Nezávislé noviny obãanÛ a pfiátel Kfiivoklátu
K¤IVOKLÁTSKÉ LISTY Roãník I.
ZÁ¤Í 2010 UÏ potfietí se se‰li v sobotu 4. záfií na nádvofií hradu Kfiivoklátu obdivovatelé netop˘rÛ pfii Netop˘fií noci. Více o této akci si pfieãtûte v reportáÏi Tomá‰e Bednafiíkla. âtûte na str. 3
20 Kã
V noci ze soboty 4. 9. na nedûli 5. 9. 2010 se uskuteãnila první Hradozámecká noc – projekt Národního památkového ústavu. Bliωí informace si pfieãtûte na „hradní“ stránce. âtûte na str. 6
Volby do zastupitelstva mûstyse jsou za dvefimi. V pátek 15. a v sobotu 16. fiíjna mohou obãané pfiijít k volební urnû a vybrat si své zastupitele na pfií‰tí ãtyfii roky. Dne‰ní Kfiivoklátské listy vûnují dvoustranu k pfiedstavení volebních uskupení. âtûte na str. 4–5
C H VÁ L A P O D Z I M U Je to jak vãera, svornû jsme spílali horkému létu, které nám nedalo vydechnout a pálilo nás sv˘mi paprsky. Je‰tû ani nevyblednul nasbíran˘ bronz a je v‰echno jinak. Chladná rána, ãast˘ dé‰È, vytahujeme teplé obleãení. UÏ se hlásí podzim a v patách má paní zimu. Jako kaÏd˘ rok je to rychlé a nenadálé. Kdekdo je nastydl˘, rozbalujeme paraleny a vafiíme ãaje, maãkáme citrony a kupujeme med. A je tady nápad, vydáme se k na‰im moravsk˘m sousedÛm, tam snad bude lépe. Sedám do autobusu a ten vyráÏí smûr jihov˘chod. Zrovna zaãíná sezóna burãáku, tû‰ím se na nûj, na dobré víno, na cimbálovou muziku. Urãitû nebude chybût ani obhlídka nûjaké té pamûtihodnosti, zkrátka tfii dny odpoãinku. Pfiesnû tak to bylo, v‰echna oãekávání jsou splnûna. U nás zima, tam jsme brouzdali v krátk˘ch rukávech, po de‰ti ani památky. Milí a vstfiícní lidé, na kaÏdém rohu ochutnávka vín. Sedíme ve sklípku a degustujeme, k tomu dobré jídlo, poutav˘ v˘klad vrchního sklepmiéra – nespletla jsem se, takto se znalec vína oznaãil sám. A tak ko‰tujeme, na jazyku se rozlévá slunce a chuÈ slaìouãké révy, muzika vyhrává a na chvíli se zastavil ãas. Není ten Ïivot úÏasn˘? Na zpáteãní cestû je‰tû nesmíme zapomenout nakoupit zásoby, aÈ nejedeme domÛ s prázdnou. A copak se to dûje? Nûjak mû ‰krábe v krku, hlas uÏ není tak zvuãn˘ jako pfii zpûvu moravsk˘ch písní. Zaãínám se uji‰Èovat, Ïe mám dost kapesníkÛ, uÏ je jasné, Ïe je budu potfiebovat. BlíÏíme se k domovu, na oknech první kapky, po sluníãku ani památky a mû zaãíná bolet hlava. Dobfie vím, Ïe to není pozÛstatek po rozjafieném veãírku, ale obyãejná protivná chfiipka. Milí ãtenáfii, jak je vidno, pfied niãím neuteãeme. V‰echno, co se má stát, si nás samo najde. KoneckoncÛ i podzim je krásná doba, za chvíli se zaãne strojit listí do barevn˘ch kabátkÛ a budeme pou‰tût draky. Tak si ho uÏívejme pln˘mi dou‰ky, dlouho se nezdrÏí. – mer –
ROZLOUâENÍ S PRÁZDNINAMI O tom, Ïe ne kaÏdé rozlouãení je smutné, se v sobotu 4. záfií pfiesvûdãili náv‰tûvníci zábavné akce, kterou pofiádal Mûstys Kfiivoklát ve spolupráci s Informaãním a vzdûlávacím stfiediskem LâR na Kfiivoklátû. Pro dûti a jejich rodiãe byl pfiipraven bohat˘ program, kter˘ probíhal na dvou místech zároveÀ. Program zaãal na dûtském hfii‰ti, kde se soutûÏilo ve sportovních hrách. Po jejich skonãení bylo pfiipraveno divadelní pfiedstavení. Po celé odpoledne mohly dûti se sv˘mi rodiãi nav‰tívit informaãní stánek LâR, s. p., na místním parkovi‰ti. Byla jim vydána startovací kartiãka na pfiírodovûdnou stezku. Její trasa byla pfiipravena v bezprostfiedním okolí na ãásti nauãné stezky Paraplíãko a vedla okolo pomníku Karla Ego-
na Fırstenberka. Na první zastávce ãekala poznávaãka stromÛ a dfievin, doplnûna otázkami z dendrologie i botaniky. Na druhém stanovi‰ti byly pfiipraveny exponáty ptákÛ a na tfietím mohli náv‰tûvníci poznávat zvífiátka, která Ïijí v na‰ich lesích. Poslední zastávka provûfiila pamûÈ a postfieh, hrála se oblíbená Kimovka. Úkolem je zapamatovat si co nejvíce vûcí, které máte moÏnost vidût jen po omezenou krátkou dobu. Kdo pro‰el stezku a posbíral razítka, vrátil se zpût ke stánku a mohl si vybrat mal˘ suven˘r. K dispozici byly i letáky a mnoho dal‰ích informaãních materiálÛ. Program pokraãoval dále. Nechybûla ani ukázka historick˘ch vojensk˘ch aut a místní hasiãské techniky. Záfiijov˘ veãer byl zavr‰en posezením s populárním písniãkáfiem Josefem Fouskem a koncertem známé rakovnické dixielandové kapely Brass Band. KaÏd˘, kdo tohle sluneãné záfiijové odpoledne akci nav‰tívil, tak jistû nebyl zklamán. Prázdniny uÏ sice skonãily, ale tak to má b˘t. Po zaslouÏeném odpoãinku hurá zpátky do ‰koly. TáÀa Revírník Lesní správy Kfiivoklát Pavel ·ebek napovídá pfii poznáFriebertová vání stromÛ a dfievin.
Foto TáÀa Frirebertová
Moudrá slova Chyby jsou na‰e zku‰enosti na cestû rÛstu. Jedinou skuteãnou chybou je ta, ze které se nepouãíme. (John Powell)
¤editel závodu Miroslav Friebert pfiedává roztockému veliteli Luìkovi Egertovi cenu pro vítûze 2. roãníku netradiãní hasiãské soutûÏe O kfiivoklátskou dubinku. Foto Milan Bednafiík
OBHAJOBU VÍTùZSTVÍ ZMA¤IL UZEL Po vydafieném loÀském 1. roãníku hasiãské soutûÏe v netradiãním poÏárním útoku nazvaném „O kfiivoklátskou dubinku“ se rozhodli kfiivoklát‰tí hasiãi uspofiádat roãník druh˘. Termín konání z dÛvodu pravdûpodobnûj‰í pfiíznû poãasí pfiesunuli z fiíjna na záfií a ãas v 10 hodin dopoledne v den 9. v˘roãí teroristick˘ch útokÛ v USA avizovali dlouho dopfiedu. To pfiedev‰ím z dÛvodu, aby se kromû roztock˘ch mohli dostateãnû pfiipravit i ostatní sbory kfiivoklátského okrsku, jímÏ je soutûÏ urãena, a vytvofiila se místním pro loÀském pomûrnû jednoduchém vítûzství vût‰í konkurence.
Zfiejmû nedostateãná propagace ale zpÛsobila, Ïe se navíc pfiihlásili jen hasiãi z Velké Bukové. Osmiãlenná druÏstva s doprovody z fiad ãlenÛ sboru a rodinn˘ch pfiíslu‰níkÛ se krátce po ohlá‰eném zahájení se‰la i se sv˘mi stroji a potfiebn˘m vybavením u rybníka na Amalínû. âas pfied startem vyuÏila vût‰ina závodníkÛ k doplnûní energie v podobû klobás, párku a piva v „Hasiãském pivovaru“ velmi pûknû pfiipraveném ve zdej‰í autobusové zastávce. Pfii nástupu v 10.45 hodin fieditel a zároveÀ hlavní rozhodãí Miroslav Friebert seznámil v‰echny úãastníky s pravidly a cí-
lem závodu – pomocí útoãného vedení 14ti hadic o celkové délce 280 m naplnit plechov˘ sud vodou na konci ulice Na Ohrádce a opût sbalit ve‰ker˘ materiál vãetnû pfienosné motorové stfiíkaãky v co nejkrat‰ím ãase. Z pÛvodního losování pofiadí startu kvÛli nedostatku stfiíkaãek se‰lo a jako první se na ãáru postavili loÀ‰tí vítûzové z Kfiivoklátu. Tfii na sobû nezávislí ãasomûfiiãi spustili poprvé stopky a boj „O kfiivoklátskou dubinku“ se rozhofiel. Osm ãlenÛ vãetnû strojníka Franti‰ka Pelesného se vrhlo do závodu s ãasem. (Pokraãování na str. 5)
CENTRÁLNÍ BANKY âESKA A LUCEMBURSKA SLAVNOSTNù P¤EDSTAVILY NOVOU ST¤ÍBRNOU MINCI Stfiíbrná mince v nominální hodnotû 200 Kã spatfiila svûtlo svûta na vernisáÏi, která probûhla 1. záfií v poledne na hradû Kfiivoklátû. âeská národní banka a lucemburská centrální banka (Banque centrale du Luxembourg) tak vydaly souãasnû do obûhu pamûtní stfiíbrnou minci vûnovanou slavné svatbû Eli‰ky Pfiemyslovny a Jana Lucemburského. Emisi ãeské pamûtní stfiíbrné mince v nominální hodnotû 200 Kã uvedl v Královském sále hradu Kfiivoklát guvernér âeské národní banky Miroslav Singer. Slavnostní události se zúãastnili také lucembursk˘ velvyslanec Jean Faltz, guvernér lucemburské centrální banky Yves Mersch, kardinál Miloslav Vlk a generální fieditelka Národního památkového ústavu NadûÏda Goryczková. (Pokraãování na str. 2)
V Královské sále se se‰li nejvy‰‰í pfiedstavitelé ãeské a lucemburské centrální banky a lucembursk˘ velvyslanec. Foto Ludûk Frencl
UDÁLOSTI Z OBCE
STRANA 2
Anketa KL Co byste se chtûli v Ïivotû je‰tû nauãit a zatím se Vám to nepodafiilo? Hana Kecová 48 let, servírka Já bych se potfiebovala nauãit ovládat ãas, protoÏe povinnosti a práce mi zabírají vût‰inu dne. Jinak jsem ale vcelku spokojená, ãlovûk je vlastnû pofiád ve ‰kole Ïivota. Co bych chtûla, a nechám si to nejspí‰ aÏ do pfií‰tího Ïivota, je splnit si sen a mít svÛj penzionek, pracovat sama na sebe… I kdyÏ si nyní nestûÏuji, mám celkem pohodového ‰éfa… Václav Friebert 71 let, dÛchodce Nesplnilo se mnû v Ïivotû, abych se nauãil alespoÀ jeden svûtov˘ jazyk. Dfiíve nebyla moÏnost a teì uÏ to nûjak nedokáÏu. Je‰tû bych si rád osvojil práci na poãítaãi. To se mi snad splní. Drahoslava Krumniklová 70 let, dÛchodkynû ·ly mi jazyky, i kdyÏ jsem mûla jen ru‰tinu a odbornou latinu, tak jsem si fiíkala, Ïe bych snad tu angliãtinu, ale pofiád nûjak nemám ãas. No a v práci, neboÈ vlastnû stále pracuji, bych se potfiebovala víc skamarádit s poãítaãem.
KL 9/2010
CENTRÁLNÍ BANKY âESKA A LUCEMBURSKA SLAVNOSTNù P¤EDSTAVILY NOVOU ST¤ÍBRNOU MINCI (Dokonãení ze str.1) Autorem grafického ztvárnûní pamûtní stfiíbrné dvousetkoruny je MgA. Jakub Vlãek. Ten je i autorem v˘tvarného návrhu pamûtní mince vydávané v Lucembursku, jejíÏ nominální hodnota je 700 eurocentÛ. âeská i lucemburská mince má shodn˘ motiv rubové strany, odli‰ná je strana lícní a popisné texty. Lucemburská mince má o 3 mm vût‰í prÛmûr (34 mm) neÏ mince ãeská (31 mm). Motivem rubové strany je stylizovaná podoba Jana Lucemburského a Eli‰ky Pfiemyslovny pfii uzavfiení sÀatku na pozadí gotického dekoru. Po celém obvodu ãeské mince je text „SÀatek Jana Lucemburského s Eli‰kou Pfiemyslovnou“ a letopoãty 1310-2010. Ludûk Frencl
Pfii slavnostním aktu promluvil i kardinál Miloslav Vlk, kterého uchvátila hradní kaple. Foto archiv hradu
T¤ETÍ K¤IVOKLÁTSKÁ NETOP¯¤Í NOC UÏ potfietí se se‰li v sobotu 4. záfií na nádvofií hradu Kfiivoklátu obdivovatelé netop˘rÛ pfii Netop˘fií noci. V rámci Hradozámecké noci ji uspofiádaly správy CHKO Kfiivoklátsko a hradu Kfiivoklátu. Cestu si do potemnûl˘ch zdí gotického hradu na‰lo více neÏ dvû stû obdivovatelÛ tûchto ÏivoãichÛ. „Netop˘fii patfií mezi savce a jako jediní z nich si osvojili schopnost
aktivnû létat,“ fiekla v úvodní ãásti Netop˘fií noci zooloÏka Správy CHKO Kfiivoklátsko Anna Hoffmannová, která se ujala úlohy prÛvodce po fií‰i zajímavého a tak tro‰ku tajuplného Ïivoãi‰ného druhu. Posluchaãi se dozvûdûli mnoho zajímav˘ch informací o tom, jak netop˘fii Ïijí, jak se rozmnoÏují, ãím se Ïiví a také, jak je chránit. Dal‰í ãást Netop˘fií noci byla ry-
Pavlína Vlãková 39 let, uãitelka Je toho spousta, co neumím a umût bych chtûla. Vût‰inu moÏná nikdy umût nebudu. Asi by mi staãilo, kdybych se nauãila zvládat to, co musím, s úsmûvem a zároveÀ si udûlala ãas i na to, co mi dûlá radost. A pfiitom se tfieba nûco nového nauãila...
ze praktická. Sotva se pfiedev‰ím dût‰tí (ale nejen ti) zájemci nahrnuli kolem stolu, za nímÏ Aniãka pfiedná‰ela, zaãala ze schránky vyndávat jednoho netop˘ra za druh˘m. Dûti si je mohly pohladit, ty stateãnûj‰í je vzaly na dlaÀ a vypustily do éteru. Pfiítomné posluchaãe zaujal i poslech netop˘fiích „hlasÛ“ ultrazvukov˘m detektorem. Vyvrcholením veãera pak byly ukázky odchytu netop˘rÛ do sítí. Kdo mûl zájem, mohl nav‰tívit improvizovan˘ stánek Správy CHKO Kfiivoklátsko a namalovat si podle vzoru obrázek netop˘ra. Této moÏnosti vyuÏili pfiedev‰ím nejmen‰í náv‰tûvníci akce. Tfietí roãník Netop˘fií noci se urãitû líbil, a tak, jak se zdá, stane se pravidelnou souãástí letního hradního kalendáfie. TomበBednafiík
Napadlo mû v záfií… zda jsme nezapomnûli na obrazy Karla ·nobla. Více jak dva roky uplynuly od promítání filmu z produkce bratrÛ BednafiíkÛ o Karlu ·noblovi. V dobû pfiedstavení filmu logicky pfii‰ly na pfietfies i obrazy Karla ·nobla, uloÏené na úfiadû mûstyse. Pfii debatû po premiéfie se rozvíjely plány, jak s obrazy naloÏit. Vût‰ina obrazÛ se poté objevila ve starostenské kanceláfii. Co dál? Obrazy Karla ·nobla by si zaslouÏily minimálnû zarámovat. Rámování ale stojí peníze a ty na mûstysi nebyly pro Kfiivoklátské noviny, málo jich je pro knihovnu, kultura obãas musí poãkat… Napadlo mû, Ïe by mûstys mohl zorganizovat v˘stavu obrazÛ Karla ·nobla, které má v majetku. Vhodn˘ prostor by se na‰el. Stylová v˘stavní síÀ je napfiíklad na hradû. VÏdyÈ ten maloval Karel ·nobl nejradûji. V˘stava by se mohla uskuteãnit i v prostorách Hotelu S˘kora, coÏ by mûlo jistou symboliku. Nabízí se i sokolovna. Nepochybuji o vstfiícnosti majitelÛ a správcÛ. V Ïádném pfiípadû by se nemûlo jednat o v˘stavu prodejní. Mûla by b˘t vefiejnou sbírkou obyvatel a pfiátel Kfiivoklátu, pfiíleÏitostí pro sponzory a donátory. Vûfiím, Ïe by se na‰li lidé, pro které by byla ãest zaplatit v˘robu rámu na konkrétní obraz Karla ·nobla. Nepochybuji, Ïe by se náklady na organizaci a zaji‰tûní takové v˘stavy bohatû vrátily ve v˘tûÏku. Kdyby se z nûj zarámovalo a dÛstojnû vystavilo tfieba jen deset obrazÛ, nebyla by to marná snaha. A jen tak mimochodem, Karel ·nobl by si to zaslouÏil. Pavel Friebert
NOV¯ ·KOLNÍ ROK V MATE¤SKÉ ·KOLE
Jan Pelesn˘ 22 let, student Chtûl by jsem se nauãit létat letadlem, nemusel by to b˘t zrovna „Boeing 737“, ale staãil by mi nûjak˘ obyãejn˘ vûtroÀ.
Malí náv‰tûvníci si mohli podle vzoru namalovat obrázek netop˘ra. Foto CHKO Kfiivoklátsko
K¤IVOKLÁTSKÉ LISTY VYHLA·UJÍ
III. ROâNÍK FOTOSOUTùÎE „K¤IVOKLÁTSKO V HLEDÁâKU FOTOAPARÁTU“ SoutûÏní témata (kategorie):
Podmínky soutûÏe:
1. Lidé Kfiivoklátska 2. Svûdkové kfiivoklátské historie 3. ZáÏitky z Kfiivoklátska 4. Toulky kfiivoklátskou krajinou
SoutûÏe se mohou úãastnit v‰ichni zletilí i nezletilí fotografové, vyjma ãlenÛ redakãní rady Kfiivoklátsk˘ch listÛ. SoutûÏící mohou do kaÏdého tématu zaslat max. 5 fotografií ve formátu A4 (21x30 cm) z minilabu ãi vyti‰tûné ve fotokvalitû na fotopapír. KaÏdá soutûÏní fotografie musí mít na zadní stranû uvedeno jméno autora, jeho adresu, soutûÏní kategorii, do kterého je fotografie zasílána, a její název. Uzávûrka soutûÏe byla prodlouÏena do 15. fiíjna 2010. Do uzávûrky soutûÏe musí v‰ichni soutûÏící pfiedat nebo poslat po‰tou své fotografie paní Tánû Friebertové na Informaãní stfiedisko LesÛ âR. s. p., Hradí ulice 3, Kfiivoklát. (telefon 724 525 036). Fotografie soutûÏících vyhodnotí odborná porota, která z do‰l˘ch fotografií pro kaÏdé téma vybere tfii nejlep‰í. Jedné fotografii bude udûlena zvlá‰tní cena redakãní rady Kfiivoklátsk˘ch listÛ. SoutûÏit se bude opût o hodnotné ceny!Vyhodnocení soutûÏe probûhne v prÛbûhu fiíjna, soutûÏní fotografie budou vystaveny ve v˘stavní síni IS LesÛ âR.
V novém ‰kolním roce zahájila Matefiská ‰kola Kfiivoklát provoz opût jako jednotfiídní s poãtem pfiihlá‰en˘ch dûtí 27. O tfií aÏ ‰estileté dûti se zde starají dvû uãitelky a ãásteãnû i ‰kolnice tak, aby mohl b˘t prodlouÏen provoz od 7.00 hod. do 16.30 hod. Bûhem uzavfiení M· o prázdninách byla provedena rekonstrukce ‰kolní kuchynû. Ve spolupráci s LâR a SOUL Písky probíhají prÛbûÏnû opravy dfievûn˘ch herních prvkÛ na ‰kolní zahradû. Matefiská ‰kola pracuje podle ·kolního vzdûlávacího programu s názvem „Jaro, léto, podzim, zima, na svûtû je pfiece prima“. Program je rozdûlen do ãtyfi ãástí respektujících roãní období. Na dûti ãeká pestr˘ program se spoustou aktivit, které pro nû pfiipravují paní uãitelky za vydatné pomoci tety Lenky – ‰kolnice. Nûkteré akce se neobejdou bez aktivní úãasti rodiãÛ a my se tû‰í-
me, Ïe i letos budou rodiãe vstfiícní a ochotní pomoci nám vytvofiit pfiátelskou atmosféru a radostné prostfiedí pro dûti v na‰í matefiské ‰kole. Vûra Svobodová
DùNÍ SOUâASN¯CH DNÒ
STRANA 3
OKÉNKO Dovolte mi naposledy pár fiádek o jednání kfiivoklátského zastupitelstva. A k nûkter˘m vûcem i mal˘ komentáfi. A proã naposledy? ProtoÏe toto zastupitelstvo konãí ve svém volebním období a jsem tomu rád. V nadcházejících komunálních volbách nekandiduji. Dne‰ní poslední pfiíspûvek mohu nazvat: „Bude snad lépe...“ Co se tedy projednávalo na posledním (moÏná ale i pfiedposledním) jednání zastupitelstva v pondûlí 30. srpna? Probûhlo nûkolik sdûlení – informací o chodu mûstyse, o konání Malé Kfiivoklátské, o uzavfiení smluv na pronájmy, prodeje, o konání kontrol âIZP, o zdár-
ZASTUPITELE
ném dokonãení opravy kuchynû matefiské ‰kolky, o pfiipravovaném Kfiivoklátském kulturním podzimu, a dal‰ím. Mrzí mû, jako obãana a pfiedev‰ím jako zastupitele, Ïe nakládání s vefiejn˘m rozpoãtem není vÏdy transparentní a podloÏené rozpoãty, tak jak je tomu dobr˘m zvykem v jin˘ch obcích. V obecním domû ã. p. 82 byl pfiidûlen Ïadateli dle pofiadníku byt, to je dobré. Ale jeho rekonstrukci nelze dûlat bez pfiedem schváleného rozpoãtu a rozsahu stavebních prací. Pfiece i doma si rozmyslíte, jak budete byt opravovat, co pouÏijete za materiál, a pfiedev‰ím kolik na to máte penûz. Nelze jen od boku stfie-
lit, Ïe to bude stát asi... A urãitû se poradíte se stavafiem, odborníkem. Pro jin˘ postup, byste urãitû také nehlasovali, coÏ jsem i udûlal. Dovolte, abych byl jiÏ dále více pozitivní, jelikoÏ cítím, Ïe v‰e vnímáte podobnû. Rád bych spolupracoval se zastupitelstvem pracovit˘m, vstfiícn˘m v‰em bez rozdílu, které chce vyuÏívat velkého potencionálu názvu mûstyse Kfiivoklát. Starobylého a slavného místa, které musí kaÏdému pfiirÛst k srdci. Vûfiím, Ïe podpora pro jeho rozvoj, budování a opravy komunikací, fie‰ení pro zlep‰ení pohybu a bezpeãnosti chodcÛ mezi obûma ãástmi obce, nastavení podmínek pro dal‰í sluÏby pro vefiejnost, v neposlední fiadû i celkového vzhledu a samozfiejmû i tolik zmiÀovaného vodovodu a kanalizace, bude prioritou nového vedení mûstyse. Dovolte, abych jako obãan vyslovil podporu kandidátkám Hasiãi pro Kfiivoklát a Spoleãnû s vámi pro nበKfiivoklát . Pfieji klidn˘ a pfiíjemn˘ podzim. Ludûk Frencl, obãan, kastelán a zastupitel
KL 9/2010 Kandidáti volebních stran HASIâI PRO K¤IVOKLÁT a SPOLEâNù S VÁMI PRO NÁ· K¤IVOKLÁT srdeãnû zvou obãany Kfiivoklátu na
POSEZENÍ U KÁVY A DOMÁCÍHO ·TRÒDLU Pfiedvolební beseda se bude konat v pátek 8. fiíjna od 18.00 hodin v Informaãním a vzdûlávacím stfiedisku LesÛ âR na Amalínû. Moderovat bude TomበBednafiík. „Pojìme si spoleãnû popovídat o na‰em Kfiivoklátû.“ (V pfiípadû potfieby je moÏné pro obyvatele Bud, âastonic a PískÛ dohodnout zaji‰tûní dopravy na besedu – prosíme, kontaktujte Pavla Frieberta, tel. 725 686 782.)
K ¤ I V O K L ÁT S K ¯ PA L E C Palec nahoru, a k tomu hasiãsk˘, dávám Michalu Temejãíkovi za organizaci druhého roãníku netradiãní hasiãské soutûÏe „O kfiivoklátskou dubinku“. Pavel Friebert Dávám palec nahoru a dûkuji v‰em zamûstnancÛm a prÛvodcÛm hradu, spolupracovníkÛm, dodava-
telÛm a v‰em pfiíznivcÛm za dobfie odvedenou práci bûhem hlavní prázdninové sezóny. Ludûk Frencl, kastelán Palec nahoru si zaslouÏí vedoucí Lesní správy Kfiivoklát Ing. Vojtûch Pátek za rychlé splnûní slibu, Ïe zajistí zprÛchodnûní cestiãek nad nádraÏím po vyvrácen˘ch stromech. Milan Bednafiík
Z REDAKâNÍ PO·TY V O D O V O D A K A N A L I Z A C E P R O K ¤ I V O K L ÁT S K O My‰lenkou vybudovat pro Kfiivoklátsko spoleãn˘ vodovod se zaãaly zab˘vat obce sdruÏené v Mikroregionu Kfiivoklát jiÏ pfied deseti lety. Tehdy se jednalo o akci za zhruba 150 miliónÛ korun a mûla b˘t financována z dotace od ministerstva zemûdûlství. PfiestoÏe byla na tuto akci jiÏ kompletnû pfiipravena projektová dokumentace i vybrán její zhotovitel, nakonec z dÛvodu neposkytnutí dotace k její realizaci v pfiedpokládaném rozsahu vÛbec nedo‰lo. Proto v roce 2006 vznikla my‰lenka sdruÏit obce Kfiivoklátska spoleãnû s obcemi Novostra‰ecka a vytvofiit tak svazek obcí s názvem „Kanalizace a voda Kfiivoklátsko“, kter˘ by se pokusil vyuÏít tzv. evropsk˘ch dotací na vybudování nejen vodovodu, ale i kanalizace a ãistíren odpadních vod. První pokus o získání dotace v roce 2007, kdy obce Kfiivolátska Ïádaly pod „hlaviãkou“ svazku
NOV¯ ·KOLNÍ ROK ZAâAL Zaãal dal‰í ‰kolní rok. Pro nûkteré Ïáky je prvním a pro nûkteré posledním. Prázdninové období nebylo letos ve znamení velk˘ch oprav, ale v budovû Z· bylo nutné je‰tû odstranit nûkteré závady po loÀsk˘ch rekonstrukcích. Koneãnû se podafiilo vymalovat zb˘vající prostory (vestibul, ‰atna pro Ïáky 2. st.) a opût doplnit ãásti obloÏení na chodbách. Dílãími opravami pro‰el téÏ suterén. Dále následovaly jiÏ klasické opravy tabulí, lavic, Ïidlí, ‰atnov˘ch skfiínûk… Nejvût‰í a pro ‰kolu také nejnákladnûj‰í práce probíhaly v budovû M·. Zde pro‰la kompletní rekonstrukcí kuchynû (odstranûní starého vedení vody a montáÏ nového, nové vodovodní baterie, nové obloÏení, pokládka protiskluzové dlaÏby). Dodateãnû se musel vymûnit i star˘ plechov˘ nábytek a dfiezy. Tyto práce pohltily z rozpoãtu ‰koly témûfi 100 000 Kã, coÏ pfiedstavuje polovinu rozpoãtu M· na cel˘ kalendáfiní rok a velk˘ zásah do rozpoãtu celého ‰kolského zafiízení. V budovû Z· pfiivítala první den v‰echny pfiítomné novû instalovaná obrazovka na chodbû v 1. poschodí. Jedná se o tzv. ‰kolní informaãní kanál, kter˘ otevírá nov˘ zpÛsob komunikace s dne‰ní generací. Data jsou distribuována pomocí internetu z centrálního poãítaãe a pfiiná‰ejí úãinn˘ preventivní program. V podzimním období projdou Ïá-
ci nûkolika soutûÏemi (malá kopaná, florbal, vybíjená, netradiãní sporty). V‰e bude souãástí projektu „Zdraví a sport“, na kter˘ jsme získali dotaci z rozpoãtu Stfiedoãeské-
55 000 Kã od LesÛ âeské republiky, s. p. Podafiilo se spustit webové stránky ‰koly (www.zskrivoklat.cz). Chtûla bych podûkovat v‰em ro-
obcí spoleãnû na vodovod a pro kaÏdou obec samostatnû na kanalizaci a ãistiãku, bohuÏel nevy‰el. Státní fond Ïivotního prostfiedí âR proto doporuãil jednotlivé zámûry slouãit do jediného projektu a uplatnit novou Ïádost o dotaci v reÏimu tzv. „Velkého projektu“, kde mohly b˘t uplatnûny pouze projekty v rozsahu investic pfiesahujících 25 miliónÛ EUR. Tuto podmínku nበprojekt s rozpoãtem zhruba 750 miliónÛ korun splÀoval. Nová Ïádost o dotaci byla podána 14. 12. 2009 a od té doby doslova bojujeme o její vyfiízení. První dílãí úspûch jsme zaznamenali 31. 3. 2010, kdy nám Státní fond Ïivotního prostfiedí âR oznámil, Ïe je na‰e Ïádost akceptována. Projekt jako celek posuzuje kromû Státního fondu Ïivotního prostfiedí âR a Ministerstva Ïivotního prostfiedí âR i tzv. iniciativa JASPERS, která je jmenována pfiímo Bruselem. A právû pfiíslu‰né orgány Evropské unie v Bruselu mûly rozhodnout o pfiijetí ãi zamítnutí na‰í Ïádosti. Tento proces je nesmírnû nároãn˘ na neustálé doplÀování, zdokonalování a zdÛvodÀování podané Ïádosti o dotaci. KdyÏ uÏ se zdálo, Ïe rozhodnutí z Bruselu musí pfiijít kaÏd˘m dnem, pfii‰el místo toho 16. ãervence 2010 ze Státního fondu Ïivotního prostfiedí âR email, kde bylo doslova uvedeno: „S dal‰ím poÏadavkem na aktualizaci podkladÛ k Va‰í Ïádosti nám dovolte upfiesnit, Ïe vzhledem k tomu, Ïe projekty s celkov˘mi investiãními náklady v rozmezí 25 aÏ 50 mil. EUR jiÏ nejsou dle aktualizace nafiízení Rady ã. 1083/2006 povaÏovány za tzv. velké
projekty, budou administrovány ve specifickém reÏimu. K projektu „Kanalizace a voda Kfiivoklátsko“ tedy není nutné jiÏ pfiedkládat aktualizovan˘ formuláfi Ïádosti na velk˘ projekt (tzv. Pfiílohu XXI), rovnûÏ ekonomická anal˘za nebude pfiedmûtem hodnocení dle implementaãního nafiízení 1828/2006.“ Toto strohé konstatování znamená, Ïe déle neÏ rok jsme doslovnû dfieli na „velkém projektu“ a nyní jsme pfiefiazení do „specifického reÏimu“. Zdali je toto rozhodnutí v˘hodou nebo jen odkládáním dal‰ího zklamání, nedokáÏeme dnes objektivnû posoudit. Nicménû bojujeme o vítûzství a úspûch na‰eho projektu dál a souãasnû s tím pfiipravujeme dal‰í technicko – ekonomické podklady. Intenzivnû usilujeme o vydání stavebních povolení pro jednotlivé stavby projektu, jednáme o financování, pfiipravujeme v˘bûrové fiízení na zhotovitele, a to s cílem, aby aÏ ministr Ïivotního prostfiedí rozhodne o pfiidûlení respektive zamítnutí Ïádosti o dotaci, jsme byli pfiipraveni okamÏitû reagovat. Pokud by rozhodl v nበprospûch, mÛÏeme pfiedpokládat zahájení realizace celého díla moÏná jiÏ koncem 1. pololetí pfií‰tího roku. Pokud by to opût nevy‰lo, poãkáme na vyhlá‰ení dal‰í a uÏ moÏná poslední v˘zvy na vyuÏití evropsk˘ch fondÛ a budeme bojovat znovu. Je nám totiÏ jasné, Ïe bez evropsk˘ch penûz nikdy takovéto dílo nevybudujeme a budoucnost bez vody a kanalizace by byla na Kfiivoklátsku pfiinejmen‰ím problematická. Ing. Vladimír Melã
„KARLOVARSKÁ LOSOVAâKA“ PO K¤IVOKLÁTSKU
V budovû Z· pfiivítala první den v‰echny pfiítomné novû instalovaná obrazovka na chodbû v 1. poschodí. Foto Milan Bednafiík
ho kraje ze Stfiedoãeského Fondu sportu, volného ãasu a primární prevence pro rok 2010. Tento projekt poãítá i s úãastí M·. V matefiské ‰kole probûhne oprava herních prvkÛ na zahradû, oprava pískovi‰tû, odstranûní nebezpeãného altánu a vybudování nového. Na tuto akci obdrÏela M· ãástku
diãÛm, ktefií nám vyplnili dotazníky v závûru loÀského ‰kolního roku. Dílãí pfiipomínky a nápady jsme pozornû proãetli a vûfiíme, Ïe spoleãn˘mi silami v‰e odstraníme a nápady zrealizujeme. Celkovû nám byla dána velká dÛvûra a pfiíznivá hodnocení jsou pro na‰i dal‰í práci povzbuzující. Marcela Kasíková
Tak zvanou „Karlovarskou losovaãku“, kdy tamní magistrát vybíral losem velmi prapodivn˘m zpÛsobem stavební firmu pro v˘stavbu multifunkãní haly za více neÏ miliardu korun, pfiipomínal los pfiedsedy volební komise pro leto‰ní komunální volby na Kfiivoklátû. Losující v Karlov˘ch Varech omluvil své poãínání, kdy nemohl z osudí vytáhnout ten správn˘ lístek, tím, Ïe jsou slepené. Na Kfiivoklátû sice slepené nebyly, ale v pofiádku rozhodnû nebyly. Posuìte sami… V pfiedposlední záfiijovou stfiedu se konalo první zasedání volební komise na Úfiadu mûstyse, a losovalo se. Tedy jen zdánlivû post pfiedsedy a místopfiedsedy volební komise. Zahlédl jsem, jak byla pfiinesena tajemnicí úfiadu Eli‰kou Tfiískovou miska se sloÏe-
n˘mi lísteãky a hned se mûlo zaãít tahat. Nikdo z pfiítomn˘ch se nemûl ke kontrole jmen navrÏen˘ch ãlenÛ, coÏ mû nedalo a losování jsem pfieru‰il... a ejhle jeden lísteãek má znatelnû ohnut˘ roh. Tak jako kdyÏ skládáte papír a nehtem pfiitlaãíte ohnutí. No a nem˘lil jsem se, na lísteãku stálo mé jméno. Jistû se nabízí otázka, jestli mû nechtûla radnice zvolit pfiedsedou?!, ale to urãitû ne. Není tajemstvím, Ïe vztah s hradem není úplnû „rÛÏov˘“. Tak je tu druhá varianta, asi ta správná. Nemûl jsem se stát pfiedsedou ãi místopfiedsedou volební komise. Proã asi... dál jiÏ nechci ani pfiem˘‰let. Co k tomu dodat? Nezb˘vá neÏ dobfie rozmyslet, kam a s k˘m chceme smûfiovat dûní na‰eho domova. Ludûk Frencl, ãlen volební komise
KOMUNÁLNÍ VOLBY 2010
STRANA 4
KL 9/2010
P ¤ E D V O L E B N Í O TÁ Z K Y L Í D R Ò M VO L E B N Í C H S T R A N ANEB K¤IVOKLÁTSKÉ LISTY SE PTAJÍ… Nevíte koho volit? MoÏná vám napovíme… Volby do zastupitelstva mûstyse jsou za dvefimi. V pátek 15. a v sobotu 16. fiíjna mohou obãané pfiijít k volební urnû a vybrat si své zastupitele na pfií‰tí ãtyfii roky. V Kfiivoklátû podaly kandidátní listiny ãtyfii volební strany: Hasiãi pro Kfiivoklát, Kfiivoklát obãanÛm, Nezávislí – sdruÏení nezávisl˘ch kandidátÛ a Spoleãnû s vámi pro nበKfiivoklát. O hlasy obãanÛ a 7 míst v kfiivoklátském zastupitelstvu usiluje celkem 35 kandidátÛ. Kfiivoklátské listy se rozhodly poloÏit „jedniãkám“ v‰ech ãtyfiech kandidátních listin pût otázek. S Ïá-
dostí o odpovûdi jsme proto oslovili Pavla Frieberta, Petra Tfiísku, Milana Nadû a Pavlu HÛlovou. PoÏádali jsme je také o fotografie jednotliv˘ch kandidátÛ. Petr Tfiíska se omluvil, Ïe se rozhodli fotografie kandidátÛ nedodávat, Milan Naì na tuto ãást na‰í Ïádosti nereagoval. Otázky Kfiivoklátsk˘ch listÛ: 1. Pfiedstavte, prosím, obãanÛm va‰i kandidátku. 2. Pokud vám lidé dají v komunálních volbách dÛvûru a zasednete v zastupitelstvu, jaké tfii hlavní priority chcete prosazovat?
3. Kfiivoklát se v rámci dobrovolného svazku obcí „Vodovod a kanalizace Kfiivoklátsko“ úãastní pfiípravy stavby skupinového vodovodu, kanalizace a ãistíren odpadních vod na Kfiivoklátsku. Jak konkrétnû chcete pfiispût k pfiípravû a úspû‰né realizaci této stavby? 4. Napi‰te jednu vûc, která by se mûla v obci zásadnû zmûnit? 5. Proã by mûli kfiivoklát‰tí obãané dát ve volbách svÛj hlas právû va‰í kandidátce? (Odpovûdi jsou oti‰tûny v plném rozsahu, nebyly redakãnû nijak kráceny.)
HASIâI PRO K¤IVOKLÁT
1. Jména na na‰í kandidátce jsou kfiivoklátsk˘m obyvatelÛm jistû známá. Pavel Friebert, Karel Breník, Miroslav Friebert, David Havlík, TomበFuksa, Michal Temejãík, Franti‰ek Pelesn˘, Miroslav Svoboda a Ivana Friebertová – v‰ichni Ïijeme v Kfiivoklátû jiÏ mnoho let, v naprosté vût‰inû jsme kfiivoklát‰tí rodáci. V tom vidíme na‰i v˘hodu. Kfiivoklát dobfie známe a máme ho rádi. Nûkdo mÛÏe namítnout, Ïe nemáme zku‰enosti s prací v zastupitelstvu. Jednak to není úplná pravda, a pak to nemusí b˘t na závadu. Vûfiíme, Ïe obãanÛm Kfiivoklátu mÛÏeme nabídnout „hasiãsk˘“ pfiístup. K hasiãÛm se chodí dobrovolnû a z obûtavosti, ne pro nûjaké v˘hody. Pokud se do zastupitelstva dostaneme, budeme se chovat jako u hasiãÛ. Nechceme pfií‰tí ãtyfii roky v zastupitelstvu jen odsedût a obãas zvednout ruku. 2. Myslíme si, Ïe je nutné mít nûjakou ucelenûj‰í vizi, pfiedstavu o budoucnosti. Ta se bude vÏdy skládat z více vûcí, neÏ jen ze tfiech. Pokud ale z na‰í nabídky máme vybrat tfii dÛleÏité body, tak první musí b˘t úspû‰ná stavba vodovodu, kanalizace a ãistírny odpadních vod. Pfiíprava stavby trvá jiÏ více jak 8 let a uvûdomujeme si, Ïe její realizace a úspû‰né dokonãení je zcela nezbytné pro dal‰í rozvoj celého Kfiivoklátu. Prioritu vidíme i v „nepodstatn˘ch maliãkostech“. Ono se vÏdy nûco nepovede, ale malichernostmi pro nás nejsou neposypaná silnice ke hfibitovu na ·tûdr˘ den, pfietékající kontejnery na separovan˘ odpad kaÏdé pondûlí, neopravené díry v silnicích, nebo permanentní louÏe pfied samoobsluhou pod kostelem. Nejen „velké vûci“, ale i „nepodstatné maliãkosti“ si zaslouÏí pozornost. Jako tfietí bychom uvedli samotné fungování úfiadu. Jsme napfiíklad pro reorganizaci úfiadu, která musí pfiinést úsporu nákladÛ na jeho provoz. ·etfiit je prostû nutné a úfiad nemÛÏe stát stranou. Chceme také úfiad pfiiblíÏit obãanÛm, aby jim více a lépe slouÏil. Právû pro vût‰í vlídnost úfiadu bychom chtûli prosadit, aby si obãané Amalína, a také PískÛ a âastonic, mohli ty opravdu nejbûÏnûj‰í záleÏitosti vyfiídit pfiímo na Amalínû a nemuseli s kaÏdou drobností do Bud. V Budech by úfiad zaji‰Èoval stejnou agendu jako dosud, na Amalínû by si ale obãané mohli, byÈ tfieba jen jeden den v t˘dnu v urãené hodiny, zaplatit poplatek za psa, koupit známku na popelnici nebo podat Ïádost.
Musíme zmínit, Ïe velmi dÛleÏitá je pro nás starost o obecní majetek, jeho údrÏba a zvelebování. AÈ se jedná o ‰kolu, ‰kolku, budovu úfiadu, bytové domy, silnice a v‰e ostatní. Tuto starost v‰ak povaÏujeme spí‰e neÏ za prioritu za naprosto samozfiejmou povinnost. Obec se jako kaÏd˘ jin˘ vlastník musí o svÛj majetek starat, udrÏovat ho a zvelebovat. 3. Dobrovoln˘ svazek obcí Kanalizace a voda Kfiivoklátsko sdruÏuje 15 obcí. Vlastnû jedin˘m orgánem svazku je snûm, kter˘ tvofií starostové zúãastnûn˘ch obcí. Nemá Ïádné zamûstnance, Ïádn˘ úfiednick˘ aparát, kter˘ by pro svazek pracoval. Îádn˘ imaginární „svazek“ za nás proto stavbu vodovodu, kanalizace a ãistírny nepfiipraví ani nepostaví. Pfiípravu stavby zaji‰Èují spoleãn˘mi silami sami starostové jednotliv˘ch obcí, pfii realizaci se o stavbu budou ve sv˘ch obcích starat v prvé fiadû zase ti samí starostové se zastupitelstvy. Z obcí ve svazku zatím staví jen Ruda. Ta je názornou ukázkou toho, Ïe svazek v ãele se sv˘m pfiedsedou, stavební dozor i projekãní firma jsou jen pomocníci pro starostu obce a zastupitelstvo. V této vûci na‰e kandidátka staví hlavnû na znalostech a zku‰enostech Pavla Frieberta. V uplynul˘ch tfiech letech se touto problematikou velmi intenzivnû zab˘val v Novém Stra‰ecí, které je také ãlenem svazku. Spolu s vedením mûsta se úãastnil jak jednání samotného svazku, tak jednání na Státním fondu Ïivotního prostfiedí, na Ministerstvu zemûdûlství, s projekãní firmou Provod. Mezi uÏiteãné kontakty se fiadí také navázání osobní spolupráce s vodohospodáfisk˘m sdruÏením v Turnovû. To funguje na podobném principu, jak nበsvazek. ProtoÏe zaji‰Èoval i realizace staveb a akcí, které byly financovány z dotací EU, pot˘kal se s podobn˘mi problémy jako letos obec Ruda, kdy se na Státním fondu Ïivotního prostfiedí zpoÏìovalo vyplácení dotace a nebylo na úhradu faktur dodavatelÛm. Má zku‰enosti i s v˘bûrov˘mi fiízeními. Hasiãi pro Kfiivoklát jsou pfiesvûdãeni, Ïe se vedení Kfiivoklátu musí mnohem více podílet na práci
svazku. Nesedût s rukama v klínû a mlãet, ale aktivnû se podílet na projednávání a doplÀování Ïádosti, zajímat se o cenu a skladbu vodného a stoãného, pfiispût ke zpracování kvalitních zadávacích podmínek pro v˘bûr stavební firmy. Zajímat se o to, kdo bude po dokonãení stavbu provozovat, zda na provozovatele bude nutné vyhlásit koncesní fiízení. Jaké bude procento dotace a kolik bude muset Kfiivoklát doplatit z vlastního. U projektÛ je nutné mimo jiné s projekãní firmou konzultovat rozpoãty. Budou mít vliv tfieba i na to, jak hodnû se budou po pokládce vodovodu a kanalizace opravovat místní silnice. A je toho mnohem více k fie‰ení. Informace o pfiípravû této stavby podle nás musí b˘t na programu kaÏdého zasedání zastupitelstva. A chceme také zaãít mluvit o tom, z ãeho by mûl Kfiivoklát stavbu zaplatit. Hasiãi pro Kfiivoklát jsou jed-
JAK TO DOPADLO P¤ED âTY¤MI ROKY… Minulé komunální volby se konaly na podzim roku 2006. Pfiesnûji 20. a 21. fiíjna. V Kfiivoklátû tehdy podaly kandidátní listiny ãtyfii volební strany – Kfiivoklát obãanÛm, Nezávislí – sdruÏení nezávisl˘ch kandidátÛ, Pro obãany Kfiivoklátu I. a Pro obãany Kfiivoklátu II. Na tûchto kandidátkách kandidovalo celkem 29 obãanÛ. VoliãÛ mûl Kfiivoklát v dobû voleb 546. Volební úãast byla 58,97 %, volit pfii‰lo 322 obãanÛ. Platn˘ch hlasÛ pak bylo o jeden ménû, tedy 321. Kfiivoklát‰tí obãané si do zastupitelstva zvolili /v závorce uvádíme poãet obdrÏen˘ch hlasÛ/ Pavlu HÛlovou (185), Milana Nadû (136), Ale‰e Pavlíka (124), Petra Tfiísku (116), Jana Jungmanna (108), Lenku Charvátovou (101) a TaÈánu DráÏníkovou (88). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva, které se konalo v úter˘ 31. fiíjna 2006 v restauraci Nad Hradem, noví zastupitelé zvolili starostou Milana Nadû. V prÛbûhu ãtyfiletého funkãního období ze zastupitelstva odstoupila nejdfiíve Lenka Charvátová, kterou vystfiídala Jitka Rajni‰ová (ve volbách dostala 75 hlasÛ). Odstoupila také Pavla HÛlová, kterou vystfiídala Gudrun Humlová (ve volbách dostala 94 hlasÛ). Na pfielomu leto‰ního jara a léta ze zastupitelstva ode‰la také Gudrun Humlová, na zbytek funkãního období ji vystfiídal Ludûk Frencl (ve volbách dostal 82 hlasÛ). –paf–
noznaãnû pro realizaci stavby vodovodu, kanalizace a ãistírny. Ta v‰ak nemÛÏe znamenat nepfiimûfiené zadluÏení obce. 4. Staãí jedno slovo – pfiístup. Chtûli bychom prosazovat pfiístup zodpovûdn˘, obûtav˘, slu‰n˘ a konstruktivní. Napfiíklad vztahy mûstyse a hradu se musí zmûnit. Mûstys a hrad se musí respektovat a b˘t partnefii, ne nepfiátelé. Chceme si váÏit kaÏdého, kdo je ochoten Kfiivoklátu více dávat, neÏ brát. K názorÛm druh˘ch, jakkoliv mohou b˘t odli‰né, chceme pfiistupovat s pokorou. I názoroví oponenti mohou mít pravdu. Zasedneme-li v zastupitel-
stvu, chtûli bychom, aby obãané nepochybovali o tom, Ïe jsme v zastupitelstvu za nû a pro nû. 5. Nabízíme zmûnu. V Kfiivoklátû se neÏije ‰patnû, ale mÛÏe se nám spoleãnû Ïít lépe. Na‰i nabídku voliãÛm povaÏujeme za férovou. Jako hasiãi nikdy od ohnû neutíkáme, neuteãeme ani od správy vûcí vefiejn˘ch. Pokud obãany na‰e nabídka osloví a rozhodnou se volit buì celou na‰i kandidátku, nebo nûkteré z nás, pfiedem dûkujeme za kaÏd˘ hlas. DÛvûra obãanÛ bude na‰í zodpovûdností. Za Hasiãe pro Kfiivoklát Pavel Friebert
K¤IVOKLÁT OBâANÒM 1. Kfiivoklát obãanÛm je sdruÏení nezávisl˘ch kandidátÛ s chutí pracovat v novém zastupitelstvu obce pro dal‰í volební období. V Ïádném pfiípadû nepfiicházíme s revoluãními my‰lenkami a nehodláme v˘raznû mûnit nastaven˘ kurs. Rádi bychom navázali na práci na‰ich pfiedchÛdcÛ a dlouhodobé projekty pomohli dotáhnout do zdárného konce. Jako volební lídr zastupuje sdruÏení v pozici dosluhujícího místostarosty Petr Tfiíska, kterého mÛÏete znát rovnûÏ z místní ‰koly, kde vyuãuje angliãtinû. Druhé místo na‰í kandidátky patfií dal‰ímu kfiivoklátskému patriotu Petru Mare‰ovi, vûãnému mladíkovi, kter˘ kaÏdému rád pomÛÏe a poradí. Následuje Ing. Jan Rajsk˘, jemuÏ náleÏí velké zásluhy na vybudování dûtského hfii‰tû pod kostelem, je ãinn˘ ve sdruÏení Dûti Kfiivoklátska a místním Sokolu. Na kandidátní listinû nechybí ani kfiivoklát‰tí automechanici Boleslav a Jifií ·ilhav˘, jejichÏ pomoc v pfiípadû poruchy auta pfiijde vhod kaÏdému. NûÏné pohlaví reprezentuje floristka Îaneta Friebertová a v˘ãet kandidátÛ na‰eho sdruÏení uzavírají Ïivnostník z âastonic Josef Pánek a obecní údrÏbáfi Jakub Kocourek. Na na‰í kandidátní listinû najdete tedy osm smûl˘ch lidí, ktefií se ucházejí o post zastupitele mûstyse Kfiivoklát. 2. Dlouhodobû diskutovaná otázka vodovodu a kanalizace pro Kfiivoklát je a musí b˘t jednou z hlav-
ních priorit v‰ech kandidátÛ na post zastupitele, tudíÏ i my máme s ostatními spoleãn˘ cíl. Ruku v ruce s projektem kanalizace by se podle na‰eho názoru mûla fie‰it otázka místních komunikací. Pfiedchozí zastupitelstvo celkem logicky neinvestovalo do vût‰ích oprav, neboÈ v prÛbûhu realizace stavby nového vodovodu bude rozkopáno na devadesát procent cest v Kfiivoklátû. V projektu je poãítáno s obnovou povrchu v ‰ífice cca dvou metrÛ. Na‰í dal‰í prioritou tedy bude snaha o získání finanãních prostfiedkÛ na úpravu místních komunikací v celé ‰ífii. Pokud se skuteãnû podafií tyto dvû vûci spojit a dotáhnout do zdárného konce, bude to pro Kfiivoklát znamenat mnohaleté zadluÏení. TudíÏ o Ïádn˘ch dal‰ích velkolep˘ch projektech nelze uvaÏovat. Kfiivoklát je nádherné místo k Ïivotu, ale lidé zde pospolu zrovna nedrÏí, proto bychom rádi podpofiili kulturní Ïivot v obci a dali Kfiivoklátsk˘m moÏnost spoleãenského vyÏití. Vytáhli lidi od televizních a poãítaãov˘ch obrazovek a nabídli jim moÏnost aktivního odpoãinku tfieba umístûním dal‰ích pohybov˘ch prvkÛ v parku, úpravou místních pû‰in, doplnûním vût‰ího mnoÏství laviãek a podobnû. Rádi bychom do budoucna obãanÛm nabídli rÛzné koncerty, pfiípadnû divadlo nebo besedy a posezení se zajímav˘mi osobnostmi. ·patnou my‰lenkou jistû nejsou ani jarní brigády v M· a parku. Na‰ím cílem je zkrátka pod-
nítit vût‰í soudrÏnost místních obyvatel. 3. ·tûdrá ruka Evropské unie nám nabízí dosud zfiejmû nejvût‰í moÏnost zrealizovat v Kfiivoklátû stavbu nového vodovodu a kanalizace vãetnû nové mechanické ãistírny odpadních vod. Za úãelem získání dotací z evropsk˘ch fondÛ vstoupil Kfiivoklát do svazku KAVK ãítajícího cca dvacet obcí (poãet ãlensk˘ch obcí se prÛbûÏnû mûní). V první fázi získala dotaci pouze obec Ruda, která se v souãasnosti pot˘ká s mnoha váÏn˘mi problémy pfii realizaci stavby. Zde bychom si mûli vzít pfiíklad a vyvarovat se jejich chyb. Otázkou samozfiejmû je, zdali a v jaké v˘‰i nám bude finanãní dotace poskytnuta, nicménû aÈ jiÏ bude jakákoli, takovouto moÏnost podruhé Kfiivoklát nedostane. Hlavním úkolem budoucího zastupitelstva tak bude sehnat dostatek prostfiedkÛ na dofinancování stavby. Ta bude provádûna pod odborn˘m stavebním dozorem a organizací svazku. Jako pfiípadní zastupitelé bychom mûli zaji‰Èovat pfiedev‰ím komunikaci mezi obãany, stavební firmou a svazkem. 4. Zmûnit by se na Kfiivoklátû mûlypfiedev‰ím vztahy. Nemûlo by zde docházet ke tfienicím mezi hradem a obcí, b˘val˘m a souãasn˘m vedením obce atd. Nic proti konstruktivní kritice, ale ztûÏovat si v‰ude a na v‰echno také není v pofiádku. (Pokraãování na str. 5)
KOMUNÁLNÍ VOLBY 2010
STRANA 5
KL 9/2010
P ¤ E D V O L E B N Í O TÁ Z K Y L Í D R Ò M VO L E B N Í C H S T R A N ANEB K¤IVOKLÁTSKÉ LISTY SE PTAJÍ…
K¤IVOKLÁT OBâANÒM (Dokonãení ze str. 4) KdyÏ nûkoho napadám, Ïe dûlá nûco ‰patnû, mûl bych jej jmenovat a dát mu moÏnost obhájit jeho postoj. Nikdo nechce, abychom spolu jezdili na dovolenou a u piva se plácali po ramenou. Nicménû, mûli bychom mít spoleãn˘ cíl a pro jeho dosaÏení by mûl kaÏd˘ pfiispût v rámci sv˘ch schopností a moÏností. Je tfieba pfiekroãit vlastní stín a upfiednostnit vefiejn˘ zájem pfied vlastním. 5. ÚÏasné na demokracii je, Ïe kaÏd˘ ãlovûk má svobodnou moÏnost zvolit si lidi, kter˘m dÛvûfiuje, aby jej zastupovali. PfiiãemÏ ãinnost komunálních politikÛ pfiímo ovlivÀuje Ïivot obãanÛ v daném místû. Známe se jako sousedé, nûkdy pfiá-
telé ãi dokonce kamarádi. V pfiípadû na‰í kandidátky se jedná o poctivé a pracovité lidi, ktefií radûji konají neÏ fieãní. Myslíme si, Ïe více neÏ stohy popsaného papíru a plamenné fieãnûní o tom, co by se jak mûlo anebo nemûlo, je vlastní uskuteãnûní mal˘ch i velk˘ch plánÛ. Pokud bude voliãÛm vyhovovat na‰e kandidátka jako celek, budeme rádi. Pokud si voliãi vyberou jen nûkteré kandidáty z na‰eho sdruÏení a zakrouÏkují je, budeme rádi. Nu, a pokud se podafií nûkter˘m z nás zasednout v budoucím zastupitelstvu, udûláme v‰e pro to, abychom Va‰i dÛvûru nezklamali. Petr Tfiíska, Kfiivoklát obãanÛm
SPOLEâNù S VÁMI PRO NÁ· K¤IVOKLÁT
1. Na na‰í kandidátce najdete Pavlu HÛlovou, TaÈánu Friebertovou, Milana Haunera, Ilonu Hájkovou, Hanu ¤ezáãovou, Petra ·andu, Stanislava HÛlu, Václava Frieberta a Radislava Holeãka. Domnívám se, Ïe tyto obãany Kfiivoklátu není nutno nijak zvlá‰È pfiedstavovat. Îijeme v malé obci, vzájemnû se známe, víme ãím se kdo Ïiví a jaké má vztahy ke spoluobãanÛm. Dennû se potkáváme s dûtmi, v samoobsluze i na procházkách. V‰echny na‰e kandidáty spojuje poctiv˘ pfiístup k práci i k fie‰ení problémÛ, pocit zodpovûdnosti za místo, kde Ïijí, i chuÈ pro Kfiivoklát nûco udûlat. 2. Prioritou je samozfiejmû pfiedev‰ím vodovod – ne nadarmo se fiíká, Ïe bez vody není Ïivota. Nefie‰it vodovod i kanalizaci najednou by bylo neekonomické a nemoudré. ProtoÏe se jedná o velkou akci, je na druhé stranû nutno poãítat i s tím, Ïe obecní rozpoãet zatíÏí na nûkolik let dopfiedu. Obec musí velmi bedlivû zváÏit formu financování tak, aby zb˘valo dostatek prostfiedkÛ pro zaji‰tûní bûÏného chodu obce a poãítat i s rezervou pro pfiípad nepfiedvídateln˘ch událostí. Druhou základní prioritou je tedy zachování rozpoãtové káznû a udrÏení vyrovnaného rozpoãtu obce. Tfietí prioritou by mûla b˘t podpora ‰koly i ‰kolky. Jakmile si totiÏ dûti zvyknou z obce odjíÏdût, ztratí k ní vztah a pocit sounáleÏitosti. 3. Stála jsem u zrodu tohoto projektu uÏ od roku 2000, kdy jsme v Kfiivoklátû poloÏili jeho základ. Od té doby jsme pro úspû‰nou realizaci projektu vykonali spoleãn˘mi silami ohromn˘ kus práce a bylo mu vûnováno tolik energie (trasování, projekty, zamûfiení, jednání na fondu Ïivotního prostfiedí, pfiedjednání dotací v maximální moÏné v˘‰i a mnoho dal‰ího), Ïe vÛbec nepfiipou‰tím, Ïe by mûl zÛstat nedokonãen. Úspû‰ná realizace bude nyní záleÏet hlavnû na tom, abychom dokázali vytvofiit dostateãn˘ tlak na firmy, aby dodrÏely termíny a pfiedev‰ím rozpoãet projektu. To sa-
NEZÁVISLÍ – SDRUÎENÍ NEZÁVISL¯CH KANDIDÁTÒ 1. Na‰e kandidátka se jmenuje „Nezávislí – sdruÏení nezávisl˘ch kandidátÛ“ a sdruÏuje obãany, z nichÏ nûktefií jiÏ v tomto volebním období mûli moÏnost ukázat, jak to s mûstysem Kfiivoklát myslí a co pro to dokáÏou udûlat. 2. Priorita ãíslo jedna je realizace kanalizace a vodovodu, na které pracuje nynûj‰í ZM jiÏ od roku 2006. Za druhé pokraãovat v úspû‰nû rozjeté realizaci obnovy ve‰kerého obecního majetku. Za tfietí navázat je‰tû uωí spolupráci se v‰emi ob-
bí postrádám, zvlá‰tû u nûkter˘ch lidí, smysl pro ãest, toleranci a spoleãn˘ zájem o vûc. Pokud si lidé házejí klacky pod nohy, trpí tím rozvoj obce. 5. KaÏd˘ obãan v celé zemi má svobodnou volbu, je pouze na nûm, aby zhodnotil uplynulé období a rozhodl se, kdo má dál spravovat vûci vefiejné a komu dá svÛj hlas. DÛleÏité je pouze to, aby svou vÛli projevil a pfii‰el k volební urnû. Mgr. Milan Naì
OBHAJOBU VÍTùZSTVÍ ZMA¤IL UZEL (Dokonãení ze str. 1) Oproti loÀsku se zmûnil systém plnûní sudu. Místo stfiíkání proudnicí na vzdálenost nûkolika metrÛ se poslední hadice pfiipojila na pfiivafiené hrdlo na sudu. Pokyn ke sbalení mohl b˘t vydán aÏ po pfieteãení vody pfies okraj. MoÏná jen náhoda, moÏná konkurenãní boj ale zpÛsobily, Ïe se na jedné z hadic uprostfied vedení vytvofiil uzel a voda se za Ïádnou cenu nechtûla protlaãit nahoru. Ani po rozpojení hadic, roz-
mozfiejmû vyÏaduje stálou, peãlivou a pfiísnou kontrolu kaÏdého dílãího kroku. 4. Jsem pfiesvûdãena, Ïe jedním ze zásadních úkolÛ, které pfied námi stojí, je návrat ke vstfiícnému jednání, a to jak v komunikaci mezi obãany a obcí, tak i mezi obcí a partnery navzájem. Mravenãí prací a hledáním spoleãného kompromisního fie‰ení, které je pfiijatelné pro v‰echny strany, se vÏdy dosáhne více, neÏ odsudkem nebo dûláním naschválÛ. Pokud nûkdo zastupuje obec, mûl by se tedy povznést nad osobní nevraÏivosti a mûl by pracovat ve prospûch spoleãného cíle. KaÏd˘ má nûjaké malé moÏnosti, které se mohou ve v˘sledku „poskládat“ do celku, kter˘ jiÏ stojí za to. 5. Jsem pfiesvûdãená, Ïe v‰ichni ãlenové na‰í kandidátky jsou zárukou poctivého pfiístupu k práci v zastupitelstvu a budou obûtavû hájit zájmy na‰í obce. Za kandidátku Spoleãnû s vámi pro nበKfiivoklát Ing. Pavla HÛlová
ãansk˘mi sdruÏeními a spolky, vãetnû podnikatelsk˘ch subjektÛ, pÛsobících v na‰em mûstysi. 3. Cel˘ projekt zastfie‰uje svazek obcí, a proto je úloha jednotliv˘ch zastupitelstev reálná aÏ v samotné fázi fyzické realizace stavby na vlastním katastru obce. Do té doby musí kaÏdá obec hlídat své finanãní prostfiedky na finanãní spoluúãast pro svoji ãást projektu. 4. Mûly by se zmûnit mezilidské vztahy na vstfiícné a tolerantní. Po celou dobu svého funkãního obdo-
UÏ od startu na nich bylo vidût maximální nasazení. Divák Ïádn˘ zfiejm˘ rozdíl nevidûl. I pfiesto moÏná lep‰í systém balení, moÏná ne‰Èastn˘ uzel na hadici Kfiivoklátsk˘ch zapfiíãinil zastavení ruãiãek na stopkách o nûco dfiíve. Dosavadní úsmûv na tváfiích místních rychle opadl. Jako tfietí se na start se stfiíkaãkou a strojníkem zapÛjãen˘mi od Kfiivoklátsk˘ch pustili do boje nováãkové z Velké Bukové. Nezku‰enost
a jen tûÏko zamaãkávali Kfiivoklát‰tí v oãích slzy. K jejich uklidnûní do‰lo aÏ po prohlá‰ení roztockého velitele Luìka Egerta, Ïe pfii tak malém rozdílu v˘sledn˘ch ãasÛ mají reálnou ‰anci získat pohár pfií‰tí rok zpût. Krátce pfied polednem byl závod ukonãen. Úklidu závodi‰tû i obãerstvení se chopili v‰ichni pfiítomní dohromady a kromû hasiãÛ z Velké Bukové rovnûÏ objednaného obûdu ve stánku na parkovi‰ti nad hradem. Pro potvrzení souãasné
DruÏstvo SDH Kfiivoklát startuje a zahajuje boj s ãasem o to, kdo dfiíve naãerpá vodu do 200 litrového sudu u dubinky. Foto Milan Bednafiík
vázání uzlu a opûtovném spojení útoãného vedení se ãas v˘raznû neprodlouÏil a v cíli znaãnû znervóznûl pfiedev‰ím kolegy z Roztok. Ti po loÀském fiasku se strojem nechtûli nechat nic náhodû a po dohodû s fieditelstvím závodu si zapÛjãili funkãní stfiíkaãku i s obsluhou R. Krausem od kolegÛ z Malinové.
na jejich poãínání nebyla vÛbec znát a ãas naplnûní sudu i balení se hodnû podobal pfiedchozím závodníkÛm. Jen zfiejmû men‰í zku‰enost pfii balení hadic je zafiadila na bronzovou pfiíãku. Pfii vyhla‰ování a pfiedávání pohárÛ vítûzÛm, vãetnû putovního, se ruka fieditele závodu tro‰ku chvûla
âERNÁ KRONIKA UVÍZL NA SKALÁCH ROZTOKY (bed). Na pfievozníky si museli „zahrát“ roztoãtí hasiãi, aby „vysvobodili“ chlapce, kter˘ uvízl ve skalách na levém bfiehu fieky Berounky proti hospÛdce U Jezzu. Chlapec, kter˘ pob˘val s rodiãi v kempu Vi‰Àová, se vydal na procházku podél Berounky, kde není Ïádná cesta a uvízl na skalisku. Zpanikafiil a nemohl se dostat pryã. Roztoãtí hasiãi pro nûj pfiijeli ãlunem, a kdyÏ zjistili, Ïe není zranûn˘, odvezli ho do kempu, kde ho pfiedali rodiãÛm.
ZÁHADNÁ LÁTKA NA SILNICI S¯KO¤ICE (bed). Zapáchající látka neznámého pÛvodu zamûstnala na ãtyfii hodiny berounské a stochovské hasiãe. Ti byli zavoláni ze S˘kofiice, Ïe na silnici smûrem na NiÏbor je rozlitá zapáchající látka, která s nejvût‰í pravdûpodobností vytekla z cisterny, která obcí projíÏdûla. Skvrna se táhla v délce 80 metrÛ, a kdyÏ provedli hasiãi dal‰í kontrolu okolí, objevili ji po del‰í vzdálenosti na silnici znovu. ProtoÏe nikdo nevûdûl, co je to za látku, byla pfiivolána chemická laboratofi z Kamenice. Skvrna se vÛbec nedala sm˘t vodou. Nakonec se hasiãi dopátrali toho, Ïe se jedná o kapalné aditivum na bázi moãoviny, které se nedá mechanicky oãistit, ale pozvolna vyprchává do ovzdu‰í. HasiãÛm tedy nezb˘valo, neÏ vyãkat, aÏ látka sama vyprchá.
i budoucí vzájemné velmi dobré spolupráce SDH Kfiivoklát s SDH Roztoky se závûr velmi pûknû stráveného „hasiãského dne“ konal v místní zbrojnici, kde uÏ o nûjakém soupefiení nepadlo ani slovo. Co dodat na závûr? Snad, Ïe zvítûzili ti nejlep‰í. Neb˘t ale náhody s uzlem na hadici, mohlo b˘t v‰echno úplnû jinak. Jen divákÛ mohlo b˘t více, ale i zhruba 40 pfiihlíÏejících vût‰inou z fiad místních nebo roztock˘ch obãanÛ vytvofiilo pfiíjemnou atmosféru soutûÏního klání. Pravdou je, Ïe ani jedno z pfiítomn˘ch druÏstev nepatfií mezi tzv. hasiãské sportovce a jin˘ch soutûÏí podobného typu se aÏ na v˘jimky nezúãastÀuje. Snad právû proto, Ïe se vûnují pfieváÏnû pravé hasiãinû a závodûní jim tro‰ku chybí, nasazení podané v dne‰ním „srandamat‰i“ nechybûl bojovn˘ duch a nálada. V pfiípadû poÏáru kfiivoklátské dubinky mohou po dne‰ní zku‰enosti místní obãané klidnû spát, protoÏe kdyÏ se síly v‰ech pfiítomn˘ch hasiãÛ spojí dohromady, pak poÏár nemá Ïádnou ‰anci! Jan Pokorn˘, SDH Roztoky
UDÁLOSTI NA HRADù
STRANA 6
KL 9/2010
CO SE NA HRADù K¤IVOKLÁTù DùLO, DùJE A BUDE DÍT… P¤EDPRODEJ VSTUPENEK SE OSVùDâIL
PRVNÍ HRADOZÁMECKÁ NOC NA K¤IVOKLÁTù
Nejvíce se tû‰í z bohatství ten, kdo po nûm nejménû zatouÏí. (Seneca Lucius Annaeus) DÁREK PRO âTENÁ¤E K¤IVOKLÁTSK¯CH LISTÒ Den otevfien˘ch dvefií na hradû 28. 10. 2010. Jak je jiÏ dobr˘m zvykem, pfiiná‰íme opût ve spolupráci se správou hradu Kfiivoklátu nûco pro ãtenáfie Kfiivoklátsk˘ch listÛ. Pfiílohou je poukázka na bezplatnou prohlídku hradu pfii Dni otevfien˘ch dvefií 28. fiíjna 2010. Poukázku pfiedloÏte v pokladnû hradu, kde poté získáte ãasovou vstupenku. Ve volné chvíli mÛÏete na dolním nádvofií ochutnat víno, ãi Kfiivoklátské pivo a medovinu, bûhem prezentace tûchto produktÛ.
V noci ze soboty 4. 9. na nedûli 5. 9. 2010 se uskuteãnila první Hradozámecká noc – projekt Národního památkového ústavu, kter˘ otevfiel brány témûfi ãtyfi desítek státních i soukrom˘ch památek. Pro náv‰tûvníky byly pfiichystány noãní prohlídky, koncerty, divadelní a taneãní pfiedstavení, soutûÏe, atd. Hrad Kfiivoklát nesmûl samozfiejmû chybût a program pfiipravil od 7. do 24. hodiny. V první ãásti probíhala opût velmi úspû‰ná Evropská noc s netop˘ry a od pÛl desáté se náv‰tûvníci stali souãástí rudolfovské doby, kde je provázela tajemná postava slavného alchymisty Edwarda Kelleyho. Pod plá‰tûm noci hledali alchymistovu hradní laboratofi... a vÏdy i uspûli. O úspû‰nosti celé akce informovala i âeská televize v hlavních nedûlních veãerních Událostech (5. 9.) Celorepublikové akce se zúãastnilo pfies 10 tisíc náv‰tûvníkÛ, ktefií mohli nav‰tívit 38 hradÛ ãi zámkÛ. Odstartovala nová tradice dal‰ích nocí.
e
Ve‰keré vstupenky na kulturní dûní na hradû Kfiivoklátû lze zakoupit v pfiedprodeji v Infocentru v Budech, v pokladnû hradu, v Infocentrech v Rakovníku, Berounû, Kladnû, Slaném, Pfiíbrami, Plzni, Karl‰tejnû a v Praze. V‰echny podrobnosti lze nalézt na webu hradu – www.krivoklat.cz.
Magistr Kelley ve své laboratofii „pfiedvedl v˘robu“ elixíru mládí, postavu v˘bornû ztvárnil Vilém Matyá‰. Foto Monika Frencl
JAN LUCEMBURSK¯ A ELI·KA P¤EMYSLOVNA V KRÁLOVSKÉM SÁLU HRADU Bûhem prohlídky Královského sálu mÛÏete zhlédnout tuto zajímavou a pfiedev‰ím jedineãnou minci vydanou u pfiíleÏitosti 700. v˘roãí sÀatku Jana Lucemburského a Eli‰ky Pfiemyslovny. âeská mince má na líci ãeského lva ve stylizované stfiedovûké podobû na gotickém pozadí tvofieném hvûzdami a teãkami. Na lícní stranû lucemburské mince je vyobrazen lucembursk˘ velkovévoda. Obû stfiíbrné mince razí âeská mincovna, a. s., v Jablonci nad Nisou a vydává se ve dvojím provedení, v bûÏném a ‰piãkovém, které se li‰í povrchovou úpravou a provedením hrany. âNB vydává minci v nákladu 9 600 kusÛ v bûÏné kvalitû a 13 900 kusÛ ve ‰piãkové kvalitû. Lucemburská pamûtní mince je raÏena pouze ve ‰piãkové kvalitû v nákladu 3 000 kusÛ.
SEDMÉ K¤IVOKLÁTSKÉ PANOVÁNÍ OPùT BEZ K¤IVOKLÁTU Sedm˘ roãník slavnosti spojené se setkáním „rychtáfiek a rychtáfiÛ“ obcí Kfiivoklátska a Rakovnicka jiÏ neodmyslitelnû patfií k záfiijovému dûní na Kfiivoklátû. JiÏ tradiãnû je vypravován velk˘ prÛvod obcí od amalínského kostela smûrem ku hradu. Leto‰ní hlavní postavou byl císafi Rudolf II. ztvárnûn˘ hercem Mojmírem Madûriãem, jeÏ si vybíral z fiady vísek a mûst Rakovnicka tu, kde stráví svou svatební cestu. K velké úãasti pfiispûlo i pfiekrásné poãasí, spousta dobrot a fiemeslného zboÏí na jarmarku, pûkná vy-
stoupení ‰ermífiÛ, trubaãÛ a taneãníkÛ a pfiedev‰ím zdafiil˘ závûreãn˘ koncert Hradního dua. Nûco zde opût chybûlo... ano, mûstys Kfiivoklát. Kfiivoklátské panování opût bez Kfiivoklátu, bez kfiivoklátské druÏiny (pfiedstavitelÛ obce)... vlastnû ne úplnû, zaskakovali pfiíznivci a pfiátelé Kfiivoklátu, tfieba exhejtman Petr Bendl, turistick˘ prÛvodce a manaÏer Radek Dvofiák a také kastelán hradu Ludûk Frencl. Co Vy na to, kfiivoklátsk˘ rychtáfii a místorychtáfii? Ludûk Frencl
Stfiíbrná mince na líci zobrazuje pár novomanÏelÛ – Jana a Eli‰ky. Rub je klasick˘ – oznaãení státu a nominální hodnoty, oba snímky ze zdroje âNB.
ROZMARNÉ LÉTO Léto je za námi. Jaké bylo? Pro nûkoho dobré, nûkdo ho naz˘vá studen˘m, jiní mluví o typicky „rozmarném“ létû. Z pohledu náv‰tûvnosti hradu a pravdûpodobnû i tím regionu lze oznaãit oba prázdninové mûsíce za standardní. Oproti loÀskému roku, povaÏovanému za velmi dobr˘, pfii‰lo bûhem leto‰ních prázdnin jen o nûco pfies dva tisíce náv‰tûvníkÛ ménû. Pfies nepfiíznivé srpnové poãasí je to velmi slu‰né. Srpen byl opravdu nepfiející, silné de‰tû zpÛsobující na severu âech povodnû, znamenaly stop i závûreãnému dni na poãest 15. roãníku Kfiivofiezání. Nekonal se „ohÀov˘ veãer“ a ani závûreãn˘ ohÀostroj. Podafiilo se splnit velk˘ úkol: zajímavû uspofiádat ve‰kerá díla vzniklá za posledních 14 let na fiezbáfisk˘ch sympoziích konan˘ch zde na hradû a nabídnout je vefiejnosti. Prostor purkrabství pfiímo vybízel k zajímav˘m fie‰ením a úkolu se na v˘bornou zhostila mladá v˘tvarnice Vûra Vybíralová, absolventka zlínské designérské ‰koly. Jak se to podafiilo, mÛÏete posoudit sami. V˘stava je pfiístupná o sobotách, nedûlích a svátcích od 10 do 16 hodin. Mezi nejúspû‰nûj‰í koncerty kfiivoklátsk˘ch prázdninov˘ch veãerÛ patfiilo urãitû Vivaldianno, projekt houslového virtuóza Jaroslava Svûceného a rockera Michala Dvofiáka. Pfies tisícovku náv‰tûvníkÛ pfiilákal koncert Petra Koláfie, kter˘ famóznû a skoro dvû hodiny tû‰il publikum na dolním nádvofií. Spirituál kvintet nikdy nezklame a opût i po jednapadesáti letech bylo nádvofií zcela zaplnûné. V‰e doplÀovaly i Hrabalovy PostfiiÏiny v podání Poberounsk˘ch ochotníkÛ a profesionálÛ, politikÛ i starostÛ.
Mezi zástupci obcí byla druÏina mal˘ch mu‰ket˘rÛ.
Foto archiv hradu
Herec Mojmír Madûriã si rudolfovskou roli náleÏitû uÏíval.
Foto archiv hradu
ZAJÍMAVOSTI – KNIHOVNA
STRANA 7
NESEëTE DOMA ANEB TIP KL NA V¯LET
(XVIII)
POMNÍK HAJNÉHO KOLSKÉHO V NOVOSEDLÍCH
gick˘ pfiíbûh kfiivoklátsk˘ch lesÛ, kter˘ si zdej‰í lidé vyprávûjí dodnes. Pfied úsvitem v nedûli 18. srpna 1889 narazil ve NOVOSEDLY. V mladém lese ne- chvojinû u Valachova daleko hájovny Valachov smûrem hajn˘ Isidor Kolsk˘ na k západu stojí mohutn˘, asi dva a pytláka Kopfiivu z MapÛl metru vysok˘ kamenn˘ pomník l˘ch (tehdy je‰tû Nûmecs nápisem, kter˘ fiíká, Ïe zde byl 18. k˘ch) Slabec. Kopfiiva se srpna 1889 „skolen zloãinnou rukou nesnaÏil utéct, zvedl proIsidor Kolsk˘“. Struãn˘ nápis na se- ti hajnému pu‰ku a z bez‰lém pomníku, obtoãeném novou prostfiední blízkosti po dfievûnou zahrádkou, shrnuje tra- nûm vystfielil. Kolsk˘ padl mrtv˘ k zemi. Ve chvojinû ho nedlouho poté na‰el v tratoli‰ti krve jeho syn Franti‰ek. âetníci tu‰ili, kdo vraÏdil. Kolsk˘ a Kopfiiva byli úhlavní nepfiátelé, pytlák hajnému vyhroÏoval a rozhla‰oval, Ïe ho zabije. KdyÏ se tfii t˘dny pfied vraÏdou oba vraceli z Kfiivoklátu od soudu, kam Kolsk˘ pohnal Kopfiivu za krádeÏ dfieva, provokoval rozzufien˘ pytlák hajného tak, Ïe Kolsk˘ musel cestou domÛ zajít k hajnému do Malé Bukové a vypÛjãit si od nûj pu‰ku na sebeobranu. Kopfiiva ‰el hajnému z cesty, ale o pár dnÛ pozdûji se nechal sly‰et, Ïe k dal‰ímu líãení do Kfiivoklátu uÏ nepÛjde ani on, ani Kolsk˘. Pfied soudem se mûli znovu sejít v pondûlí Pomník u hájovny Valachov pfiipomíná vraÏdu hajné- 19. srpna. Kopfiiva popíral, Ïe ho Isidora Kolského.
Foto Markéta Hartlová
a obãas tu nûco odloÏí do kontejneru ãi odpadkového ko‰e. To v tom lep‰ím pfiípadû. Co by tu také jiného dûlali? Jedinû, Ïe by si chtûli nostalgicky zavzpomínat na starou za‰lou slávu Kfiivoklátu. Jen my, zasvûcení, ale víme, Ïe poklid a letargie jsou pouze zdánlivé. Vlastnû mezi ‰esti stovkami obyvatel to zaãíná podezfiele vfiít a bublat. Ano, nem˘líte se, je to tím, Ïe nás ãekají v fiíjnu komunální volby do zastupitelstva mûstyse. Koukám na tváfie kandidátÛ volebních uskupení, co se budou ucházet o na‰e hlasy, tedy spí‰e o va‰e, já jsem tu jen chalupáfi, a bûh dûjin své rodné vísky mohu pramálo ovlivnit. Koukám do jejich oãí a pfiem˘‰lím, co v nich mohu vyãíst. Jistû odhodlání, Ïe se chtûjí poprat s problémy, které nemizí, spí‰e narÛstají. Vedle mlad˘ch a neopotfiebovan˘ch kandidátÛ, co se nebojí jít do problémÛ po hlavû, tu vidím i zku‰ené matadory, ktefií jsou bezesporu zárukou spolehlivosti a jsou osvûdãenou kfiivoklátskou Trade mark. Spojením zku‰eností stfiední generace a dravosti mlad˘ch si dokáÏu pfiedstavit, Ïe by Kfiivoklát mûl mít do budoucna více ‰ancí se zviditelnit. Byl bych rád, aby se na‰lo dost prozírav˘ch voliãÛ, ktefií by do zastupitelstva poslali jen ty spoluobãany, pro nûÏ je Kfiivoklát víc, neÏ jen módní místo k bydlení, a ktefií by se ho pokusili postavit na nohy
DUCHOVNÍ ZAMY·LENÍ CO JE P¤EDE MNOU NEBO SPÍ·, CO JE ZA MNOU?
hajného zabil. Du‰oval se, Ïe neví, kdo po nûm stfielil, pozdûji se pod tíhou pfiib˘vajících dÛkazÛ a svûdectví snaÏil svalit vinu na známé pytláky Prinicha a Korfa. Marnû. V˘povûdi svûdkÛ a expertízy soudních znalcÛ prokázaly, Ïe vraÏdil Kopfiiva. V‰ech dvanáct porotcÛ bylo pfiesvûdãeno, Ïe stfiílel právû on, osmatfiicetilet˘ domkáfi z Nûmeck˘ch Slabec, otec tfií dûtí. Antonín Kopfiiva byl odsouzen k doÏivotnímu vûzení. V roce 1911 dostal milost a vrátil se domÛ. Ani po dvaadvaceti letech v plzeÀské káznici v‰ak pr˘ vraÏdy hajného nelitoval. Pomník poblíÏ valachovské hájovny nechal na vûãnou památku hajného, kter˘ zemfiel pfii plnûní v˘konu své sluÏby, postavit kníÏe Max Egon z Fürstenberka S vyuÏitím www.rakovnicko.info TomበBednafiík
3. díl Krásné babí léto, moji vûrní ãtenáfii. Nevidûli jsme se celou vûãnost, a tak se mi uÏ po vás zaãalo st˘skat. Krásné dny plné odpoãinku, cestování a leno‰ení jsou za námi a mÛÏeme na nû jen vzpomínat nad pofiízen˘mi fotografiemi. DokáÏu si pfiedstavit, jak jste se bûhem léta odb˘vali na jídle, protoÏe se mnoh˘ z vás prohlíÏel v zrcadle, kde mu ãouhá nûjak˘ faldík z plavek ãi kraÈasÛ. Takov˘ch lidí je mi opravdu líto. Jistû se ale na‰li i mnozí z nás, ktefií bereme nûjaké to kilo navíc s rezervou a pfii nejrÛznûj‰ím grilováním ãi opékání, dáváme zdravé v˘Ïivû pofiádnou lekci. Tûm z vás, co zastávají názor, Ïe bÛãková dieta je jistû pfiíjemnûj‰í neÏ zeleninová, rozumím, i kdyÏ osobnû nic proti zeleninû nemám. Nic se ale nemá pfiehánût. To ostatnû platí obecnû u ve‰keré lidské ãinnosti. „Jez do polosyta, pij do polopita, bude‰ Ïíti dlouhá léta,“ praví staré ãeské pfiísloví… Posledních pár t˘dnÛ jsme zaÏili téÏ houbové ‰ílenství. Lesy praskaly pod nájezdy houbafiÛ ve ‰vech a letos byly opravdu ‰tûdré. Tolik hub nerostlo uÏ nûkolik let. V‰eho ale moc ‰kodí, a tak, co se nesnûdlo, se zavafiilo, usu‰ilo a zamrazilo. V‰ak oni pfiijdou v zimních mûsících k chuti. Turistická sezóna se nám blíÏí pomalu ke konci. Z na‰í vísky se opût stává liduprázdné místo, kter˘m lidé jen projíÏdûjí
KL 9/2010
a navrátili mu alespoÀ zlomek jeho za‰lé slávy. Myslím, Ïe to tak trochu na‰im pfiedkÛm dluÏíme… A protoÏe se nad kandidátkami lépe pfiem˘‰lí s pln˘m Ïaludkem, pfiidávám recept na skvûl˘ gulá‰ek. Komu by v hlavû dozrála my‰lenka, Ïe vám ho servíruji jako gulበpfiedvolební, není daleko od pravdy. Tak tedy dobrou chuÈ, a toho patnáctého a ‰estnáctého pfieji ‰Èastnou ruku. Milan Bednafiík
GULÁ· BEZ MÍCHÁNÍ 1 kg vepfiového masa z plecka, 3 vût‰í cibule, 5 strouÏkÛ ãesneku, 2 lÏiãky gulá‰ového kofiení (mÛÏe b˘t i kari), 3 lÏiãky sladké mleté papriky, 3 polévkové lÏíce solamylu, sÛl, pepfi, 2 masoxy, 1 feferonka, 1 litr vody. Maso a cibuli nakrájet, smíchat ostatní suroviny, pofiádnû promíchat (masoxy rozpustit v malém hrníãku a pak dolít do 1 litru vodu), dát v‰e do pekáãe (lep‰í do zapékací mísy), pfiikr˘t alobalem a péct na 250° C asi 1,5 hodiny. NEDOLÉVAT VODU, NEMÍCHAT, NESUNDÁVAT ALOBAL! V˘born˘ s chlebem, tûstovinami, r˘Ïí nebo knedlíkem.
Kde koupíte Kfiivoklátské listy? Kfiivoklát: prodejna COOP (pod kostelem sv. Petra)-Amalín, prodejna Domácích potfieb Karla Breníka – Budy, v˘dejna jízdenek zastávky âD Kfiivoklát – Budy. Mûsteãko: prodejna smí‰eného zboÏí pana Kebrleho, prodejna smí‰eného zboÏí paní Pokorné. Roztoky: prodejna COOP, trafika paní Procházkové u mostu. Zbeãno: prodejna COOP. Pokud víte, kde jinde by se je‰tû mûly Kfiivoklátské listy prodávat, neváhejte a pi‰te a volejte na kontakty uvedené v tiráÏi. Za ãtenáfiskou pfiízeÀ dûkuje Redakãní rada Kfiivoklátsk˘ch listÛ
S tím si nûktefií lidé dûlají velké starosti – s otázkou, co je pfied námi, jiní na to pro jistotu nemyslí, protoÏe se toho v koutku srdce bojí. A nejvût‰í praktici si chtûjí budoucnost zajistit, pojistit a nûjak˘m zpÛsobem „ochoãit“. Pro kfiesÈana jsou ale v jeho budoucnosti dÛleÏité zejména tyto dvû vûci: vûdomí, Ïe celá budoucnost (i jeho) je v podstatû BoÏí a vûdomí, Ïe BÛh sám je koneãn˘m cílem celého jeho Ïivotního plahoãení, hledání a obrácení se. Pro dobfie Ïitou víru je ale mnohdy dÛleÏité dívat se také na to, co je za námi, na minulost. Ne tak, jak to nûktefií dûlají, Ïe totiÏ znovu a znovu pfiehrabávají kompost své minulosti a opût a opût se uji‰Èují o tom, Ïe elementy jejich kompostu opravdu nevoní… Minulost na‰eho Ïivota - to nejsou jen na‰e nezdary a promarnûné ‰ance. Minulost na‰eho Ïivota, to jsou také skvûlé BoÏí dary, v‰echna BoÏí odpu‰tûní, která nám byla darována, trpûlivá a úãinná BoÏí práce s námi. Pokud si toto uvûdomíme, máme takfika nekoneãnou fiadu dÛvodÛ k nadûji a takfika nekoneãn˘ seznam vûcí, za které mÛÏeme Bohu dûkovat a chválit ho. A to si je‰tû navíc mÛÏeme pfiipomenout mnohé zlé vûci, od kter˘ch nás BÛh zfietelnû ochránil, zlé cesty, na které nás nenechal v na‰í hlouposti vejít nebo na nich setrvat, zlé dÛsledky na‰ich chyb, které nakonec na nás nedopadly… Je to zpravidla v‰echno dohromady velké bohatství, které svûdãí v BoÏí prospûch a které mÛÏe a má posilovat na‰i víru. A nakonec by bylo nejlep‰í, kdybyste si fiekli: tohle v‰echno vlastnû uÏ dávno vím, i kdyÏ jsem si to tfieba nikdy podobnû neformuloval. Vím to a tû‰ím se z toho, ba dokonce vím toho je‰tû mnohem víc – a proto mne nic nemÛÏe pfiipravit o nadûji. Ani mé opakované chyby a pády ne, ani má neúspû‰ná snaha o odstranûní nûkter˘ch chyb, ani Ïádné vnûj‰í pfiekáÏky, protoÏe se svat˘m Pavlem vyznávám: „Je-li BÛh s námi, kdo proti nám?“ (¤ 8,31). A na jistotû, kterou dává kfiesÈanství – Ïe totiÏ BÛh s námi opravdu je, mohu postavit v‰echno ostatní, celou svou budoucnost, která mÛÏe a má b˘t v Bohu a tedy vûãná a dobrá. J. P.
OBECNÍ KNIHOVNA Kniha, pfiítel ãlovûka, ãlovûk, (ne)pfiítel knihy Pfiedem se omlouvám v‰em pfiátelÛm knih, kter˘ch je urãitû pofiád víc, neÏ nepfiátel. Ale nerudovsk˘ problém „Kam s ní?“ je stále Ïiv˘. Kam s knihami na‰ich prarodiãÛ, rodiãÛ, pfiípadnû jin˘ch pfiíbuzn˘ch? Mûla jsem velikou snahu pomoci, ale z knih, které mi obãas nûkdo pfiinese, se témûfi nic do knihovny nehodí. Zas by to byly jen leÏáky, kter˘ch tu mám i tak dost. To, co jsem vyfiadila, je ve sklepû, a tam knihy vlhnou a plesniví. SnaÏila jsem se nûco v létû prodat aspoÀ za pár korun na parkovi‰ti, strávila jsem tam celé dva dny a vybrala (to, co lidi dali dobrovolnû) necel˘ch 150 Kã, obnos, za kter˘ bych tak koupila pÛl knihy. Mám kontakt na jeden praÏsk˘ antikvariát, pfied ãasem si nûjaké knihy odvezli, ale moc penûz jsem taky nevyzískala a rovnou mi fiekli, Ïe to praktikují podobnû jako já, dají knihy pfied obchod do krabic a lidi si, protoÏe je to zadarmo, pfiece jen nûco odnesou. A nûkteré knihy se vydávají stále znovu a lidi si je kupují za drahé peníze a já je tu tfieba mám a ve velmi dobrém stavu. Tak to je dost pesimistick˘ úvod. Abych to napravila, zmíním se o pár nov˘ch kníÏkách. Dala jsem pfiednost na‰im autorÛm, jestli se vám budou líbit, poznáte, aÏ si je pfieãtete. Od Táni Keleové-Vasilkové tu uÏ jednu mám a líbila se, aãkoliv zas co si rád pfieãte jeden, nemusí se nutnû líbit druhému, prostû si Srdce v temnotách pfieãtûte a uvidíte. Jitka Prok‰ová napsala pfiíbûh o nenaplnûném matefiství, tápání a ohlíÏení se zpátky, nebo taky pfiíbûh o pfiíli‰né touze nûco znamenat, o Ïivotní potfiebû „dostat se nahoru“ a o sexuální závislosti na mlad‰ím muÏi – jak praví kritika. A to v‰e najdete v knize Cestou ven se neohlíÏej. PhDr. Lenka Teremová se zab˘vá problematikou partnersk˘ch vztahÛ a o tom je také její kniha DaÀ z orgasmu. Dennû na svûtû umírají na rakovinu dûloÏního ãípku tisíce Ïen. Dal‰í tisíce tuto nemoc pfieÏijí jen díky vãasné diagnóze lékafiÛ. Doktorka psychologie pfiehodnocuje svÛj Ïivot, má obavy
z hysterektomie, z toho, jak celou situaci zvládne. Knihu Ahoj mami a její volné pokraãování Na nበpohfieb do smrti nezapomenete, napsal Vít Pokorn˘ a má to b˘t zábavn˘ pohled na svût oãima osoby Ïenského pohlaví, která se vydala do Prahy, do „velkého svûta“, kde se odehrávají její tragikomické eskapády a kotrmelce, bûhem kter˘ch stihne nûkolik pokusÛ o lásku, kariéru, sebevraÏdu, náboÏenskou sektu, hospitalizaci v Bohnicích, dovolenou v Tunisu a nakonec cestu k sobû samé. No to jsem sama zvûdavá, snad mi nebudete moc nadávat, aÏ to budete ãíst. Do konce roku toho uÏ moc nenakoupím, ale urãitû zas dostanu nûjaké knihy z Kladna. Hodnû se jich pfieãetlo, ale nûkteré své ãtenáfie nena‰ly. Dost si nyní, po zahájení nového ‰kolního roku, pÛjãují studenti povinnou ãetbu. Zatím jsem témûfi v‰echny jejich poÏadavky mohla uspokojit, coÏ mû tû‰í. A musím pfiiznat, Ïe je to i díky pár knihám, které jsem z toho mnoÏství knihovnû darovan˘ch knih vybrala. TakÏe ãtûte, ale taky o pfieãteném napi‰te, pfiípadnû pûknou knihu, i kdyÏ nebude z knihovny, doporuãte. Gudrun Humlová
OKÉNKO K SOUSEDÒM – HISTORIE
STRANA 8
KL 9/2010
novin Martin Kopeck˘ z Velké Bukové minovala se tudíÏ do v˘‰e zmínûné v˘kou sezónu vystfiídala v Roztokách zaznamenal dal‰í úspûch. Tentokrát ve stavy. Její vernisáÏ probûhla 27. srpna s koncem prázdnin neménû ru‰ná podmûstû, kde studuje, v západoãeské mev ulici U Prazdroje v rámci festivalu Pilszimní stavební sezóna. PfiestoÏe do konpfiipravil TomበBednafiík tropoli Plzni. Ta pfiipravila ve spolupráner fest. V souãasné dobû je umístûna ce souãasného volebního období zb˘vá ci s internetov˘m servev centru Plznû. uÏ jen nûkolik t˘dnÛ, zaãala na pfielomu rem rajce.net soutûÏ srpna a záfií obec s realizací hned nûkoSENIO¤I NA s názvem „PlzeÀ va‰ima lika v˘znamn˘ch investiãních akcí. ZE ·KOLY ·KOLKA oãima“ o nejzajímavûj‰í „Akcí nejvût‰ího rozsahu je novostavBEROUNCE fotografie pofiízené v Plzba budovy integrovaného záchranného MùSTEâKO. Vtichosti byla koncem ni. systému, v níÏ bude spoleãnû s hasiãi sídmûsíce srpna dokonãena rekonstrukce buVI·≈OVÁ. Tfii dny plné v˘letÛ SoutûÏ probíhala od kvûtlit i zdravotnická záchranná sluÏba. Nodovy b˘valé ‰koly v Mûsteãku. „Prováa trampingu zaÏili poslední srpnov˘ t˘na do srpna leto‰ního rová budova jiÏ vyrÛstá na místû staré hadûli jsme ji na dvû etapy. Nejprve to byden klienti z DomovÛ seniorÛ Nové ku. Cena pro vítûze byla siãské zbrojnice v Chaloupkách. Její ly vnitfiní úpravy vãetnû v˘mûny oken, Stra‰ecí, Kole‰ovice a Domova Domizajímavá: dvacet nejlepcelkov˘ rozpoãet je stanoven na 15 miposléze jsme vymûnili stfiechu a udûlali no Zavidov, ktefií se sv˘mi peãovateli ‰ích fotografií získalo ojeliónÛ korun. PfiestoÏe obec neobdrÏela na novou fasádu,“ uvedl mûsteck˘ starosta zavítali do údolí fieky Berounky do kemdinûlou moÏnost b˘t ve tuto stavbu Ïádnou dotaci, rozhodla se ji Jaroslav Gorãík. Renovace ‰koly pfii‰la pu ve Vi‰Àové, jehoÏ majitelem je pan velkoplo‰ném formátu zahájit alespoÀ s vlastním finanãním pozhruba na 13 miliónÛ korun, které obec Petr Hájek. souãástí v˘stavy pod ‰idílem ve v˘‰i 2 miliónÛ Kã, uvedl rozzískala jednak ze Státního zemûdûlského „Program byl vskutku nabit˘. Hned r˘m nebem, která je pofiátock˘ starosta Vladimír Melã. intervenãního fondu, jedprvní den, v úter˘ 24. srpna, se seniofii sedána na podporu kandidanak ze Stfiedoãeského kra‰li u velkého táboráku. Opékaly se nejen tury mûsta Plznû na titul je. bufity, ale hrály se na harmoniku a kytaSólista Státní opery v Praze Pavel Horáãek exceluje v árii Evropské mûsto kultury Podle slov mûsteckéry a samozfiejmû i zpívaly trampské pís2015. purkrabího v Dvofiákovû opefie Jakobín. ho starosty byla ‰kola nû,“ popisuje zaãátek romantického poFoto TomበBednafiík Odborná porota pod vedepfiestavûna na matefiskou ním fotografa Herberta ‰kolku, která se rozkládá mofiádnû nepfiíznivé poãasí Slavíka vybírala ze stovek do‰l˘ch snímjak v pfiízemí, tak má totiÏ nedovolilo, aby mohly kÛ. Je potû‰itelné, Ïe kolekce Martina k dispozici jednu místb˘t v‰echny body programu Kopeckého na téma Kulturní zajímanost v prvním patfie. „Na naplnûny. opravu staré ‰kolky jsme Zru‰ena musela nemohli získat Ïádnou b˘t v˘stava obdotaci, protoÏe nebyla razÛ akademické umístûna v obecním obmalífiky Moniky jektu. Tak jsme se ji rozHobzikové-Siehodli pfiestûhovat do neglové v prostoru daleké ‰kolní budovy,“ kostelní zahrady vysvûtluje Jaroslav Gora také jezdeck˘ ãík a dodává: „V souãasprogram v areáné dobû máme kapacitu V˘stavba budovy integrovaného záchranného systému v Chalu Bradáãova ‰kolky naplnûnou, pfii- loupkách. statku. ZredukoFoto TomበBednafiík hlásilo se 28 dûtí.“ vána byla i slavSeniofii u pfiívozu v Luhu pod Branovem. Foto –jun– nostní koÀská V prvním poschodí reDal‰ími akcemi, které v souãasné dokonstruované budovy je je‰tû dal‰í místbû Roztoãtí realizují, je rekonstrukce jízda obcí, kterou nost, která slouÏí obãanÛm Mûsteãka. místní komunikace od základní ‰koly do vedl master Mabytu Bohumil Knobloch, zástupce Jsou zde pofiádány akce pro dûti jako Chaloupek (1 mil. Kã) a v˘mûna topení rián Roden na starokladfieditelky Domova seniorÛ Nové Stra‰ekarnevaly nebo mikulá‰ská zábava, chov budovû Základní ‰koly Roztoky a v pfiirubském bûlou‰i Láìovi. cí. dí sem cviãit Ïeny a pÛsobí zde i malehlé tûlocviãnû (5 mil. Kã). V‰echny ty„·koda, Ïe je tak ‰patné poStfieda 25. srpna se nesla ve znamení sérka. to akce financuje obec z vlastního rozãasí. Marián si pfiivezl nádv˘letÛ. Seniofii nav‰tívili hrad Kfiivoklát, poãtu, protoÏe na nû nedostala ani korunu hern˘ barokní kost˘m legendární hospÛdku U Rozvûdãíka dotací. „NeÏ pfiijde zima, chceme je‰tû a chtûl s ním pfiedvést Jeden ze soutûÏních snímkÛ Martina Kopeckého. a nakonec Luh pod Branovem, kde je PODZIMNÍ zateplit budovu ‰koly a obléknout ji do ukázku. Terén je ale stra‰Foto archiv autora pfievoznice Libu‰e Vosátková svezla nové fasády. Vûfiíme, Ïe i tyto akce v obnû rozmokl˘ a hrozilo zraSTAVEBNÍ RUCH pramicí po fiece. Pro v‰echny to byl nevosti plzeÀského velkomûsta byla vyjemu pfies 3 milióny korun zdárnû zvládnûní koní i jezdÛ,“ vysvûtlila majitelka zapomenuteln˘ záÏitek. hodnocena mezi první dvacítkou a noneme,“ dodal starosta Melã. stáje Renata Bradáãová, proã odpadl jiROZTOKY. Ru‰nou letní turisticVeãer se nesl ve znamení rozluãkonak velmi atraktivní bod svatovavfiinevého táboráku. Po nûm následoval tacké pouti. neãní veãer pfii kytafie, kdy v‰ichni pfiíA tak vrcholem sobotního programu tomní pfiedvedli úchvatné taneãní byl podveãerní koncert árií a sborÛ z dûl kreace. Nelze se divit, Ïe nikomu z nich svûtov˘ch skladatelÛ v kostele sv. Vase nechtûlo jít spát. vfiince. Hornick˘ pûveck˘ sbor Kladno, „Je‰tû neÏ jsme se ve ãtvrtek 26. srpK¤IVOKLÁT/ROZTOKY. V pátek 17. záfií probûhla v rozfiízen˘ prof. Romanem Makariem, si trana s kempem rozlouãili, slíbili jsme si, tocké restauraci Ludmila slavnostní premiéra nového DVD fildiãnû pozval atraktivní hosty - sólistku Ïe za rok si v˘let do nádherné kfiivomu Fotostudia „B“ Kfiivoklát nazvaná Trampové z Údolí hfiíopery Národního divadla v Praze, soklátské pfiírody zopakujeme. Padly i náchu. „Snímek mapuje osmdesátiletou historii nejznámûj‰í pranistku Jitku Sobûhartovou a emeritvrhy, aby pobyt v kempu byl del‰í neÏ trampské osady v na‰em regionu. Pfiiná‰í nejen celou fiadu uniního sólistu Státní opery v Praze, basijenom tfii dny,“ dodal Bohumil Knobkátních historick˘ch fotografií, ale i zábûrÛ ze souãasného Ïistu Pavla Horáãka. Koncert probûhl za loch. vota osady a vzpomínky samotn˘ch trampÛ. Souãástí filmu jsou obrovského zájmu posluchaãÛ a nezabudick˘ svatostánek praskal ve ‰vech. i trampské písniãky, které vznikly v této osadû. Film doplÀuje Nezabudická pouÈ byla zakonãena nepfiehled v‰ech souãasn˘ch chat v údolí potoka Klucná, okolo ZMOKLÁ dûlní pontifikální m‰í svatou, kterou cenûhoÏ se osada nachází,“ pfiibliÏuje nejnovûj‰í film jeho scénáSVATOVAV¤INECKÁ lebroval Msgre. EvÏen Martinec, opat rista a reÏisér TomበBednafiík. AugustiniánÛ se Starém Brnû. POUË
OKÉNKO K SOUSEDÒM…
TRAMPOVÉ Z ÚDOLÍ H¤ÍCHU
NEZABUDICE. Svatovavfiinecká pouÈ v Nezabudicích si bûhem své desetileté existence vydobyla znaãné renomé. Její program vykrystalizoval do podoby, která je jiÏ nûkolik let nemûnná. BohuÏel letos tomu bylo jinak. Mi-
DVD pokfitili b˘val˘ ‰erif osady Karel Hudec a jeden z nejstar‰ích trampÛ Jifií ·ebesta. Jak pfii slavnostní premiéfie informoval pfiítomné TomበBednafiík, bûhem fiíjna vznikne je‰tû zhruba hodinové CD se záznamem rozhlasového pofiadu o osadû Údolí hfiíchu. Zájemci si mohou obû média objednat na telefonních ãíslech 603 712 287 nebo 313 558 122.
ZABODOVAL I V PLZNI VELKÁ BUKOVÁ. Nûkolikanásobn˘ vítûz fotosoutûÏe Kfiivoklátsk˘ch
KAPITOLY Z HISTORIE K¤IVOKLÁTSKA – XXXV TAJEMSTVÍ KNÍÎECÍ HROBKY (1. âÁST) Ve svahu nad obcí NiÏbor, nedaleko budovy zámku, se nachází poblíÏ silnice vedoucí z Kfiivoklátu do Berouna neupraven˘ lesopark. Od komunikace ho oddûlují masivní litinová vrata a neudrÏovan˘ „Ïiv˘“ plot. V zadní ãásti parku se v hou‰tinû kefiÛ „skr˘vá“ rodinná hrobka kníÏat z Fürstenberka, ktefií v letech 1734 aÏ 1929 vlastnili kfiivoklátské panství. V letech 1734 - 1737 nechala knûÏna Marie Anna z Fürstenberka (roz. z Vald‰tejna) postavit rodinnou hrobku pod zámeck˘m kostelem. Ta v‰ak zÛstala nevyuÏitá, protoÏe podle nafiízení císafie Josefa II. nebylo dovoleno pohfibívat zesnulé do kostelÛ. Proto byla v roce 1787 zfiízena pro ãeskou vûtev kníÏat z Fürstenberka nová hrobka v lesoparku proti zámku.
Dlouho se nevûdûlo, kdo v této nové hrobce spoãívá, protoÏe prakticky od roku 1929 zÛstala uzamãená. Svûtlo do tajemství kníÏecí hrobky pfiineslo aÏ postupné zpfiístupÀování rodinného fürstenberského archivu, kter˘ je uloÏen ve Státním oblastním archivu Praha. Do roku 1997 byl deponován na hradû Kfiivoklátû, poté byl pfievezen do nové archivní budovy v Praze - Chodovci. Hned dva fondy dávají odpovûì na otázku, kdoÏe je v niÏborské hrobce pohfiben˘. Ve sbírce matrik je pod inventárním ãíslem 21 evidována nûmecky psaná matrika farnosti NiÏbor, která byla zaloÏena roku 1826 Tomá‰em Koslerem, zámeck˘m kaplanem a farním administrátorem v NiÏboru. Do této matriky byli dopsáni zemfielí ãlenové kníÏecího rodu od roku 1787, ktefií byli v niÏborské hrobce pohfibení.
Kfiivoklátské listy Nezávislé noviny obãanÛ a pfiátel Kfiivoklátu
Vydává Kfiivoklátská, o.p.s. • âíslo registrace MK âR E 19560 Redakãní rada: Pavel Friebert, Ludûk Frencl, TáÀa Friebertová, Petr HÛla, Milan Bednafiík Adresa redakce: 270 23 Kfiivoklát 141, e-mail:
[email protected] Sazba a litografie Milan Bednafiík • Tisk RAPORT, s.r.o. Rakovník Vychází mûsíãnû • Uzávûrka pfií‰tího ãísla je v nedûli 17. 10. 2010
TOMÁ· BEDNA¤ÍK
V lesoparku za masivními litinov˘mi vraty se nachází rodinná hrobka kníÏat z Fürstenberka. Foto TomበBednafiík Ve fondu Velkostatek Kfiivoklát, oddûlení Stavební úfiad je archivován „lístkov˘“ deník vedoucího tohoto úfiadu Ing. Jana B. Urbana. Ten dne 3. kvûtna 1929 udûlal zápis t˘kající se m. j. také kníÏecí hrobky v NiÏboru a v nûm uvedl 14 ãlenÛ fürstenberského rodu, jejichÏ tûlesné ostatky byly v hrobce uloÏeny. Pod ãíslem 1 je zapsán kníÏe Karel Egon, fií‰sk˘ kníÏe z Fürstenberka, za-
kladatel kníÏecí sekundogenitury (podlinie) v âechách, rytífi Zlatého rouna. Narodil se 7. 5. 1729 hrabûnce Marii Annû z Vald‰tejna a Josefu Vilému Arno‰tovi z Fürstenberka. Dne 25. 6. 1753 se oÏenil s Marií Josefou, fií‰skou hrabûnkou Sternberg-Monderscheid. V letech 1771 aÏ 1782 byl nejvy‰‰ím purkrabím v âechách. Bûhem svého Ïivota vlastnil panství Kfiivoklát, Kru‰ovice,
NiÏbor, Dobravice a Louãín. Zemfiel v Praze na Malé Stranû v rodinném paláci 11. 7. 1787. Podle úmrtní matriky u sv. Tomá‰e byla pfiíãinou jeho smrti mozková mrtvice. Pohfiben byl v NiÏboru Franti‰kem Engelslaedterem. Podle zápisÛ fürstenberského archiváfie Rudolfa Maxery byl Karel Egon pohfiben pÛvodnû do hrobky v niÏborském kostele (coÏ je ov‰em v rozporu s tvrzením, Ïe tato hrobka zÛstala nevyuÏitá) a po zákazu Josefa II. pohfibívat do kostelÛ byly ostatky Karla Egona exhumovány a pfieneseny do novû zfiízené hrobky. Pod ãíslem 2 je pohfiben kníÏe Filip Nerius (pÛvodním jménem Filip Maria Josef), fií‰sk˘ kníÏe z Fürstenberka, syn Karla Egona a Marie Josefy, roz. Sternberg-Monderscheid. Narodil se 21. 10. 1755, dne 10. 2. 1779 se oÏenil s Josefou Marií Benediktou, fií‰skou knûÏnou z Fürstenberka. Zemfiel v Praze na Malé Stranû 5. 6. 1790. âíslem 3 je oznaãena zesnulá princezna Marie Josefa, dcera Karla Josefa Aloyse, kníÏete z Fürstenberka, druhorozeného syna kníÏete Karla Egona, a matky AlÏbûty, dcery Alexandra Ferdinanda Thurn-Taxis. Narodila se a zemfiela v Praze 9. 9. 1792. (Pokraãování pfií‰tû)
