EXPORT PŠENICE USA A KANADY DO EVROPY V LETECH 1996 2004 USA AND CANADA EXPORT OF WHEAT TO THE EUROPE IN 1996 – 2004 Oldřich Tvrdoň, Lenka Milostná Abstrakt: Globalizace obchodu je fenomén přinášející výhody státům s liberalizovanou ekonomikou. Pšenice je celosvětově významná obchodovaná komodita. USA a Kanada se řadí mezi tradiční exportéry těchto produktů. Z evropských zemí největší podíl pšenice nakupuje Itálie a Španělsko. Klíčová slova: Globalizace, obchod, pšenice, cena. Abstract: The proces of the globalization of the trade is the phenomenon which brings the advantages to the states with liberalized economics. The USA and Canada are traditional exporters of this products, concerning only European countries, the biggest amout of the wheat was solved to Italy and Spain. Key words: Globilization, trade, wheat, price. ÚVOD Globalizace překračuje hranice států a zasahuje všechny oblasti hospodářství. Podnikatelské subjekty se s touto skutečností musí vyrovnat operativním přizpůsobováním podnikatelské strategie. Globalizace je pro firmy významná v tom, že umožňuje, aby firmy nadnárodním společnostem prodávaly jedinečné produkty a pokud s cizím kapitálem založí joint venture, stanou se nedílnou součástí jejich tržních sítí. Významná role v globalizačním procesu připadá mezinárodnímu obchodu. Stává se významným činitelem transakcí zbožových, služeb, informací a dušeních práv v nejširším smyslu slova. Světový obchod je silným impulsem ekonomické globalizace každého státu. V druhé polovině 20. století zaznamenal výrazné trendy v růstu objemu obchodovaných komodit, teritoriálním zaměření a směňované struktuře zboží. Zahraniční obchod se zemědělskými produkty má specifické postavení. Zprostředkovává transakce rostlinných a živočišných produktů používaných k výrobě potravin získávaných v rozdílných půdních a klimatických podmínkách. V důsledku měnícího se počasí dochází k výkyvům obchodovaného množství, kvalitě a cenovým relacím. CÍL A METODIKA Cílem příspěvku je přiblížit export pšenice z USA a Kanady do zemí Evropy v letech 1996 – 2004. Ukázat na význam obchodních vztahů s touto komoditou, která propojuje tyto velmoci se státy Evropy. Příspěvek je zaměřen pouze na jednostranný vztah obchodu USA,
560
Kanady a Evropy. Analýza protisměrného toku naturálních produktů je značně náročná a přesahuje možnosti tohoto příspěvku. Výsledky uváděné v příspěvku jsou čerpány ze statistických informací přístupných na internetových stánkách. Byly zjištěny hodnoty vyvezené produkce pšenice a vypočítány procentní podíly exportu do státu světa a do států Evropy. Dále byla vypočítána průměrná realizační cena. Z metod kvantitativní statistiky je použito variační rozpětí R = xmax – xmin. Charakteristikou intenzity závislosti je druhá odmocnina koeficientu determinace, kterou je korelační koeficient. Tento koeficient měří intenzitu závislosti na intervalu od –1 (pevná negativní závislost) přes hodnotu 0 (nezávislost) až po hodnotu +1 (pevná pozitivní závislost). VÝSLEDKY Export pšenice z USA do Evropy Při analýze obchodu s pšenicí vycházíme z údajů zveřejněných na stránkách Fao a stránkách Evropské unie. Podíl exportu do států světa se na celkové produkci v letech 1996 – 2004 pohyboval v rozmezí od 38,15% (1997) do 55,03% (2002). Podíl pšenice vyvezené do Evropy kolísal od 1,99% (1998) do 4,88% (1999). Z exportovaného množství do Evropy byl dovezen největší podíl (10,74%) v roce 1999, zatímco nejnižší (5,12%) v roce 1998. Přehled údajů časové řady obsahuje tab. č. 1. Za tuto dobu bylo do Evropy dovezeno 8 640 258 t. Dynamika množství v jednotlivých letech je uvedena v tab. č. 2. Největší množství pšenice bylo do Evropy dovezeno v roce 1999 (3 055 77 t), přičemž průměr dovezeného množství pšenice za období 1996 – 2004 činil 1 728 052 t. V roce 1999 byl podíl exportu do Evropy na celosvětovém vývozu nejvyšší za sledované období. V tabulkách jsou ze sledovaného období chronologicky uváděny hodnoty roků 2000 – 2004 a pro srovnání rok 1996. Tab. č. 1: Produkce pšenice v USA , export do světa a do Evropy v letech 2000 - 2004 Ukazatel
Jednotky
1996
2000
2001
2002
2003
58 738
Rozdíl 04-96 -3 244
53,77
3,51
2,77
0,05
5,16
-0,24
2004
Celková produkce tis. t 61 982 60 757 53 262 44 063 63 814 Podíl exportu do světa na % 50,26 45,81 48,16 55,03 39,85 celkové produkci Podíl exportu do Evropy % 2,72 2,91 3,65 3,69 2,62 na celkové produkci Podíl exportu do Evropy % 5,40 6,35 7,58 6,71 6,58 na celosvětovém vývozu Pramen: http://faostat.fao.org/faostat/collections?version=ext&hasbulk=0&subset=agriculture Výpočty: autoři příspěvku Tab. č. 2: Celkový export pšenice z USA do států Evropy v letech 2000 – 2004 v tunách Ukazatel
1996
2000
2001
2002
2003
2004
Index 04/96 v %
Rozdíl 04-96
Celkový export
1 683 180
1 767 945
1 944 846
1 626 811
1 672 133
1 628 523
96,75
-54 657
Pramen: http://unstats.un.org/unsd/comtrade/dqBasicQuery.aspx Výpočty: autoři příspěvku Tab. č.3 : Průměrné ceny exportované pšenice z USA do států Evropy v USD/t Ukazatel 1996 2000 2001 2002 2003 Průměrná cena v Evropě 211,0 131,6 130,8 158,6 159,1 Průměrná světová cena 202,4 121,7 131,8 149,8 155,7 Pramen: http://unstats.un.org/unsd/comtrade/dqBasicQuery.aspx Výpočty: autoři příspěvku
561
2004 165,6 164,1
Průměr 158,42 150,13
Ceny (USD/tunu) a množství exportu (desítky tis. tun)
Graf č. 1: Vývoj průměrných cen pšenice za všechny sledované země a celkového importu pšenice z USA pro období let 1996 – 2004
350
306
300 250
211 176,4
200 150
168
100
154
177
194
131,6
130,8
159,2
138
133,5
1998
1999
163
167
158,6
159,1
165,6 163
50 0 1996
1997
2000
2001
2002
2003
2004
Roky Celkový export do Evropy
Průměrná cena v Evropě
Pramen: http://unstats.un.org/unsd/comtrade/dqBasicQuery.aspx Údaje převzaty z vlastních výpočtů
Je možno konstatovat, že export do Evropy klesá, ale pokles je tak mírný, že jej můžeme považovat za téměř stabilní. V jednotlivých letech jsou v obchodovaném množství zaznamenány větší výkyvy než je tomu u cen. Tyto za celé období vykazují soustavný pokles. Intenzita závislosti mezi celkovým exportem pšenice z USA do Evropy a průměrnou cenou, za kterou nakupovaly státy v Evropě, je na základě korelačního koeficientu lineární závislosti r = -0,467 středně silná a negativní. Ve sledovaném období zjišťujeme jevy, že s růstem průměrné ceny placené státy v Evropě se množství exportu do těchto zemí snižovalo, což potvrzuje principy ekonomické teorie. U průměrné světové ceny a exportu pšenice do států celého světa docházelo podle vypočítaného korelačního koeficientu (r = 0,438) k tomu, že s růstem průměrné ceny se exportované množství do států světa zvyšovalo. Závislost mezi průměrnou světovou cenou a množstvím exportované pšenice do států světa byla pozitivní a středně silná. Mezi celkovou produkcí pšenice v USA a exportem do států celého světa existovala velmi malá pozitivní lineární závislost (r = 0,277). Z toho lze vyvodit, že při výraznějším zvýšení produkce docházelo ke zvýšení celkového exportu, avšak zvýšení bylo méně výrazné než zvýšení produkce. Tab. č. 4: Částky a exportované množství pšenice z USA do Evropy za období 1996 – 2004 Stát
Částka za obchodované množství (tis. USD)
Podíly na celkové částce (%)
953 228 Itálie 281 357 Španělsko 224 453 Rusko 176 076 Turecko 157 240 Belgie 121 170 Velká Británie 95 832 Nizozemsko 86 428 Rumunsko 50 492 Bosna a Hercegovina Ostatní státy Evropy 388 512 2 534 788 Suma Pramen: http://unstats.un.org/unsd/comtrade/dqBasicQuery.aspx
37,61 11,10 8,85 6,95 6,20 4,78 3,78 3,41 1,99 15,00 100
Množství za roky (tuny) 5 844 184 1 952 587 1 722344 1 043 891 1028030 819852 614024 533320 375780 2 363 741 16297753
Podíly na celkovém množství (%) 35,86 11,98 10,57 6,41 6,31 5,03 3,77 3,27 2,31 14,00 100
Mezi nejvýznamnější evropské odběratele se řadí Itálie, Španělsko a Rusko. Jejich podíly tvoří celkem 58,41 %. Významnými odběrateli bylo Turecko, Belgie a Velká Británie.
562
Menší podíl než 4% na celkovém obchodovaném množství připadá Nizozemsku, Rumunsku, Bosně a Hercegovině a ostatním státům. Při porovnání objemů a obchodovaných částek pro jednotlivé státy za jednotlivé roky v analyzovaném období zjišťujeme, že Itálie nakupuje za cenu vyšší, než je průměrná cena v Evropě. Dokládají to tyto údaje. Podíl Itálie na celkové obchodované částce (37,61 %) je vyšší než podíl na celkovém množství (35,86 %). Španělsko, Rusko, Belgie, Velká Británie a Bosna a Hercegovina nakupovaly za ceny nižší než průměrné. Naopak za ceny vyšší než průměrné nakupovalo Turecko, Nizozemsko, Rumunsko a ostatní evropské státy. Vyšší než průměrné ceny platilo také Polsko, které však nepatří co do množství dovozu mezi významné obchodní partnery. Export pšenice z Kanady do Evropy Export pšenice z Kanady do Evropy ve stejném období má rostoucí trend. Průměrné jednotkové ceny placené státy Evropy mají mírně klesající trend. Celkový export pšenice z Kanady do Evropy je po celé období charakteristický tím, že se pravidelně střídají růst a pokles. V roce 1996 bylo z Kanady vyvezeno nejnižší množství (776 414 t). Nejvyšší objem pšenice byl vyvezen v roce 2003 (3 071 271 t). Tab. č. 5: Produkce pšenice v Kanadě, export do světa a do Evropy v letech 2000 - 2004 Ukazatel
Jednotky
1996
2000
2001
2002
2003
2004
23 552 49,69
25 860 58,47
Rozdíl 04-96 -3 941 2,87
13,04
9,80
7,19
26,24
16,76
12,07
Celková produkce tis. t 29 801 26 536 20 630 16 198 Podíl exportu do světa na celkové produkci % 55,60 70,58 84,25 75,53 Podíl exportu do Evropy na celkové % 2,61 4,93 6,86 6,22 produkci Podíl exportu do Evropy na celosvětovém % 4,69 6,99 8,14 8,24 vývozu Pramen: http://faostat.fao.org/faostat/collections?version=ext&hasbulk=0&subset=agriculture Výpočty: autoři příspěvku Tab. č. 6: Celkový export pšenice z Kanady do států Evropy v letech 1996 – 2004 v tunách Ukazatel Celkový export
1996 776 414
2000 1 308 837
2001 1 414 808
2002 1 00 7832
2003 3 071 271
2004 2 534 742
Index 04/96 v % 326,48
Rozdíl 04-96 1 758 328
Pramen: http://unstats.un.org/unsd/comtrade/dqBasicQuery.aspx Výpočty: autoři příspěvku
Průměrná cena placená státy Evropy a průměrná světová cena byly na nejnižší úrovni v roce 2000. Objem exportovaného množství byl v tomto roce druhý nejvyšší. Závislost mezi celkovým exportem z Kanady do Evropy a průměrnou cenou placenou evropskými státy byla na základě korelačního koeficientu r = 0,055 téměř nulová. Je možno konstatovat, že mezi průměrnou cenou placenou v Evropě a exportem do Evropy neexistovala závislost. V případě průměrné světové ceny a exportu do celého světa docházelo na základě korelačního koeficientu r = - 0,173 k velmi malé negativní závislosti. S růstem ceny tedy docházelo k velmi malému poklesu exportu. S mírným zvýšením exportu byl zaznamenán proporcionálně vyšší pokles ceny. Tab. č. 7: Průměrné ceny exportované pšenice z Kanady do států Evropy v USD/t Ukazatel 1996 2000 2001 2002 2003 2004 209,5 131,6 148,9 161,5 174,6 183,4 Průměrná cena v Evropě 206,1 132,4 144,5 160,2 172,5 177,6 Průměrná světová cena Pramen: http://unstats.un.org/unsd/comtrade/dqBasicQuery.aspx Výpočty: autoři příspěvku
563
Průměr 165,09 162,18
Ceny (USD/tunu) a množství exportu (desítky tis. tun)
Graf č. 2: Vývoj průměrných cen za sledované země celkem a celkového exportu pšenice z Kanady za období 1996 – 2004
350 307
300
253 250 209,5 200
173,2
150
163
173
159,8 149
143,3
100 50
148,9
161,5
174,6
183,4
2003
2004
131,6 141
131
101
78
0 1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
Roky
Průměrná cena v Evropě
Celkový export do Evropy Pra
men: http://unstats.un.org/unsd/comtrade/dqBasicQuery.aspx
Mezi celkovou produkcí v Kanadě a exportem do celého světa existovala malá pozitivní lineární závislost. Charakterizuje ji korelační koeficient r = 0,339. Nepodstatné zvýšení produkce způsobilo vyšší než proporcionální zvýšení exportu států světa. Tab. č. 8: Částky a celkové množství exportu pšenice z Kanady do Evropy za období 1996 – 2004 Částka za obchodované Množství za roky Podíly na celkové částce Stát množství (%) (tis. USD) (tuny) 909843 36,74 5208864 Itálie
Podíly na celkovém množství (%) 34,83
Velká Británie
460715
18,61
2974887
19,89
Španělsko
237576
9,59
1542589
10,32
Belgie
203862
8,23
1204142
8,05
Řecko
142640
5,76
892320
5,97
Turecko
132726
5,36
826268
5,53
Nizozemsko
63816
2,58
375755
2,51
Švýcarsko
54766
2,21
340468
2,28
Polsko Ostatní státy Evropy
61139
2,47
334559
2,24
209211
8,45
1254155
8,38
100
14954007
100
2476294 Suma Pramen: http://unstats.un.org/unsd/comtrade/dqBasicQuery.aspx
K významným evropským odběratelům pšenice dovážené z Kanady patří Itálie, Velká Británie a Španělsko. Součet podílů těchto států činí 65,04 %. Významnými evropskými odběrateli jsou rovněž Belgie, Řecko a Turecko následované Nizozemskem, Švýcarskem a Polskem. Ostatní evropské státy tvoří podíl 8,38% . Při porovnání objemů a zaplacených částek pro jednotlivé státy lze říci, že Itálie nakupuje za ceny vyšší než průměrné, což dokládá podíl na celkové zaplacené částce (36,74 %), ale na dovezeném množství jen 34,84 %. Dá se to vysvětli tím, že Itálie nakupuje především vysoce jakostní pšenici triticum durum k výrobě špaget a bezvaječných těstovin.
564
DISKUSE Analýza ukázala na význam USA a Kanady při obchodování s pšenicí i trendy, k nimž za sledované období došlo. Rovněž významným ukazatelem je průměrná cena placená za jednu tunu pšenice. ZÁVĚR V závěru pokládáme za nezbytné poukázat na výsledky analýzy a doporučujeme využití poznatků v předmětech zabývajících se zahraničním obchodem případně v dalších disciplinách spojených s obchodem, jako faktoru seznámení studentů s jednotlivými vývojovými trendy. LITERATURA [1] [2] [3] [4] [5]
JOHNSTON, Donald, J. Ministerstvo financí české republiky [online]. c. Dostupné z:
. MINAŘÍK, B. Statistika I, popisná statistika (I. část). 1. vydání. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2000. 98 s. ISBN 80-7157-421-X. MINAŘÍK, B. Statistika I, popisná statistika ( II. část). 1. vydání. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2001. 207 s. ISBN 80-7157-427-9. Agricultural Data, Faostat [online]. c2006. Dostupné United Nations Statistics Division [online]. c2006. Dostupné z: .
Adresa autorů: Doc. JUDr. Ing. Oldřich Tvrdoň,CSc., [email protected], Ústav marketingu a obchodu, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno, 545132302 Bc. Lenka Milostná, [email protected], Ústav marketingu a obchodu, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno, 545132328
565
z:
