FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
èíslo 12
roèník 5
doba postní 2005
Byl jednou jeden král... Pøiznám se, že se už tìším, až budu svým malým neteøím veèer èíst nebo vykládat pohádky. Obèas si povzdechneme za dobou, kdy jsme na svìt nahlíželi pohledem dítìte, pohledem který ještì nezakalily rùzné zkušenosti svìta dospìlých. Pohádky však pøipravují dìti na dospìlost, protože odrážejí s náležitým citem i ty stinné stránky života tak, aby to dìti dovedly pochopit a pøijmout. Ukazují nám také, že i mocní nejsou úplnì všemohoucí, že i vážení a moudøí tøebas králové - se musí pøed vážným rozhodnutím poradit s nìkým moudøejším a zkušenìjším. Jistý král se zeptal svých rádcù: „Co je to nejhorší v životì, co by mne mohlo potkat?“ Jeden rádce mu odpovìdìl: „Ztráta majetku.“ Druhý mínil: „Tìžká nemoc.“ Nakonec však král uznal za nejmoudøejší odpovìï: „Nejhorší je pocit, že jsem svùj život úplnì promrhal.“ V každé dobì se najdou lidé schopni správnì poradit a nemusí to být jenom lidé s nìkolika tituly pøed a za jménem. Jedním z takových rádcù by mohl být autor biblické knihy Kazatel. On svùj život urèitì nepromarnil. Naopak, pøipomíná èlovìka, který v životì uspìl, hodnì toho dosáhl a také si to „užil“ (Kaz 2,1-10). A pøece je jaksi ne(u)spokojený a nenaplnìný – ne však zklamaný. Jenom už nedovede znovu prožít to krásné a povznášející se stejnou intenzitou a opojným nadšením, jako to bylo tenkrát poprvé… Pøestože se nade vším, co bylo a už se nevrátí, vznáší stín skepticismu - „pomíjivost, samá pomíjivost“ pøece povzbuzuje ty, kdo jsou na zaèátku èinného vìku, aby nikdy neskládali neèinnì ruce do klína (Kaz 9,7-9) a mladým lidem upøímnì pøeje radost z toho krásného èasu, který tak rychle odlétá (Kaz 11,9). Kdoví, nebyl-li snad náš pisatel královským rádcem, básnický talent však nezapøe: “Pamatuj na svého Stvoøitele, než se pøetrhne støíbrný provaz a rozbije se mísa zlatá a džbán se roztøíští nad zøídlem a kolo u studny se zláme…“ (Kaz 12, 6) Pokud by tento muž žil dnes mezi námi, opakoval by si èasto v duchu ono tajemné „prach jsi a v prach se obrátíš“, slova, která slyšíme jen jednou v roce - na Popeleèní støedu. Snad bychom mu i závidìli jeho život plný úspìchu a bohatství, které mu Stvoøitel se zalíbením dopøál. Ještì nadto bychom mu mohli závidìt onu životní moudrost a vyrovnanost, s nimiž dovedl postavit pøejícího Stvoøitele jako poslední a rozhodující míru všeho doèasného: Boha se boj a jeho pøikázání zachovávej; na tom u èlovìka všechno závisí. (Kaz 12,13).
Pøesto existuje nìco, co by tento svatopisec ve své dobì urèitì závidìl nám: Oèekávaní radosti Velikonoèního rána. Ani v jeho životì nebyly jenom období úspìchù a vzestupu, nýbrž také poznal dny, o nichž se vyjádøil, že je nemá rád. Nebylo mu ještì zjeveno nic o dùstojnosti køížové cesty, po které se také obèas ubíral. Cíl jeho cesty nebyl ještì prosvìtlen nedìlním ránem, jehož paprsky jsou na obzoru každé køížové cesty. Kristus po ní kráèí s námi znovu a znovu celými dìjinami. I letos v pùstu se na ní vydáme spolu s ním. P. Jozef Streèka, SVD
Milí farníci! V rukou držíte druhé èíslo Farního zpravodaje. Je zøejmé, že nebudeme vycházet jako mìsíèník èi ètvrtletník, ale tematicky. Nyní vycházíme k dobì postní. Tento kalendáøní rok jsme si naplánovali 7 až 8 èísel, doufáme že se nám s Boží pomocí podaøí náš plán splnit. Dìkujeme všem dopisovatelùm a pøispìvatelùm za pomoc. Pøípadné námìty èi pøipomínky mùžete zasílat na Farní úøad s oznaèením Farní zpravodaj. Vaše pøíspìvky se budeme snažit ve vhodném termínu zaøadit. Pùvodnì se nám zdálo, že bude problém naplnit osm stránek Farního zpravodaje, ale opak je pravdou. Na poslední chvíli jsme pøidali ještì dvì strany. Pro dìti bude samostatnì vycházet èasopis Skøítek. Bude ho pøipravovat øeholní bratr Ján Mojš, který je v naší farnosti na praxi, ve spolupráci s katechetkou a redakèní radou Farního zpravodaje. Tento èasopis budou dìti dostávat pøi hodinách náboženství. V našich kostelech bude zahájen prodej knih. Nakoupili jsme celkem 20 titulù knih. Budou k nahlédnutí v knihovnièkách umístìných vedle zpovìdnic. V každém zpravodaji bude popsáno 5 titulù knih z aktuální nabídky ( str.è.10 ). Knihy budou k zakoupení vždy po nedìlní mši svaté. Redakèní rada
1
...AKTUÁLNÌ...AKTUÁLNÌ...AKTUÁLNÌ...AKTUÁLNÌ...AKTUÁLNÌ...AKTUÁLNÌ...
Návrat k postu Pùst zintenzivòuje modlitbu, je modlitbou tìlem i duší, stupòuje bdìlost a otevøenost vùèi Bohu. Církev v podstatì zapomnìla na pùst. Z postu se stal postoj èistì duchový... Na èistì tìlesný pùst se ( pøed nedávnem ) shlíželo témìø opovržlivì a pøitom se ani nepozorovalo, že s tìlesným postem zmizel i duch postu... Ztratilo se pochopení pro hodnotu postu... Až definitivnì pøijde Kristus, tak budou znièeny høích a smrt, èímž ztratí pùst svùj smysl. V postu køes•ané vyznávají, že tu spása ještì není (ve své plnosti) tak, aby jí byli zcela proniknuti. Pro køes•any byly postní dny dobou vìtší bdìlosti pro Boha... Pùst spojoval køes•any v jedno spoleèenství, byla to urèitá forma spoleèné modlitby a bdìní. Ztuèní-li tìlo, ztuèní a otupí i duše. Mnoho jídla umenšuje duchovní bdìlost èlovìka. Tìlesné a duchovní zdraví tvoøí jednotu. „...Pùst... zahání zlé duchy, zaplašuje zvrácené myšlenky, dodává mysli vìtší jasnost, oèiš•uje srdce, posvìcuje tìlo a posléze èlovìka vede pøed Boží trùn...“ (sv. Atanáš) Pùst je pokoj tìla. (sv. Petr Chryzolog) Nepokoj vzniká z nemírnosti, z nadvlády vášní a pudù. Pùst ukázòuje èlovìka, osvobozuje ho od vlády vášní a obdaøuje ho vnitøním mírem. V postu se setkávám se sebou samým, setkávám se s nepøáteli své duše, s tím, co mne vnitønì zotroèuje...Když v postu odložím všechna nesèetná náhražková uspokojení, která mì dost èasto ohlušují a oslepují, tu poznám svou nejniternìjší pravdu. Postem snímám slupku, která kryje mé víøící myšlenky a city. Tak mùže vyjít na povrch vše, co je ve mnì... Mé rány pracnì pøikryté se náhle otevøou. Všechno potlaèené vyjde najevo. Pùst mi odkrývá, kdo jsem. Ukazuje mi má ohrožení a naznaèuje mi, kde musím zaèít s bojem. Kdo se postí pro lidské uznání, nezakusí pozitivní úèinky postu. Pùst ho nepromìní, neosvobodí a neotevøe pro Boha.Testem správného užívání postu je styk s druhými a mluvení o nich. Mluvím-li o druhých zle, nepochopil jsem ze smyslu postu nic a bylo by lépe postu zanechat...Pùst zintenzivòuje modlitbu.
2
Pøedevším prosebnou. Moje modlitba pak zaujímá celou mou existenci. Úpím k Bohu tìlem i duší, svým postem, a vyznávám, že tu sám nic nezmohu, že jsem odkázán jedinì na Boží pomoc… Jak se postit dnes? Pøehánìní a neporozumìní se vkradou do každého jednání, tedy i do postu. To by nám však nemìlo zabraòovat v rozumném a smysluplném postu. Mìli bychom se chopit církevní tradice a ptát se, jak ji naplòovat dnes. Nejprve bychom se mìli soustøedit na pravidelný ètyøicetidenní pùst. Nemìli bychom jej rozmìlòovat tím, že ve zmínìnou dobu pouze sbíráme peníze na dobré úèely nebo se ménì díváme na televizi. Postní doba znamená skuteèný pùst pùst tìlem i duší. Ovšemže k tomu náleží duchovní obrácení, avšak obrácení právì nejen hlavou a vùlí, nýbrž i tìlem. Stará církev se v této dobì zcela zøíkala masa a vína. To by dnes prospìlo i nám. Delší bezmasé údobí by naše tìlo zbavilo mnoha škodlivin. A právì jaro je vhodná doba k odbourání tukových zásob. Sotva bychom asi vydrželi jíst bìhem tìchto ètyøiceti dnù poprvé až po patnácté hodinì. Ale alespoò v pátek bychom se mìli v tomto období postit úplnì. Komu je to pøíliš, a• se spokojí s prostou snídaní nebo trochou ovoce. Nìkdo snadno vystaèí s èajem a ovocnou š•ávou, jiný musí ráno sníst nìco na posilnìnou, jinak ho rozbolí hlava. Každý si musí vyzkoušet, co mu dìlá dobøe. Jen se nesmí hned dát vést pøedsudkem, že kdo musí pracovat, musí i poøádnì jíst. Dá se dobøe pracovat a mnoho vykonat, i když se jeden nebo dva dny postíme. Vedle tradièní postní doby pøed Velikonocemi bylo smysluplné postit se opìt v rámci pøípravy na jiné dùležité svátky pøed Svatodušními svátky, pøed Vánocemi, pøed knìžským svìcením a podobnými slavnostmi. Pøedevším by však byl spoleèný pùst dobrou pøípravou na význaèné slavnosti místní církve. Postem vyzná spoleèenství vlastní bezmoc pøi øešení svých problémù. Rozhodne-li se èlovìk k postu, bude brzy stát pøed nìkolika obtížemi - naráží na vlastní hranice. Nesvedeme, co jsme si pøedsevzali a jsme zklamáni... Pùst se nesmí stát nìjakým tabu, které za žádných okolností nesmím pøestoupit. Je to
mnohem spíše trénink, jímž se zacvièuji do svobody. Musím pøi nìm otestovat sám sebe a musím umìt ubírat i pøidávat...Od svých závislostí se mohu osvobozovat jen pozvolna, za pøedpokladu, že se s nimi v hloubi srdce smíøím a pøijmu je. Mìnit mùžeme jen to, co jsme pøijali. Nikdy nezáleží na vnìjším úspìchu, ale vždy jde o to, zda mì pùst dìlá èlovìkem citlivìjším, laskavìjším a milosrdnìjším. Nesmím pøecházet své základní potøeby, nýbrž - pùst mì má nauèit jak s nimi lépe a laskavìji zacházet. Nemám být závislý na jídle a pití, nýbrž mám jíst a pít s vìtší uctivostí. Nemám hltat, ale nemám jídlo ani trpìt... Dalším problémem, který doprovází pùst, jsou (zlé) myšlenky: zlost, špatná nálada, podráždìnost, neradostnost... Jak s tím zacházet? Pøednì je nesmím potlaèovat. Pod povrchem totiž vystupuje vzhùru to, co ve mnì skuteènì je. Musím se s tím smíøit a tyto své myšlenky zkoumat...Pùst uvolòuje struktury duše, prozáøí nitro a vynese na denní svìtlo také všechny myšlenky, které by jinak zùstaly skryty. Pùst je køik našeho tìla po Bohu, køik z propastné hlubiny, v níž se setkáváme se svou nejhlubší bezmocí, zranitelností a nenaplnìností a v níž celou svou bytost necháme padnout do bezedné Boží náruèe. Anselm Grün Oslovující výbìr z knihy „Pùst“ Karmelitánské nakladatelství, 1995
„Støelné modlitby“ Pouè mì, Hospodine, o své cestì, veï mì po rovné stezce. – Ž 27(26) Postav, Hospodine, stráž k mým ústùm, a hlídku k bránì mých rtù. – Ž 141(140) Usínám klidnì, sotva si lehnu, vždy• ty sám, Hospodine, dáváš mi pøebývat v bezpeèí. – Ž 4 Hospodin je mé svìtlo a má spása. Ž 27(26) Veleb, duše má, Hospodina, vše, co je ve mnì, veleb jeho svaté jméno. Ž 103(102) viz.Starozákonní žalmy str.è.9
...AKTUÁLNÌ...AKTUÁLNÌ...AKTUÁLNÌ...AKTUÁLNÌ...AKTUÁLNÌ...AKTUÁLNÌ...
Ohlédnutí za uplynulým rokem Je tomu už 5 týdnù, co jsme si blahopøáli ke vstupu do nového roku a pøece rok uplynulý ještì nemá za sebou tu pomyslnou teèku. Rád bych se ohlédl zpátky ještì trochu dál, ponìvadž tato možnost hodnocení v podobì psaného slova pøichází po delší dobì. Za poslední tøi roky se ukázala jako velký pøínos pro farnost pastoraèní praxe našich bohoslovcù. Nyní je u nás na praxi øeholní bratr Ján Mojš. Každý z nich pøinesl nìjaký nový podnìt, po Markovi Poláèikovi nám zùstala okrasná zahrádka a na faøe opravené náboženské obrazy a sochy… Podaøilo se nám postupnì uskuteènit akce, které budou potøebovat trochu doladit a pøedevším ochotu jednotlivcù pøevzít za nì odpovìdnost, aby se z nich mohla stát dlouhodobá tradice. Je to napø. farní den, který bude letos opìt bohatší co do programu, Farní zpravodaj, živý betlém našich skautù, poutní a poznávací zájezdy na konci školního roku. Zvykli jsme si na veèerní adorace v kostele a letos bychom zapojili do liturgie Zeleného ètvrtku pøi obøadu mytí nohou vedle ministrantù také dìti. O pøíštích Velikonocích snad k tomuto gestu najde odvahu i nìkdo z dospìlých. Už tøetím rokem si naše dìti zvykly opìt pravidelnì pøistupovat ke svátosti smíøení... V kostele v Karolince máme nové boèní lavice místo tìch „doèasnì“ vypùjèených z kina a stìny u nových lavic i na kùru byly obloženy døevem. Ještì jednou dìkuji všem mužùm, kteøí se do této práce zapojili. Obnovili jsme nabídku náboženské literatury v každém kostele. Knihy by se mìly pravidelnì obmìòovat. Ty, které jsou urèeny k nahlédnutí budou nakonec uloženy ve farních knihovnách – jedna bude novì zøízená v zákristii v Karolince. K tomu je zapotøebí také pøíslušné nábytkové zaøízení v kostele, které se už pøipravuje. Dostali jsme se k materiálnímu zabezpeèení farnosti, bez nìhož bychom toho moc nesvedli. Je mojí snahou jako „správce“ tohoto spoleèného majetku postupnì vìci zabezpeèit pøed nepøízní poèasí – v øíjnu jsme nechali pokrýt plechem jednu garáž a na jaøe ještì pøeložíme na stodole støešní tašky, aby støecha nezatékala, omítneme a vylíèíme boèní èelo stodoly od ulice. U mnoha vìcí je tøeba zaøídit, aby opravdu sloužily: pro úklid
kostela zakoupíme pohodlnìjší pomùcky na mytí podlah, v garážích a na dvoøe je nové samospínací osvìtlení, v dìtské klubovnì se topení zapíná èasovým spínaèem pùl hodiny pøed pøíchodem dìtí, aby pøišly do tepla... Ve skladišti jsou nové regály na vánoèní ozdoby, takže je nemusíme ukládat na pùdu klubovny. Byla nutná investice 10.000,- Kè do zastaralého poèítaèe, abychom mohli sázet Farní zpravodaj. Jsou novì svázané mešní knihy, pozlacené kalichy, máme dva nové ornáty – fialový a mariánský. Èeká nás osazení dlažby ve farním dvoøe mezi klubovnou a garážemi. Poslední zmínìná vìc není nìco, co by opravdu spìchalo, máme však podle církevního práva povinnost využít peníze získané prodejem louky v Novém Hrozenkovì za tratí nad høbitovem na investici do nìèe ho nového. Vedení obce nám pøislíbilo do jara uložit ve farním dvoøe èást kanalizaèního potrubí, na které se po podkopání železnièního násypu nakonec napojí údolí Brodská. Je to sto a jedna drobnost, která se nespraví sama, ale je naštìstí dost lidí ochotných pomoci. Nakonec je dobré pøipomenout ještì práci, do které se také snažím zapojit ochotné lidi a jejíž ovoce není na první pohled vidìt – vyøizování úøedních formalit. Pøíkladem mùže být kolaudace plynového topení v kostele v Novém Hrozenkovì, kterou jsme díky ochotné pomoci s potøebnými podklady pana Václava Švacha koneènì uzavøeli 25. ledna 2005. Také tento konkrétní pøíklad je zèásti výsledkem èastého støídání knìží ve funkci faráøe, vždy• na potøebu oné kolaudace mne upozornili z obce teprve nedávno. Holt – v ustavièném provizoriu se dlouhodobì fungovat nedá. Finanèní vyhodnocení minulého roku skrývá v sobì jednu tìžkost: ruènì psaná podoba pokladního deníku nám neumožòuje rychle spoèítat a detailnì vyèíslit jednotlivé položky rozpoètu – napø. co všechno konkrétnì se mimo provozní náklady nakoupilo pro jednotlivé kostely. Proto jsme letos zaèali vést farní úèty pomocí poèítaèe - pøinese to kromì pøehledného závìreèného vyhodnocení velikou úsporu èasu. Opìt: k tomu poèítaèi jsme potøebovali najít i schopného úèetního mluvícího èesky kvùli dohledávání položek - detail, ale podstatný!
Èistý pøíjem naší farnosti byl za minulý rok 765.179,- Kè, z toho sbírky v kostele tvoøil 575.298,- Kè a zbytek byly soukromé dary a prodej farního pozemku za 25.000,- Kè. Na bìžném úètu bylo k 1. lednu tohoto roku 73.853,- Kè a v pokladnì hotovost 14.439,- Kè. Pro zajímavost: finanèní náklady za energie jsou u kostela v Novém Hrozenkovì 34.840,Kè roènì, v Karolince je to 22.160,- Kè. Farní budova, kde se poøád topí a na jejíž provoz pøispívá i farnost Velké Karlovice sumou 1.500,- Kè mìsíènì, spolkne za energie cca 83.000,- Kè, v èem musíme zohlednit také vytápìní klubovny pro dìti. K tomu benzín a údržba auta, pojistky, telefony, atd. Kromì vyhlašovaných sbírek na konkrétní úèely, jejichž výše èinila celkem 31.500,- Kè, odvádíme z našeho rozpoètu roènì 37.400,- Kè pro potøeby arcidiecéze, pøièemž tìchto ani ne 5 % rozpoètu se využívá pøedevším na budování církevních škol, kterých je poøád nedostatek a je o nì velký zájem. Z našeho dluhu jsme splatili v minulém roce 100.000,- Kè, zbývá ještì posledních 100.000. Moje i vaše nadìje o brzkém splacení dluhu se ještì nenaplnila, protože každá farnost má potøeby, které se objevují prùbìžnì a není možné, aby se zabrzdil její provoz a rozvoj. Pøíkladem je zavedení vodovodu a osazení kuchyòské linky do dìtské klubovny, což stálo 25.000,- Kè. „Objevili“ jsme také fakturu za novou elektroinstalaci na faøe, která èekala na zaplacení 3 roky a èiní 50.000,- Kè, z èehož jsme v minulém roce zaplatili polovinu a zbytek vìnoval pan Josef Èernota jako dar farnosti. Závìrem – mùžeme a vlastnì musíme dennì dìkovat za všechny dary a otevøenou dlaò všech dárcù, jejichž obìti vidí jenom Pán Bùh a kromì všech výše vzpomenutých zásluh také za chu• našich vedoucích skautù, s níž se vìnují ve svém volném èase výchovì dìtí. Upøímné Pán Bùh zapla• za všechno! Správce farnosti P.Jozef Streèka, SVD
3
…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…
Tøíkrálová sbírka 2005
Živý betlém
Letos již po šesté probìhla v Olomoucké arcidiecézi Tøíkrálová sbírka. Jako každým rokem je její výtìžek urèen všem, kdo se ocitají v nouzi po rùzných katastrofách a váleèných konfliktech. V tìchto dnech, ale zvlášì všichni myslí na ty, kteøí zahynuli pøi událostech v jihovýchodní Asii a na ty, kterým nezùstalo nic jen holý život. Èasto nás pøekvapuje, jak v dobì, kdy se zdá, že lidé žijí jen konzumním zpùsobem života a myslí jen na sebe, dovedou takové události všechny dát dohromady s tím, že chtìjí pomoci. A když se nabídne možnost pøispìt na tento úèel, dají èasto i více, než se zdají být jejich možnosti. Pøi poèítání výtìžku v sedmi obcích Oblastní charity Nový Hrozenkov se vybrala èástka 418.729,50 Kè. Je to o necelých 100.000,- Kè více než v minulém roce. Velké Karlovice 83.263,50 Karolinka 58.395,50 Nový Hrozenkov 100.310,50 Halenkov 74.344,50 Huslenky 33.493,00 Zdìchov 21.148,50 Hovìzí 47.774,00 žehnání koledníkùm Celkem 418.729,50 V letošním roce bude zaslána velká èást sbírky na pomoc lidem, které pøívaly vod pøipravily o domov v jihovýchodní Asii. Finanèní prostøedky, které zùstanou Charitì Nový Hrozenkov budou použity na sklad zdravotnických a rehabilitaèních pomùcek, a také tìžce nemocným dìtem na jejich léèbu, následnou rehabilitaci a možnost zakoupení vitamínù a lékù. Tyto mohou významnì pomoci pøi léèbì, ale jejich cena èasto pøesahuje možnosti rodièù. V letošním roce opìt poèasí koledníkùm pøíliš nepøálo, jak se to již stává zvykem. Na cestách je èekal pouze tající sníh a sychravé poèasí. Pøesto se skupinky koledníkù vydávaly i do odlehlých míst na samoty, a právì zde je každým rokem èeká srdeèné pøijetí od zdejších obyvatel. V Novém Hrozenkovì vybíralo pøíspìvky 12 skupinek koledníkù, v Karolínce 6 ( v ostatních obcích 2-7 skupinek).
Den pøed Štìdrým dnem, tedy 23.prosince 2004 odpoledne vyrostla u zákristie podivná døevìná stavba, pokrytá èetinou. •ivý betlém v roce 2003
•ivý betlém v roce 2003 Kolem pobíhalo plno malých èlovíèkù v podivném obleèení. Co se to zas na Hrozenkovì dìje? Lidé se scházejí. Pøichází jich docela hodnì na to, že je nevlídné deštivé poèasí. Ale nejen poèasí, ale i technika stávkuje. Nejdøíve nenaskoèil poulièák, který mìl osvìtlovat celou scénu, pak zaèaly stávkovat mikrofony. Poulièák nahradily reflektory auta, ale k ozvuèení musely postaèit hlasivky dìtí a dobrý sluch divákù. „Pøesuòme se do Betléma, v èase, kdy se souèet lidu koná z naøízení císaøe…“ Tìmito slovy uvádí vypravìè na pravou míru ty, co ještì netuší, co se tady dìje. Ano, již potøetí si skauti za doprovodu Scholy pøipravili pro veøejnost Živý Betlém. Po odehrání betlémského pøíbìhu dìti roznesly vlastnoruènì vyrobené pøáníèka a svíèky s Betlémským svìtlem. Naším pøáním je, aby si lidé neodnesli jen svìtýlko ve svých dlaních, ale aby si odnesli svìtýlko poznání, že Ježíš pøišel na zem pro nás a že je mezi Všem dárcùm i koledníkùm mnohokrát dìkujeme. námi. NamaŠ
Program Denního stacionáøe Charity Nový Hrozenkov Denní stacionáø je otevøen každý pracovní den od 7ºº do 15ºº hod. V prùbìhu loòského roku se nám osvìdèil následující program: Pondìlí: procvièování pamìti, cvièení Úterý: tvoøení – každý klient si s malou dopomocí mùže zkusit vyrobit napøíklad pozvánky z lisovaných kvìtù, pracovat s moduritem, prstovými barvami, foukacími fixy, vyrobit vánoèní nebo velikonoèní pøání apod. Støeda: v 10ºº hod mše svatá, pøed mší pøíprava na mši s pracovnicí Charity ( ètení, modlitby…) Ètvrtek: videoklub - vìtšinou promítáme filmy pro pamìtníky, nebo s køes•anskou tématikou Pátek: peèení ( vdolky, bublaniny, bábovky…) Také organizujeme výlety, koncerty besedy se zajímavými lidmi apod. Klient mùže navštìvovat denní stacionáø celý týden, nebo si vybrat nìkteré dny, podle osobního zájmu. Jsme zvyklí pracovat i s ménì pohyblivými klienty. Pobyt v denním stacionáøi stojí 30,-Kè za den s možností objednání obìda. Bližší informace nebo objednání odvozu na telefonu 571 429 676. Srdeènì Vás zveme mezi nás Pracovnice Charity Nový Hrozenkov
4
…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…
Los candeleros Jednoho krásného sluncem prozáøeného èervnového dne ( roku 2002), bylo to v sobotu, jsme se sešli s nìkolika dìtmi u kostela Panny Marie Karmelské v Karolince. Na kole pøijel i pan faráø Josef Streèka. V kostele jsme nacvièovali scénku. Pan faráø zatím opravoval duši, ne však nìkomu z farníkù, ale na svém kole. Pak jsme se všichni vydali na výlet do Stanovnice. Cestou jsme soutìžili, skládali jsme mapu, podle níž jsme mìli najít poklad. Pan faráø se velkoryse vzdal svého podílu na pokladu a ještì døíve, než jsme poklad našli, se s námi rozlouèil a na kole se vydal zpìt do Karolinky. Po spravedlivém rozdìlení pokladu jsme vyrazili do hor. Cesta byla dlouhá a vysilující. Po stezce, klikatící se strmì vzhùru, jsme pomalu stoupali obklopeni hustým lesem smrkù a bukù. Obèas jsme odpoèívali na vyvrácených kmenech stromù. Naším cílem bylo místo, kde se nacházela jezevèí nora. Jezevec nás nepozval dovnitø, a tak jsme si pohlédli alespoò vchod do jeho obydlí. V dutém stro-
mì si dìti vyzkoušely, jak bydlí Køemílek s Vochomùrkou. Cestou zpìt jsme sladkostmi obdarovali pár mravenèích kolonií. S vìtšinou úèastníkù výletu jsme se sešli po prázdninách 11. záøí 2002 v místnosti pod vìží kostela v Karolice a od té doby se scházíme pravidelnì.
z výstavy betlémù
Vyhlásili jsme soutìž o nejlepší název naší skupiny. Nakonec zvítìzil LOS CANDELEROS, což ve španìlštinì znamená SVÍCNY. Jako jsou svícny k dispozici svìtlu, také my chceme být cele k dispozici svìtlu, které bylo posláno na tento svìt od Boha Otce. Z naší èinnosti v roce 2004:
Pøed Velikonocemi jsme malovali velikonoèní pohlednice, které jsme nabídli za dobrovolný pøíspìvek farníkùm. Výtìžek byl odeslán na konto LL-likvidace lepry Vyhlásili jsme adventní výtvarnou soutìž o nejlépe namalovaný nebo vyrobený betlém. Tyto betlémy byly vystavené v kostele v Karolince. Pøedvedli jsme vánoèní scénku a ve spolupráci se Scholou i pásmo vánoèních písní s hudebním doprovodem. Bìhem našeho pùsobení jsme také s dìtmi navštívili domov dùchodcù ( Pension ) v Tisòavách a Charitu v Novém Hrozenkovì. Uskuteènili jsme také nìkolik soutìží a výletù. Èasto nám nepøálo poèasí a nìkteré akce jsme museli odložit na vhodnìjší dobu. Každoroènì poøádané akce pro celou farnost: Den Bible – podzim Po stopách èeských svìtcù – jaro O tìchto akcích vás budeme vèas informovat. Za vedoucí Bedøich Jan Dohnal
Ze skautské kroniky - První sliby Jak jsem slíbila v minulém èísle, pokraèuji v historii našeho oddílu. Zaèátky byly velmi pomalé. Stìží jsme dali dohromady jednu družinu skautek, jednu skautù a svìtlušky s vlèaty tvoøily tøetí družinu. A my vedoucí? Tápali jsme ve skautských pravidlech, snili jsme své plány, a pak je rušili v tvrdé realitì, navzájem se povzbuzovali a to vše s jedinou touhou, dìlat nìco pro dìcka a mládež. Tak se pomalu pøiblížily prázdniny a s nimi náš první skautský tábor. Táboøištì pro nás našel náš vùdce Toník a to na Hovìzí. Tábor trval devìt dní - od 3. do 11. srpna. Tøi dny pøed zaèátkem tábora se na holé louce sešlo šest nadšencù a snažilo se postavit pro ostatní celý tábor. Byla to makaèka, ale zvládli jsme to. Po této zkušenosti jsme si øekli, takhle již nikdy více. Celý tábor byl v rytíøském duchu. Po pøíjezdu dìtí a po zabydlení jsme dìti rozdìlili do ètyø družin - rodù. Každý rod mìl pìt èlenù. Dìcka dostala za úkol vymyslet si název a znak svého rodu, pokøik a zhotovit vlajku. Odpoledne byl pøipraven turnaj rytíøù na pobavení krá-
le. Když bylo vše pøipraveno, zaèalo pršet a pršelo a pršelo až do veèera. Veèer naštìstí pøestalo. Proè naštìstí? Milana, Soòku a mne èekal dùležitý okamžik. Mìli jsme tento veèer jako první z hrozenkovského oddílu složit do rukou našeho vùdce skautské sliby.
Betlémské svìtlo
Na kraj se snesla tma. Dìcka stála tiše kolem temného ohništì za táborem, my jsme je nevidìli. Vìtvemi stromù se proplétal vánek a shazoval tìžké kapky z listù, a ty se z hlasitým plesknutím rozstøíkávaly na zemi.Vlhkost byla pøímo hmatatelná. Již hezkou chvíli jsme stáli v tìsném kruhu u kuchynì a snažili se zapálit mokré fakule. Ty vždy jen zapras-
kaly, zaèmoudily a zhasly. Koneènì moje fakule chytla. A od ní si odpálili ostatní. Než jsme došli k ohništi, fakule nìkolikrát zhasly, jen má dál hoøela. Rozestavili jsme se kolem táborového kruhu podle ètyø svìtových stran. Každý mìl øíct svou formuli k zapálení ohnì a pøiložit fakuli k hranici. Jenže má fakule zhasla, ale ostatní oheò zapálili. Mokré døevo chvíli kouøilo, ale nakonec táborák vzplanul jasným plamenem. Jednotlivì jsme pøedstupovali pøed našeho vùdce a slíbili na Bibli a pøed roztaženou státní vlajkou, sloužit nejvyšší Pravdì a Lásce, plnit své povinnosti, zachovávat zákony skautské a sloužit lidem i vlasti. Na upomínku toho, co jsme slíbili, nám vùdce pøipnul slibový odznak. Byl to zvláštní a krásný veèer. Pozdìji nás napadlo, že to s tím ohnìm bylo jako v životì. Jsou lidé, kteøí jsou aktivní, ochotní, plní elánu – hoøí a od nich se zapálí jiní. A pak spoleènì, i když nìkdo zhasne, udìlají velké dílo - zapálí velký oheò. NamaŠ
5
...Z NAŠÍ FARNOSTI...Z NAŠÍ FARNOSTI...Z NAŠÍ FARNOSTI...Z NAŠÍ FARNOSTI...
Vzùru, Orle slovanský - 15 let èinnosti „To se ti nepodaøí!“– touto vìtou jsme odpovídali naší hrozenkovské rodaèce Božence Divínové, která po listopadu 1989 vzala vážnì myšlenku – obnovit v naší vesnici èinnost ORLA. Když se jí podaøilo pøimìt ke spolupráci Marii Boháèovou a Danku Baøákovou, poprosila øeditele ZŠ o dovolení cvièit s dìtmi v tìlocviènì. Na frekventovaných místech Hrozenkova se objevily plakátky s barevnými obrázky, které zvaly dìti na setkání. Ve ètvrtek 8. bøezna 1990 se uskuteènilo 1.cvièení ORLÙ. Tehdy pøišly jen tøi dìti, ale o týden pozdìji jich pøišlo jedenáct a stále jich pøibývalo. Už druhou nedìli v kvìtnu je bylo možné spatøit na veøejném vystoupení s nacvièeným kulturním programem ke SVÁTKU MATEK. Øady orlù se rozrùstaly tak, že za rok se jim podaøilo nacvièit nový poøad ke Dni matek a Kácení máje. Orelská mládež vytvoøila národopisný soubor a svými písnièkami i tancem zpestøovala náš program. V prosinci pøicházel mezi dìti svatý Mikuláš, aby se s nimi spoleènì pomodlil, shlédl jejich dovednosti a také je podìlil sladkými dobrotami. Na ukonèení školního roku vyrazily dìti do pøírody hledat ukrytý poklad a za dohledu vedoucích opékaly špekáèky. O prázdninách se úèastnily orelského tábora ve Vranèi, který vedl bratr Petr Dujka. Jak èas utíkal, napoèítali jsme v tìlocviènì kolem ètyøiceti dìtí. Do cvièení pøicházel tehdejší kaplan otec Josef Streèka a zatímco menší dìti mìly svùj program v šatnì, vìnoval se v tìlocviènì starším cvièencùm. Orli se pravidelnì zapojovali do velikonoèního úklidu kolem kostela. Døív než byl tento úklid vyhlášen, vzali vedoucí i dìti metly, koleèka, lopaty a uklízeli,
aby alespoò trochu byli užiteèní. Nìkdy bylo pøed Velikonocemi tolik snìhu, že se vlastnì ani uklízet nedalo. Tak jsme alespoò sníh a led sekali a odváželi pryè od kostela. Kolem roku 2000 se poèet dìtí výraznì snížil, zato se zlepšila kvalita cvièení. Když je dìtí míò, je vìtší možnost komunikace. Pøi vìtším poètu cvièencù je nesnadné udržet jejich kázeò. Postupnì orlíci odrùstali a odcházeli na støední školy. Z nìkterých jsou dnes maminky a tátové, jiní stále ještì studují a pøipravují se na své povolání. Vedoucí se také vystøídali a mezi dìti zaèal pøicházet bratr Pavel Ohryzek. Obèas s dìtmi navštívil bazén v Rožnovì, zaèal pøipravovat hry a soutìže. Pravidelnì zajiš•uje a sestavuje program a uvádí vystoupení k Svátku matek. Sestra Maruška Boháèová již od zaèátku naší èinnosti jezdí s dìtmi na poutì do Spálova, na Svatý Hostýn a na pìší pochody. Uèí dìti cvièit na náøadí a vždy má v záloze náhradní program, když se vyvrbí nìco neèekaného. Orli vypomáhají ve farnosti pøi charitní Tøíkrálové sbírce, pøi vedení køížové cesty a zapojují se do živého rùžence. Mají také své úkoly na ústøedí. Bratr Pavel Krystyník starší je starostou nejen novohrozenkovské jednoty, ale i celé Bauerovy župy. Vyøizuje župní administrativu a spoustu dalších záležitostí. Naše finanèní hospodáøství má pod kontrolou bratr Vlas•a Koòaøík. Èlenù ORLA je v naší obci víc. Pomáhají nám svými modlitbami. To, co všem pøipadalo jako neuskuteènitelné, to se uskuteènit podaøilo. Osmého bøezna tomu bude již 15 let! Nadále se pravidelnì v tìlocviènì ZŠ schází dìti vždy ve ètvrtek po 16 hodinì, aby si spoleènì zahrály hry a vydovádìly se. To však není úplná náplò orelských cvièení. Nejen tìlesný, ale také duchovní rozvoj, to je cíl našich setkání. Pøipravujeme pro dìti pøíbìhy k zamyšlení i k pouèení.Také letos chystáme kulturní vystoupení pro maminky k jejich svátku. Zde nejen ORLI, ale všichni, kteøí chtìjí, mohou se zapojit a pøispìt k pestrosti a rozmanitosti tohoto malièkého dárku. Vloni v prosinci mezi dìti nepøišel sv. Mikuláš, ale konala se vánoèní besídka a kromì sladkostí pod stromeèkem èekal na dìti opravdový dárek. Byly to dùkladnì zabalené florbalové hokejky a míèky. Dìti si je hned ještì ten veèer vyzkoušely. Od Nového roku hrajeme nejen vybíjenou, na honìnou, kuželky, štafety, badminton, cvièíme na náøadí, skáèeme pøes švihadla, házíme na cíl a luštíme kvízy, ale hrajeme také florbal. Celková èinnost Orla je však mnohem pestøejší než zde struènì uvádíme. Chcete patøit mezi nás a stát se ORLEM? Rádi pøivítáme nové dìti a pokraèovatele. Manželé Ohryzkovi vedoucí
6
…POUTNÍ MÍSTA…POUTNÍ MÍSTA…POUTNÍ MÍSTA…POUTNÍ MÍSTA… POUTNÍ MÍSTA… Novì pro Vás zavádíme rubriku POUTNÍ MÍSTA V ní vás budeme postupnì seznamovat s poutními místy ležícími v blízkosti naší farnosti. Poutní místa dìlíme na oficiální, s živou tradicí, zaniklá, nebo místního významu. Mezi oficiální poutní místa v Olomoucké arcidiecézi se øadí Svatý Hostýn, Svatý kopeèek u Olomouce a Velehrad. Tentokrát jsme pro vás pøipravili poutní místo s živou tradicí ležící v blízkosti mìsta Zlín - Štípa
ŠTÍPA - kostel Narození Panny Marie. Pou• k Matce Boží Štípské Poloha: na mapì severovýchodnì od Zlína na spojovací silnici mezi Fryštákem a Slušovicemi za Kostelcem. Historie a popis poutního místa: Milostná socha Panny Marie s Ježíškem, stojící nyní na hlavním oltáøi v poutním kostele zasvìceném Narození Panny Marie, patøí do trojice nejstarších mariánských soch na Moravì: Tuøany, Žarošice, Štípa. Pùvod sochy je neznámý; dochovaná zbožná ústní tradice mluví o objevení se sochy ve štípském háji, kam mìla být pøenesena z blízkého Kostelce. Nad sochou postavená kaplièka byla postupnì rozšiøovaná až do podoby malého kostela stojícího dnes nedaleko štípské svatynì uprostøed zrušeného høbitova.Výstavba nového štípského chrámu byla umožnìna mecenášstvím paní Lukrecie Nekešové, majitelky lukovského panství, manželky Albrechta z Valdštejna, vévody frýdlantského. Ten po smrti své ženy a v souladu s jejím pøáním povolal mnichy kartuziány z Dolan u Olomouce a v roce 1620 zahájil výstavbu kostela a kláštera. Vlivem tøicetileté války bylo obojí po ètyøech letech pøerušeno a mniši odvleèeni do vìzení v Olomouci, kde se stali svìdky muèednické smrti Jana Sarkandra. Teprve po 127 letech, kdy se z nezastøešené stavby stala ruina, byly shromáždìny prostøedky na její dokonèení, což bylo po 18 letech korunováno úspìchem a chrám byl v r. 1765 vysvìcen. Nynìjší mariánská svatynì je rozsáhlá jednolodní, pøevážnì barokní stavba, která spolu s klášterní budovou tvoøí jednu z nejvìtších a nejkrásnìjších církevních staveb olomoucké arcidiecéze. Klenba je vyzdobena obrazy pøedstavujícími Nanebevzetí a Navštívení Panny Marie, doplnìna menšími obrazy znázoròujícími víru, nadìji a lásku a nástroje umuèení Pánì. Hlavní oltáø má v zasklené skøíni uctívanou sošku Panny Marie s Ježíškem; hlavy jsou okrášleny korunkami. Po obou stranách svatostánku jsou na evangelijní stranì archandìl Gabriel s lilií v ruce, na epištolní stranì archan-
dìl Michael s ohnivým meèem. Za oltáøem v polokruhové apsidì jsou sochy sv. Josefa, sv. Anny, sv. Jáchyma a sv. Alžbìty, po stranách oltáøe sochy sv. Cyrila a Metodìje, sv. Františka Serafínského a sv. Norberta. Na evangelijní stranì jsou kaple Bolestné Matky Boží s køtitelnicí (køestní kaple), kaple sv. Maøí Magdaleny s jejím obrazem a sochami sv. Pavla a sv. Antonína. Vedle kazatelny je oltáø Božského Srdce Pánì. Na epištolní stranì je kaple sv. Jana Nepomuckého se svìtcovým obrazem jak zpovídá královnu Johannu, dále sochy sv. Františka Serafínského a sv. Bruna. V kostele je oltáøní náhrobek hrabìte Seilerna; hrobka jeho rodu je pod presbytáøem, køížová cesta je z r. 1905. Obrátíme-li se od hlavního vchodu do majestátního chrámového prostoru, uvìdomíme si velebnou krásu a vznešenost tohoto mariánského poutního místa a povinnost zachovat ho pøíštím generacím. Vedle kostele se nyní nachází fara a klášter Kongregace sester Karmelitánek
Hlavní pou• - sobota a nedìle blíže k svátku Narození Panny Marie 8. záøí. Sobota 10. záøí.2005: 16:30 modlitba rùžence, 17:00 koncelebrovaná mše sv., 20:00 adorace. Nedìle 11. záøí.2005: 7:00, 8:15 a 9:30 mše sv., 11:00 slavnostní mše sv., 15:00 svátostné požehnání a rozlouèení s poutníky. Svatohubertská pou• - podzimní termín bývá každoroènì upøesòován, po mši sv. následuje speciální program v ZOO Lešná a okolí. Mše sv. mimo poutì - nedìle v 11:30 hod. První mariánské soboty ve Štípì: každou první sobotu v mìsíci je v 16:30 modlitba rùžence, následují v 17:00 mše svatá, 17:50 otázky a odpovìdi na aktuální køes•anské téma, 18:00 adorace a svátostné požehnání Duchovní správa: Øímskokatolická duchovní správa Štípa, Mariánské nám. 57, 763 14 Štípa, tel.: 577914251. Turistické informace pro poutníky: auto: parkovištì vedle kostela Štípa vzdálana od Zlína 5 km autobus: autobusová zastávka naproti vchodu do kostela, spoje ÈSAD a Housacar odjezdy ze Zlína železnice: nejbližší železnièní stanice Zlín-Dlouhá - 8 km,
Ó Panno, božskou moudrostí ozdobená, Olejem tvá lampa dosti naplnìná.
Poutì: Malá pou• - nedìle blíže k slavnosti Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna ( letos 14. srpna 2005 ) - 9:00 mše sv., 10:30 slavná mše sv., 15:00 svátostné požehnání. Pou• dìtí - sobota blíže k svátku Narození Panny Marie 8. záøí ( letos 10.záøí.2005 ) - 10:00 mše sv. pro dìti, 12:00 - 16:00 zábavný program
Povstaò tedy, èas už pøišel, Ženichovi vyjdi vstøíc, jenž k tobì vyšel, Ježíšovi. Pros, bychom se k tvému Synu odtud brali a na vìky v nebi Pánu chválu vzdali.
7
…Z DOPISÙ MISIONÁØÙ… Z DOPISÙ MISIONÁØÙ…Z DOPISÙ MISIONÁØÙ…
Papua - Nová Guinea-1.èást P.Rastislav Kršák SVD nepøišel roku 2002 do svého nového pùsobištì Papuy-Nové Guiney ( dále PNG ) jako nováèek. V této zemi pùsobil již v letech 1992-94 bìhem svého studia misijní pastoraèní praxe pro studenty teologie Spoleènosti Božího slova. V jednom ze svých dopisù napsal: …Když jsem pøed více než 12 lety letìl poprvé do Papuy-Nové Guiney, nesl jsem v sobì sta• z Matoušova evangelia: „Jdìte tedy, získejte za uèedníky všechny národy, køtìte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.“ (Mt 28,19) Po dvouleté misijní zkušenosti bych Ježíšovo vyjádøení zmìnil: „Jdìte, uète se a uète všechny národy…“ 5. prosince 2002 Provincie Par, asi 2000 m.n.m …Tato provincie je v PNG známá tím, že køes•anství je zde nejkratší dobu, pouze od druhé svìtové války. Druhá známá vìc je ta, že zde klany mezi sebou èasto øeší spory válkami. I Par byl postižen a výsledek je za uplynulých 6 mìsícù následující: takøka všechny domy vypálené, znièené zahrady, 17 lidí mrtvých...Také na cestì do Par jsem vidìl vypálené osady. Zde zase jiné klany bojují mezi sebou. Dennì jsou mrtví jeden až dva lidé. V provincii Enga je prùbìžnì asi 5 takovýchto válek. Dùvody bývají rùzné, èasto malicherné. Chlapi zde nemají co na práci a ve válkách se doslova vyžívají. Žen se to pøímo netýká, ale když zabijí ženu, tak ti dotèení jsou øádnì nazlobení a chtìjí se pomstít, protože žena je symbolem života. Ještì je tøeba dodat, že nejvíce válek bývá po volbách, a ty byly letos. Nejsou znièena pouze obydlí, ale i mosty. To je nejhorší, protože sanitka potom nemùže jet na odlehlá místa. Policie je bezmocná. Toto velice poznamenává jejich náboženský život… Pátek 17. ledna 2003 Vìèné sliby v Kumdi Tento den je pro farníky v Kumdi slavnostní. Jedna žena z farnosti skládá vìèné sliby v øeholi Milosrdných sester. Pro domorodce je to slavnost významnìjší než svatba. Na slavnosti je pøítomný arcibiskup Michal Meier, 5 domorodých diecézních knìží a asi 10 misionáøù. Slavnostní liturgie trvá 3
8
hodiny, nejzajímavìjší je skládání slibù. Nejdøíve je vyvolení Sr. Kateøiny za øeholní sestru. Ta je nyní obleèena v tradièním obleèení, ve vlasech má nìkolik vycpaných ptákù a mnoho rajèího peøí. To je znak velké slavnosti a zároveò vážnosti. Tváø má pomalovánu bílo-modro-èervenými pøírodními barvami. Na krku se jí vyjímá KINA SHELL – pùlmìsíc z bílé moøské lastury ( jejich pùvodní platidlo ) na èerveném kulatém asi tøiceticentimetrovém podkladu. Tradiènì by mìla být její prsa obnažená, ale vzhledem k posvátným okolnostem má pøikrývku ze srsti kengury stromové. Místo suknì má vpøedu hustou suchou trávu KUNAJ a vzadu listy z rostliny TANGET. Na ostatních èástech tìla má rozetøený olej, takže její hnìdá pokožka se leskne. Po vyvolení Kateøina odchází, za pùl hodiny se všem pøedstavuje úplnì nová Kateøina v jednoduchém odìvu. Milosrdné sestry nenosí hábit. Kateøina skládá tøi tradièní sliby èistoty, chudoby, poslušnosti a ètvrtý slib sloužit chudým...Po liturgické slavnosti následuje hostina. Slavnostním jídlem je vepøové maso, zelenina a ovoce…
Filiálka Gelg …Dostat se do filiálky Gelg se nezdá tìžké. Odpoledne nasedáme do malé terénní Suzuki. Nevíme, jak dlouho nám bude cesta trvat, vždy je to velké dobrodružství s otevøeným koncem. Cesta je tradiènì polní, hrbolatá, prašná a kamenitá. V nìkterých úsecích jsou pìti až desetimetrové kaluže, jejichž hloubka je také vìtšinou dobrodružstvím. Páter Igi zpravidla pøed takovým moøem zastaví, pøeøadí náhon na všechny ètyøi kola, zaøadí jednièku
a hurá do vody…Nejvìtším dobrodružstvím pøi cestování jsou mosty. První dva pøejíždíme bez vìtších problémù, i když ani tyto nejsou v dobrém stavu. Tøetí most je nejdelší, kovový pøes øeku BAJA. Ocelová konstrukce mostu je v poøádku, jenže døevìné fošny jsou shnilé a porozkrádané. První 3 metry jsou skuteènì sázkou. P.Igi jede s náhonem na ètyøi kola, pomalu balancuje na 4 cm širokých železech, mezi kterými je 20 cm široká a 60 cm dlouhá díra. Jestli se netrefí, auto sice nespadne do øeky, ale zùstane prostì viset podvozkem na kovové konstrukci mostu... Páter má však dost zkušeností a hlavnì trpìlivosti. Po více než ètvrthodinì jsou tøi tìžké úseky „hravì pøekonány“...Po dvou hodinách jsme v cíli, lidé tu a tam posedávají. Jako bìloch se zde stávám centrem pozornosti, bìloch sem zøídkakdy zabloudí. Všichni mi chtìjí potøást pravicí a staré ženy se pokoušejí o objetí. Skupinì mladých a dìtí odpovídám na jejich zvìdavé otázky. Odcházíme do kruhového domu jednoduché konstrukce. Stìny jsou z pletené rohože BLAIN, zem je také pokryta rohoží. Uprostøed domu je ohništì, chybí zde komín a okna. Svìtlo sem proniká pouze pøes dveøe. Tento dùm patøí katechetovi. Na stìnách jsou obrázky Ježíše, Marie a svatých…Okolo obìda odcházíme do druhé malièké filiálky. Páter zpovídá, já potom sloužím mši. Po mši jde P.Igi zaopatøit jednu nemocnou ženu. Zatím jsem opìt bombardovaný otázkami, je zajímavé, že se až sem dostala zpráva o Medžugorji. Debata se kroutí okolo tìchto zjevení, také proto, že jsem Medžugorje jednou navštívil, a tak mohu vydat urèité svìdectví a zároveò vše koèírovat v mezích normy. Okolo tøetí hodiny opouštíme i druhou filiálku, èeká nás nejménì dvouhodinová cesta pøes pokažené mosty a hluboké kaluže… pokraèování pøíštì výòatky z dopisù pøeloženo ze slovenštiny
...SVATÍ NAŠÍ DOBY...BIBLICKÉ OKÉNKO...SVATÍ NAŠÍ DOBY...BIBLICKÉ OKÉNKO...
Blahoslavený Michael PRO
Starozákonní •almy
Na knížkách vydávaných Køes•anskou akademií v Øímì, které se k nám za komunismu dostávaly tajnými cestami, mùžeme èíst: „Vytiskly polygrafické závody Pro v Øímì“. To èesky znìjící slùvko PRO není zkratka, ale pøíjmení mexického knìze a muèedníka, zastøeleného pøed 78 lety za pronásledování církve v Mexiku. Byl to nebojácný apoštol, exercitátor v ilegalitì, nadšený šiøitel dobrého tisku, tolik potøebného v dobì útisku a potlaèování všeho náboženského. Tiskaøské závody, vydávající náboženskou literaturu v desítkách jazykù, nesou jeho jméno jako jméno nebeského patrona moderní pastorace. Za první republiky pøinášely i u nás katolické èasopisy èetné epizody z jeho dobrodružného života, urèené zejména mládeži ( podtitul jeho životopisu, vydaného v èeštinì, zní: „Mexický ulièník knìzem a muèedníkem“ ). Michael Augustin Pro se narodil 13.1.1891 jako syn øeditele a majitele dolu, tøetí z jedenácti dìtí. Nadaný chlapec citlivé povahy, ale výbušný a nespoutaný, vstoupil r. 1911 do jezuitského noviciátu a ochotnì se podroboval tuhé kázni. Roku 1913 složil vìèné øeholní sliby, ale již 1914 opustil s dalšími mladými jezuity Mexiko pøed pronásledováním a dále se vzdìlával v USA. Po roce ho øád poslal studovat do Španìlska, krátce pùsobil jako vychovatel i v Nicaragui, teologické studium dokonèil v Belgii, kde byl 1925 vysvìcen na knìze. Podrobil se ve Francii nìkolika operacím žaludku; jeho zdraví bylo nevalné (byl prosit o sílu Pannu Marii v Lurdech). Jak jen mohl, nedoèkavì se vrátil do vlasti, kde prodìlal krátkou, ale slavnou etapu neobyèejnì úèinného pastoraèního pùsobení. V ilegalitì mìnil místa pobytu, pohyboval se v pøestrojení, vyhledáván vìøícími a pronásledován policií. Z tìchto dvou let pochází množství neuvìøitelných historek. Pøi razii po nezdaøeném vražedném útoku na generála Obregona byl polapen (aè s atentátem nemìl nic spoleèného) a po nìkolikadenním vìznìní bez soudu popraven na pøímý pøíkaz prezidenta Callese. Jako u mnoha jiných muèedníkù je pro jeho život typická dlouhá, mnohaletá a tvrdá pøíprava v pomìru ke krátkému, avšak neuvìøitelnì intenzivnímu pùsobení v pastoraci, v níž pak osvìdèil vynalézavost, pohotovost, ohleduplnost k ohroženým, bezvýhradnou obìtavost a vìrnost. Jedním z výsledkù byla skuteènost pro nás po zkušenostech nedávné epochy až nepochopitelná: prezident Calles, který zasvìtil život programovì likvidaci církve v Mexiku a na jehož rukou lpìla krev stovek muèedníkù, se pøi smrtelné nemoci smíøil s Bohem a zemøel v kajícnosti – když ošetøující sestry vzývaly jako nebeského pøímluvce Otce Michaela Pro. Jeho pøíklad nás vede k poctivé pøípravì na životní povolání, k pøipravenosti snášet køivdy, ale i bezvýhradnì odpouštìt. O. Michael PRO byl blahoøeèen v Øímì roku 1988.
Ve starších katechismech býval základní výklad o Písmu svatém uzavøen výzvou: „V každé katolické rodinì má být Písmo svaté alespoò Nového zákona.“ Druhý vatikánský koncil pøipomenul, že celé Písmo svaté je Božím slovem. To je hlavní a nejdùležitìjší teologický dùvod, proè by køes•an mìl znát a pravidelnì èíst Bibli, Starý i Nový zákon. Setkání s Božím slovem je setkání s Bohem, tedy modlitbou. Americký biblista Raymond E. Brown uvádí navíc dva praktické a osobní dùvody pro èetbu Bible: „Jako køes•an hledám Boží øízení ve svém životì a v situacích, s nimiž se setkávám. Jako knìz se zabývám Božím øízením církve. Bible poskytuje tak široký rozsah zkušeností Božího lidu, hledajícího Boží vùli v rozlièných okolnostech, že nezbytnì v ní musíme objevit situaci podobné mé osobní situaci, nebo situaci církve. Biblický zábìr zachycuje mnohé kontakty s Bohem v odlišných situacích osobních i kolektivních z období pøibližnì dvou tisíc let. Jedním z nejvìtších dobrodrodružství pøi ètení Bible a jedním z jejich nejatraktivnìjších rysù pro lidi, kteøí ji „objeví“, je poznání, že biblická situace se podobá naší. Co Bùh požadoval jako odpovìï v minulých èasech, požaduje ještì stále i dnes.“ Poselství evangelia není možné dokonale porozumìt bez znalosti Starého zákona. Náš Pán Ježíš Kristus nepøišel na svìt, aby Starý zákon zrušil, ale aby jej naplnil. Církev nám dává pøíklad tím, že do své liturgie zaøazuje texty všech starozákonních knih. Páteøí denní modlitby církve („breviáøe“) jsou žalmy – jedna ze ètyøicítky knih Starého zákona. Pøi každé mši svaté v liturgii slova nasloucháme ètení ze Starého zákona a úryvek žalmu, který na nì navazuje. Žalmy natolik splynuly s naší bohoslužbou, že si èasto ani neuvìdomíme, že jde o starozákonní texty. (Kolikrát jen jsou citovány v evangeliích – Pán Ježíš umíral na køíži s modlitbou žalmu 21(22) na rtech – a kolik našich modliteb v nich má pùvod! Magnificat, modlitba Panny Marie, je složena z úryvkù žalmù, které Matka Boží dùvìrnì znala. Kard. Tomáš Špidlík, SJ píše v jedné úvaze: „V prvních dobách køes•anských patøilo uèení žalmù ke katechismu, k pøípravì na køest. I v dnešní dobì je užiteèné nejenom recitovat žalmy, ale umìt jisté verše zpamìti. Ty se pak mohou použít v rùzných okolnostech života. Dávají formu našim vlastním citùm, cítíme tu pøíbuznost mezi Písmem a vlastní duší. Recitování žalmù se od nejstarších dob považovalo za ochranu mysli proti záplavì špatných a neužiteèných myšlenek.“ Je užiteèné vzít do rukou starozákonní Knihu žalmù zejména v postní dobì, která je mimo jiné také dobou bezprostøední pøípravy katechumenù na køest a je jistì vhodné zopakovat si tuto pøípravu pøed obnovou køestních slibù o Velikonocích. Pùst je také doba pokání a kajícnosti. Naši pøedkové se právì v tento èas rádi modlívali sedmero tzv.kajících žalmù, které nechybìly v žádné modlitební knize. (Jejich modlitba v souvislosti s pøípravou na svátost smíøení je nadána odpustky.) Jsou to žalmy 6 (Hospodine, nekárej mì ve svém hnìvu); Ž 31 (32) (Š•astný je ten, komu byla odpuštìna nepravost); Ž 37 (38) (Hospodine, netrestej mì ve svém hnìvu); Ž 50 (51) (Smiluj se nade mnou, Bože); Ž 101 (102) (Hospodine, slyš modlitbu mou); Ž 129 (130) (Z hlubin volám k tobì); Ž 142 (143) (Hospodine, slyš moji modlitbu). Proèteme-li, promodlíme-li 150 žalmù, které tato kniha obsahuje, otevøeme si prospìšnì duchovní svìt Starého zákona, do nìhož jsou žalmy nejvhodnìjším vstupem.“Kniha žalmù je jako zahrada, která má v sobì plody všech ostatních starozákonních knih, nebo• jim propùjèuje vybranou chu• poezie, ale má také své plody vlastní,“ (sv. Atanáš ) stránku pøipravil Mojmír Trávníèek
9
...KALENDÁRIUM...DO VAŠÍ KNIHOVNY...KALENDÁRIUM...DO VAŠÍ KNIHOVNY...
Do vaší knihovny Ivan Renè Kytice z královské zahrady Krátké pøíbìhy svatých ochráncù Èech a Moravy pro dìti. Nejde o životopisnou ani historickou literaturu, ale o útržky legend a pár nezbytných historických událostí ze života svìtcù, které mají pøiblížit tyto hrdiny køes•anské víry nejmenším ètenáøùm. vázaná, 114 str., cena: 159,- Kè O nadìji s Marií Svatošovou Nároènou životní cestu s nemocí mùžeme procházet sami, ale mùžeme se také nechat doprovázet. „Láska k bližnímu a bratrský soucit je trpícím èasto potøebnìjší než všechny léky.“( Dostojevskij ) S jinými lidmi, v setkáních a rozhovorech mùžeme hledat a nacházet nové životní hodnoty. vázaná, 87 str., cena: 99,-Kè Náhody a náhodièky s M.Svatošovou Zakladatelka hospicového hnutí pøipravovala knihu skoro rok, aby ji pak napsala v deseti dnech. Ètenáøe èeká jako vždy moudré, hutné a vtipné vyprávìní. Ostatnì: knihu O nadìji psala podle vlastních slov M. Svatošová za pomoci své zemøelé maminky. Nyní se obracela pøímo na Ducha svatého. Øeknìte - víte o lepším doporuèení? vázaná, 88 str.,cena: 109,- Kè Modlitby svatého Augustina Modlitby sv. Augustina z jeho „Vyznání“ prozrazují velkou osobní zkušenost pisatele, setkání jak s realitou høíchu a smrti tak i s realitou nekoneèné Boží milosti. Augustin ve svém životì poznal všechno, tím vším prošel a o této své zkušenosti nám napsal své svìdectví. brožovaná, 152 str., cena: 99,- Kè Joshua Hariis S nikým nechodím a nejsem cvok - Jak vypadá opravdová láska? - Jaká jsou nebezpeèí chození? - Je možné aby byli muž a žena pøáteli? - Co mám dìlat aby se mùj život líbil Bohu? Kniha odpovídá na tyto otázky s neobvyklou otevøeností, upøímností a odvahou. vázaná , 176 str., cena: 188,-Kè
Pøipomínáme si od 5. února do 19. bøezna 5. února 2003† P.František Heger (*1917, o.1941) kooperátor v N.H. bìhem nìmecké okupace 6. února 1997† P.Josef Zimèík (*1920, o.1948) kooperátor v N.H. od r.1948-1.12.1951, èastá výpomoc v letech 1953-1960 9. února: POPELEÈNÍ STØEDA – zaèátek doby postní V tento den je naøízen pøísný pùst - zdrženlivost od masa i újma v jídle 11. února: Panna Marie Lurdská Výroèí zjevení 11. února.1858.Pannu Marii v jeskyni Massabielle poblíž Lurd ( Francie ) spatøila ètrnáctiletá Bernadetta Soubirousová. Do 16. èervence se zjevení opakovalo ještì sedmnáctkrát. K jeskyni, v níž vytryskl pramen, pøichází od té doby velké množství poutníkù. Svìtový den nemocných 13. února - nedìle: po mši svaté bude v obou kostelech udìlovaná svátost pomazání nemocných 14. února: sv. Valentin – biskup, muèedník – patron mládeže, cestujících, vèelaøù, za dobrý sòatek, vzýván proti moru výroèí úmrtí sv. Cyrila v Øímì ( 869 ) sv.Cyril a Metodìj – misionáøi, patroni Evropy a všech slovanských národù, tito Soluòští bratøi uvedli køes•anství do Evropy 22. února: Stolec sv. Petra - Biskupský stolec v katedrále je symbolem uèitelského, knìžského a pastýøského poslání. Také Petrùv stolec pøipomíná jeho postavení v církvi. Dnešní svátek se slaví v Øímì již od 4. století Svìtový den skautù 7. bøezna: sv. Perpetuy a Felicity, muèednic – V roce 203 bylo v Kartágu zatèeno 5 katechumenù. Ve vìzení byli pokøtìni a dosáhli muèednické koruny. Mezi nimi byly dvì ženy. Jedna z nich Perpetua ( doma mìla nìkolikamìsíèní dítì ), zapisovala události ve vìzení až do dne pøed jejich smrtí. Felicita byla otrokynì ( ve vìzení se jí dva dny pøed
smrtí narodila holèièka ). Úcta k nim se brzy rozšíøila nejen v Africe, ale i v ostatním svìtì. 19.bøezna: sv.Josef, Snoubenec Panny Marie - Zmiòují se o nìm jenom evangelisté Matouš a Lukáš. Patron øemeslníkù, tesaøù, døevorubcù a truhláøù. Roku 1654 pøipoèten k èeským patronùm.
Svátost køtu pøijali a novými farníky se stali 16. ledna v Karolince Jan Orság 23. ledna v Novém Hrozenkovì Natálie Koòaøíková Zuzana Valigurová
Svátostné manželství uzavøeli 22. ledna 2005 v Novém Hrozenkovì Soòa Valigurová a Radovan Dujka
Do vìènosti nás pøedešli v druhé polovinì prosince: Jaroslav Valíèek z Karolinky Anna Kretová z Nového Hrozenkova Stanislav Kováø z N. Hrozenkova Petr Václavík z Nového Hrozenkova Marie Valigurová z N. Hrozenkova v mìsíci lednu: Libuše Ševèíková z N. Hrozenkova Vlastislav Hròa z N. Hrozenkova
Farní zpravodaj Nového Hrozenkova a Karolinky vydavatel a adresa redakce: Øímskokatolická farnost Nový Hrozenkov Brodská 460, 756 04 Nový Hrozenkov, e-mail:
[email protected] èíslo pøipravila a vydání zajistila redakèní rada zpravodaje Redakce si vyhrazuje právo úpravy a krácení pøíspìvkù. Anonymní pøíspìvky neuveøejòujeme. náklad 250 ks - NEPRODEJNÉ - pro vnitøní potøebu farnosti.
10
