat Kanadu s USA.50 Dále je lepší se vyhnout typickému českému humoru, který by zůstal ve většině případů nepochopen. Absolutním tabu při těchto konverzacích je černý humor a jakékoliv narážky tykající se ženského pohlaví.
3.1.4 Dary v obchodním jednání V Kanadě není obvyklé předávání darů na obchodních schůzkách. Tolerovány jsou pouze vzorky a reklamní předměty nízké hodnoty. Daleko lepší příležitost pro obdarování kanadského protějšku se naskytne po úspěšném uzavření dohody. V tomto případě se nejlépe hodí výrobky typické pro naši zemi. Absolutně nepřijatelné jsou dary při jednání se státní správou, protože to může být bráno jako korupce, pro kterou nemají Kanaďané žádné pochopení. V žebříčku nezávislé nevládní organizace Transparency International z roku 2013 skončila Kanada na 9. místě se ziskem 81 bodů, přičemž 100 bodů odpovídá nulové korupci a 0 bodů nejvyšší možné míře korupce.51 Česká republika se ze 177 zemí umístila se 48 body na 57. pozici.52 Z tohoto srovnání lze jednoznačně konstatovat, že korupční jednání se v Kanadě vyskytuje v daleko menší míře než u nás.
50
ZAMYKALOVÁ, Miroslava. Mezinárodní obchodní jednání. 1.vyd. Praha: Professional Publishing, 2003, s. 115. ISBN 80-86419-28-2. 51 Transparency International - CPI 2013. [online]. [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://cpi.transparency.org/cpi2013/results/#myAnchor1 52 Transparency International - CPI 2013. [online]. [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://cpi.transparency.org/cpi2013/results/#myAnchor1
30
3.1.5 Vlastnosti kanadských jednatelů Kanadští jednatelé jsou obvykle velmi tolerantní, příjemní a racionální lidé. Ve většině případů jsou ochotni slevit ze svých původních požadavků, aby se dosáhlo společného kompromisu, ale musí vidět ochotu dělat ústupky i na vaší straně. Další typickou vlastností pro kanadské protějšky je pečlivost, preciznost a vzájemná důvěra. Pokud dojde k sepsání smlouvy, tak se většinou jedná o velmi detailní text, který zahrnuje co nejvíce náležitostí. Po podepsání smlouvy si můžete být jistí, že kanadská strana bude tento dokument plně respektovat a dodrží všechny jeho náležitosti. Kanaďané jsou zvyklí jednat v týmu o 3-6 lidech, který však navenek působí jednotně. Často je v této skupině přítomen také právník, který dohlíží na právní aspekty dohody.
3.1.6 Obchodní jednání v provincii Québec Samotnou kapitolou je průběh obchodního jednání v provincii Québec. Kanada je rozlehlá a různorodá země, proto je těžké popsat obecné obchodní zvyklosti, kterými by se řídila všechna jednání v celé zemi. I přes to si myslím, že většina výše zmíněných informací platí po celé Kanadě až na provincii Québec. Místní lidé jsou přátelští, více uvolnění a otevřenější než obyvatelé ostatních částí Kanady. Pokud se s vaším obchodním partnerem znáte déle, tak je obvyklé po podání ruky se lehce políbit na obě tváře.53 Během jednání jsou frankofonní Kanaďané více emotivní, gestikulují a dodržují menší fyzickou vzdálenost od vás. Může se stát, že vás québecký jednatel přeruší uprostřed věty, protože chce na vaše slova reagovat. Toto jednání je v ostatních provincií pokládáno za neslušné a nezdvořilé. Důležitou roli hraje v Québecu hierarchie a postavení ve firmě. Quebečtí obchodníci obvykle upřednostňují vykání při konverzaci s jejich obchodními partnery. Při jednání se společností z Québecu je opravdu nezbytné mít všechny potřebné materiály i ve francouzské verzi. Další odlišností je uvolněnější vnímání času, s čímž souvisí občasné pozdní příchody na schůzky a delší průběh jednání. Místní obyvatelé přikládají na rozdíl od anglofonních Kanaďanů větší význam akademickým titulům. Důsledkem globalizace se jednotlivé rozdíly mezi frankofonními a anglosaskými Kanaďany postupem času smazávají.
53
Kwintessential - Canada- Language, Culture, Customs and Etiquette. [online]. [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://www.kwintessential.co.uk/resources/global-etiquette/canada.html
31
3.1.7 Vizitky Důležitou roli v mezinárodním obchodě zastávají vizitky. Při cestě do Kanady byste měli mít vizitky vytištěné z jedné strany v angličtině a z druhé ve francouzštině. V Québecu je vhodné překládat vizitky tak, aby francouzská verze směřovala k partnerovým očím.54 V ostatních provinciích to funguje obráceně. Takto byste měli postupovat i v případě různých propagačních materiálů či katalogů. Určitě se vyplatí připlatit si za kvalitnější papír a grafické zpracování vašich vizitek, protože Kanaďané dbají na dobře zpracované navštívenky.55 Pokud dostanete od někoho vizitku vy, tak si ji nejprve prohlédněte a až poté si ji uschovejte. V opačném případě by to mohlo působit nezdvořile.
3.2 Obchodní etiketa Tato podkapitola se věnuje obchodní etiketě. Jednotlivé části se zabývají oblékáním a vzhledem, pracovní dobou a svátky.
3.2.1 Oblékání a vzhled Kanaďané volí nejčastěji konzervativní způsob oblékání. Muži chodí v tmavém obleku s kravatou a ženy dávají přednost kostýmům nebo kombinacím halenky a sukně.56 Jedinou výjimkou je tzv. „Casual Friday“, kdy pánům stačí tmavé kalhoty a tričko s límečkem.57 Kanadští obchodníci dbají na čistou obuv, která by měla být vhodně sladěna k barvě obleku. Důležitým doplňkem je kožený pásek a luxusní hodinky. Pro dámy je obvyklý jednoduchý účes, střídmé líčení a méně šperků. Jejich celkový vzhled působí upraveně, decentně a formálně. Oblékání v provincii Québec je ovlivněno francouzskou módou. Muži zde nosí barevnější oblečení a ženy upřednostňují módní účesy, výraznější líčení a pronikavější parfémy.
54
Cyborlink - Canada Business Etiquette & Culture. [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.cyborlink.com/besite/canada.htm 55 GULLOVÁ, Soňa Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol. 3., dopl. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2013, s. 72. ISBN 978-80-247-4418-6 56 Tamtéž 57 E15 - Bez kravaty jedině v pátek. [online]. [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://euro.e15.cz/cesky-export/bezkravaty-jedine-v-patek-859984
32
3.2.2 Pracovní doba a státní svátky Rozlišujeme pracovní a prodejní dobu. Pracovní doba se v Kanadě velmi liší v závislosti na provincii a sektoru. Například v Québecu dosahuje průměrná měsíční pracovní doba o 15 hodin méně než v provincii Alberta.58 Pracovní doba se liší i v závislosti na typu povolání. Všeobecně se dá říct, že administrativní pracovníci tráví v zaměstnání méně času než manuální pracovníci. Obvyklá pracovní doba ve státních institucích a v bankách je od pondělí do pátku od 8:00 nebo 9:00 hod. do 16:00 nebo 17:00 hod. Zaměstnanci mají nárok na hodinovou pauzu na oběd, která většinou začíná ve 12:00 nebo 13:00 hod. Některé provincie regulují prodejní dobu, jiné ji nechávají bez omezení a dovolují obchodům mít otevřeno nonstop. Prodejní doba obchodů se většinou pohybuje od 9:00 do 19:00 hod. Velké supermarkety otevírají již v 8:00 hod. a zavírají až ve 22:00 hod. ve všední dny. Většina obchodů funguje celý týden, ale o víkendu mají kratší otevírací dobu.
Státní svátky v roce 2014: 1. 1. 2014 – Nový rok (New Year´s Day) 18. 4. 2014 – Velký pátek (Good Friday)59 1. 7. 2014 – Den vzniku Kanady (Canada Day) 1. 9. 2014 – Svátek práce (Labour Day) 25. 12. 2014 – 1. svátek vánoční (Christmas Day). 60
V Kanadě rozlišujeme dva druhy svátků. První skupinou jsou celostátní svátky s platností na celém území Kanady a druhou skupinu tvoří svátky vyhlašované samotnými provinciemi a teritorii. Celostátní svátky jsou čtyři a mezi pevně stanovené patří pouze Nový rok a 1. svátek
58
Understanding Regional Differences in Work Hours [online]. [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://publications.gc.ca/Collection/Statcan/11F0019MIE/11F0019MIE2007293.pdf 59 Velký pátek není oficiálním státním svátkem 60 British Columbia government - Statutory holidays. [online]. [cit. 2013-11-06]. Dostupné z: http://www.labour.gov.bc.ca/esb/facshts/stats.htm
33
vánoční. Den vzniku Kanady se obvykle slaví 1. července, ale pokud toto datum vychází na neděli, tak až v pondělí 2. července. Svátek práce je pohyblivým svátkem a vychází vždy na první pondělí v září. Velký pátek není pouze v provincii Québec oficiálním státním svátkem, místní zaměstnavatelé si mohou vybrat, zda dají volno svým zaměstnancům na Velký pátek nebo Velikonoční pondělí.61 Státní zaměstnanci mají volno ještě na Velikonoční pondělí, Svátek královny Victorie, Den díkuvzdání, Den příměří a 2. svátek vánoční.62 Tyto dny jsou v některých provinciích také považovány za svátky, ale není to pravidlem, protože každá provincie má právo si zvolit své vlastní provinční svátky. Většina provincií uznává jako svátek Den díkuvzdání nebo Svátek královny Victorie. Před obchodní cestou do Kanady je dobré si předem zjistit, jestli na nějaký den vaší cesty nepřipadá státní svátek, protože kanadští partněři s vámi rozhodně nebudou jednat ve dnech jejich volna a vy si tím ušetříte čas a vyhnete se překvapením.
61
Commission des normes de travail Québec - Statutory holiday. [online]. [cit. 2013-11-06]. Dostupné z: http://www.cnt.gouv.qc.ca/en/leaves-and-absences/statutory-holidays 62 Government of Canada - Vacation and General Holidays. [online]. [cit. 2013-11-06]. Dostupné z: http://www.labour.gc.ca/eng/standards_equity/st/holiday.shtml#gen
34
4 Kulturní specifika Kanady Tato kapitola je věnována kulturním specifikům Kanady. První část se zabývá Hofstedeho charakteristikou Kanady, která tuto zemi hodnotí pomocí šesti indexů. Dále je zde porovnání Kanady s Českou republikou a Spojenými státy. Druhá podkapitola pojednává o významu času pro Kanaďany a poslední část se zaměřuje na multikulturalismus.
4.1 Hofstedeho charakteristika Kanady Mnoho vědců se zabývá a zabývalo kulturními rozdíly mezi jednotlivými národy. Mezi nejznámější patří Fons Trompenaars, Edward Twitchell Hall a Geert Hofstede. Já jsem se rozhodl ve své práci využít model nizozemského antropologa Geerta Hofstedeho. Narodil se v roce 1928 v holandském Haarlemu, vystudoval technickou univerzitu a později získal také doktorát ze sociální psychologie. V 60. letech nastoupil do mezinárodní technologické firmy IBM, kde měl za úkol studovat chování a hodnoty zaměstnanců. Data získával pomocí dotazníkového šetření a anket, které prováděl v pobočkách IBM po celém světě. Svoje poznatky shrnul v roce 1980 v knize Culture's Consequences, která ho velmi proslavila. V této publikaci poprvé představil veřejnosti čtyři kulturní dimenze, ke kterým později přidal pátou a v roce 2010 ještě šestou. Tyto kulturní dimenze jsou charakterizovány následujícími indexy: index vzdálenosti moci, index individualismu, index maskulinity, index vztahu k nejistotě, index dlouhodobé orientace a index požitkářství vs. zdrženlivost.63 Všechny indexy dosahují hodnot od 0 do 100 a lze tedy jednoduše srovnávat jednotlivé země mezi sebou. Rozhodl jsem se zařadit výsledky Hofstedeho výzkumu do své práce, protože jejich využití může být velmi užitečné, obzvlášť pro zahraniční obchodníky. Porovnání jednotlivých národů nám slouží k lepšímu pochopení odlišností a rozdílů dané kultury. Základní znalost kanadských kulturních dimenzí dodává zahraničnímu jednateli větší schopnost orientovat se v chování a reakcích kanadského protějšku.
63
Geert Hofstede - Dimensions. [online]. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://geerthofstede.com/dimensions.html
35
Hofstedeho model si postupem času získal i řadu odpůrců, kteří poukazují na zastaralost výzkumu. Dalším argumentem kritiků je skutečnost, že studie probíhala pouze v rámci jedné firmy, takže je nevhodné vztahovat výsledky na celou společnost. Sám Hofstede však považoval za výhodu, že se výzkum uskutečnil jen v jedné společnosti, protože jediným rozdílným znakem účastníků studie byla jejích národnost. Někteří vědci mu mimo jiné vyčítají získávání dat pomocí dotazníků, což podle nich není nejlepší způsob sběru dat pro studii interkulturních rozdílů. Graf č. 3: Hofstedeho kulturní dimenze vybraných států a světový průměr 100 91 90 80 80
74
70 55
52
50 40
39
50
68
68
64
62 57
58
57
60
70
48
Kanada 45
45
46
43
40
USA ČR
23
30
29
29
Svět
20 10 0 PDI
IDV
MAS
UAI
LTO
IVR
Zdroj: Vlastní zpracování autora na základě zdroje: Geert Hofstede - Country Comparison. [online]. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://geert-hofstede.com/countries.html
4.1.1 Vzdálenost moci (Power Distance, PDI) Index vzdálenosti moci nám udává, jak moc lidé v daném státu přijímají skutečnost, že moc je rozdělena nerovnoměrně. V každé společnosti existuje určitá míra nerovnosti a tento index se snaží zachytit její hodnotu. Čím vyšší číslo vzdálenosti moci, tím více respektují lidé v té dané zemi autority a mají k nim větší úctu. Jak můžeme vyčíst z grafu č. 3, hodnota tohoto indexu v Kanadě je 39, což je poměrně nízké číslo. Tento výsledek potvrzuje, že je v Kanadě kladen důraz na rovné příležitosti pro každého a otevřenější strukturu ve společnosti. Na pracovišti není vyvíjen tlak na přesné dodržování hierarchie, takže podřízení mohou pracovní náležitosti konzultovat a diskutovat se 36
svým nadřízeným, ale hlavní slovo má vždy šéf. Co se týče úcty k rodičům, starším lidem nebo třeba k učitelům, tak tu Kanaďané nedávají tolik najevo jako jiné národy. Pro státy s nízkou mírou vzdálenosti moci je typickým znakem nejpočetnější střední vrstva obyvatel, což potvrzuje i Kanada. Spojené státy dosáhly téměř stejného výsledku jako Kanada, což svědčí o podobnosti a provázanosti obou kultur. Index vzdálenosti moci v České republice je 57, takže zde už je patrný rozdíl oproti Kanadě. Tato rozdílnost se projevuje v mnoha oblastech. Například lidé u nás jsou zvyklí více se starat o stárnoucí rodiče. Žáci ve školách projevují větší úctu k učitelům a během vyučování není tolik prostoru k otevřené diskuzi. Další odlišnosti ČR oproti Kanadě je striktnější hierarchie na pracovišti nebo větší propast mezi chudšími a bohatými občany.64
4.1.2 Individualismus (Individualism, IDV) Tato Hofstedeho dimenze nám rozděluje společnost na kolektivistickou a individualistickou. Obecně platí, že státy s větší mírou vzdálenosti moci bývají chudší a kolektivistické, kdežto bohaté země se vyznačují menší vzdáleností moci a individualismem. Index individualismu určuje, jestli zájem jednotlivce převažuje nad zájmem skupiny. Pokud dominují zájmy jednotlivce, tak tento index nabývá hodnot větších než 50 a jedná se tak o individualistickou společnost, kde se každý stará sám o sebe a svou nejbližší rodinu. V případě, že převažují zájmy skupiny, tak hodnota tohoto ukazatele je v intervalu od 0 do 50 a hovoříme pak o kolektivistické společnosti, která se vyznačuje životem v rozšířených rodinách. V takovéto společnosti se dítě rodí do početné rodiny a postupně se naučí žít jako součást skupiny. Hodnota tohoto indexu v Kanadě je 80, což ji řadí mezi silně individualistické země. Kanaďané se starají sami o sebe, jsou samostatní a jednají nezávisle. V zaměstnání striktně oddělují pracovní záležitosti od soukromých a soustředí se spíše na výsledek schůzky než na osobní vztahy navázané se svým protějškem.65 Dalším znakem je schopnost vyvinout vlastní iniciativu, prosadit svůj názor nebo nebát se na cokoliv zeptat. Většina lidí se zaměřuje na dosažení vytyčeného cíle a splnění svého úkolu.
64
Geert Hofstede: Czech republic. [online]. [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://geert-hofstede.com/czechrepublic.html 65 Geert Hofstede: Canada. [online]. [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://geert-hofstede.com/canada.html
37
Spojené státy americké mají dokonce ještě vyšší míru individualismu než Kanada a s hodnotou 91 jsou v této statistice první na světě.66 V obchodním jednání se tento výsledek projevuje na strategii Američanů, kteří se zpravidla snaží dosáhnout většího zisku pro svoji společnost i za cenu vyššího rizika.67 Česká republika dosáhla hodnoty 58 a řadí se také mezi individualistické země. Tato nižší hodnota se projevuje například na neochotě našich jednatelů podstoupit tak velké riziko jako jejich američtí, potažmo kanadští kolegové. I u nás však převažují zájmy jednotlivce nad zájmy skupiny.
4.1.3 Maskulinita (Masculinity, MAS) Tento index nám určuje, zda země patří mezí maskulinní nebo femininní státy. Cílem této Hofstedeho dimenze je popsat rozdělení rolí mezi ženami a muži. V maskulinní společnosti by muži měli být průbojní, tvrdí, zodpovědní, asertivní a ctižádostiví. Od žen se očekává, že budou skromné, jemné a milé. Chlapci by neměli plakat a dívky se nesmí prát. Ve společnosti, kde převažuje maskulinita, vychovávají a učí se s dětmi především ženy. Opačný přístup se objevuje ve femininních společnostech, kde se rodové role vzájemně překrývají. Muži mohou projevovat city, být starostliví, jemní a nenároční. Dalším znakem takovéto společnosti je ochota pomoci slabším a chudším. Na rozdíl od maskulinních kultur, kde většina lidí jde tvrdě za svým cílem, snaží se být nejlepší a vyhrát, femininní národy nejsou tak přehnaně soutěživé, nemají takové sebevědomí a často se podceňují. Jak můžeme vidět v grafu č. 3, index maskulinity dosahuje podle Geerta Hofstedeho v Kanadě čísla 52. Tento výsledek řadí kanadskou společnost na rozhraní mezi maskulinní a femininní kultury. Můžeme tedy tvrdit, že pro Kanaďany jsou důležité hodnoty, jako je kvalita života nebo životní prostředí, ale zároveň se snaží dosáhnout vysoké úrovně a být úspěšní ve všech odvětvích. V obchodním jednání jsou Kanaďané rovněž na hranici dvou odlišných postupů. Maskulinní kultury vystupují spíše agresivněji a snaží se dosáhnout svého vítězství, kdežto femininní národy jsou zdvořilejší a snaží se domluvit na určitém kompromisu. Všeobecně by mělo platit, že jednatel ze západních provincií bude vyznávat spíše femininní přístup, kdežto obchodník z Ontaria nebo Québecu se přikloní k maskulinnímu postupu.
66
Geert Hofstede - Country Comparison - USA. [online]. [cit. 2014-04-24]. Dostupné z http://geerthofstede.com/united-states.html 67 ZAMYKALOVÁ, Miroslava. Mezinárodní obchodní jednání. 1.vyd. Praha: Professional Publishing, 2003, s. 114. ISBN 80-86419-28-2.
38
Pokud se podíváme na Českou republiku nebo USA, zjistíme, že obě tyto země jsou o něco více maskulinní než Kanada. Spojené státy dosáhly výsledku 62, což potvrzuje skutečnost, že Američané si jdou za svým cílem tvrději než Kanaďané nebo Češi. Hodnota tohoto indexu pro ČR je 57, takže se řadíme mezi země, kde mírně převládá maskulinita. V této dimenzi dosáhla ČR velmi podobného výsledku jako Kanada, takže většina výše zmíněných skutečností platí i pro náš národ.
4.1.4 Vztah k nejistotě (Uncertainty Avoidance, UAI) Vztah k nejistotě nebo také index vyhýbání se nejistotě se snaží zachytit, jak se jednotlivé národy cítí ohroženy neznámou situací. Tento index rozděluje kultury do dvou skupin. První kategorií jsou země, kde jsou lidé uvolněnější, přívětiví a příjemní a druhou podskupinu tvoří národy, které jsou citově nestálé, žijí ve větším stresu, mají obavy z nových věcí a působí emotivněji. Tento index rovněž popisuje míru rizika, kterou jsou jednotlivé kultury ochotné podstoupit. Národy s negativním vztahem k riziku mají tendenci vyhýbat se nejistotě a dosahují vysokých hodnot v tomto indexu. Další typickou vlastností pro země vyhýbající se nejistotě je jejich silná potřeba mít pevně stanovená, přesná a přísná pravidla, řády a zákony. Kultury s opačným postojem se snaží o co nejméně pravidel, lidé jsou zde více tolerantní, důvěřiví, akceptují jiné názory, jsou méně emotivní a lépe přijímají nové produkty a technologie.68 Kanaďané se vyhýbají nejistotě spíše slabě, jejich celkové skóre je 48. Tento výsledek značí, že tamější obyvatelé rádi poznávají něco nového, důvěřují politikům, nelpí na přesných pravidlech a jsou velmi tolerantní. Ve světě obchodu mají důvěru v ústní domluvu, při jednáních skrývají emoce a nebojí se změn. Česká republika dosáhla výsledku 74, který vypovídá o odlišném vztahu k nejistotě oproti Kanaďanům. Pro náš národ je podle Geerta Hofstedeho důležitý pocit jistoty, nejsme příliš nakloněni změnám a potřebujeme důsledná pravidla. Obecně platí, že jsme spíše nedůvěřivý národ, který je zvyklý mít vše detailně a písemně stanovené. Hodnota tohoto indexu v USA je
68
HOFSTEDE, Geert, Gert Jan HOFSTEDE a Mihail MINKOV. Kultury a organizace: software lidské mysli: spolupráce mezi kulturami a její důležitost pro přežití. 3rd ed. Praha: Linde, 2007, s 198. ISBN 978-80-8613170-2.
39
jen o 2 jednotky nižší než v Kanadě, takže se dá říci, že oba tyto národy zaujímají podobný postoj k přijímání nejistoty.
4.1.5 Dlouhodobá orientace (Long-Term orientation, LTO) Podle tohoto indexu můžeme rozdělit země na krátkodobě a dlouhodobě orientované. V krátkodobě orientovaných kulturách se lidé neohlíží do minulosti, zajímá je především současnost a blízká budoucnost. Tyto národy chtějí dosáhnout vytyčeného cíle za co nejkratší čas. Firmy v krátkodobě orientovaných státech obvykle vykazují a analyzují hospodářské výsledky čtvrtletně, aby mohly průběžně kontrolovat plnění svého plánu. Pro začínající společnosti je typická touha být co nejdříve v zisku. Dlouhodobě orientované kultury se naopak vyznačují vytrvalostí, spořivostí, širšími rodinami, důrazem na vzdělání a usilovnou pílí. Hodnota LTO Kanady je 23, což ji stejně jako Spojené státy americké řadí mezi silně krátkodobě orientované země. Kanaďané chovají úctu k tradicím a dbají na plnění společenských povinností. Pro tamní firmy není neobvyklé znovu navázat spolupráci se společností, která je v minulosti zklamala. Předešlá věta potvrzuje skutečnost, že se lidé v Kanadě zabývají především současností a budoucností než nahlížením do historie. Spojené státy dosáhly téměř stejného ohodnocení, což opět vypovídá o blízkosti obou těchto kultur. Američtí jednatelé na rozdíl od jejich kanadských kolegů během obchodní schůzky velmi usilovně prosazují svoje názory a musí mít vždy pravdu.69 Česká republika se s výsledkem 70 velmi liší od obou severoamerických kultur a patří mezí dlouhodobě orientované státy. Obyvatelé České republiky se snaží více spořit a zabezpečit se tak lépe na budoucnost. Častější jsou také početnější rodiny žijící ve větších domech a lidé přikládají minulosti větší význam než například Kanaďané.
4.1.6 Požitkářství vs. zdrženlivost (Indulgence, IVR) Tato šestá a zatím poslední dimenze byla začleněna mezi ostatní až v roce 2010 na základě výzkumu, který provedl bulharský vědec Michael Minkov.70 Tento index nám rozděluje jednotlivé kultury na požitkářské a zdrženlivé. Pokud je hodnota tohoto indexu mezi 50 a 100,
69
Geert Hofstede: USA. [online]. [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://geert-hofstede.com/united-states.html Geert Hofstede: National culture. [online]. [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://geert-hofstede.com/nationalculture.html 70
40
tak mluvíme o požitkářské společnosti, v které si lidé dokáží více užívat života, jsou šťastnější, tráví více času zábavou a cítí se uvolněnější.71 Opakem jsou kultury zdrženlivé, kde je více pesimistů a introvertů, lidé se cítí svázaněji a nepovažují volný čas za tak důležitý. Hodnota IVR pro Kanadu je 68, což znamená, že Kanaďané jsou převážně šťastní a přátelští lidé, kteří rádi tráví čas s přáteli. Dalším znakem je vysoký podíl extrovertů ve společnosti a pozitivní přístup většiny obyvatel. Protipólem Kanady je Česká republika, která s výsledkem 29 patří mezi zdrženlivé země. V naší společnosti je více nešťastných lidí, pesimistů, introvertů a cyniků. Obyvatelé České republiky více ctí morální zásady, chovají se formálněji a jsou zde striktněji dané role mužů a žen.
4.2 Význam času Různé kultury mají k času odlišný přístup. Edward Twitchell Hall rozdělil tyto kultury na monochronické a polychronické.72 Podle jeho teorie se lidé v monochronických regionech soustředí v jednom okamžiku pouze na jednu činnost, zatímco v polychronických regionech zvládají více věcí současně. V praxi to znamená, že monochronické národy se snaží dodržovat čas co nejpřesněji a to samé očekávají i od ostatních. Naprostým protipólem jsou polychronické národy, pro které není čas tak důležitý a nepřikládají mu takový význam. Jednotlivé státy se dělí na monochronické a polychronické podle toho, jaký způsob vnímání času v dané zemi převažuje. Při setkání příslušníků obou kultur často dochází k nedorozumění vzhledem k odlišným přístupům ohledně vnímání času. Kanada spolu například s Japonskem, USA a Německem je považována za silně monochronickou zemi. Z toho vyplývá, že se Kanaďané snaží hospodařit s časem co nejúčelněji, dodržují časový harmonogram a zbytečně neprotahují jednání. Kanadské jednatele dále vystihuje dochvilnost a přesnost. Tato dochvilnost nespočívá pouze ve včasném příchodu na domluvenou schůzku, ale také v rychlé a pružné reakci na různé žádosti, e-maily,
71
HOFSTEDE, Geert, Gert Jan HOFSTEDE a Mihail MINKOV. Kultury a organizace: software lidské mysli: spolupráce mezi kulturami a její důležitost pro přežití. 3rd ed. Praha: Linde, 2007, s 223. ISBN 978-80-8613170-2. 72 ŠRONĚK, Ivan. Kultura v mezinárodním podnikání. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001, s. 19. ISBN 8024700123.
41
faxy či dopisy. Obchodní jednání zejména ve větších městech probíhají bez zbytečných přerušení a mají rychlý spád.
4.3 Multikulturalismus Multikulturalismus je stejně jako bilingvismus již mnoho let nedílnou součástí kanadské kultury. Tento myšlenkový a politický směr se vyznačuje rovnoprávným postavením národů a etnických skupin na společném území. V roce 1971 vyhlásila kanadská vláda jako první na světě politiku multikulturalismu, což umožnilo různorodým etnickým skupinám ponechat si svá kulturní specifika v daleko větší míře než doposud.73 Toto prohlášení bylo podpořeno v roce 1982, kdy se multikulturalismus stal součástí kanadské Listiny práv a svobod.74 Dalším důležitým milníkem byl rok 1988, kdy byl schválen zákon o multikulturalismu (Canadian Multiculturalism Act).75 Všechna tato opatření vedla k lepšímu soužití velkého počtu odlišných etnických skupin a ke zvýšenému zájmu lidí z celého světa emigrovat právě do Kanady. V poslední době se každoroční počet imigrantů ustálil na hranici čtvrt milionu. I přes toto vysoké číslo se daří kanadské vládě tyto imigranty integrovat do společnosti. Podstatou této ideologie je rovnost občanů a jejich právo na zachování si své identity. Tento přístup vede k menší míře diskriminace menšin a většímu kulturnímu porozumění mezi jednotlivými národy. Kanadský multikulturalismus se velmi liší od amerického přístupu, který je spojen s asimilací a vede imigranty k tomu, aby se vzdali své původní identity ve prospěch kultury nové. To představuje velký rozdíl oproti kanadské společnosti, která ponechává přistěhovalcům volnost a svobodu v kulturních otázkách. Kanada se stala vzorem pro ostatní země v oblasti lidských práv, tolerance a respektu k rozdílnosti nebo kulturního porozumění.
73
Canadian Broadcasting Corporation: Multiculturalism in Canada. [online]. [cit. 2014-05-11]. Dostupné z:http://www.cbc.ca/archives/categories/society/celebrations/celebrations-general/true-canadians.html 74 Government of Canada: Justice Laws Website - Constitution Act, 1982. [online]. [cit. 2014-05-11]. Dostupné z: http://laws-lois.justice.gc.ca/eng/const/page-15.html 75 Government of Canada: Justice Laws Website - Canadian Multiculturalism Act. [online]. [cit. 2014-05-11]. Dostupné z: http://laws-lois.justice.gc.ca/eng/acts/c-18.7/FullText.html
42
Závěr Kanada je vyspělou moderní demokratickou zemí, kde se střetává mnoho rozdílných kultur, odlišných náboženství a etnických skupin. V celosvětovém měřítku patří Kanada mezi nejbohatší a ekonomicky nejvýkonnější země, což potvrzuje její členství v organizaci G7. Dalším ukazatelem kanadské ekonomické vyspělosti je 11. místo na světě v žebříčku nominálního hrubého domácího produktu, nebo 9. nejvyšší hodnota HDP přepočteného na obyvatele. Z kulturního hlediska je Kanada velmi rozmanitou zemí, což je zapříčiněno historickým soupeřením Velké Británie a Francie o toto území a multikulturalismem, který dává možnost jednotlivým národům zachovat si své kulturní odlišnosti. Na první pohled by se mohlo zdát, že Česká republika není tak kulturně odlišná od Kanady, ale opak je pravdou. Po hlubší analýze najdeme rozdílů mnoho a právě tyto odlišnosti jsem se snažil ve své práci zachytit. Věnoval jsem se i porovnání kanadské kultury s americkou a došel jsem k závěru, že i tyto kultury se v mnoha oblastech odlišují více, než by si nezasvěcený člověk mohl myslet. Pokud chce český obchodník uspět na kanadském trhu, musí být dobře obeznámen s kulturními a obchodními specifiky této země. Je důležité si uvědomit, že Kanada je velmi rozlehlá a chování jak obyčejných lidí, tak jednatelů se v jednotlivých provinciích velmi liší. Nelze tedy nahlížet na celou zemi z jednoho pohledu, protože způsob jednání typický pro jednu část země se nemusí vůbec shodovat s obvyklým postupem v jiné provincii. Za cíl své práce jsem si vytyčil zmonitorování dostupné literatury týkající se kanadské kultury a etikety a vytvoření univerzálního manuálu, který by měl ulehčit českým obchodníkům jednání s jejich kanadskými protějšky. V jednotlivých kapitolách jsou obsaženy informace od průběhu obchodního jednání přes vlastnosti kanadských jednatelů a dary v obchodním jednání až po Hofstedeho charakteristiku Kanady. Znalost těchto informací poslouží jako dobrá příprava na obchodování s Kanaďany a zvýší šance na případnou budoucí spolupráci. Domnívám se, že jsem zvolený cíl splnil. První kapitola se zabývá geografickými, demografickými, politickými a historickými charakteristikami Kanady. Je zde zmíněno také administrativní členění země, počet obyvatel jednotlivých provincií a teritorií a jejich hlavní města. Tento přehled pomáhá zahraničnímu návštěvníkovi v lepší orientaci, kterou dokáže kanadský partner při společné konverzaci patřičně ocenit. Dále se zde věnuji politickému systému a stručné historii, protože i o těchto 43
oblastech by měl mít obchodník mířící do Kanady alespoň základní přehled. Tato kapitola se rovněž zabývá náboženstvím, jazyky a etnickou strukturou zdejšího obyvatelstva. Pokud se chystáte obchodovat v provincii Québec, je dobré mít na paměti, že drtivá většina zdejších obyvatel hovoří francouzsky, takže je velkou výhodou mít veškeré materiály v dvojjazyčné podobě. V neposlední řadě se zde dozvíte informace o nejlidnatějších městech a kanadské měně. Tato kapitola by měla sloužit k vytvoření základní představy o Kanadě. Druhá kapitola se věnuje vývoji základních makroekonomických charakteristik a zahraničnímu obchodu Kanady. První podkapitola se zabývá hrubým domácím produktem, inflací a nezaměstnaností, což jsou ukazatele, které nejlépe vypovídají o stavu tamější ekonomiky. Ze všech těchto charakteristik jsou zřejmé dopady světové krize, která kanadskou ekonomiku nejvíce poznamenala v roce 2009. Následky této krize jsou v mnoha odvětvích znatelné dodnes. Druhá část této kapitoly se zaměřuje na zahraniční obchod Kanady. Zde se dozvíte, s kým Kanada nejvíce obchoduje a jak se situace změnila v posledních letech. Je důležité si uvědomit, že provázanost kanadské ekonomiky s americkou je poměrně značná, čemuž odpovídá i skutečnost, že USA jsou pro Kanadu jednoznačně největším obchodním partnerem. V poslední části této kapitoly je stručně charakterizován zahraniční obchod mezi Českou republikou a Kanadou. Třetí část mé práce se nazývá Obchodní jednání a etiketa. V této kapitole se dozvíte důležitá pravidla, která je potřeba při obchodním jednání dodržovat. Největší chybou, kterou může obchodník udělat, je předpokládat, že pracovní záležitosti fungují v Kanadě stejně jako u nás. Obzvláště citlivé téma je předávání darů, což by Kanaďané v některých případech mohli brát jako korupci, která se v celé zemi vyskytuje velmi vzácně. Dále zde najdete informace o státních svátcích, jejichž data je dobré mít na paměti při plánování vaší cesty, protože kanadští jednatelé neudělají výjimku a nesetkají se s vámi v době jejich volna. Tato kapitola obsahuje rovněž charakteristiku kanadských obchodníků a vhodná témata ke konverzaci. Dále zde najdete užitečné informace, kde získat kontakt na obchodního partnera a jakým způsobem s ním navázat první kontakt. Čtvrtá a zároveň poslední kapitola se zaměřuje na kulturní charakteristiku Kanady. Na modelu světoznámého holandského antropologa Geerta Hofstedeho vysvětluji chování Kanaďanů. Srovnával jsem hodnoty zjištěné pro Kanadu s výsledky uvedenými pro Českou republiku, Spojené státy americké a se světovým průměrem. Podle prvního indexu je pro kanadskou kulturu typická malá vzdálenost moci, což se projevuje například 44
v zaměstnání, kde není vyvíjen tlak na přesné dodržování hierarchie na pracovišti. Dále jsem zjistil, že Kanada na rozdíl od světového průměru patří mezi silně individualistické státy. Výsledky třetí dimenze nám řadí Kanadu na rozhraní mezi maskulinní a femininní země, kdežto Česká republika dosáhla vyššího čísla a patří spíše mezi maskulinní státy. Tento výsledek značí, že Češi si jdou za svým cílem tvrději než Kanaďané. Co se týče vztahu k nejistotě, tak zde je velký rozdíl mezi společností v ČR a v Kanadě. Zatímco Kanaďané rádi poznávají něco nového a nelpí na pravidlech, tak u nás nejsou lidé příliš naklonění změnám a potřebují přísná pravidla. Podle indexu dlouhodobé orientace zajímá obyvatele Kanady především současnost a blízká budoucnost. Chtějí dosáhnout svého cíle v co nejkratším čase a orientují se především na okamžitý zisk. Poslední dimenze popisuje Kanaďany jako šťastné a přátelské lidi. Zde vidíme velký rozdíl oproti České republice, kde je více pesimistů, introvertů a nešťastných lidí. Dále se tato kapitola věnuje významu času a dozvíte se zde o důležitosti dochvilnosti, kterou budou od vás kanadští jednatelé vyžadovat. Poslední část je věnována multikulturalismu, což je kulturní ideologie, která kanadskou kulturu značně odlišuje od americké.
45
Seznam zdrojů Knižní zdroje 1. BOČÁNKOVÁ, M. -- HEDVÁBNÁ, I. -- KALINA, M. Anglická obchodní korespondence: Angličtina pro hospodářskou praxi. 1.vyd. Praha: Ekopress, 2000, 229 s. ISBN 80-861-1932-7. 2. GULLOVÁ, S. Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol: Angličtina pro hospodářskou praxi. 3., dopl. a přepracované vydání. Praha: Grada, 2013, 335 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4418-6. 3. HOFSTEDE, G. -- HOFSTEDE, G. J. -- MINKOV, M. Kultury a organizace: software lidské mysli : spolupráce mezi kulturami a její důležitost pro přežití. 3., dopl. a přeprac. vyd. Praha: Linde, 2007, 335 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-86131-70-2. 4. ROVNÁ, L. -- JINDRA, M. Dějiny Kanady. 2., dopl. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2012, 462 s. Dějiny států (Nakladatelství Lidové noviny). ISBN 978807-4221-583. 5. ŠRONĚK, I. Kultura v mezinárodním podnikání. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001, 167 s. Dějiny států (Nakladatelství Lidové noviny). ISBN 80-247-0012-3. 6. ZAMYKALOVÁ, M. Mezinárodní obchodní jednání. 1.vyd. Praha: Professional Publishing, 2003, 171 s. Dějiny států (Nakladatelství Lidové noviny). ISBN 80-8641928-2. Internetové zdroje 7. Agriculture and Agri-Food Canada - Exports by product. [online]. [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.ats-sea.agr.gc.ca/stats/6342-eng.htm 8. Agriculture and Agri-Food Canada - Imports by country. [online]. [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.ats-sea.agr.gc.ca/stats/6340-eng.htm 9. Agriculture and Agri-Food Canada - Imports by product. [online]. [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.ats-sea.agr.gc.ca/stats/6342-eng.htm 10. Asia Pacific - Canada’s Trade with HongKong. [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.asiapacific.ca/statistics/trade/bilateral-trade-asia-product/canadasmerchandise-trade-hong-kong-sar 11. Bank of Canada - 2012. [online]. [cit. 2013-11-06]. Dostupné z: http://www.bankofcanada.ca/stats/assets/pdf/nraa-2012.pdf 12. Bank of Canada - Monetary policy. [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.bankofcanada.ca/core-functions/monetary-policy/inflation/
46
13. British Columbia government - Statutory holidays. [online]. [cit. 2013-11-06]. Dostupné z: http://www.labour.gov.bc.ca/esb/facshts/stats.htm 14. British Columbia government - Statutory holidays. [online]. [cit. 2013-11-06]. Dostupné z: http://www.labour.gov.bc.ca/esb/facshts/stats.htm 15. Canada history: 1980 referendum. [online]. [cit. 2014-01-14]. Dostupné z: http://www.canadahistory.com/sections/eras/trudeau/1980%20Referendum.html 16. Canada history: 1995 referendum. [online]. [cit. 2014-01-14]. Dostupné z: http://www.canadahistory.com/sections/eras/moderncanada/1995_referendum.htm 17. Canadian Broadcasting Corporation: Multiculturalism in Canada. [online]. [cit. 201405-11]. Dostupné z: http://www.cbc.ca/archives/categories/society/celebrations/celebrations-general/truecanadians.html 18. CBC News - Canada penny withdrawal. [online]. [cit. 2013-11-06]. Dostupné z: http://www.cbc.ca/news/canada/canada-s-penny-withdrawal-all-you-need-to-know1.1174547 19. CIA - The World Factbook. [online]. [cit. 2013-10-24]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2096.html 20. Commission des normes de travail Québec - Statutory holiday. [online]. [cit. 2013-1106]. Dostupné z: http://www.cnt.gouv.qc.ca/en/leaves-and-absences/statutory-holidays 21. Cyborlink - Canada Business Etiquette & Culture. [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.cyborlink.com/besite/canada.htm 22. Czech trade - souhrné teritoriální informace Kanada. [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: services.czechtrade.cz/pdf/sti/kanada-2013-09-30.pdf 23. Department of foreign affairs, trade and developement [online]. [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://w03.international.gc.ca/Commerce_International/Commerce_CountryPays.aspx?lang=eng 24. DFAIT - Annual Merchandise Trade by Country. [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.international.gc.ca/economisteconomiste/assets/pdfs/Data/factsfiches/PFACT_Annual_Merchandise_Trade_by_Country-ENG.pdf 25. DFAIT - Annual Service Trade by Country. [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.international.gc.ca/economist-economiste/assets/pdfs/Data/factsfiches/Pfact_ENG_Services.pdf 26. DFAIT - Canada’s State of Trade - 2013. [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.international.gc.ca/economist-economiste/performance/statepoint/state_2013_point/index.aspx?lang=eng 47
27. DFAIT - International Commerce By Sector. [online]. [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://w03.international.gc.ca/Commerce_International/Commerce_SectorSecteur.aspx?lang=eng 28. E15 - Bez kravaty jedině v pátek. [online]. [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://euro.e15.cz/cesky-export/bez-kravaty-jedine-v-patek-859984 29. Employment and social developement Canada. [online]. [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.esdc.gc.ca/eng/jobs/aboriginal/bulletins/spring2013.shtml#fnb2a 30. Geert Hofstede - Country Comparison - USA. [online]. [cit. 2014-04-24]. Dostupné z http://geert-hofstede.com/united-states.html 31. Geert Hofstede - Country Comparison. [online]. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://geert-hofstede.com/countries.html 32. Geert Hofstede - Dimensions. [online]. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://geerthofstede.com/dimensions.html 33. Geert Hofstede: Canada. [online]. [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://geerthofstede.com/canada.html 34. Geert Hofstede: Czech republic. [online]. [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://geerthofstede.com/czech-republic.html 35. Geert Hofstede: National culture. [online]. [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://geerthofstede.com/national-culture.html 36. Government of Canada - Vacation and General Holidays. [online]. [cit. 2013-11-06]. Dostupné z: http://www.labour.gc.ca/eng/standards_equity/st/holiday.shtml#gen 37. Government of Canada. [online]. [cit. 2013-10-25]. Dostupné z: http://www.cic.gc.ca/english/newcomers/before-land.asp 38. Government of Canada: Justice Laws Website - Canadian Multiculturalism Act. [online]. [cit. 2014-05-11]. Dostupné z: http://laws-lois.justice.gc.ca/eng/acts/c18.7/FullText.html 39. Government of Canada: Justice Laws Website - Constitution Act, 1982. [online]. [cit. 2014-05-11]. Dostupné z: http://laws-lois.justice.gc.ca/eng/const/page-15.html 40. International Monetary Fund - World Economic Outlook. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2014/update/01/index.htm 41. Kwintessential - Canada- Language, Culture, Customs and Etiquette. [online]. [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://www.kwintessential.co.uk/resources/globaletiquette/canada.html
48
42. Ministerstvo zahraničních věcí - Kanada. [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/severni_amerika/kanada/index.html 43. National geographic - Canada facts. [online]. [cit. 2013-10-25]. Dostupné z: http://travel.nationalgeographic.com/travel/countries/canada-facts/ 44. Office of the prime minister of Canada. [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://pm.gc.ca/eng/news/2014/03/11/canada-korea-free-trade-agreement-ckftabenefits 45. Parliament of Canada - Members of Parliament. [online]. [cit. 2013-11-04]. Dostupné z: http://www.parl.gc.ca/MembersOfParliament/MainMPsCompleteList.aspx?TimePerio d=Current&Language=E 46. Parliament of Canada. [online]. [cit. 2013-11-03]. Dostupné z: http://www.parl.gc.ca/marleaumontpetit/DocumentViewer.aspx?DocId=1001&Langua ge=E&Sec=Ch25&Seq=0 47. Princeton University - Provinces and territories of Canada. [online]. [cit. 2013-10-25]. Dostupné z: http://www.princeton.edu/~achaney/tmve/wiki100k/docs/Provinces_and_territories_of _Canada.html 48. Statistics Canada - 2011 National Household Survey. [online]. [cit. 2013-10-28]. Dostupné z: http://www.statcan.gc.ca/daily-quotidien/130508/dq130508b-eng.htm 49. Statistics Canada – Annual population estimates [online]. [cit. 2013-10-25]. Dostupné z: http://www.statcan.gc.ca/daily-quotidien/130926/t130926a002-eng.htm 50. Statistics Canada - Consumer price index. [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.statcan.gc.ca/tables-tableaux/sum-som/l01/cst01/econ46a-eng.htm 51. Statistics Canada - Consumer price index. [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.statcan.gc.ca/daily-quotidien/140321/longdesc-cg140321a001-eng.htm 52. Statistics Canada - Employment by industry. [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.statcan.gc.ca/daily-quotidien/140307/t140307a002-eng.htm 53. Statistics Canada - GDP by industry. [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.statcan.gc.ca/tables-tableaux/sum-som/l01/cst01/econ41-eng.htm 54. Statistics Canada - Gross domestic product, expenditure-based, by province and territory [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.statcan.gc.ca/tablestableaux/sum-som/l01/cst01/econ15-eng.htm 55. Statistics Canada - Labour force characteristics by age and sex. [online]. [cit. 2014-0330]. Dostupné z: http://www.statcan.gc.ca/daily-quotidien/140307/t140307a001eng.htm
49
56. Statistics Canada - Labour force. [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.statcan.gc.ca/daily-quotidien/140307/t140307a003-eng.htm 57. Statistics Canada - Land and freshwater area, by province and territory. [online]. [cit. 2013-10-24]. Dostupné z: http://www.statcan.gc.ca/tables-tableaux/sumsom/l01/cst01/phys01-eng.htm 58. Statistics Canada - Language [online]. [cit. 2013-10-27]. Dostupné z: http://www12.statcan.gc.ca/census-recensement/2011/dp-pd/hltfst/lang/Pages/highlight.cfm?TabID=1&Lang=E&tableID=404&queryID=1&PRCode =01 59. Statistics Canada - Sumarry tables. [online]. [cit. 2013-10-25]. Dostupné z: http://www.statcan.gc.ca/tables-tableaux/sum-som/l01/cst01/demo02a-eng.htm 60. Statistics Canada – Unemployment rate [online]. [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.statcan.gc.ca/daily-quotidien/140307/longdesc-cg140307a002-eng.htm 61. Statistics Canada - Visual Census – Language [online]. [cit. 2013-10-27]. Dostupné z: http://www12.statcan.gc.ca/census-recensement/2011/dp-pd/vcrv/index.cfm?Lang=ENG&VIEW=C&CFORMAT=jpg&GEOCODE=01&TOPIC_ID =4 62. The offical website of The British Monarchy - Queen and Canada. [online]. [cit. 201311-03]. Dostupné z: http://www.royal.gov.uk/MonarchAndCommonwealth/Canada/GovGenCan.aspx 63. The richest - Most traded currencies. [online]. [cit. 2013-11-06]. Dostupné z: http://www.therichest.com/business/most-traded-currencies/ 64. Transparency International - CPI 2013. [online]. [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://cpi.transparency.org/cpi2013/results/#myAnchor1 65. Understanding Regional Differences in Work Hours [online]. [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://publications.gc.ca/Collection/Statcan/11F0019MIE/11F0019MIE2007293.pdf 66. World bank - data - GDP. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.MKTP.CD/countries?order=wbapi_data _value_2012+wbapi_data_value+wbapi_data_value-last&sort=desc 67. World bank – GDP per capita [online]. [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.CD/countries
50
