Vstup do problematiky dějin skautingu v Českém Těšíně
Eduard Konvička – Pajtáš (někdy po roce 1989)
I. Úvod - počátky junáckého hnutí v Českých zemích. Počátkem desátých let 20. století, kdy Čechy, Morava, Slovensko i Podkarpatská Rus byly součásti Rakousko-Uherská monarchie, můţeme sledovat první snahy o zakládání skautských organizací v našich zemích. Myšlenky R. Baden-Powella u nás začal propagovat středoškolský profesor A. B. Svojsík. Po návratu z Anglie, kde navštívil několik táborů a seznámil se se skautskými myšlenkami začal skauting přizpůsobovat pro českou mládeţ. Baden-Powellovské myšlenky obohatil o některé nové české tradice, zdůraznil tělesnou výchovu a vliv přírody na formování dětské duše. V roce 1912 svým dílem "Základové junáctví" poloţil základy čes. skautingu. Nové hnutí bylo nejdříve organizováno u Svazu spolku tělesné výchovy v Praze jako skautský odbor. V červnu. 1914 na schůzi v "Umělecké besedě" v Praze získal čes. skauting organizační základy. Byl vytvořen Junák - český skaut. První světová válka zbrzdila vývoj, ale Junák nezanikl. Nová epocha začala po 28. říjnu 1918 po rozpadu Rakousko-Uherské monarchie a vznikem Československá republiky. Skauti prokázali svou oddanost mladé republice a okamţitě se zapojili do kurýrních, pořadatelských a doručovatelských sluţeb. Dne 7. června 1919 byl ustaven "Svaz junáků - skautů RČS" a jeho náčelníkem byl zvolen A. B. Svojsík. První velkou poválečnou akcí Svazu junáků byly národní skautské slavnosti v červnu 1922 na Císařské louce. Na území Slovenska vznikl první skautský oddíl aţ v r. 1919 v Ţilině. Počátkem třicátých let jiţ Svaz junáka sdruţoval více neţ 34. 000 skautů a skautek. Vývoj skautského hnutí na Těšínsku byl silně ovlivněn zvláštním postavením tohoto regionu Země Slezské, jeho samostatným a sloţitým historickým vývojem. Zvláštní podmínky a okolnosti, které ovlivnily vývoj skautského hnutí v tomto regionu, jsou tak závaţné, ţe je nutná objasnit a vysvětlit historii a vývoj Těšínská.
II. Dějinný nástin vývoje Těšínska První písemnou zmínkou o Těšíně je listina papeţe Hadriána VI., která je datovaná rokem 1155. Víme, ţe v 9.stol. patřilo Těšínsko do sféry vlivu Velkomoravské říše, po jejím rozpadu přechází pod svrchovanost Přemyslovců. Od roku 1327, kdy Kazimír I. /syn prvního těšínského kníţete Měška/ uznal svrchovanost českého krále Jana Lucemburského a Těšínsko se stalo součástí české koruny. Těšínská kníţata z rodu Piastovců pak panovali v zemi, jakoţto kníţata podřízena českému králi. Pohraniční oblast Těšínska ve 13. stol. tvořily městské obce: Těšín, Fryštát /dnes Karviná/, Bílsko, Frýdek, Skočov a Jablunkov. Město Bohumín, dnes součást tohoto regiónu,ve 13. stol. náleţel k Ratibořskému vévodství. S kolonizačními proudy pronikli na Těšínsko přistěhovalci z Německa, na konci 15. stol. kolonisté z Uherska. Kníţata z dynastie Piastovců panovala na zámku v Těšíně aţ do roku 1653, kdy úmrtím kněţny Alţběty Lukrécie vymřela Těšínská větev tohoto rodu. Po skončení třicetileté války proţívalo Těšínské kníţectví období hospodářské i politické stagnace. Po vymření Piastovců se na těšínském zámku poměrně rychle střídají Lichtenštejnové, vévodové saskolotrinské dynastie a pak aţ do konce první světové války Habsburkové. Po nastoupení Marie Terezie na trůn započal spor o Slezsko a skončil aţ těšínským mírem r. 1779. Po rozdělení Slezska zanikl těšínský zemský sněm. Ve druhé polovině 19. stol. dochází k hospodářskému rozmachu a na Těšínsko přichází pracovní síly hlavně z polské Haliče. To ovlivnilo národnostní sloţení Těšínska. Za první světové války zaţilo Těšínsko útlak, hlad a nouzi.
Po vzniku československého a polského státu začíná spor o Těšínsko, který vyúsťuje ve vojenský konflikt. Teprve aţ 28. 7. 1920 bylo rozhodnuto o čes.-polské hranici na Těšínsku. Město Těšín bylo řekou Olši rozděleno a vzniklo nové československé Těšínsko. Národnostní třenice ale neutuchají, situace se v regionu přiostřuje a Těšínsko se opět stává objektem mocenského nátlaku. V r. 1938, dochází k okupaci regionu Polskem o dvě léta později v r. 1940 k okupaci Německem. Poválečné dny přinášejí opět národnostní problémy, které překonala aţ čes.polská smlouva o spojenectví z 10. 3. 1947. Dnes jiţ území Těšínska na mapě České republiky nenajdeme a je lépe chápat region jako území historické. Velice sloţitý vývoj Těšínska měl i vliv na odlišný vývoj skautského hnutí v tomto regionu.
III. Vznik a vývoj skautského hnutí na Těšínsku do r. 1938. Počátky skautského hnutí na Těšínsku byly ovlivněny rozvojem skautingu v Opavě, Moravské a Slezské Ostravě. Dějiny skautingu na Ostravsku jsou zpracovaný v publikaci br. L. Jedličky " Cesta ostravského skautingu 1919 - 1991." Rozvoj skautského hnutí na Těšínsku je spjat se vznikem a vývojem skautingu v Lázích, kde 28. března 1920 vzniká 1. oddíl junáků - skautů RČS. Pevnější org. postavení získal skauting na Těšínsku aţ v r. 1922, kdy byl v Lázích ustaven první sbor těšínského skauta Repub. Československé. Pro celé skautské hnutí na Těšínsku bylo rozhodující, ţe se vyvíjelo zároveň s rozvojem školství. V národnostně roztříštěném regionu, byly skautské myšlenky šířeny učiteli jiţ přímo na školách. Mládeţ byla vychovávána v duchu českých národních tradic. Největší posilnění hnutí na Těšínsku ve 20. letech znamenal "Skautský den " v Orlové r. 1926. Sešli se zde skauti z Ostravy, Opavy, Poruby, Místku, Frýdku, Jablunkova, ale i z Brna, Prostějova a ze Slovenska. Nikdy předtím nenavštívila Těšínsko tak početná skautská delegace, v jejímţ čele stál místonáčelník br. J. Novák. Počátkem 30. let dochází k novému rozvoji hnutí v regionu. K 2.říjnu 1932 pracovalo v tomto okrese více neţ deset oddílů v okrscích Karviná, Lázy, Suchá , Návsí, Bystřice , Darkov, Třinec a Český Těšín. Největšího rozvoje dosáhlo hnutí v pol. 30.let. K 31. prosinci 1935 pracovaly asi tři desítky oddílů. Střediskem jun. hnutí se stal Český Těšín, kde pracovalo sedm oddílů. Dominantní události v předválečné historii skautingu na Těšínsku byl Zemský skautský sjezd v Český Těšíně, který se konal od 31. 5. - 1. 6. 1936. Na organizaci sjezdu se významně podílel starosta českotěšínského skautského sdruţení, ředitel školy br. P. Machara. V rámci sjezdu byl uspořádán jiţ IV. ročník ţupních závodů, které řídil ţupní zpravodaj br. B. Večerek za přítomnosti náčelníka br. A. B. Svojsíka. Zemský skautský sjezd se stal vynikající propagací junáckého hnutí na Těšínsku. Zároveň s rozvojem čes. skautského hnutí, je moţno pozorovat i rozmach polského skautingu /Harcerzi/, který byl ovšem v té době silně zaměřen na šíření polského národního cítění. V této souvislosti nepostrádal dobově laděné nacionalistické prvky. Na rozdíl od jiných území naší republiky, kde junácké hnutí a myšlenky neustále vzkvétaly, dostal se skauting na Těšínsku do role jednoho ze sdruţení upevňujících československou státnost.
IV. Odboj ne Těšínsku v letech 1936 - 1945. Mnichovská krize a mocenské spory o Těšínsko v r. 1938 zastihly skauty v této sloţité době připraveny. Byli to oni, kdo se jako první zapojili do odbojové činnosti.
Vykonávali stráţní a hlídkové sluţby, zapojili se i do průzkumných činností, v některých případech i do ozbrojených akcí. Podíleli se na ostraze státní hranice. Mnoho skautských pracovníku muselo opustit území Těšínska, mnoho jich bylo zatčeno. Zrod odboje je moţno dát do doby, kdy Beckovo Polsko okupovalo Těšínsko. Ze skautů, hlavně vůdců a roverů byla ze pomoci důstojníků a vojáků zaloţena odbojová skupina Slezská legie. 13. listopadu 1943 vzniká nová odbojová organizace " Odboj slezských junáků ", která slouţila hlavně, jako spojka pro partyzány a opatřovala falešné doklady. Asi nejčerněji se do dějin těšínského skautského odboje zapsala poprava mnoha ostravských skautů v Polském Těšíně /Cieszyně/ v dubnu r. 1945. Na počest těchto mladých hrdinů zaloţili skauti z 30. odd. v Ostravě 6. října 1946 malou kamennou mohylu na horském hřebeni Ivančena. Mnoho skautů bylo v řadách partyzánů i v jednotkách zahraniční armády. Mnoho jich zahynulo v koncentrácích i na popravišti. Mezi nimi byl také vůdce a zakladatel 2. odd. Junáka v Českém Těšíně, místní učitel br. O. Štěrba, muţ, který byl věrný skautským ideálům aţ do konce svého ţivota. Po vyhnání z území Těšínská byl jmenován ředitelem školy v Mor. Budějovicích, kde byl 24. února 1942 zatčen a za odbojovou činnost odsouzen stanným soudem k trestu smrti zastřelením v Kounicových kolejích v Brně. Svá poslední slova věnoval těm, kterým zasvětil svůj ţivot: "Bratře Pátere, vzkaž můj pozdrav těšínským junákům,vzkaz jim, že jsem na ně do poslední chvíle myslel..." Dne 5. září 1946 byl Oldřich Štěrba - Otec Vlk vyznamenán Čes. válečným kříţem 1939 in memoriam. Junák mu v témţe roce udělil skautské vyznamenání - junácký kříţ " Za vlast " 1939 - 1945 - zlatý stupeň.
V. Těšínský skauting v letech 1945 - 1949. Zatímco se ve všech městech Čech a Moravy objevili Junáci v hojném počtu jiţ před osvobozením, aby pomohli republice, situace na území Těšínská byla jiná. Těšínsko, které proţilo během posledních osmi let polskou okupaci a německý zábor jiţ téměř zapomnělo na Junáky. Zapomněla většinou i mládeţ, která byla ve vleku polských a německých škol. Své síly a pomoc nabídli městu bývalí činovníci českotěšínských skautů. Jiţ koncem května 1945 se sešlo 14 "starých" činovníků' a zahájili činnost Junáka v okrese Český Těšín. Vedení se ujal okresní velitel br. M. Satori. 12. června 1945 byl br. O. Gavendou zaloţen 1. oddíl Český Těšín, který navázal na tradice bývalé "dvojky" br. O. Štěrby. Šiřiteli junácké myšlenky mezi mládeţí byli především bři. O. Gavenda, Josef, Oldřich a Ruda Ţiţkové, G. Rottmann a další. Na rozvoji jun. hnutí se výrazně podílel návrat některých rodin s dětmi z vnitrozemí, které byly nuceny opustit Těšínsko za okupace Polskem a následně Německem. Český Těšín se po válce stal centrem skautingu ne Těšínsku. Bylo zde zaloţeno velitelství 32. oblasti Junáka, které zahrnovalo skautské okrsky Bohumín, Třinec, Frýdek - Místek a Český Těšín. Toto oblastní velitelství Junáka v Českém Těšíně uspořádala ve dnech 29. července - 10. srpna 1945 v areálu parku A. Sikory v Českém Těšíně první poválečnou Lesní školu, ze které vyšlo 42 dívčích a chlapeckých činovníků. V r. 1946 dochází k výraznému rozvoji junáckého hnutí ve městě i v regionu. Skautskou myšlenku také podpořil tehdejší ministr spravedlnosti, br. Prokop Drtina, který se zúčastnil prvního poválečného slibu českotěšínských Junáků, dne 17. února 1946 v Českém Těšíně, kdyţ prohlásil: " Kluci, já patřím také k vám ". V tomto roce bylo uspořádáno velké mnoţství výprav, soutěţí a besídek, v dubnu 1946 také první lehkoatletické závody pro skauty a vlčata. Významnou události bylo také červencové předání poselství skautů panu prezidentovi Dr. E. Benešovi těšínským
skautem Pavlem Páclem, společně se dvěma skauty z Čech a Moravy. Atmosféra setkání Junáků s panem prezidentem, dokresluje vyprávění P. Pácle, které bylo uveřejněno v Novém Slově dne 19. června 1946: "Pane prezidente! Neseme Vám štafetu československých lesů v rámci Týdne lesů. Junáci byli pověřeni, aby Vám štafetu doručili, hlásíce se upřímnou láskou k lesům a řadíce se mezi jejich ochránce…“ „Těší mne,ţe štafetu provedli Junáci, kteří ve svých hrách, cvičeních i povinnostech mají nejblíţe k lesu", prohlásil pan prezident s pokračoval ,".... jinde sice mají také lesy, ale nikde jim nejsou tak krásné a drahé jako nám ". V červenci t. r. pak v Ostravě skládali českotěšínští skauti spolu se skauty celého Slezska věrnostní slib do rukou pana prezidenta. V tomto měsíci se také konal první poválečný tábor Junáků z Českéh Těšína v údolí Komorní Lhotky. Vyvrcholením bohaté činnosti r. 1946 byla účast českotěšínských Junáků na Svojsíkově jubilejním závodu v Praze. Těšínská hlídka obsadila v konkurenci 26 hlídek 13. místo. Tato bohatá činnost pokračovala i v následujícím roce. K 9. lednu 1947 pracovaly v Českém Těšíně dva oddíly chlapecké, vlčata a jeden odd. dívčí. 20. dubna 1947 uspořádal 1. odd. junáků závody v přespolním běhu, kterého se zúčastnili Sokoli, členové DTJ a SČM a početná skupina členů sportovního klubu v Polském Těšíně. 4. května t.r. se pak zúčastnili "Harcerských slavností" v Polském Těšíně, kde byly poloţeny základy druţebních vztahů s polskými skauty. Řadou dalších akcí, sportovních i veřejných, si získal Junák v Českém Těšíně postavení nejlépe pracující organizace s mládeţí. Toto období v dosavadní historii bylo moţno nazvat vrcholem činnosti. 3. května 1947 navštívil českotěšínské skauty v Komorní Lhotce ředitel Boy Scouts, International Bureau Mezinárodní chlapecké skautské kanceláře / Mr. Wilson a předal jim pozdrav od anglických skautů. Ale nejvýzačnější události v poválečné době se stala účast šesti Junáků /O.Gavenda, P. Pácl, G. Rottmann, L. Vachtarčík, O. Wojnar a J. Ţiţka / na 6. světovém Jamboree ve Francii. 28. září 1947 uspořádali V Českém Těšíně skauti výstavku pro veřejnost. Vše nasvědčovalo, ţe skautské hnutí čeká světlá budoucnost. Ale politická situace v zemi se vyhrocuje a nemile se dotýká i Junáka. Důkazem můţe býti část projevu ze dne 28. září 1947 předsedy MNV v Českém Těšíně pana V. Pavlíka: "..... Bohuţel, v naši republice nenašel skauting ještě patřičné pochopení u mnohých lidí. Jak známo, jest Junák organizaci nadstranickou. Zdější deník Nová Svoboda, list KSČ napsal, ţe Junáci ve Francii propagují komunistickou mládeţ a SČM. Musím zde z tohoto místa prohlásit, ţe to byla holá nepravda, neboť Junáci nemají s politikou nic společného. Pěstují jen a jen politiku československou." V letech 1948-49 pracují oddíly a střediska svým ustáleným způsobem. Roku 1948 je uspořádán tábor 32. oblasti Těšínské v Hluchové u Nýdku. Společně zde tábořili skauti z Českého Těšína, Bystřice a Třince a proto i název tábora Tibet. Třetí a zároveň poslední poválečný tábor se konal na Vikštejně v Podhradí u Vítkova v r. 1949. Byla to poslední akce českotěšínských skautů před následující dvacetiletou pomlkou.
VI. Těšínský skauting v létech 1958 - 1970. Politická uvolňování v Československu silně narušilo i koncepci PO ČSM. Začalo se nahlas mluvit o kladných prvcích skautské výchovy, které je moţno zavést do práce v oddílech. To se pak stalo podnětem k znovuobnovení junácké činnosti v našem městě a okolí. První snahy o obnovení činnosti v Českém Těšíně je moţno pozorovat uţ v zimě roku 1967, kdy se na popud br. O. Gavendy sešli na Velkém Polomu v Beskydech bývalí
skautští činovnicí i řadoví bývali členové. K obnovení řádné skautské činnosti ve městě Český Těšín došlo 19. dubna 1968, kdy bylo zaloţeno středisko Junáka v Českém Těšíně. Zahajovacího shromáţdění se v místním divadle zúčastnilo na 60 bývalých skautek a skautů. Téhoţ dne bylo zaloţeno pět junáckých oddílů. 1. oddíl vznikl z bývalého Klubu čes.turistů o vedením byl pověřen br. A. Kotas. 2. odd. junáků navázal na dlouholetou tradici těšínských skautů a do jeho čela byl postaven br. E. Konvička. 3. odd. - vlčata začal vést br. P. Werner, 1 . odd. skautek se ujala ses. O. Podhorská. Pátou skautskou jednotku tvořili oldskauti vedení br. O. Wojnarem. Ti se zaměřili na organizační a propagační činnost. Vůdcem střediska po jednomyslné volbě se stal br. J. Ţiţka, který byl zároveň zvolen do vedení ORJ v Karviné. Prvořadým úkolem střediska v Českém Těšíně byla výchova, nových druţinových rádců. Proto jiţ v dubnu 1968 uskutečnil br. O. Gavenda rádcovský kurs. Významný den v historii naši vlasti, 28. říjen, se stal i významným dnem v historii skautů v Českém Těšíně. V den výročí republiky sloţili noví Junáci po 20-ti leté přestávce za přítomnosti rodičů, představitelů města i široké skautské obce svůj skautský slib. Je obnovena tradice Zimních turnajů těšínské oblasti, budují se klubovny, oddíly vyvíjejí bohatou pravidelnou činnost. Junák v Českém Těšíně se stal opět jediným organizovaným hnutím děti a mládeţe, a to i přes fakt, ţe téměř dvě desetiletí byla jeho činnost zakazovaná. Ve dnech 11. - 13. ledna 1969 uspořádalo středisko Český Těšín veřejnou sbírku na výstavbu vesničky "SOS" v Petřvaldě. Krojované trojčlenné hlídky vybíraly do pokladniček a na sběrové archy dodané MNV v Českém Těšíně dobrovolné dary občanů. Českotěšínští skauti a skautky vybrali na konto 777 SBČS v Karviné Částku 17 120 Kčs. Je poskytovaná pomoc městu při úklidu, výsadbě stromů na nových sídlištích, jsou organizovány besídky pro veřejnost. V letních měsících r. 1969 s 1970 se konaly střediskové tábory v Dolní Lomné. Byl uspořádán 2. ročník Zimního turnaje střediskoví zástupci bojují čestné umístění okresním kole Svojsíkova závodu, zúčastňují se oslav "Junáckého Havířova" pořádají lehkoatletické a jiné závody. Veřejnosti byla věnovaná Junácká výstava ve dnech 27. - 30. března 1970 v Domě mládeţe v Českém Těšíně. V Zápisní knize výstavy lze najít také věnování od br. P. Machary, bývalého starosty skautů v Českém Těšíně v době předokupační: Po letech při návštěvě vkusné a bohaté výstavy přejí vám, bratři, do dalších dnů hodně zdaru, úspěchů a jasné, radostné ţivotní pohody"! Tato slova však nemohla být realizovaná. Junák byl znovu postaven mimo rámec výchovných organizací, skautské oddíly byly rušeny. V městě Českém Těšíně, ale i v celém regionu pozbyli Junáci svůj veškerý majetek /velice těţce nabytý/, klubovny, tábořiště, ale hlavně moţnost vychovávat mládeţ v duchu skautských zásad. Skautské myšlenky však byly ţiveny i nadále.
VII. Současnost. Listopadovou revoluci 1989 a následným pádem totalitního reţimu a s ním spojená vševládnoucí PO SSM došlo k opětovnému obnovení skautské činnosti v Československu. K tomuto obnovení došlo i v celém našem regionu, t.z. ve všech politických okresech t.z. Severomoravského kraje. Situace při obnově v Českém Těšíně i okolí byla nyní ovšem zcela odlišnější neţ té, která předcházela obnovení Junáka před dvaceti lety. Šířením skautských tradic v období t.z. ilegality některými oddíly v kraji, které pracovaly pod záštitou různých organizací, mohlo dojít k obnově skautské činnosti v regionu, v Českém Těšíně k rychlé mu rozmachu skautské činnosti.
V Českém Těšíně se 2. prosince 1989 sešli bývalí skautští pracovníci, aby obnovili činnost na Těšínsku. Jsou zaloţená střediska v Karviné, Bohumíně, Havířově, Třinci, Jablunkově a Českém Těšíně. Stranou nezůstávají skauti okresu Frýdek - Místek, Ostrava, Opava a další. Je pozoruhodné, ţe skoro všechny nově vzniklé oddíly jiţ v létě téhoţ roku pořádají své střediskové nebo oddílové tábory pod junáckou vlajkou. Skauting na Těšínsku se opět hlásí k ţivotu. Jaký ten nový - svobodný ţivot je a hlavně jaký bude je jiţ jen a jen v rukou nové, mladé skautské generace. Přejme ji co nejvíce pohody a klidu při výchově mládeţe v krásných tradicích čes. skautingu, v krásném duchu skautského zákona a slibu.
