Nezávislé noviny obãanû a pfiátel Kfiivoklátu K IVOKLÁTSKÉ LISTY

Nezávislé noviny obãanÛ a pfiátel Kfiivoklátu

K¤IVOKLÁTSKÉ LISTY Roãník III.

KVùTEN 2012 První del‰í vycházka dûtí z matefiské ‰koly byla jako kaÏdoroãnû do âastonic na statek pana Pánka. Jaká tam na dûti ãekala pfiekvapení se doãtete v ãlánku Jaroslavy Vimrové. âtûte na str. 2

20 Kã

V sobotu 12. dubna po ránu se sjelo 50 hasiãÛ z jednotek sborÛ dobrovoln˘ch hasiãÛ obcí tzv. Okrsku ã. 10 – Kfiivoklát na parkovi‰tû nad hradem, aby spoleãnû secviãili dálkovou dopravu vody z Rakovnického potoka na nádvofií hradu Kfiivoklátu. âtûte na str. 5

Pfiiná‰íme druhé pokraãování seriálu Jana âerného, pracovníka Státního okresního archivu, o historii kfiivoklátsk˘ch cest a silnic. Jistû vás zaujmou zajímavostmi k této problematice. âtûte na str. 4

PRAVIDLO ·ËASTNÉHO NÁVRATU Jaro vzalo na‰e smysly útokem, a tak není divu, Ïe du‰e kaÏdého romantika zaplesá. Jen tûÏko odoláváme sluneãním paprskÛm, které nás spiklenecky lákají do pfiírody. Kdo by po dlouhé zimû nechtûl nasát vÛni nejrozliãnûj‰ího kvítí, pokochat se barvou svûÏí zelenû a nechat se ovívat jarním vánkem provonûn˘m pryskyfiicí stromÛ z kfiivoklátsk˘ch hvozdÛ. No, snad jen alergik ne. O prvních májov˘ch dnech jsem, jako statisíce jin˘ch, vyrazil do pfiírody za sluníãkem, abych si po zimû trochu zahfiál ztuhlé kosti. Vyjel jsem si na motorce kolem Berounky, abych se ujistil, Ïe má oblíbená místa jsou pofiád na svém místû a Ïe neutrpûla po zimû nûjakou újmu. Jel jsem opravdu krokem a kochal se. Kupodivu i ostatní fiidiãi se chovali velmi spofiádanû. Poklid, kter˘ by mûl ke sváteãním v˘letÛm patfiit. Dûkuji vám, milí kolegové fiidiãi, Ïe jste byli na cestách ohleduplní k nám ostatním. Najel jsem asi padesát kilometrÛ a opravdu jsem nemusel fie‰it Ïádné kolizní situace nebo projevy silniãního pirátství. O to víc mi ne‰lo do hlavy, kolik jsem v na‰em blízkém okolí potkal pomníãkÛ u silnice, kde vyhasl lidsk˘ Ïivot. PfieváÏnû to byli mladí lidé, ktefií mûli pfied sebou cel˘ Ïivot a po kter˘ch zÛstalo v srdcích jejich nejbliωích prázdné místo, Ïal a beznadûj. Pfii‰lo mi tûch pozÛstal˘ch rodiãÛ, prarodiãÛ, manÏelek a manÏelÛ ãi partnerÛ najednou nûjak líto. Kdykoliv ãlovûk usedá za volant auta ãi fiidítka motorky, mûl by si v hlavû promítnout galerii v‰ech milovan˘ch lidí, ktefií ãekají na nበnávrat domÛ. Dynamiku dne‰ní doby, stres a shon pfiená‰et na silnice je vraÏednou kombinací. Pfiem˘‰let za druhé, ktefií si myslí, Ïe strhnou svût, se vût‰inou vyplatí. Frajefiina, alkohol nebo drogy, pfieceÀování sv˘ch schopností, podceÀování technického stavu vozidla a spoléhání se, Ïe mû policie nenaãapá, jsou spolehliv˘m nakroãením k maléru. Ti, kter˘m tragická nehoda na silnici zmûnila Ïivot, by si jistû pfiáli vrátit ãas, ale to jiÏ, bohuÏel, nejde. Pomníãky, svíãky a kytiãky okolo silnic by mûly b˘t pro v‰echny úãastníky silniãního provozu mementem. Pojìme se letos pokusit, aby policie, záchranka ãi dokonce pohfiební sluÏba byly bez práce. Kdykoliv vyjíÏdíme, pfiipomeÀme si pravidlo, které nenajdeme v Ïádné vyhlá‰ce - pravidlo ‰Èastného návratu. Milan Bednafiík

âTY¤I VELKÉ OTAZNÍKY NAD ·KOLOU KaÏdá správná obec má kostel, hospodu a … ‰kolu. A nad tou na‰í kfiivoklátskou se v posledních dnech a t˘dnech zaãaly vzná‰et velké otazníky. V‰echny se t˘kají konkurzu na fieditele ‰koly, kter˘ byl vyhlá‰en starostou mûstyse Mgr. Milanem Nadûm. Prvním otazníkem je – proã? Pfiesnûji, proã byl konkurz vÛbec vyhlá‰en? Existují minimálnû dva právní v˘klady pfiíslu‰n˘ch ustanovení novely ‰kolského zákona. První fiíká, Ïe konkurzy u ‰kol, kde fie-

? ? ??

ditelé pÛsobí více jak ‰est let, vyhlá‰eny b˘t musí. Je to v˘klad napfiíklad Krajského úfiadu Stfiedoãeského kraje, kter˘ vyhlásil konkurzy na fieditele u sv˘ch více jak 130 ‰kol. Druh˘m v˘kladem je, Ïe konkurz vyhlá‰en b˘t nemusí. Za svÛj ho pfiijaly víceménû mûsta a obce v okolí Kfiivoklátu. V Rakovníku byly vyhlá‰eny jen konkurzy v Matefisk˘ch ‰kolách, v tûch základních ne. konkurzy na fieditele ‰kol nevyhlásily Nové Stra‰ecí nebo Roztoky. Pokud dohlédneme dále za kopce, konkurzy se nevyhla‰ovaly tfieba v Berounû. Mediálnû prezentovan˘m dÛvodem proto, Ïe konkurzy vyhlá‰eny nebyly, je ãasto „spokojenost s prací fieditele“ nebo „dostatek kontrolních mechanismÛ mûsta (obce) nad prací fieditele“. Proã byl vyhlá‰en konkurz v Kfiivoklátû? Odpovûì bohuÏel chybí… Minimálnû od fiíjna 2010 se v kfiivoklátském zastupitelstvu ani jednou neprojednávala jakákoliv v˘tka smûrem k souãasné fieditelce ‰koly Mgr. Marcele Kasíkové. Ani jednou se neprojednávala nûjaká nejasnost v hospodafiení ‰koly, nedostatek v kvalitû v˘uky, stíÏnost rodiãÛ. Mgr. Marcela Kasíková dokonce ani jednou nebyla starostou mûstyse na jednání zastupitelstva pozvána. Neznamená to, Ïe Mgr. Marcela Kasíková vede kfiivoklátskou ‰kolu docela dobfie? Proã tedy Mgr. Milan Naì konkurz vyhlásil? (Pokraãování na str. 3)

MOUDRÁ SLOVA Krize je produktivní stav. âlovûk z ní musí odstranit pouze pfiíchuÈ katastrofy. (Max Frisch)

Foto TomበBednafiík

Jednou ze soutûÏních disciplin byl pfiesn˘ fiez.

MLADÍ D¤EVORUBCI SOUTùÎILI NA PÍSKÁCH K¤IVOKLÁT-PÍSKY. Stfiední lesnická ‰kola a SOU Kfiivoklát-Písky patfií ve svém oboru k nejlep‰ím ãesk˘m ‰kolám. Dokázala to i nedávná mezinárodní soutûÏní pfiehlídka ÏákÛ lesnick˘ch ‰kol v práci s motorovou pilou „Dfievorubec junior 2012“, kterou ‰kola na Ïádost Ministerstva ‰kolství, mládeÏe a tûlov˘chovy âR a pod zá‰titou Stfiedoãeského kraje ve dnech 2. aÏ 4. kvûtna ve svém areálu uspofiádala. Reprezentanti ‰koly si vedli velmi dobfie ve v‰ech soutûÏních disciplinách, na jedniãku klapala i organizace akce, coÏ si pochvalovali v‰ichni její úãastníci. „Pfiijelo osm ‰kol se dvaceti soutûÏícími. Slovenská ‰kola z Ivanky pri Dunaji a polská z Tulowic postavily po dvou druÏstvech, ãeské ‰koly z Hejnic, Písku, Sedlãan, ·luknova, Îlutic a na‰e po jednom dvouãlenném druÏstvu. Jeden závodník z Hejnic, kter˘ se pfiipravuje na Mistrovství âR dospûl˘ch, se zúãastnil mimo soutûÏ,“ vypoãítává zástupce fieditele SL· KfiivoklátPísky Jan Jungmann. Tradiãnû se soutûÏilo v pûti disciplinách, které stanovují mezinárodní propozice - v˘mûna fietûzu motorové pily, pfiesn˘ fiez, kombinovan˘ fiez, odvûtvování a asi nejatraktivnûj‰í kácení v lesním porostu. Koneãné v˘sledky ukázaly, Ïe ãeské lesnické ‰koly jsou na tom dobfie. Jejich reprezentanti obsadili nejvy‰‰í pfiíãky. Nedafiilo se polské ‰kole z Tulowic, která jak v individuálním hodnocení, tak v soutûÏi druÏstev skonãila s v˘razn˘m bodov˘m rozdílem na posledním místû. „Jak uÏ to pfii takov˘chto soutûÏích b˘vá, projevuje se na podan˘ch v˘konech tréma. Ne kaÏd˘ zvládá bez problémÛ diváckou kulisu

a zodpovûdnost za reprezentaci své ‰koly,“ komentuje nûkteré pfiekvapivé v˘kony Jan Jungmann. Polská ‰kola v‰ak obohatila soutûÏ v jiném oboru. „Pfiivezla s sebou sedm vynikajících trubaãÛ, ktefií spolu s Kfiivoklátsk˘mi trubaãi soutûÏ zahájili a zakonãili. Jejich v˘kon byl skuteãnû mimofiádn˘,“ pochvaluje si Jungmann. A jak v‰e na Pískách dopadlo? Vítûzem soutûÏe jednotlivcÛ se stal

TomበCigánek ze SL· Îlutice pfied domácím Radkem Hoke‰em a Romanem Pospíchalem z SO· Hejnice. Nejlep‰ím druÏstvem byl t˘m SL· Îlutice (TomበCigánek-Jan Neuberg), 2. místo obsadila SL· Kfiivoklát-Písky (Radek Hoke‰-Jan Malát) a 3. skonãilo druÏstvo SL· Písek (Václav Kostohryz-LukበMaãura). (Pokraãování na str. 2)

HUMORNÉ POHÁDKY ZÛstali jsme vûrni projektu v jar- Trpaslík v podání pana uãitele Rajním období a jeho návrh opût zaznûl ni‰e byl skuteãnû kouzeln˘. Témûfi na setkání mluvãích tfiíd. Byl vzne- dvouhodinov˘ pohádkov˘ maratón sen poÏadavek, aby projekt byl opût byl velmi pfiíjemn˘, humorn˘ a oriukonãen prezentací. A tak vznikly ginální. „Humorné pohádky“. Spolupráce v t˘mech byla bezV pátek 13. 4. se se‰li vedoucí jed- problémová a lze pouze chválit notliv˘ch t˘mÛ a vylosovali si ná- v‰echny úãastníky za herecké v˘zev pohádky. Jednotlivé t˘my byly kony. sestaveny napfiíã v‰emi roãníky. Vyuãující mûli opût pouze poradní hlas. Dále následoval t˘den, bûhem nûhoÏ vznikaly scénáfie, kulisy, kost˘my… T˘my se pak se‰ly s poradci v úter˘ 24. 4., aby v‰e sladily dohromady. Dal‰í den pak pokraãovala závûreãná pfiíprava a v 9.00 hod. jsme se v‰ichni se‰li ve vestibulu ‰koly. Jednotlivé prezentace probíhaly podle vylosovaného pofiadí. KaÏdá pohádka (Snûhurka, Mrazík, Otesánek, Karkulka, Perníková chaloupka, Popelka …) mûla své ojedinûlé pojetí a do nûkter˘ch se zapoji- Trpaslíci jdou, v fiadû za sebou… aneb ‰kolní podání poFoto archiv Z· li i vyuãující – poradci. hádkového pfiíbûhu o Snûhurce.

UDÁLOSTI Z OBCE

STRANA 2

Anketa KL Fandíte mléku z domácích chovÛ a vyuÏíváte bukovsk˘ mlékomat? Miroslav BaÀas 24 let, student Bukovsk˘ mlékomat jsem samozfiejmû jiÏ vyzkou‰el. Ov‰em pfiiznám se, Ïe pfievafiování mléka a jeho dal‰í skladování ve vlastních nádobách není m˘m gustem. Osobnû jsem si jiÏ zvykl na pfiítomnost modro-bílé krabice s polotuãn˘m mlékem v lednici. KaÏdopádnû v‰ak nepopírám, Ïe si mlékomat své pfiíznivce najde. Co se t˘ãe mléka z domácích chovÛ, myslím si, Ïe jeho nejvût‰ími pfiíznivci jsou lidé, ktefií vyznávají Bio potraviny. Jistû také najdeme v mléku z mlékomatu více vitamínÛ neÏ v té zaÏité krabici, jejíÏ obsah je bÛhví kolikrát pfievafien. Gudrun Humlová 69 let, uãitelka v.v. âerstvému mléku fandím, ale ani já ani ·árka tomu pití moc nedáme, já jen obãas do kávy, tak se nám nevyplatí si pro nû jezdit. Ale sly‰ela jsem od lidí moc pfiíznivé ohlasy a provozovatelÛm moc pfieji úspûch. Blanka âerná 30 let, speciální pedagog Pfiiznám se, Ïe kdyÏ jsem se dozvûdûla o va‰í otázce, na Bukové jsme se teprve zastavili a mléko si natoãili. S ãerstv˘m mlékem uÏ pfiedchozí zku‰enosti máme, i bukovské nám chutnalo. Myslím, Ïe je dobré vyuÏívat místních zdrojÛ, ãas od ãasu pro nûj urãitû zajedeme.

KL 5/2012

MLADÍ D¤EVORUBCI SOUTùÎILI NA PÍSKÁCH (Dokonãení ze str. 1) Na své si pfii‰li i diváci z fiad vefiejnosti. Píseãtí pro nû pfiipravili doprovodn˘ program, kterého se mohli sami zúãastnit - dfievorubeck˘ dvojboj (fiezání ruãní pilou + pfiesekávání dfieva sekerou) a hod sekerou na cíl. K vidûní byly i historické pily z muzea pofiádající ‰koly. „Chtûl bych podûkovat v‰em sponzorÛm, ktefií nám vûnovali hodnotné ceny. Byly to firmy Vojenské lesy a statky âR, s. p., Husqvarna, Hecht Made For Garden a Robert Procházka - Zbranû, stfielivo, lovecké potfieby, Rakovník. Velk˘ dík patfií LesÛm âR za poskytnutí dfieva a paní Lucii Koláfiové z Rakovníka za zdravotní zabezpeãení,“ dodal Jan Jungmann. TomበBednafiík

Úspû‰ní reprezentanti SL· Kfiivoklát-Písky Jan Malát a Radek Hoke‰. Foto TomበBednafiík

ZA ZVͤÁTKY DO âASTONIC Jakmile se na jafie udûlalo hezké poãasí, lákalo nás to do pfiírody a na v˘lety. První del‰í vycházku jsme jako kaÏdoroãnû naplánovali do âastonic na statek pana Pánka. Cesta nám z kopeãka pûknû ubíhala a kolem cesty i na okolních kopcích jsme pozorovali typické známky jara. V˘hled do krajiny nás, jako vÏdy, znovu uchvátil. Na rozcestí u kfiíÏku jsme se nasvaãili a jiÏ nám nic nebránilo, abychom si prohlédli hospodáfiství rodiny Pánkovy. Aniãka nás jiÏ z dálky netrpûlivû vyhlíÏela pfied vrátky, nemohla se sv˘ch kamarádÛ doãkat. Na dvofie nás pfiivítali manÏelé Pánkovi a hned po nich

i ãtyfinozí hlídaãi. Pan Pánek nás nejprve zavedl do chléva, kde dûti, moÏná poprvé v Ïivotû, mohly vidût krávy a ãuníka. Jedna kravka zvûdavû vykukovala z okénka, a tak jí dûti mohly nakrmit senem. Ve stáji si dûti prohlédly tfii spokojené koníky. Aniãka dûtem vyprávûla, kter˘ koník je hodn˘ a která klisna trochu zlobí. Velk˘ rozruch na dvofie zpÛsobily slepice s kohoutem. Kdyby paní uãitelka vãas nezasáhla, byly by dûti schopné zkrmit panu Pánkovi v‰echnu p‰enici. Slepice potom za dûtmi chodily jako pejsci. Sem tam se po zahradû mihla koãiãka a z patfiiãné vzdálenosti dûti nesmûle po-

zorovala. Aniãka nás nakonec seznámila i se sv˘m mal˘m kamarádem v kleci, kfieãkem. Chlapce velmi zaujala i zemûdûlská technika, a tak si nechali od pana Pánka vyprávût o tom, na co se kter˘ stroj pouÏívá. Vyzkou‰et, jak se fiídí opravdov˘ traktor, neodolal snad nikdo. Moc dûkujeme manÏelÛm Pánkov˘m za milé pfiijetí a moÏnost prohlédnout si domácí a hospodáfiská zvífiata zblízka. Cestou zpût jsme se zastavili na louce plné rozkvetl˘ch pampeli‰ek a neodolali jsme a upletli si zlaté vûneãky. V˘let se nám vydafiil a jiÏ se moc tû‰íme na dal‰í. Jaroslava Vimrová

Ing. Ivan Kasalick˘ 60 let, ochránce pfiírody Mlékomat na Velké Bukové jsem je‰tû nevyzkou‰el, nebyla pfiíleÏitost a jen kvÛli tomu jsem tam nejel. Obecnû vzato v‰ak tomuto zpÛsobu prodeje ãerstvého mléka fandím a byl bych pro, aby se takto „ze dvora“ prodávaly i jiné domácí produkty. TomበKrÛta 19 let, student Myslím si, Ïe mléko z domácích chovÛ je zdravûj‰í a i chutnûj‰í. Mal˘ problém vidím jen v pfievafiování. Osobnû jsem uÏ bukovské mléko ochutnal a obãas si dám, ale sám jsem ho zatím neodebíral. Zavedení bukovského mlékomatu bylo podle mého názoru dobr˘m nápadem.

SLOUPEK NAKŘIVO Trochu jsem tápal, o ãem budou kvûtnové Nakfiivo. PÛvodnû zam˘‰lené téma si z jistého dÛvodu zatím ponechám v hlavû a místo toho zaãnu pfiíslovím: „Tak dlouho se chodí se dÏbánem pro vodu, aÏ se ucho utrhne.“ Hodilo by se také: „KaÏd˘ je svého ‰tûstí strÛjcem.“ Existuje i jedno o vafiící vodû, ale zachovejme dekorum. Osobnû pak mám rád variace na téma: „AÏ pÛjde‰ nahoru, mysli na lidi kolem sebe. MÛÏe‰ je potkat, aÏ pÛjde‰ dolÛ.“ Proã to pí‰i? Jsme národ brblav˘, a tak na otázku: „Jak se máte?“ ãasto dostáváme málo pozitivní odpovûì. Za bol‰evika se fiíkalo: „Kdo nekrade, okrádá rodinu.“ Podle novin a televize to vypadá, Ïe i po nástupu kapitalismu blahobyt na‰eho národa utû‰enû roste. Moderní jsou melouny vigelitkách, rÛzn˘ch krabicích a podlahách. Nûktefií jedinci se ráno budí s pocitem, Ïe si mohou dovolit takfika v‰echno. Mají moc, pravomoc a vliv. Cestou nahoru kolem sebe moc nekoukají. Jsme národ brblav˘, a tak na takové jedince nadáváme, nejradûji v hospodû u piva. Souãasnû si od nich necháváme „na schodech“ líbit kde co a usínáme s pocitem marnosti. V posledních mûsících, t˘dnech a dnech to ale vypadá, Ïe nûktefií je‰tû vãera nedotknutelní jedinci uklouzli a spadli do hrnce s vodou na pokraji varu. Ministr Martin Kocourek si pár zlaÈákÛ odklonil a pfiestal b˘t ministrem. Dal‰í exministr je z Víta Bárty. PÛjãoval bachraté obálky a místo úrokÛ zatím dostal nepravomocn˘ rozsudek vinen. V úter˘ 15. kvûtna pak pfiijelo policejní auto pro stfiedoãeského hejtmana Davida Ratha. Druh˘ den pfiestal b˘t hejtmanem, pfiestal b˘t straníkem a veãer skonãil ve vazební vûznici v Litomûfiicích. Za sedmiãku v nûjaké krabici, kterou si nesl. Mûlo to b˘t víno a byly to miliony. Sice bylo patnáctého, den v˘plat, ale policie mûla evidentnû názor, Ïe víno ani mzda v krabici nebyly. Co kdyÏ tyto pfiípady znamenají pom˘lení tûch, co si mysleli, Ïe mohou v‰e? Co kdyÏ se ucho utrhlo, voda se vafií a schody vedou i dolÛ? Co kdyÏ na kaÏdého jednou dojde? V Praze, v Rudné i v… Nebo je nakfiivo jen vûÏ vPise avûÏ hradu Kfiivoklátu stojí rovnû?! Pavel Friebert

Cestou z âastonic si dûti natrhaly pampeli‰ky, ze kter˘ch si za pomoci uãitelek uvily vûneãky, které si hned vyzkou‰ely. V‰em moc slu‰ely. Foto Jaroslava Vimrová

âERNÁ KRONIKA ‰i tisíc korun. Tuto vyÏivovací povinnost si v‰ak od poloviny listopadu 2011 neplnil. Proto nyní dluÏí na v˘Ïivném ãástku zhruba ‰est tisíc korun. MuÏi hrozí trest odnûtí svobody aÏ na dva roky.

PR¯ SE LEKL „KOLEGY“

NEPLATÍ NA SVÉ DÍTù K¤IVOKLÁT (bed). Roztoãtí policisté sdûlili pûtatfiicetiletému muÏi ze Zlínska podezfiení ze spáchání trestného ãinu zanedbání povinné v˘Ïivy. MuÏ si neplnil svou zákonnou povinnost, jeÏ mu stanovil rozsudkem Okresní soud v Rakovníku. Podle ní mûl vÏdy k patnáctému dni v mûsíci pfiispívat matce dítûte finanãní ãástkou ve v˘-

K¤IVOKLÁT (bed). Na silnici druhé tfiídy z PískÛ na Kfiivoklát havaroval poslední dubnovou sobotu motorkáfi z Mostu. MuÏ jel na motocyklu Honda smûrem na Kfiivoklát. Pfii vjíÏdûní do prudké zatáãky se údajnû lekl motocyklu jedoucího v protismûru, zaãal prudce brzdit, pfiiãemÏ vjel na pravou krajnici. Na ‰tûrku dostal smyk, kter˘ nezvládl a havaroval. Pfii nehodû utrpûl motorkáfi lehké zranûní a byl pfievezen sanitou do rakovnické nemocnice. Dechovou zkou‰ku mûl negativní, ‰koda byla vyãíslena na 83 tisíce korun.

UDÁLOSTI DNE·NÍCH DNÒ

STRANA 3

âTY¤I VELKÉ OTAZNÍKY NAD ·KOLOU (Dokonãení ze str. 1) Druh˘m otazníkem je – jak? Pfiesnûji fieãeno, jak starosta mûstyse Mgr. Milan Naì konkurz vyhlásil? Zastupitelé v Kfiivoklátû naposled jednali v úter˘ 10. dubna. O zámûru vyhlásit konkurz na fieditele ‰koly nepadlo ani jedno jediné slovo. O t˘den pozdûji, ve ãtvrtek 19. 4., pfiesnû v 15.22 hod., byl zastupitelÛm doruãen e-mail od tajemnice úfiadu Eli‰ky Tfiískové se znûním: „Dobr˘ den, jménem starosty Vás informuji, Ïe starosta mûstysu Kfiivoklát dle zákona ã. 561/2004 Sb., o pfied‰kolním, základním, stfiedním, vy‰‰ím odborném a jiném vzdûlávání (‰kolsk˘ zákon), v plném znûní a vyhlá‰kou M·MT ã. 54/2005 Sb., o náleÏitostech konkurzního fiízení a konkurzních komisích, v plném znûní:vyhla‰uje konkurzní fiízení na obsazení vedoucího místa fieditele / -ky pfiíspûvkové organizace zfiizované mûstysem – Základní ‰kola a Matefiská ‰kola Kfiivoklát.“ Zatímco v jin˘ch obcích o tom, zda konkurz vyhlásit jednala pfiedem zastupitelstva, tedy kolektivní orgány nûkolika osob, ve mûstech rady, opût kolektivní orgány nûkolika osob, v Kfiivoklátû o vyhlá‰ení konkurzu rozhodla JEDNA osoba, starosta Mgr. Milan Naì. Právo rozhodnout podle zákona má, ale proã svÛj zámûr pfiedem alespoÀ nekonzultoval se zastupiteli? Proã se do dne‰ního dne (17. 5.) neobtûÏoval zastupitelÛm sdûlit dÛvody svého rozhodnutí? Proã nena‰el zodpovûdnost a hlavnû slu‰nost vysvûtlit svÛj postup zastupitelÛm v odpovûdi na ostr˘ protest jednoho z nich, odeslan˘ jiÏ ve ãtvrtek 19. 4.? Tiskov˘ odbor ministerstva ‰kolství na dotaz ohlednû postupu starosty Kfiivoklátu Mgr. Milana Nadû odpovûdûl: „…Zákon neupravuje podrobnosti ohlednû informování zastupitelstva o krocích starosty. ProtoÏe v‰ak starosta podle § 103 odst. 2 odpovídá za v˘kon své funkce zastupitelstvu obce, pfiedpokládá se, Ïe bude zastupitelstvo o tak závaÏné vûci jako vyhlá‰ení konkurzu na místo fieditele ‰koly zastupitelstvo vhodn˘m zpÛsobem informovat. Odpovûdnost starosty za v˘kon funkce vÛãi zastupitelstvu je politické povahy a na stranû zastupitelstva jí odpovídá pravomoc odvolat starostu.“ Zpozornûme. Pí‰e se: „…o tak závaÏné vûci…“. A doplÀme citaci dvou vût: „Já cítím jako nutné, abychom se v‰ichni zamysleli a zkusili znovu k sobû najít cestu, cestu vzájemného pochopení a tolerance. V‰ichni musí táhnout za jeden provaz, potom se v‰e bude dafiit.“ Kdo je jejich autorem? Mgr. Milan Naì, Kfiivoklátské noviny, fiíjen 2010. JEHO slova a ãiny v praxi… Dal‰í otazníky se vzná‰ejí nad snahou Mgr. Milana Nadû ruku v ruce s Eli‰kou Tfiískovou zasahovat do kompetencí ‰kolské rady. Ta má právo delegovat do konkurzní komise jednoho ãlena a Eli‰ka Tfiísková písemnû poÏadovala delegovat dva ãleny, ze kter˘ch by pravdûpodobnû Mgr. Milan Naì vybral… Jak demokratické! A jen na okraj…Mgr. Milan Naì a Eli‰ka Tfiísková se nechali zastupitelstvem zvolit do ‰kolské rady. Ta od volby jednala dvakrát. Jak Mgr. Milan Naì, tak Eli‰ka Tfiísková, aã pozváni, nedorazili ani jednou… Jak zodpovûdné! Tfietím otazníkem je – kdo? Pfiesnûji fieãeno, zda se ze strany Mgr. Nadû nejedná o snahu dostat na místo fieditele kfiivoklátské ‰koly „tu správnou osobu“? Samozfiejmû se v této vûci pohybujeme ve spekulativní rovinû a v‰e mÛÏe b˘t úplnû jinak, ale… Nabízí se zajímavá trojãlenka. Nemá b˘t novou fieditelkou Mgr. Jitka Rajni‰ová, která se starostou mûstyse Mgr. Milanem Nadûm dlouhodobû úzce spolupracuje? Nemá b˘t nov˘m fieditelem Bc. Petr Tfiíska? Dal-

KL 5/2012

K ¤ I V O K L ÁT S K ¯ PA L E C Díky panu Ale‰i Krycnerovi za kfiivoklátskou meteorologickou stanici. Fandíme v‰em, ktefií mají nûjakého koníãka, navíc koníãka ku prospûchu v‰em a bez nároku na odmûnu. Bohuslava Slapniãková, Gudrun Humlová Díky také tûm, ktefií krásnû upravili kus Nauãné stezky na Brdatce (jen aby to kolafii zase brzy nerozjezdili, nebo si to pletou s cyklostezkou?). Gudrun Humlová

LETO·NÍ ROK V MÍSTNÍ ORGANIZACI âESKÉHO RYBÁ¤SKÉHO SVAZU

Pohled na zatopenou ‰kolu ze Ïelezniãního mostu v srpnu 2002.

‰í spfiíznûná du‰e se starostou. UÏ dvakrát ho podrÏel pfii volbû starosty. Navíc tajemnici úfiadu a také tajemnici konkurzní komise dûlá jeho manÏelka Eli‰ka Tfiísková… A náhodou nemá b˘t nov˘m fieditelem sám Mgr. Milan Naì? Na postu placeném obdobnû jako pozice starosty by mohl b˘t déle neÏ na úfiadû do pfií‰tích komunálních voleb (pokud by po nich uÏ nebyl starostou). Je to v‰e jen náhoda? MoÏná je a v‰e bude jinak. Tfieba zafunguje Deus ex machina. Neobjeví se sice BÛh, ale nûkdo neznám˘, nezávisl˘, schopn˘, s vizí… Anebo se souãasná fieditelka Mgr. Marcela Kasíková do konkurzu také pfiihlásí a zvítûzí…

Foto TomበBednafiík

Posledním otazníkem je, zda je postup starosty mûstyse Mgr. Milan Nadû v pofiádku? Pfiesnûji, mÛÏe si dovolit opravdu v‰e? Fakta jsou jen jedna a spí‰e hovofií o tom, Ïe demokracie a transparentnost dostávají protentokrát pûknû na frak. MÛÏe si starosta Mgr. Milan Naì dovolit v Kfiivoklátû opravdu v‰e? Co kdyÏ jeho rozhodnutí bude v koneãném dÛsledku znamenat odliv dûtí z kfiivoklátské ‰koly a její úpadek? I o tom si totiÏ ‰tûbetají vrabci na kfiivoklátsk˘ch stfiechách. KaÏdá správná obec má kostel, hospodu a … ‰kolu! Redakãní rada Kfiivoklátsk˘ch listÛ

Místní organizace âRS na Kfiivoklátû je velmi aktivní a ãinná. Podívejme se krátce, co se dûlo u rybáfiÛ. Ve ãtvrtek 22. bfiezna byl nasazen kapr obecn˘ nad jezem u Ludmily. V˘roãní rybáfiská schÛze se konala 24. bfiezna v hotelu S˘kora. Poslední bfieznov˘ den se uskuteãnila brigáda ãlenÛ na fiece Berounce, a to na úseku od jezu k Ludmile. Poãátkem dubna probûhlo ‰kolení nováãkÛ v klubovnû MO na Kfiivoklátû. V dubnu byly nasazeny parmy do fieky i do Rakovnického potoka. V sobotu 5. kvûtna se se‰li ãlenové MO na dal‰í akci, pfii které bylo nasazeno úhofií monté. Ta probûhla v rámci projektu „Vysazování úhofie fiíãního pro zaji‰tûní rozvoje po-

pulace v rybáfisk˘ch revírech âRS.“ Projekt je spolufinancován Evropskou unií z Evropského rybáfiského fondu v rámci opatfiení na ochranu vodních ÏivoãichÛ a rostlin. Chtûli bychom pozvat v‰echny pfiíznivce Petrova cechu na 26. kvûtna, kdy pofiádá MO âRS Kfiivoklát rybáfiské závody na fiece Berounce. Závody probûhnou v prostoru od jezu v Roztokách k Ludmile. Pfiipraveno je 70 míst, úãastnick˘ poplatek ãiní 200 Kã. Registrace závodníkÛ bude probíhat od 6.00 hodin, zaãátek závodÛ je od 7.00 hodin, ukonãení se pfiedpokládá ve 13.00 hodin. Lov na jeden prut, nástrahy podle rybáfiského fiádu. Obãerstvení bude zaji‰tûno. Kvûtoslav Polák

DEN ZEMù NA K¤IVOKLÁTSKU V sobotu 21. dubna v 9. hod. se se‰la parta turistÛ u IVS Budy, Kfiivoklátsko o.p.s., kde uÏ ãekal autobus . Nebylo nás moc, protoÏe v ten sam˘ den probíhaly i jiné akce, ale byla nás parta kamarádek, a tak jsme se tû‰ily, Ïe spolu strávíme hezk˘ den. V‰ichni byli zvûdaví, co nám tak asi okolí Kladna pûkného mÛÏe nabídnout. První zastavení byla âabárna, b˘valá hornická kolonie. V okolí tfii b˘valé doly, teì uÏ to byly jen krásnû zelené kopce, domky malé, ale ãisÈounké, louky, na nich dfievûné stavby, ladící s okolím, kde byly ovce, kozy, poníci, husy s housaty a dal‰í bûÏná vesnická havûÈ. ¤íkám bûÏná, ale pro mûstské dûti z nedalekého Kladna to musí b˘t radost, mít to tak blízko bydli‰tû. Ale hlavní atrakcí byla nízkoenergetická budova Centra ekologické v˘chovy, ‰kolící centrum pro dûti a mládeÏ. Sympatick˘ vedoucí Ludûk nás celou budovou, kde mÛÏe b˘t v pohodln˘ch pokojíãcích, kaÏd˘ z jiného druhu dfieva, ubytováno 35 osob, provedl a zodpovûdûl v‰echny v‰eteãné dotazy. Dûti se tu nejen ‰kolí, ale mohou tu s uãiteli nebo vychovateli trávit i dny volna a prázd-

niny. Plno mají stále, i na rok dopfiedu. Pak jsme si prohlédli Záchrannou stanici AVES pro zranûné a handicapované Ïivoãichy, která byla zaloÏena uÏ v roce 2000. Je tam i hospÛdka, kde jsme se obãerstvili, a vydali se dál na Vinafiickou horu. Je to vyhaslá sopka, která patfií k pfiírodovûdecky nejcennûj‰ím místÛm v okolí Kladna. Dfiíve se tu pásla stádeãka ovcí, které spásaly vegetaci, v posledních letech se péãe o chránûné území provádí kosením travních porostÛ a odstraÀováním kfiovin na vrcholech a na stráních. V˘sledky této „údrÏby“ jsme vidûli, ale i nበvedoucí byl toho názoru, Ïe to není vÏdy ku prospûchu vûci. Ale tfieba pozdûji je‰tû nûkdo tu spoustu vûtví, které tam leÏely, odstraní. Mûli jsme ‰tûstí, poãasí se vydafiilo, tfie‰nû nádhernû kvetly, a kdyÏ jsme od lomu vysupûli „kozími stezkami“aÏ na vrchol hory 413 m vysoké, vidûli jsme vrcholky âeského stfiedohofií a malebné obce a mûsteãka v okolí, kter˘m vévodí obl˘ ¤íp. Byl to vydafien˘ v˘let. Díky, paní Pro‰ková, a tû‰íme se na dal‰í kvûtnové akce. Gudrun Humlová

Prohlídka Vinafiické hory patfiila k nejzajímavûj‰ím.

Foto Dagmar Pavlíãková

Hospodáfi MO âRS Kfiivoklát Jifií Anderle pfii vysazování monté.

Vysazování kapra obecného nad jezem u Ludmily. Foto Kvûtoslav Polák

Foto Kvûtoslav Polák

UDÁLOSTI Z OBCE

STRANA 4

KL 5/2012

MINIARBORETUM P¤ED ·KOLOU K¤IVOKLÁT. V pátek 20. dubna dopoledne probûhla u kfiivoklátské základní ‰koly malá slavnost. Do „Ïivota“ zde bylo uvedeno miniarboretum, na jehoÏ vzniku mûli velk˘ podíl sami Ïáci ‰koly. „Nûktefií pracovali na jeho návrhu, jiní pomáhali s úpravou terénu, dal‰í sázeli stromky. Patfií jim velk˘ dík, stejnû jako v‰em sponzorÛm a dárcÛm, ktefií nám moc pomohli,“ fiekla na úvod slavnosti fieditelka ‰koly Marcela Kasíková. Nápad na vytvofiení miniarboreta se zrodil v hlavû uãitelky Jitky Rajni‰ové. „Pfii‰lo mi, Ïe je okolo ‰koly prostor, kter˘ by ‰lo vhodnû vyuÏít. Napadlo mû udûlat tu malé arboretum s tím, Ïe dûti by si mohly váÏit toho, co si samy zasadí a o co budou peãovat.“ Návrh, jaké stromky by mohlo arboretum obsahovat, vytvofiili Ïáci prvního stupnû. Ti z druhého ho pak pfievtûlili do 3D modelÛ. Zvítûzily rostliny typické pro oblast Kfiivoklátska. Jedná se o listnáãe a kefie. Celkem je tu zatím deset stromÛ, napfi. javor klen, javor babyka, jefiáb, kalina, pustoryl, ofiechoplodec… aÏ tro‰iãku povyrostou, pfiibudou je‰tû tis a brslen. JestliÏe se v na‰ich ãláncích chceme zab˘vat tak váÏn˘m tématem, jako jsou hlavní komunikace kolem Kfiivoklátu, musíme pfiipomenout historické prameny, ve kter˘ch se hledané zprávy objevují. V minulém úvodním textu jsme vycházeli zejména ze star˘ch map, jichÏ v‰ak není dochováno mnoho, a z konkrétního ohledání terénu, protoÏe bez dÛkladného seznámení se se souãasn˘m stavem nelze dokumenty interpretovat. Oba tyto postupy nám mnoho napovûdûly o situaci od závûru 18. století. Do konce první poloviny 19. sto-

Îáci tfietího roãníku pfiednesli básniãky, které sami sloÏili.

S v˘bûrem vhodn˘ch rostlin a úpravou terénu pomohla firma K.Woods. „Hlavní finanãní pfiíspûvek na zfiízení arboreta jsme získali od spoleãnosti IKEA âR, s.r.o., která nám poskytla 16 860 korun. Zapojili jsme se totiÏ úspû‰nû do

grantové v˘zvy SdruÏení Tereza a IKEA âR pro ‰koly. Zámûrem této v˘zvy bylo podpofiit projekty realizované v rámci Dne Zemû ke zlep‰ení Ïivotního prostfiedí ‰koly,“ doplnila uãitelka Rajni‰ová. TomበBednafiík

stavebního inspektora a Komisariát zru‰en. Stavební úfiad tak koneãnû pfievzal hlavní úlohu. Druhá polovina 19. století v‰ak pfiiná‰í zásadní zmûnu, neboÈ po revoluãních událostech roku 1848 byla zru‰ena vrchnostenská správa, z jednotliv˘ch panství vznikly velkostatky a obce zaãaly rozvíjet svou samosprávu podobnû, jako ji známe dnes. Tak i silnice a cesty pfie‰ly zãásti pod organizaci samosprávn˘ch institucí. Na území utváfiejících se politick˘ch okresÛ vznikala na základû zákona z roku 1864 tak zvaná okresní zastupitelstva, volené orgá-

novostra‰eckého okresu) a Roztocko – nezabudicko – v‰etatská (z Roztok na Velkou Bukovou a okolo Malé Bukové jednak do Nezabudic, jednak do V‰etat na hranice rakovnického okresu). Okresní zastupitelstvo posléze tento stav zjednodu‰ilo na dvû základní silnice: Rakovnicko – kfiivoklátsko – berounská, jeÏ vedla od hranic rakovnického okresu u fürstenberského dvora a lesárny Míãe, skrz Mûsteãko, Budy, Roztoky a Novou HuÈ na hranici berounského okresu. Na této trase se vybíralo m˘to v Mûsteãku, Roztokách a Nové Huti, pfiiãemÏ v Mûsteãku a Nové Huti se platilo i z mostu. Druhá silnice se naz˘vala V‰etatsko – kfiivoklátsko – lánská a vedla od hranic rakovnického okresu u V‰etat okolo Malé Bukové k Zelenému kfiíÏi, odkud smûfiovala odboãka do Nezabudic. Hlavní cesta pokraãovala okolo Velké Bukové skrz levobfieÏní Roztoky, Budy, Amalín, okolo lesárny Píska a dvora PoÏáry ke sv. AlÏbûtû. Zde se nacházela odboãka do Nového Domu na silnici do Rakovníka a hlavní silnice pokraãovala od sv. AlÏbûty My‰í dírou na hranici novostra‰eckého okresu. Z uvedené druhé silnice se vybíralo m˘to na dvou místech, v Roztokách a v My‰í dífie. Je tfieba pfiipomenout, Ïe Okresní zastupitelstvo Kfiivoklát spravovalo i dal‰í silniãní tahy, které pfies Kfiivoklát nevedly a jeÏ tedy zde neuvádíme (napfiíklad silnice Lány – Nová HuÈ). Do kompetence zastu-

SILNICE OKOLO K¤IVOKLÁTU II. letí zaji‰Èovala stav komunikací pfiedev‰ím kfiivoklátská vrchnostenská správa. Také vsi v nejbliωím okolí, vãetnû Bud a Amální hory, byly pfiimknuté ke Kfiivoklátu a jejich spojení s okolím, spolu s lesními cestami, si organizovalo panství podle sv˘ch hospodáfisk˘ch potfieb. Proto základní silniãní síÈ, která samozfiejmû respektovala star‰í situaci, se ustálila v uvedeném období za Karla Egona II. z Fürstenberka v souvislosti se znám˘m ekonomick˘m rozvojem dominia. Pfiedev‰ím dvacátá léta 19. století pfiiná‰ela v na‰em regionu v˘stavbu jak dÛleÏit˘ch státních silnic, tak i kvalitních vrchnostensk˘ch komunikací. Dobov˘ kronikáfi si o kfiivoklátsk˘ch silnicích v roce 1823 zapsal: „Ohledem pohodlnosti, téÏ z mnoh˘ch jin˘ch pfiíãin, byly pfies lesy kfiivoklátské rozliãné dûlané cesty, nákladem vrchnostensk˘m stavûn˘, a sice tak dÛkladn˘, jak císafisk˘ silnice, jedinû tím rozdílem, Ïe oné císafiské silnice o nûco ‰ir‰í jsou.“ Jistû tak jde o závaÏné téma, k nûmuÏ je dochováno mnoÏství historického materiálu v archivním fondu kfiivoklátského velkostatku, uloÏeném ve Státním oblastním archivu v Praze. Ke stavbû a údrÏbû silnic zde máme dokumenty zejména od roku 1810 v oddûlení ústfiední správy a v hospodáfiském a lesním úfiadû, od roku 1840 postupnû pfiebíral tyto kompetence stavební úfiad panství. Na stavbách tak zprvu spolupracovalo více sloÏek fürstenberské administrativy, poslednû jmenovaného roku vznikl tak zvan˘ Komisariát pro stavbu silnic, v jehoÏ ãele stál lesmistr Jan Gintl. Generální komisafi mûl na starost sledovat stav komunikací, zafiizovat jejich opravy, sestavovat rozpoãty a koordinovat novou v˘stavbu s ostatními pansk˘mi úfiady. Mûl také pfiipravovat pravidelné zprávy o stavu cest a silnic. Od roku 1853 byly tyto pravomoci pfievedeny na

Foto TomበBednafiík

ny, jeÏ dohlíÏely na vedení obcí, fiídily okresní ústavy (záloÏny, nemocnice, sociální zafiízení), vyfiizovaly státní subvence a mimo jiné dostaly na starost silniãní síÈ, kterou získaly od velkostatkÛ. V tehdej‰ím politickém okrese Rakovník fungovala dvû okresní zastupitelstva, Rakovník a v letech 1865–1928 Kfiivoklát. Obû pfievzala ãást v˘znamnûj‰ích silnic, jeÏ propojovaly dÛleÏitá regionální centra. Ostatní silnice a cesty si zaji‰Èoval velkostatek dále sám, podobnû na tom byly i obce. Tûsná spolupráce v‰ech tûchto sloÏek byla v regionu více neÏ nutná. Tak i na území dne‰ního Kfiivoklátu a v jeho okolí se nacházely silnice a cesty, které patfiily do správy buì okresního zastupitelstva, nebo velkostatku, nebo obce. Hlavní míst-

PÛvodní most pfies Rakovnick˘ potok u dne‰ního zdravotního stfiediska.

ní tahy zaji‰Èoval samozfiejmû okres a uÏ krátce po svém zfiízení provedl jejich pfiesnou evidenci. V roce 1866 procházely Kfiivoklátem tyto okresní silnice: Kfiivoklátsko – rakovnická (z Bud pfies Mûsteãko na hranice rakovnického okresu), Kfiivoklátsko – berounská (z Bud pfies Roztoky na Novu HuÈ pod NiÏborem), Kfiivoklátsko – lánská (z Bud pfies Amalín a PoÏáry na kfiiÏovatku u sv. AlÏbûty a poté pfies My‰í díru na hranice

Foto archiv

pitelstva patfiily i mosty, nás budou samozfiejmû zajímat ty v Mûsteãku, Roztokách a Kfiivoklátû. Kfiivoklátská obec, která uÏ po vzniku samosprávy zahrnovala Budy i Amalín a v roce 1864 se k ní pfiipojily âastonice, si fie‰ila ostatní cesty sama, vãetnû povûstn˘ch lávek v Budech pfies Rakovnick˘ potok. (Pokraãování pfií‰tû) Jan âern˘

NOC S ANDERSENEM VE FILMU Ve stfiedu 18. dubna uvedli bratfii Bednafiíkovi dal‰í snímek ze svojí tvorby. Tentokráte byl vûnován jedné zajímavé akci, kterou uÏ devûtkrát pofiádala pro své Ïáky Základní ‰kola Roztokách, a to za vydatné pomoci rodiãÛ a ostatních pfiátel ‰koly. Jedná se o Noc s Anderse-

nem, akci, která vznikla na poãest dánského spisovatele a pohádkáfie a která podporuje v dûtech ãtenáfiství a lásku ke knihám. Filmov˘ podveãer jako obvykle probûhl v Informaãním a vzdûlávacím stfiedisku LâR na Kfiivoklátû. TáÀa Friebertová

âARODùJNICKÁ STEZKA POT¤ETÍ âarodûjnice z Mûsteãka dodrÏely letos svoji tradici a i letos pfiipravily pro dûti âarodûjnickou stezku. Vstupní bránou pro‰lo kolem 50 dûtí se sv˘mi rodiãi a prarodiãi, ktefií byli také zapojeni do plnûní úkolÛ (absolvovali slalom s ko‰tûtem, pfiecházeli pfies ãarodûjnické prkno, házeli kouzeln˘mi míãky, poznávali zvífiata, pfietahovali se s ãarodûjnicí a jiné). V cíli kaÏdé z dûtí obdrÏelo diplom. Konec stezky byl v restaura-

ci u Hanu‰Û, kde pfii písniãce byla zapálena vatra s nejvût‰í ãarodûjnicí. Potom si uÏ kaÏd˘ uÏil zábavu po svém. Dûkujeme v‰em, ktefií na stezku pfii‰li, a tû‰íme se na pfií‰tí slet. Veronika, Iva, ·árka, Dana, Ilona, Marie, Vlasta, Alena, Dana, Hanka, Petra, Zuzka, Martina, Mirka, Pfiemek, Deniska, Bára, Adéla, Veronika a KáÈa. Miroslava Pokorná

UDÁLOSTI Z HRADU – FEJETON

STRANA 5

KL 5/2012

CO SE NA HRADù K¤IVOKLÁTù DùLO, DùJE A BUDE DÍT…

NOC KOSTELÒ 2012 NA HRADù

HRAN¯ DOKUMENT O VLADISLAVU II. JAGELLONSKÉM Ve dnech 23. 4. a 30. 4. natáãela âeská televize pod reÏijním vedením ZdeÀka Jiráského (film Poupata) hran˘ dokument ve stylu britské televize BBC o královském rodu JagelloncÛ. Natáãení se konalo prakticky ve v‰ech interiérech a exteriérech hradu. V dokumentu úãinkují samí zaãínající a talentovaní herci, jak uÏ je u ZdeÀka Jiráského zvykem. Diváci budou moci dokument vidût nûkdy v pÛlce ãervna tohoto roku na „dvojce“ âT. Ludûk Frencl

Na‰i „první“ Noc kostelÛ mÛÏete strávit 1. ãerna v královské hradní kapli Korunování Panny Marie na hradû Kfiivoklátû. Od 7. hodiny veãerní usly‰íte nûco z historie, vyslechnete duchovní zamy‰lení, sv˘m zpûvem vás potû‰í sopranistka Gabriela Jelínková. Dozvíte se i v‰e o nádherné v˘zdobû kaple, o jednom z nejstar‰ích kfiídlov˘ch pozdnû gotick˘ch oltáfiÛ, o patronech zemû ãeské, o zvonech zasvûcen˘ch sv. Zikmundovi a mnoho dal‰ího. Po skonãení programu v kapli, kter˘ je volnû pfiístupn˘, jsou pro ty, ktefií chtûjí objevit noãní tajemství hradu, pfiipraveny noãní prohlídky od 21 a od 22 hodin. Zde je nutná rezervace, resp. on-line prodej vstupenek. PODROBN¯ PROGRAM: • 19.00 – Slavnostní zahájení Noci, pfiivítání pfiíchozích, komentovaná prohlídka interiéru kaple, její vzácné v˘zdoby, zvonûní na zvony, ãtení o sv. Zikmundovi, patronu zvonu hradní kaple. • 19.30 – 1. âást koncertu v podání sopranistky Gabriely Jelínkové – Adam Michna z Otradovic: Loutna ãeská: „Pfiedmluva“, „Matky boÏí slavná nadání“, „Îehnání s

HASIâI CVIâILI NA HRADù K¤IVOKLÁT. V sobotu 12. dubna po ránu se sjelo 50 hasiãÛ z jednotek sborÛ dobrovoln˘ch hasiãÛ obcí tzv. Okrsku ã. 10 – Kfiivoklát na parkovi‰tû nad hradem, aby spoleãnû secviãili dálkovou dopravu vody z Rakovnického potoka na nádvofií hradu Kfiivoklátu. Velitelem zásahu byl velitel roztocké JPO II Ludûk Egert. Ten na úvodní poradû rozdûlil úkoly pfiítomn˘m jednotkám. Nechybûlo upozornûní na bezpeãnost práce a komunikaci pomocí radiostanic, která byla pfii vzdálenosti 320 m v ãlenitém terénu velmi dÛleÏitá. Po pfiesunu na daná místa jednotky zaãaly nácvik. Na ãerpání vody z potoka na cestu Ke Koleãku nasadili svou pfienosnou stfiíkaãku hasiãi z Karlovy Vsi. Pfies potok a do poloviny stránû ke stfiíkaãce Kfiivoklátsk˘ch postavili hadicové vedení hasiãi z Roztok. Na nû své hadice napojili hasiãi z Velké Bukové, ktefií mûli svou PPS 12 u b˘val˘ch pivovarsk˘ch sklepÛ. Odtud aÏ na nádvofií hradu do pfiistavené cisterny CAS 25 ·706 pfiipojili dal‰ích 7 hadic Kfiivoklát‰tí. Dopravní vedení se podafiilo postavit v ãase 8.05 minuty. âerpání vody do hradní ka‰ny mohlo zaãít. Po pár minutách ãerpání do‰lo k pfiehfiátí prvního stroje u potoka, kter˘ vystfiídala za necelé 4 minuty stfiíkaãka PPS 12 z Branova. Poté uÏ ãerpání vody probíhalo bez problémÛ. Cisterna o objemu 3,5 m3 pfie-

tékala za 4.11 minuty. Z cviãn˘ch dÛvodu následovala je‰tû v˘mûna stfiíkaãky Velké Bukové za tu z Nezabudic. Po naplnûní 1/3 ka‰ny na nádvofií hradu bylo ãerpání ukonãeno a velitel Ludûk Egert vydal povel k balení pouÏitého materiálu a pfiesunu na nádvofií k závûreãnému vyhodnocení. Pfii té pfiíleÏitosti pochválil akci i v‰echny pfiítomné velitel stanice HZS Rakovník npor. Ing. Karel. Jelínek, starosta okrsku Kfiivoklát Pavel Friebert a beze slov, ale ku potû‰ení v‰ech, mal˘m obãerstvením i kastelán hradu Ludûk Frencl. Velitel Ludûk Egert ale upozornil na problém a malé zdrÏení se stfiíkaãkou z Karlovy Vsi, a pfiedev‰ím na hor‰í prÛnik signálu radiostanic na nádvofií hradu, coÏ by mohlo v pfiípadû opravdového zásahu ãinit potíÏe. Celkovû v‰ak lze cviãení hodnotit velmi pozitivnû. Úãel procviãit spolupráci jednotliv˘ch sborÛ byl splnûn. Na v‰e, kromû velitele zásahu, dohlíÏeli zvûdaví novináfii nejen z okresních novin, ale také reportéfii âT24. V pfií‰tím roce se cviãení okrsku bude konat pro zmûnu na Novém Domû, jehoÏ hasiãi se sice letos zúãastnili je‰tû bez techniky, ale o to akãnûj‰í budou pfií‰tí rok doma. Jan Pokorn˘, Pavel Friebert

Závûreãné vyhodnocení okrskového cviãení probûhlo na nádvofií hradu. Foto Pavel Friebert

svûtem“, „Svatební vûneãek“, „Andûlské pfiátelství“ • 20.00 – Duchovní slovo dûkana Jána Petroviãe, duchovního správce, odpovûdi na otázky • 20.30 – 2. âást koncertu v podání sopranistky Gabriely Jelínkové – A.Stradella: Kostelní árie „Sei i miei sospiri“, G. F. Händel: „Lascia ch´io pianga“ – árie z opery Armida, W. A. Mozart: „Agnus Dei“ – árie z Korunovaãní m‰e, F. Schubert: „Ave Maria“, C. Franck: „Panis angelicus“, E. Grieg: „Ave Maris Stella“, Ch. Gounod: „Ave Maria“ PO SKONâENÍ NA NOâNÍ PROHLÍDKU • 21.00 – 1. noãní prohlídka hradu, vãetnû krovu kaple se zvonûním na nov˘ zvon Zikmund • 22.00 – 2. noãní prohlídka hradu, vãetnû krovu kaple se zvonûním na nov˘ zvon Zikmund Interiéry kaple a gotick˘ch palácÛ budou po celou dobu Noci slavnostnû nasvíceny svícemi. Po celou dobu Noci bude zaji‰tûno i drobné obãerstvení regionálními produkty. Ludûk Frencl

FEJETON

VESELÁ P¤ÍHODA Z UKLÍZENÍ „Pojede‰ tadyhle s ministrem,“ ozval se za mnou neznám˘ hlas jednoho z organizátorÛ akce âistá Berounka. Stáli jsme ve Zvíkovci a ãekali, aÏ pfiivezou lodû. Plavci si rozebírali bagety z pfiepravky, pár novináfiÛ se toãilo kolem dvou pfiítomn˘ch ministrÛ, Petra Bendla a Tomá‰e Chalupy. PÛvodnû jsem mûl jet na lodi s kfiivoklátsk˘m kastelánem Luìkem Frenclem, ale nûkdo to pfieplánoval a nastrãil mne do lodi k Tomá‰i Chalupovi, ministru Ïivotního prostfiedí. Ostatnû, dûláme oba pod stejn˘m ministerstvem, tak proã ne, fiekl jsem si. Tomበse usadil na místû háãka, já dûlal zadáka. Strãili jsme loì do fieky a spolu s dal‰í flotilou úklidov˘ch ãet jsme vypluli smûrem dolÛ po Berounce. Bûhem jízdy se ostatní lodû blíÏily ke bfiehu a jejich posádky vystupovaly na bfieh, kde sbíraly spousty odpadkÛ. My s ministrem pluli dál a probírali státnické záleÏitosti. KdyÏ jsme se dostali pfied v‰echny ostatní lodû, usoudili jsme, Ïe bychom mûli pfiirazit ke bfiehu a sebrat pár plastov˘ch lahví a jiného sajrajtu. Tu se nám do cesty postavil jez. „Vezmi to támhle doprava, tam to vypadá na ‰lajsnu,“ dal mi pokyn ministr a tomu se neodmlouvá. „Jestli mne zvrhne‰, sníÏím vám rozpoãet na vበústav na polovinu!“ „A jestli zvrhne‰ ty mne, rozpoãet nám zdvojnásobí‰, jasn˘?“ odporoval jsem. Bylo zfiejmé, Ïe osud âeského hydrometeorologického ústavu jsme mûli v této chvíli v na‰ich pádlech. Najeli jsme k pravému bfiehu a zamífiili na jez. Boufilivé pefieje pod ‰lajsnou ov‰em ukr˘valy balvan, kter˘ jsem pfies ministra zezadu nevidûl. „Bacha, ‰utrák!“ volal Tomበa snaÏil se ufiídit loì. Máchal jsem pádlem, co to ‰lo, a nakonec jsme balvan minuli po velké vlnû, která se kolem nûj pfielévala. Loì se zakymácela, ale ustáli jsme to. Kousek dál pod jezem se hladina fieky zklidnila a my popojeli je‰tû kousek dál. Rozbu‰ená srdce zpomalila a my znovu vzhlíÏeli ke bfiehu, abychom u nûj pfiistáli a ‰li sbírat odpadky. Pfiirazili jsme a zatímco já jsem udrÏoval pádlem opfien˘m o dno loì u bfiehu, aby ji proud nestrhl, Tomበvyle-

Meteorolog Petr Dvofiák a ministr TomበChalupa zdolávají zrádnou pefiej. Foto LukበVápeník

zl z lodi na bfieh a uchopil loì za madlo. „DrÏím, mÛÏe‰ vystoupit!“ zahlásil. OdloÏil jsem pádlo a chystal se zvednout, ov‰em najednou loì vyklouzla ministrovi z rukou. Je‰tû neÏ jsem fiachl do fieky, prolétly mi pfied oãima nejdÛleÏitûj‰í okamÏiky, zejména ãíslíãka na‰eho rozpoãtu na pfií‰tí rok, násobená dvojkou. Pak jsem spadl do studené jarní vody Staré fieky. Tomበse zdû‰enû díval, jak mizím pod hladinou. No, ne‰lo o Ïádnou tragédii. Hned jsem zase vyplaval a usly‰el ministra, jak Ïalostnû vykfiikuje „ProooomiÀ!“ Ve ztûÏklém obleãení jsem se vysoukal na bfieh a chodil tam jako vodník âesílko. Kupodivu mi voda nepfiipadala zas tak moc studená a zima mi nebyla. „Na, vezmi si moje triãko a kalhoty,“ nabízel Tomá‰. Ale nebylo to potfieba. „Zvládnu to i v tomhle mokrém, zima mi není,“ odmítal jsem. „AspoÀ si to ze sebe sundej. A na, tady mበsuché triko,“ vnutil mi svoje modré triãko s logem akce âistá Berounka 2012 a bundu, kterou jsem nakonec ani nepouÏil. Nasbírali jsme pár odpadkÛ a pokraãovali v jízdû. Sedûl jsem jen v promáãen˘ch slipech a suchém triãku, a díky slunci to bylo jako v létû. Jízda pokraãovala poklidnû, jen Tomበmûl pofiád v˘ãitky. „To urãitû dostane‰ r˘mu,“ stûÏoval si. „Nedostanu, v‰ak jsme kluci do ne-

pohody, ne?“ uklidÀoval jsem ho. Je‰tû veãer jsem od nûho dostával SMSky, jestli jsem náhodou neumfiel. Nasbírali jsme dva pytle sajrajtu a potom uÏ musel Tomበvystoupit u bfiehu, kde na nûho ãekal fiidiã, aby ho odvezl do Prahy na zahajování nûjaké sportovní akce. Rozlouãili jsme se a Tomበmi popfiál, aÈ neonemocním a je‰tû jednou se omluvil. Div, Ïe jsem ho neposlal kamsi, protoÏe nejsem Ïádn˘ cimprlich... Jen jsem mu pfiipomenul ten rozpoãet a sdûlil, Ïe se pro pfií‰tí rok v‰ichni zamûstnanci âHMÚ tû‰íme na ten dvojnásobn˘ plat. Na‰e skupina dojela aÏ dolÛ do Nezabudic, kde nás ve slavné hospodû U Rozvûdãíka ãekal gulበa pivo. Zatímco v‰ichni hosté tam chodili v teplém obleãení, já tam pobíhal ve slipech a triãku. Muselo to vypadat dost podivnû. Také na mne Petr Bendl vrhal opovrÏlivé pohledy. Je‰tû Ïe spadáme pod Ïivotní prostfiedí a ne pod zemûdûlství. Veãerní program v Roztokách se mû uÏ net˘kal, protoÏe jsem spûchal na noãní sluÏbu pfiedpovídat letecké poãasí. Ale zas tak úplnû jsem se neodbyl. Za odmûnu jsem spofiádal nûkolik kouskÛ sladkého i slaného peãiva, které bylo pfiichystáno pro úãastníky akce. Vlastnû, nasyslil jsem si podstatnû vût‰í pfiídûl a na ostatní uÏ moc nezbylo... Jejich chyba, Ïe zÛstali su‰í. Po horké koupeli doma v Roztokách mi bylo v práci na praÏském ruzyÀském leti‰ti zatracenû dobfie. Petr Dvofiák, meteorolog âHMÚ

STRANA 6

OKÉNKO K SOUSEDÒM – KNIHOVNA

KL 5/2012

OBECNÍ KNIHOVNA âtu a ãtu, jen abych kápla na nûco, co bych mohla doporuãit sv˘m ãtenáfiÛm, ale nûjak na nic nemohu pfiijít. Tak tfieba v˘bornû hodnocen˘ autor Milo‰ Urban a jeho Lord Mord z Kladna. Pr˘ existenciální thriller z Prahy na sklonku 19. století. Prokousala jsem se jeho témûfi 350 stránkami a docela pochybuji, Ïe by se tím nûkdo nadchnul. Probíhající asanace Îidovského mûsta, jehoÏ smrdut˘mi kfiivolak˘mi uliãkami se prohánûjí krysy, nevûstince, které pravidelnû nav‰tûvuje dekadentní hrabû Arco, konzument heroinu, jehoÏ otec zas pro zmûnu podporuje protirakousk˘ odboj âechÛ, a do toho v‰eho se ghettem na Josefovû promenuje jakési pr˘ staré Ïidovské stra‰idlo, které vraÏdí prostitutky. Ale není to stra‰idlo, je to bratranec Arca, kterého vydírá tajná policie, která zas jde na ruku praÏsk˘m radním. Musím se pfiiznat, Ïe v knihovnû uÏ mám jednu knihu od téhoÏ autora, a tu jsem ani nedoãetla do konce, a to je fakt co fiíct. Dal‰í renomovan˘ autor, Paulo Coelho a jeho âarodûjka z Portobella. UÏ ani Záhir mû moc nenadchla, tak jsem si fiekla, Ïe uÏ od nûj nic nekoupím, no ale kdyÏ je to z Kladna… Je to úÏasná fantasmagorie. Tedy podle mne. Kritika pí‰e, Ïe je to fascinující a dramatická zápletka, v níÏ pr˘ ãtenáfi odhalí dlouhou tradici zaloÏenou na Ïen-

ské síle a lásce, román pro dne‰ní dobu naprosto nepostradateln˘. A co na to já? ZámoÏní libanon‰tí manÏelé jedou do je‰tû Ceausescova Rumunska, aby si v tamnûj‰ím sirotãinci osvojili dítû. Vyberou si holãiãku, aãkoliv je zdravotnice, která má dûti na starosti, zrazuje, Ïe je to cikánské dítû a s tûmi jsou pr˘ vÏdy problémy. V Libanonu vypuká obãanská válka, dívenka ve snu vidí v‰ude krev, tak rodiãe odjedou do Anglie. Athéna studuje, je nadaná, ale zãista jasna se rozhodne, Ïe se musí vdát a mít dítû, její manÏel, také student, pfieru‰í studium, aby se o nû mohl starat, rodiãe se ho zfieknou, nakonec se rozvedou a Athéna se stará s pomocí sv˘ch rodiãÛ sama. A pak, aÈ uÏ se pustí do ãehokoli, pracuje v bance, jako realitní makléfika, nûkde v Dubaji na pou‰ti se uãí u beduína kaligrafii, je nejen ona sama úspû‰ná, ale dokáÏe motivovat i v‰echny kolem sebe. Nakonec se rozhodne najít svou biologickou matku, jede do Rumunska, matku najde, spolu vz˘vají Velkou Matku, seznámí se s jakousi tajemnou Ïenou, lékafikou ze Skotska, ta se stane její uãitelkou, jejím guru. Pak kolem sebe shromáÏdí dal‰í lidi, je jich ãím dál víc,

OKÉNKO K SOUSEDÒM… pfiipravil TomበBednafiík

V¯ST¤ELY NA POÎÁRECH POÎÁRY. V pondûlí 30. dubna uplynulo pfiesnû 70 let od tragické události na PoÏárech u Kfiivoklátu, kde do‰lo ke stfietu kfiivoklátsk˘ch ãetníkÛ s para‰utistou ãsl. zahraniãní armády npor. In memoriam Arno‰tem Mik‰em a jeho ubytovatelem Josefem Kus˘m z Bûlãe u Berouna. Po pfiestfielce, jejíÏ prÛbûh není ani po 70 letech zcela jasn˘, zÛstali na okraji pole dva mrtví - Arno‰t Mik‰ a ãetnick˘ stráÏmistr Franti‰ek Ometák. Druh˘ ãetník Václav Komínek byl tûÏce zranûn, Josefu Kusému se podafiilo uprchnout. Krátce po stfietu byli zatãeni a pozdûji popraveni tfii ãe‰tí vlastenci, ktefií poskytli Mik‰ovi pomoc a pfiístfie‰í, mezi nimi i Josef Stanûk z nedalek˘ch Roztok. Památku Arno‰ta Mik‰e, ale i ostatních vlastencÛ, si pfiipomnûla zhruba stovka lidí, ktefií se v sobo-

skok armádních para‰utistÛ. Náhradou pfiistál na poli vojensk˘ vrtulník a kdo mûl zájem, mohl si ho prohlédnout pûknû zblízka. Závûr slavnosti patfiil ukázkám leteck˘ch modelÛ. Podûkování za uspofiádání pietního aktu patfií nejen René âernému a Skupinû historie vojenského a policejního letectva Kole‰ovice, ale také majiteli zdej‰í honitby Karlu Breníkovi, kter˘ se o pietní místo uÏ celou fiadu let peãlivû stará.

DùVâATÒM SE NECHCE TANCOVAT ROZTOKY. V sobotu 12. kvûtna se uskuteãnily v Roztokách tradiãní Staroãeské máje. Podobnû jako v minul˘ch letech se májovníci pot˘kali se stejn˘m problémem. Tancovat chce stále ménû a ménû dûvãat. I kdyÏ roztocká matrika eviduje tfiiapadesát svobodn˘ch dívek od 15 do

Mám radost, Ïe v pátek, kdyÏ stavûli a posléze hlídali ,krále‘, dokázali se dlouhé hodiny bavit bez poãítaãÛ a facebooku,“ fiekl starosta obce Vladimír Melã. PrÛbûh roztock˘ch májÛ byl podobn˘ jako vloni. Kapela Kampanus se vezla Sólo se starostou obce Vladimírem Melãem si zatancovala Eva Poláková. Foto TomበBednafiík na voze taÏeném párem koní Ladislava Vitou‰e. Trasa z stfiíkaãky terã a zlikvidovat tak fikChaloupek pfies Zahrádky na sídli‰- tivní poÏár. I kdyÏ se v‰ichni mlatû, Zlejcinu, do spodní ãásti obce a dí závodníci snaÏili podat co nejdokonce i za fieku do „RybáfiÛ“. A hlavnû veãerní poráÏení „krále“ s bitvou o jeho korunu. Letos ji vybojoval TomበZábraczk˘. Ten mûl také právo prvního sóla pfii veãerní taneãní zábavû. Pfii té leto‰ní vyhrával aÏ do ãasn˘ch ranních hodin orchestr Kampanus.

ona jim „vû‰tí“ budoucnost, pak ji jak˘si fanatick˘ faráfi nafikne z ãarodûjnictví a dál uÏ si to pfieãtûte sami, budete-li chtít. Zatím mám spí‰ pocit, Ïe to mé psaní lidi od ãtení odradí. Taky jsem zas nûco nakoupila. Zaujala mû kniha Emíre Khidayer Arabsk˘ svût – jiná planeta. Matka autorky je Slovenka, otec je z Iráku. Ona sama nûkolik let pÛsobila jako diplomatka v Egyptû, Kuvajtu a Iráku, a proto arabsk˘ svût poznala velmi dobfie na vlastní kÛÏi. Napí‰u jen nûkolik názvÛ kapitol, abyste vûdûli, o ãem pí‰e: Kde Ïijí Arabové, Od republiky po sultanát, Arab rovná se muslim? ZpÛsob Ïivota, Tabu, Sexualita a muÏsko-Ïenské vztahy, Zvlá‰tnosti v arabsk˘ch vztazích, Vztah ke zvífiatÛm, Jak je to s rasismem, Nákupy a umûní smlouvat, Alkohol a drogy. Není to první kniha zab˘vající se arabsk˘m svûtem, kterou v knihovnû mám, i ty pfiede‰lé, zvlá‰È od Bfietislava Tureãka, ‰ly dobfie na odbyt. Od Marcely Mlynáfiové, autorky DÛchodkynû nestfiílejte, kterou uÏ mnozí z vás ãetli, jsem koupila Z lodiãek do holin, o Ïenû z centra Prahy, která se pfiestûhovala na samotu uprostfied pohraniãního lesa. Není to jediná kniha toho druhu, kterou mám v knihovnû, i ty ostatní si vÏdy na‰ly své vdûãné ãtenáfie, neboÈ humoru není nikdy dost. Joy Fieldingovou – AÏ ji uvidí‰ a Simonu Monyovou – Dvacet deka lásky, vám urãitû nemusím zvlá‰È pfiedstavovat. To uÏ máte skoro ãetbu na dovolenou, tak pûkné poãtení. Gudrun Humlová

KEMP PLN¯ HASIâÒ

PrÛbûh poÏárského stfietu popsal René âern˘.

tu 28. dubna se‰li na PoÏárech u para‰utistova pomníãku. Pietní akt pfiipravila Skupina historie vojenského a policejního letectva Kole‰ovice. René âern˘ z této skupiny pfiítomn˘m krátce popsal prÛbûh historick˘ch událostí a spolu s dal‰ími úãastníky setkání poloÏili kytice k Mik‰ovu pomníãku. BohuÏel se neuskuteãnil pÛvodnû zam˘‰len˘ se-

Foto TomበBednafiík

25 let, bfiezové májky si jich ozdobilo jen patnáct. „Chtûl bych tûmto dívkám podûkovat, Ïe se snaÏí udrÏet tradici, stejnû jako roztock˘m mládencÛm, ktefií se o organizaci leto‰ních májÛ postarali. Finanãnû máje podpofií obec, protoÏe jejich rozpoãet se pohybuje kolem dvaceti tisíc korun. V‰e ostatní si ale kluci udûlali sami.

ZBEâNO. UÏ poosmé se se‰li v sobotu 28. dubna mladí hasiãi z okresu Rakovník ve zbeãenském kempu „Na Hfiíbkách“, aby tu pomûfiili svoje síly pfii soutûÏi nazvané PoÏární útok na Berounce. Tu pro nû pfiipravil Sbor dobrovoln˘ch hasiãÛ Zbeãno ve spolupráci s obecním úfiadem. Podobnû jako v pfiedcházejících letech i letos poãasí závodÛm pfiálo, a tak se u Berounky se‰el velmi slu‰n˘ poãet soutûÏících. „Pfiijelo devûtadvacet druÏstev ze ‰estnácti hasiãsk˘ch sborÛ okresu Rakovník a kladenské Hfiebãe,“ vypoãítal úãastníky soutûÏe její velitel Josef C˘rus ml. z pofiádajícího SDH Zbeãno. SoutûÏilo se ve tfiech kategoriích. Cílem útoku je co nejrychleji, za souãinnosti celého t˘mu, zasáhnout proudem vody z hasiãské

Nejmen‰í hasiãi ze Tfitice útoãí!

lep‰í v˘kon, zvítûzit mÛÏe pouze jeden. V kategorii mlad‰ích hasiãÛ (6– 10 let) zvítûzilo druÏstvo SDH LuÏná 2. Roli favorita v kategorii smí‰en˘ch druÏstev (6 - 15 let) potvrdili mladí hasiãi SDH Zbeãno. V nejsilnûji obsazené kategorii star‰ích hasiãÛ (10 - 15 let) vybojovali prvenství reprezentanti SDH Lány.

Foto TomበBednafiík

Ocenûni byli i tfii nejmlad‰í úãastníci závodÛ: Natálka Pokorná ze Sence, TomበFikart ze Zbeãna a Ladislav Dvofiák z Chrá‰Èan. „Chtûli bychom podûkovat v‰em, ktefií se na organizaci závodÛ podíleli, zejména Obecním úfiadÛm Zbeãno, S˘kofiice a Bûleã a âesk˘m lupkov˘m závodÛm Hofikovec,“ dodal Jifií Loskot ze SDH Zbeãno.

ZAJÍMAVOSTI

STRANA 7

NESEëTE DOMA ANEB TIP KL NA V¯LET PAMÁTNÁ HORA BLANÍK Dne‰ní Tip na v˘let KL nás zavede na místo, které je spjato s nejstar‰ími dûjinami ãeského národa, s jeho m˘ty a legendami, na památnou horu Blaník. Narazíte na ni pfii cestû silnicí ãíslo 125 mezi Vla‰imí a Mladou VoÏicí. Cílov˘m místem, kam se dostanete jak autem, tak i autobusem âSAD Bene‰ov, je obec LouÀovice pod Blaníkem. Z Kfiivoklátu (pfies Zdice, Hostomice, Nov˘ Knín, Neveklov…) 109 kilometrÛ. V LouÀovicích lze pohodlnû zaparkovat a odtud jiÏ zaãíná zhruba pûtikilometrová trasa na památnou horu. Autem se lze dostat aÏ k úpatí hory, ãímÏ si zkrátíte trasu asi o tfii kilometry. Velk˘ a Mal˘ Blaník jsou turisticky hojnû nav‰tûvované. Obû hory jsou vedle sebe a jsou souãástí CHKO Blaník. Na Velk˘ Blaník (638 m.n.m.), jenÏ poznáte uÏ zdálky podle rozhledny, která vyãnívá nad jeho vrcholem, vede z LouÀovic po silnici ãervená turistická znaãka. V LouÀovicích lze také nav‰tívit muzeum, nebo zde poobûdvat v hostinci Pod Blaníkem. Ceny jsou tam pfiíznivûj‰í neÏ v bistru na Blaníku, kde odpovídají odlehlému horskému stfiedisku. Pod horou je parkovi‰tû (za hezkého poãasí b˘vá dost plné), odkud vede kamenitá cesta nahoru k rozhlednû. Na úpatí hory je nûkolik informaãní cedulí, které jsou souãástí nauãné stezky

Velk˘ Blaník od jihozápadu.

(XXXV)

CHKO. Asi po 100 metrech se ãervená dûlí na krat‰í variantu pro zdatné a pohodlnou variantu, která horu více obchází. Na del‰ím okruhu naleznete také nûkolik skalisek, která jsou zasazena v bukovém lese. Krátká procházka vás pfiivede aÏ k rozhlednû, kde po zaplacení vstupného Blaniãtí rytífii na obraze Vûnceslava âerného. mÛÏete obdivovat krásy okolí. Pfiíznivou informací pro utrakvistické sekty Mikulá‰encÛ. cyklisty je, Ïe i mírnû zdatnûj‰í je- V dobû obrození se Blaník stal symdinci na biku ãi treku nahoru vyje- bolem nadûje, ale i alegorií osudu dou bez vût‰ích obtíÏí. národa, kter˘ se po dvousetletém Je‰tû jeden poznatek z Blaníku. spánku probouzí k novému Ïivotu. NezapomeÀte si vzít s sebou pravít- Jádro povûstí mÛÏe ale pocházet uÏ ko. Od úpatí hory vede stezka zdat- z keltsk˘ch dob, protoÏe Velk˘ Blanosti. Podle namûfieného ãasu v˘- ník byl osídlen jiÏ v dobû hal‰tatské stupu na horu pak podle tabulky umístûné na rozhlednû zjistíte va‰i zdatnost. Velk˘ Blaník odpradávna patfiil k místÛm, kter˘ pfiitahoval vizionáfie a blouznivce. Povûst o blanick˘ch rytífiích, spících v nitru hory, je notoricky známá. Pochází pravdûpodobnû uÏ ze 2. poloviny 15. století a jako první ji zachytil MikulበVlásenick˘, zakladatel radikální a laténské, tedy nûkolik století pfied na‰ím letopoãtem. Keltové na Velkém Blaníku vybudovali oppidum, které bylo chránûno dvûma fiadami kamenn˘ch valÛ. âást se z nich dochovala, stejnû jako stovky keramick˘ch stfiepÛ a ãásti ml˘nsk˘ch ÏernovÛ. A v m˘tech KeltÛ existují postavy, které Ïijí pod zemí, v paralelním svûtû v samém nitru hor. MoÏná pfiedzvûst blanického vojska… Sousední Mal˘ Blaník (580 m.n.m.) je od Velkého Blaníku oddûlen Îìársk˘m sedlem. Je pfiírodní rezervací, kterou prochází nauãná stezka (5,5 km dlouhá). Na vrcholu hory se nachází zfiícenina kaple sv. Mafií Magdaleny z 18. století. TomበBednafiík s vyuÏitím webov˘ch stránek

KL 5/2012

DUCHOVNÍ ZAMY·LENÍ O VÍTùZSTVÍ A PROHRÁCH „Mnohdy se nedokáÏeme v Ïivotû radovat jen proto, Ïe jsme nebyli ochotni podstoupit námahu a odfiíkání, které vyÏadovalo zdolání pfiekáÏky.“ Pro dne‰ní dobu je charakteristické, Ïe nikdo uÏ nechce sly‰et o utrpení. Lidé si odmítají pfiipustit, Ïe by mohli proÏít bolestnou chvíli. Chtûjí se jen radovat a bezstarostnû si uÏívat. Pryã se v‰ím, co pfiipomíná bolest! Od Ïivota chceme jen radost! Bez ohledu na víru se ptám: Je tohle normální pfiístup? Kdo nepoznal Ïivot ve v‰ech jeho dimenzích vãetnû utrpení a bolesti, kdo nepfiinesl nûjakou obûÈ, nemÛÏe proÏít ani opravdovou radost. Jistû jste nûkdy vidûli sportovce, jak se radují po vítûzném dobûhnutí do cíle nebo po vstfielené brance. Vypadají, jako by se zbláznili. Ne, nezbláznili se. Jen do hry vloÏili úplnû v‰echny síly, ãasto pfiekonali i fyzické bolesti, aby se mohl dostavit v˘sledek. Teprve pak proÏili v˘buch obrovské, zaslouÏené radosti. Je vám nepfiíjemn˘ pohled na ukfiiÏovaného Krista? A co fiíkáte na známou dvojici, jak ji ztvárnili nejslavnûj‰í umûlci svûta, vãetnû Michelangela? ¤íká se jí Pieta. Na matãinû klínû leÏí bezvládné, umuãené tûlo jejího Syna. Jaká asi musela b˘t bolest Panny Marie. A proã je správné ukazovat lidem tento intimní v˘jev? ProtoÏe v nûm je také velik˘ kus nadûje. Tahle matka totiÏ brzy proÏije nejvût‰í radost, vítûzství svého syna. Jeho zt˘rané tûlo se stane tûlem oslaven˘m a kfiíÏ, nástroj umuãení, se stane znamením lásky. NezáleÏí ani tak na tom, co mû v Ïivotû potká, ale na tom, jak se k tomu postavím. J. P.

díl . 0 2 zámem na na‰e „blbé nálady“, které pfiiná‰í kaÏdodenní realita. Tu v‰udypfiítomnou krásu vnímejme v‰emi smysly, abychom se o nûco neochudili. Máme pfied hlavní turistickou sezónou, kdy na‰i vísku zavalí lavina rekreantÛ, vodákÛ a náv‰tûvníkÛ hradu a pro domorodce skonãí idyla. VyuÏijme kaÏdou volnou chvilku a jdûme si proãistit hlavu do zatím liduprázdn˘ch hvozdÛ… Nûkdo mi moÏná budete opono-

Foto Milan Bednafiík

Tak vás zase po mûsíci vítám, moji milí a vûrní ãtenáfii. Kvûten je v plném bûhu, v‰ude okolo vládne jarní nálada. Jednomu to hned pfiidá na dobré náladû. Moudrá matka pfiíroda si vÏdy poradí s na‰imi chmurami a trudnomyslností. Staãí se jen poloÏit do její rozevfiené náruãe a nechat do sebe proudit její pozitivní energii. Taková jarní procházka kfiivoklátsk˘mi lesy, které jsou nyní odûny do svûÏe zeleného ‰atu, je bal-

vat, Ïe kdyÏ pracuje na zahrádce, seká trávu, pot˘ká se s rostoucím plevelem ãi krotí nekontrolovatelnû bující vegetací, je vlastnû také v pfiírodû. To je sice pravda, ale jen napÛl. NedokáÏu si pfiedstavit, Ïe za fievu sekaãky ãi kfiovinofiezu ladím romantické my‰lenky spojené s omamnou vÛní rozkvetlého ‰efiíku. Pfiijde mi nespravedlivé vÛãi pfiírodû, Ïe na její snahu nás jarnû naladit mnohdy nesly‰íme. V lese je krásnû za kaÏdého poãasí, a proto vyuÏijme maximálnû jeho terapeutické úãinky, za které navíc neplatíte tfiicetikorunov˘ poplatek. Podûkujme moudré pfiírodû za její léãbu a chovejme se k ní, jak nejohleduplnûji umíme, bohatû nás za to odmûní… Po návratu z procházky vám jistû vyhládne, a tak si dovoluji pfiijít s tradiãním receptem, kter˘ jsem pro vás vyzkou‰el. Nedávno se mi do rukou dostala kuchafika ruské kuchynû, kterou mi pÛjãil mÛj kamarád, rusista Jára Vávra. Pfii jejím proãítání se mi sbíhaly sliny a vybavily vzpomínky na doby, kdy ve v˘roãních dnech této b˘valé svûtové velmoci jsme mívali na internátû a ve ‰kole t˘dny sovûtské kuchynû. Coby studentÛm nám vût‰ina jídel moc chutnala. Oproti jídlÛm v bûÏn˘ch dnech byla taková poctivá a neo‰izená. ¤íkali jsme si, Ïe asi mûli tehdej‰í kuchtíci strach, aby je „vrch-

nost“ neobvinila z politického bojkotu. Nevím, ale na ty ‰a‰liky, piroÏky, pelmenû ãi bor‰ãe vzpomínám dodnes. V mrazáku jsem mûl pûkného kapfiíka, kterého mi daroval jeden rybáfi, co nejí ryby. Rybích receptÛ bylo v kuchafice mnoho, tak jak jsem minule slíbil, dnes to bude lehká dieta. Vût‰ina lidí má kapra spojeného s Vánoci, ale vûfite, Ïe netradiãnû pfiipraven˘ pfiijde k chuti i bûhem roku. Popfieji vám tedy dobrou chuÈ, Ïádnou kost v krku a pfií‰tí mûsíc se budu tû‰it na shledání. Milan Bednafiík

KAPR PO KAVKAZKU 1,5 kg kapr, v originálu uvedenou zeleninu jsem s úspûchem zamûnil za ãeskou mraÏenou lahÛdkovou zeleninovou smûs, 8 dkg másla, 2 strouÏky ãesneku, 1 lÏíce citrónové ‰Èávy, kmín, sÛl.

Oãi‰tûného a vykuchaného kapfiíka vyfiletujeme. Pro ty, ktefií to neumûjí, jen krátce. Vyfiíznûte pátefi a ostr˘m noÏem maso sefiíznûte po velk˘ch Ïeberních kostech. Vzniklá filátka je‰tû nafiíznûte pfiíãnû, abyste pfiefiezali mezisvalové kÛstky, které tak pfii konzumaci nehrozí uvíznutím v krku. Rybu pokapeme citrónovou ‰Èávou, pokmínujeme a potfieme utfien˘m ãesnekem se solí a necháme asi hodinu proleÏet. V pekáãku rozpustíme máslo, na kterém v troubû orestujeme zeleninu asi 30 minut. Poté pfiidáme rybí filety, tro‰ku podlijeme vodou a dusíme dal‰ích 30 minut, neÏ je ryba hotová. Jako pfiílohu doporuãuji vafiené brambory, které s restovanou zeleninou jsou k rybû dokonalou harmonií chutí. Ze zbytkÛ kapra jsem udûlal rybí polévku s opeãenou houskou a dietní nedûlní obûd byl hotov. Dobrou chuÈ.

FOTOKRONIKA – HISTORIE

STRANA 8

KL 5/2012

KŘIVOKLÁTSKÉ UDÁLOSTI V OBRAZECH

Mezi discipliny soutûÏe mlad˘ch dfievorubcÛ na Pískách patfií v˘mûna fietûzu pily na ãas. Foto TomበBednafiík

Nejatraktivnûj‰í disciplinou je kácení v porostu. Foto TomበBednafiík

Dívãí ãást trubaãÛ z polsk˘ch Tulowic.

Foto Lubo‰ Abrahám

V pondûlí 30. dubna uplynulo pfiesnû 70 let od tragické události na PoÏárech u Kfiivoklátu, kde do‰lo ke stfietu ãetníkÛ s para‰utistou ãsl. zahraniãní armády npor. In memoriam Arno‰tem Mik‰em. Vzpomínka na tuto událost probûhla v sobotu 28. dubna. Foto TomበBednafiík

Velitel zásahu Ludûk Egert hodnotí v˘sledky leto‰ního okrskového cviãení SDH. Foto Pavel Friebert

Druh˘ kvûtnov˘ t˘den zaãala dlouho oãekávaná oprava tarasu u kfiivoklátského viaduktu. Pro místní obyvatele i náv‰tûvníky tak vznikl dopravní problém, kdy se musí po dobu uzavírky silnice z Kfiivoklátu do Roztok objíÏdût pfies Mûsteãko a Velkou Bukovou. Foto Pavel Friebert

Pofiádání ãarodûjnic se jiÏ tradiãnû ujala parta kfiivoklátsk˘ch hasiãÛ. Za bezpeãn˘ prÛbûh celé akce jim patfií nበdík. Foto Pavel Friebert

KAPITOLY Z HISTORIE K¤IVOKLÁTSKA – LII P¤ÍBùH VILÉMA ZAJÍCE Z VALDEKA - III V záfií roku 1316 postihl PraÏsk˘ hrad rozsáhl˘ poÏár. Královna Eli‰ka Pfiemyslovna se odebrala s dcerami Markétou a Juditou a s novorozen˘m princem Václavem (pozdûj‰ím císafiem Karlem IV.) na Kfiivoklát, kde je Vilém Zajíc z Valdeka ochotnû pfiijal a poskytl jim ve‰keré pohodlí, které tento hrad sk˘tal. Král Jan mu svûfiil ãtyfimûsíãního syna do v˘chovy. V bfieznu roku 1317, kdyÏ byl PraÏsk˘ hrad opraven, se královská rodina vrátila zase do Prahy. V témÏe roce zaãal Vilém Zajíc pÛsobit v radû krá-

lovny Eli‰ky, coÏ opût vyvolalo vlnu odporu u jeho nepfiátel a zavdalo pfiíãiny k pomluvám. Opoziãní ‰lechtici si byli dobfie vûdomi, Ïe panovník tráví v âechách stále ménû ãasu a mladá královna je snadno ovlivnitelná Zajícov˘mi názory. V‰echny ataky ale prozírav˘ Vilém ustál a nadále se tû‰il pfiízni královského páru. To v‰ak trvalo pouh˘ rok. V roce 1318 se Zajíc pfiece jen dostal do ostrého stfietu s panovníkem, kter˘ mûl dopad na jeho dal‰í politickou kariéru. Prchliv˘ král Jan Lucembursk˘ se stále ãastûji ocital v konfliktech se sebevûdomou ãeskou ‰lechtou, která se snaÏila omezovat jeho moc.

Kfiivoklátské listy Nezávislé noviny obãanÛ a pfiátel Kfiivoklátu

Vydává Kfiivoklátská, o.p.s. • âíslo registrace MK âR E 19560 Redakãní rada: Pavel Friebert, Ludûk Frencl, TáÀa Friebertová, Petr HÛla, Milan Bednafiík, Michal Kuchta, Jan âern˘ Adresa redakce: 270 23 Kfiivoklát 141, e-mail: [email protected] Sazba a litografie Milan Bednafiík • Tisk RAPORT, s.r.o. Rakovník Vychází mûsíãnû • Uzávûrka pfií‰tího ãísla je v nedûli 10. 6. 2012 www.krivoklatsko.cz (Kfiivoklátsko a Rakovnicko v tisku)

Obklopoval se více a více nûmeck˘mi rytífii, ktefií se v âechách chovali jako na dobytém území a ne jako ve svrchované zemi. Zahrnoval je úfiady na úkor domácí ‰lechty. To mu vyãítali také jeho dosavadní ãe‰tí stoupenci, ale král jim nepopfiával sluchu. Na jafie roku 1318 pob˘val Jan Lucembursk˘ i s královnou Eli‰kou na svém hradu v Lokti. KdyÏ jeho vojsko, sloÏené veskrze z nûmeck˘ch ÏoldákÛ, táhlo za ním z Prahy a na cestû k Îatci plenilo vesnice, vyrazil za ním z Kfiivoklátu Vilém Zajíc se sv˘mi ozbrojenci. Poãkal si na královské v soutûsce zvané Vrata pod hradem DÏbánem. Strhla se bitva. Hodnû NûmcÛ bylo pobito, je‰tû více zranûno a 144 rytífiÛ zajato. Mezi nimi i páni Jindfiich z Hagenau, Oldfiich, purkrabí z Donína a králÛv mar‰álek Konrád z Buchses. V‰ichni byli vsazeni do vûzení na Kfiivoklátû. Jana ZajícÛv ãin ohromil. KdyÏ zjistil, Ïe se na stranu nejvy‰‰ího mar‰álka postavila fiada dal‰ích ãesk˘ch ‰lechticÛ, ustoupil. Pozval Viléma do Lokte a tady s ním uzavfiel tfiínedûlní pfiímûfií. Slíbil, Ïe

TOMÁ· BEDNA¤ÍK

Rodov˘ erb Viléma Zajíce z Valdeka. Reprofoto -bed-

neprodlenû svolá zemsk˘ snûm do DomaÏlic, tedy do mûsta, které drÏel Zajíc zástavou. Tady pfiistoupil na vût‰inu poÏadavkÛ ãeské ‰lechty a víceménû rezignoval na fie‰ení vnitfiních záleÏitostí âeského království, jehoÏ mravÛm a obyãejÛm nikdy nepfiivykl. Od té doby trávil stále více ãasu v západní Evropû, hlavnû ve Francii a Lucembursku.

Je‰tû jednu zprávu o Vilému Zajícovi z Valdeka kronikáfii zaznamenali. To kdyÏ vyjel do Prahy vyfie‰it spor mezi biskupem Janem z DraÏic a vy‰ehradsk˘m kanovníkem Jindfiichem ze Schaumburka, b˘val˘m královsk˘m kancléfiem. KdyÏ poznal, Ïe viníkem sporu je svárliv˘ a neoblíben˘ Jindfiich, dal ho zatknout a uvûznit na Kfiivoklátû. Brzy poté byl vydán landkrabûti z Leuchtenburka a teprve po tfiech mûsících propu‰tûn za v˘kupné 300 hfiiven. Osudn˘m se stal pro Viléma Zajíce z Valdeka rok 1319. Král Jan ho vyzval, aby se zbrojn˘m lidem vytáhl na pomoc králi Ludvíkovi Bavorskému. V mûsteãku Dachau do‰lo ke sráÏce Vilémov˘ch zbrojno‰Û s ozbrojenci purkrabího z Norimberka. Vilém byl v bitce tûÏce zranûn o‰tûpem a za t˘den - 9. fiíjna 1319 - na následky zranûní zemfiel. Pohfiben byl se v‰emi poctami v klá‰tefie na Ostrovû (sv. Dobrotivé), kter˘ zaloÏil roku 1263 jeho dûd Oldfiich Zajíc z Valdeka. Po Vilémovû smrti byl Kfiivoklát vrácen korunû.