SPECIALISTA na léčbu DÝCHACÍCH CEST DĚTÍ A DOSPĚLÝCH

LÁZNĚ LUHAČOVICE, a.s.

SPECIALISTA na léčbu DÝCHACÍCH CEST DĚTÍ A DOSPĚLÝCH KOMPLEXNÍ LÁZEŇSKÁ PÉČE ZACHOVÁNA VČETNĚ MOŽNOSTI OPAKOVÁNÍ LÉČBA DĚTÍ OD 1,5 ROKU S DOPROVODEM LÉČBA DĚTÍ

NOVĚ od 1,5 roku možnost rodičů absolvovat lázeňskou léčbu už i v době čerpání rodičovské dovolené ještě před nástupem do zaměstnání

dětské léčebny v Luhačovicích jsou jedinými léčebnami na Moravě, kde lze léčit děti s onemocněním dýchacího ústrojí již od 1,5 roku s doprovodem

Léčba dětí pomáhá: s astmatem katary horních cest dýchacích chronickými a alergickými rýmami atopickým ekzémem záněty dutin a průdušek při rekonvalescenci po zánětu plic po operacích hrudníku Opakovaná lázeňská léčba u dětí významně snižuje riziko rozvoje chronického onemocnění v dospělosti.

LÉČBA DOSPĚLÝCH regenerace poškozených sliznic dýchacích cest usnadnění vykašlávání a uvolnění dýchacích cest zlepšení plicní ventilace úprava dechového stereotypu posílení odolnosti proti infekcím zvýšení tělesné zdatnosti psychická relaxace

Využijte služeb lázeňské 1 v Luhačovicích - garance využití léčivých minerálních vod při léčebných procedurách. Lázně Luhačovice, a.s., Lázeňské náměstí 436, 763 26 Luhačovice | Tel: 577 682 100, email: [email protected]

www.LazneLuhacovice.cz

Jaro nejsou jen alergie

» Zvýšený výskyt infekcí – hlavně dýchacích cest – v „sezónním období“ je zcela přirozený.


V našich zeměpisných podmínkách je zcela přirozený zvýšený výskyt infekcí – hlavně dýchacích cest – v „sezónním období“, čímž máme na mysli hlavně období přechodu podzimu do zimy (konec října – počátek prosince) a zimy do jara (konec února – duben). Jedná se hlavně o virové infekce (u dětí téměř v 80 %), méně často pak o bakteriální infekce (infekce streptokokové, pneumokokové, hemofilové). Navíc se poslední dobou častěji objevují i infekce atypickými bakteriemi (chlamydie a mykoplazmy).

Alergie, astma, bronchitida 2 | 2014

U sporadických infekcí je řešení zaměřeno specificky na konkrétní infekci, vesměs zprvu jen nespecifickou léčbou – omezením fyzické námahy nebo klidovým režimem, zvýšeným příjmem tekutin a vitamínů. Na počátku infekce, která probíhá mírně, není vhodné hned specificky zasahovat (antibiotiky či antivirotiky), je vhodnější 2–3 dny vyčkat při opatřeních nespecifických (uvedených výše) a nechat rozvinout mechanismy přirozené imunity, které většinou zcela stačí na likvidaci infekce. Pak je již nutné jen dodržet přiměřenou regeneraci. Pouze tam, kde zánět překročí „rozumnou míru“ a stává se poškozujícím (vysoké horečky alterující celkový stav, výrazné poškození funkce orgánů, významný otok sliznice, zhoršení dýchání, vysilující kašel apod.), zasahujeme specificky (nejlépe cíleně nasazeným antibiotikem či antivirotikem). U rizikových skupin – pacienti s poruchami imunity, senioři, pacienti s chronickými nemocemi dýchacího a kardiovaskulárního systému – volíme i preventivní zásahy ve formě očkování (proti chřipce, pneumokokům, hemofilům). Podporu imunity v období sezónních infekcí můžeme rozdělit na podporu imunity obecnou, která je vhodná a žádoucí u všech lidí, a na podporu imunity ve

15


infekcí hlavně bakteriálních, ale i virových. Léčba intravenózními imunoglobulíny je vázána na specializovaná centra. Transfer faktory – homogenizované dialyzáty bílých lidských nebo vepřových krvinek se používají u stavů s laboratorně prokázanou poruchou buněčné imunity (snížené zastoupení bílých krvinek a lymfocytů) s klinickými projevy závažných nebo opakovaných infekcí hlavně virových a mykotických. Léčba transfer faktory je vázána na specialisty.

Principy léčby recidivujících infekcí

©carballo/Fotky&Foto

zvláštních případech, jako jsou oslabení pacienti s primárními nebo sekundárními imunodeficity, pacienti s chronickými chorobami s anamnézou častých infekcí ve zmiňovaných sezónních obdobích, a to tím spíše, když tyto infekce zhoršují průběh jejich základního onemocnění. Za obecnou podporu imunity považujeme především pestrou stravu s dostatečným příjmem vitamínů, minerálů, plnohodnotných bílkovin a dalších složek potravin s optimálním příjmem kalorií. Důležitá je i dostatečná regenerace organismu odpovídající psychické a fyzické zátěži jedince. Velmi užitečnou podporou imunity je i přiměřený způsob otužování (pobyt na vzduchu, v přírodě, v přiměřeném oblečení, systematické umývání, sprchování chladnou vodou, saunování apod.). Specifickými případy jsou imunodeficitní stavy vyžadující imunosubstituční léčbu a stavy recidivujících infekcí, u kterých nemusíme najít laboratorně vyjádřenou poruchu imunity.

Použití imunomodulační, imunostimulační léčby není indikováno při běžné četnosti a průběhu infekcí. V zahraničních studiích bylo prokázáno, že např. preventivní podání bakteriálních imunomodulátorů u jinak zdravých osob nevyvolává „zvýšenou obranyschopnost“ a tím menší nemocnost. Bylo prokázáno, že zdravotní i ekonomický přínos nasazení bakteriálního imunomodulátoru můžeme zaznamenat až v případech, kdy se u sledovaných pacientů vyskytnou 3 a více infekcí za rok. Proto bychom měli před nasazením imunomodulace dodržet následující principy řešení: 1. Důsledné vyšetření a léčba základní příčiny onemocnění – cílené nasazení antibiotik, antivirotik, antimykotik dle aktuálního stavu a citlivosti. 2. Pečlivé pátrání po ložiscích infekce (vedlejší nosní dutiny, středouší, zubní ložiska infekce, nosní mandle apod.) a jejich řádná léčba. 3. Řádná rekonvalescence, režimová a stravovací opatření po opatřeních uvedených v bodech 1 a 2. 4. Použití imunostimulačních či imunomodulačních prostředků při nedostatečném úspěchu v předchozích třech bodech.

Imunosubstituční léčba Jedná se o kauzální léčbu u stavů, kde laboratorně prokážeme nedostatečné zastoupení nebo nedostatečnou aktivitu některých složek imunitního systému. Imunoglobulíny – používáme hlavně u vrozených deficitů tvorby protilátek (hlavně IgG anebo IgM) v pravidelných intervalech především v intravenózní nebo subkutánní formě, v lehčích případech je možno využít i intramuskulárních preparátů. Nárazově je možno těchto přípravků použít i k jednorázovému pasivnímu posílení obranné reakce při těžkých infekcích nebo při iniciálních příznacích infekce či k doléčení

16



Tab. 1: Přehled přípravků s deklarovanou imunomodulační účinností Látky mikrobiálního původu

bakteriální lyzáty, ribozomální frakce, individuálně připravované autovakcíny a stockvakcíny, prebiotika a probiotika, Stafal

Látky rostlinného původů

extrakty z Echinacey, ženšenu, česneku, chlorely, černého bezu, aloe vera, jmelí, jinanu dvoulaločnatého a dalších

Látky živočišného původu

kolostrum, propolis

Látky izolované z hub

glukany

Dialyzované extrakty leukocytů

vepřových, lidských

Biologické polypeptidy

imunoglobulíny, nukleotidy, růstové faktory, cytokiny, interferony, monoklonální protilátky

Syntetické látky

methizoprinol

Enzymy

bromelain, papain, chypsin, chymotrypsin, pankreatin

Antibiotika

makrolidy

V současné době se můžeme setkat s nabídkou nepřeberného množství přípravků nebo léčebných postupů, které jsou doporučovány na „zvýšení imunity“. Je potřeba přísně rozlišovat, zda se jedná o léčiva s ověřenou klinickou účinnosti (a taková jsou z drtivé většiny vázána na lékařský předpis), nebo zda se jedná jen o potravinové doplňky či potraviny pro zvláštní výživu, u kterých je státními autoritami potvrzena pouze jejich neškodnost, nikoliv účinnost, protože neprošly přísnými kontrolovanými klinickými studiemi k potvrzení této účinnosti. Neznamená to však, že v některých případech, při správné indikaci a použití by nemohly být užitečné. Klinicky ověřených přípravků, které jsou vázány na předpis lékaře, není mnoho. Když pomineme podávání růstových faktorů pro imunokompetentní buňky, které se provádí jen u přesně definovaných stavů ve specializovaných centrech, používají se k imunosubstituční či imunostimulační léčbě intravenózní nebo podkožně podávané imunoglobulíny, methizoprinol nebo přenosové (transfer) faktory lidské nebo vepřové a individuálně připravované bakteriální autovakcíny nebo zásobní vakcíny. Tyto přípravky jsou však vázány na specialisty. Praktický lékař se opírá o imunologické vyšetření a doporučení alergologa a klinického imunologa. Všechny ostatní přípravky jsou v lékárnách volně prodejné jako potravinové doplňky (u kterých státní autority garantují pouze jejich neškodnost a vhodnost použití jako potraviny pro zvláštní výživu – nikoliv jako léčiva s prokázaným efektem). Mezi těmito přípravky pro zvláštní výživu jsou některé, u kterých můžeme v literatuře najít studie, které potvrzují klinický efekt u recidivujících infekcí dýchacích cest


stejný nebo velmi podobný jako přípravky podobného charakteru vázané na recept. O některých přípravcích, které se používají nejčastěji, se zmíním v dalším textu.

Bakteriální imunomodulátory Většinou je přijímán názor, že podání bakteriálních imunomodulátorů vyvolává především nespecifickou imunitní odpověď, kterou je možno pozorovat okamžitě (během minut až hodin) přímo na sliznicích, které jsou těmito modulátory atakovány (zvýšená tvorba slin, hlenu, slizničních protizánětlivých enzymů a slizničních protilátek. Nebo o něco později (hodiny až dny) aktivací základních buněk imunitního systému (imunokompetentních buněk). Dosud známé experimentální studie potvrzují účinek bakteriálních lyzátů na imunitní systém. Vyvolávají nespecifickou podporu imunity, ale také tvorbu specifických slizničních protilátek proti bakteriálním kmenům. Tato specifická podpora imunity se uplatňuje až při dlouhodobějším působení v rozmezí týdnů až měsíců.

Klinická účinnost bakteriálních imunomodulátorů Dlouho jsme se přesvědčovali o účinku bakteriálních imunomodulátorů na základě zkušeností. V současné době se klade důraz na doložení účinnosti založené na důkazech (zásady medicíny založené na důkazech). Na velkých počtech sledovaných pacientů se potvrzuje u dětí i dospělých významný účinek ve snížení četnosti akutních vzplanutí příznaků respiračních infekcí u pacientů s opakovanými infekcemi dýchacích

17


cest, chronickou bronchitidou, chronickou obstrukční plicní nemocí.

Ostatní přípravky doporučované „na podporu imunity“ Systémová enzymoterapie Je založena na podávání různých kombinací protizánětlivě působících enzymů rostlinného nebo živočišného původu. Předpokládá se, že mají účinek snižující otoky a zánět. Jejich podání vede někdy ke klinickým účinkům, ale dosud neexistuje dostatek důkazů pro jejich působení na úpravu imunity. Rostlinné imunomodulátory Existuje mnoho rostlin, jejichž součásti (kořeny, listy, květy) obsahují látky, které se uplatňují velmi významně antisepticky, virostaticky a bakteriostaticky, imunostimulačně a mnoha dalšími účinky. Jako volně prodejné přípravky, potraviny pro zvláštní výživu, se nabízejí produkty z Echinacey, ženšenu, aloe vera, černého bezu, česneku, čajovníku, jmelí, chlorely a dalších. Jejich popis, mechanismus jejich účinku na imunitní systém je mimo rozsah naší rozvahy. Přípravky na trhu jsou vesměs různé kvality

s různým obsahem účinných látek, a tudíž i s obtížně odhadnutelným efektem. Typickým příkladem je Echinacea. Pro to, že zájem o fytoterapii posledních 30 let významně stoupá, svědčí i to, že před 30 lety byly výdaje pacientů za přípravky z Echinacey minimální a na začátku našeho tisíciletí, letech 1995–2000, již bylo množství peněz, které utratili za přípravky z Echinacey, mnohem větší. Jen Američané např. kolem 365 miliónů dolarů ročně a odhaduje se, že v celém západním světě se utratí za přípravky z Echinacey téměř miliarda dolarů. Zájem pokračuje, je značný a dá se říci, že na celém světě. A to nejen v tom, že Echinacea patří mezi nejkupovanější léčivé byliny, ale pokračuje i rozsáhlý výzkum. Jen od roku 2000 do roku 2010 bylo na internetu uveřejněno více než 400 prací přímo věnovaných účinku Echinacey. Rostlinné imunomodulátory patří do přírodního léčitelství, jejich účinky jsou velmi dobře známé, ale je málo lékařů či léčitelů, kteří je dokonale znají a umí poradit správnou přípravu a správné složení optimálního extraktu či jiné formy „účinné medicíny“, která by se pozitivně projevila při léčbě či prevenci opakovaných infekcí dýchacích cest. V přiměřeném množství je však velmi užitečné je používat jako doplňky

Obr: Heřmánek

18



Obr.: Echinacea potravy, protože bezpečnost jejich použití v přiměřeném a doporučovaném množství a formě je vesměs zaručena. Imunoglukany Tyto látky patří do skupiny beta-glukanů. Jedná se o biologicky aktivní polysacharidy přírodního původu, které jsou získávány především z hub. V houbách představují hlavní součást jejich buněčné stěny. Imunomodulačně se mohou projevovat jako stimulancia i jako supresiva. V experimentálních studiích (různě hodnotných) byly popsány jejich účinky imunomodulační, protiinfekční, protinádorové, antimutagenní, protialergické, regenerační a mnohé další. V experimentech bylo prokázáno, že beta-glukany jsou efektivní imunomodulátory s širokým potenciálem klinického použití. Indikační kritéria se stále rozšiřují. Bohužel na trhu se nachází velké množství přípravků prezentovaných jako imunoglukany. Při jejich výběru je potřeba se řídit známými skutečnostmi. Účinnost přípravku je tím vyšší, čím je čistější beta-glukan v přípravku zastoupený. Beta-glukany s větší molekulou mají větší imunomodulační aktivitu. Potíže s přípravou dobře definované molekuly s konstantní účinností v jednotlivých přípravcích je zřejmě důvodem, že tyto přípravky jsou schváleny pouze jako potravinové


doplňky, a nikoliv jako léčiva s konstantní účinností u definovaných onemocnění. Bovinní kolostrum Připravuje se z mléka, které krávy produkují několik (2–5) dnů po porodu. Je bohaté na imunoglobulíny, mateřské lymfocyty, cytokiny a další faktory. Většina přípravků na trhu je k dostání jako polyvalentní koncentrát získaný od stovek krav. Vzhledem k této skutečnosti není možné zabezpečit konstantní složení jednotlivých přípravků a různé šarže se mohou od sebe lišit obsahem imunoglobulínů i ostatních látek. Uvádí se, že kolostrum obsahuje až několik desítek aktivních složek, přičemž z hlediska možnosti ovlivnění imunitního systému jsou nejvýznamnější imunoaktivní faktory (přenosové faktory a mnohé další včetně celých nebo destruovaných buněk – hlavně bílých krvinek) a růstové faktory, které jsou potřebné pro růst a vývoj telete. Z toho pohledu je nutno zvážit, zda se jedná o látky, které se mohou, dodané člověku, uplatňovat přímo imunostimulačně nebo jen jako vysoce hodnotná potrava přinášející důležité složky pro tvorbu vlastních struktur uplatněných v obranyschopnosti lidského organismu. Pokud se neuplatňují přímo v lidském imunitním systému, pak je můžeme považovat za velmi vhodné „polotovary“ pro výrobu vlastních

19


účinných makromolekul. Účinek kolostra se uplatňuje především v ochranně při gastrointestinálních infekcích. U infekcí respiračních je jen velmi málo důkazů, které by potvrzovaly jeho efekt. Tolerance přípravků je vesměs velmi dobrá, opatrnost je nutná u pacientů s přecitlivělostí na bílkovinu kravského mléka. Propolis (včelí tmel) Jedná se o přírodní produkt na bázi pryskyřičných sloučenin a výměšků žláz včel, který se získává včelím sběrem z květů stromů a rostlin. Po částečném natrávení, přidání včelího vosku a dalších přídatných látek je pro včelstva nepostradatelnou tmelicí a dezinfekční látkou v úlech. Biologickou aktivitu propolisu zajišťují četné významné látky, jako jsou především flavonoidy, terpeny, kyselina kávová, kyselina koumarová a jejich estery. Jsou dokumentované účinky antimikrobiální, protivirové, protinádorové. Jako u všech podobných přirozených produktů je však obtížné zajistit konstantnost složení jednotlivých přípravků, která se může významně lišit podle toho, v jaké oblasti a z jakých rostlin byl sbírán med, jakým způsobem byl propolis zpracováván (je možno použít mechanicko-chemické přípravy nebo hydroalkoholových extraktů).

20

Nukleotidy Jedná se o stavební jednotky nukleových kyselin DNA a RNA, které jsou nezbytné pro tvorbu bílkovin. Jsou přítomné v rostlinných i živočišných buňkách, především v jejich jádrech. Vzhledem k tomu, že jsou nezbytnou součástí všech bílkovin, je potřebné je chápat jako nejvýznamnější stavební součást při regeneraci buněk v celém těle, včetně imunitního systému. To znamená, že jsou významnými stavebními součástmi při všech regeneračních pochodech, kde dochází k novotvoření a obnově buněk a tkání. Z toho důvodu jsou nukleotidy součástí četných potravin pro zvláštní účely, hlavně v případech poruch výživy. Ve vysokém množství jsou v mateřském mléce, v kolostru. U nás jsou na trhu přípravky obsahující jako hlavní součást nukleotidy a současně jsou doplněny oligosacharidy, aminokyselinami, vitamíny, extrakty z rostlin, např. Echinacey, zinkem apod. Probiotika Živé mikrobiální kultury (hlavně bakterie mléčného kvašení rodu Lactobacillus, Bifidobacteriaceae či některé kvasinky a gram-pozitivní koky) podávané



©sborisov/Fotky&Foto

v dostatečném množství mají prospěšné vlastnosti, které mohou zlepšit zdraví člověka. Přirozeně se vyskytují v mléce, některých sýrech, nepasterizované brynze, jogurtech a dalších kvašených výrobcích. Pro zdraví jsou prospěšné jen některé druhy a ty musí splňovat přísná kritéria, aby mohly být deklarovány jako probiotika a používány jako potraviny pro zvláštní výživu. Jejich účinky jsou především v oblasti gastrointestinálního systému – zmírňují projevy laktózové intolerance, snižují hladinu cholesterolu, zvyšují vstřebávání vápníku, zlepšují prokrvení a pohyblivost střev, produkují vitamíny skupiny B a vitamín K, stimulují imunitní systém střeva. Komplexem tohoto působení mohou normalizovat střevní mikroflóru a pozitivně ovlivňovat i celkový imunitní stav lidského organismu. V současné době již mají téměř nezastupitelnou roli při regeneraci a normalizaci prostředí zažívacího a trávicího systému při infekcích gastrointestinálního traktu, především při a po léčbě širokospektrými antibiotiky (a ta se používají nejčastěji). Antibiotika se v současné době, hlavně při léčbě banálních

infekcí dýchacích cest, významně nadužívají, takže problémy s potřebou normalizace střevního mikroprostředí jsou téměř u všech takto léčených pacientů. Probiotika můžeme proto považovat za významný doplněk léčby pacientů s častými infekcemi dýchacích cest, zvláště pokud jsou léčeni antibiotiky. Jednoznačné důkazy pro použití probiotik přímo k léčbě recidivujících infekcí dýchacích cest však dosud nebyly podány. Homeopatie Jedná se o léčebnou metodu, která je známa přes 200 let a ve své době, kdy hlavními léčebnými zákroky bylo pouštění žilou, přikládání pijavic a vykuřování, šlo jistě o významný pokrok v přístupu k léčení. Z pohledu současné vědy jsou však principy homeopatie – jako jsou princip podobnosti (látka, která u zdravého vyvolává určité příznaky, dokáže léčit nemocného s podobnými příznaky, byť vyvolané jinými příčinami, za předpokladu, že jsou k léčbě použity mnohonásobně menší koncentrace) či princip dynamizace (čím vyšší ředění, tím


výraznější účinek) založený na ředění a „protřepávaní“ ředěné substance – naprosto nepochopitelné a nepřijatelné. Jako pozitivum této léčebně metody je však potřeba docenit celostní přístup k pacientovi – hodnotit jeho zdravotní stav v kontextu celku, nezaměřovat se jen na nemocný orgán či symptom. Takový přístup by však měl mít i lékař klasické medicíny, i když si mnohdy z nedostatku času zjednodušuje léčbu pacienta právě jen na léčbu jednotlivých symptomů onemocnění. Pozitivum homeopatie je rovněž ve využívání léčivých rostlin, i když opět v poněkud jiném přístupu, než je to v současné klasické medicíně. Přestože dosud patří homeopatika k nejpoužívanějším alternativním způsobům léčby různých chorob (nutno říci, že hlavně lehčích forem onemocnění a především psychosomatických projevů onemocnění), výsledky dobře definovaných placebem kontrolovaných studií nepotvrdily statisticky významnější zlepšení, než tomu bylo u placeba. Z tohoto důvodu svého času Britská královská lékařská společnost zastavila financování kontrolovaných studií s homeopatiky při léčbě alergických onemocnění, protože do té doby exaktně

22

provedené kontrolované studie nepotvrdily účinnost homeopatických přípravků, a označila to za zbytečné plýtvání finančními prostředky.

Závěr Základní podpora imunity při zvládání sezónních infekcí by měla být v přirozené podpoře a obnově imunity správnou vyváženou výživou, dostatečnou regenerací a přirozeným otužováním. Pro každého zájemce jsou k dispozici přípravky určené pro zvláštní výživu (potravinové doplňky), které jsou běžně volně v prodeji. Tyto přípravky však nenahrazují součásti přirozené podpory imunity. Léčivé přípravky, které jsou vázány na předpis lékaře, jsou určeny pacientům ve specifických situacích, které musí lékař posoudit, zvolit vhodný přípravek a sledovat i nadále zdravotní stav pacienta. I o těchto přípravcích však platí, že nemohou nahrazovat výživu, regeneraci a přirozené otužování.

Jaromír Bystroň


Čerpejte výhody členství v klubu dětská kolika.cz Zaregistrujte se nyní na www.detskakolika.cz

Záhy pochopíte proč: žádná přitažená kolínka! nebo sevřené pěstičky! a už vůbec ne pláč!

BG A4 002/02/2014

t t t

Více o kapkách s Lactobacillus reuteri pro děti se dozvíte na www.protectis.cz

Obchodní zastoupení v ČR: Ewopharma, spol. s r. o., Burzovní palác, Rybná 682/14, 110 05 Praha 1, tel.: +420 267 311 613, fax: +420 267 317 247, e-mail: [email protected]

SPECIALISTA na léčbu DÝCHACÍCH CEST DĚTÍ A DOSPĚLÝCH

Recommend Documents