STATISTIKA: PATŘÍME DO EVROPY? STATISTICS: DO WE BELONG TO EUROPE?

Počet výtisků/ Circulation: 20 000

Praha, duben 2003/ Prague, April 2003

STATISTIKA: „PATŘÍME DO EVROPY?“ STATISTICS: „DO WE BELONG TO EUROPE?“

Zpracovali/ Prepared by: Odbor informačních služeb/ Information Services Department Ředitel/Director: Ing. Jana Bondyová Kontaktní zaměstnanec/Contact person: Ing. Jan Broum Tel: +420 257 533 332 E-mail: [email protected]

Český statistický úřad ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí The Czech Statistical Office in cooperation with the Ministry of Foreign Affairs Bezplatná telefonní informační linka o EU/ Infoline about the EU: 0800 200 200, [email protected]

Zajímají Vás nejnovější údaje o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další? Najdete je na internetových stránkách ČSÚ

www.czso.cz Are you interested in latest data connected with inflation, GDP, population, wages in industry and much more? You can find them on web sites of the Czech Statistical Office

www.czso.cz

ISBN 80-7223-918-X © Český statistický úřad, Praha, 2003 © Czech Statistical Office, Prague, 2003

Obsah

Content

Předmluva Úvod Porovnání ekonomického vývoje zemí před a po vstupu do EU EU a ČR v současnosti Seznam kartogramů 1. Mapa Evropy 2. Hustota obyvatel 3. Přirozený přírůstek 4. Kojenecká úmrtnost 5. Střední délka života žen 6. Střední délka života mužů 7. Podíl obyvatel ve věku do 25 let 8. Podíl obyvatel ve věku nad 64 let 9. Míra ekonomické aktivity žen 10. Míra ekonomické aktivity mužů 11. Podíl zaměstnaných v tržních službách na celkové zaměstnanosti 12. Harmonizovaná míra nezaměstnanosti 13. Harmonizovaná míra nezaměstnanosti do 25 let 14. Index spotřebitelských cen 15. HDP na obyvatele v paritě kupní síly (PPS) 16. Běžný účet v % HDP 17. Saldo zahraničního obchodu v % HDP 18. Přebytek (+), schodek (-) vládních institucí v % HDP 19. Vládní konzolidovaný hrubý dluh v % HDP 20. Počet automobilů na 1000 obyvatel 21. Podíl domácností vybavených PC 22. Podíl domácností s připojením na Internet 23. Studující na 3. stupni vzdělávání na 10 000 obyvatel 24. Zakládající členové EU 25. Rozšiřování EU 26. Kandidátské země Metodické poznámky

Preface Introduction Comparison of National Economies Before and After Joining the EU EU and the CR in the present List of maps 1. Map of Europe 2. Population density 3. Natural population increase 4. Infant mortality rate 5. Life expectancy: females 6. Life expectancy: males 7. Proportion of population aged under 25 8. Proportion of population aged over 64 9. Economic activity rate: females 10. Economic activity rate: males 11. Share of employment in market services in total employment 12. Harmonised unemployment rate 13. Harmonised unemployment rate under 25 years of age 14. Consumer price indices 15. Gross domestic product per capita, in PPS 16. Current account, % of GDP 17. External trade balance, % of GDP 18. Surplus(+), deficit(-) of government institutions, % of GDP 19. General government consolidated gross debt, % of GDP 20. Cars per 1000 inhabitants 21. Percentage of households with Personal computer 22. Percentage of households with internet access 23. Students at tertiary education level per 10 000 inhabitants 24. EU - Charter members 25. EU - enlargement 26. Candidate states Methodological notes

Předmluva

Preface

S blížícím se vstupem České republiky do Evropské Unie se množí zájem medií, odborné i široké veřejnosti o srovnání úrovně celé řady údajů mezi Českou republikou a ostatními zeměmi. Dotazy a požadavky směřují na porovnání jak ekonomických tak sociálních indikátorů jak se zeměmi, které již v Unii jsou, tak s těmi, které se na vstup připravují. Převážná většina dotazů směřuje do Českého statistického úřadu, který je gestorem i odborným garantem metodiky státní statistické služby a může z dostupných zdrojů řadu informací poskytnout.

The forthcoming accession of the Czech Republic to the European Union seems to encourage the media and the public to compare a number of figures between the Czech Republic and the other countries. Inquiries and demands are aimed at comparing economic and social indicators of the Czech Republic with the present EU Member States and with the other Candidate Countries alike. An overwhelming majority of questions are targeted at the Czech Statistical Office, which coordinates and guarantees the methodology of the state statistical service and is able to use available data sources to provide required information.

Pracovníci ČSÚ proto připravili mimořádnou publikaci s některými zajímavými daty v mezinárodním srovnání. Nabízí se tak srovnání zemí EU se zeměmi připravujícími se na vstup a posouzení úrovně České republiky mezi nimi. Formou jednoduchých kartogramů je předkládáno srovnání z oblasti demografie, zaměstnanosti, výkonnosti ekonomik, inflace, finanční pozice vlád, vybavenosti automobily a PC. Prvořadým kriteriem pro zařazení toho či onoho ukazatele byla maximální možná srovnatelnost jak metodická, tak časová a dostupnost ukazatele za maximum evropských zemí. Proto možná bude leckdo zklamán, když nenajde všechny údaje, které by ho zajímaly. V řadě případů, zejména v oblasti mzdové, příjmové a v oblasti produkčních statistik existuje zatím mnoho metodických odlišností v jejich sledování. Postupná harmonizace národních statistik se statistikou Eurostatu, která patří ke stěžejním programovým úkolům úřadu, umožní do budoucna postupné rozšiřování okruhu mezinárodně srovnatelných statistických dat i možnost pokračování ve vydávání obdobných publikací se stále se rozšiřujícím obsahem. Autoři doufají, že i přes výše uvedená omezení vyplní publikace alespoň částečně stávající informační mezeru a bude kladně přijata ze strany uživatelů.

Therefore the Czech Statistical Office has prepared this nonrecurrent publication containing some figures about the Czech Republic and other countries. At hand are comparisons of the EU Member States with the Candidate Countries and the position of the Czech Republic among them. A number of simple cartograms offer comparisons in the areas of demography, employment, economic performance, inflation, financial position of governments, number of cars and PCs per population unit. Of primary importance for the inclusion of an indicator was the maximum possible comparability in terms of both methodology and time, and the availability of the indicator for as many European countries as possible; this may discourage someone when they will not find data they look for. Particularly wages, income and enterprise statistics contain many methodological dissimilarities. The gradual harmonisation of national statistics with those of Eurostat, which is among the pivotal goals of the Czech Statistical Office, will in future raise the number of internationally comparable statistical data and thus enlarge the contents of publications like this one. In spite of the above-mentioned constraints, we hope this publication will help narrow the present information gap in this area.

Úvod

Introduction

Většina zemí Evropy žije v současné době ve znamení rozšiřování Evropské Unie. Ratifikační proces byl odstartován podepsáním smlouvy 21. února 2001 v jihofrancouzském městě Nice. Touto smlouvou a ukončením přijímacího řízení s deseti uchazeči o členství v roce 2002 byl potvrzen historický význam a politická důležitost úspěchu rozšíření EU. Českou republiku spolu s ostatními 9 zeměmi (Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko) čeká podepsání Smlouvy o přidružení. Po ratifikaci Smlouvy by se měla stát k 1. 1. 2004 řádným a právoplatným členem EU. Toto členství vyžaduje:

The enlargement of the European Union is now the topic number one for most of the European countries. The ratification process was started off by signing the Treaty of Nice in southern France on 21 February 2001. This Treaty and the completion of the adoption procedure with ten candidates for membership in 2002 proved the historical significance and political importance of the EU enlargement. Together with the other nine countries (Cyprus, Estonia, Hungary, Latvia, Lithuania, Malta, Poland, Slovakia, and Slovenia), the Czech Republic will sign the Treaty of Association. After the ratification of the Treaty, the Czech Republic should become a regular and ordinary member of the European Union on 1 January 2004. This membership requires:

Dosažení stability institucí, jež zajišťují demokracii, právní řád, dodržování lidských práv a respektování a ochranu menšin Vybudování fungující tržní ekonomiky a schopnost zvládnout konkurenční tlak a síly uvnitř Unie Schopnost převzít ostatní závazky, vyplývající z členství včetně cílů politické, ekonomické a měnové unie Splnění těchto kriterií v České republice bylo konstatováno v závěrech páté Pravidelné zprávy Evropské komise, která byla zveřejněna 9. října 2002.

Stable institutions safeguarding democracy, rule of law, observance of human rights, and respect for and protection of minorities The building of a functioning market economy and the ability to withstand the competitive pressures from inside the Union The ability to undertake the other obligations resulting from the membership, incl. the goals of the political, economic and monetary union The Fifth Regular Report of the European Commission released on 9 October 2002 commended the Czech Republic for meeting the above criteria.

Porovnání ekonomického vývoje zemí před a po vstupu do EU Porovnání ekonomického vývoje zemí před a po vstupu do Evropské unie umožňuje lépe se orientovat v otázkách efektů z členství v tomto seskupení zemí usilujících o pokrok při integraci Evropy. Pozornost je věnována otázkám sbližování ekonomické úrovně a životní úrovně, investičním aktivitám procesu zapojování do evropských obchodních struktur, vývoji nezaměstnanosti a zaměstnanosti, inflaci a vybraným indikátorům stability ekonomického vývoje. Ekonomický růst S výjimkou Rakouska všechny země, které vstoupily do Evropské unie v několika přístupových vlnách (v letech 1973, 1981, 1986 a 1995), zlepšily následně svou ekonomickou výkonnost jak vůči předcházejícímu období, tak i vůči průměrnému tempu ekonomického růstu v Evropské unii. Největší pokrok zaznamenalo Irsko, které v posledních třech desetiletích dosáhlo vysokého růstu HDP (přes 5 % ročně, v posledním desetiletí 8 %). Výraznou akceleraci tempa růstu HDP v průběhu let 1994-2002 v porovnání s předcházejícím desetiletým obdobím dosáhly též Finsko (růst o 2,6 p.b.), Řecko (růst o 1,4 p. b.), Španělsko (růst o 0,8 p. b.), Švédsko (růst o 1,2 p. b.). Portugalsko zrychlilo svůj růst až ve 2. polovině 90. let, kdy se růst HDP přiblížil 4 %. Jen Rakousko dosáhlo obdobnou růstovou dynamiku jako v předvstupním období, což lze do značné míry vysvětlit tím, že Rakousko je více orientováno na služby a ne tolik na výrobu a obchod průmyslového zboží, čímž byl i omezen její růstový potenciál.

Tab. č. 1

Hrubý domácí produkt průměrná meziroční změna v %, reálně Desetileté průměry 1974-1983

1984-1993

1994-2003 x)

Rok vstupu do EU

2,1 2,7 2,5 3,8 2,2 1,4 1,6 2,0

2,3 1,2 1,8 3,4 2,9 2,4 1,6 2,4

2,2 3,8 3,2 8,0 2,9 3,2 2,8 2,5

1995 1995 1981 1973 1986 1986 1995

Rakousko Finsko Řecko Irsko Portugalsko Španělsko Švédsko Evropská unie, celkem x)

Včetně odhadu pro rok 2003.

Pramen: World Economic Outlook, IMF, 2002.

Životní úroveň V období po vstupu do Evropské unie zrychlila se dynamika spotřeby domácností a tím i životní úroveň v Irsku, Portugalsku, Španělsku, Finsku a Švédsku, a to v rozpětí o 0,6 až 3,3 p. b. v průměrném ročním vyjádření. Pouze v Řecku a Rakousku byl dosažen výkyv směrem dolů, který však byl v případě Řecka v dalším období vystřídán opětovným zrychlením dynamiky spotřeby domácností. Tab. č. 2

Spotřeba domácností průměrná meziroční změna v %, reálně

Rakousko Finsko Řecko Irsko Portugalsko Španělsko Švédsko

1974-1984

1985-1994

1995-2002

2,6 2,5 4,1 3,0 0,6 1,1 0,6

2,5 1,5 2,4 4,4 3,9 3,0 1,6

1,9 3,4 3,2 6,4 2,7 3,1 2,2

Pramen: Economic Outlook, OECD, 2002. Pozn.: K propočtu víceletého průměru byly použity prosté aritmetické průměry; obdobný postup byl použit i u zpracování ostatních tabulek.

Tab. č. 4

Investiční aktivity

průměrná meziroční změna v %, reálně

Z vývojových trendů investic vyplývá, že jak země, které vstoupily do EU v polovině 80. let (Španělsko, Portugalsko), tak i země, které rozšířily EU v polovině 90. let (Finsko a Švédsko), zvýšily následně svou investiční angažovanost a tím i svůj produkční potenciál. Odlišný vývoj vykazuje pouze Rakousko, což lze vysvětlit jeho orientací na cizinecký ruch, jehož kapacity byly vystavěny již dříve.

Tab. č. 3

Export zboží a služeb

Rakousko Finsko Řecko Irsko Portugalsko Španělsko Švédsko x)

Tvorba hrubého fixního kapitálu

1974-1984

1985-1994

1995-2001

2002 x)

5,1 5,2 6,5 8,9 5,3 7,3 3,5

4,3 4,3 4,0 9,6 6,4 5,6 3,9

7,8 8,8 8,7 16,0 6,7 9,1 7,5

4,7 2,7 3,3 3,3 3,4 3,3 2,5

Odhad.

Pramen: Economic Outlook, OECD, 2002.

průměrná meziroční změna v %, reálně

Rakousko Finsko Řecko Irsko Portugalsko Španělsko Švédsko Evropská unie celkem x)

Odhad.

1974-1984

1985-1994

1995-2001

2002 x)

0,0 0,6 0,3 3,2 -0,6 -1,9 0,7 0,2

4,0 -2,7 1,1 1,7 5,7 5,2 0,6 2,8

2,0 7,2 7,4 12,2 5,1 4,2 3,8 3,7

0,3 -1,1 8,0 -2,7 2,9 1,9 -0,4 0,0

Růst dynamiky dovozu po vstupu do EU svědčí o tom, že nedílnou součástí integračních procesů v EU bylo rozšíření volného pohybu zboží, jež vedlo k obohacení vnitřních trhů jednotlivých zemí a ve svých důsledcích i k růstu konkurenčního tlaku a dosažení nízké inflace. Tab. č. 5

Dovoz zboží a služeb průměrná meziroční změna v %, reálně


Zahraniční obchod Ve všech sledovaných zemích se exportní výkon ekonomik v období po vstupu do EU zvýšil. Realizovala se tak výhoda společného ekonomického prostoru zbaveného celní zátěže. V některých zemích bylo zrychlení tempa růstu téměř dvojnásobné (Rakousko, Finsko, Švédsko). Irsko dosáhlo v 90. letech dokonce dvouciferné tempo průměrného ročního růstu.


Odhad.

1974-1984

1985-1994

1995-2001

4,3 2,4 4,8 5,2 0,0 1,5 1,3

4,4 3,7 5,6 7,2 10,3 11,6 3,9

7,4 7,6 8,5 15,0 7,4 10,2 6,6

3,9 3,0 3,5 2,4 3,0 3,0 1,4


Sledované země nevykazují rysy vnější nerovnováhy s výjimkou Portugalska, které má schodek běžného účtu platební bilance vyšší než 5 %. Tato hodnota není kritická, ale signalizuje zahraničním investorům potřebu zvýšené investiční obezřetnosti.

Tab. č. 6

Bilance běžného účtu

Tab. č. 8

Zaměstnanost a ekonomická aktivita pracovních sil

v % k HDP


1985-1994

1995-2001

2002 x)

-0,2 -2,7 -3,9 -0,1 0,1 -1,3 -1,1 -0,1

-2,7 5,6 -4,8 1,0 -6,4 -1,1 3,4 0,2

-1,8 5,2 -5,9 -1,1 -8,7 -2,9 3,9 0,4


Odhad.

Zaměstnanost x)


1980-1982

1990-1992

2000-2003

77,7 72,0 57,5 56,7 61,8 52,4 79,0 62,2

74,8 69,8 55,8 53,3 68,6 52,4 79,0 62,2

72,9 68,1 56,6 67,3 72,7 62,0 73,7 63,9

Pramen: Economic Outlook, OECD, 2002. Poměr celkové zaměstnanosti k populaci v pracovním věku.

Nezaměstnanost a zaměstnanost Vývoj nezaměstnanosti po vstupu do EU jednoznačně směřuje k poklesu její míry. V průběhu 90. let se ve většině sledovaných zemí snížila nezaměstnanost na zhruba poloviční úroveň, a to pod 5 %. Pouze ve Finsku a Španělsku je nezaměstnanost blízko hranice 10 %, ale v posledních pěti letech se prosazuje tendence k jejímu snižování.

Tab. č. 7

Inflace U všech zemí, které vstoupily do Evropské unie, se prosadily tendence ke zpomalení tempa růstu inflace. Vývoj byl ovlivňován nejen růstem konkurence, ale i přípravou na vstup do eurozóny, který ve většině zemí vedl ke stlačení míry inflace pod 3 %.

Standardizovaná míra nezaměstnaností % z celkových zdrojů pracovních sil

Rakousko Finsko Řecko Irsko Portugalsko Španělsko Švédsko Evropská unie celkem

1985

1994

2001

. 6,0 16,8 8,9 17,7 2,9 -

9,5 16,8 14,3 6,9 19,8 9,4 10,5

3,6 9,1 3,9 4,1 10,6 4,9 7,4


Tab. č. 9

Spotřebitelské ceny průměrná meziroční změna v %

Rakousko Finsko Řecko Irsko Portugalsko Španělsko Švédsko

1974-1984

1985-1994

1995-2001

5,5 10,7 17,9 14,7 22,8 16,2 10,0

2,7 4,3 1,7 3,2 1,1 6,3 5,8

1,5 1,6 5,1 2,8 2,9 3,0 1,3


Tab. č. 12

Veřejné rozpočty a státní dluh

Saldo veřejných rozpočtů průměrné hodnoty podílu na HDP v %

Ve většině zemí se v souvislosti se vstupem do EU snižuje rozsah přerozdělovacích procesů v ekonomice, který vyjadřuje podíl příjmů a výdajů veřejných rozpočtů na HDP. Současně se stlačily v zemích eurozóny deficity veřejných rozpočtů pod hladinu maastrichtského kritéria, tj. 3 % HDP. Po vstupu do EU udržuje nízkou hladinu deficitu veřejných financí Pakt růstu a stability, který je závazný pro všechny členské země Hospodářské a měnové unie. Tab. č. 10


Příjmy veřejných rozpočtů průměrné hodnoty podílu na HDP v %


1985-1994

1995-2001

2002 x)

50,8 48,5 44,6 43,9 40,1 42,0 59,6 47,1

50,4 49,0 43,5 33,2 40,5 40,8 56,4 45,7

48,8 45,2 41,5 31,8 40,8 38,8 52,6 44,6

Odhad.

Tab. č. 11


Výdaje veřejných rozpočtů průměrné hodnoty podílu na HDP v %


Odhad.

1985-1994

1995-2001

2002 x)

47,4 49,1 32,6 39,1 35,1 37,3 57,3 42,3

47,9 50,0 39,7 34,6 26,4 38,1 56,4 43,5

48,5 48,4 41,8 31,9 38,4 38,5 54,6 43,4


1985-1994

1995-2001

2002 x)

-3,4 0,6 -12,0 -4,8 -5,0 -4,8 -2,2 -4,7

-2,6 1,0 -3,8 1,3 -2,8 -2,7 -7,1 -2,1

-0,3 3,2 0,4 0,1 -2,4 -0,3 2,1 -1,3

Odhad.


Většina sledovaných zemí má státní dluh pod hranicí 60 % HDP, což je kritériem vymezujícím vstup do eurozóny. Pouze Řecko a Španělsko má dluh vyšší, ale prosazuje se tendence k jeho snižování. Tab. č. 13

Státní dluh průměrné hodnoty podílu na HDP v %


Odhad.

1985-1994

1995-2001

2002 x)

57,6 38,3 77,2 102,0 58,1 52,0 59,8 61,2

65,3 50,2 105,6 57,4 57,7 76,2 68,5 73,7

60,4 41,7 98,6 33,8 55,6 67,5 48,9 68,4


Měnové podmínky Jednoznačně prosazující se tendencí hodnoceného období u jednotlivých zemí je snížení krátkodobých úrokových sazeb většinou

o polovinu. Zvýšila se tak výrazně dostupnost úvěrů jak pro podnikatelských sektor, tak i fyzické osoby. K významnému snížení došlo i u dlouhodobých úrokových sazeb. Tab. č. 14

Krátkodobé úrokové sazby v%


1985-1994

1995-2001

6,8 11,2 20,3 10,4 15,4 12,8 10,9

4,2 4,0 9,9 5,0 5,5 5,4 4,8

Odhad.

Tab. č. 15

2002

x)

3,3 3,3 3,3 3,3 3,3 3,3 4,1


Odhad.

7,5 10,5 9,9 12,2 11,0 -

5,6 6,0 7,2 7,0 6,0 6,6 6,5 -

Odhad.

1988-1994

1995-2001

2002 x)

89,0 90,5 124,3 96,4 95,6 110,0 111,2

98,7 98,2 94,4 97,3 97,9 97,6 104,7

97,7 98,3 89,3 90,0 96,2 95,4 99,4

-

-

-


Souhrn

v% 2002

Rakousko Finsko Řecko Irsko Portugalsko Španělsko Švédsko Evropská unie celkem

Dlouhodobé úrokové sazby 1995-2001

Reálný efektivní kurz průměrné hodnoty, rok 1995 = 100

x)


1985-1994

Tab. č. 16

x)

5,2 5,1 5,4 5,1 5,3 5,2 5,4 -


Vývoj reálného efektivního kurzu vykazuje převážně stabilitu, případně zlepšování konkurenční pozice. Je to umožněno společnou evropskou měnou, jejíž výkyvy jsou podstatně menší než vykazovaly jednotlivé země před zavedením jednotné měny.

Výsledky porovnání ekonomického vývoje zemí před a po vstupu do EU prokázaly jak zlepšení ekonomické výkonnosti (růstu HDP) a životní úrovně (růstu spotřeby domácností), tak i ostatních rozhodujících indikátorů makroekonomického vývoje. Snížila se nejen inflace a nezaměstnanost, ale byl dosažen i pokrok v investičních procesech podporovaných nízkými úrokovými sazbami a v intenzitě mezinárodního obchodu, podporovaného společným bezcelním prostorem a existencí společné měny. Odlišný vývoj byl zaznamenán pouze výjimečně a vztahoval se zpravidla jen ke krátkodobému období.

Comparison of National Economies Before and After Joining the EU The comparison of national economies before and after joining the European Union makes it easier to understand effects ensuing from the membership of this grouping of countries striving for progress in the integration of Europe. Attention is given to the convergence of economic levels and living standards, to investment activities in the process of involvement in the European commercial structures, to trends in unemployment and employment, to inflation and chosen indicators of economic stability. Economic growth With the exception of Austria, all countries having joined the European Union in four waves of accession (in the years 1973, 1981, 1986, and 1995) subsequently improved their economic performance both against the pre-accession period and against the average rate of economic growth within the European Union. Ireland made the greatest strides and achieved high rates of GDP growth over the last three decades (more than 5% a year; 8% a year over the last decade). Considerably accelerating rates of GDP growth between 1994 and 2002, compared with the preceding decade, were reported also for Finland (+2.6%), Greece (+1.4%), Spain (+0.8%), and Sweden (+1.2%). Portugal speeded economic growth as late as the 2nd half of the 1990s, GDP growth reaching nearly 4%. Only Austria reached the same dynamics of growth as in the pre-accession period, which is largely attributed to the country’s focus on services rather than on industrial production and trade; hence, its potential of growth was rather limited.

Table 1

Goss domestic product Average y-o-y change at constant prices (%) Ten years’ means

Austria Finland Greece Ireland Portugal Spain Sweden European Union, total x)

1974-1983

1984-1993

1994-2003 x)

Accession to the EU

2.1 2.7 2.5 3.8 2.2 1.4 1.6 2.0

2.3 1.2 1.8 3.4 2.9 2.4 1.6 2.4

2.2 3.8 3.2 8.0 2.9 3.2 2.8 2.5

1995 1995 1981 1973 1986 1986 1995

Incl. estimate for 2003

Source: World Economic Outlook, IMF, 2002

Living standard After joining the European Union, the dynamics of household consumption (and thereby also the living standard) in Ireland, Portugal, Spain, Finland, and Sweden accelerated, ranging between 0.6 and 3.3 percentage points on average year-on-year. Only Greece and Austria recorded a downswing, in Greece followed by high dynamics of household consumption. Table 2

Household consumption Average y-o-y change at constant prices (%)

Austria Finland Greece Ireland Portugal Spain Sweden

1974-1984

1985-1994

1995-2002

2.6 2.5 4.1 3.0 0.6 1.1 0.6

2.5 1.5 2.4 4.4 3.9 3.0 1.6

1.9 3.4 3.2 6.4 2.7 3.1 2.2

Source: Economic Outlook, OECD, 2002 Note: Simple arithmetic means were used to calculate the multi-year mean; the same holds for the other tables.

Table 4

Investment activities

Average y-o-y change at constant prices (%)

Examining this area reveals that countries joining the EU in 1986 (Spain and Portugal), just like countries enlarging the EU in the mid-1990s (Finland and Sweden), were consequently able to raise their investment involvement and thus also their potential output. A different trend was seen only in Austria, which is accountable to the country’s focus on tourism whose capacity was built up before.

Table 3

Gross fixed capital formation

Austria Finland Greece Ireland Portugal Spain Sweden x)

Average y-o-y change at constant prices (%)


Estimate

Exports of goods and services

1974-1984

1985-1994

1995-2001

2002 x)

0.0 0.6 0.3 3.2 -0.6 -1.9 0.7 0.2

4.0 -2.7 1.1 1.7 5.7 5.2 0.6 2.8

2.0 7.2 7.4 12.2 5.1 4.2 3.8 3.7

0.3 -1.1 8.0 -2.7 2.9 1.9 -0.4 0.0

Source: Economic Outlook, OECD, 2002

External trade Exports of all the monitored economies increased in the period after their accession to the EU, which proves the benefit of the single market without customs barriers. The acceleration of growth rate in some countries nearly doubled (Austria, Finland and Sweden). Ireland’s rate of average y-o-y growth in the 1990s even reached double-digit values.

1974-1984

1985-1994

1995-2001

2002 x)

5.1 5.2 6.5 8.9 5.3 7.3 3.5

4.3 4.3 4.0 9.6 6.4 5.6 3.9

7.8 8.8 8.7 16.0 6.7 9.1 7.5

4.7 2.7 3.3 3.3 3.4 3.3 2.5

Estimate


The rising dynamics of imports after joining the EU indicates that the expansion of free movement of goods as an inseparable part of integration processes in the EU enriched indigenous markets and consequently increased competitive pressures and helped curb inflation. Table 5

Imports of goods and services Average y-o-y change at constant prices (%)


Estimate

1974-1984

1985-1994

1995-2001

2002 x)

4.3 2.4 4.8 5.2 0.0 1.5 1.3

4.4 3.7 5.6 7.2 10.3 11.6 3.9

7.4 7.6 8.5 15.0 7.4 10.2 6.6

3.9 3.0 3.5 2.4 3.0 3.0 1.4


The seven EU countries show no features of external imbalance, except for Portugal, where the deficit of the current account of the balance of payments exceeded 5%. Albeit this figure is not critical, it does make foreign investors be more cautious.

Table 6

Balance of the current account

Table 8

Employment and economic activity of manpower

Balance of the current account/GDP ratio (%)


1985-1994

1995-2001

2002 x)

-0.2 -2.7 -3.9 -0.1 0.1 -1.3 -1.1 -0.1

-2.7 5.6 -4.8 1.0 -6.4 -1.1 3.4 0.2

-1.8 5.2 -5.9 -1.1 -8.7 -2.9 3.9 0.4

Estimate


Employment x) 1980-1982

1990-1992

2000-2003

77,7 72,0 57,5 56,7 61,8 52,4 79,0 62,2

74,8 69,8 55,8 53,3 68,6 52,4 79,0 62,2

72,9 68,1 56,6 67,3 72,7 62,0 73,7 63,9


Total employment/working age population ratio


Unemployment and employment Unemployment rate after accession to the EU tends unambiguously to decrease. In the course of the 1990s unemployment in most of the countries roughly halved, getting below 5%. Only Finland and Spain report unemployment rates around 10%, nevertheless a falling tendency is gaining ground there over last five years. Table 7

Standardised unemployment rate % of total manpower resources

Austria Finland Greece Ireland Portugal Spain Sweden European Union, total

1985

1994

2001

. 6.0 16.8 8.9 17.7 2.9 -

9.5 16.8 14.3 6.9 19.8 9.4 10.5

3.6 9.1 3.9 4.1 10.6 4.9 7.4


Inflation All countries that joined the European Union saw the trend of decelerating growth of inflation rate. This is attributed not only to higher competition, but also to arrangements for entry to the Eurozone, which in most of the countries pushed inflation rate below 3%. Table 9

Consumer prices Average y-o-y change (%)

Austria Finland Greece Ireland Portugal Spain Sweden

1974-1984

1985-1994

1995-2001

5.5 10.7 17.9 14.7 22.8 16.2 10.0

2.7 4.3 1.7 3.2 1.1 6.3 5.8

1.5 1.6 5.1 2.8 2.9 3.0 1.3


Table 12

Public budgets and public debt

Average proportion in GDP (%)

In context of accession to the EU, the size of economic redistribution processes, which indicates the proportion of revenues and expenditures of public budgets in GDP, goes down. Simultaneously, countries of the Euro-zone managed to push their deficits of public budgets to comply with the Maastricht criterion, i.e. below 3% of GDP. The Pact of Growth and Stability, binding for all member states of the Economic and Currency Union, keeps public finance deficits at a low level.


Table 10

Austria Finland Greece Ireland Portugal Spain Sweden European Union, total

1985-1994

1995-2001

2002 x)

50.8 48.5 44.6 43.9 40.1 42.0 59.6 47.1

50.4 49.0 43.5 33.2 40.5 40.8 56.4 45.7

48.8 45.2 41.5 31.8 40.8 38.8 52.6 44.6

Estimate

Table 11


Expenditures of public budgets Average proportion in GDP (%)


Estimate

1985-1994

1995-2001

2002 x)

-3.4 0.6 -12.0 -4.8 -5.0 -4.8 -2.2 -4.7

-2.6 1.0 -3.8 1.3 -2.8 -2.7 -7.1 -2.1

-0.3 3.2 0.4 0.1 -2.4 -0.3 2.1 -1.3

Estimate


Revenues of public budgets Average proportion in GDP (%)

x)

Balance of public budgets

1985-1994

1995-2001

2002 x)

47.4 49.1 32.6 39.1 35.1 37.3 57.3 42.3

47.9 50.0 39.7 34.6 26.4 38.1 56.4 43.5

48.5 48.4 41.8 31.9 38.4 38.5 54.6 43.4


Public debts in most of the countries are below 60% of their GDP, which is the limit for entry to the Euro-zone. Only Greece and Portugal are above the limit, but a falling tendency prevails. Table 13

Public debt Average proportion in GDP (%)


Estimate

1985-1994

1995-2001

2002 x)

57.6 38.3 77.2 102.0 58.1 52.0 59.8 61.2

65.3 50.2 105.6 57.4 57.7 76.2 68.5 73.7

60.4 41.7 98.6 33.8 55.6 67.5 48.9 68.4


Monetary conditions A fall in short-term interest rates, in most cases by half, is a clearcut tendency in all of the countries. As a result, loans and credits are much more easily available for both businesses and natural persons. Also long-term interest rates went down considerably.

Table 14

Short-term interest rates

Table 16

Actual effective exchange rate

(%)


1985-1994

1995-2001

2002 x)

6.8 11.2 20.3 10.4 15.4 12.8 10.9

4.2 4.0 9.9 5.0 5.5 5.4 4.8

3.3 3.3 3.3 3.3 3.3 3.3 4.1

Estimate


Average values, 1995 = 100


Table 15

Austria Finland Greece Ireland Portugal Spain Sweden European Union, total Estimate

1995-2001

2002 x)

89.0 90.5 124.3 96.4 95.6 110.0 111.2 -

98.7 98.2 94.4 97.3 97.9 97.6 104.7 -

97.7 98.3 89.3 90.0 96.2 95.4 99.4 -


Long-term interest rates (%)

x)

Estimate

1988-1994

1985-1994

1995-2001

2002 x)

7.5 10.5 9.9 12.2 11.0 -

5.6 6.0 7.2 7.0 6.0 6.6 6.5 -

5.2 5.1 5.4 5.1 5.3 5.2 5.4 -


Actual effective exchange rate shows predominantly stability, or improving competitive position. This is made possible by the single European currency, whose fluctuations are substantially smaller than those of individual national currencies before the introduction of the single currency.

Summary The results of comparing national economies before and after joining the European Union corroborate improvements not only in economic performance (GDP growth) and living standard (higher household consumption), but also in the other key indicators of macroeconomic development. Inflation and unemployment rates went down, progress was achieved in investment processes fuelled by low interest rates and in the intensity of international trade supported by missing customs barriers and existing single currency. Deviations from these trends were only exceptional and short-lived.

EU a ČR v současnosti Globální útlum světové ekonomiky zpomalil tempo růstu hrubého domácího produktu Evropské Unie ze 3,3 % v roce 2000 na 0,9 % v roce 2002. Růst HDP byl podporován spotřebou domácností, na zpomalení naopak působil pokles investic, snížení temp exportu a importu. V odvětvovém pohledu byl nejvyšší růst zaznamenán v odvětví finančních služeb a podnikatelských aktivit, dále v odvětví obchodu, dopravy a telekomunikací. Při stagnaci průmyslu a stavebnictví výraznější propad zaznamenalo zemědělství. Míra inflace dosáhla 2,2 % při oboustranných výkyvech cen energií a potravin. Průměrná míra nezaměstnanosti EU (podle metodiky ILO) dosáhla 7,8 % v roce 2002, což je nejnižší hodnota od roku 1991. Zpomalilo se však i tempo zaměstnanosti. Navzdory globálnímu ekonomickému zpomalení se růst HDP v České republice udržel v roce 2000 a 2001 na 3,1 % (v roce 1999 dosahoval 0,5 %) a poprve byla překročena úroveň roku 1990. V roce 2002 činil růst 2,0 %. Faktory působící na růst HDP byly tvorba hrubého fixního kapitálu a spotřeba domácností, protisměrně působilo záporné saldo zahraničního obchodu. Nárůst investic byl ovlivněn

pokračujícím přílivem přímých zahraničních investic (zejména do zpracovatelského průmyslu). Míra inflace v roce 2002 dosáhla 1,8 %. V globálu cenová hladina v ČR dosáhla v roce 2001 zhruba 40 % průměrné cenové hladiny v EU, což je méně, než odpovídá rozdílu v ekonomické úrovni (62 %). V relaci k průměrné cenové hladině v EU mají nejvyšší cenovou úroveň v ČR spoje (85 % k EU), osobní automobily (84 % k EU) a alkoholické nápoje (82 % k EU), dále elektřina, plyn a ostatní paliva (65 % k EU). Poměr cenových hladin u odívání, obuvi, nábytku a většiny potravinářských výrobků se pohybuje v rozmezí 45-65 %, u nájemného, lékařské a zdravotní služby a vzdělání se pohybuje v rozmezí 20-40 %. Míra nezaměstnanosti (podle metodiky ILO) dosáhla v roce 2002 v ČR 7,3 % , míra ekonomické aktivity dosáhla 60 %. Výše charakterizovaná úroveň ukazuje, že v řadě oblastí bude nutno zvýšit úsilí o překonání stávajících rozdílů i s ohledem na očekávaný růst v zemích EU. Přesto na základě zveřejněných faktů je možné konstatovat, že Česká republika do Evropy patří.

The European Union and the Czech Republic today The global slowdown in the world economy slackened the growth rate of gross domestic product of the European Union from 3.3% in 2000 to 0.9% in 2002. GDP growth was fuelled by household consumption, whereas falling investments and lower export and import rates were counteracting. From the point of view of CZ-NACE activities, financial services and business activities recorded the highest increases, followed by trade, transport and telecommunications. Industry and construction stagnated; agriculture saw a marked fall. Inflation rate reached 2.2%, under oscillating energy and food prices. The average unemployment rate in the EU (according to the ILO methodology) was 7.8% in 2002, which was the lowest figure from 1991. However, employment rate decelerated too. In spite of the worldwide downward economic trend, GDP in the Czech Republic kept on growing by 3.1% in 2000 and 2001 (as against 0.5% in 1999), and the 1990 level was exceeded for the first time. GDP grew 2.0% in 2002. Gross fixed capital formation and household consumption acted in favour of GDP growth, while the trade gap affected GDP in a negative manner. Higher investments were due to the continuing inflow of foreign direct investments

(mainly those channelled into manufacturing). Inflation rate in 2002 reached 1.8%. The overall price level in the Czech Republic in 2001 stood roughly at 40% of that in the EU, which was less than the difference in economic level (62%). Compared with the EU average price level, the highest prices were reported in the Czech Republic for communication (85% of the EU level), passenger cars (84%), alcoholic beverages (82%), and electricity, gas and other fuels (65%). The CR/EU ratio of the overall prices of textiles and clothing, footwear, furniture, and most of the food products ranges between 45% and 65%; the ratio of housing rent, medical and health services, and education amounts to 20-40%. Unemployment rate in the Czech Republic (according to the ILO methodology) reached 7.3% in 2002, and the rate of economic activity was 60%. The above mentioned suggests there is a need to increase efforts to overcome existing differences, also with respect to anticipated economic growth in the EU Member States. Despite the facts above, it is beyond doubt that the Czech Republic belongs in Europe.

Metodické poznámky, zdroje dat Předložené mapy zachycují evropské státy a jejich názvy podle stavu roku 2001. Většina údajů je za rok 2000, pokud dále není uvedeno jinak. Data byla zpracována do kartogramů, které umožňují vztáhnout relativní ukazatel na celou plochu územní jednotky. Hodnoty ukazatelů jsou v kartogramech tříděny do intervalů. Jako zdroj byly využity následující prameny: (1) Eurostat (2) The European Marketing Pocket Book 2002, World Advertising Research Center (3) International Financial Statistics 2002, International Monetary Fund (4) Countries in Transition 2001, Wienna Institute for International Economic Studies (WIIW) (5) Národní statistické úřady a jejich internetové stránky (6) Enlargement of the European Union, Eurostat a Evropská komise (7) Yearbook of Labour Statistics 2000, ILO (8) www.laborsta.ilo.org Mapa 3 Přirozený přírůstek na 1000 obyvatel = rozdíl mezi živě narozenými a zemřelými v relativním vyjádření. CY za rok 1999 Mapa 4 Kojenecká úmrtnost = počet dětí zemřelých do 1 roku na 1 000 živě narozených. AL,BA,CY,UA za rok 1999 Mapy 5 a 6 Střední délka života (též naděje dožití) = vyjadřuje počet roků, které prožije osoba právě narozená za předpokladu, že po celou dobu jejího života se nezmění řád vymírání, zjištěný úmrtnostní tabulkou

Mapy 7 a 8 znázorňují podíl dvou věkových skupin (nejmladší a nejstarší) obyvatelstva na celkové populaci – obyvatel s dokončeným věkem 0-24 roků a dokončeným věkem 65 a více roků. RU rok 1998 Mapy 12 a 13 Harmonizovaná míra nezaměstnanosti = ukazatel získaný z VŠPS podle mezinárodních definic a doporučení. Jde o podíl počtu nezaměstnaných (celkem nebo příslušné věkové skupiny) k celkové pracovní síle (nebo pracovní síle z dané věkové skupiny obyvatelstva, pro níž je míra nezaměstnanosti počítána). Mapa 15 Hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly měří výkonnost ekonomiky při odstranění lišící se cenové úrovně v různých zemích. Je i vhodným ukazatelem životní úrovně. Implicitně uvažuje kvalitativní faktory, jako gramotnost nebo zdraví, i když nejsou zahrnuty přímo. Zvýšení reálného HDP na obyvatele ukazuje zlepšení celkového ekonomického blahobytu. Mapa 16 Běžný účet v % HDP vyjadřuje míru vnější rovnováhy ekonomiky příslušné země. V běžném účtu jsou zachyceny toky zboží (vývoz a dovoz) a služeb (příjmy a výdaje z dopravních služeb, cestovního ruchu a ostatních obchodních a neobchodních služeb), výnosy z kapitálu, investic a práce (úroky, dividendy, reinvestované zisky, pracovní příjmy) i kompenzující položky k reálným a finančním zdrojům poskytnutým či získaným bez protihodnoty (běžné jednostranné převody jako např. dary, výživné, penze, zahraniční pomoc, aj.) Mapa 17 Saldo zahraničního obchodu v % HDP vyjadřuje úroveň dopadu míry (stupně) otevřenosti ekonomiky příslušné země.

Mapa 18 Celkový rozdíl vládních příjmů a vládních výdajů představuje saldo, které buď musí být financováno např. pomocí půjček, nebo které umožňuje splatit část předchozího dluhu. Jedná se o čisté půjčky (+) a čisté výpůjčky (-) vládních institucí.

Mapa 19 Vládní (veřejný) konsolidovaný hrubý dluh je kumulovaným dluhem za veškerá předchozí období vládního sektoru získaný součtem všech závazků (při eliminaci aktiv a eliminaci vzájemných závazků v rámci vládního sektoru) vůči ostatním sektorům.

Methodical notes, data sources Maps presented show European countries and their names as valid in the year 2001. Most data are for 2000 unless otherwise stated. Data have been processed to cartograms that enable to apply a relative indicator to the whole area of a territorial unit. Values of indicators in cartograms are classified to intervals. The following sources have been used: (1) Eurostat (2) The European Marketing Pocket Book 2002, World Advertising Research Center (3) International Financial Statistics 2002, International Monetary Fund (4) Countries in Transition 2001, Wienna Institute for International Economic Studies (WIIW) (5) National statistical accounts and their web pages (6) Enlargement of the European Union, Eurostat and European Commission (7) Yearbook of Labour Statistics 2000, ILO (8) www.laborsta.ilo.org Map 3 Natural increase per 1 000 inhabitants = difference between live and stillbirths and dead in relative expression. CY for 1999. Map 4 Infant mortality = the number of children who died within 1 year of age per 1 000 live births. AL,BA,CY,UA for 1999. Map 5 and 6 Life expectancy at birth = the number of years probably lived by an just born person if the survivorship function established by the life table remains unchanged throughout this person’s remaining life.

Map 7 and 8 Shows share of two age groups (youngest and oldest) of population to total population – population with completed age 0-24 years and completed age 65 or more. RU for 1998. Map 12 and 13 Harmonized unemployment rate = indicator obtained from LFSS according to international definitions and recommendations. It is a ratio of unemployed (total or of relevant age group) to total labour force (or labour force of the relevant age group of population for which the unemployment rate is calculated). Map 15 Gross domestic product per capita at purchasing power parity measures the performance of the economy while eliminating different price levels in various countries. It is also a good living standard indicator, implicitly showing qualitative factors, such as literacy or health, even though they are not explicitly measured. GDP growth at constant prices indicates improving economic welfare in total. Map16 Current account in % of GDP expresses rate of external balance of the relevant country economy. The current account tracks the flows of goods (exports and imports) and services (income and expenditure in transport services, tourism, and other commercial and non-commercial services), capital gains, investment and labour (interest, dividends, reinvested profits, income from work), as well as compensating items to actual and financial resources provided or acquired without counter-value (current one-way transfers, such as gifts, alimony, pensions, foreign aid, etc.) Map 17 Balance of external trade in % of GDP expresses level of impact of degree (grade) of outer openness of the relevant country.

Map 18 The total difference between government revenues and government expenditures is represented by a balance, which either needs to be financed for example by loans or allows paying back a part of preceding debt. It is about net lending (+) and net borrowing (-) of general government.

Map 19 Government (public) consolidated gross debt is a debt cumulated by the government sector for all preceding periods and amounts to the sum of all liabilities (at eliminating assets and eliminating mutual liabilities within the government sector) to the other sectors.

STATISTIKA: PATŘÍME DO EVROPY? STATISTICS: DO WE BELONG TO EUROPE?

Recommend Documents