Nezávislé noviny obãanû a pfiátel Kfiivoklátu K IVOKLÁTSKÉ LISTY. Roãník III. ÍJEN Kã SILNICE OKOLO K IVOKLÁTU. âtùte NA STR

Nezávislé noviny obãanÛ a pfiátel Kfiivoklátu

K¤IVOKLÁTSKÉ LISTY Roãník III.

¤ÍJEN 2012

JAK DOPADLY VOLBY NA K¤IVOKLÁTSKU

20 Kã

SILNICE OKOLO K¤IVOKLÁTU

âTùTE NA STR. 6

âTùTE NA STR. 3

JAKOU PISTOLÍ VLASTNù ST¤ÍLELI NA PANA PREZIDENTA? âTùTE NA STR. 5

O BAREVNÉM PODZIMU UÏ nûjak˘ pátek jezdím dennû na Kfiivoklát kolem Berounky a pozoruju pfiírodu, která kaÏd˘ den obléká jinak strakat˘ kabát. AÈ uÏ leskl˘, sluncem záfiící, po‰mournû mdl˘ nebo stfiiÏen˘ z mlÏného oparu. A fiíkám si, jak˘ je ten podzim vlastnû ‰ikula, Ïe nám nadûluje tak krásnou podívanou. UÏ nûjak˘ pátek jezdím do práce beze stresu z pospíchajících bláznÛ, dopravních komplikací a silniãních uzavírek. A je to fajn, protoÏe mám ãas vnímat ty krásné podzimní barvy. Tolik jich v Ïádném mûstû nenajdete. Nedávno se stráÀka na konci jedné zdej‰í vesniãky zbarvila do cihlovû ãervené. Ale malífi podzim v tom byl tentokrát nevinnû. To jenom modr˘ igelit z balíkÛ izolace sloÏené na zahradû prozradil, Ïe se za plotem zaãalo rekonstruovat. Tak jen doufám, Ïe se stráÀka za vesniãkou zbarví brzy je‰tû domodra. Vznikne tak rarita, kterou jinde najdete uÏ málokde. A v CHKO obzvlá‰È. Petra Dolanská

SVATOVÁCLAVSK¯ KONCERT V K¤IVOKLÁTSKÉM KOSTELE V rámci kfiivoklátsk˘ch koncertÛ jsme mûli moÏnost nav‰tívit první z trojice, kter˘ se konal v pátek 28. záfií od sedmnácti hodin v kostele sv. Petra. Byli jsme svûdky vystoupení smí‰eného pûveckého sboru Gaudium Základní umûlecké ‰koly Moskevská Kladno, pod vedením Lenky Kubínové. Klávesy: Matûj Drábek, violoncello: Marek Fichtner, flétny: Tereza Hrebíková a Zuzana Crhová. Na vysoké úrovni jsme vyslechli díla J. Tisseranda, J. Arcadelta, A. Vivaldiho, W. A. Mozarta, P. Ebena a dal‰ích. ·koda jen, Ïe si tak málo Kfiivoklátsk˘ch na‰lo cestu za tímto vynikajícím kulturním záÏitkem. Jifií Friebert Velitel kfiivoklátského Fotrteamu Michal Temejãík pfiebírá cenûn˘ putovní pohár pro absolutního vítûze hasiãské soutûÏe O kfiivoklátskou Dubinku. Foto Milan Bednafiík

O K¤IVOKLÁTSKOU DUBINKU POâTVRTÉ PUTOVNÍ POHÁR VYBOJOVALI DOMÁCÍ

V kfiivoklátském kostele vystoupil smí‰en˘ pûveck˘ sbor Gaudium.

POZVÁNKA Lesy âeské republiky, s.p. Informaãní a vzdûlávací stfiedisko Kfiivoklát zve v‰echny na dal‰í z filmov˘ch podveãerÛ. Ve stfiedu 14. listopadu 2012 v 18.00 hodin v budovû IVS v Hradní ulici uvedou bratfii Tomበa Milan Bednafiíkové svÛj dal‰í filmov˘ snímek. Naz˘vá se „Srpnová apokalypsa 2002“ a zachycuje události, které se staly pfied deseti lety ve Vi‰Àové, Roztokách a Kfiivoklátû, kdy do‰lo k dosud nevídané povodni. Ve filmu hovofií lidé, kter˘ch se povodnû bezprostfiednû dotkly, a obsahuje desítky dobov˘ch fotografií. Jako obvykle si zájemci mohou zakoupit DVD za reÏijní cenu 150 Kã.

MOUDRÁ SLOVA V‰ichni víme, co máme dûlat a co ne, je v‰ak velmi tûÏké se podle toho fiídit. (Swami Rama)

Foto Jifií Friebert

K¤IVOKLÁT (paf). V sobotu 6. fiíjna se k rybníku na Amalínû sjeli hasiãi z Kfiivoklátu, Roztok a Velké Bukové, aby pomûfiili své síly ve 4. roãníku soutûÏe v netradiãním hasiãském sportu O kfiivoklátskou Dubinku. KaÏdé ze sedmiãlenn˘ch druÏstev startovalo na úrovni autobusové zastávky u rybníka a mûlo pomocí stfiíkaãky PPS 12, dvou hadic „B“ a deseti hadic „C“, rozbalen˘ch v ulici Na Ohrádce, naãerpat 200 l sud umístûn˘ nedaleko vstupu do Dubinky. Jakmile byl sud pln˘, hasiãi museli vedení z hadic opût sbalit, ve‰keré vybavení umístit na dfievûné podláÏce u startu a postavit se za startovní ãáru. ZdviÏená ruka velitele znamenala stop pro ãasomíru. âtvrtého roãníku soutûÏe se úãastnila dvû druÏstva pofiádajícího SDH Kfiivoklát, po jednom druÏstvu vyslali do soutûÏního klání hasiãi z Roztok a z Velké Bukové. Hasiãské zápolení O kfiivoklátskou Dubinku za uplynulé tfii roãníky získalo na popularitû, coÏ se promítlo do poãetného davu povzbuzujících divákÛ. Nepfiehlédnuteln˘ byl zejména fan klub kfiivoklátského Tomá‰e Fuksy. Mezi hasiãi se z absolutního vítûzství stává prestiÏní záleÏitost. Nechybí poctivé tréninky, ani vym˘‰lení rÛzn˘ch taktik jednotliv˘mi soutûÏními druÏstvy s cílem srazit ãas na co nejniωí hodnotu. Kfiivokláská „Dubinka“ uÏ není jen sranda soutûÏ, ale nemilosrdná, poctivá bitva o vtefiiny. PfiipomeÀme si, Ïe v prvním roãníku putovní pohár pro absolutního vítûze získalo druÏstvo pofiádající-

ho SDH Kfiivoklát, následující dva roãníky mûly shodného vítûze v SDH Roztoky. SoutûÏ zaãala krátce po tfiinácté hodinû za krásného sluneãného poãasí. Los urãil pofiadí jednotliv˘ch druÏstev a první se na startovní ãáru postavilo druÏstvo SDH Kfiivoklát, sloÏené z tûch mlad‰ích hasiãÛ. Diváci mûli poprvé moÏnost povzbudit hasiãe v soutûÏi. KdyÏ se kfiivoklát‰tí hasiãi sefiadili zpût za startovní ãárou a jejich velitel zvedl ruku, stopky se zastavily v ãase 5 minut a 45.75 sekundy. âas mohl

TùLOCVIâNÁ JEDNOTA SOKOL K¤IVOKLÁT pofiádá dne 3. listopadu 2012 40. roãník lesního bûhu MALÁ K¤IVOKLÁTSKÁ Kanceláfi závodu je otevfiena od 8.30 hodin, první start dûtí ve vûku 6–7 let je v 9.45 hod., pfied‰koláci asi v 10.45, a hlavní závod v 11.20 hod. Jste srdeãnû zván jako aktéfii závodu nebo jako jeho diváci.

b˘t je‰tû lep‰í, ale pfii ãerpání vody na malou chvíli zhasla kfiivoklátsk˘m hasiãÛm stfiíkaãka, za coÏ mohl zavfien˘ pfiívod benzínu. Kdo ho omylem zavfiel se mohli kfiivoklát‰tí jen dohadovat, stejnû jako o tom, kolik vtefiin tím ztratili. Druh˘m druÏstvem na startovní ãáfie bylo druÏstvo SDH Velká Buková. Bukov‰tí hasiãi nastoupili oproti loÀskému roku ve znaãnû obmûnûném sloÏení a z odhodlan˘ch tváfií bylo jasné, Ïe letos jsou pfiipraveni odãinit loÀské ãtvrté místo. (Pokraãování na str. 2)

UDÁLOSTI Z OBCE

STRANA 2

Anketa KL Na‰li jste ve své ‰pajzce v souvislosti s prohibicí láhev tvrdého alkoholu, ke kterému jste nemûli dÛvûru? Co jste s ní udûlali? Miroslav BaÀas 24 let, student Vzhledem k tomu, Ïe se u nás pouÏívá pouze rum, a to ke kuchafisk˘m potfiebám, je jeho spotfieba u nás asi jedna láhev za 2 roky. Díky tomu mohu fiíct, Ïe se u nás Ïádn˘ podezfiel˘ alkohol nena‰el. Gudrun Humlová 69 let, uãitelka v.v. Od minul˘ch Vánoc mám naãatou láhev rumu, tak aÏ zas budu vyrábût nበoblíben˘ vánoãní nákyp, zase tam trochu pfiidám. KdyÏ uÏ jsme se neotrávili loni, tak to snad pfieÏijeme i letos. Blanka âerná 30 let, speciální pedagog Tvrdému alkoholu pfiíli‰ neholdujeme, a tak se u nás nacházejí pouze nûjaké zbytky v láhvích otevfien˘ch pfied létem. Upito z nich bylo uÏ dávno. V‰echna ta omezení se nás tedy nedotkla. My si radûji dáme skleniãku bílého vína nebo trochu piva po dobrém obûdû.

O K¤IVOKLÁTSKOU DUBINKU POâTVRTÉ PUTOVNÍ POHÁR VYBOJOVALI DOMÁCÍ (Dokonãení ze str. 1) Stopky se bukovsk˘m hasiãÛm zastavily v ãase 5 minut a 44 sekund, coÏ bylo prÛbûÏné první místo. BohuÏel snad nervozita, ãi únava v cíli zpÛsobily poru‰ení pravidel, za které následovala 10 sekundová penalizace a dosaÏen˘ ãas byl oficiálnû 5 minut a 54 sekund. Tfietí se na startovní ãáru postavili dvojnásobní vítûzové a objektivnû i nejvût‰í favorité, hasiãi SDH Roztoky. Ani oni se bohuÏel nevyvarovali drobného zaváhání, kdy se jim nepodafiilo vãas spojit v‰echny hadice a na malou chvíli museli pfieru‰it dodávku vody. I pfies tuto patálii jim stopky namûfiily 5 minut a 38.22 sekundy. Dostali se tak na prÛbûÏné první místo. Tento ãas by jim loni s pfiehledem staãil na vítûzství. Ale na startu bylo je‰tû jedno druÏstvo. Fotrteam hasiãÛ z SDH Kfiivoklát. Vûkov˘ prÛmûr mûlo toto druÏstvo s pfiehledem nejvy‰‰í, protoÏe za Fotrteam mohou soutûÏit hasiãi od 40 let. V˘jimkou byl pouze zaskakující David Havlík. Na svÛj boj s ãasem tak vyrazili vlastnû hasiãi pfied hasiãsk˘m dÛchodem. A ukázali, Ïe do starého Ïeleza rozhodnû nepatfií. Stopky se totiÏ u Fotrteamu zastavily v ãase 5 minut a 32.37 sekund. ZaslouÏené první místo a první uznalé poklepání po ramennou od nejvût‰ích soupefiÛ z Roztok. Fotr-

Roztock˘ velitel Ludûk Egert pfiedává signál o ukonãení ãerpání vody. Foto Milan Bednafiík

team ve sloÏení Franti‰ek Pelesn˘, David Havlík, Jifií Friebert, Miroslav Friebert, Miroslav Svoboda, Pavel Friebert a Michal Temejãík získal pro Kfiivoklát na rok putovní pohár pro absolutního vítûze soutûÏe O kfiivoklátskou Dubinku.

Bukov‰tí hasiãi bojovali hasiãsk˘m srdcem. BohuÏel, smolná penalizace za drobné poru‰ení pravidel jim neumoÏnila dostat se na „bednu“. Foto Milan Bednafiík

Pro leto‰ní ‰kolní rok jsme do pfiedmûtu ãlovûk a svût práce v devátém roãníku pfiipravili vût‰í propojení s praxí v rámci profesní orientace. Cel˘ devát˘ roãník jiÏ nav‰tívil Úfiad práce v Rakovníku, kde si v‰ichni mohli projít testem, z nûhoÏ získali informaci o svém moÏném budoucím zamûfiení. Dále získali pfiehled o moÏnostech studia. Bûhem celého podzimu umoÏÀujeme stfiedním ‰kolám v regionu prezentaci uãebních a studijních oborÛ. Îáci mohou vyuÏít i dny otevfien˘ch dvefií na jednotliv˘ch

CESTA K PA¤EZOVÉ CHALOUPCE Dûti z matefiské ‰koly mají velmi rády pohádky, a tak jim udûlal velkou radost dopis od Kfiemílka a VochomÛrky, ve kterém je lesní skfiítkové zvali k sobû na náv‰tûvu. Aby dûti cestu k pafiezové chaloupce dobfie na‰ly, oznaãili jim ji kamarádi v ãepiãkách barevn˘mi fáborky. Cestou v‰ak musely dûti hledat na oznaãen˘ch místech úkoly, které musely splnit, aby mohly pokraãovat dál. A tak sbíraly houby a tfiídily je na jedlé a jedovaté, poznávaly, co do lesa patfií a co ne, jmenovaly,

NeÏ se dûti s Kfiemílkem a VochÛrkou rozlouãili, spoleãnû se na památku vyfotili. Foto archiv M·

Kfiemílek odmûnil kaÏdého pomocníka obrázkem na vymalování. Foto archiv M·

Vyhlá‰ením v˘sledkÛ 4. roãník soutûÏe v netradiãním hasiãském sportu O Kkfiivoklátskou Dubinku skonãil. Spoleãné pfiátelské posezení hasiãÛ v kfiivoklátské zbrojnici bylo pfiíjemnou teãkou za vydafien˘m soutûÏním odpolednem.

PROFESNÍ ORIENTACE ÎÁKÒ

Ing. Ivan Kasalick˘ 60 let, ochránce pfiírody Moje odpovûì je jednoduchá: nena‰li! TomበKrÛta 19 let, ãí‰ník Doma jsme pfied prohibicí nûjak˘ alkohol mûli, ale byl kvalitní a vûdûli jsme, od koho je, takÏe strach jsme nemûli.

KL 10/2012

která zvífiátka v lese Ïijí, házely ‰i‰ky na cíl, skákaly jako zajíãci a plnily dal‰í úkoly. Star‰í dûti si nejvíc uÏívaly chÛzi labyrintem mezi stromy se zavázan˘ma oãima pouze podle nataÏeného provázku. Dûti zdárnû v‰echny úkoly splnily a pomalu a potichu se blíÏily k chaloupce Kfiemílka a VochomÛrky. Skfiítkové uÏ na dûti pfied chaloupkou ãekali a mûli z jejich náv‰tûvy velkou radost. Spoleãnû si s dûtmi zatanãili a zazpívali písniãky o lese. Kfiemílek dal

dûtem ochutnat jablíãková povidla, která právû uvafiil. Dûti potom je‰tû pomohly VochomÛrkovi v malém rybníãku nachytat ryby k obûdu a Kfiemílkovi nasbíraly ‰i‰ky na topení. Za odmûnu dostaly dûti od Kfiemílka obrázek na vymalování a povidlové buchty na cestu domÛ. Chutnaly opravdu v˘bornû. Dûtem se setkání s pohádkov˘mi postaviãkami velmi líbilo a pozvaly oba skfiítky na oplátku na náv‰tûvu do ‰kolky. Jaroslava Vimrová

‰kolách a dále nav‰tívit i burzu ‰kol v Rakovníku. Dále pfiipravujeme nûkolik exkurzí zamûfien˘ch tak, aby se Ïáci co nejvíce seznámili s praxí a mohli si tak udûlat obrázek o tom, co je v budoucnu ãeká. Pfiípadnû mohou svá rozhodnutí zmûnit, neboÈ pfiihlá‰ky se podávají do 15. bfiezna 2013. Celkem mohou podat dvû pfiihlá‰ky. Krat‰í ãas na rozhodování mají ti, ktefií se chtûjí zamûfiit na umûlecké obory, protoÏe zde se pfiihlá‰ky podávají do 30. listopadu 2012. Mgr. Marcela Kasíková

NETRADIâNÍ DEN STROMÒ Vzhledem k tíÏivé finanãní situaci pojalo Kfiivoklátsko o.p.s. leto‰ní Den stromÛ tro‰iãku jinak, neÏ jsme byli zvyklí. Dne 22. fiíjna 2012 se jeho dvû zástupkynû vypraví do Rakovnické Botanické zahrady, kde se svojí soutûÏí „Stromkoriskuj“ provûfií znalosti o jehliãnat˘ch i listnat˘ch „pánech lesa“ nûkolika desítek ekologick˘ch nad‰encÛ z rÛzn˘ch ‰kol na‰eho okresu. Dûti se dozví nejen spoustu zajímavostí o stromech znám˘ch, ale i o tûch, o nichÏ tfieba jen kdesi nûco zaslechly. DÛleÏitou kategorií budou ale stromy památné, které jsou totiÏ hlavním tématem leto‰ní okresní botanické soutûÏe pofiádané BZ SZe· Rakovník. Tímto se omlouvám v‰em vûrn˘m úãastníkÛm na‰ich akcí a doufám, Ïe se s nimi budu moci setkat jiÏ v pfií‰tím roce pfii oslavû DNE ZEMù. Jifiina Pro‰ková, fieditelka o.p.s. Kfiivoklátsko

TO JSOU MI VĚCI Z ankety tohoto ãísla Kfiivoklátsk˘ch listÛ jsme se dozvûdûli, Ïe otráven˘ alkohol se kfiivoklátsk˘m ‰pajzkách vyhnul. Na‰tûstí. Pfiiznám se, Ïe si panáka obãas dám rád a pfiedstava, Ïe bych po nûm oslepl, je dûsivá. A je‰tû hor‰í je zbyteãná smrt a s ní spojená bolest blízk˘ch. Ta je nepfiedstavitelná. V souvislosti s prohibicí jsem Ïasnul nad nûkter˘mi médii. To, Ïe jsme si nemohli pár dní koupit fla‰ku tvrdého, bylo nûkter˘mi novináfii prezentováno jako kdovíjaká újma. Nûkter˘m ‰lo o Ïivot, nám ostatním ne‰lo o nic. O dost nám naproti tomu ‰lo pfied pár dny v krajsk˘ch volbách. Na v˘sledky voleb do krajského zastupitelstva se dá nahlíÏet z rÛzn˘ch pohledÛ. Tfieba tak, Ïe nûkteré volební strany se sníÏily k bezbfiehému populismu pfiedvolební agitace, Ïe ve volbách mÛÏeme vyjádfiit stop souãasné vládû premiéra Petra Neãase. Opak je pravdou. Troufám si tvrdit, Ïe na celostátní vládu v˘sledky voleb velk˘ dopad mít nebudou. Volili jsme „jen“ do stfiedoãeského krajského zastupitelstva, a to nám na v˘platû ani dÛchodu skuteãnû nepfiidá. Je nejen m˘m názorem, Ïe mnozí pravdûpodobnû pofiádnû ani nevûdûli, o co v krajsk˘ch volbách jde a co pro nû krajsk˘ zastupitel skuteãnû mÛÏe a nemÛÏe udûlat. Dal‰ím pohledem mÛÏe b˘t, Ïe velká skupina voliãÛ je souãasnou situací znechucena, otrávena a do té míry na‰tvána, Ïe k volbám prostû ne‰la. Nízká volební úãast je toho dÛkazem. Dal‰ím pohledem pak je, Ïe komunisté v Kfiivoklátû vyhráli volby asi poprvé od roku 1989. Je to pro mû naprosto nepochopitelné, ale to je asi tak v‰e, co se k tomu dá fiíci. Uvidíme, co nám v˘sledky krajsk˘ch voleb pfiinesou v pfií‰tích ãtyfiech letech. Nepotû‰ila mû i dal‰í vûc. Kam se podûla velká mapa, která byla po mnoho desetiletí na Amalínû naproti hospodû, a proã se nevrátila na své místo. Jsou tam zbyteãnû dvû plakátovací plochy. Podle mého naproti hospodû staãila jedna, místo druhé mohla b˘t ta mapa, a druhá plakátovací plocha mohla b˘t naproti krámu pod kostelem. Byla by obãanÛm mnohem uÏiteãnûj‰í, do krámu chodí snad kaÏd˘. Nevybavuji si, Ïe bychom to v zastupitelstvu probírali, ale moÏná jsem jen chybûl... To jsou mi vûci! Pavel Friebert

JAK JSME VOLILI V K¤IVOKLÁTù K¤IVOKLÁT (paf). Ve dnech 12. a 13. fiíjna jsme i u nás volili nové zastupitele Stfiedoãeského kraje. Jak u nás volby dopadly? Tuto statistiku jsme vyãetli na úfiední desce: Volit u nás mohlo 567 osob, pro obálku si jich pfii‰lo 215, coÏ znamená volební úãast 37,92 %. S poãtem 51 hlasÛ u nás zvítûzila KSâM, s 50 hlasy na druhém místû byla âSSD, tfietí skonãila ODS s 33 hlasy. Za nimi se umístila TOP 09 a Starostové pro Stfiedoãesk˘ kraj s 22 hlasy, pak Strana svobodn˘ch obãanÛ s 9 hlasy. Na konci skonãily hned tfii strany se stejn˘m poãtem 6 hlasÛ – Strana práv obãanÛ – Zemanovci, Volte Prav˘ blok a Suverenita.

Z HISTORIE – DOPISY

STRANA 3

KL 10/2012

âOKOLÁDOV¯ SEN V MATE¤SKÉ ·KOLCE Zaãátkem fiíjna provonûla na‰i matefiskou ‰kolu vÛnû ãokolády. Provozovatelé solné jeskynû v Berounû k nám do ‰kolky vyslali svého animátora Vláìu se zábavn˘m workshopem nazvan˘m „âokoládov˘ sen“. Dûti se v nûm pfiimûfienou formou seznámily s historií ãokolády, s postupem zpracování kakaov˘ch bobÛ i s vyuÏitím hotové ãokolády. Potom si dûti vyzkou-

Nejvût‰í radost mûly dûti z malování ãokoládou a ani nepotfiebovaly Ïádn˘ ‰tûtec. Foto Archiv M·

‰ely, Ïe ãokoládou se dá i malovat a z ãokolády si vyrobily vlastní figurku, kterou si mohly odnést domÛ. Nejvût‰í úspûch mûlo obtiskování dlaní namazan˘ch ãokoládou. Îe nebyly od ãokolády jen ruce, ale i ústa dûtí, nikoho nepfiekvapilo. Sladké dopoledne jsme si v‰ichni moc uÏili a jiÏ teì se moc tû‰íme na jaro, kdy nás ãeká s Vláìou dal‰í workshop, tentokrát medov˘. Jaroslava Vimrová

KdyÏ ona ta ãokoláda na dlaních byla tak dobrá…

SILNICE OKOLO K¤IVOKLÁTU VI. Dostali jsme se tak pfied první svûtovou válku. Ta samozfiejmû v‰echny blahodárné projekty zmrazila. Okresní zastupitelstvo fiídilo pfiedev‰ím bûÏnou údrÏbu, vãetnû mostkÛ, pfiíkopÛ nebo v˘mûny dfievûn˘ch silniãních ukazatelÛ za kamenné (v dobové terminologii tak zvané ruãiãky). K zásadnûj‰ímu projektu se v okolí Kfiivoklátu prozatím neodhodlalo. Kfiivoklátská obec pokraãovala taktéÏ v údrÏbû, po roce 1900 fie‰ila pfiedev‰ím cestu k Ïelezniãní zastávce, která byla pro pû‰í tehdy pfiístupná jen od Hotelu S˘kora. Po skonãení války a pfiekonání pováleãné krize pfiistoupilo okresní zastupitelstvo k poslednímu vût‰ímu projektu pfiedtím, neÏ do‰lo Foto archiv v roce 1927 ke zru‰ení tûch- Po roce 1927 uÏ slouÏila silnice z Roztok do Nezabudic plnû vefiejnosti. to v˘znamn˘ch regionálních samosprávn˘ch institucí. Na mysli Roku 1914 byl dohodnut podíl stá- ky bylo podle tamního obecního zamáme slavnou silnici podél Be- tu, av‰ak jednání pfieru‰ila válka. stupitelstva málo frekventované a rounky, od roztockého mostu do T˘- Státní pfiíspûvek pak v roce 1919 hospodáfisky mrtvé, navíc realizace fiovic. Navazovala na silnici Skryje uznalo nové ministerstvo vefiejn˘ch nákladné komunikace kolidovala – T˘fiovice – Hracholusky, posta- prací. I poté trvalo je‰tû ãtyfii roky, s projektem pfiehradní nádrÏe, jenÏ venou na pfielomu století. Stavba té- neÏ zaãal mít projekt konkrétní po- byl v té dobû uÏ nûkolik let v jedto známé údolní komunikace v‰ak dobu. Pováleãná hospodáfiská situ- nání. nebyla jednoduchá a procházela nû- ace nebyla dobrá, okres, kter˘ se Vytyãování prvního úseku silnice kolika fázemi. V‰imnûme si jí tro- v dubnu 1923 usnesl stavût komu- Kfiivoklát – T˘fiovice zapoãalo chu podrobnûji. nikaci vlastním nákladem, shánûl v listopadu 1923. Zahrnoval náO silnici se jednalo uÏ v roce 1891, dotace jak od státu, tak od zemské- roãnou trasu ve smûru na Velkou av‰ak zainteresované obce se tehdy ho v˘boru a stavbu prosadil jako Bukovou a skalní prÛseky nad Benedohodly. Roku 1903 vydal kníÏe nouzovou práci pro nezamûstnané. rounkou aÏ k Nezabudickému ml˘Fürstenberg souhlas s tím, Ïe pro ná- Vybrat musel samozfiejmû nejlev- nu. Definitivnû byl dokonãen aÏ klady pohodlnû a bezpeãnû sjízdná nûj‰í firmu, konkurz provázely v dubnu 1926, neboÈ práce zdrÏely cesta od pfiívozu v Skrejském luhu, dlouhé dohady. V srpnu 1923 pro- povodnû, které po‰kodily hlavnû podél fieky a na kníÏecím majetku jekt definitivnû schválil stát. Celko- oblast kolem ml˘na. UÏ v létû 1925 buìto aÏ na Kfiivoklát, aneb s pfii- vá délka silnice byla vypoãtena na vypsalo okresní zastupitelstvo soupojením na nûkterou stávající ve- 9,8 km a rozpoãet stavby znûl na tûÏ na úsek druh˘, od Nezabudic do fiejnou cestu buì pfies Branov, neb ãástku 1 755 000 korun. Stavbu prv- T˘fiovic (v délce 3,9 km). Zakázku Nezabudice aÏ ku okresní silnici Bu- ního úseku, od roztockého mostu vyhráli stavitelé Franti‰ek Cinciková-Roztoky postavena bude. Na- pod Nezabudice (necel˘ch 6 km), buch z Prahy-Karlína a Karel Kryk bídl i levné ceny na odprodej po- nakonec v listopadu 1923 vyhrála z Mladé Boleslavi. Práce tak zaãatfiebn˘ch pozemkÛ. Dobr˘ nápad praÏská stavební firma Ing. Vladi- ly hned v fiíjnu a do konce roku byv‰ak usnul, zastupitelstvo jej oÏivi- míra Vlãka. ly v plném proudu. Na jafie následulo aÏ roce 1910, kdy nechalo vyho- Silnici sice podporovaly pfiíslu‰né jícího roku projevil s pokraãováním tovit cel˘ projekt v technickém od- obce, jejichÏ katastrÛ se trasa t˘ka- stavby plnou spokojenost zemsk˘ dûlení zemského správního v˘boru. la (T˘fiovice, Hfiebeãníky, Hracho- stavební rada Ing. Jaroslav Trojan, Potfiebu silnice zdÛvodÀovalo ob- lusky, Nezabudice a Velká Buko- jenÏ vykonával vrchní stavební dotíÏností zdej‰ího spojení, snahou na- vá), jiné v‰ak protestovaly. zor a k Berounce dojíÏdûl na prapojit oblast na berounskou Ïelez- Napfiíklad Branov usiloval o to, aby videlné inspekce. Kolaudace druniãní dráhu i na plzeÀsk˘ region a vedla po pravém bfiehu Berounky, hého úseku stavby probûhla dÛleÏitostí propojit oba v˘znamné neboÈ mûl obavy ze svého odfiíznu- úspû‰nû dne 23. záfií 1927, a tím byml˘ny: Nezabudick˘ a ·lovick˘. tí od okolního ruchu. Také vzdále- la silnice hotova. Cel˘ projekt z roV dÛvodech se objevila i potfieba po- nûj‰í Bûleã nesouhlasila s v˘stav- ku 1910 se tak stavebnû realizoval sílit turistick˘ ruch – zpfiístupnit ro- bou a poukazovala na zbyteãnû ãtyfii roky. mantickou krajinu vãetnû svûtozná- vynaloÏené peníze, které chtûla pfie(Pokraãování pfií‰tû) m˘ch nalezi‰È trilobitÛ. vést do své oblasti. Údolí BerounJan âern˘

Z REDAKâNÍ PO·TY Reakce na rozhovor KL s b˘valou místostarostkou Martou âmerdovou

POVODNù 2002 – V·ECHNO BYLO TRO·KU JINAK V minulém ãísle KL jsem si pfie- peni, kdyÏ k nám pfii‰el druh˘ den ãetl rozhovor s b˘valou místosta- ‰kolník Pavel Procházka a pfiinesl rostkou Kfiivoklátu paní Martou nám nûco z toho, co mûli ve ‰kole. âmerdovou o tom, jak organizova- Moc mu za jeho iniciativu dûkujela pomoc a odstraÀování následkÛ me. srpnové povodnû v roce 2002. S jeTo, jak se obec „zajímala“ o své jími slovy nemÛÏu souhlasit a rád obãany, dokazuje i dal‰í pfiíhoda, bych uvedl na na‰em konkrétním k níÏ do‰lo uÏ po návratu starostky pfiípadu, jak doopravdy pomoc ze Pavly HÛlové z dovolené. Pfiijela strany obce postiÏen˘m obãanÛm s paní âmerdovou zkontrolovat ‰kotehdy vypadala. dy v domû chalupáfiky Libu‰e NûmSpolu s paní ·varcovou (ta ale pat- cové (na‰í sousedky), která si na nefií do Roztok), Havlíkovou a Nûm- zájem obce stûÏovala u pfiednosty covou jsme patfiili k nejvíc postiÏe- Okresního úfiadu Rakovník a u krin˘m obãanÛm Kfiivoklátu. Proto je zového ‰tábu. Mysleli jsme si, Ïe se neuvûfiitelné, jak se k nám obec, dámy zastaví i u nás, ale ony nasedly konkrétnû paní místostarostka do auta a odjely pryã. Paní starostâmerdová, zachovaly. V na‰em do- ka pfii‰la aÏ za nûkolik dní, kdyÏ uÏ mû ãp. 162 v Budech jsme mûli 2,5 jsme mûli zatopené a po‰kozené vûmetru vody, zaplavená byla nejen ci vyvezené do kontejneru a fiekla, celá zahrada, ale i garáÏ, kotelna, Ïe nám asi bude muset vûfiit, co prádelna, spiÏírna a chodba v pfiíze- v‰echno bylo zniãené, coÏ se nás domí. Aby voda vnikla do obytn˘ch cela dotklo. prostor, chybûlo 40 cm. V‰echno, co Byli ale lidé, ktefií nám opravdu bylo v tûchto prostorách, vzalo za pomohli. Kromû jiÏ zmínûn˘ch Pavsvé, vãetnû kotle. Vystûhovat se la Procházky, ZdeÀka Vitou‰e a Janám podafiilo jen automatickou na Jedliãky to byl i Josef Beránek praãku a darling. Zaplavená byla z Roztok, kter˘ nám vymûnil nei studna, ne‰la elektrika. Pokud bych funkãní jistiãe a kategoricky odmímûl hodnotit tehdej‰í pomoc obce, tl jakékoliv finanãní vyrovnání, kfiitak byla nulová. Nejvíc nám po- voklát‰tí hasiãi, ktefií vyãerpali na‰i mohli známí a kamarádi. studnu, paní Vlaìka Pavlíková, kteKdyÏ voda dÛm zaplavila (sahala rá nám zajistila rozbory vody ze aÏ pod silnici), odjeli jsme k mojí studny a chemické prostfiedky na jematce na Amalín, kde jsme dvû no- jí vyãi‰tûní (kvalitní vodu jsme mûci spali. Pfies den (v úter˘ 13. 8.) jsme li aÏ v prosinci), Jindfiich Cedl, ktese nûkolikrát byli u domu podívat, r˘ nám pÛjãil ãerpadlo, Láìa ale nedalo se nic dûlat. Tak jsme se- ·vácha, kter˘ nám tfii dny od rána dûli u S˘korÛ, kde jsme se mohli na- do veãera pomáhal s úklidem, pfiipít a najíst a také se pfievlékat do ‰el nám pomoci i soused Michal suchého obleãení. Proto nás nesku- Skácel… nerad bych na nûkoho zateãnû vytoãilo, kdyÏ se pozdûji pfii- pomnûl. Jedinou pomocí ze strany dûlovala státní finanãní pomoc obce bylo zapÛjãení malého vysoupostiÏen˘m obãanÛm, Ïe paní ‰eãe na dobu asi tfií dnÛ, kter˘ nám âmerdová na schÛzi zastupitelstva osobnû pfiinesla paní âmerdová. prohlásila: „KrÛtÛm toho moc neKdyÏ jsem si nyní pfieãetl, jak padávejte, ti jenom sedûli v hospodû!“ ní âmerdová plnohodnotnû zastouCo jsme, podle ní, asi mûli dûlat, pila starostku, nemohl jsem dále mlkdyÏ jsme do domu nemohli. Hned ãet. AÈ se obãané dozví i o stinn˘ch druh˘ den, kdyÏ voda opadla, jsme stránkách, které na Kfiivoklátû pose vrhli na úklid domu a pozemku. vodnû provázely. Myslím, Ïe obec Chtûli jsme obec poÏádat, zdali by a konkrétnû paní âmerdová situaci pro na‰e tfii domy nezajistila cister- pfiíli‰ nezvládly, chovaly se chaonu s vodou nebo nûjakou pitnou vo- ticky a mnohdy i neprofesionálnû. du. Potkali jsme paní âmerdovou, kdyÏ jsme jeli z Amalína, a zeptali se jí, zdali nûkdo na obci je, Ïe bychom se tam s na‰í Ïádostí obrátili. Podívala se na hodinky a odpovûdûla: „Vy jste se zbláznili, co by tam teì kdo dûlal, DÛm Václava KrÛty 13. 8. 2002 dopoledne. Do veãera stoupla voda je‰a cisternu uÏ tû o pÛldruhého metru. Foto Milan Bednafiík odvezli od ‰koly.“ Byla stfieda (úfiední den), Chápu, Ïe ‰kola byla pro v‰echny 15.05 hodin. Naivnû jsme se do- prioritou, ale myslím, Ïe i k nám, mnívali, Ïe v dobû krize by tam nû- dal‰ím postiÏen˘m, mohla b˘t obec kdo mohl b˘t a shromaÏìovat Ïá- i paní místostarostka vstfiícnûj‰í. dosti obãanÛ. A jen tak mimochodem. Z moÏn˘ch Dal‰í „ránu“ jsme dostali, kdyÏ 30 tisíc státní pomoci jsme díky jsme poÏádali o kontejner na odpad. „prohlá‰ení“ paní âmerdové dostaBylo nám fieãeno, Ïe obec Ïádn˘ ne- li podstatnû niωí ãástku. má. Zmínili jsme se pfied panem Neãekaná finanãní pomoc pfii‰la ZdeÀkem Vitou‰em, kter˘ byl teh- od paní Urbanové, která nám, jako dy v zastupitelstvu, a ten nám zafií- pro své klienty poji‰Èovny, kde pradil pfies pana Jana Jedliãku zapÛj- covala externû, zajistila finanãní obãení kontejneru z Permonu. Se zlou nos ve v˘‰i 5 tisíc Kã. jsme se potázali, kdyÏ jsme poÏáNa závûr, proã toto zvefiejÀuji po dali na obci o nûjaké ãistící a úkli- tak dlouhé dobû? Tenkrát jsem fie‰il dové prostfiedky, které tam byly do- daleko dÛleÏitûj‰í vûci. Na fie‰ení dány krizov˘m ‰tábem. O tyto krizového stavu po povodni v na‰í prostfiedky ‰el poÏádat mÛj otec, kte- obci se podle mého názoru v˘r˘ bydlel trvale v Roztokách. Byl znamnou mûrou podepsalo, Ïe odmítnut s tím, Ïe není místní ob- v uvedené dobû starostka obce i taãan. Dozvûdûli jsme se, Ïe jiÏ Ïád- jemník úfiadu byli na dovolené v zané nejsou, Ïe byly pfiedány do ‰ko- hraniãí. V‰em, ktefií nám tehdy v nely. To jsme chápali, protoÏe ‰kola lehké Ïivotní situaci pomohli, bych byla postiÏená ze v‰ech objektÛ nej- chtûl já i celá rodina podûkovat. víc. O to víc jsme byli mile pfiekvaVáclav KrÛta, Kfiivoklát ãp. 162

ZAJÍMAVOSTI – âERNÁ KRONIKA

STRANA 4

K A N A L I Z A C E A VO D O VO D Cel˘ region Kfiivoklátska jiÏ nûkolik let netrpûlivû ãeká, jak to s projektem „Kanalizace a voda Kfiivoklátsko“ nakonec dopadne. âas nekompromisnû utíká, evropské dotace ub˘vají a naopak problémy s úbytkem pitné vody a s likvidací spla‰kov˘ch vod pfiib˘vají. Obãan, nezasvûcen˘ do administrace tohoto projektu, se pak mÛÏe právem domnívat, Ïe se stále jen ãeká a nic se pro naplnûní tohoto zámûru nedûlá. S naprosto ãist˘m svûdomím mohu prohlásit, Ïe opak je pravdou a Ïe jen v leto‰ním roce snad nebyl t˘den, abychom nejednali s Ministerstvem financí âR, Ministerstvem Ïivotního Projekt na stavbu kanalizace má Kfiivoklát pfiipraven˘. O tom, která firma by podle nûj mûla kanalizaci staprostfiedí âR, Státním vût, se rozhoduje v tûchto dnech. fondem Ïivotního prostfiedí a dal‰ími institucemi, vyjad- nebylo ke ‰kodû, ale spí‰e moÏná ku nejniωí cenu za celé dílo. Zda a kdy fiujícími se k na‰emu projektu. Hned prospûchu celého projektu. se k tomuto rozhodnutí dopracujepoãátkem ledna leto‰ního roku byNakonec jsme se doãkali a 8. fiíj- me, není moÏné pfiesnû stanovit. Rála vyhlá‰ena vefiejná zakázka na na 2012 byly otevfieny obálky di bychom, kdyby to bylo je‰tû do zhotovitele této stavby. Podle pÛ- s uchazeãi o tuto zakázku. Celkem konce leto‰ního roku. vodních pfiedpokladÛ mûlo do bfiez- své nabídky doruãilo 26 uchazeãÛ, Tím v‰ak na‰e problémy nekonna probûhnout 1. kolo soutûÏe, ve jeden uchazeã se pfiihlásil telefonic- ãí. Tûmi nejvût‰ími budou bezespokterém by se posuzovalo splnûní po- ky a jeho nabídka byla otevfiena aÏ ru problémy s financováním celého Ïadované kvalifikace. Potom mûlo 18. fiíjna 2012. Mezi tûmito 27 ucha- projektu. Letos v srpnu nám skonb˘t vylosováno deset uchazeãÛ a ti zeãi jsou samozfiejmû v‰echny nej- ãila platnost rozhodnutí o poskytpak následnû vyzváni k pfiedloÏení vût‰í tuzemské stavební firmy, jako nutí dotace ve v˘‰i 666 mil. Kã a na cenové nabídky. Podle tohoto scé- napfiíklad VIAMONT, OHL ÎS, Ïádost o její prodlouÏení jsme donáfie mûl b˘t vítûzn˘ zhotovitel ALPINE, SKANSKA, STRABAG, posud odpovûì nedostali. Do 31. 10. znám do konce kvûtna, v ãervnu se HOCHTIEF, UNISTAV, METRO- 2012 také máme vrátit Stfiedoãess ním mûla podepsat smlouva o dí- STAV, COLAS, EUROVIA, SMP, kému kraji pÛjãku 15 mil. Kã, ktelo a poãátkem druhého pololetí se GEOSAN, ENERGIE a dal‰í. rou jsme vyãerpali na pofiízení projiÏ mûlo zaãít „kopat“. Celá situace Do soutûÏe se dále pfiihlásilo i nû- jektové dokumentace. AÏ budeme se ale zásadnû zkomplikovala v do- kolik „stfiedních“ firem a nechybí znát vysoutûÏenou cenu díla, budebû, kdy se k podmínkám vefiejné ani zahraniãní uchazeãi ze Sloven- me muset pfiepoãítat celou finanãnû soutûÏe zaãalo nekompromisnû vy- ska, Rakouska, Nûmecka, Bulhar- ekonomickou anal˘zu projektu jadfiovat Ministerstvo financí âR. ska a dal‰ích zemí. Není bez zají- a zjistit, zdali kaÏdá obec má na zaNa základû jeho pfiipomínek jsme mavosti, Ïe o tuto zakázku mûla placení svého podílu. Nemalé promuseli upravovat zadávací podmín- zájem i jistá firma aÏ z Indie. blémy nás ãekají s hmotn˘m zaji‰ky soutûÏe a celkem 14-krát! jsme Nyní bude u kaÏdého uchazeãe tûním pÛjãky od Státního fondu museli prodluÏovat termín k pfied- posuzováno pouze kriterium splnû- Ïivotního prostfiedí a dal‰ích fikládání nabídek uchazeãÛ soutûÏe, ní poÏadované kvalifikace. AÏ bu- nanãních zdrojÛ. Jsme v‰ak odhoda to od 2. února aÏ do 8. fiíjna leto‰- de tento proces vyhodnocen, vãetnû láni udûlat pro realizaci tohoto tolik ního roku. Samozfiejmû, Ïe jsme mu- pfiípadn˘ch odvolání firem proti potfiebného projektu v‰echno, co je seli odstoupit i od zámûru losování. rozhodnutí hodnotící komise, budou v na‰ich silách a pofiád doufáme, Ïe Teprve nyní, s odstupem ãasu v‰ichni uchazeãi, splÀující kvalifi- se to i díky trpûlivosti obãanÛ Kfiia v kontextu soudob˘ch afér kolem kaci, vyzvání k pfiedloÏení konkrét- voklátska nakonec podafií! v˘bûrov˘ch fiízení, docházíme k ná- ní cenové nabídky. Vítûzem bude zoru, Ïe více neÏ pÛlroãní zpoÏdûní samozfiejmû ta firma, která nabídne Ing. Vladimír Melã

KL 10/2012

âERNÁ KRONIKA ZNIâIL OKRASNÉ STROMKY ÚJEZD NAD ZBEâNEM (bed). Bezcitn˘ vandal fiádil v záfií na katastru Újezdu nad Zbeãnem. Zatím neznám˘ pachatel nafiízl neznám˘m nástrojem jedenáct okrasn˘ch jehliãnanÛ, ãímÏ zpÛsobil dvûma Ïenám z Prahy ‰kodu 105 tisíc korun. Sv˘m ãinem se dopustil trestného ãinu po‰kození cizí vûci. NE·IKOVN¯ MLADÍK ZA VOLANTEM K¤IVOKLÁT (bed). Osmnáctilet˘ fiidiã z Prahy couval v Kfiivoklátû z fiady stojících vozidel a nev‰iml si právû projíÏdûjícího vozu Alfa Romeo, do kterého narazil. Sobû a ‰estadvacetiletému fiidiãi z Rakovnicka zpÛsobil ‰kodu za tfiicet tisíc korun. Nikdo se pfii nehodû na‰tûstí nezranil. Dechová zkou‰ka prokázala, Ïe ani jeden z fiidiãÛ nepoÏil alkoholick˘ nápoj. PODRUHÉ SE NARODIL ROZTOKY (bed). Podruhé se narodil jedenadvacetilet˘ fiidiã BMW z Pfiíbramska, kter˘ pfiecenil své fiidiãské schopnosti i pravotoãivou zatáãku na silnici z Roztok do Berouna. Vjel do ní pfiíli‰ rychhle, nezvládl fiízení a vyjel mimo vozovku. Auto narazilo do stromu a dále do svislé dopravní znaãky. O tu se v‰ak je‰tû nezastavilo a pfievrátilo se na stfiechu. Vozidlo mûlo zdemolovanou stfiechu, pfiední ãást i boky. ¤idiã na‰tûstí vyvázl z karambolu bez zranûní. Alkohol mu policisté neprokázali. ·koda vy‰plhala na 53 tisíc korun. SRNA NA SILNICI ZBEâNO (bed). Do nemocnice v praÏském Motole byla letecky transportována ‰estnáctiletá dívka z Kladenska, která byla váÏnû zranûna pfii dopravní nehodû poblíÏ Zbeãna. Okolo pÛl sedmé veãer jela jako spolujezdkynû s jedenaãtyfiicetilet˘m fiidiãem ãtyfikolky ve smûru od Zbeãna na Rakovník. V lesním úseku vyskoãila náhle zprava pfied vozidlo srna. MuÏ prudce brzdil, ãtyfikolka vjela vpravo mimo cestu na prudk˘ bfieh, kde se zastavila nárazem do pafiezu. Zranûn˘ fiidiã byl pfievezen k o‰etfiení do Masarykovy nemocnice v Rakovníku. ·koda byla spoãítána na 30 tisíc korun.

ZE SPRÁVY CHKO K¤IVOKLÁTSKO P¤ÍSTUP DO KRAJINY - PRÁVNÍ P¤EDPISY A PRAXE (II) Jak je v textu naznaãeno, je tady nûkolik vazeb na jiné právní pfiedpisy, ze kter˘ch pak vypl˘vají dal‰í souvislosti, v˘znamnû ovlivÀující vlastní uplatnûní tûchto ustanovení do praxe. Tak pfiedev‰ím je to pojem „úãelová komunikace“, kter˘ je upraven v zákonû o pozemních komunikacích (ã. 135/1961 Sb., úplné znûní ã. 55/1984 Sb), v § 7 takto: „Úãelová komunikace je pozemní komunikace, která slouÏí ke spojení jednotliv˘ch nemovitostí pro potfieby vlastníkÛ tûchto nemovitostí nebo ke spojení tûchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodafiování zemûdûlsk˘ch a lesních pozemkÛ. Pfiíslu‰n˘ silniãní správní úfiad mÛÏe na návrh vlastníka úãelové komunikace a po projednání s pfiíslu‰n˘m orgánem Policie âeské republiky upra-

vit nebo omezit vefiejn˘ pfiístup na úãelovou komunikaci, pokud je to nezbytnû nutné k ochranû oprávnûn˘ch zájmÛ tohoto vlastníka.“ Je tedy jasné, Ïe vyuÏívání úãelov˘ch komunikací není úplnû volné a je vyhrazeno pouze pro vlastníky nemovitostí, které konkrétní úãelová komunikace spojuje, a pro ty, ktefií na nich hospodafií. Navíc je moÏné, za urãit˘ch okolností, vefiejn˘ pfiístup na tyto komunikace omezit. Je pak vûcí pfiíslu‰ného správního orgánu, aby posoudil oprávnûnost zájmÛ vlastníka, navrhujícího takové omezení vefiejného pfiístupu na konkrétní úãelovou komunikaci. Stanovené omezení by pak mûlo b˘t ov‰em na zaãátku takové komunikace jasnû vyznaãeno. (Pokraãování na str. 5)

JAKOU PISTOLÍ VLASTNù ST¤ÍLELI NA PANA PREZIDENTA? K¤IVOKLÁT (paf). V pátek 28. záfií média zvefiejnila ‰okující zprávu: „Na prezidenta Václava Klause zaútoãil pfii otevírání mostu v Chrastavû krátce pfied 15. hodinou ‰estadvacetilet˘ muÏ z Liberce. Pfii útoku stfiílel z plastové pistole, která se pouÏívá ve hfie airsoft …“ O podrobnostech útoku v následujících dnech média pfiinesla mnoho informací. Pfiíli‰ se v‰ak nepsalo, jakou pistolí útoãník vlastnû stfiílel, co je to ten „airsoft“, zda pana prezidenta mohly v˘stfiely opravdu zranit? Není Ïádn˘m tajemstvím, Ïe i v Kfiivoklátû jsou pfiíznivci airsof-

tu. Vyrazili jsme za nimi pro více informací a dozvûdûli se: Airsoft je moderní druh vojenského sportu podobn˘ paintballu, místo munice s barvou se v nûm v‰ak pouÏívají malé plastovo-keramické kuliãky (dle vojenské terminologie správnû broky). Kofieny airsoftu sahají do v˘chodní Asie konce 80. let 20. století, obzvlá‰È pak do Japonska, kde bylo vzhledem k místním zákonÛm pofiizování ostr˘ch zbraní velmi obtíÏné. Japonci proto hledali jinou alternativu. Hra je zaloÏena na ãestném chování hráãÛ – pokud je hráã zasaÏen

Airsoft. Nezúãastnûn˘ divák by pravdûpodobnû na první pohled nepoznal, zda se k nûmu blíÏí skuteãná vojenská jednotka nebo hráãi airsoftu. Foto Radek Friebert

ãi jin˘m dovolen˘m zpÛsobem „zabit“, musí se sám pfiiznat (zásah ãasto ostatní hráãi nemohou vyhodnotit) – hráã musí zfietelnû nahlas ohlásit „mám“, „zásah“ nebo „jsem mrtvej“, zvednout obû ruce a nejkrat‰í cestou odejít k tzv. „mrtvoli‰ti“, (respawn), kde s ostatními vyfiazen˘mi hráãi ãeká do konce hry (pfiiãemÏ nesmí nijak komunikovat s dosud „Ïiv˘mi“ spoluhráãi, ani se jinak zapojit do probíhající hry). Na „mrtvoly“ je zakázáno stfiílet, Ïiví hráãi se za mrtvé nesmí vydávat. Ve hfie je zakázáno jakékoli tûlesné napadání ostatních hráãÛ ãi jiné agresivní chování. Cílem jedné hry je splnûní pfiedem stanoveného úkolu vycházejícího z typick˘ch vojensk˘ch scénáfiÛ, napfiíklad eliminace soupefiova t˘mu, získání vlajky, záchranná mise, pozorovací mise, bránûní objektu, obsazení objektu atd. Základní v˘bavou hráãe jsou ochranné br˘le, jejichÏ no‰ení je ve hfie povinné (chrání zrak pfied zranûním kuliãkou letící rychlostí 100 m/s a více), zbraÀ na bázi vzduchovky a zpravidla maskovací obleãení. Pokroãilej‰í hráãi pak pouÏívají imitace granátÛ, plynové masky, vysílaãky, nosné systémy, noãní vidûní, d˘movnice atd. Zbranû pouÏívají jako munici plastovo-keramické kuliãky o prÛmûru 6 nebo 8 mm a rÛzn˘ch hmotnostech. Napfiíklad pro pistole se pouÏívají nejãastûji kuliãky s hmotností 0,20 g, ale i 0,25 g nebo lehké

Je moÏné, Ïe právû z takové pistole stfiílel v Chrastavû Pavel Vondrou‰ na prezidenta Václava Klause. Foto Pavel Friebert

0,12 g. Pro pu‰ky nebo samopaly jsou nejpouÏívanûj‰í kuliãky s hmotností okolo 0,25 g. Vyrábûjí se i tûωí kuliãky aÏ do váhy 0,43 g (mají vût‰í pfiesnost, ale mohou zpÛsobit váÏnûj‰í zranûní kvÛli vy‰‰í kinetické energii). Zbranû se dûlí do tfií skupin podle toho, ãím jsou pohánûny: manuální, plynové nebo elektrické. Airsoftové zbranû jsou vût‰inou vyrábûny jako modely skuteãn˘ch zbraní v mûfiítku 1:1, takÏe jsou od skuteãn˘ch zbraní obtíÏnû rozeznatelné. V âesku jsou airsoftové zbranû podle zákona o zbraních obecnû povaÏovány za „zbranû kategorie D“,

které (i s odpovídajícím stfielivem) smí vlastnit, drÏet a nosit kaÏdá svéprávná osoba star‰í 18 let, aniÏ by musela mít zbrojní prÛkaz ãi jiné povolení. Na vefiejnosti ji v‰ak nesmí nosit viditelnû a nesmí s ní stfiílet na místû, kde by tím mohla ohroÏovat ostatní osoby nebo po‰kozovat majetek. Podle toho, co se Kfiivoklátské listy o airsoftu dozvûdûly, tedy plastové kuliãky asi panu prezidentovi váÏnû ublíÏit nemohly. JenÏe airsoftové zbranû jsou od tûch skuteãn˘ch obtíÏnû rozeznatelné a nikdo nemohl vûdût, Ïe útoãník stfiílí „jen“ pistolí na airsoft.

STRANA 5

UDÁLOSTI Z HRADU – ZE SPRÁVY CHKO

KL 10/2012

CO SE NA HRADù K¤IVOKLÁTù DùLO, DùJE A BUDE DÍT… Pfiekvapení pro ãtenáfie Kfiivoklátsk˘ch listÛ DEN OTEV¤EN¯CH DVE¤Í NA HRADù 27. 10. 2012 Jak je jiÏ dobr˘m zvykem, pfiiná‰íme opût ve spolupráci se správou hradu Kfiivoklátu nûco pro ãtenáfie Kfiivoklátsk˘ch listÛ. Pfiílohou je poukázka na bezplatnou prohlídku hradu pfii Dni otevfien˘ch dvefií 27. fiíjna 2012. Poukázku pfiedloÏte v pokladnû hradu, kde poté získáte ãasovou vstupenku. Ve volné chvíli mÛÏete na dolním nádvofií ochutnat víno, ãi Kfiivoklátské pivo a medovinu a dal‰í regionální produkty. Ludûk Frencl

N A H R A D ù S E N ATÁ â E L A A N G E L I K A

JAK JE HRAD OTEV¤EN Hrad je otevfien v fiíjnu dennû od 10 do 16 hodin, v listopadu o sobotách, nedûlích a svátcích od 10 do 15 hodin, kdy odchází poslední prohlídka. Prohlídky jsou ve dvou okruzích – „Gotické paláce“ a „Cel˘m hradem“. Bliωí informace získáte na webu hradu www.krivoklat.cz HRAD K¤IVOKLÁT A LETO·NÍ NÁV·TùVNICKÁ SEZÓNA Leto‰ní sezóna pro hrad Kfiivoklát zdaleka nekonãí a zatím patfií mezi ty velmi dobré za posledních pár let. Pfiedev‰ím jsme rádi za mírn˘ rÛst náv‰tûvníkÛ a stabilizaci poãtu pfiíchozích na na‰e akce. I kdyÏ se dle ãísel jeví kulturní akce poklesem, kter˘ je ov‰em zapfiíãinûn nezpoplatnûn˘mi akcemi, je poãet náv‰tûvníkÛ podobn˘ loÀskému roku. Pro hrad Kfiivoklát byl leto‰ní rok v˘jimeãn˘ i z hlediska mnoÏství natáãen˘ch filmÛ, které vznikaly v interiérech a exteriérech hradu. Pfiedev‰ím se jednalo o dal‰í díly seriálu o rodinû BorgiÛ, fiíjnové natáãení pfiíbûhÛ Angeliky a pfiipravované natáãení filmu Poslední rytífi. NárÛst náv‰tûvníkÛ na prohlídkové trasy od ledna do poloviny fiíjna 2012 je oproti loÀskému stejnému období o 2500 osob, coÏ je asi 4% rÛst. Asi nejvût‰í pfiínos na nárÛstu má nov˘ okruh NA HRADBY!, kter˘ byl bûhem hlavní sezony otevfien i v pondûlí a dovoluje náv‰tûvníkÛm prohlídku ãásti hradu bez prÛvodce. Mírn˘ pokles srpnové náv‰tûvnosti zapfiíãinilo natáãení filmu o rodinû BorgiÛ, kdy jsme byli nuceni vylouãit 2. okruh – Cel˘m hradem a nabízet pouze zkrácenou ãást - Gotické paláce (zhruba od 13. 8.). Velk˘m pfiínosem je ov‰em nové Náv‰tûvnické centrum, které se svou samoobsluÏnou prodejnou oslovilo více kupujících a tím i nárÛst trÏeb více jak o 10% za prodej zboÏí. Dal‰í prodejna byla otevfiena v prostoru okruhu NA HRADBY! ve Velké vûÏi, jeÏ se rovnûÏ dobfie zavedla. Ov‰em na druhé stranû poklesla náv‰tûvnost expozice Pfiízraky Kfiivoklátska. Myslím, Ïe je to vzdáleností zaãátku prohlídky (Sklepy pivovaru) od nové pokladny a lidem se prostû nechce asi vracet, moÏná jiÏ „okoukáním“. Za nejvût‰í leto‰ní úspûchy povaÏuji pfiedev‰ím otevfiení nového Náv‰tûvnického centra, okruhu bez prÛvodce NA HRADBY! Mezi nejlep‰í akce prázdninového festivalu „Léto na Kfiivoklátû“ povaÏuji derniéru Noci na Karl‰tejnû, divadelního zpracování slavného muzikálu, které bylo beznadûjnû vyprodáno, a rovnûÏ i celoroãní v˘stavu o historickém porodnictví a historick˘ch koãárcích. Celkem k 10. 10. 2012 nav‰tívilo Kfiivoklát 84 500 platících náv‰tûvníkÛ. Od loÀského roku mûfiíme i absolutní náv‰tûvnost, tedy i tûch, ktefií na hrad pfiijdou a nenav‰tíví prohlídku ãi jinou akci, a tûch je jiÏ více jak 170 tisíc. Hrad Kfiivoklát je otevfien bûhem fiíjna dennû kromû pondûlí, v listopadu o sobotách a nedûlích. V prosinci pak o víkendech (Advent 8–9.12. a 15–16. 12.), bûhem Vánoc pak od 26. 12. do 13. 1. 2013 dennû kromû pondûlí. Do konce roku nás ãeká je‰tû KníÏecí Advent ve dnech 8–9. 12. a 15–16. 12. Ludûk Frencl

Pfiíjezd lovecké druÏiny na hrad sledoval za krásného poãasí poãetn˘ dav náv‰tûvníkÛ. Foto Archiv hradu

Slavná filmová série o krásné Angelice bude mít novou verzi, která bude dvoudílná. Filmovat se bude také v âesku. Nûkdej‰í Angeliku, kterou pfiedstavovala Michele Mercier, nahradí francouzská hereãka Nora Arnezeder. Hrabûte de Peyrac bude místo Roberta Hosseina hrát Gérard Lanvin. Natáãení, které v polovinû záfií probíhalo na hradû Kfiivoklátû, bude pokraãovat v Telãi, Praze, KromûfiíÏi a na Pern‰tejnû. Remake ze 60. let se bude skládat ze dvou ãástí nazvan˘ch Násilím provdána za hrabûte de Peyrac a Angelika na Dvofie zázrakÛ a ve Versailles. První z tûchto dvou snímkÛ bude mít premiéru ale aÏ za dva roky.

KRÁLOVSK¯ LOVâÍ P¤IVÍTAL MNOHO SLAVN¯CH LOVCÒ JiÏ 18 let se v polovinû fiíjna sjíÏdûjí na Kfiivoklát ‰ermífii, hudebníci, divadelníci a trhovci na tradiãní Kfiivoklání, aby v produkci skupiny Merlet hrad na cel˘ víkend vrátili do dob dávno minul˘ch. Tentokrát byl, namísto turnajÛ a rvaãek, hlavním tématem lov a v‰e s ním spojené. Náv‰tûvníci tak mohli obdivovat ukázky v˘cviku koní, psÛ a dravcÛ k loveck˘m úãelÛm, ale také poslouchat ukázky vábení zvûfie i s odborn˘m v˘kladem, to v‰e v komponovaném pfiedstavení Lovecká sezóna. Na hradû si daly dostaveníãko známé historické postavy, které kdy mûly s lovem co spoleãného, napfiíklad bájn˘ Bivoj se sv˘m kancem, cestovatel Emil Holub, ale i lovci z dob renesanãních a dokonce i z dalek˘ch mongolsk˘ch stepí. Ti v‰ich-

ni se se‰li v prÛvodu lovecké druÏiny krále Václava I. A nutno pochválit pofiadatele, Ïe se snaÏili zachovat maximálnû moÏnou historickou vûrnost. Mnozí náv‰tûvníci tak poprvé na vlastní oãi vidûli jízdu v dámském sedle a vá‰nivého lovce Václava I. s páskou pfies oko. VÏdyÈ o nûj pfii‰el tenhle král právû u nás, v kfiivoklátsk˘ch lesích. O správnou náladu se staraly hudební skupiny Krless a Clamortis. Atmosféru stfiedovûkého hradu doplnili mistfii hrnãífii, skláfii, fiezbáfii, ko‰íkáfii, mincífii, ale i svíãkafii a koÏeluhové, ktefií na dolním hradním nádvofií pfiedvádûli svá fiemesla. A protoÏe i poãasí si nakonec dalo fiíct, ti, kdo se na Kfiivoklát vydali, urãitû nelitovali. Petra Dolanská

Michele Mercier.

Nora Arnezeder.

ZE SPRÁVY CHKO K¤IVOKLÁTSKO (Dokonãení ze str. 4) Vzhledem k tomu, Ïe úãelová komunikace je jedním z typÛ „pozemní komunikace“, platí pro pohyb na úãelov˘ch komunikacích samozfiejmû i ustanovení zákona o provozu na pozemních komunikacích. Kromû ustanovení upravujících vlastní provoz je tfieba brát v úvahu uÏ samotné vymezení pojmÛ, dané v par. 2. Z nûho pak vypl˘vá, Ïe úãastníkem provozu je kaÏd˘, kdo se pfiím˘m zpÛsobem úãastní provozu na pozemních komunikacích. Tedy nejen fiidiã motorového vozidla, ale i chodec, cyklista, jezdec na koni nebo jiném zvífieti, vozka, tedy i musher Ïenoucí své psí spfieÏení po cestû apod. Jsou tedy i na úãelové komunikaci platná v‰echna ustanovení pravidel silniãního provozu, a to pro v‰echny, ktefií se tam mohou vyskytovat (pfii dodrÏení ostatních pfiípadn˘ch omezení, vypl˘vajících z jin˘ch právních pfiedpisÛ). Dost dÛleÏitá je vazba volného

pfiístupu do krajiny na Listinu základních práv a svobod, a to v souvislosti s ochranou osobnosti. Jde jak o ochranu práv vlastníkÛ nemovitostí, aby jim uplatnûním práva na voln˘ pfiístup do krajiny nebyly pÛsobeny ‰kody nejen na majetku a zdraví, ale také na základních obãansk˘ch právech (nedotknutelnost majetku, obydlí apod.). Tedy i zde platí zásada, Ïe svoboda jednoho konãí tam, kde zaãíná svoboda druhého. Resp. práva jednoho konãí tam, kde zaãínají práva druhého. Obdobnû je v˘znamná také vazba na ustanovení Obãanského zákoníku o ochranû sousedsk˘ch práv, které rovnûÏ nelze poru‰ovat s odvoláním na právo volného pfiístupu do krajiny. BohuÏel si nûktefií pfiedstavují, Ïe v‰e, co je ve volné krajinû, je vlastnû „vefiejné“ a tudíÏ volnû k dispozici, zatímco spí‰e opak je pravdou. (Pokraãování pfií‰tû) Ing. Ivan Kasalick˘, Správa CHKO Kfiivoklátsko

VyuÏívání úãelov˘ch komunikací není úplnû volné a je vyhrazeno pouze pro vlastníky nemovitostí, které konkrétní úãelová komunikace spojuje, a pro ty, ktefií na nich hospodafií. Foto Ivan Kasalick˘

Robert Hossein.

Gérard Lanvin.

VOLBY – OKÉNKO K SOUSEDÒM – KNIHOVNA

STRANA 6

KL 10/2012

OBECNÍ KNIHOVNA Co si pfieãíst? Tak jsem prohrabávala knihovnu, abych na nûco kápla, co by se mohlo líbit. Bude to taková v‰ehochuÈ. Nûco novû nakoupené, nûco z kladensk˘ch zásob. Jedna mi pfii‰la po‰tou pfiímo od autorky pro knihovnu, pr˘ mÛÏeme zaplatit, ale nemusíme – to fakt nemám ráda. Je‰tû jsem ji nestihla pfieãíst, ale má to b˘t zábavné ãtení, ãehoÏ není nikdy dost, tak jsem zvûdavá. Autorkou je rozhlasová reportérka Romana Beránková, nazvala svÛj pfiíbûh ze souãasné vesnice Konû za plotem, neb sama má konû ráda. Ale hlavnû je to pr˘ o sousedsk˘ch vztazích, coÏ mnozí taky znají. Jako Ïe nበstrom má vûtve k sousedÛm, ktefií uklízejí listí, v sobotu ráno, kdyÏ se lidi chtûjí vyspat, five sekaãka, zahrada jako klícka, ale za plotem binec atp.

Jako antické drama mi pfiipadá Milující sestra Petra Eisnera, pÛvodnû divadelní hra. Osudov˘ pfiíbûh dvou osifiel˘ch sester vrcholí na konci dvacát˘ch let minulého století v americkém St. Louis, kde vedle pobufiujícího jazzu vládne také neskr˘van˘ rasismus a se‰nûrované spoleãenské konvence. Která sestra je ta skuteãnû milující, jak daleko je od lásky k nenávisti? To uÏ si musí ãtenáfi zjistit sám. Není to první autorova kniha, i ty dvû pfiedchozí se pr˘ ãtou jedním dechem, je tam pr˘ v‰e, na co jsme zvyklí u autorÛ angloamerick˘ch thrillerÛ. Tak abych se po tomto autorovi podívala? Minule jsem se rozepisovala o knihách, které mapují osud Filipíny Welserové, první neurozené Ïeny v rodinû HabsburkÛ. A neodolala jsem,

V¯SLEDKY VOLEB DO KRAJSKÉHO ZASTUPITELSTVA NA K¤IVOKLÁTSKU Obec Branov Karlova Ves Kfiivoklát Mûsteãko Nezabudice Pustovûty Raãice Roztoky S˘kofiice Velká Buková Zbeãno

Úãast % Platné hlasy Proc. pl. hl. âSSD 47,13 37,50 37,92 32,22 57,58 33,33 33,33 40,17 43,20 38,03 44,20

78 38 211 112 37 38 45 323 173 81 172

95,12 97,44 98,60 96,55 97,37 100 100 97 97,19 100 96,09

Vysvûtlivky: 1. sloupec – úãast voliãÛ v procentech 2. sloupec – poãet platn˘ch hlasÛ 3. sloupec – procento plat. hlasÛ z odevzdan˘ch obálek 4. sloupec – platné hlasy âSSD v procentech

50,00 31,57 23,69 31,25 16,21 28,94 37,77 16,71 26,58 22,22 27,32

KSâM

ODS

TOP

Vítûz

21,79 28,94 24,17 35,71 21,62 36,84 28,88 26,00 20,80 13,58 23,25

6,41 2,63 15,63 8,92 18,91 15,78 8,88 20,74 15,60 19,75 14,53

2,56 2,63 10,42 3,57 18,91 5,26 4,44 11,42 6,35 14,82 5,81

âSSD âSSD KSâM KSâM KSâM KSâM âSSD KSâM âSSD âSSD âSSD

5. sloupec – platné hlasy KSâM v procentech 6. sloupec – platné hlasy ODS v procentech 7. sloupec – platné hlasy TOP 09, starostÛ a nezávisl˘ch 8. sloupec – strana s nejvy‰‰ím poãtem hlasÛ

kdyÏ jsem objevila dal‰í novou knihu na toto téma, Cti otce svého, ale miluj Ïenu svou od Antonína Polácha, tak jsem ji koupila. KdyÏ uÏ Ïila tu na hradû, Ïe? Fay Weldonovou, úspû‰nou anglickou autorku, jejíÏ díla se vydávají po celém anglicky mluvícím svûtû, byste mohli znát, máme tu v knihovnû od ní asi ãtyfii star‰í knihy. LázeÀsk˘ dekameron mám zapÛjãen˘ z Kladna. Moc se mi ty jednotlivé pfiíbûhy Ïen, které se se‰ly o Vánocích v zapadl˘ch lázních, líbily. Jsou úspû‰né, pÛvabné, ale vût‰inou je to stálo nemálo sil, neÏ toho dosáhly. Tady, v anonymním prostfiedí, se svûfiují s vûcmi, které nikdy nikomu je‰tû nefiekly. Je to kniha o dne‰ních Ïenách, která nejen názvem pfiipomíná slavn˘ BoccacciÛv Dekameron. Setkáme se tu s b˘valou vikáfiovou manÏelkou, scenáristkou, novináfikou, spisovatelkou, fieditelkou spoleãnosti, soudkyní a dal‰ími. Autorka je portrétuje s humorem a ironií. Kdesi jsem si pfieãetla nûco o „osmanománii“. TakÏe jestli patfiíte téÏ mezi milovníky v‰eho, co se t˘ká osmanské fií‰e, pfieãtûte si obsáhl˘ román Louise de Berniérse Ptáci bez kfiídel. Ale je to uÏ o rozpadu osmanské fií‰e. A pospû‰te si, je taky z Kladna. Hana Parkánová – Whitton pro nás taky uÏ není neznámá autorka. O osudech âe‰ky, která se provdala do Anglie, jste si uÏ mohli ãíst v jejích pfiedchozích dvou autobiografick˘ch prózách. V novém autobiograficky ladûném pfiíbûhu nás seznamuje se svou milovanou babiãkou Marií, jediného dosud Ïi-

jícího ãlena své rodiny, která Ïije v Praze. Postrádá ji natolik, Ïe jí s manÏelem navrhnou, aby se k nim do Anglie pfiestûhovala natrvalo. Mají sice z poãátku obavy, jak se babiãka ve svém jiÏ pokroãilém vûku sÏije s realitou anglického venkova, ale babiãka tu má zakrátko snad víc dobr˘ch znám˘ch a pfiátel, neÏ oni. V dobû hororÛ a thrillerÛ a je to ãtení, které pohladí na du‰i. MoÏná to trochu i pfiipomíná Babiãku BoÏeny Nûmcové, sice v jiné dobû a v jin˘ch reáliích, ale laskavost, pochopení, tolerance, to jsou urãitû vlastnosti nadãasové a dobr˘ch sousedÛ a pfiátel není nikdy dost, a nejsou-li, tak si aspoÀ pfieãtûte dobrou knihu. Gudrun Humlová

OKÉNKO K SOUSEDÒM… pfiipravil TomበBednafiík

Na vodáckém kanálu v Roztokách bojovali o tituly mistrÛ âR Ïáci. Foto TomበBednafiík

VODÁCKÉ MISTROVSTVÍ ÎÁKÒ ROZTOKY. O druhém záfiijovém víkendu se na umûlé slalomové dráze v Roztokách u Kfiivoklátu konalo Mistrovství âeské republiky ve vodním slalomu a sprintu ÏákÛ. Tohoto prestiÏního závodu, vrcholu slalomové a sjezdové sezóny, se zúãastnili i Ïáci Kanoistického klubu Rakovník. V sobotu 8. 9. se jel slalom na divoké vodû. V dopoledním programu se pfiedstavili mladí kajakáfii, singelkanoistky a deblkanoisté, mezi nimi i Jáchym Peterka z Roztok. Ten obsadil 8. místo. Po skonãení individuálního závodu se jel je‰tû závod hlídek. Domácí hlídka ve sloÏení Peterka, Vejvoda, P‰eniãková obsadila v kategorii 3x K1 Ïáci 15. místo.

Nedûle 9. 9. patfiila krátk˘m sjezdÛm - sprintÛm. V kategorii kajak Ïáci obsadil Jáchym Peterka 12. místo mezi star‰ími Ïáky. Kategorii 3x K1M reprezentovala KKR shodná hlídka jako ve slalomu (Peterka, Vejvoda, P‰eniãková), která tentokrát skonãila na krásném pátém místû. „Chtûla bych pochválit v‰echny své svûfience za pfiedvedené v˘kony. V‰ichni dali do bojÛ maximum sv˘ch sil a srdíãko. Jsem ráda, jak se dokázali Ïáãci poprat s tratí a hlavnû s psychick˘m tlakem, kter˘ je na takovém závodû, jako je MâR, opravdu velik˘,“ shrnula své dojmy trenérka Radka Baãáková.

pfiíznivcÛ, ktefií pfii‰li ve ãtvrtek 27. záfií na svÛj fotbalov˘ svatostánek u Rakovnického potoka. Hfii‰tû vypadalo, jako kdyby je nûkdo zryl obrovsk˘m pluhem. Na zeleném paÏitu se v‰ak nevyfiádil Ïádn˘ vandal, ale jako tornádo se pfies nûj prohnalo stádo divok˘ch prasat. „UÏ vloni si divoãáci hfii‰tû vyhlídli, ale zniãili pouze trávník za brankou smûrem ke Kfiivoklátu. Teì to dopadlo mnohem hÛfi,“ povzdechl si hráã „ohnivcÛ“ Josef ·nídl. ProtoÏe se mûl v nedûli hrát v Mûsteãku mistrovsk˘ zápas 2. tfiídy okresního pfieboru se Sokolem Janov, poÏádal oddíl STK v Rakovníku o v˘mûnu pofiadatelství, a tak se hrálo v Janovû. Dal‰í mistrovské utkání hráli Mûsteãtí v Oráãovû. I dal‰í zápas sehráli Mûsteãtí „venku“ - ve M‰eci. ProtoÏe pfiípadn˘mi dal‰ími v˘mûnami pofiadatelství by byla naru‰ena regulérnost jarní ãásti soutûÏe (Mûsteãko by de facto neustále hrálo doma), STK jiÏ dal‰í nepovolila a Ohnivec bude muset domácí zápasy sehrát na hfii‰ti nûkterého ze sousedních oddílÛ jako

domácí t˘m. „Chtûli bychom podûkovat v‰em mûsteck˘m obãanÛm, a to nejen fotbalov˘m pfiíznivcÛm, ktefií nám ochotnû pomohli s likvidací ‰kod, jeÏ napáchali divoãáci,“ dodal Josef Poslední pocta Krtkovi. ·nídl. To je‰tû ov‰em netu‰il, Ïe druhou fiíjnovou sobotu si divoãáci „vy‰lápnou“ na mûsteck˘ fotbalov˘ paÏit znovu a „pfieorají“ ho je‰tû hÛfi. „Jedinou moÏností je postavit kolem hfii‰tû oplocení, které zvífiata nepfiekonají,“ zaznûlo po druhé katastrofû od sousedÛ z Mûsteãka.

MùSTECKÁ POHROMA MùSTEâKO. Neuvûfiiteln˘ obraz se rozprostfiel pfied oãima fotbalistÛ SK Ohnivec Mûsteãko i jejich

Zdevastované mûstecké hfii‰tû.

Foto Josef ·nídl

POSLEDNÍ OHE≈ PRO KRTKA KLUCNÁ. V sobotu 8. záfií ukonãil svoji pozemskou pouÈ tramp, cestovatel, spisovatel, kytarista a dlouholet˘ osadník z Údolí hfiíchu Jifií „Krtek“ Kratina. Bylo mu teprve 67 let. Vûãn˘ romantik, pro kterého byl kraj kolem Berounky v‰ím, objevil kouzlo Údolí hfiíchu roce 1956. V roce 1969 koupil chatu na skále nad potokem Klucná, kterou pojmenoval Yukon. Od té doby trávil v Údolí hfiíchu kaÏdou volnou chvíli. Nechybûl na Ïádné akci, kterou osada pofiádala. V sobotu 29. záfií zapálili na

Foto TomበBednafiík

Krtkovu poãest jeho kamarádi na „malém tábofii‰ti“ poslední oheÀ a pietnû se s ním spolu s jeho rodinn˘mi pfiíslu‰níky rozlouãili. Urna s jeho popelem naposledy pfiiputovala do míst, která mûl tak rád. Poté, co se rozhofiel oheÀ, zavûsil osadník Josef Palivec na totem pod skálou u potoka camrátko s Jirkov˘m jménem. K totemu pak pfiicházeli nejbliωí Jirkovi pfiíbuzní - manÏelka Maru‰ka se svojí sestrou, bratr Va‰ek i dal‰í osadníci, aby zde poloÏili kvûtiny a zapálili svíãku. Poté pfii‰li na fiadu osadní kytaristé MiloÀ Ekl a Pavel Kukla. Zahráli a spolu s dal‰ími pfiítomn˘mi zazpívali legendární trampskou písniãku Je‰tû spí chata na skále nad fiekou. „Jirka by urãitû nechtûl, abychom tu dneska smutnili. Naopak. Zavzpomínejme na nûj písniãkami, které mûl rád,“ vyzval pfiítomné emeritní ‰erif Karel Hudec. Pfiipravena byla i malá v˘stavka fotografií, které zachytily Jirku v mnoha podobách. Ani nevadilo, Ïe Údolí hfiíchu obãas zkropily de‰Èové kapky.

ZAJÍMAVOSTI

NESEëTE DOMA ANEB TIP KL NA V¯LET ZÁMEK A PIVOVAR CHY·E Je aÏ neuvûfiitelné, jaká nádherná místa lze nalézt takfika „za humny“. Jedním z nich je zámek a pivovar Chy‰e, které leÏí v romantické krajinû zhruba 15 kilometrÛ západnû od Jesenice. Z Kfiivoklátu tam dojedete pohodlnou jízdou za 45 minut. MoÏno jet i vláãkem pfies Rakovník a Blatnou. Mûsteãko Chy‰e, kde zámek s pivovarem stojí, b˘valo od roku 1766 sídlem starého ãeského rodu LaÏansk˘ch. Jejich potomek, Ing. Vladimír LaÏansk˘, je majitelem tûchto objektÛ i dnes. Na novodob˘ch dûjinách zámku je nejzajímavûj‰í asi fakt, Ïe zde v roce 1917 pÛsobil coby domácí uãitel tehdy zaãínající spisovatel a novináfi Karel âapek. Dnes je tento svûtoznám˘ autor hlavním „tahákem“ pro náv‰tûvníky zámku, protoÏe mnoho jeho dûl nese peãeÈ chy‰ské inspirace. Dojmy z jeho an-

Pivovar se stylovou restaurací.

PrÛãelí zámku Chy‰e.

gaÏmá na zámku Chy‰e se tehdy ãerstvému doktoru filosofie nesmazatelnû vryly do du‰e a hluboce ovlivnily jeho tvorbu. Budete-li mít ‰tûstí, s pohnutou historií zámku vás pfii prohlídce seznámí sám souãasn˘ majitel. Aãkoliv zámek úspû‰nû pfiekonal renesanãní, barokní i novogotickou pfiestavbu, ve 20. století to vypadalo, Ïe mnoho nadûjí do budoucnosti nemá. Objekt, v nûmÏ se vystfiídalo nûkolik socialistick˘ch organizací, byl znaãnû zdevastovan˘, kdysi pfiekrásn˘ zámeck˘ park chátral a zarÛstal plevelem. Bezprostfiednû po roce 1989 se nic nezmûnilo a skuteãná záchrana objektu zapoãala aÏ v roce 1996, kdy zámeck˘ areál koupili manÏelé Vladimír a Marcela LaÏan‰tí, nepfiímí pfiíbuzní nûkdej‰ího majitele, hrabûte Prokopa LaÏanského. Ve spolupráci s Ministerstvem kultury âR a Památkov˘m ústavem v Plzni se pustili do rozsáhlé rekonstrukce celého objektu. Zámek dostal novou omítku, park byl odplevelen a vyãi‰tûn a byly v nûm zasazeny nové dfieviny. Podafiilo se obnovit a zpfiístupnit zámecké interiéry a vytvofiit v nich zajímavou prohlídkovou trasu. Chy‰e Foto -bed- se tak stále ãas-

Foto -bed-

(XXXIX)

tûji stávají oblíben˘m turistick˘m cílem. V tûsném sousedství zámku a parku se nachází zámeck˘ pivovar s maximální kapacitou dva tisíce hektolitrÛ roãnû, coÏ znamená asi dvû stû várek. Také pivovar má dávnou historii. V roce 1580 ho zaloÏil Ferdinand Rensperger z Renspergeru. Tradice vafiení piva se tu udrÏela více neÏ tfii a pÛl století, aÏ do roku 1932. V roce 2003 koupili zdevastovan˘ pivovar manÏelé LaÏan‰tí a zahájili rozsáhlou obnovu celého objektu. Dne 1. ãervna 2006

byla slavnostnû vysvûcena první várka. Varna se nachází pfiímo v restauraãní ãásti pivovaru, takÏe velká mûdûná nádoba dodává domáckému a pohodovému prostfiedí atmosféru úctyhodnosti, aniÏ by pÛsobila umûle. KdyÏ budete mít ‰tûstí, mÛÏete tu zastihnout sládka Roberta MaÀáka pfiímo pfii práci. Vafií se tu tfii druhy kvasnicového piva: Prokop - svûtlá jedenáctka, jantarová dvanáctka a ãerná dvanáctka. Pivo je pfiírodní a nefiltrované, a proto nemá Ïádné neÏádoucí pfiíchutû a vábivû voní. Kromû toho se na Chy‰i vafií na Vánoce nebo Velikonoce i speciální dvaadvacetistupÀová „hustá“ piva. Restaurace je umístûna v krásné klenbové místnosti, kde dfiíve byla sladovna. Vejde se do ní aÏ ‰edesát hostÛ a v pfiípadû nutnosti tu je k dispozici navíc je‰tû pivnice, kde se mÛÏe posilnit dal‰ích pûtaãtyfiicet lidí. KdyÏ uÏ budete v Chy‰i, neopomeÀte si prohlédnout zbytky b˘valé Ïidovské synagogy a kostel Zvûstování Panny Marie na vrchu ·piãáku, kde je rodinná hrobka LaÏansk˘ch (momentálnû objekt prochází rozsáhlou rekonstrukcí a je otevfien pouze v dobû konání m‰e). Klá‰ter obut˘ch karmelitánÛ z roku 1660 je bohuÏel uzavfien˘, takÏe si ho mÛÏete prohlédnout jen zvenku. TomበBednafiík

díl 24. Mûsíc utekl jako voda a my se opût scházíme, abychom si zpfiíjemnili podzimní ãas nûjakou dobrou ba‰tou. Posledních pár dnÛ babího léta je nenávratnû pryã, barevné listí se ti‰e sná‰í k zemi a já si lámu hlavu, co moudrého zase vymyslet, abych vám pfiinesl trochu vzpruhy do tohoto nevlídného ãasu. Nûkdo si bude asi myslet, Ïe jsem blázen, ale já mám tyto dny docela rád. Toulám se zádumãivou pfiírodou a sám v sobû si provádím pomyslnou inventuru. Co se mi letos povedlo, co ne, z ãeho se mám trápit a co hodit za hlavu. Brodím se spadan˘m listím a zhluboka d˘chám tu niãím nezamûnitelnou vÛni podzimu. Dvouhodinová procházka kfiivoklátsk˘mi pû‰inami je mojí soukromou terapií na vrtkavé podzimní nálady. Minul˘ t˘den jsem po nûjakém ãase zavítal na Nové cesty a pro‰el jsem je od parkovi‰tû na Paraplíãko, pfies Sokolí a amalínské lesní hfii‰tû ke Koleãku a zpût domÛ. Je to jen nûkolik let zpût, co jsme psali o ‰kolní nauãné stezce, která byla s velkou slávou otevfiena na Nov˘ch cestách, a na‰e dûti za tento projekt

získaly dokonce ocenûní. Moji milí, pfiál bych vám ji vidût dnes. Poniãené a poãmárané panely jsou dílem nûjak˘ch du‰evních hovádek, které si své pubescentní mindráky hojí na vefiejném majetku. PouÏité vulgarismy a rádoby duchaplné my‰lenkové v˘rony svûdãí o autorovû inteligenci. Asi nebudu daleko od pravdy, kdyÏ budu tipovat pomyslné pachatele z fiad místní mládeÏe, chodící tudy do nebo ze ‰koly. Zdecimované panely jsou totiÏ pouze v úseku trasy mezi ‰kolou a Amalínem. Ty u parkovi‰tû, pomníku K. E. Fürstenberka nebo Paraplíãka, kudy dûtiãky nechodí, jsou v pofiádku. Kdyby se nauãná stezka stala cílem útoku vandalÛ-náv‰tûvníkÛ, vzala by nejspí‰ za své celá. Bylo mi z toho pohledu moc smutno a musel jsem si vám postûÏovat. Dne‰ní recept mne inspiroval pfii jedné ze sv˘ch praÏsk˘ch poutí za obÏivou. Obãas zajdu na obûd do skvûlé lidové jídelny v Praze na Tû‰novû. Je to jedna z tûch mála posledních, co vzdoruje tlaku globální fastfoodové lobby a tvrdo‰íjnû nás, staromilce, rozmazluje do-

mácí stravou za normální ceny. Zájem o jejich sluÏby je tak obrovsk˘, Ïe fronta strávníkÛ se v poledne vine ven z budovy a konãí aÏ na chodníku. „Zde musí dobfie vafiit,“ fiekl jsem si, kdyÏ jsem jezdíval kolem

KL 10/2012

DUCHOVNÍ ZAMY·LENÍ 2. LISTOPADU VZPOMÍNKA NA V·ECHNY VùRNÉ ZESNULÉ Nadûje na Ïivot po smrti Poupata pod listy – to je podzim Na‰e vûdomí o smrti ãiní na‰e lidské bytí tak jedineãn˘m, tak nevratn˘m, dûlá nás lidmi. „Zapomínáme, Ïe Ïivot je kfiehk˘, zraniteln˘ a pomíjiv˘, a dûláme, jako bychom byli nesmrtelní“. Uãme se od pfiírody. Uãme se od lidí. Hilda Dominová pí‰e: „Puãení pod listy, to naz˘váme podzimem.“ Zve nás k vidûní dále za odumírajícími listy uÏ to opût roste, nov˘ Ïivot. Ve 24 letech psal Christoph Probst, ãlen odbojové skupiny „Bílá rÛÏe“, krátce pfied svojí popravou: „Nevûdûl jsem, Ïe umírání je tak lehké. NezapomeÀ nikdy, Ïe Ïivot není nic jiného neÏ rÛst v lásce a pfiíprava na vûãnost.“ Ale jak se to dûje? Myslím, Ïe mírností, trpûlivostí, uãením, jak se vûcí zbavovat. Zbavovat se nárokÛ na sebe a na jiné, zbavovat se vlastního projektu na Ïivot. Znamená to také uãit se uskromÀovat. Uãit se pfiijímat vlastní slabost, stáfií, tûlesné omezení. Jsou to pfiedzvûsti, malé smrti pfied velk˘m pfiechodem. Na‰e dÛstojnost nespoãívá ve vnûj‰kovosti, v úspûchu, v pravomoci, síle, uznání atd., ale v tom, jestli jsme se nauãili nejdÛleÏitûj‰í lekce Ïivota: Lásku, nadûji, dÛvûru, trpûlivosti a schopnosti zbavovat se. Stanovisko toho, co mû ãeká po smrti, mÛj postoj a nadûje na Potom vyjadfiuje mÛj Ïivot Teì a Tady. Musím v tom svém ohraniãeném pozemském ãase vyãerpat v‰echno, co mi Ïivot poskytuje? Nebo nechápu svÛj Ïivot jako BoÏí dar, kter˘ mi byl svûfien, a Ïe se mám angaÏovat pro blaho lidí? Takto chápáno, není Ïivot m˘m vlastnictvím, ale budu muset jednoho dne také skládat z nûho úãty. A koneãnû, uãit se Ïít znamená také uãit se umírat. Uãit se tomu je na‰ím nejvût‰ím Ïivotním úkolem: cviãit se stále více ve smifiování se stále vût‰ím ohraniãením Ïivota. Îiji tak, abych tfieba také dnes mohl umfiít? J. P.

SVATOVÁCLAVSK¯ KONCERT V K¤IVOKLÁTSKÉM KOSTELE

Na klávesy hrál pfii Svatováclavském koncertu Matûj Drábek, na violoncello Marek Fichtner. Foto Jifií Friebert

tramvají a tu frontu vidûl. Na‰tûstí zorganizované to tam mají skvûle, místa je dost, takÏe se té fronty nelekejte a zajdûte, jde to velmi rychle. Jednou jsem si pfiisedl ke stolu ke dvûma star‰ím dámám a obû se rozpl˘valy nad sv˘mi talífii. Vyslechl jsem, Ïe kdyÏ je v nabídce zapeãen˘ lilek s kufiecím masem, cherri rajãátky a s˘rem, musí si ho dát. Po oãku jsem je pozoroval,

s jak blaÏen˘m v˘razem polykají sousta, Ïe pfii pfií‰tí náv‰tûvû jsem si tuto pochoutku také dal. JiÏ pfii prvním polknutí jsem musel seniorkám dát za pravdu a pfii tfietím soustu jsem byl rozhodnut˘, Ïe se o takovou mÀamku musím podûlit i s vámi. Tak tedy vesel˘ podzim a dobrou chuÈ, moji milí. Milan Bednafiík

ZAPEâEN¯ LILEK S KU¤ECÍM MASEM (pro 4 osoby) 2 lilky (baklaÏány), 2 kufiecí prsa, nûkolik cherri rajãátek, tvrd˘ s˘r, olej, pálivá mletá paprika, sÛl

Foto Milan Bednafiík

STRANA 7

Lilky rozkrojíme podélnû a vybereme duÏinu. Osolíme. Na pánvi na oleji orestujeme na malé kousky nasekaná kufiecí prsa, která osolíme a popaprikujeme. Vychladlou smûsí naplníme lilky, poklademe na koleãka nakrájená rajãátka a vloÏíme do olejem vymazané zapékací misky nebo pekáãku. Bohatû posypeme nastrouhan˘m s˘rem a pfii 200° C zapeãeme asi pÛl hodiny. GurmánÛm doporuãuji pouÏít na zapeãení s˘r nivu. Jako pfiíloha jsou nejlep‰í vafiené brambory oma‰tûné máslem.

FOTOKRONIKA – HISTORIE

STRANA 8

KL 10/2012

KŘIVOKLÁTSKÉ UDÁLOSTI V OBRAZECH

Do soutûÏe O kfiivoklátskou Dubinku se pfiihlásila soutûÏní druÏstva hasiãÛ z Kfiivoklátu, z Roztok a z Velké Bukové. Na zaãátku bylo nutné rozlosovat pofiadí, v jakém soutûÏní druÏstva vyrazí do boje s ãasem. Foto Anna Friebertová

Franti‰ek Pelesn˘ a David Havlík z kfiivoklátského Fotrteamu krátce po startu. Savice jsou se‰roubované a rychle s nimi ke stfiíkaãce. Foto Jifií Friebert

âlenem Fotrteamu byl také Miroslav Svoboda. Hadice mûl sbalené moÏná nejrychleji ze v‰ech soutûÏících a uÏ se s nimi vrací do cíle. Foto Jifií Friebert

DruÏstvo SDH Roztoky krátce pfied ukonãením svého závodu. Snaha uspût byla obrovská. Foto Anna Friebertová

DruÏstvo mlad‰ích hasiãÛ z Kfiivoklátu obsadilo tfietí místo. Kdoví, jak by to dopadlo, kdyby kohoutek od benzinu na stfiíkaãce byl otevfien˘ a stfiíkaãka tak na nûkolik vtefiin nezhasla. Foto Jifií Friebert

Na závûr nemohla chybût spoleãná fotografie v‰ech soutûÏících s vítûzn˘m pokfiikem. Foto Anna Friebertová

Îe je v Kfiivoklátû muzeum motocyklÛ, to jistû v‰ichni víme. To, Ïe ale pfii nûm letos vznikl i Auto Jawa Klub, moÏná uÏ ne. Dne 9. kvûtna ho zaloÏili fandové vozÛ Jawa Minor. V nûm se se‰li majitelé tûchto aut z celé republiky. V druhém fiíjnovém t˘dnu se sjeli na Kfiivoklát, aby se pochlubili sv˘mi krasavci. Sv˘m pfiíjezdem vzbuzovali velkou pozornost a obdiv náv‰tûvníkÛ. Nበobjektiv je zachytil pfii malé v˘stavce v pfiedhradí. Zde nám také pan Antoni slíbil, Ïe o Autoklubu Jawa poví více v pfií‰tím ãísle. Milan Bednafiík

KAPITOLY Z HISTORIE K¤IVOKLÁTSKA – LVI LÉKA¤ A podáfisk˘m úfiedníkem na kníÏecím k rodnému kraji. Dal‰í sbírky Nero SPISOVATEL fürstenberském panství. Matka Fili- (1906), Tiché sloky (1906) a PíseÀ pína, rozená Engstová, byla dcerou mého Ïivota zaujaly i odbornou kriZ KARLOVA sládka v Ovãárech. Antonín byl je- tiku. V roce 1909 napsal Tr˘b lyricNení vylouãené, Ïe i ta nejmen‰í vesniãka nebo osada se mÛÏe py‰nit nûjak˘m vynikajícím rodákem, kter˘ ji proslavil po celé vlasti. Platí to i o nevelké osadû Karlov, která se rozkládá mezi poli v srdci kfiivoklátsk˘ch lesÛ. Právû tady se 7. bfiezna 1884 narodil básník, spisovatel a skvûl˘ lékafi prof. MUDr. Antonín Tr˘b. Jeho Ïivotní osudy shromáÏdil a peãlivû zapsal zdej‰í kronikáfi, pan Jaroslav Z˘ka... SpisovatelÛv otec Antonín Tr˘b byl ve druhé polovinû 19. století hos-

jich jedin˘ syn, jiné sourozence nemûl. Do obecné ‰koly chodil v Rakovníku, kde mûl ‰tûstí na uãitele. Zaujala ho zejména botanika a tento pfiírodovûdn˘ obor mu uãaroval na cel˘ dal‰í Ïivot a odrazil se i v jeho literárním díle. Gymnázium vystudoval Antonín Tr˘b v Pfiíbrami a lékafiskou fakultu na Karlovû univerzitû v Praze. V období praÏsk˘ch studií zaãal psát básnû a povídky. Jednou z prvních byla sbírka básní Kfiivoklát (vy‰la v roce 1905), kterou se pfiihlásil

Kfiivoklátské listy Nezávislé noviny obãanÛ a pfiátel Kfiivoklátu Vydává Kfiivoklátská, o.p.s. • âíslo registrace MK âR E 19560 Redakãní rada: Pavel Friebert, Ludûk Frencl, TáÀa Friebertová, Petr HÛla, Milan Bednafiík, Michal Kuchta, Jan âern˘ Adresa redakce: 270 23 Kfiivoklát 141, e-mail: [email protected] Sazba a litografie Milan Bednafiík • Tisk RAPORT, s.r.o. Rakovník Vychází mûsíãnû • Uzávûrka pfií‰tího ãísla je v nedûli 18. 11. 2012 www.krivoklatsko.cz (Kfiivoklátsko a Rakovnicko v tisku)

kou komedii ve ver‰ích s názvem Vodníkova nevûsta. Pfied první svûtovou válkou pracoval MUDr. Tr˘b na koÏní klinice v Hamburku u profesora Unny a také v Cáchách. Nav‰tívil Francii a Itálii. V roce 1911 vydal ve své dobû Ïádanou knihu Pohádky stfiíbrného pramene. V roce 1914 se oÏenil s Dr. Marií Vejbornou. Je‰tû v témÏe roce se jim narodil syn Richard, kter˘ se stal pozdûji v˘znamn˘m chirurgem v Brnû. O dva roky pozdûji pfii‰la na svût dcera Eva, která vystudovala v Brnû filosofii. V roce 1947 se vystûhovala se svou rodinou do Ameriky, kde roku 1949 zemfiela. Tfietí Tr˘bova dcera Helena (nar. 1924) se stala hereãkou Státního divadla v Brnû. Po první svûtové válce byl Antonín Tr˘b vyslán ãeskoslovenskou vládou s delegací politikÛ a lékafiÛ na Sibifi za na‰imi legiemi. ZáÏitky z této cesty shrnul do knihy Pfied branami v˘chodu (1921). Po návratu pracoval MUDr. Tr˘b jako lékafi na

Ne‰Èastná desetivtefiinová penalizace odsunula Bukovské mimo stupnû vítûzÛ. Václav Matûjovsk˘ s úsmûvem na tváfii pfievzal cenu útûchy, protoÏe dobrou náladu to Bukovsk˘m nezkazilo. Foto Jifií Friebert

TOMÁ· BEDNA¤ÍK

Prof. MUDr. Antonín Tr˘b

koÏní klinice v Praze pod vedením prof. Janovského. V roce 1920 ode‰el do Brna, kde se stal pfiednostou novû zfiízené koÏní kliniky a profesorem koÏního lékafiství. Kromû fiady studií publikovan˘ch v odborném lékafiském tisku, napsal uãebnici koÏního lékafiství Praktická dermatologie, která vy‰la v nûkolika vydáních. Dále vydal uãebnici venerologie. Pfii své odborné práci se v‰ak Antonín Tr˘b stále vûnoval krásné lite-

ratufie. V roce 1922 vy‰la jeho sbírka básní Pokorné zrání. Dal‰í prózou, nazvanou âang Wu, jeÏ vy‰la v roce 1930, se opût obrátil k dálnému v˘chodu. O rok pozdûji vydal je‰tû knihu Lidé z v˘prav. Nejznámûj‰ím Tr˘bov˘m dílem je ale historick˘ román Císafi chud˘ch, kter˘ poprvé vy‰el v roce 1935 a v dal‰ích vydáních je‰tû v letech 1946, 1954, 1970 a 1979. Inspirací k tomuto románu o posledním pohanském fiímském císafii Diokleciánovi byla Tr˘bova náv‰tûva Splitu v tehdej‰í Jugoslávii, kde stojí zbytky Diokleciánova paláce. Poslední tvÛrãí období je jiÏ zcela ve znamení poesie. Postupnû vy‰ly sbírky básní AÏ v nás (1940), Sonatiny (1941), LoÀské listí (1946) a Kruh (1956). Îe byl MUDr. Tr˘b v‰estrannû talentovan˘m ãlovûkem, dokazuje i jeho záliba v malování. Jeho rodinû po nûm napfi. zÛstaly dva akvarely hradu Kfiivoklátu. MUDr. Antonín Tr˘b pracoval do pokroãilého vûku a do penze ode‰el aÏ v roce 1958, kdy mu uÏ bylo 74 let. Jeho zdraví se rychle zhor‰ovalo a dne 3. záfií 1960 v Brnû zemfiel.