Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance a právo
SILNIČNÍ DAŇ V ČR A V RAKOUSKU Road tax in the Czech Republic and Austria Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské / diplomové práce:
Autor:
doc. JUDr. Petr Mrkývka, Ph.D.
Pavel HÁJEK Brno, 2015
J mé no a p ř í j mení aut or a:
Pavel Hájek
Ná z e v di pl omové pr áce:
Silniční daň v ČR a v Rakousku
Ná z e v pr áce v angličt i ně:
Road tax in the Czech Republic and Austria
Ka t e dr a:
financí
Ve doucí di pl omové pr áce:
doc. JUDr. Petr Mrkývka, Ph.D.
Rok obhaj oby:
2015
Anotace Cílem práce je nalézt inspirativní prvky pro zefektivnění zdanění motorových vozidel na základě srovnání stávající právní úpravy a reálného fungování v České republice a v Rakousku. V první části jsem se zaměřil na stručný rozbor daní a poplatků z motorových vozidel a také právní úpravu této problematiky ze strany Evropské unie. Ve druhé části charakterizuji zdanění motorových vozidel v České republice a v Rakousku s primárním zaměřením na daně silniční v těchto zemích. Poslední část je věnována komparaci obou daňových systémů a nastínění moţného budoucího vývoje. Pro lepší pochopení situace se snaţím zjednodušit problematiku pomocí tabulek a příkladů.
Annotation The goal of the submitted thesis is to find inspirational elements for reaching a more effective taxation of motor vehicles based on a comparison of the current legislation and the real functioning of it in the Czech Republic and Austria. In the first part I focused on a brief analysis of taxes and fees regarding to motor vehicles and also on the legal regulation of this issue by the European Union. The second part outlines the taxation of motor vehicles in the Czech Republic and Austria with a primary focus on road taxes in these countries. The final part is devoted to a comparison of both tax systems, outlining possible future developments. For a better understanding of the issue I am trying to simplify it by using tables and examples.
Klíčová slova Rakousko, daň silniční, Normverbrauchsabgabe, Kraftfahrzeugsteuer, Motorbezogene Versicherungssteuer
Keywords Austria, road tax, Versicherungssteuer
Normverbrauchsabgabe,
Kraftfahrzeugsteuer,
Motorbezogene
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Silniční daň v ČR a v Rakousku vypracoval samostatně pod vedením doc. JUDr. Petra Mrkývky, Ph.D. a uvedl v ní všechny pouţité literární a jiné odborné
zdroje
v souladu
s právními
předpisy,
vnitřními
předpisy
Masarykovy
univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 20. dubna 2015 vlastnoruční podpis autora
Poděkování: Zde bych rád poděkoval doc. JUDr. Petru Mrkývkovi, Ph.D. za jeho cenné rady, náměty a připomínky při tvorbě bakalářské práce, stejně jako za jeho podporu a motivaci ke studiu práva a cizích jazyků.
OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................................................... 13 1
DANĚ A POPLATKY Z MOTOROVÝCH VOZIDEL ........................................................................... 15 1.2 DANĚ Z MOTOROVÝCH VOZIDEL ........................................................................................................... 15 1.2 POPLATKY Z MOTOROVÝCH VOZIDEL .................................................................................................... 17 1.2.1 Časový poplatek ............................................................................................................................... 17
2
PRÁVNÍ ÚPRAVA EVROPSKÉ UNIE .................................................................................................... 21
3
DAŇ SILNIČNÍ V ČR ................................................................................................................................. 22 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.8 3.9 3.10 3.11
4
ZDANĚNÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL V RAKOUSKU....................................................................... 38 4.1 4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4 4.2 4.2.1 4.2.2 4.2.3 4.2.4 4.3 4.3.1 4.3.2 4.4
5
PŘEDMĚT DANĚ ..................................................................................................................................... 22 NEGATIVNÍ VYMEZENÍ PŘEDMĚTU DANĚ ............................................................................................... 24 OSVOBOZENÍ OD DANĚ .......................................................................................................................... 24 SUBJEKT DANĚ ...................................................................................................................................... 25 ZPŮSOB STANOVENÍ DANĚ .................................................................................................................... 27 SNÍŢENÁ A ZVÝŠENÁ ROČNÍ SAZBA DANĚ ............................................................................................. 30 VZNIK A ZÁNIK DAŇOVÉ POVINNOSTI ................................................................................................... 31 SLEVA NA DANI ..................................................................................................................................... 32 ZÁLOHA ZA DAŇ ................................................................................................................................... 33 DAŇOVÁ POVINNOST............................................................................................................................. 34 VÝNOS DANĚ......................................................................................................................................... 35 DAŇ SILNIČNÍ V RAKOUSKU (KRAFTFAHRZEUGSTEUER) .................................................... 38 Předmět a subjekt daně .................................................................................................................... 39 Osvobození od daně ......................................................................................................................... 41 Základ a sazba daně......................................................................................................................... 42 Daňová povinnost ............................................................................................................................ 45 REGISTRAČNÍ DAŇ V RAKOUSKU (NORMVERBRAUCHSABGABE) .......................................................... 45 Osvobození od registrační daně a základ daně ................................................................................ 46 Sazba registrační daně ..................................................................................................................... 46 Sleva na dani .................................................................................................................................... 48 Daňová povinnost ............................................................................................................................ 48 DAŇ Z POJIŠTĚNÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL V RAKOUSKU (MOTORBEZOGENE VERSICHERUNGSSTEUER) 49 Základ a sazba daně......................................................................................................................... 50 Daňová povinnost ............................................................................................................................ 52 VÝNOSY Z DANÍ V RAKOUSKU .............................................................................................................. 53
KOMPARACE ............................................................................................................................................. 55
ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 57 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .................................................................................................................... 59 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................................................... 65 SEZNAM TABULEK .......................................................................................................................................... 65 SEZNAM VZORCŮ ............................................................................................................................................ 65 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................................................................ 66 SEZNAM PŘÍLOH.............................................................................................................................................. 67
Úvod Zdanění motorových vozidel je, především ve 21. století, velmi důleţité téma. Pomocí daní se dají efektivně odstranit negativní externality1, vznikající provozem vozidel, především výfukových plynů. Stěţejní je především nastavit správnou výši daně. Příliš vysoká daň můţe vést k poklesu podnikání a ostatních aktivit důleţitých pro rozvoj země. Naopak daň příliš nízká nemusí vést k ţádoucímu efektu a redukci předmětů poškozujících ţivotní prostředí. Za velmi vhodné je povaţováno sníţení, či osvobození od daně na taková vozidla, která jsou ekologicky šetrná a naopak zvýšení daně u vozidel nadměrně poškozujících ţivotní prostředí. Nemusí se ovšem jednat pouze o ochranu ţivotního prostředí. Zdanění provozu vozidel je také důleţitým prostředkem k obnově a výstavbě silniční sítě. Prostředky vybrané, ať jiţ ve formě daní či poplatků, mohou opět poslouţit na pohodlnější a rychlejší cestování, převoz nákladu apod. Cílem práce je nalézt inspirativní prvky pro zefektivnění zdanění motorových vozidel na základě srovnání stávající právní úpravy a reálného fungování v České republice (dále jen „ČR“) a v Rakousku. Tyto dvě sousedící země nebyly vybrány náhodou. Po staletí byly součástí jednoho státu, tudíţ mají nejen společnou historii, ale především velmi podobný vývoj v oblasti právní. Kaţdý, kdo se v posledních letech vydal do Rakouska, si musel všimnout diametrálně odlišné kvality silnic a dálnic v porovnání s ČR. Otázkou tedy je, jak je moţné, ţe ČR nemá tak dobrou úroveň dopravní infrastruktury a především jak jí dosáhnout. Je zcela jisté, ţe problém bude ve způsobu financování. Proto je důleţité rozebrat způsoby, jakým obě země získávají peníze na udrţování a výstavbu silniční sítě. Tato práce je zaměřena především na jeden způsob získávání prostředků a to zdanění vozidel. Na začátku práce je proveden obecný úvod do zdanění silniční dopravy, a to jak po stránce ekonomické, tak právní. Následně je věnována pozornost analýze právních předpisů Evropské Unie, vztahující se k této problematice. Dále je provedena charakteristika silniční daně v ČR
1
Negativní externalita je nepříznivý vliv subjektu, vyuţívajícího či tvořícího daný produkt na okolí, které se této činnosti neúčastní. 13
a Rakousku, a to dle konstrukčních prvků, přičemţ jsou nastíněny základní odlišnosti obou systémů. Samotný závěr směřuje k návrhům de lege ferenda. Je velmi překvapující, ţe se aţ do dnešní doby česká literatura vyhýbala důslednější analýze daní z motorových vozidel v Rakousku. Popsání a okomentování daňové situace v sousedních zemích českými odborníky, by jistě českým zákonodárcům pomohlo, při tvorbě ideálních daňových zákonů. Bliţší pohled na daně v ostatních státech by Českou republiku mohl obohatit, především jako plnohodnotný zdroj inspirace pro budoucí vývoj daní. Vţdy je lehčí vyuţít fungujících prvků ze zahraničí, a to především u států, které jsou si kulturně i historicky velmi blízké, neţ vytvářet nový a zcela neprověřený, tudíţ riskantní systém.
14
1 Daně a poplatky z motorových vozidel Daně a poplatky z motorových vozidel se v různých státech po celém světě projevují odlišně. Vţdy se však jedná o určitý příspěvek do veřejného rozpočtu, ze kterého se později provádí výstavba nových silnic a dálnic, jejich oprava či údrţba. Je logické, ţe přispívat na správu komunikací by měli zejména ti, kteří je vyuţívají. Z povahy věci také vyplývá, ţe čím více subjekt pozemní komunikace vyuţívá, tím více je opotřebovává a ničí. Tím pádem, by se jeho podíl na financování měl značně lišit od subjektu, který dopravní infrastrukturu příliš nevyuţívá. Dalšími důleţitými body, dle kterých se řídí výše částky, která bývá placena, jsou hmotnost vozidla, počet náprav, zdvihový objem motoru atd.
1.2 Daně z motorových vozidel Pojem „daň“ je velmi často uţíván, přesto však není v českém právním řádu nikde úplně přesně definován. Lze však definovat takto: „Daň je povinná, zákonem předem sazbou stanovená částka, která se více méně pravidelně odčerpává na nenávratném principu část nominálního důchodu ekonomického subjektu ve prospěch veřejného peněžního fondu bez poskytnutí ekvivalentního protiplnění.“2 Pro zákonnou definici bychom mohli například do Německa, kde bychom našli daň v §1 Reichsabgabenordnung, ze dne 13. 12. 1919 definovanou takto: „Daněmi jsou myšleny jednorázové či pravidelné peněžní dávky, jejichž zaplacením nevzniká nárok na protislužbu. Daně jsou příspěvkem do veřejného fondu a jsou stanoveny ze zákona“.3 Daně, které se platí z motorových vozidel lze rozdělit na tři typy a to podle toho, jak často jsou placeny. Dělí se na daně placené: z pohonných hmot, při koupi, bezúplatném nabytí automobilu či prvním uvedením do provozu,
2
RADVAN, Michal, Petr MRKÝVKA, Ivana PAŘÍZKOVÁ a Dana ŠRAMKOVÁ. Finanční právo a finanční správa – Berní právo. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Doplněk, 2008. str. 23, Edice učebnic PrF MU č. 417. ISBN 978-80-210-4732-7. 3 BIRK, Dieter. Steuerrecht. 10., neu bearb. und erw. Aufl. Heidelberg: C. F. Müller Verlag, 2007, xxxv, 31 s. ISBN 9783811492110. 15
ve vztahu k vlastnictví, popř. při drţbě vozidla.4 Při koupi pohonných hmot se neplatí pouze daň z přidané hodnoty, ale také spotřební daň. Souhrn těchto daní můţe takto tvořit aţ 50% z celkové ceny produktu.5 Z ekonomického hlediska je to věc ospravedlnitelná, zejména pokud mluvíme o benzínu či naftě vyuţívaných při provozu automobilů. Výfukové plyny z aut pak lze povaţovat za negativní externalitu. Trţní rovnováha je daní sice porušena, ale o to více se přiblíţí ke společenskému optimu.6 Daň tedy sníţí poptávku po pohonných hmotách, jelikoţ více lidí při vyšší ceně raději vyuţije jiný způsob dopravy nebo omezí ten stávající. To samozřejmě pomůţe ţivotnímu prostředí, stejně jako lidem, kteří nebudou muset vdechovat takové mnoţství zplodin. Z právního hlediska je pro daň z pohonných hmot v ČR důleţitý zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních a zejména část druhá, hlava I daň z minerálních olejů. Ta popisuje nejen plátce daně, předmět daně a mnoho jiného, ale především, a to je pro většinu lidí údaj nejdůleţitější, sazbu daně. Tato práce je ovšem zaměřená zejména na daň silniční, proto není potřeba se daní z pohonných hmot dále zabývat. Daň placená při koupi, bezúplatném nabytí automobilu či prvním uvedením do provozu se v mnohých zemích nazývá daní registrační. Jedná se o platbu jednorázovou. V ČR vybírána není, ale v Rakousku ano, konkrétně Normverbrauchsabgabe. Poslední moţností daně, vztahující se k motorovým vozidlům, je daň vztahující se k vlastnictví, či drţbě vozidla, která je placená pravidelně. Mezi takové daně se v ČR řadí daň silniční a v Rakousku Kraftfahrzeugsteuer a Motorbezogene Versicherungssteuer. Oproti registračním daním je jejich výnos celkem stabilní, protoţe jsou placeny pravidelně. Registrační daně jsou naopak velmi citlivé na hospodářský cyklus, tudíţ je jejich výnos velmi nepravidelný.7
4
RADVAN, Michal. Daně z motorových vozidel v Evropské unii. In Eugeniusz Ruśkowski a evropská dimenze finančního práva. 1. vyd. Brno: Centrum prawa polskiego / Centrum polského práva, 2012. s. 127. ISBN 978-80263-0302-2. 5 ONDROVÁ, Elena. Daně tvoří více než polovinu ceny benzínu [on line]. Poslední aktualizace 21. 11. 2013 [cit. 2015-01-13]. Dostupné z WWW: http://www.finance.cz/zpravy/finance/124190-dane-tvori-vice-nez-polovinuceny-benzinu/ 6 MANKIW, N. Gregory. Zásady ekonomie. Přel. Milan Sojka et al. 1. vyd., dotisk 2009. Praha: Grada Publishing, 2000. 763 s. ISBN 978-80-7169-891-3. 7 RADVAN, Michal. Daně z motorových vozidel v Evropské unii. In Eugeniusz Ruśkowski a evropská dimenze finančního práva. 1. vyd. Brno: Centrum prawa polskiego / Centrum polského práva, 2012. s. 127. ISBN 978-80263-0302-2. 16
1.2 Poplatky z motorových vozidel Další moţností, jak vybrat potřebné peníze je formou poplatků. „Poplatek je peněžitou dávkou zákonem stanovenou, nenávratnou, vybíranou státem nebo jinými veřejnoprávními korporacemi za zákonem stanovené úkony jejich orgánů.“8 Poplatky se od daní liší především tím, ţe poplatky jsou nepravidelné a lze u nich očekávat určité protiplnění od státu či jiné veřejnoprávní korporace.9 Na druhou stranu společná vlastnost spočívá v tom, ţe jak daně, tak poplatky musí být v ČR stanoveny zákonem.10 Obecně lze poplatky z provozu motorových vozidel rozdělit na časové a výkonové. Výkonové poplatky se jak v České republice, tak v Rakousku, nacházejí ve formě elektronického mýtného. V Rakousku se na vybraných komunikacích platí téţ mýtné manuální.11 Vzhledem k zaměření této práce není potřeba důkladněji rozebírat výkonové poplatky.
1.2.1
Časový poplatek
Časový poplatek se váţe k pouţití dálnic a silnic dálničního typu motorovým vozidlem. V minulosti se v ČR uplatňovala pouze jediná a univerzální platba, která se vztahovala na všechna vozidla. Nezáleţelo na druhu, či rozlišení vyuţití vozidla k soukromým či podnikatelským účelům. Zaplacení poplatku se prokazovalo nálepkou o zaplacení poplatku, neboli dálniční známkou. Dálniční známky byly zavedeny od 1. 1. 1995 novelou silničního zákona (zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), ve znění zákona č. 134/1994 Sb.). Silniční zákon byl od 1. 4. 1997 nahrazen zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Důleţitý milník při otázce zpoplatnění komunikací v ČR bylo datum 1. 1. 2007, kdy bylo zavedeno elektronické mýtné. Výnosy z koupě dálničních kupónů se do roku 2006 pohyboval okolo 2 miliard korun ročně.12
8
RADVAN, Michal, Petr MRKÝVKA, Ivana PAŘÍZKOVÁ a Dana ŠRAMKOVÁ. Finanční právo a finanční správa – Berní právo. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Doplněk, 2008. str. 25, Edice učebnic PrF MU č. 417. ISBN 978-80-210-4732-7. 9 RADVAN, Michal, Petr MRKÝVKA, Ivana PAŘÍZKOVÁ a Dana ŠRAMKOVÁ. Finanční právo a finanční správa – Berní právo. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Doplněk, 2008. str. 25, Edice učebnic PrF MU č. 417. ISBN 978-80-210-4732-7. 10 Čl. 11 odst. 5 usnesení č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění k 30. 12. 2014. In: ASPI verze 2014 [právní informační systém]. Wolters Kluwer, ©2000-2014 [cit. 2014-12-30] 11 RADVAN, Michal. Daně z motorových vozidel v Evropské unii. In Eugeniusz Ruśkowski a evropská dimenze finančního práva. 1. vyd. Brno: Centrum prawa polskiego / Centrum polského práva, 2012. s. 142. ISBN 978-80263-0302-2. 12 RADVAN, Michal. Daně z motorových vozidel v Evropské unii. In Eugeniusz Ruśkowski a evropská dimenze finančního práva. 1. vyd. Brno: Centrum prawa polskiego / Centrum polského práva, 2012. s. 134-135. ISBN 978-80-263-0302-2. 17
Tabulka 1: Poplatek za kalendářní rok, dle zákona č. 135/1961 Sb. o pozemních komunikacích (silniční zákon), ve znění zákona č. 134/1994 Sb.13 Do celkové hmotnosti 3,5 tuny
400 Kč
O celkové hmotnosti nad 3,5 tuny do 12 tun
1000 Kč
O celkové hmotnosti nad 12 tun
2000 Kč
Zdroj: vlastní tvorba, dle zákona § 61 odst. 4 zákona č.135/1961 Sb. o pozemních komunikacích (silniční zákon), ve znění zákona č. 134/1994 Sb. In: ASPI verze 2015 [právní informační systém]. Wolters Kluwer, ©2000-2015 [cit. 2015-02-15]
Z tabulky 1 vyplývá, ţe povinnost zakoupit dálniční známku měli dříve v České republice řidiči nejen vozidel s celkovou hmotností do 3,5 tuny, ale také řidiči ostatních vozidel. Výše poplatku závisela na hmotnosti vozidla. V současné době se v ČR i v Rakousku rozlišuje časový poplatek, pro vozidla s celkovou maximální hmotností do 3,5 tuny a mýtné, pro vozidla s celkovou maximální hmotností do 3,5 tuny. V České republice se časový poplatek platí před uţitím zpoplatněné pozemní komunikace motorovým vozidlem, které má nejméně 4 kola. Kupón lze zakoupit na jeden rok (1. 12. - 31. 1.) nebo jeden kalendářní měsíc či 10 kalendářních dní. Časová platnost kupónů se v ČR ani v Rakousku neliší. Lze však nalézt několik jiných rozdílů. V Rakousku existuje také zpoplatnění motocyklů za uţití určitých rychlostních silnic a dálnic. Cena takového poplatku pro vozidla se dvěma koly je niţší, neţ pro vozidla s nejméně čtyřmi koly. V ČR je nezbytné při zakoupení kupónu vyplnit státní poznávací značku na obě části kupónu, coţ se v Rakousku nemusí. Poslední rozdílem je umístění kupónu na vozidlo. V případě vozidel s minimálně čtyřmi koly se v ČR kupón umístí uvnitř vozidla na pravý dolní okraj čelního skla vozidla. Na druhou stranu se rakouský kupón musí umístit zevnitř na levém horním okraji nebo poblíţ zpětného zrcátka. Na motocykly se rakouský kupón musí umístit na viditelnou, neoddělitelnou nebo těţce oddělitelnou část motocyklu.14
13
Pozn., Do celkové hmotnosti motorového vozidla se započítávala i celková hmotnost přípojného vozidla. ASFINAG. Toll Video 2015 In: Youtube [online]. Zveřejněno 27. 11. 2014 [cit. 2015-3-30]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=7PGdeQ4MgGA 18 14
Tabulka 2: Ceny dálničních kupónů emise 2015 ČR (CZK) Doba
vozidla do 3,5 tuny
Rakousko (EUR) motocykly
vozidla do 3,5 tuny (a přepočet v CZK)
10 dní
310
5
8,7 (239 Kč)
2 měsíce
440
12,7
25,3 (696 Kč)
1 rok
1500
33,6
84,4 (2323 Kč)
Zdroj: vlastní tvorba, data pouţita ze stránek: http://www.asfinag.at/toll/toll-sticker a http://www.sfdi.cz/ myto-a-dalnicni-kupony/dalnicni-kupony-2015/ceny-kuponu-a-jejich-platnost/, cit. dne 30. 12. 2014.
V Tab. 2 jsou srovnány ceny dálničních kupónů v ČR (v CZK) a v Rakousku (v EUR) v závislosti na časové délce zakoupené známky v roce 2015. Pokud bychom přepočítali ceny při kurzu 1 EUR = 27,525 CZK15, tak po zaokrouhlení vychází cena 10 denního kupónu pro automobily v Rakousku levněji, neţ v ČR a to přibliţně o 71 Kč. Naopak 2 měsíční kupón je v Rakousku, oproti ČR, draţší o 256 Kč a roční kupón o 823 Kč. Tabulka 3: Ceny dálničních kupónů emise 2014 ČR (CZK)
Rakousko (EUR)
Doba
vozidla do 3,5 tuny
motocykly
vozidla do 3,5 tuny
10 dní
310
4,9
8,5
2 měsíce
440
12,4
24,8
1 rok
1500
32,9
82,7
Zdroj: vlastní tvorba, data pouţita ze stránek: http://www.asfinag.at/toll/toll-sticker a http://www.sfdi.cz/ myto-a-dalnicni-kupony/dalnicni-kupony-2014/ceny-kuponu-a-jejich-platnost/, cit. dne 30. 12. 2014.
Zajímavý fakt se také naskytne při srovnání ceny dálničních známek v ČR a v Rakousku za rok 2014 a 2015 – viz Tab. 2 a Tab. 3. Jedná se především o to, ţe cena dálniční známky v ČR se vůbec nezměnila. Na druhou stranu v Rakousku se cena dálničních známek kaţdoročně upravuje o inflaci. Nárůst ceny byl 2,1%. Pokud bychom se vrátili ještě o rok 15
ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Kurzy devizového trhu. [on line]. © Česká národní banka, 2003-2015 [cit. 2015-3-27]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/denni_kurz.jsp 19
zpět, zjistili bychom, ţe v ČR se ceny dálničních známek neměnily ani z roku 2013 na rok 2014. Vzrůst cen v Rakousku byl 2,6 %.16 Kaţdoroční změna ceny dálničních kupónů v Rakousku o výši inflace je opravdu zajímavé řešení, díky kterému se dá vyhnout skokovému zvyšování cen.
16
ASFINAG. Toll sticker 2014. [on line]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z URL: http://www.asfinag.at/toll/tollsticker 20
2 PRÁVNÍ ÚPRAVA EVROPSKÉ UNIE Jak Česká republika, tak Rakousko, jsou členy Evropské unie. Je proto nezbytně nutné se také zaobírat právní úpravou EU, která se snaţí právo ve členských státech sblíţit. Harmonizace práva je opravdu důleţitá především pro zajištění více méně srovnatelných podmínek občanů členských států EU. V oblasti daní vztahující se k provozu motorových vozidel ovšem k přílišné
harmonizaci
prozatím
nedošlo.
Nedostatečné
sjednocení
právní
úpravy
v jednotlivých členských státech, můţe na trhu vytvářet nerovnost mezi subjekty, na základě státní příslušnosti. Důleţitým právním předpisem Evropské unie v rámci harmonizace práva v otázkách zdaňování provozu motorových vozidel je směrnice Rady 92/106/EHS ze dne 7. prosince 1992 o zavedení společných pravidel pro určité druhy kombinované přepravy zboţí mezi členskými státy. Směrnice slouţí především k omezení silniční dopravy, kvůli jejímu negativnímu dopadu. Jako řešení slouţí vyuţití kombinované dopravy, která bude detailněji popsána v kapitole věnující se české silniční dani.17 Při bliţším pohledu na zdanění provozu motorových vozidel v České republice i v Rakousku je vidět, ţe oba dva státy zvýhodňují motorová vozidla, která jsou součástí kombinované dopravy. Zvýhodnění spočívá ve sníţení sazby určité daně v závislosti na počtu jízd uskutečněných v kombinované dopravě, nebo celkovém osvobození od daně, pokud jsou motorová vozidla vyuţita výhradně v kombinované dopravě. Vše je důkladněji popsáno níţe, v kapitolách rozebírajících jednotlivé daně. Druhým důleţitým předpisem je směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999, o výběru poplatků za uţívání určitých pozemních komunikací těţkými nákladními vozidly. Tento předpis byl jiţ několikrát novelizován. V současné podobě stanovuje minimální sazby daní a poplatků z těţkých nákladních vozidel a tím přispívá k podpoře hospodářské soutěţe v členských zemích. Dále stanovuje výčet vozidel, která mohou být od daně osvobozena, nebo kterým můţe být daň sníţena. Jejím úkolem je téţ zamezit diskriminaci dopravců na základě státní příslušnosti.18
17
Směrnice Rady 92/106/EHS ze dne 7. prosince 1992 o zavedení společných pravidel pro určité druhy kombinované přepravy zboţí mezi členskými státy. In: ASPI verze 2015 [právní informační systém]. Wolters Kluwer, ©2000-2015 [cit. 2015-03-23] 18 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za uţívání určitých pozemních komunikací těţkými nákladními vozidly. In: ASPI verze 2015 [právní informační systém]. Wolters Kluwer, ©2000-2015 [cit. 2015-03-23] 21
3 DAŇ SILNIČNÍ V ČR Samotná daň silniční, tak jak ji známe dnes, není v českém právním řádu příliš dlouho. První zmínku lze najít v zákoně č.339/1992 Sb., o dani silniční. Tento zákon byl ovšem ještě před nabytím účinnosti změněn zákonem č. 13/1993 Sb. Posledně zmíněný zákon, ačkoliv několikrát novelizován, platí aţ dodnes. Při pohledu do historie je nutno zmínit, ţe se nejedná o první zdanění provozu motorových vozidel. Za zmínku stojí vládní nařízení č. 310/1942 Sb., o dani z motorových vozidel nebo zákon č. 98/1964 Sb., o dani z motorových vozidel. Daň silniční je ovšem specifická. Zaměřuje se zejména na vozidla s celkovou maximální hmotností přesahující 3,5 tuny nebo pouţitá k podnikání. Na rozdíl od předchozích daní z motorových vozidel, ve kterých byla zdaněna většina vozidel. Silniční daň v ČR je daní přímou, jelikoţ poplatník daně si její výši musí sám vypočítat a uhradit. Z hlediska rozdělení přímých daní lze daň silniční zařadit do skupiny majetkových daní, protoţe se vztahuje k uţívání majetku. Sazba daně je stanovená v závislosti na zdvihový objem motoru nebo hmotnosti vozidla. Cílem takového zdanění je zisk finančních prostředků na opravy a budování silniční sítě. Veškeré výnosy se stávají příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury (dále jen „SFDI“), který s ním dále hospodaří.19
3.1 Předmět daně K tomu, aby se vozidlo stalo předmětem daně silniční, musí splňovat několik podmínek, které musí být současně naplněny. První ze zákonných podmínek je registrace vozidla na území ČR. Do registru musí být zapsána všechna silniční motorová vozidla a přípojná vozidla, která jsou provozována na pozemních komunikacích, pokud provozující osoba má na území ČR sídlo (v případě právnických osob), nebo trvalý, či dlouhodobý pobyt. Pokud jde o občana jiného členského státu s přechodným pobytem v délce alespoň šesti měsíců v kalendářním roce nebo o osobu, které byl udělen azyl, platí totéţ.20 Druhou podmínkou je provozování vozidla na území České republiky. Pokud bychom pátrali po definici termínu „provozování“ v českých právních předpisech, pak bychom ji nenašli. Předpokládá se však, ţe se jedná o pouţívání vozidla na veřejné pozemní komunikaci 19
§5 písm. a) zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní, ve znění k 23. 3. 2015. In: ASPI verze 2015 [právní informační systém]. Wolters Kluwer, ©2000-2015 [cit. 2015-03-23] 20 § 86 odst. 2 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění k 19. 2. 2015. In: ASPI verze 2015 [právní informační systém]. Wolters Kluwer, ©2000-2015 [cit. 2015-02-19] 22
v tuzemsku. Pro splnění této podmínky stačí byť jen jediné pouţití v daném časovém horizontu. V případě pouţití na soukromém pozemku, či provozu vozidla na veřejné pozemní komunikaci mimo Českou republiku, nedojde tím k naplnění druhé podmínky.21 Podmínka třetí se týká účelu pouţívání vozidel. Předmětem daně silniční jsou tedy taková vozidla, která jsou pouţívána poplatníkem daně z příjmů: a) právnických osob. Výjimku tvoří pouţívání vozidla k činnosti veřejně prospěšné v případě, ţe příjmy z této činnosti poplatníka nejsou předmětem daně z příjmů. Nebo b) fyzických osob, k činnosti nebo v přímé souvislosti s činností, ze kterých plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona, který upravuje daně z příjmů.22 V praxi se vyskytuje mnoho případů, ve kterých podnikatel nevlastní ţádné vozidlo, ale vypůjčí si je od jiného, nepodnikatelského subjektu pro své podnikatelské účely. V tomto případě ovšem povinnost platit daň silniční nezaniká, jelikoţ vozidlo je vyuţito pro podnikatelskou činnost nebo v přímé souvislosti s ní. V otázce předmětu daně silniční tedy můţe být stěţejní i účel vyuţití vozidla.23 Pro výše uvedené vymezení předmětu daně silniční nebyla rozhodující hmotnost vozidla. V případě vozidel s největší povolenou hmotností přesahující 3,5 tuny, která jsou registrovaná v ČR a určená výhradně k přepravě nákladů, jsou totiţ předmětem daně silniční vţdy. Nemusí se tedy jednat pouze o vozidla uţívaná k podnikání. Toto zdanění bylo zavedeno především kvůli vstupu České republiky do Evropské unie, tudíţ aby odpovídala poţadavkům ve směrnici,24 která ve článku 2, přikazovala zdanění vozidel s celkovou hmotností nejméně 12 tun. Tato směrnice dále stanovila pro zdanění jediné kritérium a to místo jejich evidence. Tato směrnice však byla změněna směrnicí novou25, ve které se písmenu d) článku 2 mění definice 21
TESAŘOVÁ, Zdeňka. Zákon o dani silniční: komentář s příklady. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, xiii, str. 4. Komentáře Wolters Kluwer. ISBN 9788073572778. 22 § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění k 19. 2. 2015. In: ASPI verze 2015 [právní informační systém]. Wolters Kluwer, ©2000-2015 [cit. 2015-02-19] 23 TESAŘOVÁ, Zdeňka. Zákon o dani silniční: komentář s příklady. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, xiii, str. 6. Komentáře Wolters Kluwer. ISBN 9788073572778. 24 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za uţívání určitých pozemních komunikací těţkými nákladními vozidly. In: ASPI verze 2015 [právní informační systém]. Wolters Kluwer, ©2000-2015 [cit. 2015-02-19] 25 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/38/ES ze dne 17. května 2006, kterou se mění směrnice 1999/38/ES o výběru poplatků za uţívání určitých pozemních komunikací těţkými nákladními vozidly. In: ASPI verze 2015 [právní informační systém]. Wolters Kluwer, ©2000-2015 [cit. 2015-02-19] 23
pojmu „vozidla“ v souvislosti s předmětem daně. Původní hmotnost 12 tun byla nahrazena hmotnostním limitem ve výši 3,5 tuny. Na to čeští zákonodárci zareagovali novelou zákona o dani silniční č. 246/2008 Sb.26
3.2 Negativní vymezení předmětu daně Při vymezení předmětu daně silniční existují i vozidla, která zdanění nepodléhají. Do této skupiny patří speciální pásové automobily, lesnické a zemědělské traktory a jejich přípojná vozidla a ostatní vozidla podle § 3 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Dále jsou ze zákona vyjmuta i vozidla, kterým byla přidělena zvláštní registrační značka dle § 15 vyhlášky č. 243/2001 Sb., o registraci vozidel, ve znění vyhlášky č. 496/2001Sb. Tato vozidla nejsou předmětem daně silniční a to ani, pokud jsou pouţívány k podnikání a mají státní poznávací značku.
3.3 Osvobození od daně Přestoţe některá vozidla jsou předmětem daně silniční, mohou být od daně osvobozena a to především díky účelu, ke kterému se vozidla pouţívají. Takový účel by se dal definovat jako veřejně prospěšný. Mezi takové lze zařadit například vozidla záchranné sluţby, hasičů, ozbrojených sil a policie. Další skupinu tvoří vozidla zprostředkovávající přepravu osob, či ekologicky šetrné vozy. Ekologicky šetrnými vozy by se v souvislosti s osvobozením od daně daly chápat vozidla s elektrickým, či hybridním pohonem, stejně jako pouţívající LPG palivo. V neposlední řadě se jedná o vozidla diplomatická nebo s méně neţ čtyřmi koly, zapsanými v technickém průkazu. Tím lze rozumět kupříkladu skútry, motocykly, tříkolky, mopedy a jiné.27 V případě vozidel osvobozených od daně, nezaniká povinnost provozovatele, podat daňové přiznání. Povinnost podat daňové přiznání trvá i v případě, ţe provozovatel provozuje pouze vozidla osvobozena od daně. V daňovém přiznání musí provozovatel uvést veškeré příslušné
26
TESAŘOVÁ, Zdeňka. Zákon o dani silniční: komentář s příklady. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, xiii, str. 9 - 10. Komentáře Wolters Kluwer. ISBN 9788073572778. 27 RADVAN, Michal, Petr MRKÝVKA, Ivana PAŘÍZKOVÁ a Dana ŠRAMKOVÁ. Finanční právo a finanční správa – Berní právo. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Doplněk, 2008. str. 374-375 Edice učebnic PrF MU č. 417. ISBN 978-80-210-4732-7. 24
údaje. Pokud vozidlo splňuje poţadavky pouze na část kalendářního měsíce, nahlíţí se na ně, jako by celý kalendářní měsíc od daně osvobozeno nebylo.28
3.4 Subjekt daně Poplatníkem daně, dle právní teorie, jsou daňové subjekty, jejichţ příjmy, úkony či majetek jsou přímo podrobeny daňové povinnosti. V případě daně silniční můţe být poplatníkem jak fyzická, tak právnická osoba. Zákon nestanovuje ţádné omezení týkající se trvalého bydliště fyzické osoby nebo místa sídla právnické osoby. Důleţité v případě místního hlediska je pouze registrace vozidla na území České republiky. Vozidla registrovaná mimo ČR tuzemskému zdanění nepodléhají.29 Poplatníkem daně silniční je provozovatel vozidla, který je zapsán v technickém průkazu vozidla30, nemusí se však jednat vţdy pouze o vlastníka vozidla. V praxi je celkem běţné, ţe se poplatníkem stávají i právnické či fyzické osoby, které jsou k provozování zmocněny vlastníkem.31 V případě úmrtí či zániku osoby zapsané v technickém průkazu jako provozovatel, nebo pokud provozovatel je z registru vozidel odhlášen, leţí daňová povinnost na uţivateli vozidla. Taková situace není vůbec neobvyklá. Často k ní dochází v případě prodeje vozidla. Příkladem můţe být situace, kdy provozovatel vozidlo z evidence dopravního inspektorátu odhlásí, ale změna v technickém průkazu vozidla však doposud nebyla vyznačena. V takovém případě je poplatník daně silniční právě uţivatel neboli nový vlastník vozidla. Jiná situace by ovšem byla v případě neoznámení změny majitele vozidla na příslušném registračním místě. Pokud by taková situace nastala, plátce daně by byl stále původní vlastník.32
28
TESAŘOVÁ, Zdeňka. Zákon o dani silniční: komentář s příklady. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, xiii, str. 11. Komentáře Wolters Kluwer. ISBN 9788073572778. 29 tamtéţ. Str. 22 30 § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění k 19. 2. 2015. In: ASPI verze 2015 [právní informační systém]. Wolters Kluwer, ©2000-2015 [cit. 2015-02-19] 31 TESAŘOVÁ, Zdeňka. Zákon o dani silniční: komentář s příklady. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, xiii, str. 23. Komentáře Wolters Kluwer. ISBN 9788073572778. 32 RADVAN, Michal, Petr MRKÝVKA, Ivana PAŘÍZKOVÁ a Dana ŠRAMKOVÁ. Finanční právo a finanční správa – Berní právo. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Doplněk, 2008. str. 374 - 375 Edice učebnic PrF MU č. 417. ISBN 978-80-210-4732-7. 25
Poplatníkem je také: a) zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci, dle § 6 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za pouţití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla, pokud daňová povinnost nevznikla jiţ provozovateli vozidla, b) osoba, která pouţívá vozidlo registrované a určené jako mobilizační rezerva nebo pohotovostní zásoba, podle § 1 zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, c) popřípadě organizační sloţka osoby se sídlem nebo trvalým pobytem v zahraničí.33 Poplatníkem můţe být ve zvláštních případech také zaměstnavatel, který musí splnit hned několik podmínek stanovených zákonem o dani silniční. První podmínkou je existence pracovněprávního vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Dále musí zaměstnanec pouţít svoje vozidlo pro pracovní cestu, které zaměstnavatel nevlastní, nemá vypůjčeno, či v nájmu. Poslední podmínka je, ţe provozovatel vozidla neměl daňovou povinnost k dani silniční v daném kalendářním měsíci. Při splnění všech podmínek přísluší zaměstnanci finanční kompenzace, jako náhrada cestovních výdajů. Zaměstnavatel se naopak tímto stává poplatníkem daně silniční. Daná situace ovšem má jednu podstatnou výjimku. Zaměstnanec nesmí mít v kalendářním měsíci, kdy zaměstnavateli takto vznikla povinnost platit daň silniční, sám povinnost platit daň silniční. V opačném případě zaměstnavatel není subjektem daně.34 Pokud například zaměstnanec pouţije jiné vozidlo, neţ osobní automobil či přípojné vozidlo k osobnímu automobilu, je poplatníkem právě on. Povinnost podat daňové přiznání, platit zálohy za daň a další povinnosti spojené s daní silniční mu nezanikají, a to ani v případě, ţe zaměstnavatel za něj daň zaplatí.35
33
§ 5 odst. 2 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění k 19. 2. 2015. In: ASPI verze 2015 [právní informační systém]. Wolters Kluwer, ©2000-2015 [cit. 2015-03-09] 34 TESAŘOVÁ, Zdeňka. Zákon o dani silniční: komentář s příklady. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, xiii, str. 26-28. Komentáře Wolters Kluwer. ISBN 9788073572778. 35 TESAŘOVÁ, Zdeňka. Zákon o dani silniční: komentář s příklady. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, xiii, str. 28. Komentáře Wolters Kluwer. ISBN 9788073572778. 26
Další cestou, jak se osoba můţe stát poplatníkem daně silniční je, pokud pouţívá vozidlo běţně vyuţívané při určité mimořádné situaci. Pod pojmem mimořádná situace si lze v tomto případě představit například ohroţení státu, stav nebezpečí nebo válečný stav. Právní úprava se samozřejmě věnuje i osobám se sídlem, v případě právnických osob, nebo trvalým pobytem, v případě osob fyzických, v zahraničí. Poplatníkem můţe tedy být i organizační sloţka takové osoby. Za organizační sloţku se povaţuje např. stálá provozovna (kancelář, dílna) nebo odštěpený závod. Velmi důleţitý je postup, v případě ţe je u jednoho vozidla poplatníků více. V takovém případě se uplatňuje princip solidarity, coţ znamená, ţe poplatníci mají daňovou povinnost společnou a nerozdílnou. 36
3.5 Způsob stanovení daně Způsob stanovení daně lze rozdělit na dvě samostatné jednotky. První je základ daně, který nám stanoví prvek, dle kterého je stanovena samostatná výše daně. Pokud se jedná o daň silniční, rozhodujícími faktory základu daně jsou zdvihový objem a největší povolená hmotnost.37 Sazba daně jiţ stanoví jednotlivé částky, které je nutné platit. V případě osobních automobilů je výše daně závislá na zdvihovém objemu motoru v cm3. Zdaňovány jsou všechny osobní automobily, tedy vozidla spadající do kategorie vozidel M138. Jedinou výjimku tvoří osobní automobily na elektrický pohon.39
36
TESAŘOVÁ, Zdeňka. Zákon o dani silniční: komentář s příklady. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, xiii, str. 26-30. Komentáře Wolters Kluwer. ISBN 9788073572778. 37 §5 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění k 9. 3. 2015. In: ASPI verze 2015 [právní informační systém]. Wolters Kluwer, ©2000-2015 [cit. 2015-03-09] 38 M1- motorová vozidla, která mají nejméně čtyři kola, pouţívají se pro dopravu osob, a mají nejvýše osm míst k přepravě osob, kromě místa řidiče dle DAŇAŘI ONLINE. Druhy vozidel a některé zápisy v technickém průkazu. [online]. [cit. 2015-3-30]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d551v527druhy-vozidel-a-nektere-zapisy-v-technickem-prukazu/?search_query=$issue=1I21 39 §5 písm. a) zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění k 30. 3. 2015. In: ASPI verze 2015 [právní informační systém]. Wolters Kluwer, ©2000-2015 [cit. 2015-03-30] 27
Tabulka 4: Roční sazba daně pro osobní automobily Zdvihový objem motoru
Sazba daně
do 800 cm3
1 200 Kč
nad 800 cm3 do 1250 cm3
1 800 Kč
nad 1250 cm3 do 1500 cm3
2 400 Kč
nad 1500 cm3 do 2000 cm3
3 000 Kč
nad 2000 cm3 do 3000 cm3
3 600 Kč
nad 3000 cm3
4 200 Kč
Zdroj: vlastní tvorba dle §6 odst. 1 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění k 9. 3. 2015. In: ASPI verze 2015 [právní informační systém]. Wolters Kluwer, ©2000-2015 [cit. 2015-03-09]
Tab. 4 názorně zachycuje roční sazbu daně silniční pro osobní automobily v závislosti na jejich zdvihovém objemu motoru. Ty jsou rozděleny do šesti kategorií. Nejniţší sazba daně je pro osobní automobily do 800 cm3. Pro vozidla, která přesahují tuto hranici zdvihového objemu motoru, se sazba zvyšuje v závislosti na tom, do které kategorie patří. Tento systém nemusí být příliš spravedlivý, jelikoţ například vozidla se zdvihovým objemem motoru 1501 a 1999 cm3 platí stejnou sazbu daně. Pro ostatní vozidla a návěsy jiţ není důleţitý objem motoru. Rozhodujícím faktorem pro je jejich největší povolená hmotnost v tunách a také počet náprav. Tabulka 5: Vztah výše sazby daně a hmotnosti vozidla, popř. počtu náprav Počet
Hmotnost
Sazba daně
náprav 1
2
Počet
Hmotnost
Sazba daně
do 1 tuny
1 800 Kč
náprav do 1 tuny
1 800 Kč
nad 1 t do 2 t
2 700 Kč
nad 1 t do 3,5 t
2 400 Kč
nad 2 t do 3,5 t
3 900 Kč
nad 3,5 t do 6 t
3 600 Kč
nad 3,5 t do 5 t
5 400 Kč
nad 6 t do 8,5 t
6 000 Kč
nad 5 t do 6,5 t
6 900 Kč
nad 8,5 t do 11 t
7 200 Kč
nad 6,5 t do 8 t
8 400 Kč
nad 11 t do 13 t
8 400 Kč
nad 8 t
9 600 Kč
nad 13 t do 15 t
10 500 Kč
do 1 tuny
1 800 Kč
nad 15 t do 17 t
13 200 Kč
nad 1 t do 2 t
2 400 Kč
nad 17 t do 19 t
15 900 Kč
nad 2 t do 3,5 t
3 600 Kč
nad 19 t do 21 t
17 400 Kč
nad 3,5 t do 5 t
4 800 Kč
nad 21 t do 23 t
21 300 Kč
nad 5 t do 6,5 t
6 000 Kč
nad 23 t do 26 t
27 300 Kč
3
28
nad 6,5 t do 8 t
7 200 Kč
nad 26 t do 31 t
36 600 Kč
nad 8 t do 9,5 t
8 400 Kč
nad 31 t do 36 t
43 500 Kč
nad 9,5 t do 11 t
9 600 Kč
nad 36 t
50 400 Kč
nad 11 t do 12 t
10 800 Kč
do 18 tun
8 400 Kč
nad 12 t do 13 t
12 600 Kč
nad 18t do 21 t
10 500 Kč
nad 13 t do 14 t
14 700 Kč
nad 21 t do 23 t
14 100 Kč
nad 14 t do 15 t
16 500 Kč
nad 23 t do 25 t
17 700 Kč
nad 15 t do 18 t
23 700 Kč
nad 25 t do 27 t
22 200 Kč
nad 18 t do 21 t
29 100 Kč
nad 27 t do 29 t
28 200 Kč
nad 21 t do 24 t
35 100 Kč
nad 29 t do 32 t
33 300 Kč
nad 24 t do 27 t
40 500 Kč
nad 32 t do 36 t
39 300 Kč
nad 27 t
46 200 Kč
nad 36 t
44 100 Kč
4 a více
Zdroj: vlastní tvorba dle §6 odst. 2 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění k 9. 3. 2015. In: ASPI verze 2015 [právní informační systém]. Wolters Kluwer, ©2000-2015 [cit. 2015-03-09]
Z Tab. 5 je patrné, ţe sazba daně u ostatních vozidel závisí pouze na počtu náprav a hmotnosti vozidla. Obecně lze říci, ţe čím vyšší hmotnost vozidla, tím vyšší sazba daně. Dle zákona o dani silniční jsou sazby daně uvedeny vţdy v jednom kalendářním roce. Jedinou výjimkou je moţnost vyuţít denní sazby, pokud je poplatníkem daně zaměstnavatel, který vyplácí cestovní náhradu zaměstnanci. Denní sazby 25 Kč, můţe zaměstnavatel vyuţít v případě, ţe je to pro něj výhodnější. Pokud si zvolí tento způsob, nemá jiţ moţnost změny po celé zdaňovací období. Rozhodné je placení první zálohy na daň. Pokud zaměstnavateli ovšem přísluší daňová povinnost za více vozidel, je moţné, aby u některých vozidel vyuţil roční a u některých denní sazby daně. Zajímavé je také povšimnutí, ţe všechny částky jsou dělitelné dvanácti. To slouţí k pohodlnému zjištění měsíční částky.40
40
TESAŘOVÁ, Zdeňka. Zákon o dani silniční: komentář s příklady. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, xiii, str. 35-37. Komentáře Wolters Kluwer. ISBN 9788073572778. 29
3.6 Snížená a zvýšená roční sazba daně
Sníţení roční sazby daně je především určené pro nová vozidla. V tomto případě nezáleţí na tom, zda se jedná o osobní automobily, či ostatní vozidla. Sazba daně se sníţí o 48% od data první registrace do uplynutí 36 kalendářních měsíců, o 40% v případě následujících 36 kalendářních měsíců a o 25% po dobu následujících 36 kalendářních měsíců. Maximální doba sníţení sazby daně je tedy 108 měsíců. Pokud během této doby vozidlo změní provozovatele, nový provozovatel můţe uplatnit nárok na sníţení daně nejdříve v kalendářním měsíci, kdy došlo k zápisu změny provozovatele v technickém průkazu.41 Pokud se jedná o vozidla dovezená ze zahraničí, poplatník má nárok na sníţení sazby daně, dle předchozího odstavce, pouze pokud prokáţe první registraci vozidla. Ta musí být vydaná příslušných zahraničním orgánem, slouţícím k registraci vozidel. Získat potvrzení nebo jiný doklad o první registraci vozidla lze i od registračního orgánu v ČR, pokud disponuje takovým údajem. Po prokázání první registrace vozidla lze vyuţít sníţení sazby u vozidel ze zahraničí ve stejné míře jako u vozidel tuzemských.42 Sníţení roční sazby daně je rovněţ moţné u vozidel, která jsou určena pro činnosti výrobní povahy v rostlinné výrobě. Příkladem takových činností jsou sklizňové práce, balení osiva, sázení apod. Nejedná se tedy o vozidla slouţící k přepravě.43 Vyuţít sníţení daně o 100% lze u nákladních automobilů a to včetně nákladních návěsů, nákladních přívěsů a tahačů, pokud mají maximální povolenou hmotnost v rozmezí 3,5 aţ 12 tun. Dispozice normy je v tomto případě stanovena alternativně, tudíţ stačí splnění pouze jedné z následujících podmínek, aby bylo moţné sníţení daně o 100%: a) jsou tato vozidla pouţívána veřejně prospěšným poplatníkem daně z příjmů právnických osob pouze k činnosti, z níţ plynoucí příjmy nejsou předmětem daně z příjmů,
41
§6 odst. 6 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění k 9. 3. 2015. In: ASPI verze 2015 [právní informační systém]. Wolters Kluwer, ©2000-2015 [cit. 2015-03-09] 42 §6 odst. 7 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění k 9. 3. 2015. In: ASPI verze 2015 [právní informační systém]. Wolters Kluwer, ©2000-2015 [cit. 2015-03-09] 43 TESAŘOVÁ, Zdeňka. Zákon o dani silniční: komentář s příklady. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, xiii, str. 38. Komentáře Wolters Kluwer. ISBN 9788073572778. 30
b) jsou tato vozidla pouţívána fyzickou osobou pouze k činnosti, která nemá přímou souvislost s podnikáním, c) nebo se jedná o výcviková vozidla, která slouţí k získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a zároveň nejsou pouţívána k činnosti, z níţ buď plynoucí příjmy jsou předmětem daně z příjmů právnických osob, nebo plynou příjmy ze samostatné činnosti.44 Důleţité je si také uvědomit, ţe nelze kombinovat sníţení sazby daně. Jedná se především o nemoţnost uplatnit zároveň slevu na vozidla, která byla poprvé registrovaná v minulých 108 měsících a pouţívaná pro činnosti k rostlinné výrobě. U starších vozů se ovšem místo sníţení sazby daně objevuje její zvýšení. To platí jak u osobních automobilů tak i ostatních vozidel. Nezáleţí ani na místu první registrace. Důleţité je ovšem datum první registrace. Pro vozidla registrovaná poprvé před 31. 12. 1989 platí zvýšení sazby daně o 25%. K rapidnímu zvýšení na současných 25% došlo od 1. 1. 2009. Do té doby byl nárůst sazby daně pouze 15%.45
3.7 Vznik a zánik daňové povinnosti Daňová povinnost u vozidel vzniká v prvním kalendářním měsíci, kdy jsou splněny podmínky, které definují předmět daně silniční. Doba trvání daňové povinnosti by se dala definovat jako doba od vzniku do zániku daňové povinnosti. „Zdaňovacím obdobím je sice u daně silniční kalendářní rok, ale daň se počítá v zásadě za kalendářní měsíce, ve kterých bylo vozidlo (byť jen jeden den) předmětem daně, příp. podle počtu dnů při použití denní sazby daně.“46 Zánik daňové povinnosti také souvisí s podmínkami, podle kterých se určí předmět daně. Rozhodujícím je opět kalendářní měsíc, ve kterém vozidlo přestalo být předmětem daně. Pokud například 15. srpna přestává být vůz předmětem daně, poplatník je povinný zaplatit daň i za srpen. Podobná situace nastane i v případě, ţe dojde ke změně provozovatele. Pokud
44
§6 odst. 9 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění k 9. 3. 2015. In: ASPI verze 2015 [právní informační systém]. Wolters Kluwer, ©2000-2015 [cit. 2015-03-09] 45 TESAŘOVÁ, Zdeňka. Zákon o dani silniční: komentář s příklady. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, xiii, str. 39. Komentáře Wolters Kluwer. ISBN 9788073572778. 46 JANOUŠEK, Karel. Daň silniční s komentářem. 2. aktualiz. a dopl. vyd. Olomouc: ANAG, 2008, s. 38 ISBN 9788072634705. 31
by vozidlo změnilo majitele dne 12. června, poplatník za červen by byl původní majitel. V červenci by jiţ byl poplatníkem majitel nový.47 K problematice zániku daňové povinnosti se vyjádřil i Nejvyšší správní soud, který stanovil, ţe rozhodující skutečností vedoucí k zániku daňové povinnosti není okolnost, kdy během zdaňovacího období poplatník daně vozidlo neprovozuje, např. v souvislosti s technickou závadou.48 Zajímavá změna nastala při prokazování zaplacení daně k vozidlu. Dříve měl řidič vozidla (dle platného, ale neúčinného zákona č.339/1992 Sb., o dani silniční) povinnost na poţádání příslušníka policie, pracovníka finančního úřadu nebo pracovníka celnice předloţit potvrzení o zaplacení daně.49 Dnes takovou povinnost v zákoně o dani silniční nenajdeme.
3.8 Sleva na dani Sleva na dani se výhradně váţe k vyuţití kombinované dopravy. V tomto případě zákonodárce vymezil definici kombinované dopravy přímo v zákoně o dani silniční: „Kombinovanou dopravou se rozumí přeprava zboží v jedné a téže přepravní jednotce (ve velkém kontejneru, výměnné nástavbě, odvalovacím kontejneru) nebo v nákladním automobilu, přívěsu, návěsu s tahačem i bez tahače, při které se využije též železniční nebo vnitrozemská vodní doprava, pokud úsek po železnici nebo vnitrozemské vodní cestě přesahuje vzdálenost 100 kilometrů vzdušnou čarou a pokud její počáteční nebo konečný úsek tvoří přeprava po pozemní komunikaci mezi místem nakládky nebo vykládky zboží a nejbližší železniční stanicí vhodnou k překládce nebo překladištěm kombinované dopravy, nebo mezi místem nakládky nebo vykládky zboží a vnitrozemským přístavem, jestliže nepřesahuje vzdálenost 150 kilometrů vzdušnou čarou.“50 Slevy na dani 100% lze dostáhnout, pokud se vozidlo pouţívá výhradně k přepravě v konečném či počátečním úseku kombinované dopravy. V případech, kdy se vozidlo ve 47
TESAŘOVÁ, Zdeňka. Zákon o dani silniční: komentář s příklady. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, xiii, str. 48. Komentáře Wolters Kluwer. ISBN 9788073572778. 48 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2008, čj. 7 Afs 64/2008 – 52. In: ASPI verze 2015 [právní informační systém]. Wolters Kluwer, ©2000-2015 [cit. 2015-03-10] 49 §15 zákona č. 339/1992 Sb., o dani silniční, ve znění k 1. 7. 1992. In: ASPI verze 2015 [právní informační systém]. Wolters Kluwer, ©2000-2015 [cit. 2015-03-23] 50 §12 odst. 1 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění k 10. 3. 2015. In: ASPI verze 2015 [právní informační systém]. Wolters Kluwer, ©2000-2015 [cit. 2015-03-10] 32
zdaňovacím období nepouţívá pouze k těmto účelům, lze ţádat o sníţení daně v závislosti na počtu jízd uskutečněných v kombinované dopravě. Pokud vozidlo projede vzdálenost delší neţ 250 kilometrů, pro účel slevy na dani se taková jízda započítá jako jízdy dvě.51 Tabulka 6: Vztah mezi počtem jízd v kombinované dopravě a slevou na dani Počet jízd
Sleva na dani
31-60
25%
61-90
50%
91-120
75%
121 a více
90%
Zdroj: vlastní tvorba dle §12 odst. 3 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění k 10. 3. 2015. In: ASPI verze 2015 [právní informační systém]. Wolters Kluwer, ©2000-2015 [cit. 2015-03-10]
Tab. 6 zachycuje vztah moţnosti slevy na dani silniční, v závislosti na počtu jízd v kombinované dopravě, během jednoho kalendářního roku. Tato sleva slouţí pouze pro vozidla, která nejsou pouţita výhradně ke kombinované dopravě. Vozidla vyuţívána pouze v kombinované dopravě mají 100% slevu na dani.
3.9 Záloha za daň Poplatník daně má povinnost platit v průběhu roku, během kterého je subjektem zdanění, zálohy na daň. Zálohy na daň se platí vţdy nejpozději do 15. dne v měsíci, který následuje po uplynulém čtvrtletí. Jedinou výjimku tvoří poslední čtvrtletí, ve kterém je záloha vybírána pouze za říjen a listopad. Záloha na daň se tedy za prosinec neplatí. Za vozidla, která byla předmětem daně za prosinec, se daňová povinnost vyrovná aţ při placení daně.52
51
§12 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění k 10. 3. 2015. In: ASPI verze 2015 [právní informační systém]. Wolters Kluwer, ©2000-2015 [cit. 2015-03-10] 52 JANOUŠEK, Karel. Daň silniční s komentářem. 2. aktualiz. a dopl. vyd. Olomouc: ANAG, 2008, s. 60 ISBN 9788072634705. 33
Tabulka 7: Termíny plateb záloh daně za jednotlivé měsíce
Čtvrtletí
Placené měsíce
Termín platby
1. 2. 3. 4. čtvrtletí čtvrtletí čtvrtletí čtvrtletí leden
duben
červenec
únor
květen
srpen
říjen
březen
červen
září
listopad
15. duben
15.červenec
15.říjen
15. prosinec
Zdroj: vlastní tvorba podle: JANOUŠEK, Karel. Daň silniční s komentářem. 2. aktualizované a dopl. vyd. Olomouc: ANAG, 2008, s. 60 ISBN 9788072634705.
V Tab. 7 jsou názorně zobrazeny termíny, do kterých je nezbytné uhradit zálohu na daň za jednotlivá čtvrtletí. Jedinou výjimku tvoří pouze poslední čtvrtletí. Záloha na daň se za kalendářní měsíc vypočítá jako jedna dvanáctina dané sazby. Zákonodárce v tomto případě dobře nastavil sazby daně, které pro kalendářní měsíc vychází jako celé číslo. Pokud ovšem se daň dělí mezi více poplatníků, tak výsledná sazba můţe vyjít s desetinným číslem. Za těchto okolností se částka zaokrouhlí nahoru na celé koruny. Speciální výjimka platí u nákladních vozidel a to i včetně nákladních přívěsů, návěsů a tahačů, které mají největší povolenou hmotnost 12 a více tun. U placení daně z takových vozidel platí poplatník daně zálohu za daň pouze jednou ročně a to nejpozději 15. prosince. Záloha na daň musí tvořit minimálně 70% z celkové částky.53
3.10 Daňová povinnost Nejpozdější lhůta pro podání daňového přiznání je 31. ledna po uplynutí zdaňovacího období. To platí i v případech, kdy poplatníkovi daně zpracovává daňové přiznání daňový poradce. Řádně vyplněné přiznání k dani silniční musí odevzdat i poplatník, který se nachází v úpadku 53
§10 odst. 6 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění k 10. 3. 2015. In: ASPI verze 2015 [právní informační systém]. Wolters Kluwer, ©2000-2015 [cit. 2015-03-10] 34
nebo pokud mu úpadek bezprostředně hrozí.54 Prodlouţení lhůty pro podání daňového přiznání je moţné. Správce daně můţe prodlouţit lhůtu aţ o 3 měsíce, ale pouze v případě, ţe ţádost o prodlouţení byla podána ještě před uplynutím lhůty původní.55 Daňové přiznání se podává na finančním úřadě pomocí tiskopisu vydaném Ministerstvem financí, popřípadě na vytištěném papíře, obsahující shodné náleţitosti s jiţ zmíněným tiskopisem. Podání je moţné i prostřednictvím datové schránky, či datové zprávy s elektronickým podpisem. V případě chybějícího elektronického podpisu můţe správce daně přiznání v elektronické formě přijmout, pouze pokud poplatník tento pokyn do pěti dnů potvrdí. Místní příslušnost se určuje podle trvalého bydliště u fyzických osob nebo podle sídla u osob právnických.56 Lhůta pro uhrazení daně je shodná se lhůtou pro podání daňového přiznání, tedy 31.1. Poplatník je také povinen daň sám vypočítat. V případě, ţe poplatník nestačí uhradit daň včas, tak se mu k původní částce přičte také úrok z prodlení. Ten je splatný do třiceti dnů od jeho stanovení.57
3.11 Výnos daně Celostátní hrubý výnos daně silniční plyne do Státního fondu dopravní infrastruktury.58 Skutečné výnosy se předem odhadují pomocí sestavení rozpočtu. Takový rozpočet se téměř jistě musí lišit od skutečných příjmů. Postupem času ovšem dochází k lepšímu odhadu situace. Plánovaný výnos z daně silniční za rok 2014 je 5,1 mld. Kč59, coţ by znamenalo niţší výnos o více neţ 100 mil. Kč, neţ v letech 2013 a 2012.60
54
TESAŘOVÁ, Zdeňka. Zákon o dani silniční: komentář s příklady. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, xiii, str. 63. Komentáře Wolters Kluwer. ISBN 9788073572778. 55 §36 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění k 10. 3. 2015. In: ASPI verze 2015 [právní informační systém]. Wolters Kluwer, ©2000-2015 [cit. 2015-03-10] 56 TESAŘOVÁ, Zdeňka. Zákon o dani silniční: komentář s příklady. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, xiii, str. 64. Komentáře Wolters Kluwer. ISBN 9788073572778. 57 §16 odst. 1 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění k 10. 3. 2015. In: ASPI verze 2015 [právní informační systém]. Wolters Kluwer, ©2000-2015 [cit. 2015-03-10] 58 §5 písm. a) zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní, ve znění k 10. 3. 2015. In: ASPI verze 2015 [právní informační systém]. Wolters Kluwer, ©2000-2015 [cit. 2015-03-10] 59 SFDI: Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2015 a střednědobý výhled na roky 2016 a 2017, str. 7 [online]. © Státní fond dopravní infrastruktury, [cit. 2015-03-11]. Dostupné z: http://www.sfdi.cz/soubory/obrazky-clanky/dokumenty-2014/2014_rozpocet2015.pdf 60 SFDI: Výroční zprávy a účetní závěrky za roky 2013 a 2012, str. 6 [online]. © Státní fond dopravní infrastruktury, [cit. 2015-03-11]. Dostupné z: http://www.sfdi.cz/poskytovani-informaci/vyrocni-zpravy-aucetni-zaverky/ 35
Graf 1: Srovnání plánu rozpočtu a skutečných příjmů z daně silniční v letech 2010-2013 (v mld. Kč) 5.8 5.6 5.4 5.2 Rozpočet
5
Stkutečné příjmy 4.8 4.6 4.4 4.2 2010
2011
2012
2013
Zdroj: Vlastní tvorba za pouţití informací z výročních zpráv a účetních závěrek dostupných z: http://www.sfdi.cz/poskytovani-informaci/vyrocni-zpravy-a-ucetni-zaverky/
Graf 1 zachycuje srovnání rozpočtu a skutečných příjmů z daně silniční v letech 2010 - 2013. Postupně dochází k lepšímu odhadu, kolik peněz bude skutečně vybráno. Tato skutečnost je opravdu pozitivní, jelikoţ můţe pomoci efektivnějšímu plánování na opětovnou útratu vybraných finančních prostředků. Daň silniční samozřejmě není jediným příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury. Mezi další příjmy patří například výnosy z mýtného, prodeje dálničních kupónů a dotací ze státního rozpočtu. Dalo by se říci, ţe výnos z daně silniční tvoří pouze malou část příjmů SFDI. Dle plánů pro rok 2016 by měl tvořit výnos z daně silniční v daném roce přibliţně 14,3% z celkového příjmu. 61 Důleţité je se dívat také na celkové příjmy a výdaje SFDI. Za rok 2013 byly skutečné příjmy zaokrouhleně 51,9 mld. Kč a to včetně dotací, a skutečné výdaje byly 49,2 mld. Kč.62 Při pohledu dále do minulosti zjistíme, ţe skutečné příjmy byly v roce 2012 57,8 mld. Kč 61
SFDI: Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2015 a střednědobý výhled na roky 2016 a 2017, str. 7 [online]. © Státní fond dopravní infrastruktury, [cit. 2015-03-24]. Dostupné z: http://www.sfdi.cz/soubory/obrazky-clanky/dokumenty-2014/2014_rozpocet2015.pdf 62 SFDI: Výroční zpráva o činnosti a účetní závěrka Státního fondu dopravní infrastruktury za rok 2013, str. 5,7 [online]. © Státní fond dopravní infrastruktury, [cit. 2015-03-24]. Dostupné z: http://www.sfdi.cz/soubory/obrazky-clanky/dokumenty-2014/2014_vz2013.pdf 36
a skutečné výdaje 52 mld. Rozpočet a střednědobý výhled stanovený vládou ČR pro rok 2015 je 44 mld. Kč a pro roky 2016 a 2017 ve výši 43 mld. Kč ročně.63 V roce 2015 je rozpočet připraven jako vybilancovaný se zapojením nároků a odhadovaných zůstatků prostředků na účtech SFDI k 31. 12. 2014. Střednědobý výhled na roky 2016 a 2017 je sestaven jako nevyrovnaný, kdy výdaje převyšují příjmy o 15,4 mld. Kč v roce 2016 a o 6,1 mld. Kč v roce 2017.64 Při srovnání výdajů SFDI a příjmů daně silniční lze zjistit, ţe peněţní prostředky vybrané na dani silniční pokryjí výdaje SFDI sotva z jedné desetiny. Této skutečnosti se není třeba divit. Subjektů daně silniční opravdu není mnoho, proto ani příjmy nemohou být příliš vysoké. Za uváţení by jistě stála změna zákona, díky které by přibylo daňových poplatníků.
63
SFDI: Výroční zpráva o činnosti a účetní závěrka Státního fondu dopravní infrastruktury za rok 2012, str. 5,7 [online]. © Státní fond dopravní infrastruktury, [cit. 2015-03-24]. Dostupné z: http://www.sfdi.cz/soubory/obrazky-clanky/dokumenty-2013/2013_vz2012.pdf 64 SFDI: Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2015 a střednědobý výhled na roky 2016 a 2017. Str. 2 [online]. © Státní fond dopravní infrastruktury, [cit. 2015-03-24]. Dostupné z: http://www.sfdi.cz/soubory/obrazky-clanky/dokumenty-2014/2014_rozpocet2015.pdf 37
4 ZDANĚNÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL V RAKOUSKU Na rozdíl od České republiky v Rakousku není pouze jediná daň, která se váţe k motorovým vozidlům, ale lze hovořit přímo o komplexu daní vztahující se k motorovým vozidlům. Jedná se o daň silniční (Kraftfahrzeugsteuer), která se slouţí především ke zdanění těţkých nákladních vozidel. Ke zdanění lehčích vozidel, jejichţ celková maximální hmotnost nepřesahuje 3,5 tuny, vyuţívá Rakousko tzv. daň z pojištění motorových vozidel (Motorbezogene Versicherungssteuer). Poslední zajímavostí, která se v ČR vůbec nevyskytuje je registrační daň (Normverbrauchsabgabe). Ta se týká jednorázového zdanění především nově registrovaných motorových vozidel. Záměr zákonodárce při tvorbě těchto daní je zcela jasný i dnes, a to zdanit veškerá vozidla registrovaná a provozovaná v Rakousku. Samozřejmě jsou stanoveny i určité výjimky, které budou dále popsány u jednotlivých daní. Obecně lze říci, ţe od daní z motorových vozidel jsou osvobozena vozidla s konstrukční maximální rychlostí do 10 km/h.65
4.1 DAŇ SILNIČNÍ V RAKOUSKU (KRAFTFAHRZEUGSTEUER) Daň silniční je přímou daní, která postihuje především těţká motorová vozidla a traktory. Nemusí se však vţdy jednat jen o tyto vozy. Povinnost platit daň silniční mají také majitelé vozidel, která jsou pouţívána na veřejných komunikacích v Rakousku a nepodléhají dani z pojištění atd. Na rozdíl od české daně silniční ovšem není rozhodující, zda vozidla jsou či nejsou opravdu vyuţita na pozemní komunikaci. Daň se tedy neplatí za pouţití vozidla na veřejné komunikaci, nýbrţ za právo vozidlo na veřejné komunikaci pouţít. Další odlišností je v subjektu daně, kterým je vţdy registrovaný majitel vozidla. Ten musí platit daň i v případě, ţe své vozidlo zapůjčil někomu jinému.66
65
BMF-AV Nr. 85/2014, MVSKR, Fassung vom 12. 03. 2015 © Bundesministerium für Finanzen. S. 8 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: https://findok.bmf.gv.at/findok/resources/pdf/104144d0-0da8-4d82-adb4d4232c3e1 3f3/68809.1.-1.X.pdf 66 DORALT, Werner. Allgemeiner Teil, Umsatzsteuer, Verbrauchsteuern und Zölle, Verkehrsteuern und Gebühren, sonstige Bundesabgaben, Landes- und Gemeindeabgaben, Kommunalsteuer, BAO und FinStrG. 7. Aufl., Stand: BBG 2014, Wien : Manz , XXX, 496 S. ISBN 978-3-214-05392-5 38
4.1.1
Předmět a subjekt daně
Při zjišťování předmětu daně je důleţité zjistit, zda vozidlo je registrováno v Rakousku. Pokud ano, pak jsou předmětem pouze: a) motorová vozidla s celkovou maximální hmotností vyšší, neţ 3,5 tuny, b) traktory67 a pracovní stroje samojízdné68 (malotraktor), bez ohledu na jejich hmotnost c) vozidla s celkovou maximální hmotností nepřesahující 3,5 tuny, která nejsou zdaněna dle zákona o dani z pojištění (spolkový zákon č. 133/1953, Versicherungssteuergesetz, ve znění pozdějších předpisů), d) přípojná vozidla s maximální moţnou hmotností přesahující 3,5 tuny. Opravdu velmi zajímavé je, ţe v některých případech jsou zdaněna i vozidla zahraniční. Nastat můţe několik situací. Vozidla registrovaná v zahraničí jsou předmětem daně, pokud nejsou registrována v zemích, které podepsali paříţskou úmluvu (Mezinárodní úmluva o jízdě motorovými vozidly, ze dne 24. dubna 1926), ţenevskou úmluvu (Úmluva o silničním provozu, ze dne 19. 9. 1949) nebo vídeňskou úmluvu (Úmluva o silničním provozu, ze dne 8. 11. 1968). V takovém případě musí být vozidlo dočasně přijato pro provoz na veřejných komunikacích v Rakousku (dle §38 BGBl. Nr. 267/1967, über das Kraftfahrwesen). Poplatníkem daně není registrovaný majitel vozidla, nýbrţ řidič. K tomu ovšem v praxi příliš nedochází.69 V ostatních případech, kdy je vozidlo registrováno v zahraničí, záleţí na tom, jestli registrovaný majitel vozidla má trvalé bydliště nebo sídlo v Rakousku, či nikoliv. Pokud subjekt má sídlo, či trvalé bydliště ve státě, který podepsal výše zmíněné dohody, ale není to Rakousko, pak můţe provozovat vozidlo na Rakouských komunikacích bez nutnosti platit daň a to po dobu jednoho roku. Pokud vozidlo opustilo Rakousko, tato roční lhůta začne běţet po opětovném příjezdu opět od začátku. V případech, kdy vozidlo během jednoho roku neopustí Rakousko, je provozovatel, nikoliv registrovaný majitel, vozidla povinen přihlásit
67
Vozidla výlučně konstruovaná jako taţná, dle BMF-AV Nr. 85/2014, MVSKR, Fassung vom 12. 03. 2015 © Bundesministerium für Finanzen. S. 7 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: https://findok.bmf.gv.at/findok/resources/pdf/104144d0-0da8-4d82-adb4-d4232c3e13f3/68809.1.-1.X.pdf 68 Pracovní stroje samojízdné jsou definovány jako vozidla s celkovou maximální hmotností nepřekračující 7 tun a maximální konstrukční rychlostí do 40 km/h dle BMF-AV Nr. 85/2014, MVSKR, Fassung vom 12. 03. 2015 © Bundesministerium für Finanzen. S. 3 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: https://findok.bmf.gv.at/findok/resources/pdf/104144d0-0da8-4d82-adb4-d4232c3e13f3/68809.1.-1.X.pdf 69 WEINMANN, Norbert: Praktiker-Handbuch Erbschaftsteuer, Grunderwerbsteuer, Kraftfahrzeugsteuer, Andere Verkehrsteuern 2015 Bewertungsgesetz: Anlagen, Rechtsprechung, Nebengesetze, Stichwortverzeichnis. Auflage: 19. IDW, Wien, 2015. 522 S. ISBN: 978-3802119996 39
tento vůz jako předmět daně na finanční úřad. Důleţité je téţ zmínit, ţe se v zásadě předpokládá, ţe vozidlo není předmětem daně. Pouze pokud by se prokázalo, ţe vozidlo během jednoho roku neopustilo zemi, pak by bylo předmětem daně. Takové prokázání je ovšem velmi sloţité.70 Jako příklad, lze pouţít studenta z České republiky, který studuje v Eisenstadtu tříleté bakalářské studium. Do Rakouska jel vozidlem svého otce. Jelikoţ se kaţdé 2 měsíce vrací domů, nemá povinnost platit daň silniční v Rakousku. Opačná situace by ovšem nastala, pokud by se rozhodl zůstat v Rakousku po celé 3 roky, bez opuštění země. V takovém případě by po roce musel sám vozidlo přihlásit na finanční úřad. Zcela opačně se ovšem postupuje v případech, kdy je vozidlo registrováno v zahraničí, ovšem majitel má trvalé bydliště, či sídlo na území Rakouska. Potom se na vozidlo pohlíţí, jako na předmět daně. Je zcela na majiteli prokázat, ţe během daného roku bylo vozidlo především pouţíváno v zahraničí (například knihou jízd).71 Mějme situaci, kdy si firma se sídlem v Rakousku najme českého zaměstnance a propůjčí mu vozidlo registrované v České republice. Zaměstnanec jezdí na schůzky s obchodními partnery po České republice a pouze jednou měsíčně se vydá prezentovat své výsledky do Rakouska. V takovém případě vozidlo není předmětem daně, pokud je to dostatečně prokázáno.72 Odlišná situace by ovšem nastala, v případě, kdy má rakouská společnost vozidlo, registrované v zahraničí a jednou za čas uspořádá pro své zaměstnance výlet do zahraničí, ke kterému daný vůz pouţije. Potom je zcela bezpředmětné něco prokazovat, jelikoţ vozidlo je předmětem daně silniční v Rakousku.73
70
WEINMANN, Norbert: Praktiker-Handbuch Erbschaftsteuer, Grunderwerbsteuer, Andere Verkehrsteuern 2015 Bewertungsgesetz: Anlagen, Rechtsprechung, Nebengesetze, Auflage: 19. IDW, Wien, 2015. 523-525 S. ISBN: 978-3802119996 71 WEINMANN, Norbert: Praktiker-Handbuch Erbschaftsteuer, Grunderwerbsteuer, Andere Verkehrsteuern 2015 Bewertungsgesetz: Anlagen, Rechtsprechung, Nebengesetze, Auflage: 19. IDW, Wien, 2015. 527 S. ISBN: 978-3802119996 72 WEINMANN, Norbert: Praktiker-Handbuch Erbschaftsteuer, Grunderwerbsteuer, Andere Verkehrsteuern 2015 Bewertungsgesetz: Anlagen, Rechtsprechung, Nebengesetze, Auflage: 19. IDW, Wien, 2015. 528 S. ISBN: 978-3802119996 73 WEINMANN, Norbert: Praktiker-Handbuch Erbschaftsteuer, Grunderwerbsteuer, Andere Verkehrsteuern 2015 Bewertungsgesetz: Anlagen, Rechtsprechung, Nebengesetze, Auflage: 19. IDW, Wien, 2015. 528 S. ISBN: 978-3802119996 40
Kraftfahrzeugsteuer, Stichwortverzeichnis. Kraftfahrzeugsteuer, Stichwortverzeichnis. Kraftfahrzeugsteuer, Stichwortverzeichnis. Kraftfahrzeugsteuer, Stichwortverzeichnis.
4.1.2 Osvobození od daně Podobně jako v ČR, i v Rakousku existují vozidla, která jsou osvobozena od daně silniční. Ty lze rozdělit hned do několika kategorií a především dle účelu, ke kterému se pouţívají, konstrukce či dle vlastníka vozidla. I.
První kategorii tvoří vozidla, která slouţí veřejnému zájmu. Jedná se například o vozidla: a. záchranné sluţby a hasičů, b. slouţící k veřejné bezpečnosti, např. vozidla armády, policie, vězeňské sluţby apod., c. registrována spolkovou vládou.
II.
Dále se od daně silniční osvobozují vozidla slouţící k přepravě osob a to především autobusy. Jako vozidla slouţící k přepravě osob lze chápat i vozidla taxi sluţeb.
III.
Vozidla
s hmotností
maximálně
300
kg,
maximální
konstrukční
rychlostí
nepřesahující 30 km/h konstruována výhradně pro pouţití tělesně postiţenými.74 IV. V. VI. VII.
Motocykly, jejichţ zdvihový objem motoru nepřesahuje 100 cm3. Traktory a pracovní stroje samojízdné pouţívané převáţně v zemědělství a lesnictví. Vozidla výhradně poháněná elektrickým pohonem. Vozidla s maximální hmotností nepřesahující 3,5 tuny, které jsou vyuţívány v kombinované dopravě.75
Výčet vozidel osvobozených od daně je vcelku jasný. Jediný problém můţe být u traktorů a pracovních strojů samojízdných pouţitých výhradně k zemědělství. Má se za to, ţe traktor nebo pracovní stroj samojízdný je osvobozen od daně, pokud je vlastníkem právnická osoba vedená v evidenci jako zemědělský podnik. V případě fyzických osob není moţné uplatnit osvobození od daně a to ani v případě, ţe fyzická osoba vyuţívá traktor či pracovní stroj samojízdný k podnikatelské činnosti.76
74
BMF-AV Nr. 85/2014, MVSKR, Fassung vom 12. 03. 2015 © Bundesministerium für Finanzen. S. 2 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: https://findok.bmf.gv.at/findok/resources/pdf/104144d0-0da8-4d82-adb4d4232c3e13f3/68809.1.-1.X.pdf 75 §2 BGBl. Nr. 449/1992, KfzStG, Fassung vom 11. 3. 2015. In: Bundeskanzleramt Rechtsinformationssystem [online]. © 2015 Bundeskanzleramt Österreich [cit. 2015-03-11]. Dostupné z: https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung/Bundesnormen/10004742/KfzStG%201992%2c%20Fassung%20v om%2010.03.2015.pdf 76 VwGH 21. 01. 1998, 97/16/0514 41
4.1.3
Základ a sazba daně
Sazba daně silniční v Rakousku závisí na mnoha faktorech. Prvním z nich je typ vozidla. Jedná se především o rozdělení vozidel na motocykly a ostatní vozidla. Výpočet daně u motocyklů je vcelku jednoduchý. Sazba daně se zjistí vynásobením zdvihového objem motoru (v cm3) příslušného motocyklu s částkou 0,025. Zdaňovacím obdobím je v tomto případě 1 měsíc.77 Vzorec 1: Výpočet sazby daně silniční u motocyklů za 1 měsíc Sazba daně motocyklu = počet cm3 x 0,025 EUR Zdroj: Vlastní tvorba, dle §5 Abs. 1 BGBl. Nr. 449/1992, KfzStG, Fassung vom 11. 3. 2015. In: Bundeskanzleramt Rechtsinformationssystem [online]. © 2015 Bundeskanzleramt Österreich [cit. 2015-03-11]. Dostupné z: https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung/Bundesnormen/10004742/KfzStG%201992%2c%20Fassung%20vo m%2010.03.2015.pdf
Vzorec 1 zachycuje jednoduchý způsob výpočtu sazby daně silniční u motocyklů za 1 měsíc. Důleţité je téţ připomenout, ţe daň postihuje pouze motocykly se zdvihovým objemem přesahujícím 100 kubických centimetrů. Motocykly nedosahující této hranice jsou od daně osvobozeny. Všechna ostatní motorová vozidla se pro výpočet sazby daně rozdělí do dvou kategorií. První z nich tvoří motorová vozidla s celkovou maximální hmotností do 3,5 tuny. U této kategorie se sazba daně liší podle výkonu motoru, vyjádřený v kilowattech. Při výpočtu daně se odečítá 24kW. Zdaňovacím obdobím je opět jeden kalendářní měsíc. Zákonodárce také stanovil minimální měsíční sazbu pro tuto kategorii, která činí 6,82 EUR a platí pro všechny vozidla. Horní sazba je 80 EUR měsíčně. Ta ovšem neplatí pro osobní automobily a dodávky. 78
77
WEINMANN, Norbert: Praktiker-Handbuch Erbschaftsteuer, Grunderwerbsteuer, Kraftfahrzeugsteuer, Andere Verkehrsteuern 2015 Bewertungsgesetz: Anlagen, Rechtsprechung, Nebengesetze, Stichwortverzeichnis. Auflage: 19. IDW, Wien, 2015. 566 S. ISBN: 978-3802119996 78 §5 Abs. 1 BGBl. Nr. 449/1992, KfzStG, Fassung vom 11. 3. 2015. In: Bundeskanzleramt Rechtsinformationssystem [online]. © 2015 Bundeskanzleramt Österreich [cit. 2015-03-11]. Dostupné z: https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung/Bundesnormen/10004742/KfzStG%201992%2c%20Fassung%20vo m%2010.03.2015.pdf 42
Tabulka 8: Měsíční sazba daně u motorových vozidel s celkovou maximální hmotností do 3,5 tuny Za prvních 66 kW
0,682 EUR
Za dalších 20 kW
0,726 EUR
Při přesáhnutí hranice 86 kW
0,825 EUR
Zdroj: Vlastní tvorba, dle §5 Abs. 1 BGBl. Nr. 449/1992, KfzStG, Fassung vom 11. 3. 2015. In: Bundeskanzleramt Rechtsinformationssystem [online]. © 2015 Bundeskanzleramt Österreich [cit. 2015-03-11]. Dostupné z: https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung/Bundesnormen/10004742/KfzStG%201992%2c%20Fassung%20vo m%2010.03.2015.pdf
Tab. 8 vyjadřuje vztah mezi výkonem motoru a sazbou daně vyjádřenou v EUR u motorových vozidel s celkovou hmotností do 3,5 tuny. Pro ilustraci lze uvést příklad. Mějme motorové vozidlo s celkovou hmotností 2 tuny a výkonem motoru 124 kW. Výpočet měsíční sazby daně z tohoto vozidla se spočítá: 0,682 EUR x 66 + 0,726 EUR x 20 + 0,825 EUR x 14 = 71,082 EUR Výsledek stanovuje měsíční daň silniční, kterou je třeba uhradit za vozidlo s výkonem motoru 124 kW, které je předmětem daně silniční. Další skupinu tvoří vozidla s maximální hmotností přesahující 3,5 tuny. Zde jiţ není základem daně výkon vozidla, nýbrţ jeho hmotnost. Zdaňovacím obdobím je jeden kalendářní měsíc. Důleţité je také připomenutí, ţe rozhodující je kaţdá započatá tuna. Tím pádem se na vozidlo s celkovou maximální hmotností 5,1 tuny ve výpočtu sazby daně nahlíţí, jako na vozidlo celkovou maximální hmotností 6 tun. Rozdělení vozidel podle celkové maximální hmotnosti: a) V rozmezí 3,5 aţ 12 tun je sazba daně 1,55 EUR za tunu. Spodní hranice je stanovena na 15 EUR za měsíc, horní hranice dána není. b) V rozmezí 12 aţ 18 tun je sazba daně částka 1,7 EUR za tunu. Omezení spodní či horní hranicí v tomto případě není. c) Přesahující 18 tun je sazbou daně 1,9 EUR za tunu. Spodní hranice stanovená není, horní hranice je 80 EUR. U přípojných vozidel v této kategorii je maximální moţná sazba daně 66 EUR. 79
79
§5 Abs. 1 BGBl. Nr. 449/1992, KfzStG, Fassung vom 11. 3. 2015. In: Bundeskanzleramt Rechtsinformationssystem [online]. © 2015 Bundeskanzleramt Österreich [cit. 2015-03-11]. Dostupné z: https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung/Bundesnormen/10004742/KfzStG%201992%2c%20Fassung%20v om%2010.03.2015.pdf 43
Poslední kategorii tvoří zahraniční motorová vozidla s dočasnou povinností platit daň v Rakousku. Zde je nutné dávat zvláštní pozor, jelikoţ zdaňovacím obdobím je 1 den a nikoliv kalendářní měsíc.80 Tabulka 9: Denní sazba daně pro zahraniční motorová vozidla s dočasnou povinností platit daň silniční v Rakousku Předmět daně
Sazba daně
Motocykly
1,1 EUR
Osobní automobily
2,2 EUR
Všechna ostatní motorová vozidla
13 EUR
Zdroj: Vlastní tvorba, dle §5 Abs. 4 BGBl. Nr. 449/1992, KfzStG, Fassung vom 11. 3. 2015. In: Bundeskanzleramt Rechtsinformationssystem [online]. © 2015 Bundeskanzleramt Österreich [cit. 2015-03-11]. Dostupné z: https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung/Bundesnormen/10004742/KfzStG%201992%2c%20Fassung%20vo m%2010.03.2015.pdf
Z Tab. 9 vyplývá, ţe pro motocykly a automobily je daň vcelku nízká. Naopak pro všechna ostatní vozidla je velmi vysoká. Základem daně silniční pro zahraniční motorová vozidla s dočasnou povinností platit daň silniční v Rakousku je typ vozidla. Výpočet daně proto není vůbec sloţitý. Zvýšení sazby daně je moţné, pokud se jedná o osobní automobil nebo dodávku se záţehovým motorem, které bylo poprvé uvedeno do provozu před 1. lednem 1987. Konkrétně se jedná o navýšení 20% z původní částky. Jedinou moţností, jak se vyhnout zvýšení daně je doloţení, ţe vozidlo splňuje emisní limity dle prováděcího předpisu.81 Sníţení sazby daně není moţné.82
80
§5 Abs. 2 BGBl. Nr. 449/1992, KfzStG, Fassung vom 11. 3. 2015. In: Bundeskanzleramt Rechtsinformationssystem [online]. © 2015 Bundeskanzleramt Österreich [cit. 2015-03-11]. Dostupné z: https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung/Bundesnormen/10004742/KfzStG%201992%2c%20Fassung%20v om%2010.03.2015.pdf 81 § 1d) [35] VOBMHGI BGBl. Nr. 399/1967, KDV, Fassung vom 11. 3. 2015. In: Bundeskanzleramt Rechtsinformationssystem [online]. © 2015 Bundeskanzleramt Österreich [cit. 2015-03-11]. Dostupné z: https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung.wxe?Abfrage=Bundesnormen&Gesetzesnummer=10011385 82 WEINMANN, Norbert: Praktiker-Handbuch Erbschaftsteuer, Grunderwerbsteuer, Kraftfahrzeugsteuer, Andere Verkehrsteuern 2015 Bewertungsgesetz: Anlagen, Rechtsprechung, Nebengesetze, Stichwortverzeichnis. Auflage: 19. IDW, Wien, 2015. 560 S. ISBN: 978-3802119996 44
4.1.4
Daňová povinnost
Tuzemský poplatník daně je povinen sám daň vypočítat a odevzdat daňové přiznání nejpozději 31. března následujícího kalendářního roku. Samotná daň se platí čtvrtletně a to nejpozději do 15. dne dva měsíce po skončení čtvrtletí. Pro první čtvrtletí je tedy daň splatná nejpozději do 15. května, pro druhé do 15. srpna, pro třetí do 15. listopadu a pro poslední čtvrtletí do 15. února následujícího roku. 83 Zvláštní povinnost mají zahraniční subjekty s dočasnou povinností platit daň silniční v Rakousku, jelikoţ správcem daně je celní úřad. Daňovým poplatníkem je v tomto případě řidič motorového vozidla, kterému daňová povinnost vzniká ihned po překročení hranice. Musí se tedy neprodleně hlásit na celním úřadě. V případě, ţe není otevřen, je povinen se na celním úřadě přihlásit nejpozději 24 hodin po překročení hranic.84
4.2 Registrační daň v Rakousku (Normverbrauchsabgabe) Registrační daň je jednorázová daň spojená s prodejem a leasingem motocyklů, osobních vozidel a ostatních vozidel konstruovaných především k přepravě osob, a to včetně karavanů. Jde o daň, která se v ČR vůbec nevyskytuje. V praxi můţe nastat hned několik situací, kdy se v Rakousku musí tato daň uhradit: 1. Nejčastěji se jedná pořízení automobilu v Rakousku. Daňovým poplatníkem je kupující vozidla a plátcem daně prodejce vozidla, který daň musí sám vypočítat a odvést. 2. Zvláštní situace především nastávají při změně pouţití vozidla, které dříve bylo od daně osvobozeno, nyní však jiţ není. Pro uvedení lze uţít příklad, kdy se vozidlo taxi sluţby přestane pouţívat výhradně ke komerčním účelům. V tomto případě se daň také musí uhradit.
83
Steuernews vom Steuerberater: Kraftfahrzeugsteuer. [online]. [cit. 2015-03-11]. Dostupné z: http://www.steuernews-vom-steuerberater.at/content/steuerberater/aktuelles/steuernews_fuer_klienten/m% C3%A4rz_2012/kraftfahrzeugsteuer/#more_news 84 WEINMANN, Norbert: Praktiker-Handbuch Erbschaftsteuer, Grunderwerbsteuer, Kraftfahrzeugsteuer, Andere Verkehrsteuern 2015 Bewertungsgesetz: Anlagen, Rechtsprechung, Nebengesetze, Stichwortverzeichnis. Auflage: 19. IDW, Wien, 2015. 580 S. ISBN: 978-3802119996 45
3.
Lze si také představit situaci, ţe si nový majitel objedná vozidlo ze zahraničí. Povinnost uhradit daň také trvá. Jedinou výjimkou je, pokud poplatník doloţí, ţe registrační daň jiţ byla uhrazena ve státě, odkud je vozidlo dovezeno.
4. Poslední situace, u které lze o placení daně uvaţovat je pořízení vozidla na leasing. V tomto případě daň zaplatí leasingová společnost, která své náklady později promítne do výše leasingu.85
4.2.1
Osvobození od registrační daně a základ daně
Od daně jsou, podobně jako u předešlé daně z motorových vozidel, osvobozena vozidla hasičů, záchranných sluţeb, policie, pohřební vozy, vozidla na elektrický pohon, předváděcí vozy, vozidla taxisluţeb a vozidla slouţící k diplomatickým, či konzulárním misím. Dále to jsou také vozidla vyrobena v Rakousku, která jsou určena k exportu.86 Základ daně tvoří pořizovací cena v případě nového vozidla, resp. trţní hodna u vozidel starších. Do základu daně se nepromítne daně z přidané hodnoty.87
4.2.2
Sazba registrační daně
Při výpočtu sazby registrační daně je opět důleţité rozdělení motorových vozidel. A to na motocykly a ostatní motorová vozidla. Pro obě kategorie se pouţívá odlišný výpočet pro stanovení daně. Motocykly Pro motocykly se celková sazba daně vypočítá podle vzorce – viz níţe „Vzorec 2“.
85
Bundesministerium für Finanzen: Normverbrauchsabgabe [online]. © 2015 Bundesministerium für Finanzen, [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: https://www.bmf.gv.at/steuern/fahrzeuge/normverbrauchsabgabe.html 86 §3 BGBl. Nr. 695/1991, NoVAG, Fassung vom 15. 03. 2015, In: Bundeskanzleramt Rechtsinformationssystem [online]. © 2015 Bundeskanzleramt Österreich [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung/Bundesnormen/10004698/NoVAG%201991%2c%20Fassung%20vo m%2015.03.2015.pdf 87 §5 BGBl. Nr. 695/1991, NoVAG, Fassung vom 15. 03. 2015, In: Bundeskanzleramt Rechtsinformationssystem [online]. © 2015 Bundeskanzleramt Österreich [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung/Bundesnormen/10004698/NoVAG%201991%2c%20Fassung%20vo m%2015.03.2015.pdf 46
Vzorec 2: Výpočet sazby registrační daně pro motocykly (Zdvihový objem v cm3 mínus 100) x 2% = počet procent, které se musí zaplatit z pořizovací ceny (trţní hodnoty) bez DPH Zdroj: Vlastní tvorba, dle §6 Abs. 1 BGBl. Nr. 695/1991, NoVAG, Fassung vom 15. 03. 2015, In: Bundeskanzleramt Rechtsinformationssystem [online]. © 2015 Bundeskanzleramt Österreich [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung/Bundesnormen/10004698/NoVAG%201991%2c%20Fassung%20vo m%2015.03.2015.pdf
Vzorec 2 slouţí k výpočtu registrační daně pro motocykly v Rakousku. Pro motocykly objemem motoru do 125 cm3 je daňová sazba 0%. U motocyklů přesahující tuto hranici je stanovaná maximální sazba daně a to 20% z pořizovací ceny (trţní hodnoty).88 Ostatní vozidla Pro všechna ostatní vozidla platí pro výpočet sazby daně následující vzorec: Vzorec 3: Výpočet sazby registrační daně pro ostatní vozidla (Počet emisí CO2 v gramech na kilometr mínus 90) děleno 5 = počet procent, které se musí zaplatit z pořizovací ceny (trţní hodnoty) bez DPH Zdroj: Vlastní tvorba, dle §6 Abs. 2 BGBl. Nr. 695/1991, NoVAG, Fassung vom 15. 03. 2015, In: Bundeskanzleramt Rechtsinformationssystem [online]. © 2015 Bundeskanzleramt Österreich [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung/Bundesnormen/10004698/NoVAG%201991%2c%20Fassung%20vo m%2015.03.2015.pdf
Vzorec 3 přehledně zachycuje postup pro výpočet daně pro všechna vozidla podléhající registrační dani v Rakousku, kromě motocyklů. Uvedený vzorec platí pro vozidla s emisemi nepřekračujícími 250 g/km, po odečtení 90 g/km. Při překročení této hranice se účtuje 20 EUR za kaţdý další gram za kilometr. Horní sazba daně je 32% z pořizovací ceny (trţní hodnoty) bez DPH 89 Vypočtené sazby se zaokrouhlí na celá procenta. V případech, ve kterých nejsou v technickém průkaze od vozidla uvedeny informace o emisích, se pouţije průměrná spotřeba paliva na 100 km. U vozidel s dieselovým motorem se tato hodnota vynásobí 28, u vozidel s ostatními 88
§6 Abs. 1 BGBl. Nr. 695/1991, NoVAG, Fassung vom 15. 03. 2015, In: Bundeskanzleramt Rechtsinformationssystem [online]. © 2015 Bundeskanzleramt Österreich [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung/Bundesnormen/10004698/NoVAG%201991%2c%20Fassung%20 vom%2015.03.2015.pdf 89 §6 Abs. 2 BGBl. Nr. 695/1991, NoVAG, Fassung vom 15. 03. 2015, In: Bundeskanzleramt Rechtsinformationssystem [online]. © 2015 Bundeskanzleramt Österreich [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung/Bundesnormen/10004698/NoVAG%201991%2c%20Fassung%20 vom%2015.03.2015.pdf 47
motory pak 25. Tím dostáváme hodnotu emisí, která se později dosadí do původního vzorce. Mohou také nastat případy, kdy chybí oba dva údaje. Potom se hodnota emisí vypočítá vynásobením výkonu motoru v kW dvěma.90
4.2.3
Sleva na dani
Sleva na dani je moţná pouze u nově vyrobených automobilů. Pokud bylo vozidlo vyrobeno od 1. 3. 2014 do 31. 12. 2014, pak lze vyuţít slevy 350 EUR u vozidel s dieselovým motorem a 450 EUR u ostatních vozidel. U všech vozidel vyrobených v roce 2015 je sleva 400 EUR a v roce 2016 bude sleva 300 EUR. Ještě vyšší slevy se poskytují na vozidla šetrná k ţivotnímu prostředí, jako jsou například vozidla s hybridním pohonem, LPG, bioplynem apod. U těchto vozidel je sleva aţ 600 EUR.91
4.2.4
Daňová povinnost
Při určení daňového plátce vţdy záleţí na daných okolnostech. Opět mohou nastat různé situace. Plátce daně je: a) prodejce vozidla, b) leasingová společnost, c) nabyvatel, při dovozu vozidla ze zahraničí, d) původní majitel vozidla osvobozeného od daně, při prodeji, darování či změně účelu vozidla.92 Plátce daně je povinen uhradit daň místě příslušnému finančnímu úřadu a to nejpozději do 15. dne následujícího kalendářního měsíce od vzniku daňové povinnosti. Pokud je poplatníků více, platí daň ve stejné výši.93
90
§6 Abs. 4 BGBl. Nr. 695/1991, NoVAG, Fassung vom 15. 03. 2015, In: Bundeskanzleramt Rechtsinformationssystem [online]. © 2015 Bundeskanzleramt Österreich [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung/Bundesnormen/10004698/NoVAG%201991%2c%20Fassung%20 vom%2015.03.2015.pdf 91 LUDWIG, Bernhard: Praxishandbuch Normverbrauchsabgabe / Bernhard Ludwig . - 3. Aufl. - Wien: Linde, 2014 . - XXI, 218 S. ISBN 978-3-7073-3018-2 92 RITZ, Christoph [Bearb.]: Steuer-Erlässe : Durchführungsrichtlinien und Erlässe des BMF zu den Abgabengesetzen ; mit den Lohnsteuerrichtlinien 1992 / bearb. von Christoph Ritz . - 6. Aufl. - Wien: Linde, 2014 . – 998-1001 S. - 3-85122-317-9 ([Kodex des österreichischen Rechts] ) 93 Bundesministerium für Finanzen: Normverbrauchsabgabe [online]. © 2015 Bundesministerium für Finanzen, [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: https://www.bmf.gv.at/steuern/fahrzeuge/normverbrauchsabgabe.html 48
4.3 Daň z pojištění motorových vozidel v Rakousku (motorbezogene Versicherungssteuer) V Rakousku existuje tzv. daň z pojištění (Versicherungssteuer). Vţdy se jedná o pravidelně placenou peněţní sumu, která se nejčastěji vypočítá jako určitý podíl z pojistné částky. Poplatníkem daně je pojistník94. Dále se tato práce zabývá pouze daní z pojištění motorových vozidel, neboli pouze jednou podmnoţinou daní z pojištění. Daň z pojištění motorových vozidel je klasickou nepřímou daní placenou pravidelně. Peníze od subjektů daně, neboli právnických či fyzických osob platících pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, vybírají pojišťovny, které se stávají plátcem daně.95 Velmi zajímavým faktem je, ţe poplatníkem daně nemusí vţdy být registrovaný majitel vozidla. Poplatníkem daně je subjekt, který za dané vozidlo platí pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla.96 Daň z pojištění motorových vozidel se vztahuje k motocyklům a všem motorovým vozidlům s celkovou maximální hmotností do 3,5 tuny, které mají sjednané pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, neboli povinné ručení, v Rakousku. Výjimku tvoří traktory a pracovní stroje samojízdné, které jsou zdaňovány daní silniční a to bez ohledu na jejich hmotnost.97 Zcela racionálně jsou od daně osvobozená vozidla stejná jako u dříve zmíněných dvou daní z motorových vozidel v Rakousku. Pro připomenutí se jedná o vozidla hasičů, záchranky, policie, ozbrojených sluţeb, taxisluţeb, motocykly, jejichţ zdvihový objem motoru nepřesahuje 100 cm3, předváděcí vozy apod.98
94
Pojistník je subjekt, který uzavřel s pojistitelem pojistnou smlouvu a je povinen platit pojistné dle ČEJKOVÁ, Viktória a Svatopluk NEČAS. Pojišťovnictví. Brno: Masarykova univerzita, 2. přepracované vydání 2006, s. 12 ISBN 8021039906. 95 RITZ, Christoph [Bearb.]: Steuer-Erlässe : Durchführungsrichtlinien und Erlässe des BMF zu den Abgabengesetzen ; mit den Lohnsteuerrichtlinien, 1992 / bearb. von Christoph Ritz . - 6. Aufl. - Wien: Linde, 2014 . – 1084 S. - 3-85122-317-9 ([Kodex des österreichischen Rechts] ) 96 WEINMANN, Norbert: Praktiker-Handbuch Erbschaftsteuer, Grunderwerbsteuer, Kraftfahrzeugsteuer, Andere Verkehrsteuern 2015 Bewertungsgesetz: Anlagen, Rechtsprechung, Nebengesetze, Stichwortverzeichnis. Auflage: 19. IDW, Wien, 2015. 712 S. ISBN: 978-3802119996 97 Bundesministerium für Finanzen: Motorbezogene Versicherungssteuer [online]. © 2015 Bundesministerium für Finanzen, [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: https://www.bmf.gv.at/steuern/fahrzeuge/motorbezogeneversicherungssteuer.html 98 § 4 Abs. 3 BGBl. Nr. 133/1953, VersStg, Fassung vom 17. 03. 2015. In: Bundeskanzleramt Rechtsinformationssystem [online]. © 2015 Bundeskanzleramt Österreich [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung.wxe?Abfrage=Bundesnormen&Gesetzesnummer=10003834 49
4.3.1 Základ a sazba daně Při náhledu na základ a sazbu daně je nutné vozidla opět rozdělit na motocykly a ostatní vozidla podléhající této dani. Pro obě 2 skupiny je prvním rozhodujícím faktorem pravidelnost placení pojištění. Je-li pojištění placené ročně, sazba daně je nejniţší. Naopak s postupným sniţováním frekvence placení daně je sazba zvyšována. Pro motocykly je druhý rozhodující faktor pro výpočet daně obsah motoru a u ostatních vozidel s maximální celkovou hmotností do 3,5 tuny výkon motoru99. Obecně lze říci, ţe se měsíční sazba daně zvýší o 6 % při platbě pojistného pololetně, o 8% čtvrtletně a o 10 % měsíčně. Výsledná částka sazby daně u motocyklů je součinem obsahu motoru v centimetrech krychlových a částky 0,025, popř. částky zvýšené při frekventovanější platbě pojistného.100 Tabulka 10: Měsíční částka placená za kaţdý cm3 obsahu motoru v závislosti na frekvenci placení pojistného Měsíčně
Čtvrtletně
Pololetně
Ročně
0,0275
0,027
0,0265
0,25
Zdroj: Vlastní tvorba, dle § 6 Abs. 3 BGBl. Nr. 133/1953, VersStg, Fassung vom 17. 03. 2015. In: Bundeskanzleramt Rechtsinformationssystem [online]. © 2015 Bundeskanzleramt Österreich [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung.wxe?Abfrage=Bundesnormen&Gesetzesnummer=10003834
Tab. 10 přehledně zachycuje měsíční částku (v EUR) placenou za 1 kubický centimetr obsahu motoru motocyklu. Z tabulky je zcela patrné, ţe nejvýhodnější je platit pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ročně a naopak nejméně výhodná je platba měsíční. U ostatních motorových vozidel s celkovou maximální hmotností do 3,5 tuny je výpočet celkové měsíční částky poněkud komplikovanější. Prvním důleţitým údajem pro výpočet je výkon motoru v kW sníţený o 24 kW. V případě, ţe sníţený výkon motoru nepřesahuje 66 kW, pak jej stačí vynásobit částkou 0,62 EUR. Pokud ovšem sníţený výkon motoru přesahuje 66 kW, pak se kaţdé přesahující kW v rozmezí 66-86 kW vynásobí částkou 0,66 EUR. Pro
99
Bundesministerium für Finanzen: Motorbezogene Versicherungssteuer [online]. © 2015 Bundesministerium für Finanzen, [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: https://www.bmf.gv.at/steuern/fahrzeuge/motorbezogeneversicherungssteuer.html 100 § 6 Abs. 3 BGBl. Nr. 133/1953, VersStg, Fassung vom 18. 03. 2015. In: Bundeskanzleramt Rechtsinformationssystem [online]. © 2015 Bundeskanzleramt Österreich [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung.wxe?Abfrage=Bundesnormen&Gesetzesnummer=10003834 50
opravdu silná vozidla, jejichţ sníţený výkon motoru přesahuje 86 kW, se za kaţdá kW přesahující 86 kW násobí částkou 0,75 EUR. Dané údaje jsou uvedeny pro případy, ve kterých je pojistné placené ročně.101 Jelikoţ se u této kategorie vozidel odečítá ze základu daně 24 kW, je stanovená také minimální sazba daně. To slouţí především proto, aby byla opravdu zdaněna všechna vozidla. Minimální měsíční sazba daně je 6,2 EUR při placení pojistného ročně. U daně z pojištění motorových vozidel v Rakousku existuje téţ maximální měsíční sazba daně. Ta je stanovena ve výši 72 EUR, pokud je placená ročně. V případě odlišné četnosti plateb se minimální sazba zvyšuje o procenta uvedená výše. Pro lepší pochopení sazeb daně poslouţí následující tabulka.102 Tabulka 11: Měsíční sazby daně za 1 kW u pojištění motorových vozidel v Rakousku, pro vozidla do 3,5 tuny, vyjma motocyklů (částky uvedeny v EUR) Měsíčně
Čtvrtletně
Pololetně
Ročně
Prvních 66 kW
0,682
0,6696
0,6572
0,62
66-86 kW
0,726
0,7128
0,6996
0,66
Přesahující 86 kW
0,825
0,81
0,795
0,75
Minimálně
6,82
6,696
6,572
6,2
Maximálně
79,2
77,76
76,32
72
Zdroj: Tvorba vlastní, dle Bundesministerium für Finanzen: Motorbezogene Versicherungssteuer [online]. © 2015 Bundesministerium für Finanzen, [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: https://www.bmf.gv.at/steuern/fahrzeuge/motorbezogene-versicherungssteuer.html
Tab. 11 – viz výše, ukazuje měsíční sazbu daně z pojištění motorových vozidel (v EUR). Pro její vysvětlení lze uvést příklad. Pojistník osobního automobilu registrovaného 1. 1. 2005, s hmotností 2 tuny a výkonem motoru 74 kW se rozmýšlí, zda platit povinné ručení měsíčně či ročně na základě srovnání sazeb daně z pojištění motorových vozidel. Pokud by za dané vozidlo platil povinné ručení měsíčně, pak na dani zaplatí měsíční částku (74-24)*0,682, tedy 34,10 EUR. Pokud by ovšem za dané vozidlo platil povinné ručení pouze jedenkrát ročně, pak by výsledná měsíční daň byla (74-24)*0,62, tedy 31 EUR. Je zcela jednoznačné, ţe sjednání platby povinného ručení opravdu významně ovlivní výši daně z pojištění motorových vozidel.
101
§ 6 Abs. 3 BGBl. Nr. 133/1953, VersStg, Fassung vom 18. 03. 2015. In: Bundeskanzleramt Rechtsinformationssystem [online]. © 2015 Bundeskanzleramt Österreich [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung.wxe?Abfrage=Bundesnormen&Gesetzesnummer=10003834 102 Bundesministerium für Finanzen: Motorbezogene Versicherungssteuer [online]. © 2015 Bundesministerium für Finanzen, [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: https://www.bmf.gv.at/steuern/fahrzeuge/motorbezogeneversicherungssteuer.html 51
Denní sazba daně se vypočítá jako 1/30 z měsíční částky. Zvýšení sazby daně o 20% se pouţije v případech, kdy bylo vozidlo se záţehovým motorem poprvé registrováno před 1. 1. 1987.103
4.3.2
Daňová povinnost
Daňovým plátcem je pojistitel vozidla. Ten si s pojistníkem při podpisu smlouvy stanoví termín, ve kterém mu bude daň platit. Pojistitel je povinen uhradit daň i v případě, ţe ji pojistník pojistiteli nezaplatí. Dluţnou částku je později oprávněn vymáhat u soudu.104 Můţe ovšem nastat i opačná situace, při které pojistník ve sjednaných termínech a plné výši hradí pojistiteli daň, ten ovšem daň neuhradí finančnímu úřadu. V takových případech pojistník nenese jakoukoliv odpovědnost za problémy, které tímto zapříčinil pojistitel.105 Pojistitel je povinen uhradit nejpozději do 15. Prosince jednorázovou zálohu za daň finančnímu úřadu a to ve výši součinu počtu měsíců, ve kterém trvala daňová povinnost, a měsíční částky. Tato záloha za daň se vztahuje pouze k období leden aţ listopad. Záloha za prosinec se neplatí.106 Daňové přiznání za uplynulý rok má nejzazší termín podání 30. dubna.107
103
§ 6 Abs. 3 BGBl. Nr. 133/1953, VersStg, Fassung vom 18. 03. 2015. In: Bundeskanzleramt Rechtsinformationssystem [online]. © 2015 Bundeskanzleramt Österreich [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung.wxe?Abfrage=Bundesnormen&Gesetzesnummer=10003834 104 § 7 A bs.. 4 BGBl. Nr. 133/1953, VersStg, Fassung vom 18. 03. 2015. In: Bundeskanzleramt Rechtsinformationssystem [online]. © 2015 Bundeskanzleramt Österreich [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung.wxe?Abfrage=Bundesnormen&Gesetzesnummer=10003834 105 Bundesministerium für Finanzen: Motorbezogene Versicherungssteuer [online]. © 2015 Bundesministerium für Finanzen, [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: https://www.bmf.gv.at/steuern/fahrzeuge/motorbezogeneversicherungssteuer.html 106 § 8 Abs. 1a BGBl. Nr. 133/1953, VersStg, Fassung vom 18. 03. 2015. In: Bundeskanzleramt Rechtsinformationssystem [online]. © 2015 Bundeskanzleramt Österreich [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung.wxe?Abfrage=Bundesnormen&Gesetzesnummer=10003834 107 § 8 Abs. 2 BGBl. Nr. 133/1953, VersStg, Fassung vom 18. 03. 2015. In: Bundeskanzleramt Rechtsinformationssystem [online]. © 2015 Bundeskanzleramt Österreich [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung.wxe?Abfrage=Bundesnormen&Gesetzesnummer=10003834 52
4.4 Výnosy z daní v Rakousku Pohled na výnosy ze tří výše zmíněných daní a jejich následné srovnání s výší vybraných prostředků v ČR je opravdu zajímavý. Důleţité je především uvědomit si, po analýze provedené výše, fungování jednotlivých daní. Pokud vezmeme daň silniční, tak její význam, jako příjem do rozpočtu klesá. V letech 2001-2004 sazba této daně byla opravdu velmi vysoká a reálně hrozilo, ţe se kvůli tomu začne výroba přesouvat do jiných zemí a tím pádem hrozilo ochromení rakouské ekonomiky. K tomu ovšem nedošlo, jelikoţ sazby daně byly razantně sníţeny a stále se sniţují.108 Jak jiţ bylo dříve řečeno, tak registrační daň je daní jednorázovou, spojenou především se zakoupením nového vozidla. To znamená, ţe je náchylná na hospodářský cyklus. Tato teorie se projevila především v roce 2009 a 2010, kdy výnosy z daně byly niţší, neţ v roce 2008 a to za předpokladu, ţe se sazby daně příliš nezměnily.109 Poslední zanalyzovanou daní je daň z pojištění motorových vozidel. Platí se pravidelně, tudíţ příjmy z ní jsou méně náchylné na hospodářský cyklus. Jelikoţ postihuje vozidla se sjednaným povinným ručením v Rakousku, a takových je opravdu hodně, jsou i výnosy z ní nejvyšší ze všech zmíněných daní. Tabulka 12: Výnosy z daně silniční, registrační a pojištění motorových vozidel v letech 20072013 (v mil. EUR) 2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Kraftfahrzeugsteuer
130
77
68
70
59
40
50
Normverbrauchsabgabe
456
472
437
452
481
500
530
Motorbezogene
1 410
1 475
1 521
1 554
1 662
1 680
1 720
Versicherungssteuer Zdroj: Tvorba vlastní, dle Bundesministerium für Finanzen: Budgetbericht 2013 [online]. Str. 117 © 2015 Bundesministerium für Finanzen, [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: https://www.bmf.gv.at/budget/dasbudget/Budgetbericht_2013.pdf?4jwmm5 108
GMACH, Corrina. FHP Analysen: Ökosteuern (2012). [online]. © 2015 WKO.at. Str. 11 (cit. 2015) Dostupné z: https://www.wko.at/Content.Node/Interessenvertretung/Budget--Steuern-undFinanzierung/Analysen_1206_Oekosteuern_134926.pdf 109 Bundesministerium für Finanzen: Budgetbericht 2013 [online]. Str. 117 © 2015 Bundesministerium für Finanzen, [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: https://www.bmf.gv.at/budget/dasbudget/Budgetbericht_2013.pdf?4jwmm5 53
Tabulka 12 zachycuje výnosy z daní z motorových vozidel v letech 2007 - 2013. Je z ní moţné jasně vidět, ţe nejvíce peněz se z uvedených daní vybere na dani z pojištění motorových vozidel. O mnoho méně tvoří výnosy z registrační daně. Výnosy z daně silniční jsou ve srovnání s předešlými daněmi opravdu malé. V současné době plynou výnosy ze všech 3 daní do spolkového rozpočtu.
54
5 KOMPARACE Při srovnání daní z motorových vozidel v obou zemích si lze všimnout, ţe v ČR je daň pouze jedna. Na druhou stranu v Rakousku většina vozidel podléhá daním dvěma. Zajímavá je především konstrukce těchto daní. V ČR se daň silniční vztahuje pouze na vozidla vyuţívaná k podnikání, či jiné samostatné výdělečné činnosti a vozidla s celkovou maximální hmotností přesahující 3,5 tuny. Takových vozidel není příliš mnoho, a proto výnosy z daně nemohou být tak vysoké. Naopak v Rakousku je zdaněna opravdu velká většina všech vozidel. Dalším zajímavým faktem je opomíjení motocyklů, ať uţ z hlediska zdanění či vybírání poplatků
za
provoz
motocyklů
na
dálnicích
a
rychlostních
komunikacích,
v současném českém právním řádu. V Rakousku tomu tak není. Při komparaci daní v obou státech je na místě zmínit také slevy na dani a osvobození od daně. Jako velice vhodné mi přijde zvýhodnění vozidel šetrných k ţivotnímu prostředí, které se nachází v právní úpravě jak České republiky, tak Rakouska. Příliš se neliší ani osvobození od daně vozidel zabezpečujících veřejné potřeby, jako jsou zejména vozidla hasičů, záchranných sluţeb, ozbrojených sloţek, konzulární a diplomatické vozy atd. Takovému osvobození se samozřejmě nelze divit, jelikoţ vozidla slouţí především pro blaho občanů zemí. Zcela rozdílné pojetí je ovšem u zdanění motorových vozidel při jejich první registraci. Registrační daň z motorových vozidel v ČR prozatím chybí. Dle mého názoru by prospěla našemu státu hned ve dvou zásadních věcech. Nejen, ţe by taková daň přinesla Státnímu fondu dopravní infrastruktury tolik potřebné peníze na obnovu a výstavbu silniční sítě, ale také by se dost pravděpodobně zvýšila cena vozidel. Zvýšení prodejních cen by znamenal pokles prodeje vozidel, tudíţ menší zátěţ pro ţivotní prostředí. Za zcela správné lze posoudit zdanění vozidel s celkovou maximální hmotností přesahující 3,5 tuny. Příliš těţká vozidla bezpochyby ničí povrch silnice nejvíce, tudíţ by se jejich provozovatelé měli finančně nejvíce podílet na její obnově. Velice zajímavý je výběr daní z pojištění motorových vozidel (Motorbezogene Versicherungssteuer). Jelikoţ jsou plátci daně pojišťovny, dochází dle mého názoru 55
k předvídatelnějšímu výnosu, související samozřejmě s lepším plánováním na vynaloţení očekávaných výnosů. Myslím si, ţe daň nepřímá je v tomto případě opravdu dobrým řešením. Výnosy z daní z motorových vozidel v České republice a v Rakouskou se pohybují na zcela odlišných úrovních. V ČR se výnos pohybuje okolo 5 mld. Kč ročně, přičemţ v Rakousku okolo 1250 mil. EUR (v přepočtu při kurzu 1 EUR = 27,525 CZK110 se jedná přibliţně o 34, 4 mld. Kč). Pokud bychom ovšem brali v potaz pouze daně silniční, pak by se více prostředků vybralo v České republice, jelikoţ se průměrně v posledních letech na dani silniční v Rakousku vybere v přepočtu 1,4 mld. Kč. Srovnávat pouze daně silniční ovšem nemá příliš smysl, jelikoţ je důleţité brát v potaz i ostatní daně související s motorovými vozidly.
110
ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Kurzy devizového trhu. [on line]. © Česká národní banka, 2003-2015 [cit. 2015-3-27]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/denni_kurz.jsp 56
ZÁVĚR I přesto, ţe měla Česká republika i Rakousko po dlouhou dobu stejný historický vývoj, tak nyní, i přes sjednocování práva pomocí Evropské unie, je zdanění motorových vozidel v obou zemích zcela odlišný. V Rakousku existuje komplex tří daní, které se svojí povahou velice blíţí daním ekologickým. V České republice máme naopak pouze daň silniční, která slouţí spíše k výběru finančních prostředků, neţ k redukci neţádoucího efektu souvisejícího s provozem motorových vozidel. Snahou obou zemí by jistě mělo být správné stanovení daní. To samozřejmě neznamená pouze zavádění, či rušení některých daní, ale také nastavení správných sazeb daní. Z mého pohledu, a nejen z něj, jsou daně z motorových vozidel v Rakousku příliš vysoké. Pro běţného rakouského občana je nejdůleţitější především daň z pojištění motorových vozidel v Rakousku, jelikoţ se tato daň týká velké většiny osobních automobilů a je placená pravidelně. Je vhodné si uvědomit, ţe v současné době jsou osobní automobily stále více vyuţívány, i ke zcela nezbytným účelům, jako je například cesta do zaměstnání. V otázce stanovení sazby daně z provozu motorových vozidel, je proto potřeba soustavné analýzy a jakékoliv zvýšení by mělo být podloţeno opravdu pádnou argumentací. V roce 2014 dokonce vznikla skupina na facebooku „Gegen die Erhöhung der motorbezogenen Versicherungssteuer‘‘, která sdruţuje lidi nesouhlasící s neustálým zvyšováním daně z pojištění motorových vozidel v Rakousku. Samozřejmě bychom jen těţce hledali nějakou daň, která by se kdy lidem zamlouvala. Výše zmíněná stránka má ovšem k datu 5. 4. 2015 jiţ 110 814 fanoušků, coţ není číslo zrovna malé. Rakouští zákonodárci by tedy měli být při dalším zvyšování výše uvedených daní extrémně opatrní, aby takový krok nenadělal nakonec více škody neţ uţitku. Zcela opačná situace je ovšem v dnešní době v ČR. Jak jsem jiţ výše zmínil, daň silniční v ČR je jediná daň z motorových vozidel a postihuje pouze určitou část českých osob. Výnos z daně je opravdu nízký v porovnání s celkovými příjmy SFDI. Česká republika spoléhá především na výnosy z poplatků za provoz motorových vozidel. Běţní čeští občané takovou skutečnost samozřejmě vítají. Otázkou ovšem je, zda pro budoucí rozvoj této země je daná situace správná. 57
Vyrušit zmíněné odlišnosti by mohla harmonizace práva za pomoci Evropské unie. Za velmi problematické ovšem povaţuji moţné stanovení sazeb daně v různých státech. Konkrétně při komparaci průměrných příjmů v České republice a v Rakousku, lze zcela logicky dospět k závěru, ţe sazby daní by museli být odlišné. Myslím si, ţe by se EU měla pokusit zavést pouze jedinou daň ve všech členských státech ve výši stanovené na základě parity kupní síly jednotlivých zemí. Tuto daň si představuji jako daň placenou pravidelně, aby docházelo k lépe předvídatelnému výnosu, neţ u daní jednorázových. Subjekty daně by měly být všechny fyzické i právnické osoby vlastnící motorové vozidlo, za které by byly povinny platit daň ve státě dle jejich trvalého bydliště či sídla firmy. Pokud by chtěl subjekt platit zmíněnou daň v jiném členském státě, musel by sám prokázat převáţné pouţití vozidla v tomto státě. Při stanovení sazeb daně by se jistě nemělo opomenout na podporu ekologicky šetrných vozidel a naopak vyšší zdanění vozidel příliš těţkých a vozidel nadměrně zatěţujících ţivotní prostředí. V neposlední řadě by měl mít kaţdý stát pravomoc si stanovit vozidla, která by byla od daně osvobozena. V případě, ţe by nedošlo k harmonizaci právní úpravy vztahující se k této problematice, tak bych navrhl jiné řešení. V současné situaci je základ daně silniční v České republice stanoven pro starší vozidla. Na nová vozidla jde uplatnit sleva. Navrhuji, aby se zvolilo opačné řešení. Základ daně by se dle mého názoru měl stanovit pro vozidla vyrobená v aktuálním roce. Za kaţdý kalendářní rok, který uplynul od výroby vozidla, by se měla daň zvyšovat. Tím bychom docílili situace, ve které by byl provoz starého vozidla opravdu nevýhodný, jelikoţ by nebyl stanoven ţádný strop určující maximální sazbu daně. Starší vozidla by tím mohla být úspěšněji vytlačovaná z českých silnic. V neposlední řadě by se český zákonodárce mohl inspirovat kaţdoročním zvyšováním ceny dálničních kupónu o inflaci, jak tomu je v Rakousku. Zdá se mi, ţe zvýšení ceny o několik procent ročně by bylo akceptováno veřejností mnohem lépe, neţ skokovým nárůstem cen.
58
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Knižní zdroje: [1] BIRK, Dieter. Steuerrecht. 10., neu bearb. und erw. Aufl. Heidelberg: C.F. Müller Verlag, 2007, xxxv, 467 s. ISBN 9783811492110. [2] ČEJKOVÁ, Viktória a Svatopluk NEČAS. Pojišťovnictví. Brno: Masarykova univerzita, 2. přepracované vydání 2006, 131 s. ISBN 8021039906. [3] DORALT, Werner. Allgemeiner Teil, Umsatzsteuer, Verbrauchsteuern und Zölle, Verkehrsteuern und Gebühren, sonstige Bundesabgaben, Landes- und Gemeindeabgaben, Kommunalsteuer, BAO und FinStrG. 7. Aufl., Stand: BBG 2014, Wien : Manz , XXX, 701 S. ISBN 978-3-214-05392-5 [4] JANOUŠEK, Karel. Daň silniční s komentářem. 2. aktualiz. a dopl. vyd. Olomouc: ANAG, 2008, 127 s. ISBN 9788072634705. [5] LUDWIG, Bernhard: Praxishandbuch Normverbrauchsabgabe / Bernhard Ludwig . - 3. Aufl. - Wien: Linde, 2014 . - XXI, 218 S. - 978-3-7073-3018-2 [6] MANKIW, N. Gregory. Zásady ekonomie. Přel. Milan Sojka et al. 1. vyd., dotisk 2009.Praha: Grada Publishing, 2000. 763 s. ISBN 978-80-7169-891-3. [7] RADVAN, Michal, Petr MRKÝVKA, Ivana PAŘÍZKOVÁ a Dana ŠRAMKOVÁ. Finanční právo a finanční správa – Berní právo. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Doplněk, 2008. 510 s. Edice učebnic PrF MU č. 417. ISBN 978-80-210-4732-7. [8] RADVAN, Michal. Daně z motorových vozidel v Evropské unii. In Eugeniusz Ruśkowski a evropská dimenze finančního práva. 1. vyd. Brno: Centrum prawa polskiego / Centrum polského práva, 2012. s. 127-148, 22 s. ISBN 978-80-263-0302-2. [9] RITZ, Christoph [Bearb.]: Steuer-Erlässe : Durchführungsrichtlinien und Erlässe des BMF zu den Abgabengesetzen ; mit den Lohnsteuerrichtlinien 1992 / bearb. von Christoph
59
Ritz . - 6. Aufl. . - Wien: Linde , 2014 . – 1694 S. ISBN 3-85122-317-9 ([Kodex des österreichischen Rechts] ) [10] TESAŘOVÁ, Zdeňka. Zákon o dani silniční: komentář s příklady. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, xiii, 125 s. Komentáře Wolters Kluwer. ISBN 9788073572778. [11] WEINMANN, Norbert: Praktiker-Handbuch Erbschaftsteuer, Grunderwerbsteuer, Kraftfahrzeugsteuer,
Andere
Verkehrsteuern
2015
Bewertungsgesetz:
Anlagen,
Rechtsprechung, Nebengesetze, Stichwortverzeichnis. Auflage: 19. IDW, Wien, 2015. 1563 S. ISBN: 978-3802119996
Internetové zdroje: [12] ASFINAG. Toll sticker 2014. [online]. ASFINAG | Autobahnen- und SchnellstraßenFinanzierungs-Aktiengesellschaft. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.asfinag.at/toll/toll-sticker [13] ASFINAG. Toll sticker 2015: Azure is the color of the year [online]. ASFINAG | Autobahnen- und Schnellstraßen-Finanzierungs-Aktiengesellschaft. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.asfinag.at/toll/toll-sticker [14] ASFINAG. Toll Video 2015. In: Youtube [online]. Zveřejněno 27. 11. 2014 [cit. 2015-330]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=7PGdeQ4MgGA [15] BUNDESMINISTERIUM FÜR FINANZEN: Budgetbericht 2013 [online]. Str. 117 © 2015
Bundesministerium
für
Finanzen,
[cit.
2015-04-07].
Dostupné
z:
https://www.bmf.gv.at/budget/das-budget/Budgetbericht_2013.pdf?4jwmm5 [16] BUNDESMINISTERIUM FÜR FINANZEN: Motorbezogene Versicherungssteuer [online]. © 2015 Bundesministerium für Finanzen, [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: https://www.bmf.gv.at/steuern/fahrzeuge/motorbezogene-versicherungssteuer.html
60
[17] BUNDESMINISTERIUM FÜR FINANZEN: Normverbrauchsabgabe [online]. © 2015 Bundesministerium
für
Finanzen,
[cit.
2015-03-15].
Dostupné
z:
https://www.bmf.gv.at/steuern/fahrzeuge/normverbrauchsabgabe.html [18] CESKEDALNICE.CZ: Síť zpoplatněných komunikací v České republice v roce 2015. [online]. © 2002 – 2015 ceskedalnice.cz. [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.ceskedalnice.cz/image/zpoplatnene-velka.gif [19] ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Kurzy devizového trhu. [online]. © Česká národní banka, 2003-2015 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/denni_kurz.jsp [20] DAŇAŘI ONLINE. Druhy vozidel a některé zápisy v technickém průkazu. [online]. © 2015 Wolters Kluwer, a. s. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d551v527-druhy-vozidel-a-nekterezapisy-v-technickem-prukazu/?search_query=$issue=1I21 [21] GMACH, Corrina. FHP Analysen: Ökosteuern (2012). [online]. © 2015 WKO.at. Str. 11 [cit. 2015-04-07] Dostupné z: https://www.wko.at/Content.Node/Interessenvertretung/Budget--Steuern-undFinanzierung/Analysen_1206_Oekosteuern_134926.pdf [22] ONDROVÁ, Elena. Daně tvoří více než polovinu ceny benzínu [on line]. Finance media a.s. 2000-2015. Poslední aktualizace 21. 11. 2013 [cit. 2015-01-13]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/124190-dane-tvori-vice-nez-polovinu-cenybenzinu/ [23] PRAVÁ PRAHA: Řidiči pozor, od neděle již musíte mít novou dálniční známku 2015!. [online]. Pravá Praha © 2013. [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.pravapraha.cz/cs/clanek/ridici-pozor-od-nedele-jiz-musite-mit-novoudalnicni-znamku-2015 [24] SFDI. Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2015 a střednědobý výhled na roky 2016 a 2017 [online]. © Státní fond dopravní infrastruktury. [cit. 2015-0361
11]. Dostupné z: http://www.sfdi.cz/soubory/obrazky-clanky/dokumenty2014/2014_rozpocet2015.pdf [25] SFDI: Ceny a platnost - platnost cen kupónů emise 2015 v zemích eurozóny a Polské republice od 1. 1. 2015. [on line]. © Státní fond dopravní infrastruktury. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z:
http://www.sfdi.cz/myto-a-dalnicni-kupony/dalnicni-kupony-2015/ceny-
kuponu-a-jejich-platnost/ [26] SFDI. Dálniční kupony 2014. [online]. © Státní fond dopravní infrastruktury [cit. 201412-30]. Dostupné z: http://www.sfdi.cz/myto-a-dalnicni-kupony/dalnicni-kupony-2014 [27] WIRTSCHAFTS BLATT: Das Vignettenjahr 2015 wird Himmelblau. [online]. © WirtschaftsBlatt Medien GmbH 2015 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://wirtschaftsblatt.at/images/uploads/7/8/0/3868544/ASFINAG-Das-Vignettenjahr2015-wird-Himmelblau---Azur-folgt-auf-Limette_1410430105261543.jpg [28] WKO: Autobahnnetz. [online]. © 2015 WKO.at. [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.wkoratgeber.at/expert/bilder/lkw_fv_autobahnnetz_at_gross.gif
Právní předpisy: [29] Usnesení č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění k 30. 12. 2014. In: ASPI verze 2014 [právní informační systém]. Wolters Kluwer, ©2000-2014 [cit. 201412-30] [30] Zákon č. 135/1961 Sb. o pozemních komunikacích (silniční zákon), ve znění zákona č. 134/1994 Sb. In: ASPI verze 2015 [právní informační systém]. Wolters Kluwer, ©20002015 [cit. 2015-02-15] [31] Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění k 19. 2. 2015. In: ASPI verze 2015 [právní informační systém]. Kluwer, ©2000-2015 [cit. 2015-02-19]
62
Wolters
[32] Zákon č. 339/1992 Sb., o dani silniční, ve znění k 1. 7. 1992. In: ASPI verze 2015 [právní informační systém]. Wolters Kluwer, ©2000-2015 [cit. 2015-03-23] [33] Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění k 19. 2. 2015. In: ASPI verze 2015 [právní informační systém]. Wolters Kluwer, ©2000-2015 [cit. 2015-02-19] [34] Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní, ve znění k 10. 3. 2015. In: ASPI verze 2015 [právní informační systém]. Wolters Kluwer, ©2000-2015 [cit. 2015-03-10]
Předpisy EU: [35] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za uţívání určitých pozemních komunikací těţkými nákladními vozidly. In: ASPI verze 2015 [právní informační systém]. Wolters Kluwer, ©2000-2015 [cit. 201502-19] [36] Směrnice Rady 92/106/EHS ze dne 7. prosince 1992 o zavedení společných pravidel pro určité druhy kombinované přepravy zboţí mezi členskými státy. In: ASPI verze 2015 [právní informační systém]. Wolters Kluwer, ©2000-2015 [cit. 2015-03-23]
Judikatura: [37] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2008, čj. 7 Afs 64/2008 – 52. In: ASPI verze 2015 [právní informační systém]. Wolters Kluwer, ©2000-2015 [cit. 201503-10]
Rakouské právní předpisy: [38] BGBl. Nr. 449/1992, KfzStG, Fassung vom 11. 3. 2015. In: Bundeskanzleramt Rechtsinformationssystem [online]. © 2015 Bundeskanzleramt Österreich [cit. 2015-0311]. Dostupné z: 63
https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung/Bundesnormen/10004742/KfzStG%201992% 2c%20Fassung%20vom%2010.03.2015.pdf [39] VOBMHGI BGBl. Nr. 399/1967, KDV, Fassung vom 11. 3. 2015. In: Bundeskanzleramt Rechtsinformationssystem [online]. © 2015 Bundeskanzleramt Österreich [cit. 2015-0311]. Dostupné z: https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung.wxe?Abfrage=Bundesnormen&Gesetzesnum mer=10011385 [40] BMF-AV Nr. 85/2014, MVSKR, Fassung vom 12. 03. 2015 © Bundesministerium für Finanzen [cit. 2015-03-11]. Dostupné z: https://findok.bmf.gv.at/findok/resources/pdf/104144d0-0da8-4d82-adb4d4232c3e13f3/68809.1.-1.X.pdf [41] BGBl. Nr. 133/1953, VersStg, Fassung vom 12. 03. 2015. In: Bundeskanzleramt Rechtsinformationssystem [online]. © 2015 Bundeskanzleramt Österreich [cit. 2015-0312]. Dostupné z: https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung.wxe?Abfrage=Bundesnormen&Gesetzesnum mer=10003834 [42] BGBl. Nr. 695/1991, NoVAG, Fassung vom 15. 03. 2015, In: Bundeskanzleramt Rechtsinformationssystem [online]. © 2015 Bundeskanzleramt Österreich [cit. 2015-0315]. Dostupné z: https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung/Bundesnormen/10004698/NoVAG%201991% 2c%20Fassung%20vom%2015.03.2015.pdf
Rakouská judikatura: [43] VwGH 21. 01. 1998, 97/16/0514
64
SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Srovnání plánu rozpočtu a skutečných příjmů z daně silniční v letech 2010-2013 (v mld. Kč) ................................................................................................................................36
SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Poplatek za kalendářní rok, dle zákona č. 135/1961 Sb. o pozemních komunikacích (silniční zákon), ve znění zákona č. 134/1994 Sb. ............................................18 Tabulka 2: Ceny dálničních kupónů emise 2015 ......................................................................19 Tabulka 3: Ceny dálničních kupónů emise 2014 ......................................................................19 Tabulka 4: Roční sazba daně pro osobní automobily ...............................................................28 Tabulka 5: Vztah výše sazby daně a hmotnosti vozidla, popř. počtu náprav ...........................28 Tabulka 6: Vztah mezi počtem jízd v kombinované dopravě a slevou na dani........................33 Tabulka 7: Termíny plateb záloh daně za jednotlivé měsíce ....................................................34 Tabulka 8: Měsíční sazba daně u motorových vozidel s celkovou maximální hmotností do 3,5 tuny ...........................................................................................................................................43 Tabulka 9: Denní sazba daně pro zahraniční motorová vozidla s dočasnou povinností platit daň silniční v Rakousku ............................................................................................................44 Tabulka 10: Měsíční částka placená za kaţdý cm3 obsahu motoru v závislosti na frekvenci placení pojistného .....................................................................................................................50 Tabulka 11: Měsíční sazby daně za 1 kW u pojištění motorových vozidel v Rakousku, pro vozidla do 3,5 tuny, vyjma motocyklů (částky uvedeny v EUR) .............................................51 Tabulka 12: Výnosy z daně silniční, registrační a pojištění motorových vozidel v letech 20072013 (v mil. EUR) ....................................................................................................................53
SEZNAM VZORCŮ Vzorec 1: Výpočet sazby daně silniční u motocyklů za 1 měsíc ..............................................42 Vzorec 2: Výpočet sazby registrační daně pro motocykly .......................................................47 Vzorec 3: Výpočet sazby registrační daně pro ostatní vozidla .................................................47
65
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK Abs. = Absatz ASFINAG = Autobahnen und Schnellstraßen Finanzierungs Aktiengesellschaft ASPI = právní informační systém BGBl= Bundesgesetzblatt BMF=Bundesministerium für Finanzen CZK = korun českých ČR = Česká republika Dopl. = doplněné DPH = daň z přidané hodnoty DV = Durchführungsverordnung EUR = euro Kč = korun českých KDV= Kraftfahrgesetz-Durchführungsverordnung KfzStG= Kraftfahrzeugsteuergesetz kW= kilowatt Mil. = milion Mld. = miliarda MVSKR=Richtlinien zum Kraftfahrzeugsteuergesetz und zur motorbezogenen Versicherungssteuer NoVAG= Normverbrauchsabgabegesetz SFDI = Státní fond dopravní infrastruktury Tab. = tabulka VersStG= Versicherungssteuergesetz VOBMHGI= Verordnung des Bundesministers für Handel, Gewerbe und Industrie Vyd. = vydání
66
SEZNAM PŘÍLOH Příloha A - Síť zpoplatněných komunikací v České republice v roce 2015 Příloha B - Dálniční síť v Rakousku v roce 2015 Příloha C - Roční dálniční kupón pro rok 2015 v České Republice Příloha D - Roční dálniční kupón v Rakousku pro rok 2015
67
Příloha A - Síť zpoplatněných komunikací v České republice v roce 2015
Zdroj: http://www.ceskedalnice.cz/image/zpoplatnene-velka.gif
Příloha B - Dálniční síť v Rakousku v roce 2015
Zdroj: http://www.wkoratgeber.at/expert/bilder/lkw_fv_autobahnnetz_at_gross.gif
Příloha C - Roční dálniční kupón pro rok 2015 v České Republice
Zdroj: http://www.pravapraha.cz/cs/clanek/ridici-pozor-od-nedele-jiz-musite-mit-novoudalnicni-znamku-2015
Příloha D - Roční dálniční kupón v Rakousku pro rok 2015
Zdroj: http://wirtschaftsblatt.at/images/uploads/7/8/0/3868544/ASFINAG-Das-Vignettenjahr2015-wird-Himmelblau---Azur-folgt-auf-Limette_1410430105261543.jpg
