Nezávislé noviny obãanû a pfiátel Kfiivoklátu K IVOKLÁTSKÉ LISTY. Roãník II. LISTOPAD PROSINEC Kã

Nezávislé noviny obãanÛ a pfiátel Kfiivoklátu

K¤IVOKLÁTSKÉ LISTY

DVENT A A N ENKA LISTU VSTUP A UVNIT¤ ZDARM

ZIMNÍ DVOJâ ÍSLO

Roãník II.

LISTOPAD – PROSINEC 2011 Leto‰ní tradiãní „Zamykání lesa“ provázela zamraãená obloha, mlha a obãasné mrholení. ProtoÏe ale nejsme z cukru ani ze soli, vÛbec nám to nevadilo a celou akci jsme si uÏily, fiíkají dûti z M·. âtûte na str. 3

20 Kã

Pojìte a potû‰te se na‰í pfiedvánoãní publicistikou, která voní vanilkou. Dozvíte se, jak probíhá peãení cukroví a pfiedvánoãní pfiípravy v rodinách ãlenÛ redakãní rady. âtûte na str. 4–5

Na hradní stránce se dozvíte, jaká pfiekvapení na nás ãeká na leto‰ním adventu. Bliωí informaci, na co mÛÏeme zajít na hrad, se dozvíte z oti‰tûného programu akcí. âtûte na str. 7

·ËASTNÉ A VESELÉ … Krásn˘ a poklidn˘ pfiedvánoãní ãas, váÏení a milí ãtenáfii. Máte pfied sebou dvojãíslo, které je posledním vydáním leto‰ních Kfiivoklátsk˘ch listÛ. Doufáme, Ïe po cel˘ uplynul˘ rok byly pro Vás na‰e noviny zdrojem zábavy, informací a zajímavostí. Asi ne vÏdy se v‰echno líbí v‰em, ale tak se vûci mají. Jsme lidé rÛzní, máme odli‰né postoje a pfiesvûdãení. Nemusíme mít na v‰e stejn˘ pohled a názor, ale mÛÏeme se respektovat. Tolerance a pokora, to je v lidské sounáleÏitosti nejdÛleÏitûj‰í. Vûzte, Ïe noviny dûláme rádi a pevnû vûfiíme, Ïe tak alespoÀ trochu pfiispíváme ke kulturnímu dûní u nás na Kfiivoklátû. Za Va‰eho pfiispûní se o to budeme snaÏit i v roce pfií‰tím. NechÈ je tedy ten nadcházející rok pro Vás v‰echny ‰Èastn˘, aÈ Vás potkávají samé pozitivní a radostné události, aÈ na v‰ech cestách, kter˘mi se vydáte, svítí svût˘lka lásky, ‰tûstí a nadûje. Klidné a poÏehnané vánoãní svátky Vám za celou redakãní radu pfieje TáÀa Friebertová

T VO ¤ I V É O D P O L E D N E Zaãátkem listopadu jsme pozvali rodiãe dûtí k nám do matefiské ‰koly na spoleãné tvofiivé odpoledne. Nese‰lo se nás mnoho, protoÏe zrovna hodnû dûtí bylo nemocn˘ch, ale pracovní atmosféra ve tfiídû byla velmi pûkná. Dûti s rodiãi mûly za úkol vyrobit si lampiónek na lampiónov˘ prÛvod. K dispozici mûly dûti rÛzné druhy sklenic, barevné krepové papíry, barvy na sklo i jin˘ materiál. V‰ichni se pilnû pusti-

li do práce, malovali, stfiíhali, lepili a za chvíli se na stolcích zaãaly objevovat krásné lampiónky. Potom uÏ zb˘valo jen pfiidûlat drÏátko, zapálit uvnitfi svíãku a bylo hotovo. Vût‰ina z dûtí si jiÏ s vlastnoruãnû vyroben˘m lampiónkem svítila na cestu ze ‰kolky domÛ. Dûkujeme rodiãÛm, Ïe si vÏdy najdou chvilku a stráví s námi odpoledne tvofiením. Jaroslava Vimrová

âas uhání mílov˘mi kroky a rok 2011 se blíÏí svému závûru. Na to, jak˘ byl, budeme moci zavzpomínat jiÏ za pár dnÛ, aÏ hodiny odbijí silvestrovskou pÛlnoc. Îivot nás mnohdy zavede do roztodivn˘ch uliãek. Stejnû klikat˘ch, jako jsou pû‰iny v lesích po kfiivoklátsk˘ch stráních. Obãas v nich zabloudíme, nûkdy se musíme kousek vrátit, nebo pfielézt spadl˘ strom. Stojí nám Kfiivoklát a jeho klikaté pû‰iny za to? Myslíme, Ïe ano. AÈ je rok 2012 pro v‰echny dobr˘m rokem.Redakãní rada pfieje v‰em ãtenáfiÛm Kfiivoklátsk˘ch listÛ do nového roku hodnû ‰tûstí, zdraví a spokojenosti. Ilustrace Milan Bednafiík

CENY ZA FOTOSOUTùÎ NOVIN ROZDÁNY

V˘roba lampionkÛ byla zábava pro malé i velké.

Foto Jaroslava Vimrová

CELO·KOLNÍ PROJEKT A DEN OTEV¤EN¯CH DVE¤Í Na pfiání ÏákÛ se ve ãtvrtek 15. prosince 2011 v Z· Kfiivoklát uskuteãní celo‰kolní projekt „Hravá ‰kola“. Îáci si opût budou samostatnû vybírat aktivity a skládat si tak svÛj vlastní rozvrh. Tento den jsme zároveÀ vyhlásili jako den otevfien˘ch dvefií. Ve v‰ech hodinách se mÛÏete aktivnû zapojit, a proto je moÏné si vybrat konkrétní hodinu podle zájmu. Rozvrhy pro 1. i 2. stupeÀ vãas zvefiejníme na www.zskrivoklat.cz a téÏ pfiedáme dûtem. Tû‰íme se na Va‰i náv‰tûvu. Mgr. Marcela Kasíková

Moudrá slova Patrnû jedin˘ zpÛsob, jak si zachovat zdraví, je jíst, co ti nechutná, pít, co se ti o‰kliví, a dûlat, co se ti nechce. (Mark Twain)

V leto‰ním roce to bylo jiÏ popáté, kdy si mohli amatér‰tí fotografové Kfiivoklátska porovnat svÛj um a znalosti v oboru. Kfiivoklátské listy vyhlásily pfied prázdninami pát˘ roãník fotosoutûÏe „Kfiivoklátsko v hledáãku fotoaparátu“. PofiadatelÛm se se‰lo celkem 129 prací od ‰estnácti autorÛ. Odborná porota sloÏená z pfiedsedy Václava Hvûzdy – vedoucího fotoklubu Amfora, a ãlenÛ Josefa Seibrta a Viléma Îáka, nemûla snadnou práci. Anonymní v˘bûr vítûzn˘ch snímkÛ zabral nûkolik hodin a porotû fakt nebylo co závidût. Obeslané snímky mûly vysokou úroveÀ a kvalitou byly velmi vyrovnané. VernisáÏ v˘stavy v‰ech prací, zaslan˘ch do pátého roãníku, byla v nedûli 6. listopadu v budovû IVS LâR. V odpoledních hodinách se zde se‰li pozvaní autofii, pofiadatelé, sponzofii a pfiátelé fotografie nebo Kfiivoklátsk˘ch listÛ, aby se dozvûdûli, jak leto‰ní klání dopadlo. Pfiítomné hosty pfiivítala TáÀa Friebertová, vedoucí IVS LâR, která v‰echny seznámila s programem slavnostního odpoledne a uvedla rodinné trio – Dagmar, Karolinu a Karla Pavlíãkovi, ktefií sv˘m pûveck˘m vystoupením naladili tu slavnostní atmosféru odpoledne. Poté se ujal slova lesní správce Inspektorátu LâR Pavel Rus, kter˘ fiekl pár uznal˘ch slov autorÛm vystaven˘ch snímkÛ. Podûkoval i Kfiivoklátsk˘ch listÛm za organizaci této tradiãní kulturní akce a pfiislíbil, Ïe i do budoucna mohou poãítat s podporou LâR. Poté se ujal slova Pavel Friebert,

vedoucí redakãní rady Kfiivoklátsk˘ch listÛ, kter˘ pfiedstavil leto‰ní roãník fotosoutûÏe. Podûkoval za hojnou úãast a zájem z fiad fotoamatérÛ regionu a vyslovil podûkování sponzorÛm, bez kter˘ch by se soutûÏ jen tûÏko mohla uskuteãnit. Václav Hvûzda pronesl hodnocení odborné poroty, pochválil v‰echny úãastníky leto‰ního roãníku slovy: „…jsem mile pfiekvapen hojnou úãastí autorÛ, vyrovnanou kvalitou zaslan˘ch prací a samotnou prezentací v hezkém prostfiedí v˘stavní sínû IVS LâR. Odborná porota nemûla lehkou práci, v nûkter˘ch pfiípadech jsme se v hodnocení se‰li, u jin˘ch o prosazení sv˘ch fa-

voritÛ svedli lít˘ boj. V m˘ch oãích ale vyhráli v‰ichni, protoÏe zde není ani jedna fotografie, za kterou by se autor musel stydût.“ Po slovech Václava Hvûzdy pfieãetl Pavel Friebert „ortel“ odborné poroty a pozval ocenûné autory k pfievzetí cen. V kategorii âarokrásná pfiíroda první místo a cenu KL si pfii‰la pfievzít za snímek „Labutí rodinka“ Dagmar Pavlíãková, druhé a tfietí místo snímky z trilogie Kfiivoklátská rána – „V tichu lesa“ a „Na Kfiivoklátû“ Miroslav Pecha st. V kategorii Kfiivoklátské úsmûvy získala první cenu snímkem „Snídanû v iglú“ Lucie Pechová, druhé místo a cenu KL si odnesla (Pokraãování na str. 2)

V kategorii âarokrásná pfiíroda druhé a tfietí místo se snímky z trilogie Kfiivoklátská rána – „V tichu lesa“ a „Na Kfiivoklátû“ získal Miroslav Pecha st. Za redakãní radu mu k úspûchu popfiál Pavel Friebert. Foto Milan Bednafiík

UDÁLOSTI Z OBCE

STRANA 2

Anketa KL

KL 11–12/2011

CENY ZA FOTOSOUTùÎ NOVIN ROZDÁNY

„BlíÏí se vánoce. Jaké vánoãní cukroví vám chutná nejvíce?“ TomበFuksa 23 let, student Na vánoãních náv‰tûvách nepohrdnu jak˘mikoliv druhy, ale nejvíce si pochutnám na tradiãních lineck˘ch s marmeládou nebo perníãkách. Martina ·ímová 46 let, uklízeãka Já mám nejradûji tradiãní pracny a obecnû „suché“ cukroví. Doma kaÏd˘ rok peãu nûco nového, ale tradice vÏdy zvítûzí, takÏe vanilkové rohlíãky, vãelí úlky, linecké cukroví, kokosky a cokoli s kokosem a nesmím zapomenout na babiããiny rohlíãky s karamelov˘m krémem. Miroslav Friebert 46 let, technik telekomunikaãní spoleãnosti Mám rád vykrajované linecké, lepené marmeládou, sypané mouãkov˘m cukrem. Tvary nepreferuji jen musí b˘t mûkké a rozpl˘vat se na jazyku. Ale nebráním se ani novinkám a experimentÛm, které se objevují kaÏdé Vánoce. Jifií Kroupa 57 let, elektro-technik To nám to uteklo, Vánoce jsou za dvefimi. KdyÏ se zamyslím nad vánoãním cukrovím ,tak ze v‰eho nejradûji jsem mûl mandlové hfiíbeãky, které dûlávala moje maminka a které byly vÏdycky první snûdené. V souãasné dobû mám tuze rád medové perníãky a rumové kuliãky obalené v kokosu. No a úplnû nejradûji ze v‰eho peãiva mám rád dozlatova upeãenou kachnu…

Po vyhlá‰ení vítûzÛ v jednotliv˘ch kategoriích si úãastníci vernisáÏe koneãnû mohli prohlédnout v‰echny soutûÏní fotografie. Foto Milan Bednafiík

RECYKLAâNÍ HLÍDKA V TùLOCVIâNù V pondûlí 24. fiíjna 2011 se se‰li Ïáci druhého stupnû v tûlocviãnû, aby se zde seznámili s moÏnostmi tfiídûní odpadu. JiÏ pfii samotném vstupu byli Ïáci rozdûleni do ãtyfi skupin podle barev. Následoval spoleãn˘ úvod, v nûmÏ byli Ïáci seznámeni zábavnou formou s problematikou recyklace. Za zodpovûzené otázky jiÏ mohli získávat O vyzkou‰ení exponátÛ z libereckého IQ parku byl velk˘ zájem. Foto archiv ‰koly body pro svÛj t˘m. V dal‰í ãásti se t˘my roze‰ly ke fií jako první rozlu‰tili záhadu danésv˘m tabulím a následovalo plnûní ho rébusu, získali body pro svÛj t˘m. dal‰ích úkolÛ. Po pfiestávce byl proV závûru byl vyhodnocen nejúsmítnut film a opût byly písemnû za- pû‰nûj‰í t˘m a v‰ichni jeho ãlenové znamenávány odpovûdi na dané obdrÏeli vûcnou odmûnu. Ti, ktefií otázky. Dále si v‰ichni pfiítomní donesli vyslouÏil˘ elektrospotfiebiã, mohli vyzkou‰et exponáty z liberec- dostali od recyklaãní hlídky mal˘ kého IQ parku a i v této ãásti ti, kte- dárek. Mgr. Marcela Kasíková

·KOLKOVÉ TRADIâNÍ ZAMYKÁNÍ LESA

I kdyÏ leto‰ní „Zamykání lesa“ provázela zamraãená obloha, mlha a obãasné mrholení, dûtem to nijak nezabránilo v tom, aby ‰ly zamknout les. VÛbec se nebály. Dobfie jim poslouÏily rozsvícené lampionky a lucerniãky. Foto Jaroslav Vimrová

Leto‰ní tradiãní „Zamykání lesa“ provázela zamraãená obloha, mlha a obãasné mrholení, a proto byla uÏ pomûrnû tma, kdyÏ jsme vyráÏeli s rozsvícen˘mi lampionky, lucerniãkami i jin˘mi svût˘lky od amalínského rybníka do lesa. Cestou dûti úãastníkÛm lampionového prÛvodu za doprovodu kytary zazpívaly písniãky o lese a lesních zvífiátkách. Jakmile prÛvod, kter˘ na lesní pû‰inû vypadal jako velk˘ svûtélkující had, dorazil na místo, zahlédli jsme na prostranství nad hfii‰tûm rozsvícená svûtla. Kdo se jiÏ nûkdy zamykání lesa zúãastnil, tak vûdûl, Ïe patfiila pánu lesÛ Hubertovi. Nûkde tady musí b˘! Tak jsme tedy zavolali na pana Huberta. Za chvilku se uÏ mezi stromy objevila mohutná postava odûná v dlouhém hubertusu a s hofiící louãí v ruce. Pan Hubert se s dûtmi pfiivítal a pochválil je, Ïe se v lese hezky chovají a neubliÏují mu. Pfiipomnûl jim také, aby nezapomnûly na lesní zvífiátka v zimû. Potom jsme spoleãnû s ním les kouzeln˘m klíãem zamkli na zimu, aby mohl v klidu spát a nové síly nabírat. KdyÏ pan Hubert zprávu o uzamãení lesa zatroubil do v‰ech ãtyfi svûtov˘ch stran, rozlouãili jsme se a pomalu se rozcházeli domÛ. Na lesní cestû na nás ãekalo pfiekvapení. Sám loupeÏník Rumcajs se svou Ïenou Mankou pfiinesli dûtem drobné odmûny za to, Ïe pfii‰ly zamknout les. Byla to milá teãka za leto‰ní podzimní slavností „Zamykání lesa“. Kdo se leto‰ní akce zúãastnil, jistû se jiÏ tû‰í na tu napfiesrok. Jaroslava Vimrová

(Dokonãení ze str. 1) za snímek „Radost ze Ïivota“ Bára Mouchová a tfietí pofiadí vybojovala snímkem „Na staré fiece“ Hana Matûjková. V kategorii Lidé Kfiivoklátska se odborná porota rozhodla ocenit následující autory. Na stupeÀ nejvy‰‰í se dostala snímkem „V lese“ Hana Matûjková, druh˘m místem byl ohodnocen snímek „Pekafi“ Jaroslava Konráda a tfietí pfiíãka patfií snímku „Pivo na pÛl“ Milu‰e JÛnové. Cenu KL si v této kategorii odnesl snímkem „Pan Spousta“ Alan Breník. V kategorii Stalo se na Kfiivoklátsku obsadila první místo a cenu KL snímkem „Souznûní“ Lenka Pelcová, rovnûÏ druhé místo za snímek „Dfievûn˘ dûdek“ patfií Lence Pelcové a tfietí pofiadí obhájila snímkem „Modleme se“ Jana Jirásková. Na závûr vernisáÏe opût sálem zaznûly tóny lidové písniãky v podání tria rodiny Pavlíãkov˘ch a vystavené práce byly slavnostnû odhaleny. Poté se v‰ichni hosté jiÏ kochali vystaven˘mi snímky na dvaceti panelech, které vkusnû dozdobila suchou vazbou milá a ochotná Îaneta Krycnerová. Pát˘ roãník amatérské fotosoutûÏe „Kfiivoklátsko v hledáãku fotoaparátu“ je minulostí a vy, ãtenáfii Kfiivoklátsk˘ch listÛ, si mÛÏete vystavená dílka prohlédnout v IVS LâR na Hradní ulici do konce prosince. Redakãní rada blahopfieje v‰em ocenûn˘m autorÛm a budeme se tû‰it na va‰i hojnou úãast pfii vyhlá‰ení dal‰ího roãníku. Milan Bednafiík

SLOUPEK NAKŘIVO Na jiném místû tûchto novin se mÛÏete doãíst o vernisáÏi fotosoutûÏe „Kfiivoklátsko v hledáãku fotoaparátu“. Pfiedseda odborné poroty Václav Hvûzda z rakovnické Amfory pfii vernisáÏi uvedl, Ïe ho úroveÀ soutûÏních fotografií mile pfiekvapila, protoÏe mezi nimi nebyla ani jediná, za kterou by se její autor musel stydût. ·estnáct fotografÛ ‰lo se svou kÛÏi na trh a vyfotilo celkem 129 fotografií, aby nám, ostatním, ukázali svÛj pohled na Kfiivoklát a jeho okolí. Zadarmo, dobrovolnû a myslím s vÛlí nûco dokázat. Na dal‰í stránce otiskujeme dopis, kter˘ po právu vyzdvihuje snahu bratrÛ Bednafiíkov˘ch zachytit na pomyslném filmovém pásu krásu Kfiivoklátska a jeho nejcennûj‰í poklad, lidi zde Ïijící. Pro nás a pro na‰e potomky. V leto‰ním posledním ãísle Kfiivoklátsk˘ch listÛ se mÛÏete doãíst i o vánoãní ‰ÀÛfie Kfiivoklátsk˘ch hudcÛ, konání jiÏ tradiãní Plovoucí nadûje nebo dobrovolnících, ktefií o státním svátku vzali do ruky lopaty a krumpáãe a ‰li zachraÀovat pû‰inu na Brdatce. Pro nás ostatní. Proã o tom pí‰i? ProtoÏe je proã o tom psát. Za kaÏdou takovou aktivitou jsou schovaní konkrétní lidé, ktefií také mají své starosti, problémy, ‰patné dny. Pfiesto se dobrovolnû rozhodli udûlat, ale spí‰e je tfieba napsat dûlat, nûco pro druhé. Takoví lidé „tvofií“. Hodnoty, kulturní záÏitek, radost, historii. Pro nás ostatní. Bylo by no‰ením dfiíví do kfiivoklátského lesa psát, Ïe noviny mnohem více prodávají ty „blbé“ zprávy. MoÏná jsou Kfiivoklátské listy v˘jimkou, ale nemají se proã stydût za zprávy dobré. Na rozdíl od hlupákÛ není dobr˘ch zpráv odkudkoliv nikdy dost. Milí ãtenáfii, snad si budete Kfiivoklátské listy s dobr˘mi zprávami kupovat i v roce 2012. ·Èastné a veselé. Nebo je to nakfiivo? Pavel Friebert

MLADÍ LIDÉ S KRUMPÁâI NA BRDATCE O státním svátku 28. fiíjna skupi- sem vyrazili dal‰í lidé místo posilona mlad˘ch dobrovolníkÛ nelenila a vání v nûjaké zad˘chané místnosti, vyrazila na Kfiivoklát. Na úseku na- tak by byla celá cesta obnovena raz uãné a turistické stezky vedoucí do dva,“ konstatovala Olga âermákoZbeãna odstraÀovali nánosy zemi- vá, která si Kfiivoklátsko oblíbila a ny a kamenÛ tak, aby cesta byla pro je ráda, Ïe pomohla pfii úpravû tunáv‰tûvníky co nejschÛdnûj‰í. Na- ristické cesty, po které uÏ mnohovázali tak na pfiedchozí brigádu ZO krát pro‰la. âSOP Kfiivoklát. Jedni krumpáãi Akce byla souãástí projektu, se odstraÀovali napadanou zeminu s kter˘m mladí lidé sami pfii‰li a ktekameny od paty cesty terasovitého r˘ byl podpofien z programu Think charakteru, druzí pomocí lopat ji há- Big. Pomoc na konkrétní lokalitû zeli do koleãka ãi zpevÀovali cestu byla domluvena se Správou CHKO pfii okrajích. Dal‰í urovnávali hru- Kfiivoklátsko a ZO âSOP, které tubou práci hrábûmi ãi vhodn˘mi ka- to dobrovolnickou ãinnost velice meny doplÀovali zídku. Sváteãní uvítaly. den vyuÏila fiada turistÛ a vydala se Ale‰ Rudl a Ivan Kasalick˘ do kfiivoklátsk˘ch hvozdÛ za krásnû se barvící pfiírodou, ãi na královsk˘ hrad. Mnozí oceÀovali zásluÏnou ãinnost mlad˘ch lidí a pochvalovali tuto aktivitu. Tím pomyslnû dodávali energii a odhodlání do dal‰í práce. „Je to jako posilovna v pfií- ChuÈ do práce nikomu nechybûla, v˘sledkem byl kus obnovené cesty na rodû, a kdyby Brdatce. Foto Ale‰ Rudl

DùNÍ SOUâASN¯CH DNÒ – DOPISY

STRANA 3

FILMOV¯ PODVEâER S BRATRY BEDNA¤ÍKOV¯MI Rekordní úãast náv‰tûvníkÛ doprovázela dal‰í z fiady filmov˘ch podveãerÛ bratfií Bednafiíkov˘ch, které se jiÏ tradiãnû pofiádají v Informaãním a vzdûlávacím stfiedisku LesÛ âeské republiky na Kfiivoklátû. V‰ichni jsme jiÏ netrpûlivû ãekali na dal‰í filmové „dítko“ obou tvÛrcÛ. DluÏno fiíci hned na zaãátku, DVD snímky, které byly uvedeny, opravdu nezklamaly. První se naz˘vá Draculovi v patách a je zdigitalizovanou a pfiepracovanou verzí VHS filmu Cesta za Draculou z roku 1999. „V létû roku 1999 jsme se vydali do Transylvánie, abychom zjistili pravdu o historickém pfiedobrazu hrabûte Draculy, kníÏeti Vladu Tepesovi. Cestu, která pfiinesla spoustu dobrodruÏství a pfiekvapiv˘ch setkání, jsme zdokumentovali v dnes jiÏ beznadûjnû rozebrané knize Cesta za Draculou a také na více neÏ hodinovém VHS filmu,“ uvedl scénárista a reÏisér TomበBednafiík a pokraãoval: „Po deseti letech jsem se k filmu vrátil. Pfiepsal jsem scénáfi, vybral nejzajímavûj‰í pasáÏe, bratr je zdigitalizoval a s vyuÏitím aktuálních snímkÛ jsme film znovu sestfiíhali. Nበkamarád Míra Jirásek k tomu napsal úÏasnou muziku a komentáfi sv˘m nenapodobiteln˘m hlasem namluvil Pavel Soukup.“ Po tomto cestopisném pfiedfilmu jsme se z Rumunska pfienesli k nám domÛ, na Kfiivoklátsko. Dlouho oãekávan˘ snímek nazvali autofii Stará fieka – ãtvero roãních období. Zrealizovali tak svÛj dávn˘ sen, film

Hrad Kfiivoklát opût dûkuje LesÛm âR za poskytnutí vánoãní v˘zdoby – krásného smrku na nádvofií hradu. Ludûk Frencl Redakãní rada Kfiivoklátsk˘ch listÛ dûkuje Martinû ·ímové, Miroslavu Friebertovi, Tomá‰i Fuksovi a Jirkovi Kroupovi, tedy respondentÛm na‰í ankety, za roãní v˘drÏ, ochotu a chuÈ odpovídat na na‰e anketní otázky. ProtoÏe odpovûdi posílali v‰ichni pokaÏdé vãas, spolupráce s nimi byla v˘borná. Dûkujeme. Za redakãní radu Pavel Friebert

Podveãerem hosty provedl TomበBednafiík.

Foto Jifií Friebert

o milované fiece Berounce. Zachytili ji v úchvatn˘ch scenériích ve ãtyfiech roãních obdobích. Rámec snímku je podobn˘ jako u pfiedchozího. Podmanivá hudba podmalovává ver‰e, které recitují Ilona Hru‰ková a Milan ·imek, v prologu, epilogu a intermezzech zazní ukázky z povídek Oty Pavla, které pfiedãítá Jaroslav Vávra. Tito tfii úãinkující byli také hosty filmového podveãera. Stejnû tak jako jedna z autorÛ ver‰Û Monika Pokorná. Je

neuvûfiitelné, kolik krásy se podafiilo natûsnat do 35 minutového filmu. Podveãer ubûhl v pfiíjemné a pohodové atmosféfie a my uÏ se budeme tû‰it na jaro, kdy poãítáme s uvedením dal‰ích novinek z filmové dílny bratrÛ Bednafiíkov˘ch. Znovu pfiipomínám, Ïe oba snímky si mÛÏete u bratrÛ Bednafiíkov˘ch objednat, urãitû je to dobr˘ tip tfieba na vánoãní dárek.

Malé kfiivoklátské byl jiÏ v roce 2006 jako dorostenec a v roce 2007 vyhrál dorosteneckou kategorii na trati 3000 m. Nyní zde byl potfietí a stanul na stupni nejvy‰‰ím. Naproti tomu druh˘ v pofiadí Franti‰ek Zouhar z AC Praha 1890 s ãasem 22.02 startoval jiÏ po jedenácté. Patfií k nejúspû‰nûj‰ím závodníkÛm, protoÏe celkovû stál sedmkrát na stupni nejvy‰‰ím. Tfietím muÏem byl Jaromír Odvárka z ASK Slavie Praha ãasem 22.11. Není to Ïádn˘ nováãek, na leto‰ní Malé kfiivoklátské byl jiÏ podeváté.

Start hlavního závodu 39. roãníku Malé kfiivoklátské.

pfied‰kolních dûtí. Ze záleÏitosti, která mûla jen zpestfiit nejmen‰ím dûtem ãas tráven˘ U Koleãka, se snad postupnû stane regulérní závod. V leto‰ním roce startovalo 29 pfied‰kolních dûtí, ty nejmen‰í na 30 metrÛ, ty o nûco star‰í na 50 metrÛ. V‰echny mûly startovní ãísla a byly zapsány do startovních listin. I kdyÏ se nemûfiil ãas a nevyhodnocovalo se pofiadí, pfiesto se závodilo „fest“. Zjistil jsem, Ïe nûktefií malí „závodníci“ pfii‰li na MK jen a jen z dÛvodu tohoto závodu pfied‰kolních dûtí bez ohledu na ostatní kategorie. Sportovní oddíly, které jezdí s dûtmi na závody, mají jiÏ své zástupce v kategorii 6–7 let. MÛÏe se tedy stát, Ïe postupem ãasu zaãnou na MK jezdit i „sportovní matefiské ‰kolky“. Leto‰ní vítûz Martin Edlman z ASK Slavie Praha v ãase 21.36 na

K¤IVOKLÁTSK¯ PALEC Hrad Kfiivoklát moc dûkuje paní Slávce Slapniãkové z Kfiivoklátu za dar v podobû krásného vánoãního stromu, kter˘ bude zdobit Královsk˘ sál hradu.

TáÀa Friebertová

LETO·NÍ MALÁ K¤IVOKLÁTSKÁ BYLA VELKOU K¤IVOKLÁT. Leto‰ní roãník mû potû‰il velkou úãastí. Celkem se závodu zúãastnilo 294 závodníkÛ. Nebyla to rekordní úãast, protoÏe k pfiekonání dosavadního rekordu z roku 2004 scházelo sedm závodníkÛ, ale pfiesto byla v lecãems rekordní. Jako první vyzdvihnu poãetnost startovního pole v hlavním závodû. Zde na startu stáli muÏi a Ïeny na 6000 m, star‰í dorostenci a muÏi veteráni nad 70 let na 3000 m a bylo jich dohromady rekordních 149. Druh˘m rekordem byla úãast

KL 11–12/2011

Foto TomበBednafiík

Nejrychlej‰í Ïenou byla Kamila Gregorová z SK Chotûbofi. Byla na

Malé kfiivoklátské potfietí a také potfietí zvítûzila. Druhá Tereza ·edivá z PSK Olymp Praha se vrátila na traÈ po ãtyfiech letech a polep‰ila si postavení na „bednû“ o jeden stupínek. Tfietí nejrychlej‰í Ïenou byla Markéta Hospodarzová z Prahy-¤ep z kategorie Ïeny 35 aÏ 44 let, která tu byla poprvé. Potû‰itelná je stoupající úãast závodníkÛ z rakovnického regionu. Za v‰echny uveìme jména Jifií Kotlík, Josef Kindl, Milan Vopat, Kamil Nûmeãek, Vladimír Hofman, Robert Chytr˘, Sláva Pilík, Ladislav Kratochvíl, Ludvík Ransdorf, Karel Filip, Hedvika Kindlová… Deset jmen z Rakovnicka se objevilo i v Ïákovsk˘ch kategoriích. Tato úãast z Rakovníka je také sv˘m zpÛsobem rekordní. Není to tak dlouho, kdy v˘ãet jmen s pfiíslu‰ností k Rakovnicku se dal spoãítat na prstech jedné ruky. Na závûr bych chtûl podûkovat v‰em firmám, které leto‰ní roãník Malé kfiivoklátské sponzorsky podpofiili, dále zastupitelÛm mûstyse Kfiivoklát a obce Roztoky za finanãní podporu a v‰em ãlenÛm TJ Sokol Kfiivoklát, ktefií pomohli pfiímo v prÛbûhu závodu nebo pfii pfiípravû areálu U Koleãka. TaktéÏ Ïupa Budeãská pfiispûla na nákup medailí pro Ïákovské kategorie. VáÏím si i krátkého pfiedstavení skupiny historického ‰ermu W-Arlet i perfektní práce rozhodãích. (Redakãnû upraveno) Pavel Ka‰par, fieditel závodu

Stupnû vítûzÛ hlavního závodu 39. roãníku. Na stupni nejvy‰‰ím stanul Martin Edlman, druhé místo obsadil Franti‰ek Zouhar a tfietí pfiíãka patfií Jaromíru Odvárkovi. Foto Ivo Novák

Dávám pomysln˘ palec dolÛ celé redakci novin Kfiivoklátské listy (aãkoliv se jedná o noviny financované z nevefiejn˘ch zdrojÛ) za ‰lápnutí do exkrementu, kterému se fiíká cenzura. KvÛli ní nebyla zfiejmû oti‰tûna v plném znûní petice proti zámûru zfiízení národního parku. Bylo to sice diplomaticky vysvûtleno, ale protoÏe vím, Ïe v redakãní radû nezasedají samé blond˘ny, negativní reakci na petici s obsáhl˘m komentáfiem v pfiede‰lém ãísle se otisknout podafiilo (záhada?). Prosím o otisknutí celého znûní petice alespoÀ v nûkterém z dal‰ích ãísel. Je vylouãeno, Ïe radû KL nemÛÏe b˘t známo, Ïe ti, co se angaÏují za „svobodné horizonty“, ãiní tak ze sv˘ch prostfiedkÛ a ve svém volném ãase. Na rozdíl od skupiny snaÏící se prosadit svoje zájmy a svoje „kor˘tko“ znásilnûním u‰lechtilé my‰lenky ve své pracovní dobû a za roz‰ífiením svého Ïivobytí. Jako státní organizace pouÏívají k ‰ífiení sv˘ch pravd a masírování vefiejnosti vefiejn˘ch prostfiedkÛ: noviny, rozhlas i televizi. Skladbou zvefiejÀovan˘ch pfiíspûvkÛ na pokraãování v tomto stylu by se Kfiivoklátské listy mohly pfiejmenovat na Jenom samé dobré zprávy z CHKO a hradu. I love you Kfiivoklátské listy, Marian Beke

Z REDAKâNÍ PO·TY

EXEGI MONUMENTUM Ve stfiedu 9. listopadu jsem se zúãastnil kulturního pfiedstavení v reÏii bratfií BednafiíkÛ, kde byly pfiedstaveny dva krátkometráÏní filmy Draculovi v patách a Stará fieka (âtvero roãních dob). TvÛrci obou filmÛ si zaslouÏí obdiv a uznání. V obou pfiípadech je na místû ocenit skvûlou reÏii, scénáfi, zvuk, stfiih i vybranou hudbu. Proto jim touto cestou dûkuji za hluboké estetické záÏitky. Obzvlá‰tû to platí o Staré fiece, jejíÏ lyrick˘ pfiíbûh byl zpracován s úÏasn˘m citem a zaujetím. Pfii pfiednesu prozaického textu z díla Oty Pavla v podání pana Jaroslava Vávry jsem skoro ani ned˘chal, a mimo jiné i proto jsem si odná‰el domÛ nezapomenutelné záÏitky. Byl jsem py‰n˘ na to, Ïe jsem i já mohl alespoÀ mal˘m dílem pfiispût k realizaci tak krásného díla. Aãkoliv na prezentaci filmÛ a na besedû s autory bylo v sálu narváno k prasknutí a filmy sklidily zaslouÏen˘ úspûch, pfiesto si nejsem zcela jist, zdali doceÀují kfiivoklát‰tí obãané ten nádhern˘ entusiasmus, lokální patriotismus a elán, které v sobû nosí bratfii Bednafiíkové a co v‰echno uÏ pro Kfiivoklátsko udûlali. Srovnám-li totiÏ souãasnou „blbou náladu“ ve spoleãnosti, kterou nám infikovala souãasná politická scéna, pachtûní se za materiálními statky, mnohdy plytkou televizní kulturu a nebezpeãnû kosmopolitní

trendy smûfiující sem z Evropské unie s lyrick˘mi filmov˘mi skvosty, jak˘mi jsou Kfiivoklát (âtvero roãních dob) a Stará fieka, pak mohu konstatovat, Ïe mému srdci je jednoznaãnû bliωí vlastenecká snaha akcentovat citov˘ vztah ke kousku zemû, v níÏ Ïijeme. Pokud i toto bylo úãelem filmu Stará fieka, pak jej splnila beze zbytku. Bratfii Bednafiíkové jako kdyby ani nebyli z tohoto svûta, spí‰e mi pfiipomínají zapálené buditele a vlastence z doby národního obrození. Kfiivoklátsk˘m lze závidût, Ïe mají ve svém stfiedu tak schopné tvÛrce a nad‰ence, ktefií se kromû tûchto aktivit podílejí na tvorbû Kfiivoklátsk˘ch listÛ, majících podle mého názoru po typografické i obsahové stránce nadstandardní úroveÀ. V úvodu tohoto pfiíspûvku jsem si vypÛjãil název jedné básnû starofiímského básníka Horatia Exegi monumentum (Postavil jsem pomník). Chtûl jsem tím naznaãit, Ïe Tomበa Milan Bednafiíkovi jiÏ del‰í dobu prÛbûÏnû stavûjí pomník regionální historii a kultufie Kfiivoklátska a potaÏmo i sobû. Pokud se za nûkolik generací najde na Kfiivoklátsku nûjak˘ dal‰í zapálen˘ lokální patriot a sestaví napfiíklad sborník v˘znamn˘ch osobností Kfiivoklátska 20. a 21. století, jsem pfiesvûdãen, Ïe tam tato dvû jména rozhodnû nebudou chybût. Milan ·imek

REAKCE… V fiíjnov˘ch Kfiivoklátsk˘ch listech mû zaujal ãlánek Ing. Miroslava Pechy a pana Karla Breníka, pfiedsedy petiãního v˘boru. Poté, co se mi podafiilo sehnat i záfiijové ãíslo s ãlánkem RNDr. Petra HÛly, rozhodl jsem se zaslat krátk˘ ãlánek a fotografie o „dobrém hospodafiení“ LâR, s. p., LS Kfiivoklát, ve státních lesích. Na fotografii je vidût novû oplocená plocha s lesní kulturou, která mûla b˘t zaji‰tûna jiÏ pfied 10 lety. Kolik stálo opakované oÏinování, opakované nátûry proti okusu zvûfií, kolik stála novû postavená oplocenka a jaké jsou ztráty na pfiírÛstku? Kolik takov˘ch hektarÛ kultur je‰tû je? Jedná se o hrubé poru‰ení § 31 odst. 6 a § 32 odst 4 zákona o lesích. Pfied dvûma roky jsem osobnû vyzval Ing. Miroslava Pechu na pochÛzku, aby vidûl skuteãn˘ stav lesa. Nepfii‰el, ani se nedivím. Co takovému „hospodafiení“ fiíká senátor a námûstek hejtmana pan Chládek, a co poslanec a ministr zemûdûlství pan Bendl? Text a foto Stanislav âech Novû oplocená plocha s lesní kulturou.

STRANA 4

PUBLICISTIKA

KL 11–12/2011

P¤EDVÁNOâNÍ POVÍDÁNÍ VONÍCÍ VANILKOU Nastala doba adventní. Ve vût‰inû domácností to zavonûlo vÛní peãení. Peãení vánoãního cukroví máme kaÏd˘ z nás spojené s mnoha vzpomínkami a záÏitky. Dûti, na které pfiedvánoãní dûní pÛsobí obzvlá‰tû citlivû, si nesou tyto vzpomínky po cel˘ Ïivot. Soudím tak podle toho, Ïe kdykoliv jsem zaãal o vánoãním peãení hovofiit s kteroukoliv vûkovou skupinou, dopadlo to naprosto stejnû. Nejhezãí vzpomínky mají spojené s maminkou ãi babiãkou, které se pletli pfii peãení pod nohami, a kaÏd˘ chtûl pomáhat. Práce s formiãkami, vykrajovátky ãi jin˘mi hejblátky potfiebn˘mi k v˘robû vánoãního cukroví je pro dûti obzvlá‰È lákavá a zapojit se do ní chtûjí snad v‰ichni – holãiãky i kluci. Pfii zdobení cukroví uplatÀují svoji fantazii a nebudu daleko od pravdy, Ïe nemalou zásluhu na této pomoci je i pfiípadná „likvidace“ nepoveden˘ch kouskÛ. Na redakãní radû nás napadlo, Ïe se v‰ichni budeme snaÏit zavzpomínat na nûjakou pfiedvánoãní pfiíhodu ze své rodiny a podûlit se o ni s vámi, ãtenáfii Kfiivoklátsk˘ch listÛ. PoodhrÀme tedy pomyslnou oponu ãasu a nechme se pozvat do vzpomínek pfiedvánoãních pfiíprav domácností ãlenÛ na‰í redakãní rady. MoÏná, Ïe se dozvíte i nûjak˘ nov˘ recept na cukroví, protoÏe i na toto jsme pamatovali. Hezké poãtení a inspiraci na dal‰ích fiádcích pfieje za redakãní radu Milan Bednafiík

N ù K T E R É R E C E P T Y O PA K U J I D L O U H Á L É TA Vánoãní cukroví, delikatesní sladká záleÏitost, která k vánoãním svátkÛm neodmyslitelnû patfií. Malé skvosty, které jsou ozdobou stolu, chloubou toho, kdo je vytváfiel. Vánoãní cukroví musíte dûlat s láskou a nad‰ením. Já peãu kaÏd˘ rok a nejen pro sebe. Mal˘mi krabiãkami pak obdarovávám ãleny rodiny, pfiátele a kamarády. UÏ zaãátkem listopadu peãlivû zvaÏuji v˘bûr toho, do ãeho se pustím. Nûkteré recepty se opakují dlouhá léta, to ta klasika typu vanilkov˘ch rohlíãkÛ nebo lineckého peãiva, ale nebráním se ani novinkám. Hlavnû ne-

V POSLEDNÍCH LETECH JE PRO Mù NEJLEP·ÍM CUKROVÍM SMAÎEN¯ KAPR Vánoce jsou svátky klidu, spokojenosti, rodinné pohody, rozzáfien˘ch dûtsk˘ch oãí. A tak trochu také vánoãního cukroví. KdyÏ nás v Kfiivoklátsk˘ch listech napadlo, Ïe by kaÏd˘ z redakãní rady mohl do leto‰ního vánoãního dvojãísla napsat pár fiádek o cukroví, zdálo se mi to jako docela dobr˘ nápad. Nic podobného jsme v Kfiivoklátsk˘ch novinách a teì listech je‰tû nemûli, tak proã se nepokusit o malé zpestfiení leto‰ního vánoãního dvojãísla. Po pár dnech mé prvotní nad‰ení vystfiídala mírná obava, o ãem já budu vlastnû psát? Myslím, Ïe pfies cukroví máme v redakãní radû jiné favority. Tfieba TáÀa, jako vyhlá‰ená kuchafika, jistû má k peãení cukroví co napsat. Samostatnou kategorii pak tvofií Milan Bednafiík. VÏdyÈ jeho kulináfiské umûní se jiÏ staãilo proslavit a ukaÏte mi jiné noviny, kde pravidelnou a oblíbenou rubriku o vafiení pí‰e chlap. Ale co já? Jako kuchafi bych se neuÏivil. Mé umûní zaãíná u ãaje, topinek a vajíãek a konãí u ‰paget s keãupem, kufiete a fiízkÛ s bramborem. Cukroví péct neumím a rozepisovat se o tom, jak ho potají ukrádám je‰tû horké z plechÛ, abych ochutnal, protoÏe se to prostû NEDÁ vydrÏet, je jaksi nedÛstojné. Nakonec jsem se zasnil a… ucítil tu lákavou vÛni marokánek, usly‰el jsem zvuk vyklepávání pracen z formiãek, mé chuÈové buÀky si pfiipomnûly ofií‰kovou náplÀ ko‰íãkÛ… SvÛj vztah k vánoãnímu cukroví bych popsal z nûkolika pohledÛ. První je pohled dítûte, pro které Vánoce byly nejkrásnûj‰ím svátkem roku. A k nim cukroví a jeho peãení neodmyslitelnû patfiilo. U na‰ich se peklo a peãe vynikající cukroví. Myslím, Ïe jsem s jeho peãením docela pomáhal, i kdyÏ na konkrétní záÏitky uÏ si moc nevzpomínám. Jen mû moc nebavilo vykrajování lineckého formiãkami. Mé dûtské oãi vidûly hotovo, ale máma vÏdy okraje znovu rozválela a hotovo nebylo a nebylo. KdyÏ se ale linecké vyndalo z trouby, doslova jsem miloval

se znalcem). Vánoãní svátky jsou spojené s rodinn˘mi náv‰tûvami a bohuÏel u mne také s mírn˘m obÏérstvím. Snad v‰ude vám ke kávû ãi sklence vína nûjaké to cukrovíãko nabídnou. Má vÛle odolat a opravdu pouze ochutnat se blíÏí nule. Mnohdy se aÏ stydím, ale kdyÏ mi nûjak˘ druh zachutná, je zle. UÏ jsem psal, Ïe nemusím vanilkové rohlíãky, ale i já mám své oblíbence. Pracny, slepované linecké, marokánky, ale hlavnû v‰e s ãokoládou a ofií‰ky. A systematicky a sobecky vyjídám doma z tácÛ kfiupavé lupínky, které peãeme v srnãím hfibetu, nakrájíme a su‰íme, ale k tomu se je‰tû dostanu. Najít nûjakou fotku pfiímo z peãení cukroví se ukázalo jako nadlid- Velkou zmûnou sk˘ úkol. A kdyÏ uÏ jakás takás fotografie je, vypadá to, Ïe u nás v pro mû byl v obrodinû cukroví peãe jen star‰í syn Pavel. Na fotografii z roku 2000 lasti cukroví vstup je jiÏ s v˘sledkem spoleãného snaÏení. Foto Pavel Friebert do manÏelství. Nejen, Ïe moje to mírnû pfiipeãené. Pfiipálenûj‰í manÏelka peãe skvostné cukroví, ale kousky se u nás ·tûdrého dne ochutnal jsem druhy, které se doãkaly málokdy. Mûl jsem rád u m˘ch rodiãÛ nepekly a nepeãou. i pracny, na druhou stranu jsem ne- A pozdûji s mal˘mi dûtmi je peãení vyhledával a dodnes nevyhledávám cukroví radost. Oba kluci pomáhavanilkové rohlíãky. Ne, Ïe by mi ne- li dost a dost, i já jsem v rámci pochutnaly, ale rohlíãky prostû moc mocn˘ch prací pfiiloÏil ruku k dílu, nemusím. Nepamatuji si, Ïe by nám a tak u nás nebylo v˘jimkou i více po vánocích cukroví nûjak zb˘valo. jak patnáct druhÛ, jeden lep‰í jak S bratrem a pozdûji se sestrou jsme druh˘. ManÏelka samozfiejmû rychse ãinili, a tak na rodiãe mnohdy sot- le pfii‰la na to, co chutná dûtem va zbylo. Myslím, Ïe z toho ale mû- i mnû, takÏe Vánoce pro mû ãím dál li na‰i radost. ãastûji znamenaly tristní pohled na V oblasti cukroví se povaÏuji za váhu po novém roce. VÏdyÈ si to jen ochutnávaãe (prosím nezamûÀovat pfiedstavte. Doma v˘borné cukroví, u m˘ch rodiãÛ v˘borné cukroví, u rodiãÛ mé Ïeny, to jsem je‰tû nepsal, pro zmûnu také v˘borné cukroví, já ochutnávaã… Na redakãní radû jsme si fiíkali, Ïe by to chtûlo i nûjaké „humorné záÏitky z natáãení“. Vzpomnûl jsem si pouze na jeden. Bydlí s námi uÏ drahnû let jezevãice Aida. V dobû, kdy mûla je‰tû zuby a byla ménû nervózní, jednou ochutnala cukroví opravdu dosyta. Upeãené cukroví dáváme v krabicích do chodby. Je tam chladno a také, aby do ·tûdrého dne vydrÏelo. Jednou jsme nûjak ‰patnû zavfieli dvefie a Aida vÛni cukroví neodolala. ObslouÏila se z nûkolika krabic najednou v nezanedbatelném mnoÏství. Myslím, Ïe jsme narychlo pekli cukroví nové a to nedojedené v krabicích jí uÏ nechali. Tehdy jsme se smáli i nesmáli najednou, dnes uÏ se tomu jen smûjeme. Jako ochutnávaã rád okusím váA opût Pavel junior. Tentokrát v roce 2010 pfiímo v akci. Fotografie je dÛkazem i mé úãasnoãní cukroví i z jin˘ch luhÛ a háti. Vzhledem k „‰ikovnosti“ mnû byly pfiidûleny pomocné práce, tfieba fotografování... jÛ. Máme dobré známé na Kladnû Foto Pavel Friebert

dbám „chytr˘ch“ rad, kterak udûlat cukroví dietním a zdrav˘m, protoÏe to pr˘ vlastnû není nic jiného, neÏ vraÏedná koncentrace tuku a cukru. To si ale naprosto odmítám pfiipustit, protoÏe stejnû tak bychom pak mûli pfiistupovat k bramborovému salátku, smaÏené rybû a dal‰ím pochoutkám, bez nichÏ si ale vánoãní hodování neumíme pfiedstavit. Berme to tak, Ïe si sice zahfie‰íme, ale pfii tro‰e dobré vÛle se to po svátcích vût‰inou nûjak srovná. Nás, ktefií peãeme rádi, neodradí ani vysoké pofiizovací ceny surovin. Nemíníme je totiÏ ãímkoliv nahrazovat. Máslo je máslo, vla‰ské ofiechy jsou jen jediné, i kdyÏ se letos zrovna neurodily, ãokoládové kabátky jen z kvalitní osvûdãené ãokolády, Ïádné laciné hotové polevy. To radûji upeãu men‰í mnoÏství, ale nikdy na úkor kvality. Vám v‰em, ktefií jste na tom stejnû já a na peãení se tû‰íte, posílám jeden recept. Nenechte se odradit ponûkud netradiãním názvem, vûfite, Ïe v˘sledek je vynikající. Na závûr pfieji hodnû zdaru a radosti z vykonané práce a hlavnû: dobrou chuÈ! Kanadské tyãinky Nanaimo 30 dkg su‰enek KOKA nebo kakaov˘ch vûneãkÛ umeleme a smícháme s 9 dkg kokosu a 6 dkg mlet˘ch vla‰sk˘ch ofiechÛ. Nad párou smícháme 15 dkg másla, 3 lÏíce cukru, 3 lÏíce kakaa a 1 vejce. Míchá-

me tak dlouho, aÏ se v‰e spojí v krém. Odstavíme, pfiidáme su‰enkovou smûs a promícháme tak, aby vznikla drobivá mastná hmota. Plech na peãení vymaÏeme a vzniklou hmotu do nûj vymaãkáme tak, aby vznikl jednolit˘ plát. Trochu ho uhladíme, aby tam nevznikly dírky a dáme do lednice ztuhnout. Mezitím si pfiipravíme krém. ProtoÏe se jedná o cukroví, které se pravdûpodobnû nezkonzumuje ihned, nedûlám krém s pudinkem ani ka‰í. Pfiipravuji ho takto. Kostku kvalitního másla ‰lehám elektrick˘m ‰lehaãem do pûny alespoÀ 10 minut. Ve vodní lázni u‰lehám dvû celá vejce a dvû lÏíce cukru. Má vzniknout nad˘chaná hmota. Tu pak postupnû pfiidáváme do másla. Pokud chcete krém tmav˘, pfiidejte rozpu‰tûnou hofikou ãokoládu. Krémem potfieme stejnomûrnû ztuhl˘ su‰enkov˘ spodek a polijeme ãokoládovou polevou. Na polevu ihned sypeme rovnomûrnû vût‰í mnoÏství kokosové mouãky a opatrnû pfiitlaãujeme rukama. Povrch musí b˘t bíl˘. V‰e dáme fiádnû ztuhnout a pak krájíme pilkou nebo ostr˘m noÏem na malé ãtvereãky nebo tyãinky. Rovnáme do krabice, klademe je na sebe bez obav, neslepí se a uchováváme v lednici. Na mísu je klademe tûsnû pfied podáváním, studené jsou nejlahodnûj‰í. TáÀa Friebertová

Aida objevila krabice s vánoãním cukrovím v chodbû a bûhem chvíle ho dosyta ochutnala. Pekli jsme nové! Foto Pavel Friebert

a u nich jsme objevili zázvorové Florent˘nky. Od té doby je peãeme také, protoÏe jsou váÏnû vynikající. A zmínil jsem kfiupavé lupínky. Ty jsme poprvé okusili nûkdy kolem roku 2000 u Pavly a Petra HÛlov˘ch. Dnes je to asi na‰e nejoblíbenûj‰í vánoãní cukroví. Nesmí chybût na Ïádném tácu a mizí zaruãenû první. Snad se na mû nebude Pavla HÛlová zlobit, ale zde je recept: 4 bílky (na‰lehat sníh) 10 dkg hladké mouky 10 dkg loupan˘ch mandlí 10 dkg cukru trocha prá‰ku do peãiva, 5 dkg vla‰sk˘ch ofiechÛ V‰e se smíchá a nalije do vymazaného a vysypaného srnãího hfibetu. Peãeme pfii 150 st. pomalu do rÛÏova pÛl hodiny, a pÛl hodiny je‰tû pfiikryté alobalem. Po upeãení se srnãí hfibet zabalí do utûrky. Druh˘ den se ze hfibetu nakrájí tenké lupínky (nejlépe na krájeãi) a na plechu se zapeãou (su‰í) do rÛÏova (cca 100 st., cca 10 minut). MÛj závûreãn˘ pohled na cukroví je takov˘ realistick˘. Musím se pfiiznat, Ïe v posledních letech je pro mû nejlep‰ím cukrovím smaÏen˘ kapr. Bez cukroví si Vánoce ale pfiedstavit stejnû nedokáÏu. Patfií

k nim jako ozdoben˘ stromeãek, dárky pro nejbliωí a hlavnû ‰tûstí a pohoda s rodinou. A pfiestoÏe jsem ochutnávaã, uÏ se nemohu doãkat chvilek pohody s rodinou a pfiáteli, u kávy ãi vína, kdy nám bude dobfie, a také ochutnáme to vynikající vánoãní cukroví… Nepeãeme uÏ „více jak patnáct druhÛ“, ale je nám to úplnû jedno. Vánoce jsou o nûãem jiném. Pavel Friebert P.S. Pfied nûkolika dny jsem volal manÏelce z práce domÛ. Takov˘ ten rituál: „…jak se má‰, co dûlá‰, mám tû rád…“ Dostalo se mi zajímavé odpovûdi: „Peãu cukroví a uÏ mám skoro napeãeno.“ Prohledal jsem doma tradiãní místa a nic, ani jeden kousek, ani pfiipálen˘. VÛbec tomu nerozumím!

PUBLICISTIKA

STRANA 5

KL 11–12/2011

P¤EDVÁNOâNÍ POVÍDÁNÍ VONÍCÍ VANILKOU NEJVÍCE SI VYBAVUJI MAMINâINU VÁNOâNÍ ZÁSTùRU

NA PEâENÍ VÁNOâNÍHO CUKROVÍ UÎ MÁM JEN VO≈AVÉ VZPOMÍNKY Pfiedvánoãní rituál u nás zaãínal nûkdy koncem listopadu velk˘m nákupem. Maminka chtûla, abych s ní ‰el nakoupit do samoobsluhy, protoÏe, jak fiíkávala, bude mít dnes tûÏk˘ nákup. JiÏ podle skladby potravin, které se vr‰ily v ko‰íku, se dalo vytu‰it, Ïe se schyluje k peãení cukroví. Nebylo snad na Kfiivoklátû rodiny, která by cukroví nepekla. Îeny si vymûÀovaly recepty, kdyÏ sousedka sehnala nûjak˘ nov˘, ráda se s ním pochlubila ostatním. Dodnes v rodinném kuchafiském se‰itu u kaÏdého receptu stojí, od koho je. Ingredience se doma vr‰ily ve ‰pajzu. Za chvíli uÏ mouku, másla, vajíãka a jiné suroviny nebylo kam dávat. Dodnes vidím veselé oãi maminky, kdyÏ se jí podafiilo sehnat kvalitní holandské kakao na ãokoládu. Lískové ofií‰ky jsme mûli z vlastních zdrojÛ, vla‰ské sehnala babiãka od znám˘ch, vût‰inou samosbûrem. Na pultech se poãátkem prosince zaãaly objevovat typické vánoãní pochutiny jako mandle, rozinky, kokos, ale i jiné. Okolo Mikulá‰e dorazily i na na‰i venkovskou prodejnu jiÏní plody. Pamatuji si, Ïe nedílnû patfiily k mé mikulá‰ské nadílce. Na‰el jsem tam jak banány, pomeranãe a mandarinky, tak ovoce exotiãtûj‰í jako ananas, datle a fíky. Ty mû popravdû moc neoslovily. M˘m favoritem byly ale burské ofií‰ky. Byly tak sladké a voÀavé, Ïe se nedalo od nich odtrhnout. Hlavním ovocem na‰eho vánoãního stolu byla ale jablíãka, vût‰inou z vlastní zahrady. Na ta na‰e malá, ãervená, panenská, vzpomínám dodnes. Na jejich neopakovatelnou vÛni a ‰Èavnatou chuÈ si vzpomenu pokaÏdé, kdyÏ jím dnes jablka dovezená odkudsi z tramtárie, která jsou bez chuti a vÛnû. KdyÏ nastal den „D“, zadûlala maminka tûsta. Pamatuji, Ïe kaÏdoroãnû muselo b˘t nejménû deset druhÛ, a to si je‰tû s babiãkou nûjaké mûnily. Vût‰inou v polovinû t˘dne byla tûsta hotova a pfiemístûna do chladné ‰pajzky, aby se do víkendu patfiiãnû rozleÏela. „V sobotu si nic neplánuj,“ sdûlila mi maminka. „PomÛÏe‰ mi péci, bude se hodit kaÏdá pomocná ruka.“ Pak to vypuklo. Pfiinesly se ze sklepa formiãky, vykrajovátka a strojek na cukroví. Peãení mohlo zaãít. VÛnû vanilky

a hfiebíãku se táhla cel˘m domem, protoÏe upeãené cukroví se dávalo chladnout i na skfiíÀku v chodbû. Tam se pak mísily s vÛnûmi, které vznikaly v pfiízemí u Hru‰kÛ. Pfiedvánoãní atmosféra tak byla dokonalá. Nebylo roku, aby se nám nûjak˘ plech nepfiipálil. Obsluha trouby byla sice v maminãinû reÏii, ale za pfiipálen˘ plech jsem stejnû nakonec mohl já nebo brácha, protoÏe jsme maminku zamûstnali nûãím neodkladn˘m. Na malér vût‰inou upozornil táta, kter˘ si ãetl v kfiesle noviny a jen tak jako mimo pronesl: „Nûjak divnû se vám koufií z trouby…“ Cukroví se muselo dûlat z nûkolika dávek, protoÏe kaÏd˘ ãlen rodiny mûl své oblíbené, a tak aby tento druh zbyl i na ostatní, musela s tím maminka poãítat. Po upeãení a vychladnutí putovalo do pfiedem pfiipraven˘ch krabic, které babiãka útrpnû vy‰kemrala po obchodech. ZájemcÛ o krabice byla spousta, takÏe se muselo zaãít shánût s pfiedstihem. Zdobení a plnûní rÛzn˘mi krémy se dûlo postupnû a podle volného ãasu. Tûchto prací jsem se sice také zúãastÀoval, ale jen okrajovû a spí‰e ze soucitu k mámû, která se kaÏd˘ den hrbila u stovek cukrátek, protoÏe je chtûla mít v kvalitû deluxe. Já jen vût‰inou umísÈoval ofií‰ek ãi mandli navrch nebo skládal zpût do krabic. Hotové vánoãní cukroví se pfiemístilo do nejvy‰‰ích pater ‰pajzu nebo na skfiínû, kam jsme nedosáhli, to z dÛvodu, aby se vÛbec doÏilo samotn˘ch svátkÛ. KdyÏ jsme ale moc smutnû koukali, maminka vÏdy pár kouskÛ pfiinesla na ochutnání jiÏ dfiíve. UÏ si ani nevzpomínám na v‰echny ty druhy, ale vím, Ïe nesmûly chybût pracny - tmavé i svûtlé, linecké svûtlé slepované zavafieninou, linecké tmavé slepované ãokoládou, vanilkové rohlíãky, kokosová koleãka, brabantské cukroví s ãokoládovou polevou, sádlové kuliãky s ofiechy, rumové fiezy, skofiicové vûneãky ãi kokosové koule. Ty sice byly nepeãené, ale jako kluk jsem je miloval snad nejvíc. Maminka mi jednou fiekla: „Nic na tom není, to jistû zvládne‰ sám…,“ a tak asi od dvanácti let tento druh

Pi‰kotové koule.

cukroví byl plnû v mé kompetenci. Za ta léta jsem pfii jejich pfiípravû nabyl takového mistrovství, Ïe bych je mohl zaãít dûlat na k‰eft. Pokud je neznáte, zkuste si je letos udûlat také, a uvidíte, Ïe nebudete zklamáni. Vezmou se dûtské pi‰koty a spojí se krémem nugetou. Poskládají se vedle sebe na tác. Rozfiedí se asi 0,5 dcl rumu s 2 dcl vody, a poslepované pi‰koty se jím trochu pokapou. Rozehfieje se ãokoláda na vafiení nebo ãokoládová poleva a slepené pi‰koty v ní namáãíme, jemnû okapeme a obalíme ve strouhaném kokosu. Hotové koule opatrnû pokládáme na svaãinov˘ papír na vál, necháme ztuhnout v chladnu a nûkolik dnÛ proleÏet. Po té dobû se z nich stane mana nebeská, která se sama rozpou‰tí na jazyku. Pamatuji si, Ïe koule ze tfiech balíãkÛ pi‰kotÛ nepfieÏily do ·tûpána a na Nov˘ rok se dûlaly nové. Myslel jsem si, Ïe bez cukroví si Vánoce nedokáÏu pfiedstavit, ale zdravotní okolnosti mû pfiimûly, Ïe jiÏ nûkolik let nepeãu. Musím si vystaãit jen s vlastní vánoãkou v dia úpravû. Na tu se moc tû‰ím a myslím, Ïe nejen já, viì Pavle! Stalo se jiÏ tradicí, Ïe mi ji pfiijdou ochutnat mnozí kamarádi i rodina, zda jsem to za ten rok nezapomnûl. Dokonce i nûjaké men‰í vánoãky chystám pro nejlep‰í kamarády jako pfiílohu péefky. Mám jen vÏdycky trochu trému, aby se povedly, ale zatím si nikdo nestûÏoval. Tak tedy klidné vánoãní pfiípravy dobrot a s chutí do zástûr! Milan Bednafiík

Cukroví bylo v mé rodinû vÏdy posvátnou vûcí. Peklo se s velk˘m pfiedstihem a moc jsme se tû‰ili. Vzpomínám na speciální „vánoãní zástûru“, kterou maminka vytáhla ze skfiínû pouze na Vánoce a my se sestrou jsme ji mûli také – malou dûtskou. Peãlivû jsme vyplÀovali formiãky na pracinky, ãi váleli hady na rohlíãky. To mû ohromnû bavilo. Ov‰em vykrajovat linecké koláãky a následnû je mazat, uÏ nebylo tak „in“. Peklo se v klasické troubû a vÛnû byly pfiedzvûstí Vánoc, prázdnin a odpoãinku od ‰koly. Na cukroví se prakticky do ·tûdrého dne nesmûlo ani pohledût, coÏ bylo pro nás, dûti, mrzuté a nejradûji jsme ochutnávali to teplé, vyndané z trouby, ãi jen syrové ofiechové tûsto. Cukroví se peklo nûkolik kil, vedly pracinky a vanilkové rohlíãky. Dal‰ím vánoãním sortimentem byly rÛzné koule, slepované ofií‰ky, linecké koláãky. Peklo se i z kokosového tûsta, tûsta se dochucovala kakaem, vanilkou, vym˘‰lely se rÛzné polevy. Tûsto se válelo ruãnû, nebo se prohánûlo i rÛzn˘mi strojky, aby se docílilo zajímav˘ch tvarÛ. Bylo na to tenkrát i více ãasu. âím jsem byl star‰í, tím se smûfioval zájem jinam a cukroví uÏ bylo jen tím, co je bûÏná souãást vánoãního stolu. ·koda. Teì si to ale urãitû více uÏiju. A jak vlastnû cukroví pfiiputovalo na nበstÛl? K VánocÛm neodmyslitelnû patfií vánoãní cukroví. Pro na‰e pfiedky vánoãní cukroví bylo nejen pamlskem, ale také patfiilo mezi ochranné a obfiadní pokrmy. Praotcem vánoãního cukroví byl pohansk˘ zvyk, pomocí nûjÏ se v nejmocnûj‰í noci roku chránil dÛm i rodinu pfied temn˘mi silami. Proto se cukroví peklo ve tvaru zvífiat a zavû‰ovalo na dvefie staveb, stromy i rozdávalo se v‰em ãlenÛm rodiny. Pekly se pfiedev‰ím perníãky, pouÏíval se hodnû med, su‰ené ovoce a ofiechy. I dnes v naprosté vût‰inû ãesk˘ch domácností se alespoÀ ãást vánoãního cukroví pfiipravuje doma, protoÏe je to jedna z nejhezãích vánoãních vzpomínek. Mezi nejãastûj‰í vánoãní speciality dále patfiily: Vánoãní polévky V nûkter˘ch krajích nebylo zvy-

kem na Vánoce podávat rybí polévku. Vût‰inou se podávala polévka ze su‰en˘ch hub, cibule a kmínu. Jinde se zase podávala zelná polévka s klobásou, hrachová, ãoãková, fazolová anebo kmínová polévka. Jedno v‰ak mají tyto polévky spoleãné – jsou velmi husté a pfiidává se do nich ãesnek. V dne‰ní dobû se vût‰inou setkáváme na vánoãním stole s polévkou rybí a hrachovou. Kuba – staroãeská vánoãní klasika Tento starodávn˘ pokrm, kter˘ je sloÏen˘ z krup, su‰en˘ch hub, ãesneku, sádla, kmínu, pepfie a soli, je i v dne‰ní dobû velmi oblíben˘m, zejména na Vánoce. Staroãeská kuchynû – pfiíprava vánoãního kapra ZpÛsobÛ pfiípravy vánoãního kapra je opravdu mnoho. Lidé jej vût‰inou pfiipravovali na „ãerno“ a nebo také na kmínu, ‰alvûji, ãesneku, na „modro“ anebo v marinádû. Znáte „puãálku“? Hrách se v dávn˘ch dobách podával na Vánoce jako samostatn˘ pokrm. Buì se z nûj vafiila hustá hrachová ka‰e anebo takzvaná „puãálka“, coÏ je naklíãen˘ hrách, kter˘ se rychle opraÏí na rozpáleném tuku, poté se uÏ jen dochutí solí a pepfiem. Ludûk Frencl

Unás peãe vánoãní cukroví má Ïena a musí pomáhat i ratolesti – zde syn Hynek (3 roky). MoÏná Ïe to bylo pfied 40 lety se mnou stejné, ale tu fotku ne a ne najít. Rozhodnû v‰ichni rádi upeãené Àaminky jíme, ale nejvíc chutnají tatínkovi. Foto Ludûk Frencl

lupráce správy CHKO s jednotliv˘mi obcemi, Rakovnickem o. p. s., Kfiivoklátskem o. p. s., Muzeem T. G. M. v Rakovníku a pfiedními ãesk˘mi paleontology. Pro vefiejnost tak vzniklo, mimo jiné, nûkolik informaãních stojanÛ s odkryvy pfiímo v terénu (Profil v luhu, Úhlová diskordance na Studené hofie pod T˘fiovicemi) a také v leto‰ním roce instalovan˘ informaãní panel „Horniny skryjsko-t˘fiovického kambria“ s názornou ukázkou 10 nejv˘znamnûj‰ích hornin oblasti, tj. ryolitového ignimb-

ritu, dacitového ignimbritu, pol‰táfiové lávy, pískovce, mileãského slepence, vosnického slepence, droby, andezitu, t˘fiovické bfiidlice a spilitu. Ty jsou umístûny pfiímo na stûnû budovy Památníku Joachima Barranda ve Skryjích. V muzeu se v dal‰ích letech pfiedpokládá roz‰ífiení expozice jednotliv˘ch druhÛ zkamenûlin a hornin zápÛjãkou z ostatních muzeí i od soukrom˘ch sbûratelÛ. NavrÏena je také interaktivní paleontologická záÏitková stezka s deseti zastaveními. Josef Jedliãka

NOVÁ P¤ÍRODNÍ PAMÁTKA NA K¤IVOKLÁTSKU V záfií leto‰ního roku byla vyhlá‰ena Pfiírodní památka Skryjsko-t˘fiovické kambrium. Rozkládá se na plo‰e témûfi 30 ha, v katastrech obcí Skryje, T˘fiovice a Hfiebeãníky. Hlavním pfiedmûtem ochrany jsou paleontologické a geologické lokality kambrické fosilní fauny ve skryjsko-t˘fiovické oblasti Barrandienu. Jsou zde chránûna známá místa s v˘skytem rÛzn˘ch druhÛ fosilií – Luh, Plazy, Profil v luhu, Pod hru‰kou, Karáskova rokle, Pod trním, Milãe a Kamenná hÛrka. Nûk-

terá z nich byla objevena jiÏ znám˘m badatelem Joachimem Barrandem v polovinû 19. století. Do dne‰ní doby zde bylo objeveno více neÏ 100 prvohorních druhÛ trilobitÛ, ostnokoÏcÛ, ramenonoÏcÛ, hyolitÛ, mûkk˘‰Û, ichnofosilií (stopy po ãinnosti zkamenûlin) a nûkolik druhÛ tzv. nejistého systematického postavení. Ty reprezentuje druh tzv. burgeského spoleãenstva Wiwaxia s. p., s nálezy jen na nûkolika málo místech svûta. Z dal‰ích znám˘ch zkamenûlin mÛÏeme jme-

novat druhy Agraulos ceticephalus, Germaropyge germari, Hydrocephalus carens, Ptychoparia striata, Sao hirsuta, Skreiaspis spinosa, Stromatocystites pentangularis ãi Jamesella perpasta. Hlavní my‰lenkou vyhlá‰ení pfiírodní památky bylo uchránit lokality, které svou vûdeckou a historickou hodnotou pfiesahují hranice âeské republiky a jsou známé po celém svûtû. Jednotlivé lokality pfiedstavují zcela jedineãné pfiírodní bohatství. Pfiispívají k pochopení historie planety Zemû v celosvûtovém mûfiítku i k lep‰ímu v˘kladu souãasné ekologie. Jedineãnost tohoto prostoru dokládají nespoãetné cizojazyãné odborné ãlánky, ve kter˘ch jsou fosílie této oblasti zmiÀovány. Správa CHKO Kfiivoklátsko zde vymezila lokality pro akce ekologické v˘chovy a osvûty s moÏností hledání zkamenûlin. Sbûr mÛÏe probíhat pouze v suti, nesmí b˘t ale poru‰ován zachoval˘ skalní podklad. Vznik pfiírodní památky a jeho vyuÏívání vefiejností zapadá do Programu rozvoje chránûn˘ch krajinn˘ch oblastí z roku 2000. Prosazuje se tak nutná ochrana v˘znamn˘ch druhÛ na stranû jedné a co nejvíce moÏné vyuÏití oblasti pro vefiejnost a rozvoj regionu na stranû druhé. V‰e je v˘sledkem dlouhodobé spo-

DùNÍ SOUâASN¯CH DNÒ – OCHRANA P¤ÍRODY

STRANA 6

PEKA¤ PEâE HOUSKY, U·TIPUJE KOUSKY Na podzim jsme si povídali o tom, co v‰echno nám roste na poli. Pfii rozhovoru o obilí jsme se seznámili s tím, jak se sklízí, jak se mele na mouku a co v‰echno z mouky mÛÏeme vyrobit. Aby si to dûti také vlastnoruãnû vyzkou‰ely, rozhodli

jsme se upéci si housky. Paní uãitelka Jana pfiinesla recept, spoleãnû s dûtmi zadûlala tûsto a po vykynutí jsme se v‰ichni mohli pustit do práce. Zjistili jsme, Ïe uplést takovou housku není Ïádná legrace. Nakonec jsme housky vloÏili do trou-

by a napjatû ãekali, jak to v‰echno dopadne. Byli jsme mile pfiekvapeni. Je pravda, Ïe housky byly trochu tvrd‰í, ale chutnaly mnohem lépe neÏ kupované. Budeme se v na‰em pekafiském umûní je‰tû zdokonalovat. Jaroslava Vimrová

KL 11–12/2011

OPRAVA

V minulém ãísle Kfiivoklátsk˘ch listÛ jsme informovali o osazení dvou nov˘ch zvonÛ v sanktusníku kaple a v dfievûné zvonici na dolním nádvofií hradu Kfiivoklátu. V ãlánku se objevila chyba, na kterou nás upozornil pan Jifií Friebert. Zvonafiská dílna Marie Tomá‰kovéDytrychové se nenachází v Brodku u Prostûjova, jak jsme mylnû uvedli, ale v Brodku u Pfierova. âtenáfiÛm se za nepfiesnost omlouváme. Redakãní rada

J Á N P E T R O V I â J M E N O VÁ N D ù K A N E M ZBEâNO. K v˘znamn˘m zmûnám do‰lo k 1. fiíjnu v duchovní správû okresu Rakovník. Nov˘m vikáfiem byl jmenován dosavadní rakovnick˘ faráfi P. MUDr. Vojtûch Novák. Ten se ujal fiízení vikariátu po P. Jánu Petroviãovi, kter˘ byl ke stejnému dni jmenován dûkanem. „Funkce vikáfie se zpravidla pfiidûluje na pût let. Já jsem ji dostal v srpnu 2005, tedy pfied ‰esti léty. KdyÏ se mi letos generální vikáfi Páter Slavík ptal, zda chci v této funkci pokraãovat i nadále, fiekl jsem mu, Ïe by bylo asi dobré, aby vikariát spravoval nûkdo mlad‰í. Funkce vikáfie je velmi zodpovûdná, psychicky i ãasovû nároãná,“ vysvûtlil Ján Petroviã a podotkl, Ïe titul dûkana je osobním a ãestn˘m titulem. „Jestli neudûlám nûjak˘ velk˘ prÛ‰vih, zÛstane mi aÏ do smrti,“ zaÏertoval dûkan Petroviã. V jeho kaÏdodenním Ïivotû se nic udûlením nového

titulu nemûní. Nadále bude slouÏit bohosluÏby ve v‰ech kostelech, jako dosud. „Nemám Ïádné indicie

o tom, Ïe bych mûl b˘t ze Zbeãna pfiesunut nûkam jinam,“ dodal nov˘ pan dûkan. TomበBednafiík

K¤IVOKLÁTSKO – STUDNICE DRUHOVÉ ROZMANITOSTI ÎIVOâI·NÉ ¤Í·E

Dûti si vyzkou‰ely, Ïe uplést housku není Ïádná legrace, a i kdyÏ pekafie dûlaly poprvé, chutnaly housky lépe neÏ ty kupované. Foto Jaroslava Vimrová

EKOPOMÒCKY PRO V¯UKOV¯ PROGRAM „SVùT FERDY MRAVENCE“ Na základû poskytnutí finanãního pfiíspûvku schváleného dne 20. 9. 2011 usnesením zastupitelstva Mûstyse Kfiivoklát – „Nákup ekopomÛcek pro v˘ukov˘ program – Svût Ferdy mravence“ byla obecnû prospû‰né spoleãnosti Kfiivoklátsko pfiiznána a poskytnuta ãástka ve v˘‰i 1300 Kã na realizaci tohoto projektu. Program je urãen pro 1. a 2. stupeÀ Z·. Dûti se formou hry dozví, co se dûje v mraveni‰ti. V‰ichni úãastníci se promûní v ãleny mra-

venãího spoleãenstva a vyzkou‰í si nelehk˘ Ïivot tûchto drobn˘ch ÏivoãichÛ. Seznámí se s Ïivotem mravencÛ, rozpoznají nejznámûj‰í stromy a kefie z na‰ich lesÛ, parkÛ a zahrad. EkopomÛcky byly zakoupeny ze ·kolského zafiízení pro environmentální vzdûlávání „Lipka“ Brno. Závûrem bych chtûla podûkovat zastupitelstvu Mûstyse Kfiivoklát za poskytnut˘ pfiíspûvek. Jifiina Pro‰ková, fieditelka o. p. s. Kfiivoklátsko

Chránûná krajinná oblast Kfiivoklátsko vstoupila v leto‰ním roce do Kristova vûku a oslavila 33 let od svého zaloÏení. Za tuto dobu se v˘zkumem zdej‰í pfiírody zab˘vala fiada vûdcÛ, odborníkÛ a specialistÛ na rozliãné skupiny. Díky tomu víme, Ïe zde Ïije témûfi 3000 druhÛ broukÛ, kolem 1000 druhÛ mot˘lÛ a zhruba stejné mnoÏství dal‰ích druhÛ hmyzu a bezobratl˘ch ÏivoãichÛ. Spolu s obratlovci tak fauna Kfiivoklátska ãítá nûco mezi pûti, ‰esti tisíci druhy. Kdo by si ale myslel, Ïe tím je v‰e jiÏ dané a není potfieba se prÛzkumÛm dále vûnovat, je na omylu. Právû proto, Ïe se na‰e prostfiedí neustále vyvíjí, s klimatick˘mi zmûnami dochází i ke zmûnám v roz‰ífiení nûkter˘ch druhÛ, je Ïádoucí v systematickém sledování pokraãovat. Proto Správa CHKO Kfiivoklátsko kaÏdoroãnû vynakládá finanãní prostfiedky na inventarizaãní prÛzkumy v oblasti, jejichÏ cílem je právû popsat dru-

hové bohatství území. O tom, Ïe je na Kfiivoklátsku stále co objevovat, pochybuje z odborníkÛ jen málokdo. V roce 2005 zde byl nalezen nov˘ druh netop˘ra. ·lo o první údaj v˘skytu netop˘ra Alcathoe (netop˘ra men‰ího) na území âR. V rámci specializovaného prÛzkumu broukÛ na území Lánské obory, místa, které je pro svÛj specifick˘ reÏim velmi v˘znamné pfiedev‰ím pro hmyz, je kaÏdoroãnû objevováno nûkolik nov˘ch druhÛ jak pro oblast Kfiivoklátska, tak pro území âech a nûkdy i celé republiky. V loÀském i leto‰ním roce bylo zji‰tûno nejménû sedm nov˘ch druhÛ z pûti ãeledí a na urãení dal‰ích se je‰tû ãeká, neboÈ vût‰inou jde o tvoreãky velmi drobn˘ch rozmûrÛ zhruba kolem milimetru délky tûla. Velk˘m pfiínosem pro roz‰ífiení seznamu druhÛ Ïijících na území Kfiivoklátska byl leto‰ní prÛzkum blanokfiídlého hmyzu, skupiny ‰iropasí, jímÏ bylo zji‰tûno celkem 30 nov˘ch dru-

hÛ nejen pro na‰i CHKO, ale i pro celé území âR. Vût‰ina druhÛ jsou pilatky, dva náleÏí do ãeledi pilatûnkovití a jeden do ãeledi paliãnatkovití. MoÏná se nûkomu bude zdát, Ïe jde „jen“ o hmyz, Ïe nálezy nov˘ch druhÛ nejsou pro bûÏného ãlovûka nijak pfiínosné. TfiebaÏe tento pohled na vûc je z urãitého úhlu vidûní jednotlivcÛ oprávnûn˘, zkusme se na celou záleÏitost podívat komplexnûji. Na‰e pfiíroda je‰tû stále má skrytá zákoutí, o nichÏ nevíme, a jen náhodou se nám obãas podafií poodkr˘t rou‰ku jejího tajemství. Dozvídáme se tak, Ïe nám stále má co nabídnout a Ïe umí pfiekvapit. Proto stojí za to ji chránit. Díky realizovan˘m prÛzkumÛm víme, jak na tom nûkteré její sloÏky jsou a mÛÏeme tak lépe smûfiovat na‰e kroky k tomu, aby pfiíroda se svou rozmanitostí zÛstala i nadále zachována pro na‰e následovníky. Mgr. Anna Hoffmannová

D E N S T R O M Ò N A K ¤ I V O K L ÁT S K U Podzimní exkurze konané 22. fiíjna 2011 ke Dni stromÛ na Kfiivoklátsku se zúãastnilo deset odváÏlivcÛ. Nejprve si prohlédli v˘stavu „Dlouhé safari z Opavy do Keni“ ve v˘stavní síni IVS Budy, naãeÏ vyrazili po Královské pû‰inû smûrem na Velkou Bukovou. PrÛvodce Ing. Pavel Moucha ze Správy CHKO Kfiivoklátsko zaujal v‰echny pfiítomné

v˘kladem o historii ovocn˘ch stromÛ. Náv‰tûvu rozhledny sice pokazilo mlhavé poãasí, ale cesta z kopeãka ·kolní nauãnou stezkou nakonec na‰im úãastníkÛm v‰e vynahradila. Dûkuji na‰im pfiíznivcÛm a Ing. Mouchovi za úãast a tû‰ím se na jafie na shledanou. Jifiina Pro‰ková

PrÛvodce Ing. Pavel Moucha tentokrát povídal zejména o historii ovocn˘ch stromÛ. Foto Jifiina Pro‰ková

Dokumentace novû objeven˘ch druhÛ stále probíhá a fotografie zatím nejsou. Tak alespoÀ ilustraãní foto – torzo buku v NPR T˘fiov. Foto Petr HÛla

UDÁLOSTI NA HRADù

STRANA 7

KL 11–12/2011

CO SE NA HRADù K¤IVOKLÁTù DùLO, DùJE A BUDE DÍT… ADVENT JE TU, BUDOU TO DNY KLIDU, POHODY A P¤EM¯·LENÍ? Adventní ãas je ãasem zklidnûní, rozjímání a jistû vût‰í lásky k blízk˘m, pfiátelÛm a láskám. Urãitû to stojí za zamy‰lení, nechat shonu a nakupování, „vzít se za ruce“ a uÏít si tuto dobu jinak, neÏ jsme asi byli zvyklí. Adventní ãas nastává letos 27. listopadu první adventní nedûlí. V tento den, i kdyÏ to není Ïádn˘ zvyk ãi dávná tradice, rozsvítíme na dolním nádvofií vánoãní strom, kter˘ opût

pochází z kfiivoklátsk˘ch lesÛ a vûnovaly nám ho Lesy âR, s.p. Moc za nûj dûkujeme. Tradiãní KníÏecí Advent na Kfiivoklátû opût pfiivítá na svém historickém jarmarku náv‰tûvníky 3. a 4. prosince a rovnûÏ také 10. a 11. prosince. Program je urãitû velmi pestr˘ a nebude chybût nic pro v‰echny malé i velké, mladé i staré. Dobov˘ jarmark s témûfi 80 trhovci, z nichÏ urãitû polovina své fiemeslo rovnûÏ

pfiedvádí, dokáÏe pfiispût krásn˘mi vûcmi pod vánoãním stromkem. Vzdejme se útokÛ na hypermarketové „katedrály“, kde ztrácíme mnohdy i soudnost a zajdûme tam, kde je nám v‰e dobfie známé, zajdûme tam s rodinou a pfiáteli. Správa hradu opût poskytuje ãtenáfiÛm K¤IVOKLÁTSK¯CH LISTÒ 2 ks vstupenek ZDARMA, které lze uplatnit na jak˘koli den, kdy akce probíhá. Ludûk Frencl

VÁ N O â N Í P R O H L Í D K Y A S VATO · T ù PÁ N S K Á M · E

ADVENTNÍ ZBEâENSK¯ STATEK HamousÛv statek v nedalekém Zbeãnû jiÏ má jeden velmi úspû‰n˘ adventní víkend za sebou a mnoÏství spokojen˘ch náv‰tûvníkÛ signalizuje, Ïe opût klid a pohoda malého a pfiíjemného prostfiedí je tím, co nás oslovuje. Mal˘ Advent na Hamousovû statku pokraãuje kaÏdou sobotu a nedûli aÏ do ãtvrté nedûle adventní - 18. prosince 2011. Program na jednotlivé dny najdete v pfiíloze Kfiivoklátsk˘ch listÛ. Ludûk Frencl KONCERTY V KAPLI I V KRÁLOVSKÉM SÁLU

Bûhem vánoãních svátkÛ bude otevfien hlavní prohlídkov˘ okruh Gotické paláce vÏdy od 10 do 15 hodin ve dnech od 26. 12. do 8. 1. 2012 (kromû pondûlí a Nového roku). Hradní kaple s vánoãní v˘zdobou z dílny jesenického uãili‰tû bude urãitû pfiíjemn˘m pfiipomenutím sváteãního ãasu. Svato‰tûpánská m‰e, kterou celebruje dûkan Ján Petroviã, se jiÏ tradiãnû koná 26. prosince od pÛl jedenácté v hradní kapli. Rozezní se i nové kfiivoklátské zvony. Ludûk Frencl

Adventy na hradû uÏ jsou vyhlá‰ené a hojnû nav‰tûvované. Pro mnohé je to vítaná pfiíleÏitost k nákupu vánoãních dárkÛ pro své nejbliωí. Trochu jin˘ch, neÏ ve v‰emoÏn˘ch hypermarketech. O to milej‰ích. Foto Monika Frencl

Jeden z leto‰ních adventních koncertÛ probûhne i v Královském sálu hradu.

V nedûli 4. prosince v 15.30 hodin vystoupí v Královské hradní kapli Smí‰en˘ pûveck˘ sbor mûsta Bu‰tûhradu pod vedením Franti‰ka Paulíka s Adventním koncertem ãesk˘ch a evropsk˘ch mistrÛ. V sobotu 10. prosince od 15 hodin ve vytopeném Královském sálu hradu zahraje a zazpívá âeskou m‰i vánoãní J. J. Ryby pûveck˘ sbor SUDOP pod vedením Dagmar Kohoutové.

Ilustraãní foto Monika Frencl

K¤IVOKLÁTSKÁ BOROVICE – M¯TY O JEJÍM STÁ¤Í

VÁNOâNù OSVùTLEN¯ HRAD K¤IVOKLÁT Je to, myslím, jiÏ posedmé, kdy bude zase hrad bûhem svátkÛ nasvícen. První rozsvícení bude jiÏ den pfied ·tûdr˘m veãerem 23. 12. v 16

hodin a poslední veãer osvûtleného hradu zaÏijeme do 8. ledna 2011. Doba svícení bude kaÏd˘ den od 16 do 24 hodin. Ludûk Frencl

Na terase tvofiené vûÏicí, která zesiluje jiÏní hradbu horního hradu, roste jiÏ od nepamûti borovice, jeÏ je spolu s Velkou vûÏí a jiÏním kfiídlem tradiãní dominantou pfii pohledu na hrad. První otázkou je, jak uÏ dlouho? Její stáfií je sporné. Podle informace pamûtníka mûla b˘t roku 1940 pokácena a tehdy bylo odhadováno její stáfií na 100 let. Na‰tûstí se tak nestalo. Pfii snaze urãit její stáfií se nemÛÏeme opfiít ani o rok posledního poÏáru hradu, ke kterému do‰lo r. 1826. Mohla zaãít rÛst aÏ po poÏáru, ale jako stromeãek tam mohla b˘t uÏ pfied tím a poÏár pfieÏít. Tehdy shofiely stfiechy západního a severního kfiídla horního hradu, ale krov nad kaplí v bezprostfiední blízkosti borovice zÛstal nepo‰kozen. Samotná existence borovice je jednou velkou záhadou. Na základû studia ikonografick˘ch pramenÛ ãlovûk nab˘vá dojmu, Ïe se tam zkrátka najednou objevila, jako by tam byla vsazena uÏ vzrostlá. Na obrazech ze 40. - 60. let 19. století po borovici není ani stopy, ale na pohledech z pfielomu 19. - 20. století a z doby pfied 1. sv. válkou je uÏ zachycena v souãasné velikosti a vzrÛstu. Dal‰ím nov˘m poznatkem je obraz Josefa Mánesa z roku 1834, kde je na hradbách patrn˘ mal˘ stromek. Byla to malífiova pfiedstavi-

vost, ãi jiÏ tam nûjakou dfievinu zahlédl? Zásadní otázkou je, proã uÏ dávno nebyla pokácena. ¤eknûme si upfiímnû, kdyby nám rostlo nûco podobného na domû, dávno bychom se toho zbavili. VÏdyÈ nebezpeãí, Ïe

kvÛli kofienÛm popraskají zdi, je veliké a tady je o to vût‰í, neboÈ strom roste pfiímo na klenbû sakristie, pfiiãemÏ mocnost zásypu klenby nedosahuje ani dvou metrÛ. I pfiesto, Ïe borovice má rovn˘ a dlouh˘ kofien, klenba sakristie nevykazuje Ïádné viditelné tektonické poruchy (Ïád-

né trhliny ani praskliny omítky). Koncem 19. stol. odstranil architekt Josef Mocker klasicistní pfiístavek na severní stranû terasy (smûrem ke druhému nádvofií), kter˘ zaujímal celou ‰ífiku terasy od kaple aÏ k velké vûÏi. Tehdy uÏ tam borovice rostla a vypadala stejnû jako dnes. Otázkou tedy je, proã arch. Mocker borovici ponechal. Tehdy byly odstranûny v‰echny „náletové dfieviny“ z parkánu a hradeb, neboÈ arch. Mocker vytvofiil na korunû hradebních zdí vyhlídkov˘ ochoz doplnûn˘ cimbufiím. Mûla snad borovice pro arch. Mockera nûjak˘ skryt˘ zásadní v˘znam, kter˘ on znal, ale nám je dnes utajen a neuvûdomujeme si ho? Pokud borovici neodstranil arch. Mocker, proã ji tam ponechali pozdûji? Jak se k její existenci staví a hlavnû v minulosti stavûli sami památkáfii? Existuje nûjaké stanovisko obhajující její zachování? AÈ uÏ je to jakkoliv, chceme-li se o kfiivoklátské borovici dozvûdût víc, objevuje se pfied námi celá fiada otázek, ale jen minimum odpovûdí. To ale nic nemûní na tom, Ïe se tento strom stal nedílnou souãástí celkového estetického dojmu, kter˘ v ãlovûku hrad Kfiivoklát vyvolává. Podle podkladÛ Tomá‰e Bednafiíka a Michala Kuchty sestavil Ludûk Frencl

OKÉNKO K SOUSEDÒM – KNIHOVNA – âERNÁ KRONIKA

STRANA 8

KL 11–12/2011

OBECNÍ KNIHOVNA Váleãná literatura ve fondu knihovny Fond místní knihovny byl obohacen o nûkolik svazkÛ váleãné literatury. Dovolte mi, abych vás s nimi seznámil. První knihou je Nejdel‰í den od Cornelia Ryana. Ryan sice tuto váleãnou reportáÏ vydal uÏ roku 1959, ale je psána tak Ïiv˘m stylem, Ïe do dûje ãtenáfie vtáhne i po padesáti letech. Kniha je zaloÏena na vzpomínkách pfiím˘ch úãastníkÛ vylodûní spojeneck˘ch armád na bfiezích Normandie 6. ãervna 1944, a to vzpomínek nejen od spojeneck˘ch, ale i nûmeck˘ch vojákÛ, ãlenÛ francouzského hnutí odporu i civilistÛ. Po svém vydání byla kniha natolik úspû‰ná, Ïe do tfií let byla zfilmována. Myslím, Ïe jen minimum z vás tento film nevidûlo. Proã si ale pfieãíst kniÏní pfiedlohu, kdyÏ film jste uÏ vidûli? Film je opravdu skvûl˘, získal i dva Oscary a je to jedin˘ váleãn˘ velkofilm, kde se objevilo tolik filmov˘ch hvûzd té doby (John Wayne, Sean Connery, Bourville, Henry Fonda). Film rozhodnû nedokáÏe obsáhnout celé ob‰írné téma, které je zpracováno v knize. I kdyÏ film patfií mezi mé nejoblíbenûj‰í, rád jsem sáhnul po kniÏní pfiedloze. UÏ jen tfieba proto, Ïe v knize jsou popsány rÛzné historické souvislosti a také zajímavé detaily, které se do filmového zpracování nedostaly. Autor napfi. podrobnû popisuje podmínky na vyloìovacích plavidlech, které byly tak otfiesné, Ïe si vût‰ina vojá-

ADVENT A VÁNOCE P¤ICHÁZEJÍ S pfiíchodem dlouh˘ch zimních veãerÛ a krátk˘ch, ãasto i po‰mourn˘ch dní, pfiichází také ãas Adventu a Vánoc, po nich Nov˘ rok a Tfii králové. Celou tuto dobu v závûru kalendáfiního roku a na zaãátku roku nového se obvykle koná celá fiada rÛzn˘ch kulturních akcí, ke kter˘m pfiispívají i Kfiivoklát‰tí hudci, ãasto ve spolupráci s jin˘mi instituceni a obãansk˘mi sdruÏeními. Tradiãní „‰ÀÛra“ adventních koncertÛ letos pfiedstavuje 8 vystoupení v rÛz-

n˘ch obcích Kfiivoklátska, dvakrát ve Zbeãnû na Hamousovû statku. Tradiãní akce „Plovoucí nadûje“ se i letos uskuteãní v pfiedveãer ·tûdrého dne a bude plnû v reÏii roztock˘ch hasiãÛ a pfiidruÏen˘ch spolkÛ, Kfiivoklát‰tí hudci zde budou asi zastoupeni jen skromnû. Proto se doporuãuje, aby si i dal‰í hudbyschopní úãastníci pfiinesli své hudební nástroje, abychom si mohli spoleãnû zazpívat koledy a naladit se na ãas vánoãní. Betlémské

svûtlo bude, pfiedpokládám, opût k dispozici. Jako obvykle bude vánoãní období zakonãeno Tfiíkrálov˘m koncertem. Ten se bude konat v kostele na Amalínû v sobotu 7. ledna 2012 od 17 hodin za úãasti Kfiivoklátsk˘ch hudcÛ, se kter˘mi vystoupí také dûti z M· Roztoky a M· Kfiivoklát. Pfieji vám v‰em pfiíjemné proÏití Adventu i Vánoc a doufám, Ïe se s vámi na nûkteré z akcí setkáme. Ivan Kasalick˘

OKÉNKO K SOUSEDÒM… pfiipravil TomበBednafiík ZMùNA U KORMIDLA NEZABUDICE. V Nezabudicích do‰lo koncem mûsíce fiíjna ke zmûnû na postu starosty obce. Poté, kdy ze zdravotních dÛvodÛ odstoupil z této funkce Vladimír Kopejtko, byla novou nezabudickou starostkou zvolena na vefiejném zasedání 26. fiíjna dosavadní místostarostka, paní Jitka Vydrová. Místostarostkou se stala Martina Helebrantová. Do zastupitelstva byl kooptován Antonín Horn, kter˘ má jiÏ zku‰enosti z práce v obecní samosprávû z minul˘ch volebních období. „Váhala jsem, zda funkci starostky budu moci pfiijmout. Jsem v zastupitelstvu jiÏ tfietí volební období a tudíÏ vím, Ïe to není jednoduché. Nerada bych dûlala nûjakou práci napÛl a nezodpovûdnû. Mám svou nároãnou práci, velkou rodinu, ale rozhodla jsem se funkci pfiijmout kvÛli obãanÛm, ktefií mi dali své hlasy ve volbách a projevili mi tím svou dÛvûru. A tu bych opravdu nerada zklamala,“ komentovala v okresním tisku své zvolení do ãela obce nová starostka Jitka Vydrová. ROZSVÍTÍ VÁNOâNÍ STROM ZBEâNO. Slavnostní rozsvícení vánoãního stromu se stalo jiÏ milou tradicí ve vût‰inû obcí na‰eho regionu. Je to nejen pfiipomenutí blíÏících se Vánoc, ale i pfiíleÏitost k setkání spoluobãanÛ. V mnoha místech doprovází rozsvícení stromku také mal˘ kulturní program. Své vánoãní stromy rozsvítí také v sousedním Zbeãnû a v Újezdu nad

Zbeãnem. Ve Zbeãnû na návsi se aktu rozsvícení zhostí dûti ze základní ‰koly ve ãtvrtek 1. prosince od 16 hodin. Na tuto slavnostní chvíli si pfiipravily se sv˘mi uãitelkami písniãky, koledy a malé scénické pásmo. V Újezdu dojde k rozsvícení stromu o den pozdûji, v pátek 2. prosince od 17.30 hodin.

kÛ radûji uÏ pfiála zemfiít, neÏ aby tam museli zÛstat o den déle. K tématu vylodûní v Normandii se na filmovém plátnû vrátil aÏ v roce 1998 Steven Spielberg s filmem ZachraÀte vojína Ryana. Byl to první film, kter˘ ukázal pravou brutalitu války, smrt bez pfiíkras hrdinství a patosu. Úspûch vylodûní v Normandii ale závisel nejen na americk˘ch a britsk˘ch pû‰ácích, ktefií se vylodili na invazních pláÏích, ale i na v˘sadkáfiích, ktefií v t˘lu zajistili spojenecké pfiedmostí. Není tedy divu, Ïe po úspûchu filmu ZachraÀte vojína Ryana sáhlo producentské duo Spielberg/Hanks po knize Stephena Ambrose Bratrstvo neohroÏen˘ch. Ambrose je stejnû jako Cornelius Ryan novináfi a historik. Televizní seriál Bratrstvo neohroÏen˘ch zná kaÏd˘, kdo má rád váleãné filmy. âím je tedy kniÏní pfiedloha zajímavûj‰í a lep‰í? V knize mÛÏete opût najít mnoÏství detailÛ, pro které zkrátka v televizi není místo, ale které úÏasnû doplní va‰i správnou pfiedstavu o dané dobû. V knize Bratrstvo neohroÏen˘ch je podrobnû popsána historie a celkové pÛsobení roty E 506. pluku americké 101. v˘sadkové divize. S jejími ãleny ãtenáfi dojde z Normandie aÏ do Bavorska. Jen v knize se ãtenáfi dozví, jak vypadala v˘sadkáfiská v˘stroj, proã spodní prádlo para‰utistÛ nemûlo knoflíky, jak˘ byl rozdíl mezi pfiídûlem D a K a spoustu dal‰ích vûcí z kaÏdodennosti amerického vojáka 2. svûtové války. Dal‰í váleãn˘ seriál, kter˘ navazuje na úspûch Bratrstva neohroÏen˘ch, je v souãasné dobû The Pacific, kter˘ právû vysílá âT1. I tento seriál byl natoãen podle knihy Stephena Ambrose. KniÏní pfiedlohu The Pacific ale zatím v knihovnû nemáme. Zatím si v‰ak mÛÏe ãtenáfi od stejného autora pÛjãit knihu V nebezpeãn˘ch v˘‰inách, o mlad˘ch muÏích bojujících v letech 19441945 v letounech B-24. I tato Ambrosova práce se ãte doslova jedním dechem. Popisuje v ní osudy osmi ãlenÛ posádky bombardéru B-24 Dacota Queen pilota George McGoverna. Vysvûtluje to, jak se dostali do armády a jak nakonec skonãili u letectva jako posádka do té doby nejvût‰ího létajícího stroje, bombardéru B-24. âtenáfi je zasvûcen do celé fiady detailÛ z bûÏného Ïivota letcÛ. Dozví se tak, jak a co ameriãtí letci obyãejnû jedli, jak chodili v letadle na záchod, jaké to je vyzvracet se do kyslíkové masky nebo dotknout se ve v˘‰ce 10 km hlavnû kulometu holou rukou. Nedivil bych se, kdyby i tato Ambrosova kniha byla zfilmována.

Váleãná literatura nevzniká jen na stranû spojencÛ, ale je to aktuální téma i pro nûmecké spisovatele. Velké mnoÏství pfiíznivcÛ si v posledních letech získal sv˘mi romány Leo Kessler. Ve sv˘ch knihách se opírá o historiská fakta, ale postavy jsou naprosto smy‰lené. Popisuje pouÈ pluku Wafen SS-Wotan, kterou tato jednotka vykonala od taÏení do Ruska po ústup z Francie. Autor se sice drÏí faktÛ,ale celé dílo by se dalo pfiirovnat k románu na pokraãování. I tady se ãlovûk dozví mnoho zajímavého z vojenského Ïivota, ov‰em z nûmecké strany. Kessler se narodil v roce 1926, osobnû válku zaÏil a je také historikem a novináfiem. Poslední novou knihou, na kterou vás chci upozornit, je âas vítûzÛ, ãas poraÏen˘ch od Romana Cílka. Cílek se narodil roku 1937 a specializuje se na psaní literatury faktu doby 2. sv. války. Jeho styl podání tématu pfiipomíná zpracování Ryanova Nejdel‰ího dne. Zab˘vá se ale obdobím dlouh˘m témûfi pÛl roku od podzimu 1944 do kvûtna 1945. SnaÏí se ãtenáfie seznámit se v‰ím, co doprovázelo konec nacistické nadvlády u nás. Zavede ãtenáfie do pracovny K. H. Franka, mezi ãleny odboje, seznámí ho s plány NûmcÛ na pováleãn˘ odboj, atd. a to v‰e velice srozumitelnou formou. SnaÏil jsem se vám pfiiblíÏit nûkolik nov˘ch knih, o které byla obohacena Obecní knihovna. Pfieãetl jsem je v‰echny jedním dechem, protoÏe jinak se ani ãíst nedají. KaÏdá z nich vás nekompromisnû vtáhne do dûje. Michal Kuchta P.S. Znát filmové zpracování nestaãí. Teprve v kniÏní pfiedloze naleznete hlub‰í a zajímavûj‰í souvislosti.

âERNÁ KRONIKA Rybník na návsi ve Velké Bukové.

CO S RYBNÍKEM? VELKÁ BUKOVÁ. Témûfi nerudovskou otázku si kladou Bukov‰tí vÏdycky, kdyÏ pohlédnou na návesní rybník. Pamûtníci, ktefií zde zaÏili velkou legraci pfii akci Bukovská lávka, se nestaãí divit, coÏe se to s rybníkem v posledních letech stalo. „Hledáme fie‰ení, co s ním. Loni jsme se obrátili na odborníky. Zpracovávají studii, která stanoví, jaká opatfiení bychom mûli udûlat, aby se v rybníce opût drÏela voda a nezarÛstal. Kdyby se Ïádné fie‰ení nena‰lo, jsme pfiipraveni i na moÏnost, Ïe se rybník ãásteãnû zaveze a vznikne místo nûj mal˘ parãík,“ uvedl pfied nûkolika t˘dny starosta Josef Bumba. Tenhle nápad ale nemá jednoznaãnou podporu v‰ech obãanÛ. Oz˘vají se hlasy, Ïe v dne‰ní dobû se dá urãitû najít fie‰ení, které by pomohlo, aby se v rybníku udr-

Foto -bed-

Ïela voda. V‰echno je ale o penûzích a tûch v souãasnosti nemá Ïádná obec nazbyt. Problémem bukovského rybníka je minimální pfiítok, a proto je odkázan˘ pfiedev‰ím na de‰Èovou vodu. A jelikoÏ byly poslední roky velmi suché, stal se z nûj spí‰e mokfiad. Problémem je i rákos, kter˘ se zde pfiemnoÏil. „KdyÏ se rybník v roce 1997 revitalizoval, celé dno se znovu jílovalo. Dovezli jsme si jíl z kaolínového lomu a v nûm se, bohuÏel, rákos vysemenil. Zkou‰eli jsme ho likvidovat i roundapem, ale bez v˘sledku,“ vysvûtlil starosta. „V rybníku byli mloci, ryby a ãolci, proto jsme se snaÏili alespoÀ udrÏovat louÏi na urãité hladinû naváÏením vody z cisterny. Nemûlo to ale smysl. Nakonec jsme je radûji odlovili a pfievezli jinam. Cisterna vody nebyla na tak velké plo‰e vÛbec znát,“ dodal Josef Bumba.

POZÒSTATKY VÁLKY K¤IVOKLÁT (bed). Na Kfiivoklátsko musel opût vyjet pyrotechnik. V sobotu 5. listopadu objevil 35let˘ muÏ z Kladna v lese na katastru Amalína munici z druhé svûtové války. Nález nahlásil ve 14.25 hodin na policii. Místo zajistila roztocká policejní hlídka a pfiivolala pyrotechnika. Ten urãil, Ïe se jedná o dûlostfieleckou tfií‰tivo-trhavou stfielu sovûtské v˘roby a men‰í mnoÏství pûchotní munice. V‰e bylo pfievezeno k odborné likvidaci.

·PATN¯ ODHAD KARLOV (bed). Dvakrát po sobû vyjeli dopravní policisté do Karlova, aby zde vyfie‰ili dopravní nehodu. Poprvé neodhadl ‰ífiku silnice dvacetilet˘ fiidiã Mercedesu Sprinter s pfiívûsem, kter˘ jel smûrem od Leont˘na na Svatou. Pfii pfiedjíÏdûní nákladního automobilu DAF zachytil fiidiã Mercedesu pfiívûsem o kabinu tahaãe a zpÛsobil tak ‰kodu za 35 tisíc korun. Pfii nehodû nebyl nikdo zranûn.

NEDAL P¤EDNOST KARLOV (bed). Druhá nehoda jiÏ byla váÏnûj‰í. Na kfiiÏovatku smûrem od Broum na NiÏbor pfiijíÏdûl jedenadvacetilet˘ fiidiã z PlzeÀska ve vozidle Peugeot. Nedal pfiednost tfiicetiletému fiidiãi z Rakovnicka, kter˘ se blíÏil po hlavní silnici od Berouna do Roztok. Do‰lo ke stfietu, pfii kterém opût na‰tûstí nebyl ani jeden z fiidiãÛ zranûn. ·koda se v tomto pfiípadû vy‰plhala na 200 tisíc korun. Ani u jednoho ze ãtyfi fiidiãÛ nebyl zji‰tûn dechovou zkou‰kou alkohol.

ZAJÍMAVOSTI – DUCHOVNÍ ZAMY·LENÍ

STRANA 9

NESEëTE DOMA ANEB TIP KL NA V¯LET BAROKNÍ ·P¯CHAR V B¤EÎANECH Letos 9. ãervence byla slavnostnû uvedena do provozu budova zrekonstruovaného barokního ‰p˘charu v BfieÏanech nedaleko âisté. Jedná se o cennou a architektonicky velmi zajímavou památku a její náv‰tûvnu vfiele doporuãujeme. Zejména v dobû, kdy v jejím interiéru pofiádá obec nûjakou kulturní nebo spoleãenskou akci. BfieÏanská s˘pka byla postavena na útraty kontribuãního obilního fondu v roce 1797. Stojí na návsi, jíÏ dominuje podobnû jako kostel, byÈ je na první pohled mnohem nenápadnûj‰í a neupoutá Ïádnou zdobnou fasádou. Îe jde o ‰p˘char, poznáte na první pohled díky mal˘m okénkÛm, která slouÏila k vûtrání, a tak nebyla nikdy zasklena, pouze opatfiena dfievûn˘mi okenicemi. Podle záznamÛ v obecní kronice byla kontribuãenská s˘pka po zru‰ení pÛvodní funkce pfiedána do majetku obce uÏ v roce 1842. Obilí se zde ale skladovalo i poté. NeÏ bylo v roce 1957 zaloÏeno JZD, tak si ji pronajímali sedláci. KaÏd˘ mûl tfieba ãást patra a ukládal tam úrodu. Po vzniku JZD ho ke stejnému úãelu vyuÏívalo druÏstvo aÏ do doby,

BfieÏansk˘ ‰p˘char.

Foto -peg-

neÏ si vytvofiilo nová sila a s˘pky. Nûjaké roky ji vyuÏívali i myslivci pro uskladnûní krmiva pro zvûfi a v pfiízemí b˘vala hasiãská zbrojnice. Do majetku obce byla budova vrácena po roce 1989. Îe by se mohl nevyuÏívan˘ ‰p˘char zmûnit v prostor pro konání spoleãensk˘ch a kulturních událostí a stát se zároveÀ i zázemím pro akce konané v parku a na pfiilehlém hfii‰ti obec napadlo ve chvíli, kdy zaãaly b˘t podobné projekty dotaãnû podporovány. „Úpravy nám projektoval architekt Michal Barto‰ z Prahy. Je znám˘m zdej‰ích chalupáfiÛ a padli jsme si s ním do noty, protoÏe mûl stejnou pfiedstavu jako my. Tedy zachovat ‰p˘char v co nejpÛvodnûj‰í podobû,“ pfiibliÏuje starosta obce Pavel ·krle. „Zrekonstruovaná budova ‰p˘charu pfiinese obci zajímavé reprezentativní prostory, které podpofií kulturní dûní v BfieÏanech i v celém regionu,“ doplnil kolegu místostarosta Václav ·volba. Mezi akce, které zde budou probíhat, patfií tfieba vítání obãánkÛ, pofiádání besed, setkávání seniorÛ, setkání rodákÛ, promítání filmÛ a fotografií, ale tfieba i vefiejná zasedání zastupitelstva obce. Ve ‰p˘charu pochopitelnû není komín, proto je jeho vyuÏití moÏné jen od jara do podzimu. Obec to ale nemrzí, bûhem zimy se totiÏ akce beztak odehrávají v hospodû. I kdyÏ uÏ se ‰p˘char vyuÏívá, v pfií‰tím roce ho ãeká je‰tû jedna etapa úprav. Obec uÏ má na ni pfiíslib dotace z programu Leader. Po dokonãení druhé etapy rekonstrukce by zde chtûli BfieÏan‰tí vybudovat obecní muzeum. „Vznikne ve spolupráci s regionálním muzeem v Mariánské T˘nici, Státním okresním archivem Rakovník a dal‰ími odborn˘mi institucemi. Bude zachycovat historii obce a jejího okolí. ExponátÛ máme k dispozici spoustu. Místní uÏ s tím poãítají, a proto staré vûci, které doma mají, schovávají pro muzeum,“ dodává bfieÏansk˘ starosta. Na závûr pfiidejme je‰tû nûkolik ãísel. První etapa rekonstrukce si vy-

KL 11–12/2011

DUCHOVNÍ ZAMY·LENÍ

(XXX)

Nejsou Ïádné beznadûjné situace, jsou jen lidé, ktefií jsou bez nadûje tváfie v tváfi situaci. Latinské slovo adventus znamená pfiíchod. Ve starovûku to byl také odborn˘ termín oznaãující zvlá‰tní pfiíchod – ponejvíce nositelÛ nûjakého úfiadu, napfiíklad králÛ nebo císafiÛ, do provincie. Slovo advent ve‰lo také do kfiesÈanského jazyka. Ani tady neznamená nic jiného neÏ pfiíchod, a to pfiíchod Vykupitele, Zachránce. Pohled do pfiedvánoãních ulic na‰ich mûst nám v‰ak nenaznaãuje, Ïe by lidé na nûkoho ãekali. Na‰i pfiedci proÏívali tuto pfiedvánoãní adventní dobu úplnû jinak. Star‰í z nás si jistû vzpomenou, jak chodívali s lucernou anebo úplnû ve tmû s babiãkami a tetiãkami nebo s maminkou na roráty. To je ranní m‰e ke cti Panny Marie, která je naz˘vaná Hvûzda jitfiní proto je m‰e tak po ránu. A protoÏe první slova m‰e znûla latinsky „Rotate coeli desuper ...“ – ãesky „Rosu dejte, nebesa shÛry...“ – vzniklo nám v ãe‰tinû uÏívané slovo „roráty“. V Orientu rosa padající na vegetaci pfiiná‰í Ïivot, umoÏÀuje ra‰ení, novou úrodu, a proto se také stala symbolem pfiipomínajícím touhu po nûkom, kdo by sv˘m pfiíchodem tuto moÏnost dal. Podle posledního sãítání lidu znaãná ãást na‰í populace nesdílí kfiesÈansk˘ názor na svût (nebo se k nûmu aspoÀ vefiejnû nehlásí), takÏe mÛÏeme usoudit, Ïe ani letos nebude u nás pro v‰echny advent dobou oãekávání Kristova pfiíchodu. Pfiesto si myslím, Ïe bychom se mûli uãit ãekat v‰ichni. âekající ãlovûk má nadûji, a to je dÛleÏit˘ rozmûr adventní doby – prohloubení nadûje. „Nadûje je stav ducha, ne stav svûta. Nadûje není prognostika. Je to orientace ducha, orientace srdce. Nadûje prostû není optimismus. Není to pfiesvûdãení, Ïe nûco dobfie dopadne, ale jistota, Ïe nûco má smysl – bez ohledu na to, jak to dopadne,“ cituji Václava Havla z jeho Dálkového v˘slechu. Tato nadûje je kfiehká a plachá – o Vánocích ji vnímáme jako malé Dítû – a snadno ji pak mÛÏeme pfiehlédnout a pfieslechnout v hluãn˘ch pfiedvánoãních ulicích. Proto na‰i pfiedkové mluvili o adventu jako o období klidu, ticha a soustfiedûní. Snad není velkou utopií vytvofiit si v adventu alespoÀ párkrát takov˘ tich˘ prostor v oãekávání tolik potfiebné náv‰tûvy pro kaÏdého z nás. Doufejme, Ïe budeme doma, aÏ pfiijde. J. P.

Ïádala náklady ve v˘‰i 1 480 890 Kã, z toho se obec podílela ze své pokladny ãástkou 367 404 Kã. Náklady druhé etapy jsou spoãítány na 827 631 Kã a obec se bude podílet 205 633 korunami. TomበBednafiík

Interiér v prvním patfie pfiemûnûn˘ ve spoleãenskou místnost.

Foto -peg-

Pokojn˘ advent pfieji v‰em sv˘m ãtenáfiÛm a milovníkÛm dobré ba‰ty. Dne‰ní povídání o dobrotách bude trochu jiné, neÏ na jaké jste zvyklí. Pfied nedávnem jsem se potkal s Karlem Breníkem a po sousedsku jsme si popovídali. Probrali jsme v‰e moÏné a fieã se stoãila i na na‰e Kfiivoklátské listy, potaÏmo na moji rubriku. Byl jsem Karlem pochválen za inspirativní ãtení, které mû, jako kaÏdého je‰itného chlapa, potû‰ilo. V závûru mi nabídl, Ïe má jeden skvûl˘ recept, a pokud budu chtít, tak Ïe mi ho prozradí. Kul jsem Ïelezo, dokud bylo Ïhavé a Karla se zeptal, zdali bych ho mohl také zvefiejnit ve své rubrice. Byl to recept na zvûfiinu, jak jsem správnû oãekával od mysliveckého hospodáfie. „Musí‰ chvíli poãkat, aÏ nûco ulovím,“ byla poslední slova, neÏ jsme se rozlouãili. Po nûkolika t˘dnech ãekání jsem si myslel, Ïe se uÏ nedoãkám. Podle toho jak Karla znám, tak ale nikdy nemluví do vûtru. Uzávûrka novin se blíÏila a stále nic, a tak jsem mu do emailu pfiipomnûl, Ïe mi nûco slíbil. „Neboj, v sobotu to zrealizujeme, tak si na odpoledne nic neplánuj,“ houkl na mû z okénka auta dva dny pfiedem. SvÛj slib dodrÏel a v dohodnutou hodinu mi zavolal, Ïe na mû ãeká s autem pfied domem. Aby kouzlo myslivecké speciality bylo dokonalé, byl jsem odvezen na Karlovu loveckou chaloupku nedaleko hájenky Pafieziny. Nevlídn˘m, po‰mourn˘m a mlhav˘m odpolednem jsme dojeli na místo, které dobfie znám z pfiede‰l˘ch Karlov˘ch akcí. V pfiíjemnû vytopeném interiéru lovecké chaty jiÏ bylo v‰e pfiipravené a ãe-

kalo na mistra nejen cechu mysliveckého, ale i kuchafiského. Na zahfiátí a jako aperitiv jsme si dali ‰tamprliãku nûãeho ostfiej‰ího a já zapnul diktafon, aby mi neuniklo Ïádné slovo z nev‰edního záÏitku. Kladu první otázku. „Karlíku, co sis pro nás pfiipravil za mÀamku?“ Hostitel se zatváfiil tajemnû a pfied samotnou pfiípravou se mi dostalo náleÏitého pouãení, co mû dnes ãeká. „JiÏ ãtyfiicet let jezdím do této chatky, abych byl v co nejtûsnûj‰ím kontaktu s pfiírodou. Kolikrát tu b˘vám i nûkolik dnÛ, takÏe je potfieba si i nûco uvafiit. MoÏnosti tu jsou prostorovû omezené, proto dûlám to, co není pfiíli‰ nároãné na pfiípravu, ale musí nás to zasytit. Jednou z nejvût‰ích dobrot, které ãasto pfiipravuji nejen pro sebe, ale i pro kamarády myslivce, jsou kanãí játra z pafiezinské hájenky.“ Právû tato dobrota mû zfiejmû ãeká, pomyslil jsem si, protoÏe z mísy se na nás smála jiÏ oãi‰tûná játra z mladého selátka divoãáka. Na moji otázku, kde mohou lidé játra z divoãáka sehnat, se mi dostalo zasvûcené odpovûdi. „Játra ze zvûfiiny mÛÏe‰ získat jen od nûjakého myslivce, protoÏe jsou souãástí mysliveckého práva. KdyÏ se uloví spárkatá zvûfi, lovec má právo si vyjmout játra, plíce, srdce a ledvinky. V tomto receptu je moÏné sice játra ze zvûfiiny nahradit játry vepfiov˘mi, ale pfiipravíte se o jedineãnou chuÈ, kterou hlavnû ocení zvûfiinoví gurmáni. Loveckou chatkou to zavonûlo, protoÏe Karel se dal do díla a já mu zvûdavû nakukoval pfies rameno, aby mi nic neu‰lo. VÛnû ingrediencí, které se pomalu pfiesouvaly z pracovní

desky stolu do pekáãku na sporáku, se táhla podzimnû zaduman˘mi kfiivoklátsk˘mi lesy. MÛj hostitel se najednou zadíval nostalgicky z okna a pronesl filozofickou otázku o pomíjivosti bytí… „Vidí‰, jak je v‰e pomíjivé, nedávno tu ten divoãák neohroÏenû bûhal okolo a nyní se stal jen souãást potravního fietûzce predátora, zvaného ãlovûk.“ Pfii tom pohledu z okna se mi zdálo, jako by Karel kontroloval, zda vÛnû linoucí se z pekáãe nepfiilákala i nûkterého z jeho lesních skfiítkÛ. Jídla bylo dost, takÏe bychom se s pfiípadn˘m spolustolovníkem z pohádkové fií‰e byli i rádi rozdûlili. BohuÏel se ale nikdo neobjevil, a tak mû i tentokrát zÛstala jejich existence utajena… Pfiíprava zabrala mému hostiteli necelou pÛlhodinku, a pak uÏ jen nahfiát talífie v troubû, aby jídlo nevychladlo, a s chutí se do nûj pustit. Jsem zvykl˘ si pochutnávat na v‰elijak˘ch dobrotách, to je o mnû celkem známé, ale zvûfiinové hody patfií k tûm m˘m vzácnûj‰ím, protoÏe je nemám zas aÏ tak ãasto. Budete li si moci sehnat pfiíslu‰né suroviny, doporuãuji si dne‰ní lahÛdku udûlat, je to fakt záÏitek. K vánoãnímu menu se zvûfiina tradiãnû hodí a podíváme-li se do historie, byla jeho nedílnou souãástí. Právû jako na nûjaké kníÏecí hostinû jsem si pfiipadal dnes i já. Dokonalé menu, stÛl vyzdoben˘ jedlov˘m chvojím a svíãkami, podobnû jako za dob FürstenberkÛ… Slu‰í se je‰tû jednou podûkovat mému hostiteli za luxusní obûd a inspiraci pro na‰e ãtenáfie. Vám, moji vûrní ãtenáfii, bych zase rád podûkoval za pfiízeÀ, kterou k této rubrice chováte, popfiál

Foto Milan Bednafiík

íl 15. d

klidné a co nej‰tûdfiej‰í vánoãní svátky a slíbil, Ïe i v nadcházejícím roce ponesu hrdû prapor kfiivoklátského kulináfiství na stránkách na‰eho listu. Milan Bednafiík KANâÍ JÁTRA NA PA¤EZINSK¯ ZPÒSOB 1 kg jater z divoãáka, 30 dkg ‰peku nebo anglické slaniny, 4 vût‰í cibule, pepfi, kmín, sÛl. Na dno pekáãku poklademe plátky slaniny, klidnû ve dvou vrstvách. Na ni poskládáme dvû na koleãka nakrájené cibule, rozmûlnûné na krouÏky. Játra si pfiedem oãistíme a odblaníme a dobfie propláchneme pod studenou vodou. Pak je nakrájíme na nudliãky nebo kostky a rozloÏíme do pekáãku na cibuli. Ochutíme pepfiem a kmínem, ale nesolíme, protoÏe by játra ztvrdla. Dáme na rozpálenou plotnu a poãkáme, aÏ se slanina vespodu zaãne ‰kvafiit. Obsahem nemícháme, jen opatrn˘m posouvání kontrolujeme, aby se slanina nepfiipálila. Játra po chvíli pus-

tí ‰Èávu, takÏe není potfieba ani podlévat. Jakmile se játra zaãnou restovat, pfiidáme dal‰í dvû cibule a cel˘ obsah promícháme a necháme játra restovat i po druhé stranû. V‰e je potfieba dûlat rychle a na prudkém ohni. KaÏdou chvíli smûsí otáãíme aÏ do úplného vyrestování. Pokrm odstavíme na mírnûj‰í teplotu a jeden kousek vyjmeme ke kontrole, zda je jiÏ pokrm hotov. To se pozná tak, Ïe po rozkrojení z nûj nesmí vytékat krev. Pokud je to hotové, na závûr v‰e podle chuti dosolíme a ihned podáváme. Doporuãenou pfiílohou je ãerstv˘ chléb, ale dobfie si k tomu dovedu pfiedstavit i restované brambory nebo hranolky. Jak mi sdûlil mÛj hostitel, toto je základní recept, ale fantazii se meze nekladou, játra mÛÏeme ochutit tfieba nûkolika strouÏky ãesneku nebo lÏící hofiãice. Získáme tak jinou a zajímavou chuÈ. Pfii pouÏívání tûchto pfiísad musíme ale zachovat jedno pravidlo, Ïe nesmûjí pfiebít chuÈ zvûfiiny, které ãiní z jídla niãím nenahraditelnou unikátní delikatesu.

FOTOKRONIKA – HISTORIE

STRANA 10

KL 11–12/2011

KŘIVOKLÁTSKÉ UDÁLOSTI V OBRAZECH

Star‰í Ïákynû se utkaly na trati dlouhé 1200 metrÛ. Na snímku bojují s ãíslem 46 Monika Bou‰i (Dukla Praha), 42 Simona Lhotáková (Loko Beroun) a 82 Aneta Zralá (Dukla Praha). Foto TomበBednafiík

Vítûzem leto‰ní Malé kfiivoklátské se stal Martin Edlman z ASK Slavie Praha. Foto TomበBednafiík

Rekordní úãast 29 závodníkÛ zaznamenal bûh pfied‰kolních dûtí.

Foto TomበBednafiík

AKTUÁLNù

MINISTR BENDL N AV · T Í V I L PÍSECKOU ·KOLU PÍSKY. Ve ãtvrtek 24. listopadu nav‰tívil Stfiední lesnickou ‰kolu a Stfiední odborné uãili‰tû Kfiivoklát, Písky ministr zemûdûlství âR Ing. Petr Bendl. DÛvodem jeho náv‰tûvy bylo slavnostní pfiedání dvou poãítaãov˘ch kompletÛ, které budou slouÏit studentÛm pfii v˘uce. Jak ministr Bendl uvedl, i kdyÏ ãasto jezdí kolem areálu SL· a SOU Písky, uvnitfi byl poprvé. Poãítaãe ‰kole sponzorsky vûnovala firma JankÛ, s.r.o. z âeského Brodu, která participuje na projektu Ministerstva zemûdûlství âR nazvaného Ceres, jenÏ si klade za cíl podporovat studenty a uãnû pfiipravující se na lesnická ãi s lesním hospodáfistvím související povolání. „Píseckou ‰kolu jsme letos zvolili nejen kvÛli jejím dobr˘m v˘sledkÛm, ale také proto, Ïe v roce 2011 oslavila 60. v˘roãí svého trvání,“ odpovûdûl na otázku, proã sponzorsk˘ dar dostali právû Píseãtí, fieditel odboru státní správy lesÛ, myslivosti a rybáfiství MZe âR Ing. Jifií Pondûlíãek, Ph.D. V následné besedû se studenty a uãiteli ‰koly i s pfiítomn˘mi Ïurnalisty hovofiil Petr Bendl o podpofie MZe rozvoji ãeského lesnictví a zemûdûlství a zmínil se téÏ o pfiipravovaném vyhlá‰ení Národního parku Kfiivoklát. „Pokud bude park vyhlá‰en v hranicích a reÏimu ochrany pfiírody tak, jak je navrhován, nemusí z nûho mít lesnická vefiejnost obavy,“ uvedl ministr. Na závûr své náv‰tûvy se vyznal ze své lásky ke Kfiivoklátsku a zejména k fiece Berounce. Text a foto TomበBednafiík

KAPITOLY Z HISTORIE K¤IVOKLÁTSKA – XLVII ZÁHADA LÉKA¤OV¯CH BEDEN - I Pfied 110 lety, v listopadu roku 1901, zemfiel ve vûku ‰edesáti let cestovatel, lékafi a mecenበtehdej‰ího Zemského muzea v Praze prof. MUDr. Bohuslav Jiru‰, ‰lechtic a dvorsk˘ rada. Ve své závûti odkázal muzeu dvû oplechované bedny, které ov‰em dovolil otevfiít aÏ za 200 let. Proã? To je pfiedmûtem mnoha otázek... Ve sluÏbách hrabûte Vald‰tejna V roce 1685 koupil kfiivoklátské panství hrabû Arno‰t Josef z Vald‰tejna. Nov˘ majitel se rozhodl po tfiicetileté válce zdevastované panství opût povznést k b˘valé slávû. Obnovit hluboké lesy, znovu postavit vydrancované dvory, zfiídit nové cesty a povznést zemûdûlskou i prÛmyslovou v˘robu. K tomu ov‰em potfieboval odborníky. Nebyl ãas vy-

chovat si vlastní, a tak zaãal do sv˘ch sluÏeb najímat cizí. Tak se na Kfiivoklátsku nûkdy na pfielomu 17. a 18. století objevuje rod JiruschÛ. Odkud pfiesnû pfii‰el, není známo. Snad z Nûmecka, snad z Rakouska, moÏná z nûkterého jiného vald‰tejnského panství. Jisté je, Ïe Jiruschové (jejich potomci si pozdûji poãe‰tili jméno na Jiru‰) byli angaÏováni jako lesniãtí a stavební odborníci. S v˘sledky jejich práce se setkáváme na Kfiivoklátsku dodnes. Bûhem následujících dvou set let se rod JiruschÛ - Jiru‰Û v okolí hradu Kfiivoklátu a fieky Berounky usadil. Nejvût‰í slávy dosáhl v 19. století, kdy se neb˘vale rozvûtvil. To uÏ pÛsobili Jiru‰ové ve sluÏbách kníÏat z Fürstenberka, ktefií získali Kfiivoklátsko v pol. 18. stol. po sÀatku Marie Anny z Vald‰tejna s Josefem Vilémem Arno‰tem z Fürstenberka. ·lechtici cechu lékafiského Na zaãátku 19. století se z rodu Ji-

Kfiivoklátské listy Nezávislé noviny obãanÛ a pfiátel Kfiivoklátu

Vydává Kfiivoklátská, o.p.s. • âíslo registrace MK âR E 19560 Redakãní rada: Pavel Friebert, Ludûk Frencl, TáÀa Friebertová, Petr HÛla, Milan Bednafiík, Michal Kuchta Adresa redakce: 270 23 Kfiivoklát 141, e-mail: [email protected] Sazba a litografie Milan Bednafiík • Tisk RAPORT, s.r.o. Rakovník Vychází mûsíãnû • Uzávûrka pfií‰tího ãísla je v nedûli 15. 1. 2012 www.krivoklatsko.cz (Kfiivoklátsko a Rakovnicko v tisku)

TOMÁ· BEDNA¤ÍK sboru doktorského. V roce 1883 se Vincenc Jiru‰ doãkal pov˘‰ení do ‰lechtického stavu.

Hrobka rodiny Jiru‰ov˘ch na kfiivoklátském hfibitovû.

ru‰Û vyãlenila dal‰í vûtev, která se nevûnovala ani lesnictví, ani stavitelství, ale medicínû. Ta postupem ãasu „vytlaãila“ z historického povûdomí pÛvodní rodové profese, a tak vût‰ina lidí pfii vyslovení jména Jiru‰ dá rovnítko lékafi. Zfiejmû pfiíli‰ neublíÏíme pravdû, kdyÏ napí‰eme, Ïe „zakladateli lékafiského cechu rodu Jiru‰Û“ byli bratfii Vincenc (nar. 1810 v Hracholuskách) a Josef (* 1813). Zatímco mlad‰í Josef se po vystudování medicíny usa-

Foto TomበBednafiík

dil pfiímo na Kfiivoklátû a získal zde povûst moudrého a oblíbeného praktika, Vincenc vstoupil do sluÏeb nejvy‰‰ího purkrabího Království âeského hrabûte Chotka. Byl jmenován nejen osobním lékafiem hrabûte, ale i jeho sekretáfiem. Spolu s ním procestoval Itálii a Nûmecko a v roce 1843 se stal primáfiem ústavu ‰lechtiãen na Hradãanech a o ãtyfii roky pozdûji i na Novém Mûstû PraÏském. V roce 1871 byl zvolen ãeskou stranou za pfiedsedu

V otcov˘ch ‰lépûjích Bohuslav Jiru‰ se narodil v Praze 17. fiíjna 1841 a brzy se vydal v otcov˘ch ‰lépûjích. Po absolutoriu praÏského akademického gymnázia vystudoval lékafiskou fakultu a v roce 1865 získal titul doktora medicíny. Potom vykonal vûdeckou cestu do Nûmecka a zastával rÛzné asistentury na lékafiské fakultû Univerzity Karlovy. Roku 1875 se stal profesorem botaniky na záhfiebské univerzitû a roku 1886 profesorem farmakologie praÏské univerzity. V roce 1892 byl jmenován vládním a o ãtyfii roky pozdûji dvorním radou. Stává je generálním jednatelem Muzea království âeského, o jehoÏ zvelebení se velkou mûrou zaslouÏil. MUDr. Bohuslav Jiru‰ sestavil herbáfi obsahující na 10 tisíc specií. Pfii sv˘ch cestách po Dalmacii studuje tamní ostrovy zejména po stránce botanické a geologické. Je autorem mnoha prací z oboru farmakologie, farmakognosie a lékafiské léãby. Za v‰echny tituly si uveìme alespoÀ Otravy rostlinami a jich pfiipraveninami, O pfiedpisování lékÛ dle soustavy metrické a O nitroglycerinu. (Pokraãování pfií‰tû)