Specifika financování úvěrů a jejich zajištění v Rakousku

Bankovní institut vysoká škola Praha Bankovnictví a pojišťovnictví

Specifika financování úvěrů a jejich zajištění v Rakousku Diplomová práce

Autor:

Bc. Eliška Klímová Finance

Vedoucí práce:

Praha

PhDr. František Jirásek, CSc.

Duben, 2012

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a s požitím uvedené literatury. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Nových Hradech, dne 20.04.2012

Eliška Klímová

Poděkování:

Tímto bych chtěla poděkovat panu PhDr. Františku Jiráskovi, Csc. za poznatky a připomínky, které mi při psaní této práce poskytl, a mé rodině za podporu a trpělivost během celého studia.

Anotace

Tato diplomová práce se zabývá aktuálním vývojem a základními principy poskytování úvěrů v Rakousku a produkty komerčního a privátního financování a zajištění úvěrů s důrazem na popsání specifik rakouského úvěrového trhu a identifikování hlavních rozdílů od českého úvěrování. Nejdříve popisuje ekonomickou situaci Rakouska, informuje o struktuře a stavu rakouského bankovnictví a o vývoji úvěrů poskytnutých domácnostem a nefinančním podnikům. Zabývá se již zrušeným poplatkem za právní úkon a analyzuje jeho další vliv na rakouské úvěrování. Věnuje se specifickým způsobům splácení jistiny a úroků a poplatku za předčasné splacení úvěrů a mimo jiné i úvěrovým registrům. Dále se zabývá vybranými druhy úvěrů pro privátní a komerční klientelu, které jsou specifické pro rakouský úvěrový trh nebo mají specifické podmínky. Na závěr se tato práce věnuje vybraným typům zajištění úvěrů a identifikuje jejich rozdíly od českého zajištění.

Klíčová slova: rakouská ekonomika, rakouské bankovnictví, komerční a privátní úvěry, zajištění úvěrů, dotace, financování

Annotation

This thesis deals with the recent development and the basic principles of funding credits in Austria as well as with products of commercial and private financing and securings with the emphasis on describing the specifics of Austrian credit market and on the identification of main differences from the Czech funding of credits. First, it describes the economic situation in Austria, informs about the structure and the state of Austrian banking and about the development of credits provided to households and non-financial corporations. It deals with the canceled Fee for Law Act and analyses its further influence on the funding of credits in Austria. It examines the specifics methods of repayment of capital and of interests, the fee for premature repayment of credits and, among other things, the credit registers. Further, it deals with selected kinds of credits for private and commercial clients, which are specific for the Austrian credit market or have specific conditions. In conclusion this, thesis analyses selected kinds of securings of credits and identifies their differences from Czech securings.

Keywords: Austrian economy, Austrian banking, commercial and private credits, securings of credits, grants, funding

OBSAH

ÚVOD ........................................................................................................................................8 1. Úvěrování v Rakousku .......................................................................................................10 1.1.

Hospodářská fakta o Rakousku..................................................................................10

1.2.

Rakouské bankovnictví..............................................................................................14

1.3.

Úvěry .........................................................................................................................19

1.4.

Poplatek za právní úkon.............................................................................................22

1.5.

Specifika náležitostí úvěrové smlouvy ......................................................................24

1.5.1.

Způsoby splácení úvěrů ......................................................................................25

1.5.2.

Způsoby úročení úvěrů .......................................................................................27

1.5.3.

Předčasné splacení úvěru....................................................................................30

1.6.

2.

3.

Úvěrové registry ........................................................................................................31

1.6.1.

Evidence drobných úvěrů ...................................................................................31

1.6.2.

Creditreform .......................................................................................................32

1.6.3.

Evidence velkých úvěrů......................................................................................33

Privátní a komerční úvěry..............................................................................................34 2.1.

Úvěr ze stavebního spoření........................................................................................34

2.2.

Podpora bydlení .........................................................................................................37

2.3.

Financování v cizí měně ............................................................................................43

2.4.

Financování kreditní kartou .......................................................................................46

2.5.

Financování leasingem ..............................................................................................48

2.6.

Dotace pro komerční klienty......................................................................................50

2.7.

Mikroúvěry ................................................................................................................53

2.8.

Podpora exportu .........................................................................................................55

Zajištění úvěrů.................................................................................................................58 6

3.1.

Zástavní právo na nemovitost ....................................................................................58

3.2.

Zástavní právo - „Superädifikat“ ...............................................................................62

3.3.

Podmíněné vlastnictví a zajišťovací převod vlastnického práva ...............................64

3.4.

Ručení ........................................................................................................................65

3.5.

Vinkulace a zástavní právo pojistného plnění ...........................................................67

3.6

Zástava obchodních podílů ........................................................................................69

ZÁVĚR ....................................................................................................................................70 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ..................................................................................76 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ .........................................................................................82

7

ÚVOD Téma specifika financování úvěrů a jejich zajištění v Rakousku částečně navazuje na mou bakalářskou práci Srovnání bankovního systému České republiky a Rakouska. V diplomové práci se zabývám rakouským úvěrovým trhem a jako cíl jsem si stanovila podat přehled o aktuálním vývoji a základních principech poskytování úvěrů v Rakousku a nejdůležitějších produktech komerčního a privátního financování a zajištění úvěrů a na základě identifikovaných rozdílů od českého úvěrování vyhodnotit výsledky mého zjištění. V práci jsem pracovala převážně se statistikami a publikacemi vydanými Rakouskou národní bankou a články zveřejněné v novinách a na internetových stránkách, které mi pomohly udělat si ucelený přehled o vývoji rakouského bankovnictví a rakouského úvěrového trhu, ale hlavně jsem vycházela z vlastních zkušeností a poznatků, které jsem nasbírala během své profese v jedné rakouské bance. Při vypracování práce jsem použila metody deskripce, dedukce, komparace a analýzy, které se navzájem průběžně prolínají v celé práci.

V první kapitole „Úvěrování v Rakousku“ nejprve stručně v bodech shrnuji rakouskou ekonomiku, která zajisté ovlivňuje tamní úvěrování. Rakouská ekonomika patří k nejlepším ekonomikám v Evropské unii, což potvrzují dostupná ekonomická čísla porovnávána s Eurozónou, popř. Českou republikou. Dále popisuji strukturu, vývoj a stav rakouského bankovnictví a navazuji vývojem samostatných úvěrů a zadlužením domácností a nefinančních podniků. Poplatek za právní úkon, na který vynakládali rakouští občané vysoké náklady při získání úvěru, byl sice k 1.1.2011 zrušen, přesto má stále vliv na současné úvěrování, stejně tak na zajištění zástavním právem na nemovitost, které je popsáno v poslední kapitole. Dále se zabývám vybranými specifiky náležitostí úvěrových smluv, jako jsou způsoby splácení a úročení úvěrů, ve kterých lze spatřit mnoho jedinečností, a poplatkem za předčasné splacení úvěru, který byl v nedávné době upraven evropskou směrnicí u spotřebitelských úvěrů v celé Evropské unii. Ke snižování rizika mohou přispět také úvěrové registry, které v Rakousku fungují zcela na jiném principu, než na jaký jsme zvyklí v České republice, proto poukazuji na možnosti bank při jejich využívání, stejně tak na výměnu a dostupnost dat.

8

Ve druhé kapitole se zabývám pouze vybranými úvěrovými produkty privátního a komerčního bankovnictví, které jsou specifické pro rakouský úvěrový trh nebo které mají specifické podmínky lišící se výrazně od českých úvěrových produktů. Stavební spoření patří k velmi tradičním oblíbeným spořícím produktům, proto v této práci popisuji možnosti financování prostřednictvím úvěru ze stavebního spoření, především jeho zákonnou podobu a poskytování úvěru ze stavebního spoření stavebními spořitelnami v praxi. Zajímavé téma představuje podpora bytové výstavby a rekonstrukce současného bydlení dotované státem, spolkovými zeměmi nebo jednotlivými obcemi, které dává rakouským občanům možnost zlepšit energickou náročnost svých domácností. Financování úvěrů v cizí měně, především ve švýcarských francích, ale také v japonských jenech a amerických dolarech, se v Rakousku stalo velmi problematickou formou úvěrování hlavně u privátní klientely, proto se stručně zabývám jednotlivými úskalími cizoměnových úvěrů, stejně tak jejich regulací Úřadem pro dohled nad finančním trhem. Dále se zabývá financováním kreditními kartami a leasingem. Mikroúvěry patří k novým dotačním programům, jejichž účelem je podpořit zaměstnanost, zakládání nových podnikání nebo k rozšíření těch stávajících. Firmám nabízí stát, spolkové země nebo obce velice široké spektrum dotací ve formě úrokově zvýhodněných úvěrů, nevratných příspěvků na různé investice, příspěvků na pokrytí části úroků nebo splacení části jistiny, záruk nebo podílení se na kapitálu společností. Podnikatelé obchodující se zahraničím podstupují vyšší rizika, než když obchodují v tuzemsku, proto uzavírám kapitolu podporou exportu.

Věřitelé musí zajišťovat své pohledávky, aby snížili riziko nesplacení úvěrů a aby tak snížili případnou ztrátu. Evropská integrace umožňuje využívání zajištění úvěrů i mimo hranice jednotlivých zemí, i přestože se proces a podmínky jednotlivých zajištění v každé zemi liší, věnuji proto poslední kapitolu specifikům vybraných, z mého pohledu nejpoužívanějších, forem zajištění a vyhodnocuji jejich klady a zápory.

9

1. Úvěrování v Rakousku První kapitola se zabývá makroekonomickými ukazateli rakouského hospodářství, které porovnává s Českou republikou a eurozónou s cílem zhodnotit ekonomickou situaci v Rakousku. Během historie rakouského bankovnictví se v Rakousku vytvořil bankovní systém, který je svou velikostí a strukturou velmi specifický a neobvyklý. Na základě dostupných ekonomických čísel hodnotím vývoj a stav rakouského bankovnictví a navazuji vývojem objemu úvěrů. Kapitola se dále zabývá specifiky rakouského úvěrování, jako je poplatek za právní úkon, způsoby splácení úvěrů a úroků, poplatek za předčasné splacení úvěru a v neposlední řadě riziko minimalizující úvěrové registry.

1.1. Hospodářská fakta o Rakousku Bankovnictví je součástí ekonomického systému každé země. Banky, jejichž úkolem je poskytování finančních služeb, shromažďují dočasně volné peněžní prostředky, které opět formou úvěru dávají k dispozici, čímž je umožněn pohyb peněz v ekonomice a plní tak ekonomickou přerozdělovací a transformační funkci. Bankovní systém se navzájem ovlivňuje s celkovou ekonomikou země, proto než se tato práce začne zabývat konkrétně bankovnictvím a úvěry, je třeba se na začátku věnovat ekonomickým ukazatelům Rakouska ve srovnání s eurozónou a Českou republikou. Pro lepší orientaci v textu a lepší srovnání ekonomického vývoje poslouží tabulka na konci této podkapitoly. •

Rakousko dosahovalo v posledních letech vyšší reálný růstu HDP než eurozóna. Rakousko dosahovalo nejvyššího růstu HDP, stejně jako Česká republika, v letech 2006 a 2007 ve výši 3,7 %, zatímco v eurozóně se vyvíjel růst HDP jenom kolem 3,0–3,2 %. Nejhůře na tom bylo Rakousko, stejně jako ostatní země Evropy, v době finanční krize v roce 2009. To Rakousko dosáhlo poklesu 3,8 %, eurozóna dokonce 4,3 %, ale v roce 2010 růst HDP opět vzrostl na 2,3 % a v roce 2011 dokonce na 3,3 %. Česká republika vždy dosahovala nadprůměrných hodnot, co se týká růstu reálného HDP. O to větší ztráty měla v období finanční krize. V roce 2011 se růst HDP dostal opět do plusových hodnot, odhadem na 1,8 %, ovšem i co se týká budoucích hodnot, neměl by růst HDP mít takový náskok, jako měl v průměru minulých letech oproti ostatním zemím. Co se týká 10

aktuálních prognóz, počítá se v Rakousku i v budoucnu s vyšším růstem HDP oproti ostatním zemím eurozóny i České republiky. Rakousko se ovšem nevyznačuje pouze jenom vyšší dynamikou růstu, ale také nadprůměrnou úrovní blahobytu. •

Rakousko má nejnižší míru nezaměstnanosti v celé eurozóně, dokonce i v Evropské unii. V roce 2011 dosáhla míra nezaměstnanosti v Rakousku pouze 4,1 %, zatímco v eurozóně byla 9,9 % a v České republice 6,7 %. Pokles zaměstnanosti v době krize nebyl tak silný jako v ostatních zemích eurozóny nebo jako v České republice. Oproti roku 2008, kdy Rakousko mělo míru nezaměstnanosti pouze 3,8 %, přičemž v eurozóně byla 7,6 % a v České republice 4,4 %, dosáhla míra nezaměstnanosti v roce 2009 v Rakousku 4,8 %, v EU 9,0 % a v České republice 6,7 %. Od roku 2010 je zase míra nezaměstnanosti v Rakousku klesající a podle aktuálních prognóz by měla opět v příštích letech dosáhnout své nejnižší úrovně. Velkou výhodou je v Rakousku flexibilnější možnost pracovat na zkrácený úvazek, jenž nabízí zaměstnavatelé hlavně ženám s rodinami, což určitě pozitivně ovlivňuje míru nezaměstnanosti.

•

Ačkoliv byla inflace Rakouska v roce 2011 nad průměrem eurozóny i České republiky, vyvíjela se inflace v posledních letech stabilně. Od zavedení eura byla inflace v průměru ve výši 1,8 % a tím pod hodnotou inflace eurozóny ve výši 2,0 %. Kromě toho byla inflace v Rakousku po zavedení eura nižší než v letech předtím. Česká republika si drží celkem nízko inflační prostředí, ovšem s velkými výkyvy, jako například v roce 2008, kdy byla inflace ovlivněna především administrativními vlivy a externími šoky a dosáhla růstu 6,3 %. V roce 2012 se počítá v České republice opět se zvýšením inflace hlavně kvůli zvýšení snížené sazby DPH z 10 % na 14 %, růstu cen potravin, ropy a energie.

•

Mezi 2007 a 2010 šlo 54 % rakouských exportů zboží do eurozóny, hlavně do Německa, které se podílí kolem 31 % na celkovém exportu zboží. Následují Itálie, Švýcarsko, USA a Francie. Od začátku 90. let se snižoval podíl exportérů, kteří vyváželi zboží do zemí eurozóny, a zároveň se začal zvyšovat podíl exportů do zemí střední, východní a jihovýchodní Evropy. Stejně tak se začaly zvyšovat exporty do asijských zemí, jako jsou Čína, Korea a Indie. Od roku 2002 hospodaří Rakousko s přebytky běžného účtu, tzn., že je vyváženo více zboží a služeb, než je dováženo. V roce 2010 hospodařilo Rakousko s přebytkem ve výši 3,2 % HDP, zatímco eurozóna měla deficit 0,4 % HDP. Podle posledních prognóz bude mít Rakousko i nadále vyšší přebytky běžného účtu než eurozóna. V České republice je saldo běžného účtu již dlouhodobě záporné.

11

•

Díky přebytkům běžného účtu mohlo Rakousko zlepšit v posledních letech svou zahraniční zadluženost. V roce 2009 byla zahraniční zadluženost Rakouska 13,5 % HDP, což se přibližuje k průměru eurozóny s 11,3 %. V Rakousku zahraniční zadluženost klesá, v České republice se zvyšuje a v roce 2010 dosáhla 47,4 % HDP.

•

Stejně jako v ostatních zemích Evropy, tak i v Rakousku a České republice se dluh vládního sektoru neustále zvyšuje. Od roku 2001 do roku 2007 bylo Rakousko schopno snížit zadlužení o více než 6 % a drželo se na těsně nad maastrichtským kritériem 60 % HDP. Do konce roku 2011 se zadluženost zvýšila na 73,6 %, což je podmíněno hospodářskou krizí, a i v dalších letech se nepočítá s velkým poklesem. Co se týká fiskální oblasti v České republice, je situace neuspokojivá. I přestože je dluh vládního sektoru ještě hluboko pod maastrichtským kritériem, v roce 2011 činil 41,4 % HDP, jeho růst je příliš rapidní. Ještě v roce 2006 bylo zadlužení veřejného sektoru pouze 28,3 % HDP. I co se týká salda veřejných financí, byly deficity veřejných financí jak v Rakousku, tak i v České republice a eurozóně pod maastrichtským kritériem ve výši 3 % HDP. Situaci velmi negativně ovlivnila finanční a hospodářská krize a tyto hodnoty se rapidně zhoršily. Česká republika se v roce 2008 dokonce nacházela v proceduře pro nadměrný schodek, který dosáhl -6,3 % HDP. V obou zemích se kromě nárůstu cyklických sald výrazně zhoršila strukturální salda. Vlády obou zemí zakomponovaly do svých programových prohlášení závazky snížit nadměrná salda do roku 2013. Situaci v eurozóně, co se týká zadluženosti, tak i deficitů, komplikují země jako Řecko, Irsko, Portugalsko, Itálie nebo Španělsko, kdy některým zemím hrozila insolvence a bankrot.

Jak je vidět z výše uvedené analýzy dat i z přiložené tabulky, přibližuje se Česká republika stále jak zemím eurozóny, tak i Rakousku, které v minulých letech v některých hodnotách dokonce předběhla. Ovšem jak ukázala finanční a hospodářská krize, dokázalo Rakousko, že je opravdu stabilní zemí, která se dokáže s negativním vývojem vyrovnat lépe než Česká republika. Mimoto Česká republika nedosahuje v některých oblastech stále takové úrovně jako Rakousko, například úroveň platů je stále oproti Rakousku velmi podprůměrná, Rakousko disponuje mnohem flexibilnějším trhem práce, má vyšší transparentnost při realizaci veřejných zakázek a tak i míra korupce není vnímána tak jako v případě České republiky. Mezi pozitiva České republiky lze, podle mého názoru, spatřit především velmi zdravý bankovní sektor, kterému se v Rakousku v poslední době nedaří a do kterého musí zasahovat i stát, a také nízké zadlužení vládního sektoru, tak i domácností a nefinančních podniků. Obě země se snaží zlepšit fiskální situaci zavedením různých opatření s cílem 12

ovlivnit výdajovou a příjmovou stránku rozpočtu a snížit tak deficity veřejných financí. Ovšem v České republice vede snaha zlepšit fiskální situaci v poslední době k prezentacím někdy až nesystémových opatřeních vlády do budoucna. Jak je vidět i z tabulky makroekonomických ukazatelů, snaha zlepšit vládní saldo v České republice zhoršuje všechny ostatní indikátory a vede tak zemi do recese. Další vývoj nebude ovlivňovat pouze fiskální konsolidace, ale také vývoj v zahraničí, na němž je česká ekonomika velmi závislá.

Tabulka č. 1: Přehled makroekonomických ukazatelů Rakouska, ČR a eurozóny (EZ) v letech 2006-2014, údaje v % rok

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Růst HDP reálně AT

3,7

3,7

1,4

-3,8

2,3

3,3

1,6

2,1

2,2

Růst HDP reálně ČR

7,0

5,7

3,1

-4,7

2,7

1,8

0,2

1,6

2,7

Růst HDP reálně EZ

3,2

3,0

0,4

-4,3

1,8

1,6

1,1

-

-

Nezaměstnanost AT

4,8

4,4

3,8

4,8

4,4

4,1

4,1

3,8

4,0

Nezaměstnanost ČR

7,1

5,3

4,4

6,7

7,3

6,7

7,0

7,2

7,0

Nezaměstnanost EZ

8,4

7,6

7,6

9,6

10,1

9,9

9,9

HICP AT

1,7

2,2

3,2

0,4

1,7

3,2

2,2

2,0

2,0

HICP ČR

2,1

3,0

6,3

0,6

1,2

2,1

3,3

1,5

2,0

HICP EZ

2,2

2,1

3,3

0,3

1,6

2,5

1,5

-

-

Běžný účet AT

3,3

4,0

3,7

2,6

3,2

2,8

2,7

-

-

Běžný účet ČR

-2,0

-4,3

-2,1

-2,4

-3,1

-1,9

-1,6

-

-

Běžný účet EZ

0,3

0,2

-0,8

-0,6

-0,4

0,1

0,4

-

-

Dluh vládního sektoru AT

62,8

60,2

63,8

69,5

72,3

73,6

75,0

75,5

75,1

Dluh vládního sektoru ČR

28,3

28,0

28,7

35,4

38,5

41,4

42,4

42,8

42,0

Dluh vládního sektoru EZ

68,4

66,2

69,9

79,3

85,1

88,6

90,0

-

-

Vládní saldo AT

-1,6

-0,9

-0,9

-4,1

-4,6

-3,5

-3,3

-2,9

-2,4

Vládní saldo ČR

-2,4

-0,7

-2,2

-5,9

-4,7

-4,2

-3,5

-2,9

-1,9

Vládní saldo EZ

-1,4

-0,7

-2,0

-6,3

-6,0

-4,1

-3,1

-

-

Zdroj: vlastní zpracování z údajů z Fakten zu Österreich und seinen Banken; Konvergenční program ČR 2011; Stabilizační program Rakouska 2011; Makroekonomická predikce České republiky

13

1.2. Rakouské bankovnictví Ještě než se začnu zabývat přímo vývojem úvěrů, je potřeba pro lepší orientaci v další části práce popsat strukturu rakouského bankovního systému. I přestože měl rakouský a český bankovní systém částečně společnou historii, vyvinul se z rakouského bankovního sektoru svou velikostí, vlastnickou strukturou bank, expanzí rakouských bank do ostatních evropských zemí a jiných trendů vývoje naprosto odlišný bankovní systém, než jaký známe z České republiky. Cílem této podkapitoly je popsat rakouský bankovní systém a zanalyzovat jeho aktuální vývoj.

Rakouské bankovnictví se řadí k jedněm z nejstabilnějších bankovních systémů s nejvyšším počtem bank a rozsáhlou pobočkovou sítí. Mezi rakouskými bankami je rozlišováno, jestli patří do jednostupňového nebo vícestupňového sektoru. Do jednostupňového sektoru patří akciové banky, jejichž hlavní činností je financování velkých průmyslových a exportních záměrů rakouského hospodářství. Mezi akciové banky patří mimo jiné i jedna z největších bank Rakouska UniCredit Bank Austria AG. Dále do jednostupňového sektoru patří zemské hypoteční banky (Landes-Hypothekenbanken), které poskytují především hypoteční a komunální půjčky a vydávají zástavní listy, stavební spořitelny poskytující půjčky k financování bytových záměrů, speciální banky, které nesmějí přijímat žádné vklady od klientů a mezi které patří například Österreichische Kontrolbank AG, specializující na podporu exportu, a pobočky zahraničních bank z EU. Vícestupňové sektory se rozdělují na dvoustupňové a třístupňové, kdy na vrcholu každého sektoru je centrální institut zajišťující koordinační a vyrovnávací funkci pro celou řadu samostatných bankovních institucí na primární úrovni. K dvoustupňovému sektoru patří spořitelny (Sparkassen) se svým centrálním institutem Erste Bank der österreichischen Sparkassen a lidové banky (Volksbanken) v čele s Österreichische Volksbanken AG. Třístupňový sektor je označován pro svou celostátní koordinaci celého sektoru přes jeden centrální institut, který podporují zemské banky koordinací jednotlivých bank na primární úrovni. Jediným sektorem, který tvoří třísektorové složení, je sektor družstevních bank (Raiffeisenbanken), ve kterém peněžní prostředky tečou od malých Raiffeissenbank do Raiffeisen zemských bank a odtud k centrálnímu institutu Raiffeisen Zentralbank AG. Je důležité upozornit, že i přestože vícestupňové sektory mají své centrální instituty, jsou jednotlivé banky ve vícestupňovém sektoru přesto samostatné.

14

Dohled nad finančním trhem – nad bankami, pojišťovnami, penzijními pojišťovnami a burzami s cennými papíry – vykovává nezávislý úřad Finanzmarktaufsichtsbehörde („FMA“ – Úřad pro dohled nad finančním trhem) v úzké spolupráci s Rakouskou národní bankou. Veškerý dohled na místě v bankovním sektoru provádí Národní banka, ovšem z pověření ze strany FMA. Důležitým bodem této spolupráce je společné vedení všech dat týkajících se bankovního dohledu ve společné databázi. Mezi hlavní úkoly FMA v bankovním dohledu patří především udělování bankovních licencí, kontrola bankovních interních modelů, kontrola nad odstraňováním nedostatků bankovních institucí, spoluúčast nad legislativou bankovního dohledu, záležitosti dohledu týkající se poboček a reprezentací zahraničních bankovních institucí, stejně tak již zmíněné pověřování Rakouské národní banky k vykonávání kontroly bank na místě. Co se týká Rakouské národní banky, tak její úkoly se podstatně změnily po zavedení evropské měny a tím pádem po vzniku Evropského systému a po vzniku Evropské centrální banky stejně jako v ostatních evropských centrálních bankách. Rakouské národní bance byla po zavedení eura přidělena nová duální role, jednak funkce integrální části Evropského systému centrálních bank, naproti tomu dále důležitá národní role centrální banky. Mezi nejdůležitější úkoly Rakouské národní banky patří především udržování cenové stability, dále zajišťování finanční stability v Rakousku, stejně tak zásobování rakouské ekonomiky hotovostí. Dále drží a obhospodařuje měnové rezervy k zajištění eura v krizových časech, připravuje ekonomické analýzy a statistiky a je zodpovědná za dohled nad platebním stykem.

V roce 2011 samostatně fungovalo v Rakousku celkem 824 bank s 4.441 pobočkami, přičemž nejvyšší podíl drží sektor Raiffeisenbank s počtem 530 bank a 1680 poboček. V roce 2011 na jednu banku připadlo asi 10.160 obyvatel a na jednu pobočku 1885 obyvatel, tudíž rakouské bankovnictví tak patří k bankovním sektorům s nejhustší pobočkovou sítí. Ovšem tendence rozvoje bank a poboček je na základě fúzí v jednotlivých sektorech, kdy malé banky jsou převzaty těmi velkými, a na základě vysokých nákladů a neefektivností poboček, klesající. Ještě v roce 2000 provozovalo činnost 923 bank s 4.556 pobočkami. Rakousko má společně s Německem a Dánskem v mezinárodním srovnání nejvyšší podíl zaměstnaných v bankovním sektoru, ve kterém pracovalo v Rakousku v roce 2011 79.706 osob. Zde je tendence spíše vzrůstající, i když v roce 2009 počet zaměstnaných v bankovním sektoru mírně klesl, ale v roce 2010 opět mírně vzrostl. Ještě v roce 2000 pracovalo v bankovním sektoru 75.071 obyvatel. V České republice je trend opačný. Počet bank se zvyšuje, i když se nemůže se svými 44 bankami s velikostí rakouského bankovnictví srovnávat. Na růst počtu bank mají 15

vliv především nové pobočky zahraničních bank působící v České republice. Počet poboček zůstává konstantní a vcelku se nesnižuje, ani nezvyšuje. Pokud se nová obchodní místa zřizují, tak jsou zřizována tam, kde je možné docílit maximální efektivity prodeje produktů a služeb. Organizační změny související s racionalizací činnosti bank naopak počet obchodních míst snižují. Na jednu pobočku připadá asi 5.300 obyvatel České republiky. Stejný trend jako Rakousko má Česká republika co se týká počtu zaměstnanců pracujících v bankovním sektoru, i přestože v českém bankovnictví pracuje podstatně méně lidí. Počet pracovníků pracujících v českém bankovnictví se sice v období finanční krize snížil, ale jinak v posledních dvou letech stoupal a v roce 2011 dosáhl počtu 40.018 zaměstnanců.

Po pádu železné opony využily především velké rakouské banky hospodářského růstu a šancí na zisk v zemích střední, východní a jihovýchodní Evropy a v rámci vlny privatizací v sousedních zemích získaly vedoucí banky na trhu. Zajistily si tak velmi dobrý start oproti zahraničním konkurentům, kteří se rozšiřovali do těchto zemí velmi opatrně. Až po úspěchu rakouských bank v zemích jako Česká republika, Slovinsko, Slovensko nebo Maďarsko, kde inkasovaly velké zisky, se stále více zahraničních bank rozšiřovalo do těchto zemí a začal tak stále větší konkurenční boj, který se projevoval především na stále vyšších kupních cenách bank. Dnes rakouské banky vlastní 68 dceřiných bank v 19 zemích střední, východní a jihovýchodní Evropy a tak je úvěrové portfolio na základě regionálního rozptýlení vysoce diverzifikováno. Ovšem během finanční krize se poskytování velkého množství úvěrů v zemích jako Maďarsko, Rumunsko, Chorvatsko a Ukrajina ukázalo kvůli rostoucí nezaměstnanosti a zadlužení domácností jako problematické. Problémem bylo také velké množství úvěrů v těchto zemích realizovaných v eurech, švýcarských francích a dolarech, neboť ukrajinská griwna a maďarský forint ztratily podstatně na ceně. Vzhledem k tomu, že se rakouské banky koncentrovaly převážně na země střední, východní a jihovýchodní Evropy, podílely se méně na v současnosti problematické trhy Řecka, Irska, Španělska a Portugalska na rozdíl od německých, francouzských, britských a nizozemských bank. V polovině roku 2011 vykázaly rakouské dceřiné banky bilanční sumu ve výši 269 mld. Eur, z toho činil objem úvěrů 173 mld. Eur.

Cíl rakouských bank snížit bilanční sumu se dařil dodržet v letech 2009 a 2010, ale v roce 2011 bilanční suma oproti roku 2010 opět stoupala a vyšplhala se na 1.137 mld. Eur. Zvýšily se hlavně vklady, ale i úvěry po lehké stagnaci v roce 2010 rostly. Jediný druh úvěrů, u kterého se objem snižoval, byly úvěry v cizí měně, které se po zavedení minimálních 16

standardů Úřadem pro dohled nad finančním trhem a Rakouskou národní bankou snížily o 6,9 mld. Eur.

Ziskovost rakouského bankovního systému byla negativně ovlivněna v roce 2008 a 2009 následky finanční krize. Jednak stoupala potřeba tvorby opravných položek na základě zhoršování kvality úvěrů, ale také klesaly výnosy z provizí z důvodu zvýšené averze k riziku investorů. K tomu zaznamenaly banky značné ztráty v obchodech na vlastní účet. V roce 2008 byl bankovní sektor v běžné činnosti ve ztrátě ve výši 1,2 mld. Eur, v roce 2009 dokonce 3,1 mld. Eur a k docílení čistého zisku ve výši 0,5 mld. Eur v roce 2008 a 1,1 mld. Eur v roce 2009 pomohly mimořádné výnosy z fondů pro všeobecná bankovní rizika. V roce 2010 se ziskovost zase zlepšila. Zatímco úrokové a provozní výnosy zůstaly v porovnání s rokem 2009 téměř nezměněné, rizikové náklady na domácím trhu se snížily, což vedlo k výrazně lepšímu výsledku ve výši 3,8 mld. Eur, což odpovídá rentabilitě kapitálu ve výši 0,5 %. V polovině roku 2011 míra tvorby opravných položek k pohledávkám zůstala v Rakousku téměř nezměněná na úrovni 3,2 %, i když stále vyšší než před obdobím finanční krize, míra tvorby opravných položek k pohledávkám dceřiných bank se zvýšila na 6,6 %. Po velmi pozitivním vývoji ziskovosti v první polovině roku 2011 bylo zaznamenáno od srpna 2011 oslabení zisku v důsledku zhoršení situace na trhu a slabých makroekonomických výhledů, tudíž je očekáván za rok 2011 o 60 % horší zisk než v roce předtím. Pozitivní vývoj první poloviny roku 2011 kompenzoval zvyšující se rizikové náklady na úvěry v druhé polovině roku, takže rentabilita kapitálu byla na domácím trhu pod hodnotou roku 2010 jenom mezi 0,1 % a 0,2 %. I přes zdvojnásobenou míru tvorby opravných položek k pohledávkám rakouských dceřiných bank se výnosy v zahraničí stále zvyšují a v roce dosáhla rentabilita kapitálu 1,2 %, což je zřetelně nad hodnotou docílenou v rakouském bankovnictví. To stejné platí i pro rentabilitu vlastního kapitálu, kterou bylo Rakousko schopno dosáhnout jenom ve výši 5,2 %, zatímco dceřiné banky 11,2 %.

Kapitálová přiměřenost rakouských bank TIER I byla v polovině roku 2011 kolem 10,3 %, tím jsou v mezinárodním srovnání sice podprůměrné, ale na druhou stranu výrazně lepší než před krizí. Bankovní balíček opatření, který byl schválen rakouskou vládou v rámci finanční krize, pomohl bankám zlepšit jejich kapitálové vybavení a posílil důvěru v domácí bankovní trh, což vedlo zpravidla ke snížení refinančních nákladů. Ovšem zavedení nových požadavků podle Basel III představuje pro rakouské banky, co se týká kapitálové přiměřenosti, nadále velkou výzvu. Aktuálně připravuje Úřad pro dohled nad finančním trhem společně 17

s Rakouskou národní bankou další balíček opatření, který má střednědobě až dlouhodobě zvýšit základnu vlastního kapitálu bankovních skupin a plnit tak vyšší limity kapitálové přiměřenosti podle nových pravidel Basel III již od roku 2013. V současnosti se má zaměřit na tři rakouské bankovní skupiny – Erste Bank Group AG, Raiffeisen Zentralbank Österreich AG a UniCredit Bank Austria AG – kvůli jejich systémové velikosti, komplexnosti obchodního modelu a angažovanosti v zemích střední, východní a jihovýchodní Evropy.

Stát musel rakouským bankám pomoci během finanční krize již zmíněným bankovním balíčkem opatření, který rakouská vláda schválila ve výši 100 mld. Eur v říjnu 2008. I přesto vedly finanční problémy banky Hypo Group Alpe Adria, která hodně investovala v zemích bývalé Jugoslávie a dosáhla ztráty 1 mld. Eur, a banky Kommunalkredit, k zestátnění. Další bankou, která se neobešla bez státní pomoci, je čtvrtá největší banka Österreichische Volksbanken AG, která vlastnila i českou Volksbanku. Österreichische Volksbanken AG již v roce 2009 vykázala miliardovou ztrátu. Stát jí pomohl ve stejné výši a posílil tak její kapitál. V roce 2011 ale i přesto vykázala ztrátu 1,3 mld. Eur, se kterou nebyla schopná dále fungovat. Příčinou byly především odpisy řeckých dluhopisů, ztráta kvůli fúzi s bankou Investkredit, odpisy pohledávek dceřiné rumunské Volksbank a ztráta z prodeje Volksbank International na ruskou Sberbank. I v tomto případě přispěchal na pomoc stát, aby zabránil krachu systémové banky. Aby Österreichische Volksbanken AG snížila svou ztrátu, použila 70 % svého vlastního kapitálu, čímž stát ztratil většinu částky, kterou již v roce 2009 investoval do posílení kapitálu Österreichische Volksbanken AG. Navíc na konci dubna 2012 stát poskytne další miliardu eur a ze 44 % Österreichische Volksbanken AG zestátní. Ukáže jenom budoucnost, které další banky si vyžádají státní pomoc a jak to ovlivní rakouské veřejné finance do budoucna.

Naproti tomu si české bankovnictví prošlo krušnými časy již v 90. letech, kdy se české banky také neobešly bez státního zásahu a bez privatizací. Některé banky si vynutily nucenou správu, z nichž některé byly donuceny ukončit činnost v likvidaci. Momentálně jsou české banky velmi stabilní a i v období finanční krize se obešly bez státního zásahu a dokázaly své zisky zvyšovat. V posledním roce sice zisky některých českých bank – ČSOB, Komerční banka, UniCredit Bank – ovlivnily negativně odpisy řeckých dluhopisů, ale i přesto pořád vykazují zisky. Ukáže jenom budoucnost, jestli si české banky náskok před rakouským trhem udrží i nadále a jestli je v budoucnu neovlivní rostoucí zadluženost domácností a stále častější vyhlašované osobní bankroty. I zátěžové testy prozatím ukazují velmi pozitivní výhled. 18

1.3. Úvěry Po shrnutí rakouského hospodářství a popsání a zanalyzování rakouského bankovního systému můžu přejít na vývoj poskytování úvěrů domácnostem a nefinančním podniků. Cílem je porovnat aktuální trendy vývoje v poskytování úvěrů Rakouska s Českou republikou.

Celková aktiva rakouského bankovního sektoru se za posledních deset let téměř zdvojnásobila a v roce 2011 činila 1.014 mld. Eur včetně zahraničních aktiv, z čehož tuzemská aktiva tvoří 68 % celkových aktiv bankovního sektoru, přičemž největší tempo růstu aktiv určovaly právě úvěry. Protože se tato práce zabývá rakouským úvěrovým trhem, bude v této kapitole popsán hlavně vývoj úvěrů na tuzemské klienty Rakouska. Úvěry tuzemským klientům tvoří největší podíl na celkových tuzemských aktivech bank. V roce 2011 činily úvěry klientům 322 mld. Eur, což představuje 46,5 % celkových tuzemských aktiv, z čehož 263 mld. Eur bylo zapůjčeno v eurech, zbytek v cizích měnách. Za posledních deset let se zvýšil objem úvěrů o téměř 37 %. Největší podíl na úvěrech poskytnutých klientům tvoří s 30 % sektor akciových bank, mezi které patří například jedna z největších a kapitálově nejsilnějších UniCredit Bank Austria AG, následován sektorem Raiffeisenbank s 26 % a s 17 % sektorem spořitelen v čele s Erstebank.

Základem růstu úvěrové emise jsou bezesporu úvěry poskytnuté domácnostem, kterým v roce 2001 bylo půjčeno 62 mld. Eur, což se během deseti let zvýšilo o 111 % na 131 mld. Eur a tím zvýšil podíl na celkových úvěrech na 41 %. Podle statistik byl nejvyšší růst úvěrů poskytnutých domácnostem s 36 % zaznamenán v roce 2004. Zde je ovšem nutno podotknout, že velký vliv tohoto růstu mělo zahrnutí úvěrů poskytnutých osobám samostatně výdělečně činných k úvěrům poskytnutých domácnostem, které až do konce roku 2003 byly vykazovány v úvěrech poskytnutých nefinančním podnikům, což dokazuje i fakt, že objem úvěrů poskytnutých nefinančním podnikům v roce 2004 klesl o 15 % oproti roku 2003. Druhý nejvyšší růst za posledních deset let byl zaznamenán v roce 2005 s 11 %, zatímco v ostatních letech se pohyboval meziroční růst úvěrů poskytnutých domácnostem kolem 3-6 %. Jedinou výjimkou byl rok 2009, kdy poklesl objem úvěrů o 0,1 % následkem finanční krize. V České republice rostl objem úvěrů domácnostem i v období finanční krize, i když ne v takovém měřítku jako před obdobím finanční krize. Po roce 2001 do období finanční krize rostl objem úvěrů českých domácností meziročně kolem 30 %, v roce 2009 to bylo už jenom 11,6 % 19

a v roce 2010 a 2011 růst úvěrů domácnostem klesal až na 5,2 %. Zatímco spotřebitelské úvěry v Rakousku zůstaly vcelku na stejné úrovni, úvěry poskytnuté na bytové účely vzrostly za posledních deset let o 122 % na 103,5 mld. Eur, z čehož 25 % bylo financováno v cizí měně. U růstu úvěrů poskytovaných domácnostem na bytové účely je třeba podotknout, že není na první pohled zřejmé, kolik úvěrů pro bytové účely financuje skutečnou výstavbu nebo opravu bydlení a kolik je z toho pouze převod prostředků mezi generacemi obyvatel. Podle statistik neroste činnost bytové výstavby v žádném případě ve stejném měřítku jako objem úvěrů na bytové účely. Mezi lety 1998 a 2011 došlo pouze k mírnému růstu nových bytů. Tempo růstu objemu úvěrů poskytnutých rakouským domácnostem srovnaným s tempem růstu objemu úvěrů poskytnutých rakouským domácnostem je znázorněno v grafu č. 1. Problematice poskytování úvěrů v cizích měnách, kterými byl financován vysoký objem úvěrů na bytové účely, je věnována samostatná podkapitola.

Graf č. 1: Srovnání vývoje úvěrů poskytnutých domácnostem a nefinančním podnikům v Rakousku a České republice v mil. Eur

v mil. Kč

Zdroj: údaje ze statistik národních bank na www.oenb.at a www.cnb.cz, vlastní zpracování

Zadlužování rakouských domácností stejně jako v ostatních zemích v posledních letech roste, přesto jsou na tom rakouské domácnosti ještě lépe než v jiných zemích. V roce 2010 dosáhlo zadlužení domácností vůči HDP 58,3 %, zatímco v EU 65,1 %. V České republice vzrostlo zadlužení na 30,8 %, i přestože v roce 2007 to bylo jenom 20,5 % HDP a v Rakousku 54,6 % HDP a v EU 62 % HDP. I přestože zadlužení domácností v ČR je výrazněji nižší než 20

v Rakousku a EU, je zřejmé, že tempo růstu dluhu je v posledních letech několikanásobně rychlejší než v Rakousku a EU.

Úvěry nefinančním podnikům činily v roce 2011 137 mld. Eur, ale na rozdíl od domácností není nárůst tak dramatický. Za posledních deset let, od roku 2001 do roku 2011, rostly úvěry nefinančních podniků pouze o 4,04 % zejména v oblasti dlouhodobých úvěrů, ovšem znovu je třeba připomenout, že oddělení živnostníků od statistických údajů nefinančních podniků a přiřazení k domácnostem v roce 2004 má svůj podíl na tomto srovnání. Proto pokud se srovná vývoj úvěrů až od roku 2004, činí celkový růst úvěrů poskytnutých nefinančním podnikům 24,5 % a u úvěrů domácnostem 40 %. V bankovním sektoru je podíl úvěrů poskytnutých nefinančním podnikům nejvyšší a o 1,3 % převýšil v roce 2011 podíl úvěrů poskytnutých domácnostem, což je velmi nepatrný rozdíl. V České republice je trend přesně opačný, kde podíl úvěrů poskytnutých domácnostem převýšil v roce 2011 podíl úvěrů poskytnutých nefinančním podniků o 11,6 % a představuje tak nejvyšší podíl na celkových úvěrech. Stejný trend mají ovšem obě země co se týká období po roce 2008, kdy v roce 2009 mírně klesl objem úvěrů poskytnutých nefinančním podnikům a od té doby se vyvíjí velmi opatrně. Důsledkem finanční krize došlo ke zpřísnění podmínek financování nefinančních podniků, oslabení poptávky ze strany spotřebitelů, ale také snižování nákladů nefinančních podniků, což zapříčinilo zpomalení růstu objemu úvěrů poskytovaných na tuto ekonomickou skupinu. Stejně jako v případě domácností ukazuje graf č. 1 vývoj růstu objemu úvěrů poskytnutých nefinančním podnikům.

Zadluženost nefinančních podniků je v obou zemích podstatně vyšší než zadluženost domácností, přičemž zadluženost rakouských nefinančních podniků je v mezinárodním srovnání příliš vysoké a v roce 2010 se pohybovalo kolem 91,3 % k HDP, zatímco v České republice bylo jenom kolem 46,6 % k HDP.

Zadlužení českých domácností není tak vysoké jako rakouských domácností, ale tempo růstu dluhu je několikanásobně rychlejší, což má vliv i na vyšší růst osobních bankrotů v poslední době. Navíc podle mého názoru má na zadlužování českých domácností negativní vliv i velký počet nebankovních společností, které poskytují půjčky za snadnějších, ale mnohem dražších podmínek i osobám, které by normálně bankovní podmínky úvěruhodnosti těžko splnily, zatímco takovýto druh společností v Rakousku spíše neexistuje. Na rostoucím zadlužení domácností v obou zemích mají také určitě vliv neustále rostoucí náklady a zvyšující se 21

nároky na život. I zadlužení českých nefinančních podniků je ve srovnání s Rakouskem o polovinu nižší. U obou zemí došlo v období finanční krize spíše k poklesu poskytování úvěrů z důvodu zpřísnění podmínek, tendenci snižování nákladů a nižší poptávce ze strany spotřebitelů. Od té doby se objem úvěrů nefinančních podniků v obou zemích vyvíjí konstantně. Důležité je zdůraznit, že v České republice domácnosti patří v úvěrování ke klíčovým klientům bank, zatímco v Rakousku je objem poskytnutých domácnostem a nefinančním podnikům téměř vyrovnaný. Proto by mohlo, podle mého názoru, v České republice zhoršení situace na trhu práce a klesající příjmy domácností negativně ovlivnit český bankovní sektor do budoucnosti.

1.4. Poplatek za právní úkon Po analýze vývoje v poskytování úvěrů můžu přejít k specifickým tématům, které se týkají poskytování úvěrů. Jako první bude popsán poplatek za právní úkon, který byl sice již zrušen, ale má stále vliv na poskytování úvěrů a jejich zajištění. Vzhledem k tomu, že je poplatek za právní úkon svázán s dalšími kapitolami, umožní stručný popis lepší orientaci v dalším textu.

Rakouský poplatek za právní úkon („Rechtsgeschäftsgebühr“) představuje v mezinárodním srovnání unikát. Jedná se o poplatek ve formě daně zavedený zákonem o poplatcích v roce 1957, který rakouští občané odvádí při uzavření různých smluv jako například uzavření nájemných smluv, předmanželských smluv. V roce 1976 byla zahrnuta i část pro uzavření smluv o úvěru nebo půjčce a smluv o zástavním právu na nemovitost, ručení a postoupení pohledávek s úmyslem zbrzdit neúměrné úvěrování v Rakousku v té době. Původně bylo plánováno zavedení poplatku pro úvěrovou část na pět let, nakonec byl ponechán v rakouském právním řádu až do roku 2011. I přestože poplatek za právní úkon představoval výnosovou položku rakouského rozpočtu ve výši asi 150 až 200 milionů Eur ročně, kterou rakouský stát mohl financovat například výdaje vynakládané na vyšší odborné školy, byl tento dlouhodobě kritizovaný poplatek k 1.1.2011 zrušen. Jedinou oblastí financování, kde byl poplatek zachován, zůstal leasing a směnečné obchody. Poplatek za právní úkon v úvěrové oblasti nahradila od roku 2011 speciální bankovní daň, kterou musí odvádět rakouské banky s bilanční sumou vyšší než 1 mld. Eur.

22

U splátkových úvěrů byl poplatek vyúčtován jen jednou pro celou dobu splatnosti úvěru a to ve výši 0,8 % z úvěrové částky, jestliže úvěr zůstal beze změny po celou dobu splatnosti úvěru, například pokud nedošlo k navýšení nebo prodloužení úvěru. U kontokorentních úvěrů byl poplatek vyúčtován také sazbou 0,8 % z úvěrové částky, ale pouze jednou za pětileté období. V případě, že byl kontokorentní úvěr uzavřen se splatností přesahující pětileté období nebo s neomezenou splatností, byl vyúčtován poplatek 1,5 % z úvěrové částky. Pokud byla původní částka během splatnosti úvěru navýšena, úvěr byl prodloužen, byl proveden odklad splátek, který způsobil automatické prodloužení úvěru, došlo k opětovnému vyúčtování poplatku za právní úkon. Osvobozeny od poplatku za právní úkon byly bankovní záruky, úvěry poskytnuty zahraničním fyzickým i právnickým osobám, refinanční úvěry, exportní úvěry, úvěry ze stavebního spoření, úvěry poskytnuté veřejnoprávním subjektům a dotované úvěry na bydlení, pokud celková plocha bydlení nepřesáhla 150 m².

Poplatek za právní úkon se týkal i smluv o zajištění prostřednictvím zástavního práva na nemovitost, ručení třetí osobou a postoupení pohledávky v případech, kdy nebyla podepsána úvěrová smlouva nebo byla smlouva o zajištění úvěru podepsána dříve než úvěrová smlouva. U zástavního práva na nemovitost a u ručení třetí osobou by byl vyúčtován poplatek ve výši 1 % z výše zástavního práva nebo z výše ručení a u postoupení pohledávky 0,8 % z výše postoupené pohledávky. Další problematikou týkající se zajištění byla podmínka, že nesmělo být zaneseno zástavní právo ve výši o 40 % vyšší, než byla úvěrová částka a u postoupení pohledávek nesměla být postoupená pohledávka vyšší o 100 %, jinak by došlo k příliš vysokému zajištění a i při existenci úvěrové smlouvy by došlo k vyúčtování poplatku za právní úkon. Vzhledem k tomu že zástavní právo k nemovitostem je v Rakousku abstraktním zajištěním, záleželo u poplatku za právní úkon na celkové výši všech úvěrů.

I přestože byl poplatek za právní úkon u úvěrových operací již zrušen, svůj vliv má na úvěrování stále i dnes. Banky se za existence poplatku za právní úkon snažily ušetřit své dobré klienty od uhrazení poplatku tím, že na běžném účtu klienta nastavili neoficiální kontokorentní úvěr, ke kterému nebyla sepsána smlouva o uzavření úvěru. K úvěru nebyl po celou dobu splatnosti vystaven ani žádný jiný dokument, který by dokazoval existenci úvěru. Kontokorentní úvěr byl uzavřen pouze na základě ústní dohody a nesmělo být sjednáno zajištění, na které se vztahoval zákon o poplatcích, tzn. zástavní právo na nemovitost, ručení třetí osobou a postoupení pohledávek. Pokud by bylo sjednáno toto zajištění, musel by být vyúčtován poplatek a neoficiální kontokorentní rámec by neměl žádný smysl, kdy by banka 23

mohla uzavřít rovnou klasický zdokumentovaný úvěr, čímž by jistě předešla riziku nesplacení neoficiálního kontokorentního rámce. Banky se od začátku roku 2011 snaží převést úvěry sjednané pouze ústní dohodou na oficiálně zdokumentované úvěry, aby tak snížily riziko, které neoficiální úvěry představují. Není ovšem vyloučeno, že banky nemohou tyto úvěry dále poskytovat. Banky jistě ještě nepřevedly všechny své neoficiální úvěry na oficiální a využívají k tomu příležitosti, jako je konec splatnosti neoficiálního kontokorentního úvěru. U privátních úvěrů jsou ale již dovoleny podle zákona o ochraně spotřebitele pouze zdokumentované úvěry, kde musí být uvedeny všechny podmínky úvěru a všechny poplatky s úvěrem spojené. Zrušení poplatku za právní úkon v úvěrové oblasti vedlo banky také ke změně textů zástavních listin k nemovitostem tak, aby mohly využívat tento druh zajištění ke všem úvěrům bez ohledu na druh sjednání a výši úvěru. Pro zástavní smlouvy, které byly uzavřeny před touto změnou, platí samozřejmě stará verze, která zajišťuje pouze písemně sjednané úvěry. Existence poplatku za právní úkon byla také důvodem, proč klient při podpisu úvěrové smlouvy obdržel od banky pouze kopii úvěrové smlouvy nebo vyhotovení podepsané jednostranně bankou, zatímco pouze bance zůstal originál podepsaný všemi smluvními stranami. Pokud by klient podepsal úvěrovou smlouvu dvakrát, musel by být i poplatek za právní úkon vyúčtován dvakrát. Tento zvyk si rakouské banky uchovaly i po zrušení poplatku za právní úkon.

V České republice nikdy poplatek takového druhu zaveden nebyl. Zanesení do českého právního řádu by jistě znamenal pozitivní krok ke zlepšení schodkového rozpočtu České republiky a pomohl by jistě ke zmírnění vysokého tempa zadlužování českých domácností. Ze strany českých klientů a českých bank by ale jistě porozumění nenašel. Navíc složitost tohoto poplatku by určitě zkomplikovala řadu bankovních obchodů.

1.5. Specifika náležitostí úvěrové smlouvy Způsob splácení úvěrů, způsob úročení úvěrů a poplatek za předčasné splacení úvěru jsou vedle úvěrové částky, splatnosti úvěrů a druhu zajištění jedny z nejdůležitějších součástí úvěrové smlouvy a úvěrového vztahu jak pro klienta, tak i pro banku. Tato kapitola pomáhá objasnit specifika těchto tří forem využívaných v rakouském bankovnictví.

24

1.5.1. Způsoby splácení úvěrů Co se týká pravidelného splácení úvěrů, jsou v Rakousku používány dvě formy splácení – kapitálová a paušální, neboli tak zvaná anuitní splátka. U kapitálové splátky je jistina úvěru splácena v pravidelných stejně vysokých splátkách, které jsou rozděleny po dobu celé splatnosti úvěru. Vedle pravidelných splátek jistiny musí klient platit splátky úroků a poplatky z úvěru, které jsou nejčastěji vyúčtovány čtvrtletně. Tento druh splácení je srovnatelný s degresivním neboli konstantním způsobem splácení používaným v České republice, pouze s tím rozdílem, že v České republice jsou úroky splatné společně se splatností splátky, přičemž v Rakousku jsou většinou úroky a jistina spláceny v různých termínech. Příklad použití kapitálové splátky znázorňuje následující tabulka č. 2.

Tabulka č. 2: Splátkový kalendář – kapitálová splátka Datum

Celkem:

Platba

Úroky

Poplatky

Dlužná částka

01.04.2012

0,00

0,00

0,00

100.000,00

01.05.2012

10.000,00

0,00

0,00

90.000,00

01.06.2012

10.000,00

0,00

0,00

80.000,00

30.06.2012

911,11

901,11

10,00

80.000,00

01.07.2012

10.000,00

0,00

0,00

70.000,00

01.08.2012

10.000,00

0,00

0,00

60.000,00

01.09.2012

10.000,00

0,00

0,00

50.000,00

30.09.2012

627,78

617,78

10,00

50.000,00

01.10.2012

10.000,00

0,00

0,00

40.000,00

01.11.2012

10.000,00

0,00

0,00

30.000,00

01.12.2012

10.000,00

0,00

0,00

20.000,00

31.12.2012

320,00

310,00

10,00

20.000,00

01.01.2013

10.000,00

0,00

0,00

10.000,00

01.02.2013

10.036,67

36,67

0,00

0,00

101.895,56

1.865,56

30,00

25

Paušální splátka je typická forma splácení úvěrů pro Rakousko a příklad jejího použití je uveden v tabulce č. 3. U paušální splátky je sjednána pravidelná stejně vysoká splátka úvěru, která obsahuje jak splátku jistiny, stejně tak i splátku úroků a úvěrové poplatky, např. poplatek za vedení úvěru nebo za úvěrový výpis. Úroky dlužník neplatí zvlášť, ale jsou již obsaženy v paušální splátce. Na konci čtvrtletí jsou úroky vyúčtovány a na úvěrovém účtu kapitalizovány k jistině úvěru, čímž se zvyšuje dlužná částka úvěru. To znamená, že dlužník platí úroky z úroků. Výše paušální splátky se mění v průběhu úvěrového vztahu podle toho, jak se mění úroková sazba. Pokud se úroková sazba zvyšuje, zvyšuje se i celková výše pravidelné splátky a naopak. Tím je zaručeno, že původní doba splatnosti úvěru zůstane

Tabulka č. 3: Splátkový kalendář – paušální splátka Datum

Celkem:

Platba

Úroky

Poplatky

Dlužná částka

01.04.2012

0,00

0,00

0,00

100.000,00

01.05.2012

10.189,81

0,00

0,00

89.810,19

01.06.2012

10.189,81

0,00

0,00

79.620,38

30.06.2012

0,00

899,23

10,00

80.529,61

01.07.2012

10.189,81

0,00

0,00

70.339,80

01.08.2012

10.189,81

0,00

0,00

60.149,99

01.09.2012

10.189,81

0,00

0,00

49.960,18

30.09.2012

0,00

619,40

10,00

50.589,58

01.10.2012

10.189,81

0,00

0,00

40.399,77

01.11.2012

10.189,81

0,00

0,00

30.209,96

01.12.2012

10.189,81

0,00

0,00

20.020,15

31.12.2012

0,00

312,21

10,00

20.342,36

01.01.2013

10.189,81

0,00

0,00

10.152,55

01.02.2013

10.189,78

37,23

0,00

0,00

101.898,07

1.868,07

30,00

26

zachována. Banky o změně výše paušální splátky a o změně úrokové sazby klienta informují prostřednictvím výpisu z úvěrového účtu. V minulosti bankovní instituce nabízely i paušální splátky, jejichž výše se v průběhu úvěrového vztahu nepřizpůsobovali změnám úrokových sazeb, splátky tak celou dobu splatnosti úvěru zůstaly ve stejné výši a měnila se doba platnosti. To znamenalo, že při rostoucích úrokových sazbách se doba splatnosti prodlužovala a naopak při klesajících sazbách se doba splatnosti zkracovala. Od tohoto způsobu splácení se v posledních letech upustilo, vzhledem k tomu, že v obdobích rostoucích úroků se splatnost úvěru prodloužila až o několik let. Nepřizpůsobování výše splátky úrokovým sazbám mělo výhody pro klienty, kterým by vyšší splátka velmi negativně nabourala rozpočet domácnosti.

Vzhledem k tomu, že u paušální splátky platí klient úroky z úroků, je zatížení klienta u paušální splátky vyšší než kapitálové splátky. Příklady splátkových kalendářů uvedených výše jsou počítány pouze se splatností úvěru jednoho roku, proto není rozdíl celkového zatížení úvěru tak zřejmý, ale při splatnosti úvěru dvaceti let je tento rozdíl velmi razantní. Přesto je paušální splátka u klientů velmi oblíbená, obzvláště u privátní klientely. Výhodou pro klienta je „neplacení“ úroků během splatnosti úvěru, ale placení pouze splátky. Jedná se ale jenom o optický klam. Druhy splátek jsou samozřejmě přizpůsobovány konkrétním potřebám klienta a záleží na tom, jaká forma mu lépe vyhovuje.

1.5.2. Způsoby úročení úvěrů

Úrok a úrokové sazby jsou velmi důležitou součástí úvěrového vztahu jak pro banku, tak i pro klienta. Obě strany zajímá především výše úrokové sazby, ale i způsob úročení je velmi zásadní. V Rakousku jsou úrokové sazby z úvěrů pro klienty stanoveny ze dvou třetin úvěrů variabilním způsobem a to i v případě hypotečního financování. Fixní způsob banky, s výjimkou stavebních spořitelen, standardně nenabízejí, ale není vyloučeno, aby si klient nemohl s bankou fixní způsob na určité období dohodnout. Pokud si klient s bankou fixní způsob úročení dohodne, nemá klient ani banka možnost jednostranně úrokovou sazbu v době fixního období změnit. Ve fixním období nemá klient možnost bezplatného mimořádného splácení, ani možnost bezplatně změnit způsob úročení na variabilní. V případě využití fixního způsobu úročení u privátní klientely, která je chráněna zákonem o ochraně spotřebitele, musí být v úvěrové smlouvě definováno, jakým způsobem bude úvěr úročen po skončení fixního období, což se významně liší od podmínek na českém úvěrovém trhu, kde je 27

možno dohodnout další způsob úročení až těsně před skončením fixního období a to i u privátní klientely.

V případě variabilního způsobu úročení u privátních úvěrů se podle zákona o ochraně spotřebitele musí vázat úroková sazba na referenční úrokové sazby. Podle rakouské terminologie se jedná o doložku o variabilitě úroku. To znamená, že pokud se mění referenční sazba, na kterou je úroková sazba vázána, mění se automaticky i úroková sazba klienta. Do roku 1997 se v Rakousku používala doložka o přizpůsobování úroků, která dávala bankám větší prostor ke změně úroků. Jednalo se o pohyblivý způsob úročení, kdy banka v úvěrové smlouvě dohodla s dlužníkem pevnou úrokovou sazbu, ale vyhradila si právo změny během doby splatnosti úvěru, nebo o vyhlašované sazby bankou. Při vyšší úrokové hladině banky mohly rychle zvýšit úrokové sazby klientů, ale při poklesu úroků na trhu banky úrokové sazby buď vůbec nesnížily, nebo je snížily s velkým zpožděním, což mělo za následek předražení úroků. Tyto způsoby úročení jsou typické pro český úvěrový trh. V Rakousku se smí od roku 1997 používat u privátních úvěrů pouze doložka o variabilitě úroků. U komerčních úvěrů mají banky otevřené pole působnosti a můžou v tomto případě dohodnout jakýkoliv způsob úročení.

U privátních úvěrů se úroková sazba podle doložky o variabilitě úroku počítá z 50 % podle referenční sazby 3-M-Euriboru a z 50 % podle rendity na sekundárním trhu Rakouska (Sekundärmarktrendite – zkráceně „SMR“). Zatímco Euribor je úroková sazba, za kterou si banky navzájem poskytují úvěry na evropském mezibankovním trhu, rendity na sekundárním trhu se orientují na průměrné rendity státních dluhopisů vydávaných na Vídeňské burze. Úroková sazba privátních úvěrů se přizpůsobuje vždy k 15.3., 15.6., 15.9. a 15.12. podle měsíčních průměrů měsíců leden, duben, červenec a říjen.

U komerčních úvěrů je možné si nejčastěji vybrat referenční sazbu Euribor nebo renditu na sekundárním trhu. V posledních letech se ovšem více využívá referenční sazba Euribor vzhledem k tomu, že se jedná o klasickou tržní sazbu, která rychle reaguje na změnu podmínek na trhu, zatímco rendita na sekundárním trhu se přizpůsobuje tržním změnám s velmi velkým časovým odstupem. 3-M-Euribor se v posledních dvou letech drží na relativně nízké úrovni. V roce 2010 spadl až na nejnižší úroveň svojí existence na 0,634 %. V průměru se pohyboval v roce 2010 kolem 0,813 %. V roce 2011 se pro banky začala situace opět zlepšovat a sazba Euriboru začala opět stoupat, kdy se 3-M-Euribor vyšplhal až na úroveň 28

1,615, ale ke konci roku 2011 se začal opět snižovat a od začátku roku 2012 se propadá každým dnem na stále nižší pozice a banky se opět obávají o své úroky z úvěrů.

Rakouské bankovnictví celkově bojuje v mezinárodním srovnání s velmi nízkými úroky z úvěrů a v poměru s relativně vysokými úroky z vkladů, což se způsobeno převážně velmi vysokým konkurenčním bojem mezi bankami navzájem. Ve srovnání s Německem nebo Českou republikou platí rakouské banky vyšší úroky z vkladů než tyto země, i přestože úroky z úvěrů oproti těmto zemím jsou velmi podprůměrné. Srovnání úroků z vkladů a z úvěrů Rakouska a České republiky znázorňuje následující graf č. 2.

Graf č. 2: Srovnání úrokových sazeb mezi Rakouskem a Českou republikou – prosinec 2011 16,00%

14,00%

12,00%

10,00%

8,00%

6,00%

4,00%

2,00%

0,00%

vklady vklady kontokorenty úvěry na domácností nefinančních domácností bytové účely podniků

úvěry na spotřebu

kontokorenty nefinančních podniků

investiční úvěry do 1 mil. Eur

AT

ČR

Vlastní zpracování na základě statistik z www.cnb.cz a www.oenb.at

Banky se snaží bojovat proti nízkým úrokům dodatečnými dohodami, jako jsou například zabudování minimálních úrokových sazeb, pod které úroková sazba úvěrů nesmí klesnout. Stanovení minimální sazby v úvěrové smlouvě je ovšem možné pouze u komerčních úvěrů, neboť u privátních úvěrů vylučuje stanovení minimální hranice úroků zákon o ochraně spotřebitele, s výjimkou úvěrů ze stavebního spoření. V tom jim ale může bránit stále zvyšující se boj o klienty. Další možností, jak si banky udržují provize z úroků, jsou nepovolené krátkodobé debety na pokrytí běžných výdajů klientů mimo sjednaný kontokorentní rámec, které klientům banky umožňují a u kterých si vyúčtují sankční úroky.

29

1.5.3. Předčasné splacení úvěru Dlužníci mají právo na předčasné splacení úvěru. Důsledkem předčasného splacení se sníží celkové náklady úvěru pro klienta s tím, že věřitel má právo na úhradu nákladů, které mu vznikly předčasným splacením. U komerčních klientů mají věřitelé volnou ruku a mohou dohodnout v úvěrové smlouvě téměř jakékoliv podmínky, zatímco u privátních klientů jsou banky vázány zákonem o spotřebitelském úvěru, ve kterém je přesně definováno, kdy má věřitel nárok na vyúčtování náhrady nákladů a jakou částku náhrada nákladů nesmí přesáhnout. V Rakousku byl zákon o spotřebitelském úvěru novelizován podle evropské směrnice v červnu 2010, v České republice o půl roku později. Pro přesnější pochopení a lepší srovnání rozdílů jsou zde porovnány předpisy předčasného splacení úvěrů obou zemí. Vzhledem k tomu, že ustanovení o předčasném splacení byla do rakouských a českých zákonů zanesena z evropské směrnice, mají oba zákony některé naprosto totožné podmínky.1 Výše náhrady nesmí přesáhnout 1 % z předčasně splacené částky, pokud doba mezi předčasným splacením a sjednaným koncem úvěru přesahuje jeden rok. Je-li tato doba kratší než jeden rok, nesmí výše náhrady nákladů přesáhnout 0,5 % z předčasně splacené částky. Náhrada nákladů nesmí být vyšší, než by dlužník zaplatil za dobu od předčasného splacení do skončení úvěru. Věřitel nesmí požadovat náhradu nákladů za předčasné splacení úvěru v případě, kdy je předčasné splacení provedeno v rámci plnění z pojistné smlouvy určené k zajištění splacení úvěru, v případě přečerpání nebo v případě, když splacení proběhlo v období, pro které není stanovena pevná úroková sazba. V Rakousku nesmí věřitel požadovat náhradu nákladů za předčasné splacení, pokud předčasně splacená částka nepřesáhne během 12 měsíců částku 10.000,- Eur. U hypotéčně zajištěných úvěrů může věřitel požadovat dodržení šestiměsíční výpovědní lhůty., po jejímž dodržení nesmí věřitel vyúčtovat poplatek za předčasné splacení úvěru. V opačném případě, nedodržení podmínky, je věřitel oprávněn vyúčtovat náhradu nákladů ve formě poplatku za předčasné splacení úvěru ve výši 1 % při zbývající splatnosti delší než jeden rok a 0,5 % při nižší splatnosti úvěru než jeden rok. Tato podmínka neplatí v období, kdy se věřitel s dlužníkem dohodli fixní úrokovou sazbu, a proto v tomto případě by byl věřitel oprávněn k vyúčtování poplatku i při dodržení šestiměsíční lhůty. 1

Zdroj: BGBI. I Nr. 28/2010, Verbraucherkreditgesetz; Zákon č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a změně

některých zákonů

30

1.6. Úvěrové registry Úvěrové registry jsou jednou z forem, které pomáhají věřitelům ke zvýšení kvality řízení úvěrových aktivit a mohou vést ke snížení úvěrového rizika. Tato kapitola se zaměří na rakouské úvěrové registry, které fungují na jiných principech, než na jaké jsou zvyklé české banky, které si v současnosti poskytování úvěrů bez úvěrových registrů téměř nedokážou ani představit a u kterých je prověření dat o dlužníkovi v úvěrových registrech součástí standardního prověření bonity klienta. Po přečtení této kapitoly si čtenář uvědomí, že rakouské banky v podstatě fungují i bez propracovaných úvěrových registrů.

1.6.1. Evidence drobných úvěrů

Úvěrové registry v takové podobě, jaké je známe v České republice, nejsou v Rakousku zavedeny. Jediný úvěrový registr, který bychom tak mohli označovat, je databáze Kleinkreditevidenz2 (evidence drobných úvěrů – „KKE“), kterou provozuje spolek Kreditschutzverband von 1870 („KSV“) a který mimo jiné poskytuje bankám, pojišťovnám a leasingovým společnostem (dále pouze banky) informace o úvěrech poskytnutých fyzickým osobám. Získané informace z KKE jsou důvěrné a proto je účastníci KKE nesmí předávat třetím osobám. KKE je ovšem povinná poskytnout informace fyzickým osobám, o kterých je veden záznam v KKE. Banky mohou obdržet informace o úvěrech fyzických osob různými způsoby – telefonicky, faxem, přístupem na webových stránkách nebo přímým napojením na systém KKE, které mají banky zabudované přímo ve svých programech – vždy po provedení identifikace. Výpis z KKE obsahuje informace o klientovi, jeho úvěru, popřípadě negativní informace, které jsou uchovány v databázi po dobu tří let. Kvalita informací v databázi KKE je závislá na úplnosti, správnosti a aktuálnosti, proto jsou banky „povinné“ hlásit všechny informace o poskytnutí úvěru nad 300,- Eur nebo zamítnutí poskytnutí úvěru nad 300,- Eur, včetně platebního průběhu. I přesto, že je v zájmu každé banky, aby byly tyto údaje zanesené v databázi, často se stává, že banky informace z různých důvodů neuveřejní, například na žádost klienta a tím pádem není zápis o klientovi proveden. Do databáze KKE jsou zanášeny kromě údajů o přímých dlužnících také záznamy o ručitelích, kteří souhlas s uveřejněním informací podepisují v ručitelském prohlášení. 2

Zdroj: www.ksv.at [20.12.2011 20:00]

31

KSV poskytuje mimo jiné registr varovných informací, ve kterém si banky mohou vyměnit informace o velmi negativních zkušenostech s klientem. Všeobecně platí, když už jsou informace o klientovi zaneseny v tomto registru, nový úvěr klientovi neposkytovat. Kromě informací o fyzických osobách poskytuje KSV i další služby, jako například informace o bonitě nebo o automatickém monitorování podnikatelských subjektů. Informace o poskytnutých úvěrech podnikatelským subjektům KSV neposkytuje.

1.6.2. Creditreform Dalším subjektem je organizace Creditreform3, která poskytuje informace o bonitě právnických osob svým členům spolupracujícím s touto organizací, kteří se na základě bonitního indexu mohou rozhodnout o dalším obchodním vztahu se společností. Nejedná se tedy o úvěrový registr v pravém slova smyslu, které jsou vedeny v Čechách nebo jaký poskytuje KKE u fyzických osob, ale může přinejmenším poskytnout představu o důvěryhodnosti a stabilitě společnosti. Bonitní index, který představuje rizikovost společnosti, je vypočítán na základě ukazatelů, mezi které patří obrat, produktivita, struktura vlastního kapitálu, úvěrové hodnocení, struktura zaměstnanců, platební morálka zákazníků, způsob placení, právní forma a vývoj společnosti, vlastnická struktura a situace v odvětví společnosti. Mezi informační zdroje těchto ukazatelů patří například obchodní rejstřík, oznámení o konkurzních řízeních, zveřejňování zpráv v tiskových médiích, rozvaha a obchodní zpráva, přímé informace od zákazníků a dodavatelů a všeobecné informace o zkušenostech se společností od bank. Kvalifikovaní zaměstnanci vyhodnocují pravidelně podle potřeby získané jednotlivé ukazatele, kterým jsou přiřazovány rizikové body, které následně určují bonitní index:

ca. 100 rizikových bodů = velmi dobrá bonita ca. 200 rizikových bodů = dobrá bonita ca. 300 rizikových bodů = střední bonita ca. 400 rizikových bodů = slabá bonita ca. 500 rizikových bodů = nedostačující bonita ca. 600 rizikových bodů = obchodní vztah bude odmítnut

33

Zdroj: http://www.creditreform.at/home/onlineservice/index.html [20.12.2011 19:00]

32

1.6.3. Evidence velkých úvěrů Evidence velkých úvěrů („Großkreditevidenz“4) poskytuje důležitý příspěvek stability finančního trhu tím, že přináší informace o úvěrovém riziku. Jejím účelem je rychle a spolehlivě informovat o celkovém úvěrovém portfoliu velkých dlužníků, které se skládá ze sumy přijatých hlášení od úvěrových a finančních institucí, stejně tak od pojišťovacích podniků. Evidence velkých úvěrů je spravována Rakouskou národní bankou. Právní podklad hlášení do evidence velkých úvěrů je zakotven v rakouském zákoně o bankách, stejně tak v nařízení o hlášení do evidence velkých úvěrů a nařízení o mezinárodní výměně dat evidence velkých úvěrů, podle kterých jsou úvěrové a finanční instituce a pojišťovací podniky povinny hlásit velké úvěry Rakouské národní bance. Rakouská národní banka informuje na vyžádání instituce, které se podílí na systému hlášení velkých úvěrů, stejně tak kontrolní úřady jednotlivých bankovních sektorů, pověřené kontrolory bank nebo zajišťovací společnosti podílející se na zákonném pojištění o výši hlášených pohledávek oproti dlužníkům nebo ekonomických skupin dlužníků a o počtu úvěrujících institucí. Instituce jsou povinny hlásit výši úvěru a výši vyčerpání úvěru těch klientů, jejichž úvěrové portfolio přesáhlo částku 350.000,- Eur. Hlášení probíhá jednou měsíčně vždy na konci měsíce. Instituce, které mají pobočky i v zahraničí, musí hlásit pohledávky oproti klientům i z poboček v zahraničí. Kromě výše úvěrového portfolia jsou instituce povinny hlásit bonitní třídu (rating) klienta, pravděpodobnost výpadku úvěru, výši opravných položek a zajištění úvěrů.

Na rozdíl od evidence drobných úvěrů je povinnost hlásit informace do evidence velkých úvěrů zakotvena v rakouských zákonech a banky se tak nemůžou rozhodnout, jestli budou nebo nebudou hlásit stavy svých pohledávek do úvěrového registru. Nevýhodnou evidence velkých úvěrů je minimální hranice úvěrového portfolia ve výši 350.000,- Kč. Fungování rakouských úvěrových registrů není na takové úrovni jako v České republice, kde jsou banky povinny hlásit informace o svých klientech do úvěrových registrů a kde se můžou banky informovat o aktuální morálce splácení úvěru svých klientů. V Rakousku funguje hlavně úvěrový registr poskytující informace o úvěrech fyzických osob, který je ovšem provozován na dobrovolné bázi a neobsahuje tak obsáhlé a aktuální informace jako české registry, tudíž nedává rakouským bankám takovou možnost eliminovat riziko při poskytování úvěrů.

4

Zdroj: http://www.oenb.at/de/stat_melders/melderservice/meldebestimmungen_grosskreditevidenz

/gke_downloads/gke-richtlinie.jsp [20.12.2011 18:30]

33

2. Privátní a komerční úvěry Druhá kapitola se zabývá vybranými možnostmi financování privátní a komerční klientely. Zaměřuje se pouze na specifické produkty rakouského bankovnictví nebo na produkty, které jsou známy i v ostatních zemích, ale v Rakousku jsou poskytovány za jiných pro Rakousko specifických podmínek. Vzhledem k tomu, že Rakousko má obsáhlý a propracovaný systém dotací jak pro komerční, tak i privátní klientelu, je mimo jiné cílem této kapitoly, podat čtenáři stručný přehled o možnostech dotací, které jsou rakouskými občany velmi využívány a vzhledem k tomu, že jejich poskytnutí se ve většině případu váže na podmínku profinancování úvěrem, jsou i podporou pro banky, které mají možnost navýšit úvěrové portfolio svých klientů a navázat s klienty pevnější a dlouhodobější obchodní vztahy. Většina dotací se mimo jiné váže se záměry, které vedou ke zlepšení energetické náročnosti nebo ekologických podmínek a mají tudíž pozitivní vliv na životní prostředí.

2.1. Úvěr ze stavebního spoření Stavební spoření, stejně tak financování prostřednictvím úvěru ze stavebního spoření patří v Rakousku i v České republice k velmi oblíbeným formám financování pro bytové účely. V Rakousku vnikla myšlenka stavebního spoření na počátku 20. století jako řešení nepředstavitelného nedostatku bydlení a stalo se jedním z nejoblíbenějších spořících produktů, které vytváří za spoluúčasti státu podmínky pro tvorbu vlastního kapitálu společně s možností výhodného úvěru pro financování bydlení, studijních účelů a zdravotní péči. Rakousko patří po Německu k zemím s nejvyšším počtem uzavřených smluv stavebního spoření. Vzhledem k tomu, že se tato práce zabývá hlavně financováním a stavební spoření bylo detailně zpracováno v bakalářské práci, bude předmětem této práce pouze rakouský úvěr ze stavebního spoření. Mimo jiné je tato kapitola zaměřená na porovnání pravidel úvěru ze stavebního spoření stanovených zákonem o stavebních spořitelnách a poskytování úvěru ze stavebního spoření stavebními spořitelnami v praxi.

Úvěr ze stavebního spoření je dlouhodobá, úrokově výhodná a ze strany stavební spořitelny nevypověditelná forma financování, která je z pravidla zajištěná zástavním právem na

34

nemovitost. Poskytovatelem úvěru ze stavebního spoření smí být pouze stavební spořitelny, které se řadí ke specializovaným bankám, jejichž činnost je striktně regulována. Na rakouském trhu působí čtyři stavební spořitelny:

Allgemeine Bausparkasse reg. Genossenschaftm.b.H., Raiffeisen Bausparkasse Gesellschaft m.b.H., Bausparkasse Wüstenrot AG, Bausparkasse der österreichischen Sparkassen AG.

K 31.12.2011 rakouské stavební spořitelny poskytnuly 18,7 mld. Eur úvěrů, což za posledních deset let znamená nárůst o 30,6 %. Ke stejnému datu stavební spořitelny vykázaly 19,2 mld. Eur na přijatých vkladech na stavebním spoření. To znamená, že stavební spořitelny byly naprosto schopné poskytovat úvěry z přijatých vkladů. Ve srovnání tempa růstu vkladů a úvěrů je nutno podotknout, že růst vkladů stavebních spořitelen nebyl tak značný jako v případě úvěrů vzhledem k tomu, že vklady za posledních deset let vzrostly jenom o 15,8 %, což je o polovinu méně než činí růst úvěrů. Nejvyšší podíl na trhu na celkových úvěrech ze stavebního spoření má s téměř 37 % Bausparkasse der österreichischen Sparkassen, následována Raiffeisen Bausparkasse, jak znázorňuje následující graf č. 3.

Graf č. 3: Podíl stavebních spořitelen na úvěrech ze stavebního spoření

8,01% 36,74%

22,38%

Bausparkasse der österreichischen Sparkassen Raiffeisen Bausparkasse Wüstenrot

Allgemeine Bausparkasse

32,87%

Vlastní výpočty a zpracování na základě údajů z webových stránek jednotlivých stavebních spořitelen

35

Příjemcem úvěru ze stavebního spoření může být jak fyzická osoba, tak i právnická osoba nebo obce. Jedná se o striktně účelový úvěr, který smí být použit pouze na stavební účely, jako novostavby, přestavby, přístavby, koupi bytů, domů nebo stavebních pozemků, renovace, modernizace,

odstupné

nebo

vyplacení

v souvislosti

s dědictvím

nebo

rozvodem,

přefinancování úvěru poskytnutého ke stavebním účelům, ale také na studium a zdravotní péči a to i pro blízké osoby, což se naprosto liší od českých podmínek. Z úvěru ze stavebního spoření nesmí být financovány prázdninové nebo víkendové domy a byty, objekty sloužící převážně k podnikání, zemědělská půda nebo vybavení bytu s výjimkou vestavěné kuchyně.

Podle zákona by smlouva o stavebním spoření měla být uzavřena na určitou smluvní částku, která se skládá z podílu vlastních prostředků a z vypůjčené částky. Celková suma všech úvěrů ze stavebního spoření, kterou může dlužník stavebního spoření uzavřít se všemi rakouskými stavebními spořitelnami, nesmí přesáhnout částku EUR 180.000,00. Pokud se jedná o manžele, zvyšuje se maximální částka na dvojnásobek, tj. na EUR 360.000,00. Rakouské spořitelny ovšem smějí poskytnout podle zákona o stavebních spořitelnách úvěry ze stavebního spoření maximálně do 80 % tržní hodnoty zastavované nemovitosti. Minimální výši úvěrů ze stavebního spoření si stavební spořitelny smějí zvolit individuálně. Minimální výše se pohybuje kolem EUR 2.000,00 až EUR 5.000,00. Splatnost hypotéčně zajištěných úvěrů ze stavebního spoření se pohybuje běžně od 5 do 25 let, ovšem ve výjimečných případech poskytují spořitelny i delší dobu splatnosti.

I maximální výše úroku je stanovena zákonem o stavebních spořitelnách a činí 6 % p.a.. Stavební spořitelny si mohou opět zvolit samy minimální výši úroků, která je aktuálně shodná u všech čtyřech stavebních spořitelen ve výši 3 % p.a. Úroky jsou většinou variabilní a vážou se na roční EURIBOR s výjimkou Bausparkasse der österreichischen Sparkassen, u které se úroky vážou na tříroční eurový swap. K indikátorům se připočítává přirážka, která začíná na 1,25 procentním bodu. Fixace poskytují stavební spořitelny většinou jenom pro prvních 17 měsíců až na 5 let, poté následuje variabilní fáze.

Možnost financování prostřednictvím úvěru ze stavebního spoření vzniká podle zákona až po 18 měsících po uzavření smlouvy o stavebním spoření a po naspoření 30-50 % smluvní částky. Pokud zájemce o úvěr ze stavebního spoření některou podmínku nesplnil, má možnost financování prostřednictvím překlenovacího úvěru, který slouží především k předfinancování úvěru ze stavebního spoření, nebo jiného úvěru. 36

Z důvodu udržení konkurenceschopnosti s komerčními bankami ovšem stavební spořitelny v praxi obcházejí některá pravidla stanovená zákonem. Jedná se především o uzavření smluvní částky, která by se měla skládat z naspořených prostředků a úvěru, přičemž naspořená část by měla tvořit 30-50 % smluvní částky, a o nároku na úvěr až po 18 měsících po uzavření smlouvy. Stavební spořitelny ovšem umožňují poskytnutí klasického úvěru ze stavebního spoření i bez naspořených vlastních prostředků prostřednictvím stavebního spoření a bez čekací lhůty 18 měsíců. Ve spolupráci se svými centrálními instituty v rámci jednotlivých sektorů převedou stavební spořitelny z vlastních vnitřních účtů prostředky na jeden den na účet klienta u stavební spořitelny, tak splní zákonnou podmínku naspořených prostředků, a úvěr během prvních 18 měsíců vedou na zvláštních účtech, které po uplynutí lhůty změní, aniž by klient věděl. Stavební spořitelny jsou tak konkurenceschopné poskytnout klientovi dostatečně vysoký úvěr k financování plánovaného záměru a v čase, ve kterém klient úvěr potřebuje. Naopak českým stavebním spořitelnám nezbývá nic jiného, než dodržovat přísné podmínky zákona. Ale i přesto jsou překlenovací úvěry velmi oblíbené, i přestože jsou ve skutečnosti dražší než klasické hypotéční úvěry českých komerčních bank a jsou na českém trhu poskytovány více, než klasické úvěry ze stavebního spoření, mnohdy z toho důvodu, že na požadovaný záměr nestačí částka ze stavebního spoření nebo ještě není dodržena lhůta stanovená zákonem.

2.2. Podpora bydlení I přestože je v Rakousku velmi rozsáhlý systém dotací hlavně pro podnikatele a pro podniky, i pro privátní osoby se najdou různé dotace, hlavně spojené s podporou bytové výstavby nebo rekonstrukcí nemovitostí. Dotace pro privátní osoby jsou poskytované hlavně na zemské úrovni, zatímco u dotací pro podnikatele a pro podniky existují i různé druhy dotací poskytované celorepublikově většinou institucemi ve vlastnictví státu. Každá spolková země má různé zákony na podporu bytové výstavby a proto i jednotlivé druhy dotací a podmínek jsou odlišné. Může se jednat o příspěvek na pokrytí části úroků, o příspěvek na splacení části splátky jistiny, o různé nevratné příspěvky nebo o půjčky s výhodnými úrokovými sazbami poskytované přímo spolkovými zeměmi. Jedno mají společné ale všechny spolkové země. Pokud je bytová výstavba nebo rekonstrukce nemovitosti financována pomocí dotací ve formě úrokově zvýhodněných půjček, jsou zajištěny vždy zástavním právem na nemovitost. V tomto

37

případě jsou půjčky osvobozeny od poplatku za zanesení zástavního práva na nemovitost do katastru nemovitostí, který činí 1,2 % ze zástavní částky, pokud není využitelná bytová plocha vyšší než 130 m² u bytové výstavby a 150 m² u rekonstrukce nemovitosti. Pokud je zanášeno zástavní právo ve prospěch spolkové země, vyžadují spolkové země, aby bylo zaneseno vždy v prvním pořadí. I když už na nemovitosti vázne zástavní právo vůči některé bance, musí banka udělit spolkové zemi souhlas s tím, aby byl spolkové zemi povolen vklad zástavního práva v pořadí před bankou. Jednu podmínku mají různé spolkové země ještě společnou. Jedná se vždy o dotace, které jsou spojovány s úsporou energie. Čím větší úsporu energie použité technologie při bytové výstavbě nebo rekonstrukce nemovitosti představují, tím vyšší je i poskytnutá dotace. V poslední době se začaly objevovat i dotace ve formě nevratných příspěvků na pořízení nových elektrických spotřebičů, které mají zajistit vyšší úsporu energie, než zajišťovali staré elektrické spotřebiče. Vzhledem k tomu, že Rakousko má 9 spolkových zemí, bylo by velmi obsáhlé věnovat se všem dotačním systémům jednotlivých zemí, proto se tato práce zabývá pouze podmínkami a formami dotací Dolního Rakouska. 5 Dotace pro výstavbu vlastního domu v Dolním Rakousku je poskytována formou přímé půjčky se splatností 27,5 let a úrokovou sazbou 1 % p.a.. Splácí se formou půlročních splátek k 1. dubnu a k 1. říjnu, přičemž první splátka se platí rok po vyplacení druhé fáze dotace (po dokončení hrubé stavby se střechou). Celková roční splátka činí v prvních pěti letech 2 % z celkové půjčky a potom se zvyšuje v pětiletých intervalech o další 1 % z celkové půjčky. Výše půjčky je závislá na několika faktorech. U klasických výstaveb domu je používán bodový systém, u kterého se může dosáhnout maximální výše 100 bodů. Za každý dosažený bod je poskytnuta dotace ve výši 300,- Eur, tzn. maximální výše půjčky dosahuje 30.000,Eur. Žadatel získává body podle toho, jaké technologie a jaké stavební materiály při výstavbě používá. Například za vestavbu fotovoltaiky získá 20 bodů, za topné zařízení s pevným biogenním palivem v kombinaci se solárním zařízením je dosaženo 20 bodů, za bezbariérovost 10 bodů. Výše dosažených bodů pro výpočet možné půjčky určuje průkaz energetické náročnosti. Při výstavbě pasivního domu je poskytnuta fixní výše půjčky ve výši 50.000,- Eur, pokud jsou dodrženy minimální standardy u topení, kdy ukazatel energie nesmí překročit 10 kWh/ m² ročně. Navíc při vestavbě fotovoltaiky u pasivního domu je přiznáno žadateli o dotaci dalších 10.000,- Eur a při splnění dalších požadavků, jako například výstavba v centru města, může být přiznáno dalších 4.500,- Eur. Rodiny s dětmi navíc v obou 5

Zdroj: Amt der NÖ Landesregierung. Wohnbauförderung Eigenheim. Wohnbauförderung Eigenheimsanierung

38

případech dostávají dotace ve výši 8.000,- v případě jednoho dítěte, za druhé dítě 10.000,- Eur a od třetího dítěte za každé dítě 12.000,- Eur. Rozhodný je počet dětí při dokončení stavby. Mladé rodiny, kdy jeden z partnerů ještě nedosáhl věku 35 let, navíc dostávají 4.000,- Eur. Dále je výše dotace také závislá na výši příjmů domácnosti. Výše ročních příjmů nesmí překročit 35.000,- Eur u domácností s jedním vydělávajícím nebo 55.000,- se dvěma vydělávajícími. Při překročení těchto horních hranic do 10 % se automaticky snižuje výše dotace o 20 % a při překročení do 20 % se dotace snižuje o 50 %. Žádost o dotaci musí být podána před začátkem výstavby při předložení stavebního povolení, stavebních plánů potvrzených stavebním úřadem a průkazu energetické náročnosti. Čerpání dotace je vypláceno v maximálně třech částkách po předložení výpisu z katastru nemovitostí o zanesení zástavního práva a po dokončení určité fáze rozestavěnosti stavby, která musí být potvrzena úřadem obce. Po dokončení sklepních prostorů a základové desky je vyplaceno prvních 30 % dotace, po dokončení hrubé stavby se střechou je vyplaceno dalších 60 % dotace a po dokončení stavby je vyplaceno zbývajících 10 %. U pasivních domů se liší čerpání půjčky v druhé fázi, kdy je vyplaceno pouze 40 % při dokončení hrubé stavby se střechou a zbytek půjčky je vyplacen při předložení dokladu o tom, že byl dodržen ukazatel energie stanovený podmínkami dotace, je vyplacen zbytek. Protože žadatel dostává finanční prostředky z dotace až po dokončení určité fáze rozestavěnosti stavby nebo schválená dotace plně nedostačuje k celkovému financování stavby, předfinancovávají nebo dofinancovávají stavební záměry banky, které také pomáhají žadatelům o dotace s vyplněním žádostí a dalších potřebných dokumentů a poskytují odborné informace o dotacích. Pomoc s dotacemi banky poskytují jako dodatečný servis svým klientům, za který banky účtují pouze symbolické poplatky za zpracování. Nevýhodou je vyšší finanční zatížení v době výstavby, kdy žadatel o půjčku platí vyšší úroky u banky a zároveň úroky z půjčky poskytnuté ve formě dotace. Pro lepší pochopení je podpora výstavby vlastního domu vysvětlena na následujících příkladech.

Příklad 1: Výstavba klasického domu Mladá rodina s dvěma dětmi si postaví dům. Na podporu rodiny obdrží 22.000,- Eur (za první dítě 8.000,- Eur, za druhé dítě 10.000,- Eur a za mladou rodinu do 35 let 4.000,- Eur). Protože se rozhodli postavit dům podle směrnic spolkové země Dolního Rakouska, obdrželi za provedená energetická opatření prokázaných průkazem energetické náročnosti 95 bodů. Za každý bod obdrželi 300,- Eur, takže částku 28.500,- Eur. Celkovou částku ve výši 50.500,- si mladá rodina vezme ve formě zvýhodněné půjčky od spolkové země Dolní Rakousko.

39

Příklad 2: Výstavba pasivního domu Mladá rodina se dvěma dětmi se rozhodne pro stavbu pasivního domu. Protože dosáhne ukazatele energie 8 kWh/ m², má nárok na půjčku ve výši 50.000,- Eur. Opět za podporu rodiny obdrží 22.000,- Eur. Rodina si vybrala stavební pozemek v centru města, za který obdrží další 4.500,- Eur a za vestavbu fotovoltaiky dalších 10.000,- Eur. Rodina tak obdrží zvýhodněnou půjčku ve výši 86.500,- Eur.

Další formu dotace představuje podpora rekonstrukcí stávajících staveb ve formě nevratného příspěvku. Opět na základě stobodového systému prostřednictvím průkazu energetické náročnosti je stanovena výše podporovaných nákladů rekonstrukce. Zjištěnou částku podle bodového systému si žadatel musí vzít ve formě úvěru u některé z bank s minimální splatností deseti let. Podpora se skládá z ročního příspěvku ve výši 3 %, který je vyplácen půlročně po dobu deseti let. Nejedná se o příspěvek na splacení úroků, který byl poskytován do roku 2010, nebo na splacení části jistiny, ale o příspěvek, který je k dispozici žadateli k volnému užití. Podporovány jsou opravy domů a bytů starších 20 let s využitelnou plochou do 500 m², přičemž ale horní hranice podpory je stanovena na 500,- Eur za každý m² maximálně 130 m². Maximální výše dotace činí tedy 65.000,- Eur. Podporované jsou například opravy střechy, zateplení, výměna oken a vstupních dveří, oprava fasády historických a památkových domů, vestavby fotovoltaiky, tepelných čerpadel, solárních panelů a jiných činností, které ušetří energii. Bodový systém je nabízen ve dvou formách. U bonusové formy se musí zlepšit spotřeba tepelné energie o více než 40 %, než bylo potřeba před uskutečněnou rekonstrukcí. Podle ušetřené energie spočítané průkazem energetické náročnosti obdrží žadatel o dotaci určitý počet bodů plus další body podle použitých tepelných přístrojů. Základní forma je naopak využita v případech, kdy se spotřeba tepelné energie změní pouze o méně než 40 %, za kterou žadatel o dotaci obdrží fixních 25 bodů plus opět další body za použité tepelné přístroje. Výjimku tvoří rekonstrukce bydlení pro zvláštní potřeby postižených lidí (například vestavby ramp pro vozíčkáře, výtahy pro postižené, rozšíření dveřních vstupů) a preventivní opatření proti povodním přímo u bydlení, kdy je i bez předložení průkazu energetické náročnosti podporováno 100 % nákladů rekonstrukce. Pro lepší pochopení je podpora rekonstrukce vysvětlena na následujících příkladech.

Příklad 3: Bonusová forma podpory rekonstrukce Rodinný dům s využitelnou plochou 130 m², oprava proběhla prostřednictvím kompletního zateplení fasády, zateplení podlahy na půdě a podlahy v suterénu, vestavby tepelného 40

čerpadla a fotovoltaiky. Ukazatel energie činil před rekonstrukcí 180 kWh/m² za rok, po rekonstrukci 70 kWh/m² za rok, což představuje úsporu energie o 61 %, za které žadatel obdrží 70 bodů. Navíc za vestavbu tepelného čerpadla obdrží dalších 15 bodů, za fotovoltaiku 15 bodů, za použití ekologického stavebního materiálu 6 bodů a za využití poradenství 1 bod. Celkem žadatel obdržel 107 bodů. Celkové náklady rekonstrukce činily 65.000,- Eur, a protože žadatel dosáhl maximálního možného počtu bodů, může využít dotaci v plné výši 65.000,- Eur, které si vezme prostřednictvím hypotéčního úvěru u některé rakouské banky. Spolková země Dolní Rakousko mu poskytne příspěvek ve výši 3 % po dobu deseti let. Roční příspěvek tak činí 1.950,- Eur, který bude vyplacen ve dvou částkách půlročně. Za celou dobu deseti let tak žadatel o dotaci obdrží nevratný příspěvek ve výši 19.500,- Eur.

Příklad 4: Základní forma podpory rekonstrukce Rodinný dům s využitelnou plochou 100 m², oprava střechy, vestavba peletového topení a solárních panelů k ohřevu teplé vody. Před rekonstrukcí byl zjištěn ukazatel energie 180 kWh/m² ročně a protože nebyla provedena žádná opatření ke změně spotřeby energie, ukazatel se po rekonstrukci nezměnil. Za opravu střechy obdržel žadatel 25 bodů, za peletové topení 20 bodů, za solární panely 5 bodů a za poradenství 1 bod – celkem tedy 51 bodů. Celkové náklady rekonstrukce činily 43.000,- Eur. Protože získal 51 procentních bodů, musí si vzít u banky úvěr ve výši 21.930,- Eur. Spolková země Dolní Rakousko mu poskytne příspěvek 3 % na dobu deseti let, který odpovídá ročnímu příspěvku ve výši 657,90 Eur. Za deset let obdrží celkem nevratný příspěvek ve výši 6.579,- Eur.

Kromě spolkových zemí Rakouska mají i obce a města vlastní programy na podporu svých občanů formou různých nevratných příspěvků, příspěvků na splátky úroků u bank nebo půjček. Jako v případě spolkových zemí se jedná o podporu výstavby rodinných domů nebo například o rekonstrukce fasád domů v památkově chráněných nebo historických částech města. Na rozdíl od spolkových zemí se ale většinou jedná o mnohem menší částky, než které nabízí spolkové země. Žadatel ve většině případů může zažádat o podporu jak u spolkové země, tak i současně u obce.

Jedinou dotací pro privátní osoby poskytovanou na celostátní úrovni nabízí aktuálně Ministerstvo pro hospodářství, rodinu a mládež. Jedná se ovšem o časově omezenou dotaci na rozdíl od dotací poskytované spolkovými zeměmi, které mají trvalý charakter. O dotaci od ministerstva je možno zažádat pouze do konce roku 2012 a je možné jí kombinovat 41

s dotacemi poskytnutými spolkovými zeměmi nebo obcemi. Dotace je určena pro vnější rekonstrukci domů (zateplení fasády, zateplení podlahy na půdě a v přízemí, výměna oken a vchodových dveří) a pro změnu topných systémů (napojení tepelného solárního zařízení na stávající tepelný systém, přechod na topení dřevem, vestavba tepelného čerpadla) pro domy starší 20 let. Dotace je poskytována až do výše 20 % nákladů na rekonstrukci, maximálně 5.000,- Eur pro vnější rekonstrukci domů, a maximálně 1.500,- Eur pro změnu topných systémů. Navíc při použití izolačních látek z obnovitelných materiálů může být využit jednorázový příspěvek 500,- Eur. Za zmínku stojí velmi stručné porovnání podpory bydlení v České republice, která nemá tak rozšířený systém podpor jako Rakousko. Kromě klasického stavebního spoření nabízí od roku 2004 Státní fond rozvoje bydlení mladým lidem Úvěr 300, dříve označován jako novomanželská půjčka. Jedná se o nízko úročený úvěr do maximální výše 300.000,- Kč se splatností nejdéle 20 let a úrokem 2 % p.a. na pořízení bydlení. Nevýhodou je, že žadatel ani manžel nebo manželka nesmí být již vlastníkem jiného bydlení. Ministerstvo pro místní rozvoj zase podporuje hypotéky na pořízení staršího bydlení pro osoby do 36 let formou úrokové dotace ve výši 1-4 % p.a. v závislosti na průměrné výši úrokových sazeb, za které poskytly hypoteční banky nové úvěry v předešlém kalendářním roce. Pokud ovšem průměrná úroková sazba klesne pod 5 %, je podpora pro nově uzavřené smlouvy nulová. To znamená, že například v letech 2005 až 2008 nebyla podpora vůbec poskytována. I v tomto případě nesmí mít žadatel v době podání žádosti žádné vlastní bydlení. Další podporu bydlení představuje odpočet zaplacených úroků z hypotečního úvěru na financování bytových potřeb ze základu daně z příjmu až do výše 300.000,- Kč ročně. I Rakušané mohou odečíst své náklady na hypoteční úvěry od základu daně, ovšem kromě úroků si můžou odečíst i náklady na splátku jistiny. Zajímavou formu dotace, která byla srovnatelná s rakouskými dotacemi bydlení, byla Zelená úsporám, na kterou bylo připraveno 25 mld. Kč a která se měla čerpat od dubna 2009 do konce roku 2012. V rámci programu Zelená úsporám se mohlo žádat o dotace na zateplení domů nebo na výměnu dosavadního vytápění za ekologickou alternativu. V říjnu 2010 byl program dočasně uzavřen a probíhala kontrola přijatých žádostí, protože nebylo jasné, jestli finanční prostředky na přijaté žádosti budou dostačující. Program zatím obnoven nebyl. 42

2.3. Financování v cizí měně Financování v cizí měně, obzvláště ve švýcarských francích, je v posledních čtyřech letech, po vypuknutí finanční krize, v Rakousku velmi aktuálním tématem, jehož problematikou se budu v této podkapitole zabývat. I přestože financování v cizí měně patří také mezi komerční financování, pro privátní klientelu představuje mnohem větší riziko. Celková výše úvěrů poskytnutých v cizí měně činila ke konci roku 2011 50 mld. Eur, což představuje podíl ve výši 17 % na celkovém objemu úvěrů, zatímco se tato hodnota ve zbytku světa pohybuje kolem 5%. V roce 1999 činily úvěry v cizí měně 10 mld. Eur. To znamená, že během deseti let se objem úvěrů v cizích měnách pětinásobně zvýšil. Tato forma financování se rozšířila převážně u privátní klientely, jejíž podíl na celkovém objemu úvěrů poskytnutých v cizí měně představuje 75 %. U privátní klientely je skoro třetina úvěrů vedena v cizí měně, jejímž poskytnutím byly financovány hlavně bytové účely. Cizím měnám s podílem 88,8 % dominuje švýcarský frank, zatímco japonský jen a americký dolar hrají spíše podřadnou roli, vzhledem k tomu, že švýcarský frank byl vždy z dlouhodobějšího hlediska stabilnější a důvěryhodnější měnou než americký dolar a japonský jen. Úvěry ve švýcarských francích6 se začaly původně poskytovat ve Vorarlbersku, na západě Rakouska, kde může úvěr ve švýcarských francích na základě silného ekonomického propojení se Švýcarskem a Lichtenštejnskem představovat ekonomicky smysluplnou alternativu k eurovému úvěru. Úvěry v cizích měnách se řadí mezi zvláštní formy spekulačních obchodů s vysokými riziky, u kterých se nedá dopředu předpovědět, jak se bude aktuálně výhodná úroková sazba nebo směnný kurz cizí měny v budoucnu vyvíjet nebo jaké zúročení bude mít zajištění úvěru, kterým by se měl úvěr na konci splatnosti úvěru splatit. Pokud se vezmou v úvahu všechny další dodatečné náklady a rizika, nemůže dopředu nikdo říci, jestli úvěr v cizí měně, u kterého je na počátku úvěru velmi výhodný úrok, bude skutečně levnější než eurový úvěr.

Úrokové sazby podléhají kolísání. U cizoměnových úvěrů se vážou na indikátor LIBOR a z následujícího grafu č. 4 je zřejmá úroková výhoda oproti eurovému úvěru. Po započítání 6

Zdroj: http://www.fma.gv.at/de/verbraucher/banken/ fremdwaehrungskredite.html [2012-01-16]

43

všech nákladů včetně případného zhodnocení cizí měny může být ale efektivní sazba eurového úvěru výhodnější než u cizoměnového úvěru a výhoda úrokové sazby se může rychle vytratit. V letech 2005 až 2007 velmi výrazně rostly všechny sazby, což vedlo k několikanásobnému zvýšení nákladů na úroky a tedy k velkému zdražení úvěrů. V posledních letech drží Švýcarská banka úrokové sazby téměř na nule jako opatření kvůli negativním dopadům silného švýcarského kurzu. Graf č. 4: Vývoj průměrných úrokových sazeb v letech 1999-2011 %

5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

3-M-Euribor 3-M-Libor CHF 3-M-Libor JPY

Vlastní zpracování na základě údajů z http://de.global-rates.com 10.02.2012 13:00

Riziko nepříznivého vývoje kurzu představuje nepředstavitelný problém. Vývoj kurzu v letech 1999-2011 zobrazuje graf č. 5. Negativní vývoj švýcarského kurzu způsobila hlavně dluhová problematika USA a některých evropských zemí a nejistota na mezinárodních finančních trzích, kdy investoři přesouvali kapitál do bezpečí švýcarského franku a tím došlo k jeho velmi výraznému posílení. Silné posílení švýcarského franku mělo za následek, že zboží švýcarských exportérů ztrácelo na zahraničních trzích konkurenceschopnost a mělo značné negativní dopady na švýcarskou ekonomiku. Proto se Švýcarská národní banka v září 2011 rozhodla, že bude nakupovat neomezené množství devizových rezerv, aby mohla udržet švýcarský frank nad úrovní 1,20 CHF/EUR. A úvěry ve švýcarských francích se stali velmi drahou záležitostí. Například ten, kdo si vzal úvěr ve švýcarských francích ve výši 100.000,44

Eur v roce 1999, musel nakonec v roce 2011 splatit kvůli nepříznivému vývoji jistinu ve výši 129.839,- Eur (bez započítání úroků).

Graf č. 5: Vývoj průměrného kurzu CHF/EUR v období 1999-2011 1,8 1,5729

1,6427

1,7 1,6004

1,5483

1,5441

1,5104

1,5874

1,6 1,5207 1,5100

1,5 1,3803

1,5579

1,4 1,4672

1,3

1,2 1,2326

1,1

1 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Vlastní zpracování na základě údajů z http://www.oenb.at/isaweb/report.do?lang=DE&report=2.14.5

75 % všech úvěrů v cizí měně byly poskytnuty bez průběžných splátek s tím, že jistina úvěru bude splacena až na konci splatnosti úvěru. Během splatnosti úvěru byly placeny pravidelně pouze úroky. Zde je třeba podotknout, že úroky se platily po celou dobu splatnosti z celkové výše jistiny, vzhledem k tomu, že úvěr nebyl pravidelně splácen. Ke konečnému splacení úvěru si dlužník uzavřel investiční produkt, zpravidla kapitálové životní pojištění nebo cenné papíry (investiční fondy), na kterém si měl naspořit kapitál potřebný ke splacení jistiny úvěru. Pokud se ale výnos z investičního produktu výrazně snížil, jak tomu bylo například v letech 2008/2009, nemusela být naspořená částka dostačující ke splacení úvěru. Například pokud se výnos u úvěru ve výši 100.000,- Eur se splatností 20 let sníží ze 7 % na 5 %, bude místo 100.000,- Eur naspořeno pouze 79.957,- Eur. Toto riziko je spojeno se známým pravidlem: „Čím vyšší je výnos, tím vyšší je riziko“. Pokud investiční produkt nestačí a rozdíl je velmi výrazný, může banka požadovat dodatečné zajištění, které může být spojeno s dalšími náklady, jako například poplatek za zapsání nového zástavního práva na nemovitost do katastru nemovitostí. 45

Problematiku takto vysokého objemu úvěrů v cizích měnách způsobily hlavně banky, které nedostatečně informovaly své klienty o možných rizicích, ale pouze poukazovaly na úrokovou výhodu, kterou tato forma úvěrů představovala. Jak rychle mohou výše uvedená rizika propuknout, ukázala globální finanční krize v roce 2008. Některé banky konvertovaly úvěry v cizích měnách na eurové úvěry bez vědomí klientů, což vedlo téměř k trojnásobnému nárůstu nákladů na obsluhu úvěrů. V roce 2010 Úřad pro dohled nad finančním trhem zpřísnil minimální standardy pro úvěry v cizích měnách s cílem omezit rizika jak pro klienty, tak pro banky. V minimálních standardech bylo stanoveno, že banky již nesmějí nabízet úvěry v cizích měnách jako standardní masový produkt a nesmějí být nabízeny pro privátní osoby k financování bytových potřeb. Stejně tak bylo zakázáno financovat privátní úvěry, včetně eurových úvěrů, se splacením úvěru až na konci splatnosti úvěru propojených s investičními produkty. Banky jsou povinny sledovat vývoj rizik cizoměnových úvěrů, informovat klienty o každém zhoršení situace a hledat společně řešení k minimalizaci rizik. Banky musí nabídnout klientovi možnost kdykoliv konvertovat do eurového úvěru, ovšem s výraznou kurzovou ztrátou.

V České republice banky naštěstí úvěry ve švýcarských francích, ani v japonských jenech poskytovat nezačaly, tudíž nemusí v současnosti tuto problematiku vůbec řešit. Mezi cizí měny, ve kterých české banky úvěry poskytují, patří především euro a americký dolar, ovšem nejedná se o spekulační obchody jako v případě rakouských bank. Financování v cizí měně musí mít svůj důvod, jako je například příjem dlužníka ve stejné měně jako poskytnutý úvěr a tudíž tento druh úvěru nepředstavuje rizika jako rakouské úvěry ve švýcarských francích. Navíc české banky nepřešly k nabídce zajistit úvěry prostřednictvím investičních produktů bez jakéhokoli průběžného splácení. I přestože se v Rakousku podíl úvěrů financovaných v cizích měnách po zpřísnění podmínek Úřadem pro dohled nad finančním trhem snižuje, představuje tento druh financování pro rakouské banky stále velké riziko. Existují obavy, že v případě nemožnosti splacení úvěrů z důvodu příliš vysokého kurzového rozdílu a příliš nízkého výnosu z investičních produktů, ponesou případnou ztrátu banky.

2.4. Financování kreditní kartou I přestože kreditní karty patří k typickým produktům platebního styku než k úvěrovým produktům, stojí určitě za zmínku i v rámci úvěrového vztahu. Platební karty, ke kterým patří i kreditní karty, si prošly dlouhodobým vývojem, z nichž se z jednoduchého platebního 46

prostředku stal nástroj přinášející svému držiteli spoustu možností a výhod a který dnes patří mezi základní produkty každé banky, které se snaží své produkty stále inovovat a nabízet svým klientům vyšší komfort. Platební karty včetně kreditních karet se staly neodmyslitelným platebním prostředkem, přičemž kreditní karty jsou schopné nahradit dražší kontokorentní úvěry vzhledem k tomu, že má držitel kreditní karty možnost čerpání bezúročného úvěrového rámce, pokud finanční prostředky vrátí během sjednané lhůty, nejčastěji jednorázově během jednoho měsíce nebo v dohodnutých splátkách. Držitel kreditní karty má tak možnost zafinancovat bezhotovostně velmi výhodně běžné měsíční výdaje nebo při cestě do zahraničí cestovní náklady.

Kreditní karty v Rakousku jsou nabízeny pouze jako embosované platební karty značek VISA a MasterCard, zatímco debetní karty pouze jako elektronické platební karty značky Maestro. V Čechách velmi oblíbená debetní elektronická karta VISA Electron, která je nabízena i jako kreditní karta, je v Rakousku pouze ve formě předplacené platební karty, kterou je možné platit pouze na internetu. V Rakousku tak každý na první pohled pozná, o jaký druh platební karty se jedná. Ke konci roku 2011 bylo v oběhu 2,5 mil. kreditních karet, se kterými byl učiněn obrat ve výši 8,5 mld. Eur převážně bezhotovostních transakcí. Počet nových kreditních karet stoupl během šestiletého období jenom o 15 %, zatímco v České republice během tříletého období stoupl o 130 % na 2,8 mil. kreditních karet především díky kreditní kartě MasterCard, i přestože jsou v Rakousku již vydávány přes třicet let, naopak v České republice se jedná o relativně novou formu financování. I přestože se počet nově vydaných kreditní karet v Rakousku nevyvíjí takovým tempem, jako v České republice, je nutno podotknout, že v Rakousku měla na vývoj nově vydávaných karet negativní vliv opět finanční krize, jejímž důsledkem bylo zpřísnění podmínek pro vydávání kreditních karet a lepší přezkoušení bonity držitelů kreditních karet. V Rakousku pro banky zprostředkovávají a vydávají kreditní karty, stejně jako debetní karty, především karetní společnosti, z nichž největší na trhu jsou CardComlete s počtem 1,15 mil. vydaných kreditních karet a PayLife s počtem 960 tis. V posledních třech letech začaly platební karty vydávat samy i velké banky jako například UniCredit Bank Austria, Erste Bank nebo Raiffeisenbank, které ale prozatím vydávají kreditní karty převážně pro privátní klientelu a v oblasti firemních karet zatím dále spolupracují s karetními společnostmi. 47

Zájemce o kreditní kartu má možnost objednání kreditní karty jak u banky, tak přímo u karetní společnosti. Jedinou nevýhodou, která může nastat při úmyslu použít úvěrový rámec kreditní karty, je stále ještě tolik nerozvinutá síť akceptačních míst kreditních karet, která je podstatně nižší než v jiných zemích. Kreditní karta tak může být příjemných zdrojem financování hlavně u osob, které často cestují do zahraničí. Naopak osobám ze zahraničí se může stát, že nezaplatí v obchodech debetní embosovanou kartou, protože terminál, který akceptuje pouze elektronické karty, vyhodnotí embosovanou kartu automaticky jako kreditní kartu. Naproti tomu jsou české obchody velmi dobře vybavené jak terminály pro použití elektronických, tak i embosovaných karet.

2.5. Financování leasingem Leasing je jedním z oblíbených forem financování nemovitostí, movitých věcí, ale hlavně vozidel. Obzvláště v roce 2011 zaznamenala rakouská leasingová branže opět po slabších letech v roce 2009 a 2010 nárůst objemu leasingu a počtu uzavřených smluv.7 Celkově byl zvýšen objem leasingu meziročně o 10,5 %, tedy o 6,3 mld. Eur a počet nově uzavřených smluv o 183.111, což představuje nárůst o 7,6 %. Nejvyšší podíl na růstu nového obchodu měl s 59,5 % leasing vozidel, následován s 23,7 % leasing movitých věcí a s 16,8 % leasing nemovitostí. Celkově obhospodařovali leasingové společnosti v roce 2011 23,6 mld. Eur s 556.385 leasingovými smlouvami. Nejdynamičtější nárůst s 15,7 % v roce 2011 měl leasing vozidel s novým obchodem ve výši 3,8 mld. Eur, čímž byl docílen rekordní výsledek. U movitých věcí byl vykázán také zřetelný nárůst nového obchodu o 1,5 mld. Eur oproti roku 2010, i přestože se počet nově uzavřených smluv snížil o 13,2 %, čímž se zvýšila průměrná výše leasingu movitých věcí na 90.200,- Eur. Lehké ztráty zaznamenal leasing nemovitostí, který i přes pokles o 8,8 % dosáhl slušného výsledku s objemem nově uzavřených smluv ve výši 1,1 mld. Eur. Leasing se vyplatí především komerční klientele. Vzhledem k tomu, že se v podstatě nejedná o financování cizím kapitálem, ale o nájem, působí leasing pozitivně na rozvahu nájemce leasingu na rozdíl od klasického úvěru, kterým vykáže zadlužení v rozvaze. Nájem eviduje formou nákladů v účetnictví, ale v rozvaze ho nevykáže jako cizí kapitál, což zlepší jeho kapitálovou přiměřenost. Dále leasing nabízí výhodu, že klient nemusí předfinancovat daň 7

Zdroj: http://www.ots.at/presseaussendung/OTS _20120330_OTS0052/oesterreichischer-leasingmarktwaechst-2011-um-105-prozent [2012-04-05]

48

z přidané hodnoty. Sice si daň z přidané hodnoty neušetří, ale může jít odvést až v průběhu času společně se splátkou leasingu. Snad největším kladem je fakt, že si komerční klient může dát celou leasingovou splátku do nákladů včetně všech vedlejších nákladů, které jsou do leasingové splátky zahrnuty, zatímco u klasického úvěru si může dát do nákladů pouze úroky a vedlejší náklady. V Rakousku nebyl rozvinut podrobněji zákon, který by upravoval leasingové obchody, proto dalším pozitivem může být, že podmínky ve smlouvě o leasingu můžou být jednoduše přizpůsobeny individuálním potřebám leasingového nájemce. Kromě toho leasingové společnosti nabízejí celou řadu doplňkových služeb, které může nájemce leasingu v rámci financování leasingem využít, jako například uzavření pojistné smlouvy za výhodnějších podmínek, než jaké by dostal na trhu jako soukromá osoba. Pro privátní osoby nepředstavuje leasing žádné zvýhodněné financování vzhledem k tomu, že úrokové sazby se pohybují na stejné úrovni jako spotřebitelské úvěry a výše uvedené výhody se týkají jenom komerčních klientů. Naopak může představovat spíše pro privátní osoby nevýhodnější způsob financování než klasický úvěr, ale i přesto je leasing oblíbenou formou i pro privátní osoby, který je založen spíše na zvyku financovat pořízení nového automobilu leasingem. I pro komerční klienty, stejně tak jako pro privátní osoby, nepřináší leasing jenom pozitiva. Jak již bylo zmíněno, na základě nedostatečných právních podkladů dochází k tomu, že leasingové společnosti mají obsahově různé smlouvy, které je možné těžko navzájem porovnat. Kromě toho je nájemce leasingu fixně vázán na smluvní splatnost leasingu a nemůže leasing předčasně splatit jako u klasického úvěru. Jedinou možností mu zůstává předčasně leasing vypovědět, což přináší dodatečné vysoké náklady. Vzhledem k tomu, že nájemce leasingu je jenom nájemcem a financovaný předmět mu ve skutečnosti nepatří, nesmí bez souhlasu leasingové společnosti měnit technické vlastnosti financovaného předmětu. Největší nevýhodou, která znevýhodňuje leasing oproti klasickým úvěrům, proti které se ohradilo i sdružení leasingových společností, je poplatek za právní úkon, který na rozdíl od úvěrů u leasingu po změně zákona o poplatcích od 1.1.2011 zůstal v platnosti. Nájemci leasingu tak musí zaplatit 1 % ze smluvní sumy leasingu, do které je započítávána daň z přidané hodnoty a navíc u osobních aut a kombíků i 13 % spotřební daň, ale i smluvně dohodnuté vedlejší služby, jako je například pojistné. Pokud je leasingová smlouva uzavřena na určitou dobu, je stanovena horní hranice poplatku na maximálně osmnáctinásobek ročních leasingových splátek, u doby neurčité potom na trojnásobek ročních leasingových splátek. Je tedy na zvážení u leasingových smluv, které překračují tříletou lhůtu, jestli dohodnout místo uzavření smlouvy na dobu určitou splatnost leasingu na dobu neurčitou a docílit tak právně 49

přípustné daňové výhody. Většinou leasingové společnosti odvedou poplatek za právní úkon finančnímu úřadu a nájemci ho vyúčtují s první leasingovou splátkou, čímž se náklady leasingu oproti klasickému úvěru zvyšují.

2.6. Dotace pro komerční klienty Od leasingu přejdu opět k dotacím. Vzhledem k tomu, že jsem popsala dotace pro privátní klienty týkající se podpory bydlení, je potřeba podat stručný přehled také o dotacích, o které mohou zažádat rakouské podniky nebo živnostníci, kteří podnikají v oborech průmyslu, obchodu nebo cestovního ruchu. Rakousko má velmi rozsáhlý systém dotací s mnoha programy jak na celostátní úrovni, tak i dotované spolkovými zeměmi nebo jednotlivými obcemi, které dávají žadatelům o dotaci možnost zvýšení konkurenceschopnosti prostřednictvím investičních opatření nebo možnosti snížení energetické náročnosti. Dotace jsou poskytovány formou úrokově zvýhodněných úvěrů, nevratných příspěvků, příspěvků na pokrytí části úroků nebo splacení části jistiny, poskytnutí záruky nebo podílení se na kapitálu společnosti. Protože systém dotací je opravdu příliš rozsáhlý, shrnu stručně možnosti dotací na celostátní úrovni v tabulce č. 4. V případě dotací poskytovaných spolkovými zeměmi mají jednotlivé země, stejně jako v případě dotací poskytovaných na podporu bydlení, různé dotační programy s různými podporami a podmínkami, proto se opět v tomto případě zaměřím pouze na dotační programy spolkové země Dolního Rakouska, které jsou shrnuty v tabulce 5. Detailněji se budu věnovat novému druhu dotací – mikroúvěrům – a podpoře exportu. Jak jsme již zmínila, rakouské banky hrají velmi důležitou roli v procesu poskytování dotací vzhledem k tomu, že banka velmi úzce spolupracuje s klientem na přípravě veškeré dokumentace a při poskytnutí odborného poradenství, ale také u některých dotačních programů poskytuje nutné ručení bankou.

Dotačními programy na celostátní úrovni se zabývá hlavně speciální úvěrová instituce Austria Wirtschaftsservice GmbH („AWS“), která je ve 100 %ním vlastnictví státu a která se specializuje pouze na dotační programy určené podnikům a živnostníkům. Poskytuje hlavně úrokově zvýhodněné úvěry, nevratné finanční příspěvky, záruky a odborné poradenství. Pod AWS spadají i ERP-fondy, které ovšem mají vlastní právní subjektivitu s vlastní organizační strukturou. Jedná se především o úrokově zvýhodněné úvěry. Finanční prostředky pocházejí z marshallova plánu. ERP-fondy jsou často kombinovány s finančními příspěvky nebo 50

Tabulka č. 4: Přehled dotací poskytovaných na celostátní úrovni Dotační program

Druh dotace

Výše dotace

AWS – inovační program

- příspěvek ve výši 5 % - ručení/záruka

- od 100.000,- Eur do 750.000,- Eur u příspěvku - od 30.000,- Eur do 2,5 mil. Eur u záruk

AWS – podpora mladého podnikatele

- příspěvek od 5 % do 10 %

- od 5.000,- Eur do 300.000,Eur

AWS Double Equity

- 80 %ní ručení

do výše 2,5 mil. Eur

ERP-úvěr

- úrokově zvýhodněný úvěr - úrokově zvýhodněný úvěr mladému podnikateli + 10 % nevratný příspěvek - ručení do výše 80 %

- od 100.000,- Eur od 7,5 mil. Eur - od 10.000,- Eur do 100.000,Eur u mladého podnikatele

- záruky

- do výše 7,5 mil. Eur

AWS – program ochrany inovace

- příspěvek a poradenství

- 30 až 100 %

ÖHT – podpora turismu

- příspěvek na investice 5 % - záruky - příspěvek na úroky - úrokově zvýhodněný úvěr - úrokově zvýhodněný úvěr - příspěvek - záruky - příspěvek na úroky - příspěvek do výše 30 %

- od 100.000,- Eur do 3 mil. Eur

AWS – stabilizace malého nebo středního podniku AWS – záruky na investice v Rakousku

FFG

KPC

- od 300.000,- Eur do 2 mil. Eur

Účel použití stavební investice, pořízení strojů, zařízení a přístrojů, provozní prostředky u nově založených společností nové investice v případě nově založené společnosti nebo převzetí podniku Zdvojnásobení vlastního kapitálu, úvěr na investice nebo provozní prostředky - investice, modernizace, atd.

stabilizace podniku s minimálně 20 zaměstnanci zřízení, rozšíření, koupě nebo podílení se na podniku, modernizace, inovace ohlášení patentů a autorských práv, identifikace porušení a uplatnění práv zřízení infrastruktury, zlepšení kvality, zlepšení turistického softwaru a hardwaru, regionální a provozní kooperace

- různé výše podle druhu programu

vývoj nových produktů nebo jejich inovace, ochrana životního prostředí

- neomezeně

všechny opatření na ochranu životního prostředí

Zdroj: vlastní zpracování na základě internetových stránek jednotlivých institucí

51

zárukami AWS. Další s speciální bankou, která se zabývá pouze dotacemi, je Österreichische Hotel- und Tourismusbank Ges.m.b.H. („ÖHT“). ÖHT se specializuje pouze na úrokově výhodná financování a dotace na investice v odvětví turismu a je ve vlastnictví třech velkých rakouských bank – UniCredit Bank Austria AG, Raiffeisen ÖHT Beteiligungs GmbH a Erste Bank der oesterreichischen Sparkassen AG. Další speciální instituce ve 100 %ním vlastnictví státu je Österreichische Forschungsförderungsgesellschaft, která se zaměřuje na podporu výzkumu a vývoje. Na podporu opatření týkajícího se životního prostředí se specializuje Kommunalkredit Public Consulting („KPC“). Upozorňuji ještě jednou na to, že v tabulce č. 4 je velmi stručný přehled dotačních programů a že jednotlivé instituce nebo banky mají velmi širokou nabídku dotací s různými podmínkami. Výhodou je, že je možné jednotlivé dotace různých institucí na určitý investiční záměr mezi sebou navzájem kombinovat.

Tabulka č. 5: Přehled dotací poskytovaných spolkovou zemí Dolní Rakousko Dotační program

Druh dotace

Výše dotace

Účel použití

Obchodní komora

- příspěvek na úroky ve

- úvěr ve výši max.

investice, provozní

Dolního Rakouska

výši 3 %

15.000,- Eur

prostředky

NÖ Wirtschafts- und

- úrokově zvýhodněný

- úvěr ve výši max.

investice (kromě

Tourismusfonds

úvěr (0 % úrok,

30 % investiční částky

vozidel)

- úvěr formou tichého

- od 100.000,- Eur do

investice

společenství (80 %

1,5 mil. Eur u úvěru

ručení spolkové země

- do 500.000,- Eur u

Dolního Rakouska a

záruk

splatnost úvěru 6-10 let, ručení banky) NÖBEG

20 % ručení banky) - záruky NÖ

- úrokově zvýhodněný

- úvěr ve výši max.

Grenzlandförderung

úvěr (1 % p.a. úrok

50 % investiční částky

Investice

v prvních pěti letech, 3 % p.a. úrok v dalších třech letech, ručení banky) RU3

- příspěvek do výše 10 %

- neomezeně

Zdroj: vlastní zpracování na základě internetových stránek jednotlivých institucí

52

všechny opatření na ochranu životního prostředí

Úrokově zvýhodněné úvěry na investice poskytuje přímo spolková země Dolní Rakousko, Obchodní komora Dolního Rakouska nebo speciální instituce Niederösterreichische Grenzlandförderungssgesellschaft („NÖG“) podporující hlavně pohraniční regiony. Pod společnou značkou NÖBEG vystupují v Dolním Rakousku dvě speciální instituce NÖ Beteiligungsfinanzierungen GmbH, která se zabývá dotacemi ve formě úvěru prostřednictvím tichého společenství, a NÖ Bürgschaften GmbH, která se zabývá dotacemi ve formě poskytnutých záruk. Obě instituce jsou ve vlastnictví velkých rakouských bank a také Obchodní komory Dolního Rakouska. Na podporu opatření týkajícího se životního prostředí se specializuje přímo spolková země prostřednictvím svého programu RU3 ve formě nevratného finančního příspěvku.

V Rakousku jsou dotace velmi využívané a dalo by se říci, že jsou motorem tamního hospodářství. V České republice jsou využívány hlavně dotace ze strukturálních fondů Evropské unie. Nutno podotknout, že v České republice nefunguje spolupráce „trojúhelníku“ – speciální instituce/banka/žadatel o dotaci jako v Rakousku a proto si žadatel o dotaci musí veškerou dokumentaci obstarat sám nebo může využít služeb společností specializujících se na poskytování dotací, které jsou ale určitě mnohonásobně dražší než služby rakouských bank, které poskytují tyto služby většinou za symbolické poplatky za zpracování dotace.

2.7. Mikroúvěry Po stručném přehledu jednotlivých dotačních programů se detailněji budu zabývat novou formou dotací – mikroúvěry. Mikroúvěry začaly různé organizace poskytovat v rozvojových zemích v 70. letech 20. století s cílem podpory nezaměstnaných a chudých lidí, kteří pro banky nejsou dostatečně solventní k získání klasického úvěru a kterým mikroúvěry mají pomoci provozovat samostatně výdělečnou činnost a získat tak dostatečné prostředky k obživě.

V Rakousku jsou mikroúvěry relativně novou formou financování, kterou finanční instituce začaly v posledních letech poskytovat malým podnikatelům (počet zaměstnanců nižší než 50, roční obrat max. 10 mil. Eur nebo bilanční suma max. 10 mil. Eur), kteří nemají dostatek vlastních finančních prostředků ani nemůžou nabídnout bance dostatečné zajištění. Mikroúvěry slouží k účelu založení nového podnikání nebo k rozšíření stávajícího podnikání, která mají podpořit nová pracovní místa nebo udržet ty stávající. 53

Rakouské ministerstvo práce a sociálních věcí nabízí mikroúvěry8 do výše 12.500,- Eur pro osoby samostatně výdělečně činné anebo 25.000,- Eur pro malé obchodní společnosti s dvěma společníky. Kapitálové společnosti jsou vyloučeny. Ministerstvo práce začalo tento program podporovat v roce 2010 ve Štýrsku a ve Vídni a od 01.02.2011 se rozšířilo za spolupráce Erste Bank a rakouských spořitelen také do Dolního Rakouska a Burgundska. Od 01.06.2011 je nabízen v celém Rakousku. Dotační program je určen pouze pro osoby nezaměstnané, osoby, kterým hrozí ztráta zaměstnání, postižené nebo chudé osoby, které disponují odbornými a obchodními znalosti a představí podnikatelský záměr, který má šanci na úspěch, nebo pro osoby, které již podnikají, ale jejich činnost je silně závislá na jednom nebo více malých odběratelů. Mikroúvěry jsou poskytovány za spolupráce Austria Wirtschaftsservice GmbH. Jedná se o výhodný úvěr se splatností maximálně 5 let se čtvrtletními splátkami, výhodným úrokem (fixní úrok po celou dobu splatnosti vázaný na 3-M-Euribor s přirážkou 300 bazických bodů) a bez vyúčtování poplatku za zpracování úvěru. Výhoda také spočívá v možnosti odložení první splátky až o 9 měsíců. Austria Wirtschaftsservice GmbH9 nabízí sama další podporu mikroúvěrů ve formě 80 %ní záruky, která tak dává malým podnikatelům lepší postavení před bankou, když podnikatel nemůže bance nabídnout žádné jiné zajištění. Investiční nebo kontokorentní úvěr nesmí přesáhnout částku 30.000,- Eur, která smí být použita opět pouze k založení nového podnikání nebo k rozšíření současného podnikání, které vede ke zvýšení, zlepšení a udržení konkurenceschopnosti. Austria Wirtschaftsservice GmbH nepožaduje u tohoto druhu záruky žádné zajištění, kromě osobního ručení podnikatele nebo společníka společnosti. Splatnost u investičních úvěrů se běžně pohybuje kolem 10 let, ve výjimečných případech může být i 20 let, zatímco u kontokorentních úvěrů smí být splatnosti pouze do 5 let. Podnikatel za záruku platí záruční provizi ve výši 0,6 % p.a., zatímco u jiných záruk, které Austria Wirtschaftsservice GmbH nabízí, se pohybuje záruční provize u investičních úvěrů mezi 0,6-2,0 % p.a. a u kontokorentních úvěrů dokonce mezi 2,0-4,0 % p.a.. Poplatek za zpracování záruky se neplatí žádný. Banky, které poskytují financování zajištěné zárukou pro mikroúvěry jsou povinny dodržovat horní hranici debetního úroku předepsanou Austria Wirtschaftsservice. Aktuálně smí být banky nabízet debetní úrok vázající se na 3-M-Euribor s přirážkou 120 bazických bodů.

8 9

Zdoj: www.dermikrokredit.at Zdroj: www.awsg.at

54

V České republice mikroúvěry nabízeny ještě nejsou, ale určitě by jejich využití v českém prostředí pomohlo zlepšit míru nezaměstnanosti a umožnit tak nezaměstnaným zprovoznění živnosti, ke které jim brání právě nedostatečné finanční prostředky.

2.8. Podpora exportu Zahraniční obchod má pro Rakousko, stejně jako pro Českou republiku velký význam. Nejdůležitějším obchodním partnerem je Německo, dále potom Itálie a Švýcarsko. Po pádu železné

opony

se

Rakousko

stalo

postupně

významným

investorem

v bývalých

komunistických zemích střední a jihovýchodní Evropy. K výraznému růstu vývozu došlo v letech 2004, 2006 a 2007. V roce 2004 bylo příčinou rozšíření Evropské unie, v roce 2006 a 2007 docházelo k silnému hospodářskému oživení v Německu i v ostatních zemích Evropské unie. Vývoz do zemí Evropské unie činí 70,5 % na celkovém rakouském vývozu. Z neevropských zemí patří k největším obchodním partnerům USA. Naopak hospodářské zpomalení na konci roku 2008 způsobilo v roce 2009 výrazný propad exportu i importu. K částečnému zlepšení došlo až ke konci druhého kvartálu 2009 a v roce 2010 vývoz opět rostl. Podíl vývozu zboží a služeb na HDP tvořil 59 % v roce 2008. Každý podnikatel by si měl být vědom svých obchodních rizik a měl by se snažit najít opatření k jejich minimalizaci. Obzvláště pokud uskutečňují obchod se zahraničím nebo v zahraničí investují, jsou rizika vyšší než při obchodování v tuzemsku. Snad nejzákladnějším rizikem každého obchodního vztahu je riziko nezaplacení. Při vstupu na nové exportní trhy vstupuje do hry také všeobecné tržní riziko, jako například tržní pravidla, kulturní rozdíly, zvyky konzumentů. Mezi politická rizika se počítají například války, revoluce, povstání, diskriminační politická opatření. Na základě rozdílných právních norem a právních postupů se nesmí opomíjet právní riziko. Při exportu, kde není akceptováno euro, hrozí změna kurzu, což může vést k zúžení kalkulovaného výnosu z exportu. Riziko transportu představuje riziko, jestli bude dodávané zboží dodané zákazníkovi kompletně, nepoškozeno a včas.

Kromě získání dostatečných informací o cílovém trhu a o bonitě obchodního partnera, profesionálního a výhodného sestavování smluv, využívání standardní mezinárodních Incoterms minimalizují riziko exportu i exportní záruky státu, exportní pojištění a různé produkty k zabezpečení měnových a úrokových rizik. K podpoře exportních aktivit, stejně tak k přímému financování rakouských podnikatelů se nabízí široké spektrum zajišťovacích 55

a finančních instrumentů. Všechny veřejné programy podporující export mají jedno společné. Obchod nebo investice musí mít pozitivní efekt na rakouskou obchodní bilanci. Republika Rakouska přebírá záruky za řádné splnění exportních obchodů za zahraniční smluvní partnery. Kryté jsou jak politická, tak i ekonomická rizika. V zásadě zajišťují exportní záruky dodávky a služby rakouského původu, které splňují právní předpisy pro vystavení tuzemského osvědčení původu. Zboží, které obsahují zahraniční podíly, jsou zajištění do určité hranice. Všeobecně platí, že čím krátkodobější obchod je a čím méně rizikový je, tím vyšší zahraniční podíl je tolerován. K zahraničnímu podílu se nepočítají suroviny, které nejsou v Rakousku k dostání. Vystavování a vyřizováním státních exportních záruk byla Ministerstvem financí pověřena Oesterreichische Kontrollbank AG (dále „OeKB“).10 Jedná se o specializovanou nestátní banku, která je vlastněna několika velkými rakouskými úvěrovými institucemi. Kromě vystavování exportních záruk se zabývá zpracováním směnečného ručení státem a poskytuje tuzemským bankám potřebné prostředky pro exportní úvěry ve formě refinancování. Ona sama si opatřuje potřebné finanční prostředky na tuzemském i zahraničním kapitálovém trhu. Nabízeny jsou všechny možné druhy záruk, které splňují různorodé požadavky exportérů. Vedle klasických exportních záruk pro jednotlivé obchody jsou nabízeny například záruky za nabídku, k zajištění konsignačních skladů, záruky pro kapitálové podíly v zahraničí, záruky za dobré provedení smlouvy o vývozu, záruky za vrácení akontace, záruky za nákup exportních pohledávek a jiné. Krátkodobá exportní rizika Republika Rakouska od roku 2005 neposkytuje a přenechala toto obchodní pole soukromému pojistnému trhu. Rozsah záruky týkající se politického rizika se řídí podle cílové země a činí 95 % nebo 100 %. Co se týká ekonomického rizika, přebírá stát záruku hlavně podle bonity smluvního partnera, stejně tak podle dosavadního obchodování exportéra. V tomto případě se pohybuje krytí exportní zárukou většinou mezi 60 až 90 % smluvní hodnoty. Za vystavenou žádost vyúčtuje OeKB exportérovi jednorázový poplatek, který skládá z politické prémie podle kategorie země a podle doby kontraktu a z procentní přirážky podle krytí ekonomického rizika. Vedle státních záruk existují již několik let soukromé komerčně orientované pojišťovací společnosti k zajištění exportních rizik, kteří od státu převzali obsáhlou oblast krátkodobých

10

Zdroj: www.oekb.at

56

exportních obchodů, což vedlo ke vzniku nových a atraktivních produktů pro rakouské exportéry. K nejvýznamnějším poskytovatelům patří PRISMA Kreditversicherung AG, Coface Austria AG a OeKB Versicherung KG. Největší význam mají rámcové a globální pojištění, které zahrnují pokud možno velkou část zahraničního obratu exportéra. Pojištěná jsou ekonomická rizika většinou do 80 % smluvní hodnoty. Dalším instrumentem podpory exportu je směnečné ručení státu, které umožňuje exportérům přístup k výhodným možnostem exportního financování. Banka tedy disponuje ručením Republiky Rakouska do maximální výše 80 % směnečné částky, má výrazně nižší riziko bonity klienta a získá tak přístup k finančním možnostem ze strany OeKB. Při nedostatečné bonitě klienta požaduje Republika Rakouska zpětně ručení banky, čímž se riziko bonity opět převrátí na banku. Směnečná ručení opět zpracovává OeKB. Kromě jednorázového poplatku za zpracování je čtvrtletně vyúčtován poplatek za vedení směnečného ručení. V oblasti financování exportu mají rakouští exportéři možnost využít úrokově výhodných exportních úvěrů banky OeKB a finanční instituce Österreichische Exportfonds GmbH („dále Exportfonds“), stejně tak doplňkových bankovních úvěrů. Exportfonds a OeKB v těchto případech nevystupují jako přímý věřitel, nýbrž jako věřitel vystupuje komerční banka exportéra, která exportérovi poskytne finanční prostředky vlastním jménem. Finanční prostředky komerční banky jsou následně refinancovány Exportfonds nebo OeKB a proto je vázána na maximální úrokové sazby, které může exportérovi nabídnout. Exportní úvěry nabízené Exportfonds jsou revolvingové úvěry na principu kontokorentních úvěrů pro malé a střední exportéry se splatností 18 měsíců, které většinou bývají prodlužovány a které jsou zajištěny postoupením financovaných pohledávek. Maximální výše úvěru se odvíjí podle obratu exportéra a aktuálně může být 30 % jeho ročního čistého exportního obratu. Jako zajištění OeKB nabízí také revolvingové úvěry na principu kontokorentních úvěrů se splatností jednoho roku, které jsou ale určeny pro velké exportéry a které smějí být poskytnuty jenom proti směnečnému ručení státu. Maximální možná výše úvěru se opět odvíjí od obratu exportéra a činí 12 % jeho ročního čistého exportního obratu.

57

3. Zajištění úvěrů Po ukončení kapitoly úvěrů můžu přejít na specifika zajištění úvěrů. Při poskytnutí úvěru musí věřitel dohodnout s dlužníkem možnosti zajištění, aby zajistil všechna opatření k vyloučení nebo minimalizaci rizika, které je spojeno s poskytnutím úvěru, kdyby selhaly všechny běžné prostředky, jak docílit splnění závazků dlužníka vůči věřiteli. Zajištění umožňují věřiteli uspokojit svoje pohledávky realizací zajišťovacího prostředku, když dlužník nechce nebo nemůže splnit své závazky vůči věřiteli. Vzhledem k tomu, že členské země EU mají možnost využít zajišťovacích prostředků i jiných členských zemí EU a podmínky sjednání zajišťovacích prostředků se v různých zemích liší, je cílem této kapitoly podat stručný přehled o nejrozšířenějších zajišťovacích instrumentech a uvědomit si odlišnosti od podmínek těchto zajišťovacích instrumentů v České republice.

3.1. Zástavní právo na nemovitost Zástavní právo je po zajištění prostřednictvím ručení třetí osobou asi nejvyužívanějším zajištěním úvěrů. Vzniká na základě jednoho vyhotovení úředně ověřené zástavní listiny. Podpisy na úředních listinách může v Rakousku ověřit pouze notář. Součinnost městských úřadů nebo pošt, jako v České republice, v Rakousku není vůbec možná. Cena za ověřený podpis je závislá na výši zástavního práva. Vzhledem k tomu, že stavby v Rakousku jsou součástí pozemku, zanáší se zástavní právo na celý list vlastnictví a je ho možné zanést pouze na jeden podíl vlastníka v případě více vlastníků uvedených v listu vlastnictví. Tato možnost ale není bankami v praxi příliš uplatňována, protože zastavení pouze jednoho podílu může být problematické při případném prodeji nemovitosti. Stavba v listu vlastnictví není uvedena zvlášť, ale pozemek je označený jako zastavěná plocha s uvedením ulice a čísla popisného budovy. Proto nemůže dojít k pochybení jako v České republice, kdy je zaneseno zástavní právo pouze na pozemek a stavba zůstane opomenuta nebo naopak. Pořadí zanesení zástavního práva záleží na časovém okamžiku, kdy byla žádost doručena na katastr nemovitostí. U zástavního práva je potom zaznamenán datum a přesný čas, který určuje pořadí. V případě přijetí více žádostí ke stejnému okamžiku, jsou zanesena zástavní práva ve stejném pořadí. Od podzimu 2011 přijímají rakouské katastrální úřady žádosti o zanesení pouze elektronickou formou včetně naskenované zástavní listiny. Protože některé banky nestačily přizpůsobit své bankovní systémy této změně, využívají služeb notářů. Výhodou je, 58

že si zástavní věřitelé mohou po domluvě dohodnout výměnu pořadí, které je následně u dotyčných zástavních práv poznamenáno. Jak již bylo zmíněno u dotací pro privátní osoby, u půjček od spolkových zemí je to dokonce podmínkou, aby bylo zástavní právo ve prospěch spolkové země v prvním pořadí. To znamená, že pokud je již jiný zástavní věřitel zanesen v prvním pořadí, musí souhlasit se změnou pořadí, jinak žadatel o dotaci ztrácí nárok na poskytnutí dotace. Zanesení zástavního práva do katastru nemovitostí není v Rakousku vůbec levnou záležitostí vzhledem k tomu, že je zpoplatněno ve výši 1,2 % z výše zástavního práva. Navíc za každou změnu údajů, tedy i při zanesení zástavního práva, je účtován fixní poplatek 65,- Eur. V případě koupě nemovitosti a převodu vlastnického práva kupující ještě musí uhradit státu daň z převodu nemovitosti ve výši 3,5 % z kupní ceny a za zanesení vlastnického práva do katastru nemovitosti 1 % z výše kupní ceny. To znamená, že při koupi nemovitosti za například 100.000,- Eur by kupující musel zaplatit za daně a poplatky státu navíc 6.325,- Eur (3,5 % daň z převodu nemovitosti, 1 % změna vlastnického práva, ověření podpisů u notáře ca. 200,- Eur, fixní poplatek 65,- Eur za změnu údajů v katastru nemovitostí, zanesení zástavního práva 1,2 % ze 130.000,- Eur).

Z tohoto důvodu banky umožňují svým dobrým klientům zajistit úvěr pouze ověřenou zástavní listinou, která není okamžitě zanesena do katastru nemovitostí. Zástavní listina zůstává uschována v bance a je zanesena až podle potřeby podle vývoje úvěrového vztahu. Banka je oprávněna kdykoliv zástavní listinu zanést, což se stává především při zhoršení bonity klienta. Možnost uschování zástavní listiny v bance je také využívána u krátkodobých úvěrů nebo při koupích nemovitostí s úmyslem jejího dalšího rychlého prodeje. Pokud se klient nedostane do problémů se splácením nebo nevyvstanou jiné negativní informace ohrožující úvěrových vztah, není zástavní listina zanesena do katastru nemovitostí a banka tím svému klientovi ušetří finanční náklady alespoň se zanesením zástavního práva. Tento způsob je ovšem pro banky rizikový, neboť kdokoliv může zanést zástavní právo na nemovitost a dotyčná banka by tak mohla zanést zástavní právo až v následujícím pořadí. Z tohoto důvodu se klient zavazuje v úvěrové smlouvě, že nesmí být zaneseno žádné zástavní právo v pořadí před úvěrující bankou. I přesto může ovšem dojít k opomenutí klienta. Takovéto porušení úvěrového vztahu by bylo důvodem banky pro odstoupení od úvěrové smlouvy.

59

Další možnosti, jak mohou banky ušetřit finance svým klientům a samy si zajistit vhodné pořadí v katastru nemovitostí, je zanést do katastru nemovitostí pouze poznámku o úmyslu zanést zástavní právo, které věřiteli zajistí správné pořadí. Tato poznámka je platná ovšem pouze jenom jeden rok, během kterého má věřitel možnost zanést zástavní právo do katastru nemovitostí. Pokud této možnosti nevyužije, o právo na správné pořadí přichází. Za zanesení poznámky o úmyslu zanést zástavní právo se platí poplatek ve výši 0,6 %. Zbývajících 0,6 % se doplácí až při zanesení kompletního zástavního práva do katastru nemovitostí. Tato forma se používá především u krátkodobých úvěrů, kdy je úmyslem splatit úvěr do jednoho roku, ale věřitel má možnost zajistit si své pořadí, pokud by k zanesení zástavního došlo. Pokud dojde k řádnému splacení úvěru a věřitel se tak rozhodne zástavní právo nezanést, poznámka o úmyslu zanést zástavní se po roce automaticky smaže a zástavní věřitel tak ušetří svému klientovi polovinu poplatku za zanesení zástavního práva, ale i další náklady spojené s výmazem zástavního práva.

V Rakousku existují dva druhy zástavního práva. „Festbetragshypothek“ představuje akcesorickou formu zajištění, která je těsně a nerozlučně spojena se zajišťovanou pohledávkou. Při zániku pohledávky zaniká automaticky i zástavní právo. Výše zástavního práva je tak stejné jako výše pohledávky a zanáší se včetně příslušenství, tedy úroků, sankčních úroků a poplatků. „Festbetragshypothek“ je srovnatelným zástavním právem, jaké je využíváno v České republice. Využívají ho hlavně spolkové země při poskytnutí dotace ve formě úrokově zvýhodněné půjčky nebo stavební spořitelny.

Banky využívají abstraktní formu zajištění zástavním právem, které se v Rakousku nazývá „Höchstbetragshypothek“, která umožňuje zajištění více pohledávek a to jak současných, tak i budoucích, i přestože není dopředu známo, jestli banka klientovi v budoucnu další úvěr poskytne. „Höchstbetragshypothek“ je tak zanesena do katastru nemovitostí pouze jednou a bez dalších nákladů na zápis zástavních práv v budoucnosti. Zástavní právo je zapsáno v libovolné výši – výší i nižší než jsou pohledávky – zpravidla se ale v praxi zapisuje zástavní právo o 30-40 % vyšší než je stav současných pohledávek. Zástavní právo může být zaneseno dokonce i k pohledávkám více dlužníků, což je hlavně využíváno v rodinách nebo u společností patřících do jedné skupiny. Důležité je „věnování“ v zástavní listině, kde je popsáno, s jakými klienty banka stojí v obchodním vztahu a tak zástavní právo platí pro všechny pohledávky banky, které bank vede ke klientům uvedeným v zástavní smlouvě.

60

Zánik zástavního práva nastává tedy až vzdáním se zástavního práva bankou, většinou po úplném ukončení úvěrového vztahu a ne po splacení jednoho úvěru klienta.

Zástavní právo může být zaneseno i jednou zástavní listinou na několika nemovitostech zanesených na různých listech vlastnictví a i na nemovitostech patřících do různých katastrálních území, ovšem za všechny nemovitosti může být využita maximálně zanesená výše zástavního práva pouze jednou. Opět dochází k zaplacení poplatku za zanesení zástavního práva ve výši 1,2 % a fixního poplatku za změnu údajů v katastru nemovitostí ve výši 65,- Eur pouze jednou.

Do konce roku 2010 patřilo zástavní právo na nemovitost k zajištění, které bylo povinné k placení již zmíněného poplatku za právní úkon u úvěrů, jestliže k nim neexistovala úvěrová smlouva sepsaná v Rakousku. Jednalo se o úvěry, které byly poskytnuté pouze na ústní dohodě. Z tohoto důvodu nebylo možné zajistit ústně dohodnuté úvěry zástavním právem na nemovitost, protože jinak klient musel kromě poplatku za zanesení zástavního práva ve výši 1,2 % zaplatit i 1 % poplatek za právní úkon za zástavní právo, což by se klientům nevyplatilo, vzhledem k tomu, že poplatek za právní úkon za sjednání úvěru byl pouze ve výši 0,8 %. Do konce roku 2010 banky také směli zanášet zástavní práva pouze do maximální výše 40 % nad výši všech pohledávek klienta. Brát v úvahu musely všechna zástavní práva, jinak došlo k přezajištění úvěrů, což opět vedlo k zaplacení poplatku za právní úkon ve výši 1 %. Po zrušení poplatku za právní úkon od 1.1.2011 mají banky větší pole působnosti a mají možnost zajistit veškeré pohledávky svých klientů prostřednictvím zástavního práva na nemovitost, tedy i na úvěry poskytnuté na základě ústní dohody, pokud banky změnily texty ve svých zástavních. Samozřejmě mají tuto možnost pouze u nově sjednaných zástavních smluv a netýká se zástavních smluv uzavřených v minulosti.

Ve srovnání se zástavním právem v České republice kladně hodnotím rakouské zástavní právo ve vztahu k bance z důvodu automatického zanesení zástavního práva na celý list vlastnictví, možnosti využití zástavního práva jako abstraktní formu zajištění pro celé úvěrové portfolio a možnost libovolné změny pořadí mezi úvěrujícími bankami. Zanesení zástavního práva na celý list vlastnictví může znamenat výhodu hlavně v případě, pokud je zastavený nezastavěný pozemek, na kterém v budoucnu bude postavena stavba, na kterou se automaticky vztahuje již zanesené zástavní právo, aniž by rakouské banky na rozdíl od českých bank nové zástavní právo musely zanést. Naopak je zástavní právo oproti České 61

republice, kde se za zanesení zástavního práva platí poplatek ve výši 1.000,- Kč, velmi drahou záležitostí, kvůli kterému banky často přistupují k rizikovému uschování zástavní listiny v bance a zanesení zástavního práva až podle potřeby, přičemž riskují, že ztratí své pořadí a že v případě zanesení v určité lhůtě před vyhlášením konkurzu klienta riskují i napadnutelnost a zpochybnění soudem.

3.2. Zástavní právo - „Superädifikat“ Superädifikat znamená stavba na cizím pozemku zřízená s úmyslem, že nezůstane na cizím pozemku trvale, i přestože doba ponechání stavby na cizím pozemku není právně omezená. To znamená, že v tomto případě stavba není součástí pozemku, jak bývá v Rakousku zvykem, ale vlastníci pozemku a stavby jsou dvě odlišné osoby, mezi kterými je sepsána smlouva o Superädifikatu a o používání pozemku, která do roku 2011 směla být i ve formě ústní dohody. Od roku 2011 je dovolena pouze písemná forma dohody, která je uložena na katastrálním úřadě. Ústní podoba smlouvy dříve přicházela v úvahu ve většině případů, kdy majitelem stavby byla společnost a majitelem pozemku byl společník společnosti nebo v také v rodinách (otec/matka – syn/dcera). Stavba je vedena v listu vlastnictví majitele pozemku, ale ve většině případů není na první pohled zřejmé, že se jedná o Superädifikat, protože majitel stavby v listu vlastnictví uveden není. Stavba může být v listu vlastnictví v části A uvedena jako Superädifikat, ale pouze se souhlasem majitele pozemku, což ve většině případů nebývá. U společností je možné tuto skutečnost, že společnost je vlastníkem stavby, ale ne pozemku, vyčíst z rozvahy společnosti, vzhledem k tomu, že v katastru nemovitostí by na společnost nebylo zaneseno žádné vlastnické právo, ale v rozvaze by měli stavbu evidovanou. U fyzických osob je banka závislá na tom, zda jí klient poskytne správné a pravdivé informace. Důležité je, že již před začátkem vzniku stavby s vlastností Superädifikatu na cizím pozemku je dohodnuto, že stavba bude zřízena jako Superädifikat. Dodatečné zřízení Superädifikatu až dokončení stavby není možné.

V případě zřízení zástavního práva musí banka vystavit dvě zástavní listiny, jednak na pozemek a dále na budovu. Souhlas majitele pozemku ke zřízení zástavního práva na budovu je nutný pouze tehdy, pokud tato podmínka bylo v písemné smlouvě mezi majitelem pozemku a majitelem budovy dohodnuta. Obě zástavní listiny jsou uloženy u soudu, aniž by soud přezkoušel, jestli stavba opravdu existuje nebo jestli se opravdu jedná o Superädifikat nebo 62

komu Superädifikat opravdu patří. Přezkoušení proběhne tedy pouze na základě údajů uvedených v zástavní listině, ve které musí být uvedeno, že Superädifikat již zřízen byl, ačkoliv toto nemusí odpovídat skutečnosti. Je tedy ve skutečnosti možné, zřídit zástavní právo na ještě ve skutečnosti nezřízený Superädifikat, pokud zástavní listina bude obsahovat formulaci, že Superädifikat již zřízen byl. Zástavní listina Superädifikatu je tedy uložena u soudu a zástavní právo je zaneseno jako v případě klasické nemovitosti na celý list vlastnictví, aniž by z listu vlastnictví bylo možno rozpoznat, že se jedná mimo jiné o zástavní právo na Superädifikat.

Ačkoliv se banky se Superädifikatem setkávají v praxi zřídka a to především mezi společností a jejím společníkem nebo rodinou (otec/matka – syn/dcera), je tato vlastnost vlastnických práv pro banky velmi riziková. Vzhledem k tomu, že dříve mohl Superädifikat vzniknout i na základě ústní dohody, ale ani v případě písemné dohody nemusí být zapsán do katastru nemovitostí a tedy není z listu vlastnictví zřetelný, nezbývá banky nic jiného, než důvěřovat svému klientovi, že poskytuje správné informace a zástavní právo platí jak pro pozemek, tak i stavbu. Pokud by klient správné informace bance neposkytl, banka by ve skutečnosti zanesla zástavní právo pouze na pozemek a měla by pak potíže s případným uplatněním zástavního práva v případě, kdy by se klient dostal do potíží se splněním svých závazků vůči bance, a banka by byla nucena nemovitost prodat.

Dá se říci, že nemovitosti v České republice jsou srovnatelné s rakouským Superädifikatem, kdy stavba není součástí pozemku a banka musí zanést zástavní právo také na stavbu a na pozemek zvlášť, avšak s podstatným rozdílem, že vlastnické právo je vždy zapsáno do katastru nemovitostí, takže českým bankám nehrozí riziko, že by při uplatnění zástavního práva zjistily, že jim klient poskytl nesprávné informace a tak mají zastavený pouze pozemek a ne nemovitost na pozemku. Superädifikat se ve většině případů zřizuje z důvodu, aby zúčastněné strany ušetřily finanční náklady spojené s daní za převod nemovitosti.

63

3.3. Podmíněné vlastnictví a zajišťovací převod vlastnického práva Podmíněné vlastnictví („Eigentumsvorbehalt“) a zajišťovací převod vlastnického práva jsou typickými formami zajištění prostřednictvím movitých věcí, kdy dlužník převádí své převoditelné právo (nejčastěji vlastnické právo) na věřitele s účelem zajištění pohledávky věřitele. Vlastnické právo sice přechází na věřitele, ale věc zůstává v bezplatném užívání dlužníka, který ji vykazuje, odepisuje, udržuje a má ji pojištěnou. Podmíněné vlastnictví a zajišťovací převod práva jsou využívány podobně jako zástavní právo, ovšem u zástavního práva se nemění majitel. Dochází k nim u movitých věcí, kdy není zástavní právo možné uplatnit z důvodu nemožnosti fyzického předání věci věřiteli (například stroje, automobily). Výhoda oproti zástavnímu právu je možnost jednoduššího uspokojení pohledávky věřitele zpeněžením movité věci, kdy věřitel nepotřebuje plnou moc dlužníka, protože věřitel může vystupovat sám jako vlastník movité věci.

Podmíněné vlastnictví patří mezi akcesorické zajištění, kdy je zajištění spojeno se zajišťovanou pohledávkou a kdy při zániku pohledávky automaticky zanikne i zajištění. Rakouský zajišťovací převod vlastnického práva patří mezi typické abstraktní zajištění, kdy při zániku pohledávky zajištění nezaniká a je ho možno použít pro opakované poskytování úvěrů. Český zajišťovací převod je akcesorické zajištění, pokud bylo sjednáno s rozvazovací podmínkou.

Podmíněné vlastnictví je podobná forma zajištění jako český zajišťovací převod vlastnického práva. Vlastnické právo v Rakousku běžně přechází na nabyvatele předáním nabývaného předmětu. U podmíněného vlastnictví se jedná o dohodu mezi prodejcem a kupcem, která stanovuje, že předmět koupě je sice předán kupci, ale až do úplného zaplacení zůstává ve vlastnictví prodejce. Po úplném zaplacení kupní ceny přechází předmět do vlastnictví kupce. V případě kdy je předmět koupě financován bankou, je dohoda o převodu vlastnictví uzavřena mezi prodejcem, kupcem a bankou, ve které je zaručeno, že podmíněné vlastnictví přejde na banku, která zaplatí kupní cenu prodejci. Velmi důležité je dodržení zásady, že dlužník se nestane vlastníkem předmětu před vznikem zajištění, proto věřitel musí zaplatit i poslední euro kupní ceny. Pokud by se dlužník stal vlastníkem předmětu již před vznikem zajištění,

64

nebylo by zajištění prostřednictvím podmíněného vlastnictví možné. Předmět zůstává v podmíněném vlastnictví věřitele až do úplného splacení úvěru včetně úroků.

Zajišťovací převod práva je v Rakousku používán jenom tehdy, kdy podmíněné vlastnictví již není možné právě z důvodu, kdy se dlužník již stal vlastníkem zajišťované věci. Zajištěná věc buď musí být viditelně označena, že se jedná o vlastnictví věřitele. Zajišťovaná movitá věc nesouvisí s určitou pohledávkou, kterou věřitel poskytne dlužníkovi, a může být zajištěna pro všechny úvěry dlužníka a opakovaně využívána pro budoucí úvěry. Přesto tato forma zjištění není v Rakousku v praxi příliš využívána.

Český právní řád formu podmíněného vlastnictví nezná, a proto bývá využíván pouze zajišťovací převod práva. Oproti rakouskému zajišťovacímu převodu práva bývá sjednáván s rozvazovací podmínkou, kdy se splněním určitého závazku přechází vlastnické právo zpět na dlužníka a tím zajištění zaniká.

3.4. Ručení Jako ručení se označuje prohlášení osoby, která uspokojí věřitele, pokud vůči němu hlavní dlužník nesplní závazek. Jinak řečeno, ručitel přebírá povinnost splatit závazek dlužníka, pokud dlužník svoji povinnost ke splacení závazku v den splatnosti nesplní. Většinou se jedná o akcesorickou formu zajištění, která je těsně a nerozlučně spojena se zajištěnou pohledávkou, která zaniká automaticky v momentě, kdy zanikne i zajištěná pohledávka. Ručení je jednou z nejvyužívanějších forem zajištění úvěrů. Ručení v Rakousku11 vznikne buď na základě Všeobecného občanského zákoníku („Allgemeines Bürgerliches Gesetzbuch“) podepsáním smlouvy o ručení nebo na základě zákona o směnkách („Einheitliches Wechselgesetz“) podepsáním prohlášení o směnečném ručení včetně směnky. 12

Dále je o ručení pojednáváno vedle Všeobecného občanského zákoníku v zákoně o ochraně spotřebitele, které chrání ručitele fyzické osoby, kdy banka uzavře s ručitelem smlouvu 11 12

Zdroj: § 1344 - § 1349 JGS Nr. 946/1811, Allgemeines Bürgerliches Gesetzbuch Zdroj: BGBI. Nr. 289/1932, Einheitliches Wechselgesetz

65

o ručení i proti dobrým mravům v případech, kdy je bance známo, že existuje nepoměr mezi výší závazku ručitele a způsobilostí ručitele závazek splatit (například příliš vysoká částka úvěru a velmi nízké příjmy ručitele) nebo že byl ručitel donucen k převzetí závazku ručení například na základě rodinné závislosti dlužníka a ručitele. Také v případech, kdy je bance známo, že existuje pochybnost o schopnosti dlužníka uzavírající smlouvu o úvěru splatit celý závazek, musí banka ručitele uzavírajícího smlouvu o ručení na tuto skutečnost upozornit. Pokud by banka věděla o těchto skutečnostech a přesto s ručitelem smlouvu o ručení uzavřela, mohl by soud ručitele zprostit závazku ručení.

Podle Všeobecného občanského zákoníku se jedná o dva druhy ručení. Závazek ručitele a plátce (Bürge- und Zahlerhaftung), který vzniká na základě smlouvy o ručení, v níž se ručitel zavazuje jako spoludlužník za celý dluh a záleží na věřiteli, jestli bude splatný dluh vymáhat nejdříve po ručiteli nebo po dlužníkovi. Vzhledem k tomu, že ve smlouvě o ručení automaticky souhlasí i s případným prodloužením úvěru, odkladem splátek nebo změnou dohodnutých splátek, může, ale nemusí být o prodloužení úvěru pouze písemně vyrozuměn a není nutný podpis ručitele na dodatku ke smlouvě o úvěru. Výše ručení může, ale nemusí být omezena maximální částkou, do které ručitel ručí za závazky hlavního dlužníka. V praxi je tato forma ručení nejvyužívanější hlavně z důvodu, že ručitel ručí solidárně s hlavním dlužníkem a v případě nesplacení pohledávky si věřitel může vybrat, zda bude vymáhat pohledávku nejdříve od hlavního dlužníka nebo od ručitele.

Dále se jedná o ručení při neplnění („Ausfallsbürge“), ve kterém ručitel ručí pouze za nesplacený zůstatek, pokud věřitel využil všechny možnosti uplatnění zajišťovacích instrumentů. To znamená, že věřitel může vyzvat ručitele k plnění až v okamžiku, kdy využil všech ostatních zajištění a všech možností exekuce na majetek hlavního dlužníka nebo konkursu hlavního dlužníka a přesto ještě nebyl celkový dluh splacen. Tento druh ručení se využívá v situacích, kdy je ručitel velmi opatrný a není ochoten převzít ručení formou závazku ručitele a plátce a dále v případech dotací, kdy stát nebo spolková země ručí za závazky dlužníka a zlepšuje tak postavení dlužníka před bankou. Typickým případem ručení státem je realizace ručení přes již zmíněnou státní instituci Austria Wirtschaftsservice, která ručí většinou do 80 % závazku dlužníka, který zůstal splatný po výtěžku z realizace zajišťovacích prostředků.

66

Směnečné ručení („Wechselbürgschaft“) vzniká podle zákona o směnkách a může se přirovnat závazku ručitele a plátce, ale zde je závazek ručitele platný také tehdy, pokud je závazek neplatný z jiného důvodu než pro vady formy. Kromě blankosměnky ručitel musí podepsat směneční prohlášení, ve kterém jsou popsána práva a povinnosti ručitele a také práva a povinnosti věřitele, kde je přesně popsáno, za jakých podmínek může věřitel směnku vyplnit. Na rozdíl od ručení podle Všeobecného občanského zákoníku se nejedná v případě směnečního ručení o akcesorickou formu zajištění, ale o abstraktní formu, kdy ručitel ručí za všechny závazky dlužníka a to jak za závazky současné, tak i za závazky, které vzniknou v budoucnosti. Z tohoto důvodu musí být závazek ručitele bezpodmínečně v ručitelském prohlášení omezen částkou do výše závazku dlužníka, jinak hrozí vznesení námitky na neplatnost směnečného ručení. Směnečný ručitel, který směnku zaplatí, získá práva ze směnky proti tomu, za kterého se zaručil a proti všem, kteří směnečně ručí. Rozdíly směnečného ručení a závazku ručitele a plátce jsou samozřejmě také v odlišných procesech soudního vymáhání. Tato forma ručení byla využívána hlavně v případech, kdy ještě platil zákon s povinností k placení poplatku za právní úkon i pro úvěrové vztahy a kdy převzetí ručení podle Všeobecného občanského zákoníku smělo zajišťovat pouze úvěry sjednané písemnou formou. Pokud by bylo uzavřeno ručení podle Všeobecného občanského zákoníku a úvěr by byl dohodnut ústní dohodou, byl by dlužník povinen zaplatit státu poplatek za právní úkon ve výši 1 % z částky ručení. Protože bylo směnečné ručení osvobozeno od tohoto poplatku, sjednávalo se převážně k úvěrům sjednaným ústní formou.

Rakousko má nespornou výhodu oproti České republice, že si může vybrat druh ručení, které individuálně odpovídá potřebám klienta. Závazek ručitele a plátce má oproti českému ručení podle obchodního a občanského zákoníku výhodu, že si věřitel může zvolit, zda bude splatný dluh vymáhat nejdříve po dlužníkovi nebo po ručiteli a tím si určí jednodušší cestu, jak získat pohledávku řádně a včas. Naopak ručení při neplnění zná český úvěrový trh pouze ve vztahu k dotačním programům, ale jinak v běžné praxi využíváno není.

3.5. Vinkulace a zástavní právo pojistného plnění V Rakousku je možné provést jak vinkulaci pojistného plnění, tak zástavní právo pojistného plnění. Vinkulaci pojistného plnění je možno provést ke všem typům pojistných smluv, avšak všeobecně platí, že vinkulace ve prospěch banky je zřízena k takovým pojistným smlouvám, 67

kde objektem pojistného plnění je věc, jako například pojištění nemovitostí nebo movitých věcí proti rizikům, která mohou vést ke zničení nebo znehodnocení věci. Zástavní právo ve prospěch banky je zřizováno k takovým pojistným smlouvám, kde je objektem pojistného plnění osoba, například životní pojištění nebo úrazové pojištění. Zástava a vinkulace pojištění mají společnou vlastnost, kdy dlužník smí provést změny v pojistné smlouvě pouze se souhlasem banky, stejně tak je vyplacena pojistná částka v případě pojistného plnění pouze se souhlasem banky a na bankou určený účet. Zástava pojištění má smysl hlavně u kapitálových pojištění, která kombinují pojištění se spořením. Souhlas banky je nutný také na konci platnosti pojištění, kdy má dojít k vyplacení naspořených finančních prostředků. Banka rozhodne, zda bude naspořenou pojistnou částkou umořena část dluhu nebo zda bude pojistná částka vyplacena na účet dlužníka k jeho volnému použití. Velkou výhodou pro banku u zastaveného kapitálového pojištění je možnost odkoupit naspořenou částku od pojišťovny bez souhlasu dlužníka v případě, kdy klient úvěr nesplácí a tím umořit dluh, popřípadě část dluhu, ale také v případech, kdy se zhorší bonita klienta, která by mohla ohrozit další úvěrový vztah. Dokladem o provedeném zástavním právu je zástavní smlouva a originál pojistné smlouvy uložený u banky, ve kterém je zapsáno zástavní právo ve prospěch banky. V případě vzdání se zástavy je originál pojistné smlouvy vrácen pojišťovně, popřípadě klientovi. Zástavní právo je nadřazené vinkulaci. Proto v praxi pojistné smlouvy o životním nebo úrazovém pojištění jsou zásadně zastavovány, protože v případě vinkulace hrozí nebezpečí, že jiná banka nechá zřídit zástavní právo a vinkulace se stane druhořadou a tudíž pro banku bezpředmětnou.

V České republice není možné zřídit zástavní práno na pojistné smlouvy, zatímco v Rakousku je tato forma zajištění bankami hojně využívána. Spolupráce pojišťoven s bankami probíhá bez větších problémů, kdy jsou pojišťovny ochotny sdělovat částky, za které je možno kapitálové pojistné smlouvy odkoupit, kdykoliv banka potřebuje a dává tak možnost bankám příslušně ohodnotit kvalitu zajištění. Jedná se o abstraktní formu zajištění, kdy zástavní právo platí jak pro současné, tak pro budoucí pohledávky, tudíž stačí zřídit zástavní právo pouze jednou a ne opakovaně v různých pořadích. Možnost zástavního práva českých pojistných smluv by bylo pro české banky jistě velkým přínosem, tím méně výhodné pro klienty, kteří by měli ztížené možnosti s nakládáním s pojistnou smlouvou. Dalším problémem, které by bylo nutné překonat, by byla přístupnější spolupráce pojišťoven s bankami v poskytování informací týkající se zastavené pojistné smlouvy, která v Rakousku funguje bez větších problémů. 68

3.6 Zástava obchodních podílů V Rakousku se může udělat zástava na obchodní podíly společnosti s ručením omezením, pokud zástavu povoluje společenská smlouva a pokud se zástavou společnost souhlasí. Zástava vzniká ověřenou zástavní smlouvou a oznámením zástavy společnosti, která je zastoupena jednatelem. Zastavit se ovšem nedají obchodní podíly veřejných obchodních nebo komanditních společností. Zástava obchodních podílů se nezveřejňuje do obchodního rejstříku, takže není veřejně známé jako v České republice, jestli obchodní podíly zastavené jsou nebo ne. Tato forma zajištění ovšem v Rakousku není příliš využívaná, protože podle rakouských zákonů není jasné, jestli je postavení věřitele považováno za stejně rovnocenné postavení společníka. Pokud by byly tyto pozice rovnocenné, znamenalo by to výrazně horší pozici pro banku, která by tak měla kontrolní a rozhodovací práva na společnosti.

V České republice se zástavní právo na obchodní podíly využívá a jeho velkou výhodou je nutné zveřejnění v obchodním rejstříku.

69

ZÁVĚR Cílem mé práce bylo podat přehled o aktuálním vývoji a základních principech poskytování úvěrů v Rakousku a nejdůležitějších produktech komerčního a privátního financování a zajištění úvěrů a na základě identifikovaných rozdílů od českého úvěrování vyhodnotit výsledky mého zjištění. V závěru proto shrnu nejdůležitější výsledky diplomové práce. První kapitola byla zaměřená hlavně na posouzení aktuálního vývoje rakouské ekonomiky v porovnání s eurozónou a Českou republikou, bankovního sektoru a vývoje poskytování úvěrů, ale také na poplatek za právní úkon nebo na specifika náležitostí úvěrových smluv a úvěrových registrů. Rakousko patří k vyspělým státům s velmi stabilní ekonomikou, která dokázala, že i období finanční a hospodářské krize dokáže odolat oproti jiným zemím lépe, což dokazuje, že ekonomický propad v tomto období nebyl tak silný a ekonomika se dokázala lépe vzpamatovat, zatímco česká ekonomika zažila ve všech směrech razantní propad. Dobře si Rakousko vede v míře nezaměstnanosti, jejíž hodnota je nejlepší v celé Evropské unii, ale i inflace, běžný účet, růst HDP vykazují velmi dobré dlouhodobé stabilní hodnoty. Naopak by mohla zlepšit dluh vládního sektoru a deficit veřejných financí, která jednoznačně překračují povolená maastrichtská kritéria. Stejně jako Česká republika se Rakousko zavázalo, snížit do roku 2013 deficit pod maastrichtské kritérium 3 %, proto se snaží zlepšit fiskální situaci různými opatřeními ke snížení výdajové a příjmové stránky rozpočtu, přičemž Rakousko má již teď složenou daňovou kvótu už ve výši 42,8 %. Česká ekonomika se postupně té rakouské přibližuje, i přestože v některých oblastech, jako například trh práce, průměrná výše platů nebo míra korupce, ještě zaostává. V České republice bude další ekonomický vývoj ovšem ovlivňovat výrazně fiskální politika a ekonomický vývoj v zahraničí, které podle aktuálních prognóz budou českou ekonomiku spíše tlumit. Naopak rakouskou ekonomiku by mohly negativně ovlivnit hlavně aktuální problémy bankovního sektoru.

Během historického vývoje se z rakouského bankovního sektoru stal stabilní bankovní sektor s vysokým počtem bank (824), poboček (4.441) a zaměstnanců (79.706), jehož některé velké banky využily po pádu železné opony hospodářského růstu a šancí na zisk v zemích střední, východní a jihovýchodní Evropy a v rámci vlny privatizací získaly vedoucí banky na trhu. Aktuálně vlastní rakouské banky 68 dceřiných bank. V období finanční krize se ovšem karta 70

obrátila a nakonec se poskytování velkého množství půjček v zemích jako Maďarsko, Rumunsko, Chorvatsko a Ukrajina ukázalo kvůli rostoucí nezaměstnanosti a zadlužení domácností jako velmi problematické. Rakouský bankovní systém se neobešel v roce 2009 bez státní podpory v celkové výši 100 mld. Eur prostřednictvím posílení kapitálu pěti bankovních skupin, vystavení záruk za neuhrazené úvěry nebo zestátní bank jako Kommunalkredit a Hypo Alpe Adria. Mimo jiné byly některé menší banky donuceny k fúzím s velkými bankami v rámci jednotlivých sektorů. Aktuálně byla ze 40 % zestátněna čtvrtá největší banka Österreichische Volksbanken AG, která i po státním posílení kapitálu v roce 2009 vykázala v roce 2011 ztrátu 1,3 mld. Eur. Stát tak musel investovat další miliardu eur na záchranu této systémové banky. Další výzvu pro rakouské banky představuje zavedení Basel III, neboť již teď existují obavy, že některé banky nebudou schopny plnit nové kapitálové požadavky. Stát se proto chystá zavést plnění vyšších limitů kapitálové přiměřenosti podle nových pravidel Basel III již od roku 2013 bez přechodného období pro tři bankovní rakouské skupiny. Naopak český bankovní systém si zažil těžké období v 90. letech, kdy docházelo k nuceným správám a konkurzům bank. Od té doby je český bankovní systém stabilizovaný a během finanční krize se obešel bez zásahu státu. Zde je nutné ještě jednou podotknout, že konkurzy a insolvence se rakouských bank netýkají. U velkých systémových bank vždy pomůže stát a u menších bank dojde k nuceným fúzím s většími bankami v rámci sektoru, čímž stát udržuje v Rakousku důvěru v bankovní sektor. Ukáže jenom budoucnost, jestli i další banky budou potřebovat státní pomoc a jak to ovlivní státní kasu. Objem úvěrů v Rakousku, který se sice za posledních deset let zvýšil o 37 %, neroste však takovým tempem jako v České republice, kde růstu úvěrů, hlavně u domácností, nezabránila ani finanční krize. I přestože zadlužení českých domácností není tak vysoké jako rakouských, tempo růstu dluhu je několikanásobně rychlejší, což má vliv i na růst osobních bankrotů. I zadlužení českých nefinančních podniků je ve srovnání s Rakouskem o polovinu nižší. U obou zemí došlo v období finanční krize spíše k poklesu poskytování úvěrů z důvodu zpřísnění podmínek financování, nižší poptávce ze strany spotřebitelů a snižování nákladů. Od té doby se objem úvěrů nefinančních podniků v obou zemích vyvíjí konstantně. Důležité je zdůraznit, že v České republice domácnosti patří v úvěrování ke klíčovým klientům bank, zatímco v Rakousku je objem poskytnutých úvěrů domácnostem a nefinančním podnikům téměř vyrovnaný. Proto by mohlo v České republice zhoršení situace na trhu práce a klesající příjmy domácností negativně ovlivnit český bankovní sektor do budoucnosti, i když aktuálně provedené zátěžové testy hodnotí český bankovní sektor jako velmi stabilní. 71

Poplatek za právní úkon byl zrušen k 1.1.2011. Do té doby ho museli rakouští klienti platit při uzavření písemné úvěrové smlouvy. Aby banky ušetřily některým svým klientům náklady na zaplacení tohoto poplatku, rozmohlo se v Rakousku poskytování úvěru sjednaného ústní dohodou. Zrušení poplatku pomohlo bankám snižovat riziko tím, že banky začaly převádět ústně smluvené úvěry na oficiálně zdokumentované úvěry. Pomohlo i zjednodušit podmínky úvěrování na rakouském úvěrovém trhu nebo začít využívat například zástavní právo na nemovitost k ústně sjednaným úvěrům. Jedinou formou financování, u které poplatek za právní úkon zůstal zachován, je leasing a směnečné obchody. Zatímco směnečné obchody v této době ztrácejí na významu, leasing je zachováním tohoto poplatku oproti klasickým úvěrům velmi znevýhodněn, i přesto ale leasing zůstává velmi oblíbenou formou financování hlavně vozidel. V České republice by stálo za zvážení, jestli by zavedení tohoto poplatku do českého právního řádu nepomohlo zlepšit příjmovou stránku státního rozpočtu a zpomalit tak zadlužování českých domácností. Rakouský úvěrový trh je úvěrovým trhem, který aktuálně bojuje s velmi nízkými úroky z úvěrů a s relativně vysokými úroky z vkladů, což je dáno převážně velmi vysokým konkurenčním bojem mezi bankami a i povinností navazovat úvěrové úrokové sazby na referenční úrokové sazby, například Euribor nebo renditu na sekundárním trhu, zatímco české banky převážně upřednostňují pevnou úrokovou sazbu, kdy si vyhradí právo na změnu úrokové sazby během splatnosti úvěru, což má za následek předražení některých druhů úvěrů v České republice. Zatímco úrokové sazby spotřebitelských a kontokorentních úvěrů se v České republice pohybují v průměru kolem 14 až 16 % p.a., v Rakousku kolem 4 až 5 % p.a.. Aktuálně klesající referenční sazba 3-M-Euribor, na kterou je navázána většina úvěrů, může mít z dlouhodobějšího hlediska velmi negativní dopad na výnosnost rakouských bank.

Fungování rakouských úvěrových registrů není na takové úrovni jako v České republice, kde si banky již úvěrování bez úvěrových registrů nedokážou ani představit. V Rakousku funguje hlavně úvěrový registr poskytující informace o úvěrech fyzických osob, který je ovšem provozován na dobrovolné bázi a neobsahuje tak obsáhlé a aktuální informace o platební morálce jako české registry. U úvěrů komerčních klientů mají banky velmi omezené možnosti. Pokud má klient úvěry vyšší než 350.000,- Eur, zjistí si banky tuto informaci z registru Rakouské národní banky, ovšem opět bez zjištění platební morálky. Zde je nutné podotknout, že informaci o zadlužení podniku si banka zjistí i z ekonomických podkladů 72

klienta. Bonitu důležitých komerčních klientů si banky ověřují přes ratingové společnosti, jako je například Creditreform. Dá se říci, že poskytování úvěrů v Rakousku funguje spíše na důvěře bank, že jim klienti poskytují správné a pravdivé informace. Druhá kapitola se věnovala specifickým úvěrovým produktům privátní a komerční klientely. Velmi aktuálním tématem posledních čtyř let je v Rakousku poskytování úvěrů v cizí měně, především ve švýcarském franku, které byly v Rakousku poskytovány zejména fyzickým osobám k financování bytových účelů ze spekulačních důvodů, levnějších úroků a silné ekonomické provázanosti západního Rakouska se Švýcarskem. Rakousko se tak řadí k zemím s nejvyšším objemem cizoměnových úvěrů. Problematika těchto úvěrů byla nastartována s obdobím finanční krize, kdy švýcarský frank silně posílil, což mělo za následek silné zvýšení jistiny úvěru. Tento problém prohloubil navíc fakt, že většina úvěrů byla uzavřena se splacením jistiny až na konci splatnosti úvěru, kdy byly průběžně placeny pouze úroky. Splacení úvěru mělo proběhnout formou investičního produktu, zpravidla kapitálového životního pojištění nebo cenných papírů, které většinou sloužily jako jediné zajištění úvěru. S příchodem finanční krize se kalkulované výnosy těchto produktů výrazně snížily a nejsou schopné zajistit splacení celé jistiny, navíc jistiny, která je mnohem vyšší než na začátku poskytnutí úvěru. Existují obavy, že kurzové a investiční ztráty ve finále zaplatí banky. Následkem tohoto problému byl nutný zásah Úřadu pro dohled nad finančním trhem, který zakázal bankám poskytovat tento druh úvěrů jako masový produkt a přikázal povinnost průběžně klienty informovat o vývoji úvěru, popř. nabídnout bezplatné konvertování na eurový úvěr. Tento druh úvěrů v České republice naštěstí poskytován nebyl. V Rakousku existuje velmi rozsáhlý systém dotací jak pro podniky a podnikatele, tak i pro privátní osoby poskytované státem, spolkovými zeměmi nebo jednotlivými obcemi formou úrokově zvýhodněných půjček, pokrytí části úroků nebo splátky jistiny, nevratných příspěvků a záruk nejčastěji s účelem snížení energetické náročnosti nebo zvýšení konkurenceschopnosti podniků. Většina dotací je navázána na podmínku profinancování úvěrem, což jistě poskytuje bankám určitou podporu, jak zvýšit úvěrové portfolio klientů a navázání pevnějších a dlouhodobějších vztahů s klienty. Nutno zmínit, že banky při poskytování dotací hrají velmi důležitou roli jak při profinancování dotace, tak i při poskytnutí odborného poradenství a při vyřízení celé potřebné dokumentace. Co se týká dotací pro privátní osoby, jsou v České republice oproti Rakousku velmi omezené možnosti využívání dotací. Jedinou dotací, která se mohla rakouskému trhu dotací pro privátní osoby přiblížit a která vedla ke snížení energetické náročnosti, byla Zelená úsporám, která ovšem po velmi krátké době byla pozastavena. 73

Mikroúvěry patří v Rakousku k nejnovějším formám poskytování dotací, které pomáhají buď nezaměstnaným založit si vlastní podnikání, nebo malým firmám rozšířit své stávající podnikání, čímž podpoří tvorbu nových pracovních míst nebo udrží ty stávající. Mikroúvěry jsou poskytovány formou střednědobých úvěrů do výše 12.500,- až 25.000,- Eur nebo formou záruky, která umožňuje lepší postavení před bankou v případě, že dlužník nemůže nabídnout žádné jiné kvalitní zajištění. Mikroúvěry na českém trhu zatím nabízeny nejsou, ale určitě by byly zajímavou formou dotace, které by pomohla zlepšit míru nezaměstnanosti.

Ve třetí kapitole jsem se zabývala specifiky zajištění úvěrů a v závěru shrnu dvě, z mého pohledu, nejvyužívanější formy zajištění – zástavní právo na nemovitost a ručení. V Rakousku je nejčastěji využívána abstraktní forma zajištění zástavním právem na nemovitost, která umožňuje zajištění více úvěrů jedním zástavním právem a to jak všech současných úvěrů, tak i těch budoucích. Klasická akcesorická forma zástavního práva, které je využívána v České republice, se v Rakousku používá hlavně u dotovaných úvěrů na bytové účely. Nevýhodou rakouského zástavního práva je vysoký poplatek za zanesení do katastru nemovitostí, který činí 1,2 % ze zástavního práva. Z tohoto důvodu banky umožňují svým dobrým klientům zajistit úvěr pouze ověřenou zástavní listinou, která není okamžitě zanesena do katastru nemovitostí, ale zůstává uložena v bance, která má možnost zástavní právo zanést kdykoliv při zhoršení bonity dlužníka. Tento způsob je pro banku velmi rizikový, kdy banka riskuje své pořadí zástavního práva, neboť kdokoliv může zanést zástavní právo na nemovitost, i přestože se klient zavazuje, že žádná zástavní práva jiného věřitele zanesena nebudou. Další možností, jak banka může svému klientovi ušetřit náklady se zanesením zástavního práva, je zanesení podmínky s platností jednoho roku, které bance zajistí správné pořadí. Za tuto formu se platí pouze poloviční poplatek, zbývající část je placena až v případě, kdy bude opravdu zástavní právo zaneseno. Tato forma se používá především u krátkodobých investičních úvěrů se záměrem rychlého opětovného prodeje nemovitosti. České zástavní právo je oproti rakouskému velmi levnou záležitostí, proto se také všechna zástavní práva bez odkladu zanáší do katastru nemovitostí. K výhodám v Rakousku patří, že je stavba součástí pozemku a zástavní právo je vždy zanášeno na celý list vlastnictví bez možnosti vybrat si k zajištění pouze některé pozemky nebo stavby, ale také, že si věřitelé mezi sebou po domluvě mohou libovolně měnit pořadí.

74

Nebezpečnou formu pro banky představuje Superädifikat, stavba na cizím pozemku. V katastru nemovitostí je uveden pouze majitel pozemku a není zřejmé, že stavba patří jiné osobě. Superädifikat je srovnatelný s českým zástavním právem, kdy banka musí zanést zástavní právo zvlášť na pozemek a zvlášť na stavbu, ovšem s podstatným rozdílem, že vlastnické právo v České republice je vždy zapsáno do katastru nemovitostí jak k pozemku, tak i ke stavbě. Naproti tomu rakouským bankám nezbývá nic jiného, než důvěřovat svým klientům, že poskytli správné informace a zástavní právo platí jak pro pozemek, tak i stavbu.

Co se týká ručení, je v Rakousku možno sjednat tři formy ručení podle toho, které forma nejlépe vyhovuje potřebám klienta a banky. Nejčastěji využívanou akcesorickou formou ručení je závazek ručitele a plátce, kdy ručitel ručí solidárně s hlavním dlužníkem a v případě nesplacení pohledávky si věřitel může vybrat, zda bude vymáhat pohledávku nejdříve od hlavního dlužníka nebo od ručitele. Další akcesorickou formou ručení je ručení při neplnění, která se využívá například u dotací, kdy stát nebo jiná státem pověřená instituce ručí za závazky dlužníka nebo v případech, kdy je ručitel velmi opatrný. Ručitel v tomto případě ručí pouze za nesplacený zůstatek, který zůstal po uplatnění všech ostatních zajišťovacích instrumentů. Třetí formou ručení je směnečné ručení, které v Rakousku patří k abstraktnímu zajištění, které mohou zajistit všechny úvěry dlužníka. Tento druh zajištění ztrácí po zrušení poplatku za právní úkon na významu, neboť byl jediným možným ručením, které smělo být bezplatně použito k zajištění ústně sjednaných úvěrů. Naopak v České republice patří k nejvyužívanějšímu ručení.

Jsem si jistá, že bankovnictví jako takové, ale i úvěry budou stále aktuálním tématem ve všech zemích světa. V této práci jsem čtenáři objasnila alespoň základní specifika rakouského bankovnictví a rakouského úvěrového trhu, který je oproti českému v mnoha ohledech tak odlišný. Přesto jsem si jistá, že jsem nevyčerpala všechna témata, která by mohla o rakouských specifikách pojednávat.

75

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Bibliografie

1.

APATHY, Petr.; EICHER, Gernot; IRO, Gert Michael; KOCH, Bernhard; RIEDLER, Andres; KOZIOL, Helmut. ÖsterreichischesBankvertragsrecht Band IX: Kreditsicherheiten, Teil II. 2011, ISBN 978-3-211-99458-0

2.

DVOŘÁK, Petr. Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty. 1999, ISBN 80-7201141-3

3.

ECKERT, Manfred; FÜTTERER, Tobias; SCHULTE, Martin; SICKEL, Hans Ulrich. Die Praxis des Kreditgeschäfts. 19. Vyd., 2010, ISBN 9783093014284

4.

FRASL, Erwin; HAIDEN, Rene Alfons; TAUS, Josef. Österreichs Kreditwirtschaft in der Weltfinanzkrise – Fakten, Analysen, Perspektiven und Chancen. 2009, ISBN 978-3-7083-0634-6

5.

GERKE, Wolfgang; KÖLBL, Kathrin. Alles über Bankgeschäfte. 2004, ISBN 9783-423-05825-4

6.

GRILL, Wolfgang; PERCZYNSKI, Hans. Wirtschaftslehre des Kreditwesens. 2011, ISBN 978-3-441-00303-8

7.

KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví. 2012. ISBN 978-80-265-0001-8.

8.

LOSBICHLER, Klaus. Fremdwährungfinanzierung. 2009 ISBN. 9783709302583

9.

PAVELKA, František; BARDOVÁ, Dagmar; OPLTOVÁ, Radka. Úvěrové obchody. 2. Vyd., 2008, ISBN 978-80-7265-140-5.

10.

ŠEFLOVÁ, Olga. Specializované bankovnictví – Dodatek. 2006. ISBN 80-7265-0300.

11.

TAUER, Vladimír; ZEMÁNKOVÁ, Helena; ŠUBRTOVÁ, Jana. Získejte dotace z fondů EU. 2009. ISBN 978-80-251-2649-3

76

Novinové články

12.

Banky zvýšily výnosy z poplatků na 50 mld. Kč. Bankovnictví. 13/2012, 2012. ISSN 1214-9810. S. 1

13.

BAUMGARTEN, Christoph. Verspekuliert. Treffpunkt Magazin der NÖ Arbeiterkammer. 06/2008, 2008. S. 6-8.

14.

Expertní skupina k reformě struktury bankovnictví v EU začíná pracovat, Bude v EU reforma struktury Bank?. Bankovnictví. 3/2012, 2012. ISSN 1212-4273. S. 10

15.

Franken: Wann sich konverrieren auszahlt. Die Presse. 2011. [online]. [2011-11-16]. Dostupný z WWW: http://diepresse.com/home/wirtschaft/boerse/ meingeld/709257/Franken_Wann-sich-konvertieren-auszahlt?from=suche.intern.portal

16.

HÖLLER, Christian; RIECHER, Stefan; ZIRM, Jakob. Ratingagentur sieht Banken in Gefahr. Die Presse. Nr. 19.428, 2012. S. 1

17.

HÖLLER, Christian; ZIRM, Jakob. Österreichs Banken sind schwach kapitalisiert. Die Presse. Nr. 19.428, 2012. S 17

18.

Kredite: Die Probleme mit dem Tilgungsträger. Die Presse. 2012. [online]. [2012-02-02]. Dostupný z WWW: http://diepresse.com/home/wirtschaft/ boerse/meingeld/729224/Kredite_Die-Probleme-mit-demTilgungstraeger?from=suche.intern.portal

19.

Österreich hält Wachstumsrekord bei Mikrokrediten. Die Presse. Nr. 19.429, 2012. S. 19

20.

Österreichischer Leasingmarkt wächst 2011 um 10,5 Prozent. OTS. 2012. [online]. [2012-04-05]. Dostupný z WWW: http://www.ots.at/presseaussendung/OTS _20120330_OTS0052/oesterreichischer-leasingmarkt-waechst-2011-um-105-prozent

21.

ÖVAG macht 1,35 Milliarden Euro Verlust. Die Presse. 2012. [online]. [2012-04-05]. Dostupný z WWW: http://diepresse.com/home/wirtschaft/quartal /746615 /OeVAG-macht-135-Milliarden-Euro-Verlust?from=suche.intern.portal

77

22.

Rakouské banky čeká nelehká plavba. Hospodářské noviny. 2012. [online]. [201204-04]. Dostupný z WWW: http://hn.ihned.cz/c1-55290370-rakouske-banky-cekanelehka-plavba

23.

Rakouské banky musí splnit tvrdší limity. Hospodářské noviny. 2011. [online]. [2011-11-24]. Dostupný z WWW: http://hn.ihned.cz/c1-53754810-rakouske-bankymusi-splnit-tvrdsi-limity

24.

RZB erhöht Kapital um 840 Mio.Euro. Die Presse. Nr. 19.429, 2012. S. 21

25.

STERN, Nicole. Darlehen bleiben günstig. Die Presse. Nr. 19.429, 2012. S. 19

26.

Leasingbranche befindet sich in Gutem Fahrwasser. Wirtschaftsblatt. 2012 [online]. [2012-03-22]. Dostupný z WWW: http://www.wirtschaftsblatt.at/archiv/ leasingbranche-befindet-sich-in-gutem-fahrwasser-511858/index.do

Jiné tištěné publikace

27.

Amt der NÖ Landesregierung. Wohnbauförderung Eigenheimsanierung. 2011

28.

Amt der NÖ Landesregierung. Wohnbauförderung Eigenheim. 2012

29.

Ministerstvo financí České republiky. Konvergenční program České

republiky.

2011. ISSN 1804-798X. 30.

Ministerstvo financí České republiky. Makroekonomická predikce České republiky. 2012. ISSN 1804-7971.

31.

ÖsterreichischeNationalbank. FaktenzuÖsterreichundseinenBanken. 2011.

32.

ÖsterreichischeNationalbank. Techniken der Kreditrisikominimierung. 2004.

33.

ÖsterreichischeNationalbank. Bankenaufsicht in Österreich. 2009.

34.

ÖsterreichischeNationalbank. Finanzmarktstabilitätsbericht 22. 2011.

35.

StreisslerAgnes. Bedeutung der BankenfürdieösterreichischeVolkswirtschaft.2010.

78

Internetové stránky

36.

ALLGEMEINE BAUSPARKASSE: Allgemeine Bedingungen für das Bauspargeschäft [online]. [2012-02-05]. Dostupný z WWW: http://www.abv.at/cps/xbcr/internetv10/blobs /PDF/ABB_aktuell.pdf

37.

AUSTRIA WIRTSCHAFTSSERVICE GMBH: Über die austria wirtschaftsservice [online]. [2012-04-15]. Dostupný z WWW: http://www.awsg.at/Content.Node/dieaws /46608.php

38.

AUSTRIA WIRTSCHAFTSSERVICE GMBH: Förderungsangebot [online]. [2012-04-15]. Dostupný z WWW: http://www.awsg.at/Content.Node/foerderungen/banken/48327.php

39.

BAUSPARKASSE DER ÖSTERREICHISCHEN SPARKASSEN: Allgemeine Bedingungen für das Bauspargeschäft [online]. [2012-02-05]. Dostupný z WWW: http://www.sbausparkasse.at/de/impressum-rechtliche-infos/agb

40.

BUNDESMINISTERIUMS FÜR ARBEIT, SOZIALES UND KONSUMENTENSCHUTZ: Mikrokredit [online]. [2012-02-05]. Dostupný z WWW: http://www.dermikrokredit.at/

41.

CREDITREFORM: Online Service [online]. [2011-12-20]. Dostupný z WWW: http://www.creditreform.at/home/onlineservice/index.html

42.

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA: Úrokové sazby MFI v ČR [online]. [2012-03-09]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cs/statistika/menova_bankovni_stat/harm_stat_data/ index.html#B

43.

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA: ARAD systém časových řad – Klientské úvěry [online]. [2012-03-28]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_ PKG.STROM_DRILL?p_strid=ABBA&p_lang=CS

44.

FINANCE.CZ: Podpory od státu [online]. [2012-03-14]. Dostupný z WWW: http://www.finance.cz /bydleni/podpory-od-statu/

45.

FINANZMARKTAUFSICHTSBEHÖRDE: Fremdwährungskredite [online]. [2012-01-16]. Dostupný z WWW: http://www.fma.gv.at/de/verbraucher/banken/ fremdwaehrungskredite.html

46.

GLOBAL-RATES.COM: 3 Monats Euribor Zinssatz [online]. [2012-02-22]. Dostupný z WWW: http://de.global-rates.com/zinssatze/euribor/euribor-zinssatz-3monate.aspx

79

47.

KOMMUNALKREDIT PUBLIC CONSULTING: Das Unternehmen [online]. [2012-04-15]. Dostupný z WWW: http://www.publicconsulting.at/kpc/de/home/das_unternehmen/

48.

Kreditkarten – Kreditkarten für Österreich. Paylife mit mehr Kreditkarte [online]. [2012-04-09]. Dostupný z WWW: http://www.kreditkarten-in.at/

49.

KREDITSCHUTZVERBAND: Auskünfte [online]. [2011-12-20]. Dostupný z WWW: http://www.ksv.at/KSV/1870/de/1wirbieten/1auskuenfte/ 1auskunftsprodukte/index.html

50.

NIEDERÖSTERREICHISCHE GRENZLANDFÖRDERUNGSGESELLSCHAFT: Förderangebote [online]. [2011-12-20]. Dostupný z WWW: http://infonet.grenzland.at/foerderangebote/foerderungen-fuer-unternehmen/

51.

NÖBEG: Produktübersicht [online]. [2012-04-15]. Dostupný z WWW: http://www.noebeg.at/index.php?n=205

52.

ÖSTERREICHISCHE FORSCHUNGSFÖRDERUNGSGESELLSCHAFT: Über die FFG [online]. [2012-04-15]. Dostupný z WWW: http://www.ffg.at/ffg

53.

ÖSTERREICHISCHE FORSCHUNGSFÖRDERUNGSGESELLSCHAFT: Aktuelles Förderangebot der FFG [online]. [2012-04-15]. Dostupný z WWW: http://www.ffg.at/foerderangebot

54.

ÖSTERREICHISCHE HOTEL- UND TOURISMUSBANK GES.M.B.H.: Tourismusbank [online]. [2012-04-15]. Dostupný z WWW: http://www.oeht.at/page/page.php

55.

ÖSTERREICHISCHE HOTEL- UND TOURISMUSBANK GES.M.B.H.: Finanzierungsprogramm [online]. [2012-04-15]. Dostupný z WWW: http://www.oeht.at/page/page.php#MISS_redak3/Finanzierung_und_Foerderung/Das_ ÖHT-Finanzierungsprogramm_im_Überblick

56.

ÖSTERREICHISCHE KONTROLLBANK. Risiken von Exporten und Auslandsinvestitionen minimieren. [online]. [2012-02-13]. Dostupný z WWW: http://www.oekb.at/de/exportservice/absichern/seiten/default.aspx

57.

ÖSTERREICHISCHE NATIONALBANK: Zinssätze der Kreditinstitute [online]. [2012-03-09]. Dostupný z WWW: http://www.oenb.at/de/stat_melders/datenangebot/zinssaetze /zinssaetze/zinssaetze_der_kreditinstitute.jsp#tcm:14-147884

58.

ÖSTERREICHISCHE NATIONALBANK: Forderungen an inländische Nichtbanken [online]. [2012-03-28]. Dostupný z WWW: http://www.oenb.at/de/stat_melders/datenangebot /finanzinst/kreditinstitute/geschaeftsstruktur/geschaeftsstruktur.jsp#tcm:14-146111

80

59.

ÖSTERREICHISCHE NATIONALBANK: Richtlinie zur Großkreditevidenzmeldung [online]. [2012-03-03]. Dostupný z WWW: http://www.oenb.at/de/stat_melders/melderservice/meldebestimmungen_grosskreditev idenz/gke_downloads/gke-richtlinie.jsp

60.

ÖSTERREICHISCHE NATIONALBANK: Zinsklauseln [online]. [2012-03-01]. Dostupný z WWW: http://www.oenb.at/de/rund_ums_geld/zinsklauseln/zinsklauseln.jsp

61.

ÖSTERREICHISCHE NATIONALBANK: Fremwährungskredite an inländische nicht finanzielle Unternehmen und private Haushalte [online]. [2012-03-04]. Dostupný z WWW: http://www.oenb.at/isaweb/report.do?lang=DE&report=3.78

62.

RAIFFEISEN BAUSPARKASSE: Allgemeine Geschäftsbedingungen [online]. [2012-02-05]. Dostupný z WWW: https://www.bausparen.at/eBusiness/rai_template1/3149335340 10554625308249421572658315-321240104002608115-NA-19-NA.html

63.

SOZIALMINISTERIUM. Finanzierung. [online]. [2012-03-29]. Dostupný z WWW: http://www.dermikrokredit.at/finanzierung.html

64.

SVAČINA LUBOŠ: Státní podpora bydlení v České republice [online]. [2012-0303]. Dostupný z WWW: http://www.hypoindex.cz/statni-podpora-bydleni-v-ceskerepublice/

65.

WÜSTENROT: Allgemeine Geschäftsbedingungen [online]. [2012-02-05]. Dostupný z WWW: http://www.wuestenrot.at/webapp_homepage/spring/pages/de/unternehmen /recht/recht_einzelansicht_690.xhtml

Použité zákony 66.

BGBI. I Nr. 28/2010, Verbraucherkreditgesetz

67.

BGBI. Nr. 532./1993, Bankwesengesetz

68.

BGBI Nr. 289/1932, Einheitliches Wechselgesetz

69.

JGS. 946/1811, Allgemeines Bürgerliches Gesetzbuch

70.

Zákon č. 145/2010 Sb, o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů

71.

Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový

72.

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách 81

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

Tabulka č. 1: Přehled makroekonomických ukazatelů Rakouska, ČR a eurozóny (EZ) v letech 2006-2014……………………………………………………….13 Tabulka č. 2: Splátkový kalendář – kapitálová splátka …………………………..….……25 Tabulka č. 3: Splátkový kalendář – paušální splátka …………………..…………….…...26 Tabulka č. 4: Přehled dotací poskytovaných na celostátní úrovni ……………..………....51 Tabulka č. 5: Přehled dotací poskytovaných spolkovou zemí Dolní Rakousko…………..52

Graf č. 1: Srovnání vývoje úvěrů poskytnutých domácnostem a nefinančním podnikům v Rakousku a České republice ……………………………………………….....20 Graf č. 2: Srovnání úrokových sazeb mezi Rakouskem a Českou republikou – prosinec 2011…………………………………………………………………………….29 Graf č. 3: Podíl stavebních spořitelen na úvěrech ze stavebního spoření………………….35 Graf č. 4: Vývoj průměrných úrokových sazeb v letech 1999-2011 …………………...…44 Graf č. 5: Vývoj průměrného kurzu CHF/EUR v období 1999-2011 …………………….45

82