FARNÍ ZPRAVODAJ
NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY èíslo 4
roèník 10
øíjen 2009
Ten den svatého Václava... Toto èíslo Farního zpravodaje vychází bezprostøednì po tøídenní návštìvì Svatého Otce Benedikta XVI. v naší zemi a bylo by asi nejvhodnìjší, kdybychom na místì úvodníku otiskli nìkterou z jeho homilií a proslovù, které v tyto tøi dny zaznìly z papežových úst. Ale všechny tyto texty jsou už nyní dostupné na internetu, budou postupnì publikovány v katolickém tisku a brzy budou k dispozici v knižní podobì. Emoce radosti a nadšení, které jsme prožívali bìhem tohoto tridua, se usadí a zklidní, a nastane èas k tomu, abychom poselství pastoraèní návštìvy našeho spoleèného Otce mohli podle osobních dispozic studovat, rozjímat, zamýšlet se nad ním a hlavnì je transformovat do vlastního života, jak je jeho hlavním posláním. Zatím tedy jenom nìkolik slov povzbuzení a drobných podnìtù k pøemýšlení o „výsledcích“ zastavení Sv. Otce v Èechách a na Moravì: ty „výsledky“ ovšem musíme hledat a nechat pùsobit pøedevším v sobì a neutíkat k obecným úvahám o „historickém významu“ a „nezapomenutelných okamžicích“. Jistìže letošní den svatého Václava se nevymaže z dìjin èeské církve, ale pøedevším by nemìl být smazán nebo zasypán prachem v našich srdcích. V této chvíli nemohu vyjít ze silného dojmu z nejkratšího projevu Sv. Otce,
z oslovení v kostele Panny Marie Vítìzné, u Pražského Jezulátka. Organizátoøi jako by zprvu v médiích omlouvali toto zastavení, vyboèující z pùvodnì navrhovaného protokolu, jako osobní pøání Sv. Otce. Ale právì ono ve skuteènosti pøedznamenalo všechno, co se událo v následujících hodinách a dnech v Praze, v Brnì a ve Staré Boleslavi. Sv. Otec svìøil svou návštìvu ochranì Matky Boží Vítìzné, Matky Nadìje a Pomocnice køes•anù a jejího Syna, který nám zde nabízí svou lásku v podobì dítìte, všemohoucího DítìteKrále. Papež jako by u jeslièek sbíral sílu a dùvìru k nároèným dnùm v Èechách a na Moravì. „Jezulátko nám svou dìtskou nìhou zpøítomòuje Boží blízkost a lásku. Uvìdomujeme si, jakou máme v jeho oèích cenu, protože právì díky nìmu jsme my sami Božími dìtmi.“ Z jeho slov jednoznaènì zaznìlo, že úroveò spoleènosti se nehodnotí blahobytem, ekonomickými ukazateli, ba ani vzdìlaností, ale uplatòovaným vztahem k rodinì a dìtem. Nìkolika prostými vìtami oslovil Sv. Otec i dìti. Neváhal použít ani tìch nejobyèejnìjších vybídnutí – „buïte poslušné, vlídné a laskavé“ – a ukonèil výzvou, která platí samozøejmì i nám dospìlým: „Buïte skuteènými Ježíšovými kamarády a vždy se k nìmu s dùvìrou obracejte. Modlete se za sebe, za své -1-
rodièe, pøíbuzné, uèitele a kamarády a modlete se i za mne.“ Byla to snad nejjednodušší, nejpøímoèaøejší a nejsrozumitelnìjší slova, která jsme od Sv. Otce slyšeli. Jak pokornì prosí dìti o pøímluvnou modlitbu za sebe! Pøed pøíjezdem Sv. Otce odpovídal apoštolský nuncius v Praze mons. Diego Causero na otázku, co oèekává od návštìvy Benedikta XVI. Mezi jiným zdùraznil pan nuncius dva dùležité prvky: oživení smyslu pro jednotu církve, a posílení radostného pojetí církve. „Èeské kostely jsou plné usmìvavých andìlù a jásajících muèedníkù,“ øekl ve své odpovìdi. Naproti tomu vìøící jako by ještì nenabyli odvahy k radosti, jsou zhusta k sobì nevlídní, nedùvìøiví, zapšklí. Papežova návštìva o svátku svatého Václava by mìla pøispìt k tomu, abychom všichni znovu objevili prameny radosti ve své køes•anské víøe. Sv. Otec uvítal naši zemi, svatému Václavu „v dìdictví danou, zem líbeznou jak trávník k hrám, zem pohromami odchovanou“, a spojuje se s èeským básníkem a s námi všemi v prosbì k sv. Václavu, která jakoby souznìla s jeho svatováclavskou homilií: „Bujarost víry v skleslé vdýchni“ Mojmír Trávníèek Èlovìk nezískává svou hodnotu tím, že se izoluje, ale tím, že navazuje vztahy s lidmi i s Bohem. Vztahy mají velký význam. To platí i pro národy. Benedikt XVI. (srov.Caritas in Veritate, 53)
Nikdo nežije sám. Nikdo nehøeší sám. Nikdo nebude spasen sám. Nikdy není zbyteèné ani pøíliš pozdì na to, abychom se dotkli srdce druhého. Benedikt XVI. (srov. Spe salvi, 48)
FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
∗ ØÍJEN 2009
…BIBLICKÝ KOUTEK…ROZHOVOR…BIBLICKÝ KOUTEK…ROZHOVOR…BIBLICKÝ KOUTEK…
Knihy Makabejské Dvì knihy Makabejské jsou poslední v øadì dìjepisných knih Starého Zákona a zároveò jako chronologicky nejmladší jej uzavírají. Byly napsány až po øeckém pøekladu SZ (Septuaginta), nebyly souèástí židovského biblického kánonu; katolická Církev je uznává za inspirované.(Patøí k tzv. deuterokanonickým knihám; protestanté je nepovažují za kanonické knihy. Nový populární pøeklad BIBLE 21. je rovnìž neobsahuje. Název pochází od hebrejského slova „makkabah“ (kladivo), které získal jako pøízvisko pro svou stateènost Juda, syn knìze Matatiáše, o jehož úspìšných bojích proti násilné helenizaci a krutému pronásledování židovského národa od Antiocha IV. knihy pojednávají. Obì knihy se od sebe výraznì liší. První je objektivní kronikáøské vypravovaní znaèné dokumentární hodnoty, kronika bojù, v nichž vítìzství patøilo Židùm jako nositelùm Zjevení. Pohled na dìjiny je samozøejmì náboženský: neštìstí národa je chápáno jako trest za høíchy, úspìchy jsou pøièítány Boží pomoci. Tento pohled na historii výraznì vynikne hned v prvních odstavcích, kde na nìkolika øádcích se shrnuje celá historie dobyvatelských úspìchù
Alexandra Makedonského, jehož považují svìtové dìjiny dodnes za mimoøádnou osobnost: „Dorazil až na konec svìta, nahromadil koøist od mnoha národù a zemì se pøed ním ztišila. Jeho srdce se vzedmulo pýchou. Vládl územím a národùm a knížatùm a byli mu poplatni. Potom musel ulehnout a poznal, že umøe.“ Tváøí v tváø smrti se jeví všechny dobyvatelské výboje jako nicotnost. Jak jinak je pojata velikost hrdinských obráncù víry, obìtujících život pro vìc Boží, jejichž èiny jsou vykresleny do podrobností. Druhá kniha nenavazuje na první jako její pokraèování. Zamìøuje se zejména na jedineènost jeruzalémského chrámu. Burcuje pozornost alexandrijských Židù, jimž je text prvotnì urèený, a jejich zájem o osudy chrámu. Odlišuje se i stylem: snad i proto, že na rozdíl od první, napsané hebrejsky (a do øeètiny pøeložené) byla sepsána øecky, rétorickým, kazatelským stylem, kterým vyzvedává zázraèné Boží zákroky stejnì jako krutost a hrùzy pronásledování. Zdùrazòuje se naprostá dùvìra v Boha. Nezapomenutelnì podmanivá je mj. sedmá kapitola, která popisuje umuèení sedmi bratøí a jejich
matky. – Nejvìtší vìrouèný význam dnes vidíme v tom, že Makabejské knihy vypovídají jednoznaènì o zmrtvýchvstání, o posmrtné odplatì, o významu modliteb za zemøelé a o pøímluvì svatých. 1.kniha Makabejská vznikla podle biblistù pravdìpodobnì v letech 134-63 pø. Kr., druhá pravdìpodobnì o málo pozdìji, snad okolo roku 124 pø. Kr. jako výtah z pìti knih jistého Jasona z Kyrény (píše se o tom ve 2. kap.) Èetba knih Makabejských byla velkou posilou vìøících zejména v èasech nebezpeèí a pronásledování, napø. za války a za komunistického režimu. Básník to vyjádøil jediným veršem: „Jak za dnù makkabi stùj pøi nás, Bože!“ V nìkterých pramenech se píše o ètyøech knihách Makabejských. Tzv. tøetí a ètvrtou knihu mùžeme nalézt mezi mimobiblickými židovskými spisy. S kanonickými knihami Makabejskými mají pramálo spoleèného: tøetí je legendární výklad o vzniku svátkù židù usazených v Egyptì, ètvrtá je filosofické pojednání, které vysvìtluje význam a sílu židovské víry v Hospodina na základì stoické filosofie. Pøipravil Mojmír Trávníèek
Novoknìz a misionáø v Bolívii Knìžské svìcení v sobotu 20. èervna na Kalvárii v Nitøe s velikou radostí pøijal P. Darius Èarš, který koncem kvìtna pøijel po tøech letech misijního pùsobení v Bolívii na dovolenou na Slovensko. P. Daria si jistì mnoho z nás pamatuje z doby jeho pùsobení v naší farnosti. Od záøí 2002 do záøí 2003 vypomáhal P. J. Streèkovi jako pastoraèní asistent v Novém Hrozenkovì, Karolince a tou dobou i ve Velkých Karlovicích. Již jako knìz a hlavní celebrant poutních slavností bìhem prázdnin zavítal na karolinskou a karlovskou pou•. V kostelech sloužil mše svaté a také promítal fotky z misií. Pøi všem tom shonu si našel chvilku èasu na mne a zodpovìdìl mi pár otázek. P. Darius se narodil v roce 1977 ve Vranovì nad Top¾ou. Do SVD vstoupil roku 1997, po ukonèení studia teologie na Slovensku v Bratislavì odcestoval na doporuèení generálního pøedstaveného na misie s tím, že pozdìji mùže požádat o vysvìcení. Kde jste v Bolívii pùsobil? V diecézi Santa Cruz velké 50 000 km2 , která má 70 farností. Jsou to mnohdy velké farnosti. Napøíklad v jiné diecézi, kde Spoleènost Božího Slova pùsobí, máme farnost, která má 43 filiálek-komunit.
Jak vypadá takový filiální kostel v zapadlé farnosti? Lidé si ho vìtšinou sami postaví, je to zároveò i jakési spoleèenské centrum vesnice. Setkávají se tam i pøi poradách èi slavnostech ve vesnici, pøi mši svaté, když pøijde knìz, a v nedìli pøi katechezích - je multifunkèní. Nìkde je kaplièka velice jednoduchá, ale nìkde to mají pìkné, když se jim dostane pomoci zvenku. Jaká jsou v Bolívii náboženství? Pøevážná èást jsou katolíci, nìjací evangelíci a poslední dobou je dost nepøíjemné pùsobení sekt. V Bolívii je dost knìží, nebo nedostatek? Kolik je domorodých povolání? Je velmi málo knìží. I podle rozlohy farností, bylo by lépe je rozdìlit, aby byla èastìjší návštìvnost jednotlivých komunit. Domorodých povolání je také velice málo. Z Bolívie pochází menšina knìží a biskupové jsou vìtšinou cizinci. Jaká je Vaše farnost v mìstì Santa Cruz? Santa Cruz je nejvìtší mìsto. Naše farnost se nachází na okraji mìsta. Je pomìrnì novou farností, má deset let, protože i tato ètvrt je nová a má asi 10 tisíc farníkù. Kolik ve farnosti bylo knìží? Byli tam tøi knìží, ale nyní, když se vrátím již
jako knìz, urèitì jednoho z nás stáhnou. Jaké je hlavní zamìøení pastorace ve vaší farnosti? Hlavnì se snažíme dìlat to, co oznaèujeme jako klasickou pastoraci. Sloužíme mše svaté, ale kromì toho nabízíme rùzné programy pro dìti i dospìlé. Hlavnì co se týèe rodiny, vyplnìní volného èasu pro dìti a mladé. Rùzné sociální projekty, které se týkají napøíklad zdraví. Kde bydlí lidé ve Vaší farnosti? Jsou tam tøeba paneláky? Paneláky, ty jsou pro bohaté. Jsou jen v centru mìsta. V naší farnosti mají lidé jednoduché domy. Ti nejchudší bydlí v domcích sbitých z desek nebo vlnitého plechu. Nìkteøí už mají vystavìné domy z cihel. Ale jsou to vìtšinou takové velice jednoduché pøízemní domeèky, které mají 2 místnosti, v nich bydlí dohromady celá rodina. Pøi promítání fotek jste uvádìl, že lidé v Bolívii žijí až ve výškách kolem 5 000 m n.m., jak tam tito lidé žijí? Do jaké nadmoøské výšky jste již zavítal? Jednou jsme se vydali na horu Chacaltaya, která má asi 5 500 m n. m. Myslel jsem, že tam ani nedojdu. Nebylo to nároèné na výstup, ale mìl jsem problémy s kyslíkem. Lidé tam žijí v takových osadách, domy jsou
Je dobré mít spoustu možností. Ještì lepší je umìt si z nich vybrat a ostatní pokojnì nechat být. -2-
FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
∗ ØÍJEN 2009
…ROZHOVOR…ROZHOVOR…ROZHOVOR…ROZHOVOR…ROZHOVOR…ROZHOVOR… velice jednoduché z nepálené hlíny, pokryté hustou trávou. Lidé tam žijí z pastýøství - vyrábí mléko, sýry a také se živí bramborami, co tam vyrostou. Jaké jsou v Bolívii dìti? Dìti jsou velice živé, spontánní. Mají v sobì veliké talenty, které mnohdy ani sami nevnímají a my se jim právì rùznými programy snažíme ukázat, co v nich vlastnì je. Jaké je nejèastìjší zábava dìtí a mládeže? Fotbal, fotbal a zase fotbal. I mezi dívkami. Pøi mši jste øíkal, že dìti v Bolívii pracují odmala - sbírají cukrovou tøtinu, pracují v dolech... Od jakého asi vìku jsou zvyklé dìti pracovat? Vidìl jsem dìti ve vìku 6-7 let prodávat na ulici a èistit boty. Jaké je tam nejvìtší nebezpeèí pro dìti? Je to nezájem rodièù. Je tam velice velká opuštìnost. Rodièe nechávají dìti jen tak volnì na ulici a to je to nejhorší, co pro dìti mùže být. Rodièe mnohdy odjíždí za prací do jiných zemí. Rodiny se rozpadají a dìti nechají v péèi nejstaršího sourozence, který je ještì sám dítì. A jaké je nebezpeèí pro Vás, bílého knìze? (smích) Nízké autobusy, protože tam nemohu volnì stát, musím se krèit, a i tak cestou narážím hlavou o strop. (smích) Já jsem se tøeba z køížové cesty vracel hodnì pozdì veèer sám. Nechtìli mne nechat jít samotného. Ale já jsem tam ještì nemìl žádný špatný zážitek, zatím mne nepøepadli ani neokradli. Jsou ale ètvrtì, které jsou velice nebezpeèné. Jaká tam je úroveò školství? Státní školy mají velmi nízkou úroveò. Já sám na takové uèím. Je tam hrozná byrokracie, spousta dotazníkù a papírování. Když konèí semestr, sedím nad papíry do tøetí hodiny ráno s velkým hrnkem kafe, ale nedá se nic dìlat… Velkým problémem je, že tam neexistují støední odborné školy. Všichni mají všeobecné vzdìlání a tøeba automechanik se øemeslu uèí od otce nebo od strýce. Povinná školní docházka je po maturitu, ale nikdo to tam nekontroluje, mnoho dìtí ve škole není, protože musí pracovat. Jak je to s vyuèováním náboženství ve školách? Náboženství je povinné pro všechny až do maturity. Jak se na Vás dívají dìti a místní lidé? Máte svìtle modré oèi… Mé modré oèi jsou pro nì nìco…já nevím, jako kdybych spadl z nebe. (smích) Nìkteøí mi ani nechtìjí vìøit, že to jsou mé oèi. Lidé, kteøí nás již znají, nás pøijímají jako své,
ale lidé, pro které jsme cizí, se na nás dívají jako na nìjaké divné turisty anebo cizince, co je pøišli vykoøis•ovat. Které svátky lidé více prožívají: Velikonoce nebo Vánoce? Na Vánoce jsem byl pøekvapený, že v té naší farnosti až tak mnoho lidí neasistovalo, tam mnozí cestují do vesnic, odkud pochází, a tak jich tam mnoho nezùstává. Ale pro nì je velice silný a dùležitý Velký Pátek. Máme procesí, obøady a také pou• - Fiesta Patronal. Pøijde mnoho lidí, nìkolik dní jsou pøípravy, poøádá se velká slavnost, kde se prodává jídlo, je pøipraven kulturní a duchovní program. Toho se
Nìkteøí jsou veselí, hlavnì když jsou mládežnické mše, to je vidìt život a radost. Co bychom my jako Evropané mohli Bolívijcùm závidìt? Jù…tu jejich pøírodu a vše co tam mají, ale øekl bych i takovou jednoduchost života. Bezstarostnost, prožívání toho okamžiku, který právì je. Vidìl jsem, jak velice silnì prožívají tìžké i lehké momenty života. Když je slavnost, tak je slavnost, dávají tam do toho všechno. Když zítra budou plakat, tak budou plakat, ale to bude až zítra. Žijí naplno. Líbí se Vám v Bolívii? (smích) Teï už ano. Velký Pátek 2009 - pøi køížové cestì
lidé hodnì zúèastní. A také pøi slavnostech Panny Marie je to velice viditelné, silné. Pouštìl jste nám pro ukázku i nìkteré domorodé tance. Zkusil jste si je i tanèit? Velice brzy, protože tanec, tak jako fotbal, patøí k jejich kultuøe. Mladí, ale vlastnì i ti starší, mì je velice rychle nauèili. Velice se jim to zamlouvá, když se s nimi dokáži i takto bavit. Oblékli Vás tøeba i do domorodého kroje? No, èást kroje jsem na sobì urèitì mìl. Co tam místní lidé jedí? Nevyužívají pøírodních darù. Neživí se zeleninou a ovocem, které tam roste jako divé a také se nenauèili využívat sóju, která je velice výživná. Jedí rýži a ještì tuèa neboli mandioku, koøen, který chutná jako brambor. Obèas, když mají peníze, si k tomu dokoupí kuøecí nebo hovìzí maso. Vidìli jsme, že se tam hodnì vìcí dìlá svépomocí. Nauèil jste se i Vy nìèemu novému? (smích) Nauèil jsem se plést palmy a pracovat s maèetou. Setnout tropické stromy. Je tìžké setnou tropický strom? To je nìco nepøedstavitelného. Stromy jsou nejen velice objemné, ale i jejich døevo je velice tvrdé. V èem se liší mše sv. tady u nás a v Bolívii? My jsme zvyklí na varhanní hudební doprovod. Tam je to spíš kytara, bubínky, nebo jiné nástroje. Závisí to od farnosti. Prožívaní mše je úplnì jiné. Na lidech je vidìt hloubku prožitku.
Èlovìk vyzaøuje tolik pokoje, kolik ho má ve svém srdci. -3-
Jak dlouho jste si zvykal? Nìkteré zážitky jsou spojené s oblastí, ve které èlovìk pùsobí. Po prvních 4 mìsících, po kursu španìlštiny v horské oblasti, jsem musel ze zdravotních dùvodù, spojených s nadmoøskou výškou, sestoupit do tropické oblasti. Tehdy to bylo pro mne velice tìžké zvyknout si, protože to byla zmìna klimatická i jazyková. Zpùsob výslovnosti a používání øeèi je úplnì jiný. Budete se do Bolívie vracet rád? Myslím, že velice rád. Dokážete si pøedstavit, že byste tam strávil tøeba až do dùchodu? Myslím si, že ano, ale stále to závisí od mnoha vìcí. V Bolívii pùsobí také P. Richard Cenker, který v naší farnosti také strávil nìjakou dobu jako kaplan. Jste u sebe blízko? No, my jsme blízko, my jsme od sebe vzdáleni asi tisíc kilometrù. Dvakrát do roka se vidíme na spoleèných akcích . On je v jiné horské oblasti. Já jsem v tropech. Chtìl byste nìco vzkázat našim farníkùm? Chtìl bych všem, se kterými jsem se bìhem toho roku pùsobení ve vaší farnosti setkával, vyjádøit vdìènost a podìkovat za vše co dìlají nejen pro mne, ale pro všechny misionáøe, kteøí zde ve farnosti pùsobili a pùsobí. Jsem velice rád, že jste takoví pohostinní a pøijímáte nás tu. Pøipravila Ingrid Petøeková
FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
∗ ØÍJEN 2009
…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…
Farní pou• do Jižních Èech Koneènì pøišel 23. èervenec a vydali jsme se na tøídenní pou• s naším panem faráøem o. Markem. Tentokrát naše cesta smìøovala do malebných jižních Èech. Cílem byla návštìva mariánských poutních míst a hrozenkovského rodáka P. Tomáše Koòaøíka, faráøe v Øímovì. První naši zastávkou bylo Kostelní Vydøí. Areál kláštera karmelitánù je nejvýraznìjší dominantou blízkého okolí. Na vršku se tyèí poutní kostel P. Marie Karmelské. Pøedchùdkyní kostela byla kaple postavená nad obcí roku 1709. Dle vyprávìní se kolem Boží muky, která zde pùvodnì stála, nìkdy ukazovala zvláštní záøe. Proto na radu knìze nechal
spoleènì jsme se zúèastnili slavení bohoslužby. O. Tomáš nás provázel po celé køížové cestì, která má 6,5 km a u každé kaplièky nám podrobnì a poutavì vyprávìl o všech zajímavostech i uzdraveních, která se zde udála. Obvyklá køížová cesta se skládá ze 14 zastavení. Je to pùvodnì španìlský model, rozšíøený po celé Evropì. Jenže v Øímovì napoèítáme zastavení 25 a poslední období Ježíšova života je zde zachyceno už od chvíle, kdy se Kristus louèí s Pannou Marií. A právì napøíklad toto louèení v bìžných køížových cestách nebývá zahrnuto, stejnì jako další øímovské zastávky. Øímovská cesna køížové cestì v Øímovì
majitel panství vystavìt na tomto místì kapli a umístil do ní obraz Panny Marie Karmelské. Od té doby pøicházejí na toto místo poutníci prosit Pannu Marii o pøímluvu. Postupnì zde vznikl celý klášterní areál. Souèástí služeb poutníkùm je i prodej knih a suvenýrù s køes•anskou tématikou. Dále jsme pokraèovali do Tøebonì. Cestou jsme pozorovali krajinu, která zaujme svou rozmanitostí. Je to kraj rybníkù, které støídají lesy a malé vesnièky s pùvodními usedlostmi. Jeden z nejvìtších rybníkù Svìt se nachází právì u Tøebonì. Je to mìsto krásné, starobylé. Po jeho prohlídce jsme navštívili areál nìkdejšího augustiniánského kláštera, kterému dominuje kostel sv. Jiljí, kde náš pan faráø sloužil mši svatou. Odtud jsme jeli do Èeských Budìjovic a tam jsme byli ubytováni. V sobotu ráno jsme zamíøili do významného poutního místa Øímova, které se nachází v krásném prostøedí nedaleko Èeských Budìjovic. Toto poutní místo bylo založeno na návrh jezuitského lékárníka Jana Gurreho z Èeského Krumlova roku 1648. Je tvoøeno rozsáhlou køížovou cestou, jejichž 25 zastavení je peèlivì zasazeno v okolní malebné krajinì, loretánskou kaplí s ètyøbokým ambitem a kostelem sv. Ducha. Zde jsme byli srdeènì pøivítání P. Tomášem Koòaøíkem a
ta vìrnì sleduje poslední období Kristova života pøesnì podle biblického popisu èi dochované tradice. Proto tu nacházíme i zastavení, která jinde nejsou obvyklá. Øímovská pašijová cesta je ovšem unikátní ještì tím, že rozvržení jednotlivých zastávek v krajinì prý odpovídá pøesnì vzdálenostem pøíslušných historických míst v Jeruzalémì. Dokonce i smìry kaplièek vùèi svìtovým stranám zachovávají polohy jejich jeruzalémských pøedloh. Stavba všech zastavení byla rozložena do let 1648 až 1702, na poèátku 19. století pak probìhly ještì drobné úpravy. Výsledkem je nádherné souznìní krajiny s duchovním svìtem èlovìka. Celý areál poutního místa vyžaduje soustavnou péèi a opravy. Sehnat peníze na opravy je velmi tìžké a tuto tíživou situaci ještì ztìžují krádeže mnohdy již opravených soch. Proto nìkteré pùvodní sochy jsou uloženy v depozitáøi. Touto cestou dìkujeme P. Tomáši za krásný den strávený v jeho pøítomnosti a pøejeme mu hodnì sil a trpìlivosti v jeho nároèné práci, aby se mu podaøilo tento jedineèný poutní areál zachovat pro pøíští generace. Po rozlouèení v Øímovì jsme odjeli do Èeského Krumlova. Zde se nachází státní hrad a zámek, který svou architektonickou úrovní, kulturní tradicí i rozlohou patøí mezi
nejvýznamnìjší památky støedoevropské oblasti. V nedìli ráno jsme putovali na Svatou Horu, do místa, kde mnozí z nás byli poprvé. Pøíbramská Svatá Hora je jedním z nejvýznamnìjších a nejstarších poutních míst v Èeské republice. Zúèastnili jsme se mše svaté a po ní jsme si za odborného výkladu prùvodkynì prohlédli tento skvost. Svatou Horu dle povìsti dal postavit již ve 13. století rytíø, jako podìkování Pannì Marii za vyslyšené prosby, když ho ochránila pøed loupežníky. Pùvodnì to byla chudobná, skromná svatynì. Postupem èasu se vìhlas Svaté Hory rozrùstal, zvyšoval se poèet poutníkù, provádìly se další stavební úpravy, zvláštì ve druhé polovinì 17. století. K dalšímu rozšíøení slávy a vìhlasu pøispìla korunovace milostné sošky Panny Svatohorské v roce 1732, díky které se toto poutní místo zaøadilo mezi nejslavnìjší na svìtì. V roce1905 byla Svatá Hora povýšena na „basiliku menší“. Areál Svaté Hory tvoøí obdélný komplex se ètyømi kaplemi v rozích. Uvnitø na vysoké kamenné terase stojí chrám Nanebevzetí Panny Marie, obklopený ambity s lunetovými obrazy a dalšími umìleckými prvky. Chloubou chrámu je i hlavní oltáø, celý ze støíbra, v jeho centru je umístìna ve støíbrné skøíòce soška Madony s dítìtem. Celý areál je mimoøádnì cennou památkou a vyzdobila jej øada umìlcù v èele se svìtoznámým sochaøem J. Brokoffem, malíøem P. Brandlem a dalšími. Klenební pole ambitù jsou pokryta nástropními malbami zlidovìlého charakteru, zobrazujícími rùzné neblahé události, nebezpeèí èi neštìstí, která se stala a pøi nichž vyslyšela prosby svých ctitelù a pomohla v nouzi nejvyšší P. M. Svatohorská. Poutní areál spojuje s mìstem Pøíbram 365 schodù. Posledním zastavením na naší pouti bylo poutní místo Klokoty, které se nachází na okraji mìsta Tábor. Tento malebný architektonický celek vystavìli benediktýni a jeho centru dominuje jednolodní kostel Panny Marie. Po prohlídce a s požehnáním jsme se vraceli domù plni nezapomenutelných dojmù a zážitkù. Touto cestou vyslovuji upøímné Pan Bùh zapla• panu faráøi Markovi za pøípravu poutì, organizaci a èas, který nám vìnoval. Podìkování patøí i všem, kteøí s pøípravou poutì pomáhali. Za poutníky Marie Vrtìlová
Jak èas plyne, odnáší sice hezké chvíle života, ale také milosrdnì pøibližuje svìtlý konec každého tìžkého období, jímž procházíme. -4-
FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
∗ ØÍJEN 2009
…AKTUÁLNÌ...AKTUÁLNÌ...AKTUÁLNÌ...AKTUÁLNÌ...AKTUÁLNÌ...AKTUÁLNÌ...AKTUÁLNÌ...
Papež Benedikt XVI. na návštìvì v srdci Evropy Je pátek krátce po poledni, nakládám do auta drobotinu, opouštím naše hory a uháním smìrem k Brnu. Po cestì mne pøekvapí pouze velice ukáznìní øidièi dodržující pravidla silnièního provozu, což není vìtšinou zvykem. Všude jsme hlídáni bystrým okem ochráncù poøádku, kteøí vše pøipravují na návštìvu hlavy církve, papeže Benedikta XVI. V sobotu veèer v centru Brna nasedáme s devítiletým synem na kyvadlovou dopravu mìstské hromadné dopravy a odjíždíme na letištì, kde má na pódiu u stanového mìsteèka probìhnout Koncert nadìje. Malého mám strach vzít v nedìli na mši svatou, a tak jako chabou náplast mu vìnuji celý sobotní veèer. Nové moderní dlouhatánské kloubové autobusy pomalu pøemis•ují poutníky do centra dìní. Vše perfektnì funguje, po cestì si všímáme zátarasù a velkého množství policejních hlídek na motorkách, kteøí øidièùm osobních aut dokoleèka vysvìtlují, že tudy pro nì dnes a zítra cesta nevede. Nakupujeme upomínkové pøedmìty pro blízké a jdeme si prohlédnout místo zítøejšího dìní. Volnì se procházíme po ploše, dojdeme až k pódiu, nikdo nás nezastavuje, zøejmì jsme nepøekroèili zakázanou zónu a muži z ochranky se na nás jen mile usmívají. Nìkteøí nám dokonce mávají, když si všimnou, že je fotíme. Nejsme tu sami, takových jako my je mnoho. Potkáváme jednotlivce, zamilované páry, rodinky na kolech a skupinku tuøanských (místní èást Brno-Tuøany) staøenek na kole. Obejdeme si vše dvakrát, jednou za svìtla a podruhé až za tmy. Mezitím se pøi køes•anské hudbì vyøádíme u hudebního pódia, kde se schází mládež i rodiny s dìtmi. Všichni jsou plni oèekávání a tìší se na zítøejší den. Je už po deváté veèer, zaèínáme zívat a tak vyrážíme zpìt do centra Brna. Ó jak dobøe, že zítra nejedu z Hrozenkova a nemusím vstávat na 4 hodinu na autobus! Budím se ale s Hrozenkovjany o ètvrt na ètyøi (že by telepatie?), chvíli se pøevaluji, ale už nezaspím. S maminkou vyrážíme na rozjezd kyvadlové dopravy o pùl šesté. Všude davy lidí, autobusy pøistavují jeden za druhým k odjezdu od vlakového nádraží a namaèkány vyráží smìrem k letišti.
Tam už to také vypadá úplnì jinak než vèera. Je velká tma a hlavnì pøíšerná zima (+7). Èepici jsem si vzala, ale rukavice tedy ne! Všude se valí davy lidí, je ještì tma a není moc vidìt, poøadatelé u vchodu do sektorù vykøikují jeho oznaèení a lidé pomalu zaujímají svá místa. Máme štìstí, maminka v kostele dostala pøidìleny místenky do sek-
tìjí své sektory, protože ostražitost organizátorù opadá. Nám se zastesklo po hrozenkovských farnících a vyrážíme tedy do B10, kde se s nimi pozdravíme a spoleènì opouštíme prostor letištì. Byl to nádhernì strávený den, který velice rychle utekl, snad tìch 120 tisíc poutníkù, kteøí dorazili nejen z Èeské republiky, ale i okolních státù, s Boží pomocí š•astnì dorazí do svých domovù a v srdcích a duši jim zùstane alespoò trochu svìtla a lásky z tohoto setkání. Ingrid Petøeková
Podzimní zamyšlení
toru B1, myslím na Hrozenkovjany, oni s B10 na tom budou o nìco hùøe. Stihly jsme i úvodní prùvod se sochou Panny Marie Tuøanské. Po modlitbì rùžence po pùl sedmé se nebe zaèíná barvit vycházejícím sluníèkem a všichni kolem mají skvìlou náladu. Jen kdyby nebyla taková zima. Neodolám a vyrážím ještì v polotmì lovit fotky. V 7 hodin v B10 ještì nikoho známého nenajdu, to až pøi druhé lovecké obchùzce pøed 9. hodinou. Dìkuji Bohu, že dorazili v poøádku a spoøádanì odcházím zaujmout své místo, ze kterého se dostanu až o pùl druhé. V 9 hodin, po pøistání letadla s prezidentským párem, mi koneènì zaèíná být teplo. Sundávám podšitou bundu, super teplou mikinu, kapuci i èepici. To jsem ještì nevyužila teplo pláštìnky, kterou všichni dostali v dárkovém balíèku od primátora mìsta Brna, tak jako nìkolik ostatních poutníkù. Všichni hledíme na nebe a netrpìlivì vyhlížíme letadlo s hlavou Církve Benediktem XVI. Už pøistává, všichni nadšenì máváme vlajeèkami i prapory a snažíme se vyrùst a zahlédnout alespoò ocas letadla rolujícího na ranveji, je 9:26. Pak už je všude kolem plno emocí. Je to nádhera, jen všem trochu dìlá problémy latina, ale to se není èemu divit, když se již 50 let na støedních školách nevyuèuje. Èas rychle bìží, mše svatá a setkání s papežem se pomalu blíží ke konci, je po poledni, Benedikt XVI. odjíždí v papamobilu smìrem k letadlu a mne napadá, jestli budu mít pøíležitost se s ním zase nìkdy setkat. Je pùl druhé, lidé zvolna opouš-
Nad krajinou se snáší mlžný opar. Lesy voní nezamìnitelnou vùní jehlièí, houbami a zetleným listím. V tichu je slyšet zpìv ptákù a šustìní listí, to když myška, veverka, èi jiný obyvatel lesa shromažïuje zásoby na zimu. Vede nás to k mlèení, rozjímání a k modlitbì. Toto ticho nás pøivádí do našeho nitra k poznání sebe sama, k poznávání Božího díla v nás i kolem nás. Nechme podzimní pøírodu na nás pùsobit. Poznávání pøírody nás samo vede k poznávání jejího tvùrce. Synové a dcery svatého Františka z Asissi považují pøírodu za osmou svátost. Pøíroda je jejich otevøeným srdcem pro krásu a hlavnì láska ke všemu živému, ke všemu, èím Bùh ze své nekoneèné lásky obdaøil tento svìt. Pøíroda se po svém období rozkvìtu pøipravuje k odpoèinku, aby se probudila do nového života. Proè listí na stromech nezèerná? Namísto toho se rozzáøí pestrou smìsicí barev . Jako by se již stromy radovaly z toho, že zase pøijde nové jaro, nový zaèátek. I každého z nás èeká období podzimu. Dokážeme to co pøíroda kolem nás? Rozzáøíme se svou láskou, svou moudrostí, kterou jsme za ta léta nastøádali? Obdaøíme všechny a všechno kolem nás svým úsmìvem, svým pohlazením, krásou svého charakteru? Pokud se nám napoprvé nìco nepodaøí nezoufejme. V historii lidstva máme záøné pøíklady jak na to, jak prožít život ještì lépe a opravdovìji. Najdìme si èas na krátkou procházku podzimní pøírodou, pøi které mùžeme všemi smysly vnímat krásu kolem nás. Najdìme si také èas na Bibli a vnímejme pøíbìhy jimiž k nám Bùh promlouvá, uème se z jeho díla a naslouchejme mu. Pøipravil Bedøich Jan Dohnal
Také podzim života mùže být plodný, i když úplnì jinak, než byl èlovìk zvyklý. -5-
FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
∗ ØÍJEN 2009
…Z MISIÍ…Z MISIÍ…Z MISIÍ…Z MISIÍ…Z MISIÍ…Z MISIÍ…Z MISIÍ…Z MISIÍ…Z MISIÍ…
Pátek 18. záøí 2009 - První den v Irkutsku …Ve Vídni, po chvilkovém hledání, jsem rozhodnì hlavou a øíkali, že jestli by poli- jsem rozumìl, øekl velmi krásná a silná slose ocitl v pìknì zaøízeném støednì velkém cie v Rusku zjistila, že jsem veøejnì pùso- va pro mou budoucí práci a život v Rusku. letadle, kde nebyly ani slepice, ani berani, bil jako knìz, dostal bych pokutu a vyho- Bylo to, jako kdyby Marie a Ježíš stáli na ani mi nohy netrèely z letadla ven, tak jak dili by mne bez pardonu z Ruska a oni jako jeho místì a promlouvali k mému srdci otmne strašili kamarádi. Smácovskými radami do života. li se mi, když jsem jim øekl, Shrnu to do pár bodù: kostel Neposkvrnìného srdce Panny Marie v Irkutsku že letím Sibiøskou aerolin1. Vždy ve všem plò Jeho kou za 9 tisíc korun až do vùli, jakkoliv by se ti to neIrkutsku (obvykle stojí let líbilo, ne svoji, ale Jeho…Víš 30-40 tisíc)… velmi dobøe, že to je nejlep...Pøi zastavení letadla ší pro tebe a pro všechny jsme slyšeli informaci: „Víkolem. tejte v Irkutsku, je 7:30 ráno, 2. Úplnì se odevzdej Jevenku je +3 stupnì Celsia.“ žíšovi takový, jaký jsi, se Podíval jsem se na hodinvším co máš…On použije to ky – pùl tøetí v noci – znoco potøebuje a kdy to bude vu jsme pøedbìhli èas, tenpotøebovat. Buï klidný a tokrát o 5 hodin. Jsem dobúplnì odevzdaný v dùvìøe. rý! Všude chodím pozdì a 3. Jestliže nìkdo øíká, že tady? Jaká zmìna! Takže u Církev porazí, je pravda, že nás doma všichni hluboce spí, je pùl ho- škola by dostali poøádnou pokutu (asi se to nikdy nepodaøí, protože lásku samotdina po pùlnoci. Zajímavé. Hm…skoro 5000 euro) a to si v žádném pøípadì nemo- ného Boha, jeho odpuštìní a milosrdenvšechno budu odteï prožívat o 7 hodin hou dovolit. ství nikdo z lidí nedokáže znièit. Mohou døíve, dobré co? To je pocit… Pozdìji mi øekl otec biskup, že je to do- zabít nìkoho z køes•anù, nebo Boží lásku, …Irkutské letištì mi pøipadalo jako ze mluveno tak, že mohu koncelebrovat spo- ale odpuštìní a milosrdenství, které Bùh starého filmu pøed 40 lety. Schody do leta- leènì s jiným knìzem na mši sv., ale ne- ukryl do našich srdcí se nikomu znièit nedla, autobusy z letadla – vše dýchalo za- smím sloužit jako hlavní knìz, kázat, zpo- podaøí. Zárukou je totiž sám Bùh. konzervovaností již dlouhá desetiletí. Tro- vídat a vykonávat jiné svátosti oficiálnì. 4. Jestli nebudeš moci, pamatuj, že vše chu se ten pocit zmìnil v letištní hale. Prý To by už byla práce. Tak jsem se oblékl a zmùžeš v tom, který tì posiluje a stále mito tady pøed pùl rokem celé pøedìlali, pøed- vstoupil s naším otcem biskupem a ostat- luje… tím tu byla taková zima jaká je venku, ne- ními knìzi jako 5. Jestliže existuP. Róbert s jedním s vietnamských je vìtší chudoba vìdìlo se, kam dát kufry, kudy jít… koncelebrant. spolužákù èlovìka, tak jí ur…Mše svatá – prvá v mém životì v RusA zde musím ku, byla a zùstane nezapomenutelná. Ne s m e k èitì je vnitøní vždy zde celebruje mši svatou o. biskup nout…Pane, tak prázdnota srdce Kiril, vìtšinou je na cestách. Když je doma, nádherné zpìbez Boha. tak vìtšinou jen v nedìle a svátky. Dostal vy-ta harmonie, 6. Naše radost je jsem tedy zvláštní milost, nebo mne o. bis- melodie a krásradost z víry v kup chtìl pøivítat i mezi vìøícími, nevím, ný zpìv varhaBoha, že ho máme, ale asi to bylo to první – milost od Boha. nice- sestry Rože On stojí pøi nás, Na mši svaté bylo sice pìt a pùl èlovìka, i berty- to jsem pomáhá, chrání, tak to bylo asi pìt øeholních sester-pár èlo- ještì nikdy neposiluje. víèkù, ale vùbec mi to nevadilo. slyšel. V tom Trochu jsem mìl obavy, protože na fa- skoro prázdném chrámu jsem se cítil jako Dìkuji Ti, otèe biskupe, dìkuji Tobì Jekultì pøi vyøizování registrace jsme se do- v nebi a byl jsem tak š•astný, že mi nìko- žíši…Vìøím, že mi dáš dost sil konat podle stali do silné výmìny názorù (nemìjte likrát vyhrkly slzy z oèí..Utíral jsem si je Tvých rad… strach všechno v úctì) ohlednì sloužení tak, aby nikdo nevidìl…nechci vyznít paTo je asi 1/20 zážitkù z misie v Irkutmše svaté. Øekli mi, že v žádném pøípadì teticky, pøecitlivìle, ale sám jsem nechá- sku, které již za 10 dní pobytu staèil senesmím pracovat, nebo nìco prodávat. A pala jak silnì to na mne zapùsobilo. Øek- psat P. Róbert Balek SVD, který byl vytím pádem nesmím sloužit mše svaté a pra- nete si jednoduše, tak daleko, Pánu Bohu svìcen na knìze v Nitøe ve stejný den jako covat jako knìz. Mám studentské vízum, za zády, na misiích, urèitì to látají jak se P. Marek. Pokud máte zájem si pøeèíst a proto nesmím dìlat nic jiné než studo- dá, zpívá ten kdo to trochu umí, ale toto mi všechny jeho zážitky, podívat se na fotky, vat. Namítal jsem, že jsem knìz a knìz má jednoduše vyrazilo dech. Do slova a do èi shlédnout krátká videa z jeho misie, povinnost sloužit mši svatou v nedìli a písmene. mùžete tak uèinit na adrese www.misie.sk. pøikázaný svátek. Navzdory tomu kroutili Otec biskup bìhem své homilie, které Pøipravila a pøeložila I. Petøeková
Skuteèná hodnota našich èinù i nás samých mùže být na hony vzdálena tomu, jak nás hodnotí naše okolí. -6-
FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
∗ ØÍJEN 2009
...AKTUÁLNÌ...Z NAŠÍ FARNOSTI...AKTUÁLNÌ...Z NAŠÍ FARNOSTI...AKTUÁLNÌ...
Øíjen – mìsíc zasvìcený P. Marii a modlitbì rùžence Je páteèní veèer pøed mší svatou, zastavuje mne paní Provázková, mile se usmìje a zaèíná vykládat, že se již dlouho chystá napsat èlánek do Farního zpravodaje. Rozvykládá se, o èem by to asi mìlo být. Domlouváme se, že pøíspìvek napíše do støedy a pošle mi jej po otci Markovi. Následuje sobotní ráno. Na autobusových zastávkách se shromáždili èekají poutníci na Svatý Hostýn, ale marnì èekají na organizátorku zájezdu. Paní Maøenka Provázková již s nimi nebude putovat za Pannou Marií svatohostýnskou, ale nìkdy nad ránem zahájila jinou pou•, pou• za naší nebeskou Matkou, která ji jistì uvítá s otevøenou náruèí, chytne ji za ruku a doprovodí k Panu Ježíši. Na stole však pro nás nechává vzkaz na rozlouèenou v podobì slíbeného pøíspìvku. Rùženec – nejmilejší modlitba Panny Marie. Na všech místech svìta, kde se Panna Maria zjevila a zjevuje, vybízí a prosí o modlitbu rùžence. Nenechávejme se prosit a nezùstávejme nevšímaví k jejím prosbám. Udìlejme si èas tu pùlhodinu pøed mší svatou a pøipojme se k modlitbì svatého rùžence. Panna Maria nezùstane nikomu dlužna jediný Zdrávas, bohatì se každému odmìní. Sta-
Známe svùj kostel?- 6. èást Obrazy køížové cesty na stìnách kostela jsou prvkem, který náš farní kostel spojuje s ostatními katolickými chrámy i mimo naši zemi. Je to jeden z milých prvkù, podle kterého poznáváme svùj domov – vždy• naším domovem je každý kostel, nejen právì ten náš. Ostatní výzdoba je naproti tomu spíš elementem odlišujícím (pokud není souèástí módních vln, které èas od èasu zaplavovaly kostely prùmyslovými výrobky soch nìkterých oblíbených svìtcù nebo jejich obrazy). Chudobné venkovské kostely si zpravidla nemohly dovolit velkoryse promyšlenou výtvarnou výzdobu liturgicky èistou od pøedních tvùrcù sakrálního umìní. Bývaly odkázány na štìdrost dárcù, závislé na míøe a úrovni jejich vkusu a jejich finanèních možností. Svatí a svìtice, jejichž obrazy se takto dostávaly do kostelního mobiliáøe, nemusely vždy odpovídat spiritualitì farnosti a odpovídat tužbám farníkù, i když pochopitelnì docházelo i k takovým pøípadùm. Je však nesporné, že bychom v duchovní prostoøe kostela nemìli mluvit o náhodì, o
Svátost manželství uzavøeli
èí vnímat srdcem její pøítomnost. Když vchá18. èervence v Novém Hrozenkovì zíme do chrámu, vítá nás každého s úsmì- Damian Frontczak a Miroslava Orságová vem, bere nás za ruku a pøedstavuje Pánu 22. srpna v Novém Hrozenkovì Ježíši. A Ježíš s láskou pohlíží na každého z Jiøí Maòák a Katarína Holendová nás, vítá nás a dìkuje Matièce, že se nás 22. srpna v Karolince ujímá. Jenže hodnì zatvrzelých srdcí nevníStanislav Kroèil a Alexandra Zgabajová má, necítí nìhu laskavé Matky. Nìjak lhos5. záøí v Novém Hrozenkovì tejnì pøihlíží jejímu zklamání, necítí žádnou JiøíBøezina a Jana Bøezovjáková vinu na tom, že je již po modlitbì rùžence a 12. záøí v Novém Hrozenkovì nevnímá ani bolest Ježíšovu, který vidí že je Petr Špalek a Markéta Koòaøíková jeho Matièka pøehlížena. Zamysleme se nad Lukáš Malík a Daniela Pšenáková tím a zkusme zmìnit svùj postoj vùèi Matce 19. záøí v Novém Hrozenkovì Boží. Ona potøebuje naše sepjaté ruce. ModMichal Orság a Lucie Daòková litbou rùžence jí pomáháme potírat zlo, mod26. záøí v Novém Hrozenkovì leme se na její úmysly a dìkujme vroucnì za Jiøí Hatlapatka a Eva Orságová milosti, které nám u svého Syna vyprosí. Dìkujme Pánu Ježíši za Jeho i naši milovaSvátost køtu pøijali nou Matku a bude nám v jejich spoleènosti a novými farníky se stali vždy blaze… v Novém Hrozenkovì V pondìlí mi otec Marek pøedává tyto 11. èervence - Tibor Kababík, Diana øádky, ètu je a je mi smutno. S bolestí v Schoøová srdci si uvìdomuji, že již dlouho se na mne 12. èervence Ondøej Obadal, Ondøej Filip, jejich autorka neusmìje, nepodá mi ruku Petr Køupala a Klára Vítková s pøáním dobrého pokoje a neuslyším od 2. srpna Rozárie Michálková, Tomáš ní: „Ingridko, nìco bych pro vás do zpraStoklasa, Lucie Krutílková a Daniel Fohler vodaje mìla. 8. srpna Týna Khazalová Text Marie Provázková a Matyáš Khazal Doslov Ingrid Petøeková 16. srpna - Karolína Pavelková a Filip Kamenár nahodilých pøírùstcích posvátného inven20. srpna - Simona Žabková táøe: vždy• i každá nahodilost je podrobena 5. záøí - Martina Jaroslava Bøezinová Božímu øízení a mùže se podílet velmi pro6. záøí - Ivana Chudáèková spìšnì na nenápadné formaci obce. 13. záøí - Amálie Eva Hradilová Pokusíme se tedy – i když vìtšinou neznáme okolnosti, za nichž ten který obraz 20. záøí - Dominik Èíž a Lucie Maranèáková pøistál na stìnách našeho kostela – hledat a uvažovat, èím nás mohou dnes oslovit obDo vìènosti nás pøedešli razy, které ke cti a slávì Boží bìhem tøí staletí koncem mìsíce èervna života našeho kostela (ano, kostel není mrtMiroslav Plánka (1925) z Karolinky vá hmota, kostel žije!) byly tak èi onak poøív mìsíci èervenci zeny a chtìjí tìšit i naše zraky (nìkdy nepo- Anna Frýdková roz. Orságová (1930) z N. kojné, nìkdy neteèné), pokud je k nim vníHrozenkova mavì upøeme. v mìsíci srpnu Obrazy køížové cesty visí na stìnách po- František Hodulák (1910) z N. Hrozenkova mìrnì nízko, mírnì nad hlavami vìøících takLibor Sicha (1962) ze Vsetína že nás nenutí zvedat pøíliš oèi a procházímeJan Zaplaè (1919) z N. Hrozenkova li støedem kostela, zùstávají aspoò v periferv mìsíci záøí ním vidìní. Vnikají tak do našeho života jako Božena Tymráková (1927) z N. Hrozenkova prùvodce a vzor, který máme mít stále na Marie Pavelková (1954) z Karolinky zøeteli, i když právì neupínáme na nìj pozorMarie Provázková (1935) z Karolinky nost. Obklopují nás v kostele jako stálá poLudmila Zbranková (1931) bídka k Cestì, kterou je sám Ježíš Kristus. z Nového Hrozenkova Neslouží v prvním plánu jako výzdoba, jako Zdenka Malíková (1955) z N. Hrozenkova estetické „oživení“ holých stìn, ale jako stáAnna Gášková (1932) z Karolinky lá výzva k následování. Vincenc Jochec (1929) z N. Hrozenkova Pøipravil Mojmír Trávníèek
Blízké vztahy znamenají velkou vzájemnou oporu, nezvítìzí-li v nich ovšem rivalita. -7-
FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
∗ ØÍJEN 2009
...KALENDÁRIUM...KALENDÁRIUM...KALENDÁRIUM...KALENDÁRIUM...KALENDÁRIUM...
SCHOLA v Karolince zve všechny, kteøí rádi zpívají a chtìjí se podílet na její èinnosti, na pravidelné zkoušky, které probíhají každý ètvrtek po mši svaté (cca v 18.45 hod) v místnosti „Pod vìží“. Tìší se na vás Martina Havlová ml.
SCHOLIÈKA v N. Hrozenkovì zve všechny holky a kluky, i ogary a cérky, kteøí rádi zpívají, rádi si hrají a chtìjí patøit do nìjakého spoleèenství. Zkoušky máme na faøe každý pátek v 15.30 hod a v nedìli pøed dìtskou mší svatou v 10 hodin. Na všechny se tìším já Jitka Haferníková
ORLI zvou dìti Zaèal nový školní rok a s tím zaèínají orelská cvièení v tìlocviènì ZŠ v Novém Hrozenkovì vždy ve ètvrtek od 16.30 do 18.00 hod. Sraz pøed budovou školy-boèní vchod. Zveme všechny, kteøí mají rádi, pohyb, hry a soutìže. Tìší se na vás vaši vedoucí. M. Boháèová, Danka a Pavel Ohryzkovi
Podzimní akce v kostele Panny Marie Karmelské v Karolince
Na pøelomu øíjna a listopadu se uskuteèní sbìr starého šatstva, tentokrát bude sbìr v Halenkovì, v novém domì, datum bude upøesnìno (vyhlášením v obecním rozhlasu, v kostele). Ve ètvrtek 3. prosince 2009 se bude konat v Hovìzí tradièní Adventní koncert. Z výtìžku koncertu budou zakoupeny kompenzaèní pomùcky. Pozvání k vystoupení pøijaly sbor Hafera z Nového Hrozenkova a studentský pìvecký sbor Gymnázia Ve Vsetínì. Zaèátek vystoupení bude v 18 hodin. Pøijïte prosím døíve, protože koncert bude spojen s prodejem výrobkù denního stacionáøe (stojí to za to). Danuše Martinková
Program bohoslužeb o Dušièkách Nedìle 1. listopadu 2009 - Všech svatých Karolinka: 7.30 hod - mše svatá 16.00 - pobožnost na høbitovì v Karolince Nový Hrozenkov: 8.45 hod - modlitba rùžence za zesnulé farníky 9.15 hod - mše svatá za zesnulé farníky 11.00 hod - dìtská mše svatá
Pondìlí 2. listopadu 2009 Vzpomínka na všechny vìrné zemøelé Karolinka: 16.00 hod - mše svatá Nový Hrozenkov: Prosebná pou• 18.00 hod - mše svatá Náš otec arcibiskup zve 10. øíjna farníky vse- po mši - pobožnost na høbitovì v Novém tínského dìkanátu do baziliky na Svatém ko- Hrozenkovì pøi svíèkách peèku u Olomouce. V roce knìží zde probìhne prosebná pou• za obnovu rodin a za nová duZapisování mešních úmyslù chovní povolání. Program poutì: 16 hod-raMìšní úmysly na I. pololetí roku 2010 se dostný rùženec, 17 hod-adorace a v 18 hod budou zapisovat v sobotu 28. listopadu 2009 pontifikální mše svatá, kterou zajiš•ují farnosti od 8 do 11 hodin na faøe v NOvém HrozenkoNový Hrozenkov a Velké Karlovice. Prosíme vì. V Karolince pak v nedìli 29. listopadu 2009 vás proto o hojnou úèast na této pouti. Bližší po mši svaté. informace a dobu odjezdu autobusù oznámíme Roráty v kostele. poøad bohoslužeb v èase adventu
Mše svatá se zpìvy z Taizé – nìkterý ètvrtek na pøelomu øíjna a listopadu, termín bude upøesnìn na plakátcích. Ke vzpomínce na všechny Den Bible – v nedìli 15. listopadu 2009 – po vìrné zemøelé - Dušièky mši svaté pøipraven program pro dìti, výstava V nedìli 1. listopadu 2009 odpoledne a v v prostorách Panny Marie Karmelské a pøedpondìlí 2. listopadu 2009 po celý den bude náška ve spolupráci s místní organizací KDUmožno pøi návštìvì kteréhokoli kostela získat ÈSL v Karolince; program bude opìt upøesnìn plnomocné odpustky pøivlastnitelné pouze na plakátcích. Martina Havlová ml. duším v oèistci. Kromì tøí obvyklých podmínek (sv.zpovìï, sv.pøijímání, modlitba na úmyZprávy z Charity sl Svatého otce) je podmínkou pomodlit se pøi Ve dnech 3. - 6. srpna 2009 se uskuteènila na návštìvì kostela modlitbu Pánì a vyznání víry. Mìstském úøadì ve Vsetínì prodejní výstava Od 1. listopadu do 8. listopadu je možné zísvýrobkù zamìstnancù MÚ, jejich pøátel a part- kat po splnìní obvyklých podmínek dennì plnerských organizací. Na této výstavì byla pre- nomocné odpustky, pøivlastnitelné pouze duzentována se svými službami také naše Charita ším v oèistci, navštíví-li nìkdo høbitov a poNový Hrozenkov. Výnos z prodeje byl pøedán modlí se tam za zemøelé; v ostatních dnech lze naší organizaci na poøízení dvou invalidních takto získat odpustky èásteèné. vozíkù v hodnotì 11 800 Kè. I touto cestou bychom chtìli poøadatelùm akce podìkovat Svátost smíøení pøed Dušièkami pøedevším pak paní Evì Kašparové. V týdnu od pondìlí 26. øíjna do soboty 31. 7. øíjna 2009 probìhne v rámci celé republiky øíjna bude možnost pøijetí svátosti smíøení hoDen otevøených dveøí v sociálních zaøízeních. dinu pøed mší svatou. V nedìli 1.11. a v sobotu K tomuto dni se také pøipojuje naše Charita a 2.11. to bude pùl hodinu pøed mší svatou. Vyuzve všechny na prohlídku Domova pokojného žijte prosím možnosti pøistoupit ke svátosti stáøí v Novém Hrozenkovì na Èubovì a také smíøení bìhem pracovního týdne. Víceúèelového charitního domu v Halenkovì.
(od pondìlí 30.listopadu 2009) Karolinka: pondìlí 6.30 hod ètvrtek 18. 00 hod Nový Hrozenkov: úterý, støeda, pátek 6.00 hod. Jako každým rokem prosíme maminky, babièky èi hodné tetièky, aby dìtem pøipravily na faøe snídani.
Svatý Mikuláš Dìti jistì netrpìlivì oèekávají pøíchod svatého Mikuláše. Pokud budou hodné a nebudou zlobit pøedevším v hodinách náboženství,tak sv. Mikuláš je pøijde navštívit v nedìli 6. prosince 2009. V Karolince ráno po mši svaté a v Novém Hrozenkovì po dìtské mši svaté. Další èíslo farního zpravodaje vyjde v nedìli 13.prosince 2009, své textové pøíspìvky odevzdávejte prosím do ètvrtku 3.prosince 2009. Pøipravil P. Marek Poláèik, SVD správce farnosti
Farní zpravodaj Nového Hrozenkova a Karolinky Vydavatel a adresa redakce: Øímskokatolická farnost Nový Hrozenkov Brodská 460, 756 04 Nový Hrozenkov, e-mail:
[email protected] Èíslo pøipravila a vydání zajistila redakèní rada: Ingrid Petøeková, Mojmír Trávníèek, P. Marek Poláèik SVD Fotodokumentace do farního zpravodaje archiv obèanù NH Redakce si vyhrazuje právo úpravy a krácení pøíspìvkù. Anonymní pøíspìvky neuveøejòujeme. Náklad 300 ks. Neprodejné, pro vnitøní potøebu farnosti. Dobrovolný pøíspìvek 10,- Kè (náklady na tisk).
-8-
