NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY. Na cestì do Emauz

FARNÍ ZPRAVODAJ

NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY èíslo 1 Drazí farníci a pøátelé naší farnosti, byl mi svìøen úkol, abych vás v tomto velikonoèním èase sváteènì oslovil. Velikonoce jsou pro nás dobou radosti z Pánova zmrtvýchvstání, z toho nádherného vítìzství lásky nad mocí smrti. Na mysl mi však pøicházejí zejména dvì postavy z Písma svatého, které úzce souvisejí s událostmi, jež se udály pøed dvìma tisíci lety v Jeruzalémì – postavy emauzských uèedníkù. Byli to dva Ježíšovi uèedníci, které evangelista Lukᚠdùvìrnì znal, nebo jednoho z nich nazývá jeho vlastním jménem. Tážete se snad, co je na jejich postavách tak zvláštní. Tito dva lidé patøili zøejmì k Ježíšovým blízkým spolupracovníkùm, byli to jeho uèedníci, kteøí s ním chodili po jeho cestách, dùvìøovali mu – a jejich dùvìra byla najednou zklamaná. Proè? Protože vìøili, že Ježíš se stane prorokovaným mocným vládcem, který pøinese jejich zemi mír a svobodu. A místo toho umøel na køíži! To je zlomilo. Odcházejí tedy v tìch smutných dnech domù, do Emauz. Jádro celého jejich pøíbìhu je v tom, že onoho veèera, kdy se vydávají domù, už je v Jeruzalémì známo, že Ježíš vstal z mrtvých: Marie Magdalena našla ráno hrob prázdný, bìžela k apoštolùm a k hrobu se vypravil i apoštol Petr a také zjistil, že hrob je prázdný. Nejbližší Ježíšovi pøátelé už tedy vìdìli, že se událo nìco mimoøádného. Ale ti dva pøesto odcházejí pøed veèerem domù zklamaní a smutní. Proè? Nesplnily se jejich pøedstavy a plány o Mesiášovi. Drazí farníci, jako knìží se rovnìž setkáváme èasto s lidskými výpovìïmi: „Nevìøím v Boha, protože kdyby Bùh existoval, nestalo by se, že by ten a ten zemøel, nedošlo by k tomu neštìstí v naší rodinì, nestalo by se, že bych zkracho-

roèník 8

Na cestì do Emauz

val, že nìkdo v naší rodinì tìžce onemocnìl… Protože k tomu došlo, už nevìøím, pøestal jsem proto chodit do kostela…“ Jak èasto jsou tyto výmluvy podobné tomu, co prožívali ti dva na cestì z Jeruzaléma! A pojednou na své cestì zklamání potkávají Ježíše, aniž by poznali, že je to on. Jde s nimi kus cesty a jim vùbec nevstoupilo na mysl, že je to Ježíš. Proè? Protože jejich bolest a smutek byly silnìjší než víra a jejich zklamání jim zaslepilo oèi. Nepochopili, že Boží cesta je cestou, na které má i bolest a smrt své místo. Nerozeznali Boží zámìry, protože vidìli jenom ty svoje. Byli natolik zaslepení svým smutkem, že nepoznali Ježíše, který je „zklamal“, v èlovìku, který kráèí vedle nich. Nejsme také my obèas takto zaslepení svou bolestí, zklamáním z Církve, z jednání nás knìží nebo lidí ve farnosti, že pak nepoznáváme ve svém životì živého Boha, který jde s námi? Farnost je spoleèenství, které vytváøíme my všichni její èlenové. Všichni jsme lidé, všichni dìláme chyby; lidé, kteøí nám obèas vyhovují, ale nìkdy také ne. Ale to není pøece nejdùležitìjší na naší víøe. Naše víra, naše køesanství není založené na lidském jednání: víra tkví v Bohu, který vykoupil èlovìka, který mne vykoupil právì skrze køíž. A nejednom právì tím køížem Bùh vstupuje do mého života. Právì tím tìžkým, co tak ve svém životì zatracuji a odmítám, skrze mé velké zklamání v lidech, v Bohu, ve spoleèenství Bùh vstupuje nejsilnìji do mého života. Co se stalo s tìmi dvìma? Roztrpèenì vyprávìjí tomu neznámému cizinci o svém zklamání, které prožili. A Ježíš se jich zvìdavì dotazuje na to, co je to za zklamání. Tady vidíme, jak Bùh vstupuje do svìta jejich bolesti a beznadìje a na-

-1-

bøezen 2008 konec jim pomalu vysvìtluje, že to všechno se mìlo stát. A oni postupnì zaèínají chápat, že se to opravdu muselo stát. A poznávají, že ten, kdo kráèí vedle nich, je živý a vzkøíšený Ježíš. Nezùstaòme nìkde v pùl cesty se svým smutkem,nenechávejme si bolest v sobì tak, aby úplnì zaslepila nᚠživot. Když cítíme vùèi Bohu hnìv nebo zklamání z jeho jednání, povìzme mu to! Povìzme mu to tak, aby nás slyšel, ale povìzme mu to tak, abychom mohli i my slyšet jeho odpovìï. Tehdy pochopíme, že naše bolavé místo zklamání mùže být právì tím místem, kde na nás po léta èeká Bùh. Bùh, který si dobrovolnì sám vybral cestu utrpení, aby vykoupil každého z nás, a nejen to, ale aby také pomohl najít smysl našich utrpení. Jak skonèil ten pøíbìh? Ve chvíli, kdy se jim otevøely oèi a poznali, že vedle nich sedí Ježíš, ještì téže noci se vrátili zpìt do Jeruzaléma, aby o tom povìdìli ostatním. Pøeji vám, aby i nám zahoøelo srdce radostí, abychom vidìli a poznali na své cestì vzkøíšeného Pána, živého Boha, který chce i do našeho života pøinést svìtlo svého vzkøíšení. P. Marek Poláèik SVD Doteky Boží Josef Veselý Tvùj dotek Bože mùj milostné pohlazení a olej s vùní líbeznou Tvùj dotek rány bièem posmìšná koruna z trní bezmocnost pøed Pilátem Tvùj dotek laskavý pohled matky rouška Veronièina Tvùj dotek Bože mùj neochota Šimonova pády do prachu zemì a bolestné lùžko køíže Tvùj dotek Bože mùj smìøující vždy a všude k tomu jedinému rozhøešení Ještì dnes budeš se mnou v ráji

FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY

∗ BØEZEN 2008

…ROZHOVOR…ROZHOVOR…ROZHOVOR…ROZHOVOR…ROZHOVOR…ROZHOVOR…

Rozhovor s VOX CLAMANTIS - „Jak se dìlá divadlo?“

Já si pamatuju, když pøišel nový pan faV sobotu 1. bøezna 2008 k nám zavítal divadelní soubor VOX CLAMANTIS. Ve- ráø, po krátkém èase si dal rùzné lidi zavoèer nám v Lidovém domì zahráli hru FIAT lat na faru a já jsem pøemýšlel, co jsem LUX. Kolem ètyøiceti èlenù tohoto sou- vyvedl, nebo proè tam jdeme na tu faru. boru znázornilo pìt tajemství rùžence Proè tak rùzní lidi jsou svoláni na faru. A svìtla na velice vysoké úrovni. Všichni on nám øekl, že by s námi chtìl hrát divajsme odcházeli s bohatými zážitky. Násle- dlo, nebo nìco takového. Tak jsem si mysdující rozhovory, jak s herci, tvùrcem lel že to urèitì neprojde, protože každý z hudby a textù a s pùvodcem této hry vám nás má dost jiných starostí. A to si asi pomyslela vìtšina lidí, ale nikdo to neøekl mohou dát nahlédnout do zákulisí. Nìkterých hercù jsem se zeptala, jak nahlas. A tak se to pomalièku rozbìhlo a funguje to. Pøekvapilo mì to. to všechno vznikalo? Jak velká je vaše farnost a jak se rozSvého èasu pøišel k nám do farnosti nový faráø, jmenoval se Jozef Kraus, a dal rùstal vᚠdivadelní soubor? Je trošièku vìtší, než ta vaše, má 3 tisíce nás tak trošku do kupy, a že budeme nacvièovat divadlo. Zaèali jsme s pašijový- obyvatel. Od poèátku první pašijové hry mi hrami, tj. ukøižování Ježíše Krista. Hraje nás byla spousta. A když u nás po obci se to na Velikonoce a je to velice krásný zaènou chodit bradatí lidé, kteøí se nechábiblický pøíbìh. A potom se nám to zalíbi- vají po židovsku zarùst, všichni ví, že nìlo, protože v souboru nás bylo 80 lidí, dva kde budeme hrát divadlo. plné autobusy. Tak jsme postupnì zaèali nacvièovat další hry, jako Jan Køtitel, která se u nás na Kalvárii krásnì hrála. Hráli jsme ji také v jiných obcích, kde byla nìjaká øeka, potok nebo jezírko. Potom jsme ještì nacvièili hru Josef Egyptský, tuto hru jsme také hráli na Kalvárii. No a teï jsme nacvièili tu poslední hru, která má název Fiat lux (Budiž svìtlo). Je to takový polomuzikál, kde v podstatì herci hrají, ale hovoøí se prostøednic- z vystoupení v Novém Hrozenkovì tvím techniky, která nám všechno nahrává. I hudba je velice pìknì udìNení vám za o. Jozefem Krausem smutlaná. Máme vynikající osvìtlovaèe, výbor- no? nou techniku, elektroniku, zkrátka všechNení od nás daleko, je to asi 15 kilomeno, co potøebujeme. Jsme už spolu od roku trù od Pravna, v Kláštore pod Znievom. 2001. S našimi hrami jsme prošli od Brati- Chodíme ho navštìvovat a když jdeme hrát slavy až po Brezno, dokonce jsme s touto divadlo, velmi rád jede s námi. Je našim hrou byli i v Polsku v jednom mìsteèku, režisérem, skuteènì dobrým režisérem a je kde má Jan Pavel II. takovou vynikající to i o lidech. A já øíkám, že kdyby dnes památkovou zahradu, kterou vybudovali nebyl knìzem a dìkanem, byl by to výjipolští Amerièané. A je to skuteènì nád- meèný èlovìk ve všech smìrech. Máme herné. Na sehrání této hry máme další po- ho rádi, je to vynikající osobnost. zvání ze Slovenska. Neplánujete další novou hru? Kdo dal divadelní soubor dohromady? Zatím ne, ale není vylouèeno pøekvapeDal nás dohromady ten nᚠpan faráø ní. Pøi této høe, kterou jsme teï hráli, bylo Jožko Kraus, který je teï už dìkanem. Pan tøeba více chlapù a tìch chlapù je u nás biskup Balហho urèil dìkanem v Kláštore ménì, tak pan faráø oslovil i z Provitalu v pod Znievom. Má pro nás stále porozu- Koši, to je v blízké obci støedisko, které mìní a i dnes je tady. Párkrát jsme se se- slouží na pøeléèení závislostí, no a odtud tkali, zalíbilo se nám to a zaèali jsme pravi- nám pomáhá ètyøi pìt mužù, kteøí tam pùdelnì nacvièovat rùzné hry. sobí, jsme s nimi kamarádi a jsme rádi, že jsou s námi.

Máme s sebou nejmenší Barborku, která kdysi hrála Ježíška, když jsme hráli živý Betlém na námìstí v takovém malém divadle, byla zrovna takové malé dìátko. Do dneška stále s námi bez pøestání hraje. Máme ji velmi rádi, je to naše dítì. Jinak je mezi námi dost mladých lidí, dìvèat i chlapcù, kteøí v této høe, kde je i svatba v Kánì Galilejské, tancují. Do našeho divadla je zapojeno dost mládeže. Hovoøí to o tom, že vaše farnost je živá? Urèitì. Je zde spoustu podnìtù a možností setkávání se a to oživí mezilidské vztahy. Hlavní roli Pána Ježíše v této høe hraje Marek Kocián. Jak jste tuto roli pøijal a jak se v ní cítíte? Jak jsem to pøijal? Asi tak, jak se v té roli cítím, tedy perfektnì. Asi to bylo pro mì takové Boží øízení, že ten kluk, který to pøede mnou hrál, z nìjakých dùvodù nemohl hrát dál, tak mì Branko spolu s panem faráøem oslovil a já jsem to velmi rád pøijal. Je to v tomto divadle moje první role. Jinak mám další hudební i divadelní aktivity, protože s Branem, autorem hudby, máme takové malinké nahrávací studio a dìláme rùzné jiné muzikály a hudbu, takže nevím jestli je to moje první nebo kolikátá role. Trochu se mi to míchá. Doufám, že budu hrát i nadále. Knìz, kterému se podaøilo dát život tomuto divadelnímu souboru, se jmenuje P. Jozef Kraus. Jak to všechno vidí on? Vy jste iniciátorem tìchto divadelních her. Co vás k tomu vedlo? Vrací se mi v pamìti ten okamžik, kdy jsem pøišel do této farnosti jako knìz pøed osmi lety. Když pøijde nový knìz, je toho mnoho, s èím se seznamuje. Seznamoval jsem se s lidmi, s farností, s mìstem. A pak jsem pøemýšlel, co s nimi dìlat. Hledal jsem kontakt, jak s nimi zaèít pracovat. No a napadlo mì zkusit to pøes divadlo. Když jsem zaèal studovat na knìze, mìl jsem takový sen – nacvièit živé pašijové hry. A když jsem pøišel do nové farnosti, odkud jsou všichni tito lidé, do Nitrianského Pravna, mají tam Kalvárii, krásnou Kalvárii na kopci a to místo je pøírodou úžasnì vytvoøené, takže jsem v tom vidìl nádherný pøí-

Ò Gdo zaseje brzo, ošidí sa negdy, gdo zaseje neskoro, ošidí sa dycky. Ò Do nebe nesmí a v pekle ho nechcú. Ï

-2-

Ï

FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY

∗ BØEZEN 2008

…ROZHOVOR…Z NAŠÍ FARNOSTI…ROZHOVOR…Z NAŠÍ FARNOSTI…ROZHOVOR…

rodní amfiteátr, kde by se dalo poznat budeme spolu hrát. mnoho lidí a zahrát køížovou cestu naživo, Braòo Valko, autor hudby a textù, kteprotože to byla ta první myšlenka. Oslovi- ré provází celé pøedstavení se k tomu doli jsme s P. Miroslavom Spišiakom lidi, zda stal asi takto: by se na to dali a ohlas byl pøi závìreèném podìkování takový, že to zkusí. Nìkteøí øekli ne, báli se textù, vystupování… Ale øekli jsme: zkusme to. Napsal jsem scénáø, lidé si ušili kostýmy a vytvoøili rekvizity a hráli jsme už na jaøe na Kvìtnou nedìli. Já jsem tam pøišel 1. èervence 2000 a myslím že 4. dubna 2001 byla Kvìtná Asi tak, že jsem se narodil, od ètyø let nedìle a tehdy se hrála premiéra. S nacvi- dìlám muziku, skládám vìci. Mám nahráèováním jsme zaèali na podzim a na jaøe vací studio, dìlám filmy, takže se tím více jsme hráli. zaobírám a poslední tøi roku už jen tím. U Podaøilo se díky div. hrám oživit far- nás v N. Pravnu bydlím osm let. Když jsem nost? se pøistìhoval, tak zrovna vznikl soubor Ta farnost má svoje zázemí v minulosti. Vox Clamantis. Lidé mì znali, oslovili mì, Ne zrovna nejlepší v tom smyslu, že to byla pojï s námi. Nejdøíve jsme cvièili Pašijové nìmecká farnost. Po 2. svìtové válce se hry, potom byl život a smrt svatého Jana všichni Nìmci museli vystìhovat a prak- Køtitele (máme kostel zasvìcený smrti sv. ticky jich tam zùstalo jen pár, tìch, co Jana Køtitele), potom Josefa Egyptského. vstoupili do manželství se Slovenkami a Dìlám i nìjaké své projekty, dìlám muzitak mohli zùstat. A do tìch všech prázd- kály. ných domù pozvali lidi z rùzných míst a Kolik èasu vezme takové nahrávání? mnoho jich bylo i nevìøících, takže ta farHudbu jsem dìlal na toto divadlo pùl nost byla poznamenaná tím, že tam chy- roku, potom jsem pøipravoval texty. Toto bìl køesanský život. Když tam pøedtím žilo divadlo jsme hráli od záøí do konce roku nìmecké obyvatelstvo, bylo to velmi sil- devìtkrát, byli jsme i v Polsku. Letos hrané religióznì, i živá katolická víra. Z té doby jeme podruhé. Moc nás tìší, když se to odtud pochází 100 knìží, takové zázemí to lidem líbí. Máme polskou i nìmeckou vermìlo. Když jsme zaèali s divadlem velmi je zi, teï nás èeká cesta do Rakouska. Zaèal to sbližovalo. Pro nì to bylo velmi dobré, jsem spolupracovat s televizí Noe, takže když se dali dohromady. zde se toto divadlo bude vysílat ètyøi roky. Tìch her jste nacvièili více. Dal jste Na poèátku jsem mìl jen jeden pùjèený všem impuls vy, nebo vycházel i od farní- projektor, než jsem si koupil svùj. A zaèíkù? nali jsme s jedním reflektorem. Teï když Do této doby jsme hráli hry jen s biblic- nìkam pøijedeme, tak máme celou výbakou tématikou. Máme zde i dobrou kate- vu..Svìtla dìlají mnoho. chetku, která byla tìmto hrám naklonìná Nitrianské Pravno je staré mìsto, kam od samého poèátku a ona byla taková vel- pøibližnì pøed 600 lety pøišli Nìmci, protoká pomoc pro mne. Já jako knìz nemám na že se tam našlo velké ložisko zlata; aby ho všechno èas. Pøipravil jsem scénáø. Ona mìl kdo tìžit, pozval sem tehdejší panovbyla ta prodloužená ruka, která to napsa- ník nìkolik Nìmcù, kteøí osídlili tuto obla, rozmnožila, sezvali se lidé a zaèalo se last, s tím, že Nitrianské Pravno má být nacvièovat. centrem celého regionu. Takto bylo pøiStal jste se dìkanem, nechybí vám ta- pravované i to námìstí a všechno okolo. hle práce s divadlem? Je to obrovské námìstí. Poèátkem 20. stoNyní mám farnost o polovinu menší, než letí mìlo Pravno okolo 18 tis. obyvatel a jsem mìl, ale je to farnost s bohatou histo- bylo vìtší, než krajské mìsto Prievidza. rií i kulturou. Kláštor pod Znievom má prv- Potom po 2. svìtové válce vystìhovali ní církevní gymnázium, takže se tam hrálo Nìmce a zùstala tam i ta køivda. Lidem, kteøí divadlo a jsou tam dodnes divadelníci, pøišli do prázdných domù, scházelo nìjakteøí sami hrají a tìší se, že jsem pøišel a že ké pojítko. Je tam 3 tis. lidí, z toho 10 pro-

cent chodí do kostela, tedy kolem 300 lidí. Takže tím pádem, když tam pøišel pan faráø Kraus, nᚠvelký režisér, tak on se snažil pøes divadlo lidi stmelit rodiny dohromady. A to se do jisté míry i podaøilo skrze toto divadlo. Zpoèátku tam možná bylo 20-40 lidí, dnes je jich 60. Divadlo cvièíme 2x-3x do týdne 3-4 mìsíce pøes léto, takže kromì toho se nedá nic jiného dìlat. Celé týdny si èlovìk organizuje život, rodinu a všechno, aby mohl cvièit divadlo. Naruší to harmonogram, to je fakt. Ale zase byla kopa radosti a zážitkù. Máme kroniku, takže máme na co vzpomínat. s herci si vykládala a rozhovory zaznamenala Judita Orságová

Tøíkrálová sbírka 2008

Již po deváté probìhla, na poèátku mìsíce ledna, v Olomoucké arcidiecézi Tøíkrálová sbírka. Po seètení obsahu všech pokladnièek, které neúnavnì nosili tøi králové, se èástka v naší oblasti sedmi obcí vyšplhala na 440 200 Kè. Z této èástky je 65 % urèeno místní charitì na její nové projekty. V našem pøípadì, jak již ve vìtšinì pøípadù víte, pomùže výtìžek TS pøi výstavbì Víceúèelového charitního domu v Halenkovì. Pokud se podaøí vše tak, jak je na tento rok naplánováno, mìl by být tento dùm na podzim již v provozu. Tøíkrálová sbírka je po léta již tradiènì nedílnou souèástí financování našich nových projektù. Chtìla bych Vám všem mnohokrát podìkovat za Vaši dùvìru. Budeme se snažit i v dalších letech ji nezklamat. Dík patøí také všem koledníkùm a jejich vedoucím. Za charitu N. H. a koordinátory TS J. Orságovou a Ing. D.Žákovou Ing. Danuše Martinková øeditelka

Výtìžek Tøíkrálové sbírky 2008

Hovìzí 55 396,Huslenky 47 809,Zdìchov 20 523,50 Halenkov7 1 907,N. Hrozenkov 106 235,50 Karolinka 55 827,50 V. Karlovice 82 501,50 ------------------------------------------celkem 440 200,- Kè

Ò Gdyž Ozef s Matìjem neukážú jaro, mosí dójí Panenka Maria a vyhna ich z hospody. Ï Ò Gde stúpil,tam sedum rokú tráva nerústla. Ï

-3-

FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY

∗ BØEZEN 2008

…BIBLICKÝ KOUTEK…Z NAŠÍ FARNOSTI…BIBLICKÝ KOUTEK…Z NAŠÍ FARNOSTI…

KnihaJeremiáš

Pražský nìmecko-židovský prozaik Franz Werfel, autor populární Písnì o Bernadettì, napsal také rozsáhlý román o proroku Jeremiášovi. (Vyšel èesky v nìkolika vydáních.) Pro ètenáøe, kteøí mají rádi historické nebo životopisné knihy, je to velmi vhodný úvod do èetby starozákonní knihy tohoto druhého z „velkých“ prorokù. Prorokùv život jako by volal po epickém zpracování, nebo v jeho biblické knize vystupuje nápadnì do popøedí nejen obsah proroctví, ale ve vìtší míøe než u ostatních prorokù i jeho osoba. O jeho životì se hodnì dovídáme díky uceleným životopisným vyprávìním v prorocké knize. (Bývají souhrnnì nazývána „Vyznání“ jako pøedchùdce slavné knihy sv. Augustina.) Èteme v nich živé, jímavé svìdectví o životì a vnitøních krizích proroka, o tragických historických událostech, v nichž se odehrával jeho život, o jeho povaze a rozhovorech s Bohem, které byly tøíbeny tìžkým utrpením a hlubokou zbožností. Jeremiᚠbyl tragickou postavou: muž neobyèejnì citlivého a nìžného srdce s hlubokou touhou po pokoji – a byl postaven pøed úkol bojovat proti pøíbuzným, krajanùm a vladaøùm, varovat pøed nebezpeèím, pøedávat Boží slovo národu, který se

mu odmìòoval nepøátelstvím a pronásledováním. Prorocké poslání ho pøímo muèilo, stávalo se mu nesnesitelným bøemenem, a marnì se mu vzpíral: Hospodin ho vždy pøemohl. (Je v tom blízký svatému Pavlovi, který používá Jeremiášovy formulace o „vyvolení již v mateøském lùnì“ – Gal 1,15). Jeremiᚠje nám blízký a drahý pro svou niternou zbožnost, která prohlubovala tradièní starozákonní uèení, zdùrazòovala úlohu srdce ve vztahu k Bohu, který má pøátelskou a milosrdnou úèast na životì každého jednotlivce. Ve službì Bohu kladl dùraz na duchovní hodnoty a oddanou dùvìru. V tom je významným pøedchùdcem Nové Smlouvy a pøedobrazem Krista, s nímž ho pojí také ztroskotání prorockého poslání. Po literární stránce je Jeremiᚠspontánní génius v próze i ve verších. Nacházíme u nìho nespoèet úchvatných pasáží: „Hospodinovo slovo se stalo v mém nitru hoøícím ohnìm, zavøeným v mých kostech; snažil jsem se ho snést, ale nebylo to možné.“ (Jer 20,9). Øada jeho formulací ožila i ve slovech Ježíšových („doupì lupièù“!) a v mluvì soudobých myslitelù („život ve lži“).

Jeremiᚠse narodil asi sto let po proroku Izaiášovi kolem r. 650 pø.Kr. Povolán k úøadu prorockému byl v mladém vìku a prožil tragické období zkázy judského království, dobytí Jeruzalému Nabuchodonozem 597 a vypálení Chrámu o deset let pozdìji. Byl pronásledován a vìznìn kvùli svým varováním a výstrahám, které byly vydávány za poraženectví. Nebyl po porážce deportován, ale odešel pøed útiskem Chaldejcù do Egypta, kde zemøel. V katolické Bibli je za knihou proroka Jeremiáše zaøazena kniha Náøky. Bývala mu pøipisována, ale soudobí biblisté vyluèují Jeremiášovo autorství. Je to kniha nevelkého rozsahu, skládá se z pìti básní pøísné formy tzv. „abecedních“ žalozpìvù (každá strofa zaèíná jedním písmenem hebrejské abecedy). Vznik spadá do doby po zkáze Jeruzaléma v roce 587 pø. Kr. Básnì vyjadøují smutek mìsta a jeho obyvatel. Bolest a stesk se stávají pramenem hlubokého pokání, pevné víry v Boha a dùvìry v nìho. Židé tyto verše recitují pøi velkém postu na pamì zboøení Chrámu, církev je zaøadila do liturgie Svatého týdne jako obraz dramatu na Kalvárii – zboøení Chrámu Tìla Kristova. pøipravil Mojmír Trávníèek

V Huslenkách koledovala skupinka, ve které se Tøíkrálové sbírky všichni úèastnili poprvé. Zaèali už v pátek odpoledne a koledovali poctivì až do tmy, nìkdy do pùl sedmé. Domluvili se, že v sobotu pùjdou zase. Asi z toho všeho mìli dost silné dojmy, protože když si pak v sobotu vedoucí skupiny vyzvedával koledníky, pravil mu tatínek jednoho z nich: „Nᚠkluk si tu písnièku o tøech králích zpíval i dnes v noci ze spaní!“

Na závìr sbírky se tøi králové rozhodli, že ještì musí navštívit své staøíèky, kteøí bydlí mimo stanovenou trasu. Potìšit je zpìvem a Baltazar se musí pochlubit jak je celý krásnì èerný. Po odezpívání první sloky písnì malý Kašpar náhle pøeruší zpìv a hlásí: „Dìdo davaj stovku!“ A dìdeèek? Poslušnì odbíhá pro penìženku a pøispívá tak do již druhé pokladnièky.

Jedna paní potká v pátek veèer za tmy rozjívenou skupinku králù. Volá na nì: „Dìcka kde máte vedoucí? To jí nemùžete utíkat!“ A vedoucí, kterou již její králové pomalu pøerùstají se nesmìle ozývá z jejich støedu: „Ale já jsem tady.“

Ze vzpomínek tøíkrálových koledníkù

V Novém Hrozenkovì koleduje jeden vedoucí už hodnì rokù poøád ve stejném údolí. Lidé ho vítají jako starého známého, tj. èasto i se štamprlí. Letos se mu dobøe daøilo odmítat pití s poukazem na to, že jezdí pøi koledování autem. Jen jednou mu ta omluva moc nevyšla, zrovna když ji u jednìch doøekl, se jeho auto pøed chalupou rozjelo. Tak se odhalilo, že sice autem jezdí, ale to auto øídí jeho manželka. Ale i tu se mu podaøilo pøed štamprlí utéct. ○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

V sobotu, kdy se nejvíce koledovalo, dost fuèelo. Nikdo si až tak moc nestìžoval, jen jedna skupinka z Nového Hrozenkova – že králové museli díky vìtru svoje koruny nìkolikrát honit po potoku. Jedni koledníci v Novém Hrozenkovì odcházejí od chalupy, kde jim nikdo neotevøel. Šli už ke druhé, když vidí, že k nim dobíhá pán z té pøedešlé a volá na nì: „Poèkejte! Já jsem nemocný, ležím – a než jsem se dostal z postele, tak jste mì utekli. Tady máte do kasièky.“ Dal jim peníze a šel zase ležet. ○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

Ve Velkých Karlovicích na poslední chvíli vypadla jedna skupina koledníkù a v té èásti obce nikdo nekoledoval. Když se o tom v nedìli v poledne pøi odevzdávání plných pokladnièek dozvìdìl jeden z vedoucích, øekl: „To tak nemùže zùstat, to by byla hrozná škoda! Hned se domluvím s ogary.“ Poshánìl svoje krále, kteøí byli též všichni ochotní jít a v jednu vyrazili. Mìli už za sebou koledování v pátek až do tmy, celou sobotu, a v nedìli skonèili veèer o pùl sedmé, celí mokøí, protože celý den padal mokrý sníh. Jejich pokladnièku jsme otevírali v úterý, byla po vrch dotvrda nabitá penìzi a bankovky byly ještì poøád navlhlé. Vybrali bezkonkurenènì nejvíc – bylo tam víc než 24.000,- Kè. ○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

Ò Kristem aj peklem, Matkú Boží sa zaklíòál, Ï Ò tøista hromú do sebja chtìl necha tøíska, enem aby mu uvìøili. Ï

-4-

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY

∗ BØEZEN 2008

…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…

Zprávy z Orla

Pozvání

Hry v pyžamu

Adventní pøípravu na Vánoce jsme krásVe ètvrtek 24.ledna 2008 se konalo v tìnì završili uskuteènìním vánoèní besíd- locviènì základní školy mimoøádné orelky pro orelské dìti v tìlocviènì ZŠ. Po ské cvièení pod názvem CVIÈENÍ V PYúvodní modlitbì a krátké promluvì jsme ŽAMU (III. roèník). spoleènými silami nazdobili vánoèní stromeèek a zazpívali koledy. Pak pøišel èas na rozbalování dárkù, které byly zakoupeny z dotaèních penìz. Dìti dostaly dva nové basketbalové míèe, florbalové rukavice a velkou ochrannou sí, která rozdìlí tìlocviènu na dvì èásti, kdy v jedné se mùže cvièit na náøadí a ve druhé hrát míèové hry, soutìžit nebo hrát florbal. Zveme mezi nás nové èleny z øad dìtí a zveme také dospìlé, kteøí by rádi pomáhali jako vedoucí cvièení. ○

○

○

○

○

Tøíkrálová sbírka ○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

○

Ve dnech 4.-6.ledna 2008 probìhla opìt Tøíkrálová sbírka v naší obci. Letos vypomáhali 3 vedoucí a 12 dìtí z naší orelské jednoty. Vstøícnost dárcù je pro nás velkým povzbuzením zapojit se do této charitativní akce i v pøíštím roce.

Na šesti stanovištích byly pro cvièence pøipraveny úkoly na zruènost, jako napø. stavìní kostek do výšky, shazování kuželek, házení míèkù na pøesnost apod. Podle provedení úkolu získaly dìti bodové hodnocení a na konci cvièení probìhlo celko-

Skautský pìtiboj. Co je to? V jakých disciplínách se bude soutìžit? Je to soutìž, kterou pøipravilo skautské støedisko Lideèko a soutìží se v tìchto disciplínách: Hmat – rozdìlení poslepu tøiceti obrazcù (ètvereèek, koleèko, trojúhelník) Uzly – vázání šesti základních skautských uzlù na èas (loïák, ambulák, škoák, zkracovaèka, rybáøský a draèák) Psaní textu na klávesnici na èas Psaní SMS na èas Práce s myší – klik pravý, levý, dvojklik Tak na tuto soutìž jsme se chystali. Jenže se pøihnala se „Ema“ a vše zkomplikovala. V sobotu 1. bøezna 2008 si pohodlnì sedíme ve vlaku smìrem na Vsetín. Blížíme se k Hovìzí. Najednou se zatáhne a nìkolikrát za sebou blýskne. Cítíme jak silné poryvy vìtru lomcují s jedoucím vlakem. Silný d隝 bièuje okna. Do vagonu nastupují durch promáèení cestující. S údivem sledujeme celou scenérii a já lehkomyslnì prohodím: „To bude sranda, až na koleje popadají stromy a my zùstaneme nìkde viset.“ Než jsme dojeli na Vsetín

bylo po hrùze. Jen hromady krup svìdèily o tom, že se tu nìco pøehnalo. Za chvílí jel vlak na Lideè. Bezstarostnì jsme nasedli. Shodou okolností jsme nasedli do toho samého vagonu, kde sedìli dva skauti z Hrachovce a jeli také na Skautský pìtiboj. Vlak se rozjel a my si zaèali procvièovat uzly, abychom tu soutìž úplnì neprojeli. Vlak zastavil ve Valašské Po-

vé vyhodnocení jednotlivcù. Dìti obdržely fidorkové medaile. Také letos si dìti vychutnaly støíhání povìšených sladkostí se zavázanýma oèima a na závìr probìhlo losování pyžamového krále. Symbolickou zlatou korunku, èervené jablko a královské žezlo pøevzal pøi slavnostní korunovaci Aleš Janík, který se pro letošní rok stal králem s poøadovým èíslem III. Srdeènì blahopøejeme. ○

○

○

Køížová cesta ○

○

○

○

○

○

lance. Po chvíli se pøiøítí výpravèí a že na trati jsou stromy, ale máme zùstat ve vlaku, že nám oznámí co dál. Èekali jsme asi pùl hodiny. Pomalu se pøiblížil èas, kdy

○

○

○

jsme se mìli registrovat v Lideèku a my poøád nevìdìli, co se bude dít. Koneènì dobìhl výpravèí a oznámil nám, že vlak zde mimoøádnì jízdu konèí a vrací se do Hranic. Co teï? Ještì že jsou ty mobily. Zavolali jsem Markovi – poøadateli soutìže, jestli pro nás pøijedou nebo se máme vrátit domù. Od nìj jsme se dovìdìli, že i cesta je asi neprùjezdná, ale že to zjistí a dá nám vìdìt. Brzy brnèel telefon znovu. Marek volal, že cesta je již prùjezdná a že pro nás posílá dvì auta. Bylo nás totiž i s tìmi dvìma skauty z Hrachovce osm. A tak jsme se slavnostnì s hodinovým zpoždìním dostavili. Soutìžili jsme, až se nám od rukou i z hlavy kouøilo a vysoutìžili jsme si druhé místo, které pro nás získala Nikola Boráková. Jenže nám ujel vlak a tak jsme se domù vrátili o dvì hodiny pozdìji, než jsme pøedpokládali. Ale myslím, že to stálo za to. Markéta Koòaøíková

Ò Práca a motlitba, sú si pøed Bohem rovné, gdo spravedlivo pracuje tajak by sa modlíl. Ï Ò Byla tak chytrá, že aj èert k ní móhl chodi na radu. Ï

- 5-

○

Poslední únorový pátek, tedy 29.února 2008, se po veèerní mši svaté orli zapojili do vedení pobožnosti køížové cesty v našem kostele. Nìkdo se zapojil do ètení jednotlivých zastavení, nìkdo zase chodil spolu s ministranty s køížem k zastavením. Téma køížové cesty: „Srovnání pomoci druhých Pánu Ježíši a naši pomoci rodièùm“. události sepsal Pavel Ohryzek

Skautský pìtiboj a vichøice „Ema“

pøi velikonoèní sbírce v roce 2005

○

FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY

∗ BØEZEN 2008

...Z NAŠÍ FARNOSTI...NA AKTUÁLNÍ TÉMA...Z NAŠÍ FARNOSTI...NA AKTUÁLNÍ TÉMA...

O výrobì a práci s biblickými postavièkami

V Horní Lidèi probìhla v pátek 29. února a v sobotu 1. bøezna akce nejen pro katechety, ale pro všechny, kteøí se chtìjí v rámci ROKU BIBLE více zabývat prací s Biblí. Byla vìnována pøedevším výrobì biblických postavièek, umožòujících názornìjší biblickou katechezi. Výroba biblických postavièek je nároèná, proto jsme se jí plnì vìnovali po celé dva dny. Výroba je nejvíce nároèná na èas (schnutí tmelu). Zúèastnili se nejen dospìlí, ale také dìti, které byly velmi šikovné. Výroba oveèky je nejjednodušší, trvá nìco pøes hodinu. Výroba èlovìka trvá asi 8-10 hodin, záleží na šikovnosti a na množství pomocníkù. Cena materiálu na základní postavièku vyjde asi na 130 korun, její ostatní doplòky asi 30

korun a vlasy od 40 korun více. Veškerý materiál donesli naši školitelé z Dolan u Olomouce již pøipravený. Postavièky lze uplatnit pøi výuce náboženství, v biblických hodinách…Používá se nejen pøi práci s dìtmi, ale také u dospìlých a tìší se stále vìtší oblibì. Èas, který jsem strávil, nebyl nadarmo, urèitì bych všem doporuèil se takovéto akce zúèastnit.

Jméno Eliška Buèková ze Strážnice jsme snad v poslední dobì zaslechli všichni. Co ale vìtšina neví je to, že tato nová Èeská Miss 2008 má také hluboký vztah k Novému Hrozenkovu. Pìkné chvíle trávila na chaloupce ve Vranèi se svými rodièi a sourozenci na návštìvách u P. Vladimíra Tomeèka SJ. Manžele Buèkovy znám z vykládání P. Vladimíra již nìkolik let, ale možnost si s nimi povykládat a zavzpomínat na otce Vladimíra jsem mìla až letos zaèátkem ledna. Již tehdy ve mnì fakt, že jejich dcera je ve finále Èeské Miss, vyvolal spoustu otázek, na které jsem tehdy dostala i odpovìdi. Maminka nové Èeské Miss 2008 paní Blažena Buèková zavítala v druhé pùlce února se svými dvìmi nejmladšími dìtmi a pøáteli opìt do Vranèe a já jsem toho samozøejmì využila a navštívila ji tentokrát s diktafonem.

Vy jste vìøící rodina. Myslíte si, že soutìž v níž se hodnotí pøevážnì krása ženského tìla se sluèuje s vírou? Urèitì, protože krása tìla souvisí s krásou duše. A Bible uèí, nehledì na to, že dnešní prostøedí je nové, že máme jít a hlásat evangelium všude! To znamená, že to není nièím vyhranìné, že nemáme jít jenom nìkde a myslím, že se dá vnést do takovéhoto prostøedí kus svìtla. A jestli se ptᚠna to jestli se to sluèuje? Spousta lidí se ptá na šesté pøikázání. V tom nevidím problém. Èlovìk vidí to co chce vidìt. Zaprvé mùže vidìt vnitøní krásu, jak nám to i spousta starších knìží potvrdilo. Zadruhé se èlovìk mùže dívat na køíž a mùže mít ty nejhøíšnìjší myšlenky. Vìdìl otec Tomeèek, že se Eliška zabývá modelingem a že se pøihlásila do soutìže Èeská Miss? Jaká byla jeho reakce? Vìdìl, že bude dìlat modeling. První reakce byly rozporuplné, spíš záporné, ale to bylo po jeho rozhovoru s ní. Urèitì se za ni modlil. A postupem èasu pronikal i do problému modelingu, protože ho neznal. Eliška neskrývala v rozhovorech ani pøed ostatními soutìžícími, že je vìøící. Jak to brala osobnì, nedìlalo jí toto svìdectví problém? Ne. Z jednoho dùvodu. Eliška to co øekla, neøekla za úèelem získání si pøíznì kohokoliv, ale øekla, v èem a èím žije. Upøímnì nᚠzpùsob života prezentovala na veøejnosti. Natolik ji znám, že mohu øíci, že to nebylo hrané. Staèil ji už titul za tu krátkou chvíli zmìnit? Jó, zmìnilo jí to život, zcela jí to zmìnilo život. Není svým vlastním pánem a musí jít tam kam ji pošle agentura, protože to je v podstatì její

Mùžeš nám nìco prozradit o vaší sedmièlenné rodinì? Dìtí máme pìt. Nejstarší dcera Štìpánka má dvacet, Eliška bude mít devatenáct, Vítek šestnáct, Anièka má tøináct a nejmladší Rozárka bude mít šest. Manžela (Vítka) mám jednoho už 21 let, Bohu díky, a nemìnila bych! Jaký vztah jste mìli s otcem Vladimírem Tomeèkem? Otec Vladimír... Když vezmu fakt, že jsme se u nìho s manželem seznámili, a Pán Bùh ho použil k tomu, že jsme manželé… Formoval celý nᚠživot co se týká duchovních hodnot, ale i morálních. Pak také formoval naše dìti, takže byl duchovním vùdcem celé naší rodiny. Nehledì na to, že to byl skvìlý èlovìk a byl nám oporou i rádcem, kdykoliv!

„kostra“ postavièky

Blízcí Èeské Miss 2008

Je velkou škodou, že podobné akce navštìvuje stále ménì lidí, než by bylo dobré. Možná, že je to dùvod pro nás všechny zamyslet se, zda by nebylo vhodné podobné aktivity podpoøit svou úèastí. Z vlastní zkušenosti vím, že organizace je nároèná a zájem lidí vždy potìší. Na závìr chci podìkovat Martì Øehákové a doc. Chalupovi za velmi pìknou zkušenost. Bedøich Dohnal

práce. Díky tomu, že má individuální studium, pokraèuje ve studiu, ale èasovì je omezovaná. V lednu jste mi s manželem prozradili, že doufáte, že nevyhraje. Jaké jsou nyní vaše pocity a za co se nyní v rodinném spoleèenství a s pøáteli modlíte? Pocity? O pocity asi ani tak nejde, spíš èlovìk musí pøijat ten fakt, že je to tak jak to je a snažit se jí udìlat i to potøebné zázemí a poèítat s tím, že nìkdy nemusí být doma zrovna pøíjemná. Domov jí dává a poskytuje prostøedí, kde mùže relaxovat a mùže být taková jaká je. A za co se modlíme? My se modlíme vlastnì poøád stejnì a to je za všechny naše dìti a jsou kdekoliv. Máte už dvì dospìlé dcery. Jakou radu dáte rodièùm „krásných“ dospívajících dcer? To nejde dávat rady. Každý vychovává dìti, jak to sám cítí. My je vychováváme tak, aby žily pravdivì. A mìli jsme mezi sebou dùvìrné vztahy a mohli si být vzájemnì oporou. Aby nám doma a s pøáteli ve spoleèenství bylo dobøe. A hlavnì, aby jim v tom jejich životì Pán Bùh nechybìl! Co jim budeme vykládat, když jim sami nebudeme pøíkladem… Co napsat na závìr? Vìøím tomu, že rodina i spoleèenství rodin, je Elišce opravdu oporou. Mìla jsem to štìstí poznat èást tohoto spolèa a dovìdìt se, že vzniklo zcela spontánnì a stále se rozrùstá. Nyní je v nìm 9 manželských párù a velké množství dìtí, kteøí mají už také svá samostatná dívèí a klukovská spoleèenství-klubíèka. Sami si organizují rùzné akce a setkání, jezdí spolu na dovolenou…a také byli „ rodinou“ otci Vladimíru Tomeèkovi ve Strážnici. Ingrid Petøeková

Ò Èert dycky hledìl zkazi, co Pámbú udìlál, šúlál takéj hlinu, tajak zpozdaleka viïél, ale stvoøil enem kozu, a tá nemnìla vlnu, enem taký škut. Ï

-6-

FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY

∗ BØEZEN 2008

...Z MISIͅZ MISIͅZ MISIͅZ MISIͅZ MISIͅZ MISIͅZ MISIͅZ MISIͅZ MISIͅ

„Dovolenᓠna Filipínách

Naši farnost v únoru navštívil nyní padesátiletý misionáø Spoleènosti Božího Slova P. Pavol Kruták, SVD, pocházející z Diviny u Žiliny. Na Slovensku byl vysvìcen na knìze v roce 1983. Po vysvìcení vstoupil do Spoleènosti Božího Slova. Roku 1992 se stal rektorem Misijního domu v Nitøe, v roce 1998 provinciálem Spoleènosti Božího Slova na Slovensku a na Filipíny odcestoval v èervenci 2004. Zpìt se vrátil v èervenci 2007. Nyní je opìt rektorem Misijního domu v Nitøe. Po mších svatých jsem mìli v sobotu a v nedìli možnost shlédnou prezentaci fotografií doplnìnou jeho poutavým vyprávìním ze života obyvatel na Filipínách. Také úryvky z jeho dopisù byly uveøejnìny v našem farním zpravodaji a proto jsem se ho ptala spíše na jeho osobní pocity… V jednom ze svých dopisù pøi popisu krajiny na Filipínách na ostrovì Mindoro používáte formulaci „prostì dovolená zdarma“. Kdybyste mìl èas, neomezené prostøedky…Kam byste se vydal na dovolenou? Zpátky tam, na Filipíny. Jaké máte misijní urèení? Slovensko. Jak je tedy možné, že jste byl na Filipínách až tøi roky? Pokud má nìkdo misijní urèení, nemìl by v jiné zemi jako misionáø pùsobit déle než jeden rok. Víte, protože jsem byl provinciálem, tak jsem si to sám urèil. Když jsem se tam vydal, mìl jsem se po dvou letech vrátit, ale spáchal jsem to, že jsem požádal o pøeložení a žil jsem v nadìji, že by to tøeba mohlo být i natrvalo, ale nevyšlo to. Takže Vy byste rád zùstal na Filipínách klidnì i celý život? Kdyby byla ta možnost… Co bychom mohli lidem na Filipínách závidìt? Možná právì to, co nás nejvíc na nich rozèiluje. Když jsem nìkam šel, mìl jsem zpoždìní tøeba pìt minut. Byl jsem nervózní, že mám zpoždìní. Pøišel jsem na místo a já tam byl první. Oni mají na všechno èas. Øíkají tomu „philipino time“. Jednoduše nehoní je èas. Tøeba když se jede veøejným dopravním prostøedkem, tak se èeká, než se naplní a až potom má odjezd, neexistuje èas odjezdu. Je to úplnì jiný systém vnímání èasu. Také se umí radovat z dané chvíle. My jsme

zvyklí se trápit, co bude až…Oni když mají úrodu, potìší se z ní a nemyslí už na to, že za dva mìsíce bude hlad. Když pøijdou problémy, oni je nìjak už pøežijí, zvládnou to. A mají velkou vdìènost Pánu Bohu. Když jsme se setkali a já je vyzval k modlitbì, tak jejich první slova byla vdìènost za to, že jsem se potkali, že nám Pán Bùh dal jídlo a jiné vìci. Jejich vdìènost Pánu Bohu za vše, co mají, je silná. Vᚠnejhorší zážitek z Filipín? (pøemýšlení) …asi taková bezmocnost, té bídy kolem je velice mnoho. Byl jsem u katechetky a pøišlo dìvèátko vyøizovat pohøeb svého asi dvanáctiletého bratra. Ten pohøeb byl na druhý den. A já se asi druhý den po pohøbu vracel z nìjaké vesnice a ta dívenka stála pøed farou a zaèala mluvit o pohøbu. Nejdøíve jsem jí nerozumìl, ten jazyk nebyl 100%, ale potom jsem vyrozumìl, že jí zemøel druhý bratr. Dostal teplotu a za pùl dne ho nebylo. Šel jsem k nim, tam jsem zjistil, že další sourozenec má teplotu a jeden je v nemocnici. Dìti snìdly pravdìpo-

P. Pavol Kruták pøi rozhovoru s dìtmi

dobnì nìco špatného, nìjaké slimáky, kteøí byli nastøíkaní. Chtìli si pøilepšit a otrávili se. Na jedné stranì lidé, kteøí se topí v majetku, a na druhé stranì lidé, kterým by staèila hrst rýže, aby se mìli lépe. Kde všude jste na Filipínách pùsobil? V Manile jsem mìl pastoraèní kurz, uèil jsem se jazyk a potom jsem tam vypomáhal ve farnosti. Pak jsem byl skoro tøi roky na ostrovì Mindoro. Kdybyste mìl podle svých mìøítek øíci, kde byl život pro lidi horší? V mìstì je ta chudoba opravdu velká. Tam není prales, který lidem dává v dobì nouze jídlo. Je mnoho dìtí na ulici, které nemají nikoho a nic. Z domu se vytratily, nebo jim rodièe umøeli. Na vesnici je možno z pralesa i z pole nìco málo jídla získat, ale jejich životní úroveò je velmi

nízká. Osud prapùvodních obyvatel je k pláèi. V horách ostrova Mindoro žije asi 120 tisíc pùvodních obyvatel v podmínkách, jaké byly na našem území pøed pìti sty lety. Oni mají jeden hrnec, jednu maèetu a to je vše, co vlastní. Z èeho má misionáø nejvìtší obavu, když jde do cizí zemì? Nìkdy se dá dohromady více vìcí.V prvním pøípadì je to asi otázka jazyka. Kromì oficiálního jazyka se musí èlovìk nauèit také místní jazyk. Je to urèitá bariéra, je tøeba urèitý èas, než vniknete do toho jazyka. Potom samozøejmì pøizpùsobit se dané kultuøe. Je to taková výzva, není to jednoduché pøijmout styl života tìchto lidí. Mùže to být také zdravotní otázka, jestli to èlovìk zvládne, a tak. Pøekážkou je nìkdy strava. Po dvou mìsících se èlovìku tøeba rýže protivná a zaène s ní bojovat.. Z èeho se skládá strava na Filipínách? V mìstì koupíte všechno. Rýže je základ. Pokud tu rýži mají, tak ji jí ráno, k obìdu a k veèeøi. K rýži obèas nìjakou tu rybu, zeleninu. Pokud je období, že není rýže, tak je tam takový koøen „mabuting kahoy“, který chutná trochu jako sladké brambory. V nìkterých oblastech dokáží z kmene palmy vyrobit jakousi želatinu „yuro“, má to takovou sladkou chu. Ta se jí v kritickém èase pøed sklizní. Jak jste si zvykl na místní jídlo? Nejt잚í byla ta rýže, po dvou mìsících… Jakou radu dáte na cestu dalšímu misionáøi na Filipínách? Jednoduše cítit se tam jako doma. V tìch vesnicích jsem se opravdu cítil jako doma. Jednou jsme byli se skupinkou lidí z rùzných zemí. Oni se vždy dívají na bílého trochu jinak. Opatrnì se mnou jednali, jeden z nich ale øekl: „On je jako my.“ A to je to povolání, stát se jedním z nich! Jak Vás po této misijní zkušenosti naplòuje práce rektora v Misijním domì? Je to jiné. Když po mì lidé chtìjí, a to srovnám - je to zcela jiné. Tam je ten život jednodušší. Èlovìk se tam netrápí s dokumenty a povoleními. Tady než nìco postavíte, tak vìtšinu èasu sháníte papíry. Tam když jsem zaèal stavìt kostel, tak jsem to odkrokoval a bylo. Styl života je jednoduchý a nenároèný. Tady èlovìka formálnost svazuje, tøeba i to obleèení. Tam staèí trièko, sandály a žije se. Blízkost a kontakt s prostým lidem mne naplòoval radostí. Na Filipínách žije 80% katolíkù z celkového poètu obyvatel. Filipíny jsou jedinou køesanskou zemí v Asii. Ingrid Petøeková

Ò Ludé néjsu ani tak zlí, enemže v nekerých to dobré spí až na samém dnì srdce. Ï Ò Kdyby ho aj na klátek hodíli a porúbali,neodpoví. Ï

-7-

FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY

∗ BØEZEN 2008

...NA AKTUÁLNÍ TÉMA...Z NAŠÍ FARNOSTI...NA AKTUÁLNÍ TÉMA...Z NAŠÍ FARNOSTI...

Letnice – Duch Svatý a naplnìní èlovìka

Letnice slavíme padesátý den po Velikonocích: tyto svátky jsou de facto naplnìním Velikonoc. Oba mají svùj pùvod v oslavách pøírody: Velikonoce jsou svátky jara, Letnice zaèátkem skliznì. Oba svátky mìly pro Židy spojitost s událostmi z dìjin spásy. Velikonoce jsou pøipomínkou vyvedení z Egypta, Letnice vzpomínkou na darování Desatera na Sinaji. Pro nás køesany jsou Velikonoce svátkem vzkøíšení Pána Ježíše a Letnice svátkem seslání Ducha. Oboje jsou zároveò slavností, kdy se èlovìk stává sám sebou. O Letnicích slavíme završení takového procesu. Abychom pochopili, co mají Letnice spoleèného se završením našeho èlovìèenství, je dobré podívat se blíže na koøeny tohoto svátku. Nejprve tu máme èíslo padesát. V padesáti letech stojí èlovìk na prahu stáøí. V Øímì byli muži po padesátce osvobozeni od váleèné služby. Augustin vysvìtluje èíslo 50 symbolicky: „Tento padesátý den má ještì jiný tajemný význam. Sedmkrát sedm je ètyøicet devìt, a když se vracíme zpìt na zaèátek a pøipoèítáme osmý den, který je vlastnì zároveò první, èíslo padesát se naplní. Tìchto padesát dnù po vzkøíšení už není chápáno jako obraz námahy, ale jako symbol klidu a pokoje“. Padesátka je tedy obrazem klidu a pokoje. V padesáti, jak øíká papež Øehoø Veliký, èlovìk zmoudøí, stane se èlovìkem ducha. Odvolává se pøitom na Mojžíšùv zákon, že lévijci od 25 let jsou povinni vykonávat službu ve stanu setkávání. V padesáti letech tato služba konèí a pak se stávají ochránci svatých nádob. Pro papeže Øehoøe jde o symbol vedoucí úlohy, ke které byl uschopnìn Benedikt v 50 letech (srov. Nm 8,24 nn). Tauler tento Øehoøùv výklad pøijímá a pokraèuje: èlovìk se v pùli života, ve 40 letech, dostává do duchovní krize. Do té doby byl jeho obraz Boha pøíliš zakalován projekcemi. V letech mezi 40 a 50 promìòuje Duch svatý jeho vztah k Bohu a dává mu schopnost Boha pochopit a zakusit. V 50 letech se koneènì stáváme lidmi ducha, pramenem požehnání pro druhé, schopni uvést je do moudrosti a zkušenosti s Bohem. Svatodušní svátky nám pøipomínají, co všechno na nás podvìdomì pùsobí. Když na nás sestoupí Duch svatý, má se i v nás završit rok milosti; máme dospìt ke své pravé podstatì, ke klidu a pokoji a pak být schopni stát se ochránci svatých nádob, to znamená vést a doprovázet druhé. Tìch pa-

desát dní od Velikonoc do Letnic nás má pøivést k tomu, abychom se stali lidmi. Velikonoèní evangelia a velikonoèní pøíbìhy, vyprávìní o Kristovì nanebevstoupení a o seslání Ducha o Letnicích popisuje cestu, jak se èlovìk stává sám sebou, cestu povstání z hrobu, vzkøíšení uprostøed našeho všedního dne, vzestupu do vlastního èlovìèenství, do nebe, které je v nás. Je to cesta, která nás vede od Vzkøíšeného, který nás doprovází, k vnitønímu Mistru, který v nás promlouvá. Proces, kdy se èlovìk stává sám sebou, jde od oèekávání Ducha k seslání Ducha o svatodušních svátcích. Teprve po pøíchodu Ducha se dostaneme plnì sami k sobì, teprve pak se probudí naše schopnosti a možnosti, pak se všechno v nás promìní. Rozevøou se poupata a kvìty našeho života rozkvetou. Letnice jsou svátkem života. Jestliže do nás proniká Duch svatý, který se na poèátku vznášel nad vodami, stáváme se novým stvoøením, setkáme se s

Kamenný køíž v Závodí „Krystyníkùv“

vlastním pùvodem, s praobrazem, který si o nás uèinil Bùh. Letnice se netýkají jen jednotlivcù, ale vzniku a rùstu církve - jsou jejím zrozením. Když na lidi sestoupí Duch svatý, spojuje je, umožòuje vytvoøit spoleèenství, které je otevøené všem hledajícím a tázajícím se. Vzniká spoleèenství, které proráží ze své úzkosti a stává se kvasem svìta. Èlovìk se stává èlovìkem, když se spoléhá na své spoleèenství a spoleènì se úèastní díla, které nám všem Bùh svìøil: zlidštit tento svìt, zformovat jej podle Boží vùle a vtisknout mu charakter Božího ducha. Církev je spoleèenství tìch, kteøí spoleènì skládají svìdectví o Ježíšovì vzkøíšení. Všude, kde žijí lidé bez nadìje, kde se zdá, že temnota smrti zvítìzila nad životem, má církev dosvìdèovat vítìzství života, vítìzství lásky nad nenávistí, možnost vzkøíšení uprostøed smrti. zkrácená kapitola z knihy Anselma Grüna Tajemství velikonoèní radosti

Svátost køtu pøijali a novými farníky se stali

v Novém Hrozenkovì: 26. prosince – Petr Miroslav Valoušek 13. ledna – Adam Uherek 10. února – Anna Salajová v Karolince: 27. ledna – Kristýna Kulèáková 24. února – Lucie Jureèková

Do vìènosti nás pøedešli

koncem mìsíce prosince: Josef Hrtúz (1930) z N. Hrozenkova Josef Hoøèica (1929) z N. Hrozenkova Josef Koòaøík (1922) z Karolinky Karel Zbranek (1933) z N. Hrozenkova

v mìsíci lednu: Josef Randuch (1958) z N. Hrozenkova Ladislav Kolár (1932) z Karolinky Dominik Zbranek (1928) z Karolinky Josef Labuda (1971) z Karolinky Emílie Kuníková (1946) z Karolinky

Postaven: 1907 Posvìcen: není zaznamenáno Stav objektu: dobrý Historie: Køíž zbudoval majitel usedlosti pan Krystyník, jehož manželství nebylo obdaøev mìsíci únoru: no dìtmi. Usedlost pøedal svému bratranci a Cyril Orság (1920) z N. Hrozenkova jako prosbu o dìti bratrance postavil køíž. K v mìsíci bøeznu: tomuto køíži se chodilo prùvodem o prosebných dnech. Stanislav Hubník (1955) z N. Hrozenkova Anežka Vašková (1920) z Halenkova pøipravil MVDr. František Kováø, Hovìzí

Ò Máš-ji ke mnì lásku, dójdi na mrskaèku, a nemáš-ji, tož hybaj, a vjecéj mòa nedožíraj. Ï Ò Je istì snadòéjší hubú hýba, než rukama dìla. Ï

-8-

FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY

∗ BØEZEN 2008

...KALENDÁRIUM...Z NAŠÍ FARNOSTI...KALENDÁRIUM...Z NAŠÍ FARNOSTI...

Koncert Scholy

Dne 2. bøezna se v Karolince v kostele Panny Marie Karmelské uskuteènil koncert Scholy. Zaznìly postní písnì od skupiny Uèedníci. Písnì byly prokládány úvahami svìtcù, které èetly dìti. Martina Havlová ml.

Velikonoèní jarmárek

Skauti pro vás pøipravují již tøetí roèník VELIKONOÈNÍHO JARMÁRKU, kde pøedvedou svou rukodìlnou tvorbu. K vidìní budou velikonoèní vajíèka, pøáníèka, tatary, metlice, a jiné velikonoèní i nevelikonoèní ozdoby. Jarmárek se uskuteèní na velikonoèní nedìli 23. bøezna 2008 po mši svaté zaèínající v 9.15 hod. Markéta Koòaøíková

Velikonoèní vystoupení

V prùbìhu Velikonoc probìhne v kostele Panny Marie Karmelské vystoupení karolinské Sholy a dìtí z Los Candeleros. Termín bude upøesnìn na vývìskách. Martina Havlová ml.

Svátost smíøení

V týdnu pøed Velikonocemi bude možné pøistoupit ke svátosti smíøení ještì v Karolince v pondìlí 17. bøezna 2008 od 16.00 hod. V Novém Hrozenkovì v úterý 18. bøezna 2008 od 7.00 do 8.00 a ve støedu 19. bøezna 2008 od 16.00.

Farní ples

V mnoha farnostech se již po léta osvìdèil farní ples jako jedna z akcí, která spojuje farnost dohromady. Proto letos zveme všechny farníky na farní ples, který se koná v sobotu 5. dubna od 19.00 v Lidovém domì v Novém Hrozenkovì. K tanci nám bude hrát dechová hudba Polanèanka a mùžeme se tìšit také na „Sestry v akci“ a tombolu. Od pondìlí 17. bøezna 2008 rezervace vstupenek s místenkou na tel. èísle 517 424 973. Pøedprodej v Novém Hrozenkovì v sobotu a v nedìli po mši svaté u boèního vchodu kostela. Pøedprodej v Karolince v nedìli po mši svaté v místnosti pod vìží.

èátkem mše svaté budeme modlit litanie k Plán oprav na rok 2008 a Pannì Marii a v nedìli bude mariánská pøíští roky pobožnost po skonèení mše svaté. ZveNᚠfarní kostel si vyžaduje nìkolik vìtme tedy naše dìti a každého, kdo má zá- ších oprav. Letos v létì vymìníme okna na jem pøipravit s našimi dìtmi èást progra- farním kostele. Jejich tvar navrhl Ing.arch. mu této pobožnosti. Meluzin ze Zlína, který pøipravuje také projekt vnitøních úprav v interiéru. Tyto úpravy Stavìní máje, farní den a bude èasem nutné provést vzhledem k zastarání vnitøní výzdoby kostela. V létì se Slavnost „Božího tìla“ Letos se máj na farní zahradì bude sta- také èást boèního vchodu do farního kostevìt v nedìli 27. dubna 2008. Mše svatá la pøebuduje na úklidovou místnost a toalebude sloužena za èleny hasièského sbo- tu, která bude pøístupná bìhem bohoslužeb. Pùvodnì plánovaná oprava stropu bude ru, po mši se hasièi ujmou èestného úkolu muset ustoupit jiné nároèné opravì, a sice stavìní máje. statickému zajištìní budovy. Poøadí oprav Farní den spojený s kácením máje bude jsme byli nuceni pøehodnotit, ponìvadž se na farní zahradì v nedìli 15. èervna 2008. v nové sanaèní omítce a také na stropì obEucharistický svátek Tìla a krve Pánì jevují praskliny. Koncem ledna tohoto roku oslavíme slavnostním prùvodem ve ètvrprovedl pan Kos z firmy Kos Konsult s.r.o. z tek 22. kvìtna 2008 v Karolince a v nedìli Pøerova statický prùzkum kostela. Do konce 25. kvìtna v Novém Hrozenkovì pøi mši v dubna pøipraví projekt statického zajištìní 9.15 hod. Farníci v krojích jsou vítáni. budovy a cenovou nabídku. Dále pøijde na øadu impregnace krovní konPou do Stanovnice strukce a stropu. Konstrukce krovu je v dobTradièní pou ve Stanovnici - Skalièí u rém stavu, avšak musí se zabránit jejímu nakaplièky Panny Marie svatohostýnské bupadení škùdci, kterými je již napadena stropdeme slavit v pondìlí 26. kvìtna 2008 od ní konstrukce. Stropní konstrukci je možno 16.00 hodin. impregnovat pouze èásteènì, a to seshora. Úèinnìjší tlaková impregnace by po prosákKøest dospìlých a biømování nutí dolù znehodnotila stropní omítku. PoLetos budou na Bílou sobotu pokøtìni slední øešení je úplná výmìna stropu, což je tøi dospìlí katechumeni, kteøí se pøipravují otázka pøedevším financí. spolu s dalšími 39 biømovanci na pøijetí svátosti biømování. Ze všech 42 biømovanZmìna èasu bohoslužeb cù je 35 z naší farnosti, ostatní jsou z blízPo Velikonocích dochází ke zmìnì èasu kého okolí. Slavnost biømování bude ve bohoslužeb ze zimního na letní. V pracovfarním kostele v nedìli 4. kvìtna 2008 od ním týdnu a v sobotu budou èasy veèer9.30 hodin. Pamatujme na naše mladé biøních bohoslužeb posunuty na 18 hodinu. movance i katechumeny v modlitbì. pøipravil P. Jozef Streèka SVD

První svaté pøijímání

Dìti z naší farnosti pøistoupí poprvé ke ZUŠ Karolinka Vás zve: stolu Pánì v nedìli 1. èervna 2008 v Novém Hrozenkovì a v nedìli 8. èervna 2008 27. bøezna Koncert žákù v Karolince. 5. dubna Absolventský koncert – Josef Havel 14. dubna Poutní slavnosti Superstar (pìvecká soutìž pro dìti) v naší farnosti Poutní slavnost v Novém Hrozenkovì 29. dubna v kostele sv. Jana Køtitele pøipadá v tomto Koncertík skladatelù, kteøí mají letos výroce na nedìli 22. èervna 2008. Bohosluž- roèí + soutìž hudebních nauk by budou jako obvykle v 7.30 a v 9.15 21. a 22. kvìtna hodin. V Karolince bude poutní slavnost Koncerty nejmladších žákù Májové pobožnosti Koncert žákù 1. cyklu v nedìli 20. èervence, bohoslužby budou 29. kvìtna Mìsíc kvìten je zvláštì zasvìcen Pan- v 7.30 a v 9.15 hod. 12. èervna Absolventský koncert nì Marii. Bìhem týdne se vždy pøed za17. èervna Koncert sboru z Anglie Martina Havlová ml. Ò Gdo za pluhem kleje, zlé semeno seje. Ï Ò Kerá slépka nenese a gdáèe, je jak roba, kerá poøád zpíve a na robotu kváèe. Ï

-9-

FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY

∗ BØEZEN 2008

...KALENDÁRIUM...Z NAŠÍ FARNOSTI...KALENDÁRIUM...Z NAŠÍ FARNOSTI...

Poøad bohoslužeb bìhem Velikonoc 2008

Od 17. bøezna do 22. èervna si pøipomínáme

22. kvìtna: sv.Rita, vdova a øeholnice Veliká povìst svatosti a zázrakù vysloužila této italské svìtici titul „svatá v nemožNový Hrozenkov ných záležitostech“. Narodila se roku 1381 Úterý 18. bøezna – úterý Svatého týdne v kopcovité Umbrii, po smrti manžela a Mše svatá 8:00 dvou synù vstoupila roku 1407 do klášteStøeda 19. bøezna – støeda Svatého týdne ra augustiniánek. K zasvìcenému životu Mše svatá 18:00 smìøovala od mládí, ale nejprve se musela Pobožnost køížové cesty 18:30 pocvièit v trpìlivosti a lásce v osudem Ètvrtek 20. bøezna - Zelený ètvrtek krutì zkoušené rodinì. Zabili jí manžela a Nešpory - veèerní modlitba církve 18:30 její synové chystali pomstu. Rita tomu Mše sv. - památka Poslední veèeøe 19:00 chtìla zabránit a modlila se k Bohu, ten ji Pátek 21. bøezna - Velký pátek vyslyšel a ještì pøed provedením pomsty Ranní chvály 9:00 vzal její syny k sobì.V klášteøe vynikala Obøady uctívání sv. køíže v Charitì 15:00 pokáním a kontemplací utrpení Pánì. DoNešpory-veèerní modlitba církve 18:30 stalo se jí nadpøirozené odmìny a mohla Obøady Velkého pátku 19:00 na èele nosit otevøenou ránu z trnové KrisSobota 22. bøezna - Bílá sobota¨ tovy koruny. Lid až dosud zpívá:“Nosila Ranní chvály - adorace u Bož.hrobu 10:00 15 rokù trn z Kristovy koruny“. Zemøela Vigilie Zmrtvýchvstání 19:00 roku 1447 a k jejímu hrobu v Ascii (nedalePo Vigilii požehnání velikonoèních jídel ko Assisi) putují poutníci z celého svìta. Nedìle 23. bøezna - Zmrtvýchvstání Pánì Je patronkou amerických emigrantù. Mše svatá 9:15 19. èervna: sv.Jan Nepomucký Neumann, Pondìlí 24. bøezna – Velikonoèní pondìlí biskup a patron americký Mše svatá 9:15 Narodil se 28. bøezna 1811 v Prachaticích na Šumavì v èesko-nìmecké rodinì. Již pøi studiích na gymnáziu a knìžském seKarolinka mináøi v Èeských Budìjovicích se rozhoPondìlí 17. bøezna – pondìlí Svatého týdne dl, že odejde do Ameriky jako misionáø. Mše svatá 18:00 Jelikož bylo svìcení jeho roèníku pro velAdorace pøed eucharistickým Kristem 18:30 ký poèet knìží v diecézi odloženo, odjel Ètvrtek 20. bøezna - Zelený ètvrtek do Ameriky bez knìžského svìcení, zde Mše sv. - památka Poslední veèeøe 17:00 byl ihned po pøíjezdu vysvìcen na knìze. Pátek 21. bøezna - Velký pátek Jeho prvním pùsobištìm byl kraj nedaleRanní chvály 8:30 ko Niagary. Vstoupil do kongregace reNešpory - veèerní modlitba církve 16:30 demptoristù, kde dosáhl vysokých hodObøady Velkého pátku 17:00 ností, stal se viceprovinciálem pro SeverSobota 22. bøezna - Bílá sobota ní Ameriku. Vìnoval se literární práci, vyRanní chvály-adorace u Božího hrobu 9:00 dal malý katechismus pro dìti, který doVigilie Zmrtvýchvstání 19:00 sáhl celkem 38 vydání, pak velký katechisNedìle 23. bøezna - Zmrtvýchvstání Pánì mus a dìjepravu. Roku 1852 byl vysvìcen Mše svatá 11.00 na biskupa ve Filadelfii, marnì chtìl této Pondìlí 24. bøezna – Velikonoèní pondìlí úloze uniknout. Byl to podivný biskup, Mše svatá 7:30 protože nejradìji jedl s chudými ze spoleèné mísy lžící bramborovou polévku, sám Na Bílou sobotu si pøineste malý kahási nosil do kostela v kuføíku mešní potøenek k obøadu pøinášení velikonoèní svíce by, sám si myl nádobí…Oslavují ho jako a svoji køestní svíèku k obnovì køestních budovatele kostelù, katolických škol a slibù. Na Bílou sobotu, po skonèení vigiknìžských semináøù. Zemøel náhle na mrtlie vzkøíšení, se budou pøed obìtním stovici na mìstské ulici roku 1860. lem žehnat velikonoèní pokrmy. pøipravila Ingrid Petøeková Farní zpravodaj Nového Hrozenkova a Karolinky Vydavatel a adresa redakce: Øímskokatolická farnost Nový Hrozenkov Brodská 460, 756 04 Nový Hrozenkov, e-mail: [email protected] Èíslo pøipravila a vydání zajistila redakèní rada: Ingrid Petøeková, Mojmír Trávníèek, P. Jozef Streèka Fotodokumentace do farního zpravodaje archiv obèanù NH Redakce si vyhrazuje právo úpravy a krácení pøíspìvkù. Anonymní pøíspìvky neuveøejòujeme. Náklad 25 0 ks. Neprodejné, pro vnitøní potøebu farnosti. Dobrovolný pøíspìvek 9,- Kè (náklady na tisk). 17. bøezna: sv. Patrika biskupa a apoštola Irska Narodil se v Británii r. 385, v mládí byl odvleèen do Irska, kde strávil ve vìzení a otroctví šest let. Pozdìji studoval v Evropì nedaleko Cannes ve Francii, kde si prohloubil znalosti Bible.V jednom ze svých vidìní byl vyzván k návratu do Irska jako apoštol køesanské víry. V Irsku pùsobil jako biskup, z Irska se šíøilo køesanství i do støední Evropy, tedy i do našich krajù. Pøechod Irù od pohanství ke køesanství byl velmi pozvolný, ale sv. Patrik byl èlovìk velice odvážný a musel èelit místnímu nepøátelství. Byl to veliký apoštol a k jeskyni v Ulstru, kde se modlíval, vìøící putují až dodnes. Zvláštní jeho praktikou bylo stokrát po sobì se pøežehnat. Pøi svých misionáøských cestách, když narazil na køíž, ihned poklekl a hluboce se klanìl. Zemøel roku 461. Nìjaké jeho malé ostatky se nacházejí v Dublinu. Patron Irù (a žijí kdekoliv, svátek velice oslavují), horníkù, rolníkù a kováøù. 24. dubna: sv. Jiøí, muèedníka Tento populární svìtec je opøeden mnoha legendami, ale historicky lze doložit pouze muèednickou smrt mladého rytíøe, pronásledovaného za vlády císaøe Diokleciána zaèátkem 4. století. Sv. Jiøí se postavil na stranu utiskovaných a sám pak podstoupil muèednickou smrt. Brzy byl k jeho poctì postaven v Malé Asii kostel, ale poèátek velké úcty je datován až do doby køižáckých výprav. Všechny evropské národy nacházejí u sv. Jiøí inspiraci pro budování solidarity, velkodušnosti i vzájemného usmíøení a odpuštìní. Nejznámìjší zobrazení jej pøedstavuje na koni s oštìpem jak udolává draka (také sousoší na Pražském hradì). Patron Anglie, vojákù, jezdcù, rytíøských øádù, vojákù, skautù a sportovcù. †6. kvìtna 1890 P.Josef Machálek (*1821– pochován v Novém Hrozenkovì v knìžském hrobì) Faráøem v Novém Hrozenkovì od 19. února 1873 do 6. kvìtna 1890.

- 10 -