NÁZORY UČITELŮ A STUDENTŮ OBORŮ PŘIPRAVUJÍCÍCH UČITELE MATEŘSKÝCH A PRIMÁRNÍCH ŠKOL NA STUDIJNÍ DISCIPLÍNU "ZÁKLADY RODINNÉ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVY" MILUŠE RAŠKOVÁ Abstrakt: Příspěvek seznamuje s průběžnými výsledky názorů učitelů a studentů na vhodnost, důležitost, formu a charakter implementace nového studijního předmětu - Základy rodinné a sexuální výchovy - do vysokoškolské přípravy budoucích učitelů mateřských a primární škol. Klíčová slova: Rodinná a sexuální výchova(teorie a praxe), nová studijní disciplína, realizace a výsledky výzkumného šetření. Abstract: Here are summarize the teacher's and studenťs opinions about suitability, importance, form and mode of the implementation of the new study discipline - The basic of the family and sexual education - into university education of the forthcoming nursaery and primary school. Key words: Family and sexual education (theory and praxis), the new study discipline, research realization and results.
Vstup do problematiky k hledání cest pro novou studijní disciplínu O zavedení samostatné studijní disciplíny s názvem "Základy rodinné a sexuální výchovy" pro obory, které připravují budoucí učitele v mateřských a primárních školách na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, se uvažuje v souvislosti s jevy (viz níže), které poukazují na zkvalitnění připravenosti v této oblasti. Rodinná a sexuální výchova jako dlouhodobé, záměrné, cílevědomé a systematické působení, které ovlivňuje formování osobnosti v oblasti rodiny a lidské sexuality, je definována jako výchova komplexní (HARRIS, 1974, JANIŠ, TÄUBNER, 1999 aj.). Zahrnuje předávání informací, formuje jednání a postoje k sexuální problematice, podporuje osobnostní autonomii a rozvíjí citovou oblast v návaznosti na sexuální touhy a potřeby a současně přispívá k celistvosti rozvoje osobnosti. Na výchově dětí předškolního věku (3 - 6 let), které mohou navštěvovat mateřskou školu, i mladšího školního věku (6 - 11 let), jenž jsou zpravidla žáky primární školy (tj. 1.stupně základní školy), participuje rodina, vrstevníci i jiní dospělí včetně celé řady dalších faktorů (multimédia, knihy, noviny, časopisy aj.). Protože rodinná a sexuální výchova probíhá nepřetržitě v rovině poučení, vzoru i vztahu (MATĚJČEK, 1996), přičemž citové vztahy dítěte tvoří základ, na který navazují jeho vzory chování a stávají se půdou pro získávání poučení, musí být garantována vzhledem ke specifickým zvláštnostem dětí a v pozitivním slova smyslu, aby respektovala humanizační kritéria a etické zásady. I přesto, že pro rodinnou a sexuální výchovu má být základem rodina, nelze v rodinách zaručit, že bude dítě (pokud nebude tabuizována) získávat subjektivně i společensky žádoucí vědomosti, postoje a chování z nejširší oblasti sexuálního chování. Rodinnou a sexuální výchovu v rodině nelze nijak nařídit ani kontrolovat na rozdíl od školního vzdělávání, kde se na této výchově po odborné i metodické stránce podílí příslušný učitel.
1
Na základě výrazných koncepčních změn, které proběhly v oblasti rodinné a sexuální výchovy v 90.letech 20.století, jsou v současné době cíle a obsah uvedené výchovy v předškolním (v mateřské škole) i školním (v primární škole tj.na 1.stupni základních škol) vzdělávání stanoveny v edukačních materiálech (Rámcový program pro předškolní vzdělávání, 2001, Standard základního vzdělávání, 1995, Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, 2003). Společně s oblastmi zdraví, nemoc, denní režim, osobní hygiena, první pomoc, zdravá výživa, prevence návykových látek a osobní bezpečí tvoří rodinná a sexuální výchova součást výchovy ke zdraví. Ve školním prostředí by měla být rodinná a sexuální výchova realizovaná na základě specifických principů, situačního učení, hravé činnosti i diskuse (JANIŠ, TÄUBNER, 1999, SMOLÍKOVÁ, HAJNOVÁ, 1997) a za odborného působení pedagoga. Jedině kvalitně připravený učitel může garantovat rodinnou a sexuální výchovu v intencích takových požadavků předškolního i primárního vzdělávání dětí, které jsou na tuto výchovu kladeny. Problematika rodinné a sexuální výchovy by rozhodně neměla chybět ani ve vysokoškolské přípravě budoucích učitelů mateřských a primárních škol. Podle ohlasů z pedagogické praxe není uplatňování zejména sexuální výchovy v mateřské ani v primární škole zcela bez problémů. Současná generace budoucích učitelů i učitelů v praxi sama neprošla soustavnou sexuální výchovou v rodině a v mateřské či primární škole, nevzdělávali se pak v této oblasti ani ve vysokoškolské přípravě na své budoucí povolání. Řada učitelů se přiznává, že se doposud nedokáží oprostit od různých předsudků, vlastních negativních zkušeností a studu. Přiznávají, že jim chybějí osobní zkušenosti z dětství a následně i s výukou, ve které by měli zařazovat prvky sexuální výchovy, protože neumějí bezprostředně odpovídat na přímé otázky dětí, nejsou si zcela jistí ve výběru vhodných metod k daným tématům, nedokáží si poradit s obecně stanoveným učivem a určit ten správný klíčový poznatek pro rozvoj vědomostí, dovedností, názorů a postojů. Učitelé se v mateřské ani v primární škole zpravidla nevěnují sexuální výchově systematicky a plánovaně, často nechávají řešení této problematiky až na okolnosti, které vyplynou na základě nějaké nepředvídané situace. Je potěšitelné, že učitelé nemají negativní vztah k rodinné a sexuální výchově (RAŠKOVÁ, 2001, 2003, 2005), většinou podporují její začlenění do edukačního procesu dětí předškolního i mladšího školního věku a uvědomují si její důležitost pro život dítěte. Uvedený vztah v kontextu s výše zmíněnými aspekty je dobrým vkladem pro nutnost změn ve vzdělávání učitelů, které by byly žádoucí vzhledem k rodinné a sexuální výchově odstraňovat. Proto se musí stále hledat cesty, které povedou k systematické, plánované a bezproblémové pedagogické činnosti v oblasti rodinné a sexuální výchovy. 1 Vize nové studijní disciplíny Rodinná a sexuální výchova představuje cílenou činnost, její cíle i obsah vycházejí ze specifiky individuálních zvláštností dětí předškolního i mladšího školního věku. Je nutné, aby rodinná a sexuální výchova měla důstojné místo ve výchově a aby byla ve školních podmínkách realizovaná na základě specifických zásad a celého metodického systému, proto je důležité, aby byl pro podmínky pedagogické praxe v mateřské i primární škole kvalitně připraven učitel. Pro rodinnou a sexuální
2
výchovu doposud na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci neexistuje u oborů, jež připravují budoucí učitele mateřských a primárních škol, samostatný předmět, který by se systematičněji a důkladněji (zejména metodicky) zabýval touto oblastí výchovy. Nově vytvořený předmět, zabývající se nejzákladnější teoretickou a specificky metodickou problematikou rodinné a sexuální výchovy, přispěje v ucelené a systematické podobě zkvalitnit zejména příslušnou metodickou připravenost budoucích učitelů v mateřských a primárních školách. V současné době je problematika rodinné a sexuální výchovy u oborů připravujících budoucí učitele mateřských a primárních škol na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci pod garancí katedry primární pedagogiky implementována do přípravy prostřednictvím integrace do vybraných studijních disciplín (RAŠKOVÁ, NELEŠOVSKÁ, 2003 aj.). V prezenční formě bakalářského studia oboru Učitelství pro mateřské školy je problematika rodinné a sexuální výchovy integrována do jednosemestrové studijní disciplíny „Poznávání přírody a společnosti 1“(předmět povinného základu) a je zaměřená zejména na oblast poznávání lidského těla, mé tělo patří jen mně, čistota a zdraví, život v dospělosti, narození dítěte a péče o něj. V prezenční i kombinované formě magisterského studia oboru Učitelství pro 1.stupeň základních škol (včetně oboru s cizím jazykem pro 1.stupeň základních škol) je rodinná a sexuální výchova integrována do jednosemestrových studijních disciplín povinného základu „Didaktika prvouky 1 a 2“a „Metodika výchovné práce na 1.stupni ZŠ“. V těchto disciplínách jsou studenti v úzce vymezené časové dotaci (zpravidla 1 seminář obdobně jako u oboru Učitelství pro mateřské školy) seznamováni se začleněním rodinné a sexuální výchovy do primárního vzdělávání (pojetí, cíle, kmenové učivo) a zabývají se využitím některých metodických postupů při realizaci v pedagogické praxi. Problematiku rodinné a sexuální výchovy studenti též zpracovávají prostřednictvím seminárních, závěrečných nebo diplomových prací a při samostudiu. V reálném edukačním procesu na všech typech pedagogických praxích v mateřských i primárních školách se studenti jen velmi zřídka setkávají s možností vidět ukázkové vyučovací hodiny zaměřené na využití prvků rodinné a sexuální výchovy, neboť učitelé toto téma odmítají odborně prezentovat. I když je rodinná a sexuální výchova v integrované podobě začleněná do vysokoškolské přípravy budoucích učitelů mateřských a primárních škol, nelze z pedagogických zkušeností a z poznámek a připomínek studentů konstatovat, že je v této integrované podobě plně dostačující. Jako samostatná studijní disciplína s názvem "Základy rodinné a sexuální výchovy" by se stala speciální didaktikou, která se zabývá teorií a praxí rodinné a sexuální výchovy v edukačním procesu v mateřské a v primární škole, základnou pro získávání nejzákladnějších teoretických znalostí ve spojení s praktickými dovednostmi, které lze uplatnit v pedagogické praxi (orientace na vymezení principů, pojetí a cílů, analyzování tématických okruhů učiva, uplatňování vhodných metod, forem a prostředků při edukaci). Aspekty vedoucí k úvaze o nově vytvořené studijní disciplíně "Základy rodinné a sexuální výchovy" jsou vyjádřeny a řešeny v projektu z Fondu rozvoje vysokých škol 2006 (dále FR VŠ) pod názvem "Rodinná a sexuální výchova jako samostatná disciplína u studijních oborů připravujících učitele mateřských a primárních škol"
3
(hlavní řešitelka PaedDr. Miluše Rašková, Ph.D.). S dosavadními výsledky výzkumného šetření, které je zaměřené na zjištění vhodnosti, důležitosti, formy a charakteru implementace výše uvedené studijní disciplíny do systému vysokoškolské přípravy budoucích učitelů, seznamuje níže uvedený přehled. 2 Nová studijní disciplína z pohledu učitelů a studentů K problematice rodinné a sexuální výchovy ve vysokoškolské přípravě budoucích učitelů mateřských a primární škol se na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci vyjadřovaly studenti oborů Učitelství pro mateřské školy a Učitelství pro 1.stupeň základních škol společně s učiteli z mateřských a primární škol, kteří se spolupodílejí na všech typech pedagogických praxí. Jak je uvedeno výše v textu, výzkumné šetření probíhá v souvislosti s řešením projektu z Fondu rozvoje vysokých škol 2006. Četnost názorů učitelů a studentů k řešené problematice není v příspěvku definitivní, neboť ještě budou do výzkumného šetření zapojeni další učitelé – metodikové i studenti z těch ročníků, u kterých se na konci akademického roku 2005/2006 z časových důvodů nepodařilo získat potřebné informace. Kompletní výsledky na základě odpovědí všech požadovaných respondentů budou zpracovány v závěrečné výzkumné zprávě (prosinec 2006) a následně publikovány. 2.1 Cíl a metoda výzkumného šetření Cílem výzkumného šetření je zjistit, jaký názor mají učitelé a studenti oborů připravujících učitele mateřských a primárních škol na problematiku rodinné a sexuální výchovy ve vysokoškolské přípravě a na implementaci nové samostatné studijní disciplíny „Základy rodinné a sexuální výchovy“ do vysokoškolské přípravy. Pro kvantitativně orientované akční výzkumné šetření nejsou stanoveny vědecké hypotézy, neboť se nejedná o deskriptivní výzkumný problém. Pro zjišťování dat je použita metoda dotazníku (GAVORA, 2000, CHRÁSKA, 1993, MAŇÁK, 2004) s typem otázek uzavřených, polouzavřených i otevřených. Dotazník obsahuje faktografické údaje respondentů, učitelé jsou dotazováni na věk, počet let pedagogické praxe v mateřské nebo primární škole a region současného pedagogického působení, studenti jsou dotazováni na formu studia (prezenční nebo kombinovaná), věk, region místa bydliště a počet let případné pedagogické praxe. Vedle faktografických údajů je v dotazníku formulováno 10 otázek (viz příloha 1), které jsou zaměřené na důležitost a možnosti zařazení rodinné a sexuální výchovy do vysokoškolské přípravy a na zjištění vhodnosti, důležitosti, formy a charakteru implementace samostatné disciplíny „Základy rodinné a sexuální výchovy“ do systému vysokoškolské přípravy.
4
2.2 Respondenti a sběr dat Reprezentativní soubor (GAVORA 2000, CHRÁSKA, 1993, MAŇÁK, 2004) byl sestaven pomocí záměrného výběru a k vzorku respondentů výzkumného šetření patří: A) učitelé mateřských (n=9) a primárních škol (n=10), kteří se podílejí jako metodikové na všech typech pedagogických praxí na školách v olomouckém regionu, B) studenti prezenční (PS, n=92) a kombinované (KS, n=176) formy magisterského studia oborů Učitelství pro 1.stupeň základních škol (U1ST) na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, C) studenti prezenční formy bakalářského studia (n=17) Učitelství pro mateřské školy (UMŠ) na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Dotazovaní učitelé (resp. učitelky) mateřských škol vykazují průměrný věk 48 let a 28 let pedagogické praxe, učitelé (resp. učitelky) primárních škol vykazují průměrný věk 40 let a 16 let pedagogické praxe. Studenti prezenční formy studia U1ST vykazují průměrný věk 20 let a 3 z nich (tj. 3,26%) mají absolvovanou pedagogickou praxi v primární škole (maximálně 2 roky). Studenti kombinované formy studia U1ST (převážně profesně působí jako nekvalifikovaní učitelé primární školy) vykazují průměrný věk 35 let a 7 let pedagogické praxe. Studenti UMŠ vykazují průměrný věk 20 let a jsou bez pedagogické praxe. Administraci dotazníku podle instruktáže zadavatele prováděli vysokoškolští pedagogové katedry primární pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci při hospitacích nebo metodickém vedení na všech typech pedagogických praxí v olomouckém regionu a ve výuce svých studijních disciplín. Sběr dosavadních dat se uskutečňoval průběžně v březnu až v květnu 2006 a získané údaje byly vyhodnoceny v květnu a v červnu 2006 pomocí primárního zpracování dat. Získané výsledky z odpovědí respondentů jsou zpracovány v grafech, výsledky z otevřené dotazníkové položky pomocí kategorizace odpovědí. Pilotážní výzkum ani předvýzkum nebyl prováděn, formulace jednotlivých položek v dotazníku byly konzultovány se spoluřešiteli projektu FR VŠ. Předběžné shrnutí výsledků odpovědí studentů kombinované formy studia oboru Učitelství pro 1.stupeň základních škol bylo již prezentováno a publikováno (RAŠKOVÁ, 2006). 2.3 Shrnutí dosud získaných dat Vzhledem k omezenému rozsahu počtu stran příspěvku jsou v přehledu dosud získaných dat uvedeny prostřednictvím grafů nejčetnější odpovědi respondentů. Studenti prezenční formy studia (PS) a kombinované formy studia (KS) magisterského oboru Učitelství pro 1.stupeň základních škol (U1ST) odpovídali v nejčetnějších odpovědích následovně:
5
Graf 1. Názory studentů PS – obor U1ST Vyhodnocení 70
59(64%)
60
53(58%)
50
57(62%) 49(53%)
61(67%)
A
50(54%)
49(53%)
38(42%)
40
B C
32(36%)
30
D
20
E
10
F
0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
Otázka
Graf 2. Názory studentů KS – obor U1ST Vyhodnocení 140 120
119(67%)
100
A
86(48%)
91(52%)
105(59%)
97(56%)
89(50%) 73(41%)
80
91(51%)
B C
71(40%)
60
D
40
E
20
F
0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
Otázka
1. Problematika rodinné a sexuální výchovy je v přípravě budoucích učitelů: důležitá a měla by být do vysokoškolské přípravy budoucích učitelů zahrnuta. 2. Problematika rodinné a sexuální výchovy by měla být do vysokoškolské přípravy budoucích učitelů zařazena jako: samostatná studijní disciplína (samostatný předmět). 3. Pokud by existovala samostatná studijní disciplína (Základy rodinné a sexuální výchovy), pak by měla být předmětem: povinně volitelným (B). 4. Rozsah výuky samostatné studijní disciplíny (Základy rodinné a sexuální výchovy) by byl optimální jako: jednosemestrální. 5. Postačující časové rozpětí pro výuku samostatné studijní disciplíny (Základy rodinné a sexuální výchovy) by bylo v semestru (semestrech): 1hod./týden.
6
6. Optimální formu výuky samostatné studijní disciplíny (Základy rodinné a sexuální výchovy) by tvořily: studenti PS – pouze semináře, studenti KS – kombinace přednášek, seminářů a cvičení. 7. Postačující ukončení samostatné studijní disciplíny (Základy rodinné a sexuální výchovy) by představoval: zápočet. 8. Samostatná studijní disciplína (Základy rodinné a sexuální výchovy) by se mohla realizovat v ročníku: studenti PS – druhém, studenti KS – není rozhodující. 9. Výuka samostatné studijní disciplíny (Základy rodinné a sexuální výchovy) by se měla zaměřit na oblast: výhradně metodicko-praktickou. 10. Témata, která by rozhodně neměla chybět v obsahu samostatné studijní disciplíny (Základy rodinné a sexuální výchovy): vývoj dítěte v období puberty, předcházení nechtěného těhotenství, prevence proti pohlavním chorobám, začátek pohlavního života, první pohlavní styk, antikoncepce, těhotenství a průběh porodu, přátelské vztahy mezi vrstevníky, partnerský vztah, manželská krize a děti, prevence proti zneužívání a týrání dětí, protidrogová prevence a prevence proti šikanování. Jak je patrné z grafů, nejčetnější odpovědi studentů obou typů forem studia Učitelství pro 1.stupeň základních škol se neliší s výjimkou názorů na formu výuky a ročník, ve kterém by se mohla samostatná studijní disciplína (Základy rodinné a sexuální výchovy) realizovat. Je potěšitelné, že studenti pojímají problematiku rodinné a sexuální výchovy jako důležitou součást v přípravě na své budoucí povolání a dokonce ji podle nejčetnějších odpovědí podporují ve smyslu existence samostatné studijní disciplíny, která by se mohla stát povinně volitelným předmětem (to znamená, že si z dané nabídkové skupiny určitých předmětů zvolí právě jeden, který pak povinně absolvuje) s ukončením v podobě zápočtu. Je zajímavé, že studenti ve svých vizích o časovém rozpětí výuky zmíněné samostatné studijní disciplíny neuvažují o jednorázových časově vymezených blocích či kurzech, ale o pravidelné časově vymezené semestrální výuce. Výklad těchto úvah lze těžko komentovat bez dalšího nutného ověření, neboť faktorů, proč se studenti nepřiklánění k blokové výuce nebo ke kurzům, existuje celá řada (množství jiných kurzů, časová zátěž vzhledem k rozvrhu hodin, nechuť k výuce v pátek, kdy většinou už studenti PS výuku nemají, aj.). Také jsou z odpovědí studentů patrné tendence k upřednostňování aktivní formy výuky v podobě seminářů nebo kombinace teorie (přednášky) s praxí (semináře, cvičení) a výhradně metodicko-praktickou oblastí zaměření výuky, u které lze logicky očekávat, že přináší konkrétní poznatky pro využití prvků rodinné a sexuální výchovy v pedagogické praxi. Z volných odpovědí studentů k obsahové zaměřenosti samostatné studijní disciplíny vyplývá, že upřednostňují zejména konkrétní témata ze života ve vztahu nejen k žákům, ale i sobě samotným. Je zřejmé, že citlivá a ožehavá témata jako například uváděné šikanování nebo zneužívání a týraní dětí není možno zanedbávat, ale konečně hledat cesty k řešení. Potěšitelné jsou i odkazy na jiné preventivní aktivity a též vztahy mezi lidmi.
7
Graf 3. Názory studentů UMŠ Vyhodnocení 14
13(76%) 12(71%)
12 10
8(47%)
8
9(53%)
9(53%)
10(59%) 9(53%)
11(65%)
A B
8(47%)
C
6
D
4
E
2
F
0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
Otázka
Studenti oboru Učitelství pro mateřské školy ve svých nejčetnějších odpovědích problematiku rodinné a sexuální výchovy ve vysokoškolské přípravě budoucích učitelů považují též za důležitou, měla by být do přípravy zařazena jako samostatná studijní disciplína, která by se měla stát jednosemestrálním předmětem povinným s časovou dotací 2hod./týden (s názorem na časovou dotaci se liší od studentů předchozích oborů). Optimální formu výuky samostatné studijní disciplíny vidí v kombinaci zejména přednášek a cvičení nebo přednášek a seminářů s ukončením v podobě kolokvia, čím se zásadně odlišují v názorech studentů předchozích oborů. O realizování výuky samostatné studijní disciplíny uvažují ve druhém ročníku studia, o zaměřenosti obsahu výuky jako výhradně metodickopraktické, kde vykazují ve svých úvahách shodu se studenty předchozích oborů. K tématům, která by rozhodně neměla chybět v obsahu samostatné studijní disciplíny řadí vznik života a narození dítěte, rodina a vztahy v rodině, rozvod rodičů, úmrtí v rodině, domácí násilí, hygiena lidského těla. Vedle poukázání na nutnost začlenění problematiky týrání a sexuálního zneužívání dětí uvádějí nutnost zařadit metodiku, formy spolupráce školy a rodiny a vysvětlení pojmového aparátu (sex, sexualita, sexuální chování dětí, sexuální deviace aj.). Učitelé mateřských (MŠ) a primárních škol (PŠ) se vyjadřovali v nejčetnějších odpovědích následovně:
8
Graf 4. Názory učitelů MŠ Vyhodnocení 9
8(89%)
8
8(89%)
8(47%)
A
7(78%)
7
B
6
5(56%)
5
5(55%)
4(44%)
4
4(44%)
4(44%)
C D
3
E
2 1
F
0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
Otázka
Graf 5. Názory učitelů PŠ Vyhodnocení 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
9(90%) 8(80%)
7(70%)
A
8(80%) 7(70%) 6(80%)
5(50%) 5
B C
5(50%)
D
3(30%)
E F 1
2
3
4
5
6
7
8
9
Otázka
Učitelé (resp. učitelky) stejně jako studenti přiřazují problematice rodinné a sexuální výchovy důležitost a míní, že by měla být do vysokoškolské přípravy budoucích učitelů zařazena buď jako samostatná studijní disciplína nebo podle některých učitelů PŠ jako integrální součást jiné studijní disciplíny (převážně biologie dítěte nebo psychologie). Samostatná studijní disciplína (Základy rodinné a sexuální výchovy) by podle učitelů PŠ mohla být předmětem nejen povinně volitelným, jak míní studenti kromě studentů UMŠ (přiklánějí se k povinnému předmětu), ale i podle učitelů MŠ a poloviny učitelů PŠ předmětem povinným (to znamená, že by předmět museli povinně – bez možnosti výběru - absolvovat všichni studenti). Úvahami o
9
rozsahu výuky se neliší učitelé MŠ se studenty U1ST, zatímco učitelé PŠ uvažují i o dvousemestrální výuce jako studenti UMŠ nebo dokonce blokové výuce či kurzech. Pro optimální formu výuky se učitelé přiklánějí obdobně jako studenti KS U1ST a studenti UMŠ ke kombinaci teorie s praxí nebo jako studenti PS k formě seminářů. Učitelé potvrzují názory studentů U1ST (nikoliv však studentů UMŠ – kolokvium) v zakončení samostatné studijní disciplíny - zápočtem, ale liší se ve vizích o zaměřenosti výuky. Učitelé na rozdíl od studentů propagují oblast zaměřenosti výuky na propojení odborně teoretické, didaktické a metodicko- praktické. Z volných odpovědí k tématům, která by rozhodně neměla chybět v obsahu samostatné studijní disciplíny, se učitelé MŠ zmiňovali o narození dítěte, mateřství a historii mateřství, o ochraně osobního zdraví, o vzájemné komunikaci v rodině a řešení partnerských konfliktů, o duchovním pohledu na rodinu, o požadavcích na práci učitele. Učitelé PŠ uváděli zaměření na dospívání, tělesný a duševní vývoj vzhledem k sexualitě, vztahy mezi lidmi, postavení ženy v rodině a senioři v rodině. Shodně učitelé MŠ i PŠ stejně jako studenti poukazují na zařazení problematiky prevence proti týrání dětí a šikanování. Úvahy studentů i učitelů o zaměřenosti obsahu výuky nové samostatné disciplíny vedou k zamyšlení, o která aktuální témata bude vhodné obohatit již koncepčně rozvíjenou (ne však definitivně stanovenou) obsahovou náplň výuky předmětu Základy rodinné a sexuální výchovy.
Závěrečné zamyšlení V mateřské i primární škole je učitel všestranným odborníkem v mnoha vědních disciplínách, neboť převážně on sám svěřené děti nebo své žáky ve školním podmínkách vzdělává, vychovává a předává jim své znalosti a zkušenosti. Od vstupu dítěte do mateřské nebo primární školy se učitel společně s rodiči i jinými osobami spolupodílí na formování jeho osobnosti, a to i v oblasti rodinné a sexuální výchovy. Učitel v mateřské i primární škole musí vycházet z předpokladu, že rodinná a sexuální výchova je určena pro současný i budoucí život dětí, jehož cílem by měl být spokojený život zejména v oblasti partnerské, manželské i rodičovské a který by měl fungovat s principy a normami společnosti. Učitel také zohledňuje fakt, že rodinná a sexuální výchova musí mít na dítě pozitivní vliv a že její průběh není jednostrannou záležitostí. Učitel navíc musí být schopen a ochoten předávat dětem informace a naučit je dovednostem v přiměřené míře a adekvátně jejich věku, tj. musí být odborně i metodicky vzdělán v oblasti rodinné a sexuální výchovy. Přes všechna možná úskalí musí učitel mateřské a primární školy zvládnout problematiku rodinné a sexuální výchovy na profesionální úrovni. K tomuto cíli směřuje i zavedení nové samostatné studijní disciplíny s názvem Základy rodinné a sexuální výchovy, která by pomohla budoucím učitelům zejména metodicky řešit problematiku rodinné a sexuální výchovy v pedagogické praxi.
10
Literatura GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000. ISBN 80-8593179-6. HARRIS, A. What does "Sex Education" mean? In Stainton Rogers, R. (Ed.): Sex Education - Rationable and Reaction. London: Cambridge University Press, 1974. CHRÁSKA, M. Základy výzkumu v pedagogice. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1993. ISBN 80-7067-287-0. MAŇÁK, J., ŠVEC, V. Cesty pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2004. ISBN 807315-078-6. MATĚJČEK, Z. Co, kdy a jak ve výchově dětí. Praha: Portál, 1996. JANIŠ, K., TÄUBNER, V. Didaktika sexuální výchovy. Hradec Králové: Gaudeamus, 1999. ISBN 80-7041-902-4. MAŇÁK, J., ŠVEC, Š., ŠVEC, V. (ED.). Slovník pedagogické metodologie. Brno: Paido, 2005. ISBN 80-7315-102-2. RAŠKOVÁ, M. Ke vztahu učitelů primárního vzdělávání k výuce základů sexuální výchovy. In 11.kongres k sexuální výchově v České republice: Sborník referátů. Praha: Společnost pro plánování rodiny a sexuální výchovu, 2003, s.138 - 140. ISBN 80-86559-23-8. RAŠKOVÁ, M. Postoje pedagogů a budoucích učitelů primárního vzdělávání k problematice rodinné a sexuální výchovy. In Nové možnosti vzdělávání a pedagogický výzkum: Sborník referátů z IX.celostátní konference ČAPV s mezinárodní účastí. Ostrava: Ostravská univerzita, 2001, s.237 -239. ISBN 80-7042181-9. RAŠKOVÁ, M. Sexuální výchova jako samostatná studijní disciplína ve vysokoškolské přípravě učitelů mateřských a primárních škol. In Moravský regionální kongres k sexuální výchově: Sborník referátů (CD-ROM). Uherský Brod: Společnost pro plánování rodiny a sexuální výchovu a SOŠ Předbranská Uherský Brod, 2006. RAŠKOVÁ, M. Učitelé ve výzkumných šetřeních k rodinné a sexuální výchově v primární škole. In Pedagogický výzkum: Reflexe a společenských potřeb a očekávání?: Sborník referátů. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, s.244 - 448. ISBN 80-244-1079-6. RAŠKOVÁ, M., NELEŠOVSKÁ, A. Základy sexuální výchovy v mateřské škole a v přípravě učitelů preprimárního vzdělávání. In 11.kongres k sexuální výchově v České republice: Sborník referátů. Praha: Společnost pro plánování rodiny a sexuální výchovu, 2003, s.140 - 143. ISBN 80-86559-23-8. SMOLÍKOVÁ, K., HAJNOVÁ, R. Než se dítě zeptá…Program sexuální výchovy dětí předškolního věku. Praha: Portál, 1997. ISBN 80-7178-132-0. Rámcový program předškolního vzdělávání. MŠMT ČR - č.j. 14 132/01/22. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2001. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2002. Standard základního vzdělávání. Věstník MŠMT ČR. LI, sešit 9, září 1995.
11
Příloha 1 DOTAZNÍKOVÉ POLOŽKY PRO UČITELE A STUDENTY VŠ KE STUDIJNÍ DISCIPLÍNĚ ZÁKLADY RODINNÉ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVY U každé otázky vyberte jednu odpověď, kterou u příslušného písmene zakroužkujte. 1. Problematika rodinné a sexuální výchovy je v přípravě budoucích učitelů: a) nepostradatelná, musí být do přípravy zařazena, b) důležitá, měla by být do přípravy zařazena, c) není tak důležitá, aby byla do přípravy zahrnuta, d) nedůležitá, vůbec by neměla být do přípravy zahrnuta. 2. Problematika rodinné a sexuální výchovy by měla být do vysokoškolské přípravy učitelů zařazena jako: a) samostatná studijní disciplína (samostatný předmět), b) integrální součást jiné studijní disciplíny – jaké, c) integrální součást jiných studijních disciplín – jakých, d) žádné zařazení (absence studijní disciplíny). 3. Pokud by existovala samostatná studijní disciplína (Základy rodinné a sexuální výchovy), pak by měla být předmětem: a) povinným (A), b) povinně volitelným (B), c) volitelným (C). 4. Rozsah výuky samostatné studijní disciplíny (Základy rodinné a sexuální výchovy) by byl optimální jako: a) jednosemestrální, b) dvousemestrální, c) vícesemestrální, d) nesemestrální – např. bloková výuka, kurz aj. 5. Postačující časové rozpětí pro výuku samostatné studijní disciplíny (Základy rodinné a sexuální výchovy) by bylo v semestru (semestrech): a) 1hod./T, b) 2hod./T, c) více než 2hod./T, v nesemestrální výuce: d) bloková výuka nebo kurz – uveďte časové dotace v hodinách nebo dnech či týdnech. 6. Optimální formu výuky samostatné studijní disciplíny (Základy rodinné a sexuální výchovy) by tvořily: a) pouze přednášky, b) pouze semináře, c) pouze cvičení, d) kombinace předchozích – uveďte jaké.
12
7. Postačující ukončení samostatné studijní disciplíny (Základy rodinné a sexuální výchovy) by představoval/a: a) zápočet, b) kolokvium, c) zkouška, d) jiné – uveďte jaké. 8. Samostatná studijní disciplína (Základy rodinné a sexuální výchovy) by se mohla realizovat v ročníku: a) prvním, b) druhém, c) třetím, d) čtvrtém, e) pátém, f) není rozhodující. 9. Výuka samostatné studijní disciplíny (Základy rodinné a sexuální výchovy) by se měla zaměřit na oblast: a) výhradně odborně teoretickou, b) výhradně didaktickou, c) výhradně metodicko-praktickou, d) propojení oblastí – vypište jakých. 10. Vypište, která témata by rozhodně neměla chybět v obsahu samostatné studijní disciplíny (Základy rodinné a sexuální výchovy).
Kontaktní adresa na autora PaedDr. Miluše Rašková, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta Katedra primární pedagogiky Žižkovo nám. 5, 771 40 Olomouc E-mail:
[email protected]
13
