NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY. èíslo 3 roèník 8 øíjen 2008 POHLED Z OKNA

FARNÍ ZPRAVODAJ

NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY èíslo 3 Drazí naši farníci a pøátelé naší farnosti! Toto èíslo farního zpravodaje vychází právì na Misijní nedìli. Pojïme se tedy na chvilku zamyslet nad misiemi. Nejprve vám chci podìkovat – nejspíš ani hned nevíte, za co. Uplynulo již deset let od doby, kdy jsme pøišli do zdejší farnosti pùsobit jako knìží misijní Spoleènosti Božího Slova. Bìhem tìchto let jste zažili støídání našich spolubratrù knìží, bratrù-laikù i bohoslovcù. Pracovali zde (a pracujeme) knìží rùzných národností – Èeši, Slováci, Poláci, a bìhem posledního roku se setkáváme s našimi spolubratry z Vietnamu. Pøicházeli sem spolubratøi z rùzných kultur, èasto jiných názorù, než na jaké jsme byli zvyklí. Nìkteøí zde pobyli rok, nìkteøí o nìco déle. Vy, drazí naši farníci, jste nás dokázali pøijmout jako misionáøe; pøijali jste, že zde nepùsobí knìz èeské národnosti, pøestože vaše farnost dala církvi vícero knìží. Myšlenka misií se v naší farnosti zabydlela více, než na jiných místech. Èasto se spoleènì modlíme za misie a misijní dorost. A právì za to vám chci dnes na Misijní nedìli podìkovat – že se naše farnost stala misijní farností. Spolubratøi, kteøí zde døíve pracovali a obèas sem zavítají, se setkávají s vaší štìdrostí, pohostinností a pøesvìdèením, že se za nì modlíte. Za to vám všem dìkuji. Misijní nedìle je již tradiènì naším svátkem. Svátkem nás misionáøù, ale i svátkem celého svìta, kde žijí lidé, kteøí tak jako my hledají Krista. Lidé, kteøí však èasto žijí pod úrovní lidské dùstojnosti, v bídì, o hladu, èasto pronásledovaní a zabíjení pro svou víru, jak to v tìchto dnech mùžeme vidìt v Indii. Misijní nedìle nám pøipomíná tyto naše bratry a sestry, protože i oni jsou souèástí Kristova Tìla,

roèník 8

POHLED Z OKNA

Církve. Zve nás, abychom pomáhali tìm, kteøí naši pomoc potøebují. Dìkuji vám také za vaši štìdrost pøi sbírce na Gruzii, za dary pro br. Jozefa Marka, které jste vybrali bìhem naší poutì po stopách èeských svìtcù, za sbírku z misijní nedìle v minulém roce, kdy jsme pùlku sbírky poslali br. Dariusovi Èaršovi do Bolívie, kde tyto peníze použili na zøízení školy.

øíjen 2008 milovat. A tak i o dnešní nedìli – ale i každého dne – vás, naši drazí farníci, volám k této evangelijní velkodušnosti: pamatovat na misie a misionáøe v modlitbì, pamatovat v modlitbách na ty, kteøí jsou pro svou víru vystaveni pronásledování. K velkodušnosti podìlit se z toho, co máme, s tìmi druhými. Když podporujeme chudobné, jako bychom své peníze ukládali na tajnou vkladní knížku na vìènosti. Dáváme-li je s opravdovou velkodušností a láskou, Bùh nám to jednou oplatí. Mìjme tedy okno svého srdce otevøené. Nebuïme slepí a hluší vùèi lidem, které možná nikdy osobnì nepotkáme, ale mùžeme je nosit v srdci. Pak jedenkrát i Bùh ukáže vùèi nám svou velkodušnost ve vìtší míøe, než jsme ji dokázali ukázat my sami. Vìøím, že naše farnost si zvykla dívat se ven oknem do svìta. A nám to pomùže také k tomu, abychom i ve vlastních rodinách byli takto velkodušní k sobì navzájem. To vám i za sebe dnes ze srdce pøeji a vyprošuji. P. Marek Poláèik, SVD

Dnešní den nás vybízí, abychom se podívali ven. Do svìta, kde žijí lidé, kteøí mají srdce plné touhy po štìstí stejnì jako my. Vyzývá nás, abychom vyšli ze své úzkoprsosti, v níž si èasto naøíkáme, jak se máme špatnì. Vybøednout ze zahledìní na naše malá zranìní, která nám zpùsobili jiní, a rozhlédnout se kolem na "Nedìlá si starosti ten, kdo se lidi, kteøí doopravdy trpí, hladoví a v bídì cítí být v náruèí Božím." umírají. Misijní nedìle nás volá k velkobl.Marie Stollenwerková dušnosti srdce, abychom tam dokázali vpustit nejen sebe samé, ale každého èlo"Modli se, trp, pøinášej obìti, vìka na svìtì. Skuteèná láska je vždy umírej. Jenom tak se vykoupí láskou, která takto vyhlíží ven ze svého okna. Jestliže se totiž zahledíme jen do duše pro Boha." sebe, na své nenaplnìné touhy a pøání, sv. Josef Freinademetz na své zranìní, budeme prožívat jedinì smutek a nakonec snad i zoufalství. Ne"Odmìnou pro ty, kdo zapomínabudeme-li ve svém životì pøehlížet drují na sebe a pamatují na druhé, hého èlovìka, stanou se jeho radosti našimi radostmi, jeho bolesti našimi bolest- je pokoj a radost Ducha Svatého - Vìèné lásky." mi, a nemùže se nám pøihodit, že se z sv. Arnold Janssen nás stanou malí zatrpklí egoisté neschopní -1-

FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY

∗ ØÍJEN 2008

…BIBLICKÝ KOUTEK…AKTUÁLN̅BIBLICKÝ KOUTEK…AKTUÁLN̅ „Nestaèil by mi èas, kdybych mìl vypravovat o Gedeonovi, Barakovi, Samsonovi, Jiftáchovi… Vírou zvítìzili nad øíšemi, konali spravedlnost, dosáhli toho, co jim bylo slíbeno… osvìdèili se jako hrdinové ve válce, obrátili cizí vojska na útìk.“ Takto uvádí novozákonní List Židùm (Žid 11,32-34) starozákonní soudce jako pøíklady hrdinné víry. Mùže nám to být dostateènou pobídkou, abychom si našli trochu èasu k èetbì Knihy Soudcù. Navazuje na Knihu Jozue, v první èásti dokonce shrnuje jeho osudy a vypravuje o konci Jozuova života. Období soudcù pøedstavovalo pøechod od kmenového zøízení, charakteristického pro první období po obsazení zaslíbené zemì, jak jsme je poznali v Knize Jozue, a monarchistickým zøízením, o kterém vypravují následující historické knihy Starého Zákona (Samuelovy knihy a knihy Králù). Soudcové nebyli jenom vykonavatelé spravedlnosti, pøedstavitelé justice v našem pojetí, jak by naznaèovalo jejich jméno, ale zároveò vladaøi, zpravidla s pravomocí omezenou na mìsto nebo jeho okrsek.

Rekonstrukce boèního vchodu kostela v Novém Hrozenkovì

Kniha soudcù

Kniha se zabývá podrobnì životem a hrdinskými èiny šesti „velkých“ soudcù (Otniel, Ehud, Barak a prorokynì Debora, Gedeon, Jiftách a Samson), a velmi struènì, nìkdy jen letmou zmínkou, zaznamenává èiny tzv. „malých“ soudcù (Šamgar, Tola, Jair, Ibsan, Elon a Abdon). Jejich úhrnný poèet 12 odpovídá poètu izraelských kmenù. Velcí soudci (o malých se nedovíme mnoho podrobností) se od sebe velmi liší, vesmìs však jde o hrdinské osvoboditele, z nichž každý je jednotlivì Bohem vyvolený pro konkrétní spásonosné poslání. Tak napøíklad Debora s Barakem vítìzí nad pùvodními držiteli zemì Kanaánci, Ehud bojuje proti Moabitùm, Gedeon proti Madianitùm, Samson proti novì pøíchozím Filišanùm. Nejpodrobnìji jsou zaznamenány boje Gedeonovy, v nichž je zdùrazòována hlavní role Hospodinova: „Budu s tebou,“ odpovídá na Gedeonovu námitku, že pochází z nejchudší rodiny kmene a je „posledním v otcovì domì“. Místo s tøiceti tisíci bojovníky jde do boje s tøemi sty a vítìzí. Nepøemožitelný silák Samson dokonce vítìzí sám jediný v bojích proti mnohonásobné pøesile –

Výmìna oken v kostele v Novém Hrozenkovì

Bìhem mìsíce záøí se nám podaøilo vymìnit všechna okna na kostele. Namísto Již delší dobu jsme ještì spoleènì s P. starých ocelových oken byla osazena Jozefem Streèkou a Mìstysem Nový Hronová døevìná eurookna. Vìøím, že tato výzenkov zvažovali možnost zøízení sociálního zaøízení v našem kostele. Jelikož do kostela chodí mnoho starších lidí, kteøí èasto mívají zdravotní problémy, a také rodin s malými dìtmi, nakonec jsem se spoleènì rozhodli lépe využít boèní vchod do kostela, který není dostateènì vyžit. Tento vchod bude i nadále sloužit jako vstup do kostela, ale vstup bude vyøešen tak, aby se využily i boèní prostory. V nich bude zøízeno sociální zaøízení a úklidová místnost, která nám v našem kostele chy- mìna pøispìje k tomu, že v kostele nebude bí. K tomuto vchodu plánujeme pøistavìt taková zima a také hluk z vnìjšku nebude pøístøešek pro kola, které èasto opíráme o tak slyšet. Otevírání oken je na elektrické zeï kostela a ta se tím samozøejmì nièí. Pøi ovládání, takže manipulace s nimi bude plánovaných úpravách využíváme již za- velice snadná. Z kostela také na pár mìsístavìný prostor, jen ho lépe využijeme. cù zmizela 4 vitrážová okna, která jsme dali Vìøím, že pøi tìchto úpravách se setkáme zrekonstruovat, protože byla dost znièená. Pøi této rekonstrukci se nám s Boží s vaším pochopením a souhlasem. pomocí podaøilo šastnì sehnat firmu, kte-

jeho síla a hrdinství jsou pøísloveènými dodnes. Dva dodatky k historii soudcù vypravují o založení svatynì v Danu a o válce proti Benjaminovu kmeni kvùli potrestání zloèinu v Gibeji (znásilnìní ženy požívající práva azylu). Hlavním smyslem knihy je pouèení, že nevìru stíhá Bùh tím, že vydá Izraele utlaèovatelùm. Návrat k vìrnosti Bohu je následován vysláním zachráncù a osvoboditelù, soudcù. Útlak je trestem za bezbožnost, vítìzství a svoboda darem za návrat k Bohu. Do knihy je jako perla zaøazena jedna z nejstarších hrdinských písní, Deboøina vítìzná píseò na oslavu mocného Boha, dárce vítìzství nad Kanaánci. Pokud nás dnes zaráží krutost a neustálé návraty váleèných tažení soudcù - bojovníkù, je tøeba vzít v úvahu rozlohu vìkù, o nichž kniha jedná (kolik jen bylo v „køesanské“ Evropì ještì krutìjších válek v 19. a 20. století!), a pøipomenout si celek Starého Zákona, vyvážený napø. žalmy, knihami moudrosti, výstrahami prorokù atd. Pøipravil Mojmír Trávníèek rá nám práci provede o 3 levnìji, než byla nabídka ostatních firem. Vìøím, že do Vánoc se budeme moci tìšit i z této nové krásy. Celková výmìna oken stála 443.883 Kè. Z vašich darù jsem zaplatili nᚠpodíl, který èinil 133.883 Kè, a od Zlínského kraje jsme získali dotaci 310.000 Kè. Chci podì-

kostel sv. Jana Køtitele, 25. záøí 2008

kovat každému z vás, kdo pøispìl k tomuto spoleènému dílu. Nám zbývá zaplatit ještì 80.000 Kè za rekonstrukci vitrážových oken, která nebyla v rozpoètu zahrnuta. Vìøím, že tak jak se najednou s novými okny nᚠkostel osvìtlil, tak i my se budeme snažit o to, abychom i my, jako farnost, vydávali svìdectví o Božím svìtle v nás, o Kristovi. Pøipravil P. Marek Poláèik SVD

Ò Gdo sa umí zasmí,aj skoøéj sa domluví. Ï Ò Slivovica v létì chladí, v zimì høeje, ale hladu nezažene. Ï

-2-

FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY

∗ ØÍJEN 2008

…ROZHOVOR…ROZHOVOR…ROZHOVOR…ROZHOVOR…ROZHOVOR… Keòa je velká zemì, dvanáctkrát vìtší než Slovensko, a žije tam asi 10 milionù katolíkù. Asi tøetina obyvatel Keni zachovává pøírodní náboženství. Spoleènost Božího Slova zaèala svoji misijní èinnost v Keni roku 1984. Provinciální dùm se nachází v Nairobi. Postupnì se zøídily fary a misijní stanice v Kayole (1986), Ruai (1998), v Eldorete (1992), Dol Dol (1996) a Oldonyiro (2000). V roce 2001 se zøídil distrikt Maasai a distrikt Tanzania (Arusha). Podle poslední statistiky pracuje v Keni 56 èlenù Spoleènosti Božího Slova, (29 knìží, 6 bratrù laikù a 21 bohoslovcù) pocházejících z 18 zemí. Ze slovenských misionáøù pracuje v Keni P. Martin Cingel v Eldorete. Když v Keni vypukly v roce 2007 nepokoje, poskytl útoèištì ve své farnosti asi 7 tisícùm obyvatel, o které se staral. Podle oficiálních zpráv pøišlo o život v Keni mnoho lidí. V letech 2000 až 2004 v Keni pracoval také P. Pavel Kobliha, který zastupoval na pøelomu záøí a øíjna otce Marka v naší farnosti. Využila jsem této pøíležitosti a poprosila ho o rozhovor. P. Pavol Kobliha se narodil v roce 1974 v Bílovci u Nového Jièína. Základní školu navštìvoval v Kopøivnici, ale po ukonèení 2. tøídy ZŠ se rodina odstìhovala na Slovensko. Má o rok starší sestru a o rok mladší bratry-dvojèata. Bydleli nejprve v Partizánském, pak v Chynoranoch (zde žije 99% katolíkù), kde slavil také primici; nyní rodina žije v Brodzanoch. Vystudoval støední elektrotechnickou školu a hned po jejím ukonèení ve svých 18 letech vstoupil do Spoleènosti Božího Slova a zaèal studovat v semináøi. Vysvìcen na knìze byl v roce 1999 a jako místo misijního urèení dostal Keòu. Do Keni jste odcestoval hned po vysvìcení? Nejprve jsem se jel uèit jazyk do jednoho mìsteèka blízko Dublinu. V Dublinu jsem také potom bydlel asi dva mìsíce u jedné rodiny. V Irsku jsem byl skoro rok. V záøí roku 2000 jsem odcestoval do Keni a byl jsem tam do roku 2004. Kde jste pùsobil po roce 2004? Celou dobu v Nitøe. Mám na starosti nemocnici, která má 900 lùžek, a také místní Romy. Obèas mám na starosti misijní anima-

Misionáøem v Keni

ci, nebo jdu dávat Lidové misie. Již tøi roky zastávám úkol koordinátora spravedlnosti a pokoje a integrity stvoøení. Letos jsme mìli evropské setkání, bylo nás tam asi dvacet. Jak se v Keni mluví? Úøední jazyk je angliètina a svahilština. Je svahilština nìjaké øeèi podobná? Ne, to je domorodá øeè. S ní mluví ve východní Africe, v Angole, Kongu, Tanzanii…Její slovní zásoba èerpala hodnì napø. z arabštiny. Jinak se tam používá dalších 40 domorodých jazykù.

vesnice v Keni

Vy jste se svahilsky nauèil? Já jsem prošel ètyømìsíèním intenzivním kurzem svahilštiny. Pak jsem svahilsky uèil a kázal. To byl základ komunikace s lidmi, mnoho lidí tam neumí anglicky. V Nairobi mluví anglicky vìtšina obyvatel, ale 3 km od mìsta už lidé anglicky neumí. Již jen svahilsky, ale mnoho lidí ani to ne, umí jen svoji domorodou øeè. Kterými místy jste prošel? Byl jsem na severu, severozápadì v buši asi tøi týdny. Mìl jsem tam být jen tøi dny, ale pokazilo se auto. Cesty jsou špatné, jede se tam 5-6 hodin. Zùstali jsme tam tehdy bez vody, ta se èerpala z nejbližší øeky 17 kilometrù potrubím, ale turbína se pokazila a dlouho se èekalo na opravu. Problém byl, že tam máme školu a pro dìti jsme museli objednat cisternu s vodou. Pracoval jsem na okraji hlavního mìsta v Kayole, na misijní stanici Miango a v roce 2004 jsem byl v Tanzanii mezi masaji. V jakých pomìrech tam lidé žijí? Je vidìt veliký rozdíl mezi chudobou a bohatými. Na vesnici lidé žijí v chatrèích postavených ze døeva oházeného blátem, støecha je udìlaná z døevìných desek, na kterých jsou vìtšinou položeny plechy.

Jak chodí lidé obleèeni? Vìtšinou mají jedno trièko, trenky a chodí bosky. V mìstech je to jiné, rádi se pìknì oblékají. Chodí dìti do školy? Mají tam povinnou školní docházku, pøedtím nebyla a škola se musela platit, ale po zmìnì prezidenta roku 2002 je povinná. Najednou ve škole pro 400 dìtí bylo více než 1200 dìtí, tak se uèilo i odpoledne. Mají tam normálnì všechny pøedmìty. Vyuèování není na takové úrovni jako u nás. Já mìl na starosti 2 školy. Dìti tam musí mít školní uniformu. Rády chodí do školy. Matky pøivedou dìti už v 7 ráno a odvádìjí je domù kolem 17 hod. Dìti se tam i stravují a mají program… Jak tam lidé prožívají mši svatou? Pøes týden nechodí, v boèní kaplièce se sejde tak 30 lidí. V nedìli jsme mìli 4 mše a na každé bylo asi 800 až 1000 lidí. V 7 vychází slunce a v 7 veèer zapadá a když jsem ráno mìl o pùl 7 mši, tak byla v kostele úplná tma. Mnohdy jsem myslel, že jsem v kostele sám, protože byla tma a èernochy nebylo vidìt. Musel jsem øíct nìco vtipného, aby se zasmáli a bylo jim vidìt bílé zuby. Nìkdy je to poøádná fuška. První mše trvá asi hodinu a pùl a další mše více než dvì hodiny. Mìl jsem jen trochu èasu si odskoèit èi se nasnídat. Byli jsme tam dva, ale èasto byl druhý knìz odcestovaný, tak to vše bylo na mì. Poslední mše byla v angliètinì a ty tøi první ve svahilštinì. Dlouho se tam káže. Svaté pøijímání také trvá dlouho. Lidé si klekají do pùlkruhu pøed oltáø a knìz chodí z jedné strany na druhou a podává svaté pøijímání. Teï jsem si vzpomnìl na jednu pøíhodu se svatostánkem. Kolem páté hodiny pøišla jedna žena a bìhala okolo fary a volala mé jméno. O pùl sedmé vbìhla bìhem mše do kostela a vrhla se na svatostánek, já právì nesloužil mši, tak mne zavolali. Ona se mi rozbìhla naproti a vrhla se mi kolem krku. Nevìdìl jsem co dìlat, sedl jsem si s ní do lavice a snažil se zjistit co se dìje. Sípìla a sliny jí zaèaly téct, tak jsme se zaèali modlit. Když jsem chtìl odejít zaèala na mne køièet, že jsem satan. Ještì pùl hodiny jsem s ní sedìl na lavièce a nakonec vyšlo najevo, že veèer se dívala na

Ò Jednú rukú dává,dvúma bere,jednú rukú hladí,druhú bije. Ï Ò Nic néni zadarmo kromjevá smrti. Ï

-3-

FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY

∗ ØÍJEN 2008

…ROZHOVOR…ROZHOVOR…ROZHOVOR…ROZHOVOR…ROZHOVOR…

nìjaký náboženský film a pøes noc mìla muže. Tento zážitek jí smíchal náboženství se sexualitou, zlý ji zcela ovládl, až nakonec musela jít do nemocnice, protože to psychicky nezvládla. Mìl jsem mnoho zážitkù. Vzpomenete si na nìjaký smutný? Tøeba s naším kostelníkem. Já jsem nevìdìl, že je nemocný na AIDS. Jednou jsem ho pøesvìdèil, a jde se mnou okopat keøíky, øíkal že je mu zle, ale nakonec šel a druhý den ho hospitalizovali. Mìl jsem velké výèitky svìdomí, že v ten den se mnou pracoval. Do týdne umøel. Šlo to rychle, byl to chlap 170 cm a najednou se scvrknul na 150 cm. Jaké tam jsou choroby? Tøeba malárie..? Malárii tam má každý, s tím se tam dìti rodí. AIDS je tam rozšíøen, dennì zemøe kolem 800 lidí. Jak se tam lidé stravují? Ráno mají ve veliké oblibì dát si èaj s mlékem a cukrem. Ve škole vaøily ženy obìd pro 400 dìtí a 30 dospìlých na 3 kamenech nad ohništìm ve tøech hrncích. Mìly postavený pøístøešek a než uvaøily obìd, trvalo jim to asi 5-6 hodin. Dìlají se takové placky z kukuøièné mouky. K plackám jedí zeleninu, maso tam nejedí. Mìl jsem na starosti asi 14 klukù z ulice. Potøeboval jsem je nìèím zabavit, a tak jsme postavili kamna, plot i kaplièku. Týden jsem ženy uèil, jak mají v peci zatopit, napøed tam nechtìly vaøit, ale když se nauèily zatápìt, tak už jim uvaøení obìda trvalo jen 2 hodinky a ony byly spokojené. Do kaplièky jsem nechal udìlat sochu Panny Marie Bolestné jedním místním sochaøem, pocházel z Indie. Také si v dobì nepokojù užil své. Pøišla k nìmu jedna sekta. Jeho odvlekli ven, zmlátili ho do krve a naházeli na nìj kameny, naštìstí ho hned druhý den našli a tak nevykrvácel. Jeho kuchaøku, asi šedesátiletou paní, vyvlekli ven a znásilnili ji. On potom vyrábìl ještì více soch Panny Marie, byla to pro nìj taková zkouška, ale vytrval. Co ti vaši svìøenci, chodili do kostela? Moc nechodili, ale snažil jsem se s nimi modlit, pøed jídlem, po jídle…U silnice byl bufet, kde každé ráno zabili kozu, opekli ji nad ohnìm a maso prodávali. K veèeøi jsme potom mìli hlavu z kozy, ta byla nejlevnìjší. Já jsem vždy chtìl kozí mozeèek, to je výborné. Já jsem tam byl i farmáøem, mìli jsem krávu s teletem, kozy, ty mìly také malé. Také stavitelem jsem byl. Tam potøebujete jednoho mistra, který øekne co a jak dìlat,

a ostatní se už snaží. Školu jsme mìli postavenou bìhem dvou mìsícù. Byl jsem také soustružník a sváøeè. Svaøil jsem klukùm i branky na fotbal. Potom jsme zaèali stavìt i nemocnici, když jsem odcházel. Jak jste se tam aklimatizoval? V pohodì, já nemám s tím problémy, tam bylo dobré podnebí, 25 stupòù bìhem roku , když bylo teplo, tak nìkdy bylo i 38 stupòù.

žena z kmene Masájù A ještì poprosím o nìjakou veselou pøíhodu. Mìl jsem staršího katechetu, chtìl øídit auto, ale mìl silné brýle. Tam dìti žijí normálnì na ulicích, øíká se jim streetboys. Zastavili jsme v mìstì na èervenou. Jeden kluk pøiskoèil a strhl mu brýle. Køièel, že nemùže øídit, mì bylo do smíchu, ale jemu moc ne. Ty dìti jsou tak sehraní, že napøíklad dva bouchají vzadu na kapotu a vpøedu další dva pøiskoèí a odmontují stìraèe. Dokud stojíte na èervenou, jsou schopní pøiskoèit a odtrhnout tøeba zpìtné zrcátko. Na parkovišti pøijdou, že pohlídají auto. Èlovìk na to musí pøistoupit a pak jim nìco malého dát, jinak by byli schopni za tu dobu, co je pryè, celé auto oèesat od zrcátek, svìtel... Pøijdete zpìt a oni øíkají: „No vidíte, kdybyste nás požádal, abychom vám auto pohlídali, tak by se vám to nestalo.“ Jaká je nejvìtší hrozba.pro misionáøe? Nemoci, ale hlavnì násilnosti. Napøíklad v roce 2006 zabili v Africe 7 misionáøù a z toho 4 zabili v Keni. Z jakého dùvodu?

Oni nemají poøádný dùvod. Tøeba vás zastaví, že potøebují auto, aby tøeba mohli vykrást banku. Pokud jim ho nedáte, tak vás prostì jednoduše zastøelí. Mìl jste tam nìjakou ochranu, zbraò? Ne nic, ochrání vás jedinì víra - Pán Bùh. Jednoho Itala-knìze zastavili, chtìli peníze, on nemìl, tak ho prostì zastøelili. Je Vám nìkdy smutno po Keni? Nìkdy ano. Jak lidé žijí v Tanzanii? V Tanzanii je pro nì typický chov koz a krav. Pak je ženou na trh, kde je prodají. Velice tìžko se s tìmi svými zvíøaty louèí. Jaké je to v Tanzanii v porovnání s Keòou? Je to chudobnìjší, jednodušší život. To už není tøetí svìt, ale ètvrtý. Oni mají svùj èas, zvyky, tradice, zpùsob oblékání a zdobení žen, obøízky… Tøeba nᚠkatecheta mìl ètyøi ženy. Tam polygamie funguje i mezi vìøícími? No jistì, èím bohatší, tím má více žen. Oni to tak mají i z praktického dùvodu. Když jedna žena zemøe, tak ta druhá se postará o celou rodinu. Ve zdobení je vidìt vliv køesanství, pøi malování a zdobení už používají køížky. Na jaøe je èas obøízek a to se tam slaví, tancuje, jí…Mìli zvláštní tanec s kopím, ale když se opili, docházelo ke krvavým bojùm, tak už mají místo toho hole. Na jak velkém území jste pùsobil? Mìli jsem kolem dvaceti misijních stanic a stíhali jsme tak jednou za 4-5 mìsícù vše obejít. To jsem pøišli na misijní stanici, tam jsem zabouchali na povìšené železo a èekali jsme 2 hodiny než vybìhli z buše a pøišli na mši. Po mši jsem pokøtili novì narozené dìti, vyzpovídali jsme všechny a šli jsme dál. Ve kterém místì se vám líbilo více? V Tanzanii je to úplnì jiné, s Masaji . To se nedá porovnávat. V Kayole jsem mìl mnoho možností, tøeba práci se vzdìlanými lidmi…V Tanzanii jsou takoví primitivnìjší, sepjatí s pøírodou, teï zaèali se zemìdìlstvím, pìstují kukuøici. Nemají ale svoji pùdu, snažili jsme se jim nìjak pomoci. Èím se lidé živí v Keni? Zemìdìlstvím, ale prùmysl je tam rozvinutý, tìží se tam sùl, èerné uhlí, cukr. A co pøíroda? No prostì safari, zvíøata – hadi, antilopy, nosorožci, opice, které koušou a kradnou vìci. Rozhovor pøipravila Ingrid Petøeková

Ò Každú sobotu masí aspoò na chvíleèku vysvitnut slunéèko, aby Panenka Maria móhla Ježiškovi usušit plénky. Ï

-4-

FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY

∗ ØÍJEN 2008

...Z NAŠÍ FARNOSTI...Z NAŠÍ FARNOSTI...Z NAŠÍ FARNOSTI...Z NAŠÍ FARNOSTI...

Pou k èeským svìtcùm

Ve dnech 8.-10. srpna nám otec Marek pøipravil tøídenní pou, jejímž cílem byla návštìva mnoha poutních míst a Mimonì, kde nyní pùsobí br. Jozef Marko SVD.

òaøíka, který nás provedl Pražským hradem, chrámem sv. Víta a zajistil prùvodcovské služby øeholníka, který nás velmi zaujal svým výkladem pøi prohlídce Strahovského kláš-

První naší zastávkou bylo poutní místo Hora Matky Boží u Králík. Potom jsme pokraèovali do Tøebechovic, kde jsme si prohlédli vyhlášené muzeum betlémù. Nejcennìjší z celé sbírky je Proboštùv betlém, který obsahuje témìø 2000 ruènì vyøezávaných dílù. Po této prohlídce jsme zamíøili do Hoješína, kde jsme mìli v tamním klášteøe zajištìno ubytování. V sobotu byla naplánována prohlídka Prahy. Tu jsme podnikli ve spoleènosti Ing. Ko-

tera premonstrátù. Po této pestré prohlídce jsme pokraèovali do Litomìøic, kde jsme mìli zajištìn další nocleh. V nedìli ráno po mši svaté jsme uskuteènili prohlídku litomìøického biskupství. Jako biskup zde pùsobil i rodák z Valašska, významná osobnost našeho národa, kardinál Trochta, jeden z prvních èeských salesiánù, o jehož životì nám místní duchovní správce sdìlil mnoho zajímavého. Mìli jsme možnost prohlédnout si dùmyslnou skrýš v kapli, ze

Poutní zájezd do LA SALETTE

Savojské Alpy, Francie ve dnech 14. – 22. srpna 2008

La Saletta je ménì známé místo zjevení Panny Marie. 19.záøí 1846 pásly dvì dìti (Maximin a Melanie) stáda na hoøe la Salette (nad vesnicí Corps). Náhle se jim ukázala „Krásná Paní“ obklopená svìtlem,které vycházelo z køíže na jejích prsou. Køíž mìl na jednom rameni kleštì a na druhm kladivo. Posadila se na kámen a plakala. Potom vstala a promluvila k dìtem, požádala je, aby pøedaly poselství všemu lidu. Smysl tohoto poselství lze vyjádøit slovy pokání a smíøení. Na místì zjevení byl vybudován kostel a pozdìji rozšíøen o hotel a další kapli apod. Místo navštìvují lidé z celé Evropy buï na pobyt anebo na krátké zastavení na své pouti. O poutní místo se nyní stará kongregacie misionáøù Matky Boží z La Saletty (saletini), kteøí dnes pùsobí i v Èechách u

poutního kostela Matky Boží – Královny hor v Bozkovì u Semil.

Místo zjevení leží ve výšce 1800m a pùsobí uklidòujícím dojmem. Kolem se tyèí další mnohem vyšší hory, tvoøící hranièní uzel Francie s Itálií. Zájezdu se zúèastnili poutníci z Moravy i Èech z rùzných farností, zejména z farnosti Zábøeh na Moravì. Celkem nás bylo asi 100 poutníkù (2 autobusy). Zájezdu se nás zeVsetínska zúèastnilo deset; z farností Nový Hrozenkov(2), Karolinka(4), Halenkov(1),

které byl od StB odposloucháván. Po jednom dlouhém nátlakovém rozhovoru s opilým církevním tajemníkem zemøel. Jeho pohøeb byl velkou manifestací; navzdory komunistickému zákazu nad rakví krátce promluvil i krakovský kardinál Karol Wojtyla, pozdìjší papež Jan Pavel II. Z Litomìøic jsme odjeli do Mimonì, hlavního cíle naší poutì. Zde nás èekal br. Jozef, který nám pøipravil bohaté obèerstvení. Prohlédli jsme si zdejší kostel sv.Petra a Pavla a vystoupili jsme dokonce i na vìž. V Mimoni jsme navštívili i další památku, areál Božího hrobu. Nìkdejší majitel panství Jan Putz pøi cestì do Jeruzaléma vyhledal místo utrpení a smrti Ježíše Krista. Pøi této cestì vznikla myšlenka, že vybuduje pro pouèení vìøících pøesnou kopii Božího hrobu i ve své vlasti. Stavbu kaple uskuteènil až jeho nejstarší syn Jan František Edmund r. 1668. Na zpáteèní cestì jsme se zastavili v Jablonném v Podještìdí u sv. Zdislavy. Vyslovujeme upøímné Pan Bùh zapla našemu panu faráøi Markovi za peèlivou pøípravu a trpìlivost s námi bìhem celé pouti. Rovnìž dìkujeme br.Jozefovi do Mimonì za vøelé pøijetí a obèerstvení. A všichni se již tìšíme na další pou! Marie Vrtìlová

Huslenky(1), Nedašov(1) a já polovièní Hrozenkovjanka - farnost Brno. Zájezd byl velice dobøe organizován P.Františkem Eliášem, dìkanem ze Zábøehu na Moravì. Duchovní promluvy ve dvou skupinách na téma „Poznání èlovìka“ a „Tajemství nejsvìtìjší Trojice“ byly vedeny jeho bratrem P. Lvem(Pavlem) Eliášem. Osobní volno bylo možno trávit modlitbou, výšlapem do hor (nejbližší hora GARGAS leží ve výšce 2207 m), ztišením nebo odpoèinkem. Každý den ráno byla mše sloužena našimi knìžími a veèerní bohoslužby byly vždy s lampiónovým prùvodem ve francouzštinì. Za všechny poutníky mohu øíci, že týdenní pobyt nám dal hodnì duchovní i fyzické síly do života a mùžeme vyslovit velké podìkování jeho organizátorùm. Organizátoøi pøislíbili, že pøíštím rokem bude organizován poutní zájezd do LA SALETTY v termínu 14.8- 22.8.2009. Již teï se na nìj tìšíme. Za poutníky Darina Walterová, Brno

Ò Majúc o tem dobrú povìdomost, nemožu to na svém svìdomí necha a na vìènos sa s tým odebra, ale chcu to náležitì vyjevi. Ï

-5-

FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY

∗ ØÍJEN 2008

…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…

ZPRÁVY Z ORLA

Celonárodní orelská pou

Svatováclavská réva 2008

Koná se každým rokem v srpnu na sv. Hostýnì. V letošním roce pøipadla na dny 23. a 24. srpna. Nìkdo putoval pìšky již v sobotu, nìkdo se dopravil na kole èi jiným dopravním prostøedkem. Po doputování na sv. Hostýn se každý ubytoval, pak mìl možnost prohlédnout si poutní místo. Veèer se konala v basilice mše svatá, kterou celebroval nᚠrodák P. Petr Dujka. Po skonèení se závodilo na nedalekém trávníku v bìhu do kopce. Vùbec nevadilo, že mírnì pršelo. Dìti i dospìlí se s velkým zápalem snažili získat co nejlepší umístìní a diváci s bouølivým potleskem oceòovali všechny závodníky. Pøi veèerním stmívání se konala v basilice køížová cesta a adorace, které vedl P. Pavel Kopecký; závìr prvního dne pouti patøil noènímu zpívání pøed basilikou za doprovodu kytar. Vše bylo také pøenášeno web kamerou na internet, takže ti, kteøí nebyli pøítomní, mohli sledovat dìní na poèítaèi. Na nedìlní ráno se tìšili všichni. Ještì pøed zaèátkem hlavní mše svaté bylo vyhlášení výsledkù sobotního bìhu do vrchu. Závodníci z naši jednoty získali celkem devìt bodovaných míst - ètyøi první, dvì druhá a tøi tøetí místa. Slavnostní prùvod orelských praporù od basiliky k venkovnímu pódiu naznaèoval, že brzy zaène hlavní mše svatá, kterou celebroval Mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký, který mimo jiné vzpomnìl na dobu, kdy mìl Orel zakázanou èinnost a povzbuzoval rodièe a mladé k aktivnímu zapojení do èinností v Orlu. Byli také pøítomní P. Pavel Dokládal z Koclíøova, P. Pavel Kopecký- uèitel biblistiky v Brnì. Po skonèení mše svaté se konalo Orelské shromáždìní a následovala spoleèná køížová cesta. V basilice bylo možné zúèastnit se svátostného požehnání. Byly to pøíjemnì prožité dny ve velkém kruhu pøátel a známých. Kdo by se chtìl zúèastnit této velké orelské pouti, zveme ho na pøíští rok v srpnu. Za poutníky sepsal Pavel Ohryzek

V sobotu 20. záøí 2008 se v Lubinì uskuteènil 17. roèník Svatováclavské révy. Jednalo se o orelskou ústøední ( celorepublikovou) soutìž v pøednesu køesanské poezie a prózy.

další upomínkové pøedmìty. Všem úèinkujícím, jako každý rok, byly pøedány preclíky a štramberské uši. Porota obdržela štramberské maxiuši. Nìkdo se radoval z vítìzství, jiný byl smutný, že neuspìl, ale jak øekla pøedsedkynì poroty: „Všichni jste vítìzové, protože jste se probojovali do finále.“ Pro šastný návrat jsme dostali od P. Petra Dujky Boží požehnání a pak už hurá domù. Sepsal Pavel Ohryzek

Pozvánka pro dìti:

Na zaèátku jsme si pøipomnìli jednotnou a všem spoleènou duchovní myšlenku zazpíváním „Orelské modlitby“. Duchovní promluvu vedl bratr P. Petr Dujka, který je duchovním rádcem Orla a také byl jedním z èlenù poroty. Vládla zde pøátelská atmosféra. Organizátoøi pro všechny pøipravili pøíjemné prostøedí. Nechybìla krásná kvìtinová výzdoba a bohaté obèerstvení. V sedmièlenné porotì, která bedlivì dohlížela na výkony recitátorù, nechybìl ani PhDr. František Schildberger – souèasný básník. Pøedsedkyní poroty byla MgA. Martina Pavlíková, hereèka Rapsodického divadla v Olomouci. Odpoledne soutìž navštívil poslanec Parlamentu ÈR Ing. Jiøí Carbol a pøi oceòování vítìzù v jednotlivých kategoriích od nìj obdrželi ti nejlepší z každé kategorie nádhernou knihu s vìnováním a další upomínkové pøedmìty. Mediálním partnerem byl v letošním roce Katolický týdeník. Pøed samotným vyhlášením vítìzù porota zhodnotila obecnì soutìž a udìlila cenné rady do budoucna. Z Nového Hrozenkova se soutìže zúèastnili tøi recitátoøi. V kategorii do 9 let jsme mìli dva zástupce, z nichž jeden – Pavel Ohryzek ml. obsadil 1. místo s básní Èarodìjný mlýnek od Jiøího Žáèka a v kategorii od 10 do 13 let jsme mìli jednoho zástupce, Jendu Ohryzka a ten obsadil tøetí místo s prózou O nalezení Paleèka. Celkem se letošního roèníku zúèastnilo 31 soutìžících. Vítìzové získali diplomy, krásné knihy, trièka a

Od 2.øíjna opìt zaèala pravidelná orelská cvièení, a to každý ètvrtek v tìlocviènì školy. Zaèínáme vždy od 16.30 hod. a cvièení trvá do 18.00 hod. Program cvièení - úvodní modlitba, pøíbìh na zamyšlení, nástup, rozcvièka, vybíjená, florbal soutìže a další rùzná cvièení na náøadí, vše podle plánu vedoucích. Dìti – pøijïte mezi nás. Tìší se na vás vedoucí M. Boháèová, Danka a Pavel Ohryzkovi

Památník padlým v 1. svìtové válce

Katastrální území: Nový Hrozenkov Postaven: 1936 Posvìcen: 6. èervna 1936 Okolí památníku upraveno jako parèík. Stav objektu: dobrý Nápis: PADLÝM V SVÌTOVÉ VÁLCE 1914-1918 VÌNUJÍ OBÈANÉ a dále uvedena jména 127 padlých vojákù v první svìtové válce z obce N.Hrozenkov Pøipravil František Kováø, Hovìzí

Ò Kdyby byly slova tìžké jak kameòe, nekeré robky by mosely nosi hubu na tragaèi. Ï Ò Keho chce Pámbú potresta, tož mu veznì rozum. Ï

-6-

FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY

∗ ØÍJEN 2008

…AKTUÁLN̅AKTUÁLN̅AKTUÁLN̅AKTUÁLN̅AKTUÁLN̅

Známe svùj kostel? - 1. èást

Kdybychom se zeptali náhodnì vybraného èlovìka, a vìøícího nebo nevìøícího, podle èeho rozezná kostel mezi ostatními obecními èi mìstskými stavbami, èím se od nich nejnápadnìji liší, asi by odpovìdìl, že nejmarkantnìjším, zdaleka viditelným znakem kostela je vìž. V podvìdomí si spojujeme kostel s vìží, obdivujeme její výšku, eleganci, architektonické zvláštnosti. A pøece vìž není nezbytnou souèástí chrámové stavby, s jejím bohoslužebným úèelem souvisí jen vzdálenì. Vìtšinou bývá opatøena hodinami a upozoròuje tak na èas; bývají v ní zavìšeny zvony, které ohlašují èas bohoslužeb; zamìøuje lidský pohled vzhùru, nad rovinu všednosti. A samozøejmì je každá vìž výrazným orientaèním bodem. Pøi cestì hornatým krajem i rovinou zdaleka mlèky ohlašuje pøítomnost obce. – Je ovšem mnoho kostelù, které nejsou opatøeny vìží. (Kapucíni stavìli své kostelíky programovì bez vìží.) Nìkteré nové kostely právì absencí vìže jako by skrývaly své sakrální urèení. Pøipomínají divadelní budovy, nádražní nebo sportovní haly, nákupní støediska nebo sjezdové paláce. Mùže se nám zdát, že z nich vymizela posvátnost a pøespøíliš pøipomínají výstøelky sebevìdomé architektury prùmyslové civilizace. Ale tato nevyhlášená soutìž církevní architektury s profánní honosností byla pøítomná vždycky. Nepodobají se nìkteré staré památné chrámy pevnostem, tvrzím, zámeckým palácùm? Nevznikly z opuštìných koníren a tržnic? Køesané budující Bohu pøíbytky uprostøed svých sídel, usilovali o mimoøádné a vynikající dílo, dùstojné Boha, které však pøes svou výluènost nemohlo pøekroèit až pøíliš pozemskou obraznost svých tvùrcù a jejich pøedstavy o dùstojnosti a vznešenosti; a musel být samozøejmì zachován zøetel na lidské uživatele. Když budovatelé chrámù pøíliš odvážnì pøekroèili horizont své doby, jako v dobì støedovìkých katedrál, zanechali zpravidla potomkùm dílo úžasné, ale nedokonèené. Katedrály, které obdivuje celý svìt, byly staveny po staletí a jejich výsledná podoba vìtšinou je hodnì vzdálená od pùvodní pøedstavy a zámìrù prvních projektantù. Venkovské kostelíky, mezi nìž patøí i nᚠfarní kostel sv. Jana Køtitele, patøily ke skromnìjším a ménì nároèným stavbám. Zejména

Svátost manželství uzavøeli v Novém Hrozenkovì

stavby vzniklé za josefinského racionalismu vycházejí zpravidla ze základní podoby 28. èervna stodoly. Není to nic ponižujícího, nedùstojPetr Šulák a Veronika Mazáèová ného, pohoršujícího. Vždy stodola je vý12. èervence znamný biblický pojem: Boží andìlé budou Miroslav Václavík a Zuzana Belháèová do stodol shromažïovat lidskou úrodu. A 13. záøí hospodáøská stavení na vesnicích - maštaRostislav Kocùrek a Erika Bazgierová le, chlévy, stodoly, sýpky – bývala vesmìs 20. záøí honosnìjší, rozsáhlejší a prostornìjší než Pavel Frydrych a Jitka Koòaøíková chudièké pøíbytky nepøíliš mohovitých hosRoman Baa a Lenka Hoøèicová podáøù. Ani hospody pro sousedské pose11. øíjna zení, bez velkých sálù, nepøedstavovaly Pavel Stoklasa a Viera Hanèinová výkvìt vesnických staveb. Tím ménì støízlivé, holé a velmi hospodárnì vyvedené školní budovy, na nichž se otcové obce snažíSvátost køtu pøijali vali všestrannì šetøit. Velikost, pùvab a staa novými farníky se stali vební dùkladnost kostela neukazovala ani tak na zbožné zanícení a duchovní nadšení v Novém Hrozenkovì: farníkù, ale spíš byla závislá na jejich hos28. èervna – Antonín Balcar a podáøské úrovni; pøedevším však byla obMarek Hanièák razem ochoty, štìdrosti a bohatství patro26. èervence – Šimon Vachala nátního pána, na nìmž ležela hlavní starost 27. èervence – Karel Pleva a o náklady a odpovìdnost. Patronem našeTomᚠLušovský ho kostela byla josefinská náboženská ma24. srpna – Eliška Perièková tice. Byla to státní instituce obhospodaøují31. srpna – Valerie Tlašková cí výtìžek ze zrušených, zabavených a tak7. záøí – Hana Maòáková øíkajíc zestátnìných církevních objektù. Stát14. záøí - Jan Hrabovský a ní instituce mocnáøství neoplývaly štìdrosKarolína-Marie Pavelková tí ani vùèi Pánu Bohu a držely i obèany na 5. øíjna – Marek Michálek, Michálek, uzdì skromnosti. Všechny josefinské kosMartin Herceg a Adéla Kocùrková tely byly budovány podle jednotného musv Karolince: tru; unifikace a kasárenská strohost byla 13. èervence – Kateøina Tahotná plodem císaøského centralismu. Ani nᚠkostel se nevymyká obecné josefinské jednoduchosti, která nicménì doDo vìènosti nás pøedešli držovala základní požadavky katolické liturgie. Podobnì jako v rozumnì postaveném koncem mìsíce èervna: obytném domku má každý detail svùj úèel a Rùžena Vengláøová (1919) z N. Hrozenkova význam, uvidíme, že v míøe ještì vìtší je tomu Františka Orságová (1934) z N. H. tak i v øešení chrámového prostoru, který Pavel Makyèa (1963) ze Vsetína má své specifické poslání jako prostor boMiroslav Plánka (1925) z Karolinky hoslužebný, liturgický. Liturgie není památkovou péèí o obøady, ani estetickou záleživ mìsíci èervenci: tostí se zpìvy a hudbou, tím ménì tajem- Kristýna Koòaøíková (1921) z Karolinky ným poèínáním na okraji zbožné magie: liJaromír Orság (1956) z Halenkova turgie je samým støedem, vrcholem a pramenem veškerého života Církve. V liturgii jedv mìsíci srpnu: ná pøedevším sám Bùh v Ježíši Kristu, a èloJosef Hájek (1922) z N. Hrozenkova vìk – lid Boží – odpovídá chválou a díkem Jan Valchaø (1927) z N. Hrozenkova Otci spolu s Kristem a skrze nìho v Duchu svatém. Centrem této komunikace je kostel. v mìsíci øíjnu: A v nìm je všechno podøízeno této svaté Vlasta Orságová (1961) z N. Hrozenkova výmìnì. Alojzie Andrýsková (1921) z N. H. Pøipravil Mojmír Trávníèek

Ò Zelé je nejlepší devìkrát ohøívané. Ï Ò Spješéj uživí jeden otec dvanást dìtí, než dvanást dìtí jedneho otca. Ï

-7-

FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY

∗ ØÍJEN 2008

...CO NÁS ÈEKÁ A NEMINE, ANEBO MINE?...CO NÁS ÈEKÁ A NEMINE, ANEBO MINE?...

Ke vzpomínce na všechny vìrné zemøelé - „Dušièky“

V sobotu 1. listopadu 2008 odpoledne a v nedìli 2. listopadu 2008 po celý den bude možno pøi návštìvì kteréhokoli kostela získat plnomocné odpustky pøivlastnitelné pouze duším v oèistci. Kromì tøí obvyklých podmínek (sv.zpovìï, sv.pøijímání, modlitba na úmysl Svatého otce) je podmínkou pomodlit se pøi návštìvì kostela modlitbu Pánì a vyznání víry. Od 1. listopadu do 8. listopadu je možné získat po splnìní tøí obvyklých podmínek dennì plnomocné odpustky, pøivlastnitelné pouze duším v oèistci, navštíví-li nìkdo høbitov a pomodlí se tam za zemøelé; v ostatních dnech lze takto získat odpustky èásteèné.

„Misie“ Severní Èechy

Na sobotu 15. listopadu 2008 po mši svaté (cca od 19 hod) máme pro vás pøipravenou poutavou a pro mnohé možná šokojící prezentaci fotek ze 7 farností, v nichž pùsobí verbisté P. Václav Horniak a br. Jozef Marko.

Svatý Mikuláš

Pokud jste, dìti, byly hodné, Mikulᚠmezi vás pøijde v nedìli 6. prosince. V Karolince ráno po mši svaté a v Novém Hrozenkovì po dìtské mši svaté. Je ovšem tøeba se modlit, aby pøišel.

Duchovní obnova pøed Vánocemi

Od pátku 12. prosince do nedìle 14. prosince 2008 vás zveme k úèasti na duchovní obnovì v naší farnosti na téma „Vyrovnejte cestu Pánu“. Mìl by to být èas zastavení, zamyšlení, Svátost smíøení pøed „Dušièkami“ tiché modlitby pøi adoraci a možnost pøijmout Pøíležitost k pøijetí svátosti smíøení v týdnu svátost smíøení. Duchovní obnovu povedeou pøed „Dušièkami“ budev našich kostelích vždy bratøi karmelitáni P. Jeroným a P. Josef. hodinu pøed mší svatou. Pøesný program obnovy bude oznámen v Program bohoslužeb našich kostelích a vyvìšen na nástìnkách. Využijte prosím této pøíležitosti. o „Dušièkách“ Sobota 1. listopadu 2008 - Všech svatých Zmìna èasu bohoslužeb Karolinka: Drazí naši farníci, pøemýšlel jsem dlouho, jestli 7.30 hod - mše svatá mám a jak mám zmìnit poøad bohoslužeb v zimNový Hrozenkov: ním období. Nakonec jsem si uvìdomil, že není 8.45 hod - modlitba rùžence za zesnulé farníky možno vyhovìt všem vašim rozdílným poža9.15 hod - mše svatá za zesnulé farníky davkùm. Proto jsem nakonec rozhdl, že poøad 18.00 hod - mše svatá s nedìlní platností bohoslužeb zùstane stejný jako byl v létì. MiNedìle 2. listopadu 2008 nulý rok jsme zkoušeli zmìnit dobu bohosluVzpomínka na všechny vìrné zemøelé žeb v týdnu na 17 hodinu, ale neustále jsme se Karolinka: setkávali s tím, že jste na to zapomínali. Další z 7.30 hod - mše svatá dùvodú je ten, že k nám do kostela chodí farníci 14.30 hod - pobožnost na høbitovì v Karolince i z jiných farností, a stávalo se, že èasto pøišli na Nový Hrozenkov: mši o hodinu pozdìji. Pokud jde o sobotní mši 9.15 hod - mše svatá svatou, není možno sjednotit spojení z Èubo11.00 hod - dìtská mše svatá va, Horòanska a Karolinky, proto radìji pone16.00 hod - pobožnost na høbitovì v Novém cháváme také èas mše svaté na 18 hod. K toHrozenkovì pøi svíèkách. muto rozhodnutí pøispìla i ta skuteènost, že v nedìli máme ve farnosti tøi mše svaté. Tedy Roráty každý z vás si mùže vybrat dobu, která se mu poøad bohoslužeb v èase adventu nejvíce hodí. Omlouvám se všem, kterých se to (od pondìlí 1. prosince 2008) dotkne, ale skuteènost, že èas bohoslužeb bude Karolinka: bìhem celého roku jednotný, je pro vìtšinu z pondìlí 6.30 hod nás nejpøijatelnìjší. Dìkuji vám všem za poètvrtek 17. 00 hod chopení. Nový Hrozenkov: Jinak prosíme, sledujte aktuální program boúterý, støeda, pátek 6.00 hod. hoslužeb, adorací…vyvìšený v našich kostePo mších svatých nám maminky a babièky lích, zejména v období svátkù bìhem liturgicmožná opìt pøipraví snídani. kého roku.

Fatimské soboty v Karolince

Kostel Panny Marie Karmelské v Karolince je mariánský kostelem. Proto jsme od záøí tohoto roku zaèali v Karolince vždy první sobotu v mìsíci slavit v 8.00 hod ranní mší svatou spojenou s modlitbou rozjímavého rùžence. Tato modlitba veèeøedla se slaví na mnoha místech a zvláštì v kostelích zasvìcených Matce Boží, proto vás srdeènì zvu slavit takto každou první sobotu v mìsíci (pokud na tuto sobotu nepøipadne jiná významìjší slavnost) do kostela v Karolince. Pøipravil P. Marek Poláèik SVD

Akce ZUŠ Karolinka

Adventní koncert – uskuteèní se kostele Panny Marie Karelské v nedìli 30. listopadu 2008 od 16 hod Vánoèní koncert – v nedìli 14. prosince od 16 hod v sále ZUŠ Živý Betlém - probìhne pøed MÚ v Karolince v pátek 19. prosince od 16.15 hod Srdeènì vás zve Martina Havlová

Koncert v Novém Hrozenkovì

V nedìli 9. listopadu 2008 v 15.00 hod v kostele sv. Jana Køtitele v Novém Hrozenkovì vystoupí smíšený pìvecký sbor SONET s programem, který má pøipraven v rámci oslav 20. výroèí založení sboru. Na programu budou písnì duchovní, lidové, ale i umìlé od autorù L. Janáèka, P. Ebena, Z. Lukáše, atd. Smíšený komorní pìvecký sbor SONET pùsobí ve Vsetínì již dvacet let. Mezi významné úspìchy Sonetu patøí výborná umístìní nejen v regionálních soutìžích, ale i Zlaté pásmo na mezinárodním festivalu pìveckých sborù Svátky písní Olomouc v roce 2000, opakovanì ocenìní poroty na mezinárodním festivalu Jaro se otvírá. Posledním úspìchem sboru je Støíbrné pásmo na mezinárodním festivalu adventní a duchovní hudby s cenou Petra Ebena v Praze v roce 2006. Sonet za dobu svého pùsobení vydal své nahrávky na dvou CD. Jako host vystoupí houslista Jan Maceèek, který se narodil se 1.7.1991 ve Vsetínì a na housle zaèal hrát s nástupem na základní školu v Novém Hrozenkovì. Nyní studuje ve tøetím roèníku na konzervatoøi v Brnì. Celková délka programu bude asi hodinu. Vstupné dobrovolné.

Farní zpravodaj Nového Hrozenkova a Karolinky Vydavatel a adresa redakce: Øímskokatolická farnost Nový Hrozenkov Brodská 460, 756 04 Nový Hrozenkov, e-mail: [email protected] Èíslo pøipravila a vydání zajistila redakèní rada: Ingrid Petøeková, Mojmír Trávníèek, P. Marek Poláèik Fotodokumentace do farního zpravodaje archiv obèanù NH Redakce si vyhrazuje právo úpravy a krácení pøíspìvkù. Anonymní pøíspìvky neuveøejòujeme. Náklad 350 ks. Neprodejné, pro vnitøní potøebu farnosti. Dobrovolný pøíspìvek 9,- Kè (náklady na tisk).

-8-