UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie
Studijní program: Tělesná výchova a sport Studijní obor: Tělesná výchova a sport v kombinaci s geografií
POROVNÁNÍ POPULAČNÍHO VÝVOJE USA A KANADY Bakalářská práce
Pavel Mošna
Praha 2011
Vedoucí práce: RNDr. Jiřina Kocourková, Ph.D.
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou práci zpracoval samostatně a ţe jsem uvedl všechny pouţité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla pouţita k získání jiného nebo stejného akademického titulu.
V Praze, 25.05.2011
………………………………………..
Na tomto místě bych rád poděkoval své školitelce RNDr. Jiřině Kocourkové, Ph.D. za věnovaný čas, cenné a odborné vedení práce, bez kterých by tato práce nemohla vzniknout.
Abstrakt Populační vývoj USA a Kanady zaznamenal po 2. světové válce významné změny. Nárůst plodnosti vyvolal v obou zemích „Baby boom“, během kterého vznikla velmi početná kohorta, výrazně ovlivňující demografický vývoj i ekonomiku a sociální politiku těchto zemí aţ do současnosti. Následující společenské změny vedly k poklesu měr plodnosti a to ve spojení s neustále se prodluţující nadějí doţití spustilo proces stárnutí populace, který se stal závaţným problémem. Na populační vývoj USA a Kanady má velký vliv také velké mnoţství přistěhovalců. I přes mnoho podobných faktorů, působících v obou zemích lze v populačním vývoji nalézt podstatné rozdíly, které se budou do budoucna stále prohlubovat. Klíčová slova: úmrtnost, plodnost, migrace, struktura populace, stárnutí populace
Abstract Population development in the USA and Canada was essentialy changed. Fertility increase caused „Baby Boom“ in both countries. A strong cohort formed during „Baby Boom has strong impact on population development up to these days. A following social changes prompt drop of fertility rates. Drop in fertility rates together with constatnt improving of life expectancy caused aging of population, a serious problem. The population development is also influenced by high numbers of immigrants. Despite many similar factors, which affect development in both countries, it is possible to find essential differences. Disparities in population development are growing
Obsah
Abstrakt
................................................................................................................... 4
Seznam grafů ................................................................................................................ 6 Seznam obrázků a tabulek ............................................................................................ 7 1
Úvod ................................................................................................................... 8
2
Zdroje dat a metodika....................................................................................... 10
3
Charakteristika států ......................................................................................... 14 3.1 Fyzicko-geografické podmínky .............................................................. 15 3.2 Socioekonomické podmínky ................................................................... 17
4
Populační vývoj USA a Kanady ...................................................................... 20 4.1 Úmrtnost .................................................................................................. 20 4.1.2 Kojenecká úmrtnost ....................................................................... 22 4.2 Plodnost ................................................................................................... 25 4.3 Migrace ................................................................................................... 30 4.3.1 Imigrace.......................................................................................... 30 4.3.2 Migrace mezi USA a Kanadou ...................................................... 33 4.3.3 Emigrace ........................................................................................ 35 4.4 Celkový přírůstek .................................................................................... 36 4.5 Věková struktura obyvatelstva ................................................................ 40
5
Závěr ................................................................................................................ 44
6
Seznam literatury ............................................................................................. 47
5
Seznam grafů Graf č. 1: Naděje doţití při narození podle pohlaví v USA a Kanadě, 1920 – 2006 ........... 22 Graf č. 2: Míry kojenecké úmrtnosti v zemích G7, 2005 .................................................... 24 Graf č. 3: Vývoj kojenecké úmrtnosti v USA a Kanadě, 1950-2006 .................................. 24 Graf č. 4: Vývoj úhrnné plodnosti v USA a Kanadě, 1950-2005 ........................................ 26 Graf č. 5: Vývoj měr plodnosti podle věku v USA , 1960-2006 ......................................... 27 Graf č. 6: Vývoj měr plodnosti podle věku v Kanadě, 1960-2006 ...................................... 28 Graf č. 7: Porovnání vývoje měr plodnosti podle věku v USA a Kanadě v roce 1960 ....... 29 Graf č. 8: Porovnání vývoje měr plodnosti podle věku v USA a Kanadě v roce 2006 ....... 29 Graf č. 9: Počet imigrantů v USA podle původu v jednotlivých dekádách 20. stol. ........... 31 Graf č. 10: Počet imigrantů v Kanadě podle původu v jednotlivých dekádách 20. stol. ..... 32 Graf č. 11: Porovnání migračního přírůstku USA a Kanady, 1950-2006............................ 33 Graf č. 12: Migrace mezi USA a Kanadou, 1950-1999....................................................... 35 Graf č. 13: Index migračního salda v USA a V Kanadě, 1951-2000 .................................. 36 Graf č. 14: Podíl přirozeného a migračního přírůstku na hrubé míře celkového růstu populace USA, 1950-2006 ................................................................................................... 37 Graf č. 15: Podíl přirozeného a migračního přírůstku na hrubé míře celkového růstu populace Kanady, 1950-2006 .............................................................................................. 38 Graf č. 16: Porovnání hrubé míry přirozeného přírůstku populace USA a Kanady, 19502006 ..................................................................................................................................... 39 Graf č. 17: Porovnání hrubé míry celkového přírůstku populace USA a Kanady, 19502006 ..................................................................................................................................... 39 Graf č. 18: Index závislosti II. a index ekonomického zatíţení v USA a v Kanadě, 1950, 2050 ..................................................................................................................................... 43
6
Seznam obrázků a tabulek Obr. č. 1: Hustota zalidnění v Severní Americe .................................................................. 17 Obr. č. 2: Správní členění USA a Kanady ........................................................................... 19 Obr. č. 3: Porovnání struktury populace USA a Kanady podle věku a pohlaví, 1950, 1980, 2005 ........................................................................................................................... 41 Tab. č. 1: Základní údaje, USA, 2010 ................................................................................. 14 Tab. č. 2: Základní údaje, Kanada, 2010 ............................................................................. 15 Tab. č. 3: Naděje doţití při narození podle pohlaví a rasy v USA, 1950-2006 ................... 20 Tab. č. 4: Naděje doţití při narození podle pohlaví v Kanadě, 1950-2006 ......................... 21 Tab. č. 5: 10 hlavních příčin úmrtí v USA a Kanadě, 2006................................................. 21 Tab. č. 6: Počty imigrantů a emigrantů v tis., USA a Kanada, 1951-2000 .......................... 36 Tab. č. 7: Index stáří a průměrný věk v USA a v Kanadě, 1950-2005 ................................ 40
7
Úvod
1
USA a Kanada, sousední země zabírající většinu Severoamerického kontinentu, mají mnoho společných znaků, mezi které patří velká rozloha, nerostné bohatství, nepravidelné osídlení a v mnoha ohledech podobný historický vývoj. Země spojuje také stejný jazyk a společné prvky kultury. Obě navíc patří mezi nejvyspělejší státy světa a jsou dlouhodobými spojenci. I přes to lze nalézt i spoustu odlišností. Cílem této práce je zhodnotit a porovnat populační vývoj těchto zemí, objasnit jeho příčiny a také nalézt shody a rozdíly, ke kterým v průběhu vývoje došlo. Práce je zaměřena na období po 2. světové válce, konkrétně na roky 1950 – 2006. Prudkým růstem ekonomik obou zemí po skončení války byla definitivně zaţehnána krize z 30. let 19. století. Díky tomu a dalším pokrokům např. v medicíně v této době došlo k několika zásadním změnám nejen v reprodukčním chování, ale i ve společnosti jako takové. Tento vývoj sebou kromě zlepšování ţivotní úrovně, prodluţování délky ţivota atd. přinesl i negativní dopady. Hlavním z nich, kterému USA a kanada čelí stejně jako i ostatní vyspělé země, je stárnutí populace. Věkové struktuře obyvatelstva je tedy věnována velká část práce. Populační vývoj je hodnocen pomocí takových demografických ukazatelů, které jsou vhodné pro mezinárodní srovnávání. Velká část dat je zpracována graficky pro snazší představu a orientaci v trendech vývoje populace ve vybraných demografických procesech. Na začátek práce jsem zařadil stručné seznámení s fyzicko-geografickými a socio-ekonomickými podmínkami USA a Kanady. Poté je práce rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První kapitola je věnována úmrtnosti. Je zde hodnocen vývoj naděje doţití zvlášť pro obě pohlaví. Neustálé prodluţování délky ţivota má velký vliv na věkovou strukturu obyvatelstva a výraznou měrou přispívá ke stárnutí populace. Dále jsou zde obě země porovnávány na základě míry kojenecké úmrtnosti a nejčastějších příčin smrti. V druhé kapitole jsou hodnoceny změny v reprodukčním chování z hlediska vývoje úrovně a struktury plodnosti. Ta zaznamenala ve sledovaném období největší výkyvy a její vývoj byl dosud hlavním faktorem stojícím za stárnutím populace. Ve třetí kapitole je rozebrána migrace. Imigrace vţdy hrála a stále hraje důleţitou roli v populačním vývoji USA a Kanady. Má vliv jak na celkový růst počtu obyvatel,
8
tak i na etnické či národnostní sloţení. Imigrace o takové intenzitě ovlivňuje také věkovou strukturu. Hodnocena je zde i migrace přímo mezi USA a Kanadou. Poslední kapitola se zabývá věkovou strukturou populace. Pomocí věkových pyramid jsou znázorněny změny, které se udály v důsledku změn probraných v předchozích kapitolách. Hlavní náplní je však vysvětlení příčin a důsledků procesu stárnutí populace. Ten je vyjádřen indexem stáří a indexem závislosti. Na závěr je zde znázorněn i předpokládaný vývoj tohoto procesu do roku 2050.
9
2
Zdroje dat a metodika
Hlavními zdroji dat pro tuto práci byla data ze statistických úřadů USA a Kanady. V USA probíhá census kaţdých deset let. Poslední se konal v roce 2010. V Kanadě se od poloviny 20. stol. pořádá kaţdých pět let a poslední se odehrál v roce 2006. Z tohoto důvodu je rok 2006 pro tuto práci hraniční. Chybějící údaje k vytvoření kompletních časových řad byly doplněny z demografických ročenek (Demographic Yearbook) vydávaných Organizací spojených národů, které jsou taktéţ dostupné na internetu. Důleţitým zdrojem byly rovněţ publikace Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a další kniţní publikace viz seznam literatury. Jelikoţ jde o mezinárodní srovnání, pouţil jsem demografické ukazatele, které nejsou deformovány věkovou strukturou populace. Například úhrnná plodnost nebo naděje doţití při narození. K další analýze jsou vyuţity poměrové ukazatele jako index stáří nebo index migračního salda. Pro hodnocení vývoje úmrtnosti je pouţita naděje dožití při narození. Ta udává, jak dlouho budou při dané úmrtnosti právě narozené osoby naţivu. Udává tedy zároveň průměrný ţivotní potenciál novorozenců. Naděje doţití při narození se vypočítá jako poměr mezi počtem zbylých let T0 a počtem osob ve věku 0 l0 (Roubíček 1997).
Naděje doţití při narození je zobrazena pro kaţdé pohlaví zvlášť. Hodnoty se liší nejenom podle pohlaví, ale i rasy či etnika. Přesná data pro všechny rasy a etnika však nejsou k dispozici a proto je zde tento fenomén uveden pouze na příkladu bílého a černého obyvatelstva USA. Úmrtnost se zkoumá i z hlediska příčin smrti. Zde je hodnoceno deset nejčastějších příčin smrti z konce sledovaného období a rozdíly mezi porovnávanými zeměmi. Dalším pouţitým ukazatelem pro analýzu úmrtnosti je kvocient kojenecké úmrtnosti. Jde o počet zemřelých ve stáří do jednoho roku na 1000 ţivě narozených (Maříková, Petrusek a Vodáková 1996). Podle článku The 2005 United Nations Human Development Reports z časopisu Journal of epidemiology and community health ţádný z demografických ukazatelů nezachycuje stav vývoje společnosti tak jako kojenecká a dětská úmrtnost. Při mezinárodním srovnání mohou však být výsledky do jisté míry ovlivněny odlišnou definicí ţivě narozeného dítěte. I hodnoty kojenecké úmrtnosti jsou
10
hodnoceny zvlášť pro obě pohlaví. Dále jsou pak průměrné hodnoty porovnány s ostatními členy G7. Pro rozbor plodnosti je pouţit ukazatel úhrnné plodnosti, představující počet dětí, které by se narodily jedné ţeně během jejího celého reprodukčního věku, pokud by se po celou tuto dobu nezměnily míry plodnosti dle věku.
(
udává počet ţivě narozených dětí pro kaţdou věkovou skupinu ţen ve věku
x (15-49 let) a
představuje populace jednotlivých věkových skupin ţen ve věku x ke
střednímu stavu obyvatelstva) 2,1 je minimální hodnotou zajištující prostou obnovu populace. Naopak hodnoty niţší znamenají úbytek. Plodnost je dále analyzována pomocí míry plodnosti podle věku tj. poměr počtu ţivě narozených dětí ţenám ve věku x (resp. v dané pětileté věkové skupině) ke střednímu stavu ţen ve věku x (věkové skupině). Studuje se změna plodnosti v závislosti na věku matek (demografie. info). Součtem měr plodnosti je úhrnná plodnost. V kapitole zabývající se těmito mírami jsou nejprve porovnány výsledky ze začátku a konce sledovaného období pro USA a Kanadu zvlášť a následně jsou porovnávány navzájem po jednotlivých obdobích. Kapitola migrace je rozdělena na imigraci, migraci mezi USA a Kanadou a na závěr je stručně zhodnocena emigrace. V první řadě je popisován vývoj počtu imigrantů a jejich struktura podle původu. Protoţe imigrace tvořila vţdy velmi významnou součást populačního vývoje těchto zemí, jsou zde uvedeny i absolutní počty imigrantů po jednotlivých dekádách celého 20. století. Poté je porovnán podíl imigrace na celkovém růstu populace v obou zemích. Hodnocení migrace mezi nimi je vyjádřeno opět v absolutních hodnotách, protoţe podíl na imigraci do obou zemí lze zhruba vyčíst z celkové struktury imigrantů. Pro detailnější porovnání migrace je na závěr pouţit index migračního salda, který dostaneme, vydělíme-li migrační saldo celkovým objemem migrace.
Index migračního salda dosahuje hodnot 0–1 a je zároveň jedním z ukazatelů efektivnosti migrace (Toušek aj. 2008).
11
Celkový přírůstek populace je v absolutních hodnotách mezinárodně prakticky nesrovnatelný, proto se nejčastěji vyjadřuje v přepočtu na 1000 obyvatel středního stavu tedy mírou celkového přírůstku, která umoţňuje překonat vliv rozdílného rozsahu populace (Toušek aj. 2008). Celkový přírůstek je výsledkem přirozené a mechanické měny. Proto je v práci hodnocen i podíl míry přirozeného a migračního přírůstku. Tyto míry udávají rozdíl mezi počtem narozených a zemřelých a rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých, oboje opět přepočteno na 1000 obyvatel středního stavu. Veškeré hodnoty jsou vyjádřeny v promile. Nejprve je proces růstu populace charakterizován pro USA a Kanadu jednotlivě a poté je porovnán vývoj míry přirozeného přírůstku a vývoj míry celkového přírůstku mezi těmito zeměmi. Struktura obyvatel podle pohlaví a věku je v podstatě biologické třídění a je jednou z nejdůleţitějších a pro demografii nejzákladnějších charakteristik populace. Odráţí se v ní procesy probíhající v uplynulých desetiletích a zároveň do značné míry předurčuje populační vývoj desetiletí budoucích (Roubíček 1997). Ke studiu struktury populace se pouţívá věkové pyramidy. Pro mezinárodní srovnání se pouţívají pyramidy s relativními početními stavy, kde je zobrazen procentuelní podíl jednotlivých věkových skupin podle pohlaví (Vandeschrick 2000). Pro zachycení změn ve struktuře obyvatelstva podle věku a pohlaví jsou zde porovnávány pyramidy obou zemí ze začátku, přibliţného středu a konce sledovaného období. Pro analýzu procesu demografického stárnutí se uţívají poměry základních věkových skupin. V této práci jsou vymezeny tři základní věkové skupiny podle odlišných ekonomických etap. Jedná se o skupiny v předproduktivním věku (0-14 let), produktivním věku (15-65 let) a poproduktivním věku (65 let a více) (Roubíček 1997). Hranice poproduktivního věku 65 let zhruba odpovídá nynějšímu důchodovému věku v USA i Kanadě. Proces stárnutí je přímo charakterizován indexem stáří, coţ je poměr mezi počtem osob ve věku 0-14 let a 65 a více let. Tento údaj je doplněn vývojem průměrného věku neboli váţeným průměrem počtu let, který proţili všichni členové dané populace. Dále je proces demografického stárnutí populace hodnocen pomocí indexu závislosti II, udávajícím poměr osob starších 65 let k části populace v produktivním věku tedy 15-64 let. Vyuţit je také index ekonomického zatíţení, který udává počet dětí ve věku 0-14 let a počet osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 15-64 let. Tyto ukazatele poskytují informace o vzrůstajícím ekonomickém zatíţení, především zdravotnictví a také o moţných změnách v produktivitě práce, ovlivňující ţivotní 12
úroveň v daných zemích. Na závěr je zde rozebrán pravděpodobný budoucí vývoj indexu závislosti a indexu ekonomického zatíţení do roku 2050. A jsou zde uvedeny moţné změny, chystané vládami USA a Kanady vedoucí k zmírnění dopadů stárnutí populace a jeho zpomalení.
13
3
Charakteristika států
Spojené státy americké jsou federativní prezidentská republika, skládající se z 50 států a federálního území District of Columbia. USA tvoří tři nestejně velká a navzájem nesouvislá území. Prvním je rozsáhlá kontinentální část území USA (48 států – 87 % z celkové rozlohy), která se rozkládá ve střední části Severní Ameriky mezi pobřeţím Atlantského a Tichého oceánu. Na severu hraničí s Kanadou a na jihu s Mexikem. Druhou částí je na severozápadě kontinentu odděleně leţící stát Aljaška. Třetí je Havajské souostroví, leţící v Tichém oceánu vzdálené přes 3000 km na jihozápad od kalifornského pobřeţí (Kašparovský 2002). Tyto území tvoří třetí největší stát světa s rozlohou 9,826,675 km2.
Tab. č. 1: Základní údaje, USA, 2010 oficiální název státní uspořádání správní členění hlava státu úřední jazyk hlavní město rozloha
Spojené státy americké federativní prezidentská republika federace 50 států prezident formálně není stanoven, neoficiálně Angličtina Washington D.C. 9 826 675 km2
počet obyvatel Hustota zalidnění
310 232 863 32 obyv./km2
urbanizace
82 %
Zdroj: The World Factbook
Kanada je konstituční monarchie. Hlavou státu je britská královna, kterou zastupuje generální guvernér. Jedná se o federální uspořádání deseti provincií a tří teritorií. Kanada se rozprostírá v severní části Severní Ameriky. Rozloha 9 984 670 km2 z ní činí druhý největší stát světa. Je obklopena třemi světovými oceány. Atlantikem z východu, Severním ledovým oceánem ze severu a Pacifikem ze západu. Díky své rozloze i velké horizontální členitosti, kterou tvoří zejména velké mnoţství ostrovů na severu země, má nejdelší pobřeţí v rámci státu (202 080 km). Jediným sousedem jsou USA, se kterými sdílí nejdelší nestřeţenou a otevřenou hranici o délce 8 893 km (včetně Aljašky).
14
Tab. č. 2: Základní údaje, Kanada, 2010 oficiální název státní uspořádání správní členění hlava státu úřední jazyk hlavní město rozloha
Kanada konstituční monarchie federální uspořádání deseti provincií a tří teritorií britská královna zastoupená generálním guvernérem Angličtina, Francouzština Ottawa 9 984 670 km2
počet obyvatel hustota zalidnění
33 759 742 3,21 obyv./ km2
81 % urbanizace Zdroj: The World Factbook
3.1
Fyzicko-geografické podmínky
Kontinentální část USA se dále skládá z pěti významných celků. Na východním pobřeţí se rozkládají Atlantická a Mississippská níţina, coţ je oblast s největší koncentrací obyvatel v USA. Nacházejí se zde jádrové oblasti jako Bos-Wash, Atlanta-Charlotte, Houston-Dallas. Druhou částí je Apalačské pohoří, coţ je středohorská hustě osídlená oblast, táhnoucí se od Kanady aţ k pobřeţním níţinám Mexického zálivu. Nejvyšším vrcholem je St. Mitchel (2 037 m n. m.). Pohoří skýtá významné naleziště černého uhlí. Dalším významným celkem jsou vnitřní roviny. Ty se dělí na Velké planiny a centrální Mississippskou níţinu. Tato oblast patří mezi světové obilnice. Z obilovin se zde pěstuje především kukuřice a pšenice. Další Významné plodiny jsou sója a bavlna. Opomenout nesmíme ani chov skotu. Čtvrtým celkem je oblast Velkých jezer. Na jih od nich se zformovala významná jádrová oblast tentokrát mezi městy Chicago a Pittsburgh zkráceně Chig-Pitts, v minulosti nejvýznamnější průmyslová oblast světa. Západ USA, celou třetinu země, zaujímá mohutný horský systém Kordiller, který se táhne od Aljašky aţ do Mexika. Tato oblast je nesmírně mnohotvárná. Základní systém Kordiller tvoří tři horská pásma a dvě pásma mezihorská (údolí). Horské pobřeţní pásmo lemuje břehy Tichého oceánu. Za ním leţí Velké kalifornské údolí, zemědělská základna státu Kalifornie. Pak následuje Sierra Nevada s Kaskádovým pohořím. Od východu je lemuje Velká pánev a Coloradská plošina. Celý systém je na východě uzavřen Skalnatými horami. (Všechno o Zemi 1998) USA zasahuje do všech klimatických pásem. 15
Území Kanady se z fyzicko-geografických hledisek nejčastěji dělí na sedm částí. Atlantské pobřeţí, do jehoţ jiţní části zasahuje Apalačské pohoří z USA, bylo první, Evropany osídlené území a je významné především jako jedna z nejbohatších rybářských lokalit světa. Téměř polovinu země zabírá Kanadský štít, rozprostírající se od Labradoru k Velkým jezerům a od nich aţ k povodí řeky Mackenzie na severozápadě. Jedná se plošinné a pahorkatinné území bohaté na nerostné suroviny. Další je jiţ zmiňovaná oblast Velkých jezer. V jejich blízkosti a v níţině řeky Sv. Vavřince se vytvořila nejdůleţitější jádrová oblast Kanady, přezdívaná Main Street, kde se koncentruje téměř polovina obyvatel a okolo 70 % HDP. Čtvrtou částí je oblast Velkých planin (prérií). Ty se rozkládají ve středu země na území Manitoby, Saskatchewanu a Alberty. Území patří mezi světově významné obilnice a významné jsou také naleziště ropy a zemního plynu a rozsáhlé lesy v severní části. Na západ od prérií se od severu aţ k jihu táhne horské pásmo Kordiller a Skalistých hor. Zde se nachází i nejvyšší vrchol Kanady Mount Logan (5 959 m n. m.). Převáţná část území leţí v nadmořské výšce nad 2000 m n. m. Pacifické pobřeţí se vyznačuje velkou členitostí. Můţeme zde nalézt četné fjordy, ledovce a ostrovy. Největším z nich je ostrov Vancouver. V okolí stejnojmenného města se zformovala další velmi významná jádrová oblast Kanady. Jak v Kanadě, tak i v USA se nachází velké mnoţství velkých řek, které jsou vyuţívány jako významné dopravní komunikace (Hudson, řeka Sv. Vavřince), jako zásobárny vody (Columbia), které je na západě USA nedostatek nebo pro jejich hydroenergetický potenciál (Colorado). Z pohledu fyzicko-geografických podmínek mají oba státy mnoho společného. Vlivem obrovské rozlohy a velké variability přírodního prostředí je rozmístění obyvatelstva velmi nerovnoměrné (viz obr. č 1). Obě země jsou bohaté na nerostné suroviny a disponují rozsáhlými oblastmi vhodnými pro zemědělskou činnost. Tyto dva faktory především v minulosti vytvářely vynikající podmínky pro vývoj a prosperitu místní společnosti.
16
Obr. č. 1: Hustota zalidnění v Severní Americe
Převzato z: www.roebuckclasses.com
3.2 Socioekonomické podmínky
USA patří do skupiny sedmi nejvyspělejších zemí světa G7. Podle celkového HDP jsou nejsilnější ekonomikou světa. V přepočtu na jednoho obyvatele pak s hodnotou 47 400 amerických dolarů zaujímají ve světovém ţebříčku desátou pozici. Převáţnou část HDP produkuje terciérní sektor, ve kterém je zaměstnáno 78,9 % ekonomicky aktivních obyvatel. V priméru pracuje 0,7 % a v sekundéru 20,3 % ekonomicky aktivních obyvatel (The World Factbook). Světovou velmocí se staly v průběhu světových válek, při kterých došlo k výraznému rozvoji průmyslové výroby. Americké území nebylo válkou zasaţeno a pozice USA velmi posílila. Jedno z nejvýkonnějších hospodářství na světě bylo vybudováno především zásluhou širokého
17
rozvoje vědy, výzkumu a techniky a jejich aplikací do všech odvětví hospodářství. USA drţí naprosto jednoznačně první pozici ve světě ve spotřebě energie, kdy mnohonásobně převyšuje všechny ostatní regiony (The World Factbook). Rasová a etnická struktura populace USA je v závislosti na svůj historický vývoj pestrá. Převaţují běloši nehispánského původu (65 %) a největší menšinou se na přelomu 19. a 20. stol. stalo obyvatelstvo hispánského původu (15 %). Velkou část populace tvoří Afroameričané (12 %) a roste i podíl Asiatů (4,5 %). Původní obyvatelstvo tvoří zhruba 1 % populace. Většina populace se hlásí k protestantismu (51 %) a druhou nejpočetnější skupinou jsou katolíci (24 %). Stále však roste počet osob hlásící se k islámu. Kanada je vyspělý průmyslově zemědělský stát, patřící taktéţ do G7. Produkuje devátý nejvyšší
HDP na světě. Přepočteno na jednoho obyvatele, jí s hodnotou
39 600 USD patří 22. pozice. I v Kanadě dominuje terciér, zaměstnávající kolem 76 % ekonomicky aktivních obyvatel. Primér zaměstnává 2 % a sekundér 19 % ekonomicky aktivních (The World Factbook). Zvláštností kanadské ekonomiky je, ţe takový obrovský potenciál a významné postavení získala Kanada za velmi krátké období. Na začátku 20. stol. byla převáţně zemědělským státem. Impulzem pro rychlý ekonomický rozvoj byly obě světové války. Teprve při 1. světové válce se začaly vyuţívat jiţ dříve známé bohaté nerostné zdroje na potřebné úrovni. Za 50 let po válce vzrostla průmyslová výroba 17 krát (Baar 1994). I v Kanadě je etnická struktura populace velmi různorodá. Zhruba 66 % je evropského původu. Nejrychleji rostoucí menšinou jsou Asiaté. Ti dohromady s Araby a Afričany tvoří 6 % populace a původní obyvatelstvo (Indiáni, Inuité a Métis) se na celkovém počtu obyvatelstva podílí 2 %. Zbylých 26 % obyv. má je smíšeného původu. Nejrozšířenějším náboţenstvím je i v Kanadě křesťanství. Nejpočetnější skupinou jsou katolíci (42 %) a poté protestanti (23 %). K islámu se hlásí necelá 2 % obyvatel (The World Factbook). Velmi dobré pozice mají obě země i v hodnocení HDI (Human Development Index). V roce 2010 se v něm Kanada nacházela na čtvrté a USA na třinácté pozici. Mezi lety 1994 – 1999 drţela Kanada dokonce světové prvenství (Hynek, Kovaříková 2003). Gramotnost dosahuje jak v USA, tak i v Kanadě 99 %.
18
Obr. 2: Správní členění USA a Kanady
Převzato z: www.atlas.gc.ca
19
Populační vývoj USA a Kanady
4
4.1 Úmrtnost
Období po 2. světové válce se v USA vyznačuje stálým prodluţováním naděje doţití. Nárůst mírně zpomalil oproti první polovině 20. století. Vlivem zlepšení kvality pitné vody, potravin a masového zavedení antibiotik pro potlačení infekčních nemocí stoupala naděje doţití závratným tempem. Trend mírného vzestupu v druhé polovině 20. století je výsledkem zlepšující se lékařské péče, preventivních opatření a zvyšující se ţivotní úrovně. Mezi roky 1950 a 2006 se naděje doţití při narození prodlouţila v průměru pro obě pohlaví o 9,3 roku z 68,4 na 77,7 let. Podle National Vital Statistics Reports existuje v USA silná korelace mezi nadějí doţití a příjmem. Tato závislost je způsobena velmi nákladnou zdravotní péčí. Velký rozdíl v naději doţití je moţné zaznamenat mezi pohlavími a také mezi bělošským a černošským obyvatelstvem. Oba tyto rozdíly se v posledních letech začaly zmenšovat.
Tab. č. 3: Naděje dožití při narození podle pohlaví a rasy v USA, 1950-2006 ženy muži rozdíl běloši černoši rozdíl
1950 71,1 65,6 5,5
1960 73,1 66,6 6,5
1970 74,7 67,1 7,6
1980 77,4 70 7,4
1990 78,8 71,8 7
2000 79,3 74,1 5,2
2006 80,2 75,1 5,1
69,1
70,6
71,7 64,1 7,6
74,4 68,1 6,3
76,1 69,1 7
77,3 71,8 5,5
78,2 73,2 5
Zdroje: www.cdc.org, www.statcan.ca
I v Kanadě byl zaznamenán nárůst naděje doţití po celé 20. století i s jeho zpomalením v druhé půli. Její růst byl rovněţ výsledkem zlepšující se lékařské péče a zvýšením ţivotní úrovně. Navíc hranice naděje doţití se doţívá stále větší podíl populace. Podle výzkumu v roce 1996 se naděje doţití při narození pro téměř 99 % Kanaďanů přiblíţila národnímu průměru na 2,8 roku (Nichols 2000). Od roku 1950 do roku 2006 se naděje doţití v Kanadě prodlouţila v průměru pro obě pohlaví o 11,3 roku z 69,1 na 80,4 let. Výrazně niţší hodnoty naděje doţití jsou pravidelně zaznamenávány v severních regionech Kanady, tedy v oblastech s vysokou koncentrací původního 20
obyvatelstva. Původní obyvatelstvo má niţší ţivotní úroveň, příjmy a svou roli zde hrají i tvrdší ţivotní podmínky kanadského severu a horší dostupnost lékařské péče (Bone 2002).
Tab. č.4: Naděje dožití při narození podle pohlaví v Kanadě, 1950-2006 ženy muži rozdíl
1950 71,6 66,6 5
1960 74,6 68,5 6,1
1970 76,8 69,7 7,1
1980 79,6 72,4 7,2
1990 81 74,9 6,1
2000 81,8 76,2 5,6
2006 82,7 78,1 4,6
Zdroje: www.hrsdc.gc.ca, www.watsonwyatt.com
USA a Kanada sdílí 10 nejčastějších příčin úmrtí ţen i muţů, liší se pouze jejich pořadí. V USA lidé nejčastěji umírají na nemoci srdce následované rakovinou. V Kanadě je umístění těchto příčin smrti opačné (Statistics Canada 2004). Z první desítky zcela zmizely infekční nemoci. Podíl rakoviny, onemocnění srdce a oběhového systému naopak zaznamenává růst. Velký rozdíl vykazují statistiky původního obyvatelstva Kanady. Mezi hlavní příčiny úmrtí patří úrazy a některé druhy rakoviny se u nich objevují aţ pětkrát častěji v porovnání s národním průměrem. Vyšší míry úmrtí v důsledku úrazu jsou patrné zejména u mladších věkových skupin (The Canadian Encyclopedia). Tab. č. 5: 10 hlavních příčin úmrtí v USA a Kanadě, 2006 1 2 3
USA onemocnění srdce rakovina mozková příhoda
Kanada rakovina onemocnění srdce mozková příhoda
onemocnění dolních onemocnění dolních cest dýchacích cest dýchacích 5 nehody nehody 6 diabetes diabetes 7 alzheimerova choroba alzheimerova choroba 8 chřipka a zápal plic chřipka a zápal plic 9 selhání ledvin selhání ledvin 10 otrava krve sebevraţda Zdroje: www.infoplease.com, www.statcan.ca 4
21
Vliv závislost naděje doţití na příjmu byl prokázán v obou sledovaných zemích. V Kanadě není tento faktor ale tak významný jako je tomu v případě USA. Dobrá lékařská péče je v USA totiţ velmi nákladná a tudíţ daleko hůře dostupná pro niţší příjmové skupiny. V Kanadě je situace odlišná. Zdravotní systém umoţňuje přístup ke kvalitní zdravotní péči i niţším příjmovým vrstvám populace. Tento systém je však nyní pod vzrůstajícím ekonomickým i politickým tlakem. Po celé sledované období dosahuje naděje doţití při narození vyšších hodnot v Kanadě a to u obou pohlaví. Důvodem můţe být lepší dostupnost zdravotnické péče, niţší počet úmrtí ve starších věkových skupinách zaviněných onemocněním srdce i zdravějším ţivotním stylem obecně. V obou zemích dochází k zvyšování průměrného věku a hodnot indexu stáří.
Graf č. 1: Naděje dožití při narození podle pohlaví v USA a Kanadě, 1920-2006
Naděje dožití při narození [roky]
85 80 75 70 65
Kanada muži
60
Kanada ženy
55
USA muži USA ženy
50
Zdroje: www.cdc.org, www.statcan.ca
4.1.2 Kojenecká úmrtnost
Kojenecká úmrtnost v USA v poválečném období výrazně klesla. Pokles byl výsledkem úspěšného boje proti onemocněním jako střevní katar, zápal plic nebo tuberkulóza, které byly do té doby hlavními příčinami úmrtí této věkové kategorie. Dalším důleţitým faktorem bylo plošné očkování. Ačkoliv byl v USA zaznamenán velký pokles kojenecké úmrtnosti, za ostatními vyspělými zeměmi ve statistkách zaostávají. Za
22
vyšším národním průměrem stojí výrazné rozdíly v kojenecké úmrtnosti mezi jednotlivými rasami. Průměr u Afroameričanů dosahoval v roce 2005 13,63‰, coţ je více neţ dvakrát vyšší hodnota oproti národní, která se pohybuje okolo 6,9‰ (MacDorman, Mathews 2008). Nejčastější příčinou smrti kojenců jsou nyní komplikace spojené s předčasným porodem a nízkou porodní váhou. Tyto problémy postihují zejména černošskou část populace. Kanada také zaznamenala výrazné sníţení hodnot kojenecké úmrtnosti. To bylo dosaţeno také zlepšením zdravotnické péče a zavedením očkování. I Kanada však v posledních letech zaostává v porovnání s ostatními vyspělými zeměmi. Hlavní příčinou smrti kojenců jsou opět komplikace spojené s předčasným porodem a nízkou porodní váhou. Nejvyšší hodnoty byly zaznamenány u původního obyvatelstva. Některé prameny uvádí, ţe míry kojenecké úmrtnosti jsou u Inuitů aţ 4krát vyšší. To se vysvětluje jako důsledek horších ţivotních podmínek a hůře dosaţitelné zdravotní péče kvůli izolaci. Jak USA, tak i Kanada zaznamenávají vyšší hodnoty kojenecké úmrtnosti oproti ostatním vyspělým zemím. Od roku 2000 se oběma zemím nedaří míry kojenecké úmrtnosti výrazně zlepšit a její hodnoty stagnují kvůli zvyšování počtu předčasně narozených dětí. Příčiny dosud nebyly zcela objasněny. Za jeden z faktorů se povaţuje zvyšující se počet dětí, které se narodí matkám starším 35 let. V USA se jako další faktor opět uvádí drahá zdravotní péče (MacDorman, Mathews 2008).
23
Graf č. 2: Míry kojenecké úmrtnosti v zemích G7, 2005
Míra kojenecké úmrtnost [‰]
7 6 5,1
4,7
5 3,9
3,6
4 2,8
3 2 1 0
Japonsko
Francie
Německo
Itálie
Velká Británie
Kanada
USA
Zdroje: www.hrsdc.gc.ca, www.statcan.ca
Toto mezinárodní srovnání můţe být do jisté míry ovlivněno rozdíly v registraci počtu narození a úmrtí. Některé země pouţívají jiný systém, ve kterém je jinak stanovena porodní váha a doba narození (počet týdnů do termínu porodu). Z tohoto hlediska mohou některé země oproti USA a Kanadě vykazovat niţší hodnoty. To se však nepovaţuje za hlavní důvod vyšších hodnot kojenecké úmrtnosti v USA a Kanadě (The Conference Board of Canada).
Graf č. 3: Vývoj kojenecké úmrtnosti v USA a Kanadě, 1950-2006 45
USA-dívky
Míra kojenecké úmrtnosti [‰]
40
USA-chlapci
35
Kanada-dívky
30
Kanada-chlapci
25 20 15 10 5 0 1950
1960
1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
2006
Zdroje: National Vital Statistics Reports, www.un.org
24
4.2 Plodnost
V druhé polovině 20. století se v ukazatelích plodnosti odehrály změny, které měly a stále mají velký vliv na demografický vývoj populace USA i Kanady. Po skončení 2. světové války začal výrazný vzestup hodnot plodnosti, nazývaný „Baby Boom“. Ten byl nastartován kombinací několika faktorů. Návrat muţů z války vedl k zvýšené sňatečnosti a pořizování „odkládaných dětí“, zlepšila se ekonomická situace obou zemí a došlo tedy k nárůstu počtu pracovních míst a platů. V USA byl tento vzestupný trend navíc podpořen vládními zásahy do vzdělávání dospělých. Tyto zásahy umoţnily studovat široké veřejnosti, která by si jinak nemohla další vzdělávání dovolit. Tím si zlepšili postavení ve společnosti a platové ohodnocení (Klein 2004). Vrcholu dosáhl Baby Boom mezi lety 1950 a 1960. Vyjádřeno úhrnnou plodností, dostaly se hodnoty v tomto období na 3,71 dětí v průměru na jednu ţenu v USA a 3,88 v Kanadě. Tato výrazně početnější generace dosud ovlivňuje věkovou strukturu i samotný pracovní trh. Po roce 1960 se trend ve vývoji úrovně plodnosti obrátil a došlo k výraznému poklesu plodnosti. Hlavními příčinami byly změny postavení ţeny ve společnosti. Rostl podíl ţen s vysokoškolským vzděláním a jejich participace na trhu práce. Dále se zvyšovaly náklady na výchovu dítěte (Klein 2004). Počátkem uţívání antikoncepce datovanému do šedesátých let a legalizace potratů z počátku let sedmdesátých klesla úhrnná plodnost aţ na hodnoty kolem 1.7 dětí v průměru na jednu ţenu. Od konce 70. let se vývoj plodnosti v USA a Kanadě odlišuje. V USA se úhrnná plodnost začala mírně a postupně zvyšovat. Pozvolného narůstání hodnot bylo dosaţeno kvůli imigraci stále většího počtu obyvatel původem z Latinské Ameriky, kteří vykazovali poměrně vysoké hodnoty úhrnné plodnosti. Oproti tomu hodnoty u bílé – nehispánské části populace klesaly i nadále. V roce 2006, poprvé od „Baby Boomu“ USA dosáhly hranice prosté reprodukce. S těmito hodnotami tvoří USA výjimku mezi ostatními vyspělými státy (The Advisory Board Company). Kladným vlivem je zejména zpomalení procesu stárnutí populace. Na rozdíl od USA úhrnná plodnost v Kanadě v 80. letech pokračovala v poklesu. I zde hrály hlavní roli změny postavení ţeny ve společnosti a zvyšující se ţivotní náklady (Bone 2002). Vyšší hodnoty úhrnné plodnosti vykazuje původní obyvatelstvo. Jejich počet však není dostatečný na to, aby výrazně zvedl národní průměr (Statistics Canada). 25
V tomto směru je situace v Kanadě typická mezi vyspělými státy. Díky tomu je zde stárnutí populace intenzivnější a představuje větší problém neţ je tomu v USA. Mírný vzestup úhrnné plodnosti byl zaznamenán aţ v posledních letech. V roce 2006 se úhrnná plodnost dostala opět nad hodnotu 1,6 dětí na jednu ţenu. Graf č. 4: Vývoj úhrnné plodnosti v USA a Kanadě, 1950-2005 4 3,5
USA
Kanada
Úhrnná plodnost
3 2,5 2 1,5 1 0,5 0
Zdroj: www.data.un.org
Změny zaznamenal také vývoj měr plodnosti podle věku ţeny. V období „Baby Boomu“ došlo v USA ke zvýšení měr plodnosti ve všech věkových kategoriích. Nejvýraznější vzestup zaznamenala skupina ţen ve věku 20–24 let. Stejně jako tomu bylo u úhrnné plodnosti i hodnoty měr plodnosti podle věku ţen v průběhu druhé poloviny dvacátého století klesaly a to ve všech věkových kategoriích. Díky stále rostoucímu podílu ţen studujících vysoké školy a jejich participaci na trhu práce navíc docházelo k odkládání těhotenství do pozdějších let. Zavedení účinné antikoncepce a legalizací interrupcí navíc ţenám umoţnilo svobodně rozhodovat o své reprodukci. To vedlo k velkému propadu měr plodnosti zejména v nejmladší věkové kategorii ţen a k celkovému zvyšování průměrného věku matky při prvním porodu. Zatímco v roce 1956 byl průměrný věk matky při prvním porodu 20,3 let, coţ byla nejniţší hodnota za celé století, do konce 20. století se zvýšil na hodnotu 25 let (Klein 2004).
26
Graf č. 5: Vývoj měr plodnosti podle věku v USA, 1960 a 2006 250
1960 2006
Míry plodnosti [‰]
200
150
100
50
0 15 -19
20 - 24
25 - 29
30 - 34
35 - 39
40 - 44
45 - 49
Věk
Zdroj: www.unstats.un.org
I v Kanadě se v období po 2. světové válce odehrály změny v rozloţení měr plodnosti podle věku. V souvislosti s „Baby Boomem“ došlo nejprve k nárůstu měr plodnosti ve všech věkových kategoriích, zejména ve věkové skupině ţen 20-24 let. Postupně míry plodnosti klesaly a začal se zvyšovat podíl věkových skupin 25-29 let a 30-34 let. Ţeny dávají přednost studiu a kariéře a odkládají narození dětí do vyššího věku. V roce 2006 se těţiště plodnosti přesunulo poprvé do věkové skupiny 30-34 let. A přibývá i rodiček ve věku 35+, to s sebou nese zvýšená zdravotní rizika jak pro matku, tak i pro vývoj plodu. Oproti USA byly zaznamenány výrazně niţší hodnoty měr plodnosti ve věkové skupině ţen 20-24 let.
27
Graf č. 6: Vývoj měr plodnosti podle věku v Kanadě, 1960 a 2006 250
2006 1960
Míry plodnosti [‰]
200
150
100
50
0 15 -19
20 - 24
25 - 29
30 - 34
35 - 39
40 - 44
45 - 49
Věk
Zdroj: www.unstats.un.org
Plodnost v USA i Kanadě prošla řadou změn, které mají velmi silný vliv na celkový demografický vývoj populací těchto zemí, zvláště pak na přirozený pohyb obyvatelstva a jeho strukturu. Úroveň a struktura plodnosti v Kanadě vykazuje typické charakteristiky vyspělých států, tj. úhrnná plodnost hluboko pod hranicí prosté reprodukce a vysoký podíl matek ve vyšších věkových skupinách. USA je v tomto ohledu výjimkou se svými hodnotami úhrnné plodnosti kolem 2,1 a poměrně vysokými mírami plodnosti ve věkové skupině ţen 20 – 24 let. Z hlediska perspektivy budoucího populačního vývoje mají Spojené státy lepší předpoklady. Vyšších hodnot plodnosti dosahují díky vysokým mírám plodnosti populace hispánského a černošského původu. Na druhou stranu někteří autoři uvádějí, ţe vyšší úrovně plodnosti v niţším věku jsou ukazatelem narůstajícího počtu obyvatel ţijících v chudobě. Velmi nízké hodnoty plodnosti u Kanadského obyvatelstva a bělošského obyvatelstva nehispánského původu v USA jsou dány změnami chování, podmíněnými socioekonomickým vývojem. „Baby Boom“ z padesátých a šedesátých let 20. století stále výrazně ovlivňuje věkovou strukturu obyvatelstva. Celkově dochází ke stárnutí populací obou zemí. Nyní se blíţí doba, kdy silná generace „Baby Boomerů“ odejde do penze a tím se zvýší ukazatele jako index stáří či závislosti.
28
Graf č. 7: Porovnání vývoje měr plodnosti podle věku v USA a Kanadě v roce 1960 250
USA Kanada
Míry plodnosti [‰]
200
150
100
50
0 15 -19
20 - 24
25 - 29
30 - 34
35 - 39
40 - 44
45 - 49
Věk
Zdroj: www.unstats.un.org
Míry plodnosti [‰]
Graf č. 8: Porovnání vývoje měr plodnosti podle věku v USA a Kanadě v roce 2006 140
USA
120
Kanada
100 80 60 40 20 0 15 -19
20 - 24
25 - 29
30 - 34
35 - 39
40 - 44
45 - 49
Věk
Zdroj:www.unstats.un.org
29
4.3 Migrace 4.3.1 Imigrace Imigrace hrála v USA vţdy klíčovou roly. Imigrace po 2. světové válce byla velmi ovlivněna předchozím historickým vývojem. V průběhu války a těsně po jejím konci dosahovala vůbec nejniţších hodnot v dějinách USA. Příliv imigrantů byl omezen jiţ vypuknutím 1. světové války. Následně přišla restriktivní vládní opatření v roce 1921 a třetí ránu v relativně krátkém časovém období ji zasadilo vypuknutí světové ekonomické krize roku 1929, kvůli níţ Spojené státy ztratily na atraktivitě pro masy přistěhovalců. Příchodem 2. světové války dosáhly hodnoty imigrace svého minima. Zde se prameny zcela neshodují a na konci války uvádějí pokles na 38-23 tisíc imigrantů ročně. Díky výraznému zlepšení ekonomické situace po 2. světové válce nabyly USA opět na atraktivitě a počty imigrantů se začaly zvedat. Prakticky ihned po jejím skončení se příliv imigrantů zvýšil natolik, ţe dosáhl maximálních hodnot stanovených zákonem z roku 1921 a který povoloval legální vstup přibliţně 350 tisícům přistěhovalců v jednom roce. Dalšími mezníky ve vývoji imigrace jsou roky 1952 a 1965. V roce 1952 kongres schválil McCarran-Walter Immigration and Nationality Act, kterým odstranil omezení imigrace na základě etnického původu a Spojené státy se otevřely nové vlně imigrace. Nové nejenom v počtu ale i původu nově příchozích. Místo toho se na základě politického dění omezoval přístup lidem s vazbami na komunistické organizace. V roce 1965 byl ustanoven nový systém, který hodnotil jednotlivé imigranty podle jejich „potřeb“ jako například politický azyl. Omezena byla zejména imigrace z Latinské Ameriky. To mělo za následek výrazný růst ilegální imigrace do USA. V období mezi lety 1945-1980 imigrace stoupala o 7 % ročně a po roce 1980 se tento trend příliš nezměnil. Příčinou prudkého vzestupu počtu přistěhovalců ze začátku devadesátých let byl zejména pád Ţelezné opony. Poté vláda omezila počty přijatých imigrantů, aby tento trend dostala pod svou kontrolu. Další výrazný vzestup byl zaznamenán v roce 2000, kdy počet kladně vyřízených ţádostí téměř o třetinu převýšil předchozí roky. Jako důvod se uvádí snaha amerických úřadů o redukci počtu hromadících se, nevyřízených ţádostí (OECD). Pokračoval vysoký příliv lidí jak legální, tak i nelegální cestou, coţ se stává stále větším problémem. Vláda USA reagovala zvýšením počtu hraničních kontrol a zpřísněním postihů za pomoc ilegálním imigrantům a jejich zaměstnávání. 30
Změny se odehrály nejen v počtech, ale i v zemích původu imigrantů. Aţ do vládních zásahů v roce 1952 a 1965 si drţeli výsadní postavení imigranti evropského původu. Poté podíl Evropanů začal prudce klesat. Hlavními zdrojovými oblastmi se staly Latinská Amerika (především Mexiko) a Asie. „Latinos“ tvořili jiţ ve čtyřicátých letech více neţ třetinu imigrantů, ale co se týče Asie, té patřil jen pouhý zlomek 4%. Do roku 1970 se však jejich podíly vyšplhaly na 44 % pro „Latinos“ a 35% pro imigranty z asijských zemí. Zajímavá byla také vlna směřující z Portorika hlavně na severovýchod USA, jenţ byla nejsilnější v padesátých a šedesátých letech. Ačkoliv zde nemůţe být oficiálně řeč o imigraci, protoţe Portoričané mají od roku 1916 americké občanství, charakter má prakticky stejný. Jen v těchto dvou dekádách se z Portorika rozhodlo odejít do USA na 684 tisíc lidí. Imigrace velmi změnila etnickou strukturu populace USA. V 21. století jiţ obyvatelstvo hispánského původu překonalo počtem Afroameričany a stalo se tak největší menšinou.
Počet imigrantů [v mil.]
Graf č. 9: Počet imigrantů v USA podle původu v jednotlivých dekádách 20. stol. 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
Evropa
Asie
Kanada
Latinská Amerika
Afrika
Austrálie a Oceánie
Zdroj: 2009 Yearbook of Immigration Statistics
2009 Yearbook
Světové války a ekonomická krize z 30. let 20. století měli prakticky stejný dopad
i na imigraci do Kanady. V 1. polovině 20. stol. navíc ve společnosti rostly antiimigrační nálady a vláda byla nucena přijmout jistá opatření. Byla zpřísněna pravidla pro přijímání imigrantů z Asie, jiţní a východní Evropy a Ţidů“
31
(Hynek a Kovaříková 2003). Těsně po skončení války byly tedy počty imigrantů do Kanady nízké. Dosáhly minima, které činilo zhruba 64 tisíc. Toto období útlumu skončilo spolu s 2. světovou válkou, kdy kanadská ekonomika znovu začala nabírat na obrátkách a bylo zde potřeba nové pracovní síly. Počty imigrantů velmi kolísaly v reakci na ekonomický vývoj a také změny v imigrační politice Kanady. Důleţitou změnou byl nový imigrační zákon z roku 1962 a bodovací systém z roku 1967, který jiţ neupřednostňoval imigranty z Velké Británie, Francie a severní Evropy a výrazně tak ovlivnil etnické sloţení imigrantů. Kvůli stálému sniţování plodnosti a přirozeného přírůstku (viz další kapitola) se kanadská vláda po roce 2001 rozhodla zvýšit počet přijatých aţ na 1 % z populace, coţ činilo více neţ 300 tisíc přijetí ročně (OECD 2002).
Graf č. 10: Počet imigrantů v Kanadě podle původu v jednotlivých dekádách 20. stol.
Počet imigrantů [v tis.]
2500 Evropa
USA
Asie
Karibská oblast
Afrika
Latinská Amerika
2000 1500 1000
500 0
Zdroj:www.canadaimmigrants.com
Společné znaky v imigraci do USA a Kanady můţeme najít ve vývoji počtu imigrantů, který byl ovlivňován historickými událostmi globální úrovně, jeţ postihovaly obě země ve stejný čas a se stejnými důsledky. Mezi ně patří zejména obě světové války a ekonomická krize z třicátých let. Vlády obou států také obdobně reagovaly. Dalo by se říci, ţe téměř paralelně přicházely s restriktivními opatřeními výrazně regulujícími počty přistěhovalců. I jejich uvolněním a vydáním nových imigračních zákonů. Ty naopak otevřely cestu do USA i Kanady nové vlně masové imigrace. Další shodu, související právě s podobnou imigrační politikou, je drtivá převaha imigrantů evropského původu od začátku sledovaného období aţ po vydání zmíněných zákonů
32
v letech 1962 v Kanadě a 1965 v USA. Po nich nastává období markantnějších rozdílů v imigraci do obou zemí a to z hlediska původu imigrantů. Nejsilnější imigrační proud směřuje do USA z Latinské Ameriky a v druhé řadě z Asijských zemí. V Kanadě byli Evropané několikanásobně předstiţeni Asiaty.
Graf č. 11: Porovnání migračního přírůstku USA a Kanady, 1950-2006 1,6
migrační přírůstek USA
Migrační přírůstek [%]
1,4 1,2
migrační přírůstek Kanada
1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005
Zdroj:unstats.un.org, vlastní výpočty
4.3.2 Migrace mezi USA a Kanadou
Geografická blízkost, vztahy mezi oběma zeměmi, podobná kultura a také velké mnoţství ekonomických příleţitostí. Tyto faktory velmi usnadňují migraci obyvatel mezi těmito zeměmi. USA jsou nejdůleţitější destinací pro kanadské emigranty. Ti se dělí do tří skupin podle místa narození a to na rodilé Kanaďany, rodilé Američany, vracející se do USA a cizince, kteří ţili v Kanadě poslední rok a pouţili Kanadu jako vstupní zemi do USA (cca 1/3). Jejich příliv je podmíněný hlavně ekonomickým vývojem. Počet Kanaďanů ţijící v USA dosáhl maxima v roce 1930, kdy dosáhl 1 310 000. Od té doby, s výjimkou v 70. A 90. let klesá. Charakter imigrace z Kanady byl výrazně ovlivněn vznikem Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA). Po jejím ustanovení v roce 1994 stoupl podíl dočasných pobytů v USA na úkor těch trvalých. Tyto data však
33
mírně zkreslují reálné počty imigrantů přicházejících z Kanady, protoţe spousta z těch, kteří obdrţí povolení k dočasnému pobytu, se rozhodne v USA usadit natrvalo. Do USA míří hlavně vzdělaní a relativně mladí lidé. Více neţ polovina příchozích mezi roky 2000-2006 vysokoškolské vzdělání. Průměrný věk imigrantů ve stejném období byl 31 let (průměrný věk kanadské populace v roce 2006 byl 39,5 let) (Statistics Canada). Důvody zvyšování počtu vzdělaných a relativně mladých lidí jsou dány odchodem za prací nebo také tím, ţe rodiče chtějí přivézt své potomky na svět jiţ v USA. Za emigrací z USA do Kanady se neskrývají především ekonomické důvody, jako je tomu u migrace opačného směru. Důvody, které uvádějí ţadatelé o pobyt v Kanadě, mají nejčastěji politický podtext. Do konce 70. let byl zaznamenáván zejména odchod odpůrců válek vedených USA a také přímo velkého mnoţství muţů ve věku, kdy mohli být do války odvedeni. V průběhu války ve Vietnamu (1964-1975) dosáhla také vlna emigrace z USA do Kanady nejvyšších hodnot. Po jejím skončení počty emigrantů výrazně klesly a od roku 1978 se pohybovaly stabilně okolo 5 tisíc ročně. Další silnější vlny byly zaznamenány například při invazi do Iráku nebo Afghánistánu. Další významnou skupinou opouštějící USA jsou homosexuálové. Kanada na rozdíl od USA uznává souţití a sňatky osob stejného pohlaví a zaručuje jim stejná práva a s nimi spojené výhody jako například společné vlastnictví či návštěvy v nemocnicích apod. V současnosti tvoří homosexuálové větší podíl na emigraci do Kanady neţ váleční odpůrci. Na konci sledovaného období sílí i vliv ekonomického vývoje. Počty politických odpůrců se však nedají přesně určit. Ţádná ze zemí takovéto údaje nezaznamenává. Pro mladé vzdělané lidi je navíc snazší získat povolení k pobytu jako ekonomický migrant. I do Kanady míří stále více mladých a vzdělaných lidí. Univerzitní vzdělání mělo v roce 2006 49,5 % (Immigration News and Services). V roce 2006 dosáhl počet migrantů z USA do Kanady svého třicetiletého maxima 10 942 coţ je téměř dvojnásobek roku 2000. Jako důvod tohoto vzrůstu se povaţuje oslabení ekonomiky USA a naopak posílení ekonomiky Kanady.
34
Počet emigrantů [v tis. ]
Graf č. 12: Migrace mezi USA a Kanadou, 1950-1999 450
Kanada→USA
400
USA→Kanada
350 300 250 200 150 100 50 1950-1959
1960-1969
1970-1979
1980-1989
1990-1999
Zdroj:2009 Yearbook of Immigration Statistics, www.migrationinformation.org
4.3.3
Emigrace
Jedním z hlavních faktorů vedoucích k emigraci z USA a Kanady je kromě jiţ zmíněných v předchozí kapitole reemigrace cizinců zpět do zemí jejich původu z důvodů nedostatečné integrace nebo nenaplněných představ o moţných příleţitostech. Dosaţená kvalifikace imigrantů není často dostatečně ohodnocena. V dalších případech směřují největší počty lidí do ostatních anglicky mluvících zemí a západní Evropy. Zejména v USA však sílí trend stěhování penzistů do Latinské Ameriky. Nejčastějším cílem jsou Mexiko a Panama, kde se tvoří celé americké komunity. Hlavními „Pull faktory“ jsou niţší ţivotní náklady, levnější zdravotní péče a niţší daně.
35
Graf č. 13: Index migračního salda v USA a Kanadě, 1951-2000 0,5
USA
Index migračního salda
0,49
Kanada
0,4
0,35
0,3
0,31
0,30
0,27
0,2 0,1 0,17
0,27
0,27
0,22
0,26
0 1951-60
1961-70
1971-80
1981-90
1991-2000
Zdroj: www.canadaimmigrants.com, The Changing Demographic Profile of the United States 2011, vlastní výpočty
Tab. č. 6: Počty imigrantů a emigrantů v tis., USA a Kanada, 1951-2000
USA Kanada
imigrace emigrace imigrace emigrace
1951-60
1961-70
1971-80
1981-90
6515 425 1543 463
3322 900 1429 707
4399 1176 1824 636
7255 1600 1842 491
19912000 9081 2338 2335 714
Zdroje: www.canadaimmigrants.com, The Changing Demographic Profile of the United States 2011
4.4 Celkový přírůstek
Celkový přírůstek je ovlivněn vývojem přirozené měny obyvatelstva a migrace. V USA, po skončení 2. světové války, byl zaznamenán velmi výrazný růst populace. Počet obyvatel vzrostl téměř dvojnásobně ze zhruba 150 na 300 milionů. Přirozený přírůstek byl v USA ovlivněn zejména vývojem plodnosti. Nejvyšších hodnot dosahoval v období Baby Boomu. I přes celkem výrazný pokles z let 60., který byl důsledkem poklesu plodnosti, však USA vykazují na vyspělý stát vysoké hodnoty hrubé míry přirozeného přírůstku. Výraznější vzestup byl zaznamenán také na přelomu 80. a 90. let, kdy právě silná generace „Baby Boomerů“ přivedla na svět své potomky. Tento vzestup je občas nazýván Mini Baby Boom. Od roku 1950 je v USA kladné migrační saldo a imigrace
36
hraje významnou roli v celkovém růstu populace. Poté, co se USA otevřely imigraci z celého světa, její podíl na hrubé míře celkového růstu populace oproti přirozenému přírůstku rostl a dosáhl zhruba jedné třetiny. V posledních letech se růst populace USA zpomaluje v důsledku demografického stárnutí. Graf č. 14: Podíl přirozeného a migračního přírůstku na hrubé míře celkového růstu populace USA, 1950-2006 3,50
migrační přírůstek USA
3,00
přirozený přírůstek USA
Přírůstek [%]
2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 1950
1955
1960
1965
1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
2005
Zdroj:www.unstats.un.org, vlastní výpočty
Od konce 2. světové války vzrostla populace Kanady zhruba o 20 milionů obyvatel, tedy více neţ na dvojnásobek. Zpočátku tohoto období hrál hlavní roli přirozený přírůstek. Taktéţ v Kanadě zaznamenal přirozený přírůstek nejvyšší hodnoty během období „Baby Boomu“. Díky vyšší úhrnné plodnosti byl i přirozený přírůstek v tomto období vyšší neţ v USA. Zhoršení ekonomiky z 60. let a probíhající změny ve společnosti vedli k rychlému poklesu přirozeného přírůstku, který téměř soustavně klesá jiţ po zbytek sledovaného období a to daleko výrazněji neţ je tomu u USA. Kvůli většímu poklesu přirozeného přírůstku, stárnutí populace a změnám v imigrační politice, hraje migrační přírůstek v Kanadě stále významnější roli. Migrační přírůstek v Kanadě velmi kolísal a byl rozdělen do jednotlivých vln. Aţ na konci 90. let se ustálil. V roce 2006 tvořil téměř dvě třetiny z hrubé míry celkového přírůstku populace. Kanadě hrozí, ţe při stále klesajícím přirozeném přírůstku se stane imigrace jediným zdrojem populačního růstu (Loh, George 2007).
37
Graf č. 15: Podíl přirozeného a migračního přírůstku na hrubé míře celkového růstu populace Kanady, 1950-2006 3,50
migrační přírůstek Kanada
3,00
přirozený přírůstek Kanada
Přírůstek [%]
2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 1950
1955
1960
1965
1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
2005
Zdroj:www.unstats.un.org, vlastní výpočty
USA i Kanada vykazují poměrně velký růst populace v porovnání s ostatními vyspělými zeměmi. V rámci G7 je v tomto ohledu Kanada na prvním a USA na druhém místě. Rozdílný je však podíl imigrace na celkovém růstu. Ten je u Kanady výrazně vyšší a v roce 2006 tvořil téměř dvě třetiny z celkového přírůstku. V USA tvořil ve stejném roce zhruba jednu třetinu.
38
Graf č. 16: Porovnání hrubé míry přirozeného přírůstku populace USA a Kanady,
Míra přirozeného přírůstku [%]
1950-2006 2,5
přirozený přírůstek USA
2,0
přirozený přírůstek Kanada
1,5 1,0 0,5 0,0 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005
Zdroj:www.unstats.un.org, vlastní výpočty
Graf č. 17: Porovnání hrubé míry celkového přírůstku populace USA a Kanady, 1950-2006
Míra celkového přírůstku [%]
4
celkový přírůstek USA
3,5 3 2,5
celkový přírůstek Kanady
2 1,5 1 0,5 0 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005
Zdroj:www.unstats.un.org, vlastní výpočty
39
4.5 Věková struktura obyvatelstva
Ve věkové struktuře populace se odráţí vývoj úmrtnosti, plodnosti i migrace. Na začátku druhé poloviny 20. století vznikla v USA během Baby Boomu velmi silná kohorta. Děti do pěti let tvořily více neţ desetinu populace. V průběhu 20. a 21. století se tato kohorta posouvá skrz věkovou pyramidu vzhůru a výrazně ovlivňuje strukturu obyvatel. Sekundárně potom i sociální politiku a ekonomiku státu. Pokles plodnosti, průběţné stárnutí „Baby Boomerů“ a stále se prodluţující naděje doţití ve všech věkových kategoriích nastartovaly od 70. let proces stárnutí populace. Díky vyšším mírám plodnosti a velkému přílivu imigrantů je tento proces v USA ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi pomalejší. I přes to průměrný věk významně roste a spolu s ním i podíl obyvatel starších 65 let. Podíl dětské sloţky naopak klesá. Výjimkou bylo období mezi 1990 a 2000, kdy došlo v závislosti na nízké porodnosti z 20. let dočasně k obrácení tohoto trendu a podíl lidí starších 65 let klesl. V Kanadě byl vývoj obdobný. Generace Baby Boomerů tvoří však ještě výraznější část populace neţ v USA. Lidé narození v mezi roky 1947-1966 tvoří 33 % populace (Certified General Accountants Association of Canada). V Kanadě byl zaznamenán i větší pokles měr plodnosti a její populace vykazuje taktéţ delší průměrnou délku ţivota. Stárnutí populace je zde tedy v porovnání s USA výraznější. I zde je stárnutí populace zmírněno velkým počtem imigrantů. Vliv imigrace na tento jev je však oproti vlivu nízké úrovně plodnosti vedlejší.
Tab. č. 7: Index stáří a průměrný věk v USA a v Kanadě, 1950-2005 rok
1950
1960
USA Kanada*
0,30 0,26
0,30 0,23
USA Kanada*
30,2 27,7
29,5 26,4
1970 1980 1990/91* Index stáří 0,49 0,49 0,58 0,40 0,40 0,54 Průměrný věk 28,1 30,0 32,9 25,9 29,2 32,9
2000/01*
2005
0,58 0,68
0,61 0,74
35,3 36,9
36,2 38,9
Zdroj:www.unstats.un.org, vlastní výpočty, Demographic Trends in the 20th Century 2000, Certified General Accountants Association of Canada
DRIVEN BY POPULATION AGING 40
85+ 80 - 84 75 - 79 70 - 74 65 - 69 60 - 64 55 - 59 50 - 54 45 - 49 40 - 44 35 - 39 30 - 34 25 - 29 20 - 24 15 - 19 10 - 14 5-9 0-4
USA 1950
Věk
Věk
Obr. č. 3: Porovnání struktury populace USA a Kanady podle věku a pohlaví, 1950, 1980 a 2005 85+ 80 - 84 75 - 79 70 - 74 65 - 69 60 - 64 55 - 59 50 - 54 45 - 49 40 - 44 35 - 39 30 - 34 25 - 29 20 - 24 15 - 19 10 - 14 5-9 0-4
85+ 80 - 84 75 - 79 70 - 74 65 - 69 60 - 64 55 - 59 50 - 54 45 - 49 40 - 44 35 - 39 30 - 34 25 - 29 20 - 24 15 - 19 10 - 14 5-9 0-4
-12-10 -8 -6 -4 -2 0 2 4 6 8 10 12 % muži ženy
USA 1980
Věk
Věk
-12-10 -8 -6 -4 -2 0 2 4 6 8 10 12 % muži ženy 85+ 80 - 84 75 - 79 70 - 74 65 - 69 60 - 64 55 - 59 50 - 54 45 - 49 40 - 44 35 - 39 30 - 34 25 - 29 20 - 24 15 - 19 10 - 14 5-9 0-4
USA 2005
-10 -8 -6 -4 -2 0 2 4 6 % muži ženy
8 10
Kanada 1980
-12-10 -8 -6 -4 -2 0 2 4 6 8 10 12 % muži ženy
Věk
Věk
-12-10 -8 -6 -4 -2 0 2 4 6 8 10 12 % muži ženy 85+ 80 - 84 75 - 79 70 - 74 65 - 69 60 - 64 55 - 59 50 - 54 45 - 49 40 - 44 35 - 39 30 - 34 25 - 29 20 - 24 15 - 19 10 - 14 5-9 0-4
Kanada 1950
85+ 80 - 84 75 - 79 70 - 74 65 - 69 60 - 64 55 - 59 50 - 54 45 - 49 40 - 44 35 - 39 30 - 34 25 - 29 20 - 24 15 - 19 10 - 14 5-9 0-4
Kanada 2005
-10 -8 -6 -4 -2 0 2 4 % muži ženy
6
8 10
Zdroj:www.unstats.un.org, vlastní výpočty
41
Stárnutí populace s sebou nese spoustu negativních dopadů na vývoj společnosti. Hlavní z nich je dán zvyšujícím se poměrem lidí v penzi k počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Jak v USA, tak v Kanadě část populace starší 65 let neustále roste. Naděje doţití se od konce války prodlouţila o deset let a vysokého věku se doţívá stále větší část populace. To dokládá i fakt, ţe v obou zemích od začátku 20. století, právě z kategorie 65+, procentuelně roste nejrychleji skupina starších 85 let. Díky tomuto vývoji neustále roste tlak na sociální politiku státu, zdravotní systém a veřejné finance. V USA, kde se díky vyšší úrovni plodnosti nebude proces stárnutí populace tak výrazně prohlubovat, je hlavní otázkou z jakých zdrojů pokrýt a jak omezit zvyšující se náklady na zdravotní péči. Snaţí se zejména sníţit index závislosti pomocí zvýšení participace starší části populace na pracovním trhu. Stále více osob odchází do penze předčasně. Podíl zaměstnaných muţů ve věku 62-64 klesl na začátku 21. stol. na 53 %. Oficiálně se přitom odchází do důchodu v 65 letech. Proto se v USA bude tato hranice postupně zvedat, čímţ se sníţí i index závislosti. Svůj vliv má i imigrace. Do USA přichází velké mnoţství imigrantů z ekonomických důvodů, kteří vykazují niţší průměrný věk, neţ je tomu např. u nově příchozích z rodinných důvodů nebo se statusem uprchlíka. V Kanadě je situace v tomto ohledu váţnější. Cílem vlády je také vyřešit otázku financování zdravotní péče, ale hlavně zpomalení či zastavení stárnutí populace jako takového. Taktéţ se zvedne důchodový věk pro sníţení indexu závislosti. K omezení stárnutí populace by měly pomoci opatření ke zvýšení plodnosti a v migrační politice. K úplnému zastavení procesu demografického stárnutí populace by bylo zapotřebí výrazného nárůstu úrovně plodnosti, jako tomu bylo při „Baby Boomu“. Výraznější zvýšení plodnosti je v Kanadě nepravděpodobné. Moţnost omezit stárnutí populace je tedy pro Kanadu v přijetí většího počtu imigrantů. Jak jiţ však bylo uvedeno, má imigrace jen omezený vliv na věkovou strukturu. Uvádí se, ţe i kdyby Kanada přijala kaţdoročně i čtyřnásobek počtu imigrantů z roku 2006, tedy zhruba 1 milion, stárnutí populace se nezastaví. Pomůţe však udrţet vyšší podíl osob v produktivním věku. Důleţité je přilákat zejména relativně mladé imigranty. Toho můţe být dosaţeno úpravou imigračního bodového systému.
42
Graf č. 18: Index závislosti II. a index ekonomického zatížení v USA a Kanadě, 1950-2050 Index závislosti II. - USA
Index závislosti II. - Kanada
Index ekonomického zatížení - USA
Index ekonomického zatížení - Kanada
80
Budoucí vývoj
70
Index závislosti
60 50 40 30 20 10 1950
1960
1970
1980
1990
2000
2010
2020
2030
2040
2050
Index závislosti II. – počet osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 15 – 64 let Index ekonomického zatížení – počet dětí ve věku 0 – 14 let a počet osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 15 – 64 let
Zdroj: www.cesifo-group.de
43
5
Závěr
Po skončení 2. světové války došlo v obou zemích k výrazným změnám ve všech sledovaných demografických procesech. Co se týče úmrtnosti, zde byl zaznamenán velmi pozitivní vývoj, kterého bylo dosaţeno především díky stále se zlepšující zdravotní péči a ţivotní úrovni. Naděje doţití při narození vzrostla do roku 2006 v USA o více neţ 9 let u obou pohlaví a v Kanadě dokonce o 10 let u ţen a 11 u muţů. Niţší hodnoty byly u obou zemí zjištěny u menšin. V USA jde hlavně o Afroameričany, jejichţ střední délka ţivota při narození je v průměru stále o 5-6 let kratší neţ u bělošského obyvatelstva. U Kanady se jedná zejména o původní obyvatelstvo. Tyto rozdíly se však postupně stále vyrovnávají. Díky pokrokům v medicíně se téměř podařilo vymítit úmrtnost v důsledku infekčních nemocí. Nejčastějšími příčinami úmrtí se stala onemocnění srdce a rakovina. Velkého zlepšení bylo dosaţeno i u kojenecké úmrtnosti, coţ opět potvrzuje pokrok v medicíně i v celkové ţivotní úrovni. I přes prudký pokles hodnot kojenecké úmrtnosti však s hodnotami 6,9 ‰ v USA a 5,4 ‰ v Kanadě zaostávají za ostatními vyspělými zeměmi. To je dáno několikanásobně vyšší úmrtností kojenců u Afroameričanů a původního obyvatelstva. Zlepšení brání stále rostoucí počet předčasně narozených dětí s nízkou porodní váhou, coţ se stává v obou zemích velmi závaţným problémem. K nejvýraznějším změnám docházelo v letech 1950 aţ 2006 v úrovni plodnosti. Po skončení války začaly hodnoty úhrnné plodnosti strmě stoupat. Svého maxima dosáhly v roce 1960, kdy činily 3,71 dětí na jednu ţenu v USA a 3,88 v Kanadě. Takovéto hodnoty jsou dnes zaznamenávány u některých rozvojových zemí. Nejednalo se o dočasný jev a konec tohoto období nazývané Baby Boom se oficiálně datuje v roce 1976. Příčiny zvýšení úrovně plodnosti byly zejména zlepšení ekonomické situace, zvýšená sňatečnost po návratu muţů z války přivádění na svět tzv. odkládaných dětí. Během Baby Boomu přišla na svět velmi silná kohorta, která tvoří velkou část populace. V Kanadě dokonce 33 %. Generace Baby Boomerů po celou dobu výrazně ovlivňují demografický i socioekonomický vývoj obou zemí. Následný pokles úrovní plodnosti byl důsledkem změn ve společnosti, které se týkaly především rostoucí participace ţen na trhu práce. Velkou měrou se na něm podepsal počátek uţívání účinné antikoncepce a legalizace potratů. Od začátku sedmdesátých let se vývoj plodnosti v USA a Kanadě začal lišit. USA se díky relativně vysoké plodnosti obyvatel hispánského původu opět
44
dostalo na hodnoty úhrnné plodnosti 2,1. V Kanadě naopak pokračoval pokles po celé sledované období aţ na hodnotu 1,6. Změny byly zaznamenány i ve specifických mírách plodnosti. V období Baby boomu dosáhla souhlasně v obou zemích nejvyšších měr plodnosti věková skupina 20-24 let. Poté míry plodnosti podle věku poklesly ve všech kategoriích. Současně došlo k posunu do vyšších věkových skupin. Tento posun byl daleko výraznější u Kanady, kde se v roce 2006 těţiště přesunulo do věkové skupiny 30-34 let. V USA jsou nejvyšší hodnoty zaznamenávány ve věkové skupině 25-29 let a vysoké hodnoty stále vykazuje mladší skupina ţen 20-24 let. V USA i v Kanadě roste počet matek starších 35 let. Migrace tvoří důleţitou část populačního vývoje obou zemí v celé jejich historii a období po 2. světové válce není výjimkou. USA i Kanada v letech 1950 – 2006 vykazují bez výjimky kladné migrační saldo. Vliv zejména imigrace stále roste. Mezi faktory, ovlivňující počty přistěhovalců patří události globálního charakteru a nyní zejména ekonomický a politický vývoj porovnávaných států. Rozhodujícími mezníky ve vývoji imigrace se staly nové imigrační zákony vydané roku 1965 v USA a 1962 v Kanadě. Ty umoţnily vstup většímu mnoţství imigrantů a odstranily omezení, týkající se jejich původu. Rychle se tak začala měnit etnická a národnostní struktura obyvatelstva. Do té doby dominující imigranti evropského původu byli postupně předstihnuti počty přistěhovalců z Latinské Ameriky a Asie. V USA velké mnoţství emigrantů z Latinské Ameriky výrazně ovlivňuje úroveň plodnosti a hlavně díky nim se Spojené státy drţí na hodnotách úhrnné plodnosti okolo 2,1. Podíl imigrace na celkovém růstu populace USA v průběhu druhé poloviny 20. stol. mírně vzrostl a od začátku století 21. se ustálil přibliţně na jedné třetině. V počet imigrantů přicházejících do Kanady silně kolísal. K ustálení došlo také zhruba od začátku 21. století. Vzhledem ke stále sniţujícím se hodnotám přirozeného přírůstku se zde imigrace stala hlavním motorem růstu populace a v roce 2006 tvořila jiţ dvě třetiny z celkového přírůstku. V blízké budoucnosti by se imigrace mohla stát jediným zdrojem růstu populace Kanady. Stále větším problémem je zvláště pro USA sílící ilegální imigrace. Hlavní destinací emigrantů z USA je právě Kanada a stejně tak je tomu i v případě emigrace z Kanady. V migraci mezi oběma sousedy vykazuje kladné migrační saldo USA. Výjimkou byla 70. léta, kdy kvůli Vietnamské válce opustilo USA rekordní počet osob. Rozdíly lze nalézt v důvodech emigrace. Emigrace z Kanady má zejména ekonomický podtext. Oproti tomu USA opouštějí zejména političtí odpůrci a homosexuálové a nově také sílící proud penzistů. Ostatní emigranti z USA a Kanady 45
směřují hlavně do dalších anglicky mluvících zemí, západní Evropy a přibývá emigrantů do Latinské Ameriky a některých Asijských zemí. Změny v úrovni plodnosti a stále se prodluţující naděje doţití se odráţely ve vývoji věkové struktury obyvatelstva. Během Baby Boomu tvořili děti do pěti let v USA více neţ 10 % populace a v Kanadě dokonce téměř 12%. Klesl i průměrný věk populace a index stáří. Následující prudký pokles úrovně plodnosti ve spojení s rostoucí nadějí doţití nastartoval proces stárnutí populace. Oproti ostatním vyspělým zemím je tento proces do jisté míry redukován silným přílivem migrantů. I tak se jedná o závaţný problém, s kterým se obě země snaţí vypořádat. USA vykazovaly horší hodnoty téměř po celé sledované období. Kvůli stále klesající úrovni plodnosti však v Kanadě daleko rychleji roste podíl osob starší 65 let a stárnutí populace se prohlubuje stále rychleji. Na přelomu století zde jiţ byl zaznamenán vyšší index stáří (0,68) neţ v USA (0,58). V roce 2006 dosáhla Kanada stejných hodnot jako USA i v porovnání indexu závislosti II. Kanadská populace tedy nyní stárne rychleji, neţ je tomu v USA. Blíţící se odchod Baby Boomerů do penze tento proces navíc ještě umocní. V Kanadě, kde se stalo stárnutí populace závaţnějším problémem neţ v USA, se dá očekávat další změna imigračních zákonů i úprava bodovacího systému, na jehoţ základě se rozhoduje o přijetí jednotlivých imigrantů. Jejich úkolem by bylo zvýšení limitů stanovujících počet přijatých imigrantů a také příjem většího mnoţství ekonomických imigrantů, kteří vykazují niţší průměrný věk. Pro sníţení indexu závislosti a tím i státních výdajů na zdravotnickou péči budou USA i Kanada postupně zvyšovat věk odchodu do penze.
46
6
Seznam literatury
BAAR, V. (1994): Geografie světa: Anglosaská Severní Amerika. Ateliér Milata, Ostrava, 163 s. BENEŠOVÁ, V. (2005): Srovnání populačního vývoje Kanady a Austrálie. Bakalářská práce. PřF UK, Praha, 58 s. BONE, R.M. (2002): The Regional Geography of Canada. Oxford University Press, Kanada, 556 s. CBC News (2008): Canada’s fertility rate at 10-year high: StatsCan. [online]. cit. [201104-16]. Dostupné z WWW: http://www.cbc.ca/news/health/story/2008/09/26/fertilityrate.html Certified General Accountants Association of Canada (2005): Growing Up: The Social and Economic Implications of an Aging population. [online]. cit. [2011-04-28]. Dostupné z WWW: www.cga-canada.org/en-ca/.../ca_rep_2005-01_growingUp.pdf DION, P., VÉZINA, M. (2010): Emigration from Canada to the United States from 2000 to 2006. [online]. cit. [2011-05-02], Dostupné z WWW: http://www.statcan.gc.ca/pub/11-008-x/2010002/article/11287-eng.htm HAUB, C. (2011): U.S. Population Could Reach 438 Milion by 2050, and Immigration Is Key. [online]. cit. [2011-04-23]. Dostupné z WWW: http://www.prb.org/Articles/2008/ pewprojections.aspx HOBBS, F., STOOPS, N. (2002): Demographic Trends in the 20th Century. [online]. cit. [2011-04-20]. Dostupné z WWW: www.census.gov/prod/2002pubs/censr-4.pdf HYNEK, A., KOVAŘÍKOVÁ, L. (2003): Geografie Kanady. Masarykova univerzita v Brně, Brno, 214 s. CHANDOLA, T., COLEMAN, D.A., HIORNS, R.W. (2001): Heterogenous fertility patterns in the English-speaking Word. Results from Australia, Canada, New Zaeland and the United States. [online]. cit. [2011-04-14]. Dostupné z: http://www.spi.ox.ac.uk/ fileadmin/documents/ pdf/wp07.pdf KAŠPAROVSKÝ, K. (2005): Zeměpis II. v kostce. Nakladatelství Fragment, Praha, 159 s. KENT, M.M., MATHER, M. (2002): What Drives U.S. Population Growth? [online]. cit. [2011-05-02]. Dostupné z WWW: http://www.prb.org/Source/ 57.4WhatDrivesUSPopulation.pdf
47
KLEIN, H.S. (2004): A Population History of the United States. Cambridge University Press, Cambridge, 300 s. KOBAYASHI, A., RAY, B. (2005): Placing American Emigration to Canada in Context. [online]. cit. [2011-05-01]. Dostupné z WWW: http://www.migrationinformation.org/usfocus/ display.cfm?ID=279 LOH, S., GEORGE, M.V. (2007): Projected population Size and Age Structure for Canada and Provinces: With and Without International Migration. [online]. cit. [201105-03]. Dostupné z WWW: www.canpopsoc.org/journal/CSPv34n2p103.pdf MACDORMAN, M.F., MATHEWS, M.S. (2008): Recent Trends in Infant Mortality in the United States. [online]. cit. [2011-04-17]. Dostupné z WWW: http://www.cdc.govnchs/data/databriefs/db09.pdf MAŘÍKOVÁ, H., PETRUSEK, M., VODÁKOVÁ, A. (1996): Demografie (nejen) pro demografy. Sociologické nakladatelství, Praha, 128 s. RAGAN, C. (2010): Two policy challenges driven by population aging. [online]. cit. [2011-05-02]. Dostupné z WWW: www.irpp.org/po/archive/oct10/ragan.pdf NICHOLS, M. (2000): Life Expectancy in Canada. [online]. cit. [2011-04-03]. Dostupné z WWW: http://www.thecanadianencyclopedia.com/ index.cfm?PgNm=TCE&Params=M1ARTM0012163 REKAI, P. (2002): US and Canadian Immigration Policies. [online]. cit. [2011-04-15]. Dostupné z WWW: http://www.cdhowe.org/pdf/rekai.pdf ROSENBERG, M. (2011): POPULATION Growth Rates: Population Growth Rates and Doubling Time. [online]. cit. [2011-04-23]. Dostupné z WWW: http://geography.about.com/od/ populationgeography/a/populationgrow.htm ROUBÍČEK, V. (1997): Úvod do demografie. CODEX Bohemia, Praha, 352 s. The Advisory Board Company (2009): High U.S. Frtility Rate Unusual Amang Industrialized Countries, Opinion Piece Says. [online]. cit. [2011-04-16]. Dostupné z WWW: http://www.medicalnewstoday.com/releases/149316.php SHRESTHA, L.B., HEISLER, E.J. (2011): The changing Demographic profile of the United states. [online]. cit. [2011-04-28]. Dostupné z WWW: www.fas.org/sgp/crs/misc/ RL32701.pdf TOUŠEK, V., KUNC, J., VYSTOUPIL, J. a kolektiv (2008): Ekonomická a sociální geografie. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, Plzeň, 411 s.
48
United Nations, Department of Economic and Social Affairs Population Division (2000): Long-range World Population Projections: Based on the 1998 Revision. New York, 92 s. VANDESCHRICK, C. (2000): Demografická analýza. Univerzita Karlova v Praze, Praha, 203 s. Všechno o Zemi: Místopisný průvodce světem (1998). Reader’s Digest Výběr, Praha, 780 s. XU, J.Q., KOCHANEK, K.D.,MURPHY, S.L., TEJADA-VERA, B. (2010): Deaths: Final data for 2007. National vital statistics reports. [online]. cit. [2011-03-10]. Dostupné z WWW: www.cdc.gov/nchs/data/nvsr/nvsr59/nvsr59_04.pdf
Datové zdroje CensusScope, http://www.censusscope.org/ Centers for Disease Control and Prevention, http://www.cdc.gov/ Human Resources and Skills Development Canada, http://www.hrsdc.gc.ca/eng/ home.shtml Immigration News & Services, http://migratenow.ca/ Institute for Economic Research, Munich, http://www.cesifo-group.de/portal/page/ portal/ifoHome OECD, http://www.oecd.org/ Population Reference Bureau, http://www.prb.org/ Statistics Canada, http://www.statcan.gc.ca/ United Nations Statistics Division, http://unstats.um.org/ UNdata A world of information, http://data.un.org/ U.S. Census Bureau, http://www.census.gov/ The CANADIAN Encyclopedia, http://www.thecanadianencyclopedia.com
49
