Nezávislé noviny obãanû a pfiátel Kfiivoklátu K IVOKLÁTSKÉ LISTY

Nezávislé noviny obãanÛ a pfiátel Kfiivoklátu

K¤IVOKLÁTSKÉ LISTY Roãník I.

âERVENEC – SRPEN 2010

20 Kã

Pfiistoupila ke mû rozesmátá dûvãata z belgického sboru Artemis Maaseik po svém koncertu v pondûlí 5. ãervence na hradû Kfiivoklátû, pí‰e Dagmar Pavlíãková.

Velká letní reportáÏ vás seznámí, jak se Ïije obyvatelÛm a chalupáfiÛm v âastonicích. O tomto koutu Kfiivoklátska se jistû dozvíte vûci netu‰ené.

Noãní prohlídky odstartovaly dny prodlouÏeného víkendu a pfiilákaly kaÏd˘ den desítky náv‰tûvníkÛ. O tuto akci je nev‰ední zájem, a proto se o nich doãtete na hradní stránce.

âtûte na str. 2

âtûte na str. 4 – 6

âtûte na str. 7

ROZMARNÉ LÉTO Letos nám milé léto opravdu zatopilo. Vlna nekoneãn˘ch veder zaskoãila nejednoho z nás. ZmoÏen˘m a unaven˘m pak nezb˘vá, neÏ se vydat k vodû a zchladit se v její náruãi. Beru si tedy den dovolené, do ta‰ky deku a urãitû nepojedu sama. Vyvstává ov‰em otázka, kam se vydat. Pfieplnûná koupali‰tû a vefiejnû známé rybníky zavrhujeme ihned, stejnû frekventovaná se zdá i fieka. Chtûlo by to nûjaké klidné, tiché, romantické místo s prÛzraãnû ãistou vodou. Îe neexistuje? Omyl. My jsme ho na‰li. Jeden mal˘ zatopen˘ lom poblíÏ Berouna. Co na tom, Ïe na vás v‰ude na pfiíjezdov˘ch cestách mrkají zákazy vjezdu, zákazy koupání, to nám pfieci na‰i radost nezkazí. Zaparkujeme autíãko na stinné místo a pomalu sestupujeme k vodû. Nádhera. Koupání fantazie, lidí bys napoãítal na prstech jedné ruky, boÏské ticho a klid. Bylo tam jak v ráji. âas se naplnil a my musíme zpátky. Stoupáme smûrem do míst, kde máme auto, tû‰íme se na obûd, zatím to nemá chybu. Pfiicházíme k autu a úsmûv nám mizí z tváfie. Nedbajíce zákazÛ, byli jsme potrestáni. Pfied autem je nahrnutá hromada kamení a zeminy, vyjeli bychom leda tak tankem. Neuplyne pár minut a pfiijíÏdí bagr. Za úplatu pûti set korun dvakrát hrábne lÏící a cesta je volná. Do my‰lenek mi zaãínají vplouvat mráãky. Drahé koupání, fiíkám si v duchu, ‰koda pûtistovky. MÛj protûj‰ek se ale stále usmívá: „Pfiece nebude‰ fie‰it pûtistovku, bylo to tady úÏasné a nûkteré záÏitky zkrátka penûzi nezaplatí‰.“ Dobrá nálada se nás drÏí jak klí‰tû a pfii zpáteãní cestû uÏ vym˘‰líme, kde pfií‰tû to auto necháme... A o tom to celé je, váÏení a milí ãtenáfii. ProÏijte své léto naplno a s dobrou náladou, vychutnejte si kaÏdou hezkou chvilku. Ne‰etfiete úsmûvy, nefie‰te malichernosti, nenechte se niãím a nik˘m otrávit. A aÏ vám bude nesnesitelné horko, vzpomeÀte si na nekoneãné pfiikládání do kotle, odklízení snûhu a nervy, kdyÏ musíte jet do práce po zledovatûlé silnici. Zkusme si ve v‰em najít to dobré a nezapomeÀte, Ïe s úsmûvem jde v‰echno líp… Krásné a rozmarné léto Vám v‰em. -mer-

VERNISÁÎ V¯STAVY SIMONY MATùJKOVÉ Chcete se nechat h˘ãkat barvami a jemn˘m hedvábím? Pak jste tu správnû. V pondûlí 28. ãervna byla slavnostní vernisáÏí zahájena v˘stava Simony Matûjkové s názvem Kouzlo hedvábí. Úvodní slovo mûla Gudrun Humlová, nechybûlo ani kulturní vystoupení Ïákynû Dagmar Pavlíãkové. Jestli jste nestihli vernisáÏ, máte spoustu ãasu pfiijít se pokochat tím nad˘chan˘m krásnem. V˘stava potrvá do konce prázdnin. Pokud máte nûjakou svou vlastní vizi a pfiání, autorka vám vytvofií nûco pfiímo na tûlo. Teì nûkolik slov o Simonû. Její tatínek maloval a ona byla od dûtství s láskou a vkusem oplétána a ob‰ívána babiãkou a maminkou. ¤ek-

li bychom úÏasn˘ základ pro její touhu stát se módní návrháfikou, leã nevy‰lo to. Vystudovala gymnázium a po rekvalifikaci se z ní stala úãetní. Suchá vûda ji nemohla uspokojit, takÏe se zajímá o bylinky, artterapii, o alternativní medicínu a vÛbec se snaÏí Ïít v souladu s pfiírodou. Proto také hedvábí nejprve batikuje v bylinné lázni a potom teprve aplikuje své snové fantazie. Z její dílny vycházejí hedvábné ‰átky a ‰ály, ‰perky i bytové doplÀky. Îe jsou její v˘robky skuteãnû hodné obdivu, uvidíte sami, pokud tuto v˘stavu nav‰tívíte dennû od 10 do 16 hodin po celou dobu prázdnin. Martina ·ímová

PrvÀáãky opou‰tûjící Matefiskou ‰kolu Kfiivoklát pfii‰el na hrad pozdravit sám král „Rumburak“ Jifií Lábus. V královské druÏinû nechybûly ani dal‰í známé tváfie Petra âtvrtníãka a Pavla Li‰ky. Foto Monika Frencl

NA K¤IVOKLÁTSKU SE NATÁâELA VÁNOâNÍ POHÁDKA ·kola princÛ je zatím pracovní název nového pohádkového pfiíbûhu, kter˘ se natáãel na Kfiivoklátsku, pfiedev‰ím na hradû Kfiivoklátû. Scénáfi vznikal tfii roky a postupem ãasu se hodnû mûnil, i proto reÏisér Roman Vávra stále je‰tû prom˘‰lí, jak˘ bude její koneãn˘ název. Vysílat by se mûla o vánoãních svátcích. Na základû jednoduché pfiíbûhové linky, kdy se mlad˘ a nerozhodn˘ Petr uãí vládnout ve ‰kole princÛ, rozehrává reÏisér plejádu situací kolem namlouvání princezny. Îáci ‰koly pfiedstavují rÛznorodé typy, a do pfiíbûhu tedy vná‰ejí komické i dramatické situace.

Matou‰ Ruml, pfiedstavitel prince Petra, pfiiblíÏil natáãení: „S klukama se tro‰ku provokujeme zámûrnû, protoÏe to jsou kluci z Moravy a já jsem PraÏák. Abychom se dostali do správného rozpoloÏení, tak se ‰kádlíme.“ Oproti nûmu Sarah Hlaváãová, která hraje princeznu Lenku, mûla pfii natáãení trochu jiné záÏitky: „Byla scéna, kdy jsem jela poprvé na koni. Ale nejela jsem klasicky, byla jsem tam pfiehozená jako pytel, takÏe jsem za krkem konû leÏela a volala o pomoc.“ „Do filmu jsem obsadil dost nov˘ch mlad˘ch tváfií, ale vedle nich

i osvûdãené hvûzdy jako Jirku Lábuse nebo Pavla Li‰ku,“ upozornil reÏisér Roman Vávra. Vût‰ina scén se natáãí na Kfiivoklátû. Pfiítomnost filmafiÛ byla i pro náv‰tûvníky lákadlem a hrad zÛstal proto normálnû pfiístupn˘. Na konci ‰kolního roku se mohly s protagonisty pohádky setkat i dûti na horním nádvofií hradu, pfiedev‰ím z Matefiské ‰koly Kfiivoklát, se kter˘mi se velmi ochotnû vyfotil i „Rumburak“ Jifií Lábus (král), Petr âtvrtníãek, Pavel Li‰ka a nechybûla samozfiejmû princezna Lenka a princ Petr. Ludûk Frencl

VYSVùDâENÍ ROZDÁNO – HURÁ NA PRÁZDNINY!

Autorka hedvábn˘ch kouzel Simona Matûjková.

Foto Martina ·ímová

Moudrá slova âlovûk je nedokonal˘, ale dokonale si s tím poradí. (Leszek Kumor)

Je stfieda 30. ãervna ráno a moje kroky smûfiují do kfiivoklátské ‰koly. PokaÏdé, kdykoliv beru za kliku velk˘ch vstupních dvefií, tak jako by se mi s nimi otevfiely vzpomínky na doby, kdy jsem tuto ‰kolu nav‰tûvoval coby dítko ‰kolou povinné. Mám na na‰i ‰kolu krásné vzpomínky. Vybavím si bezva spoluÏáky, vynikající uãitele, pana ‰kolníka Bartla a jeho vûãnû usmûvavou Ïenu Pavlínku. Nesmím zapomenout ani na skvûlé kuchafiky v ãele s paní Pertlovou nebo starostlivé a o pofiádek peãující uklízeãky, ãasto první vrby, kter˘m jsme se mohli svûfiit s malérem, kdyÏ jsme byli, coby zlobidla, vykázání za dvefie. V‰em dûkuji za to, Ïe mi na nû v hlavû zÛstaly tak krásné vzpomínky na cel˘ Ïivot. Dnes je poslední den ‰kolního roku, a tak jsem byl zvûdav, jak dne‰ní dûti berou tento den, kter˘ byl za (Pokraãování na str. 3)

Své vysvûdãení si pfievzal i Láìa ·anda. Podle úsmûvu ve tváfii mÛÏeme usuzovat, Ïe byl se známkami zfiejmû spokojen˘. Foto Milan Bednafiík

UDÁLOSTI Z OBCE

STRANA 2

Anketa KL Jste pfiíznivci stále populárnûj‰ího grilování nebo radûji opékáte bufity na oh˘nku? Hana Kecová 48 let, servírka To je tûÏká volba, masíãko na grilu urãitû neodmítnu, ale dobr˘ bufitík, opeãen˘ na oh˘nku, je stejnû nejlep‰í. Jeho niãím nezamûnitelná chuÈ a vÛnû mi vÏdycky pfiipomenou krásné doby romantick˘ch táborákÛ z dûtství. Drahoslava Krumniklová 70 let, v dÛchodu U syna v Roztokách se griluje, to se ráda nechám trochu rozmazlovat, taky obãas u kamarádky Slávinky s partou „bab“ grilujeme, ale já si na zahrádce s chutí dám i toho na oh˘nku opeãeného bufita. Václav Friebert 71 let, dÛchodce Pfiíznivec jsem, ale doma negrilujeme na ohni. Pouze v elektrickém grilu. Opékání bufitÛ na oh˘nku si dopfiáváme tak jedenkrát do roka. Pavlína Vlãková 39 let, uãitelka Ani si nepamatuji, kdy jsem nûkterou z tûchto ãinností dûlala naposledy. Rozhodnû mám víc pfiíjemn˘ch vzpomínek z posezení u ohnû s pfiáteli ãi s rodinou. A k tomu ty nezdravé pfiipálené ‰pekáãky prostû patfií... Jan Pelesn˘ 22 let, student

KL 7–8/2010

PODVEâERNÍ HUDEBNÍ ZÁÎITEK Dobr˘ den, are you music teacher? Pfiistoupila ke mû rozesmátá dûvãata z belgického sboru Artemis Maaseik po svém koncertû v pondûlí 5. ãervence na hradû Kfiivoklátû. Mûla jsem pocit, Ïe to mám snad napsané na ãele, a tak jsem se s nimi lámanou angliãtinou zaãala domlouvat. ¤ekli mi, Ïe je na mû upozornil pan Petr Lok‰a z Rakovníka, kter˘ kdysi byl na v˘mûnû zku‰eností v Holandsku a seznámil se zde právû s dirigentem sboru Guido Beckersem, a kter˘ jim zorganizoval koncerty v Rakovníku a okolí. Dívãí pûveck˘ sbor pod vedením G. Beckerse byl zaloÏen v roce 2007 s cílem podílet se na Mezinárodním festivalu pûveck˘ch sborÛ Europa Cantat Junior ve francouzkém Nevers. Proto také jsou ve sboru vybraná dûvãata s vynikajícím hlasem, která se spolehlivû po úmorném nacviãování zúãastní také bez okolkÛ v‰ech vystoupení. Dûvãat je ve sboru tfiicet a jsou ve vûku od 11 do 17 let. Kromû Francie, kde úãinkovali v Neveru a Burgundsku jiÏ také zpí-

Dívky z belgického sboru Artemis Maaseik po svém koncertû v pondûlí 5. ãervence na hradû Kfiivoklátû. Foto Milan Bednafiík

vali ve ‰v˘carském Grindenwaldu a nyní koncertují v na‰em regionu a v Praze. Se zájmem se mû vyptávali na moje zku‰enosti se sborov˘m zpíváním a chtûli porovnání,

ROZLOUâENÍ SE ·KOLÁKY Tradiãní rozlouãení s dûtmi, které odcházejí po prázdninách do ‰koly, probûhlo opût na hradû Kfiivoklátû. Jedenácti budoucím ‰kolákÛm popfiál hezké prázdniny a úspû‰n˘ vstup do 1. tfiídy nejprve pan starosta Mgr. Milan Naì, potom paní fieditelka Z· a M· Kfiivoklát Mgr. Marcela Kasíková a nakonec se s dûtmi za celou matefiskou ‰kolu rozlouãila paní Vûra Svobodová. Od „deváÈákÛ“ opou‰tûjících základní ‰kolu pfievzaly dûti pomyslnou ‰tafetu a ‰erpy s nápisem „PrvÀáãek“,

od paní fieditelky kvûtiny a od uãitelek z matefiské ‰koly vysvûdãení a upomínkové pfiedmûty. Po slavnostním obfiadu ãekalo dûti i jejich rodiãe je‰tû jedno velké pfiekvapení. Pan Frenl, kastelán hradu, nás pozval na druhé nádvofií, kde jsme z povzdálí mohli sledovat natáãení vánoãní pohádky ·kola princÛ a spoleãnû se vyfotografovat s herci Jifiím Lábusem, Pavlem Li‰kou, Petrem âtvrtníãkem a dal‰ími. Pro v‰echny to byl nev‰ední záÏitek. Jaroslava Vimrová

jestli i u nás je takov˘ sbor a mûli zájem o pfiípadné navázání kontaktÛ. Kdyby je‰tû zpíval sbor Silentium, jistû by to bylo zajímavé si spoleãnû se sborem Artemis na hradû Kfiivoklátû zakoncertovat. Tak jsem je tedy alespoÀ jako ta music teacher – uãitelka hudby moc pochválila, protoÏe jemné hlásky se za doprovodu kláves nesly podveãerním nádvofiím hradu a hladily nás po du‰i. Dûvãata dokázala zpívat tfiíhlasnû a i pfii chÛzi, ãasto mûnila i pozice ve sboru a hodnû skladeb doprovázela pohybem, coÏ u jin˘ch sborÛ není pfiíli‰ obvyklé. Prostû to byl záÏitek, a proto se o nûj dûlím se ãtenáfii Kfiivoklátsk˘ch listÛ. Pozitivních ãlánkÛ totiÏ není nikdy dost! Dagmar Pavlíãková

Kde koupíte Kfiivoklátské listy? Kfiivoklát: prodejna COOP (pod kostelem sv. Petra)-Amalín, prodejna Domácích potfieb Karla Breníka – Budy, v˘dejna jízdenek zastávky âD Kfiivoklát – Budy. Mûsteãko: prodejna smí‰eného zboÏí pana Kebrleho, prodejna smí‰eného zboÏí paní Pokorné. Roztoky: prodejna COOP, trafika paní Procházkové u mostu.

Já jsem velk˘m pfiíznivcem grilování, ale kdyÏ není gril, tak i ten bufit na oh˘nku je dobr˘.

Zbeãno: prodejna COOP. Pokud víte, kde jinde by se je‰tû mûly Kfiivoklátské listy prodávat, neváhejte a pi‰te a volejte na kontakty uvedené v tiráÏi. Za ãtenáfiskou pfiízeÀ dûkuje Redakãní rada Kfiivoklátsk˘ch listÛ

Jedenáct budoucích ‰kolákÛ z matefiské ‰koly pfievzalo na hradû od „deváÈákÛ“ pomyslnou ‰tafetu a ‰erpy s nápisem „PrvÀáãek“, od paní fieditelky kvûtiny a od uãitelek z matefiské ‰koly vysvûdãení a upomínkové pfiedmûty. Foto Monika Frencl

Dûvãata z pûveckého sboru Artemis se po koncertu pfii‰la pozdravit s posluchaãi. Neodmítla ani Ïádost o fotku na památku. Foto Milan Bednafiík

Napadlo mû… v létû, co s nepofiádkem u kontejnerÛ na tfiídûn˘ odpad? Kfiivoklát je pomûrnû hojnû vybaven kontejnery na tfiídûn˘ odpad. Neskuteãn˘ nepofiádek, kter˘ kolem nich je k vidûní, bohuÏel není obãasnou v˘jimkou, ale letitou tradicí. Na pomysln˘ch „stupních vítûzÛ“ se dlouhodobû drÏí kontejnery v Budech na nám. Sv. âecha, kontejnery u samoobsluhy na Amalínû, jasn˘m vítûzem jsou pak s velk˘m odstupem od ostatních kontejnery u amalinského rybníka. Novinkou posledních mûsícÛ je obãasné neuklizení nepofiádku kolem kontejnerÛ v pátek pfied víkendem. Snad profesionální slepota pfii nûkolikerém prÛjezdu kolem, moÏná lenost, tfieba nezájem, kdo ví. V kaÏdém pfiípadû jsou místa k ukládání tfiídûného odpadu valnou vût‰inu roku ostudou obce. Pfiedstavte si, Ïe zrovna u Va‰eho plotu, ãi naproti Va‰emu domu, pár takov˘ch kontejnerÛ stojí. Vûãnû obloÏen˘ch igelitkami se v‰ím moÏn˘m, které jsou ráno potrhané od psÛ hledajících nûco k snûdku. Papíry padají z pfieplnûn˘ch kontejnerÛ na zem plnou stfiepÛ a díky osvûÏujícímu vûtfiíku obãas „zavane“ od kontejnerÛ aÏ na va‰i zahradu. Líbí se vám taková pfiedstava? Napadlo mû, zda nedozrál ãas, vûnovat více úsilí tomu, jak bránit nám, lidem, chovat se, promiÀte mi, jako prasata (skuteãn˘m prasatÛm, domácím i divok˘m, se omlouvám). Vymyslet zpÛsob likvidace nejen tfiídûn˘ch odpadÛ, kter˘ by dodrÏoval zákon, fungoval a obec ho nedotovala více, neÏ musí, je úkol vûru tûÏk˘ ne-li nemoÏn˘. Na to jedna pomazaná hlava nestaãí. Zanedlouho si zvolíme nové zastupitelstvo. Doufám, Ïe nepofiádek kolem kontejnerÛ bude pfií‰tím zastupitelÛm vadit natolik, aby s chutí, odhodláním a vytrvalostí hledali fie‰ení i tohoto problému. Dokonce vím, s k˘m bych se ‰el radit. Bohaté zku‰enosti s fie‰ením likvidace odpadÛ mají tfieba b˘valí kfiivoklát‰tí starostové Ivan Kasalick˘ a Pavla HÛlová. Pro rady a nápady bych vyjel po Kfiivoklátsku i za humna. Platí pofiekadlo „Líná huba, holé ne‰tûstí“. Kdo bude chtít pomoci pomÛÏe, poradí, zamyslí se… Marnû pfiem˘‰lím, proã se na bordel kolem kontejnerÛ máme tak ãasto dívat? Proã kolem nûj máme tak ãasto chodit, proã ho nûktefií z nás mají mít tak ãasto naproti? Napadlo mû, není ãas na zmûnu? Pavel Friebert

P¤EVÁÎNù NEVÁÎNù PRODAL MùSTYS K¤IVOKLÁT OBECNÍ AUTO?

K¤IVOKLÁTSKÉ LISTY VYHLA·UJÍ

III. ROâNÍK FOTOSOUTùÎE „K¤IVOKLÁTSKO V HLEDÁâKU FOTOAPARÁTU“ SoutûÏní témata (kategorie):

1. Lidé Kfiivoklátska 2. Svûdkové kfiivoklátské historie 3. ZáÏitky z Kfiivoklátska 4. Toulky kfiivoklátskou krajinou SoutûÏe se mohou úãastnit v‰ichni zletilí i nezletilí fotografové, vyjma ãlenÛ redakãní rady Kfiivoklátsk˘ch listÛ. SoutûÏící mohou do kaÏdého tématu zaslat max. 5 fotografií ve formátu A4 (21x30 cm) z minilabu ãi vyti‰tûné ve fotokvalitû na fotopapír. KaÏdá soutûÏní fotografie musí mít na zadní stranû uvedeno jméno autora, jeho adresu, soutûÏní kategorii, do kterého je fotografie zasílána, a její název. Uzávûrka soutûÏe bude 20. záfií 2010. Do uzávûrky soutûÏe musí v‰ichni soutûÏící pfiedat nebo poslat po‰tou své fotografie paní Tánû Friebertové na Informaãní stfiedisko LesÛ âR. s. p., Hradí ulice 3, Kfiivoklát. (telefon 724 525 036). Fotografie soutûÏících vyhodnotí odborná porota, která z do‰l˘ch fotografií pro kaÏdé téma vybere tfii nejlep‰í. Jedné fotografii bude udûlena zvlá‰tní cena redakãní rady Kfiivoklátsk˘ch listÛ. SoutûÏit se bude opût o hodnotné ceny! Vyhodnocení soutûÏe probûhne v prÛbûhu fiíjna, soutûÏní fotografie budou vystaveny ve v˘stavní síni IS LesÛ âR.

Podle neovûfiené informace Mûstys Kfiivoklát prodal obecní automobil. MoÏná jiÏ b˘valé sluÏební vozidlo VW Polo modré barvy totiÏ jen bûhem první poloviny ãervna parkovalo hned 6 x v „zadní“ Lánské, tedy v ul. Na Ohrádce (ve dnech 2., 3., 9., 10., 15. a 16.). Paparazzi Kfiivoklátsk˘ch listÛ proto intenzivnû zji‰Èuje, zda za jeho noãním stáním v jedné z boãních ulic

Kfiivoklátu je skuteãnû jeho prodej, nebo zde tak ãasto parkuje z jiného dÛvodu. Na základû dal‰í neovûfiené informace zaãali úfiedníci radnice v rámci úsporn˘ch opatfiení pfied komunálními volbami chodit zásadnû pû‰ky, v˘jimeãnû se dopravují vlakem, je-li cíl jejich cesty vzdálen více jak 2010 metrÛ. MoÏná se tak obecní auto stalo fakt zbyteãné…

Modr˘ VW Polo SPZ 4S0 8224 parkuje 15. ãervna v ulici Na Ohrádce. I kdyÏ má znak mûstyse na dvefiích, patfií auto je‰tû obci?

DùNÍ SOUâASN¯CH DNÒ

OKÉNKO Dobr˘ den ãtenáfii Kfiivoklátsk˘ch listÛ. Dovolte, abych se pfiedstavil. Jmenuji se Ludûk Frencl, od jara 2004 dlím zde coby kfiivoklátsk˘ obãan a také kfiivoklátsk˘ kastelán. Jsem rád a velmi py‰n˘ na to, Ïe Ïiju se svou rodinou v Kfiivoklátû. Stal jsem se 7. ãervna tohoto roku zastupitelem mûstyse po rezignaci Gudrun Humlové. Chtûl bych vám pfiiná‰et pohled tam, kde se dûjí zásadní vûci okolo na‰í krásné vísky, tam kde vût‰ina z nás zavítá málokdy. Dovolte i k nûkter˘m vûcem mal˘ komentáfi, pokud to bude zajímavé téma. Dne‰ní pfiíspûvek mohu nazvat: „Bylo, nebylo“. Jak jsem slíbil, pÛvodnû jsem se chtûl rozepsat o historii zastupitelstev, ale letní horko a sucho nastartovalo opût loÀskou písniãku o nedostatku vody. Z tlampaãÛ se linul hlas, kter˘ sice nabádal k ‰etfiení vody, ale na druhé stranû tvrdû upozorÀoval: „Nebude‰-li obãane ‰etfiit, zavfieme ti vodu!“ A je to tady, zase nám nûkdo neomezenû vládne. Ne, urãitû ne, ale myslím, Ïe mûlo zaznít: „Prosím, ‰etfiete vodou, protoÏe dochází k poklesu, budeme nuceni doplÀo-

ZASTUPITELE

vat vodojem z cisteren, coÏ je velmi nákladné, ale obãané i dal‰í odbûratelé budou zásobování v plném rozsahu.“ Zákazník musí mít danou kvalitu a provozovatel se musí snaÏit nalézt a odstranit poruchu. Tak bych si to pfiedstavoval a s tímto návrhem jsem ãekal, Ïe bude svoláno mimofiádné zastupitelstvo, kde se v‰e rychle a ku prospûchu odbûratele vody vyfie‰í. Jak jsem se m˘lil. Mailem pfii‰lo zastupitelÛm suché konstatování, Ïe lidé ne‰etfií, Ïe vodovod je v pofiádku, a Ïe kdyÏ voda bude klesat, provede paní tajemnice regulaci, doslova cituji: „Budu nucena pfii kritickém 1 m zastavit vodu a pfiejít k regulaci.“ Regulovat, ãi zavírat vodu mÛÏe b˘t provedeno na základû rozhodnutí zastupitelstva, které jsem navrhnul svolat. Nic se nedûlo, nikdo z dal‰ích zastupitelÛ na nic nereagoval a po pár dnech pfii‰el stroh˘ mail, Ïe voda pfiestala klesat, zaãíná stoupat a lidé si pr˘ dali fiíct. Opût nikdo ze zastupitelÛ na nic nereagoval. Je mnû z toho smutno. Veselo bylo urãitû 17. ãervence na parkovi‰ti, kde se je‰tû po pÛlnoci linuly diskotékové songy. Zastupitelé ani paní tajemnice mû té-

mûfi po t˘dnu neodpovûdûli na mÛj dotaz o provozovateli této noãní akce a já tedy nemohu odpovûdût obãanÛm, ktefií mû rozhofiãeni oslovili, zda mûstys povolil po 22. hodinû hluãnou diskotéku. PromiÀte, obãané, neodpovím vám, neb informace jsou asi TAJNÉ a ani ucho zastupitele je nesmí sly‰et. To, Ïe hrad je nejvût‰í odbûratel vody v mûstyse je v‰eobecnû známo. ¤ádnû za odbûr vody platí a snaÏí se rovnûÏ nenavy‰ovat spotfiebu. CoÏ se i letos dûje, hlavnû díky úspornûj‰ím technick˘m zafiízením na toaletách, sprchách na ubytovnû, atd., a to i pfies roz‰ifiování provozu a míst k odbûru vody. Na dal‰í projekty letos, a jak v‰ichni urãitû víme, i v budoucích letech nebude mít stát finanãní prostfiedky. Vûfiím, Ïe po komunálních volbách nová zastupitelstva kfiivoklátsk˘ch obcí budou mít i novou energii na realizaci projektu vodovodu na Kfiivoklátsku. Pfiíjemnou druhou polovinu léta a prázdnin pfieje Ludûk Frencl, obãan, kastelán a zastupitel

VYSVùDâENÍ ROZDÁNO – HURÁ NA PRÁZDNINY!

Bára Mouchová

Mí‰a Temejãíková

(Dokonãení ze str. 1) nás hodnû slavnostní, nefiku-li posvátn˘. Po krátkém váhání jsem zaklepal na dvefie ‰esté tfiídy, jejíÏ tfiídní uãitelkou je Jaroslava ·tilerová. PfiestoÏe do zvonûní scházela skoro ãtvrthodina, ve tfiídû posedávalo jiÏ nûkolik netrpûliv˘ch ÏákÛ, vybaven˘ch pro tento den nezbytnou kvûtinou a deskami na vysvûdãení. Zajímalo mû, co se jim honí hlavou, proto jsem nûkolika z nich poloÏil dvû otázky, abych jim i sobû zkrátil ãas ãekání. První byla, na co hezkého z uplynulého roku budou o prázdninách vzpomínat, a druhá, kam se chystají na prázdniny. „Nejradûji budu vzpomínat na kamarádky Terezu, Aniãku a Mí‰u, se kter˘mi jsem tento rok nejvíc chodila ven a se kter˘mi jsme si uÏili v˘let do Prahy do lanového centra, kde jsme se pofiádnû vyblbly. O prázdninách se chystám na tábor ke koÀÛm na Cunkov, protoÏe mám moc ráda konû a moc se na nû tû‰ím,“ to mi prozradila Bára Mouchová. Mí‰a Temejãíková mi sdûlila následující informace: „Nejvíce jsem si uÏila také lanové centrum a je‰tû v˘let do praÏské ZOO, kter˘ jsme podnikly s Ïáky prvního stupnû. O prázdninách se chystám na tábor do âimelic s paní Rajni‰ovou, kde se nudit

Aniãka Kasíková

Nicola Macasová

rozhodnû nebudeme.“ Aniãka Kasíková se svûfiila: „Nejvût‰í záÏitek tohoto roku byl pro mû ten, Ïe jsem zaãala hrát závodnû florball, a také to, Ïe jsem mohla zahrát na klávesy deváÈákÛm pfii slavnostním pfiedávání vysvûdãení v obfiadní síni na hradû Kfiivoklátû. O prázdninách se chystám na tábor na Berounku.“ Nicola Macasová mi na poloÏené otázky odpovûdûla takto: „Nejvíc budu vzpomínat na brann˘ závod, kter˘ jsme mûli nedávno, na konci ‰kolního roku. BûÏeli jsme po skupinách a plnili rÛzné úkoly, bylo to fajn a uÏili jsme si to. O prázdninách se chystám taky na tábor jako Mí‰a, do âimelic.“ Jedin˘m odváÏlivcem, kter˘ reprezentoval klukovskou ãást ‰esÈákÛ, byl JonበPeterka. Pfii otázce, co ho ve ‰kolním roce nejvíce potû‰ilo, chvíli pfiem˘‰lel a pak pfiesvûdãivû pronesl: „Nejvíc mû tû‰í, Ïe je uÏ tento ‰kolní rok koneãnû na konci a budou prázdniny. O prázdninách se nikam nechystám, nejradûji je trávím doma na Kfiivoklátû s kamarády, je tady pfieci tak krásnû.“ Podûkoval jsem v‰em dotazovan˘m za odpovûdi a zanedlouho zazvonilo. Do tfiídy ve‰la paní uãitelka ·tilerová a po krátkém zhodnocení ‰kolního úsilí pfiedala dûtem vysvûdãení. „Pfiiznám se, Ïe mû mi-

Pavel Pouznar odtrubuje nejen konec ‰kolního roku, ale také dal‰í svoje pÛsobení na kfiivoklátské ‰kole. Po prázdninách totiÏ zaãne chodit do ‰koly v Rakovníku. Foto Milan Bednafiík

le pfiekvapilo, Ïe na‰e tfiída dopadla v celo‰kolním hodnocení na jednom z pfiedních míst. Nûkolik ÏákÛ má samé jedniãky a mnoho z vás si na vyJonበPeterka svûdãení odná‰í vyznamenání. Pfieji vám, abyste si o prázdninách odpoãinuli a nabrali nové síly do pfií‰tího ‰kolního roku,“ ukonãila svoji fieã tfiídní uãitelka. Pak jsem jen zaznamenal defilé budoucích sedmákÛ, jak s paní uãitelkou mûnili kvûtiny za svá vysvûdãení. Konec ‰kolního roku v ‰esté tfiídû zakonãil velice originálnû Pavel Pouznar, kdyÏ z pod lavice vytáhl plastovou trumpetu „vuvuzelu“, která ve‰la do povûdomí svûta díky svûtovému fotbalovému ‰ampionátu v Africe. Tramtararáááá… a konec ‰koly byl definitivnû odtrouben. Huráááá na prázdniny… Milan Bednafiík

KL 7–8/2010



K ¤ I V O K L ÁT S K ¯ PA L E C

Velk˘ palec nahoru patfií LesÛm âR – Lesní správû Kfiivoklát za vybudování bytelné a bezpeãné lávky nad strÏí na Nov˘ch cestách nedaleko hradu. Turisté, ale i místní, ktefií zde procházejí, uÏ nemusejí balancovat na vratk˘ch kamenech a riskovat, Ïe skonãí na dnû strÏe. Je‰tû jednou velké díky! TomበBednafiík, Roztoky Správa hradu velmi dûkuje za profesionální a fiemeslnû krásnou v˘robu malého pódia pro divadelní produkce na horním nádvofií hradu truhláfiÛm firmy T+T (p. Tenopír), zvlá‰tû pak panu Václavu Friebertovi.Ludûk Frencl



STRANA 3

Palec dolÛ dávám starostovi Milanu Naìovi za zavádûjící informaci v ãervnov˘ch levn˘ch Kfiivoklátsk˘ch „novinách“. Po cel˘ch 15 let v‰ichni pfiispívali do KN zdarma, bez nároku na jakoukoliv odmûnu. Jediné, co bylo vydavatelem hrazeno, byla technická pfiíprava a v˘roba novin, z toho sazba v profesionálním DTP Studiu pouze poslední rok. Myslím, Ïe ani pan Naì nepracuje zadarmo. Ostatnû, „v˘roba“ prvního ãísla levn˘ch KN také nûco stála. „Noviny“ byly vyrobeny ve ‰kole, zafiízení a toner také nejsou gratis a pracovníci, ktefií „noviny“ sestavili a vyrobili, pobírají mzdu. JenÏe, to se asi nepoãítá, Ïe?! TomበBednafiík, spoluzakladatel KN

Z REDAKâNÍ PO·TY TURNAJ VETERÁNÒ U KOLEâKA K¤IVOKLÁT. Sobota 28. srpna bude U Koleãka patfiit veteránskému volejbalu. MO âSSD Roztoky – Kfiivoklát spoleãnû s TJ Sokol Kfiivoklát tu pofiádají 9. roãník turnaje v odbíjené seniorÛ nad 45 let a zároveÀ 6. roãník o putovní pohár Oldfiicha ·torka, b˘valého vynikajícího kfiivoklátského hráãe. „Úãast pfiislíbilo ‰est druÏstev – SK Vr‰ka S˘kofiice, Sokol Tetín, MFF UK Praha, Hotel S˘kora, Koleãko Kfiivoklát a Dûdkové Kfiivoklát. Turnaj zaãíná v 9 hodin, pfiedpokládané pfiedávání cen je v 16

hodin,“ zve na sportovi‰tû pofiadatel Jifií Urban. Podle jeho slov vûnovali pofiadatelé putovní pohár nejen Oldfiichu ·torkovi, ale i Karlu ·noblovi, Jindfiichu Cedlovi, Franti‰ku Pouznarovi a v‰em ostatním obûtavcÛm, s jejichÏ jmény je nedílnû spjat˘ rozvoj kfiivoklátského volejbalu. Novinkou turnaje je závûreãná soutûÏ o nejrychlej‰í vypití tupláku piva Kfiivoklátsk˘ kastelán. Této soutûÏe se zúãastní reprezentanti v‰ech pfiítomn˘ch druÏstev. TomበBednafiík

Jako kaÏd˘ rok i letos nás na konci ‰kolního roku pozvali manÏelé Pavlíkovi do Hotelu S˘kora na zmrzlinu. Moc jsme si pochutnali. Dûkujeme.

N AT U R A 2 0 0 0 – K ¤ I VO K L ÁT S K O Kfiivoklátsko o. p. s. za finanãní podpory Stfiedoãeského kraje a NSEV Kladno – âabárna o.p.s. pfiipravilo na úter˘ 22. ãervna 2010 pro vefiejnou správu semináfi – exkurzi na téma NATURA 2000 – Kfiivoklátsko. Úfiedníci vefiejné správy se se‰li v hojném poãtu 41 lidí v IVS Budy, kde si jako doprovodnou akci prohlédli v˘stavu Emila Pej‰i „Dfievûné obrazy, plastiky a kresby“ s pfiírodní tématikou a potom odjeli autobusem do Skryj. Zde je ãekal v˘klad o v˘znamu Natury 2000, soustavy, která slouÏí k ochranû nejcennûj‰ích ãástí pfiírody v celé Evropské unii. Pfiírodní prostfiedí chápe jako celek se zfietelem na jeho jednotlivé ãásti – pfiírodní stanovi‰tû a v˘skyt ohroÏen˘ch druhÛ rostlin a ÏivoãichÛ. Nav‰tívili Pfiírodní rezervaci Jezírka a Evropsky v˘znamnou lokalitu Kohoutov, paleontologickou lokalitu Luh v navrhované Pfiírodní památce Skryjsko - t˘fiovické kambrium a také Evropsky v˘znamnou lokalitu T˘fiov – Oupofisk˘ potok. Na paleontologické lokalitû na‰li nûktefií úãastníci pûkné jedince druhu trilobita Hydrocephalus carens, pokochali se údolím Oupofiského potoka a kaÀonem fieky Berounky a po dal‰ích záÏitcích se pfiíjemnû unaveni vrátili po pat-

nácté hodinû zpût do Kfiivoklátu. Celou cestu spokojené úãastníky provázeli lektofii ze Správy CHKO Kfiivoklátsko Bc. Petra Kare‰ová a Ing. Josef Jedliãka, ktefií je seznamovali s historií, faunou i flórou celého území.

Dûkuji v‰em úãastníkÛm, lektorÛm i sv. Petrovi, kter˘ dodal nádherné sluneãné poãasí a tû‰ím se nashledanou na Dni stromÛ dne 16. fiíjna 2010. Jifiina Pro‰ková, fieditelka o.p.s. Kfiivoklátsko

LETNÍ REPORTÁÎ K¤IVOKLÁTSK¯CH LISTÒ

STRANA 4

KL 7–8/2010

L E T N Í N ÁV · T ù VA V â A S T O N I C Í C H âASTONICE – HISTORICK¯ ÚVOD Kdy osada âastonice vznikla, není známo. Pravdûpodobnû se tak stalo nûkdy ve 14. nebo 15. století v souvislosti s mansk˘mi povinnostmi. Tfii osadníci mûli poselskou povinnost a museli chodit s listy do Prahy. Z kaÏdé pochÛzky dostávali mzdu 1 gro‰ mí‰eÀsk˘. âtvrt˘ slouÏil jako nadhánûã pfii honech. První datovaná zpráva se váÏe k roku 1513, kdy polsk˘ rytífi Petr Gryf, jehoÏ otec získal âastonice od krále Vladislava II. Jagellonského, prodal tento statek vladykovi Volfovi z Haugvic. AÏ do prodeje kfiivoklátského panství Vald‰tejnÛm v roDobová pohlednice âastonic v dobû jejich nejvût‰í slávy.

ce 1685 se vlastníci âastonic ãasto stfiídali. Koruna osadu pronajímala sv˘m vazalÛm nebo vûfiitelÛm. Zajímavá informace se váÏe k roku 1542, kdy zde – na hofie sv. KfiíÏe u âastonic – kfiivoklátsk˘ hejtman Mikulበz Nahorub spolu s dal‰ími ãtyfimi spoleãníky zaãali tûÏit olovo, které zde uÏ „odpradávna“ získávali nelegálnû hrnãífii z Raãic, aby mohli „klejtem nádoby polívati.“ Historické prameny zaznamenávají, Ïe ve tfiicetileté válce byly dva ãastonické statky spáleny. Podle urbáfie z roku 1653 jsou v osadû zaznamenáni ãtyfii osadníci. Toho ro-

ku byly âastonice pfiidûleny od zbeãenské rychty k budské. Roku 1778 byli ve vsi tfii sedláci, tfii chalupníci a dva domkáfii. DÛleÏit˘ v historii âastonic je rok 1864. Tehdy se osada pfiipojila k Budám a Amaliinû Hofie (Amalínu) a vznikl jeden správní subjekt. Ten byl usnesením obecního zastupitelstva z 1. prosince 1886 spojen v jedin˘ spoleãn˘ katastr pod jménem Kfiivoklát. Roku 1896 byla obec pov˘‰ena na mûstys a stala se stfiediskem celého spádového kraje. TomበBednafiík

Foto archiv T. Bednafiíka

TA D Y S E I K O N ù U S M Í VA J Í … V rámci na‰í prázdninové reportáÏe o âastonicích jsem zavítal na kus fieãi k rodinû Vydrov˘ch. KdyÏ jsem Karla Vydru poÏádal o rozhovor poprvé, odpovûì znûla podle oãekávání: „Tak na to zapomeÀ, co bych ti tak asi fiíkal…“ Nic se ale nejí tak horké, jak se uvafií, proto jsem nakonec u VydrÛ strávil velice pfiíjemné páteãní odpoledne. Teplomûr ukazoval tropické hodnoty, ale ve stínu ozdobné vrby na dvorku bylo pfiíjemnû. StÛl se proh˘bal dobrotami a nezapomnûlo se ani na pitn˘ reÏim. „Jak se vám tady Ïije, v ústraní v‰eho toho ruchu, spojeného s letní turistickou sezónou?“ byla moje první otázka. „KdyÏ to srovnám tfieba s Kfiivoklátem, máme tady klid. Toho si uÏívají hlavnû tady ti nejmen‰í, mají tady rozbíhaãku a my nemusíme trnout, Ïe se jim nûco stane,“ odpovídá mi paní Helena Vydrová, Karlova maminka. Îe jsou její slova pravdivá, mohu vyãíst v oãích vnuãky Pavly a pravnouãka Mariana, kter˘ mû prozatím nedÛvûfiivû pozoruje z bezpeãí klína maminky Jany. „Dûtem jsme na zahradû postavili stan a napustili bazén vodou, takÏe o nich skoro cel˘ den nevíme,“ dodává Karlova netefi Jana. âtyfilístek dospûl˘ch doplÀuje je‰tû paní Jaru‰ka, Karlova pfiítelkynû. Postavila pfiede mû voÀavou kávu a pfiipomnûla Karlovi, Ïe bude potfieba zajet na Babu, doplnit vodu volnû ustájenému stádeãku ovcí a koz. „Vy máte na Babû nûjaké zvífiectvo?“ pokládám otázku s údivem. „VÏdyÈ je tam pfiírodní rezervace,“ dodávám. Dostala se mi vyãerpávající odpovûì, Ïe stádeãko je zapÛjãené z hradu Toãníku, aby vypáslo trávu a náletové kfioviny v této lokalitû, a v‰e je v reÏii a pod kontrolou správy CHKO. „Páslo se tam odjakÏiva a pfiírodû to nikdy neu‰kodilo,“ vysvûtluje mi paní Vydrová. „Kozy i ovce jsou nenároãné a vût‰inou jim staãí voda obsaÏená v pastvû, ale v tûchto vedrech jim tam vozíme vodu, protoÏe v blízkosti není Ïádn˘ pfiírodní zdroj, kde

Netefi Jana s mal˘m Marianem. Foto Milan Bednafiík

Karel Vydra s maminkou Helenou a pfiítelkyní Jaru‰kou.

by se mohly napít.“ Pfiijímám Karlovu nabídku a po naloÏení nûkolika kanystrÛ s vodou do stafiiãké stodvacítky vyráÏíme smûr Baba. KdyÏ pfiijíÏdíme k ohradníku, na pfiivítanou se k nám se shora valí asi patnáctihlavé stádo kopytnatcÛ, vedené vÛdcem stáda a za pfiátelského meãení a beãení vyÏadují na‰i pozornost. Zatím co Karel doplÀuje soudky s vodou, já pfielézám po Ïebfiíãku do v˘bûhu a zaãínám se druÏit s touto partiãkou. VÛdãímu kozlovi jsem oãividnû padl do oka a hned zaãal vyÏadovat drbání po hfibetû, coÏ mu bylo v tom vedru zfiejmû pfiíjemné. KdyÏ jsem chtûl pohladit i jiné zvífie, majetnicky ho odehnal nebo se alespoÀ postavil mezi nás… Pro‰li jsme se v˘bûhem a Karel spoãítal kusy, zda Ïádné nechybí. Pfiitom jsme ze stínu star˘ch borovic pozorovali krajinu okolo âastonic. Karel je zdej‰í rodák, tak od koho povolanûj‰ího by se mi dostalo vysvûtlení, co je ãí majetek a kam aÏ sahají pole patfiící jejím obyvatelÛm. „Nበrod je zde snad odnepamûti, moÏná jsem dvoustá generace, protoÏe podle star˘ch písemností tu byli moji pfiedkové uÏ v dobû Pobûlohorské. Pfiesné údaje ale není moÏné získat, ve‰keré doklady zniãil totiÏ poÏár archivu na hradû v osmnáctém století.“ OdjíÏdíme zpátky do stínu dvorku Vydrov˘ch a pokraãujeme v povídání. Zajímá mû, proã na takto krásném místû je jen tak málo trvale Ïijících obyvatel. Paní Helena bez váhání odpovídá: „Je to hlavnû tím, Ïe tady není pro mladé práce, sami vidíte, kam vede hospodafiení mal˘ch farmáfiÛ. Stát má jiné zájmy neÏ podporovat snahu o sobûstaãnost v zemûdûlství, to sly‰íte dennû v televizi, a proto se nedivte mlad˘m, Ïe odtud utíkají do mûst. AÏ nás pár star˘ch odejde, budou tu jen samé chalupy.“ KdyÏ jsem pfiijíÏdûl ke Karlovu domu, nemohl jsem si nev‰imnout na okolních pozemcích ohradníku, v nûmÏ se popásalo nûkolik koní. Îe je Karel fanda do motorÛ a aut vím, ale konû mi k nûmu nûjak nesedí. „Konû mám rád, ale nejsou moje, tyto jsou mé kamarádky Jaru‰ky, ona ti o nich poví víc,“ zbavuje se mne

Foto Milan Bednafiík

na chvilku Karel… „Jeden je mÛj a ostatní tu máme jen ustájené, jsou to konû m˘ch pfiátel. VyuÏíváme moÏnosti volného ustájení a okolních krásn˘ch pastvin, které by jinak leÏely ladem. Ale co vám budu povídat, pojìte se na nû podívat.“ Nechávám se zavést do ohrady, abych byl pfiedstaven koním, a také pro vás o nich nûco vyzvûdûl. „Tady ti dva bûlou‰ové jsou klisny Koryda a T˘na, hnûdá klisniãka se svûtlou hfiívou je pûtiletá Vivinka, ta vût‰í druhá hnûdka je Aniãka a na povel je má valá‰ek hnûdák Ferda.“ KdyÏ se blíÏíme v˘bûhem k pfiístfie‰ku, pod kter˘m koníãci vyhledávají milosrdn˘ stín, nedá jim, aby po nás zvûdavû nepokukovali. Vûdí, Ïe Jaru‰ka nikdy nepfiichází bez pamlsku, coÏ ani tentokrát neporu‰ila. Je na první pohled vidût, Ïe jejich vzájemn˘ vztah je velmi pfiátelsk˘. Zvífiecí oãi totiÏ nelÏou. „Tato koÀská parta má spoleãné to, Ïe kaÏdé zvífie má nûjak˘ zdravotní handicap a ve velkém stádu by trpûlo. Zde Ïijí v klidu a mÛÏeme se jim individuálnû vûnovat. Konû tu jsou spokojené a na‰e aktivity jim vyhovují. V‰ichni se u nás zdravotnû velmi vylep‰ili.“ Mohu se na vlastní oãi pfiesvûdãit, kolik vzájemné lásky se tu oboustrannû pfielévá. Kontakt koní s ãlovûkem je aÏ dojemn˘. „UÏ jste vidûl se konû usmívat?“ vyslala Jaru‰ka otázku k m˘m u‰ím. „Ne,“ pfiiznávám popravdû. „Pfiedvedu,“ dodala ‰ibalsky. „Staãí, kdyÏ konû podrbáte na tom správném místeãku na bfií‰ku, kam si nedosáhne a neustále ho to tam svûdí a on se na vás vdûkem za to usmûje.“ Hnûdák Ferda se na Jaru‰ãino poãínání skuteãnû, jak fiíkáme my laici, pfiímo rozfiehtal. „Dnes nás je‰tû ãeká plavení v fiece, ta vedra koním nesvûdãí a potfiebujeme je udrÏet v dobré pohodû. Do Berounky to zase není tak daleko a na veãerní lázeÀ se tû‰í nejen oni, ale i my. Vracíme se do milosrdného stínu dvorku, abychom si je‰tû chvilku povídali o radostech a strastech obyvatel âastonic. Za námi se pfiibûhnou do stínu schovat také dva Karlovi psi, ovãák Sam a chundelat˘ mazel Bibinka, ktefií se nenápadnû uvelebí na dosah nûkterého z lid-

Na vlastní oãi se pfiesvûdãuji, kolik vzájemné lásky se tu oboustrannû pfielévá. Foto Milan Bednafiík

sk˘ch kamarádÛ. Co kdyby zbylo zování mimo ves. Ostatní jsou chanûjaké to pohlazení i pro nû… lupáfii, ktefií si v kaÏdé dobû vÏdyc„V podstatû nám tu nic nechybí, ky na‰li cestiãku, jak dosáhnout jsme zvyklí, Ïe co si neudûláme sa- svého zájmu,“ dodává Karlova mami, nemáme. Auto v rodinû je tu ne- minka Helena. V duchu jí dávám za zbytnost, sousedská v˘pomoc také. pravdu a navíc se mi vkrádá nevyMusím vzpomenout tfieba Pepíka fiãená my‰lenka, která s tím souvisí, Pánka, jak v zimû traktorem vzornû a která se moÏná honí v hlavách jiudrÏuje pfiíjezdovou cestu, protoÏe n˘ch. „… pro tûch pár voliãsk˘ch dfiíve nebylo v˘jimkou, Ïe jsme by- hlasÛ, proã se namáhat…“ li snûhem od okolního svûta odfiíz(Pokraãování na str. 5) nuti i nûkolik dní,“ fiíká Karel Vydra. „Mûnil bys bydlení zde na polosamotû za jiné v pohodlí vût‰í aglomerace?“ r˘pnu si tak trochu do Karla. Beze slova mû vede do podkroví svého domu, otevírá okno a ukazuje mi pohádkov˘ v˘hled na meandr fieky Berounky a nad ní se majestátnû táhnoucí lesní masiv Stfiíbrného luhu, a koneãnû dostávám odpovûì na svoji otázku: „…ne, nemûnil.“ „Nikoho moc nezajímáme, ono tu totiÏ trvale Ïije jen pár lidí, asi tak pût rodin, tak pokud mají dûti, které jim ve stáfií pomÛÏou, jde to, ale pokud ne, musí nakonec stejnû odejít, protoÏe nezvládnou nákupy, cestu k lékafii nebo Hnûdák Ferda se na Jaru‰ãino po‰krábání skuteãnû, jak fiíkáme Foto Milan Bednafiík ostatní potfiebná zafii- my laici, nahlas rozfiehtal.

STRANA 5

LETNÍ REPORTÁÎ K¤IVOKLÁTSK¯CH LISTÒ

KL 7–8/2010

L E T N Í N ÁV · T ù VA V â A S T O N I C Í C H (Dokonãení ze str.4) Pfii pfiíjemném povídání jsme si ani nev‰imli, Ïe sluníãko se dávno schovalo za obzorem a nade‰el dusn˘ soumrak. Tak rychle nasadit ohlávky koním a hajdy do vody. Z technick˘ch dÛvodÛ pfiedjíÏdím skupinku na motorce a ãekám dole u vody. Po páru minutách ãekání se mi naskytnula scénka jak vystfiiÏená z filmu Léto s kovbojem. Takové plavení koní, které zdej‰í stránû StfiíbrÀáku vidûly v minulosti asi celkem bûÏnû, je dnes atrakcí a nedaleko se koupající skupinka turistÛ si ho náleÏitû uÏila, stejnû jako já. Dûkuji sv˘m hostitelÛm, Ïe jsem smûl s nimi strávit odpoledne a vychutnat si letní pohodu v lÛnû nádherné pfiírody, koÀské krásy, citu a lásky lidí k tomuto zapomenutému koutu Kfiivoklátska. Milan Bednafiík

Veãerní koupel v fiece Berounce si v‰ichni moc uÏili.

Foto Milan Bednafiík

JAK SE VÁM ÎIJE V âASTONICÍCH Tuto otázku jsem poloÏil panu Václavu Kratinovi, dnes jednomu z mála obyvatel âastonic, a také druhému nejstar‰ímu v této osadû. Narodil se tu, v ãp. 6, pfied 85 lety a dodnes tento dÛm ob˘vá. Po ovdovûní a kvÛli zdravotnímu stavu v‰ak teì je vût‰inou u dûtí v Praze a do âastonic s nimi jezdí na víkendy. Pochází z truhláfiského rodu a také on se truhláfiem vyuãil a cel˘ Ïivot se tomuto fiemeslu vûnoval. S v˘jimkou totálního nasazení v „rajchu“, tedy v Nûmecku v dobû II. svûtové války, nikdy Kfiivoklátsko neopustil. Pracoval pár let v Berounû, v dílnû Lesního závodu Kfiivoklát v Kulatém dvofie a nakonec byl vedoucím pracovi‰tû Okresního podniku sluÏeb v Roztokách. Na âastonice v dobách svého dûtství vzpomíná jako na místo plné Ïivota, kde bylo mnohem více stálého obyvatelstva neÏ dnes a hlavnû víc dûtí. I kdyÏ v jeho roãníku byl sám, chodilo jich z âastonic do kfiivoklátské ‰koly podle vody nûkolik. Povedlo se, Ïe ‰kolní docházku zaãal zároveÀ s otevfiením nové ‰koly, tedy v roce 1931. Ze spoluÏákÛ vzpomíná napfi. na Járu Helmicha z Kfiivoklátu. B˘vala to tehdy hezká vycházka kolem ·piãatky a pod Paraplíãkem. V zimû fieka obvykle zamrzla, ale nikdy aÏ nahoru, takÏe se bruslilo jen na tÛních pod âastonicemi, v létû se tam chodili koupat. V âastonicích hospodafiilo nûkolik sedlákÛ – Pán-

kovi, Vydrovi, ·ímovi, Fratinovi, Jiráskovi a dal‰í. Také v kaÏdé chalupû byl nûjak˘ dobytek, chovali se kozy, husy, slepice, prasata, dokonce i Kratinovi mûli doma krávu, takÏe nebyl problém se zásobováním potravinami. Dneska kromû PánkÛ nikdo prakticky nehospodafií, potraviny si v‰ichni dováÏí. V padesát˘ch letech zaloÏili zdej‰í sedláci jednotné zemûdûlské druÏstvo, které bylo velmi úspû‰né, dokonce se zde pûstovaly i jahody. Poãátkem let ‰edesát˘ch v‰ak pfii‰el tvrd˘ zásah

válkou, ale vût‰ina v ‰edesát˘ch a sedmdesát˘ch letech. Hlavnû tu chatafií kladen‰tí a rakovniãtí obãané. PÛvodnû sem rekreanti pfiicházeli pû‰ky od vlaku a autobusu, dneska v‰ichni jezdí auty, coÏ se projevuje velkou frekvencí na místních cestách, které nejsou k tomu nejvhodnûj‰í. Îivot se úplnû zmûnil. Také potÛãek, kter˘ tekl mezi domy, byl zachycen do vodního zdroje a byl postaven místní vodovod, kter˘ byl zaveden dokonce aÏ do nûkter˘ch chat. Kratinovi na nûj

Statek u VydrÛ na vzácné dobové fotografii z první republiky.

shÛry a JZD bylo úfiednû zru‰eno, pÛda zestátnûna a slouãena do Státního statku Kfiivoklát. Od té doby to ‰lo s hospodafiením v âastonicích z kopce. Vût‰ina chalup i mnohé statky jsou dnes rekreaãními objekty chalupáfiÛ z mûst. Také se postavilo mnoho chat. Nûkteré je‰tû pfied

Archiv T. Bednafiíka

napojeni nejsou, mají vodu od sousedÛ. Místních obãanÛ je velmi málo a vûkov˘ prÛmûr je vysok˘. Zkrátka, âastonice tehdy a dnes se nedají vÛbec srovnat. Podle vyprávûní Václava Kratiny sestavil Ivan Kasalick˘

NA NÁV·TùVù U MANÎELÒ WEIGLOV¯CH

DÛm si manÏelé Weiglovi v âastonicích postavili pfied dvanácti lety, aby vymûnili ruch velkomûsta za vesnick˘ klid. Foto Milan Bednafiík

Pfii cestû do âastonic urãitû nepfiehlédnete velk˘ krásn˘ dÛm s udrÏovanou zahradou a pfiilehl˘m vinohradem. Pfiiznám se, Ïe i mnû se vkrádala my‰lenka, kdo si nûco takového mohl dovolit postavit. NeÏ jsem osobnû poznala manÏele Weiglovy, byli pro mû jen majiteli tohoto rozlehlého sídla. Brzy jsem zjistila, Ïe to jsou milí a pracovití lidé. Oba jsou stavafii, pan Pavel Weigl zaãal hned po revoluci podnikat, zab˘vá se projektovou a inÏen˘rskou

ãinností. Dennû dojíÏdí do práce do Prahy, jeho firma funguje stále. Krátce po nastûhování mûli na Kfiivoklátû dokonce i svatbu, která jakoby symbolicky zahájila dal‰í etapu jejich Ïivota. KdyÏ se chystal tento materiál, ráda jsem se zhostila úkolu, vyzpovídat právû je. Na náv‰tûvu jsme se vypravily s Martinou ·ímovou a ãekal na nás pfiíjemn˘ letní podveãer u dobrého jídla a pití, protoÏe paní Alena je v˘borná kuchafika a hostitelka a my dvû zas

vdûãné konzumentky. ProtoÏe se v‰ichni známe uÏ del‰í dobu, povídali jsme si o v‰em moÏném a nakonec jsem se zeptala na nûkolik vûcí, které budou moÏná zajímat i na‰e ãtenáfie. Jak se vám Ïije v âastonicích? Paní Weiglová: „Samozfiejmû se nám tady Ïije dobfie, ale b˘t tak trochu odfiíznuti od svûta má svoje úskalí. Nejvût‰ím problémem je pro mû to, Ïe se vlastnû nemÛÏu nikam sama dostat. Nejezdí tu autobus, vlaková stanice je pomûrnû daleko. Jezdím proto v‰ude s manÏelem. KdyÏ si nûco potfiebuji zafiídit, nebo chci nav‰tívit dûti, jedu s ním do Prahy. V ostatní dny b˘vám doma. BohuÏel tu nemám moc znám˘ch, ale jsem zvyklá b˘t sama, mám hodnû zájmÛ. Ráda ãtu a zahradniãím. To mi zabere spoustu ãasu. Nejsem zvyklá leno‰it. Pfies svÛj vûk neustále nûco podnikáme, máme rádi spoleãnost, cestujeme. V produktivním vûku bych urãitû z Prahy neode‰la, ale teì mi to nevadí. Je nûco, co vám v âastonicích vadí a co byste chtûli zmûnit? Paní Weiglová: „Nejvût‰ím problémem je tu samozfiejmû zima. Letos nám obec vãas nezajistila ‰tûrk na posyp a to nám v‰em pfiipravilo horké chvilky. (Pokraãování na str. 6)

Pohled z okna Karlova domu na Berounku a na Stfiíbrn˘ luh.

Foto Milan Bednafiík

P¤ÍRODNÍ REZERVACE NA BABù Na stráni nad Berounkou, od ústí Rakovnického potoka smûrem po proudu fieky, se nacházejí rozsáhlé skalnaté a suÈové plochy porostlé fiídk˘m lesem. U paty svahu vystupuje jako prst skalní vûÏ ·piãatka a na nejvy‰‰ím místû pfiechází svah na temeno kopce v podobû tzv. „ple‰e“ – skalní stepi. Na odvrácené stranû tohoto temene se rozkládá druhá ãást této stepi, po staletí vyuÏívaná jako pastvina. Jak rostlinstvo skal a sutí, tak zejména byliny skalní stepi poutají pozornost znalcÛ a milovníkÛ pfiírody jiÏ mnoho desetiletí. Na extrémních svazích se nikdy nedalo hospodafiit, takÏe stránû nad Berounkou jsou prakticky bez reálného ohroÏení a na pastvinû rodina Vydrov˘ch z âastonic hospodafiila tak, Ïe lokalita jen „vzkvétala“. Jedná se zejména o hojn˘ v˘skyt ãasnû zjara kvetoucího koniklece luãního naãernalého, kter˘m byla tato lokalita povûstná, a také o populaci tfiemdavy bílé. Dále je to kavyl IvanÛv (také „vousy sv. Ivana“), kter˘ upoutá kaÏdého náv‰tûvníka. Na jafie tu ov‰em mÛÏeme najít je‰tû mnoho dal‰ích druhÛ rostlin, napfi. tafiici horskou a skalní, mochnu píseãnou na skalách, rozrazil DillenÛv, tolitu lékafiskou, bûlozáfiku liliovitou, skalník celokrajn˘ nebo jefiáb muk, ale také nepÛvodní akát a borovici ãernou. Îije zde také mnoho druhÛ ÏivoãichÛ, hlavnû bezobratl˘ch. Jsou to ãetné druhy pavoukÛ, mezi nimiÏ vynikají stepní-

ci, a také mnoho broukÛ, saranãat a dal‰ích. Na skalách hnízdí dravci. Ze savcÛ zde nalezneme mnoho drobn˘ch druhÛ - rejskÛ, my‰ic apod., je‰tû v 80. letech zde byla kolonie syslÛ. V roce 1984 byla na plo‰e 24 ha vyhlá‰ena pfiírodní rezervace. Problémem bylo jiÏ v té dobû zaji‰tûní údrÏby rezervace. Po likvidaci JZD âastonice a zestátnûní pozemkÛ se nepáslo a lokalita zaãala zarÛstat náletem, vzácné druhy pomalu ub˘valy vlivem konkurence trav. Obãas b˘valou pastvinu Karel Vydra posekal z vlastní iniciativy. Jednou se naopak stalo, Ïe ji jeden z traktoristÛ státního statku, neznal˘ pomûrÛ, pohnojil moãovinou. V pfiedchozích letech byly provedeny rÛzné ãinnosti v rámci péãe o toto území. Za posledních dvacet let bylo nûkolikrát pfiikroãeno k vyfiezávání ãásti trnkov˘ch a akátov˘ch náletÛ, k sekání porostÛ vysokostébeln˘ch trav. Správa CHKO Kfiivoklátsko ale nakonec dospûla k rozhodnutí, Ïe je tfieba obnovit pastvu. Po dohodû s paní Libu‰í Skleniãkovou se tak jiÏ ãtvrt˘m rokem na Babû pasou ovce a kozy a letos se zde pásli i konû. Bylo sice nutno kvÛli tomu oplotit pastvinu pevn˘m plotem, ale kdo to trochu sleduje, jasnû si musel v‰imnout, jak se botanická rozmanitost pastviny obnovuje a jak napfi. trsÛ koniklece, dnes zvaného druhov˘m jménem „luãní ãesk˘“, pfiib˘vá a jak se ‰ífií po pasenné plo‰e. Kozy také soustavnû spásají v˘mladky trnek a jin˘ch dfievin, ãímÏ brzdí neÏádoucí expanzi lesa. Je nadûjné, Ïe tento zpÛsob managementu území, nejbliωí pÛvodnímu stylu vyuÏití plochy, zajistí udrÏení a roz‰ífiení hlavního pfiedmûtu ochrany pfiírodní rezervace Na Babû. Ivan Kasalick˘, Správa CHKO Kfiivoklátsko

S vÛdcem stáda jsme si padli oãividnû do oka. Foto Karel Vydra

JiÏ ãtvrt˘m rokem se na Babû pasou ovce a kozy.

Foto Ivan Kasalick˘

STRANA 6

LETNÍ REPORTÁÎ K¤IVOKLÁTSK¯CH LISTÒ

KL 7–8/2010

L E T N Í N ÁV · T ù VA V â A S T O N I C Í C H (Dokonãení ze str. 5) Problémy b˘vají také pfii v˘padku elektfiiny, v minulosti nebyla oznámení o chystaném v˘padku dostateãnû zvefiejÀována a my jsme mnohdy nevûdûli, Ïe nepÛjde proud. Na obci jsme si domluvili, Ïe bychom uvítali oznámení do schránky, tak se to snad zmûní a bude to lep‰í. âastonice jsou malá osada, chápeme, Ïe tu nemÛÏe b˘t v‰e, co nám zde chybí. Nûkdy to tady pro nás není legrace, ale byla to na‰e volba a to je hlavní. Pane Weigle, kde se vlastnû vzalo va‰e rozhodnutí postavit si dÛm zrovna v âastonicích? ·edesát dva let jsem Ïil ve mûstû. Pokud takto Ïijete kdyÏ je vám tfiicet, je to jedno. S pfiib˘vajícím vûkem mi zaãal vadit hluk, rámus a vûãn˘ shon velkomûsta. Toto místo jsem objevil díky svému pfiíteli pa-

nu Stránskému, kter˘ má dÛm v Lánské ulici. Ten mi velmi pomohl. KdyÏ jsem s hledáním parcely na Kfiivoklátû zaãal, ubûhl rok a pÛl, neÏ jsem objevil âastonice. Jednou veãer jsem mluvil s panem Kratinou, na‰ím sousedem, a ten mi ukázal nበdne‰ní pozemek. Tehdy to bylo rumi‰tû se stodolou. Zaãal jsem jednat s jeho majitelem a do tfií dnÛ jsem to koupil. To bylo pfied dvanácti lety. Stavba trvala dva roky. Zahrada a vinohrad byly zaloÏeny je‰tû rok pfied nastûhováním. Zeptám se je‰tû na vበvinohrad. Co vás vedlo k tomu, pûstovat v tomto kraji víno? VÏdycky jsem Ïil na místech, kde byla zahrada. Po vinici jsem touÏil, hodila se do svahu. Ale nikdy pfied tím jsem se vinafiství nevûnoval, stejnû tak jako vãelám. To zaãalo aÏ tady. Pfies nejrÛznûj‰í varování, Ïe

se tady vínu nebude dafiit jsem ji zaloÏil. Malovinafiství je sloÏitá vûc, nûkdy je víno dobré, nûkdy se nedá pít… Dnes je to nejvût‰í vinice od Karl‰tejna na západ. Stejnû tak to bylo se vãelami. KdyÏ jsme se tu usadil, vstoupil jsem do vãelafiského spolku. Vãely jsou romantika a na venkov prostû patfií. Jsou vûci, které prostû chcete udûlat. Víte, ãlovûk mÛÏe dosáhnout v‰eho, pokud jeho cíle nejsou nesmyslné. Mohou b˘t velké, ale musí mít smysl. Povídali jsme si je‰tû dlouho. Veãer se nach˘lil a my se chystaly k odchodu. Krásnû se tu Ïije, ale za v‰ím stojí tvrdá práce a píle. Oba na‰i hostitelé jsou neuvûfiitelnû ãinorodí a aktivní lidé. Dûkujeme za rozhovor a pfiejeme jim hodnû dal‰ích spokojen˘ch let. TáÀa Friebertová

Splnûn˘ sen Pavla Weigla. Nejvût‰í vinici od Karl‰tejna na západ si vybudoval u svého domu právû v âastonicích. Foto Milan Bednafiík

SENÍK VE VELKÉ BUKOVÉ ZÁSAH HASIâÒ P¤EÎIL Hasiãské sbory okrsku ã. 10 Kfiivoklát se po dvouleté pfiestávce na únorové v˘roãní valné hromadû rozhodly uspofiádat okrskové cviãení. I kdyÏ vybrat vhodné téma a pfiedev‰ím termín vyhovující v‰em, nebylo vÛbec jednoduché, nakonec se po dohodû s panem Matûjovsk˘m ujala my‰lenka cviãného ha‰ení poÏáru seníku na Velké Bukové. Na krátké kvûtnové schÛzce si hasiãi dohodli termín a v sobotu 26. ãervna se i se svou témûfi historickou technikou sjeli na domluveném místû. Velení cviãení se místo nepfiítomného velitele okrsku Franti‰ka Pelesného chopil velitel roztocké jednotky Ludûk Egert. I kdyÏ by pfii skuteãném poÏáru taktické postupy vypadaly úplnû jinak, v rámci dostupné techniky, technick˘ prostfiedkÛ a 29 hasiãÛ rozdûlil úkoly tak, aby mûli práci v‰ichni a nikdo nezahálel. V devût hodin akce vypukla. Jednotky z Kfiivoklátu a Velké Bukové se pustily do ha‰ení ze sv˘ch cisteren z jiÏní a v˘chodní strany seníku, kaÏdá dvûma zavodnûn˘mi C proudy. Pfiesto, Ïe hasiãi nemohli stfiíkat do suchého sena, voda z cisteren rychle ub˘vala. Úkolu dovozu a doplÀování vody se se svou CAS32 T148 zhostili roztoãtí a s CAS16 Praga V3S branov‰tí hasiãi. Vodu jim na rybníku v Losích pomocí pfienosné motorové stfiíkaãky dodávali karlove‰tí kolegové. Krátce po zahájení hasebních prací se velitel cviãení od majitele dozvûdûl, Ïe se v seníku nachází zranûná osoba. Do jejího nalezení,

Velitel okrskového cviãení Ludûk Egert udûluje pokyny hasiãÛm z Branova. Foto TomበDraksl

poskytnutí pomoci a transportu do bezpeãí se vrhli v d˘chacích pfiístrojích a s potfiebn˘m vybavením zb˘vající hasiãi z Roztok. I kdyÏ v hromadách sena nebylo zrovna jednoduché nûkoho nalézt, nakonec se prÛzkum zdafiil a figurant byl zachránûn a o‰etfien. Po hodinovém usilovném snaÏení hasiãi fiktivní poÏár zlikvidovali a po sbalení ve‰kerého pouÏitého materiálu a technick˘ch prostfiedkÛ se v‰ichni pfiesunuli na bukovskou rozhlednu. Zde se seznámili nejen s konstrukãními prvky dfievostavby, ale pfiedev‰ím s pfiípadn˘mi taktick˘mi postupy pfii pfiípadném zásahu na tomto objektu. Pak uÏ se koneãnû odebrali k vyhodnocení a na za-

slouÏenou odmûnu do místní hospody „Na Kovárnû“. Tady je kromû pochvaly, ale i kritick˘ch slov od velitele cviãení, ãekaly v˘born˘ gulበa potfiebné tekutiny sponzorované místními hasiãi. Krátce pfied polednem se v‰ichni pfiítomní rozjeli zpût na své základny. PfiestoÏe se cviãení neúãastnily v‰echny jednotky SDH okrsku, zájem a chuÈ do práce projevila vût‰ina a jen se potvrdilo, Ïe v pfiípadû potfieby více jednotek u vût‰ího poÏáru se mÛÏou obãané Kfiivoklátska na hasiãe vÏdy spolehnout. Na dÛkaz dal‰í spolupráce obdrÏeli v‰ichni, kromû památeãní fotografie, vzájemn˘ pfiíslib úãasti na dal‰ím podobném cviãení v pfií‰tím roce. Jan Pokorn˘ V hofiícím seníku se nacházela zranûná osoba. Hasiãi z Roztok, vybaveni d˘chacími pfiístroji a dal‰ím potfiebn˘m vybavením, figuranta úspû‰nû na‰li a poskytli mu úãinnou pomoc vãetnû transportu z ohroÏeného prostoru. Foto TomበDraksl

Bez závûreãné spoleãné fotografie nemÛÏe skonãit Ïádná hasiãská akce, tedy ani okrskové cviãení na Velké Bukové v sobotu 26. ãervna. Foto TomበDraksl

Nûkdy jsou pro hasiãskou techniku cesty úzké. V akci cisterny z Roztok, Velké Bukové a Branova. Foto TomበDraksl

UDÁLOSTI NA HRADù

STRANA 7

KL 7–8/2010

CO SE NA HRADù K¤IVOKLÁTù DùLO, DùJE A BUDE DÍT…

„ L É TO “ N A H R A D ù V P L N É M P R O U D U Noãní prohlídky odstartovaly dny prodlouÏeného víkendu a pfiilákaly na kaÏd˘ den desítky náv‰tûvníkÛ. Horké veãery byly pfiímo pfiedurãeny v‰emu tajemnému. Sehrát Ïivot Karla IV., coby malého chlapce v domácím vûzení na Kfiivoklátû a mladého kralevice doprovázející svou choÈ Blanku z Valois, se zhostily rÛzné divadelní a taneãní skupiny kolem scénáristy a reÏiséra J. Knola a skupiny Páni z Kolína. „Noc na Karl‰tejnû“ ano, ale v ku-

Dal‰ími, kdo ve velmi v˘pravné hfie úãinkují, jsou poberoun‰tí starostové, ktefií se tím velmi baví a jak nám fiekl starosta Karl‰tejna Miroslav Ure‰, jsou rádi, kdyÏ mohou i trochu reprezentovat svou obec. Historicky prvním koncertem a velmi úspû‰n˘m, bylo vystoupení Marty Kubi‰ové se skupinou Karla ·tolby. Publikum, které pfies parn˘ veãer naplnilo dolní nádvofií, tleskalo pfiirozené bezprostfiednosti legendy „Jara 68“. Marta Kubi‰ová

Lidí se nebojme, bojme se sebe. (TomበBaÈa)

DÁREK PRO âTENÁ¤E K¤IVOKLÁTSK¯CH LISTÒ BUDE I V SRPNU Jako jste obdrÏeli poukázku na vstupenku pro koncert Marty Kubi‰ové, pfiiná‰ejí Kfiivoklátské listy opût poukázku na slevu na vstupném na koncert revivalové skupiny ABBA WORLD Revival, konané 13. 8. na dolním nádvofií hradu. Poukázku mÛÏete kdykoli pfied koncertem pfiedloÏit v pokladnû hradu a obdrÏíte vstupenku, na kterou jiÏ pfiijdete bez ãekání.

ABBA WORLD Revival.

balad básníka F. Villona „V‰echno jen do putyk a Ïensk˘m“ s Vilmou Cibulkovou a Miroslavem Etzlerem v heroickém v˘konu pfiíbûhu dvou tulákÛ putujících svûtem, vûãn˘ pfiíbûh lásky a vzdoru – lásky k Ïivotu, Ïenám, dobrodruÏství a nikdy nekonãícímu hledání, vzdoru proti autoritám, smrti a mocn˘m tohoto svûta. Dal‰í cestou do kfiivoklátské historie byly noãní prohlídky o velkém mágovi a podvodníkovi Magistru Edwardu Kelleym. Úkolu, zhostit se divadelnû, ale hlavnû zajímavû tohoto tématu, se ujali zamûstnanci správy hradu. Obdivuhodnû zvládli herecké v˘kony Láìa Adam (Rudolf II.), Vilém Matyበ(Edward Kelley), Mirka ·evãíková (hrabûnka Stradová) a nûktefií prÛvodci v rolích stráÏí a vûzÀÛ. Náv‰tûvníky bravurnû (Pokraãování na str. 8)

P¤EDPRODEJ VSTUPENEK Opût se dají ve‰keré vstupenky zakoupit v pfiedprodeji v Infocentru v Budech, v pokladnû hradu, v Infocentrech v Rakovníku, Berounû, Kladnû, Slaném, Pfiíbrami, Plzni, Karl‰tejnû a v Praze. V‰echny podrobnosti lze nalézt na webu hradu – www.krivoklat.cz.

SRPEN – TO JE K¤IVO¤EZÁNÍ A DIVADELNÍ SLAVNOSTI Rudolf II. (L. Adam) a Katefiina Stradová (M. ·evãíková) pfii noãních prohlídkách vûnovan˘ch Magistru Kelleymu. Foto Monika Frencl

lisách Kfiivoklátu a dokonce tfii noci strávili protagonisté slavného muzikálu ve zdech kfiivoklátsk˘ch. V‰echna pfiedstavení byla vyprodána, aãkoli veãerní teploty stále atakovaly tfiicítku. Ansámbl vyuÏíval kreativitu hradních kulis, balkóny, prÛchody, schodi‰tû a v‰echna zákoutí, takÏe pro diváky atraktivní podívaná. V hlavní roli Karla IV. jsme vidûli Vladímíra âecha, roli císafiovny si zahrála Monika VaÀková, Pe‰ka ztvárnil Pavel Vítek a jeho nastávající Alenu Pavla ·védová.

zazpívala vût‰inu sv˘ch hitÛ z doby star‰í i písnû z nového alba, nechybûla ani slavná Modlitba pro Martu. Druh˘ ãervencov˘ víkend patfiil folkové legendû a snad i legendû „kfiivoklátsk˘ch lét“, skupinû Nezmafii. Jejich koncert je „velkou pohodou“ a frontman uskupení Pavel „Jim“ Drengubák si uÏ pr˘ letní ‰ÀÛru bez Kfiivoklátu nedovede pfiedstavit. Tûsnû pfied uzávûrkou Kfiivoklátsk˘ch listÛ zaãalo hostování Divadla Ungelt na Kfiivoklátû s cyklem

Notoricky znám˘ muzikál Noc na Karl‰tejnû zaplnil na zaãátku ãervence tfiikrát horní nádvofií hradu.

Leto‰ní 15. roãník Kfiivofiezání bude trochu v˘jimeãn˘. Sejde se opût nûkolik desítek fiezbáfiÛ, ktefií budou pokraãovat v tématu Star˘ch povûstí ãesk˘ch, kdy z jejich rukou a dlát budou vznikat postavy na‰í dávné historie. Leto‰ní rok se podafiila reinstalovat vûãnû „provizorní“ v˘stava prací uplynul˘ch roãníkÛ. Modernû pojatá instalace bude urãitû velk˘m lákadlem pro náv‰tûvníky. Samotné sympozium bude okofienûno ukázkami fiemesel, které jsou spojeny se dfievem. Krom fiezbáfiského fiemesla uvidíte i fiezbáfie s motorovou pilou, ukázku soustruÏení dfieva, ruãního tesání, v˘robu rÛzn˘ch pfiedmûtÛ denní potfieby a snad uvidíme i stavbu milífie. První srpnov˘ t˘den bude rovnûÏ „na‰lapán“ sam˘mi ‰lágry. Hrabalovská klasika PostfiiÏiny v podání Poberounsk˘ch ochotníkÛ a profesionálÛ, politikÛ i starostÛ opût za-

vítá na dolní nádvofií 4. a 5. srpna od 20 hodin. V pátek 6. 8. po Berounce pfiipádluje Moravák Roman Hork˘, aby po dnu stráveném v kánoi sehrál veãerní koncert na nádvofií rovnûÏ od 20 hodin. Sobotní vyvrcholení Kfiivofiezání je bohaté na celodenní program a veãer nebudou chybût ohnû, bubny a taneãnice v podání skupiny Equet. Program zaãíná ve 20.30 a velk˘m ohÀostrojem zakonãí hodinu pfied pÛlnocí. Pozvánka na ABBU 13. 8. je v pfiíloze. JiÏ v pofiadí ‰est˘ obnoven˘ roãník Kfiivoklátsk˘ch divadelních slavností bude lákat na Dona Juana a loni velmi úspû‰nou Mandragoru. Nezb˘vá neÏ zakonãit léto dobr˘m bluegrassem 28. 8. od 20 hodin v podání toho nejlep‰ího – plzeÀské skupiny COP. Správa hradu pfieje v‰em pfiíjemné léto a prázdniny a aby si nûco z programu pro sebe vybrali.

Foto TomበBednafiík

KNÍÎECÍ ¤EMESLNÍCI NÁM OPùT NùCO VZKÁZALI

¤ezbáfi Karel Voda patfií k tradiãním úãastníkÛm sympózia Kfiivofiezání. Foto TomበBednafiík

Opût unikátním nálezem se mÛÏe pochlubit hradní kaple, kde na vnitfiním rámu podlahy lavic byly objeveny podpisy fiemeslníkÛ a stavitelÛ, ktefií pracovali v letech 1904-1907 na opravû kaple. Opût nechybûli truhláfi‰tí mistfii rodiny FriebertÛ, v ãele s Václavem, ale nalezen byl i autogram v˘znamného italského sochafie Milaniho. Vnuk Václav Friebert díky opravû podlahy mohl pfiipojit svÛj podpis ke sv˘m pfiedkÛm.

▲ Václav Friebert s Luìkem Frenclem pfii opravû podlahy lavic.

Foto Monika Frencl

▲

Detail podpisÛ fiemeslníkÛ, jak je zanechali na dfievu lavic v letech 1904-1907. Foto Monika Frencl

Roman Hork˘ se skupinou Kamelot patfií k ãast˘m úãinkujícím lét na Kfiivoklátû. Fotografií se vracíme k jejich koncertu na hradním nádvofií 24. ãervence loÀského roku. Foto Pavel Friebert

STRANA 8

UDÁLOSTI NA HRADù – ZAJÍMAVOSTI

N O C O VÁ N Í V M AT E ¤ S K É · K O L E Na konci ‰kolního roku jsme pozvali v‰echny rodiãe dûtí do ‰kolky a pfiipravili pro nû spoleãné zábavné odpoledne. Se‰li jsme se na ‰kolní zahradû, kde jsme dûti i jejich rodiãe seznámili s odpoledním programem. Potom uÏ se dûti vydaly se sv˘mi rodiãi po skupinkách do lesa a po fáborky vyznaãené trase procházely cel˘m rekreaãnû nauãn˘m areálem LâR a mûly za úkol mít oãi otevfiené a pozorovat v‰e kolem. Na konci znaãené cesty na b˘valém hfii‰ti u „nory“ je ãekalo pût stanovi‰È, na kter˘ch jsme provûfiili, zda dávaly dûti cestou dobr˘ pozor. Na prvním stanovi‰ti poznávaly kvûtiny a stromy, které mohly cestou vidût, na druhém lesní zvífiátka, na tfietím stanovi‰ti vybíraly pfiírodniny, z kter˘ch je tvofien lesní záÏitkov˘ chodníãek, na ãtvrtém hmatem poznávaly pfiírodniny schované v kouzelném sáãku a na posledním stanovi‰ti vykreslovaly kvûtiny správnou barvou. Splnûní jednotliv˘ch úkolÛ jsme zaznamenávali do kartiãek, které si kaÏdé dítû neslo s sebou. Po úspû‰ném splnûní v‰ech úkolÛ následovalo vyhodnocení a samozfiejmû sladká odmûna. Potom jiÏ rodiãe rozdûlali

oheÀ a dûti si opekly ‰pekáãky. O pitn˘ reÏim se nám vzornû postaral pan Ludûk Frencl. Dûkujeme. Na závûr si dûti spoleãnû zazpívaly s Dá‰ou Pavlíãkovou, která je doprovodila na kytaru. KdyÏ ãas pokroãil, dûti se rozdûlily. Men‰í dûti ode‰ly s rodiãi domÛ a ty stateãnûj‰í se vydaly s uãitelkami do matefiské ‰koly, aby tam pfienocovaly. Ve ‰kolce si dûti pohrály, podívaly se na Veãerníãka a potom jim paní uãitelky vyprávûly star˘ pfiíbûh o ãarovném stromu „bonbonovníku“, kter˘ kvete v kfiivoklátsk˘ch lesích pouze za ‰era a jenom jednou za sto let, právû dnes. Dûti nedoãkavû sledovaly krásn˘ západ slunce. Jakmile slunce za‰lo za kopec, zaãaly plánovat, jak „bonbonovník“ najít. Dûti vybavené baterkami vyrazily ve dvojicích do lesa a podle svût˘lek „svûtlu‰ek“ se jim podafiilo kouzeln˘ strom objevit. KaÏdé z dûtí si mohlo jeden kvût utrhnout. Objevily v nûm nejen sladkosti, ale i malou hraãku na památku. Po návratu do ‰kolky si dûti vzru‰enû vyprávûly dojmy z dobrodruÏné v˘pravy. Po osprchování se uloÏily do post˘lek, baterky uschovaly pod post˘lky a paní uãitelka jim pfieãetla pohádku na dobrou noc. V‰em dûtem se ve ‰kolce spinkalo moc dobfie a ráno uÏ se nemohly doãkat, aÏ budou svoje záÏitky vyprávût dûtem, které spaly doma. Ráno jsme si v‰ichni pochutnali na v˘borné bábovce od Hyneãkovy maminky a Brumících od maminky Nelly. V‰em, ktefií proÏívali odpoledne s námi, za dûti dûkujeme. Jaroslava Vimrová

KL 7–8/2010

„ L É TO “ N A H R A D ù V P L N É M P R O U D U (Dokonãení ze str. 7) provedl Michal Kuchta ve svém typickém kost˘mu lovãího a neopomnûl reagovat i na nenadálou situaci, kdy do dûje vstoupil v kapli opravdov˘ duch Magistra Kellyho – ãern˘ kocour. Scénáfi pfiipravila a reÏie se ujala manÏelka kastelána Monika Frencl.

O tom, Ïe se v‰e podafiilo a náv‰tûvníci odcházeli spokojeni, svûdãí i v‰echna vyprodaná místa. Konec ãervence pfiiveze na hrad houslov˘ virtuos Jaroslav Svûcen˘ a rocker Michal Dvofiák své VIVALDIANNO, Petr Koláfi zde zakonãí své letní akustické turné a úplnû poslední den v mûsíci bude patfiit Spirituál kvintetu.

U „nory“ na dûti ãekalo pût stanovi‰È, na kter˘ch plnily rÛzné úkoly. Jejich splnûní si zaznamenávaly do kartiãek. Foto Monika Frencl

·pekáãky opeãené na oh˘nku chutnaly dûtem i rodiãÛm.

Foto Jaroslava Vimrová

Na závûr si dûti spoleãnû zazpívaly s Dá‰ou Pavlíãkovou.

Foto Jaroslava Vimrová

Koncert Marty Kubi‰ová na nádvofií hradu byl velk˘m záÏitkem. Pfii odchodu zpûvaãky z pódia publikum tleskalo ve stoje. Mnozí nejen zpûvu. Foto Pavel Friebert

Divadlo Ungelt pfiedvedlo na horním nádvofií hradu hru V‰echno jen do putyk a Ïensk˘m, ve které se pfiedstavili Vilma Cibulková a TomበEtzler. Foto Monika Frencl

IRON DIVER 2010 Náhodn˘ pozorovatel mohl v sobotu 26. ãervna 2010 sledovat na Berounce mezi Roztokami a Raãicemi neobvyklé spoleãenství plavcÛ s ploutvemi v neoprénov˘ch oblecích. Probíhal zde jiÏ 4. roãník soutûÏe v dálkovém plavání potápûãÛ ze stfiedoãesk˘ch potápûãsk˘ch klubÛ. Akci pofiádal tradiãnû klub potápûãÛ Manta Rakovník. K registraci se do kempu v Raãicích sjela letos hned celá pûtadvacítka závodníkÛ. V‰ichni úãastníci obleãeni do neoprenov˘ch oblekÛ, s ploutvemi, maskami a ‰norchly odjeli potom spoleãnû vlakem na

start závodu do Roztok. Trasa závodu mûfiila zhruba 12 km a konãila v Raãicích na jezu. Bûhem závodu byly povoleny zastávky na obãerstvení v restauraãních zafiízeních podél fieky. Ti nejrychlej‰í trasu uplavali v ãase kolem ãtyfi hodin. Podle pravidel vítûzí kaÏd˘, kdo trasu uplave celou. A to se díky dobrému stavu vody v fiece a její teplotû podafiilo letos v‰em úãastníkÛm. Celou akci zaji‰Èoval záchrann˘ ãlun, kormidlovan˘ Tondou Egermajerem, kter˘ plnil funkci hlavního zdravotníka a zároveÀ poskytovatele první

Doprovodn˘ záchrann˘ ãlun s Tondou Egermajerem a ãlenové Klubu potápûãÛ Manta Rakovník pfii doplÀování tekutin. Foto Pavla HÛlová

Na startu si úãastníci závodu Iron Diver 2010 trochu dfieli bfiicha. Hloubka tu byla jen nûco pod kolena. Foto Pavla HÛlová

pomoci. Jeho pomoc vyuÏívali na‰tûstí závodníci jen pro pfiíjem tekutin, kter˘ch vezl dostateãnou zásobu. âtvrtému roãníku Iron Diver 2010 pfiálo krásné poãasí i v˘borná nálada, která se protáhla do dlouh˘ch odpoledních hodin v obãerstvení na raãickém tábofii‰ti. Petr HÛla Foto Pavla HÛlová

OKÉNKO K SOUSEDÒM – ZAJÍMAVOSTI

STRANA 9

OKÉNKO K SOUSEDÒM… pfiipravil TomበBednafiík

KONEC ROKU NA EMILOVNù ZBEâNO. UÏ osm let jezdí dûti ze Z· Zbeãno na konci ‰kolního roku do areálu LesÛ âR na Emilovnû u Karlovy Vsi. Nejinak tomu bylo i letos. Pod vedením sv˘ch uãitelek a vychovatelek (Martina Pidrmanová, Zlata âerná, Veronika âerná, ·árka Frolíková) vyrazilo do pfiírody 25 dûtí z 1. aÏ 5. roãníku ‰koly. „Na Emilovnu jsme zaãali jezdit, abychom dûti stmelili do kolektivu. Pro mnohé z nich to znamená vÛbec první del‰í pobyt mimo domov. DÛleÏité je, Ïe dûti jsou tfii dny v pfiírodû, bez televize, poãítaãe, videa,“ fiíká uãitelka a vychovatelka Zlata âerná, která cel˘ pobyt zaji‰Èuje dramaturgicky. Program mûli zbeãen‰tí ‰koláci nabit˘. „Letos jsme se zab˘vali environmentální v˘chovou. To, co se dûti nauãily ve ‰kole, to si tady samy osahaly v praxi. Pfiírodovûdn˘ program pro nás Revírník Pavel ·ebek pfiipravil pro zbeãenské dûti zajímav˘ pfiírodovûdn˘ program. pfiipravili pracovníci LesÛ âR, Lesní Foto archiv Z· Zbeãno správy Kfiivoklát. Dûti poznávaly zvífiata a rostliny, vidûly také, jak se zvûfi preparuje. Bylo to moc zajímavé,“ pokraãuje Zlata âerná. Kromû toho ‰koláci absolvovali v˘let na hrad T˘fiov, celou ‰kálu her a sportovních klání a také noãní hru. „Pobyt na Emilovnû byl financován ãásteãnû prostfiedky ‰koly, ãásteãnû rodiãi dûtí a sehnali jsme také sponzorské pfiíspûvky. Stravu nám dováÏeli ze ‰kolní kuchynû v Kfiivoklátû, o v‰e ostatní se postaraly pracovnice LesÛ âR Lucie Pechová a Zdena Vávrová, kter˘m patfií velk˘ dík,“ dodala Zlata âerná.

ZBROJNICE DOSTANE ST¤ECHU A VYTÁPùNÍ

KL 7–8/2010

SVùT PAVÍCH OK V GALERII ZBEâNO ZBEâNO. V sobotu 10. ãervence 2010 byla vernisáÏí otevfiena dal‰í v˘stava fotografií v prostorách Správy CHKO Kfiivoklátsko ve Zbeãnû. Znám˘ rakovnick˘ pfiírodovûdec Václav LaÀka zde vystavuje sérii 22 panelÛ velikosti 100x70 cm s názvem „Svût pavích ok“. Ústfiedním tématem v˘stavy je dosud neprobádan˘ svût miméze – vyuÏívání ochranného a v˘straÏného zbarvení rÛzn˘ch Ïivoãi‰n˘ch druhÛ ve strategii pfieÏití, zejména potom v fií‰i hmyzu. Tajupln˘ mechanismus mimetick˘ch jevÛ vzru‰uje badatele uÏ nûkolik století. Leã vysvûtlení b˘vá jen ve formû domnûnek a individuálních názorÛ. V˘straÏná mimeze, je‰tû navíc zamûfiená na kresby a zbarvení, pfiipomínající oãi vy‰‰ích ÏivoãichÛ, zaujala autora natolik, Ïe se rozhodl ji pfiedstavit vefiejnosti prezentovanou expozicí. Václav LaÀka je rodákem ze Hfiedel u Rakovníka, vystudoval Pfiírodovûdeckou fakultu UK v Praze a byl diplomantem profesora Oty Olivy. Pracoval 34 rokÛ v Domû dûtí a mládeÏe v Rakovníku v oddûlení pfiírodovûdy. Fotografuje od roku 1961, nejprve Exaktou Varex, potom Pentacon sixem TL, dnes pouÏívá fotoaparát Pentax. Je ãlenem fotoklubu Amfora Rakovník, s nímÏ nejãastûji vystavuje. Fotografovat zaãal hlavnû

Autor v˘stavy Václav LaÀka z Rakovníka. Foto Bohumil Obst

proto, Ïe potfieboval doplÀovat své publikované práce v odborném a populárním tisku. Nyní, jako pedagog v.v., pracuje jiÏ pát˘m rokem v Botanické zahradû v Rakovníku. Zdej‰í prostfiedí mu umoÏÀuje denní práci s aparátem a rostlinami, a tak i tady postupnû vzniká (moÏná) zárodek dal‰í fotografické prezentace. V˘stava Svût pavích ok je otevfiená do konce záfií 2010 ve v‰ední dny od 7.30 do 15.30 hodin, v pátek do 13.30 hodin. Petr HÛla

VELKÁ BUKOVÁ. PoÏární zbrojnice Sboru dobrovoln˘ch hasiãÛ Velká Buková letos projde velkou úpravou. Objekt dostane novou stfiechu a vytápûní. Obec se snaÏila získat na zateplení budovy dotaci, ale neuspûla. „Jsou to vûci, které jsou potfieba, a tak jsme se rozhodli, Ïe rekonstrukci udûláme i bez dotace. Investiãní akci tedy celou financujeme jen z na‰eho rozpoãtu. Zakázku získal místní fiemeslník, kter˘ ji provede za 120 tisíc korun,“ fiíká starosta Josef Bumba. PoÏární zbrojnice jsou ve Velké Bukové dvû. Historická, která stojí pfiímo u návesního rybníka, a novodobá, jeÏ se nachází naproti obecnímu úfiadu. Rekonstrukce se t˘ká té nové. Jedná se o stavbu ze 70. let, která má rovnou stfiechu a zatéká do ní. Proto bude vymûnûna za pultovou stfiechu z lehké krytiny. Navíc budou do v‰ech místností nainstalována akumulaãní kamna.

MEZINÁRODNÍ VODÁCKÉ ZÁVODY ROZTOKY. Poslední ãervnov˘ víkend uspofiádal Kanoistick˘ klub Rakovník na slalomové trati v Roztokách jubilejní 25. roãník Kfiivoklátsk˘ch slalomÛ a 4. roãník Evropského poháru veteránÛ. Za nádherného sluneãného poãasí si pfiijelo zmûfiit síly více neÏ 350 závodníkÛ nejen z âeské republiky, ale také z Nûmecka, Skotska, Anglie, Belgie, Ruska a dokonce i z Japonska. Vítûzi Kfiivoklátsk˘ch slalomÛ se stali Ingo Kriesinger z Belgie a Ito Yashika z Japonska (kajak), Radomír Fusek z Vala‰ského Mezifiíãí (singl) a Jifií Vûtrovsk˘ s Tomá‰em Kuãerou z Prahy (deblkanoe). Na trati se „neztratili“ také mladí záKaÏdá z postaven˘ch tratí na roztockém kanálu provûfiila umûní závodníkÛ. vodníci z Roztok Adam a Jáchym PeFoto TomበBednafiík terkovi a Václav Koudelka, které trénuje Radka Baãáková. „S prÛbûhem závodÛ jsem velmi spokojen˘, úãast byla vût‰í, neÏ jsme oãekávali. Organizaãní t˘m odvedl skvûlou práci a zaslouÏí si podûkování,“ konstatoval fieditel závodu Jifií Hol˘ a dodal, Ïe v budoucnu by chtûli na Berounce uspofiádat Mistrovství Evropy veteránÛ nebo juniorÛ.

POTLACH V ÚDOLÍ H¤ÍCHU KLUCNÁ. UÏ po jedenaosmdesáté se se‰li v sobotu 3. ãervence osadníci z Údolí hfiíchu na svém v˘roãním potlachu. „Letos jsme se rozhodli, Ïe udûláme komornûj‰í verzi, protoÏe to, co se tu dûlo v nûkolika posledních letech, uÏ bylo neúnosné. Pódium, aparatura, stovky lidí…, tohle uÏ se nám nelíbilo,“ vysvûtlil reÏii leto‰ního potlachu ex-‰erif Karel Hudec. A komornûj‰í podoba potlachu se osvûdãila. Na plácku nedaleko ohnû se stfiídaly kapely Kamarádi Údolí hfiíchu a VHS Rebel z Kladna. Mnoho pfiítomn˘ch si s chutí zazpívalo s nimi. Potlach byl nejen pfiehlídkou trampsk˘ch písniãek, ale vzpomínalo se i na kamarády, ktefií se ho jiÏ nedoÏili. Do‰lo zde i k mnoha setkáním lidí, které stále oslovuje romantika a pobyt v pfiírodû.

OKRADENÍ VODÁCI U ROZVùDâÍKA NEZABUDICE. ·estice vodákÛ, která sjíÏdûla Berounku, byla okradena poté, kdy zakotvila svÛj raft pod známou restaurací U Rozvûdãíka. Vodáci si kolem 16. hodiny za‰li do restaurace na pozdní obûd. KdyÏ se vrátili ke svému plavidlu, zjistili, Ïe pfii‰li UÏ po jednaosmdesáté vzplál v Údolí hfiíchu v˘roãní oheÀ. o doklady, peníze, platební karty i obleãení. ·koda dosáhla témûfi Foto TomበBednafiík 62 tisíc korun. Na‰tûstí vodáci nepfii‰li o své vûci nadlouho. Rychl˘ zásah roztock˘ch policistÛ pfiinesl své ovoce. Prohledali dÛkladnû oba bfiehy fieky od Nezabudic aÏ do Roztok. Naveãer narazili u jednoho roztockého obchodu na podezfielou dvojici. KdyÏ ji zkontrolovali, zjistili, Ïe mezi jin˘mi vûcmi se nachází i lup od Rozvûdãíka. Z trestn˘ch ãinÛ krádeÏe a neoprávnûného opatfiení platební karty byli obvinûni tfiicetilet˘ muÏ z Kladenska a dvaadvacetiletá Ïena z Kolínska.

Na v˘stavu Svût pavích ok se pfiijel podívat i populární písniãkáfi, humorista a fotograf Josef Fousek. Foto Bohumil Obst

V S O U T ù Î I TA K T I K · K O L A U S P ù L A K¤IVOKLÁT. JiÏ dfiíve jsme psali o tom, Ïe jsme se zapojili do mezinárodní matematické soutûÏe Taktik pro ‰koly z âeské a Slovenské republiky. SoutûÏ je podporována Evropsk˘m institutem pro podporu vzdûlávání. SoutûÏ zahrnovala ãtyfii kola a probíhala bûhem celého ‰kolního roku. Celkem se jí zúãastnilo 4 949 ÏákÛ z 250 ‰kol âR a SR v 8 kategoriích. Z na‰í ‰koly soutûÏilo 27 ÏákÛ v 19 t˘mech a 5 kategoriích. Celkovû jsme skonãili na 15. místû a získali jsme certifikát EIPV. Pro nás je to obrovsk˘ úspûch. Ve tfietí kategorii jsme získali tfii první místa – Eli‰ka Skramuská, LukበHu‰ek a dvojice Petr Sainer a Aniãka Vokounová. V ‰esté kategorii to byla dvû první místa – Anna Kasíková a dvojice Michaela

Koufiilová a Barbora Mouchová. V sedmé kategorii téÏ dvû první místa – Martin Pliml a dvojice TomበDubina a Jakub Klime‰. V‰ichni zúãastnûní obdrÏeli vûcnou odmûnu a ‰kola pfiidala nûco sladkého na zub. Poãítáme s úãastí i v pfií‰tím ‰kolním roce. Podobnou soutûÏí byl Taktik V˘zva 2010, do kterého se pfiihlásilo 11 051 soutûÏících z âeské republiky, Nûmecka a Slovenska. Zde se v‰e odvíjelo jednorázovû vyplnûním on-line testu. Zapojili se Ïáci druhého stupnû, rozdûlení po jednotliv˘ch roãnících. Museli prokázat hlavnû znalosti z oblasti zemûpisné a dûjepisné. Nejlep‰ího v˘sledku dosáhla Anna Tolmanová s poãtem 8274 bodÛ a s úspû‰ností 91,93 %, obsadila 40. místo. Marcela Kasíková

TRAGÉDIE V ROZTOCKÉM NÁHONU ROZTOKY. K tragické události do‰lo v pondûlí 5. ãervna v Roztokách. Kolem pÛl ‰esté veãer si v‰imli turisté, ktefií se pohybovali v okolí fieky Berounky, Ïe z náhonu do nûkdej‰ího závodu Permon, v místû b˘valého silniãního mostu, vyãnívá hlava muÏe. Rychlá akce záchranáfiÛ, ktefií okamÏitû k místu ne‰tûstí pfiispûchali, byla bohuÏel marná. Poté, co roztoãtí a rakovniãtí hasiãi ne‰Èastníka z vody vylovili, mohl lékafi uÏ jenom konstatovat jeho smrt. „Je moÏné, Ïe k ne‰Èastné události do‰lo uÏ pfiedcházející noci. Stopy, které jsme na místû na‰li, naznaãují, Ïe muÏ ‰el do kfiovisek nad náhonem vykonat tûlesnou potfiebu, sklouzl z pfiíkrého svahu a utonul. Pfiesnou pfiíãinu smrti ale urãí aÏ nafiízená pitva,“ uvedla mluvãí rakovnick˘ch policistÛ Lenka âerná. Policisté témûfi okamÏitû utonulého identifikovali. Na bfiehu náhonu stál jeho batoh i s doklady. Jednalo se o sedmapadesátiletého muÏe z Kladenska. TomበBednafiík

ZAJÍMAVOSTI – KNIHOVNA

STRANA 10

VO≈AVÉ K¤IVOKLÁTSKO Máme za sebou vlnu veder. Pokud jste v lese nenarazili na místa, kde spadly lokální boufikové sráÏky, ko‰ík na houby pfii návratu vût‰inou ukazoval dno. Je v‰ak ‰koda se z lesa vracet s prázdnou. Okolo cest i na lukách v souãasné dobû roste i kvete mnoho rostlin – bylinek, které sice „Ïivot nezachrání“, ale pfii léãbû mnoha onemocnûní mohou v˘znamnû prospût. Já tak do ko‰íku vedle noÏe na houby pfiibaluji i nÛÏky. NÛÏky proto, abychom bylinkám nepo‰kodili kofieny – neublíÏili, a tak ‰etrnû oddûlili tu ãást, kterou máme v úmyslu sbírat. Mám vÏdy radost, kdyÏ potkám svou nejoblíbenûj‰í, ale jednu z nejskromnûj‰ích rostlinek – sléz pfiehlíÏen˘. Jistû jej v‰ichni znáte, neboÈ provází lidská obydlí. Roste pfii plotech, star˘ch zdech, v okolí cest, mezi dlaÏdicemi a na rumi‰tích. V‰echny druhy slézu (pfiehlíÏen˘, lesní i malolist˘), obsahují v listech, kvûtech i stoncích slizovité látky a tfiísloviny. Od toho se odvíjí i jeho pouÏití. Nejvíce úãinn˘ch látek, tak jako v‰echny bylinky, má samozfiejmû ãerstv˘. Své vlastnosti si uchovává i po usu‰ení, uÏíván jako ãaj ve studeném nálevu a následnû mírnû pfiihfiát˘. Osobnû mám velmi dobré zku‰enosti s úãinky na zánûty Ïaludku a Ïaludeãní vfiedy, kdy pfii celodenním pití obalí sliznici Ïaludku, a ta se velmi rychle hojí (úporné Ïaludeãní vfiedy do mûsíce zcela vyhojeny). Dal‰ím radostn˘m úãinkem je léãba suchého ‰tûkavého ka‰le, obzvlá‰tû u dûtí. Pfii prÛbûÏném uÏívání se such˘ a bolestiv˘ psí ka‰el mûní bûhem jednoho dne v úlevn˘ a dojde k odka‰lání. Sléz má i mnoho dal‰ích pouÏití, napfi. zevnû k léãbû otokÛ po zlomeninách.

Sléz pfiehlíÏen˘ (Malva neglecta) Foto Petr HÛla

Dal‰í z m˘ch oblíben˘ch, bûÏnû roz‰ífien˘ch a velmi skromn˘ch bylinek je fiebfiíãek obecn˘. V souãasné dobû je v plném kvûtu a poãasí svûdãí tomu, abychom kvûty sbírali za sluneãného dne, neboÈ obsahují léãivé éterické oleje. Na‰i

¤ebfiíãek obecn˘ (Achillea millefolium) Foto Petr HÛla

pfiedkové si fiebfiíãku váÏili, povaÏovali jej za v‰elék. Dne‰ními slovy by se fieklo „‰irokospektrální“ léãivku. ¤íkali, Ïe usmûrÀuje v‰echny ‰Èávy, léãí prÛjmy, podporuje krvetvorbu a je nejdÛleÏitûj‰í léãivkou pro Ïeny (návaly, závrati, migrény, nevolnosti, zánûty vajeãníkÛ). Stafií bylináfii oznaãují fiebfiíãek za „spásu v‰ech chorob“. To proto, Ïe tam, kde nebyly úspû‰né jiné léãebné postupy, proãi‰Èuje krev a mÛÏe podpofiit léãbu u úporn˘ch chronick˘ch chorob. Tak proã si cestou z lesa nepfiinést kytiãku léto hofice aromaticky vonící bylinky a naveãer, kdyÏ se ochladí, neochutnat ãaj? V‰echny bylinky su‰íme pomalu, ve stínu na sítech nebo lískách. Pokud je vlhko, dávám je na pár minut dosu‰it na 50 stupÀÛ do otevfiené trouby tak, aby se pfied uloÏením lámaly, nikoli oh˘baly. Babky bylinkáfiky je uchovávaly v plátûn˘ch pytlících zavû‰en˘ch na trámech chalupy. Podle souãasn˘ch znalostí je v‰ak nejvíce úãinn˘ch látek v bylinkách uchováno, pokud je skladujeme v tmavé uzavfiené sklenûné nádobû. Pokud se podafií do sbûru pfii spoleãné ãinnosti zapojit i dûti, b˘vá ko‰íãek rychle pln˘. Dûti se tak nauãí bylinky nejen mít rády, váÏit si jich a poznávat je, ale v zimû pfii nachlazení nevyÏadují prá‰ky, ale „tu svou kytiãku“. PaP

KL7–8 /2010

OBECNÍ KNIHOVNA Je ‰koda, Ïe povídky se moc neãtou V posledních Kfiivoklátsk˘ch novinách psala Dá‰a Pavlíãková o povídkách, které ãetla. Nalistovala jsem chytrou knihu a opí‰u: „Povídka je pojem dost ‰irok˘ a Ïánr znaãnû rozmanit˘. Obecnû fieãeno, je to krat‰í prozaick˘ útvar s jednoduchou fabulí. Od románu se li‰í délkou a pojetím hrdiny. Ten se v románu vyvíjí, kdeÏto charakter povídkového hrdiny b˘vá ustálen˘.“ Není to celé, ale pro zopakování snad staãí. Proã to pí‰u? Koupila jsem uÏ v pofiadí nûkolikátou knihu povídek z edice âeská povídka. Nûkdy od jednoho autora, vût‰inu od celé fiady na‰ich souãasn˘ch autorÛ. Tato nejnovûj‰í je ãistû muÏskou záleÏitostí, jak uÏ prozrazuje název, Povídky o muÏích od Viewegha, ·abacha, Pecháãka, Rudi‰e a dal‰ích. V této edici jich bylo vydáno uÏ skoro dvacet, nûkteré jsou k mání v knihovnû. Ale nevím proã, povídky se moc neãtou. Já mám taky radûji ko‰até mnohadílné romány, ale povídku si taky s chutí pfieãtu. A Ïe se tu najdou opravdu svûtové skvosty od renomovan˘ch autorÛ, jako jsou Tolstoj, âechov, Maupassant, Hemingway, Poe, z na‰ich star‰ích autorÛ âapek, Ha‰ek, Neruda a dal‰í a celé v˘bory povídek s urãit˘m zamûfiením. Tak to byla óda na povídky, na kterou jsem se uÏ dlouho chystala, a ke které vlastnû dala sv˘m ãlánkem Dá‰a Pavlíãková podnût. Vûfiím, Ïe se milovníkÛ a nad‰en˘ch ãtenáfiÛ povídek najde víc, a Ïe je nechtûné a zaprá‰ené nenecháte leÏet na regálech na‰í knihovny. To ov‰em není v‰e, co jsem na prázdniny nakoupila. Jsou tu novinky, pfiípadnû nová vydání od oblíben˘ch ãesk˘ch autorek. Detektivnû ladûná kniha Ivy Hlaváãkové

Osudu neuteãe‰. Studentka gymnázia Natálie Pe‰ková není mezi spoluÏáky oblíbená. Pfiíli‰ inteligentní, svérázná, kontroverzní. Matka alkoholiãka ji sice má sv˘m velmi zvlá‰tním zpÛsobem ráda, ale jaksi jí to neumí dát najevo, otce nepoznala. Mûla jednu kamarádku, Anetu, která taky nezapadala, ale to bylo je‰tû na základní ‰kole, teì patfií naopak mezi nejoblíbenûj‰í, ale s Natálií se odcizily. Natálie vyuÏije situace, zmûní si totoÏnost, vydává se za Anetu a vyhledá Anetina otce, slavného hudebního skladatele, o kterém ale Aneta nemûla tu‰ení. A lÏi se hromadí. Dál nic nebudu prozrazovat, ale ãte se to jedním dechem. Od dal‰í na‰í známé autorky Magdy VáÀové jsem koneãnû sehnala Terezu. To, Ïe vychází uÏ v pátém vydání, mluví samo za sebe. Vûãn˘ konflikt mezi uÈápnutou manÏelkou a atraktivní milenkou, o které ale manÏelka neví. Jen cítí, Ïe je v manÏelství nespokojená. Zaãne o sebe dbát, získává sebevûdomí, odejde i z práce, která ji neuspokojuje. ManÏel její promûnu témûfi nevnímá, a tak dlouho oddaluje svÛj rozvod, kter˘ slíbil mlad‰í milence, aÏ ho manÏelka pfiedejde. Ta koneãnû myslí taky na sebe a zjistila, Ïe ve ãtyfiiceti Ïivot nekonãí. A jedna cizí autorka, Tess Gerritsenová, pfiichází s detektivkou, pfii které vás bude zaruãenû mrazit. Vrah po sobû jako suven˘ry (Suven˘r je i název knihy) zanechává mumifikované mrtvoly. Ta první nalezená je uÏ pfies 26 let stará. Ale není jediná, vrah je policii sám strká pod nos, hraje si s detektivy jako koãka s my‰í. A v‰e se toãí kolem archeologÛ, ãi pfiesnûji archeoloÏek a jejich pracovi‰È. Pfiedstavila jsem

vám novinky, ale knih máme v knihovnû asi 8000, takÏe si jistû kaÏd˘ vybere. A mezi tu atraktivní ãetbu nemusí nutnû patfiit jen ty nejnovûj‰í pfiírÛstky. Koneãnû, pfiesvûdãte se sami. Hezké léto s knihou pfieje Gudrun Humlová P. S. Donesla mi kamarádka ukázat moc pûkné pfieváÏnû dûtské kníÏky, nûkteré témûfi nové, pár jich mûlo dokonce razítko na‰í knihovny, které vylovila z kontejneru na star˘ papír. Pokud se nûkdo chce zbavit pro nûj nepotfiebn˘ch kníÏek, zvlá‰È tak pûkn˘ch, aÈ mi je donese do knihovny, já uÏ si je pfieberu. Do kontejneru se mohou vyhodit opravdu aÏ naposled, nenajde-li se pro nû jiné uplatnûní. A chce-li dárce zÛstat anonymní, staãí je dát ke vchodu do M· Kfiivoklát, s lístkem, Ïe je to pro knihovnu.

POLÁKOVY ILUSTRACE A SNOVÉ FANTAZIE V IVS BUDY K¤IVOKLÁT. Na leto‰ní prázdniny pfiipravilo Informaãní a vzdûlávací stfiedisko Budy v˘stavu ilustrací a obrazÛ Jifiího Poláka, kter˘ v souãasné dobû Ïije v Roztokách. Tento v˘tvarník patfií k nejúspû‰nûj‰ím umûlcÛm na‰eho regionu a rozhodnû stojí za to jeho v˘stavu nav‰tívit. Rodák z DrahÛnûk u Teplic se poprvé zapsal do ‰ir‰ího povûdomí vefiejnosti v roce 1972 autorskou v˘stavou ve Wintrovû síni rakovnické radnice, která se stala ve své dobû kulturní událostí okresu a mnozí pamûtníci na ni vzpomínají dodnes. Jifií Polák na ní pfiedstavil své snové obrazy. Od roku 1986 se Jifií Polák vûnuje malování profesionálnû. Pfii zamûstnání v hloubûtínské Tesle vystudoval veãernû Stfiední odbornou ‰kolu v˘tvarnou v Praze, tzv. Holarku, a hned na to ode‰el na volnou nohu. Od té doby se systematicky vûnoval vûdecké ilustraci. Spoãítat, kolik ilustrací do odborn˘ch knih a ãasopisÛ vytvofiil, asi nelze. Jifií si nevede Ïádn˘ seznam nebo katalog sv˘ch prací. S jeho ilustracemi se mÛÏeme setkat napfi. v knihách Kvetoucí rostliny, Îivot v horách, Krok za krokem pfiírodou, Hmyz a v mnoha dal‰ích, jeÏ vy‰ly nejen u nás, ale i v zahraniãí. Do 11 jazykÛ byla pfieloÏena jeho ilustrovaná leporella pro dûti (napfi. MÛj pejsek, Moje koãiãka). Ilustrace vytváfiel pro mnoho

nakladatelství - tfieba pro Artii, Aventinum, Granit, Arkadii, Fragment, Albatros a dal‰í. Pro Harlek˘n ilustroval ãtyfidílnou encyklopedii, kde pfiedev‰ím ztvárnil hmyz, ryby a houby. Také ilustroval faunu Asie a Evropy, která vy‰la pod souborn˘m titulem Zvífiata svûta. Na 120 jeho ilustrací mÛÏete nyní vidût v IVS Budy. Jsou v podstatû prÛfiezem této jeho tvorby. Kromû toho je zde vystaveno také nûkolik obrazÛ - snov˘ch fantazií a plastik. V˘stava nazvaná Pfiíroda a my bude pfiístupná do 31. srpna. TomበBednafiík

VernisáÏ v˘stavy Jifiího Poláka nav‰tívila celá fiada obdivovatelÛ jeho díla.

Foto Milan Bednafiík

STRANA 11

ZAJÍMAVOSTI – SPOLEâENSKÁ KRONIKA

NESEëTE DOMA ANEB TIP KL NA V¯LET (XVII) ZÁMEK HO¤OVICE - TRAGÉDIE PRINCE TASSILA Pfii sv˘ch letních v˘letech si urãitû nenechte ujít náv‰tûvu zámku v Hofiovicích. NeleÏí daleko od Kfiivoklátu a kromû prohlídky nabízí tato v˘znamná barokní památka stfiedních âech i dal‰í pfiekvapení. Poãátky hofiovického zámku sahají do 17. století, kdy byl zaloÏen pány z Vrbna a Bruntálu. Pfii prohlídce zámku se seznámíte mimo jiné s osudy jeho posledních ‰lechtick˘ch majitelÛ, které tvrdû poznamenala tragická smrt mladého prince a akrobatického letce Tassila. Trosky jeho letedla si mÛÏete prohlédnout v rámci druhého prohlídkového okruhu. Hrabû Tassilo ze Schaumburgu, princ Hanavsk˘, byl druhorozen˘m synem majitele hofiovického panství a bratrem kníÏete Friedricha Wilhelma Heinricha, hrabûte ze

Hofiovick˘ zámek.

Schaumburgu, kníÏete z Hanau, posledního soukromého majitele zámku Hofiovice. V dobû nepfiítomnosti svého bratra jej zastupoval pfii správû panství. Aktivnû se do správy panství zapojoval, zejména v oblasti chovatelství a zemûdûlství. Dokládají to dochované knihy s ex-libris, umístûné v jeho pÛvodním pokoji. Zálibou prince Tassila bylo kromû zemûdûlství a chovatelství také letectví, kterému se aktivnû vûnoval. Byl akrobatick˘m letcem a se sv˘m rud˘m dvouplo‰níkem BFW D-1849 se úspû‰nû zúãastÀoval leteck˘ch soutûÏí, pfii kter˘ch vÏdy reprezentoval Nûmecko. Dne 15. kvûtna 1932 vystupoval v Prostûjovû na leteckém dni, pofiádaném Svazem ãeskoslovensk˘ch letcÛ. Odtud se na svém dvouplo‰níku pfiepravil do Kbel u Prahy. V pondûlí 16. kvûtna v 11.55 pfielétl do nedalek˘ch Klecan na pfiátelskou náv‰tûvu k Maxovi Beniesovi a jeho Ïenû Mathildû, zdej‰ím zámeck˘m pánÛm, u nichÏ poobûdval. Pfied návratem do Kbel chtûl hostitelÛm pfiedvést svÛj leteck˘ um. Pfii jedné figufie nízko nad zemí letoun uÏ nezvládl – podle domnûnky oãitého svûdka ho nejspí‰e oslnilo slunce – prudk˘m dopadem na zem stroj roztfií‰til a sám pfii‰el pfii nehodû o Ïivot. Bylo 15 hodin a 13 minut. Tassilovi ze Schaumburgu bylo teprve 31 let. PrincÛv pohfieb vycházel z hofiovického zámku z hlavního sálu. Odtud ‰el prÛvod do dûkanského kostela a pak na místní hfibitov k rodinné hrobce Moritze z Hanau. PrÛvodu se zúãastnilo asi 50 pfiíbuzn˘ch a pfiátel z nûmecké, ra-

dávají „RÛÏovku,“ beru jako signál a pobídku k jin˘m aktivitám. JiÏ v minulém dílu jsem sliboval zalistovat v Kuchyni staré ·umavy. JejíÏ autorem není pan Malena, jak jsem minule zbrkle uvedl, protoÏe jsem byl lín˘ se jít pfiesvûdãit do knihovny, ale pan Václav Malovick˘. Tím se autorovi i vám dodateãnû omlouvám. Dobrá polovina receptÛ je tu s houbami, tak abych mohl nûco zkusit, musel jsem na nû vyrazit. „Nic neroste, je sucho,“ dostal jsem informaci od Pepíka Egerta z Roztok, kter˘ je v ‰irokém a dalekém okolí brán za houbafiského experta, a kdyÏ on fiekne, Ïe nerostou, mÛÏete na to vzít jed. Îe tomu tak nemusí b˘t, jsem se

ujistil, kdyÏ jsem potkal skupinku postar‰ích turistÛ, jak v nedûli v podveãer smûfiovala na nádraÏí, a kaÏd˘ v ruce nesl parádního hfiiba, ba i nûkolik. To mû nakoplo, a nedbaje rady roztockého „táty hub“ jsem ráno vyrazil na svoje oblíbená houbafiská místeãka. KdyÏ nic nenajdu, ranní procházka lesem není také

DUCHOVNÍ ZAMY·LENÍ ÎIJEME – K âEMU VLASTNù?

kouské i b˘valé ãeskoslovenské ‰lechty. Pohfibu byli pfiítomni také zástupci ministerstva národní obrany, delegace ãeskoslovensk˘ch leteck˘ch plukÛ, zástupci Masarykovy letecké ligy, ministerstva vefiejn˘ch prací a na 3 000 osob z mûsta i okolí. Pfii pohfibu krouÏila nad hfibitovem eskadra tfií ãeskoslovensk˘ch letadel. Na místû ne‰tûstí, tedy na klecanském leti‰ti, byl vystavûn pomník, kter˘ Nûmci bûhem 2. svûtové války odstranili, kdyÏ musel ustoupit stavbû nového vojenského leti‰tû. V roce 2001 ho ale místní obyvatelé obnovili a pfiesunuli na tamní hfibitov. Po Tassilovû smrti rodina jeho pokoj na zámku pietnû uchovávala a nadále ho uÏ nevyuÏívala. A právû tento pokoj si nyní mohou náv‰tûvníci hofiovického zámku od loÀského roku prohlédnout v rámci druhé prohlídkové trasy. V jeho pokoji jsou dochované trosky havarovaného letadla, padák, letecká kombinéza a ãást princova ‰atníku. Na stûnû visí kopie vrtule Tassilova letadla, originál byl poloÏen na rakev s jeho ostatky, která byla uloÏena do rodinné hrobky na hofiovickém hfibitovû. Podle informace NPÚ zpracoval TomበBednafiík

2. díl Krásné léto, moji milí, chce se mi fiíci hned v úvodu, ale v duchu vám i sobû pfieji, aby se na nûkolik dní na nás snesl pfiíjemn˘ letní de‰tík. Vedra, která v‰echny od zaãátku prázdnin suÏují, naplÀují bezezbytku pfiísloví, Ïe v‰eho moc ‰kodí. Je mi líto plouÏících se amalínsk˘ch spoluobãanÛ, ktefií s vypûtím posledních sil zdolávají cestu nahoru Hradní ulicí ke sv˘m pfiíbytkÛm, obtûÏkáni ta‰kami a ruksaky pln˘mi dobrot. Co by ãlovûk pro mlsnou pusu a nûjakou tu u‰etfienou kaãku neobûtoval… Na vedra si stûÏují majitelé restaurací a hospÛdek, protoÏe kupodivu jejich pfiíjemné a stinné zahrádky zejí pfies den prázdnotou. „To ví‰, v‰ichni jdou radûji k vodû, v tomhle vedru se na v˘let nikomu moc nechce,“ odpovûdûl mi obsluhující ãí‰ník sousední restaurace na moji otázku, co udûlali lidem, Ïe tu nikdo není. Spásné de‰Èové mráãky vyhlíÏí také kastelán hradu, protoÏe vedra se podepisují i na malé náv‰tûvnosti této národní kulturní památky. Reputaci pr˘ zachraÀují noãní prohlídky a veãerní kulturní akce, kdy je jiÏ trochu d˘chatelnûji. Musím potvrdit, sám jsem absolvoval noãní prohlídku hradu s oÏivl˘mi obrazy historick˘ch událostí a postav, a musím fiíci, Ïe to je velice pfiíjemnû stráven˘ veãer. Dûkuji za tento záÏitek a ostatním ho vfiele doporuãuji. Nyní pfies léto jsem vyhlásil bojkot televizi, protoÏe to, co nám její management nabízí, je jen samé opakování jiÏ mnohokrát vidûn˘ch pofiadÛ, a je jedno, jde-li o vefiejnoprávní nebo soukrom˘ subjekt. Hlavnû nûãím vyplnit ty mezery mezi reklamou, a je úplnû jedno ãím. Tím, Ïe nám pfies léto ne-

KL 7–8/2010

k zahození. Za hodinu jsem byl zpût a úlovek? Osmapadesát hfiibÛ pravákÛ, krásn˘ch, zdrav˘ch. Îe nekecám, dokladuji snímkem, kter˘ jsem si udûlal na památku a na dÛkaz, Ïe fakt rostly. Zalistuji nyní v kuchafice a zkusím nûco, co není pro nበkraj tak typické, ale na ·umavû a v JiÏních âechách je to dosti oblíben˘ houbov˘ pokrm. AÏ zaãnou zase rÛst, vyzkou‰ejte tento prav˘ ·umavsk˘ hubník. VoÀavé léto a dobrou chuÈ vám pfieje Milan Bednafiík

·UMAVSK¯ HUBNÍK 500 g ãerstv˘ch hfiibovit˘ch hub, 500 ml mléka, 6 tvrd‰ích rohlíkÛ, 4 lÏíce krupice, 2 vejce, 5 strouÏkÛ ãesneku, pepfi, sÛl, kmín, majoránka a trocha tuku na vymazání pekáãku. Houby oãistíme a pokrájíme na men‰í kousky, dáme do kastrolu a v osolené vodû s kmínem uvafiíme asi 30 minut domûkka. Mezitím si nakrájíme na kostiãky rohlíky, dáme do mísy a prolijeme mlékem. Uvafiené houby necháme okapat na cedníku a je‰tû nadrobno pokrájíme nebo nasekáme a pfiidáme k rohlíkÛm. Pfiidáme krupici, vejce, utfien˘ ãesnek, lÏiãku majoránky, podle chuti doladíme pepfiem a solí. V‰e fiádnû promícháme. Sádlem vymastíme pekáãek a rovnomûrnû do nûj rozprostfieme tuto smûs. Dáme do pfiedehfiáté trouby a peãeme pfii teplotû 180° C asi 30 minut. Upeãen˘ hubník je skvûl˘ buì tepl˘ s kysan˘m zelím nebo i jako nákyp zastudena.

Vstát – snídanû – jít z domu – práce – jídlo – práce – jít domÛ – televize – jít spát – pondûlí, úter˘, stfieda… Îijeme – k ãemu vlastnû? âas utíká. Kolotoã se toãí stále rychleji. Kdo chce lépe Ïít, musí víc pracovat. KaÏdá minuta je naplánována. Spûch a ‰tvaní urãují nበrytmus. Dny ãlovûka se rozplynou jako vodní kapka v písku pou‰tû. Îijeme – k ãemu vlastnû? Nakonec vyãerpáni zjistíme: Prohráli jsme své ‰ance. âas je ztracen, ‰tûstí jsme nena‰li. Hledáme víc ãasu. Pokrok a technika ulehãují nበÏivot. Technické pomÛcky ‰etfií nበãas a racionálnûj‰í metody získávají ãlovûku víc voln˘ch hodin. Ale i kdyÏ je pracovní doba krat‰í, nafiíká skoro kaÏd˘: Nemám ãas! V˘konná spoleãnost nás zcela zajala. I na‰e volná doba musí plnit svÛj úãel: Udûlej pfiestávku, abys byl schopn˘ vût‰ích v˘konÛ! Moderní kuchyÀské náfiadí napfi. umoÏÀuje hospodyni pfiipravit jídlo v krat‰í dobû. Stal se tím v‰ak její Ïivot klidnûj‰ím? Udûlat si ãas je umûní. A na‰e epocha trpí chronick˘m nedostatkem ãasu. Slovo „infarkt“ je na úmrtím oznámení mnoha lidí. V‰echno má svÛj ãas… Jak se v‰ak sobû století podobají! Kdysi tomu bylo podobnû: „Stále totiÏ pfiicházelo a odcházelo mnoho lidí a nemûli ani ãas se najíst,“ fiíká evangelium. Jak lidsky zní pak JeÏí‰ovo slovo k jeho apo‰tolÛm, kdyÏ se vrátili z apo‰tolsk˘ch cest: „Pojìte sami stranou na pusté místo a trochu si odpoãiÀte!“ Odpoãinout si, b˘t chvilku sám, zamyslet se nad sebou – to potfiebuje ãlovûk, jinak se bude brzy rezignovanû ptát: Îiji sice – ale k ãemu vlastnû? Kniha Kazatel (3,ln) fiíká: V‰echno má svÛj ãas… najdeme-li dnes lidskou míru práce a odpoãinku, ãinnosti a zotavení, angaÏování a zamy‰lení, budeme Ïít spokojenûji. „Pojìte, trochu si odpoãiÀte!“ I v na‰í uspûchané dobû by toto JeÏí‰ovo slovo ãastûji udûlalo dobfie. Apo‰tolové ‰li na osamûlé místo, ale oázy ticha lze tûÏko nalézt. Lidé proudili za nimi. JeÏí‰ se jich ujal, protoÏe mu jich bylo líto. Nemûli bychom my dnes pfieru‰ovat svou zamûstnanost, nalézt si minutu ticha, abychom lépe chápali sebe samy i svou dobu? Teprve aÏ dojdeme ke klidu a zamy‰lení, máme ‰anci, Ïe najdeme odpovûì na otázku: Îijeme – ale k ãemu vlastnû? J. P.

SPOLEâENSKÁ KRONIKA VZPOMÍNKA V úter˘ 13. ãervence jsme vzpomnûli nedoÏit˘ch 80. narozenin na‰eho obûtavého táty, dûdeãka a fajn kamaráda, pana Jindfiicha Bednafiíka z Kfiivoklátu. Kdo jste ho znali a mûli rádi, vzpomeÀte s námi. Tomበa Milan Bednafiíkovi

âERNÁ KRONIKA NACOUVALA NA CHODKYNI K¤IVOKLÁT (bed). K váÏnému zranûní devûtaãtyfiicetileté chodkynû do‰lo na parkovi‰ti v Budech nedaleko po‰ty. Dvacetiletá fiidiãka citroenu, která couvala na parkovi‰ti, se nerozhlédla a nacouvala do chodkynû z Karlovarska, která tudy v tu chvíli procházela se svojí rodinou. Îena byla citroenem pfiimáãknuta na zaparkovan˘ automobil Ford Escort. Náraz posunul ji i vozidlo o pÛl metru vzad. Po‰kozená utrpûla pohmoÏdûní zad. Záchranka ji pfievezla do Masarykovy nemocnice v Rakovníku, odkud byla pro podezfiení z váÏného zranûní transportována do Ústfiední vojenské nemocnice v Praze.

VANDAL PONIâIL LAK ROZTOKY (bed). Neznám˘ vandal po‰kodil v nedûli 4. ãervence veãer u dvou osobních automobilÛ lak. První po‰kozen˘ je 32let˘ muÏ z Kladenska. Vandal postfiíkal neznámou látkou levou boãní stranu jeho automobilu Volkswagen, kter˘ stál zaparkovan˘ pfied rekreaãní chatou nedaleko Permonu. Na laku vznikla ‰koda 60 tisíc korun. Na policii se kvÛli stejnému problému obrátil i 25let˘ muÏ z Kladenska. Jemu ve stejné dobû, lokalitû a stejn˘m zpÛsobem kdosi po‰kodil lak u vozidla BMW. Jednalo se o sluÏební auto, proto vznikla ‰koda 60 tisíc korun firmû z Kladenska.

Z PASTVINY ZMIZELO TELE ÚJEZD NAD ZBEâNEM (bed). Tfiiaãtyfiicetileté chovatelce z Prahy ukradl neznám˘ pachatel z pastviny Lipov˘ vrch na katastru Újezdu nad Zbeãnem tele. VáÏilo 100 aÏ 150 kg a jeho ztrátou chovatelka pfii‰la o 10 tisíc korun.

ODCIZIL VùCI ZA 232 TISÍC RAâICE (bed). Devûtapadesátilet˘ muÏ z Mûlnicka jistû nebude po nedávné zku‰enosti nechávat ve své chatû v Raãicích tolik drah˘ch vûcí. Na zaãátku ãervence mu chatu vykradl zlodûj a odnesl si lup v hodnotû 232 480 korun. Zlodûj pfielezl drátûn˘ plot u chaty, vypáãil vchodové dvefie a ukradl vûci za 64 280 korun, zejména profi rybáfiské potfieby. Poté zkusil ‰tûstí i ve skladu vedle chaty, kde se mu zamlouvalo zejména elektrické náfiadí. Odtud odnesl vûci za 168 200 korun.

FOTOKRONIKA – HISTORIE

STRANA 12

KL 7–8/2010

KŘIVOKLÁTSKÉ UDÁLOSTI V OBRAZECH

Zbyteãná dopravní nehoda v Budech si vyÏádala zranûní Ïeny z Karlovarska. Více v rubrice âerná kronika. Foto M. Bednafiík

Stanislav Zindulka a Alena Vránová excelovali ve známé hfie A. Uhryho ¤idiã sleãny Daisy, kterou na horním nádvofií hradu uvedlo praÏské divadlo Ungelt. Foto Ludûk Frencl

Monika VaÀková jako císafiovna Eli‰ka a Vladimír âech coby Karel IV. ve známém muzikálu Noc na Karl‰tejnû, kter˘ na horním nádvofií hradu uvedl Poberounsk˘ divadelní soubor. Foto TomበBednafiík

Jako kaÏdoroãnû, tak i letos, probûhl závûreãn˘ koncert ÏákÛ soukromé hudební ‰koly Dagmar Pavlíãkové. Tradicí se stalo, Ïe tato akce probíhá v malebné hospÛdce Alja‰ka na bfiehu fieky Berounky. V‰ichni Ïáci, rodiãe, pfiátelé a kamarádi se sejdou, aby si spoleãnû zamuzicírovali, zazpívali a v závûru si opekli bufity. Bûhem setkání je vÏdy dobrá nálada, a proto se jí zúãastÀují i nûktefií Ïáci b˘valí, ktefií se pfiijedou vÏdycky rádi podívat. To musí bezesporu paní uãitelku Dá‰u Pavlíãkovou velice tû‰it. Foto Stanislav Vanûãek

V pátek 23. 7. oslavili zlatou svatbu manÏelé Ludmila a Ivan Dlouh˘ch z Amalína. Popfiát a podûkovat jim pfii‰li jejich nejbliωí a za mûstys i starosta Milan Naì a místostarosta Petr Tfiíska. Foto Milan Bednafiík

Rekordní úãast závodníkÛ z nûkolika zemí pfiilákaly leto‰ní Kfiivoklátské slalomy na vodáckém kanálu v Roztokách. Foto TomበBednafiík

Jedním z vrcholÛ pobytu zbeãensk˘ch dûtí na Emilovnû (viz str. 9) byl v˘let na zfiíceninu hradu T˘fiova. Foto archiv Z· Zbeãno

KAPITOLY Z HISTORIE K¤IVOKLÁTSKA – XXXIV VOJÁCI ZNÁSILNILI NEZLETILÉ NùMKY (Dokonãení z minulého ãísla) … 8. kvûtna 1945 pfii‰la z Hudlic zpráva, Ïe tam v noci zadrÏeli muÏe v ãerné uniformû, bez dokladÛ, kter˘ tvrdí, Ïe je obãanem Kfiivoklátu. Zajeli jsme tam nákladním autem a na‰li jsme tam b˘valého stráÏmistra Pitlouna. Byl svázán na rukou i nohou. Tloukli ho a kopali do nûj. Prosil o trochu vody. Sám jsem mu ji natoãil a tak, jak byl jsme jej naloÏili do auta a odvezli do izolace, kde byli kolaboranti. Tam byl také zaji‰tûn kfiivoklátsk˘ krejãí Truksa. Ten udal ãtyfii mladé chlapce, ktefií se chlubili, Ïe mají pistoli. V‰ichni ãtyfii byli popraveni a jejich jména

jsou uvedena na pomníku padl˘ch u hradu. Truksa mûl na zádech napsáno: „Jsem vrahem ãtyfi mlad˘ch ÏivotÛ.“ Truksa chlapce udal ãetnickému stráÏmistrovi Mrkvovi a ten to nahlásil veliteli Wildovi. Wild se snaÏil vûc ututlat a tvrdil, Ïe se jedná o hraãku. Mrkva si chtûl u nûmeck˘ch orgánÛ ‰plhnout a dosáhl toho, Ïe byli chlapci zatãeni a pozdûji zastfieleni. StráÏmistr Mrkva mûl ‰tûstí, Ïe utekl a ty dny nebyl k nalezení. Pozdûji se nechal pfieloÏit do Loun a na Kfiivoklátû se jiÏ neukázal. ... 11. kvûtna 1945 v pÛl dvanácté pfied polednem se pfiihlásilo v továrnû 24 komunistÛ z Roztok za ãleny Revoluãní gardy a Ïádali pfiedání celého objektu a zbraní. V pfiípadû neuposlechnutí vyhroÏovali nási-

Kfiivoklátské listy Nezávislé noviny obãanÛ a pfiátel Kfiivoklátu

Vydává Kfiivoklátská, o.p.s. • âíslo registrace MK âR E 19560 Redakãní rada: Pavel Friebert, Ludûk Frencl, TáÀa Friebertová, Petr HÛla, Milan Bednafiík Adresa redakce: 270 23 Kfiivoklát 141, e-mail: [email protected] DTP: Fotostudio „B“ Kfiivoklát • Tisk RAPORT, s.r.o. Rakovník Vychází mûsíãnû • Uzávûrka pfií‰tího ãísla je v nedûli 12. 9. 2010

dem uklidnûni a odkázáni na to, Ïe se bude postupovat podle smûrnic, které si vojensk˘ velitel mjr. Soukup vyÏádá na posádkovém velitelství v Rakovníku. Veãer téhoÏ dne se komunistiãtí gardisti pokusili vyrvat nûkter˘m dobrovolníkÛm jejich zbranû z rukou a málem z toho vznikla pfiestfielka. Situace se uklidnila aÏ poté, kdy vrchní stráÏmistr Franti‰ek Wild pfiedloÏil gardistÛm smûrnice dodané vojensk˘m velitelstvím Alex v Praze. ... 13. 5. 1945 byla rozpu‰tûna ãást pohotovostní ãety. Toho dne v noci do‰lo k otfiesné události v kfiivoklátské ‰kole. Josef Skleniãka z Kfiivoklátu, pozdûj‰í námofiník, se nûkde u Nového Domu seznámil s rusk˘mi vojáky a prozradil jim, Ïe ve ‰kole v KfiiVrchní stráÏmistr Franti‰ek Wild. Foto archiv autora voklátû je ubytováno asi lím. Chtûli postupovat tak, jako ru‰- padesát dûvãátek nûmecké národtí bol‰evici v roce 1917. Po del‰í de- nosti ve vûku 10 aÏ 15 let. Rusové batû byli vrchním stráÏmistrem Wil- si vzali nákladní auto, vedeni Skle-

TOMÁ· BEDNA¤ÍK niãkou pfiijeli do ‰koly a asi dvacet dûvãat znásilnili. Poslali jsme spojku na ruské velitelství a to si pro své vojáky pfiijelo. Josefa Skleniãku pfiedalo zdej‰ímu velitelství k potrestání. Chlapi, ktefií drÏeli stráÏ v továrnû, pr˘ mu zadek roztfiískali tak, Ïe na to do smrti nezapomnûl. Tehdy mu bylo 25 let. Nedospûlá dûvãata byla pfievedena do objektu roztocké továrny, aby k nim nebyl voln˘ pfiístup. Pokus nav‰tívit „dûvu‰ky“ se v‰ak je‰tû nûkolikrát opakoval, díky na‰im stráÏím v‰ak uÏ marnû. ... 6. ãervna 1945 pfii‰lo udání, které pfiinesl Josef Kodet z Roztok, Ïe ve skladi‰ti továrny „Bratfii Tolmanové“ je uskladnûno 19 velk˘ch beden se tkaninami pocházejících z Lidic. Byla tam uãinûna prohlídka a bedny byly skuteãnû nalezeny. Majitelé továrny Karel a Ota Tolmanové byli zaji‰tûni a 7. ãervna 1945 pfiedáni ppor. Procházkou policejní stanici v Kladnû. Bedny s tkaninami jsme pfiedali poslankyni za KSâ ·krdlantové do jedné ‰koly v Kladnû blízko divadla. Bratfii Tolmanové se vrátili asi po tfiech dnech domÛ. Nejspí‰ úschovu beden ve své továrnû uspokojivû vysvûtlili.