SPECIFIKA NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ A JEJICH FINANCOVÁNÍ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV MANAGEMENTU FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF MANAGEMENT

SPECIFIKA NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ A JEJICH FINANCOVÁNÍ THE SPECIFICS NONPROFIT ORGANIZATIONS AND THEIR FINANCING

DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER'S THESIS

AUTOR PRÁCE

Bc. JANA PUDÍKOVÁ

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR

BRNO 2013

Ing. MARTIN PERNICA, Ph.D.

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská

Akademický rok: 2012/2013 Ústav managementu

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pudíková Jana, Bc. Řízení a ekonomika podniku (6208T097) Ředitel ústavu Vám v souladu se zákonem č.111/1998 o vysokých školách, Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně a Směrnicí děkana pro realizaci bakalářských a magisterských studijních programů zadává diplomovou práci s názvem: Specifika neziskových organizací a jejich financování v anglickém jazyce: The Specifics Nonprofit Organizations and Their Financing Pokyny pro vypracování: Úvod Vymezení problému a cíle práce Teoretická východiska práce Analýza problému a současné situace Vlastní návrhy řešení, přínos návrhů řešení Závěr Literatura Přílohy

Podle § 60 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon) v platném znění, je tato práce "Školním dílem". Využití této práce se řídí právním režimem autorského zákona. Citace povoluje Fakulta podnikatelská Vysokého učení technického v Brně.

Seznam odborné literatury: FRIČ, P. Neziskový sektor v ČR: výsledky mezinárodního srovnávacího projektu Johns Hopkins University. Praha: Eurolex Bohemia, 2001. 203 s. ISBN 80-86432-04-1. REKTOŘÍK, J. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2001. 177 s. ISBN 80-861-1941-6. TOŠNAR, J. Dobrovolníci a metodika práce s nimi v organizacích: základy ekonomiky, teorie a řízení. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002. 149 s. ISBN 80-717-8514-8. SLINTÁKOVÁ, B. Sponzorování neziskových organizací. 1. vyd. Praha: AGNES, 1999. 157s. ISBN 80-225-1199-4.

Vedoucí diplomové práce: Ing. Martin Pernica, Ph.D. Termín odevzdání diplomové práce je stanoven časovým plánem akademického roku 2012/2013.

L.S.

_______________________________ prof. Ing. Vojtěch Koráb, Dr., MBA Ředitel ústavu

_______________________________ doc. Ing. et Ing. Stanislav Škapa, Ph.D. Děkan fakulty

V Brně, dne 22.05.2013

Abstrakt Diplomová práce se zamČĜuje na specifika neziskových organizací a formy jejího financování. Teoretická þást práce je zamČĜena na právní legislativu týkající se neziskového sektoru, vymezení základních pojmĤ a charakteristiku jednotlivých forem neziskových organizací. V praktické þásti je pĜedstavena organizace, ve které provádím analýzu její finanþní situace pomocí vybraných metod a v závČru práce navrhuji Ĝešení, které by mČly pĜispČt ke stabilizaci financování a celkového rozvoje organizace.

Abstract The master thesis focuses on the non-profit organizations and forms their financing. The theoretical part is oriented for juridical legislation of non-profit sector, as well as demarcation of basic concepts and characteristic of forms non-profit organizations. The practical part is introduced organization organizations in which I doing analysis of the financial situation with selected method and in the conclusion of the work I propose solution that should contribute to improving the stabilization financing and development organizations.

Klíþová slova Nezisková organizace, obþanské sdružení, fundraising, dobrovolnictví

Keywords Non-profit organizations, civil association, fundraising, volunteering

Bibliografická citace PUDÍKOVÁ, J. Specifika neziskových organizací a jejich financování. Brno: Vysoké uþení technické v BrnČ, Fakulta podnikatelská, 2013, 98 s. Vedoucí diplomové práce Ing. Martin Pernica, Ph.D

ýestné prohlášení Prohlašuji, že pĜedložená diplomová práce je pĤvodní a zpracovala jsem ji samostatnČ. Prohlašuji, že citace použitých zdrojĤ je úplná a že jsem neporušila autorská práva (ve smyslu zákona þ. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).

V BrnČ dne 20. kvČtna 2013

…...………………….

PodČkování Ráda bych touto cestou podČkovala Ing. Martinu Pernicovi, Ph.D. za rady a odborné vedení pĜi zpracování diplomové práce. Dále bych chtČla podČkovat Obþanskému sdružení Janus, pĜedevším paní Jitce Noskové, DiS., která mi poskytla informace pro vypracování této práce.

Obsah 1.

Neziskové organizace ................................................................................................ 9 1.1.

Definice a znaky neziskových organizací ..................................................................... 9

1.2.

Klasifikace neziskových organizací ............................................................................ 11

1.3.

Rada vlády pro nestátní neziskové organizace ............................................................ 13

1.4.

Základní typy neziskových organizací ........................................................................ 14

1.4.1.

ObecnČ prospČšná spoleþnost .............................................................................. 14

1.4.2.

Nadace a nadaþní fondy ...................................................................................... 15

1.4.3.

Obþanská sdružení .............................................................................................. 16

1.4.3.1. 1.5.

Financování neziskových organizací .......................................................................... 19

1.5.1.

Zdroje financování neziskových organizací ........................................................ 20

1.5.2.

Financování obþanských sdružení....................................................................... 20

1.6.

1.5.2.1.

Financování z veĜejných zdrojĤ .................................................................. 21

1.5.2.2.

Individuální zdroje ...................................................................................... 23

1.5.2.3.

Dobrovolnictví ............................................................................................ 25

1.5.2.4.

Zdroje od nadací .......................................................................................... 26

1.5.2.5.

Zdroje od firem ........................................................................................... 27

1.5.2.6.

Vlastní zdroje financování .......................................................................... 29

Úþetnictví neziskových organizací ............................................................................. 29

1.6.1. 1.7.

Úþtování vybraných zdrojĤ financování ............................................................. 30

Finanþní analýza neziskové organizace a její zdroje................................................... 32

1.7.1.

Základní zdroje dat pro finanþní analýzu organizace .......................................... 33

1.7.1.1.

Rozvaha ....................................................................................................... 33

1.7.1.2.

Výkaz zisku a ztrát ...................................................................................... 35

1.7.2.

2.

Obþanská sdružení a novelizace obþanského zákoníku .............................. 18

Základní metody finanþní analýzy ...................................................................... 35

1.7.2.1.

Analýza absolutních ukazatelĤ .................................................................... 35

1.7.2.2.

Analýza rozdílových ukazatelĤ ................................................................... 36

1.7.2.3.

Analýza pomČrových ukazatelĤ .................................................................. 37

Analýza souþasného stavu organizace..................................................................... 41 2.1.

Základní informace o organizaci ................................................................................. 41

2.2.

2.2.1.

Organizaþní struktura .......................................................................................... 43

2.2.2.

Projekty a programy ............................................................................................ 44

2.3.

3.

Charakteristika organizace .......................................................................................... 42

2.2.2.1.

Centrum Janus ............................................................................................. 45

2.2.2.2.

PĜijć, zažij a žij lépe ................................................................................... 47

2.2.2.3.

BezpeþnČ do partnerství, rodiþovství a do života ........................................ 47

Financování a hospodaĜení.......................................................................................... 48

2.3.1.

VeĜejné financování ............................................................................................ 48

2.3.2.

Individuální dárcovství........................................................................................ 56

2.3.3.

Dobrovolnictví .................................................................................................... 57

2.3.4.

Zdroje od nadací a nadaþních fondĤ ................................................................... 58

2.3.5.

Firemní dárcovství .............................................................................................. 60

2.4.

Úþetnictví .................................................................................................................... 60

2.5.

Finanþní analýza ......................................................................................................... 61

2.5.1.

Analýza klientĤ ................................................................................................... 62

2.5.2.

Analýza dobrovolníkĤ ......................................................................................... 63

2.5.3.

Analýza výnosĤ ................................................................................................... 64

2.5.4.

Analýza nákladĤ .................................................................................................. 69

2.5.5.

Analýza rozdílových ukazatelĤ ........................................................................... 73

Návrh zmČn ............................................................................................................. 75 3.1.

Kroky ke zmČnČ .......................................................................................................... 75

3.1.1.

Databáze dárcĤ .................................................................................................... 76

3.1.2.

Databáze pĜátel .................................................................................................... 78

3.1.3.

Databáze dobrovolníkĤ ....................................................................................... 78

3.2.

Dobrovolnictví ............................................................................................................ 79

3.3.

Informaþní materiály ................................................................................................... 82

3.4.

Individuální fundraising .............................................................................................. 83

3.5.

Magazín Janus ............................................................................................................. 86

3.6.

Benefiþní akce ............................................................................................................. 87

3.7.

Metodika vyhledávání výzev ...................................................................................... 88

3.8.

Zvyšování úrovnČ organizace ..................................................................................... 89

4.

ZávČr ........................................................................................................................ 91

5.

Použité zdroje .......................................................................................................... 93

Úvod Neziskový sektor v ýeské republice nabírá v posledních letech na významu a pĜestává tvoĜit pouze okrajovou záležitost spoleþnosti, což deklarují i statistiky zkoumající jeho vývoj. Oblast neziskového sektoru je velmi zajímavá, ale pĜináší sebou široký okruh specifik a problémĤ, proto bylo nezbytné zamČĜit se v této práci pouze na urþitou problematiku. Neziskové organizace plní nezastupitelné funkce ve spoleþnosti, které jsou vykonávány skupinou osob se spoleþným zájmem. V souþasnosti se neziskový sektor stále více pĜibližuje sektoru soukromému a v mnoha pĜípadech se stávají rovnocennými partnery. Diplomová práce bude rozdČlena na þást teoretickou a þást praktickou. V þásti teoretické bude použita metoda deskripce zamČĜena na vymezení základních typĤ neziskových organizací a zpĤsoby jejího financování. Práce otevĜe aktuální témata jako dobrovolnictví a zmíní i novelizaci obþanského zákoníku, která ovlivní zejména nejrozšíĜenČjší právní formu neziskových organizací, což jsou obþanská sdružení. V práci budou zmínČna specifika neziskových organizací, mezi které lze zahrnout napĜíklad vedení úþetnictví. V závČru teoretické þásti práce budou uvedeny možné zpĤsoby analýz relevantní pro neziskové organizace. V úvodu praktické þásti pĜedstavím Obþanské sdružení Janus a jeho poslání. Dále budou v práci rozebrány konkrétní zdroje financování organizace a jejich struktura. Praktická þást nebude cílena pouze na zkoumání struktury zdrojĤ financování, ale budou využity i vybrané analýzy zamČĜené zejména na analýzu klientĤ, dobrovolníkĤ a na analýzy, jejímiž hlavními zdroji informací jsou úþetní data.

ϳ

Cíl práce StČžejním cílem této práce bude navrhnout nové možnosti financování vybrané organizace. K dosažení hlavního cíle bude nutné provést rozbor struktury zdrojĤ financování a pomocí vhodných analýz rozpoznat souþasný stav organizace. Na základČ zjištČných informací o finanþní situaci organizace a struktuĜe jejich zdrojĤ financování budou v závČru praktické þásti pĜedstaveny vlastní návrhy, které by mohly vést ke stabilizaci finanþní situace organizace. Vlastní návrhy budou obsahovat i jiná doporuþení, která nesouvisí primárnČ se zdroji financování, ale mohou k nim pĜispČt.

ϴ

1. Neziskové organizace Neziskové organizace patĜí mezi organizace, které nevznikly za úþelem podnikání, pĜesto však mají v národním hospodáĜství své místo a mají i znaþný podíl na chodu a vytváĜení hodnot celé spoleþnosti. „Cílem neziskových organizací je snaha zmČnit jednotlivce i spoleþnost.“1 Bližší vymezení neziskových organizací je popsáno dále v textu.

1.1.Definice a znaky neziskových organizací V þeské literatuĜe není jednoznaþnČ uvedena definice organizací pĤsobících v neziskovém sektoru. V odborných textech je však možné najít pomČrnČ široké spektrum výkladĤ tohoto pojmu. Jedna z ustálených definic Ĝíká, že neziskové organizace jsou právní formou právnické osoby, které nebyly zĜízeny za úþelem podnikání. Všechny þinnosti v neziskové organizaci od založení až po zánik jsou vymezeny v legislativČ zvláštními zákony. Konkrétní zákony, které upravují jednotlivé druhy neziskových organizací, jsou zmínČny dále v textu. Spoleþné pro neziskové organizace je, že zisk není možné rozdČlit mezi þleny organizace, ale musí být k dispozici pro potĜeby organizace. Neziskové organizace mají nČkolik spoleþných znakĤ, které je možné rozdČlit následovnČ: Znaky spoleþné pro všechny typy neziskových organizací:2 − jsou právnickými osobami (s výjimkou organizaþních složek), − nejsou zakládány za úþelem podnikání, − nejsou zakládány za úþelem zisku, − mohou, ale nemusí být financovány z veĜejných rozpoþtĤ. 1

DRUCKER, P. F. ěízení neziskových organizací, s. 15.

2

REKTOěÍK J. a kol. Organizace neziskového sektoru, s. 41.

ϵ

Neziskové organizace lze dále rozdČlit na státní a nestátní. Státní organizace jsou založeny státní správou nebo samosprávou. Nestátní neziskové organizace jsou takové organizace, jejímž zĜizovatelem není stát ani územní samosprávné celky. Vznik tČchto organizací je upraven zvláštními právními pĜedpisy. Znaky spoleþné pro soukromé neziskové organizace:1 − zákon jim povoluje urþitou nezávislost k vnČjšímu okolí, − þlenství v organizaci je dobrovolné (s výjimkou nČkterých profesních komor), − zpravidla vytváĜí neformální struktury pĜíznivcĤ, ale vždy v mezích legislativy, podle nichž vznikly. Tabulka 1: Státní a nestátní neziskové organizace (Upraveno z: Boukal, P) 2

Státní neziskové organizace

Nestátní neziskové organizace

Organizaþní složky státu

Církevní organizace

Územní samosprávné celky

Obþanská sdružení

PĜíspČvkové organizace

ObecnČ prospČšné služby

Státní fondy

Nadace, nadaþní fondy

Mezi další možné þlenČní neziskových organizací se Ĝadí rozdČlení dle míry veĜejného prospČchu na organizace veĜejnČ prospČšné a organizace vzájemnČ prospČšné:3 a) Organizace veĜejnČ prospČšné – jejím hlavním posláním je produkce veĜejných, pĜípadnČ smíšených statkĤ sloužících k uspokojování potĜeb veĜejnosti. Jako pĜíklad lze uvést charitu, zdravotnictví, obecnČ prospČšné spoleþnosti, nadace, nadaþní fondy, vzdČlávání, veĜejnou správu apod. b) Organizace vzájemnČ prospČšné – jejím hlavním posláním je vzájemná podpora þlenĤ organizace. Jedná se tedy o uspokojování vlastních zájmĤ s urþitou korektností k veĜejnosti. Zájmy þlenĤ organizace nesmí odporovat 1


2

BOUKAL, P. Nestátní neziskové organizace: (teorie a praxe), s. 13 - 14.

3

tamtéž, s. 7.

ϭϬ

zájmĤm jiných obþanĤ. Jako pĜíklad je možné zmínit kulturní aktivity, ochranu zájmĤ skupin, profesní zájmy apod. V této diplomové práci se budu zabývat zpĤsoby financování neziskových organizací, proto by zde nemČlo chybČt i rozdČlení neziskových organizací právČ podle zpĤsobu financování: a) Financování zcela z veĜejných rozpoþtĤ – organizace financované výhradnČ z veĜejných rozpoþtĤ, jako napĜ. organizaþní složky státu a obcí, jenž jsou napojeny na státní nebo obecní rozpoþet. b) Financování þásteþnČ z veĜejných rozpoþtĤ - neziskové organizace do jisté míry þerpají nárok na pĜíspČvek ze státního rozpoþtu, ale mají také možnost vyhledávat jiné zdroje financování, jako napĜ. pĜíspČvkové organizace, vybraná obþanská sdružení, církve a náboženské spoleþnosti aj. c) Financování z více zdrojĤ - zde se jedná o kombinaci veĜejných zdrojĤ, soukromých zdrojĤ (dary, sponzorské pĜíspČvky, granty aj.) a vlastní þinnosti. d) Financování zejména z výsledkĤ realizace svého poslání.1

1.2.Klasifikace neziskových organizací V neziskové sféĜe existuje nČkolik klasifikací nestátních neziskových organizací. ýeský statistický úĜad vydal klasifikaci služeb neziskových institucí sloužících domácnostem podle úþelu CZ-COPNI, jenž je vytvoĜena zejména pro statistické úþely a mezinárodní porovnávání statistických dat. Klasifikace CZ-COPNI byla vytvoĜena na základČ mezinárodní klasifikace COPNI. Klasifikace COPNI tvoĜí jednu ze þtyĜ funkþních klasifikací (COICOP, COFOG,COPP) schválenou Statistickou komisí Spojených národĤ v bĜeznu 1999 a urþenou pro využívání v Systému národních úþtĤ. Funkþní klasifikace jsou vzájemnČ pĜíbuzné i s jinými mezinárodními klasifikacemi.2 1


2

ýESKÝ STATISTICKÝ ÚěAD, [online]. 2011 [cit.2013-03-10]. Dostupné z:

<www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/ii_metodicka_cast_cz_copni>.

ϭϭ

Jako pĜíbuzná klasifikace COPNI byla vyvinuta Mezinárodní klasifikace neziskových organizací (ICNPO) v Institutu Univerzity Johna Hopkinse. PĜedmČtem klasifikace CZ-COPNI je rozdČlení služeb, respektive výdajĤ neziskových institucí domácnostem podle úþelu. Klasifikace ICNPO je rozdílná zejména z toho dĤvodu, že pĜedstavuje více klasifikací þinností než klasifikaci podle úþelu. Rozdíl je možné uvést na pĜíkladČ, kdy v klasifikaci ICNPO je veškerý výzkum obsažen v jedné podskupinČ, ale v COPNI je rozdČlen dle úþelu, jemuž slouží. Údaje klasifikované podle ICNPO by bylo potĜeba upravit pro pĜevedení do klasifikace COPNI.1 Klasifikace ICNPO je rozdČlena do dvanácti oblastí, které pĤsobí v neziskovém sektoru. ZmínČná klasifikace byla vytvoĜena na základČ rozsáhlého mezinárodního porovnání neziskového sektoru.2 Tabulka 2: Klasifikace CZ-COPNI (upraveno dle www.czso.cz)

1. BYDLENÍ

2. ZDRAVÍ

3. REKREACE A KULTURA

4. VZDċLÁVÁNÍ

3

1.1

Bydlení

2.1

Léþiva a zdravotnické prostĜedky

2.2

Ambulantní zdravotní péþe

2.3

Ústavní zdravotní péþe

2.4

VeĜejné zdravotnické služby

2.5

Výzkum a vývoj v oblasti zdravotnictví

2.6

Ostatní zdravotnické služby

3.1

Rekreaþní a sportovní služby

3.2

Kulturní služby

4.1

Preprimární a primární vzdČlávání

4.2

Sekundární vzdČlávání

4.3

Postsekundární vzdČlávání nižší než terciární

4.4

Terciární vzdČlávání

4.5

VzdČlávání nedefinované podle úrovnČ

1


<www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/ii_metodicka_cast_cz_copni>. 2

BAýUVýÍK, R. Marketing neziskových organizací, s. 49.

3


<www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/ii_metodicka_cast_cz_copni>.

ϭϮ

5. SOCIÁLNÍ PÉýE 6. NÁBOŽENSTVÍ

4.6

Výzkum a vývoj v oblasti vzdČlávání

4.7

Ostatní vzdČlávací služby

5.1

Služby sociální péþe

5.2

Výzkum a vývoj v oblasti sociální péþe

6.1

Náboženství

7.1 7. POLITICKÉ STRANY, ODBOROVÉ 7.2 A PROFESNÍ ORGANIZACE 7.3 8. OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTěEDÍ

8.1 8.2 9.1

9. SLUŽBY JINDE NEUVEDENÉ

9.2

Služby politických stran Služby odborových organizací Služby profesních organizací Služby ochrany životního prostĜedí Výzkum a vývoj v oblasti ochrany životního prostĜedí Ostatní služby Výzkum a vývoj v oblasti služeb jinde neuvedených

1.3.Rada vlády pro nestátní neziskové organizace V roce 1992 byla na základČ rozhodnutí vlády ýeské republiky vytvoĜena Rada pro nadace, která byla v roce 1998 pĜetransformována a vznikla Rada vlády pro nestátní neziskové organizace. Rada shromažćuje, prodiskutovává a prostĜednictvím svého pĜedsedy pĜedává vládČ podklady o nestátních neziskových organizacích, které se vztahují k utváĜení vhodného prostĜedí pro existenci a þinnost nestátních neziskových organizací.1 Rada vlády pro nestátní neziskové organizace zahrnuje do nestátních neziskových organizací: − obþanská sdružení, − nadace, − nadaþní fondy, − obecnČ prospČšné spoleþnosti, 1

VLÁDA ýESKÉ REPUBLIKY, [online]. ©2013 [cit. 2013-02-15]. Dostupné z:

.

ϭϯ

− církevní právnické osoby, které se svou þinností pĜibližují více veĜejnČ prospČšným aktivitám, než samotné církve nebo náboženské spoleþnosti. ZmínČné vymezení nestátních neziskových organizací je dĤležité pro vytváĜení analýz týkajících se neziskového sektoru. Rada vlády pro nestátní neziskové organizace tedy nezahrnuje do svých analýz a výzkumĤ všechny právnické osoby, které nebyly založeny za úþelem podnikání.

1.4.Základní typy neziskových organizací V ýeské republice je celá Ĝada neziskových organizací, které lze rozdČlit podle spoleþných znakĤ, jak bylo zmínČno v pĜedchozí þásti diplomové práce. V této kapitole budou pĜedstaveny vybrané základní typy neziskových organizací a jejich specifika. Všechny uvedené typy neziskových organizací patĜí mezi soukromoprávní organizace.

1.4.1. ObecnČ prospČšná spoleþnost Právní úprava: Zákon þ. 248/1995 Sb. o obecnČ prospČšných spoleþnostech, v platném znČní. ObecnČ prospČšná spoleþnost se zakládá zakladatelskou smlouvou, která musí být podepsána všemi zakladateli, kterými mohou být fyzické i právnické osoby vþ. obce nebo státu.

Zakladatelská smlouva je zapsána do rejstĜíku obecnČ prospČšných

spoleþností u pĜíslušného rejstĜíkového soudu. ObecnČ prospČšné spoleþnosti poskytují veĜejnČ prospČšné služby zejména v oblasti sociální (napĜ. sociální ústav, domov dĤchodcĤ) ve zdravotnictví (napĜ. léþebny dlouhodobČ nemocných), školství (napĜ. mateĜské školy) a kultuĜe (napĜ. galerie, muzeum). Tento typ neziskových organizací mĤže vykonávat mimo hlavní þinnosti i doplĖkovou þinnost za pĜedpokladu, že tak bude docíleno úþinnČjšího využití majetku a nebude to mít neblahý vliv na kvalitu obecnČ prospČšné þinnosti.1 1


ϭϰ

Spoleþnost mĤže zaniknout výmazem z rejstĜíku z nČkolika dĤvodĤ. Jedním z dĤvodĤ je uplynutí doby nebo úþelu, který byl stanoven pĜi vzniku spoleþnosti. Dále pak mĤže spoleþnost zaniknout rozhodnutím správní rady nebo soudu, prohlášením konkursu, vnitrostátní fúzí þi rozdČlením, pĜi kterém vznikají minimálnČ dvČ obecnČ prospČšné spoleþnost.1

1.4.2. Nadace a nadaþní fondy Právní úprava: Zákon þ. 227/1997 Sb., o nadacích a nadaþních fondech, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. Nadace a nadaþní fondy lze považovat za úþelová sdružení majetku, který je využíván za úþelem, pro který byly nadace a nadaþní fondy založeny. ZmínČným úþelem mĤže být zejména rozvoj duchovních hodnot, ochrana lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochrana životního prostĜedí, památek, zvykĤ, vzdČlání nebo také tČlovýchovy a sportu. Nadace i nadaþní fondy se zĜizují písemnou smlouvou uzavĜenou mezi zĜizovateli, zakládací listinou (pokud je pouze jeden zĜizovatel) a závČtí. Vznik je podmínČn zápisem do nadaþního rejstĜíku, který je veden krajským soudem.2 Nadace se zpravidla zakládají na dlouhé þasové období a jsou tvoĜeny nadaþním jmČním. Nadaþní jmČní nadace je nedotknutelné, musí generovat výnos a je zapsáno v nadaþním rejstĜíku. Hodnota nadaþního jmČní nesmí klesnout po dobu trvání nadace pod 500 000 Kþ. Majetek nadací mĤže být tvoĜen penČžními prostĜedky, cennými papíry, nemovitými a movitými vČcmi a ostatními majetkovými právy a hodnotami, které zajišĢují trvalý výnos a neváznou na nich práva zástavní.3 Nadaþní fond je na rozdíl od nadace urþen k plnČní i krátkodobých obecnČ prospČšných cílĤ, kdy majetek je nejen získáván, ale i na druhou stranu poskytován k úþelu, k nČmuž byl nadaþní fond založen. U nadaþního fondu není urþena žádná minimální hodnota

1

RģŽIýKOVÁ, R. Neziskové organizace: vznik, úþetnictví, danČ, s. 22 – 24.

2

TAKÁýOVÁ, H. Úþetnictví neziskových organizací, s. 16 – 21.

3

tamtéž.

ϭϱ

majetku. Podstatou u nadaþních fondĤ tedy je, majetek nejen shromažćovat, ale také vydávat na urþité potĜeby.1 Nadaþní fondy vznikají napĜíklad v oblasti školství, kdy se sdružují rodiþe nebo pĜátelé školy s cílem doplĖovat penČžní prostĜedky pro zabezpeþení školních i mimoškolních aktivit studentĤ.2 K zániku nadací a nadaþních fondĤ dochází, když je docíleno úþelu, pro který vznikly, slouþením s jinou nadací nebo nadaþním fondem vnitrostátní fúzí. Dále zaniká nadaþní fond po dohodČ správní rady se zĜizovatelem v pĜípadČ snížení majetku a následné nemožnosti naplĖovat prvotní cíl þinnosti. Dalším dĤvodem k zániku je rozhodnutí o úpadku nebo zamítnutím insolvenþního návrhu pĜi souþasném nedostatku majetku. Nadace lze rušit likvidací nebo bez likvidace dnem výmazu z rejstĜíku. Nadaþní jmČní pĜejde na jinou nadaci zpĤsobem, který je uveden v zákonČ. Také je možné, aby nadaþní fond zanikl z dĤvodu pĜemČny na nadaci v pĜípadČ, pokud majetek nadaþního fondu pĜesahuje hodnotu 1 000 000 Kþ, pĜiþemž 500 000 Kþ splní podmínky pro jeho další oznaþení za nadaþní jmČní. Tento pĜevod je podmínČn notáĜským zápisem.3

1.4.3. Obþanská sdružení PĜi pĜedstavování neziskového sektoru se zamČĜuji na obþanská sdružení vzhledem k tomu, že organizace, která mi poskytla informace k vypracování této diplomové práce je obþanské sdružení. V této souvislosti lze zmínit zákon þ. 83/1990 Sb., o sdružování obþanĤ, v platném znČní. Ve zmínČném zákonČ jsou obþanská sdružení definovány jako právnické osoby, do jejichž postavení a þinnosti mohou zasahovat státní orgány pouze v mezích zákona. Tento zákon se ovšem nevztahuje na sdružování obþanĤ: − v politických stranách a politických hnutích, 1


2

RģŽIýKOVÁ, R. Neziskové organizace: vznik, úþetnictví, danČ, s. 20 – 22.

3

tamtéž.

ϭϲ

− k výdČleþné þinnosti nebo k zajištČní Ĝádného výkonu urþitých povolání, − v církvích a náboženských spoleþnostech. Obþanská sdružení jsou registrovány na Ministerstvu vnitra ýeské republiky na základČ návrhu, který podávají minimálnČ tĜi osoby. Podmínkou tohoto návrhu je, že alespoĖ jedné osobČ musí být 18 let. K návrhu na registraci je dle zákona o sdružování obþanĤ nutné pĜiložit statut, který obsahuje: − název sdružení, − sídlo, − cíl jeho þinnosti, − orgány sdružení, zpĤsob jejich ustavování, urþení orgánĤ a funkcionáĜĤ oprávnČných jednat jménem sdružení, − ustanovení o organizaþních jednotkách, pokud budou zĜízeny a pokud budou jednat svým jménem, − zásady hospodaĜení. Zákon o sdružování obþanĤ vymezuje dĤvody k odmítnutí registrace, dále zpĤsoby jakými postupovat, pokud Ministerstvo vnitra rozhodne o odmítnutí registrace a také uvádí možnosti zániku sdružení, mezi které patĜí mimo jiné zánik dobrovolným rozpuštČním nebo slouþením s jiným sdružením þi zánik pravomocným rozhodnutím ministerstva o jeho rozpuštČní. Zánik obþanského sdružení je oznámeno i ýeskému statistickému úĜadu, který vede databázi sdružení. Obþanská sdružení mají možnost mezi sebou uzavírat smlouvy o souþinnosti. Tyto smlouvy slouží k dosažení vymezeného cíle. Uvedeným zpĤsobem mĤže vzniknout i nová právnická osoba.1

1

RģŽIýKOVÁ, R. Neziskové organizace: vznik, úþetnictví, danČ, s tamtéž, s. 13 – 16.

ϭϳ

1.4.3.1.

Obþanská sdružení a novelizace obþanského zákoníku

Schválením nového obþanského zákoníku se stala oblast týkající se neziskového sektoru jeho souþástí. Jedná se o zákonnou normu þ. 89/2012 Sb., která nabývá úþinnosti dne 1. ledna 2014. V novém obþanském zákoníku jsou definovány korporace, fundace a ústavy. Korporace jsou subjekty založené na þlenech tvoĜící spolek. Pokud to není v rozporu se zákonem, je možné založit korporaci pouze s jedním þlenem, který však nemĤže z vlastní vĤle ukonþit þlenství, není-li nahrazen novým. Fundace jsou subjekty založené na majetku sloužícímu k vymezenému úþelu. Zde mluvíme o nadacích a nadaþních fondech. Ústavy jsou kombinace korporace a fundace. Provozují þinnosti spoleþensky nebo hospodáĜsky užiteþné a využívající svou osobní a majetkovou složku.1 Jelikož se tato diplomová práce orientuje zejména na obþanská sdružení, je vhodné poukázat na zmČny, které vznikají dnem úþinnosti nového obþanského zákoníku a jaké kroky lze pĜed touto novelizací uþinit. Dnem úþinnosti obþanského zákoníku se stávají obþanská sdružení spolkem, pĜiþemž sdružení má právo zmČnit svoji právní normu na ústav nebo sociální družstvo. Jeho hlavní þinností je spolková þinnost, kterou vykonávají þlenové nebo jsou vykonávány pro þleny a na základČ obþanského zákoníku upraví své stanovy. Další možností je transformace na ústavy, které budou realizovat svou þinnost obdobnČ jako obecnČ prospČšné spoleþnosti a budou poskytovat prospČšné služby. Ústavy budou muset používat spolu s názvem dodatek „zapsaný ústav“ nebo zkratku tohoto názvu „z. ú.“2 Jinou možností je transformace obþanského sdružení na obecnČ prospČšnou spoleþnost do konce roku 2013. Od 1. ledna 2014 již nebude možné zĜídit obecnČ prospČšnou spoleþnost. K poskytování obecnČ prospČšných služeb bude možné založit dle nového obþanského zákoníku ústavy. Spoleþnosti vzniklé do 31. 12. 2013 budou svou þinnost provozovat na základČ stávající právní subjektivity, dokud nezaniknou.3 1

Stuchlíková H., Komrsková S. ZdaĖování neziskových organizací, s. 10 – 17.

2

tamtéž, s. 23 – 24.

3

tamtéž, s. 11.

ϭϴ

1.5.Financování neziskových organizací V této þásti práce jsou uvedeny možnosti financování neziskových organizací. Tato problematika je pro všechny organizace spoleþná, jelikož je pro jejich existenci nezbytné, aby zajistily potĜebné finanþní zdroje. Vyhledávání finanþních zdrojĤ je proces, který musí být vykonáván nepĜetržitČ. Proces získávání finanþních prostĜedkĤ se þasto nazývá fundraising. Vzhledem k tomu, že je pro úspČšnou organizaci nezbytné, aby získávala finanþní prostĜedky dlouhodobČ, je vhodné pĜemýšlet o fundraisingu jako o managementu zdrojĤ. Fundraising je pak možné vnímat jako: „získávání prostĜedkĤ, resp. hledání zdrojĤ, které má pomoci pĜedevším neziskovým organizacím zbavit se nedostatku prostĜedkĤ, dosáhnout stanovených cílĤ a naplnit poslání organizace.“1 Management zdrojĤ (fundraising) v sobČ zahrnuje zejména následující þinnosti:2 − Plánování

–

tvorba

plánu,

spolupráce

s ekonomickým

oddČlením

organizace, jenž pracuje na pĜípravČ rozpoþtĤ, pĜíprava komunikace s dárci, sledování prĤbČhu fundraisingových akcí, úþast na strategickém plánování. − Administrativu – shromažćování záznamĤ týkající se fundraisingových akcí, evidence dárcĤ, vypracování prĤbČžných a závČreþných zpráv, pĜichystání materiálĤ pro správní radu a jiné orgány organizace. Do administrativních aktivit patĜí v neposlední ĜadČ i spolupráce pĜi žádání o granty a dotace. − Komunikaci – vystupování jménem organizace, navázání kontaktĤ se stálými i potencionálními dárci, ucházení se o dar. „Fundraising tedy zahrnuje rĤzné þinnosti, metody a postupy jak získat finanþní a jiné prostĜedky (vČci, informace, know-how, pĜíznivce, þas a znalosti dobrovolníkĤ) pro þinnost neziskových organizací.“3 1

REKTOěÍK, J. a kol., Organizace neziskového sektoru, s. 93.

2

tamtéž, s. 93.

3

tamtéž, s. 94.

ϭϵ

1.5.1. Zdroje financování neziskových organizací Mezi zdroje financování neziskových organizací patĜí jak penČžní prostĜedky, tak prostĜedky nepenČžní, mezi které mĤžeme zahrnout napĜíklad služby, materiál nebo lidský kapitál, jímž máme na mysli schopnosti a dovednosti lidí. ProstĜedky financování lze rozdČlit následovnČ:1 − prostĜedky získané z interních zdrojĤ o zisk z vlastní þinnosti − prostĜedky získané z externích zdrojĤ o veĜejné zdroje – státní dotace a granty o individuální zdroje – þlenské pĜíspČvky, dobrovolnictví o soukromé zdroje – soukromé dárcovství od nadací a nadaþních fondĤ, podnikatelských subjektĤ a živnostníkĤ Peter F. Drucker ovšem upozorĖuje na to, že: „Nezisková instituce, která se omezí pouze na získávání finanþních prostĜedkĤ, se mĤže dostat do velmi vážné situace ztrátou své vlastní identity. Jejím cílem je získávat finanþní zdroje za úþelem plnČní svého poslání, a nikoli jako samoúþelnou þinnost.“2

1.5.2. Financování obþanských sdružení Obþanské sdružení mají otevĜené možnosti v oblasti financování své þinnosti. PĜestože se jedná o neziskovou organizaci, která nebyla založena za úþelem zisku, je možné, aby organizace vykonávala mimo hlavní þinnosti i doplĖkovou þinnost, která jí zajistí pĜíjem pro financování hlavního poslání. „Výjimkou nejsou ani obþanská sdružení, která založila obchodní spoleþnost, a ze ziskĤ této spoleþnosti financují zájmovou þinnost svých þlenĤ.“3 1

REKTOěÍK, J. a kol., Organizace neziskového sektoru, s. 95 - 98.

2


3

RģŽIýKOVÁ, R. Neziskové organizace: vznik, úþetnictví, danČ, s. 15.

ϮϬ

Mezi další možné zpĤsoby získání finanþních prostĜedkĤ lze zahrnout − státní granty a dotace − zisk firem z vlastní þinnosti − þlenské pĜíspČvky − dárcovství od firem a fyzických osob − nadace a nadaþní fondy V následujícím textu jsou nČkteré zmínČné zdroje financování blíže popsány.

1.5.2.1.

Financování z veĜejných zdrojĤ

Financování neziskových organizací upravuje zákon þ. 218/2000 Sb. o rozpoþtových pravidlech, v platném znČní. „V souladu s § 7 tohoto zákona mohou být ze státního rozpoþtu poskytnuty dotace nestátním neziskovým organizacím, jako jsou obþanská sdružení, obecnČ prospČšné spoleþnosti, úþelová zaĜízení církví a náboženské spoleþnosti, nadace a nadaþní fondy þi další právnické osoby, jejichž hlavním pĜedmČtem þinnosti je poskytování zejména zdravotních, kulturních, vzdČlávacích a sociálních služeb a dotace k poskytování sociálnČ právní ochrany dČtí atd.“1 ProvádČcím pĜedpisem zmínČného zákona je vyhláška o rozpoþtové skladbČ 323/2002 Sb., o rozpoþtové skladbČ v platném znČní. Tato vyhláška vymezuje rozpoþtovou skladbu státního rozpoþtu, jeho rozdČlení v rozpoþtech obcí, krajĤ a jiných organizaþních složek státu. Rozpoþtová skladba je tĜídČna dle hlediska odpovČdnostního, druhového, odvČtvového, konsolidaþního aj. Hledisko odpovČdnostní rozdČluje státní rozpoþet dle kapitol. Z hlediska druhového se tĜídí pĜíjmy a výdaje dle pĜíjmových a výdajových druhĤ. OdvČtvové hledisko tĜídí všechny výdaje dle druhu þinnosti, z které plynou výdaje. PĜíjmy tímto zpĤsobem tĜídí pouze nedaĖové a kapitálové pĜíjmy obcí, krajĤ, 1

MINISTERSTVO FINANCÍ ýESKÉ REPUBLIKY.[online]. 2005 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z:

.

Ϯϭ

regionálních rad regionĤ soudržnosti a dobrovolných svazkĤ obcí. PĜi tĜídČní z odvČtvového hlediska dochází k rozdČlování na rozpoþtové skupiny, oddíly, pododdíly a paragrafy. Konsolidaþní tĜídČní rozdČluje pĜíjmy a výdaje dle stupĖĤ konsolidace, což pĜedstavuje oblast veĜejných rozpoþtĤ, mezi nimiž probíhají penČžní pĜevody, pĜedstavující na jedné stranČ výdaje a na stranČ druhé pĜíjmy urþené dle toho, jak se údaje o tČchto pĜíjmech a výdajích sumarizují. Konsolidaþní tĜídČní vymezuje výdaje a pĜíjmy vynaložené uvnitĜ soustavy veĜejných rozpoþtĤ a dalších veĜejných penČžních fondĤ, které nejsou vymezeny již v druhovém þlenČní a na které se tato vyhláška vztahuje.1 PĜíjmy z veĜejných zdrojĤ tvoĜí u mnohých neziskových organizací nejvČtší podíl jejich celkových pĜíjmĤ. VeĜejná správa však nemusí poskytovat pouze finanþní prostĜedky, ale mĤže nabídnout i pomoc v podobČ bezplatného pronájmu majetku obce. VeĜejné zdroje lze charakterizovat následujícími body:2 − byrokracie, − jsou Ĝízeny pĜísnou politikou, − mají možnost pĜidČlit velký objem finanþních prostĜedkĤ, − dotují i nepĜíliš populární záležitosti, − pĜi žádání o dotaci musí být dodržena struktura žádosti, − dotace pĜichází mnohdy zpČtnČ až po ukonþení projektu, − financování bývá nejþastČji na jeden rok, zĜídka na dva až tĜi roky. PĜi žádání o dotace musí nestátní neziskové organizace splnit nČkolik podmínek, které jsou pĜesnČ definované v metodice pro žádání o dotace pro konkrétní rok. Žadatel o dotaci musí splnit následující podmínky:3 1

MINISTERSTVO FINANCÍ ýESKÉ REPUBLIKY.[online]. ©2005 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z:

. 2

ŠEDIVÝ, M., MEDLÍKOVÁ O., ÚspČšná nezisková organizace, s. 41.

3

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍ VċCI. [online]. ©2013 [cit. 2013-02-13]. Dostupné z:
http://www.mpsv.cz/files/clanky/13358/Metodika_2013.pdf>.

ϮϮ

− právní forma typu obþanské sdružení, církevní právnické osoby nebo obecnČ prospČšné spoleþnosti. Všechny právní formy musí poskytovat služby v oblasti podpory rodiny, − organizace musí být registrovány Ministerstvem vnitra nebo jiným pĜíslušným orgánem minimálnČ 1 rok pĜed uzávČrkou pĜijímání žádostí, − organizace musí vykonávat veĜejnČ prospČšnou þinnost v oblasti podpory rodiny, − musí mít ve stanovách þi v zĜizovací listinČ zakotvenou práci s rodinou, − sídlo organizace musí mít v ýeské republice, − organizace nesmí pĤsobit jako prostĜedník pĜi žádání o dotaci, − organizace nesmí být v likvidaci, v úpadku a v hrozícím úpadku, − musí mít splnČny závazky týkající se pĜíspČvkĤ zdravotního pojištČní, sociálního zabezpeþení nebo daĖových odvodĤ vyplývajících z právních pĜedpisĤ, − další podmínky.

1.5.2.2.

Individuální zdroje

Mezi možné zpĤsoby individuálního dárcovství patĜí jednorázový nebo pravidelný pĜíspČvek. Získat jednorázový pĜíspČvek není pĜíliš nákladné, ovšem i výše pĜíspČvku bývá zpravidla nízká. O poskytnutí jednorázového pĜíspČvku se dárce rozhoduje na základČ jednorázového impulsu napĜíklad pĜi setkání s pracovníky organizace. Získat vyšší objem darĤ je možné pĜi poĜádání hromadných, mediálnČ zveĜejnČných akcí, mezi které patĜí pĜedevším sbírky þi soutČže. Mnohdy se jedná o prodej drobných pĜedmČtĤ za vyšší cenu, než je pro nČ obvyklé. Mezi známé veĜejné sbírky patĜí napĜíklad TĜíkrálová sbírka.1

1

BAýUVýÍK, R. Marketing neziskových organizací. s. 109 – 113.

Ϯϯ

ýlenské pĜíspČvky patĜí mezi používané zpĤsoby, jak získat urþitý finanþní pĜíjem. Další variantou je zapojení veĜejnosti do aktivit organizace a podpoĜení jejich cílĤ. Databáze þlenĤ nevzniká v prvé ĜadČ s cílem získat peníze, ale získat si urþitou proslulost a vzbudit dĤvČru u sponzorĤ þi sympatizantĤ. ýlenové organizace získávají pocit potĜebnosti a spoluodpovČdnosti za organizaci. ýlenové organizace mají také urþitou možnost ovlivĖovat chod organizace.1 Dary organizacím nemusí mít pouze finanþní charakter, ale také hmotný. Hmotné dary, které dárci organizacím poskytují, mohou být jak zcela nové, tak i použité. Zejména organizace s humanitárním zamČĜením poĜádají sbírky použitého obleþení, obuvi nebo jiných pĜedmČtĤ. Velká Ĝada dárcĤ využívá této možnosti z toho dĤvodu, aby se bezplatnČ zbavily nepoužívaných vČcí. V této souvislosti lze také zmínit poĜádání dražeb þi tombol, kde neziskové organizace nabízejí umČlecká díla, která získají od výtvarníkĤ. Získaná umČlecká díla poté nabízejí za cenu, jež výraznČ pĜevyšuje užitnou hodnotu daru.2 Další zajímavou formou individuálního dárcovství je dobrovolnictví, kterému je vČnována následující podkapitola. RektoĜík zmiĖuje vhodnost zohlednČní tzv. pyramidy dárcĤ. Pyramida ukazuje, jaký je pomČr mezi dárcem a velikostí získaných zdrojĤ. PĜi prvním oslovení dárce není možné oþekávat pĜíliš velký finanþní pĜíspČvek, ale v pĜípadČ, že bude udržován kontakt s dárcem, je možné získat pravidelné a významnČjší dary. Pyramida dárcovství je zobrazena na následujícím obrázku.3

1

POLÁýKOVÁ Z. Fundraisingové aktivity, s. 31 – 32.

2

BAýUVýÍK, R. Marketing neziskových organizací, s. 109 – 111.

3

REKTOěÍK J. a kol. Organizace neziskového sektoru, s. 97 - 98.

Ϯϰ

Obrázek 1: Pyramida dárcovství (PĜevzato z: RektoĜík J. a kol.) 1

1.5.2.3.

Dobrovolnictví

Dobrovolnictví spoþívá v dárcovství vlastního þasu a práce, což mĤže být pro neziskovou organizaci i hodnotnČjším darem než finanþní pĜíspČvek.„Dobrovolnictví je neplacená a nekariérní þinnost, kterou lidé provádČjí proto, aby pomohli svým bližním, komunitČ nebo spoleþnosti.“2 Dobrovolníci nabízí nejen svĤj þas, ale také znalosti, zkušenosti a osobní pĜístup ke klientĤm. Neziskové organizace využívají služeb dobrovolníkĤ rĤzným zpĤsobem. NČkteré organizace pĜiĜazují dobrovolníkĤm pouze urþité úkoly, jiné organizace, zejména vzájemnČ prospČšné, jsou na dobrovolnících pĜímo závislé a dokonce nemají ani placené zamČstnance. V tuzemsku i v zahraniþí se bČžnČ setkáváme s pomocí dobrovolníkĤ pĜi humanitárních a jiných katastrofách nebo pĜi jednorázových akcích. V souþasné dobČ jsou neziskovými organizacemi využívány služby dobrovolníkĤ i pĜi kanceláĜských a administrativních pracích.3

1


2

MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce, s. 55.

3


Ϯϱ

Dobrovolnictví lze rozdČlit na evropský model dobrovolnictví a americký model. Evropský model neboli komunitní je historicky nejstarší a spoþívá ve spontánním sdružování ve spolcích na základČ spoleþných zájmĤ dobrovolníkĤ, mezi kterými panují vČtšinou pĜátelské vztahy. Americký neboli manažerský model je historicky mladší a spoþívá v práci dobrovolníkĤ pod odborným vedením v dobrovolnických centrech.1 Dobrovolnické centrum je organizace zamČĜena na práci s dobrovolníky, jejich získávání, školení a pĜiĜazování k jednotlivým organizacím. Dobrovolnická centra se Ĝídí zákonem þ. 198/2012 Sb., o dobrovolnické službČ. „Dobrovolnické centrum vzdČlává manažery dobrovolnické þinnosti; organizuje vlastní dobrovolnické programy; vytváĜí a udržuje pĜíslušné informaþní databáze; propaguje dobrovolnictví v médiích; získává informace o potĜebách dobrovolnické práce od obcí, krajĤ a ústĜedních orgánĤ státní správy; pĜípadnČ se úþastní mezinárodní spolupráce v dobrovolnických aktivitách.“2

1.5.2.4.

Zdroje od nadací

Finanþní zdroje z grantĤ nadací patĜí mezi rozšíĜenou formu financování neziskových organizací. Nadace podporují zpravidla konkrétní projekty a dbají na to, aby poskytnuté finance pĜispČly k inovaci a zdokonalení služeb organizace a aby byl zĜejmý užitek pro cílové skupiny. Nadace svým pĜispČním chtČjí dosáhnout viditelných výsledkĤ. PrávČ zamČĜení na inovativnost projektĤ tvoĜí hlavní odlišnost od financování z grantĤ nadací od dotací z orgánĤ veĜejné správy. Zde se také projevuje rozdíl mezi grantem a dotací. Granty tedy bývají vČtšinou jednorázové dary, které jsou poskytnuté na konkrétní projekt. Dotace bývají poskytovány veĜejnou správou na bČžnou þinnost.3

1

TOŠNER, J., SOZANSKÁ, O. Dobrovolnictví a metodika práce s nimi v organizacích, s. 99.

2

MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce, s. 54.

3


Ϯϲ

Žádost o grant lze nastínit v následujících krocích1: − nadace vypíše grantové Ĝízení. NČkteré nadace vypisují grantová Ĝízení pravidelnČ, jiné nadace nevyhlašují výbČrová Ĝízení, ale žadatel se mĤže pĜihlásit o grant kdykoliv. − spolu s vypsaným grantovým Ĝízením je definované téma podpory, minimální a maximální výše grantu vþetnČ zpĤsobu podávání žádosti, pĜípadnČ þasový harmonogram schvalování žádosti. − k žádosti je tĜeba pĜiložit podrobnČ popsaný projekt. − pĜípadnČ jsou zveĜejnČny kritéria hodnocení, maximální výše podílu grantu na celkových projektových nákladech, pĜílohy žádosti þi tým hodnotitelĤ. − nadace vzhledem k dĤrazu na inovativnost nepodporují všechny druhy nákladĤ. Podporují napĜíklad propagací, ale ne reprezentaci, pohoštČní þi náklady na poĜízení hmotného i nehmotného investiþního majetku.

1.5.2.5.

Zdroje od firem

Pokud chce nezisková organizace získat podporu od firmy, musí napsat písemnou žádost, ve které popíše projekt, na který podporu žádá. K žádosti pĜiloží rozpoþet a poskytne informace o poslání a cílech organizace. Žádost zhodnotí zástupci firmy. Výhodu þasto získávají ty organizace, které nabízejí urþitou protihodnotu. Protihodnotou mĤže být napĜíklad možnost oslovit urþitou cílovou skupinu, zveĜejnČní jména firmy nebo možnost prodávat výrobky firmy pĜímo na akci.

Neziskové

organizace nežádají pouze finanþní þástky, ale také služby firem þi garanci projektu jménem firmy.2 NČkteré firmy na svých webových stránkách zveĜejĖují, které projekty podporují. Firemní dárcovství je z velké þásti podobné individuálnímu dárcovství, rozdíl je zejména v tom kolik lidí o udČlení daru rozhoduje a také ve velikosti daru. Obchodní 1


2


Ϯϳ

firmy mohou poskytovat služby i jako „externí fundraiseĜi“, což znamená, že se firmy snaží získat dary pro neziskovou organizaci. ZmínČná forma fundraisingu má mnohdy vČtší šanci na úspČch, jelikož je provádČna zkušenými obchodníky.1 V oblasti ziskových firem je možné rozlišovat dva zpĤsoby, jak pĜispČt neziskové organizaci. Jeden ze zpĤsobĤ je dárcovství (donátorství) a druhý zpĤsob je sponzorství. O dárcovství mluvíme, pokud za ni dárce neoþekává žádnou protislužbu. Z toho dĤvodu by mČl být dar poskytnut ze zisku po zdanČní, jenž by v jiném pĜípadČ pĜipadl majitelĤm firmy. Právnická osoba, která dar poskytuje, si mĤže od základu danČ odeþíst hodnotu daru, pokud je jeho hodnota alespoĖ 2000 Kþ, pĜiþemž v úhrnu lze odeþíst maximálnČ 5 % ze základu danČ. Tato forma dárcovství se též nazývá jako dar bez protiplnČní. Naopak sponzoring, chceme-li dar s protiplnČním je pro firmu, která dar poskytuje daĖovým nákladem, jehož protiplnČním mĤže být reklamní služba. Z praktického hlediska se však tyto dva pojmy prolínají a rozlišit je od sebe není snadné.2 Zdroje od firem mohou být odrazem tzv. spoleþenské odpovČdnosti organizací (corporate social responsibility). Spoleþenská odpovČdnost organizací se objevuje již v 50. letech minulého století jako reakce na sociální problémy, mezi které lze zahrnout chudobu, nezamČstnanost, zneþišĢování životního prostĜedí aj. V 80. letech došlo k rozšíĜení názoru o tom, že není možné zajistit kvalitu života pouze státními zásahy, ale že je zapotĜebí participace jiných institucí. V souþasné dobČ existuje Ĝada podnikĤ, které na základČ regulaþních opatĜení (standardy, kodexy chování, normy aj.) ze strany nadnárodních organizací aplikují þestné praktiky, zajišĢují prĤhlednost Ĝízení, mají odpovČdný vztah k životnímu prostĜedí a tolerují zájmy všech zainteresovaných skupin, to vše v rámci spoleþenské odpovČdnosti. „Spoleþenská odpovČdnost je založena na principu dobrovolnosti a je odpovČdí soukromé sféry na volání po odpovČdném chování. Vychází z myšlenky, že podnik byl stvoĜen þlovČkem a pro þlovČka, na rozvoji podniku závisí nejenom ekonomický, ale i sociální rozvoj spoleþnosti a souþasnČ i legitimnost fungování podnikĤ.“3 1


2

tamtéž.

3

KISLINGEROVÁ, E., a kol. Inovace nástrojĤ ekonomiky a managementu organizací, s. 54.

Ϯϴ

1.5.2.6.

Vlastní zdroje financování

PĜi financování neziskové organizace nelze spoléhat pouze na státní pĜíspČvky þi dary od sponzorĤ. ěada neziskových organizací se snaží získat finanþní prostĜedky vlastními aktivitami, pro které je dobré vytvoĜit si odpovídající marketing, který by oslovil vetší množství osob, jenž by mohly nČjakým zpĤsobem ovlivnit þinnost neziskové organizace. DĤležitým nástrojem pĜi získávání vlastních finanþních prostĜedkĤ pro chod organizace je kvalitní a dobĜe míĜený marketing. „Marketing neziskových organizací se pĜednČ neobrací pouze na ty, kteĜí spotĜebovávají jejich služby, ale také (a hlavnČ) na ty, kteĜí je financují. Situace neziskových organizací je tedy oproti komerþním firmám složitČjší v tom, že funkce spotĜeby a úhrady produktu je rozdČlena mezi dva „zákazníky“. VČtšina služeb neziskových organizací je jejich uživatelĤm poskytována zdarma, nebo je jimi hrazena jen þásteþnČ, zatímco vČtší díl financí jim plyne z veĜejných rozpoþtĤ, od firem nebo od dárcĤ z Ĝad veĜejnosti.“1

1.6.Úþetnictví neziskových organizací Úþetnictví neziskových organizací je upraveno zákonem þ. 563/1991 Sb., o úþetnictví, v platném znČní (dále jen „zákon o úþetnictví“). Tento zákon vymezuje napĜíklad pĜedmČt úþetnictví, rozsah vedení úþetnictví, úþetní závČrku a její ovČĜení auditorem nebo také výroþní zprávy a zpĤsoby jejich zveĜejĖování. Úþetní jednotky jsou povinny dle zákona o úþetnictví vést úþetnictví takovým zpĤsobem, aby úþetní závČrka podávala vČrný a poctivý obraz o úþetnictví a finanþní situaci organizace. Dalším právním pĜedpisem jsou vyhlášky, kterými se provádČjí nČkterá ustanovení zmínČného zákona o úþetnictví. Mezi takové pĜedpisy patĜí napĜíklad vyhláška þ. 504/2002 Sb., pro úþetní jednotky, u kterých hlavním pĜedmČtem þinnosti není podnikání, pokud úþtují v soustavČ podvojného úþetnictví. PĜíloha zmínČného zákona obsahuje závaznou smČrnou úþtovou osnovu, která je v pĜíloze této práce. Na vyhlášku þ. 504/2002 Sb., navazují takzvané ýeské úþetní standardy, které jsou pro úþetní 1

KISLINGEROVÁ, E., a kol. Inovace nástrojĤ ekonomiky a managementu organizací, s. 17.

Ϯϵ

jednotky, u nichž není hlavním pĜedmČtem podnikání. Dále je možné zmínit vyhlášku þ. 410/2009 Sb. Úþetní jednotky mají povinnost vést úþetnictví v plném nebo zjednodušeném rozsahu. Výþet úþetních jednotek, které mohou vést úþetnictví ve zjednodušeném rozsahu je vymezen v zákonČ o úþetnictví. Úþetní jednotky, které úþtují v plném rozsahu, úþtují:1 − v deníku (denících) – úþetní zápisy jsou uspoĜádány chronologicky (z þasového hlediska) a prokazují zaúþtování všech úþetních pĜípadĤ v úþetním období. − v hlavní knize – úþetní zápisy jsou uspoĜádány systematicky (z vČcného hlediska). Hlavní kniha obsahuje syntetické úþty dle úþtového rozvrhu. − v knihách analytických úþtĤ – úþetní zápisy hlavní knihy jsou zde podrobnČ rozvedeny. − v knihách podrozvahových úþtĤ. Úþetnictví v ziskovém sektoru se v urþité míĜe shoduje s úþetnictvím neziskových organizací. Problematika úþetnictví je však velice rozsáhlá, proto je v následující þásti diplomové práce pĜiblížena jen vybraná oblast.

1.6.1. Úþtování vybraných zdrojĤ financování Tato þást diplomové práce je zamČĜena na konkrétní pĜípady úþetních situací v úþtové tĜídČ 9. Na zmínČnou úþetní tĜídu jsem se zamČĜila z toho dĤvodu, že ukazuje na úþtování dotací, darĤ a jiných možností navýšení vlastního jmČní neziskové organizace, které jsou blíže popsány v kapitole financování neziskových organizací. Úþtová tĜída 9 v sobČ zahrnuje následující úþtové skupiny.

1

TAKÁýOVÁ, H. Úþetnictví neziskových organizací, s. 57.

ϯϬ

Tabulka 3: Úþtová tĜída 9 (Upraveno dle: TAKÁýOVÁ, H.)1

Úþtová skupina

Název úþetní skupiny

90

Vlastní jmČní

91

Fondy

92

OceĖovací rozdíly

93

Výsledek hospodaĜení

94

Rezervy

95

Dlouhodobé bankovní úvČry a závazky

96

ZávČrkové úþty

97 - 99

Podrozvahové úþty

Vlastní jmČní neziskové organizace ukazuje na zdroje krytí majetku a je tvoĜeno:2 − hodnotou vkladu zakládajících þlenĤ neziskové organizace, − pĜijatými dotacemi nebo finanþními dary na poĜízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, − bezúplatnČ získaným dlouhodobým nehmotným a hmotným majetkem vþetnČ zásob, − poĜizovací cenou novČ zjištČného dlouhodobého majetku, − pĜevodem zdrojĤ z fondĤ na nákup dlouhodobého majetku, − pĜevodem hospodáĜského výsledku (zisku) z minulého úþetního období, − pĜevodem zdrojĤ pĜi zrušení nebo snížení fondĤ. ýísla úþtĤ použitá v následující ukázce konkrétních úþetních operací jsou uvedena ve smČrné úþtové osnovČ v pĜíloze této práce. Dotace na poĜízení dlouhodobého hmotného majetku

34x/90x

PĜíjem dotace na bankovní úþet

22x/34x

1


2

tamtéž, s. 112 – 113.

ϯϭ

V pĜípadČ, že dotace nebyla celá použita, má organizace povinnost nepoužitou þást vrátit. Vrácení nepoužité þásti dotace

34x/22x

Snížení vlastního jmČní

90x/34x

Dar – dlouhodobý hmotný majetek

04x/90x

Náklady spojené se získaným darem

04x/32x

PĜevedení daru do užívání (poĜizovací cena)

02x/04x

Finanþní dar na poĜízení dlouhodobého hmotného majetku

22x/90x

1.7.Finanþní analýza neziskové organizace a její zdroje Finanþní analýza je rozšíĜeným zpĤsobem, který zkoumá finanþní situaci vybrané úþetní jednotky. Výsledkem analýzy mĤže být rozbor ukazatelĤ likvidity, rentability a stability organizace. „Finanþní analýza pĜedstavuje ohodnocení minulosti, souþasnosti a pĜedpokládané budoucnosti finanþního hospodaĜení firmy. Jejím cílem je poznat finanþní zdraví, identifikovat slabiny, které by mohly v budoucnosti vést k problémĤm, a determinovat silné stránky, na který by firma mohla stavČt.“1 Kvantifikace hospodaĜení nestátních neziskových organizací je pomČrnČ složitý proces, který naráží na Ĝadu problémĤ a omezení. Peter F. Drucker Ĝíká, že: „Neziskové instituce mají tendenci neklást pĜílišný dĤraz na výkonnost a výsledky. A pĜitom jsou v neziskové instituci výkonnost a výsledky mnohem dĤležitČjší – a mnohem obtížnČji se vyhodnocují – než v podniku.“ 2 Komerþní sektor hodnotí výkonnost pomocí finanþních ukazatelĤ, které jsou z podstatné þásti založeny na zisku. Je vĤbec možné hodnotit výkonnost neziskové organizace pomocí stejných ukazatelĤ jako komerþní firmy? OdpovČć na tuto otázku je velmi složitá. ěada organizací se proti analyzování neziskových organizací pomocí stejných ukazatelĤ jako komerþní firmy bouĜí, jelikož jsou pĜesvČdþeny, že výstupy jejich 1

BLAHA, Z., S., JINDěICHOVSKÁ, I. Jak posoudit finanþní zdraví firmy, s. 12.

2


ϯϮ

þinnosti lze hodnotit výhradnČ z kvalitativního hlediska. Finanþní analýzu je i pĜesto možné provést, ovšem je nutné brát v úvahu, že výsledky této analýzy budou mít pro neziskové organizace jinou vypovídací hodnotu, než pro firmy komerþní.1

1.7.1. Základní zdroje dat pro finanþní analýzu organizace Základním zdrojem informací, na jejímž základČ je provádČna finanþní analýza, je úþetní závČrka. Úþetní závČrka, jako zdroj dat pro finanþní analýzu organizace je složena mimo jiné z rozvahy organizace a výkazu zisku a ztrát. Dále je nutné brát v úvahu i náklady a pĜínosy, které nejsou zachyceny v úþetních záznamech organizace. Jedná se napĜíklad o pĜínosy získané prací dobrovolníkĤ.

1.7.1.1.

Rozvaha

Rozvaha slouží k zachycení majetku organizace a zdrojĤ jejího krytí. Rozvaha je povinnČ sestavovaným výkazem každé organizace dle vyhlášky 504/2002 Sb., ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. Majetek neboli aktiva organizace pĜedstavuje souhrn všech vČcí, penČz, pohledávek a ostatních hodnot majetku, jenž organizace využívá ke své þinnosti. Majetek organizace lze þlenit z nČkolika hledisek, mezi základní þlenČní však patĜí rozdČlení majetku na stálý a obČžný. Stálý majetek má dlouhodobý charakter a tvoĜí podstatu majetkové struktury organizace a je za nČj považován takový majetek, který nemČní svou podobu ani tvar a v prĤbČhu používání dochází pouze k jeho opotĜebení. PĜíkladem dlouhodobého majetku mohou být budovy a jejich zaĜízení. ObČžný majetek má charakter krátkodobého majetku, který svou podobu a tvar mČní. Jedná se zejména o peníze, pohledávky a zásoby. Jako pĜíklad lze uvést pĜemČnu zásob materiálu na hotové výrobky, které se pak prodávají za hotovost. Získané finanþní prostĜedky jsou opČt použity na nákup zásob. Jedná se o kolobČh penČz, který bývá nazýván „obratovým cyklem penČz.“2

1

BOUKAL, P. Nestátní neziskové organizace, s. 174-177.

2

tamtéž.

ϯϯ

Tabulka 4: Rozvaha, pČt základních segmentĤ (Upraveno dle: KISLINGEROVÁ, E. A kol.)1

Majetek podniku je možné získat nČkolika zpĤsoby. Mezi nejbČžnČjší zpĤsob patĜí koupČ, dále pak výroba ve vlastní režii, darování, získání majetku dČdictvím nebo vkladem. Zdroje krytí majetku mohou být jak vlastní, tak cizí. V pĜípadČ cizích zdrojĤ, za které lze považovat úvČry a pĤjþky, jde spíše o teoretickou možnost financování, jelikož neziskové organizace nemají z pohledu vČĜitelĤ pĜíliš vysokou míru solventnosti a financování z cizích zdrojĤ je pro neziskové organizace pomČrnČ rizikové. Za vlastní zdroje lze považovat vlastní jmČní, fondy a výsledek hospodaĜení organizace. Vlastní jmČní je souhrn hodnot vlastních zdrojĤ majetku organizace. „Uvádí se zde v pĜípadech hodnota povinného nebo dobrovolného majetkového vkladu zakladatelĤ organizace, jmenovitČ zapsaná do pĜíslušného rejstĜíku. Položka obsahuje i dotace, pokud byly pĜijaty jako zdroj poĜízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku.“2 Fondy jsou tvoĜeny pĜedevším ze zisku organizace po zdanČní, kterého dosáhla v pĜedcházejících úþetních obdobích, nebo „zdroje bezúplatnČ pĜijaté úþetní jednotkou pĜevodem anebo pĜechodem aktiv v souladu se zvláštními právními pĜedpisy od jiných osob. Dále se zde mĤže uvádČt þást výtČžku veĜejných sbírek podle zvláštního právního pĜedpisu urþená k použití na pĜedem stanovený úþel a hodnota bezúplatnČ nabytých zásob.“3

1

KISLINGEROVÁ, E., a kol. Manažerské finance, s. 27.

2

BOUKAL, P. Nestátní neziskové organizace, s. 49.

3

tamtéž.

ϯϰ

Výsledek hospodaĜení je sledován tĜemi položkami. První položkou je Výsledek hospodaĜení, který je vykázaný k rozvahovému dni za bČžné úþetní období. Druhou položku tvoĜí Výsledek hospodaĜení ve schvalovacím Ĝízení, který vykazuje minulé úþetní období a tĜetí položka s názvem NerozdČlený zisk, neuhrazená ztráta minulých let.1

1.7.1.2.

Výkaz zisku a ztrát

Výkaz zisku a ztrát je dĤležitým výkazem pro nestátní neziskové organizace, který slouží k informování o výsledku hospodaĜení ve vazbČ organizace na hlavní a hospodáĜskou þinnost. Výkaz zisku a ztrát zachycuje vztahy mezi výnosy a náklady organizace. Výnosy jsou penČžní þástky, jež organizace získala v rámci svých þinností bČhem úþetního období bez ohledu na to, zdali ve sledovaném úþetním období došlo k jejich inkasu. Náklady jsou penČžní þástky, jež organizace vynaložila za úþelem získání výnosĤ. Náklady lze þlenit do mnoha skupin, mezi které patĜí þlenČní nákladĤ dle úþetní osnovy, která je souþástí pĜíloh této diplomové práce.2

1.7.2. Základní metody finanþní analýzy Za základní techniky finanþní analýzy lze považovat analýzu absolutních ukazatelĤ, analýzu rozdílových ukazatelĤ a analýzu pomČrových ukazatelĤ.

1.7.2.1.

Analýza absolutních ukazatelĤ

Analýza absolutních ukazatelĤ zkoumá data obsažena ve finanþních výkazech, která jsou v hodnotovém vyjádĜení. Analýzu absolutních ukazatelĤ je možné vypracovat prostĜednictvím horizontální a vertikální analýzy. 1

BOUKAL P. Nestátní neziskové organizace, s. 49.

2

tamtéž, s. 177.

ϯϱ

Horizontální analýza zkoumá zmČny shodných položek výkazĤ ze dvou po sobČ jdoucích úþetních období. ZmČnu lze zachytit pomocí absolutních zmČn a procentních zmČn:1 ‫݊ݐݑ݈݋ݏܾܣ‬À‫݉ݖ‬³݊ܽ ൌ ‫݈݁ݐܽݖܽ݇ݑ‬௧ െ ‫݈݁ݐܽݖܽ݇ݑ‬௧ିଵ

kde t je pĜíslušný rok ܲ‫݊ݐ݊݁ܿ݋ݎ‬À‫݉ݖ‬³݊ܽ ൌ

ܾܽ‫݊ݐݑ݈݋ݏ‬À‫݉ݖ‬³݊ܽ ‫݈݁ݐܽݖܽ݇ݑ‬௧ିଵ

Vertikální analýza neboli strukturální analýza, ukazuje procentní podíl urþité položky úþetního výkazu ze stanoveného základu. Použití vertikální analýzy je vhodné pĜi srovnávání údajĤ v delším þasovém období nebo pĜi srovnání mezi podniky. Nevýhodou této metody je, že neodhaluje pĜíþiny zmČn, pouze konstatuje zmČny.2

1.7.2.2.

Analýza rozdílových ukazatelĤ

Analýza rozdílových ukazatelĤ neboli analýza fondĤ finanþních prostĜedkĤ slouží k vyhodnocení finanþní situace organizace, pĜedevším se však zamČĜuje na její likviditu. Hlavním zdrojem dat je zde rozvaha. Mezi nejþastČji zkoumané rozdílové ukazatele patĜí þistý pracovní kapitál. Dále je možné zmínit þisté pohotové prostĜedky a þisté penČžnČ pohledávkové finanþní fondy.3 ýistý pracovní kapitál je mnohdy oznaþován i jako provozní kapitál a pĜedstavuje prostĜedky, které by zĤstaly firmČ k dispozici, kdyby v dané chvíli zaplatila všechny své krátkodobé závazky. ýistý pracovní kapitál je vypoþítán pomocí následujícího vztahu:4

,݅‫ݐݏ‬ý‫݊ݒ݋ܿܽݎ݌‬À݇ܽ‫ ݈ݐ݅݌‬ൌ ‫ܾ݋‬³ā݊ܽ݇‫ ܽݒ݅ݐ‬െ ݇‫ܾ݋݀݋݇ݐݎ‬±‫ݕ݇ݖܽݒݖ‬

ϭ

GRÜNWALD, R., HOLEýKOVÁ, J. Finanþní analýza a plánování podniku, s. 55.

2

RģýKOVÁ, P. Finanþní analýza. s. 43 – 44.

3

HOLEýKOVÁ, J. Finanþní analýza firmy, s. 44-47.

4

KRAFTOVÁ, I. Finanþní analýza municipální firmy, s. 38.

ϯϲ

Velikost þistého pracovního kapitálu je ukazatelem platební schopnosti podniku a pĜedstavuje jistý operaþní prostor organizace ve zdrojích financování ke krytí dlouhodobČ potĜebných aktiv. ýím vyšší hodnoty dosahuje, tím vyšší by mČla být schopnost podniku hradit své závazky. Záporné hodnoty þistého pracovního kapitálu alarmují tzv. nekrytý dluh a znamenají ohrožení v likviditČ a návaznČ v solventnosti. Je zde nutné poznamenat, že ne vždy rĤst pracovního kapitálu znamená rĤst likvidity. Tato situace nastává napĜíklad, když þistý pracovní kapitál zahrnuje málo likvidní nebo dlouhodobČ nelikvidní položky, mezi které patĜí nevymahatelné pohledávky, zastaralé neprodejné zásoby apod.1

1.7.2.3.

Analýza pomČrových ukazatelĤ

Analýza pomČrových ukazatelĤ patĜí díky své jednoduchosti a rychlosti jejího sestavení k jedné z nejþastČji využívaných analýz. Pro nestátní neziskové organizace lze využít napĜíklad ukazatele likvidity.

Ukazatele likvidity Nestátní neziskové organizace, stejnČ jako komerþní firmy, musí disponovat dostateþnČ velkými finanþními prostĜedky, aby byly schopné dostát svým krátkodobým závazkĤm. „Likvidita urþité složky pĜedstavuje vyjádĜení vlastnosti dané složky rychle a bez velké ztráty hodnoty se pĜemČnit na penČžní hotovost.“2 Je možné zmínit tĜi stupnČ likvidity, likvidita 1. stupnČ neboli okamžitá likvidita pĜedstavuje nejužší vymezení likvidity, jelikož zahrnuje pouze ty nejlikvidnČjší pohotové platební položky, mezi které lze zahrnout hotovost v pokladnČ a sumu penČz na bČžném úþtu organizace. Pro okamžitou likviditu je pĜevzata hodnota z americké literatury v rozmezí 0,9 – 1,1. V ýeské republice nČkteré prameny uvádČjí hodnotu 0,6.

1

KRAFTOVÁ, I. Finanþní analýza municipální firmy, s. 39.

2

RģýKOVÁ, P. Finanþní analýza: metody, ukazatele, využití v praxi, s. 48.

ϯϳ

Okamžitou likviditu je možné vyjádĜit následujícím vztahem:1

ܱ݇ܽ݉ā݅‫ ܽݐ݅݀݅ݒ݈݇݅ݐ‬ൌ

‫ݒ݋ݐ݋݄݋݌‬±‫ܾ݊݁ݐ݈ܽ݌‬À‫ݐݏ݋ݎ݌‬â݁݀݇‫ݕ‬ ݈݀‫݉ܽ݇݋ݏݕ݄ݑ‬ā݅‫ݐݏ݋݊ݐ݈ܽ݌ݏݑ݋ݐ‬À

Pohotová likvidita neboli likvidita 2. stupnČ je ménČ likvidní než likvidita okamžitá. Pro pohotovou likviditu platí, že hodnota þitatele by mČla být ve stejném pomČru s hodnotou jmenovatele, tedy 1:1, pĜípadnČ 1,5:1. Pokud bude pomČr 1:1, podnik je schopen vyrovnat se svými závazky, aniž by musel prodat své zásoby. ZmínČná likvidita je vyjádĜena následujícím pomČrem:2

ܲ‫ ܽݐ݅݀݅ݒ݈݇݅ݒ݋ݐ݋݄݋‬ൌ

ሺ‫ܾ݋‬³ā݊ܽ݇‫ ܽݒ݅ݐ‬െ ‫ݕܾ݋ݏݖ‬ሻ ݇‫ܾ݋݀݋݇ݐݎ‬±‫ݕ݇ݖܽݒݖ‬

BČžná likvidita bývá oznaþována jako 3. stupeĖ likvidity a ukazuje, kolikrát pokrývají obČžná aktiva krátkodobé závazky. BČžnou likviditu vyjádĜíme pomocí následujícího pomČru:3

‫ܤ‬³ā݈݊݅݇‫ ܽݐ݅݀݅ݒ‬ൌ

‫ܾ݋‬³ā݊ܽ݇‫ܽݒ݅ݐ‬ ݇‫ܾ݋݀݋݇ݐݎ‬±‫ݕ݇ݖܽݒݖ‬

Doporuþená hodnota pro bČžnou likviditu je v rozmezí 1,5 – 2,5.

Míra pokrytí ztráty z hlavní þinnosti ziskem z doplĖkové þinnosti Již bylo zmínČno, že nestátní neziskové organizace rozdČlují hlavní a doplĖkovou þinnost. Hlavní þinnost bývá v mnoha pĜípadech ztrátová a bývá vyrovnána ziskovostí doplĖkové þinnosti. Toto tvrzení je možné ovČĜit následujícím ukazatelem, jenž

1

RģýKOVÁ, P. Finanþní analýza: metody, ukazatele, využití v praxi, s. 49.

2

tamtéž, s. 50.

3

tamtéž, s. 50.

ϯϴ

zachycuje procentuální míru, v jaké je ziskem z doplĖkové þinnosti kryta ztráta z hlavní þinnosti.1

‫݈݌݋݀݇ݏ݅ݖ‬Ò݇‫ݒ݋‬±«݅݊݊‫݅ݐݏ݋‬ ‫݊ݒ݈݄ܽܽݐݎݐݖ‬À«݅݊݊‫݅ݐݏ݋‬

Pro firmu je ideální jestliže v hlavní þinnosti nedosahuje ztráty a zisk doplĖkové þinnosti mĤže využít napĜíklad na rozvoj organizace. V pĜípadČ ztráty, by její výše nemČla pĜesahovat zisk z þinnosti doplĖkové.

Pyramidové rozklady Vedle již zmínČných ukazatelĤ lze k finanþní analýze nestátních neziskových organizací využít pyramidové rozklady. Jedná seo rozklad ukazatele syntetického významu na analytické ukazatele. Tento zpĤsob je u ziskových podnikĤ velmi þasto využíván. Mezi varianty komerþních podnikĤ patĜí napĜíklad tzv. rozklad DuPont. Pro neziskové organizace lze využít následující kombinaci ukazatelĤ:2

ࢇ࢑࢚࢏࢜ࢇ ࢠࢊ࢘࢕࢐ࢋ

݈݀‫ܾ݋݀݋݄ݑ݋‬ý݆݉ܽ݁‫݇݁ݐ‬ ‫݆݁݋ݎ݀ݖ‬

൅

‫ܾ݋‬³ā݊ܽ݇‫ܽݒ݅ݐ‬ ‫݆݁݋ݎ݀ݖ‬

՝

՝

݈݀‫ܾ݋݀݋݄ݑ݋‬ý݄݉‫݊ݐ݋‬ý݆݉ܽ݁‫݇݁ݐ‬ ‫݆݁݋ݎ݀ݖ‬

൅

൅

݈݀‫ܾ݋݀݋݄ݑ݋‬ý݄݊݁݉‫݊ݐ݋‬ý݆݉ܽ݁‫݇݁ݐ‬ ‫݆݁݋ݎ݀ݖ‬

൅

‫ݕ݇ݒ݈݄݀݁݋݌‬ ‫݆݁݋ݎ݀ݖ‬ ൅

݈݀‫ܾ݋݀݋݄ݑ݋‬ý݂݅݊ܽ݊«݊À݆݉ܽ݁‫݇݁ݐ‬ ‫݆݁݋ݎ݀ݖ‬

1

KRAFTOVÁ, I. Finanþní analýza municipální firmy, s. 107 – 108.

2


ϯϵ

‫ݕܾ݋ݏݖ‬ ‫݆݁݋ݎ݀ݖ‬

‫݊݁݌‬À‫݁ݖ‬ ‫݆݁݋ݎ݀ݖ‬

Z pĜedchozího pyramidového rozkladu je patrné, v jakém majetku jsou vázány zdroje neziskových organizací a jak se tato vazba v þase mČní. Z vČcného pohledu lze usuzovat, zda vázání je efektivní a souvisí s hlavní þinností organizace. Další varianta rozkladu mĤže být následující:1

݅݊݀݅‫݈݊ݑ݀݅ݒ‬À݀‫݅ܿݎ‬ ݂݅‫݊݉݁ݎ‬À݀‫݅ܿݎ‬ ൅ ൅ ‫ݒ‬ý݆݀ܽ݁ ‫ݒ‬ý݆݀ܽ݁

‫݌‬âÀ݆݉‫ݕ‬ ൌ ‫ݒ‬ý݆݀ܽ݁

݊ܽ݀ܽܿ݁ ‫݊ݒ݋݂ܿ݊ܽ݊݅݋݉ܽݏ‬À ‫݁ݒ‬â݆݁݊±‫ݕݐ«݋݌ݖ݋ݎ‬ ൅ ൅ ‫ݒ‬ý݆݀ܽ݁ ‫ݒ‬ý݆݀ܽ݁ ‫ݒ‬ý݆݀ܽ݁

PĜedchozí rozklad ukazuje na pokrytí všech výdajĤ pĜíjmy. Jedná se o to, zda má organizace dostatek prostĜedkĤ na pokrytí výdajĤ. Dále je zde sledována struktura pĜíjmĤ pokrývající výdaje a vývoj této struktury. Je zde také poukázáno na vícezdrojové pokrývání výdajĤ. Riziková situace nastává, pokud je zde pĜíliš vysoká závislost na jednom zdroji.

1


ϰϬ

2. Analýza souþasného stavu organizace

2.1.Základní informace o organizaci Název: Obþanské sdružení Janus Sídlo spoleþnosti: KuĜim IýO: 26575086 Registrace na Ministerstvu vnitra ýeské republiky: 15.12.2008, þ.j. VS/1-1/73945/08-R

Obrázek 2: Logo organizace (PĜevzato z: www.janus-os.cz)

Protože se jedná o neziskovou organizaci, která nebyla založena za úþelem dosahování zisku, bylo povinností zakladatelĤ pĜipojit k návrhu na registraci sdružení na Ministerstvo vnitra ýR statut organizace. Statut definuje mimo jiné hlavní cíl organizace a jeho kompletní verze je v pĜíloze této práce. Tabulka 5: Poslání Obþanského sdružení Janus (Upraveno z: Interní materiály organizace)

Rozvoj osobnosti ohrožených dČtí, dospívajících a mladých dospČlých Pomoc se zaþlenČním do spoleþnosti znevýhodnČné cílové skupinČ Snaha o snížení rizika sociální vylouþení Podpora a rozvoj kvality služeb ohrožených dČtí

ϰϭ

2.2.Charakteristika organizace Diplomová práce je zamČĜena na neziskovou organizaci s právní subjektivitou obþanského sdružení. Jedná se o právní formu, která je v neziskovém sektoru bezesporu nejrozšíĜenČjší. Ve své práci jsem, stejnČ jako Rada vlády pro nestátní neziskové organizace, zahrnula jako nestátní neziskové organizace nadace, nadaþní fondy, obþanská sdružení, obecnČ prospČšné spoleþnosti a církevní právnické osoby. Je velmi dĤležité, aby pĜi analýzách bylo uvedeno, z jakých dat se analýzy provádČjí. Poþet neziskových organizací dle právní formy je možné vidČt v následující tabulce. Tabulka6:Statistika poþtu nestátních neziskových organizací (PĜevzato z: www.neziskovky.cz)1

2012

Rok

2008

2009

2010

2011

Obþanská sdružení

65 386

68 631

72 111

75 627

77 801

411

429

449

455

458

Nadaþní fondy

1 095

1168

1 205

1 269

1 278

ObecnČ prospČšné spoleþnosti

1 658

1813

1 958

2 126

2 183

Evidované právnické osoby

4 399

4347

4 352

4 366

4 348

Nadace

(þerven)

Z pĜedchozí tabulky je na první pohled zĜejmé, že nejvČtší množství všech nestátních neziskových organizací tvoĜí obþanská sdružení. Mezi další již ménČ rozšíĜenou formu neziskových organizací patĜí evidované právnické osoby, které dosahují v každém ze sledovaných let více jak 5% podílu z celkového poþtu neziskových organizací. Mezi nejménČ rozšíĜenou formu neziskových organizací patĜí nadace. Procentní vyjádĜení jednotlivých právních forem na celkovém poþtu neziskových organizací je znázornČn v následujícím grafu. 1

NEZISKOVKY.CZ. [online]. ©2013 [cit.2013-03-10]. Dostupné z:

http://www.neziskovky.cz/clanky/511_538_543/fakta_neziskovky-v_statistika-poctu-neziskovychorganizaci/

ϰϮ

WŽĚşůƉƌĄǀŶşĐŚĨŽƌĞŵŶĞǌŝƐŬŽǀǉĐŚŽƌŐĂŶŝǌĂĐş ϭϬϬ͕ϬϬй ϵϬ͕ϬϬй

EĂĚĂĐĞ

ϴϬ͕ϬϬй EĂĚĂēŶşĨŽŶĚǇ

ϳϬ͕ϬϬй ϲϬ͕ϬϬй

KďĞĐŶĢƉƌŽƐƉĢƓŶĠ ƐƉŽůĞēŶŽƐƚŝ

ϱϬ͕ϬϬй ϰϬ͕ϬϬй

ǀŝĚŽǀĂŶĠƉƌĄǀŶŝĐŬĠ ŽƐŽďǇ

ϯϬ͕ϬϬй ϮϬ͕ϬϬй

KďēĂŶƐŬĄƐĚƌƵǎĞŶş

ϭϬ͕ϬϬй ϮϬϬϴ

ϮϬϬϵ

ϮϬϭϬ

ϮϬϭϭ

ϮϬϭϮ

Graf 1: Podíl neziskových organizací dle právní subjektivity (Vlastní zpracování)

Na pĜedchozím grafu je možné vidČt výraznou pĜevahu obþanských sdružení k ostatním právním formám neziskových organizací.

2.2.1. Organizaþní struktura Organizaþní struktura Obþanského sdružení Janus je složena z valné hromady, rady sdružení, pĜedsedy, místopĜedsedy a revizora. Nejvyšším orgánem sdružení je valná hromada, kterou tvoĜí všichni þlenové sdružení. Valná hromada rozhoduje o nejpodstatnČjších otázkách týkající se sdružení, mezi které patĜí rozhodování o zmČnČ stanov sdružení, schvalování výroþní zprávy, rozpoþtu þi roþní závČrky hospodaĜení. Do její pravomoci patĜí také volba þlenĤ rady sdružení, revizora a rozhoduje o poþtu þlenĤ rady sdružení. Hlasy þlenĤ valné hromady mají stejnou hodnotu. Valná hromada je svolávána minimálnČ jednou za rok. Valnou hromadu mĤže svolat rada sdružení nebo jakýkoliv þlen, pokud získá souhlas minimálnČ poloviny þlenĤ sdružení.1

1

Statut Obþanského sdružení Janus.

ϰϯ

Výkonným orgánem, který koordinuje þinnost organizace je rada sdružení, která je volena valnou hromadou. Rada sdružení je složena minimálnČ ze 3 þlenĤ, kteĜí jsou voleni na funkþní období trvající 3 roky. ýlenové mohou být zvoleni opakovanČ. Rada sdružení je svolávána pĜedsedou, pĜípadnČ místopĜedsedou, minimálnČ 4krát roþnČ. Mezi její pravomoci patĜí mimo jiné i volba pĜedsedy a místopĜedsedy.1 Statutárním orgánem je pĜedseda, který zastupuje sdružení navenek, jedná jeho jménem, pĜijímá nové zamČstnance a rozhoduje o bČžných þinnostech sdružení. PĜedseda je volen radou sdružení na funkþní období 3 roky. PĜedseda mĤže být zvolen opakovanČ. PĜedseda pĜebírá také odpovČdnost za plnČní rozhodnutí rady, vedení úþetní evidence a správný chod sdružení.2 MístopĜedseda je stejnČ jako pĜedseda statutárním orgánem volen na tĜíleté funkþní období a to i opakovanČ. Kontrolním orgánem je revizor. Revizor nesmí být þlenem sdružení, má však právo úþastnit se jednání Rady sdružením s hlasem poradním. Mezi povinnosti revizora patĜí dohlížení na hospodaĜení sdružení, upozorĖovat Radu sdružení na pĜípadné problémy týkající se hospodaĜení a pĜedkládat návrhy na odstranČní vad.3

2.2.2. Projekty a programy Obþanské sdružení Janus oslovuje své donátory pomocí projektĤ. Hlavní projekty a programy, na které žádá finanþní podporu, jsou struþnČ popsány v této þásti. Poté jsou v práci pĜedstaveny konkrétní zpĤsoby financování, které organizace využívá. Obþanské sdružení Janus je nezisková organizace, která vznikla na podporu dČtí, dospívajících a mladých lidí, kteĜí vyrĤstají nebo vyrĤstali v náhradní péþi. Klienti obþanského sdružení se potýkají s Ĝadou problémĤ, s kterými se jim snaží být organizace prospČšná. 1

Statut Obþanského sdružení Janus

2

tamtéž.

3

tamtéž.

ϰϰ

Pomocí svých projektĤ a programĤ, které jsou dále pĜedstaveny, se snaží klást dĤraz na osobní pĜístup a kvalitní mezilidský vztah v podobČ pochopení a empatie s dĤrazem na respekt a toleranci k potĜebám, právĤm a hodnotám.

2.2.2.1.

Centrum Janus

Centrum Janus je hlavním projektem Obþanského sdružení Janus, proto je v této þásti diplomové práce blíže pĜiblížen. Ostatní projekty, na které získalo sdružení finanþní podporu, budou popsány jen okrajovČ. Centrum Janus si jako cílovou skupinu vybralo dČti, dospívající a mladé lidi, kterým se snaží usnadnit cestu z „dČtského svČta“ do dospČlosti. Centrum Janus nezavírá dveĜe ani tČm, kteĜí již náhradní péþi opustili a vyskytují se ve velmi nelehkém období. Správné zaþlenČní se do spoleþnosti je pro zmínČnou cílovou skupinu velmi dĤležité, jelikož je ohrožená Ĝadou rizik, kterým mají dČti nevyrĤstající v „bČžné“ rodinČ tendenci podléhat. NejþastČjší rizika, s kterými se cílová skupina Obþanského sdružení Janus potýká, je možné vidČt na následujícím obrázku.

ϰϱ

Obrázek 3: Rizika a problémy cílové skupiny (Vlastní zpracování)

Organizace pracuje s klienty pomocí nČkolika metod, které lze shrnout do následujících bodĤ:1 − individuální setkávání – pomoc v tomhle pĜípadČ probíhá formou poradenství a terapie. − skupinové a komunitní setkávání – zde platí pravidlo, že þím více þasu tráví klient ve skupinČ, ve které se cítí dobĜe, tím více spoleþnČ strávený þas umožĖuje, aby klient získal komunikaþní schopnosti a dovednosti. − nabídka speciálních programĤ – jedná se o vícedenní zážitkové a sebezkušenostní programy zamČĜené na aktuální životní témata. − informaþní a poradenský servis sociálního charakteru – smyslem spolupráce je jak motivace, tak vedení klientĤ k tomu, aby se nauþili pĜijmout zodpovČdnost za jejich život a nebyli závislí na sociálních službách. 1

OBýANSKÉ SDRUŽENÍ JANUS. [online]. ©2013 [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://janus-os.cz/ke-stazeni/letaky-o-s-janus/

ϰϲ

2.2.2.2.

PĜijć, zažij a žij lépe

Tento program vznikl jako podpora pro dospívající a mladé lidi na trávení volného þasu. Je urþen pro klienty, kteĜí již nejsou ve vČku, aby navštČvovali typicky dČtské kroužky, ale pĜesto chtČjí trávit svĤj volný þas s vrstevníky s podobným životním pĜíbČhem. Klienti chtČjí ve svém volném þase sdílet své zkušenosti, zájmy a problémy v pĜíjemné a uvolnČné atmosféĜe. Klienti se mohou scházet v takzvaném Klubu 15+, který je otevĜený všem klientĤm, kteĜí mají zájem podČlit se o témata spojená s dospíváním, vztahy, školou, koníþky a dalšími tématy, které jsou pro klienty zajímavé. Tento program byl mimo jiné podpoĜen odborem školství, mládeže a tČlovýchovy Magistrátu mČsta Brna.1

2.2.2.3.

BezpeþnČ do partnerství, rodiþovství a do života

Tento program vznikl pro dospívající a mladé lidi, kteĜí nevyrĤstali v klasickém modelu rodiny a proto nemusí být dostateþnČ pĜipraveni na situace týkající se partnerských vztahĤ, sexuálního života, rodiþovství, dovedností þi kompetencí. Probraná témata na skupinovém setkání otvírají širokou škálu témat, mezi která patĜí i problematika domácího násilí. Podpora byla poskytnuta mimo jiné i mladé ženČ vyrĤstající v náhradní péþi, která otČhotnČla v dobČ, kdy žila na ulici bez domova. ŽenČ byla poskytnuta pomoc zejména v oblasti odpovídající zdravotní péþe, vyĜízení dokladĤ, dávek a zajištČní ubytování v azylovém domČ. Podpora Obþanského sdružení Janus napomohla k tomu, že žena si vybudovala adekvátní zázemí a porodila zdravé dítČ, o které se je schopna starat.2

1

tamtéž

2

OBýANSKÉ SDRUŽENÍ JANUS. [online]. ©2013 [cit. 2013-02-13]. Dostupné z:

http://janus-os.cz/ke-stazeni/letaky-o-s-janus/

ϰϳ

2.3.Financování a hospodaĜení Obþanské sdružení Janus je nezisková organizace, která musí být schopna zajistit finanþní prostĜedky pro financování svých obecnČ prospČšných aktivit. Možné zpĤsoby financování neziskových organizací jsou popsány v teoretické þásti této práce. Nezbytnou þinností v neziskových organizacích je fundraising, který má za úkol zajišĢovat a rozšiĜovat zdroje financování. Bez zajištČných zdrojĤ financování nemá nezisková organizace šanci k dlouhodobé existenci. Obþanské sdružení Janus využívá i služeb dobrovolníkĤ a dárcĤ, kteĜí poskytují vČcné dary. Organizace se potýká s konkurencí pĜi získávání finanþních prostĜedkĤ pro chod organizace, proto musí mít všechny své aktivity dobĜe promyšlené a v kvalitČ, která je konkurenceschopná.

2.3.1. VeĜejné financování VeĜejné financování tvoĜí bezpochyby nejvýraznČjší položku podpory Obþanského sdružení Janus. Jedná se jednak o dotace od institucí státní správy, konkrétnČ od Ministerstva práce a sociálních vČcí a také o podporu z krajských a mČstských rozpoþtĤ. Vláda ýeské republiky vymezuje každý rok oblasti státní dotaþní politiky pro nestátní neziskové organizace. Tyto oblasti se v jednotlivých letech mČní, ne však pĜíliš výrazným zpĤsobem. Pro rok 2013 jsou hlavní oblasti státní dotaþní politiky vĤþi neziskovým organizacím následující:

ϰϴ

Tabulka 7: Oblasti státní dotaþní politiky pro rok 2013 (Upraveno z: www.vlada.cz)1

TČlesná výchova a sport

Péþe o zdraví a zdravotní prevence

Kultura

Rizikové chování

Životní prostĜedí a udržitelný rozvoj

Protidrogová politika

Sociální služby

Ochrana spotĜebitele a nájemních vztahĤ

Zahraniþní aktivity

VzdČlávání a lidské zdroje

Národnostní menšiny a etnické skupiny

DČti a mládež

Romská menšina

Rodinná politika

Ve své práci se blíže zamČĜím na oblast s názvem Rodinná politika, jelikož je Obþanskému sdružení Janus nejbližší.

Dotace na podporu rodiny poskytuje

Ministerstvo práce a sociálních vČcí. Rodinná politika podporuje programy v oblasti ochrany práv dČtí a náhradní rodinné péþe a programy na podporu rodiny. PrávČ Ministerstvo práce a sociálních vČcí vyšlo jako první ve prospČch Obþanského sdružení Janus a podpoĜilo jejich cestu k dosažení svého poslání. Ministerstvo práce a sociálních vČcí podporuje aktivity, jejichž cílem je poskytnutí pomoci rodinám s dČtmi, jenž se nachází v ohrožení, nebo k nČmu smČĜují. Podporovaná je také odborná pomoc a poradenství pĜi výkonu náhradní rodinné péþe aj. ZmínČné dotaþní programy mohou využít obþanská sdružení, obecnČ prospČšné spoleþnosti a církevní právnické osoby. Ministerstvo práce a sociálních vČcí poskytlo Obþanskému sdružení následující finanþní podporu.

1

VLÁDA ýESKÉ REPUBLIKY. [online]. ©2013 [cit. 2013-02-15]. Dostupné z:

http://www.vlada.cz/cz/ppov/rnno/usneseni-vlady/usneseni-vlady-cr-ze-dne-13--cervna-2012-c--41096904/

ϰϵ

Tabulka 8: Výše pĜidČlené dotace od MPSV (Interní materiály organizace)

Název projektu

PĜidČlená dotace

Rok 2010

Centrum Janus

616 784 Kþ

Rok 2011

Centrum Janus

1 062 235 Kþ

Rok 2012

Centrum Janus

464 421Kþ

Rok 2013

VČĜím v sebe!

206 290 Kþ

Ministerstvo práce a sociálních vČcí (dále jen „MPSV“) zveĜejĖuje každý rok na svých webových stránkách informace týkající se zásad hodnocení projektu a tzv. Metodiku Ministerstva práce a sociálních vČcí pro poskytování dotací ze státního rozpoþtu nestátním neziskovým organizacím v oblasti podpory rodiny pro rok 2013 (dále jen „Metodika”). V této þásti diplomové práce pĜiblížím postup a zpĤsob, jakým Obþanské sdružení Janus žádalo o dotaci pro rok 2013 a také je zde rozbor úspČšnosti pĜi žádání dotace v pĜedchozích letech. MPSV – odbor rodiny a ochrany práv dČtí podporuje tĜi dotaþní oblasti. Jedná se o oblast: − Preventivní aktivity na podporu rodiny − Podpora rodiny v agendČ sociálnČ právní ochrany dČtí (dále jen „SPOD“) − ZavádČní nových a inovovaných postupĤ a metod do pĜímé práce s rodinami, jejich pilotní ovČĜení. Obþanské sdružení Janus získalo finanþní podporu na druhou dotaþní oblast, konkrétnČ na svĤj projekt s názvem VČĜím v sebe! Kapitola 313 – MPSV státního rozpoþtu je urþena neziskovým organizacím na oblast podpory rodiny. Ze zmínČné kapitoly státního rozpoþtu pĜipadá na druhou dotaþní oblast 25%. Proto, aby Obþanské sdružení Janus bylo oprávnČným žadatelem o dotaci, muselo splĖovat nČkolik urþených podmínek a doložit Ĝadu dokumentĤ. Nezbytnou souþástí žádosti o dotaci byl rozpoþet odhadnutých celkových výdajĤ a pĜíjmĤ projektu. Do rozpoþtu mohlo Obþanské sdružení Janus zahrnout pouze nezbytnČ nutné výdaje na realizaci projektu, pochopitelnČ bez zisku. Souþástí rozpoþtu byl i odhad pĜíjmĤ z jiných

ϱϬ

veĜejných zdrojĤ. PĜestože se jednalo pouze o odhadovaný rozpoþet, jednotlivé položky musely být pomČrnČ podrobnČ rozepsané, jinak zde hrozila ztráta bodĤ ve vČcném hodnocení projektu a i hrozba nulové podpory. JeštČ pĜed výsledky o poskytnutí dotace bylo zĜejmé, že není možné získat podporu vyšší než 70% rozpoþtovaných nákladĤ na projekt. V následující tabulce je zjednodušená forma rozpoþtu, kterou pĜedkládalo obþanské sdružení pĜi žádosti na MPSV. Tabulka 9: Zjednodušená forma rozpoþtu (Vlastní zpracování)

Nákladová položka 1 Provozní náklady 1.1 Materiálové náklady 1.2 Nemateriálové náklady 1.2.1 Energie 1.2.2 Cestovné 1.2.3 Ostatní služby 2 Osobní náklady 2.1 Mzdové náklady 2.2 Odvody na sociální a zdravotní pojištČní V položce materiálové náklady byly zahrnuty potraviny, kanceláĜské potĜeby a jiné materiálové náklady. Mezi nemateriálové náklady patĜí zejména elektĜina, plyn, náklady na telefony, poštovné, nájemné nebo také právní a ekonomické služby. Osobní náklady jsou souþtem hrubých mezd zamČstnancĤ a pojistného ke mzdám. Žádost o dotaci byla hodnocena externím a interním komisaĜem, þímž byl pracovník odboru rodiny a ochrany práv dČtí. PĜi hodnocení je kladen dĤraz na hospodárnost, efektivnost a úþelnost projektu. Obsahová þást je hodnocena maximálnČ 80 body a hodnotí ji externí i interní hodnotitel, ekonomická þást 20 body a je hodnocena interním hodnotitelem, tedy je maximálnČ možné získat 100 bodĤ. Výsledky obou hodnotitelĤ obsahové þásti žádosti byly zprĤmČrovány.

ϱϭ

PĜi hodnocení obsahové žádosti projektu bývá posuzováno, jak velkou mČrou odpovídá obsah projektu zamČĜení vyhlašované dotaþní oblasti. DĤraz je kladen na kvalitu, potĜebnost a efektivnost nabízených služeb. PĜi hodnocení ekonomické þásti byly urþeny tzv. zbytné náklady, s ohledem na informace uvedené v obsahové þásti projektĤ. Je tedy nezbytné, aby obsahová þást byla velmi dobĜe propracovaná. Za nezbytné náklady lze považovat náklady, které není možné hradit z dotace a dále náklady, u kterých došlo k výraznému nadhodnocení finanþní nároþnosti projektu.1 Dále je nutné zmínit nepĜímé náklady projektu. NepĜímé náklady jsou takové, které nejsou pĜímo spojené s konkrétní aktivitou. Do tČchto nákladĤ patĜí náklady spojené s administrací a technicko-provozním zajištČním projektu. Výše tČchto nákladĤ se stanovuje po pĜidČlení dotace ve výši 14% z její celkové výše. Do nepĜímých nákladĤ patĜí nejþastČji kanceláĜské potĜeby, telekomunikaþní služby þi mzdy technickohospodáĜských zamČstnancĤ, kteĜí se svou þinností nepodílí pĜímo na realizaci projektu. Zde se jedná napĜíklad o finanþního manažera organizace, úþetní, uklízeþky apod.2 Obþanské sdružení Janus získalo v obsahové þásti 58 a 63 bodĤ, tedy prĤmČrnČ 61 bodĤ. Obsahové hodnocení projektu se skládalo z položek, mezi které patĜí informace o organizaci, popis projektu a jeho potĜebnost, aktivity projektu a jeho cíle, propagace projektu, popis a fungování pracovního týmu, odborná zpĤsobilost realizátora projektu a další. Ekonomická þást projektu byla hodnocena pouze interním hodnotitelem a získala 8 bodĤ z možných 20. bodĤ. Poþet bodĤ ve finanþním hodnocení se odvíjel také od výše zbytných nákladĤ. Byl vypoþten podíl zbytných nákladĤ k celkovému požadavku na dotaci a na základČ toho podílu byl urþen poþet bodĤ. V obþanském sdružení byl podíl vypoþten ve výši 34,87%, proto získal 4 body. Tabulka pro stanovení bodĤ z podílu

1

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍ VċCI. [online]. ©2013 [cit.2013-02-13]. Dostupné z: http://

http://www.mpsv.cz/files/clanky/13359/Zasady_2013.pdf/ 2

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍ VċCI. [online]. ©2013 [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://

http://www.mpsv.cz/files/clanky/13358/Metodika_2013.pdf/

ϱϮ

zbytných nákladĤ je uvedena v zásadách pro hodnocení projektu.1 Dále obdrželo sdružení body za úroveĖ zpracování rozpoþtu a za spolufinancování kraje. Centrum Janus obdrželo kladné rozhodnutí o poskytnutí dotace. Souþástí rozhodnutí o poskytnutí dotace byl i upravený rozpoþet s již zmínČnými zbytnými náklady. Tabulka 10: Požadavek na dotaci projektu „VČĜím v sebe“ v Kþ (Vlastní zpracování)

Požadavek na dotaci

Nákladová položka 1 Provozní náklady

Zbytné náklady

Upravený požadavek

201 640

14 940

186 700

5 000

1 000

4 000

196 640

13 940

182 700

33 000

0

33 000

5 000

0

5 000

1.2.3 Ostatní služby

158 640

13 940

144 700

2 Osobní náklady

431 880

206 000

225 880

2.1 Mzdové náklady

322 075

153 800

168 275

2.2 Odvody na sociální a zdravotní pojištČní

109 805

52 200

57 605

Celkem

633 520

220 940

412 580

1.1 Materiálové náklady 1.2 Nemateriálové náklady 1.2.1 Energie 1.2.2 Cestovné

Obþanské sdružení Janus bylo povinno do 14 dnĤ od vyrozumČní, že mu byla dotace pĜidČlena, aktualizovat rozpoþet dle pĜidČlené dotace. Tento rozpoþet je závazný. ZmČny v rozpoþtu lze provádČt pouze v urþitých pĜípadech a musí být pĜedem schváleny odborem rodiny a ochrany práv dČtí. PĜípadná zmČna musí být ĜádnČ odĤvodnČna.

1

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍ VċCI. [online]. ©2013 [cit.2013-02-13]. Dostupné z: http://

http://www.mpsv.cz/files/clanky/13359/Zasady_2013.pdf/

ϱϯ

V následující tabulce je procentnČ ukázáno kolik finanþních prostĜedkĤ Obþanské sdružení Janus žádalo od Ministerstva práce a sociálních vČcí na svĤj program a jaká výše dotace mu byla pĜidČlena. Tabulka 11: ZastínČní projektu dotací v Kþ (Vlastní zpracování)

Rok

2010

Požadovaná dotace v Kþ

881 120

1 595 425

1 503 038

633 250

PĜidČlená dotace v Kþ

616 784

1 062 235

464421

206 290

70%

66,58%

30,9%

32,58%

ZastínČní projektu dotací

2011

2012

2013

Je evidentní, že výše pĜidČlených dotací má v jednotlivých letech klesající prĤbČh, což pĜivádí Obþanské sdružení Janus do velmi nepĜíznivé situace, kterou musí Ĝešit pomocí jiných forem financování. V prvních dvou sledovaných letech se pohybovala výše pĜidČlené dotace kolem 70%, zbylých 30% potĜebných finanþních prostĜedkĤ zajišĢovala z jiných zdrojĤ, pĜípadnČ muselo sdružení minimalizovat své náklady na projekt.

V posledních

dvou

sledovaných

letech

je

finanþní

situace

znaþnČ

komplikovanČjší a organizace neobdržela ani tĜetinu požadovaných financí na pokrytí nákladĤ. O stejných výsledcích pĜesvČdþuje i následující graf.

ϱϰ

^ƌŽǀŶĄŶşƉŽǎĂĚŽǀĂŶĠĂƉƎŝĚĢůĞŶĠĚŽƚĂĐĞ ϭϲϬϬϬϬϬ ϭϰϬϬϬϬϬ ϭϮϬϬϬϬϬ

<ē

ϭϬϬϬϬϬϬ ϴϬϬϬϬϬ WŽǎĂĚŽǀĂŶĄĚŽƚĂĐĞ

ϲϬϬϬϬϬ

WƎŝĚĢůĞŶĄĚŽƚĂĐĞ

ϰϬϬϬϬϬ ϮϬϬϬϬϬ Ϭ ϮϬϭϬ

ϮϬϭϭ

ϮϬϭϮ

ϮϬϭϯ

ZŽŬ Graf 2: ZnázornČní výše požadované a pĜidČlené dotace (Vlastní zpracování)

V úvodu této kapitoly byla zmínČna podpora z krajských a mČstských rozpoþtĤ. Zde lze zmínit opakovanou podporu od Magistrátu mČsta Brna nebo podporu od Jihomoravského kraje na program „BezpeþnČ do partnerství, rodiþovství a do života“ a program „PĜijć, zažij a žij lépe.“ PĜidČlená dotace za rok 2013 musí být do konce roku ĜádnČ vyúþtována a do konce ledna následujícího roku musí být vyplnČn formuláĜ vyúþtování, ve kterém budou popsány i pĜípadnČ zmČny v realizaci oproti schválenému projektu. Veškeré aktivity projektu a jeho výstupy musí dodržovat pravidla publicity. Jedná se zejména o to, že pĜi propagaci projektu musí být viditelnČ uvedeno logo Ministerstva práce a sociálních vČcí a vČta: „Aktivity projektu VČĜím v sebe! jsou podpoĜeny z dotaþního programu Rodina a ochrana práv dČtí MPSV.“ Pro to, aby bylo snažší si uvČdomit þasovou nároþnost aktivit, které je nutné pro získání a udržení si dotace uþinit, slouží následující obrázek.

ϱϱ

Obrázek 4: Posloupnost aktivit pĜidČlené dotace (Vlastní zpracování)

Na obrázku jsou zobrazeny aktivity, které je potĜeba uþinit a je zde urþeno i datum, do kterého musí být jednotlivé þinnosti vykonány.

2.3.2. Individuální dárcovství Obþanské sdružení Janus oslovuje své potencionální dárce pomocí tzv. pokladniþek, což je jedna z forem veĜejné sbírky. VeĜejná sbírka slouží k získání prostĜedkĤ od pĜedem neurþeného okruhu dárcĤ. VeĜejná sbírka je definována zákonem þ. 117/2001 Sb., o veĜejných sbírkách1 a organizace, která ji chce pro získání penČžních prostĜedkĤ využít, musí splnit urþitá kritéria. Obþanské sdružení Janus, stejnČ jako ostatní organizace, které mají zájem o tuto formu podpory, muselo pĜi podání žádosti specifikovat veĜejnČ prospČšný úþel. Zákon o veĜejných sbírkách vymezil délku trvání jedné sbírky maximálnČ na 3 roky. Obþanské sdružení Janus postupovalo pĜed zahájením veĜejné sbírky formou pokladniþek tak, že definovalo potĜebu získání penČžních prostĜedkĤ a vymezilo úþel získaných finanþních prostĜedkĤ. VýtČžek ze sbírky mČl sloužit pro zdravý a bezpeþný 1

Zákon þ. 117/2001 Sb., o veĜejných sbírkách a o zmČnČ nČkterých zákonĤ, v aktuálním znČní.

ϱϲ

rozvoj dČtí, dospívajících a mladých dospČlých, kteĜí nevyrĤstali ve vlastní rodinČ, ale v náhradní péþi a pĜipravují se na samostatný život. ZmínČné podklady pĜedložila organizace Krajskému úĜadu Jihomoravského kraje. OsvČdþení o konání veĜejné sbírky získalo sdružení 29. dubna 2011. VeĜejnou sbírku tak mohlo sdružení konat pomocí zvláštního bankovního úþtu, sbČracími listinami, sbČracími pokladniþkami, prodejem pĜedmČtĤ a prodejem vstupenek. PĜed samotným zahájením veĜejné sbírky muselo obþanské sdružení nechat zapeþetit pokladniþku pracovníkem úĜadu mČstské þásti Brna na základČ žádosti o zapeþetČní sbírkové pokladniþky pro konání veĜejné sbírky a teprve poté mohla být sbírka realizována. První oficiální veĜejnou sbírku uskuteþnilo Obþanské sdružení Janus 30. kvČtna 2011 na akci JANA PERE1. PĜi otvírání pokladniþky musel být též pĜítomen zamČstnanec krajského úĜadu a minimálnČ dva zástupci Obþanského sdružení Janus. Po otevĜení pokladniþky a seþtení finanþních prostĜedkĤ byl proveden zápis o získaném výtČžku z veĜejné sbírky, který byl stvrzen podpisy. Na zmínČné akci byl výtČžek pomocí sbČracích pokladniþek 3 011 Kþ.

2.3.3. Dobrovolnictví Dobrovolnictví se obecnČ v neziskovém sektoru rozšíĜilo, záleží však na þinnosti konkrétní organizace, zda a v jakém rozsahu mĤže služeb dobrovolníkĤ využívat. Obþanské sdružení Janus využívá práce dobrovolníkĤ zejména pĜi poĜádání akcí, kde dobrovolníci pomáhají s organizací akce a s prezentací organizace. Sdružení sepisuje s každým dobrovolníkem smlouvu o dobrovolnictví. Tabulka 12: Poþet odpracovaných hodin dobrovolníky (Vlastní zpracování)

Rok

2010 0

10

2

PrĤmČrný poþet odpracovaných hodin

0

15

20

Celkem odpracovaných hodin

0

150

40

Benefiþní akce Obþanského sdružení Janus a Persefona.

ϱϳ

2012

Poþet dobrovolníkĤ

1

2011

V roce 2010 nesepsalo sdružení žádnou smlouvu o dobrovolnictví, všechny akce poĜádalo svépomoci. NapĜíklad první roþník benefice Jana Pere, poĜádalo sdružení ve spolupráci s neziskovou organizací Persefona, se kterou si organizaci práce rozdČlili. Stejná akce probČhla i v následujícím roce a to obþanské sdružení již oslovilo nČkolik dobrovolníkĤ, kteĜí pomohli s pĜípravami a poté se i úþastnili samotné akce. Každý z dobrovolníkĤ odpracoval v roce 2011 prĤmČrnČ 15 hodin. V roce 2012 benefice Jana Pere již neprobČhla, ovšem dvou dobrovolníkĤ obþanské sdružení využilo na pĜípravu volnoþasových aktivit a víkendových akcí pro klienty. Celkem tak odpracovali dobrovolníci 40 hodin. Dobrovolnictví je jedna z oblastí, se kterou se budu nadále zabývat v þásti týkající se vlastního doporuþení pro Ĝešení souþasné situace organizace.

2.3.4. Zdroje od nadací a nadaþních fondĤ Obþanské sdružení Janus využívá pro financování své þinnosti i pĜíjmy od nadací a nadaþních fondĤ. Jako první je zmínČna Nadace Terezy Maxové, která poskytla obþanskému sdružení opakovanČ finanþní podporu. Nadace Terezy Maxové pomáhá opuštČným a znevýhodnČným dČtem v nČkolika oblastech, mezi které patĜí prevence, náhradní rodina a kompenzace. Jejím hlavním posláním je umožnit každému dítČti vyrĤstat v rodinČ. Hlavní cíl zakotvený ve statutu je snížit poþet dČtí, které vyrĤstají v ústavní výchovČ. Mezi nejvýznamnČjší zdroje Nadace Terezy Maxové patĜí nadaþní dary a výtČžky úþelových akcí nadace a veĜejných sbírek. Získané prostĜedky používá k realizaci úþelu jejího vzniku a na úhradu nákladĤ na její správu, jejichž výše nesmí pĜekroþit 30% hodnoty roþnČ poskytnutých nadaþních pĜíspČvku.1 Projekt Centrum Janus podpoĜila Nadace Terezy Maxové již dvakrát, v roce 2011 poskytla finanþní podporu 300 000 Kþ a v roce 2012 vČnovala 100 000 Kþ. V roce 2012 1

NADACE TEREZY MAXOVÉ, [online]. ©2013 [cit.2013-04-14]. Dostupné z:

http://www.terezamaxovadetem.cz/o-nadaci/nase-poslani/

ϱϴ

také podpoĜila projekt „BezpeþnČ do partnerství, rodiþovství a do života!“ Finanþní podpora byla použita na úhradu cestovného, stravného a na úhradu osobních nákladĤ v rámci dvou víkendových skupinových tematických setkání a vedení individuálních rozhovorĤ v oblasti partnerství a rodiþovství. Obþanské sdružení Janus bylo podpoĜeno i Nadaþním fondem J&T, od kterého získalo v roce 2012 podporu ve výši 200 000 Kþ. Poslání Nadaþního fondu J&T lze shrnout do tĜí následujících bodĤ:1 − podpora obecnČ prospČšných humanitárních aktivit se zamČĜením na podporu projektĤ sociálního charakteru, − podpora postižených, nemocných, ohrožených a dČtí v náhradní rodinné péþi za úþelem prohloubení všestranné péþe o nČ, − podpora útulkĤ pro zvíĜata. Ze svého poslání definoval Nadaþní fond J&T nČkolik oblastí, mezi které patĜí napĜ. pomoc v nouzi, hospicová péþe, modernizace nemocnic, podpora zvíĜecích útulkĤ nebo oblast náhradní rodinné péþe. PrávČ oblast náhradní rodinné péþe je hlavní oblast, kterou se Nadaþní fond J&T zabývá a podpoĜil v ní i Obþanské sdružení Janus na jeho provoz. Další nadací, která finanþnČ podpoĜila organizaci Janus je Nadace Vodafone ýeské republiky, která v rámci svého Fondu dobrovolník poskytla þástku 20 000 Kþ na podporu víkendových programĤ Centra Janus. Fond dobrovolník patĜí k ostatním programĤm Nadace Vodafone, v nČmž aktivnČ zapojuje své zamČstnance a dává jim možnost navrhnout neziskovou organizaci, pro kterou pracují jako dobrovolníci a žádají o grant, který mĤže dosáhnout výše až 50 000 Kþ.2

1

NADAýNÍ

FOND

J&T,

[online].

©2013

[cit.

2013-04-15].

Dostupné

http://www.nadacnifondjt.cz/pestounska-pece-33460.html/ 2

NADACE VODAFONE ýESKÁ REPUBLIKA, [online]. ©2013 [cit.2013-04-15]. Dostupné z:

http://nadacevodafone.cz/programy/ostatni-programy/zapojeni-zamestnancu/

ϱϵ

z:

Nadace Vodafone byla zĜízena spoleþností Vodafone Czech Republic, a.s. na podporu sociálnČ prospČšných aktivit. Mezi hlavní cíle této neziskové organizace patĜí rozvoj schopností, dovedností a spoleþenské odpovČdnosti mladých lidí. Na podporu tohoto cílu byl založen grantový program V pohybu. Jiný grantový program podporuje využití komunikaþních technologií pro spoleþensky prospČšné cíle nebo lze zmínit program nazvaný Rok jinak na rozvoj a budování kapacity a know-how tuzemských neziskových organizací.1

2.3.5. Firemní dárcovství Získat finanþní podporu od firem není lehké, proto musí být dobĜe promyšlený zpĤsob, jakým nezisková organizace prezentuje potĜebu podpory. Na druhou stranu si firmy uvČdomují, že podpora nestátní neziskové organizace je pro ni urþitá reklama, nebo také cesta k daĖovým úlevám. Obþanské sdružení Janus získalo bČhem svého pĤsobení nČkolik pĜíspČvkĤ od firem. Jednalo se zejména o jednorázovou finanþní podporu, v nČkolika pĜípadech o získání vČcného daru þi služby. PĜíkladem mĤže být spoleþnost 7points, která propaguje práci obþanského sdružení a poskytuje zdarma tisk propagaþních materiálĤ.

2.4.Úþetnictví Obþanské sdružení Janus vede od poþátku svého vzniku podvojné úþetnictví v plném rozsahu. V neziskových organizacích je potĜeba ĜádnČ rozlišovat hlavní a hospodáĜskou þinnost. OddČlení hlavní a hospodáĜské þinnosti platí jak pro aktiva a pasiva, tak pro náklady a výnosy. Za hlavní þinnost jsou považovány všechny aktivity vyplývající z poslání sdružení, které je vymezeno ve stanovách sdružení. Na trhu je na výbČr z nČkolika úþetních programĤ, které jsou pĜizpĤsobeny pro úþetnictví neziskových organizací. Obþanské sdružení Janus vede úþetnictví v programu 1

NADACE VODAFONE ýESKÁ REPUBLIKA, [online]. ©2013 [cit.2013-04-15]. Dostupné z:

http://nadacevodafone.cz/programy/ostatni-programy/zapojeni-zamestnancu/

ϲϬ

Pohoda. Tento program umožĖuje pĜiĜazovat k položkám tzv. stĜediska, akce a zakázky. Program umožĖuje filtrovat jednotlivé položky, což poskytuje organizaci pĜehled o jednotlivých nákladech a výnosech. Organizace používá smČrnou úþtovou osnovu, která je urþena pĜímo pro neziskové organizace. PĜi vedení úþetnictví využívá organizace analytického þlenČní úþtĤ proto, aby získala podrobnČjší þlenČní syntetických úþtĤ. Zákon o daních z pĜíjmĤ pĜímo ukládá povinnost vést analyticky oddČlené úþty hlavní a hospodáĜské þinnosti. Obþanské sdružení tak má pĜehlednČ oddČlené položky, které jsou pĜedmČtem danČ z pĜíjmĤ od tČch, které pĜedmČtem danČ z pĜíjmĤ nejsou nebo jsou od danČ osvobozeny. Také z dĤvodu, že obþanské sdružení získalo dotaci od Ministerstva práce a sociálních vČci, má povinnost vést podvojné úþetnictví a zároveĖ má povinnost vést úþetnictví dle jednotlivých projektĤ na analytických úþtech.

Tento zpĤsob umožĖuje snadnČjší

kontrolu dodržování podmínek þerpání pĜidČlené dotace ze státního rozpoþtu. Nesprávné þerpání dotace je sankciováno. Jedná se o porušení rozpoþtové káznČ, která je definována v zákonČ þ. 218/2000 Sb., o rozpoþtových pravidlech.

2.5.Finanþní analýza PĜestože se jedná o nestátní neziskovou organizaci, je možné provést finanþní analýzu, je však nutné brát zĜetel pĜi vyhodnocování výsledkĤ analýzy na neziskový charakter organizace. Je zĜejmé, že výsledky analýzy u neziskové organizace budou mít jinou vypovídací hodnotu, než kdyby se jednalo o firmu, která byla založena za úþelem generování zisku. Existuje celá Ĝada ukazatelĤ, které mĤže organizace použít pro zjištČní její hospodárnosti. Pro organizaci je podstatné kvantifikovat její hospodárnost, která poukazuje na její výkonnost. PĜi vyhodnocování Obþanského sdružení Janus jsem se zamČĜila pouze na tradiþní ukazatele finanþní analýzy. Jedná se o vybrané absolutní ukazatele, rozdílové ukazatele a relativní neboli pomČrové ukazatele.

ϲϭ

2.5.1. Analýza klientĤ Jak již bylo zmínČno, cílovou skupinou Obþanského sdružení Janus jsou zejména dČti a mladí dospČlí. Celkový poþet klientĤ a jejich strukturu je možné vidČt v následující tabulce. Tabulka 13: Struktura klientĤ a jejich poþet (Vlastní zpracování)

Sledované období Forma náhradní rodinné péþe Klienti dle zletilosti Forma využívání konzultací

Klienti dle vzdČlávání

2010

2011

2012

Ústavní péþe

17

18

21

PČstounská péþe

11

12

14

Zletilí

12

13

13

Nezletilí

16

17

22

Individuální

17

18

25

Skupinové

25

26

29

Studující

18

18

22

Nestudující

10

12

13

28

30

35

Poþet klientĤ celkem

RĤst poþtu klientĤ organizace vypovídá o spokojenosti klientĤ, což pĜispívá k naplĖování poslání organizace o poskytování veĜejné prospČšných služeb. V následující tabulce jsou výsledky horizontální analýzy vypovídající o zmČnČ poþtu klientĤ organizace v letech 2010 - 2012. Tabulka 14: Horizontální analýza poþtu klientĤ (Vlastní zpracování)

Sledované období

2011/2010

2012/2011

Absolutní zmČna

2

5

Procentní zmČna

7,14%

16,67%

Tabulka 14 poukazuje na meziroþní absolutní a procentní zmČnu poþtu klientĤ organizace. Je možné poznamenat, že poþet klientĤ má rostoucí trend, což svČdþí o kvalitČ služeb. Bez klientĤ by organizace nemČla dĤvod k existenci, jelikož by nebyla schopna naplĖovat své poslání.

ϲϮ

Je nezbytnČ dĤležité, aby se organizace snažila udržet tento rostoucí charakter. Mezi klienty a organizací je pĜátelská atmosféra a je možné zde navazovat nová pĜátelství, což mĤže být pro její klienty velmi dĤležité. Ideálním výsledkem je, když klient, který již nepotĜebuje využívat služeb organizace, dále udržuje kontakt s organizací, pĜípadnČ se stane jejím dobrovolníkem þi individuálním dárcem. Tabulka 15: Vertikální analýza klientĤ dle formy náhradní rodinné péþe (Vlastní zpracování)

Rok

2010

Klienti celkem

2011

2012

100,00%

100,00%

100,00%

Klienti z ústavní péþe

60,71%

60,00%

60,00%

Klienti z pČstounské péþe

39,29%

40,00%

40,00%

Z vertikální analýzy klientĤ dle formy náhradní rodinné péþe lze vyþíst, že podíl klientĤ z ústavní péþe je ve všech sledovaných letech vyšší než podíl klientĤ z pČstounské péþe a tento podíl je ve všech sledovaných letech nemČnný. Tabulka 16: Vertikální analýza klientĤ dle zletilosti (Vlastní zpracování)

Rok

2010

2011

2012

Klienti celkem

100,00%

100,00%

100,00%

Zletilý klienti

42,86%

43,33%

37,14%

Nezletilý klienti

57,14%

56,67%

62,86%

PomČr zletilých klientĤ je ve všech sledovaných letech nižší než pomČr nezletilých klientĤ. Nejvyššího pomČru nezletilých klientĤ bylo dosaženo v roce 2012, kdy byla pĜekroþena hranice šedesáti procent.

2.5.2. Analýza dobrovolníkĤ Analýza dobrovolníkĤ vychází z vývoje dobrovolníkĤ, který je zaznamenán v tabulce v þásti diplomové práce týkající se zdrojĤ financování organizace pomocí dobrovolných pracovníkĤ. Horizontální analýza dobrovolníkĤ v absolutním vyjádĜení je zobrazena v následující tabulce.

ϲϯ

Tabulka 17: Horizontální analýza dobrovolníkĤ (Vlastní zpracování)

Sledované období

2011/2010

Absolutní zmČna poþtu dobrovolníkĤ Absolutní zmČna odpracovaných hodin

2012/2011

10

-8

150

-110

Z horizontální analýzy je zĜejmý klesající vývoj dobrovolníkĤ. Zatímco v roce 2011 byl zaznamenán rĤst oproti pĜedchozímu roku, v nČmž obþanské sdružení nevyužívalo služeb dobrovolníkĤ, v následujícím roce došlo opČt k poklesu. Ke snížení došlo pravdČpodobnČ z toho dĤvodu, že organizace dobrovolníky pro svou þinnost nepotĜebovala a veškeré aktivity si byla schopna zajistit bez cizí pomoci.

2.5.3. Analýza výnosĤ V této þásti diplomové práce je zkoumán vývoj výnosĤ organizace a jejich struktura. Je dĤležité zjistit, z jakých jednotlivých výnosĤ se skládají celkové výnosy, aby bylo možné definovat a lépe si uvČdomit, kde jsou zdroje pĜíjmĤ a jaký tvoĜí podíl. Vybrané absolutní ukazatele jsou sledovány v rozmezí tĜí let, tedy v roce 2010, 2011 a 2012. Absolutní analýza je provedena pomocí horizontální analýzy a vertikální analýzy. Jelikož se jedná o neziskovou organizaci, je nutné rozlišovat hlavní a hospodáĜskou þinnost. V obþanském sdružení Janus jsou v hospodáĜské þinnosti pouze zanedbatelné þástky. V roce 2011 dosáhlo sdružení výnosĤ v hospodáĜské þinnosti 12 000, jak je možné vidČt i ve výkazu zisku a ztrát, který je souþástí pĜíloh této práce. Zbývající þásti výnosĤ patĜí do hlavní þinnosti. Tabulka 18: Struktura výnosĤ v Kþ (Vlastní zpracování)

Rok

2010

Tržby za vlastní výkony a zboží

2012

14 000

12 000

0

PĜijaté pĜíspČvky

308 000

338 000

262 000

Provozní dotace

617 000

1 102 000

528 000

Výnosy celkem

939 000

1 452 000

790 000

ϲϰ

2011

Jak je patrné z tabulky 18, 18 tržby za vlastní výkony a zboží tvoĜí nepĜíliš významnou þást struktury výnosĤ. Výnosy organizace tvoĜí tvo pĜevážnČ provozní dotace z veĜejných rozpoþtĤ. PĜijaté pĜíspČvky Ĝ Čvky zahrnují napĜíklad firemní dárcovství þi granty od nadací. Jelikož je položka pĜijaté Ĝijaté ppĜíspČvky složena z mnoha zdrojĤ,, jak je ukázáno v další þásti práce, nebylo by pĜehledné ehledné je v jednotlivých letech podrobnČ zkoumat. Následující graf ukazuje na podíl financování z vlastní þinnosti, zee státního rozpoþtu rozpoþ a z ostatních pĜijatých pĜíspČvkĤ.

sĞůŝŬŽƐƚǀǉŶŽƐƽ ϭϮϬϬϬϬϬ ϭϬϬϬϬϬϬ dƌǎďǇǌĂǀůĂƐƚŶşǀǉŬŽŶǇĂ ǌďŽǎş

<ē

ϴϬϬϬϬϬ ϲϬϬϬϬϬ

WƎŝũĂƚĠƉƎşƐƉĢǀŬǇ

ϰϬϬϬϬϬ ϮϬϬϬϬϬ

WƌŽǀŽǌŶşĚŽƚĂĐĞ

Ϭ ϮϬϭϬ

ϮϬϭϭ

ϮϬϭϮ

ZŽŬ

Obrázek 5:: Formy financování v letech 2010 – 2012 (Vlastní astní zpracování) zpracování

V následující tabulce a posléze grafu je zaznamenán procentní rozklad jednotlivých zdrojĤ financování z celkových výnosĤ a na základČ toho mĤžeme posoudit, jaká oblast zdrojĤ by mČla la být stabilizována stabilizována. Tabulka 19:: Vertikální analýza výnosĤ výnos (Vlastní zpracování)

Rok Vlastní výkony

2010

2011

2012

1,49%

0,83%

0,00%


32,80%

23,27%

33,16%

Provozní dotace

65,71%

75,90%

66,84%

Výnosy celkem

100,00%

100,00%

100,00%

PĜedchozí edchozí tabulka vypovídá o závislosti Ob Obþanského anského sdružení Janus na dotacích. Ve všech sledovaných letech dosahuje podíl provozních dotací více jak 65 % celkových

ϲϱ

výnosĤ, v roce 2011 dosáhl tento podíl dokonce 75,90 %. Ostatní výnosy jsou tvoĜeny pĜijatými pĜíspČvky, témČĜ zanedbatelná þást je tvoĜena vlastní þinností organizace, která v posledním sledovaném roce nedosáhla žádné hodnoty.

WŽĚşůũĞĚŶŽƚůŝǀǉĐŚĚƌƵŚƽǀǉŶŽƐƽŶĂĐĞůŬŽǀǉĐŚǀǉŶŽƐĞĐŚ ϭϬϬ͕ϬϬй ϵϬ͕ϬϬй ϴϬ͕ϬϬй ϳϬ͕ϬϬй ϲϬ͕ϬϬй ϱϬ͕ϬϬй ϰϬ͕ϬϬй ϯϬ͕ϬϬй ϮϬ͕ϬϬй ϭϬ͕ϬϬй Ϭ͕ϬϬй

ƉŽĚşůƉƌŽǀŽǌŶşĐŚĚŽƚĂĐşŶĂ ĐĞůŬŽǀǉĐŚǀǉŶŽƐĞĐŚ ƉŽĚşůƉƎŝũĂƚǉĐŚƉƎşƐƉĢǀŬƽ ŶĂĐĞůŬŽǀǉĐŚǀǉŶŽƐĞĐŚ ƉŽĚşůǀůĂƐƚŶşĐŚǀǉŬŽŶƽŶĂ ĐĞůŬŽǀǉĐŚǀǉŶŽƐĞĐŚ ϮϬϭϬ

ϮϬϭϭ

ϮϬϭϮ

ZŽŬ Graf 3: Podíl jednotlivých druhĤ výnosĤ na celkových výnosech (Vlastní zpracování)

Grafické vyjádĜení podílu vlastních výkonĤ, pĜijatých pĜíspČvkĤ a dotací na celkových výnosech organizace je odrazem nepĜíznivé situace Obþanského sdružení Janus, které by bez provozních dotací nebylo schopno vykonávat svou þinnost v takové kvalitČ jako doposud. Snížení velikosti pĜijatých dotací by se pravdČpodobnČ projevilo i na poþtu klientĤ a celkového vývoje organizace. Následující tabulka poukazuje na absolutní zmČnu výnosĤ ve sledovaných letech. Tabulka 20: Horizontální analýza výnosĤ – absolutní zmČna (Vlastní zpracování)

Sledované období

2011/2010


-2 000

-12 000


30 000

-76 000

Provozní dotace

485 000

-574 000

Výnosy celkem

513 000

-662 000

ϲϲ

2012/2011

Struktura výnosĤ zkoumaná výše poukázala na výraznou závislost Obþanského sdružení Janus na pĜijatých dotací. Nyní vidíme, že výše provozních dotací v roce 2012 klesla oproti pĜedchozímu roku o 662 000 Kþ, což je velmi alarmující. Další tabulka ukazuje na procentní zmČny výnosĤ ve sledovaných letech. Tabulka 21: Horizontální analýza výnosĤ – relativní zmČna (Vlastní zpracování)

Sledované období

2011/2010


2012/2011

-14,29%

-100,00%


9,74%

-22,49%

Provozní dotace

78,61%

-52,09%

Výnosy celkem

54,63%

-45,59%

V roce 2012 muselo Obþanské sdružení Janus pracovat s finanþními prostĜedky, které byly o 45,59 % nižší než v pĜedchozím roce, což vedlo organizaci k minimalizování jednotlivých položek nákladĤ. Následující tabulka zkoumá strukturu výnosĤ v roce 2012. Je v ní podrobnČji poukázáno na konkrétní subjekty, které se podílely na financování organizace. Tabulka 22: Rozbor výnosu v roce 2012 (Vlastní zpracování)

Zdroj financování

Podíl výnosĤ

Subjekt Magistrát mČsta Brna

4,18% PĜijć, zažij a žij lépe!

MPSV VeĜejné financování

58,79% Centrum Janus BezpeþnČ do 3,87% partnerství, rodiþovství a do života

Jihomoravský kraj VeĜejné financování celkem Nadace Terezy Maxové

Nadaþní fond J&T Nadace a nadaþní Nadace Vodafone ýeská fondy republika Zdroje od nadací celkem

ϲϳ

Projekty a programy

66,84% 8,86% Centrum Janus 19,87% Centrum Janus 2,53% Centrum Janus 31,27%

Firemní dárcovství

Individuální dárcovství

Vlastní þinnost

Cestovní kanceláĜ kancelá V-TOUR

1,90% Centrum Janus

Ostatní firemní dárcovství

0,00%

Firemní dárcovství celkem

1,90%

Pokladni Pokladniþky

0,00%

Individuální dárci

0,00%

Individuální dárcovství celkem

0,00%

Tržby z prodeje služeb

0,00%

Vlastní þinnost celkem

0,00%

PĜedchozí tabulka je podrobnČjším podrobn rozborem výnosĤ v roce 2012 a ukazuje, z jakých zdrojĤ získalo Obþanské anské sdružení Janus své finan finanþní prostĜedky. edky. Op OpČt lze vidČt, jak vysoký pomČr tvoĜíí míra závislosti na ve veĜejném financování. PĜíspČ ĜíspČvky od nadací a nadaþních fondĤĤ tvoĜí Ĝí podíl na celkových výnosech 31,27% a jsou tvoĜeny tvo pĜíspČvky od Nadace Terezy Maxové, Nadaþního Nada fondu J&T a Nadace Vodafone ýeská republika. Jediný zdroj z oblasti firemního dárcovství získala organizace od Cestovní kanceláĜe kancelá VTOUR a jeho podíl na celkových financích dosáhl dosáhl necelých dvou procent. Následující graf poukazuje na strukturu financování v roce 2012.

ĚƌŽũĞĨŝŶĂŶĐŽǀĄŶşǀƌŽĐĞϮϬϭϮ ϭ͕ϵϬй ϯϭ͕Ϯϳй sĞƎĞũŶĠĨŝŶĂŶĐĞ ϲϲ͕ϴϰй

ĚƌŽũĞŽĚŶĂĚĂĐşĐĞůŬĞŵ &ŝƌĞŵŶşĚĄƌĐŽǀƐƚǀşĐĞůŬĞŵ

Graf 4: 4 Struktura výnosĤ v roce 2012 (Vlastní Vlastní zpracování) zpracování

ϲϴ

2.5.4. Analýza nákladĤ PĜedchozí þást diplomové práce byla zamČĜena na analýzu výnosĤ, nyní je provedena analýza nákladĤ pomocí obdobných metod finanþní analýzy. Výkazy zisku a ztrát Obþanského sdružení Janus byly zdrojem vstupních dat pro následující analýzy. Náklady na hospodáĜskou þinnost jsou v roce 2011 ve výši 12 000 Kþ. Tabulka 23: Struktura nákladĤ v Kþ (Vlastní zpracování)

Rok

2010

SpotĜebované nákupy celkem

2011

2012

94 000

106 000

69 000

Služby celkem

179 000

464 000

254 000

Osobní náklady

322 000

880 000

488 000

DanČ a poplatky

0

0

0

Ostatní náklady

4 000

2 000

2 000

Náklady celkem

599 000

1 452 000

813 000

Náklady organizace jsou tvoĜeny spotĜebovanými nákupy, službami, osobními náklady a ostatními náklady. Ve všech sledovaných letech tvoĜí nejvýznamnČjší položku osobní náklady. ZámČrnČ je zde poukázáno na nulovou hodnotu daní a poplatkĤ organizace. Jaký je meziroþní vývoj nákladĤ je možné vidČt v následující tabulce zkoumající absolutní zmČnu nákladĤ ve sledovaných letech. Tabulka 24: Horizontální analýza nákladĤ – absolutní zmČna (Vlastní zpracování)

Sledované období

2011/2010


12 000

-37 000

Služby celkem

285 000

-210 000

Osobní náklady

558 000

-392 000

Ostatní náklady

-2 000

0

Náklady celkem

853 000

-639 000

ϲϵ

2012/2011

V roce 2011 docházelo k rĤstu nákladĤ oproti roku 2010, mimo položky ostatní náklady, kde došlo k nepĜíliš vysokému snížení nákladĤ o 2 000 Kþ. Naproti tomu v roce 2012 docházelo k pomČrnČ výraznému snižování nákladĤ. Snížení nákladĤ bylo nezbytné, jelikož organizace mČla omezené finanþní pĜíjmy. Tabulka 25: Horizontální analýza nákladĤ – relativní zmČna (Vlastní zpracování)

Sledované období

2011/2010


2012/2011

12,77%

-34,91%

Služby celkem

159,22%

-45,26%

Osobní náklady

173,29%

-44,55%

Ostatní náklady

-50,00%

0,00%

Náklady celkem

142,40%

-44,01%

Tabulka poukazuje na zmČnu nákladĤ ve sledovaných letech v procentuálním vyjádĜení. Je zde zaznamenán výrazný nárĤst nákladĤ vynaložených na služby a osobní náklady v roce 2011 oproti roku 2010 a následnČ pak pokles všech sledovaných nákladĤ. Tabulka 26: Vertikální analýza nákladĤ (Vlastní zpracování)

Rok

2010

2011

2012

SpotĜebované nákupy

15,69%

7,30%

8,49%

Služby

29,88%

31,96%

31,24%

Osobní náklady

53,76%

60,61%

60,02%

Ostatní náklady

0,67%

0,14%

0,25%

100,00%

100,00%

100,00%

Celkem

NejvČtší položku nákladĤ tvoĜí ve všech sledovaných letech osobní náklady. Jinou významnou položku pĜedstavují náklady vynaložené na služby a jejich výše se pohybuje kolem 30%. Stejné procentní hodnoty jsou zobrazeny v následujícím grafu.

ϳϬ

WŽĚşůũĞĚŶŽƚůŝǀǉĐŚĚƌƵŚƽŶĄŬůĂĚƽŶĂĐĞůŬŽǀǉĐŚŶĄŬůĂĚĞ WŽĚşůũĞĚŶŽƚůŝǀǉĐŚĚƌƵŚƽŶĄŬůĂĚƽŶĂĐĞůŬŽǀǉĐŚŶĄŬůĂĚĞĐŚ Ϭ͕Ϯϱй ϴ͕ϰϵй

WŽĚşůƐƉŽƚƎĞďŽǀĂŶǉĐŚŶĄŬůĂĚƽ ŶĂĐĞůŬŽǀǉĐŚŶĄŬůĂĚĞĐŚ ϯϭ͕Ϯϰй

WŽĚşůƐůƵǎĞďŶĂĐĞůŬŽǀǉĐŚ ŶĄŬůĂĚĞĐŚ

ϲϬ͕ϬϮй

WŽĚşůŽƐŽďŶşĐŚŶĄŬůĂĚƽŶĂ ĐĞůŬŽǀǉĐŚŶĄŬůĂĚĞĐŚ WŽĚşůŽƐƚĂƚŶşĐŚŶĄŬůĂĚƽŶĂ ĐĞůŬŽǀǉĐŚŶĄŬůĂĚĞĐŚ

Graf 5: Podíl jednotlivých druhĤ druh nákladĤ na celkových nákladech (Vlastní zpracování) zpracování

PomČr výnosĤ a nákladĤ V následující tabulce jsou porovnávány výnosy a náklady nákla v roce 2012. Výnosy jsou rozdČleny dle zdrojĤĤ financování. Je možné si povšimnout, že organizace nevykazuje žádné výnosy z individuálního dárcovství þi vlastní þinnosti. Tabulka 27: PomČr výnosĤ Ĥ a nákladĤ náklad v roce 2012 (Vlastní zpracování)

݂݅‫ ݊݉݁ݎ‬

6

8

6

8

%6! *"

6

"

"

:;<=>

8

?@;?<>

8

AB;CB>

CD;:D>

Celkové výnosy organizace jsou rozloženy pro lepší orientaci dle zdrojĤ zdroj financování. Lze vidČt, t, že podíl celkových výnos výnosĤ a nákladĤ nedosahuje 100%, k þemuž došlo na základČ záporného výsledku hospodaĜení hospoda v roce 2012. Organizace by mČla hledat pĜíþinu a také by bylo vhodné posoudit, zda všechny nákladové položky jsou relevantní releva a vedou k naplnČní ní poslání organizace. V pĜípadČ, že by pomČr pĜesahoval Ĝesahoval 100%, bylo by vhodné zvážit jakým akým zpĤsobem zp je možné finanþní prostĜedky edky efektivnČ efektivn využít.

ϳϭ

Vertikální analýza rozvahy Rozvaha poukazuje na majetek organizace a zdroje jejího krytí. V následující tabulce lze vidČt, že podmínka bilanþní rovnice je splnČna a aktiva se v každém sledovaném roce rovnají pasivĤm. Procentuální vyjádĜení struktury rozvahy lze vidČt v následující tabulce. Tabulka 28: Vertikální analýza rozvahy (Vlastní zpracování)

Rok

2010

2011

2012

Dlouhodobý majetek celkem

0,00%

0,00%

0,00%

Krátkodobý majetek celkem

100,00%

100,00%

100,00%

Zásoby

0,00%

0,77%

0,37%

Pohledávky

0,00%

46,92%

7,41%

Pokladna

2,05%

5,38%

3,70%

97,95%

46,15%

88,15%

0,00%

0,77%

0,37%

100,00%

100,00%

100,00%

Vlastní zdroje celkem

99,42%

48,46%

14,81%

Výsledek hospodaĜení

99,42%

48,46%

14,81%

Cizí zdroje celkem

0,58%

51,54%

85,19%

Dlouhodobé závazky

0,00%

48,46%

8,52%

Krátkodobé závazky

0,58%

1,54%

0,00%

Jiná pasiva

0,00%

1,54%

76,67%

100,00%

100,00%

100,00%

Úþty v bankách Jiná aktiva Aktiva celkem

Pasiva celkem

Tabulka 28 ukazuje, že majetek Obþanského sdružení Janus je tvoĜen pouze krátkodobým majetkem, který je tvoĜen pĜevážnČ z finanþních prostĜedkĤ uložených na bankovním úþtČ. Výsledek hospodaĜený zobrazený v pasivech má v jednotlivých letech klesající tendenci.

ϳϮ

Na základČ informací z rozvahy, která je souþástí pĜílohy této diplomové práce, je možné zkoumat také ukazatele likvidity organizace. Ukazatele likvidity je možné rozdČlit dle stupĖĤ likvidity, které jsou blíže popsány v teoretické þásti práce. Protože organizace dosahuje jen minimálních hodnot krátkodobých závazkĤ, v roce 2012 je dokonce tato hodnota nulová a veškerá hodnota aktiv je zahrnuta v obČžných aktivech, není podstatné ukazatele likvidity poþítat a je možné Ĝíci, že organizace dosahuje velmi vysokých hodnot bČžné likvidity. Z druhého pohledu je možné Ĝíci, že organizace váže své finanþní prostĜedky v obČžných aktivech, které by mohly být využity jiným zpĤsobem. PĜíþinu je možné hledat v tom, že organizace dosahuje pouze minimálních výnosĤ ve vlastní þinnosti a nemá pĜíliš jistoty v tom, že by byla schopna pozdČji zajistit prostĜedky na úhradu svých závazkĤ, proto radČji drží své finanþní prostĜedky v hotovosti þi na bČžném úþtu.

2.5.5. Analýza rozdílových ukazatelĤ ýistý pracovní kapitál patĜí mezi nejþastČji využívaný rozdílový ukazatel. Velikost þistého pracovního kapitálu je dĤležitým ukazatelem poukazující na platební schopnost organizace. Kladné hodnoty znamenají pro organizaci schopnost hradit své krátkodobé závazky. V pĜípadČ, že by se hodnoty dostaly do záporných hodnot, znamenalo by to pro organizace nekrytý dluh. Obþanské sdružení Janus má hodnotu þistého pracovního kapitálu následující: Tabulka 29: ýistý pracovní kapitál v Kþ (Vlastní zpracování)

Rok ObČžná aktiva

2010

2012

342 000

130 000

270 000

2 000

4 000

0

340 000

126 000

270 000

Krátkodobé závazky ýistý pracovní kapitál

2011

Obþanské sdružení dosahuje ve všech sledovaných letech kladných hodnot. Je zde nutné poznamenat, že ne vždy rĤst þistého pracovního kapitálu znamená rĤst platební schopnosti organizace. ýistý pracovní kapitál v sobČ mĤže zahrnovat nejen absolutnČ

ϳϯ

likvidní prostĜedky jako hotovost þi peníze na bČžném úþtu, ale také mĤže obsahovat nevymahatelné pohledávky. Graficky jsou hodnoty þistého pracovního kapitálu znázornČny v následujícím grafu.

<ē

ŝƐƚǉƉƌĂĐŽǀŶşŬĂƉŝƚĄů ϰϬϬϬϬϬ ϯϱϬϬϬϬ ϯϬϬϬϬϬ ϮϱϬϬϬϬ ϮϬϬϬϬϬ ϭϱϬϬϬϬ ϭϬϬϬϬϬ ϱϬϬϬϬ Ϭ

ŝƐƚǉƉƌĂĐŽǀŶşŬĂƉŝƚĄů

ϮϬϭϬ

ϮϬϭϭ

ϮϬϭϮ

ZŽŬ

Graf 6: ýistý pracovní kapitál (Vlastní zpracování)

ϳϰ

3. Návrh zmČn Poslední þást diplomové práce se zamČĜuje na návrhy zmČn v Obþanském sdružení Janus, které by mohly vést k rozvoji organizace a k lepšímu zajištČní finanþních prostĜedkĤ. Návrhy jsou zamČĜeny pĜedevším na využití dobrovolných pracovníkĤ pĜi aktivitách organizace, možnosti oslovení vČtšího poþtu potencionálních dárcĤ a udržování vazeb s dárci. Obþanské sdružení Janus se potýká s konkurencí pĜi získávání prostĜedkĤ pro organizaci, a proto by se mČlo snažit odlišit od konkurence a pĜijít na trh s projekty, které zaujmou. Domnívám se, že dobrá a užiteþná myšlenka má mnohem vČtší šanci na úspČch a osloví širší veĜejnost. Také by mČla organizace více propagovat své projekty, plány a cíle do budoucna. Obþanské sdružení Janus by mČlo do svých dosavadních aktivit pĜidat i intenzivnČjší informování dárcĤ o tom, jak s prostĜedky naložila a o tom, jakých dosáhla úspČchĤ.

3.1.Kroky ke zmČnČ Pro to, aby mohla organizace zaþít využívat návrhy, které ji dále v textu doporuþuji, je nutné, aby provedla nČkolik krokĤ, které by navrhované zmČny podpoĜily. DĤležité je vytvoĜení databáze dárcĤ (individuálních a firemních), databáze pĜátel organizace a dobrovolníkĤ. Tyto databáze je pak nutné pravidelnČ aktualizovat a pracovat s nimi. Databáze by mohly mít jednoduchou strukturu, která mĤže vypadat následujícím zpĤsobem.

ϳϱ

3.1.1. Databáze dárcĤ Databáze dárcĤ by umožnila organizaci pĜehled o tom, kdo a v jaké výši poskytuje finanþní pĜíspČvek. Jelikož v souþasné dobČ nemá organizace individuální dárce, kteĜí by pravidelnČ pĜispívali na její provoz, nemČla ani potĜebu databázi vytváĜet a sledovat její vývoj. Protože v další þásti práce navrhuji konkrétní zpĤsob získávání finanþních prostĜedkĤ od individuálních dárcĤ, považuji vytvoĜení této databáze za dĤležité. VytvoĜená databáze dárcĤ by obsahovala mimo jiné seznam dárcĤ, kterým je vhodné pĜinejmenším podČkovat ve výroþní zprávČ. Organizace by však nemČla zapomenout o svolení všech dárcĤ se zveĜejnČním jejich jména. Tabulka 30: Kontaktní údaje dárcĤ (Vlastní zpracování)

Kontaktní údaje dárcĤ Jméno a pĜíjmení

Adresa

Telefon

E-mail

Obdobným zpĤsobem by vypadala tabulka kontaktních údajĤ pĜi tvorbČ databáze pĜátel organizace a databáze dobrovolníkĤ. Tyto databáze budou nepochybnČ rozšíĜeny o další informace, které jsou specifické pro vybranou oblast. Tabulka 31: Informace o platbČ k databázi dárcĤ (Vlastní zpracování)

Informace o poskytnuté platbČ ýástka

Frekvence opakování

Variabilní symbol

PĜedchozí tabulky poskytují základní informace o dárcích a jejich platbách. Každý dárce by mČl svĤj variabilní symbol, podle kterého by ho bylo snadné identifikovat z bankovního výpisu. Obþanskému sdružení Janus bych navrhla vytvoĜení ještČ jedné tabulky, která by poskytovala konkrétní informace o platbách a která by mČla být pravidelnČ aktualizována – napĜ. pĜi doruþení výpisu z bankovního úþtu.

ϳϲ

Tabulka 32: Informace o pĜijatých platbách (Vlastní zpracování)

Jméno a pĜíjmení

Variabilní symbol

ýástka Leden

…

Prosinec

Celkem

Každému dárci je vhodné poskytnout možnost informování ohlednČ toho, jakým zpĤsobem finanþní prostĜedky organizace využívá. Díky této zpČtné vazbČ je vČtší pravdČpodobnost, že dárce bude poskytovat svĤj finanþní pĜíspČvek delší období. Dárce by mČl mít možnost vybrat si formu, jakou bude informace o novinkách a zmČnách v organizaci dostávat. Posílání pozvánek na plánované akce pro veĜejnost by mČly být samozĜejmostí. Pro získání zmínČných informací slouží tabulka þ. 33. Tabulka 33: DoplĖující informace k databázi dárcĤ (Vlastní zpracování)

Magazín Janus Elektronicky

Poštou

Výroþní zpráva Elektronicky

Poštou

Pozvánky na plánované akce Elektronicky

Poštou

PĜedchozí tabulka poskytuje doplĖující informace k databázi dárcĤ a jejím cílem je upevnČní vztahu mezi organizací a dárcem. Pro organizaci by bylo pĜíznivČjší, kdyby všechny dárce mohla informovat elektronicky pomocí e-mailu. Elektronická komunikace je rychlejší a také z finanþního hlediska je pro organizaci výhodnČjší. PĜi posílání pozvánek, aĢ už jakoukoliv formou, je vhodné zvolit individuální pĜístup, tedy neposílat hromadný e-mail, ale oslovit dárce jménem. Položka „Magazín Janus“ je blíže rozepsána níže v textu.

ϳϳ

3.1.2. Databáze pĜátel Tato databáze by obsahovala údaje o lidech, kteĜí se nechtČjí nebo nemohou stát dárci, pĜesto však mají k organizaci urþitý vztah. Databáze pĜátel by obsahovala stejnou tabulku o kontaktních údajích jako databáze dárcĤ a dále tabulku þ. 33, která by poskytovala doplĖující informace k databázi pĜátel. Je zde i urþitá možnost, že pĜátelé organizace se stanou dobrovolníky, kteĜí mohou být organizaci nČjakým zpĤsobem ku pomoci.

3.1.3. Databáze dobrovolníkĤ Databáze dobrovolníkĤ by mČla podobnou strukturu jako tabulka 30 – kontaktní údaje, dále pak by obsahovala následující informace: Tabulka 34: Databáze dobrovolníkĤ (Vlastní zpracování)

DĤvod k dobrovolnictví Vlastní iniciativa

Školní praxe

Jiný dĤvod

Pravidelnost docházení PravidelnČ NepravidelnČ

Oblast þinnosti

Poþet hodin

Informace týkající se dobrovolníkĤ jsou pro organizaci velmi dĤležité. Organizace tím získá pĜehled nad tím, jakého dobrovolníka na jakou þinnost využít. Dobrovolníci, kteĜí pracují pro organizaci z vlastní iniciativy, jsou pro organizaci velkým pĜínosem a je vhodné investovat vlastní þas pro to, aby byli blíže seznámeni s chodem organizace. SamozĜejmČ, že je možné tabulku doplnit dle vlastního uvážení o další položky, které napĜíklad poskytují informace o vykonané práci dobrovolníka aj. Databáze dobrovolníkĤ je dĤležitá také proto, aby mČla organizace pĜehled o tom, kolik hodin práce dobrovolníci odpracovali a mohla tak vyjádĜit ekonomický pĜínos dobrovolníka.

ϳϴ

Kde získat dobrovolníky a jakým zpĤsobem je využít je navrženo níže v textu. Pro vytvoĜení výše uvedených databází není zapotĜebí vynaložit nijak vysoké finanþní prostĜedky. VytvoĜení databáze vyžaduje pouze základní uživatelskou úroveĖ práce s tabulkovým procesorem, napĜíklad Microsoft Excel, s kterým organizace bČžnČ pracuje. Jediným nákladem, který je nutné na tvorbu databází vynaložit je þas. VytvoĜení databáze odhaduji na dvČ hodiny. Jedná se o práci na vytvoĜení hlaviþek databází, vložení vzorcĤ v pĜípadČ aplikace „Informace o platbách“ a grafické úpravy. VytvoĜené databáze je tĜeba pravidelnČ aktualizovat. Na aktualizaci databází navrhuji využít práci dobrovolníkĤ. Ohodnocení práce dobrovolníkĤ nebudu nyní více rozebírat, jelikož je uvedeno níže v kapitole zamČĜené na práci dobrovolníkĤ.

3.2.Dobrovolnictví Ve své práci bych ráda navrhla þinnosti, které by mohly být delegovány na dobrovolné pracovníky. UšetĜený þas by pak mohli zamČstnanci využít v jiných aktivitách. Tabulka 35: Vývoj dobrovolníkĤ (Vlastní zpracování)

Rok Vývoj dobrovolníkĤ

2010

2011

2012

Poþet dobrovolníkĤ

0

10

2

Poþet odpracovaných hodin

0

150

40

Jak lze vidČt v pĜedchozí tabulce, organizace pĜíliš nevyužívá dobrovolných pracovníkĤ pĜi organizování svých aktivit. PravdČpodobnČ je to z toho dĤvodu, že je schopna si zajistit velkou þást svých þinností svépomoci. Obþanské sdružení Janus by mohlo, dle mého názoru, využít dobrovolníky následujícím zpĤsobem:

ϳϵ

Tabulka 36: ýinnosti vhodné pro dobrovolníky (Vlastní zpracování)

Poþet hodin práce

ýinnosti

Roþní intenzita opakování

Celkový poþet hodin

ShromáždČní informací k tvorbČ výroþní zprávy

25

1

25

Zpracování informací k výroþní zprávČ

15

1

15

Analýza finanþní situace organizace

12

1

12

Aktualizace databáze dárcĤ, dobrovolníkĤ a pĜátel

2

12

24

Oslovování pĜátel organizace Pomoc pĜi organizaci víkendových a volnoþasových akcí Posílání pozvánek na akce organizace Tvorba systému pro vyhledávání grantových výzev Kontrola grantových výzev

4

12

48

20

6

120

3

4

12

40

1

40

2

12

24

1

24

24

30

3

90

200

1

200

Aktualizace propagaþních a informaþních kanálĤ Spolupráce na tvorbČ Magazínu Janus Ostatní Celkový poþet hodin

634

V pĜedchozí tabulce jsou navrženy þinnosti, se kterými by mohli být dobrovolníci nápomocní. Poþet hodin pĜedstavuje odhad doby trvání konkrétní þinnosti. Intenzita opakování znamená, kolikrát roþnČ se každá þinnost opakuje. ZmínČný Magazín Janus je jeden z dalších vlastních návrhĤ, proto je popsán níže v textu. Mezi rizika, která by mohla návrh ohrozit, patĜí þasová nároþnost pĜi „zauþování“ nového dobrovolníka. Pro Obþanské sdružení Janus by bylo výhodné, kdyby získalo dobrovolníka na delší þasové období, který by znal dobĜe organizaci, mČl pĜehled o její þinnosti apod. Dobrovolníky z Ĝad studentĤ, kteĜí setrvají v organizaci pouze omezené þasové období, je vhodné využívat na jednorázové þinnosti. Dobrovolníci nabízejí svou energii, þas, zkušenosti a dovednosti a odmČnou jim mĤže být získání praktických znalostí z problematiky sociální oblasti nebo nové postoje. Dobrovolníky mohou být studenti, kteĜí se rádi zapojí do aktivit organizace a získají tak

ϴϬ

ke studiu potĜebnou praxi. Obþanské sdružení Janus mĤže hledat dobrovolníky i mezi svými klienty, kteĜí budou ochotni nejen „brát“, ale také nabídnout svĤj volný þas a nadšení pro práci v organizaci. Vzhledem k navrhnutým þinnostem mohou být dobrovolníky lidé z oblasti sociální, ekonomické, public relations aj. V práci jsem zmínila nejþastČjší problémy klientĤ organizace, mezi které patĜí nezamČstnanost, sociální vylouþení nebo neschopnost udržet si práci. PrávČ dobrovolnictví mĤže pomoci ohroženým skupinám získat urþitou praxi, nauþit se zodpovČdnosti za práci a najít si nové pĜátele. Dále je možné zlepšit komunikaci s okolím, nauþit se pracovat v kolektivu nebo získat ztracený pocit potĜebnosti. V pĜípadČ, že by obþanské sdružení uvažovalo o rozšíĜení organizace, mohlo by využít svých zkušeností s dobrovolníky a pĜípadnČ jim nabídnout i pracovní pomČr. Dobrovolníci pro organizaci pracují z vlastní vĤle bez nároku na finanþní odmČnu. Pro organizaci vzniká zapojením dobrovolníkĤ þasová a finanþní úspora. ýasová úspora vyplívající z návrhĤ uvedených v tabulce „ýinnosti vhodné pro dobrovolníky“ dosahuje hodnoty 634 hodin za rok. Domnívám se, že by tato hodnota mohla mít rostoucí charakter. Poþet hodin práce dobrovolníky lze vyjádĜit v penČžním vyjádĜení. Hodnotu þasu dobrovolníka lze vystihnout pomocí nákladĤ vČnované pĜíležitosti. Tyto náklady lze vyjádĜit pomocí vztahu mezi poþtem odpracovaných hodin a prĤmČrnou hodinovou mzdou konkrétního dobrovolníka. Ve své práci uvažuji, že dobrovolníky budou pĜevážnČ studenti þi nezamČstnaní, proto nelze hodnotu þasu spoþítat pomocí ušlé mzdy. Budu tedy vycházet ze statistických dat dle prĤmČrné mČsíþní mzdy v Jihomoravském kraji a dle klasifikace zamČstnání. Usuzuji, že nejvČtší podíl všech þinností tvoĜí pomocné práce, na které není tĜeba vysoká kvalifikace, proto uvažuji mzdu 14 672 Kþ.1

1

ýESKÝ STATISTICKÝ ÚěAD. [online]. ©2011 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z:

http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/3109-12/

ϴϭ

Dále vycházím z pĜedpokladu, že denní pracovní doba je 8 hodin, 20 dní v mČsíci. Hodnota þasu na jednu hodinu práce je tedy 91,7 Kþ. PĜi úvaze 634 hodin za rok pĜinese roþnČ organizaci úsporu pĜesahující þástku 58 000 Kþ. Pro to, aby organizace byla schopna urþit ekonomický pĜínos dobrovolníka co nejpĜesnČji, je pro ni vhodné vést navrhovanou databázi dobrovolníkĤ, ve které se zaznamenává poþet odpracovaných hodin každého pracovníka. Organizace by také mČla zaznamenávat výši prostĜedkĤ, které vynaložila pĜed tím, než dobrovolník zaþal pro organizaci pracovat a stal se jejím pĜínosem.

3.3.Informaþní materiály Organizace již na svých webových stránkách zveĜejĖuje výroþní zprávy, fotografie z akcí a základní informace o organizaci a jejich projektech. Struktura webových stránek se mi líbí, domnívám se, že jsou pro veĜejnost pĜehledné, srozumitelné a orientace v nich je pomČrnČ jednoduchá. Za nedostatek webových stránek považuji jejich aktualizaci, zejména v oblasti informování o novinkách a aktuálním dČní v organizaci. Aktuální informace a novinky z oblasti, která je Obþanskému sdružení Janus blízká, jsou k dispozici na sociální síti Facebook, kde má organizace vytvoĜený profil. PĜestože se jedná v souþasné dobČ o velmi rozšíĜenou komunikaþní síĢ, nepovažuji tuto formu za dostaþující, i z dĤvodu, že je zde tĜeba registrace uživatele, což mĤže být omezující podmínka. Aktualizace webových stránek mĤže být provádČna stejným pracovníkem jako nyní, dobrovolníci by pouze zpracovávali informace, které by na webových stránkách nemČly chybČt. Náklady na správu webových stránek zĤstávají pro organizaci stejné jako doposud. ZmínČné zmČny budou provádČny dobrovolníky, tedy bez finanþní odmČny. Jejich pĜínos v þase je vyjádĜen v pĜedchozí þásti diplomové práce. Webové stránky bych dále rozšíĜila o kolonku „PodpoĜte nás“, která mĤže být zdrojem jistých pĜíjmĤ organizace. Tato možnost financování je blíže popsána níže v textu.

ϴϮ

3.4.Individuální fundraising Inspirována jinými neziskovými organizacemi bych zvážila možnost, aby organizace vytvoĜila na svých webových stránkách kolonku „podpoĜte nás“ kde by mohl dárce vybrat þástku, kterou chce pravidelnČ nebo jednorázovČ pĜispČt. PĜi registraci pro pravidelné pĜispívání by mohl být dárce odmČnČn symbolickým dárkem jako podČkování. Registrací by dárcĤm zaþaly chodit pozvánky na poĜádané akce. Aplikace „podpoĜte nás“ by byla umístČna na webových stránkách organizace a uživatel by musel uþinit následující kroky proto, aby pĜispČl. krok 1 – výbČr možnosti, zda chce dárce poslat jednorázový pĜíspČvek nebo zda chce pĜispívat pravidelnČ.

Obrázek 6: Návrh aplikace „podpoĜte nás“ – krok 1 (Vlastní zpracování)

Uvedená podoba tabulky je pouze návrhem, organizace bude mít možnost zvolit si design dle vlastního výbČru a možností. krok 2 – výbČr þástky, kterou chce dárce vČnovat. Dalším krokem, který musí dárce uþinit je volba þástky, kterou chce pĜispČt. Pro pravidelné pĜispívání pĜedpokládám nejþastČji zvolenou þástku ve výši 100 Kþ, tedy 1 200 Kþ za rok.

ϴϯ

Obrázek 7: Návrh aplikace „podpoĜte nás“ – krok 2 (Vlastní zpracování)

Navrhovaná možnost financování byla do roku 2013 zdarma a služba se dala registrovat na webových stránkách www.darujme.cz. Tento projekt patĜí Nadaci VIA a mČl za úkol zpĜístupnit dárcĤm dĤvČryhodné a pĜehledné prostĜedí pro moderní formy dárcovství. ZmínČnou formu získávání finanþních prostĜedkĤ využívá v souþasné dobČ více jak 160 þeských neziskových organizací.1 Je nároþné vyþíslit konkrétní hodnotu finanþních prostĜedkĤ, které lze touto cestou získat. Záleží pĜedevším na organizaci, jakým zpĤsobem bude o této možnosti informovat veĜejnost. Do roku 2013 byla tato služba zdarma, nyní musí všechny organizace zaplatit následující poplatky:

1

DARUJME.CZ [online]. ©2012 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z:

http://www.darujme.cz/about/

ϴϰ

Tabulka 37: Náklady na vytvoĜení aplikace „podpoĜte nás“ (PĜevzato z: www.darujme.cz)1

Poplatek

ýástka

Registraþní poplatek

500 Kþ

Poplatek za roþní provoz

365 Kþ

Provozní poplatek

2% z darované þástky

Podle zveĜejnČných výsledkĤ Nadace VIA a pĜihlédnutí k velikosti organizace je možné oþekávat pĜíspČvek ve výši 10 000 Kþ za první rok používání. Oþekávaný pĜínos je po odeþtení nákladĤ uvedených v pĜedchozí tabulce více než 9 000 Kþ za rok. PĜestože to není pĜíliš významná þástka, je to pro organizaci zdroj pĜíjmĤ, který mĤže využít svévolným zpĤsobem na provozní náklady, propagaci þi jiné náklady, na které je složité získat finanþní prostĜedky z veĜejných zdrojĤ. PĜi využití projektu Darujme.cz získá organizace základní widget. Grafickou úpravu widgetu navrženého výše nebo jiného by provedl správce webových stránek, který spravuje webové stránky organizace v souþasné dobČ zdarma. Obþanskému sdružení Janus jsem tuto možnost získávání finanþních prostĜedkĤ navrhla. Osoba poskytující finanþní dar má nárok na daĖová zvýhodnČní dle zákona þ. 586/1992 Sb., o daních z pĜíjmĤ. Jako potvrzení slouží darovací smlouva, v pĜípadČ hotovostní platby staþí jako potvrzení pĜíjmový pokladní doklad.

1

DARUJME.CZ [online]. ©2012 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.darujme.cz/services/web-

services/

ϴϱ

3.5.Magazín Janus Organizace by také mohla napĜíklad vydávat speciální „Magazín Janus“ poskytující sdČlení o zmČnách, úspČších a ostatních informacích o obþanském sdružení. PĜi tvorbČ tohoto magazínu by mohla organizace využít již zmínČných dobrovolníkĤ. Na webových stránkách organizace by mohla vzniknout kolonka typu „Chcete dostávat Magazín Janus prostĜednictvím e-mailu?“ Magazín Janus by mohl vycházet nepravidelnČ, tĜikrát nebo þtyĜikrát roþnČ. Poþet stran by se pohyboval kolem 20 a byl by psán jednoduchou, pro þtenáĜe dobĜe þitelnou formou. S náklady na tisk by se mohla organizace pokusit obrátit na spoleþnost 7points, která poskytuje podporu a propagaci ve formČ tištČných propagaþních materiálĤ doposud zdarma. Kreativní grafické zpracování všech materiálĤ sdružení zajistil v roce 2012 Ing. Juraj Zeman. Ideální by pro organizaci bylo, kdyby i nadále byly tyto služby poskytovány zdarma a organizace by se potýkala pouze s náklady na pĜípadné rozesílání magazínu poštou, i když bych pĜedpokládala, že vČtší zájem o magazín bude v elektronické podobČ. Poþet výtiskĤ by se vyvíjel dle zájmu o tištČnou formu Magazínu Janus. Jelikož se nejedná o velkou organizaci, která prozatím nevede výše zmínČné databáze, domnívám se, že by bylo vhodné zaþít s výtiskem 50 ks. Organizace by mohla zmínČný magazín nabízet také na propagaþních akcích za dobrovolnou cenu, s tím, že by u magazínu bylo sdČlení: „Koupí magazínu pĜispČjete na provoz Obþanského sdružení Janus.“ Magazín Janus mĤže mít pro organizaci následující výhody: − upevnČní vztahu s osobami, které mají o organizaci zájem a podporují její þinnost − získání nových pĜíznivcĤ, pĜátel þi dárcĤ − informování dárcĤ o aktivitách organizace, tedy ukázat veĜejnosti jak se získanými prostĜedky naložila − vložení inzerátĤ pĜi hledání dobrovolníkĤ − poukázat na úspČchy organizace

ϴϲ

− poukázat na problematiku týkající se neziskových organizací − informovat veĜejnost o problémech cílové skupiny organizace − zveĜejnČní plánovaných akcí − možnost podČkovat sponzorĤm, dárcĤm a dobrovolníkĤm za jejich pĜízeĖ

3.6.Benefiþní akce Jako další možnost zabezpeþení finanþních prostĜedkĤ a možnost pĜedstavení organizace širšímu okruhu osob navrhuji uspoĜádání benefiþní akce. V tomto roce oslaví Obþanské sdružení Janus 5 let své existence, proto by mohla oslavu pojat ponČkud netradiþnČ a uspoĜádat sportovní akci. Jednat by se mohlo napĜíklad o hru francouzského pĤvodu pétanque. Hra nemusí být na povrchu, který je ideální pro tuto hru. Nerovný povrch s pĜekážkami by mohl symbolizovat složitou cestu klientĤ organizace k dosažení vytyþeného cíle. Na tuto akci by organizace oslovila firmy, které by se pĜedem registrovaly a zaplatily poplatek ve výši 10 000 Kþ za jeden pĜihlášený tým. Poþet vytvoĜených skupin je minimálnČ 5, v každém družstvu 3 soutČžící. PĜedpoklad je tedy pĜíjem 50 000 Kþ. ZamČstnanci a klienti Obþanského sdružení Janus by vytvoĜili další tým. PĜedpokládaný poþet pozvaných je 30 osob. Program by byl pĜipraven i pro „nepozvané,“ kteĜí by mČli zájem se zapojit. PĜedpokládané náklady na akci jsou uvedeny v tabulce 38: Tabulka 38: Náklady na uspoĜádání benefiþní akce (Vlastní zpracování)

Nákladová položka

PĜedpokládaná cena

Pronájem prostor

0 Kþ

Obþerstvení

2 500 Kþ

Moderátor

1 100 Kþ

Pronájem zvukové techniky

1 200 Kþ

Fotograf/kameraman

1 000 Kþ

Poháry, diplomy

500 Kþ

ϴϳ

Grafika a tisk informaþních letákĤ

500 Kþ

Ostatní náklady (Flipchart, fix…)

2 000 Kþ

Celkem

8 800 Kþ

Souþasným trendem je spoleþenská odpovČdnost a firmy jsou pro podobné akce pomČrnČ otevĜené. Organizace by mČla vytvoĜit plán, jak by akce mohla probíhat a poté oslovit firmy. Souþástí akce by byla samozĜejmČ propagace obþanského sdružení a vyzdvižení práce, kterou dČlá. Cílem by bylo získání kontaktĤ, nových pĜátel, v ideálním pĜípadČ dárcĤ a samozĜejmČ prožít hezké odpoledne se svými dosavadními klienty a pĜáteli organizace. Organizace by mohla požádat mČsto o finanþní podporu, pĜípadnČ požádat jinou organizaci o pomoc s organizací akce. PĜi plánování této akce byl proveden prĤzkum vhodných míst na uspoĜádání akce. Ze sesbíraných dat považuji za nejvhodnČjší variantu uspoĜádat akci v areálu Jachetního oddílu, TJ Lodní sporty Brno. Jachetní oddíl je ochoten nabídnout prostory na akci zdarma a je možné navázat i spolupráci pro zpestĜení programu, mezi který patĜí napĜíklad ukázka jachtingu. V pĜípadČ, že akce probČhne dle plánu a pĜihlásí se 5 firem, aby podpoĜilo þinnost Obþanského sdružení Janus, je možné dosáhnout výtČžku z akce pĜesahujícího 40 000 Kþ.

3.7.Metodika vyhledávání výzev Dotaþní podpora má v jednotlivých letech klesající prĤbČh, proto je nutné zajistit finanþní prostĜedky z jiných zdrojĤ. Navrhuji, aby organizace aktivnČ vyhledávala grantové výzvy od nadací a nadaþních fondĤ a reagovala na nČ. Prvotním úkolem je vytvoĜit metodiku, která by definovala zpĤsob jakým výzvy vyhledávat. Výsledkem by byl seznam potencionálních poskytovatelĤ podpory. Na trhu je stále více firem, které vytváĜí nadaþní fondy na podporu urþitých aktivit. Jako pĜíklad jsem na webových stránkách vyhledala Nadaþní fond Veolia, který podporuje jednak environmentální projekty, ale také sociální projekty, které jsou v souþasné dobČ jeho stČžejním tématem.

ϴϴ

Tato práce by mohla být zastaná dobrovolníkem, jehož úkolem by bylo vyhledat potenciálního donora, zjistit podmínky pro podání žádosti a v pĜípadČ, že Obþanské sdružení Janus splĖuje všechny požadavky, pĜedat výzvu povČĜenému zamČstnanci organizace k posouzení a pĜípadnČ podání žádosti o finanþní podporu. Jelikož by vytvoĜení metodiky bylo úkolem dobrovolníka, není zapotĜebí vynaložit žádné finanþní prostĜedky. Organizaci by se otevĜela možnost získat finanþní prostĜedky a snížit závislost na financování ze státního rozpoþtu.

3.8.Zvyšování úrovnČ organizace ýlenové Obþanského sdružení Janus by se mČli vzdČlávat a zdokonalovat v tom, co dČlají. Cílem by mČlo být efektivní využití þasu, prohlubování schopností, kvalita služeb a zlepšení konkurenceschopnosti. PĜesto, že zde mluvíme o neziskové organizaci, je tĜeba mít na pamČti, že i ona þelí konkurenci. ýlenové organizace by mČli zvážit využití speciálních kurzĤ zamČĜených na fundraising, na komunikaci s médii, jednání s dárcem, jednání s firmami aj. Tyto a mnohé další kurzy a individuální konzultace poskytuje napĜíklad spoleþnost Neziskovky.cz, o.p.s., což je organizace, která poskytuje vzdČlávací, informaþní a poradenské služby v oblasti neziskového sektoru a filantropie1. Své služby v podobČ konzultací a kurzĤ poskytuje neziskovým organizacím za dotovanou cenu. Klienti spoleþnosti Neziskovky.cz, o.p.s. si mohou vybrat jednodenní nebo dvoudenní kurz, jehož cena a doba trvání je uvedena v následující tabulce. Tabulka 39: Cena kurzĤ pro neziskové organizace (Upraveno z: www.neziskovky.cz) 2

Typ kurzu

Délka trvání kurzu

Dotovaná cena

Jednodenní kurz

6 hodin

650 Kþ

Dvoudenní kurz

12 hodin

1 300 Kþ

1

NEZISKOVKY.CZ [online]. ©2013 [cit.2013-03-10]. Dostupné z:

http://www.neziskovky.cz/clanky/506/o-nas/ 2

NEZISKOVKY.CZ [online]. ©2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.neziskovky.cz/kurzy/

ϴϵ

Na trhu existují i firmy, které otevírají urþité kurzy zdarma, mezi takové patĜí napĜíklad spoleþnost KPMG ýeská republika, která patĜí mezi odborníky v oblasti auditu, daní, poradenství a práva. Spoleþnost KPMG ýeská republika se v rámci své spoleþenské odpovČdnosti zamČĜuje, mimo jiné, na poskytování bezplatného poradenství pro neziskové organizace zejména na oblast auditu, daní a úþetnictví, ale také nabízí kurzy jako „Audit a pĜíprava výroþních zpráv neziskových organizací“ nebo „Jak oslovit firemní dárce.“ ZmínČná spoleþnost rozšiĜuje bezplatnou odbornou pomoc a vyhlásila projekt pro neziskové organizace s názvem „ROK spoleþnČ – KROK dopĜedu.“ Cílem projektu je vybrat neziskovou organizaci, které jsou nabídnuty služby v oblasti vzdČlávání, dobrovolnictví a propagace.1 ZároveĖ by mohlo obþanské sdružení navázat spolupráci s jinou organizací a napĜíklad vytvoĜit spoleþný projekt, uspoĜádat akci nebo jen získat užiteþné informace od organizace, která je na trhu již delší dobu. Pro organizaci je podstatné vybrat kurz, který by byl pro ni pĜínosný. PrávČ výše zmínČný kurz zamČĜený na komunikaci s dárcem by mohl pomoci organizaci získat vČtší poþet firem, které se zúþastní plánované akce a které by mohly pĜinést organizaci finanþní prostĜedky.

1

KPMG. [online]. ©2013 [cit.2013-02-15]. Dostupné

z:http://www.kpmg.com/CZ/cs/about/CorporateCitizenship/Stranky/default.aspx/

ϵϬ

4. ZávČr Význam neziskových organizací v ýeské republice roste, o þemž pĜesvČdþují i statistiky zkoumající jejich vývoj. Odborná literatura a jiné zdroje zabývající se neziskovými organizacemi poskytují široký okruh informací poukazující na rĤzné problematiky a specifika. Tato práce se zamČĜuje zejména na zdroje financování, mezi které patĜí pĜedevším financování z veĜejných zdrojĤ. PrávČ nedostatek finanþních prostĜedkĤ mĤže mít výrazný vliv na existenci organizace a kvalitu poskytovaných služeb. Práce byla rozdČlena na teoretickou a praktickou þást.

Teoretická þást zkoumala

neziskový sektor pomocí metody deskripce. V první fázi docházelo k obecným formulacím, dále se práce zaþala blíže zamČĜovat na obþanská sdružení, jejich specifika a možnosti financování. Teoretická þást práce také poukazuje na základní zdroje dat potĜebné pro tvorbu finanþní analýzy a zmiĖuje její základní metody, které jsou relevantní pro neziskové organizace. Praktická þást práce je zamČĜena na konkrétní organizaci, Obþanské sdružení Janus, která se pohybuje v neziskovém sektoru již témČĜ pČt let. Praktická þást byla vytvoĜena na základČ konzultací s obþanským sdružením a na základČ rozboru úþetních dat. Metody, které byly použity pĜi tvorbČ analýz, jsou zároveĖ metodami, které bývají využívané pro komerþní firmy. Vypovídací hodnota je odlišná, pĜesto je možné odhalit Ĝadu rizik a nedostatkĤ, které by mČla organizace eliminovat. Použité metody analýz jsou vybrány na základČ vlastního uvážení s ohledem na to, že u neziskové organizace je pracováno více s užitkem, nikoliv se ziskem, jak je tomu v podnikatelské sféĜe. Vlastní návrhy jsou reakcí na provedené analýzy a zhodnocení souþasné situace v organizaci a mČly by vést k finanþní stabilizaci organizace. Vlastní návrhy zmČn jsou zamČĜeny zejména na dobrovolnictví, kterého by mohla organizace využívat ve vČtší míĜe.

ϵϭ

Dále jsou v práci navrhnuty konkrétní metody smČĜující k zajištČní finanþních prostĜedkĤ, které by pomohly organizaci snížit závislost na veĜejných zdrojích a rozšíĜily by jí spektrum možností. Mezi návrhy jsou zaĜazeny i oblasti, které nejsou pĜímo zacíleny na získání finanþních zdrojĤ, ale mají pozitivní dopad na propagaci organizace a její dobré jméno. Jelikož organizace oslaví ke konci roku 5 let existence, byla navržena akce, jejímž cílem je nejen oslavit dosavadní úspČchy, ale také dostat organizaci více do povČdomí lidí. ZároveĖ by mohla organizace získat urþitý finanþní obnos na provoz. PĜestože je organizace již pár let na trhu, mohla by využívat školení, které jsou cíleny pĜímo na podporu a vzdČlávání neziskových organizací. Výsledky analýz a návrhy práce byly pĜedstaveny Obþanskému sdružení Janus.

ϵϮ

5. Použité zdroje BAýUVýÍK,

R.

Marketing

neziskových

organizací.

Zlín:

VeRBuM,

2011.

ISBN 978-80-87500-01-9. BLAHA, Z., S., JINDěICHOVSKÁ. I- Jak posoudit finanþní zdraví firmy. 3. rozš. vyd. Praha: Management Press, 2006. ISBN 80-7261-145-3. BOUKAL, P. Nestátní neziskové organizace: teorie a praxe. Praha: Oeconomica, 2009. ISBN 978-80-245-1650-9. ýeské úþetní standardy pro úþetní jednotky, u kterých hlavním pĜedmČtem þinnosti není podnikání þ. 401 – 414. ýESKÝ STATISTICKÝ ÚěAD. Klasifikace [online]. ©2011 [cit.2013-03-10]. Dostupné z: www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/ii_metodicka_cast_cz_copni/ DARUJME.CZ.

O

nás.

[online].

©2012

[cit.

2013-03-15].

Dostupné

z:

http://www.darujme.cz/about/ DARUJME.CZ. Pro neziskovky [online]. ©2012 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.darujme.cz/services/web-services/ DRUCKER, P., F. ěízení neziskových organizací: praxe a principy. Praha: Management Press, 1994. ISBN 80-85603-38-1. FRIý, P. Neziskový sektor v ýR: výsledky mezinárodního srovnávacího projektu Johns Hopkins University. Praha: Eurolex Bohemia, 2001. ISBN 80-86432-04-1. GRÜNWALD, R., HOLEýKOVÁ, J. Finanþní analýza a plánování podniku. Praha: Ekopress, s.r.o., 2007. ISBN 978-80-86929-26-2. KPMG, Spoleþenská odpovČdnost [online]. ©2013 [cit. 2013-02-15]. Dostupné z: http://www.kpmg.com/CZ/cs/about/CorporateCitizenship/Stranky/default.aspx/ MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-549-0.

ϵϯ

MINISTERSTVO FINANCÍ ýESKÉ REPUBLIKY. VeĜejné finance [online]. ©2005 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/nezisk_organizace.html/ MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍ VċCI. Metodika pro rok 2013 [online]. ©2013 [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/13358/Metodika_2013.pdf/ MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍ VċCI. Zásady hodnocení projektĤ pro rok 2013 [online]. ©2013 [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/13359/Zasady_2013.pdf/

NADACE TEREZY MAXOVÉ, Naše poslání [online]. ©2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z:http://www.terezamaxovadetem.cz/o-nadaci/nase-poslani/ NADACE VODAFONE ýESKÁ REPUBLIKA. Zapojení zamČstnancĤ [online]. ©2013 [cit.2013-04-15]. Dostupné z: http://nadacevodafone.cz/programy/ostatni-programy/

NADAýNÍ FOND J&T. PČstounská péþe [online]. ©2013 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z:http://www.nadacnifondjt.cz/pestounska-pece-33460.html/ NEZISKOVKY.CZ.

Fakta

[online].

©2013

[cit.

2013-03-10].

Dostupné

z:

http://www.neziskovky.cz/clanky/511_538_543/fakta_neziskovky-v_statistika-poctuneziskovych-organizaci/ NEZISKOVKY.CZ. Kurzy [online]. ©2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.neziskovky.cz/kurzy/ NOVOTNÝ, J., LUKEŠ, M. a kol. Faktory úspČchu nestátních neziskových organizací. Praha: Oeconomica, 2008. ISBN 978-80-245-1473-4. OBýANSKÉ SDRUŽENÍ JANUS. Letáky [online]. ©2013 [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://janus-os.cz/ke-stazeni/letaky-o-s-janus/ REKTOěÍK, J. a kol. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a Ĝízení. 3., aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2010. ISBN 978-80-86929-54-5. RģýKOVÁ, P. Finanþní analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 3. rozš. vyd. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3308-1.

ϵϰ

RģŽIýKOVÁ MERLIýKOVÁ, R. Neziskové organizace: vznik, úþetnictví, danČ. 11. aktualiz. vydání. Olomouc: ANAG, spol. s.r.o., 2011. ISBN 978-80-7263-675-4. STUCHLÍKOVÁ, H., KOMRSKOVÁ, S. ZdaĖování neziskových organizací. 9. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, 2013. ISBN 978-80-7263-774-4. ŠEDIVÝ, M., MEDLÍKOVÁ, O. ÚspČšná nezisková organizace. 2., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-4041-6. TAKÁýOVÁ, H. Úþetnictví neziskových organizací. Praha: Oeconomica, 2010. ISBN 978-80-245-1664-6. TOŠNER, J., SOZANSKÁ, O. Dobrovolnictví a metodika práce s nimi v organizacích. 2. vydání. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-178-6. VLÁDA ýESKÉ REPUBLIKY, Pracovní a poradní orgány [online]. ©2013 [cit. 2013-02-15]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/ppov/rnno/usneseni-vlady/usneseni-vlady-cr-ze-dne-13--cervna2012-c--410-96904/

VLÁDA ýESKÉ REPUBLIKY, Základní informace [online]. ©2013 [cit. 2013-02-15]. Dostupné z:http://www.vlada.cz/cz/ppov/rnno/zakladni-informace-767/ Vyhláška þ. 504/2002 Sb., kterou se provádČjí nČkterá ustanovení zákona þ. 563/1991 Sb., o úþetnictví, v platném znČní. Vyhláška o rozpoþtové skladbČ 323/2002 Sb., o rozpoþtové skladbČ, v platném znČní. Zákon þ. 218/2000 Sb. o rozpoþtových pravidlech, v platném znČní. Zákon þ. 227/1997 Sb., o nadacích a nadaþních fondech, v platném znČní. Zákon þ. 248/1995 Sb. o obecnČ prospČšných spoleþnostech, v platném znČní. Zákon þ. 563/1991 Sb., o úþetnictví, v platném znČní. Zákon þ. 586/1992 Sb., o daních z pĜíjmĤ, v platném znČní. Zákon þ. 83/1990 Sb., o sdružování obþanĤ, v platném znČní.

ϵϱ

Seznam tabulek Tabulka 1: Státní a nestátní neziskové organizace ......................................................... 10 Tabulka 2: Klasifikace CZ-COPNI................................................................................. 12 Tabulka 3: Úþtová tĜída 9 ............................................................................................... 31 Tabulka 4: Rozvaha, pČt základních segmentĤ ............................................................... 34 Tabulka 5: Poslání Obþanského sdružení Janus ............................................................. 41 Tabulka6:Statistika poþtu nestátních neziskových organizací........................................ 42 Tabulka 7: Oblasti státní dotaþní politiky pro rok 2013 ................................................. 49 Tabulka 8: Výše pĜidČlené dotace od MPSV .................................................................. 50 Tabulka 9: Zjednodušená forma rozpoþtu ...................................................................... 51 Tabulka 10: Požadavek na dotaci projektu „VČĜím v sebe“ v Kþ .................................. 53 Tabulka 11: ZastínČní projektu dotací v Kþ.................................................................... 54 Tabulka 12: Poþet odpracovaných hodin dobrovolníky ................................................. 57 Tabulka 13: Struktura klientĤ a jejich poþet ................................................................... 62 Tabulka 14: Horizontální analýza poþtu klientĤ ............................................................. 62 Tabulka 15: Vertikální analýza klientĤ dle formy náhradní rodinné péþe ..................... 63 Tabulka 16: Vertikální analýza klientĤ dle zletilosti ...................................................... 63 Tabulka 17: Horizontální analýza dobrovolníkĤ ............................................................ 64 Tabulka 18: Struktura výnosĤ v Kþ ................................................................................ 64 Tabulka 19: Vertikální analýza výnosĤ .......................................................................... 65 Tabulka 20: Horizontální analýza výnosĤ – absolutní zmČna ........................................ 66 Tabulka 21: Horizontální analýza výnosĤ – relativní zmČna ......................................... 67 Tabulka 22: Rozbor výnosu v roce 2012 ........................................................................ 67 Tabulka 23: Struktura nákladĤ v Kþ ............................................................................... 69 Tabulka 24: Horizontální analýza nákladĤ – absolutní zmČna ....................................... 69 Tabulka 25: Horizontální analýza nákladĤ – relativní zmČna ........................................ 70 Tabulka 26: Vertikální analýza nákladĤ ......................................................................... 70 Tabulka 27: PomČr výnosĤ a nákladĤ v roce 2012 ......................................................... 71 Tabulka 28: Vertikální analýza rozvahy ......................................................................... 72 Tabulka 29: ýistý pracovní kapitál v Kþ ........................................................................ 73 Tabulka 30: Kontaktní údaje dárcĤ ................................................................................ 76 Tabulka 31: Informace o platbČ k databázi dárcĤ ........................................................... 76

ϵϲ

Tabulka 32: Informace o pĜijatých platbách ................................................................... 77 Tabulka 33: DoplĖující informace k databázi dárcĤ ....................................................... 77 Tabulka 34: Databáze dobrovolníkĤ ............................................................................... 78 Tabulka 35: Vývoj dobrovolníkĤ .................................................................................... 79 Tabulka 36: ýinnosti vhodné pro dobrovolníky ............................................................. 80 Tabulka 37: Náklady na vytvoĜení aplikace „podpoĜte nás“ .......................................... 85 Tabulka 38: Náklady na uspoĜádání benefiþní akce ....................................................... 87 Tabulka 39: Cena kurzĤ pro neziskové organizace ........................................................ 89

ϵϳ

Seznam obrázkĤ Obrázek 1: Pyramida dárcovství ..................................................................................... 25 Obrázek 2: Logo organizace ........................................................................................... 41 Obrázek 3: Rizika a problémy cílové skupiny ................................................................ 46 Obrázek 4: Posloupnost aktivit pĜidČlené dotace ............................................................ 56 Obrázek 5: Formy financování v letech 2010 – 2012 ..................................................... 65 Obrázek 6: Návrh aplikace „podpoĜte nás“ – krok 1 ...................................................... 83 Obrázek 7: Návrh aplikace „podpoĜte nás“ – krok 2 ...................................................... 84

Seznam grafĤ Graf 1: Podíl neziskových organizací dle právní subjektivity ........................................ 43 Graf 2: ZnázornČní výše požadované a pĜidČlené dotace ............................................... 55 Graf 3: Podíl jednotlivých druhĤ výnosĤ na celkových výnosech ................................ 66 Graf 4: Struktura výnosĤ v roce 2012 ............................................................................. 68 Graf 5: Podíl jednotlivých druhĤ nákladĤ na celkových nákladech ............................... 71 Graf 6: ýistý pracovní kapitál ......................................................................................... 74

Seznam pĜíloh PĜíloha 1: Statut Obþanského sdružení Janus PĜíloha 2: SmČrná úþtová osnova PĜíloha 3: Výkaz zisku a ztráty 2010 PĜíloha 4: Výkaz zisku a ztráty 2011 PĜíloha 5: Výkaz zisku a ztráty 2012 PĜíloha 6: Rozvaha 2010 PĜíloha 7: Rozvaha 2011 PĜíloha 8: Rozvaha 2012

ϵϴ

SPECIFIKA NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ A JEJICH FINANCOVÁNÍ

Recommend Documents