Vývoj a struktura spotřebního koše v Rakousku

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Vývoj a struktura spotřebního koše v Rakousku Bakalářská práce

Vedoucí práce: Bc. Ing. Marta Pisarská

Tomáš Richter

Brno 2010

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Děkuji vedoucí mé práce, Ing. Martě Pisarské, za cenné rady, připomínky a návrhy při psaní bakalářské práce. Zvláštní poděkování patří paní Elfriede Hammer, pracovnici rakouského statistického úřadu, za obsáhlou pomoc při získávání podkladů pro mou práci.

Prohlašuji, že tato bakalářská práce je mým vlastním dílem, které jsem vypracoval samostatně. Veškerá literatura a zdroje, ze kterých jsem při psaní práce čerpal, jsou řádně odcitovány dle platné normy. V Brně dne 26.5.2010

__________________

Abstract RICHTER, T. Progress and structure of consumer basket in Austria. Bachelor thesis. Brno: 2010. The aim of my bachelor thesis is to analyze the evolution and structure of the consumption basket of Austria. Source for the main work was the survey of private consumption and household expenditure published by the Statistics Austria. For the process of the main work were used the basic methodological approaches, such as analysis, comparison and inference. For the effective presentation of the obtained data were used tables and graphs. Keywords Consumer basket, inflation, household spending, prizes, Austria.

Abstrakt RICHTER, T. Vývoj a struktura spotřebního koše v Rakousku. Bakalářská práce. Brno, 2010. Cílem této práce je analyzovat vývoj a strukturu spotřebního koše Rakouské republiky. Zdrojem pro vlastní analýzu byla data spotřebitelských průzkumů uveřejněná rakouským statistickým úřadem. Při zpracování vlastní práce byly autorem využity základní metodické postupy, jako analýza, komparace nebo dedukce. Pro účelnou prezentaci zjištěných dat byly ve vlastní práci použity tabulky a grafy. Klíčová slova Spotřební koš, inflace, výdaje domácností, ceny, Rakousko.

Obsah

6

Obsah 1

Úvod

8

2

Cíl práce

9

3

Literární rešerše

10

3.1

Spotřební koš ...........................................................................................10

3.2

Spotřebitel................................................................................................10

3.2.1

Kardinalistická teorie užitku............................................................ 11

3.2.2

Ordinalistická teorie užitku .............................................................12

3.3

Cena..........................................................................................................15

3.3.1

Cenové indexy ..................................................................................15

3.3.2

Index spotřebitelských cen ..............................................................18

3.4

Inflace.......................................................................................................19

3.5

Tvorba CPI v Rakousku ...........................................................................21

3.5.1

Historie CPI......................................................................................21

3.5.2

Současnost .......................................................................................21

3.6

Rakousko................................................................................................. 25

4

Metodika práce

27

5

Rakouský spotřební koš

29

5.1

Obyvatelstvo............................................................................................ 29

5.2

Výdaje...................................................................................................... 30

5.2.1

Struktura výdajů ..............................................................................31

5.2.2

Komparace s Českou republikou .................................................... 34

5.3

Regionální průzkumy ............................................................................. 35

5.3.1

Spotřebitelský průzkum 1999/2000 .............................................. 36

5.3.1.1 Počet obyvatel ................................................................................. 36 5.3.1.2 Výdaje domácností na spotřebu ..................................................... 36 5.3.1.3 Hrubý domácí produkt na obyvatele ...............................................37 5.3.1.4 Struktura spotřebního koše ............................................................ 38

Obsah

7

5.3.2

Spotřebitelský průzkum 2004/2005.............................................. 40

5.3.2.1 Počet obyvatel ................................................................................. 40 5.3.2.2 Výdaje domácností na spotřebu ..................................................... 40 5.3.2.3 Hrubý domácí produkt na obyvatele ...............................................41 5.3.2.4 Tyrolsko........................................................................................... 42 5.3.2.5 Struktura spotřebního koše ............................................................ 44 5.4

Vývoj spotřebitelského indexu CPI86 .................................................... 44

5.5

Spotřebitelský index CPI2000 ............................................................... 46

5.6

Zavedení eura v roce 2002 ..................................................................... 46

5.7

Analýza změny CPI2005, období 2005/2006 ....................................... 48

5.8

Analýza změny CPI2005, období 2006/2007........................................ 50

5.9

Analýza změny CPI2005, období 2007/2008 ....................................... 52

5.10 Analýza změny CPI2005, období 2008/2009 ....................................... 53 5.11 Daň z přidané hodnoty ........................................................................... 55 5.12 Dosažené vzdělání................................................................................... 56 5.13 Návrhy a doporučení .............................................................................. 56 6

Diskuse

58

7

Závěr

59

8

Literatura

60

9

Seznam obrázků

63

Přílohy

65

Úvod

8

1 Úvod Vývoj spotřebního koše, jeho velikost, struktura a také podíl spotřebitelských výdajů za jednotlivé jeho položky jsou jednou ze základních charakteristik životní úrovně. V dřívějších dobách bylo prvotním a mnohdy jediným cílem obyvatel uspokojit své primární potřeby, tedy pocit hladu a žízně. Na jiné zboží už spotřebitelům často nezůstaly peníze. Jak se zvyšovala životní úroveň, rostla také ochota spotřebitelů rozšířit svůj seznam nákupů, a to nejen co do počtu položek, ale také vzhledem k jejich rozmanitosti. S rostoucími požadavky zákazníků rostl zákonitě také počet výrobců, rozšiřoval se samotný spotřební koš, docházelo k častějším konkurenčním bojům, což se následně promítalo do ceny zboží a služeb. Dnes již spotřební koš vyspělých států obsahuje stovky položek, reprezentujících celé spektrum spotřebitelských nákupů. Došlo také ke stanovení pravidelných intervalů, ve kterých dochází k obměňování spotřebního koše. Některé položky musí být vyloučeny, jiné přidány, určité zase nahrazeny více vhodnými. To je způsobeno rychlostí, s jakou se dnes mění spotřebitelské preference. Marketing se všemi svými nástroji, od reklamy v televizních médiích, přes internet až k osobnímu prodeji, to vše dnes vyvíjí na spotřebitele obrovský tlak, a často velmi úspěšně. Zároveň stále dochází k nezastavitelnému rozvoji technologií, produkci nových, lepších, efektivnějších produktů. Všechny tyto změny se potom nesmazatelně zapisují do podoby spotřebního koše. Vývoj spotřebního koše je obrazem vývoje spotřebitelských preferencí a životní úrovně.

Cíl práce

9

2 Cíl práce Cílem této práce je popsat vývoj a strukturu spotřebního koše Rakouska. Kromě celkového pohledu, kdy bude zjišťováno, jak se měnila velikost a struktura spotřebitelských výdajů s probíhajícím časem, se bude práce zabývat tématy, které je možno charakterizovat následujícími otázkami: o Existují rozdíly ve struktuře spotřebního koše mezi jednotlivými spolkovými zeměmi v Rakousku? o Lze najít souvislost mezi velikostí spotřebitelských výdajů a průmyslovou vyspělostí daného regionu? Shodují se data o velikosti výdajů s údaji o výši hrubého domácího produktu? o Jaký vliv má změna měnového systému a s tím spojené přepočty kurzů a zaokrouhlování na pohyb cen? o Existuje vazba mezi velikostí a strukturou spotřebitelských výdajů a dosaženým vzděláním? o Jakou roli při stanovení ceny zboží a služeb hraje sazba daně z přidané hodnoty? Bakalářská práce je dílčím příspěvkem k výzkumnému záměru, id. Kód VZ: 62156 48904 „Česká ekonomika v procesech integrace a globalizace a vývoj agrárního sektoru a sektoru služeb v nových podmínkách evropského trhu“, tématický okruh 03 „Vývoj vztahů obchodní sféry v souvislosti se změnami životního stylu kupního chování obyvatelstva a změnami podnikového prostředí v procesech integrace a globalizace“ realizovaného za finanční podpory ze státních prostředků prostřednictvím MŠMT.


10

3 Literární rešerše 3.1 Spotřební koš Spotřební koš můžeme definovat jako ucelený soubor všech statků a služeb, které spotřebitel nakupuje a užívá. Informace, které máme k dispozici ve formě spotřebního koše, jsou ve své podstatě data, použitelná pro marketingové výzkumy s cílem přizpůsobit naši nabídku spotřebitelským představám (Smith, 2000). Strukturu spotřebního koše určují svými nákupy samy spotřebitelé. Spotřebitelské nákupy jsou výrazně ovlivňovány kulturními, společenskými, osobními a psychologickými faktory (Kotler, 2007). Na změny ve struktuře spotřebního koše má vliv velké množství trendů. Stále větší roli při spotřebitelském rozhodování či při samotném nákupu hrají komunikační technologie, z převážné části reprezentované internetem. Internet dnes slouží nejen jako prostředek pro získání informací, ale stále ve větší míře také jako zprostředkovatel samotného nákupu zboží a služeb. Tržby internetových obchodů a aukčních síní jsou každým rokem vyšší a podíl internetu na konečné spotřebě stále významnější (Schiffmann a Kanuk, 2004).

3.2 Spotřebitel Každý den každý z nás podstupuje nekonečný proces rozhodování, jak rozdělit peníze a čas. Základním předpokladem je, že lidé si vždy vybírají takové statky a služby, které pro ně mají nejvyšší hodnotu. Způsob, jakým lidé volí mezi různými spotřebními možnostmi, popisuje pojem užitek. Užitek vyjadřuje, jak spotřebitelé hodnotí různé statky a služby. Znamená tedy míru uspokojení (Samuelson a Nordhaus, 2007). Racionálně jednající spotřebitel se vždy snaží o maximalizaci svého užitku (Macáková a kol., 2003). Přitom je ve svém rozhodování omezen svým důchodem. Rozhodování spotřebitele je potom volba takového spotřebního koše, který přináší maximální užitek, jednotlivé spotřební situace porovnává spotřebitel na základě osobních preferencí.


11

Pro analýzu preferencí využíváme několika zjednodušujících předpokladů, které jsou z hlediska jejich významu považovány za axiómy (Samuelson a Nordhaus, 2007). 1. Axióm úplnosti srovnání: Každé dva koše statků dokážeme srovnat z hlediska preference spotřebitele. Vždy tedy musí nastat alespoň jedna z následujících tří situací: o Koš A je atraktivnější než koš B. o Koš A je méně atraktivní než koš B. o Oba koše jsou stejně atraktivní. Spotřebitel je tedy schopen rozhodnout se, kterému koši dá přednost. 2. Axióm tranzitivity: Pro každé tři koše statků A, B, C, platí: je li A preferován před B a zároveň B preferován před C, potom musí být také A preferován před C. 3. Axióm nepřesycení: Větší množství statku je vždy preferováno před menším množstvím, tedy koše s vyšším množstvím statků jsou preferovány před koši s nižším množstvím statků. V současnosti můžeme z pohledu měřitelnosti užitku rozlišit dvě základní teorie. 3.2.1 Kardinalistická teorie užitku Kardinalisté pracují s užitkem jako s měřitelnou veličinou. Zavádějí pojem celkový užitek (Total Utility, TU). Celkový užitek vyjadřuje celkové uspokojení potřeb při spotřebě daného množství statku.

Obr. 1 Zdroj:

Celkový užitek Práce autora


12

Mezní užitek (Marginal Utility, MU) vyjadřuje změnu celkového užitku vyvolanou změnou spotřebovávaného množství statku o jednu jednotku (Hořejší a kol., 2007). Zákon klesajícího mezního užitku říká, že roste-li množství spotřebovávaného statku, mezní užitek klesá. Pod pojmem mezní chápeme užitek dodatečný, který nám přináší spotřeba dodatečné jednotky statku (Samuelson a Nordhaus, 2007).

Obr. 2 Zdroj:

Mezní užitek Práce autora

Od určitého množství spotřebovávaného statku může být jeho celkový užitek klesající a mezní užitek záporný. Tuto situaci nazýváme bodem nasycení. Optimální je pro spotřebitele takové množství statku, kdy jeho mezní užitek se rovná ceně (Macáková a kol., 2003). Spotřebitel však převážně nenakupuje pouze jeden statek, ale rozhoduje se mezi spotřebou různých statků. Optimální je potom taková kombinace, kdy platí rovnost mezních užitků všech spotřebovávaných statků ve vztahu k jejich cenám. Pro každou jednotlivou cenu statku existuje poptávané množství, které odpovídá optimu spotřebitele. Grafickým znázorněním takovýchto bodů dostaneme křivku poptávky. 3.2.2 Ordinalistická teorie užitku Ordinalisté odmítají přímou měřitelnost užitku, kterého by lidé dosahovali při spotřebě statků a služeb. Toto pojetí teorie užitku vychází z předpokladu, že spotřebitelé dokáží seřadit soubory statků podle svých preferencí, ale nedokáží určit jejich přesný užitek. V tomto případě není možné definovat přímo křivku celkového užitku, avšak je možno spojit body znázorňující kombinace statků se stejným užitkem. Křivky znázorňující kombinace statků se stejným užitkem potom nazýváme indiferenční křivky. Ve zjednodušeném případě představuje indiferentní křivka množinu kombinací dvou statků X a Y se stejným celkovým užitkem (Hořejší a kol., 2007).


13

V každém bodě grafu, který by představoval spotřební situaci, prochází indiferenční křivka. Protože aby bylo možné srovnávat užitky jednotlivých kombinací statků, musí každá tato kombinace ležet na nějaké indiferentní křivce. Výsledkem je potom soubor indiferentních křivek, indiferenční mapa. Každá indiferenční křivka přitom představuje množinu spotřebních košů, které jsou spotřebitelem stejně preferované, tj. přináší mu stejný užitek.

Obr. 3 Zdroj:

Indiferenční mapa Práce autora

Spotřebitel se však při svém nákupním rozhodování nemůže rozhodovat pouze na základě svých preferencí a užitku. Je zároveň omezen výší svého důchodu a cenami statků. Maximálně dostupné kombinace rozdělení důchodu spotřebitele na nákup dvou statků představuje linie rozpočtu, Budget Line, BL (Samuelson a Nordhaus, 2007). Veškeré kombinace dvou statků X a Y dostupné při daném důchodu spotřebitele a stanovených cenách statků nazýváme soubor tržních příležitostí.


Obr. 4 Zdroj:

14

Linie příjmů Práce autora

Optimum spotřebitele potom představuje spojení indiferenční mapy a linie rozpočtu (Hořejší a spol., 2007).

Obr. 5 Zdroj:

Optimum spotřebitele Práce autora

Jeho grafickým vyjádřením je bod dotyku indiferenční křivky a linie rozpočtu. Spotřebitel v tomto bodě vynakládá na pořízení statků veškerý disponibilní příjem, zároveň pořizuje kombinaci statků s nejvyšším užitkem vzhledem k jeho rozpočtovému omezení. Změní-li se cena statku X a zároveň cena statku Y a disponibilní důchod zůstanou nezměněny, dojde ke změně sklonu linie příjmu. Každá změněná linie příjmu se dotýká jiné indiferenční křivky. Každé ceně statku X odpovídá jiné


15

optimum spotřebitele. Jestliže známe poptávané množství příslušící jednotlivým cenám, můžeme odvodit křivku poptávky (Macáková a kol., 2003).

Obr. 6 Zdroj:

Individuální poptávka Práce autora

3.3 Cena Cena je směnná hodnota statku, tedy protihodnota potřebná k jeho získání prostřednictvím směny (Kotler, 2007). Cena je velmi důležitým nástrojem marketingového mixu, neboť jako jediná přímo vytváří finanční prostředky pro podnik. Ceny a jejich vývoj jsou důležitým ukazatelem změn realizovaných v hospodářství, na národní i světové úrovni. Nutnost zachytit tento vývoj cen vedla ke vzniku tzv. cenové statistiky. K zachycení vývoje cen se používají cenové indexy. 3.3.1 Cenové indexy Index představuje podíl dvou hodnot stejného ukazatele (Hindls a kol., 2002). Matematicky jde o bezrozměrné číslo, které udává, kolikrát je hodnota v čitateli zlomku větší než hodnota ve jmenovateli zlomku, případně kolikrát je hodnota v čitateli zlomku menší než hodnota ve jmenovateli zlomku. Obvykle však bývá index uváděn v procentech, tj. když jeho hodnotu vynásobíme stem. Z hlediska vzniku hodnoty ukazatele rozlišujeme indexy • Časové, kdy srovnáváme daný ukazatel ve dvou různých časech, například zisk v roce 2008 a 2009. • Prostorové, kdy srovnáváme stejný ukazatel vzniklý na dvou různých místech, například zisk dvou různých podniků.


16

• Druhové, kdy srovnáváme daný ukazatel u dvou různých druhů, například zisk dosažený ve výrobě dvou různých výrobků. Souhrn nestejnorodých statků, které zkoumáme společně, nazýváme v ekonomii koš. Hodnotu koše představuje souhrnná extenzivní veličina Q. Jde v podstatě o hodnotu všech jednotlivých statků, které tento koš tvoří. Index, který vyjadřuje vývoj této veličiny potom označujeme jako hodnotový index (Friedrich, 2002). Vývoj hodnoty koše může být zapříčiněn změnou jednotkových cen jednotlivých složek koše nebo změnou množství jednotlivých položek koše. Změnu jednotkových cen položek koše charakterizují cenové indexy. Podstata řešeného problému, tj. charakterizování vývoje cen rozdílných druhů výrobků či činností, vede k jednoznačné volbě souhrnného cenového indexu jako základní míry rozdílnosti nestejnorodého ukazatele úrovně (Hindls a kol., 2000). Koncepce souhrnných indexů spočívá v průměrování individuálních jednoduchých indexů formou prostého nebo váženého aritmetického, harmonického či geometrického průměru. V současné praxi je za nejvýznamnější považována druhá generace souhrnných indexů. Názvy těchto indexů jsou často odvozeny od jmen jejich autorů. Nejvyužívanějším z cenových indexů je tzv. Laspeyresův index. Představuje vážený aritmetický průměr všech individuálních cenových hladin s vahami, které odpovídají podílům výdajů na příslušné statky v základním období (Kramer, 2005). Tento index srovnává dva stejné objemy statků oceněné různými cenami, poměřuje tedy dvě cenové hladiny. p1,i

n

La

Ip =

∑p i =1

p 0 , i q 0 ,i

0,i

(1)

n

∑p i =1

0 ,i

q 0 ,i

Ve zjednodušené formě potom:

La

Ip =

∑q ∑q

0

* p1

0

* p0

(2)

Kde p0 = cena statku v základním období, p1 = cena statku ve sledovaném období, q0 = množství statku v základním období. Jestliže při průměrování individuálních jednoduchých indexů cen použijeme váhy z běžného období, mluvíme o tzv. Paascheho indexu. Paascheho index srovnává částky, které bychom za stejný objem zboží pořízeného v běžném období vydali v běžném a základním období, opět tedy jde o srovnání dvou cenových hladin (Hindls a kol., 2000).


17 n

Pa

Ip =

∑p i =1 n

∑ i =1

1,i

q1,i

p1,i q1,i p1,i

(3)

p 0 ,i

Ve zjednodušené formě potom:

Pa

Ip =

∑q * p ∑q * p 1

1

1

0

(4)

Racionálně nelze jednoznačně deklarovat, který z indexů je vhodnější použít, jejich vypovídací schopnost je v podstatě analogická. Hodnoty výsledných indexů jsou však rozdílné. Rozhodujeme se pouze na základě použitého váhového systému (Kramer, 2005). Při řešení úkolů souvisejících se sledováním vývoje cen je tedy zapotřebí uvést, který z těchto dvou indexů byl použit, jestli byla změna cenové hladiny posuzována na množství ze základního či běžného období. Statistická teorie nabízí možné řešení pomocí tzv. Loweho indexu, který sleduje změnu cenové hladiny na konstantním množství, které nepochází ani ze základního ani z běžného období (Hindls a kol., 2000). Jeho nevýhodou a hlavní příčinnou, proč se příliš nevyužívá, je obtížnost volby neutrálních vah. Rozhodnutí, které období zvolíme jako neutrální, je čistě subjektivní a může dojít k záměrnému zkreslení výsledků měření. Současná ekonomická praxe preferuje užívání Laspeyresova indexu. Důvodem je především skutečnost, že jeho váhy ve formě struktury produkce základního období jsou neměnné po celou dobu platnosti daného váhového systému. V čase zjišťování jednotlivých cenových změn jsou tyto váhy předem známy, zatímco při použití Paascheho indexu bychom při každém novém měření museli pracně počítat nový váhový systém. Sledovat ceny a jejich změny u všech dostupných statků na území celého státu by představovalo nesmírně náročný a zdlouhavý proces, jen stěží realizovatelný (Verbraucherpreisindex und Harmonisierter Verbraucherpreisindex ab 2005, 2005). Z tohoto důvodu dochází k zjišťování cen pouze u zmenšeného, předem vytipovaného souboru výrobků, tzv. reprezentantů a toto zjišťování probíhá pouze v předem vybraných tzv. zpravodajských jednotkách. Jednotlivé položky souboru reprezentantů a jejich cenové změny musí s co možná největší přesností reprezentovat vývoj cen určitě definované skupiny výrobků. Výběr reprezentantů má charakter záměrného výběru (Hindls a kol., 2002). Při sestavování tohoto souboru je nutné definovat relativně homogenní skupiny a v rámci každé této skupiny zvolit jeden reprezentativní výrobek, který lze pro tuto skupinu považovat za typický. Důležité je také, aby cenový vývoj daného výrobku byl v podstatě stabilní, tedy aby nepodléhal nečekaným výkyvům, a také aby jeho existence na trhu byla stabilní, tedy aby se nepřestal brzy vyrábět. Neméně důležité je stanovení celkového počtu reprezentantů. Příliš vysoký


18

počet znamená zvýšené náklady a také větší pracovní náročnost, naopak příliš malý soubor reprezentantů nezaručí přesné výsledky šetření, může docházet k nežádoucímu zkreslení pohybu cenové hladiny. Za zpravodajskou jednotku je považována organizační jednotka, kde se šetří cena reprezentantů. Síť zpravodajských jednotek je stejně jako výběr reprezentantů vytvářena na základě záměrného výběru (Hindls a kol., 2000). Tato skutečnost je dána především faktem, že cena výrobků se může měnit vlivem velkého množství faktorů, svou roli například hraje velikost obce, rozmanitost sortimentu apod. Zjišťování cen zvolených reprezentantů probíhá vždy s určitou periodičností. Obecně platí, že čím vyšší je tempo inflace, tím častěji by šetření měla probíhat. Existuje velké množství cenových indexů, přičemž lze definovat dvě cenově rozdílné oblasti, oblast spotřeby a oblast výroby. 3.3.2 Index spotřebitelských cen Jedním z nejdůležitějších je index spotřebitelských cen, všeobecně prezentovaný pod zkratkou CPI (consumer price index), který měří průměrnou cenu statků a služeb kupovaných spotřebiteli. Spotřebitelský cenový index, nebo také index spotřebitelských cen, měří průměrnou změnu cen, které spotřebitelé zaplatí za statky a služby zahrnuté do tržního koše (Samuelson a Nordhaus, 2007). Každému statku je přidělena váha na základě jeho relativního významu z pohledu výdajů ze spotřebitelského rozpočtu. Váhy každé položky jsou proporcionální celkovým výdajům spotřebitelů na tuto položku, jsou odvozené od ekonomické významnosti každého zastoupeného statku. Každý oficiálně zjišťovaný cenový index má svůj specifický váhový systém (Hindsl a spol., 2000). Odlišné váhové systémy lze však nalézt i v rámci stejného indexu, pokud ho sestavujeme v několika různých modifikacích, jako například index spotřebitelských cen pro venkovské a pro městské obyvatelstvo. Cenové změně jednotlivého reprezentanta souboru je dán určitý měřitelný význam, je mu přisouzena váha. Váhy vyjadřují například podíl spotřeby dané skupiny na celkové hodnotě sledovaného ukazatele. Nejčastěji bývají váhy vyjádřeny v procentech. Jako základ pro váhové struktury spotřebitelského indexu CPI2005 používá rakouský statistický úřad údaje privátní spotřeby z národních účtů roky 2004 a spotřebitelský průzkum realizovaný od září 2004 do září 2005 (Verbrauchspreisindex, 2009). Podrobné rozčlenění ročních peněžních výdajů na jednoho člena domácnosti zaručuje poměrně homogenní vnitřní strukturu tříd. • Nulové a bezvýznamné váhové podíly některých položek byly přičleněny k sortimentně vhodným položkám nebo byly připočteny k ostatním položkám odpovídající třídy. • Váhové podíly 1 promile a více a některé heterogenní položky, které bylo nutné obsadit dvěma nebo více reprezentanty byly rozděleny buď podle do-


19

stupných podkladů, s využitím výsledků mimořádných šetření nebo rovnoměrně. Konkrétní vymezení vah pro jednotlivé skupiny reprezentantů dokládá následující tabulka. Tab. 1 Zdroj:

Stanovení vah spotřebitelského indexu CPI2005 Warenkorb und Gewichtung des H/VPI, 2009.

Soubor reprezentantů Potraviny a nealkoholické nápoje Alkoholické nápoje a tabák Oděvy a obuv Bydlení, elektřina, plyn a ostatní paliva Bytové vybavení, zařízení domácnosti a běžná údržba domu Zdravotnictví Doprava Pošty a telekomunikace Rekreace a kultura Vzdělávání Hotely, kavárny, restaurace Ostatní zboží a služby

Váha CPI2005 12,2327 2,8632 5,4634 17,9219 8,3868 4,6364 15,1252 2,6572 12,4187 1,1021 7,2844 9,9080 ∑= 100,0000

Cenové indexy jsou významným indikátorem projevů inflace, jsou také součástí měření reálného výstupu ekonomiky a produktivity. Podstatou spotřebitelského cenového indexu je měřit životní náklady (Verbrauchspreisindex, 2009).

3.4 Inflace Inflace je projev ekonomické nerovnováhy, jejím charakteristickým znakem je růst cenové hladiny (Holman, 2008). Dochází tak k poklesu kupní síly peněz. Jde o důsledek určité nerovnováhy mezi zdroji a potřebami. Míra inflace π se měří cenovými indexy (ČSÚ, 2009).

π=

CPI t +1 − CPI t CPI t

Kde: CPI je index spotřebitelských cen, t je čas. Opakem inflace je deflace, která nastává, jestliže cenová hladina klesá.

(5)


20

Dalším pojmem je desinflace, která označuje pokles míry inflace. Projevy inflace: • Zjevná (otevřená) – ekonomická nerovnováha je spojena s růstem cenové hladiny. • Potlačená (blokovaná) – administrativními zásahy je růst cen brzděn či zastaven, projevuje se růstem vynucených úspor, existencí nedostatkového zboží, rozvojem černého trhu. Časem se změní v otevřenou. • Inflace skrytá – spotřební koš neodpovídá struktuře spotřeby domácností (Rusmichová a kol., 2002). Typy inflace podle kvantitativního hlediska: • Mírná (do 10%) – tempo růstu cen nepřekračuje tempo růstu výroby, mírná inflace je přijatelná, lidé se nezbavují peněz ve prospěch reálného bohatství. • Pádivá (do 100%) – tempo růstu cen předstihuje tempo výroby, lidé minimalizují množství držených peněz, jejich kupní síla klesá. • Hyperinflace – peníze přestávají plnit své funkce, dochází k nárůstu barterového obchodu (Helísek, 2002). Inflace zasahuje celou ekonomiku a má vliv na: • reálné důchody a bohatství, což je označováno jako tzv. přerozdělovací efekt (Rusmichová a kol., 2002). o Postihuje zejména příjemce fixních důchodů. o Nepříznivě ovlivňuje mzdy a platy, kvůli inflaci tratí věřitelé, naopak do výhody se dostávají dlužníci. S růstem inflace roste hodnota dlouhodobých hmotných statků, například nemovitostí. o Sociálně slabé skupiny pociťují inflaci výrazněji, nejsou majiteli reálných hodnot, žijí z peněžních důchodů. • ekonomický výstup hospodářství o Dochází ke změně struktury spotřeby, následované útlumem podnikatelské aktivity. o Vyšší inflace vůči zahraničí zároveň posiluje dovoz zboží, nabídka může výrazně převýšit poptávku a dojde tak k oslabení ekonomického růstu. Protiinflační zásahy: • Řízení mezd a cen, tj. důchodová politika státu. Například stanovení mzdového stropu, zmrazení cen. Používá se spíš výjimečně a krátkodobě. • Indexace, tj. přizpůsobování růstu životních nákladů, souvisí s transferovými platbami. • Zvyšování konkurenceschopnosti trhu, zavádění protimonopolních opatření. • Opatření fiskální a monetární politiky, změny daňových sazeb, úrokových měr (Samuelson a Nordhaus, 2007).


21

3.5 Tvorba CPI v Rakousku Index spotřebitelských cen CPI je měřítkem všeobecné inflace v Rakousku (Verbrauchspreisindex, 2009). Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) je základem pro srovnatelné měření inflace v Evropě a pro hodnocení finanční stability v rámci eurozóny. CPI se používá nejen jako všeobecný ukazatel inflace pro zajištění hodnoty peněz (např. nájemné), ale je také základem pro mzdová vyjednávání. 3.5.1 Historie CPI Vůbec první stanovení systému vážení bylo realizováno v roce 1912 jako součást spotřebitelského průzkumu vídeňských domácností. Historicky první index maloobchodních cen 1938 (KHPI 1938) byl skutečně spočítán teprve v roce 1948 a nadále byl používán až do února roku 1959. Rakouským institutem pro hospodářský výzkum byly v období po druhé světové válce retrospektivně vypočítány ještě další dva indexy, index životních nákladů v roce 1938 (LHKI 38, duben 1938 = 100) a index životních nákladů1945 (LHKI 45, duben 1945 = 100). Vážení vycházela z průměrných výdajů na spotřebu vídeňské čtyřčlenné pracující rodiny. Sledovaný spotřební koš byl rozdělen do devíti hlavních kategorií. Od roku 1958 byly rakouským centrálním statistickým úřadem vypočítány dva nové ukazatele. o Index spotřebitelských cen II (1958 = 100) byl podobný svému předchůdci, základem byla opět struktura spotřeby čtyřčlenné pracující rodiny, tento index byl ve své době považován za autoritativní. o Index spotřebitelských cen I naproti tomu representoval všechny domácnosti. Poprvé byly zboží a služby uspořádány do deseti hlavních skupin, které jsou v podstatě používány dodnes. Oba indexy byly založeny na spotřebitelském průzkumu z let 1954 a 1955 (šlo o vůbec první průzkum provedený v celém Rakousku). V konečném důsledku však byly tyto indexy natolik podobné, že byla jejich duplicita roku 1966 odstraněna. Index spotřebitelských cen 66 (1966 = 100) byl vytvořen na základě spotřebitelského průzkumu v roce 1964 a zahrnoval mnohem více produktů, než jeho předchůdci, vůbec poprvé byl průběžně poměřován s podílem výdajů. Index spotřebitelských cen 76 (1976 = 100), použil poprvé metodické údaje, které byly dále obsaženy také v indexech 86, 96 a 2000 (Zeitreihen und Verkettung, 2009). 3.5.2 Současnost Bývalý index spotřebitelských cen 2000 byl nahrazen sérií založenou roku 2005 (Verbrauchspreisindex, 2009). Název nového indexu je tedy CPI 2005. Od začátku roku 2006 zveřejňuje rakouský statistický úřad nový index spotřebitelských cen na bázi 2005 = 100.


22

Od roku 1958 až do roku 2006 došlo již k sedmé revizi indexu spotřebitelských cen. Předchozí indexy jsou sledovány prostřednictvím propojení vhodných faktorů. Revize se dříve konali každých 10 let, nyní musí probíhat v souladu s nařízením Rady (ES Nr.2494/95) v 5-letých intervalech. Cílem je ustanovit vždy takový spotřební koš, který dokonale odpovídá současné struktuře spotřeby domácností. Hlavní změnou v indexu spotřebitelských cen v roce 2005 bylo využití geometrického průměru. Došlo tak k zabudování mezinárodních standardů. V roce 1958 obsahoval spotřební koš 197 položek (Warenkorb und Gewichtung, 2009), při jednotlivých revizích docházelo k nárůstu tohoto počtu za účelem zkvalitnění a zpřesnění výsledků měření. Spotřebitelský index CPI 1986 tak zahrnoval již 584 položek, následoval spotřebitelský index CPI1996 se 710 položkami, v roce 2000 byl pro výpočet spotřebitelského indexu CPI2000 použit historicky nejvyšší počet statků, celkem 812 (Verbraucherpreisindex und Harmonisierter Verbraucherpreisindex ab 2005, 2005). Při poslední revizi spotřebitelského indexu došlo ke snížení počtu položek za účelem snížení přílišné pracnosti a současnému snížení nákladů. Základem pro stanovení CPI jsou údaje privátní spotřeby z národních účtů a spotřebitelské průzkumy. Spotřebitelské průzkumy poskytují informace o výdajích na konečnou spotřebu, celkových příjmech a vybavení domácností. Výsledky průzkumu poskytují informace o nákupních zvyklostech rakouských domácností a celkové životní úrovni. Získaná data potom slouží jako poklad pro šetření o struktuře spotřebitelských výdajů v rámci různých typů domácností, například v závislosti na počtu členů domácnosti. Spotřebitelské výdaje a jejich rozdělení do jednotlivých skupin jsou potom centrálním zdrojem pro revizi váhového systému spotřebního koše, jak v rámci národních spotřebitelských cenových indexů CPI, tak pro potřebu Evropské unie, tedy při stanovování harmonizovaného indexu HVPI. Od září roku 2004 do září roku 2005 došlo k detailnímu přezkoumání situace na trhu. Časový rámec průzkumu byl rozdělen na 52 vzájemně se překrývajících úseků, každý trval 14 dní. Výběr domácností byl náhodný, jejich zastoupení bylo proporcionálně rozděleno podle velikostí jednotlivých spolkových zemí. Čistý vzorek zahrnoval 8400 domácností, což odpovídá 42% poměru odpovědí. Účast v tomto průzkumu byla zcela dobrovolná a byla odměněna částkou 50 euro. Hlavní výsledky spotřebitelského průzkumu byly zveřejněny v březnu 2006, zjištění sociální statistiky byly publikovány v květnu (Konsumerhebung 2004/2005, 2009). Některé položky spotřebního koše byly nahrazeny novými reprezentanty s podobným účelem spotřeby. Například položka spotřební výdaje na nákup sardinek byla nahrazenou pro současnou situaci reprezentativnější položkou, spotřebitelské výdaje na nákup tuňákového masa. Tento spotřebitelský segment totiž dosahoval na základě výzkumu trhu většího obratu. Tímto způsobem bylo nahrazeno a pozměněno celkem 90 položek spotřebního koše (H/VPI Revision 2005, 2006).


23

Na druhé straně byly do spotřebního koše nově zařazeny některé služby a zboží, pokud výdaje na tyto položky plnily doposud nezahrnutý spotřební účel. Nově byly přibrány například výdajové kategorie ochucené minerální vody nebo bankovní poplatky za vklad. K největšímu rozšíření, celkem o třináct položek, došlo shodně u kategorií oděvy a obuv a doprava. Kategorie rekreace a kultura byla rozšířena o 11 položek. Tato kategorie zahrnuje řadu technických produktů, u kterých je typické, že jejich ceny podléhají rychlým změnám. Jde například o kategorie ploché obrazovky nebo paměťová média. Tímto způsobem bylo nově zařazeno celkem 61 položek. Zároveň došlo ke změně ve velikosti vah jednotlivých položek spotřebního koše. K největšímu poklesu došlo u kategorie oděvy a obuv. Po těchto úpravách byl stanoven nový Spotřebitelský index CPI2005, který zahrnuje 770 výrobků a služeb (Verbraucherpreisindex und Harmonisierter Verbraucherpreisindex ab 2005, 2005). Síť zpravodajských jednotek je tvořena prostřednictvím přibližně 4000 obchodních míst, kde je každý měsíc sledováno téměř 40 000 cen. Nejvíce zpravodajských jednotek se nachází na území hlavního města Vídně. 5 měst s největším počtem zpracovávaných cen ve vytipovaných obchodech prezentuje následující tabulka. Tab. 2 Zdroj:

Města s největším počtem zpravodajských jednotek Verbraucherpreisindex und Harmonisierter Verbraucherpreisindex ab 2005, 2005.

Město Vídeň Linec Graz Klagenfurt Salzburg

Počet zjišťovaných cen 4529 3880 3838 2552 2463

Počet obchodů 394 257 263 186 195

Zboží a služby spotřebního koše jsou v současnosti rozděleny do dvanácti komoditních skupin COICOP(Classifiction of Individual Consumption by Purpose). COICOP je mezinárodně používané klasifikace, která rozděluje spotřebu domácností podle účelu použití do dvanácti skupin. Současnou verzi COICOP klasifikace najdeme vždy na stránkách Eurostatu (Hauptgrupen und Details, 2009). 1. Potraviny a nealkoholické nápoje - kategorie chléb a výrobky z obilovin, maso, ryby, ovoce, káva, čaj a kakao, mléko, sýry a vejce, oleje a tuky, zelenina včetně brambor a jiných hlíz, cukr, džem, med, sirupy, čokoláda a cukrovinky, potravinářské výrobky jinde nezařazené, minerální vody, nealkoholické nápoje a šťávy.


24

2. Alkoholické nápoje a tabák – lihoviny, víno, pivo a tabákové výrobky. 3. Oděvy a obuv - oděvní materiály, části oděvu, oděvní doplňky, chemické čištění, opravy a půjčování oděvů, boty a ostatní obuv, údržba, opravy a půjčování obuvi. 4. Bydlení, elektřina, plyn a ostatní paliva – skutečné nájemné, běžná údržba a opravy bytu, výrobky a služby pro běžnou údržbu a opravy bytu, ostatní služby související s bydlením, sběr odpadu, služby kanalizace, dodávky vody, ostatní služby související s bydlením jinde nezařazené, elektřina, plyn, kapalná paliva, pevná paliva, teplá voda, pára a led. 5. Bytové vybavení, zařízení domácnosti a běžná údržba domu - nábytek a bytové vybavení, koberce a jiné podlahové krytiny, opravy nábytku, bytového vybavení a podlahových krytin, bytové textilie, zařízení pro otop a vaření, chladničky, pračky a podobné velké zařízení pro domácnost, včetně armatur, tvarovek a oprav, oprava zařízení a přístrojů pro domácnost, sklo, kuchyňské nádobí, nástroje, nářadí, zboží a služby pro běžnou údržbu domácnosti. 6. Zdravotnictví - léčiva a zdravotnické výrobky a terapeutické přístroje a vybavení, stomatologické výrobky, služby očních optiků, služby lékařů, nehrazené ze zdrojů veřejného pojištění, tzn. hrazené klientem. 7. Doprava – Nákup vozidel, motocykly, jízdní kola, náhradní díly a příslušenství, pohonné hmoty a maziva, údržby a opravy, železniční osobní doprava, silniční osobní doprava, letecká osobní doprava, námořní a vnitrostátní lodní osobní doprava, ostatní placené dopravní služby. 8. Pošta a telekomunikace - poštovní služby, telefonická a telefaxová zařízení, telefonní, telegrafní a telefaxové služby. 9. Rekreace a kultura – zařízení pro příjem, záznam a reprodukci zvuku a obrazu, zařízení pro zpracování dat, hry, hračky a záliby, zařízení pro sport, táboření a rekreaci v přírodě, nosiče pro záznam obrazu a zvuku, zahrádkářství, domácí zvířata, rekreační a kulturní služby, noviny, knihy a papírnické služby, hromadné turistické zájezdy. 10. Vzdělávání – zahrnuje veškeré úrovně vzdělání, plus jazykové a umělecké školy, vzdělání placené spotřebitelem. 11. Hotely, kavárny, restaurace – veškeré způsoby poskytování ubytování a stravování, závodní stravování, školní stravování, ubytování v hotelích, v penzionech. 12. Ostatní zboží a služby - služby osobní péče jako kadeřnické a kosmetické salony a salony krásy, zařízení, předměty a výrobky pro osobní péči. Pojištění, bankovní služby jinde neuvedené, ostatní služby jinde neuvedené (Warenkorb und Gewichtung des H/VPI, 2005). Kromě národního index u spotřebitelských cen, harmonizovaného index spotřebitelských cen a COICOP sleduje rakouský statistický úřad řadu dalších speciálních indexů (Sonderauswertungen, 2009).


25

o Cenový index pro důchodce a domácnosti. S finanční podporou Spolkového ministerstva sociálních věcí a ochrany spotřebitele - podobně jako CPI měří průměrnou cenu na úrovni spotřebitele, ve znění platném k domácnostem důchodců. Cenový index pro domácnosti důchodců (PIPH) zachycuje vývoj cen na úrovni spotřebitele pro průměrného rakouského důchodce. Výpočet indexu je přizpůsoben typických nákupním zvyklostem obyvatel důchodového věku. Rozdíl mezi nákupním chováním důchodců a občanů produktivního věku je zohledněn v rozdílné váhové struktuře položek spotřebního koše. Nejvýznamnější položkou jsou stejně jako v případě klasického indexu CPI2005 výdaje na bydlení. Druhou nejvyšší váhu má však výdajová skupina potraviny a nealkoholické nápoje, na třetím místě je pak skupina zahrnující ostatní zboží a služby, tedy v kategorizaci COICOP skupina dvanáctá. Výdaje na dopravu, kterým v případě klasického indexu náleží druhá nejvyšší váha, jsou zařazeny v případě indexu PIPH na čtvrté místo (PIPH Ergebnisse, 2009). o Harmonizovaný index spotřebitelských cen při konstantních daňových sazbách (HICP-KS) počítá s inflací za předpokladu, že nedochází k daňovým změnám. Je to nástroj pro posouzení dopadu daňových změn na inflaci Harmonizované indexy spotřebitelských cen (HICP) v Evropské unii vznikly jako reakce na potřebu vytvořit srovnatelné indexy spotřebitelských cen, aby bylo možné změřit trendy inflace členských států EU jako kritérium vstupu do měnové unie. Nepředpokládá se však, že by HICP nahradily národní indexy spotřebitelských cen. Mnoho technických aspektů výpočtu HICP se však používá i v národních indexech (HVPI-KS Ergebnisse, 2009). o Index objemu osobní dopravy. Vznikl z iniciativy Vídeňské obchodní komory. Jde o souhrnný agregát výdajů na nákup osobních dopravních prostředků (nových i ojetých) a dvou skupin spotřebního koše kategorizace COICOP: provoz osobních dopravních prostředků a pojištění související s dopravou (Sonderauswertungen, 2009). o Minispotřební koš. Index týdenní poptávky odráží inflaci měřenou na základě výdajů na pravidelné týdenní nákupy. o Index denní potřeby (mikrospotřební koš) počítá s výdaji na nákupy uskutečňované každý jeden den.

3.6 Rakousko Rakousko, oficiálním názvem Rakouská republika, je vnitrozemská federativní republika. Hraničí s Lichtenštejnskem, Švýcarskem, Itálií, Slovinskem, Maďarskem, Slovenskem, Německem a Českou republikou. Svou rozlohou 83 871 km2 se řadí k menším evropským státům. Rakousko se člení na devět spolkových zemí a 99 politických okresů s 2359 obcemi. Hlavním městem je Vídeň, mezi další velká města patří například Štýrský Hradec, Linec nebo Salzburg. Úředním jazykem je němčina. Od roku 2002 je výhradním platidlem Euro, které nahradi-


26

lo dřívější Schilling. Z celkového počtu 8 355 260 obyvatel se 73,6% přihlásilo ke katolické víře (Rakousko: Základní informace o teritoriu, 2010). Burgenland je nejvýchodnější a třetí nejmenší rakouská spolková země. Původně maďarské území se součástí Rakouska stalo až roku 1921. Německý název má původ v existenci mnoha hradů na území tohoto regionu. Hlavním městem je Eisenstadt. Druhou největší spolkovou zemí dle rozlohy je Štýrsko. Hlavním městem je Štýrský Hradec. Pro svou rozmanitou přírodu bývá Štýrsko označováno jako zelené srdce Rakouska. Tyrolsko je spolková země ležící na západě. Největším, nejvýznamnějším a nejznámějším městem je hlavní město Innsbruck. Prakticky celé území zabírá pohoří Alpy, proto je Tyrolsko vyhledaným cílem turistů. Díky příznačnému reliéfu zde existuje množství vodních elektráren. Nejjižnější spolkovou zemí jsou Korutany. Hlavním a ekonomicky nejvýznamnějším městem je Klagenfurt. Na území této země se tyčí nejvyšší hora Rakouska Grossglockner. Dolní Rakousko je spolková země na severu Rakouska. Metropolí této země je od roku 1986 Sankt Pölten. Do území spolkové země Dolní Rakousko spadá také hlavní město Rakouska Vídeň, které však tvoří samostatný správní celek. Leží na řece Dunaj a s téměr 1,7 miliony obyvatel je nejlidnatějším rakouským městem a spolkovou zemí zároveň. Vídeň je politickým, hospodářským a kulturním centrem země. V roce 1365 zde byla založena nejstarší německá univerzita. Na území Vídně sídlí také některé významné mezinárodní organizace, například OPEC. Na severu Rakouska leží spolková země Horní Rakousko. Hlavním městem je Linec. Spolková země Salzburg je pojmenována po svém hlavním městě. Město Salzburg je oblíbeným turistickým cílem, neboť se zde narodil W. A. Mozart. Vorarlbersko je nezápadnější a po Vídni druhou nejmenší spolkovou zemí. Centrem země je Bregenz. Kulturně i ekonomicky je Vorarlbersko silně spjato s jižním Německem a Švýcarskem (Lichtenberger, 2000).

Metodika práce

27

4 Metodika práce Bakalářská práce je rozdělena na dvě základní části, literární přehled a vlastní práci. Nejprve bude nutné nastudovat obecně problematiku spotřebního koše. Zdrojem pro tuto část budou odborné publikace širokého spektra zaměření. Od marketingu (Kotler, Smith), makroekonomie (Holman), mikroekonomie (Macáková), až ke statistice (Hindls, Hronová). V další části literární rešerše již budou popsány konkrétní etapy vývoje statistického zpracování dat spotřebitelských výdajů a cenových změn v Rakousku. Potřebné informace budou vyhledány na webových stánkách rakouského statistického úřadu. Pro naplnění hlavního cíle bakalářské práce bylo definováno několik dílčích cílů ve formě otázek, které budou zodpovězeny v průběhu práce. Nejprve se bude práce zabývat strukturou spotřebního koše na základě souhrnných údajů o spotřebitelských výdajích za celé Rakousko. Výsledky budou také komparovány se strukturou spotřebitelských výdajů obyvatel České republiky. Dále se práce zaměří na data z regionálních účtů. Bude nutné zjistit spotřebitelské výdaje za jednotlivé kategorie spotřebního koše pro každou z devíti spolkových republik Rakouska a tyto data následně komparovat s údaji o počtu obyvatel v produktivním věku, s velikostí hrubého domácího produktu. Dalším krokem bude porovnání struktury spotřebních košů napříč jednotlivými spolkovými zeměmi a analýza a diskutace případných rozdílů. Práce bude pokračovat analýzou cenových změn, a to jak souhrnně při sledování vývoje cenových indexů za delší časové období, tak také při detailním pohledu na cenové změny v období jednoho roku, jejich velikost a váhu. Rakousko jako člen Evropské unie prošlo v roce 2002 měnovou reformou, kdy vlastní měna schilling byla nahrazena společnou evropskou měnou euro. Jestli a jak se tento vývoj podepsal na cenách statků ve spotřebním koši sleduje další část vlastní práce. V poslední části se potom bude práce snažit nalézt vztahy mezi sazbou daně z přidané hodnoty a cenou zboží a služeb nebo mezi velikostí spotřebitelských výdajů a dosaženým vzděláním. Jako zdroj dat pro vlastní práci a s ní spojené výpočty opět poslouží webové stránky rakouského statistického úřadu. Při zpracování vlastní práce budou autorem využity základní metodické postupy, jako analýza, komparace nebo dedukce. Pro účelnou prezentaci zjištěných dat budou ve vlastní práci použity tabulky a grafy.

Metodika práce

28

K jejich vytvoření bude zapotřebí některých základních statistických charakteristik: Absolutní četnost n . i n Relativní četnost pi = i . n n

Rozsah souboru

∑n i =1

i

= n.

Kde: ni = počet hodnot, pi = podíl hodnot na rozsahu souboru. Pro názorné zobrazení vývoje zkoumaného problému v čase budou použity spojnicové grafy. Struktura variant zkoumaného statistického znaku bude vyjádřena pomocí výsečových grafů. Pro zachycení změn dat v průběhu časového období budou použity sloupcové grafy. Pro zpracování sledovaných dat byl použit program MS Excel.


29

5 Rakouský spotřební koš 5.1 Obyvatelstvo První sčítání lidu se v Rakousku konalo v roce 1869. Tehdy zde žilo 4 497 890 obyvatel. Podle záznamů počet každoročně strmě stoupal, až do vypuknutí první světové války. Bylo to způsobenou především velkou mírou přistěhovalectví z dalších částí Habsburské říše. V období světových válek a také celosvětové finanční krize ve třicátých letech dochází k poklesu. Od sedmdesátých let dvacátého století dochází ke stabilním přírůstkům počtu obyvatel až na hodnotu 8 355 260 obyvatel v roce 2009. Za sto čtyřicet let se tedy počet obyvatel rakouské republiky zvýšil o 85,76%.

Počet obyvatel 9,0 8,5

mil. obyvatel

8,0 7 ,5 7 ,0 6,5 6,0 5,5 5,0 4,5

18 6

9 18 80 18 90 19 00 19 10 19 23 19 34 19 39 19 51 19 61 19 71 19 81 19 91 20 01 20 06 20 09

4,0

Obr. 7 Zdroj:

Vývoj počtu obyvatel Rakouský statistický úřad, zpracováno autorem

rok


30

5.2 Výdaje Důležitým ukazatelem pro analýzu spotřebního koše jsou výdaje spotřebitelů na konečnou spotřebu.

Celkové výdaje

150

mrd. Euro

130 110 90 70 50 30 1977

Obr. 8 Zdroj:

1982

1987

1992

1997

2002

2007

rok

Vývoj spotřebitelských výdajů Rakouský statistický úřad, zpracováno autorem

Obrázek č. 8 zachycuje vývoj souhrnných ročních výdajů všech obyvatel Rakouska na konečnou spotřebu všech statků a služeb, zahrnutých ve spotřebním koši. Za sledované období nikdy nedošlo k meziročnímu poklesu těchto výdajů, naopak křivka představující trend výdajů se téměř blíží stabilně rostoucí přímce. V prvním sledovaném roce činily výdaje spotřebitelů přepočtené na současnou měnu 37,52 miliard Euro. Zatím poslední údaj pochází z roku 2008, hodnota výdajů činí 152,42 miliard Euro. Za třicet jedna let tedy došlo k nárůstu hodnoty spotřebního koše o 114,9 miliard Euro, poměrně vyjádřeno o 406%. Za přibližně stejné časové období, konkrétně mezi roky 1981 a 2008 přitom došlo k nárůstu počtu obyvatel o 10,1%. Za sledované období tedy muselo dojít k citelnému nárůstu průměrných ročních výdajů na statky a zboží, připadajících na jednoho obyvatele. Konkrétně v roce 1981 utratil spotřebitel za statky obsažené ve spotřebním koši přibližně 6 638 Euro, v roce 2008 již 18323 Euro ročně. Tento fakt


31

svědčí o vysoké vyspělosti Rakouské republiky, která se řadí mezi nejvyspělejší státy Evropy (Karpová, 2006). 5.2.1 Struktura výdajů Spotřební koš je podle moderní klasifikace COICOP rozdělen do dvanácti kategorií, které se dále člení na dílčí podkategorie. Následující grafy ukazují, jak se měnila struktura spotřebního koše odvozená od celkových výdajů, připadajících na jednotlivé hlavní kategorie. 8,8%

Rok 1977

15,0%

11,5% 5,1% 0,4% 9,2%

11,1%

1,4% 12,2%

13,8% 2,3%

Obr. 9 Zdroj:

9,2%

Potraviny a nealkoholické nápoje

Alkoholické nápoje, tabák

Oděvy a obuv

Bydlení, elektřina, paliva

Bytové vybavení

Zdravotnictví

Doprava Rekreace a kultura

Telekomunikace Vzdělávání

Hotely, restaurace

Ostatní zboží a služby

Struktura spotřebního koše v roce 1977 Rakouský statistický úřad, zpracováno autorem

V roce 1977, kdy proběhlo vůbec první statistické zaznamenání struktury spotřebitelských výdajů, připadala největší část výdajů, 5,63 miliard Euro, což je 15% z celkových výdajů, na statky spadající do kategorie potraviny a nealkoholické nápoje, tedy na zboží denní spotřeby, nezbytné pro přežití člověka. Druhou nejvýznamnější výdajovou skupinu tvořily výdaje na dopravu, kam spadají položky jako pořízení dopravních prostředků, jejich provoz a údržba. Absolutně nejmenší položkou jsou výdaje na vzdělávání, následně pak kategorie pošta a telekomunikace. Informační a komunikační technologie byly v této době ještě na počátku svého vývoje.


32

10,4%

Rok 1995

11,4% 3,4%

11,2%

7,5%

0,7% 11,4% 19,1% 1,8% 12,3%

Obr. 10 Zdroj:

3,2%

7,6%

Potraviny a nealkoholické nápoje Oděvy a obuv Bytové vybavení Doprava Rekreace a kultura

Alkoholické nápoje, tabák Bydlení, elektřina, paliva Zdravotnictví Telekomunikace Vzdělávání

Hotely, restaurace



V roce 1995 vstupuje Rakousko do Evropské unie. V tomto roce již představují nejvýznamnější položku spotřebního koše výdaje spadající do kategorie bydlení, voda, elektřina a ostatní paliva. Z celkové sumy 98,98 miliard Euro utratili spotřebitelé za tyto statky 18,91 miliard Eur, tedy 19,1%. V roce 1979 proběhl tzv. druhý ropný šok, což se v následujících letech projevilo ve značném růstu cen energií (plynná, kapalná paliva). V důsledku toho stouply celkové výdaje na bydlení a staly se největší položkou výdajů na konečnou spotřebu. Doprava, zůstala stejně jako v roce 1977 na druhém místě, když na položky této kategorie připadlo celkem 12,3% spotřebitelských výdajů. Kategorie potraviny a nealkoholické nápoje, v roce 1977 hlavní kategorie, dělí společně s výdaji na rekreaci a kulturu třetí místo, výdaje na tuto kategorii dosáhly podílu celkem 11,4%. Snižování podílu výdajů na tuto kategorii, kterou představují produkty denní spotřeby, a rostoucí část výdajů připadajících na kategorie jako rekreace a kultura svědčí o rostoucí životní úrovni obyvatel Rakouska. Nejméně vynaložili spotřebitelé opět za položky kategorií vzdělávání a pošta a telekomunikace. V relativním pojetí však u položky vzdělávání došlo k téměř stoprocentnímu nárůstu, z 0,4 na 0,7%.


33

10,3%

Rok 2000

10,6% 3,3%

10,9%

6,9%

0,7% 11,9%

19,4%

2,7% 12,7%

Obr. 11 Zdroj:

3,3% 7,3%



Oděvy a obuv Bytové vybavení Doprava Rekreace a kultura Hotely, restaurace

Bydlení, elektřina, paliva Zdravotnictví Telekomunikace Vzdělávání Ostatní zboží a služby


V roce 2000 stanovuje rakouský statistický úřad nový spotřebitelský index s označením CPI2000. Rakousko je již plnohodnotným členem Evropské unie. Došlo k nárůstu nabídky produktů spotřebního koše a růstu konkurence v podnikatelském prostředí vlivem importu z dalších států Evropské unie. Rakouská vláda prosadila snížení daňového zatížení u příjmů ze závislé činnosti, což podpořilo chuť spotřebitelů po spotřebě a pozitivně se promítlo do růstu soukromé spotřeby. Největší položkou spotřebního koše v roce 2000 jsou stále výdaje na bydlení, s téměř nezměněným podílem 19,4%. V devadesátých letech došlo k prudkému rozvoji informační a komunikačních technologií, což se projevilo na položce pošta a telekomunikace, která zahrnuje výdaje na poštovní služby, telefonní zařízení a telefonické služby. Oproti roku 1977 došlo v relativním vyjádření ke zdvojnásobení podílu, připadajícímu na tuto výdajovou kategorii. Pokračuje trend poklesu podílu výdajů na kategorii potraviny a nealkoholické nápoje, stejně jako růst podílu výdajů u kategorie rekreace a kultura.


34

10,2%

Rok 2005

10,6% 3,3%

11,2%

6,0%

0,8% 11,4% 21,1% 2,7% 12,5%

Obr. 12 Zdroj:

3,4% 6,8%



Oděvy a obuv


Bytové vybavení

Zdravotnictví

Doprava

Telekomunikace

Rekreace a kultura

Vzdělávání

Hotely, restaurace



V roce 2005 došlo zatím k poslednímu přepočtu indexu spotřebitelských cen. Došlo k dalšímu zvýšení podílu výdajů na bydlení, které již představují více než pětinu celkových výdajů na konečnou spotřebu. Jednou z hlavních příčin byl pokračující silný růst cen paliv (plynná paliva, kapalná paliva) a s tím související růst nákladů například na vytápění. Oproti roku 2000 došlo k růstu výdajů na vzdělávání o 0,3 miliard euro, tedy o více než třetinu. Velký podíl na tomto růstu mělo zavedení školného v roce 2001. Během deseti let od vstupu do Evropské unie, mezi roky 1995 a 2005 se celkové výdaje za všechny položky spotřebního koše zvýšili o 37,39 miliard euro, což představuje nárůst o 37,8%. 5.2.2 Komparace s Českou republikou Rakousko patří mezi nejrozvinutější evropské státy. Česká republika se k těmto státům chce co nejrychleji zařadit. V porovnání rozdělení výdajů na konečnou spotřebu můžeme najít některé zajímavé rozdíly. Sledovaným obdobím byl rok 2005. Podíl výdajů připadajících na kategorie zdraví a hotely a restaurace je v případě Rakouska více než dvojnásobný oproti České republice. Zatímco u obyvatel Rakouska připadá celých 11,16% celkových výdajů na konečnou spo-


35

třebu na položky kategorie hotely a restaurace, v případě České republiky činní tento podíl pouze 4,7%. Dle názoru autora existuje přímý vztah mezi výdaji na stravování a ubytování a celkovou životní úrovní obyvatel. Spotřebitelé nejdříve uspokojí své základní potřeby, spadající do kategorií potraviny a nealkoholické nápoje a bydlení. Čím větší je vyspělost státu a životní úroveň obyvatel, tím větší část svých peněžních prostředků potom spotřebitelé utratí právě za položky kategorií jako hotely, restaurace. Naopak, více než dvakrát menší část výdajů v relativním vyjádření náleží u obyvatel Rakouska kategorii alkoholické nápoje a tabák. To je způsobeno především skutečností, že Češi patří mezi největší konzumenty piva na světě. 8,0% Rok 2005

4,7% 0,7%

16,5%

11,7%

7,9%

3,6%

5,0%

11,5% 1,6% 5,4%

Obr. 13 Zdroj:

23,3%



Oděvy a obuv


Bytové vybavení

Zdravotnictví

Doprava

Telekomunikace

Rekreace a kultura

Vzdělávání

Hotely, restaurace


Struktura spotřebního koše České republiky, rok 2005 Český statistický úřad, zpracováno autorem

5.3 Regionální průzkumy Po vstupu Rakouska do Evropské unie dochází k obměňování spotřebitelského indexu na základě evropských pravidel. V současnosti tak dochází každých 5 let k detailním šetřením, na jejichž základě jsou spotřebitelské indexy stanovovány. Tyto výzkumy probíhají jak na národní, tak také na regionální úrovni. Data ze zatím posledních dvou průzkumů, na přelomu let 1999/2000 a 2004/2005 budou analyzována v následující části.


36

5.3.1 Spotřebitelský průzkum 1999/2000 5.3.1.1 Počet obyvatel Nejlidnatější spolkovou zemí byl v roce 2000 dle průzkumu Vídeňský kanton s 1 550 123 obyvateli. Naopak nejméně obydlenou částí Rakouska byla spolková země Burgenland s celkem 277 569 obyvateli. Veškeré obyvatelstvo

Stáří 15 - 59 let

1,6

mil. obyvatel

1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2

Ví de ň

o rlb er sk

sk o

ko Št ýr s

Ty ro l

Vo ra

ol ní D

Obr. 14 Zdroj:

Ra ko us H ko or ní R ak ou sk o Sa lz bu rs ko

y ru ta n Ko

Bu rg en

la n

d

0,0

Počet obyvatel v jednotlivých spolkových zemích v roce 2000 Rakouský statistický úřad, zpracováno autorem

Druhou řadu, znázorněnou na obrázku č. 14, tvoří obyvatelstvo ve věku 15-59 let, tedy obyvatelstvo „produktivní“, dle názoru autora má právě tato skupina největší podíl na spotřebitelských výdajích. Absolutní hodnoty korespondují s údaji o celkovém počtu obyvatel, podstatnější je však podíl produktivního obyvatelstva. Hodnoty kolísají v rozmezí 60-64%, největší podíl produktivního obyvatelstva připadá na spolkové země Salzbursko, Vorarlbersko a Vídeň. 5.3.1.2 Výdaje domácností na spotřebu Jak zachycuje následující obrázek č. 15, právě Vorarlbersko je spolkovou zemí s nejvyššími průměrnými měsíčními výdaji domácností na konečnou spotřebu. Na dalších horních pozicích jsou pak spolkové země Salzburg a Vídeň. Průměrná domácnost na území kantonu Vorarlberg utratila za zboží a služby obsažené ve spotřebním koši 2618 euro každý měsíc. Nejméně utrácely domácnosti ze spolkové země Tyrolsko, celkem 2160 euro měsíčně. Pro průměrnou čtyřčlennou rodinu to představuje rozdíl 114,5 euro na osobu měsíčně, což je při současném kurzu asi 2900 Kč (16.05.2010, 1 euro = 15,49 Kč).


37

Právě spolkové země Vorarlberg a Salzburg, kde byly měsíční výdaje domácností na spotřebu nejvyšší, dosahovaly v roce 2000 nejnižší míry nezaměstnanosti, pouze 2,3% obyvatel z celkového počtu nemělo práci. Naopak, nejvyšší míra nezaměstnanosti byla ve spolkových zemích Burgenland a Korutany, kde výdaje domácností na konečnou spotřebu patřily k nejmenším. Spotřebitelské výdaje domácností 2800 2618 Euro

2600 2400 2160 2200 2000 o o d y o o o o sk sk sk sk an sk sk lan u u r l t r r o n e o u o ý k e ru yr ak Št rlb rg lzb T Ra Ko a R a u í r S B ní ln Vo or Do H Obr. 15 Zdroj:

ň de í V

Průměrné měsíční výdaje domácností na spotřebu, spolkové země, rok 2000 Rakouský statistický úřad, zpracováno autorem

Tyto závěry byly následně komparovány s údaji o průměrné výši HDP na obyvatele. 5.3.1.3 Hrubý domácí produkt na obyvatele Spolkovou zemí s absolutně nejvyšším hrubým domácím produktem přepočteným na obyvatele je Vídeň. Území hlavního města Rakouska je největší průmyslovou zónou a velká část kapitálově nejsilnějších společností má své sídlo právě v tomto regionu, často přímo ve městě samotném. Vorarlbersko, země s nejvyššími výdaji domácností na spotřebu je s průměrným HDP 26 800 euro na obyvatele na třetím místě. Vorarlbersko těží ze svých ekonomických vazeb na vyspělé Švýcarsko. Druhé je Salzbursko, druhá turisticky nejnavštěvovanější spolková země Rakouska. Nejnižší HDP na obyvatele připadá spolkovým zemím Burgenland a Dolní Rakousko. Obě tyto země mají nejvyšší podíl obyvatel pracujících v zemědělství, zemědělství se zde nejvyšší mírou podílí na celkovém výstupu spolkové země.


38

HDP na obyvatele

Vorarlbersko

26 800

Tyrolsko

26 300

Salzbursko

29 200

Horní Rakousko

24 800

Štýrsko

21 900

Korutany

21 200

Vídeň

36 600

Dolní Rakousko

21 100

Burgenland 10 000

16 600 15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

40 000

Euro

Obr. 16 Zdroj:

Roční HDP, přepočet na obyvatele, spolkové země, rok 2000 Rakouský statistický úřad, zpracováno autorem

5.3.1.4 Struktura spotřebního koše Struktura spotřebního koše vytvořená na základě průměrných výdajů domácností na jednotlivé položky je na první pohled u všech spolkových zemí téměř totožná. Absolutně největší položku tvoří výdaje na bydlení, vodu, elektřinu a ostatní paliva, vždy více než 20%, v případě Tyrolska a Salzburska dokonce 26%, tedy více než jednu čtvrtinu všech výdajů, připadajících na konečnou spotřebu. Rakouskému trhu s elektřinou silně dominují distribuční společnosti ve veřejném vlastnictví. V každé spolkové zemi působí jeden hlavní distributor, ve kterém má každá spolková země minimálně nadpoloviční podíl. Ceny elektřiny jsou tak do značné míry určovány samotnými regionálními vládami. Na trhu se zemním plynem je situace opačná, téměř monopolní pozici zastává rakouský koncern OMV (BMVFJ, 2009). Druhou nejvýznamnější výdajovou položkou jsou výdaje spadající do kategorie doprava, tedy například výdaje na pořízení automobilu, platby za nákup pohonných hmot, ale také jízdné ve veřejné dopravě. Nejvyšší podíl má tato kategorie ve spolkové zemi Dolní Rakousko. Dolní Rakousko je spolková země s největší rozlohou, zdejší obyvatelé tedy mohou běžně najezdit větší počet kilometrů než obyvatelé ostatních spolkových zemí. V případě Salzburska zaujímají tyto výdaje až třetí pozici, když větší část výdajů připadá na skupinu potraviny a nealkoholické nápoje. Obyvatelé spolkové země Vídeň kromě bydlení nejvíce utráceli za položky výdajové skupiny rekreace a kultura. Vídeň je spolkovou zemí s nejvyšším HPD na obyvatele, je také ekonomickým centrem celého Ra-


39

kouska, což indikuje vyšší životní úroveň obyvatel. Dle názoru autora existuje přímý vztah mezi životní úrovní obyvatel a jejich výdaji za položky kategorie rekreace a kultura. Nejmenší podíl výdajů připadá na skupiny vzdělávání a zdravotnictví, což jsou však ve své podstatě služby z velké části dotované státem, proto čisté výdaje na konečnou spotřebu statků těchto skupin patří k nejnižším. 100%

80%

60%

40%

20%

0% Burgenland

Korutany

Dolní Rakousko

Horní Rakousko

Salzbursko

Štýrský Hradec

Tyrolsko Vorarlbersko

Potraviny a nealkoholické nápoje Bydlení, elektřina a ostatní paliva

Alkoholické nápoje a tabák Bytové vybavení, zařízení domácnosti

Oděvy a obuv Zdravotnictví

Doprava

Pošta a telekomunikace

Rekreace a kultura

Vzdělávání

Hotely, kavárny a restaurace


Obr. 17 Zdroj:

Struktura spotřebního koše, spolkové země, rok 2000 Rakouský statistický úřad, zpracováno autorem

Vídeň


40

5.3.2 Spotřebitelský průzkum 2004/2005 5.3.2.1 Počet obyvatel Veškeré obyvatelstvo

Stáří 15 - 59 let

m il. obyvatel

1,8 1,6 1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2

Ví de ň

Vo ra

r lb

er sk

o

sk o Ty

de ra ký H

Št

ýr s

ro l

c

o ur sk l zb

Ra or ní H

Sa

ko u

ko u Ra ln í

Do

Obr. 18 Zdroj:

sk o

sk o

y ru ta n Ko

Bu

rg e

nl an

d

0,0

Počet obyvatel, spolkové země, rok 2005 Rakouský statistický úřad, zpracováno autorem

Ve všech spolkových zemích došlo k mírnému nárůstu počtu obyvatel, nejlidnatější zůstává Vídeň, následovaná Dolním a Horním Rakouskem. Relativní podíl obyvatel ve věku 15-59 let zůstává v rozmezí 61-64%. Největší podíl produktivního obyvatelstva na celkovém počtu mají spolkové země Tyrolsko a Salzburzsko, více než 63%. 5.3.2.2 Výdaje domácností na spotřebu Největší sumu, celkem 2730 euro za některé z položek spotřebního koše utratí průměrná domácnost v Horním Rakousku. Nejnižší výdaje na konečnou spotřebu byly v průzkumu zjištěny u domácností ve Vídeňském kantonu, konkrétně 2330 euro. K zajímavé změně došlo v případě spolkové země Tyrolsko. V pět let starém průzkumu patřilo této zemi poslední místo s výdajovou sumou 2160 euro, v roce 2005 již suma, kterou domácnosti použijí na spotřebu statků spotřebního koše činní 2660 euro a řadí tuto spolkovou zemi na třetí místo. Tyrolsko je zemí nejvíce závislou na cestovním ruchu. Jde o turisty nejnavštěvovanější spolkovou zemi Rakouska, zároveň je zde nejvyšší koncentrace obyvatel podnikajících nebo zaměstnaných v cestovním ruchu. V prvních letech po vstupu do Evropské unie se Rakousko potýkalo s nízkou produktivitou v oblasti podnikání v cestovním ruchu, postupně se však dařilo tuto produktivitu zvyšovat. V případě Tyrolska došlo k nárůstu počtu turistů a také počtu přenocování. Zá-


41

roveň patřilo Tyrolsko spolu se Salzburskem mezi spolkové země s nejnižší mírou nezaměstnanosti. Tyto skutečnosti se mohly promítnout do zvýšení životní úrovně obyvatel této spolkové země a projevit se v následném růstu spotřebitelských výdajů. Naopak Vídeň, spolková země s nejvyšším HDP na obyvatele, se propadla na poslední místo, když průměrné výdaje domácností na spotřebu byly 2330 euro. Oproti průzkumu z let 1999/2000 tedy došlo dokonce k poklesu průměrných výdajů. Ve Vídni došlo k razantnímu nárůstu nezaměstnanosti, když se oproti roku 2000 téměř zdvojnásobila, nezaměstnaných bylo 9,1% obyvatel. Spotřebitelské výdaje domácností 2800

2730 2660

Euro

2600

2400

2330

Obr. 19 Zdroj:

Ví de ň

o er sk

sk o

Vo ra rlb

ro l Ty

Bu rg en

la n

d Ko ru ta D ny ol ní Ra ko us H ko or ní R ak ou sk o Sa lz bu rs Št ko ýr sk ý H ra de c

2200

Průměrné měsíční výdaje domácností na spotřebu, spolkové země, rok 2005 Rakouský statistický úřad, zpracováno autorem

5.3.2.3 Hrubý domácí produkt na obyvatele Ve všech spolkových zemí došlo k růstu průměrného hrubého domácího produktu přepočteného na obyvatele. Zemí s nejvyšším HDP stále zůstává Vídeň. Druhé je i nadále Salzbursko, na třetí místo už se ale dostala spolková země Tyrolsko. Poslední místo zůstává neměnné, spolková země Burgenland. Podíl zemědělství na tvorbě HDP byl v případě spolkové země Burgenland 7%, vůbec nejvyšší ze všech spolkových zemí, zatímco v případě Vídně se zemědělství na celkovém výstupu podílí méně než jedním procentem (Karpová, 2006). Burgenland byla v roce 2005 spolková země s druhou nejvyšší mírou nezaměstnanosti.


42

HDP na obyvatele

Vorarlbersko

30 800

Tyrolsko

30 900

Salzbursko

33 100

Horní Rakousko

28 900

Štýrsko

25 500

Korutany

25 000 40 000

Vídeň Dolní Rakousko

23 800

Burgenland

19 900

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

40 000

Euro Obr. 20 Zdroj:

Roční HDP, přepočet na obyvatele, rok 2005 Rakouský statistický úřad, zpracováno autorem

5.3.2.4 Tyrolsko V případě spolkové země Tyrolsko došlo k několika zajímavým změnám. Ostatní zboží a služby Hotely, restaurace Vzdělávání Rekreace a kultura Rok 2000

Telekomunikace

Rok 2005

Doprava Zdravotnictví Bytové vybavení Bydlení, elektřina Oděvy a obuv Alkohol, tabák Potraviny

0,0

5,0

10,0

15,0 % podíl výdajů

Obr. 21 Zdroj:

Struktura spotřebního koše, Tyrolsko Rakouský statistický úřad, zpracováno autorem

20,0

25,0

30,0


43

Průměrné měsíční výdaje domácností na spotřebu zjištěné v průzkumu na přelomu let 1999/2000 činily 2160 euro, což byla nejnižší hodnota ze všech spolkových zemí. Na základě průzkumu na přelomu let 2004/2005 již byly zjištěny výdaje průměrně 2660 euro, došlo tedy k nárůstu o 500 euro měsíčně na jednu průměrnou domácnost. Touto hodnotou výdajů za statky spotřebního koše se Tyrolsko zařadilo na třetí místo mezi spolkovými zeměmi. K samotným změnám došlo také ve struktuře spotřebního koše, určené na základě průměrných výdajů za zboží a služby.

• Největší výdajovou položkou je skupina bydlení, voda, elektřina, ostatní paliva, která tvoří více než 20% veškerých výdajů na spotřebu, na druhém místě jsou potom statky z kategorie doprava. Své pozice si prohodily kategorie telekomunikace se zdravotnictvím a bytové vybavení s oděvy a obuv. • V absolutním vyjádření došlo k poklesu podílu kategorií bydlení, potraviny, oděvy, hotely, telekomunikace a doprava, naopak svůj podíl na celkových výdajích zvýšily skupiny vzdělávání, rekreace, zdravotnictví, bytové vybavení, alkohol a tabák. V roce 2000 došlo ke snížení daňové zátěže u malých a středních podniků. Právě na území spolkové země Tyrolsko existuje početná skupina malých podnikatelů, především v oblasti cestovního ruchu. Tyrolsko je také turisty nejnavštěvovanější spolková země (Ankünfte, Nächtigungen sowie durchschnittliche Aufenthaltsdauer nach Bundesländern, 2010). V roce 2002 došlo k zavedení společné evropské měny euro, což jednoznačně usnadnilo turismus, neboť odpadla potřeba směňovat měny. Tyto dílčí faktory vedly ke skutečnosti, že v roce 2005 patřilo Tyrolsko mezi země s nejnižší mírou nezaměstnanosti, mezi tři země s nejvyšším hrubým domácím produktem přepočteným na obyvatele a mezi tři země s nejvyššími průměrnými výdaji domácností na konečnou spotřebu.


44

5.3.2.5 Struktura spotřebního koše 100%

75%

50%

25%

0% Burgenland

Korutany

Dolní Rakousko

Horní Rakousko

Salzbursko

Štýrský Hradec

Tyrolsko Vorarlbersko

Potraviny a nealkoholické nápoje Bydlení, elektřina a ostatní paliva

Alkoholické nápoje a tabák Bytové vybavení, zařízení domácnosti

Oděvy a obuv Zdravotnictví

Doprava


Rekreace a kultura

Vzdělávání

Hotely, kavárny a restaurace


Obr. 22 Zdroj:

Vídeň

Struktura spotřebního koše, spolkové země, rok 2005 Rakouský statistický úřad, zpracováno autorem

Stejně jako o pět let dříve, i nyní můžeme konstatovat, že struktura spotřebního koše, stanovená na základě výdajů domácností, je pro všechny spolkové země téměř totožná. Nejvyšší výdajovou položkou domácností jsou stále výdaje na bydlení, vodu, elektřinu a ostatní paliva. Druhé místo zaujímá ve všech spolkových zemích kategorie doprava. V případě kantonu Burgenland došlo téměř k vyrovnání s výdaji za bydlení, když konkrétní čísla jsou: 22,2% všech výdajů připadá na bydlení a 19,7% na dopravu. Třetí místo náleží výdajům za potraviny a nealkoholické nápoje, pouze v případě spolkové země Vídeň jsou na třetí příčce výdaje v kategorii rekreace a kultura.

5.4 Vývoj spotřebitelského indexu CPI86 Jak zachycuje následující obrázek č. 23, ve zkoumaném období od roku 1986 až do současnosti nikdy nedošlo k poklesu spotřebitelského indexu, tedy k celkovému snížení cen statků obsažených ve spotřebním koši. Meziroční inflace dosahovala vždy kladných hodnot. K nejnižšímu nárůstu došlo v roce 1999, meziroční změna dosahovala 0,8%. Naopak nejvyšší byl nárůst mezi lety 2007


45

a 2008, rovných 5%. Toto vysoké číslo následuje strmý pád na hodnotu 0,9% v roce 2009. V roce 1989 prosadila rakouská vláda snížení daní z příjmů fyzických i právnických osob. Daňová úspora povzbudila chuť obyvatel po konsumu, síla poptávky se projevila v následujících letech růstem spotřebitelských cen. V roce 1995 došlo ke stagnaci cestovního ruchu, který tvoří podstatnou část rakouského HDP a zaměstnává mnoho obyvatel. Ceny v tomto roce tedy rostly méně než v letech předchozích. V roce 1995 také Rakousko vstupuje do Evropské unie. V následujících letech došlo k importu zahraničních produktů a tím ke zvýšení konkurenčního boje. Ceny zboží a služeb díky tomu rostly stále nižším tempem až do roku 1999. Díky hospodářskému růstu v předchozích letech došlo v Rakousku v roce 2000 k dalšímu snížení daňové zátěže fyzických osob, což se projevilo vyšší soukromou spotřebou. Síla poptávky pak znovu znamenala vysoký nárůst cen.

změna v %

Meziroční změny CPI86

5,00

5,00 4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00

0,80

1987

1990

1993

1996

1999

2002

2005

2008

rok

Obr. 23 Zdroj:

Spotřebitelský index CPI86, meziroční změny Rakouský statistický úřad, zpracováno autorem

V roce 2002 zavádí Rakousko společnou evropskou měnu Euro. Růst cen v roce 2002 však nijak nevybočuje z průměrných hodnot. Na pomezí let 2007 a 2008 vrcholilo období celosvětového hospodářského růstu, spotřebitelé byli velmi ochotní utrácet a to dovolovalo firmám zvyšovat ceny za své zboží a služby. V roce 2009 se začala projevovat celosvětová finanční krize, zapříčiněná pádem realitního trhu, spotřebitelé se začali obávat o své finance a začali více šetřit a méně utrácet.


46

5.5 Spotřebitelský index CPI2000 Následující obrázek č. 24 zachycuje srovnání vývoje souhrnného spotřebitelského indexu CPI2000 s vývojem některých ze skupin klasifikace COICOP. Kategorie doprava, která byla každoročně jednou z nejvýznamnějších položek spotřebního koše co do výše celkových výdajů domácností, po celou dobu téměř kopíruje vývoj souhrnného indexu. Totéž platilo v prvních čtyřech letech i o výdajově nejpodstatnější kategorii, skupině bydlení, voda, elektřina a ostatní paliva. Od roku 2004 začaly ceny jednotlivých statků této skupiny růst rychleji než cena souhrnného spotřebního koše. Naopak stále razantněji klesá index kategorie pošta a telekomunikace. To je dáno především exponenciálním rozvojem mobilním komunikací, jejichž ceny v důsledku velmi tvrdého konkurenčního boje každým rokem klesají. Zároveň poštovní služby jako takové jsou stále více na ústupu. Naopak velmi razantním způsobem stoupala hodnota indexu kategorie vzdělávání, když v roce 2008 dosahovala 159,6%, zatímco souhrnný index měl hodnotu 118,3%. 160,0 150,0 140,0 130,0 %

120,0 110,0 100,0 90,0 80,0 70,0 2001

Obr. 24 Zdroj:

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Souhrnný index CPI

Alkoholické nápoje a tabák

Bydlení, elektřina


Vzdělání

Doprava

2009

Vývoj souhrnného indexu CPI a jednotlivých složek spotřebního koše Rakouský statistický úřad, zpracováno autorem

5.6 Zavedení eura v roce 2002 V roce 1995 Rakousko vstupuje do Evropské unie, od roku 2002 používá jako platidlo společnou měnu euro.


47

Obrázek č. 25 zachycuje souhrnný vývoj cen u jednotlivých skupin spotřebního koše. Pro každou z dvanácti kategorií jsem vždy sečetl data o cenových změnách za 5 let před zavedením eura, tedy za roky 1997-2001, a porovnal je se součtem vývoje cen za 5 let po zavedení eura, tedy za roky 2002-2006. 6,6 7,4

Celková změna CPI Vzdělávání

15,5

-7,9 Telekomunikace

-16,6

10 10,4

Doprava 1997 - 2001

Bytové vybavení

2002 - 2006

4,3 3,4 9,3

Bydlení, paliva

Obr. 25 Zdroj:

-15

-10

-5

0 změna v %

15,2

6,1 7

Potraviny a nealkoholické nápoje -20

18,7

5

10

15

20

Změna spotřebitelského indexu za jednotlivé skupiny COICOP, souhrn za 5 let Rakouský statistický úřad, zpracováno autorem

Od roku 1997 do roku 2001 došlo k celkovému růstu cen o 6,6%. Nejvyšší podíl na této celkové změně patřil kategorii výdaje na bydlení, vodu, elektřinu a jiná paliva. Je to způsobeno především skutečností, že tato skupina má ze všech 12 kategorií klasifikace COICOP nejvyšší váhu. V rámci samotné skupiny bydlení, voda, elektřina a jiná paliva došlo během sledovaných 5 let k navýšení cen o 9,3%. Na druhém místě co do vlivu na změnu celkového indexu byly potom skupina doprava, která má také druhou nejvyšší váhu. Zboží a služby obsažené v této kategorii podražili v průměru o 10%. Absolutně nejvyšší růst cen byl zaznamenán u skupiny výdajů na vzdělávání, celkem 18,7%. Zboží kategorie potraviny a nealkoholické nápoje, tedy položky denní spotřeby, podražilo v průměru o 6,1%, což téměř koresponduje s vývojem souhrnného indexu. V následujících 5 letech, od roku 2002 do roku 2006, došlo k celkovému růstu cen za všechny položky spotřebního koše o 7,4%. V průběhu 5 let od zavedení eura tedy vzrostly ceny pouze o 0,8 procentních bodů více než za období 5 let před zavedením eura. Nejvyšší mírou se na celkovém růstu cen opět podílela kategorie bydlení, voda, elektřina a jiná paliva, její podíl byl téměř třetinový. Samotný růst cen v této kategorii byl poměrně vysoký, 15,2% a byl s odstupem pouhých 0,3 procentních bodů na druhém místě, více rostly ceny pouze v kategorii výdajů na vzdělávání. Naopak nejvyšší pokles cen proběhl v kategorii pošta a telekomunikace, celkem 16,6%.


48

Jaký byl tedy cenový efekt zavedení eura? Dle názoru autora není možné pouze na základě dat o vývoji spotřebitelského indexu jednoznačně odpovědět. Z těchto dat například není možné určit, jakou roli hrálo při růstu cen po zavedení eura zaokrouhlování při převodu ceny ze schillingu na euro. Samotná diference 0,8 procentních bodů připadající na 5 let, tedy 0,16 procentních bodů růstu cen na každý rok, mi nepřipadá jako drastický nárůst cen, kterým rádi a často argumentují odpůrci zavedení společné evropské měny. Ještě zajímavější čísla dostaneme, pokud ze spotřebního koše vyloučíme položky kapalná paliva, spadající do kategorie bydlení, a pohonné hmoty, náležící do kategorie doprava. Ceny těchto položek jsou odvozené od vývoje cen ropy, můžeme tedy předpokládat, že euro zde hraje pouze vedlejší roli. Pokud tyto položky vynecháme, výsledná inflace před zavedením eura by byla 6,0% a po zavedení eura 5,9%. Došlo by tedy k téměř totožnému souhrnnému vývoji cen. V mnoha výdajových kategoriích existuje celá řada činitelů pro růst nebo pokles cen. V konečném důsledku tedy nelze s jistotou říci, jak by se vyvíjely ceny, pokud by k zavedení eura nedošlo.

5.7 Analýza změny CPI2005, období 2005/2006 Ve sledovaném období došlo k růstu spotřebitelského indexu o 1,5%. Celkově došlo k poklesu cen u kategorií rekreace a kultura, pošta a telekomunikace a oděvy a obuv. Nejvíce klesly meziročně ceny v kategorii telekomunikace, o 6%. K nejvyššímu nárůstu došlo u kategorie vzdělávání, meziročně o 7,5%. Důvodem poklesu indexu kategorie pošta a telekomunikace bylo meziroční snížení cen telefonních přístrojů (např. mobilní telefony) o 28,9%. Trh s mobilními telefony je silně konkurenční prostředí, výrobci produkují velké množství přístrojů, velice rychle se mění spotřebitelské preference, v důsledku čehož dochází k velmi rychlému zastarávání těchto produktů a rychlému poklesu jejich cen. Vysoký nárůst cen byl zaznamenán také v kategorii bydlení, voda, elektřina a ostatní paliva (4,3%). Důvodem byl růst cen plynu (6,2%) a kapalných paliv (12,5%). Pokles cen v kategorii rekreace a kultura byl způsoben zlevněním položek kategorie zařízení pro příjem, záznam a reprodukci obrazu a zvuku (televizory, hudební přehrávače). Meziročně došlo k poklesu cen o 15,2%. V případě těchto výrobků můžeme jmenovat stejné důvody jako u mobilních telefonů.


49

1,50

Ostatní zboží a služby Hotely, restaurace

2,20

7,50 Vzdělávání -2,20

Rekreace a kultura

-6,00

Telekomunikace Doprava

2,70 0,80 0,80

Zdravotnictví Bytové vybavení Bydlení, elektřina

v 4,30

Oděvy a obuv Alkoholické nápoje

-0,30 0,30

Potraviny

1,90 -8

-4

0

4

8

absolutní změna v %

Obr. 26 Zdroj:

Změna CPI2005, klasifikace COICOP, 2006/2007 Rakouský statistický úřad, zpracováno autorem

Samotný růst cen vybrané kategorie nemusí vždy korespondovat s podílem dané kategorie na celkovém růstu souhrnného indexu CPI. 0,15


0,163 0,082

Vzdělávání Rekreace a kultura Telekomunikace

-0,272 -0,16 0,414

Doprava Zdravotnictví Bytové vybavení

0,036 0,065

v 0,77

-0,019

Alkoholické nápoje Potraviny

0,007 0,227 -0,4

0

0,4

podíl na změně CPI v %

Obr. 27 Zdroj:

Bydlení, elektřina Oděvy a obuv


0,8


50

Více než poloviční podíl na celkovém růstu indexu CPI o 1,5% měla kategorie bydlení, voda, elektřina a ostatní paliva. Ceny položek v této kategorii přitom rostly méně než u kategorie vzdělávání. Důvodem je hodnota váhy pro výpočet indexu, která je pro výdaje na bydlení ze všech kategorií nejvyšší, konkrétně 17,9219. Druhou nejvyšší váhu má kategorie doprava. Ta byla ve sledovaném období také na druhém místě podle vlivu na růst celkového indexu. 9,91

12,23

7,28

Potraviny 2,86

1,10

5,46

Alkoholické nápoje Oděvy a obuv Bydlení, elektřina Bytové vybavení Zdravotnictví Doprava

12,42 17,92 2,66

Rekreace a kultura Vzdělávání 15,13 4,64

Obr. 28 Zdroj:

Telekomunikace

8,39

Hotely, restaurace Ostatní zboží a služby

Váhy pro výpočet CPI2005, kategorie COICOP Rakouský statistický úřad, zpracováno autorem

5.8 Analýza změny CPI2005, období 2006/2007 Mezi roky 2006 a 2007 došlo k celkovému růstu cen všech položek spotřebního koše o 2,2 procentního bodu. Pouze u kategorie pošta a telekomunikace došlo k meziročnímu poklesu cen, všechny ostatní kategorie zaznamenaly cenový nárůst. U kategorie rekreace a kultura ke změně nedošlo. Nejvíce rostly ceny položek v kategorii bydlení, voda, elektřina a ostatní paliva, meziročně o 4,6 procentního bodu. Důvodem byl meziroční růst cen elektřiny (9,3%), plynu (8,3%) a materiálu pro údržbu domácnosti (6,6%). Těmto třem položkám patří v rámci kategorie bydlení jedny z nejvyšších vah, proto se růst jejich cen silně promítl do celkového růstu cen za celou kategorii. Růst cen skupiny potraviny a nealkoholické nápoje byl způsoben meziročním nárůstem ceny zeleniny a rybího masa. Meziročně nejvíce vzrostly ceny plnotučného mléka (9,5%) a sýrů (8,2%). Důvodem poklesu cen za kategorii telekomunikace byl celkový pokles cen mobilních přístrojů o 8,4%.


51

2,50


2,60 1,90

Vzdělávání Rekreace a kultura Telekomunikace Doprava Zdravotnictví Bytové vybavení Bydlení, elektřina Oděvy a obuv Alkoholické nápoje Potraviny

0,00 -3,30 0,40 1,80 1,10 4,60 2,10 2,20 4,10 -4,00

-2,00

0,00

2,00

4,00

6,00

absolutní změna v %

Obr. 29 Zdroj:


0,24


0,19

Hotely, restaurace

0,02

Vzdělávání

0,01

Rekreace a kultura

-0,08

Telekomunikace 0,05

Doprava 0,08

Zdravotnictví Bytové vybavení

0,10


0,85

Oděvy a obuv

0,12

Alkoholické nápoje

0,06

Potraviny

0,52 -0,20

0,00

0,20

0,40

0,60

0,80

1,00

podíl ve změně CPI v %

Obr. 30 Zdroj:


Více než třetinový podíl na celkovém růstu cen o 2,2 procentního bodu měl nárůst cen kategorie bydlení, elektřina. Vysoký růst cen kategorie potraviny a nealkoholické nápoje se také silně podepsal na celkovém růstu indexu CPI.


52

5.9 Analýza změny CPI2005, období 2007/2008 Mezi roky 2007 a 2008 byl zaznamenán celkový růst cen položek spotřebního koše o 3,3 procentního bodu. Pouze kategorie pošta a telekomunikace zaznamenala pokles cen, u zbylých kategorií došlo meziročně k cenovému růstu. 3,0

3,6

1,2 0,9 -4,3

5,3

1,9 2,6 2,7 1,6

5,0 6,3

-6,0

-4,0

-2,0

0,0

2,0

4,0

6,0

8,0

absolutní změna v % Potraviny Bytové vybavení

Alkoholické nápoje Zdravotnictví

Oděvy a obuv Doprava

Bydlení, elektřina Telekomunikace

Rekreace a kultura

Vzdělávání

Hotely, restaurace


Obr. 31 Zdroj:


Nejvíce rostly ceny statků v kategorii potraviny a nealkoholické nápoje (6,3%) a doprava (5,3%). Meziročně došlo k nejvyššímu růstu cen sýrů (14,4%), avšak vzhledem k váhovému systému byl nejpodstatnější nárůst cen u položek chléb (9,9%) a rybí maso (4,9%). V meziroční srovnání došlo k velkému nárůstu cen pohonných hmot (benzin 16,1%, diesel 21,9%). Příčinou bylo především zvýšení sazeb spotřební daně u těchto položek. Tyto dvě položky mají také nejvyšší váhu v kategorii doprava. V roce 2008 se v Rakousku konalo fotbalové mistrovství Evropy. Očekávaný příliv fotbalových fanoušků, mezi jejichž hlavní peněžní výdaje patří právě konzumace alkoholu a tabákových výrobků, se podepsaly na skokovém růstu cen v předchozích letech jinak poměrně stabilní kategorie alkohol a tabákové výrobky. Ceny statků spadající do této výdajové kategorie vzrostly o 5% oproti roku 2007. Cigarety meziročně podražily o 5,3%, pivo bylo dražší o 4,8%. Přestože ceny u položek kategorie doprava rostly meziročně méně než u položky potraviny, podílela se na růstu cen nejvíce právě výdajová kategorie doprava. Je to způsobeno váhovým rozdílem těchto dvou kategorii.


53

0,300

Ostatní zboží a služby 0,269

Hotely, restaurace

0,014

Vzdělávání 0,106

Rekreace a kultura

-0,099

Telekomunikace 0,817

Doprava

0,089

Zdravotnictví Bytové vybavení

0,206


0,514

Oděvy a obuv

0,082

Alkoholické nápoje

0,140

Potraviny

0,791 -0,2

0,0

0,2

0,4

0,6

0,8

1,0

podíl na změně CPI v %

Obr. 32 Zdroj:


5.10 Analýza změny CPI2005, období 2008/2009 V období mezi lety 2008 a 2009 došlo k růstu cen o 0,5 procentního bodu. Z celkem 12 kategorií klasifikace COICOP došlo u 9 z nich k růstu cen statků, 3 kategorie pak zaznamenaly cenový pokles. 3,4 2,3 -11,6

0,6

-1,0 -4,3

0,2 -12,0

-10,0

-8,0

-6,0

-4,0

-2,0

0,0

2,1 2,3 1,8 1,5 1,2 2,0

4,0

absolutní změna v % Potraviny Bytové vybavení




Rekreace a kultura

Vzdělávání

Hotely, restaurace


Obr. 33 Zdroj:


Nejvíce rostly ceny statků kategorie ostatní zboží a služby, kdy došlo oproti roku 2008 ke zvýšení o 3,4 procentních bodů. Nejvíce podražily statky spadající do


54

kategorie šperky a hodinky (8%). Na růstu cen této kategorie se vzhledem ke své váze nejvíce podílela položka zdravotní pojištění. Nejmenší nárůst cen byl v kategorii potraviny a nealkoholické nápoje, index se zde zvýšil o 0,2 procentních bodů. Ceny meziročně poklesly u výdajových kategorií vzdělávání, konkrétně o 11,6 procentních bodů, doprava (-4,3%) a telekomunikace (-1%). Zboží a služby spadající do kategorie rekreace a kultura zdražily v průměru o 0,6%, což je téměř stejná hodnota jako u změny celkového indexu. Důležité je také vědět, jak konkrétně se jednotlivé kategorie podílely na celkové změně spotřebitelského indexu. 0,334 0,167 -0,132 0,065 -0,024 -0,675 0,095 0,195 0,343 0,082 0,036 0,027 -0,8

-0,6

-0,4

-0,2

0,0

0,2

0,4

podíl na změně CPI v % Potraviny Bytové vybavení




Rekreace a kultura

Vzdělávání

Hotely, restaurace


Obr. 34 Zdroj:

Podíl na změně indexu CPI2005, kategorie COICOP, 2008/2009 Rakouský statistický úřad, zpracováno autorem

Na celkovém růstu cen o 0,5% se více než polovinou podílel růst cen zboží a služeb výdajové kategorie bydlení, voda, elektřina a ostatní paliva. Téměř stejní podíl připadá kategorii ostatní zboží a služby, která si z celkového růstu 0,5 připisuje 0,334%. Růst těchto dvou kategorií je beze zbytku vynulován poklesem cen u kategorie doprava. Tato kategorie má druhou nejvyšší hodnotu váhy pro výpočet spotřebitelského indexu, 15,1252, proto meziroční pokles cen o 4,3% znamená záporný podíl -0,675 na celkovém růstu 0,5%. Přestože u kategorie vzdělávání došlo k výraznému poklesu cen o 11%, vzhledem k nejnižší váze ze všech kategorií, záporný podíl této na celkovém růstu indexu o 0,5% byl pouze -0,132.


55

5.11 Daň z přidané hodnoty 4,0

3,5

3,5 % zm ěn a in d exu

3,0 2,5 2,0 0,7 0,7 0,8

1,0 0,6 0,3 0,5

-1,0

0,8 0,2

0,0 -0,5

1,4

1,3

1,5

-0,1 -0,4

0,2

0,5

0,7

0,5

0,3 0,4

0,0 -0,4

-0,3

0,1

-0,3 Měsíční diference

Obr. 35 Zdroj:

Měsíční změny CPI1976, období leden 1983 až prosinec 1984 Rakouský statistický úřad, zpracováno autorem

Obrázek č. 35 zachycuje jednotlivé měsíční změny indexu spotřebitelských cen CPI1976. Vynecháme-li absolutní extrém, pohybují se hodnoty měsíčních diferencí od nuly do jednoho procentního bodu. Právě extrémní hodnota bude předmětem zkoumání. Hodnota, na obrázku zachycená jako dvanáctá v pořadí, značí změnu indexu mezi prosincem roku 1983 a lednem roku 1984. Tato hodnota dosahuje neobvykle vysokého čísla, když došlo skokově k nárůstu cen o 3,5%. Právě mezi roky 1983 a 1984 došlo k jediné změně sazby daně z přidané hodnoty (za v této práci sledované období), v Rakousku označované častěji jako daň z obratu. Konkrétně základní sazba vzrostla z 18% na 20%, snížená sazba potom z 8% na 10%. Tyto sazby potom platí dodnes. Daň z přidané hodnoty patří mezi nepřímé daně. Státu ji odvádí podnikatelé, avšak ve své podstatě ji platí spotřebitelé v ceně zboží a služeb. Žádný podnikatelský subjekt samozřejmě nechce přijít o sebemenší část svého zisku, proto se zákonitě musí zvýšení sazby daně z přidané hodnoty promítnout do ceny poskytovaných služeb a zboží, jak názorně dokazuje graf.


56

5.12 Dosažené vzdělání

Měsíční výdaje v EUR

Výdaje dle dosaženého vzdělání 3500 3000 2500 2000 1500 Průměr Obr. 36 Zdroj:

Základní škola

Učiliště

Střední škola

Univerzita

Průměrné měsíční výdaje domácností dle nejvyššího dosaženého vzdělání Rakouský statistický úřad, zpracováno autorem

Na základě údajů z grafů můžeme jednoznačně konstatovat, že existuje přímá závislost mezi velikostí výdajů na konečnou spotřebu a nejvyšším dosaženým vzděláním spotřebitele. Zatímco domácnosti, kde hlavní živitel rodiny ukončil studium na základní škole, utratí měsíčně za položky spotřebního koše 1850 euro, domácnost, kde živitel dosáhl univerzitního vzdělání, utratí měsíčně v průměru 3430 euro, tedy o 85% více. Domácnosti, kde hlavní živitel rodiny ukončil studium na základní škole, utratí za položky kategorií potraviny, nealkoholické nápoje a také alkoholické nápoje více než domácnosti, kde živitel dosáhl vyššího vzdělání. Naopak, největší podíl výdajů v kategorii rekreace a kultura připadá v porovnání s ostatními na domácnosti s vysokoškolským vzděláním živitele.

5.13 Návrhy a doporučení Spotřebitelské výdaje jsou hnacím motorem ekonomiky vyspělých států. Jestliže porostou výdaje obyvatel na nákup zboží a služeb obsažených ve spotřebním koši, poroste také nabídka těchto produktů, firmy budou zvyšovat výrobu, budou vznikat nová pracovní místa, poroste celkový výstup ekonomiky. Obzvláště v současné celosvětové hospodářské situaci, často označované jako „krize důvěry“, by se rakouská vláda měla snažit motivovat obyvatele udržet rostoucí tendenci výdajů na konečnou spotřebu. Spotřebitelé se ve svém ekonomickém dilematu rozhodují, zda mají své příjmy použít na spotřebu produktů spotřebního koše, nebo zda mají raději šetřit. Vhodným snížením úrokových sazeb centrální banky, na které následně zareagují také banky komerční, dojde ke znevýhodnění samotného spoření, přičemž nastane zároveň „zlevnění peněz“, neboť klesnou také úroky z úvěrů.


57

Obyvatelé spolkových zemí Burgenland a Korutany utratí za položky spotřebního koše v porovnání s ostatními spolkovými zeměmi nejmenší částku. Spolkové vlády těchto zemí by se proto měly pokusit motivovat své obyvatele k větším výdajům. Docílit by toho mohly například zvýšením nabídky pracovních míst. Čísla o velikosti hrubého domácího produktu přepočteného na obyvatele patřila u těchto spolkových zemí v porovnání s ostatními k nejmenším. Spolkové vlády by mohly usilovat o vytvoření nových průmyslových zón, nalákání nových zaměstnavatelů pomocí různých investičních pobídek, jako například snížení daně z příjmů právnických osob nebo dokonce daňové prázdniny na předem stanovené časové období, snížení sazeb sociálního a zdravotního pojištění, které hradí zaměstnavatel za své zaměstnance. Zvýšení nabídky pracovních míst a tím i růst průměrných mezd by v konečném důsledku mohly vést ke zvýšení ochoty obyvatel utrácet. Díky investičním pobídkám dojde k přílivu zahraničního kapitálu, nově příchozí podniky začnou produkovat své výrobky, zvýšená nabídka povede k rostoucí konkurenci podnikatelů, což bude mít za následek pokles průměrných cen. Snížení cen může být jedním z faktorů, které přiměje spotřebitele k častějším a vyšším výdajům za položky spotřebního koše. V období hospodářské krize, kdy dochází k výpadkům příjmů státních rozpočtů, uvažuje mnoho zemí o zvýšení daňové zátěže, včetně sazby daně z přidané hodnoty. Jak vyplynulo z obrázku č. 35, zvýšení sazby DPH vedlo k okamžitému zvýšení cen statků spotřebního koše. Jestliže například národní parlament přijme zvýšení sazby DPH, začnou tyto sazby platit až s určitým časovým odstupem. Částku, o kterou by firma cenu navýšila jednorázově při zavedení nové sazby DPH, může zahrnout do ceny produktu po malých částech průběžně v období, kdy stále platí nezměněná sazba. Zatímco v okamžiku uvedení nové sazby do praxe budou konkurenti jednorázově zvyšovat ceny svých produktů, zůstane naše firma jakoby „na svém“, a může tím získat v očích zákazníků konkurenční výhodu.

Diskuse

58

6 Diskuse Největší nedostatek této práce je v samotných zdrojových datech. Podrobné informace o vývoji cenových změn za jednotlivé položky celého spotřebního koše bylo možné na stránkách rakouského statistického úřadu zjistit pouze za období od poslední změny spotřebitelského indexu, tedy od roku 2005. Za předchozí roky byly k dispozici pouze souhrnné údaje pro každou z dvanácti skupin kategorizace COICOP. Nebylo tedy možné provést dlouhodobou detailní analýzu vývoje cen některých zajímavých položek spotřebního koše. Tyto údaje navíc nebyly k dispozici ve zpracovatelné podobě, bylo nejprve nutné je převést do tabulkového formátu, což znepříjemňovalo samotný postup práce. Jestliže bude rakouský statistický úřad pokračovat ve zveřejňování úplných dat za celý spotřební koš, může tato práce posloužit jako základ pro detailnější analýzu. Zároveň nebyly k dispozici data o samotných cenách jednotlivých položek spotřebního koše a jejich vývoji. Nebylo tedy možné komparovat vývoj cen jednotlivých položek spotřebního koše a vývoj výdajů na tyto položky. Práce zahrnuje několik rozsáhlých tematických celků – vývoj celkových výdajů, vývoj cen vzhledem k zavedení nové měny, porovnání regionálních dat. Každé z těchto témat by bylo možné detailněji rozpracovat v samostatné navazující práci. V rámci tématu analýza vývoje a struktury spotřebního koše by dále mohly být například zjišťovány vztahy mezi výší spotřebitelských výdajů a změnami sazeb daně ze závislé činnosti. Existují také rozdíly ve struktuře spotřebního koše mezi venkovem a městy? Jak vypadá struktura výdajů obyvatel zemědělských regionů v porovnání s výdaji průmyslových oblastí? Nejen zavedení společné evropské měny, ale i samotný vstup do Evropské unie mohl ovlivnit vývoj cen položek spotřebního koše. Některé závěry této práce, například zkoumání pohybu cen při zavedení společné evropské měny, mohou být využity pro srovnání po zavedení eura v některé z dalších zemí, například v České republice.

Závěr

59

7 Závěr Cílem této práce bylo analyzovat vývoj a strukturu spotřebního koše Rakouské republiky. V rámci tohoto úkolu bylo stanoveno několik sledovaných oblastí. Již od počátku statistického sledování spotřebitelských výdajů na konečnou spotřebu dochází každým rokem k jejich nárůstu. To svědčí o rostoucí životní úrovni obyvatel a z toho plynoucí vyspělosti Rakouské republiky. Udržení tohoto pozitivního trendu by mělo být jedním z hlavních cílů pro politické vedení státu. Je zřejmé, že preference spotřebitelů a od toho vyplývající struktura spotřebního koše se s časem mění. Zatímco dříve připadala největší část výdajů na potraviny a nealkoholické nápoje, tedy položky denní spotřeby pro lidský život nezbytné, dnes již představují největší položku spotřebního koše výdaje na bydlení. Stále větší část si také připisují výdaje na rekreaci, kulturu nebo restaurace, tedy položky související s volným časem. Rozdíly ve struktuře spotřebního koše mezi jednotlivými spolkovými zeměmi nebyli příliš patrné, šlo většinou pouze o desetiny procenta. Zajímavější byly údaje o částce, kterou průměrná domácnost v dané spolkové zemi použije na konečnou spotřebu zboží a služeb každý měsíc. Rozdíl mezi nejvyššími a nejnižšími výdaji byl až 500 euro měsíčně. Zde bylo možné vysledovat určitý přímý vztah mezi průmyslovou vyspělostí daného regionu, případně podílem obyvatel v produktivním věku a celkovou výší výdajů na spotřebu. Na základě zkoumaných dat není možné jednoznačně říci, jaký vliv na pohyb cen mělo zavedení společné evropské měny. Svou roli při tomto procesu sehrálo mnoho faktorů, jako například zaokrouhlování, použití psychologických cen, v jaké hospodářské situaci se stát nacházel, jestli byl vládou nebo centrální bankou stanoven nějaký doporučený převodní kurz. Celkový rozdíl v růstu cen za období 5 let před zavedením a 5 let po zavedení eura byl pouhých 0,8 procentního bodu, dle názoru autora tedy k žádnému razantnímu nárůstu cen vlivem zavedení nové měny nedošlo. Pokud navíc nebyly zohledněny položky, jejichž cena je odvislá od ceny ropy, rostly ceny po zavedení eura dokonce o 0,1 procentního bodu méně než 5 let před zavedením eura. Dle zjištěných dat lze konstatovat, že existuje přímý vztah mezi dosaženým vzděláním a velikostí výdajů na konečnou spotřebu. Domácnosti s vysokoškolsky vzdělanými živiteli utratí každý měsíc za položky spotřebního koše více než dvojnásobek toho, co domácnosti, kde dosáhl hlavní živitel pouze základního vzdělání. Za sledované období došlo pouze k jedné změně sazby daně z přidané hodnoty, detailní pohled však jasně ukázal, že v okamžiku vstupu nové sazby v platnost došlo k okamžitému skokovému navýšení cen všech položek spotřebního koše.

Literatura

60

8 Literatura FRIEDRICH, V. Statistika I. 1. vyd. Plzeň: Vydavatelství Západočeské univerzity, 2002. 298 s. ISBN 80-7082-913-3. HINDLS, R., HRONOVÁ, S., NOVÁK, I. Metody statistické analýzy. 2. vyd. Praha: Management Press, 2000. 259 s. ISBN 80-7261-013-9. HINDLS, R., HRONOVÁ, S., SEGER, J. Statistika pro ekonomy. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2002. 415 s. ISBN 80-86419-30-4. HELÍSEK, M. Makroekonomie, základní kurs. 2. vydání. Slaný: Melandrium, 2002. ISBN: 80-86175-25-1. HENDL, J. Přehled statistických metod zpracování dat. 2. vydání, Praha: Portál, 2006. ISBN: 80-7367-123-9. HOLMAN, R. Ekonomie. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008. 736 s. ISBN 807179-891-6. HOŘEJŠÍ, B., MACÁKOVÁ, L., SOUKUP, J., SOUKUPOVÁ, J., Mikroekonomie. 4. rozšířené vydání. Praha: Management Press, 2007. ISBN 978-80-7261-150-8. KARPOVÁ, E. Hospodářský vývoj Rakouska, Švédska a Finska po vstupu do Evropské unie : komparativní souvislosti a charakteristiky významné pro země střední a východní Evropy. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2006. 219 s. ISBN 80-245-1072-3. KOTLER, P. A KOL. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2. KRAMER, W. Statistika do vesty. 1. vyd. Praha: Vydavatelství Baronet, 2005. 124 s. ISBN 80-7214-848-6. LICHTENBERGER, E. Austria: Society and Regions. Wien: Austrian Academy of Sciences Press, 2000. ISBN 978-3-7001-2775-8. MACÁKOVÁ, L. A KOLEKTIV. Mikroekonomie. 8. aktualizované vadání. Slaný: Melandrium, 2003. ISBN 80-86175-38-3. RUSMICHOVÁ, L. A KOL. Makroekonomie. 5. vydání. Slaný: Melandrium, 2002. 271 s. ISBN 80-86175-24-3. SAMUELSON, P., NORDHAUS, W. D., Ekonomie. 18. vydání. Praha: NS Svoboda, 2007. ISBN 978-80-205-0590-3. SCHIFFMAN, L. G., KANUK, L. L., Nákupní chování. 1. vydání. Brno: Computer Press, 2004. ISBN 80-251-0094-4. SMITH, P. Moderní marketing. 1. vydání. Praha: Computer Press, 2000. ISBN 80-7226-252-1.

Literatura

61

Der neue Verbrauchspreisindex. [online]. 2001 [cit. 2010-01-13]. Dostupné z: <www.wien.gv.at/statistik/daten/pdf/glossar-indizes-24.pdf>. ČSÚ. Indexy spotřebitelských cen. [online]. 2009. Poslední revize 11. 01. 2010 [cit. 2010-01-15]. Dostupné z: . Hauptgrupen und Details. [online]. Poslední revize 29. 04. 2009 [cit. 2010-0113]. Dostupné z: . Ankünfte, Nächtigungen sowie durchschnittliche Aufenthaltsdauer nach Bundesländern. [online]. Poslední revize 26. 04. 2010 [cit. 2010-05-13]. Dostupné z: . HVPI-KS Ergebnisse. [online]. Poslední revize 26. 04. 2010 [cit. 2010-05-16]. Dostupné z: . PIPH Ergebnisse. [online]. Poslední revize 26. 04. 2010 [cit. 2010-05-16]. Dostupné z: < http://www.statistik.gv.at/web_de/static/piph__ergebnisse_2006_026568.pdf>. Rakousko: Základní informace o teritoriu. [online]. 2010. [cit. 2010-26-04]. Dostupné z: . Sonderauswertungen. [online]. Poslední revize 29. 04. 2009 [cit. 2010-01-15]. Dostupné z: . Verbrauchsausgaben 2004/05, Sozialstatistische Ergebnisse der Konsumerhebung. [online]. [cit. 2010-05-15]. Dostupné z: . Verbrauchspreisindex. [online]. Poslední revize 16. 11. 2009 [cit. 2010-01-15]. Dostupné z: . Verbraucherpreisindex und Harmonisierter Verbraucherpreisindex ab 2005. [online]. 2005 [cit. 2010-01-15]. Dostupné z: .

Literatura

62

Warenkorb und Gewichtung. [online]. Poslední revize 25. 08. 2009 [cit. 201001-15]. Dostupné z: . Warenkorb und Gewichtung des H/VPI. [online]. 2005. Poslední revize 25. 08. 2009 [cit. 2010-01-15]. Dostupné z: . Zeitreihen und Verkettung. [online]. Poslední revize 29. 04. 2009 [cit. 2010-0115]. Dostupné z: . BMWFJ. Energiestatus Osterreichs. [online]. 2009. [cit. 2010-01-15]. Dostupné z: . Konsumerhebung 2004/2005. [online]. 2006. [cit. 2010-05-15]. Dostupné z: . H/VPI Revision 2005. [online]. 2006. Poslední revize 29. 04. 2009 [cit. 201004-16]. Dostupné z: .

Seznam obrázků

63

9 Seznam obrázků Obr. 1

Celkový užitek

11

Obr. 2

Mezní užitek

12

Obr. 3

Indiferenční mapa

13

Obr. 4

Linie příjmů

14

Obr. 5

Optimum spotřebitele

14

Obr. 6

Individuální poptávka

15

Obr. 7

Vývoj počtu obyvatel

29

Obr. 8

Vývoj spotřebitelských výdajů

30

Obr. 9

Struktura spotřebního koše v roce 1977

31

Obr. 10


32

Obr. 11


33

Obr. 12


34

Obr. 13

Struktura spotřebního koše České republiky, rok 2005

35

Obr. 14 2000

Počet obyvatel v jednotlivých spolkových zemích v roce 36

Obr. 15 Průměrné měsíční výdaje domácností na spotřebu, spolkové země, rok 2000

37

Obr. 16 2000

Roční HDP, přepočet na obyvatele, spolkové země, rok 38

Obr. 17

Struktura spotřebního koše, spolkové země, rok 2000

39

Obr. 18

Počet obyvatel, spolkové země, rok 2005

40

Obr. 19 Průměrné měsíční výdaje domácností na spotřebu, spolkové země, rok 2005

41

Obr. 20

42

Roční HDP, přepočet na obyvatele, rok 2005

Seznam obrázků

64

Obr. 21

Struktura spotřebního koše, Tyrolsko

42

Obr. 22

Struktura spotřebního koše, spolkové země, rok 2005

44

Obr. 23

Spotřebitelský index CPI86, meziroční změny

45

Obr. 24 Vývoj souhrnného indexu CPI a jednotlivých složek spotřebního koše

46

Obr. 25 Změna spotřebitelského indexu za jednotlivé skupiny COICOP, souhrn za 5 let

47

Obr. 26

Změna CPI2005, klasifikace COICOP, 2006/2007

49

Obr. 27


49

Obr. 28

Váhy pro výpočet CPI2005, kategorie COICOP

50

Obr. 29


51

Obr. 30


51

Obr. 31


52

Obr. 32


53

Obr. 33


53

Obr. 34 Podíl na změně indexu CPI2005, kategorie COICOP, 2008/2009

54

Obr. 35 1984

55

Měsíční změny CPI1976, období leden 1983 až prosinec

Obr. 36 Průměrné měsíční výdaje domácností dle nejvyššího dosaženého vzdělání

56

Přílohy

Přílohy Příloha 1: Výdaje obyvatel Rakouska na konečnou spotřebu, kategorie COICOP Zdroj: Rakouský statistický úřad, zpracováno autorem

Rok

1977

1978

1979

1980

1981

1982

1983

Výdaje Mrd. € 01. Potraviny a nealkoholické nápoje

5,63

5,94

6,36

6,87

7,29

7,63

7,96

02. Alkoholické nápoje a tabák

1,92

1,97

2,14

2,21

2,35

2,49

2,62

03. Oděvy a obuv

4,16

4,20

4,58

4,98

5,42

5,71

6,05

04. Bydlení, elektřina a ostatní paliva

4,59

5,15

5,57

6,46

7,35

8,61

9,44

05. Bytové vybavení

3,47

3,23

3,38

3,48

3,68

3,91

4,21

06. Zdravotnictví

0,86

0,97

1,04

1,14

1,23

1,33

1,47

07. Doprava

5,17

4,79

5,67

6,42

6,98

7,36

8,29

08. Pošta a telekomunikace

0,51

0,57

0,63

0,71

0,78

0,83

0,89

09. Rekreace a kultura

3,46

3,70

3,92

4,24

4,60

4,85

5,28

10. Vzdělávání

0,16

0,18

0,19

0,21

0,23

0,25

0,26

11. Hotely, kavárny a restaurace

4,30

4,60

4,97

5,49

6,01

6,32

6,56

12. Ostatní zboží a služby

3,29

3,50

3,76

3,90

4,23

4,56

4,92

1988

1989

1990

Příloha 2: Výdaje obyvatel Rakouska na konečnou spotřebu, kategorie COICOP Zdroj: Rakouský statistický úřad, zpracováno autorem

Rok

1984

1985

1986

1987


8,28

8,55

8,73

8,90

9,21

9,57

10,14


2,84

2,93

3,16

3,24

3,28

3,35

3,44

03. Oděvy a obuv

6,19

6,30

6,42

6,62

6,67

7,03

7,44

10,31

11,22

11,45

11,66

11,85

12,58

13,58


4,07

4,22

4,43

4,67

5,15

5,60

6,12

06. Zdravotnictví

1,60

1,72

1,83

1,92

2,06

2,13

2,24

07. Doprava

8,26

8,69

8,27

8,21

8,64

9,50

10,19


0,97

1,05

1,12

1,19

1,30

1,36

1,45


5,48

5,71

6,08

6,70

7,36

8,20

8,96

10. Vzdělávání

0,28

0,30

0,31

0,34

0,37

0,39

0,43


6,79

7,11

7,54

7,81

7,64

8,25

8,84


5,14

5,47

5,85

6,28

6,83

7,39

8,17


Přílohy Příloha 3: Výdaje obyvatel Rakouska na konečnou spotřebu, kategorie COICOP Zdroj: Rakouský statistický úřad, zpracováno autorem

Rok

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997


10,81

11,29

11,48

11,67

11,29

11,45

11,71


3,50

3,63

3,35

3,28

3,36

3,34

3,43

03. Oděvy a obuv

7,66

7,77

7,78

7,79

7,41

7,65

7,77

14,64

15,62

16,59

17,79

18,91

20,27

20,29

6,27

6,65

6,97

7,38

7,52

7,72

7,79

04. Bydlení, elektřina a ostatní paliva 05. Bytové vybavení 06. Zdravotnictví

2,41

2,58

2,80

2,98

3,15

3,28

3,38

11,16

11,84

11,76

11,97

12,20

13,13

13,07


1,53

1,63

1,72

1,83

1,82

1,95

2,16


9,51

10,22

10,62

11,02

11,26

11,79

11,90

10. Vzdělávání

0,47

0,52

0,58

0,61

0,65

0,64

0,72


9,58

10,22

10,55

10,83

11,09

11,18

11,29


8,62

9,19

9,56

9,67

10,32

10,68

10,93

07. Doprava


Rok

1998

1999

2000

2001

2002

2003


11,86

11,89

12,27

12,77

13,08

13,38


3,63

3,72

3,80

3,86

4,11

4,18

03. Oděvy a obuv

7,84

7,86

7,98

8,07

8,12

8,04

20,77

21,45

22,48

23,49

24,03

24,89

7,82

8,07

8,47

8,60

8,62

8,77

04. Bydlení, elektřina a ostatní paliva 05. Bytové vybavení 06. Zdravotnictví

3,55

3,66

3,79

4,06

4,20

4,40

13,19

13,62

14,68

14,78

15,11

15,45

2,34

2,71

3,18

3,28

3,33

3,50

12,54

13,07

13,81

14,16

14,31

14,52

10. Vzdělávání

0,75

0,82

0,84

0,90

0,98

1,04


11,81

11,95

12,66

13,41

13,77

14,54


11,11

11,10

11,90

11,91

12,02

12,01

07. Doprava 08. Pošta a telekomunikace 09. Rekreace a kultura


Rok

2004

2005

2006

2007

2008

Výdaje Mrd. € 01. Potraviny a nealkoholické nápoje 02. Alkoholické nápoje a tabák

13,92

14,40

14,92

15,89

16,95

4,24

4,51

4,45

4,49

4,60

Přílohy 03. Oděvy a obuv

8,06

8,20

8,36

8,54

8,66

26,33

28,83

30,11

30,63

32,21


9,13

9,25

9,38

9,92

10,10

06. Zdravotnictví

4,46

4,59

4,78

4,95

5,11

16,43

17,07

17,93

18,15

19,19


07. Doprava 08. Pošta a telekomunikace

3,64

3,74

3,72

3,61

3,54

14,99

15,53

16,12

16,75

17,25

1,07

1,14

1,20

1,26

1,32


14,94

15,21

16,16

16,88

18,03


12,82

13,92

14,66

15,60

15,45

09. Rekreace a kultura 10. Vzdělávání

Příloha 6: Vývoj indexu CPI2005 Zdroj: Rakouský statistický úřad, zpracováno autorem Index CPI

Váha CPI

ROK

2009

2008

2007

2006

Celkový index

107,50

107,00

103,70

101,50

100,00

NAHRUNGSMITTEL, GETRÄNKE

113,00

112,80

106,10

101,90

12,23

Nahrungsmittel

113,20

113,10

106,00

101,50

10,94

Brot und Getreideerzeugnisse

117,60

116,20

105,70

101,10

2,16

Mischbrotwecken

115,50

114,80

107,40

102,70

0,13

Semmel

118,90

116,20

109,20

103,40

0,12

Fleisch, Fleischwaren

110,10

108,40

103,30

100,40

2,81

Rindfleisch (ohne Kalbfleisch)

119,50

114,70

108,10

103,40

0,31

Schweinefleisch

108,90

107,50

102,10

100,00

0,52

Wurstwaren

107,00

105,70

102,30

100,40

1,08

Geflügel

111,40

112,40

103,40

98,60

0,39

Fische, Fischwaren

115,00

111,50

107,50

101,80

0,32

Molkereiprodukte und Eier

114,80

119,30

108,90

100,60

1,82

Vollmilch

106,60

115,60

111,00

101,40

0,35

Käse

122,00

124,20

108,60

100,40

0,64

Eier

117,10

119,30

108,80

100,70

0,24

Speisefette und -öle

115,90

120,80

108,80

103,30

0,37

Obst

108,90

114,10

108,30

103,60

0,89

Gemüse einschließlich Kartoffeln

113,90

112,90

110,30

104,50

1,21

Zucker, Marmelade, Honig, Süßwaren

111,30

107,00

101,40

100,50

1,00

Nahrungsmittel a.n.g.

110,30

107,80

104,80

102,40

0,36

Alkoholfreie Getränke

111,90

110,60

106,80

104,80

1,30

Kaffee, Tee, Kakao

112,50

106,50

102,30

106,30

0,43

Bohnenkaffee

113,80

106,90

102,70

108,40

0,31

Mineralwasser, Limonaden, Fruchtsäfte

111,60

112,60

109,10

104,10

0,87

Přílohy ALKOHOL, TABAKWAREN

108,90

107,60

102,50

100,30

2,86

Alkoholische Getränke

109,70

106,00

101,60

99,90

1,11

Spirituosen

112,00

108,70

105,10

102,90

0,14

Wein

103,30

102,40

98,40

98,40

0,48

Bier

115,20

108,70

103,70

100,50

0,49

Tabakwaren

108,50

108,60

103,10

100,50

1,76

Zigaretten

108,40

108,60

103,10

100,50

1,73

Zigarren

111,00

109,80

104,10

102,10

0,03

105,00

103,40

101,80

99,70

5,46

Bekleidung

105,10

103,60

102,30

100,00

4,38

Bekleidungsstoffe

113,90

110,80

100,00

96,80

0,02

Bekleidung

104,50

103,00

101,90

99,90

4,01

Andere Bekleidungsartikel, Zubehör

111,20

110,60

106,70

101,00

0,21

Chemische Reinigung, Wäscherei

111,40

107,90

104,40

101,80

0,14

Schuhe einschließlich Absatzreparatur

104,70

102,60

100,10

98,20

1,08

Schuhe

104,50

102,50

100,00

98,10

1,07

Schuhreparaturen

115,90

111,80

107,40

103,90

0,01

WOHNUNG, WASSER, ENERGIE

114,10

112,10

109,10

104,30

17,92

Wohnungsmieten

110,50

105,60

104,20

102,20

3,96

73,10

81,40

90,00

85,20

0,49

Instandhaltung von Wohnungen

120,90

115,10

109,90

104,30

5,10

Material zur Wohnungsinstandhaltung

124,90

118,00

112,00

105,10

3,47

Wohnungsinstandhaltung

112,30

108,70

105,30

102,60

1,63

Sonstige Dienstleistungen (Wohnung)

112,10

111,00

111,70

106,80

3,93

Wasserversorgung

107,80

107,00

104,50

102,30

0,20

Müllabfuhr

120,70

116,90

113,10

106,70

0,21

Abwasserentsorgung

119,60

115,70

112,80

107,70

0,39

Sonstige Dienstleistungen/Wohnung a.n.g.

110,80

110,30

111,90

107,00

3,13

Betriebskosten, Mietwohnung

111,60

109,80

109,70

104,20

2,22

Betriebskosten, Eigentumswohnung

108,70

112,10

119,40

115,80

0,79

Strom, Gas und andere Brennstoffe

115,90

118,80

112,40

106,10

4,44

Strom

119,70

115,00

113,10

103,50

1,82

Gas

126,30

118,40

115,00

106,20

0,71

Flüssige Brennstoffe (ohne Kraftstoffe)

99,90

140,20

111,10

112,50

0,73

Feste Brennstoffe

113,70

111,30

112,50

106,50

0,57

Fernwärme

114,10

111,90

109,10

105,80

0,60

106,90

104,50

101,90

100,80

8,39

Möbel, Innenausstattung, Bodenbeläge

108,40

105,40

102,60

100,80

3,86

Möbel und Einrichtungsgegenstände

108,50

105,30

102,50

100,60

3,56

Teppiche und andere Bodenbeläge

107,70

105,90

102,60

0,30

BEKLEIDUNG UND SCHUHE

Ausgaben für Eigentumswohnungen

HAUSRAT

104,00

Přílohy Heimtextilien

102,90

103,10

103,20

101,10

0,78

Haushaltsgeräte

104,30

102,80

100,60

100,00

1,56

Elektrische, Haushaltsgroßgeräte

103,30

101,70

99,90

100,00

1,10

Elektrische Kleingeräte für den Haushalt

103,10

102,90

99,30

97,90

0,30

Reparaturen an Haushaltsgeräten

113,40

110,20

108,00

104,60

0,16

Glaswaren, Tafelgeschirr

110,60

105,50

101,60

102,60

0,39

Werkzeuge, Geräte für Haus und Garten

99,20

99,90

99,30

101,30

0,47

Waren, Dienstleistungen im Haushalt

109,80

105,90

101,70

100,70

1,32

Verbrauchsgüter für die Haushaltsführung

105,50

102,50

100,20

100,00

0,84

Dienstleistungen von Haushaltshilfen

117,30

111,80

104,30

101,80

0,48

106,80

104,60

102,60

100,80

4,64

Medizinische Erzeugnisse, Geräte

105,30

106,60

104,70

101,80

1,57

Pharmazeutische Erzeugnisse

104,20

107,50

105,20

102,00

1,00

Andere medizinische Erzeugnisse

107,10

105,30

103,20

100,70

0,09

GESUNDHEITSPFLEGE

Therapeutische Geräte und Ausrüstung

107,30

105,10

103,90

101,40

0,47

Ambulante Gesundheitsdienstleistungen

103,10

99,30

97,30

98,20

1,73

Ärztliche Dienstleistungen

105,00

102,80

99,50

98,40

0,81

Zahnärztliche Dienstleistungen

100,80

95,30

94,70

97,80

0,88

Nichtärztliche Dienstleistungen

117,00

114,10

109,60

106,70

0,04

Krankenhausdienstleistungen

113,20

109,00

106,90

102,90

1,34

Pflegeheim

113,50

109,00

106,90

102,50

1,07

Spitalskosten

111,90

109,00

106,90

104,30

0,26

VERKEHR

103,90

108,60

103,10

102,70

15,13

Kauf von Fahrzeugen

103,10

102,50

101,30

100,80

5,04

Kraftfahrzeuge

102,60

102,40

101,30

100,90

4,77

Personenkraftwagen neu

102,60

102,40

101,30

101,00

4,55

Personenkraftwagen gebraucht

102,20

102,00

100,30

99,60

0,21

Motorräder

106,30

102,40

102,00

100,50

0,11

Fahrräder

115,70

105,40

101,50

97,20

0,16

Betrieb von Privatfahrzeugen

107,30

116,20

106,60

104,30

7,98

Ersatzteile und Zubehör für Privatfahrzeuge

110,20

109,80

106,40

102,20

0,55

Kraft- und Schmierstoffe

103,80

126,00

108,50

106,40

3,66

Treibstoffe

103,70

126,00

108,50

106,40

3,65

Normalbenzin

104,10

120,50

108,40

106,00

0,48

Superbenzin

102,40

118,70

108,20

105,90

1,30

Dieseltreibstoff

104,40

132,60

108,80

106,90

1,86

Wartung und Reparaturen

116,30

112,00

107,50

103,90

2,03

Autoreparatur Arbeitszeit

118,20

113,20

108,60

104,30

0,92

Autoreparatur Material

111,90

109,20

105,60

103,50

0,75

Autoservice

122,10

116,00

109,10

103,60

0,31

Přílohy Andere Dienstleistungen/Privatfahrzeuge

103,50

102,60

101,50

100,80

1,73

Verkehrsdienstleistungen

92,60

94,60

93,90

101,60

2,11

Personenbeförderung im Schienenverkehr

111,70

109,00

106,40

103,50

0,20

Personenbeförderung im Straßenverkehr

119,70

114,00

107,50

104,70

0,30

Personenbeförderung im Luftverkehr

62,50

71,80

75,30

100,00

0,86

Verkehrsverbünde

111,60

109,70

106,80

101,90

0,72

100,00

100,00

0,04

Sonstige Dienstleistungen/Transportverkehr

100,00

99,60

NACHRICHTENÜBERMITTLUNG

86,10

87,00

90,90

94,00

2,66

Postdienste

103,50

103,50

102,70

101,60

0,18

Telefon- und Faxgeräte

39,80

39,40

65,10

71,10

0,09

Telefon- und Faxdienstleistungen

86,60

87,60

91,00

94,30

2,39

99,30

98,70

97,80

97,80

12,42

Audiovisuelle, fotografische, EDV-Geräte

70,80

78,30

85,80

90,00

1,75

Audiovisuelle Geräte

74,40

84,00

90,70

84,90

0,54

FREIZEIT UND KULTUR

Foto-, Filmausrüstung, optische Geräte

53,50

69,50

86,50

93,70

0,22

Informationsverarbeitungsgeräte

55,40

62,30

73,20

88,30

0,52

Bild- und Tonträger

90,40

92,60

93,20

95,60

0,42

Reparaturen an Geräten

106,80

102,90

100,00

100,00

0,05

Größere Gebrauchsgüter/Freizeit und Kultur

100,00

99,30

99,00

101,50

0,23

Musikinstrumente/Freizeit in Räumen

100,00

99,30

99,00

101,50

0,23

Andere Geräte und Artikel für Freizeit

103,50

101,00

100,90

99,90

2,55

98,40

98,80

101,40

98,30

0,51

Spiele, Spielzeug und Hobbywaren

99,80

98,00

97,30

97,00

0,64

Verbrauchsgüter für Gartenpflege

Geräte/Ausrüstungen für Sport und Camping

107,30

101,70

100,90

102,30

0,73

Haustiere, Haustierhaltung

106,70

104,70

104,20

101,50

0,55

Veterinär- und andere Dienstleistungen für Haustiere

107,00

105,80

103,20

100,90

Freizeit- und Kulturdienstleistungen

110,50

106,40

102,40

101,20

3,33

Sport- und Erholungsdienstleistungen

108,80

106,80

104,40

101,50

0,94

Kulturdienstleistungen

109,50

106,50

103,00

101,80

1,47

0,12

Glücksspiele

114,10

105,70

99,30

100,00

0,92

Zeitungen, Bücher und Schreibwaren

108,10

103,40

101,00

99,30

1,44

95,90

95,00

94,80

93,40

0,42

Zeitungen und Zeitschriften

114,50

107,20

103,50

102,00

0,72

Andere Druckerzeugnisse

100,40

98,40

104,40

95,80

0,05

Schreibwaren und Zeichenmaterialien

111,80

107,60

103,50

102,30

0,25

Pauschalreisen

95,60

97,90

95,70

95,70

3,13

ERZIEHUNG UND UNTERRICHT

98,00

110,80

109,50

107,50

1,10

RESTAURANTS UND HOTELS

Bücher

111,20

108,70

104,90

102,20

7,28

Bewirtungsdienstleistungen

111,60

109,20

104,90

102,20

5,94

Restaurants, Cafés

111,40

108,90

104,90

102,10

5,54

Přílohy Kantinen, Mensen

113,90

112,60

106,30

102,80

0,41

104,80

102,70

1,34

104,00

101,50

Beherbergungsdienstleistungen

109,50

107,00

VERSCHIEDENE WAREN DIENSTLEISTUNGEN

110,70

107,10

Körperpflege

110,00

106,70

103,70

101,70

2,49

Friseure und andere Dienstleistungen

114,00

110,00

106,90

103,50

1,06

9,91

Elektrische Geräte für die Körperpflege

106,90

107,30

102,90

99,20

0,05

Andere Erzeugnisse für die Körperpflege

107,00

104,20

101,20

100,30

1,37

Persönliche Gebrauchsgegenstände a.n.g.

131,70

123,80

111,90

108,10

0,74

Schmuck und Uhren

149,00

137,90

118,80

114,20

0,40

Andere persönliche Gebrauchsgegenstände

110,80

106,90

103,70

100,60

0,33

Sozialschutzdienstleistungen

114,50

111,10

108,30

103,70

0,89

Versicherungsdienstleistungen

106,70

103,40

101,80

99,80

4,74

Haushaltsversicherungen

114,50

109,00

104,80

101,40

0,96

Krankenversicherungen

110,80

107,90

106,40

103,20

1,83

Kraftfahrzeugversicherungen

97,50

95,20

95,00

94,70

1,75

Rechtsschutzversicherungen

111,70

107,70

105,20

105,10

0,19

Finanzdienstleistungen

106,60

104,90

103,80

102,20

0,42

Andere Dienstleistungen a.n.g.

117,00

113,00

106,10

102,60

0,63

Příloha 7: Vývoj indexu CPI2000 Zdroj: Rakouský statistický úřad, zpracováno autorem COICOP-skupiny

Velikost indexu

Označení

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

01. Potraviny a nápoje

103,6

105,1

106,9

109,0

110,4

112,5

117,2

124,5

124,8

02. Alkohol a tabák

104,2

108,8

112,2

114,3

122,0

122,3

125,1

131,3

132,9

03. Oděvy a obuv

101,7

102,6

103,5

104,0

104,0

103,6

105,9

107,5

109,2

04. Bydlení, elektřina

103,1

104,0

105,4

109,2

114,9

119,8

125,4

128,8

131,1


101,6

103,6

105,3

105,8

106,3

107,2

108,3

111,0

113,7

06. Zdravotnictví

105,8

107,7

106,9

107,1

113,7

114,6

116,6

118,9

121,4

07. Doprava

102,4

103,1

104,2

107,4

110,8

113,8

114,2

120,4

115,1


99,0

98,0

96,3

94,9

86,9

81,7

79,0

75,6

74,8


101,7

103,9

104,5

105,9

106,3

103,9

104,0

104,9

105,5

10. Vzdělávání

110,0

134,1

138,5

141,1

144,1

154,8

157,8

159,6

141,2

11. Hotely a restaurace

102,5

105,6

108,5

111,2

113,7

116,2

119,3

123,6

126,4

12. Ostatní

102,6

106,0

108,7

111,9

115,1

116,9

119,7

123,3

127,4

Souhrnný index

102,7

104,5

105,9

108,1

110,6

112,2

114,6

118,3

118,9

Vývoj a struktura spotřebního koše v Rakousku

Recommend Documents