Nezaměstnanost absolventů škol na trhu práce v Ostravě

Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií

Nezaměstnanost absolventů škol na trhu práce v Ostravě Diplomová práce

Bc. Lenka Musilová

Vedoucí diplomové práce: PhDr. Jiří Winkler, Ph.D. Brno 2008

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že předložená práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichž jsem při zpracování čerpala, v práci řádně cituji a tyto zdroje jsou uvedeny v seznamu použité literatury.

V Opavě dne: 6.6. 2008 Bc. Lenka Musilová

1

Poděkování: Ráda bych poděkovala vedoucímu mé diplomové práce panu PhDr. Jiřímu Winklerovi, Ph.D., za poskytnutí cenných rad a připomínek během zpracování této práce. Rovněž mu děkuji za ochotu a cenný čas, který mi věnoval.

2

OBSAH 1 Úvod 2 Trh práce a typy nezaměstnanosti 2.1 Trh práce 2.1.1 Funkce trhu práce 2.2 Heterogenita a segmentace pracovního trhu, teorie duálního trhu práce 2.3 Nezaměstnanost 2.3.1 Zaměstnaní 2.3.2 Nezaměstnaní 2.3.3 Pracovní síla 2.3.4 Typy nezaměstnanosti 2.3.5 Nezaměstnanost absolventů

Subjektivní aspekty dlouhodobé nezaměstnanosti 3.1. Kdo je to absolvent školy 3.1.1 Dlouhodobě nezaměstnaný absolvent školy 3.2. Dlouhodobá nezaměstnanost a postoje absolventů k hledání zaměstnání 3.2.1 Typy životních strategií nezaměstnaných 3.2.2 Typy kultur dlouhodobě nezaměstnaných 3.3 Příčiny dlouhodobé nezaměstnanosti absolventů škol 3.4 Důsledky dlouhodobé nezaměstnanosti absolventů škol 3.5 Definice problému (kauzální mapa)

5 7 7 7 8 9 9 9 9 9 10

12 12 12 12 13 14 15 18 20

4 Nezaměstnanost absolventů škol na ostravském trhu práce

22

4.1 Regionální charakter strukturální nezaměstnanosti v Ostravě 4.2 Evidovaní absolventi škol dle stupně vzdělání a kvalifikační struktura absolventů škol dle stupňů oborů 4.2.1 Evidovaní absolventi škol dle stupně vzdělání 4.2.2 Kvalifikační struktura absolventů škol dle skupin oborů

22

5 Aktivní politika zaměstnanosti na trhu práce v Ostravě 5.1 Postup evaluace programů aktivní politiky zaměstnanosti 5.2 Přehled nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti na trhu práce v Ostravě 5.2.1 Cílenost a efektivita programů aktivní politiky zaměstnanosti

6 Postoje a motivace nezaměstnaných absolventů 6.1 Cíle a metoda výzkumu 6.1.1 Charakteristika zkoumaného souboru 6.1.2 Operacionalizace 6.1.3 Techniky sběru dat 6.1.4 Přepis respondentů a uspořádání výpovědí 6.1.5 Analýza a interpretace dat 6.2 Výsledky výzkumu 6.2.1 Zhodnocení současné situace očima absolventů škol 6.2.2 Jaké jsou příčiny nezaměstnanosti absolventů škol z jejich vlastního pohledu 6.2.3 Jaké mohou být dopady nezaměstnanosti 6.2.4 Jsou mladí, ale nezaměstnaní, co dělají ve svém volném čase

3

31 31 32

39 39 43 48

50 50 50 52 53 54 54 54 54 58 61 63

6.2.5 Jak změnit stávající situaci, aneb, co pro to dělám 6.2.6 Stále se nedaří, co bude dále 6.3 Shrnutí výzkumu: Strukturální versus dobrovolná nezaměstnanost

7 Závěr Seznam použité literatury Anotace Jmenný a věcný rejstřík Seznam tabulek a grafů Seznam zkratek Přílohy

66 70 74

77 81 83 85 86 87 88

Příloha č. 1: Charakteristika oslovených respondentů Příloha č. 2: Základní informace o projektu „Najdi si práci“ Příloha č. 3: Přehled vybraných rekvalifikací pro uchazeče v Ostravě v I.pololetí roku 2008 Příloha č. 4: Záznamový arch k rozhovoru pro absolventy škol

Stať

89 95 96 97

100

4

1 ÚVOD Jako téma své diplomové práce jsem zvolila „Nezaměstnanost absolventů škol na trhu práce v Ostravě“. Cílovou skupinou jsou dlouhodobě nezaměstnaní absolventi středních škol a učilišť v Ostravě. Nezaměstnanost je jeden z nejnepříznivějších jevů současné společnosti. Jedná se vlastně o makroekonomický problém, který se v životě může dotýkat každého z nás, i mladých lidí po absolvování školy. Nezaměstnanost může také ovlivňovat celkové klima ve společnosti, má společenský i politický význam. Předchozí výzkumy ukazují, že nezaměstnanost na počátku pracovní kariéry může být u absolventů škol vyvolána různými příčinami. Na jedné straně jsou to příčiny objektivní, vyplývají ze situace na trhu práce, případně ze vztahu mezi poptávkou zaměstnaneckého systému po pracovní síle a strukturou studijních oborů všech typů škol. Na druhé straně může být zejména dlouhodobější nezaměstnanost absolventů spojena s malým zájmem nastoupit do zaměstnání a může být spíše nezaměstnaností dobrovolnou nebo alespoň akceptovatelnou. Cílem této diplomové práce je zjistit, jak jsou mladí absolventi škol motivováni k hledání zaměstnání a jaký je jejich vlastní pohled na problematiku nezaměstnanosti.Dále chci zjistit, jaké služby a programy aktivní politiky zaměstnanosti tato cílová skupina nezaměstnaných v Ostravě využívá a na co jsou tyto služby zaměřeny. Za tímto účelem provádím v práci dva typy analýzy. Jednak sekundární analýzu dat poskytnutých ÚP Ostrava o stavu nezaměstnanosti absolventů a o programech APZ. Jednak provádím i samostatný výzkum nezaměstnaných absolventům v němž chci hledat odpovědi na tyto otázky: • Jak absolventi škol vnímají svou současnou situaci vzhledem k evidenci na úřadu práce? (Jak tento stav charakterizují?) • Jak tráví absolventi škol v Ostravě (vzhledem ke stávající nezaměstnanosti) svůj volný čas? • Jaké jsou jejich plány do budoucna? • Mají absolventi škol zájem aktivně se sami podílet na řešení své nepříznivé situace (využívat např.programy aktivní politiky zaměstnanosti v Ostravě) nebo jsou spíše pasivní a očekávají, že se situace „nějak“ vyřeší? • Co je podle názoru absolventů škol největší příčinou jejich nezaměstnanosti? V čem vidí největší problém? (z jejich vlastního pohledu) • Má pro ně nezaměstnanost nějaké důsledky? (z jejich vlastního pohledu) Proč zrovna absolventi škol na trhu práce v Ostravě? Ostrava je známá tím, že až do roku 2003 docházelo k neustálému nárůstu počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání. Situace se začala pomalu zlepšovat v roce 2004, tento trend neustále pokračuje. I když došlo k výraznému poklesu nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání, okres Ostrava stále patří v rámci celé republiky k oblastem, které jsou nejvíce postižené nezaměstnaností. Míra registrované nezaměstnanosti v okrese Ostrava činila v dubnu letošního roku celkem 8,4%. Bohužel tato hodnota neustále převyšuje celorepublikový průměr.

5

Dále zde došlo k velkému útlumu především těžkého průmyslu. Objevuje se nedostatek pracovních sil s technickým vzděláním, poptávka je po strojírenských a technických profesích. Vzniká nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce a do popředí se tak dostává strukturální nezaměstnanost. Taktéž systém vzdělávání v Ostravě není zcela dostatečně sladěn s požadavky trhu práce. Schopnosti, znalosti a dovednosti často v mnoha směrech zcela neodpovídají představám, resp. potřebám zaměstnavatelů.Všechny tyto okolnosti se také současně dotýkají i nezaměstnanosti absolventů škol. Problémem v Ostravě je také stále dlouhodobá nezaměstnanost. I já sama žiji a pracuji v Ostravě a vím z osobní zkušenosti, jak je pro mladého člověka obtížné najít zaměstnání a být např. odkázán zejména z finanční stránky na své rodiče. Absolventy škol se dále zabývám především z důvodu, že těmto mladým lidem chybí zkušenost s pracovním trhem, zatím nic podobného nepoznali a mnoho z nich nebylo na tuto situaci připraveno. Často se tak zcela nepřipraveni ocitají v evidenci úřadu práce. Co je obsahem diplomové práce? Diplomová práce je členěna do dvou částí a to části teoretické a empirické. V teoretické části své práce nejprve vymezuji základní pojmy, jako je trh práce a nezaměstnanost, kdo jsou zaměstnaní, nezaměstnaní nebo co znamená pojem pracovní síla. Zabývám se také funkcemi pracovního trhu či heterogenitou a segmentací trhu práce, současně vymezuji základní typy nezaměstnanosti. Dále se dozvíme, kdo je absolvent školy a kdo je dlouhodobě nezaměstnaný absolvent školy, jaké mohou být jeho postoje k hledání zaměstnání, životní strategie nebo typy kultur dlouhodobě nezaměstnaných absolventů škol. Navazují příčiny a následně důsledky nezaměstnanosti u této cílové skupiny, které jsou v další kapitole znázorněny i v tzv.kauzální mapě. V empirické části se seznámíme s regionální charakteristikou nezaměstnanosti na ostravském trhu práce, konkrétně se jedná o strukturální formu nezaměstnanosti. Uvidíme také, jaká situace panuje v současné době na trhu práce Ostravě. V další kapitole se seznámíme s kvalifikační strukturou dlouhodobě nezaměstnaných absolventů škol na trhu práce v Ostravě, současně nastíním přehled nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti určených pro absolventy škol. V empirické části práci byla použita kvalitativní výzkumná strategie – polostandardizované rozhovory s absolventy středních škol a učilišť na ostravském trhu práce. Zmíním se zde i o evaluačním plánování programů politiky pracovního trhu,(jaký je účel evaluace, jaká jsou stádia vývoje programu či hodnocení teorie programu). Dále se seznámíme s tím, jak mladí lidé hodnotí svou současnou situaci vzhledem ke stávající nezaměstnanosti, jak ji charakterizují, jak vzhledem k tomuto fenoménu tráví svůj volný čas. Dále se dozvíme, jaké jsou jejich plány do budoucna, nebo zda využívají programů aktivní politiky zaměstnanosti a mají tak zájem o aktivní řešení své nepříznivé situace. Závěrem se dozvíme, jaký je názor absolventů škol na příčiny jejich nezaměstnanosti (v čem spatřují největší problém nebo překážku), a také zda a jaké pociťují negativní důsledky dlouhodobé nezaměstnanosti.

6

2 Trh práce a typy nezaměstnanosti 2.1 Trh práce Je to místo, kde se střetávají dva ekonomické subjekty – firmy a domácnosti, prostřednictvím poptávky a nabídky práce. Poptávka po práci se odvozuje z příjmu z mezního fyzického produktu, nabídka práce domácností roste (klesá) s rostoucí (klesající) reálnou mzdou. Ta je zároveň ovlivněna důchodovým nebo substitučním efektem.(Samuelson, Nordhaus, 1991). „Práce potom zaujímá v životě člověka nezastupitelné postavení. Je důležitou podmínkou jeho důstojné existence a přináší materiální prospěch, ale současně dává pocit seberealizace a společenské užitečnosti. Vřazuje člověka do řádu sociálních vztahů, uspokojuje jeho potřeby ctižádosti, sebeuplatnění a sebeúcty.Práce tady neslouží pouze k výrobě statků nebo k vykonávání služeb, ale vytváří sociální pole strukturovaných kontaktů s možností vést rozhovory, potkávat jiné lidi a uzavírat přátelství. Při zvládání pracovních úkolů může jednotlivec objektivizovat své schopnosti a získat pocit odborné kompetence. V konkrétní práci, k níž jsou nezbytné znalosti, schopnosti a dovednosti se rozvíjí lidská osobní identita.“ (Buchtová, 2002, str. 75).1 „Trh práce je trhem specifickým, jeho specifika plynou z toho, že práce je funkcí pracovní síly a je velice úzce svázaná s osobností člověka“.(Krebs, 2007, str. 288). 2.1.1 Funkce trhu práce Ekonomická teorie rozlišuje trh výrobků a služeb a dále trh výrobních faktorů, ke kterému řadíme také pracovní trh. Ekonomickou funkcí pracovního trhu je opakované řešení dvojího systému vztahů: • Vztah mezi výrobním systémem pracovních činností ( pracovními místy a pracovní silou). Objevuje se směna práce za mzdu, výsledkem je zde alokace práce mezi firmy, odvětví. Předmětem směny na pracovním trhu je pracovní síla. Ta je v tomto případě brána jako pracovní činitel. •

Vedle ekonomické funkce rozlišujeme také funkci sociální. Prostřednictvím nabídky pracovní síly a poptávky po pracovní síle jsou určovány mzdy nebo pracovní doba. Jsou zde dvě zúčastněné strany a to zaměstnavatelé a zaměstnanci.Vedle těchto dvou stran se zde také objevují státní instituce, odbory, politická lobby.

1

„Dále můžeme konstatovat, že zejména po kvalifikovaných pracovnících jsou v současné době požadovány rostoucí výkon a zvyšující se kvalita práce.Úměrně tomu roste i čas, který musí věnovat nejen výkonu, ale i udržování své kvalifikace. Rozsah pracovní doby roste v celém rozsahu kvalifikačního spektra zaměstnanců, více u kvalifikovaných pracovníků v řídích pozicích.“ (Sirovátka et al., 2006, str. 28).

7

Pracovní trh zajišťuje pracovníkům určitý příjem, ale také sociální status. Pracovní trh je ekonomickou, ale také i sociální institucí.(Sirovátka, 1995).

2.2 Heterogenita a segmentace pracovního trhu, teorie duálního trhu práce „Pracovní trh není většinou chápán jako homogenní a uzavřený systém regulovaný nabídkou a poptávkou po pracovní síle, ale je interpretován jako segmentovaný pracovní trh.“ (Sirovátka, 1995, str. 24). Zdrojem segmentace je: • Heterogenita a diferenciace prací (různé požadavky na pracovní místa), jednotlivé typy prací se od sebe liší odlišnou požadovanou kvalifikací, používanými technologiemi, intelektuální a fyzickou náročností, pracovními podmínkami, výší mezd. Záleží také na regionálních a sektorových ekonomických strukturách, sociálně ekonomických podmínkách, jako je trh s byty, hladina mezd, životní náklady v různých oblastech apod. •

Heterogenita a diferenciace pracovníků-zde můžeme hovořit o konceptu lidského kapitálu, lidé investují nebo neinvestují do rozvoje svého lidského kapitálu, především do svého vzdělávání.

•

Dále můžeme rozlišit tzv. vertikální segmentaci neboli dualizaci pracovního trhu. Určitá část pracovníků zde začíná být zbavována variability a nejistoty postavení pracovní síly na pracovním trhu. Vertikální segmentace pracovního trhu je důsledkem sociálních procesů na pracovním trhu. 2

•

Neúplná a nákladná informace-firmy a dělníci mohou investovat čas i finanční prostředky do hledání vhodného zaměstnání. Na druhé straně ale také mohou společně najít výhodná řešení, jež zvyšují jistotu zaměstnání. Tato řešení se vztahují na určité druhy firem, prací atd.

2

Vertikální segmentace je ovlivňována: Technickou a sociální organizací pracovních procesů, jde především o vývoj duální ekonomické struktury, formuje se primární sektor prací kvalifikovaných a dobře placených. Na druhé straně ale existuje sekundární sektor prací nekvalifikovaných, špatně placených, neošetřených legislativou. Institucionální pravidla a dohody mezi sociálními partnery. Dohody mezi zaměstnavateli a odbory snižují soutěžení na pracovním trhu tak, že určité skupiny populace jsou vyloučeny ze soutěže. Používá se zde koncept bilaterálního monopolu-ten vyžívá monopolního postavení zaměstnavatelů a odborů a dále koncept efektivního vyjednávání-ten upozorňuje na respektování zájmu odborově organizovaných dělníků. Potom je to také diskriminace spojená se selekcí různých skupin pracovníků v přístupu k různým druhům prací. Uplatňuje se zde explicitní diskriminace-mluvíme zde především o vytváření interních pracovních trhů, kam nemají přístup „outsideři“.(Sirovátka, 1995).

8

2.3 Nezaměstnanost Je to stav, který můžeme charakterizovat jako neschopnost pracovní síly nalézt zaměstnání. Pracovní síla je jedním z determinantů produkčních možností dané ekonomiky. Pokud je pracovní síla plně zaměstnaná, produkuje se na plnou kapacitu a ekonomika „operuje“ na úrovni potencionálního produktu. Častěji se stává, že pracovní síla není plně využita, nachází se tedy pod hranicí produkčních možností a nejsou využity zdroje. Vzniká tak nezaměstnanost. (Tuleja et al., 2006). 2.3.1 Zaměstnaní Jsou to lidé, kteří vykonávají jakoukoli placenou práci, a rovněž ti, kteří práci mají, ale právě nepracují z důvodu nemoci, např. kvůli stávkám nebo dovoleným. 2.3.2 Nezaměstnaní Zde patří lidé, kteří nejsou zaměstnáni, ale práci aktivně hledají nebo čekají, až se budou moci do práce vrátit. Člověk je nezaměstnaný, pokud nepracuje a: • Během posledních čtyř týdnů vyvinul úsilí směřující k nalezení práce. • Byl z práce „vysazen“ a čeká na výzvu k návratu do práce. • Čeká, až se bude příští měsíc hlásit do práce. 2.3.3 Pracovní síla Pracovní síla zahrnuje obyvatelstvo do určité věkové hranice, které pracuje, a nebo které pracovat chce, tedy aktivně hledá práci a je také do ní ochotno nastoupit. Pro pracovní sílu používáme též ekvivalent ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Na trhu práce však také existuje skupina lidí, kteří pracovat nemohou, např. děti, staří lidé. Tuto skupinu označujeme jako ekonomicky neaktivní obyvatelstvo. (Tuleja et al., 2006). 2.3.4 Typy nezaměstnanosti Frikční nezaměstnanost Vzniká v důsledku pohybu lidí mezi oblastmi a pracovními místy nebo v průběhu jednotlivých stádií životního cyklu. Patří zde i absolventi škol, kteří hledají zaměstnání po absolvování školy nebo lidé, kteří se např. stěhují do jiného města. Cyklická nezaměstnanost O tomto typu nezaměstnanosti hovoříme tehdy, je-li celková poptávka po práci nízká. Rozlišování mezi cyklickou nezaměstnaností a ostatními typy nezaměstnanosti pomáhá ekonomům při diagnóze celkového zdravotního stavu trhu práce. Strukturální nezaměstnanost Tento typ nezaměstnanosti je spojen s nesouladem mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách v segmentech na pracovním trhu. Některá odvětví se vyvíjejí a tudíž

9

zde poptávka po práci roste, jinde naopak tato poptávka klesá a dochází k nezaměstnanosti. 3 Dobrovolná nezaměstnanost Dobrovolně nezaměstnaní mohou mít nabídky k zaměstnání, ale i dále shánět práci, aby si našli lepší nebo lépe placené místo. Mohou být také pracovníky s nízkou produktivitou, kteří dávají přednost volnému času před špatně placenou prací. Nedobrovolná nezaměstnanost Může zde dojít k tomu, že se mzdy ve skutečnosti nepřizpůsobují, aby vyčistily trh práce, že mají tendenci reagovat na ekonomické šoky zpomaleně. Jestliže se mzdy nepohybují, aby vyčistily trhy, může vzniknout nesoulad mezi těmi, kdo hledají zaměstnání a volnými pracovním místy. Funkční nezaměstnanost Je to typ nezaměstnanosti, která podporuje motivaci lidí pracovat a přizpůsobovat se trhu práce a tím podporuje pružnost ekonomiky, která ale ještě nezpůsobuje sociální krize. Jde o pracovníky, kteří si přejí pracovat při běžné mzdě, ale nemohou nalézt zaměstnání. Dále se může jednat o ekonomiku s nedostatkem práce, kde zaměstnavatelé nemohou nalézt dostatek pracovníků, aby mohli zaplnit existující volná místa. Sezónní nezaměstnanost Jedná se o práci, která je závislá na ročním období. Je to tedy taková nezaměstnanost, která vzniká v důsledku sezónních změn v nabídce zaměstnání nebo nabídce práce. Sezónní nezaměstnanost je krátkodobá, způsobena výkyvy v nabídce práce a zmiňovanými ročními obdobími. Dále se může jednat také o nerovnováhu produkce v odvětvích, závislou na počasí (stavební práce, zemědělské práce). U absolventů škol se objevuje tento typ nezaměstnanosti v souvislosti s cyklem školního roku, v měsících září se obvykle absolventi hlásí do evidence úřadu práce.(Krebs, 2007). 2.3.5 Nezaměstnanost absolventů Zamysleme se nyní nad tím, jaké typy nezaměstnanosti mohou postihnout absolventy škol v Ostravě. Nejvíce jsou tito mladí lidé ohrožení zejména strukturálním typem nezaměstnanosti, tedy již zmiňovaným nesouladem mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce. Existuje zde totiž nerovnováha mezi kvalifikačními požadavky volných míst a kvalifikací volných pracovních sil. U absolventů škol v Ostravě se může projevit také sezónní nezaměstnanost (je zde sezónní fluktuace poptávky po práci). Sezónní výkyvy jsou způsobeny kolísáním nabídky a poptávky po práci v průběhu roku. Nejvyšší nezaměstnanost bývá zpravidla v lednu, kdy zimní počasí brání některým pracím, především v zemědělství a stavebnictví, na jaře potom nezaměstnanost klesá a nejnižší míry dosahuje v květnu a červnu. Červenec a srpen je období letních prázdnin, kdy nezaměstnanost zvýší příchod čerstvých absolventů škol s tím, jak je trh práce absorbuje, a také se sezónními pracemi hlavně v zemědělství se míra snižuje v podzimním období. Příchod zimy v prosinci 3

Podrobněji je problematika strukturální nezaměstnanosti uvedena v podkapitole č. 5.1 - Regionální charakteristika strukturální nezaměstnanosti v Ostravě.

10

nezaměstnanost opět zvýší a celý cyklus se opakuje.Pokles sezónní nezaměstnanosti může být spojen s doznívajícím sezónním vlivem nástupu absolventů škol do zaměstnání. (Český statistický úřad, 2007). Dále se může u absolventů škol objevit také dobrovolná nezaměstnanost. To je situace, kdy nezaměstnaný dává přednost jiným aktivitám před prací při určité mzdové sazbě, např.preferuje volný čas před nedostatečně placenou prací nebo studium. (Tuleja at al., 2006). Do určité míry se může o absolventů škol projevit i tzv. skrytá nezaměstnanost. Ta je dána i tím, že z údajů o nezaměstnaných jsou vyřazovány osoby, které sice nemají zaměstnání, ale jsou momentálně zařazeny do programů aktivní politiky zaměstnanosti, např. se účastní rekvalifikací.(Mareš, 2002). Nejvíce ale u absolventů škol v Ostravě převažuje onen strukturální typ nezaměstnanosti.

11

3 Subjektivní nezaměstnanosti

aspekty

dlouhodobé

3.1 Kdo je absolvent školy? Absolventem se rozumí zaměstnanec vstupující do zaměstnání na práci odpovídající jeho kvalifikaci, jestliže celková doba jeho odborné praxe nepřesáhla po řádném (úspěšném) ukončení studia (přípravy) 2 let, přičemž se do této doby nezapočítává doba mateřské nebo rodičovské dovolené. (definice dle Zákoníku práce č. 262/2006 Sb.,). Absolventi jsou skupinou uchazečů o zaměstnání, která je do značné míry handicapována nedostatkem praxe. Nemají praktické zkušenosti, pracovní návyky, postrádají pracovní kontakty, které by usnadnily zahájení pracovní kariéry.4 3.1.1

Dlouhodobě nezaměstnaný absolvent školy

Dlouhodobě nezaměstnaným absolventem školy je ten, kdo je nezaměstnaný po dobu delší než 6 měsíců. Jinými slovy dlouhodobá nezaměstnanost je vlastně ukazatelem podílu absolventů nezaměstnaných déle než 6 měsíců k celkovému počtu nezaměstnaných absolventů. (Informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce, 2007).

3.2 Dlouhodobá nezaměstnanost a postoje absolventů k hledání zaměstnání Aktivní postoj - spočívá v aktivním hledání vhodného zaměstnání. Nezaměstnaní absolventi mají zájem svou situaci změnit, jsou ochotni se např. dále vzdělávat, účastnit se rekvalifikačních kurzů, navštěvovat výběrová řízení, investovat do svého vzdělání. Snaha změnit situaci může být spojena také např. s odstěhováním se za prací, snahou o hledání práce v zahraničí i za cenu odloučení od rodiny, rozhodnutí pro soukromé podnikání, samostatně výdělečnou činnost. Je zde snaha o vyhledávání nových informací v co nejvíce dostupných oblastech. Postoj přizpůsobení se - v této situaci jsou dlouhodobě nezaměstnaní absolventi do určité míry ochotni změnit svou profesi, méně často potom své bydliště. Pasivní postoj – dlouhodobě nezaměstnaný absolvent „čeká“, že se situace sama vyřeší, často je bezradný. Nesnaží se např. změnit nebo doplnit svou kvalifikaci, pokud je nevyhovující. Doufá, že se mu podaří nalézt zaměstnání při zachování stávajících životních podmínek. 4

Je dobré zdůraznit potřebu preventivních opatření, která začínají v okamžiku přípravy na volbu povolání po základní škole. Ve školách by měli být poradci a žáci na základní škole by měli mít možnosti využití informačních a poradenských středisek úřadů práce.(Vojtěch, Úlovcová, Trhlíková et al., 2004).

12

Mnoho záleží na délce trvání nezaměstnanosti, může se objevit bezmocnost, kdy je člověk přesvědčený, že je neschopný, že nemůže situaci nijak ovlivnit. Pokud trvá hledání zaměstnání příliš dlouhou dobu,může se i z aktivního typu nezaměstnaných postupně stát typ pasivní.(Buchtová, 2002). 3.2.1 Typy životních strategií nezaměstnaných Nezaměstnaní lidé ( a stejně tak i dlouhodobě nezaměstnaní absolventi škol) mohou mít své životní strategie a Mareš (2002) uvádí tyto tři základní typy životních strategií nezaměstnaných: • •

Strategie spojené s hledáním zaměstnání Strategie související s přežitím v nových podmínkách

Omezení spotřeby-při nezměněných potřebách vede toto opatření k frustraci, ta se přenáší na rodinu nebo do blízkého sociálního okolí. Může se objevovat sociálně patologické chování, časté u mladých lidí, násilnosti, výtržnosti, nepřátelství k majoritní populaci. Postupná adaptace na zřeknutí se původního rozsahu potřeb, je to vlastně snaha o obranu před frustrací. Hledání náhradního řešení z této situace, nalezení uspokojení stejného rozsahu potřeb legálními, pololegálními nebo nelegálními prostředky. Snaha začlenit se do společnosti, při nezdaru jsou zachovány rituály, které potvrzují status nezaměstnaného, dochází na úřad práce, ale smysl se vytrácí. Rezignace, sociální izolace a apatie. •

Strategie překonávání stigmatu spojeného s nezaměstnaností

Vytěsnění nepříznivé situace z vědomí. Únik do sociálního prostoru, kde není problém nezaměstnanosti stigmatizující. Částečné přijetí statusu nezaměstnaného, zejména je důležité hledání práce. Pochopení situace, která není způsobena vlastními nedostatky, ale jako situaci způsobenou vnějšími okolnostmi, které postihly i další osoby, nejen jeho samotného (vědomí, že „v tom“ člověk není sám). Aktivity volného času, mohou být i aktivity spadající do tzv. šedé ekonomiky. Aktivity zaměřené na vzdělání a rekvalifikaci, může jít i o aktivity neplacené, (např. dobrovolnická práce v organizacích).

13

Únik do pozice s hodnotnějším statusem než je status dlouhodobě nezaměstnaného, např. vdát se, očekávat narození dítěte, dále studovat a rozvíjet se.5 To, jakou životní strategii si nezaměstnaný jedinec zvolí, od sebe odlišuje určité skupiny nezaměstnaných, ti vytvářejí také specifické kultury nezaměstnaných. Jde vlastně o typy individuální adaptace na napětí mezi cíli ve společnosti a šancemi sociálních skupin cílů dosáhnout. Do této typologie lze zařadit i dlouhodobě nezaměstnané absolventy škol a modifikujeme ji následujícím způsobem: •

Konformisté - jedná se o takové nezaměstnané, kteří mají snahu navštěvovat např. rekvalifikační programy, výjimečně se pohybují v šedé ekonomice.

•

Ritualisté – tito nezaměstnaní se již vzdali naděje na nalezení zaměstnání, ale respektují roli nezaměstnaného, dochází na úřad práce. Také tato skupina se málokdy objevuje v šedé ekonomice.

•

Snažící se o únik z reality – je zde rezignace na práci, tato skupina práci hledat přestala, nenavštěvuje ani úřady práce. Ani ona se nesnaží pracovat v šedé ekonomice.Často se jako nepříznivý důsledek objevuje závislost na alkoholu nebo jiných návykových látkách (sociálně patologické chování).

•

Podnikavé - cílem této skupiny zůstává zaměstnání, skupina se ale snaží dosáhnout cíle i působením v šedé ekonomice, objevují se nelegální aktivity. Příjmy jsou často větší než v regulérním zaměstnání.

•

Kalkulující - skupina se málokdy snaží získat zaměstnání oficiální cestou, objevuje se práce v neformální ekonomice, kalkulace se systémem sociálních podpor, ale i jiných příjmů, jejichž zdrojem je sociální stát.

•

Autonomní - cílem není zaměstnání, takže jej tato skupina ani nehledá, jde o různé nonkonformní osoby věnující se dobrovolné práci, studiu nebo osoby žijící v různých komunitách. Mají omezené finanční možnosti, ale i tyto nízké částky jim postačují. Upřednostňují spíše jednorázové práce než stabilní zaměstnání. (Engbersten, Schuyt, Timmer 1990: in Mareš, 2002)

3.2.2 Typy kultur dlouhodobě nezaměstnaných •

Individualistická kultura - je to kultura, která je charakteristická tzv. oportunistickou etikou. Na jedné straně se objevuje rezistentnost vůči normám společnosti, na druhé straně je snaha těchto norem využívat. Práce je jednou z cest k dosažení vyšší úrovně spotřeby. Příslušníci se pohybují v širších

5

V případě dlouhodobé nezaměstnanosti je velmi významná sociální opora, kterou může pro dlouhodobě nezaměstnaného absolventa školy představovat rodina, přátelé. Podstatný je aktivní přístup ke změnám, nevzdávat se a neustále hledat zaměstnání.Dlouhodobá nezaměstnanost může výrazně snížit motivaci hledat zaměstnání,může vést až k vyloučení z pracovního trhu. Má také nepříznivý vliv na lidský kapitál. Mladí lidé nemohou dále své dovednosti a schopnosti rozvíjet, jejich kvalifikace tak postupně dosahuje stagnace. Zejména u absolventů škol potom nedochází k vytvoření pracovních návyků.

14

otevřených sítích, nejsou vystaveni sociálnímu tlaku, který je vyvíjen na nezaměstnané. Hodnotou je volný čas a svoboda. Do tohoto typu kultury řadíme nezaměstnané označované jako podnikavé a kalkulující. Podnikaví - usilují o zaměstnání, ale snaží se jej dosáhnout mimo oficiální pracovní trh. Kalkulující – tito nezaměstnaní o získání zaměstnání neusilují. Hledání práce odkládají, počítají s návratem na oficiální pracovní trh. Typickým příkladem jsou právě mladí lidé, kteří si prodlužují svou pracovní přípravu a odkládají tak svůj vstup na pracovní trh. Vést je k tomu může pocit, že se v daném okamžiku na trhu práce stejně neuplatní. Analogická je i motivace těch, kdo se po svém neúspěchu na trhu práce do škol, např. s podporou rodičů, vracejí zpět. Autonomní – tyto nezaměstnané osoby přikládají důležitost jiným hodnotám než je zaměstnání. Vyznávají svobodu a volný čas. Mají jen malou potřebu najít si práci a také ji ani nehledají. Závislost na sociálním státu chápou jako legitimní zdroj svého příjmu. •

Fatalistická kultura - tato kultura vzniká v prostředí slabých sociálních skupin, jsou to jedinci izolovaní, často do sebe uzavření. Jsou závislí na systému sociálních podpor. Jedná se o rezignované osoby, které zaměstnání nehledají, ani se o to nesnaží. Jsou naprosto pasivní.(Mareš, 2002).

3.3 Příčiny dlouhodobé nezaměstnanosti absolventů škol Na příčiny nezaměstnanosti absolventů škol lze nahlížet ze subjektivního nebo objektivního hlediska. Nejprve se podívejme na subjektivní příčiny nezaměstnanosti. Jedním z rozhodujících faktorů, které ovlivňují uplatnitelnost absolventů na trhu práce je: • Lidský kapitál - soubor schopností, znalostí a dovedností, kterými absolventi disponují po ukončení své vzdělávací dráhy- tyto schopnosti, znalosti a dovednosti často v mnoha směrech zcela neodpovídají představám, resp. potřebám zaměstnavatelů. Patří zde i ochota se neustále sebevzdělávat (mnoho absolventů žije v domnění, že ukončením školy tato povinnost již neplatí).Ze strany mladých lidí tak zcela není doceněn význam vzdělání, které by mělo být celoživotní a permanentní. Nové poznatky rychle narůstají a s tím, co se člověk naučil ve škole dlouhou dobu nevystačí. •

Chybějící kvalitní ústní i písemný projev- i když si absolventi ze školy odnesli znalosti písemného a ústního projevu, často mohou zjistit, že v praxi nemusí být tyto nabyté znalosti dostatečné.

•

Nedostatečná znalost cizích jazyků – ty hrají v dnešní době stále důležitější roli. Mnoho mladých lidí ovládá cizí jazyky na nízké úrovni, někteří z nich nejsou ochotni do dalšího vzdělávání v této oblasti vůbec investovat.

15

•

Nedostatečná znalost práce na počítači-dnes prakticky každý zaměstnavatel vyžaduje alespoň základní znalosti práce na počítači, bez těchto znalostí se dnes už prakticky nikde neobejdeme.

•

Nízká schopnost nést odpovědnost, adaptabilita a flexibilita – absolventi škol dosud ještě nemají vytvořené pracovní návyky, chybí jim pocit odpovědnosti, kterému se musí v zaměstnání nejprve postupně naučit. Podobně je to s adaptabilitou a flexibilitou, jelikož jsou mladí lidé nově vstupujícími na pracovní trh, nemají tyto vlastnosti důležité k úspěšnému uplatnění se v zaměstnání dosud ještě zažity.

•

Neochota k mobilitě za prací – někteří mladí lidé spoléhají na to, že se jim podaří najít si zaměstnání v místě svého bydliště. Nejsou ochotni za prací dojíždět. Podobné je to i s ochotou odejít za pracovní příležitostí do zahraničí.Je zde silná vazba k domovu, rodině, přátelům, životním partnerům. Mnoho absolventů by si v zahraničí také připadalo osamocených, bezradných.Také ženy hrají v tomto ohledu významnou úlohu. Jedná se převážně o mladé absolventky středních škol, které odjíždějí za prací do ciziny např. jako aur-pair, nebo se prostě jen chtějí zdokonalit v jazyce.

•

Chybějící sociální kontakty – jak jsem již uvedla výše, absolventi škol jsou nově vstupující skupinou na pracovní trh, tudíž jim většinou chybí „známosti“ a různé sociální kontakty, které by jim usnadnily začlenění do pracovního procesu a úspěšný vstup na pracovní trh.

•

Naivní představy o nalezení brzkého pracovního uplatnění – do velké míry souvisí s neznalostí absolventů o situaci na pracovním trhu, zejména směrem k učebnímu nebo studijnímu oboru, který vystudovali.

•

Nízká motivace a nechuť pracovat – objevuje se neochota mladých lidí hledat si zaměstnání, stát se samostatným a zodpovědným jedincem ve společnosti.Životní styl závislosti na rodičích některým absolventů škol vyhovuje.

Dále je potřeba zmínit se i o objektivních příčinách nezaměstnanosti absolventů škol. Zde hovoříme zejména o příčinách, které se objevují na straně pracovního trhu, ale rovněž i na straně vzdělávacích institucí na konkrétním pracovním trhu.Proto se nyní podívejme na objektivní důvody nezaměstnanosti absolventů škol. •

Obtížné hledání zaměstnání v regionu s vysokou míru nezaměstnanosti – platí pro ostravský trh práce. I když míra nezaměstnanosti v Ostravě poklesla, přesto zde nezaměstnanost v dubnu letošního roku činila ještě celkem 8,4% a to je hodnota, která stále překračuje celorepublikový průměr.Díky tomuto mají absolventi škol v Ostravě náročnější podmínky pro hledání zaměstnání.

•

Vzdělání v málo žádaných oborech na trhu práce – zcela jistě příklad trhu práce v Ostravě. Obory, které zde existují jsou nedostatečně sladěny s požadavky pracovního trhu, kdy je velká poptávka po strojírenských a technických

16

pracovnících. Firmy však mají problém tato pracovní místa obsadit, protože existuje velmi málo kvalifikovaných pracovníků na tyto pozice. Je zde nedostatečné propojení mezi zaměstnavatelskými a vzdělávacími institucemi. Problémem je tedy nedostatečná specializace a odborná kvalifikace. •

Diskriminace pohlaví – zejména mladé ženy se mohou setkat s názorem některých zaměstnavatelů, kdy je jim sděleno, že jsou přece mladé a budou mít brzy rodinu.

•

Absence pracovních návyků – s touto absencí je spojeno usnadnění orientace na pracovním trhu a rychlejší zapojení do pracovního procesu na pozici odpovídající kvalifikaci absolventa.(Buchtová, 2002).

•

Vliv netržních mechanismů na pracovním trhu – zde řadíme především takové teorie, jako je teorie fronty nebo teorie pracovníků insiders-outsiders.Teorie fronty spočívá v tom, že noví nezaměstnaní jsou kvalitnější pracovní silou, než ti, kteří už nějakou dobu stojí v řadě. Absolventi škol jsou tak v důsledku absence praxe a praktických zkušeností nuceni „postavit se“ až na samý konec fronty. Nejsou pro zaměstnavatele zajímají. Teorie pracovníků insiders-outsiders spočívá v selhávání tržních mechanismů.Je zde skupina pracovníků uvnitř, což jsou ve firmách déle a stabilně zaměstnaní pracovníci, pro firmu by bylo nákladné je propustit. Dále jsou to pracovníci venku, kteří jsou buď nezaměstnaní nebo sice zaměstnání mají, ale na nejistých pracovních pozicích v neformálním pracovním sektoru.Další kategorií jsou absolventi škol, jež nově vstupují na trh práce, a kteří má šanci získat v budoucnu status pracovníků uvnitř. Firmy ale zatím ještě nevynaložily náklady, které by absolventům škol tento status dokázaly zajistit. Pracovníci uvnitř používají např. vlivu odborů, mzdového vyjednávání. Mzdy a náklady se tak dostávají na obrat zaměstnanců nad úroveň, která by odpovídala produktivitě nově přijatých pracovníků (absolventů škol) zvenku. Přijetí pracovníků zvenku se firmě jednoduše nevyplatí, nemají o nově příchozí, tedy absolventy škol, zájem. (Sirovátka, 1995).

•

Úroveň celkové nezaměstnanosti – absolventi škol jsou nepříznivým vývojem na trhu práce ohroženi nezaměstnaností více než ostatní pracovníci.Celková rostoucí nezaměstnanost může totiž vést i k rostoucí nezaměstnanosti absolventů škol.Její úroveň je vždy vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti.

•

Cyklus školního roku – počet absolventů hledajících práci se začne zvyšovat v červnu, kdy končí školní rok. Maximálních hodnot dosahuje v září, od října se zase postupně snižuje a nejnižších hodnot dosahuje většinou v květnu.

•

Požadavek praxe ze strany zaměstnavatelů – na rozdíl od ostatních skupin na trhu práce absolventi nedisponují praktickými znalostmi. (Vojtěch, Úlovcová, Trhlíková et al., 2004).

17

Závěrem této kapitoly lze konstatovat, že častá příčina dlouhodobé nezaměstnanosti mladých absolventů škol je tedy jejich nedostatečná kvalifikace a absence praxe v oboru. Dále se může jednat o nechuť či motivaci pracovat. Často se objevuje neochota přijmout pracovní místo, které neodpovídá jejich vzdělání. Další podstatnou příčinou nezaměstnanosti absolventů je především nesoulad mezi profesní strukturou absolventů a potřebami trhu práce, což je i případ ostravského trhu práce. Tito mladí lidé mají také nedostatek praktických zkušeností.Negativním jevem může být také nízká mobilita na trhu práce.Absolventi mohou mít také nereálné požadavky na mzdová ohodnocení, neumí adekvátně zhodnotit své možnosti na pracovním trhu.Osobně považuji za důležité vychovávat žáky a studenty k celoživotnímu učení, jako významnému faktoru flexibility, mobility a tedy i uplatnitelnosti na trhu práce. Domnívám se, že největším handicapem absolventa na trhu práce je absence praxe a praktických znalostí.6

3.4 Důsledky dlouhodobé nezaměstnanosti absolventů škol Mezi nejvýznamnější patří: • Vliv na životní úroveň-i pro mladého člověka to znamená žít bez pravidelného pracovního příjmu a být odkázán na rodiče, se kterými často mladí lidé po ukončení studia stále ještě žijí ve společné domácnosti. •

Vliv na rodinu-u mladých lidí se může objevit nárůst konfliktů v rodině, nárůst sociálně patologických jevů, kriminalita, alkoholismus, ale i jiné závislosti.

•

Vliv na strukturaci a vnímání času-dlouhodobá nezaměstnanost může narušovat obvyklý denní režim, mění se vnímání času. U mladých lidí potom nedochází k vytvoření žádných pracovních návyků, chybí smysluplné uspořádání denních aktivit. Čas potom přestává být pro člověka důležitý, ztrácí svůj obsah, často je spojován s nudou a pasivními a společensky nežádoucími aktivitami. Opět se zde ukazuje, že zvláště pro mladé lidi je narušení struktury dne nebezpečné, protože tito ještě nemají časový režim s pracovními návyky zažitý.

•

Vliv na fyzické a psychické zdraví - pro mnoho mladých lidí, ale nejen pro ně, je nezaměstnanost vysoce traumatizující. Jako negativní důsledek se mohou objevit psychické problémy, deprese, apatie, nárůst konfliktů v rodině, finanční problémy. Takový mladý člověk už ani leckdy nemá chuť práci dále hledat,

6

Období rané kariéry je také často obdobím finanční závislosti, kdy příjem je relativně nízký a vydání a dluhy vysoké. Myslím si, že vynucené vyloučení z trhu práce může vést až k panice a k přijetí neuspokojivé pracovní síly, která se právě naskytne, a která později přináší lítost a zklamání. Na druhou stravu je ale vhodné, zejména pro udržení pracovní vitality, vědomostí a schopností, přijmout na čas i práci méně placenou, která zrovna neodpovídá původním představám mladého člověka.(Buchtová, 2002).

18

především pokud je již nezaměstnaný delší dobu.Mladí lidé se tak mohou cítit nepotřební, nedocenění, ale také i neschopní, ztrácí sebedůvěru. Stres, který z nezaměstnanosti a zvláště z té dlouhodobé plyne, není často bez následků na zdraví jedinců. Hodně závisí na individuálních postojích, cílech, ekonomickém zázemí, apod. Někteří mladí lidé se vyrovnávají s dlouhodobou nezaměstnaností lépe, jiní ji snášejí hůře. Lépe se s dlouhodobou nezaměstnaností vyrovná člověk, který je nezaměstnaný kratší dobu nebo ten, který má dobré rodinné zázemí. Určitě se však vyplatí především velká trpělivost. Z vlastní zkušenosti také vím, že by člověk neměl začít ztrácet naději, i když je to těžká situace pro všechny.7 •

Nezaměstnanost a reprodukční chování - pro mladé ženy a dívky může být založení rodiny jakýmsi únikem z nepříznivého statusu nezaměstnaných. Nezaměstnané dívky, které nemají zkušenost s ekonomickou závislostí, mohou usilovat o to, mít dítě a hledat tak řešení v těhotenství a mateřství.

•

Sociální izolace - samotná nezaměstnanost může znamenat ztrátu sociálních kontaktů, ale může také vést k jejich přerušení. V průběhu nezaměstnanosti může docházet ke snížení četnosti sociálních styků. Míra sociální izolace je spojena s řadou faktorů. Např. mladí lidé se po ztrátě svého zaměstnání neocitají v takové sociální izolaci jako nezaměstnaní starších věkových kategorií. U mladých svobodných nezaměstnaných a absolventů škol je tendence k životu v širších sociálních sítích vrstevníků. V extrémních případech zde může být i solidarita při provádění trestné činnosti, kriminálních činností, vandalství, kdy tyto sociální sítě mohou v horších případech nabýt podoby gangu mladistvých, který páchá trestnou činnost a porušuje tak zákony.

•

Nezaměstnaní v sociálních sítích – jedná se o podpůrný mechanismus domácností, které čelí problémům spojeným s nezaměstnaností svých členů. Poskytují zejména morální a materiální pomoc.Např. u žen jsou tyto sítě typické těsnějšími vazbami a větším soustředěním na rodinu a příbuzenstvo. Uzavřené a omezené sociální sítě neposkytují ženám stejné možnosti při hledání zaměstnání jako u mužů jejich sociální sítě.

•

Nezaměstnanost a fyzické zdraví-stres, požívání alkoholů, léků, drog, nedostatek energie.

•

Nezaměstnanost a psychické zdraví-finanční obavy mohu být impulsem, který narušuje psychickou rovnováhu nezaměstnaných. Absolventi škol nejsou tímto jevem ohroženi tolik jako třeba lidé, kteří živí rodinu s dětmi. Přesto i u mladých lidí může dojít k omezení společenských kontaktů, může zde být nedostatek

7

Pokud se opravdu zaměstnání nedaří nalézt, je dobré např. začít dále studovat. V případě, že mladý člověk bydlí v regionu, kde je dlouhodobě vysoká míra nezaměstnanosti, buď se za prací odstěhovat nebo se snažit usilovat o takové vzdělání v oboru, které je na tomto problematickém trhu práce žádáno a chybí v něm potřebné pracovní síly.

19

příležitostí pro rozvíjení nových schopností, dovedností, získávání nových zkušeností, což je negativním jevem zejména u mladých lidí po ukončení školy. Dále se může jednat i o nárůst nepříjemných zkušeností, kdy mladý člověk práci hledá a je odmítán. Objevuje se strach z budoucnosti, redukuje se kvalita interpersonálních kontaktů. (Mareš, 2002). Dalšími důsledky jsou: •

Ztráta pracovních návyků a výrazně snížená motivace pracovat a vzrůstající apatie spolu se ztrátou sebedůvěry včetně poklesu aktivity při samotném vyhledávání pracovních příležitostí.

•

Snížení uplatnitelnosti na dynamicky se měnícím trhu práce ztrátou odborných a teoretických znalostí a dovedností získaných studiem.

•

Nebezpečný vzor pro ostatní vrstevníky.

•

Působení v tzv. šedé ekonomice.8(Sirovátka, Mareš, 2003).

3.5 Definice problému (kauzální mapa) Nezaměstnanost je jedním z nejsledovanějších jevů v oblasti tržního hospodářství. Je to stav, ve kterém jedinec schopný práce práci aktivně hledá, ale není schopen ji najít. Aby byl člověk považován za nezaměstnaného, musí být aktivní pracovní sílou a odměňovanou práci hledat. Jako nezaměstnaného označujeme toho, kdo je schopen pracovat, chce pracovat, aktivně práci hledá a je bez práce. Za nezaměstnané jsou v ČR považovány všechny osoby, které dovršily věku 15 let a více a splňovaly tyto tři podmínky: byly nezaměstnané, aktivně hledaly práci a byly připraveny k nástupu do práce.Aktivním hledáním práce je registrace u příslušného úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce, hledání práce v podnicích, využívání inzerátů, kroky podniknuté např. k založení vlastní firmy či podání žádosti o pracovní povolení. (Liška, 2002). V předchozí kapitole uvedené příčiny a důsledky dlouhodobé nezaměstnanosti absolventů škol jsou pro větší objasnění souvislostí znázorněny v kauzální mapě a to níže uvedeným způsobem.

8

Mladý absolvent, i když nemá pracovní zkušenost je ale přizpůsobivější, adaptabilní,otevřený vůči novým poznatkům, může řešit pracovní úkoly různými netradičními metodami. Mnoho záleží na individuálním přístupu každého absolventa. (Sirovátka, Mareš, 2003).

20

Kauzální mapu jsem znázornila následujícím způsobem: ztráta pravidelného režimu dne související s s absencí pracovní aktivity

absence základních pracovních návyků absence praxe v oboru-chybějící pracovní zkušenosti

obtížně vzdělatelní mladí lidé

nedostatečná kvalifikace (absence jazykových znalostí, PC znalostí)

naivní představy o brzkém nalezení pracovního uplatnění

(absolventi ZŠ, neukončená ZŠ) ztráta motivace

←

nechuť pracovat,nízká motivace

→diskriminace

dlouhodobě nezaměstnaní absolventi škol

pohlaví u žen (jste mladá a budete mít brzy rodinu)

nárůst sociálně patologických jevů kriminalita a delikvence

budoucí vyloučení na trhu práce související s kriminalitou

obtížné hledání v regionu vzdělání v málo absence prac.návyků usnadňujících s vysokou mírou nezam. žádaných oborech orientaci na prac. na trhu práce trhu

pokles sebedůvěry ve vlastní schopnosti

psych. problémy, deprese, apatie může vést k dávání přednosti nez. před neuspokojivými pracovními místy

sociální izolace nárůst konfliktů v rodině (Buchtová, 2002, Vojtěch, Úlovcová, Trhlíková etl al., 2004, Mareš, 2002, Sirovátka, Mareš, 2003).

21

4 Nezaměstnanost absolventů škol na ostravském trhu práce V úvodu této kapitoly se nejprve seznámíme s regionální charakteristiku strukturální nezaměstnanosti v Ostravě.

4.1 Regionální charakter strukturální nezaměstnanosti v Ostravě Ostrava patří k hospodářsky nejvíce postiženým oblastem a to především díky svému hlavnímu zaměření na těžký průmysl a jeho restrukturalizaci. Právě díky těmto vlivům se zde objevují ekonomické, sociální i ekologické problémy a jejich řešení vyžaduje delší časový úsek. Přetrvávají zde regionální rozdíly vzhledem ke kvalifikačnímu nesouladu v nabídce a poptávce po pracovní síle a také její nižší adaptabilitě. Je nedostatečně sladěn systém vzdělávání s měnícími se požadavky na tomto pracovním trhu, objevuje se i nízká motivace pracovat. Přetrvává nedostatek kvalifikovaných pracovníků s technickým vzděláním, největší poptávka je po pracovnících se strojírenským vzděláním, elektrotechnickým a stavebním zaměřením. (Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava v roce 2007 a předpokládaný vývoj v roce 2008). Ukažme si, jaké jsou slabé stránky toho regionu: • Silné soustředění na černé uhlí, strojírenský a hutnický průmysl.Podniky metalurgického, strojírenského a těžebního průmyslu procházejí pomalu doznívající rozsáhlou restruktualizací. Objevuje se nedostatek podnikatelské infrastruktury a nízká podpora rozvoje malých a středních firem. • Snížené podmínky zemědělského hospodaření,zejména ekologické a klimatické, nemohou se tak pěstovat ekonomicky výhodné produkty a dochází k útlumu zemědělské výroby. • Problémem je napojení na evropskou dálniční síť- dálnice D 47 stále není dokončena.Co se týče např. dopravní obslužnosti, existují obce, kde je velmi nízce frekventovaná autobusová nebo železniční doprava a pro tyto lidi je tak problém dojíždět za prací. • Další slabinou je získat vysokoškolsky vzdělané odborníky z jiných částí země. Pokud už zde jsou kvalifikovaní a vysokoškolsky vzdělaní odborníci, jsou to naopak právě oni, kteří opouští Ostravu a Moravskoslezský kraj a nacházejí své uplatnění např. v Praze nebo odchází rovnou do zahraničí. V Ostravě existuje také velký počet lidí se zdravotním postižením, zejména jako důsledek mnohaleté fyzicky náročné práce v těžkém průmyslu.9

9

Charakteristická pro tento region je tedy právě již zmiňovaná strukturální nezaměstnanost. Strukturální nezaměstnanost vzniká díky nesouladu mezi nabídkou a poptávkou po práci, nabídka není vždy v souladu se změnami, které probíhají ve struktuře poptávky.Nesoulad může vzniknout také proto, že se poptávka po určitém druhu práce zvyšuje, zatímco poptávka po jiném druhu se snižuje a nabídka ani

22

silné stránky: • Hospodářsky nejvýznamnější oblast v ČR. • Rozmanitost průmyslových odvětví. • Existence firem, které vytváří velký základní ekonomický rozvojový potenciál. • Vysoký export hutních a některých strojírenských výrobků. • Existence objektů a pozemků pro nové investiční záměry, staré průmyslové areály vybavené s možností využití pro další podnikatelské aktivity. • Připravené průmyslové zóny, např. v Nošovicích, příchod nových investorů (automobilový průmysl). • Blízkost hor jakožto vhodných oblastí pro rozvoj turistického ruchu. • Kraj má dobrou dostupnost do zahraničních zemí, v blízkosti leží Polsko, Slovensko a Rakousko. • Dostupnost letiště Leoše Janáčka v Ostravě - Mošnově, které představuje výrazný rozvoj do budoucna nejen pro Ostrava, ale pro celý Moravskoslezský kraj. • Existence vysokých škol zaměřených jak humanitně tak technicky i ekonomicky, např. Ostravská univerzita nabízí možnost celoživotního vzdělávání. • Institucionální zázemí,ÚPO, rekvalifikační a poradenské instituce, apod. (Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava v roce 2007 a předpokládaný vývoj v roce 2008). Současně lze konstatovat, že oblastní nebo profesní struktura volných pracovních míst se neshoduje se strukturou tzv. disponibilních pracovních sil. Sice zde existují určité pracovní příležitosti, v Ostravě je mnoho dlouhodobě volných pracovních míst, na jejichž pozice je požadováno především technické, strojírenské vzdělání, ale pracovníci nemají k výkonu těchto technických profesí potřebné znalosti a dovednosti (převažují zde střední školy s maturitou, nejvíce gymnázia, ekonomické a podnikatelské školy). Chybí především technicky a strojírensky zaměřená odborná učiliště, která by dokázala „vychovat“ pracovníky s potřebným a požadovaným vzděláním. Strukturální změny, kterými ekonomika prochází, vyžadují přizpůsobení na straně zdrojů. A právě pokud není toto přizpůsobení dostatečně velké, může vznikat strukturální nezaměstnanost. Strukturální nezaměstnanost trvá také obvykle déle než frikční, získat nové místo v tomto případě vyžaduje rekvalifikaci nebo i změnu bydliště. Tato déle trvající nezaměstnanost tvoří celospolečenský problém. Je ale potřebným jevem flexibilní ekonomiky, kde dochází ke strukturálním změnám. Strukturální nezaměstnanost představuje složitější poruchu trhu práce.Důsledkem této poruchy je klesající poptávka po práci, útlum výroby.Útlum odvětví nebo výroby je provázen růstem výroby v jiných odvětvích. Pracovní síla tak nalézá uplatnění na trhu práce na místech, která ale vyžadují odlišnou kvalifikaci. Strukturální nezaměstnanost je nerovnováhou na regionálním pracovním trhu. Může ji ovlivňovat několik faktorů, mezi nejčastější patří omezení pohybu pracovní síly. Ne všichni lidé budou např. ochotni stěhovat se za prací (ochota mobility pracovní síly). v jednom případě nepůsobí dostatečně rychle. Právě díky tomuto se můžeme setkat s nerovnováhami u jednotlivých povolání, některé sektory se rozvíjení, některé zase vůbec ne.

23

Některá odvětví mohou být na vzestupu, jiná naopak mohou postupně zanikat, to je i případ trhu práce v Ostravě, kde došlo k velkému útlumu těžkého průmyslu, zejména hornictví. Pracovníkům i firmám může teď trvat delší dobu, než se této změně přizpůsobí. Významnou roli při omezování nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce a v prevenci nezaměstnanosti plní Informační a poradenské středisko pro volbu a změnu povolání. Střediska pomáhají při hledání studijního, učebního a profesního zaměření. Kromě toho mají také informační charakter.Protože se ostravský region vyznačuje zmiňovanou strukturální nezaměstnaností s velkou poptávkou po řemeslných a technických oborech, je otázka úrovně vzdělání a především jeho orientace velmi zásadní. Je zde realizován projekt For Tech, který prostřednictvím cílených kampaní pomáhá přesvědčovat žáky základních a studenty středních škol o nabízených technickým oborech.10 (Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava v roce 2007 a předpokládaný vývoj v roce 2008). Se strukturální nezaměstnaností dále souvisí problematika tzv. kvalifikační mezery. Je to rozdíl mezi kvalifikací požadovanou pro nová pracovní místa a současnou kvalifikací pracovníků,( tzv. qualification gap). Kvalifikační mezera má blízko ke strukturálním změnám. Většina statistických úřadů odhaduje velký nárůst pracovních míst v odvětví služeb a informačních technologií.Tato pracovní místa do budoucna vyžadují vyšší a především odlišnou úroveň vzdělání a kvalifikace. Problém strukturální nezaměstnanosti se nemusí týkat jen absolventů škol jakožto skupiny, která nově vstupuje na trh práce, ale také již zaměstnaných pracovníků, kteří sice mají zkušenosti, ale nemají kvalifikaci odpovídající strukturálním změnám v ekonomice. Pokud se tedy zvyšuje kvalifikační mezera, roste i strukturální nezaměstnanost. (Tuleja et al., 2006). „Pokud je nezaměstnanost dlouhodobá, může dopadat na ty skupiny populace, které mají nižší kapacitu lidského kapitálu a v souvislosti s tím také méně materiálních zdrojů.“ (Sirovátka, 2002, str. 55). Řešením strukturální nezaměstnanosti může být tedy rekvalifikace, která slouží k získání nových potřebných znalostí a dovedností v perspektivním oboru na pracovním trhu.(Švarcová, 2002). Důsledkem strukturální nezaměstnanosti je vysoký počet volných pracovních míst a také současně vysoký počet nezaměstnaných, kteří se z důvodu své 10

Formou strukturální nezaměstnanosti je tzv. indukovaná nezaměstnanost, kdy určitá nezaměstnanost může být důsledkem hospodářské politiky, např. minimální mzda může omezit pracovní příležitosti pro málo kvalifikované pracovníky, pokud výše minimální mzdy nadhodnocuje jejich práci. Nezaměstnanost nelze zcela eliminovat, je ale podstatné, aby lidé, kteří práci hledají, ji našli pokud možno co nejrychleji. Trh práce je neustále v pohybu, lidé odcházejí ze zaměstnání, někteří si zase práci naopak najdou a nastupují na pracoviště.(Liška, 2002). Ke strukturální nezaměstnanosti řadíme také i nekvalifikované ekonomicky aktivní obyvatelstvo, které má kromě nízké kvalifikace nedostatečné vzdělání, málo pracovních zkušeností. Tito lidé potom zůstávají v evidenci úřadu práce déle než např. frikčně nezaměstnaní. Mohou zde být také příliš liberální transferové platby, lidé ztrácí ochotu pracovat a práci si jednoduše nehledají.

24

neodpovídající kvalifikace nemohou na těchto volných pracovních místech, uplatnit.(Matoušek, Koláčková, Kodymová et al., 2005).Se strukturální nezaměstnaností souvisí také i pojem přirozená míra nezaměstnanosti. „Přirozená je taková míra nezaměstnanosti, při níž jsou síly, které působí směrem ke zvyšování a snižování cenové a mzdové inflace, vyrovnané. Při přirozené míře je inflace stálá-nevykazuje tendenci ke zvyšování ani ke snižování“.(Samuelson, Nordhaus, 1991, str. 978). Přirozená míra nezaměstnanosti je míra nezaměstnanosti, která odpovídá sezónní, frikční a strukturální nezaměstnanosti, tedy tzv.nulové cyklické nezaměstnanosti. (Tuleja et al., 2006).11 Situace na trhu práce v Ostravě v roce 2007 Pro větší přehled se podívejme se, jak to vypadá s mírou registrované nezaměstnanosti. Ta činila v Ostravě k 31.12. 2007 9,4%. I přes pokles nezaměstnanosti, tato hodnota převyšuje celorepublikový průměr a je více než o polovinu vyšší. Tabulka 4.1 Srovnání vývoje míry nezaměstnanosti v Ostravě, v Moravskoslezském kraji a v České republice v roce 2007

2007 leden únor březen duben květen červen

míra pořadí okresu míra míra nezaměstnanosti Ostrava v rámci nezaměstnanosti nezaměstnanosti v okrese všech úřadů v MSK v % v ČR v % Ostrava v % práce v ČR 13 12,7 12,5 11,9 11,4 11,2

12,9 12,6 12,1 11,4 10,9 10,7

7,9 7,7 7,3 6,8 6,4 6,3

11

10 10 10 7 6 6

Přirozená míra nezaměstnanosti má ve všech ekonomikách stoupající trend. Je zde několik příčin, které dělíme do 5 skupin: Demografické změny – jsou to mladí lidé, kteří na trh práce vstupují. Pokud je tato skupina početná, jejich vstup mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo vyvolá nárůst frikční i strukturální nezaměstnanosti. Strukturální změny – souvisí se změnou struktury ekonomiky. Nízká flexibilita nabídky práce – spočívá v neochotě stěhovat se za prací, např.z důvodu bytové problematiky, vazby na příbuzné, sociální prostředí. Vládní politika – souvisí s liberalizací sociálního systému v podobě vyšších dávek v nezaměstnanosti, sociálních dávek. Má za následek nižší ochotu ekonomicky aktivního obyvatelstva hledat si práci. Hystereze trhu práce – odráží psychologickou reakci na dlouhodobou nezaměstnanost, dlouhodobě skutečně vysoké míry nezaměstnanosti mohou vést ke zvýšení přirozené míry nezaměstnanosti. Nezaměstnanost se stává permanentní.Lidé si našli nelegální práci a již oficiálně pracovat nechtějí, zvyknou si na nezaměstnanost. Na přirozenou míru nezaměstnanosti může totiž také působit i rostoucí strukturální nezaměstnanost. Je zde určitá rozkolísanost trhů práce a přirozená míra je vysoká, pokud je ekonomika v pohybu. (Tuleja et al., 2006).

25

Tabulka 4.1 – pokračování

2007 červenec srpen září říjen listopad prosinec

míra míra míra nezaměstnanosti nezaměstnanosti nezaměstnanosti v okrese v MSK v % v ČR v % Ostrava v % 11,2 10,9 10,5 9,8 9,4 9,4

10,7 10,5 10,2 9,6 9,3 9,6

6,4 6,4 6,2 5,8 5,6 6

pořadí okresu Ostrava v rámci všech úřadů práce v ČR 6 6 7 8 10 11

Zdroj: Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava v roce 2007 a předpokládaný vývoj v roce 2008

Z tabulky můžeme vidět, že vývoj míry nezaměstnanosti se skutečně každý měsíc pomalu zlepšoval. Se snižujícím se počtem míry nezaměstnanosti ani v měsíci září nedošlo k markantnějšímu nárůstu nových nezaměstnaných (v tomto měsíci je častý příliv nových uchazečů související zejména s ukončením prázdnin, kdy se mladí absolventi škol registrují na úřadech práce, nezaměstnanost je zde ovlivněna cyklem školního roku). V porovnání s mírou nezaměstnanosti v ČR dosahuje míra nezaměstnanosti v okrese Ostrava vyšších hodnot. Nejvyšší míru nezaměstnanosti měla Ostrava v lednu 2007 a to celých 12,7 %, zatímco míra nezaměstnanosti v ČR se v té době pohybovala na 7,7,%. Nejpříznivější stav je potom zaznamenán v prosinci 2007, kdy v Ostravě činila míra nezaměstnanosti 9,4% a v ČR celkem 6%. Bohužel, i přes tento velmi pozitivní vývoj patří Ostrava, ale i většina okresů v rámci Moravskoslezského kraje, stále k oblastem nejvíce postiženým nezaměstnaností. Co se týče míry nezaměstnanosti okresů v České republice, Ostrava se pohybovala mezi 6. - 11.místem. Pořadím nezaměstnanosti absolventů dle krajů v České republice nám ukazuje následující tabulka. Údaje jsou zpracovány k datu 30.9. 2007. Pořadí jsem sestavila dle počtu evidovaných absolventů škol (od nejnižšího počtu po nejvyšší).Nejvyšší podílové zastoupení má právě Moravskoslezský kraj, kde je velkým problémem zmiňovaná strukturální nezaměstnanost. Příčinou jsou stále se objevující důsledky doznívání silného soustředění na těžký a hutnický průmysl, podniky prochází rozsáhlou restruktualizací. Nepříliš výhodné jsou v tomto regionu také klimatické podmínky, zejména pro zemědělský průmysl. Svou roli sehrává také dopravní situace v kraji, stále není hotovo napojení na evropskou dálniční síť. Někteří mladí lidé v Moravskoslezském kraji také odcházejí za prací např. do Prahy, kde nacházejí vyšší šance pro své pracovní uplatnění. Jiní volí jako alternativu odchod za prací do zahraničí. Dochází tak k odlivu kvalifikovaných a kvalitních pracovních sil z Ostravska, tito odborníci se soustředí do jiných oblastí. Často se ani do Ostravy nevrací zpět, protože jinde je nabídka volných

26

pracovních míst rozsáhlejší.12 (Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava v roce 2007 a předpokládaný vývoj v roce 2008). Tabulka 4.2 Pořadí nezaměstnanosti absolventů dle krajů v České republice k 30.9.2007 Počet nezaměstnaných absolventů 671 1030 1155 1228 1364 1472 1711 1881 1886 2398 2687 3579 4439 26734

Název kraje Karlovarský kraj Liberecký kraj Plzeňský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihočeský kraj Vysočina Zlínský kraj Olomoucký kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Jihomoravský kraj Moravskoslezský kraj Celkem Zdroj: MPSV ČR

Nezaměstnanost absolventů škol na trhu práce v Ostravě Co se týče absolventů škol na trhu práce v Ostravě, pak tito patří k osobám silně ohroženými nezaměstnaností. Jejich šance nalézt vhodné pracovní místo po ukončení vzdělávacího procesu jsou stále omezené, i když se situace každým rokem zlepšuje. Zejména vzdělanější mladí lidí, kteří pro sebe nevidí na ostravském trhu práce perspektivu, odchází hledat zaměstnání do jiných částí republiky nebo do ciziny. Pozitivní je, že se počet těchto uchazečů snižuje. Je ale nutné vzít v úvahu další okolnosti-za prací odcházejí zejména nejaktivnější mladší lidé a ti často vůbec „neprojdou“ před odchodem za pracovní příležitostí úřadem práce, takže o nich ÚPO vlastně ani neví. 12

Nejvyšší počet hlášených volných pracovních míst je v kategorii středního odborného vzdělání, nejvyšším požadovaným stupněm vzdělání jsou absolventi středních odborných učilišť, učilišť a odborných škol. Situace na poptávkové straně v Ostravě se v roce 2007 vyvíjela velmi příznivým směrem.Počty VPM ve 12 sledovaných měsících převýšily hodnoty z roku 2006 a také v říjnu 2007 byla překročena čtyrtisícová hranice volných pracovních míst.V roce 2007 bylo do databáze VPM v Ostravě nahlášeno 17 333 volných pracovní míst. K 31.12. 2007 evidoval ÚP Ostrava celkem 4 247 volných pracovních míst. Průměrný počet VPM stoupl na 3 563.V roce 2007 byl v Ostravě relativně velký počet nabízených VPM a došlo k postupnému poklesu evidovaných uchazečů o zaměstnání, kteří se tak ve zmiňovaném roce mohli ucházet o jedno volné pracovní místo. K 31.12. 2006 činil počet nezaměstnaných absolventů celkem 1249, nezaměstnaných uchazečů bylo v Ostravě celkem 22 750. Podíl absolventů k tomuto datu činil celkem 5,49%.V roce 2007 byla již situace lepší.Nezaměstnaných absolventů k tomuto datu bylo celkem 906, počet všech nezaměstnaných v Ostravě byl 17 853. Podíl absolventů k celkovému počtu nezaměstnaných činil 5,07%.

27

Dlouhodobá nezaměstnanost absolventů škol v Ostravě Nezaměstnanost absolventů je nejnižší za posledních 10 let. I když ostravský trh práce dosáhl za poslední rok velmi příznivého vývoje nezaměstnanosti a nezaměstnanost absolventů škol se snížila, přesto stále existují mladí lidé, u kterých existuje riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Příznivý vývoj předčil i očekávání samotného úřadu práce, nicméně tento problém stále existuje.V případě absolventů škol je dlouhodobá nezaměstnanost považována za závažný problém a nelze jej i přes příznivý vývoj trhu práce, podceňovat. Za nejdůležitější proto považuji řešení situace těchto mladých lidí formou co nejrychlejší intervence např. právě využitím programů aktivní politiky zaměstnanosti. I nízká míra nezaměstnanosti může být nepříznivá, pokud se jedná o nezaměstnanost dlouhodobou. Nebezpečné je, že déletrvající nezaměstnanost může být časem vnímána jako zcela normální stav. Dochází k adaptaci na nové podmínky.Nejvíce jsou dlouhodobou nezaměstnaností ohroženi ti mladí lidé, kteří si zvolili jako svůj učební či studijní obor studia, po kterém není na ostravském trhu práce dostatečná poptávka. Jedná se zejména o administrativní a ekonomické obory, ale také o obory gastronomie, hotelnictví a turismu, kde se právě nejvíce projevuje dlouhodobá nezaměstnanost absolventů škol.Pro tyto mladé lidi je sice nabídka práce vcelku dostatečná, ale největší překážkou je nespojenost s finančním ohodnocením za tuto práci, které je často velmi nízké. Problém dlouhodobě nezaměstnaných může být zapříčiněn i strukturálním nesouladem na trhu práce v o Ostravě, chybí kvalifikovaní pracovníci ve strojírenských oborech.Např. z profesí, které vyžadují střední odborné vzdělání s výučním listem byla největší poptávka po zednících, svářečích kovů a páječích, zámečnících, obsluze automatických nebo poloautomatických montážních linek, instalatérech a pracovnících ochrany a ostrahy. Právě ve zmiňovaných profesích najdeme málo kvalifikovaných zaměstnanců na požadované pracovní pozice. Takže volná místa sice v těchto profesích existují, ale je problém obsadit je.Dále, pro osoby s úplným středním vzděláním nebo vzděláním s maturitou je nejvíce volných pracovních míst pro obchodní zástupce, telefonisty, operátory.13 (Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava v roce 2007 a předpokládaný vývoj v roce 2008).

13

K 31.12. 2007 bylo v evidenci ostravského úřadu práce 906 absolventů škol. Celkem to bylo o 343 méně než ve stejném období loňského roku, tedy k 31.12. 2006. Průměrně jich bylo v roce 2007 evidováno 1097. V celkovém počtu nezaměstnaných absolventů škol koncem roku 2007 zaujímal okres Ostrava v rámci celé ČR třetí pozici. Podílové zastoupení nezaměstnaných absolventů na celkovém stavu evidovaných uchazečů o zaměstnání v okrese Ostrava meziročně kleslo na 5,1%. Pokles evidovaných nezaměstnaných absolventů škol souvisí s celkovým poklesem evidovaných uchazečů o zaměstnání na ostravském trhu práce. Je to dáno zejména celkovým příznivým vývojem české ekonomiky a příznivým ekonomickým růstem, díky němuž mohou ostravští zaměstnatelé vytvářet nové pracovní příležitosti.

28

Přibližme si nyní podíl absolventů škol v Ostravě v období od prosince 2006 do prosince 2007. Tabulka 4.3 Absolventi škol na trhu práce v Ostravě v období od prosince 2006 do prosince 2007

Období

prosinec 2006 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Celkem

počet nezaměstnaných absolventů škol

počet nezaměstnaných celkově

Podíl absolventů na celkovém počtu nezaměstnaných v%

1249 1354 1355 1294 1187 1003 830 877 960 1287 1137 971 906 144 10

22 750 24 213 23 802 23 200 22 283 21 344 20 775 20 715 20 193 19 678 18 744 18 028 17 853 273 578

5,49 5,59 5,69 5,57 5,32 4,69 3,99 4,23 4,75 6,54 6,06 5,38 5,07 5,26

Zdroj: Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava v roce 2007 a předpokládaný vývoj v roce 2008

Z tabulky je dobře patrné, jak počet absolventů za poslední rok neustále klesá, určitý nárůst můžeme vidět v září a říjnu, kdy činil podíl nezaměstnaných absolventů 6,54% v měsíci září a 6,06% v měsíci říjnu 2007.Zejména v měsíci září dochází k přílivu čerstvých absolventů škol, což souvisí s tím, že se těmto mladým lidem nepodařilo najít si zaměstnání.(Počet nezaměstnaných se v měsíci září řídí cyklem školního roku). V dalších podzimních měsících je pokles absolventů zaznamenán od listopadu 2007 a i v prosinci došlo k úbytků mladých uchazečů o zaměstnání.V prosinci roku 2007 činil tento podíl 5,07%.Celkový počet nezaměstnaných absolventů směrem k počtu nezaměstnaných celkem činil k 31.12. 2007 5,26%.Naopak nejnižší podíl celkem 3,99% můžeme vidět v měsíci červnu 2007.Celkový počet absolventů škol se meziročně snížil o 343, (celkem - 27,5%). V porovnání s údaji k 31.12. 2006, kdy bylo v evidenci uchazečů o zaměstnání celkem 1249 absolventů škol, došlo ke stejnému datu k 31.12.2007 k příznivému poklesu a počet nezaměstnaných absolventů činil k tomuto datu celkem 906. Nezaměstnanost absolventů škol v Ostravě se každý měsíc postupně snižuje,což souvisí příznivým hospodářským a ekonomickým vývojem celé České

29

republiky.(Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava v roce 2007 a předpokládaný vývoj v roce 2008). Grafické znázornění vypadá následovně. Graf 4.1 Znázornění vývoje nezaměstnanosti absolventů škol v Ostravě v roce 2007

Zdroj: Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava v roce 2007 a předpokládaný vývoj v roce 2008

Počet absolventů se zvýšil v počátečních měsících roku 2007, nejvíce v lednu a v únoru. Od března 2007 je zaznamenán pokles počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání. Nejnižší byl tento počet v měsíci červnu 2007. K nárůstu došlo v měsíci září, což je obvyklým jevem. Začíná nový školní rok a mladí lidé, kterým se např. během prázdnin nepodařilo najít si zaměstnání se tak registrují na ÚP. Zde hovoříme o sezónním typu nezaměstnanosti. Co způsobilo pokles dlouhodobé nezaměstnanosti absolventů škol na ostravském trhu práce? Příčiny poklesu nezaměstnanosti absolventů škol spočívají především v těchto faktorech: • Pokračující příznivý vývoj české ekonomiky v roce 2007, dobrý výkon národního hospodářství. • Pokračující ekonomický růst, který umožňuje ostravským zaměstnavatelům zvýšenou tvorbu nových pracovních příležitostí. • Zpřísnění legislativy v sociální oblasti. • Příznivé klimatické podmínky. • Rozvoj průmyslových zón v okrese Ostrava. • Zahraniční investoři z automobilového průmyslu, spolupráce s automobilkou Hyundai Motor Manufacturing Czech, s.r.o. • Výstavba průmyslové zóny Nošovice. (Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava v roce 2007 a předpokládaný vývoj v roce 2008).

30

4.2 Evidovaní absolventů škol dle stupně vzdělání a kvalifikační struktura absolventů škol dle skupin oborů Podívejme se na evidované absolventy škol dle stupně vzdělání a dále na kvalifikační strukturu absolventů škol dle stupně vzdělání. 4.2.1 Evidovaní absolventi škol dle stupně vzdělání Tabulka 4.4 Vývoj počtu evidovaných absolventů škol podle stupně vzdělání k 31.12. 2006 absolutně v% bez vzdělání 4 0,3 základní vzdělání 304 24,3 střední odborné (SOU,OU, OŠ) 419 33,5 střední odborné s maturitou 393 31,5 (SOU, SOŠ) střední všeobecné 22 1,8 vysokoškolské 107 8,6 Celkem 1249 100 Stupeň vzdělání

k 31.12. 2007 absolutně v% 0 0 277 30,6 266 29,4 236

26

17 110 906

1,9 12,1 100

Zdroj: Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava v roce 2007 a předpokládaný vývoj v roce 2008

Za všechny vzdělanostní kategorie s vyšším než základním vzděláním byli v evidenci úřadu práce k 31.12. 2007 nejvíce zastoupeni absolventi škol orientovaní na gastronomii,hotelnictví a turismus (celkem 16,1%), obchod (celkem 8,7%), strojírenství a strojírenskou výrobu (celkem 7,4%).Dále se jednalo o absolventy se zaměřením na elektrotechniku, telekomunikační a výpočetní techniku (celkem 7,1%), stavebnictví, geodézii a kartografii (celkem 6,0%), pedagogiku, učitelství a sociální péči (celkem 5,4%) a osobní a provozní služby (celkem 5,2%).14 V oboru gastronomie, hotelnictví a turismus sice existují volná pracovní místa, problém spíše spočívá v podmínkách velmi nízkého finančního ohodnocení,(neochota mladých lidí přijmout takovou práci), a také v časové náročnosti tohoto povolání.

14

Jak je z výše uvedené tabulky patrné, došlo ke zlepšení počtu nezaměstnaných absolventů škol v uvedených kategoriích. Zlepšení je způsobeno především díky příznivému ekonomickému vývoji v ČR, dále dochází také k rozvoji nových investičních záměrů nebo rozvoji nových průmyslových zón, jako je např. Hyundai Nošovice. Problémem stále zůstává nedostatek podnikatelské infrastruktury a nedostatek prostoru pro rozvoj malých a středních firem. Nicméně, i když se situace neustále postupně zlepšuje,přesto nemá Moravskoslezský kraj vyhráno a problém nezaměstnanosti tak i nadále přetrvává.

31

4.2.2 Kvalifikační struktura absolventů škol dle skupin oborů Pro bližší přehled se nyní podívejme na podrobnější počty kvalifikační struktury dlouhodobě nezaměstnaných absolventů škol dle skupin oborů. Provedla jsem srovnání těchto dat k 31.12. 2006 a dále ke stejnému období k 31.12. 2007. Níže uvádím přehled dlouhodobě nezaměstnaných absolventů škol v Ostravě. ÚP Ostrava na ve svých statistických přehledech uvádí pouze nezaměstnané absolventy škol, kteří jsou v evidenci ÚPO déle než 6 měsíců. Nenašla jsem zpracované statistiky, kde by např. bylo odstupňována jejich nezaměstnanost dle délky evidence, do 3 měsíců, nad 6 (ta jediná tam uvedená je),nad 9 nebo nad 12 měsíců. ÚPO mi sám doporučil čerpat z jejich webových stránek, kde mají zpracované statistické údaje za různá období. Tabulka 4.5 Úplné střední odborné vzdělání – vyučeni s maturitou rok 2006 Skupiny oborů

Hornictví a hornická ekologie, hutnictví a slévárenství Strojírenství a strojírenská výroba

rok 2007

v evidenci v evidenci evidence evidence ÚP na konci počet dosud ÚP na konci počet dosud déle než déle než sledovaného nepracujících sledovaného nepracujících 6 měsíců 6 měsíců období období

0

0

0

2

0

0

22

2

19

9

0

4

Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika

56

4

39

27

1

19

Potravinářství a potravinářská chemie

3

0

1

0

0

0

Textilní výroba a oděvnictví

9

4

6

1

0

0

2

0

1

3

0

2

0

0

0

1

0

1

1

0

1

4

0

4

0

0

0

1

0

1

Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie Stavebnictví, geodézie a kartografie Zemědělství a lesnictví

32

Tabulka 4.5 – pokračování rok 2006 Skupiny oborů

Osobní a provozní služby Umění a užité umění Ekonomika a administrativa Podnikání v oborech, odvětví Gastronomie, hotelnictví a turismus Obchod Celkem Zdroj: MPSV ČR

v evidenci evidence ÚP na konci déle než sledovaného 6 měsíců období

rok 2007 v evidenci evidence počet dosud ÚP na konci déle než nepracujících sledovaného 6 měsíců období

počet dosud nepracujících

11

0

10

18

4

13

1

1

1

0

0

0

1

0

1

5

0

4

33

6

27

20

2

11

35

10

25

14

2

12

37

4

27

28

2

24

211

31

158

133

11

95

Vzhledem k tomu, že v roce 2007 došlo ke zlepšení počtu evidovaných absolventů, je z tabulky patrné, že i počet evidovaných absolventů (v evidenci déle než 6 měsíců) dosáhl zlepšení. Zatímco k 31.12. 2006 jich bylo v kategorii vyučen s maturitou v evidenci déle než 6 měsíců celkem 31, ke stejnému období o rok později to bylo celkem 11 absolventů, přičemž počet dosud nepracujících činil 95. V roce 2006 činil počet dosud nezaměstnaných absolventů k 31.12. 2006 celkem 158, o rok později bylo ke stejnému období evidováno již jen 95 dosud nepracujících absolventů. Převažují absolventi osobních a provozních služeb, následuje obor gastronomie, hotelnictví a turismus. V oboru strojírenství nebo stavebnictví již není v evidenci dlouhodobě nezaměstnaných ani jeden absolvent, jedná se totiž o technické obory, po kterých je v Ostravě velká poptávka.

33

Tabulka 4.6 Střední odborné vzdělání – vyučeni rok 2006 Skupiny oborů

Hornictví a hornická ekologie, hutnictví a slévárenství Strojírenství a strojírenská výroba Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika Technická chemie a chemie silikátů Potravinářství a potravinářská chemie Textilní výroba a oděvnictví Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie Stavebnictví, geodézie a kartografie Zemědělství a lesnictví Zdravotnictví Ekonomika a administrativa Gastronomie, hotelnictví a turismus Obchod Osobní a provozní služby Celkem Zdroj:MPSV ČR

rok 2007

v evidenci v evidenci ÚP evidence ÚP na konci evidence počet dosud na konci počet dosud déle než déle než sledovaného nepracujících sledovaného nepracujících 6 měsíců 6 měsíců období období

0

0

0

2

0

1

47

5

36

33

3

28

37

2

33

20

0

15

1

0

0

0

0

0

26

4

21

16

1

13

7

1

5

3

1

2

13

1

12

17

2

17

10

2

7

10

2

10

30

5

24

17

0

14

10

2

8

13

0

9

0

0

0

2

0

2

11

1

10

6

1

5

135

29

116

99

13

86

66

16

48

57

5

48

44

4

39

35

4

29

437

72

359

330

32

279

I v této kategorii najdeme nejvíce absolventů oboru gastronomie, hotelnictví a turismus. Dále se jedná o absolventy oboru obchod, což je profese, ve které je docela obtížné najít

34

vhodné pracovní uplatnění.Kategorie vyučeni je nejvíce zastoupena co se týče počtu nezaměstnaných absolventů škol. Celkem tak stále nepracuje ještě 359 absolventů. Také v roce 2007 jsou i zmiňovaných oborů nejvíce zastoupeni absolventi orientovaní na gastronomii, hotelnictví a turismus, na druhém místě jsou absolventi oboru obchod. Mnoho absolventů tohoto oboru hledá pracovní uplatnění obtížně, jedná se potom zejména o kuchařské profese. Naopak, pouze jednoho absolventa najdeme v oboru hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství. I když v Ostravě došlo k velkému útlumu hornického průmyslu, najdeme v Ostravě podnik OKD (Ostravsko – karvinské doly), jehož hlavní náplní je těžba černého uhlí. Jedná se těžební firmu se sídlem přímo v Ostravě. Právě po těchto technických oborech je na trhu práce největší poptávka, kvalifikovaní pracovníci v těchto odvětvích schází, problémem je také nedostatečně přizpůsobena nabídka studijních a učebních oborů na školách. Tabulka 4.7 Nižší střední odborné vzdělání rok 2006 Skupiny oborů

Strojírenství a strojírenská výroba Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika Potravinářství a potravinářská chemie Textilní výroba a oděvnictví Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů Stavebnictví, geodézie a kartografie Zemědělství a lesnictví Gastronomie, hotelnictví a turismus Obchod Osobní a provozní služby Celkem Zdroj: MPSV ČR

rok 2007

v evidenci ÚP na konci sledovaného období

evidence déle než 6 měsíců

počet dosud neprac.

v evidenci ÚP na konci sledovaného období

evidence déle než 6 měsíců

počet dosud neprac.

8

0

5

4

2

4

5

0

4

4

0

3

7

0

6

11

2

7

8

4

8

3

2

3

12

0

11

11

1

7

25

2

19

15

3

10

9

5

9

10

1

9

36

7

30

26

4

23

7

3

7

2

2

2

4

2

4

3

2

3

121

23

103

89

19

71

35

Také v této kategorii nižšího středního odborného vzdělání je situace podobná,co se týče oborového zastoupení.Na druhém místě jsou absolventi oboru zemědělství a lesnictví, následuje textilní výroba a oděvnictví.Dosud nepracujících absolventů v této kategorii je celkem 103. Taktéž v roce 2007 můžeme vidět nejvíce zastoupených absolventů u oboru gastronomie, hotelnictví a turismus. Na druhém místě se jedná o obor stavebnictví, geodézie a kartografie.Počet dosud nezaměstnaných absolventů činil v této kategorii celkem 71.Oproti stejnému období za loňský rok doznává situace příznivých změn a počet a evidovaných absolventů se snižuje. Tabulka 4.8 Úplné střední odborné vzdělání s maturitou - bez vyučení rok 2006 Skupiny oborů

Ekologie a ochrana životního prostředí Strojírenství a strojírenská výroba

v evidenci evidence ÚP na konci déle než sledovaného 6 měsíců období

rok 2007 v evidenci evidence počet dosud ÚP na konci počet dosud déle než nepracujících sledovaného nepracujících 6 měsíců období

1

0

0

0

0

0

9

0

7

12

0

10

Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika

23

0

15

23

1

19

Technická chemie a chemie silikátů

4

1

3

7

0

6

Potravinářství a potravinářská chemie

1

1

1

0

0

0

Textilní výroba a oděvnictví

10

5

9

9

1

8

Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie

0

0

0

1

0

1

3

1

3

8

3

6

4

3

3

3

0

2

0

0

0

4

0

2

11

1

7

8

0

7

0

0

0

1

0

0

14

2

11

10

2

5

Stavebnictví, geodézie a kartografie Doprava a spoje Speciální a interdisciplinární obory Zemědělství a lesnictví Veterinářství a veterinární prevence Zdravotnictví

36

Tabulka 4.8 – pokračování rok 2006 Skupiny oborů

Ekonomika a administrativa Podnikání v oborech, odvětví Gastronomie, hotelnictví a turismus Právo, právní a veřejnosprávní činnost Osobní a provozní služby Publicistika, knihovnictví a informatika Pedagogika, učitelství a sociální péče Obecně odborná příprava Umění a užité umění Celkem

rok 2007

v evidenci ÚP na konci sledovaného období

evidence déle než 6 měsíců

počet dosud neprac.

v evidenci ÚP na konci sledovaného období

evidence déle než 6 měsíců

počet dosud neprac.

69

9

52

33

5

27

40

8

34

20

2

12

35

8

31

34

2

29

36

5

32

21

1

16

1

0

1

1

0

0

1

0

1

3

0

2

29

7

22

25

0

20

6

0

6

4

0

4

19

2

14

17

4

14

316

53

252

244

21

190

Zdroj: MPSV ČR

V kategorii úplného středního odborného vzdělání s maturitou bez vyučení jsou nejvíce zastoupení absolventi oboru ekonomika a administrativa, následuje opět obor gastronomie, hotelnictví a turismus, podnikání v oborech a odvětví.Absolventi oboru ekonomika a administrativa hledají obtížně uplatnění na ostravském trhu práce a mohou tak zůstat v evidenci ÚPO i dlouhou dobu. Podobně jsou na tom absolventi oboru pedagogika, učitelství a sociální péče.Nejméně evidovaných absolventů je v oboru technická chemie, potravinářství a potravinářská chemie nebo stavebnictví a geodézie. Dosud nepracujících absolventů v této kategorii je celkem 252. V oboru úplného středního odborného vzdělání s maturitu bez vyučení je v roce 2007 nejvíce absolventů ve skupině oborů ekonomika a administrativa a dále se jedná o absolventy oboru umění a užité umění. Nezaměstnaných déle než 6 měsíců je celkem 21 a počet dosud nepracujících absolventů v této kategorii činí celkem 190. Jak je z dat za rok 2006 a 2007 patrné, dosáhl vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti absolventů škol na trhu práce v Ostravě výrazného vývinu pozitivním směrem. Přesto stále existují obory, ve kterých je obtížné najít pracovní uplatnění, příkladem jsou např. absolventi oboru gastronomie, hotelnictví a turismu, ekonomiky a administrativy, služeb a obchodu. Stejně tak vzrůstá počet dlouhodobě evidovaných pracovní míst, na

37

která nejsou vychováváni a vzděláváni zaměstnanci s požadovanou kvalifikací. A nejvíce je to potom patrné na oborech řemeslníků a kvalifikovaných výrobců a opravářů, zedníků nebo zámečníků, tedy vesměs manuálních a technických profesí. Ostrava však potřebuje především kvalifikované pracovníky strojírenských profesí, kterých je velmi málo. Závěrem této kapitoly můžeme konstatovat, že nejvíce uchazečů o zaměstnání je v oboru pomocní a nekvalifikovaní pracovníci zaměření na prodej a služby. Dále se jedná o prodavače a předváděče zboží, ale také obsluhující pracovníky. V hojném počtu jsou zde zastoupeni nižší administrativní pracovníci, kromě úředníků ve službách a obchodě. Z povolání, u nichž zaměstnavatelům postačuje základní vzdělání, bylo nejvíce vhodných pracovních míst pro řidiče nákladních automobilů a tahačů, svářeče kovů a páječe, montážní a manipulační dělníky nebo montážní dělníky v elektronice. Z profesí vyžadujících střední odborné vzdělání s výučním listem byla poptávka nejvíce po svářečích kovů a páječích, zámečnících, zednících, instalatérech, soustružnících, montážních dělnících motorů a pracovnících ochrany a ostrahy. Pro osoby s úplným středním odborným vzděláním s maturitou bylo nejvíce VPM registrováno pro obchodní zástupce, účetní, operátory do call center a techniky. Co z toho všeho tedy vyplývá? Co se týče vzdělání a kvalifikačních požadavků v Ostravě, spatřuji problém především v tom, že obory na školách nedostatečně reagují na poptávku po pracovních místech na trhu práce. Jak je z níže uvedené tabulky patrné, jen se tak potvrzuje nesoulad mezi nabídkou a poptávkou, kdy převažuje taková nabídka pracovní síly, která není schopna pokrýt poptávku po kvalifikovaných technických a strojírenských profesích. Tzn.,že strukturální nesoulad na ostravském trhu práce je příčinou nezaměstnanosti absolventů škol (zejména té dlouhodobější nezaměstnanosti).Tento nesoulad je také dobře viditelný ve výše uvedené kvalifikační struktuře absolventů škol na ostravském trhu práce. Zároveň by si mladí lidé také měli uvědomit, že vhodné vzdělání je v dnešní moderní společnosti klíčem k zaměstnání, zajišťuje vyšší prestiž, vyšší i celkově vyšší kvalitu života. Přístup ke vzdělání může být otevřený a spravedlivý. (Matějů, Straková et al., 2006).

38

5 Aktivní politika zaměstnanosti na trhu práce v Ostravě „Aktivní politika směřující k trhu práce je jasným a základním závazkem státu.Tento závazek znamená nabídnout zejména mladým lidem dostatek příležitostí k rekvalifikaci či práci ve prospěch komunity a veřejnosti, pokud není dostatek pracovních příležitostí na trhu. Aktivní politika usiluje o trvalou podporu zaměstnatelnosti a pružnosti reakce lidí na trhu práce v měnících se hospodářským podmínkách.“ (Sirovátka, 2000, str. 205).15 Důležitou součástí je samotné plánování programů aktivní politiky zaměstnanosti. Podívejme se nyní na postup evaluace programů aktivní politiky pracovního trhu.

5.1 Postup evaluace pracovního trhu

programů

aktivní

politiky

Evaluace jsou prováděny z mnoha důvodů a mohou tedy zlepšit program, podpořit obhajobu zastánci nebo kritiky, získat znalosti o účincích programu, poskytnout vstupy pro rozhodovací proces při řešení financování programu, reagovat na politické tlaky, apod. Stanovení účelů není jednoduchou záležitostí. V mnoha případech je například evaluace prováděna jen z toho důvodu, že podle investora by to prostě nebyl špatný nápad, přitom však neformuluje žádný konkrétní účel evaluace. Jakými úvahami by se mělo řídit plánování evaluace? Vývoj evaluačního plánu se musí řídit podrobnou analýzou evaluačního kontextu. Hlavní zřetele, které je nutno vzít v úvahu při této analýze, lze shrnout do 3 kategorií: • • •

Účel evaluace. Struktura programu a okolní faktory. Dostupné zdroje evaluace.

Účel evaluace Evaluace jsou zpravidla prováděny z jednoho nebo více následujících důvodů zdokonalení programu, odpovědnost, zdroj vědomostí nebo politické zájmy.

15

„Aktivní politiku pracovního trhu můžeme také vnímat jako veškerá opatření, která slouží k větší flexibilizaci pracovního trhu a v dlouhodobém horizontu k dosažení rovnováhy mezi poptávkou a nabídkou na pracovním trhu, to vše s důrazem na prevenci osob před propadem do nezaměstnanosti nebo s ohledem na aktivaci a ochranu nezaměstnaných před přetrvávající dlouhodobou nezaměstnaností“. ( Winkler, 2005, str. 32).

39

•

Zdokonalení programu - za tímto účelem jsou evaluace označovány jako formativní, pomáhají formovat nebo tvořit program. Požadované informace se týkají potřeb programu, koncepce programu, implementace, dopadu nebo efektivity.

•

Odpovědnost - peníze daňových poplatníků musí být efektivně vynakládány, efektivitu zajišťují sumativní evaluace, jejichž účelem je poskytnout souhrnné posouzení zásadních aspektů efektivity programu.

•

Zdroj vědomostí - tyto evaluace popisují podstatu a účinky určité intervence za účelem širšího použití v širším okruhu uživatelských skupin.Studie tohoto typu jsou přínosné pro vývoj nových veřejných programů.

•

Politické zájmy nebo vazby s veřejností - ne vždy mají iniciátoři evaluace skutečný zájem na získání informací o efektivitě programu. Evaluace musí být prostředkem k usmíření kritiků a „podržení“ důležitých rozhodnutí. (Rossi et al., 1998).

Svou roli hraje také struktura programu a okolní faktory. Lze říci, že neexistují dva organizačně totožné programy, z toho důvodu, že na ně působí odlišné sociální, politické a další okolnosti. Jsou zde 3 hlavní kategorie, které jsou díky svému vlivu na koncepci a implementaci pro evaluátora důležité. Jedná se o Vývojová stádia programu - zda je evaluovaný program nový, novátorský, stabilizovaný nebo neprochází restrukturalizací. Administrativní a politický kontext - stupeň dosaženého konsensu, konfliktu, neporozumění mezi investory o hodnotě nebo o principech, jeho cílech nebo společenského významu. Struktura programu včetně koncepčního a organizačního složení - podstata programu, rozsah a charakter poskytovaných služeb, cílové skupiny, jimž mají být tyto služby poskytovány, místa a zařízení pro poskytování těchto služeb, apod.(Rossi et al., 1998).

Stádia vývoje programu a evaluační funkce V různých stádiích se objevují různé otázky. Při zahájení nových programů je častým úkolem evaluace zjištění sociálních potřeb, koncepce programu, jeho cíle, definování cílové skupiny, očekávané výstupy, prostředky k dosažení těchto výstupů. Evaluátor funguje jako konsultant při plánování, pomáhá vyhodnotit a zlepšit koncepci programu. 16

16

I když evaluace nových programů představuje důležitou činnost, mnohem více jsou vyhodnocovány zavedené běžící programy. Často se však výsledky tradičních evaluací, jako např.vzdělávací programy pro zdravotně postižené nebo dohled nad podmíněně propuštěnými, berou jako samozřejmost. Z tohoto důvodu se evaluace zavedených, stabilních programů jen zřídka zaměřují na základní programovou koncepci. Pokud se jedná o rozsáhlý a zavedený program, tak evaluace těchto programů jsou zaměřeny jasně a na explicitní a relevantní cíle.

40

Tabulka 5.1 Stádia vývoje programu a s nimi spojené evaluační funkce Fáze vývoje programu 1. Vyhodnocení sociálních problémů a potřeb 2. Stanovení cílů 3. Návrh alternativ programu 4. Výběr alternativy 5. Implementace programu 6. Průběh programu 7.Výstupy programu 8. Efektivita programu

Tázaná otázka Do jaké míry jsou uspokojovány potřeby a standardy komunity? Co musí být učiněno k uspokojení těchto potřeb? Jaké služby lze využít k dosažení požadovaných změn? Který z možných programových přístupů je nejlepší? Jakým způsobem uvést program do praxe?

Evaluační funkce Vyhodnocení potřeb, popis problému Vyhodnocení potřeb, popis služeb

Vyhodnocení logiky nebo teorie programu Studie proveditelnosti,formativ ní evaluace Vyhodnocení implementace Procesní evaluace, Funguje program podle plánu? monitorování programu Přináší program požadovaný Evaluace výstupů efekt? Jsou vynaložené náklady Analýza nákladů a zisků přiměřené dosaženým efektivního vynaložení výsledkům? prostředků

Zdroj: P. Rossi, 1998, strana 45

Dostupné zdroje evaluace- každá evaluace musí být uzpůsobena okolnostem programu, který je předmětem evaluace. To zaručí, že evaluace proběhne věrohodně a budou poskytnuty užitečné odpovědi na specifické otázky. Účel, jemuž má evaluace sloužit, má na evaluační plán vysoký vliv. Důležitým faktorem při plánování evaluace je charakter programové struktury a další okolnosti. Osnova evaluace musí obsahovat tyto 3 body: • Otázky, na které má evaluace odpovědět. • Metody a postupy, které mají být použity k zodpovězení těchto otázek. • Charakter interakce evaluátor - investor v průběhu evaluace.17

17

Vzájemný vztah mezi investory a evaluátorem se často opomíjí, většinou se očekává nezávislá evaluace, kdy evaluátor na sebe přebírá hlavně zodpovědnost za vytvoření a provedení evaluace. Otázky, které vyvstávají při plánování evaluace a metody, které je řeší, obecně spadají do jedné nebo více z následujících kategorií a mají co do činění s potřebami služeb, pojetím a návrhem evaluace, s implementací programu, s výstupem programu nebo s efektivitou programu. Na základě toho zavedli evaluátoři kategorie - vyhodnocení potřeb, procesní evaluace a evaluace dopadu. V praxi to znamená, že většina evaluačního plánování spočívá v určení evaluačního přístupu vhodného pro otázku, na níž chce evaluace odpovědět.

41

Plánování evaluace •

Kritickou fází při plánování evaluace je identifikace a formulace otázek, kterými se má evaluace zabývat, čili zaměřit program tak, aby pomohl efektivně řešit problém nezaměstnanosti absolventů škol. Program musí představovat adekvátní plán pro řešení cílového problému u těchto mladých lidí. Potřeba definovat jasná a srozumitelná kritéria programu.

•

Evaluační otázky se musí týkat kritérií, jimiž lze výkon programu posuzovat. Pokud může formulace evaluačních otázek zahrnovat výkonové standardy s nimiž souhlasí klíčoví investoři, bude plánování evaluace jednodušší.

•

Evaluační otázky postihnou ty nejvýznamnější faktory tehdy, pokud jsou formovány na základě interakce a jednání s garanty evaluace nebo s dalšími zástupci významných investorů.(Rossi et al., 1998).

Hodnocení programu Základem je, že o zvoleném tématu rozhoduje společenská naléhavost. Podstatným limitem je dosažitelnost a kvalita, kvalitativních i kvantitních databází. Tzn., že pokud budeme brát v úvahu situaci na ostravském trhu práce, měli bychom brát v potaz následující faktory: •

Technické aspekty problému-stanovení metodologicky správných závěrů o příčinách a následcích (zejména onen strukturální nesoulad, nedostatečnou propojenost mezi vzdělávacím systémem v Ostravě a požadavky pracovního trhu). Uplatňuje se audit a monitoring, audit kontroluje legalitu programů, monitoring a týká se výstupu realizovaných programů, jako jsou např. statistické informace.

•

Zkoumání efektů hodnocení na politický proces-i špatné programy mohou totiž dále pokračovat, technický význam nemusí být vždy dominantní.

Na jaké úkoly je hodnocení zaměřeno? • Ověření, zda programy zajišťují plánované služby. • Hodnocení výsledků. • Zjištění, které programy zajišťují nejlepší výsledky. • Výběr programů, které nabízí potřebné typy služeb. • Poskytování informací, které jsou potřeba k udílení zvýšení kvality programů. • Zjištění výsledků jak negativních tak pozitivních. A jak probíhá samotné vyhodnocení teorie programu? •

Nejdůležitější vyhodnocení teorie programu může evaluátor učinit tehdy, pokud je to založeno na srovnání intervence, specifikované teorii programu se sociálními potřebami, které má program řešit. Provedení analýzy je mnohem

42

snadnější, pokud by byly před ním vyhodnoceny potřeby, čímž by byly systematicky diagnostikovány sociální podmínky. •

Alternativní přístup při vyhodnocování programové teorie využívá investory a další respondenty ke zhodnocení srozumitelnosti, věrohodnosti, uskutečnitelnosti a přiměřenosti formulované programové teorie.

•

Programová teorie může být také vyhodnocena ve vztahu k podpůrným argumentům teorie tak, jako jsou prezentovány v další odborné literatuře. V mnoha případech se zde nacházejí poznatky z podobných programů nebo programů založených na podobné teorii.

•

Vyhodnocení programové teorie přináší poznatky, které mohou zlepšit koncipování programu nebo upevnit jeho základní strukturu. Takové poznatky jsou samy o sobě důležitým evaluačním produktem a mohou být zdrojem pro programové investory. Navíc, stabilní programová teorie poskytuje základ pro evaluaci, která ukáže, do jaké míry je teorie do programu implementována, jaké jsou výstupy a především, jaká je jejich efektivita programů určených pro absolventy škol v Ostravě. (Rossi et al., 1998).

5.2 Přehled nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti na trhu práce v Ostravě V současné době jsou pro absolventy škol na trhu práce v Ostravě k dispozici tyto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti: Společensky účelná pracovní místa Vyhrazená i zřízená společensky účelná pracovní místa byla obsazována uchazeči o zaměstnání, u kterých bylo a je obtížné umístění.18 Veřejně prospěšné práce Tento nástroj APZ se aplikuje na pomocné a úklidové práce, ale také na činnost v charitativní a sociální oblasti a při zabezpečování volnočasových aktivit dětí a mládeže.19

18

Také v roce 2007 pokračoval Úřad práce v Ostravě s uzavírám dohod o zabezpečování odborné praxe fyzickým osobám do 25 let věku a absolventů škol po dobu 2 let po úspěšném ukončení studia. Celkem tak bylo umístěno 54 obtížně umístitelných uchazečů o zaměstnání. Své uplatnění nalezli tito lidé např. u poboček ostravských finančních úřadů, Krajského soudu v Ostravě, u Zdravotního ústavu nebo u Probační a mediační služby ČR. 19

Toto opatření se realizuje zejména v případě dlouhodobě nezaměstnaných osob.Vzhledem k dlouhodobě nepříznivé vzdělanostní struktuře uchazečů o zaměstnání se využívají veřejně prospěšné práce jako nástroje APZ. Jejich využití je potřebné a nutné i z důvodu, že se prodlužuje délka evidence nezaměstnanosti. I tento nástroj lze využívat u absolventů škol, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní a disponují jen velmi nízkou dosaženou kvalifikací.

43

Pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením vytvořená v chráněných pracovních dílnách a chráněných pracovních místech – možné je využití u handicapovaných absolventů. Příspěvek na zapracování. Cílený program k řešení zaměstnanosti – tento program byl určen zejména osobám se zdravotním postižením. Programy na podporu tvorby nových pracovních míst v regionech. Externí poradenská činnost – zde patří především poradenské motivační programy pro mladistvé uchazeče o zaměstnání se základním vzděláním nebo s neukončenou či nevhodnou kvalifikací, patří sem také absolventi bez pracovních zkušeností před nástupem do prvního zaměstnání. 20 Job kluby – poradenské programy zaměřené na techniky hledání zaměstnání, tyto jsou realizovány díky projektům Evropského strukturálního fondu. Speciální poradenství – jedná se především o poskytování individuálního a skupinového poradenství pro žáky základních a středních škol a při výběru vhodného profesního zaměření. Za přínosné považuji, že jsou tito uchazeči informováni také o celkové situaci na trhu práce, o volných místech nebo rekvalifikačních kurzech. Prozatím se ukázalo, že tato služba má mezi ostravskou veřejností velmi pozitivní ohlas. Psychologické poradenství - je vhodné zejména u uchazečů, u nichž se opakovaně objevuje problém nezaměstnanosti nebo i u absolventů škol a jiných uchazečů, kteří jsou postiženi dlouhodobou nezaměstnaností. Poradenství k samostatně výdělečné činnosti – byly např. realizovány kurzy „Živnostenské podnikání“ nebo „Podnikatelské minimum“ a další. JOB kluby - interní programy skupinového poradenství - jsou věnovány nejobtížněji uplatnitelným uchazečům o zaměstnání- řadíme zde především osoby, kterým se při zprostředkování zaměstnání věnuje zvýšená péče, patří sem i mladí lidé do 25 let věku. Pracovní rehabilitace. Realizace projektů ESF - Operační program Rozvoj lidských zdrojů – díky vstupu ČR do Evropské unie existuje možnost čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů. ÚPO pověřený krajskou koordinací politiky zaměstnanosti v MSK se během 20

Tyto programy poskytují účastníkům zvýšenou péči v podobě pohovorů, nácviku pracovních a sociálních dovedností,besed, exkurzí a praktických činností a motivují je k zájmu o další profesní přípravu, případně při výběru vhodného zaměstnání.V roce 2007 bylo zahájeno 5 poradenských motivačních programů pro 81 mladistvých uchazečů o zaměstnání. Jednalo se o uchazeče se základním vzděláním, neukončenou nebo nevhodnou kvalifikací (což je častý problém u mladých lidí).

44

programovacího období 2004 – 2006 podílí na realizaci 3 opatření Operačního programu rozvoje lidských zdrojů: 21 Rekvalifikace, poradenství pracovní rehabilitace - pro mladé uchazeče do 25 let byly zahájeny rekvalifikace praktických činností a nespecifické rekvalifikace.Celkově do nich nastoupilo 15 absolventů škol (mladistvých se základním vzděláním bylo do rekvalifikací vřazeno celkem 8). S rekvalifikacemi se nyní seznámíme podrobněji a to především z důvodu, že se jedná o účinný nástroj při řešení nezaměstnanosti, zejména té, která má strukturální charakter. Tento nástroj může pomoci získat kvalifikaci v profesi, která je momentálně na pracovním trhu žádána. Jelikož v Ostravě existují obory, ve kterých nenajdou jejich absolventi požadované uplatnění na pracovním trhu, (a zbytečně se z nich potom stávají klienti ÚPO), mohou právě rekvalifikace představovat vhodný nástroj při řešení tohoto problému. Rekvalifikace u absolventů škol je vhodná nejen tehdy, pokud není odpovídají požadavkům pracovního trhu, ale i tehdy, pokud je příliš nízká. Vzhledem k tomu, že ÚPO má zpracované statistické přehledy o počtu absolventů, kteří se zúčastnili rekvalifikace, podívejme se na přehled absolventů, kteří se v letech 2006 a 2007 zúčastnili rekvalifikačních programů. (Ostatní nástroje APZ má sice ÚPO na svých webových stránkách zpracované, jsou zde však souhrnně uvedeny všechny kategorie nezaměstnaných, nenajdeme zde zvlášť zpracované statistiky absolventy škol, kteří se účastnili i jiných programů APZ ani ostatní skupiny nezaměstnaných). Ve zpracované analýze o situaci na trhu práce v Ostravě za rok 2007 jsou sice k dispozici přehledy nezaměstnaných uchazečů zařazených do APZ, avšak souhrnně jsou zde uchazeči do 25 let věku spolu s absolventy vysokých škol, což není cílová skupin, kterou se ve své práci zabývám.ÚPO mi sám doporučil čerpat ze svých 21

Za bližší zmínku stojí zmiňovaný Evropský strukturální fond, základním programových dokumentem je Operační program rozvoje lidských zdrojů.Tento program vymezuje priority a opatření, která se týkají zaměstnanosti, integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociálních exkluzí. Snaží se také např.rozvíjet celoživotní učení. Sociální exkluzi můžeme chápat jako stav, kdy jedinec nebo kolektivita neparticipuje na ekonomickém, politickém a sociálním životě společnosti. Přístup k ostatním zdrojům neumožňuje dosáhnout životného standardu, který je považován v dané společnosti za přijatelný.Dnes považujeme za klíčovou sociální exkluzi na trhu práce, zejména postavení skupin ohrožených nezaměstnaností, mezi které řadíme také absolventy škol. (Sirovátka ed. 2004). Úřad práce v Ostravě potom implementuje prostřednictvím tohoto programu, následující opatření: Integrace specifických skupin obyvatelstva a obyvatelstva ohroženého sociální exkluzí. Jedná se také o osoby dlouhodobě nezaměstnané se zvláštním důrazem na mladé nezaměstnané. Hlavní náplní činností jsou různé formy vzdělávání, poradenství, podpora vytváření nových pracovních míst. Integrace specifických skupin obyvatelstva a obyvatelstva ohroženého sociální exkluzí.Cílovou skupinou jsou zejména osoby sociálně vyloučené nebo ohrožené sociálním vyloučením z důvodů dlouhodobé nezaměstnanosti, mládež žijící ve znevýhodněném sociálním nebo odlišném sociokulturním prostředí.Hlavními nástroji jsou podpora vzdělávání, vytváření pracovních míst, podpůrné činnosti k odstranění bariér k přístupu ke vzdělávání a zaměstnání. Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekonomických a technologických podmínek, podpora konkurenceschopnosti.Cílovou skupinu představují zaměstnanci se zájmem o podnikání, ale i zaměstnavatelé. Důraz se klade na programy řízení lidských zdrojů, odborné vzdělávání zaměstnanců, vytváření pracovních míst, podpora ochrany zdraví a bezpečnosti práce na pracovišti.Úřad práce v Ostravě vytváří také různá regionální a grantová schémata, vyhlašuje výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu. Projekty jsou hodnoceny z hlediska kvality obsahu.Úřad práce v Ostravě také připravuje národní projekty. Cílem je vytvořit systém spolupracujících subjektů, které budou nabízet různým cílovým skupinám komplexní služby poradenské, rekvalifikační, vzdělávací, informační.

45

zpracovaných statických údajů na svých internetových MPSV.

stránkách v rámci

portálu

Tabulka 5.2 Absolventi škol v rekvalifikacích k 31.12. 2006 Zahájené rekvalifikace absolventů škol absolventi v rekvalifikacích pokračující z minulého roku zahájené v daném roce Účastníci rekvalifikací celkem

Ukončené rekvalifikace absolventů škol z důvodu studijních a 249 ekonomických aktivit 57 neúspěch u zkoušek 192 ukončeno úspěšně 2889 Ukončeno celkem

Počet

Počet 21 3 164 196

Zdroj: MPSV ČR

V roce 2006 se účastnilo rekvalifikací celkem 249 absolventů škol. Celkově potom počet účastníků rekvalifikací činil 2889. Převážná většina rekvalifikací byla úspěšně ukončena ve 164 případech, jen 3 absolventi škol neuspěli u závěrečných zkoušek. Jen 21 jich opustilo rekvalifikační program z důvodu studijních a ekonomických aktivit. Tabulka 5.3 Absolventi škol v rekvalifikacích k 31.12. 2007 Zahájené rekvalifikace absolventů škol absolventi v rekvalifikacích pokračující z minulého roku zahájené v daném roce Účastníci rekvalifikací celkem

Ukončené rekvalifikace absolventů škol z důvodu studijních a 148 ekonomických aktivit 34 neúspěch u zkoušek 114 ukončeno úspěšně 2477 Ukončeno celkem

Počet

Počet 16 2 81 107

Zdroj: MPSV ČR

V roce 2007 byl počet absolventů v rekvalifikacích nižší, celkem se v tomto roce rekvalifikačních programů zúčastnilo 148 absolventů. Tento počet byl nižší než v v roce 2007, což může souviset s poklesem nezaměstnanosti v regionu, (nižší nezaměstnanost=nižší počet absolventů škol v rekvalifikačních programech). Celkový počet účastníků rekvalifikací činil v roce 2007 celkem 2477. 81 rekvalifikací absolventů škol bylo úspěšně ukončeno, 16 mladých lidí rekvalifikaci ukončilo z důvodu studijních a ekonomických aktivit. Absolventi škol mají dále možnost využívat i projektů aktivní politiky zaměstnanosti, které jim ÚPO nabízí.22

22

Jedná se o tyto projekty: Návrat do práce“ – tento program je určen uchazečům se základním vzděláním, kteří jsou v evidenci ÚPO déle než 12 měsíců, pokud jsou mladší 25 let, pak déle než 6 měsíců, možná je také opakovaná evidence. Také absolventi škol mají možnost využít tohoto programu, pokud splní výše uvedené podmínky. „Najdi si práci“ – opět je určen nezaměstnaným osobám do 12 měsíců evidence nebo osobám ohrožených ztrátou zaměstnání.Tento program poskytuje další možnost mladým absolventům škol najít si zaměstnání.Využít jej mohou také ale i další skupiny na trhu práce ohrožené nezaměstnaností.

46

Absolventi škol na trhu práce v Ostravě mají příležitost využít programů z uvedené nabídky, ta je rozmanitější než byla např.v roce 2006. Záleží na osobním uvážení každého jednotlivce, pro jaký program se rozhodne, dobré je ještě před jeho zvolením využít právě poradenskou činnost, která může být vhodným pomocníkem při zvolení správného nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Lze tedy říci, že je absolventům škol v Ostravě věnována docela velká pozornost. Je zde však něco, co mi v rámci nabídky služeb absolventům na ostravském úřadu práce chybí. Během dohledávání informací při psaní diplomové práce jsem si povšimla, že např. jiné úřady práce v rámci Moravskoslezského kraje nabízí např. „Program k řešení zaměstnanosti absolventů škol bez praxe“ nebo na jiném úřadu práce v ČR existuje program s podobným zaměřením s názvem „Absolvent“. Myslím si, že ostravskému úřadu práce podobně konkrétně zaměřený program schází. Podle mého názoru by tedy programy aktivní politiky zaměstnanosti měly být více individuálně zaměřené. Účinnost programů aktivní politiky zaměstnanosti K tomu, aby byly programy aktivní politiky zaměstnanosti dostatečně účinné, je nutná jejich orientace na vzdělání a především na potřeby zaměstnavatelů v daném regionu, adekvátní reakce na nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na ostravském trhu práce.Je potřeba, aby orientace pracovníků služeb zaměstnanosti byla vytvořena na tvorbu vzdělávacích programů, zejména pro potřeby zaměstnavatelů na ostravském trhu práce. Neméně důležitá je podle mého názoru kvalitní spolupráce se zaměstnavateli v regionu.Vzhledem k tomu, že se na trhu práce stále objevují obtížně umístitelní uchazeči o zaměstnání a s tím spojená dlouhodobá nezaměstnanost, která se týká i absolventů škol, je potřeba rozvíjet i programy pro pracovníky služeb zaměstnanosti, zejména zabezpečit poradenské služby, rozvíjet bilanční a pracovní diagnostiku a realizovat projekty pro nejvíce ohrožené skupiny na pracovním trhu, ke kterým absolventi škol bezesporu patří. Je potřeba klást důraz na kvalifikaci pracovníků, posilovat praktické i teoretické zkušenosti, preferovat individuální přístup ke klientovi, všeobecný přehled o trhu práce na regionální i celostátní úrovni. Spolupráce s organizacemi veřejného i soukromého sektoru. Opatření v rámci státní sociální politiky zaměstnanosti směřují předcházení dlouhodobě a opakovaně nezaměstnaných ohrožených skupin.Dlouhodobá a opakovaná nezaměstnanost je vážným problémem na trhu práce v Ostravě. Počet pracovních míst je oproti minulým létům docela vysoký, problémem je již zmiňovaný nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce. U mladých lidí je tak ohrožen jejich vstup a zapojení se do pracovního procesu. Stále se objevuje nedostatek kvalifikovaných sil s technickým vzděláním, zaměstnavatelé nejvíce vyžadují techniky, kvalifikované dělníky se strojírenským zaměřením. Tím, že je zde nesoulad mezi nabídkou a poptávkovou stranou na trhu práce, dochází ke zvyšování průměrné délky nezaměstnanosti.

„Příprava na práci“ – cílovou skupinou jsou osoby se zdravotním postižením, vysokého věku, s nízkou nebo nedostatečnou kvalifikací, dlouhodobě evidované, osoby pečující o dítě do 15 let věku. Zmiňovaný program se dá opět využít také u absolventů škol.

47

Co se týče zaměření jednotlivých programů APZ, považovala bych za klíčové především využití poradenství,(ať již individuální nebo skupinové), které může absolventy škol informovat o celkové situaci na pracovním trhu, poskytnout jim především reálný přehled a podrobněji je seznámit s nabídkou využití konkrétních programů APZ-poradit jim, který program by byl pro ně největším přínosem.Včasná informovanost může odstranit i případné váhání, zda programu opravdu využívat, či nikoli.Může odstranit i nízkou motivaci absolventů k využívání programů (čím více reálných informací o užitečnosti konkrétních programů vím, tím méně můžu váhat, zda je účast v těchto programech opravdu přínosná nebo není…).A od toho je tady právě zmiňované poradenství. To může znamenat první a důležitý krok pro rozhodnutí k další účasti v programech APZ. Podstatné je, aby programy efektivně reagovaly na potřeby regionálního pracovního trhu a odstraňovaly tak příčiny strukturálního nesouladu. Klíčové je, aby uchazeč věděl, jaký program z nabídky APZ v Ostravě je pro něj nejvhodnější. 5.2.1 Cílenost a efektivita programů aktivní politiky zaměstnanosti v Ostravě Cílem programů APZ je zjištění krátkodobých, střednědobých nebo dlouhodobých efektů na zaměstnanost. Sledují se určité skupiny nezaměstnaných, jako jsou např. právě absolventi škol.Sledují se účinky na zaměstnanost, ale také motivace, orientace, kvalifikace, kvalita a délka získaného zaměstnání. Cílenost potom můžeme chápat jako počet nezaměstnaných v určité kategorii, co se týče údaje nezaměstnanosti celkem a to směrem k jejich účasti na některém z rekvalifikačních programů. (VÚPSV, 2006). Důležité je zhodnocení programu k různým skupinám nezaměstnaných, charakteristiky těchto skupin, možná je také analýza kontextu trhu práce. Všechny tyto faktory mohou ovlivňovat efektivitu programů aktivní politiky zaměstnanosti. Selekční proces účastníků do programu ovlivňuje mnoho kritérií, může to být délka nezaměstnanosti, pracovní zkušenosti, atd. Každé kritérium je spojeno s problémy. Někteří autoři upřednostňují právě cílenost. Vřazení do programu po uplynutí určité délky nezaměstnanosti s cílem snížit podíl těch, kteří by našli uplatnění i bez tzv. efektu mrtvé váhy. Jde především o zjištění situace nezaměstnaných, tedy těch, kteří jsou bez placeného zaměstnání a dále jsou schopni a ochotni pracovat. Práci si sami hledají i v případě, pokud aktivní opatření vůbec neexistují. Potom jsou to lidé, kteří se programů neúčastí a to i přesto, že tyto programy existují. Zjištění situace a postavení v této skupiny je podmínkou zjišťování tzv. čistých efektů aktivní politiky zaměstnanosti. Čistý efekt je rozdíl mezi hodnotou indikátoru(ukazatele ekonomické nebo sociální situace), podle cílů programů nebo potřeb lidí, kteří se účastní určitého programu.Tento program může následně zvyšovat šance na předem určených ukazatelích a hodnotu indikátoru u lidí, kteří se konkrétního programu vůbec nezúčastnili. Důležité je zhodnocení programu k různým skupinám nezaměstnaných, charakteristiky těchto skupin, možná je také analýza kontextu trhu práce. Všechny tyto faktory mohou ovlivňovat efektivitu programů aktivní politiky zaměstnanosti. Selekční proces účastníků do programu ovlivňuje mnoho kritérií, může to být délka nezaměstnanosti, pracovní zkušenosti, atd. Každé kritérium je spojeno s problémy. Někteří autoři upřednostňují právě cílenost. Vřazení do programu po uplynutí určité

48

délky nezaměstnanosti s cílem snížit podíl těch, kteří by našli uplatnění i bez tzv. efektu mrtvé váhy. Jde především o zjištění situace nezaměstnaných, tedy těch, kteří jsou bez placeného zaměstnání a dále jsou schopni a ochotni pracovat. Práci si sami hledají i v případě, pokud aktivní opatření vůbec neexistují. Potom jsou to lidé, kteří se programů neúčastí a to i přesto, že tyto programy existují. Zjištění situace a postavení v této skupiny je podmínkou zjišťování tzv. čistých efektů aktivní politiky zaměstnanosti. Čistý efekt je rozdíl mezi hodnotou indikátoru(ukazatele ekonomické nebo sociální situace), podle cílů programů nebo potřeb lidí, kteří se účastní určitého programu.Tento program může následně zvyšovat šance na předem určených ukazatelích a hodnotu indikátoru u lidí, kteří se konkrétního programu vůbec nezúčastnili.(VÚPSV, 206). Ukažme si nyní cílenost na následujícím příkladu a uvidíme, jaký byl index cílenosti u nezaměstnaných absolventů škol, kteří se zúčastnili rekvalifikačních programů a to k datu 31.12. 2006 a k 31.12. 2007. Využití cílenosti v rekvalifikacích jsem zvolila záměrně, protože tyto patří k často využívám nástrojům APZ v Ostravě.23 Tabulka 5.4 Cílenost rekvalifikací u absolventů škol na trhu práce v Ostravě k 31.12. 2006 absolventi škol Celkem

rekvalifikace a (b) v % 249 8,62 2889 100

nezaměstnanost c (d) v % 1249 5,49 22 750 100

cílenost (b)/(d) 1,57 1

Zdroj: vlastní výpočet vycházející z údajů účastníků v rekvalifikacích a počtu nezaměstnaných uvedených na webových stránkách MPSV

Tabulka 5.5 Cílenost rekvalifikací u absolventů škol na trhu práce v Ostravě k 31.12. 2007 absolventi škol Celkem

rekvalifikace a (b) v % 148 5,97 2477 100

nezaměstnanost c (d) v % 906 5,07 17 853 100

cílenost (b)/(d) 1,17 1

Zdroj: vlastní výpočet vycházející z údajů účastníků v rekvalifikacích a počtu nezaměstnaných uvedených na webových stránkách MPSV

Jak jsem již podotkla výše, patří rekvalifikace v Ostravě k docela hojně využívanému nástroji aktivní politiky zaměstnanosti.Index cílenosti vyšel u absolventů škol poměrně vysoký, celkem 1,17, což svědčí o tom, že rekvalifikace jsou nástrojem, který mají možnost absolventi škol hojně využívat.K 31.12. 2006 byl index cílenosti u této skupiny vyšší-celkem 1,57%. Jeho pokles ke stejnému datu o rok později je způsobem poklesem počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a také u absolventů škol došlo za poslední rok k poklesu evidované nezaměstnanosti související se zlepšením situace na ostravském trhu práce a celkovým příznivým vývojem ekonomiky naší země. 23

A jak jsem již uvedla na s.45, ÚPO má na svých webových stránkách zpracováno využití rekvalifikací u mladých lidí, bohužel u ostatních nástrojů je účast zpracována celkově za všechny skupiny nezaměstnaných, tudíž z přehledů nevyplývá počet absolventů škol v jednotlivých programech APZ.

49

6 Postoje a motivace nezaměstnaných absolventů 6.1 Cíle a metoda výzkumu Pro svůj výzkum jsem zvolila kvalitativní výzkumnou strategii. Kvalitativní výzkum je nenumerické šetření a interpretace sociální reality. Cílem kvalitativního výzkumu je vytváření nových hypotéz, nového porozumění, vytváření teorie. Kvalitativní výzkum podává informace o velmi malém počtu jedinců. Kvalitativní výzkum vyžaduje velmi silnou standardizaci, ta zajišťuje vysokou reliabilitu. Může se objevit poměrně nízká validita, respondent je omezen na volbu jediné kategorie z malého nabídnutého souboru.Kvalitativní výzkum využívá induktivní logiku. Na počátku tohoto výzkumného procesu je pozorování a sběr dat. Účelem je pátrat po pravidelnostech v těchto datech, jejich významu a formovat předběžné závěry. Výstupem mohou být nově formulované hypotézy nebo nové teorie.Ve kvalitativním výzkumu jde o to nalézt struktury, pravidelnosti, které v datech existují.(Disman, 2007). Kvalitativní výzkumná strategie také poznává objekty každodenních běžných sociálních aktérů, nebo také minulých událostí. Je potřeba vystačit s okruhem datových zdrojů, ve formě dokumentů. V tomto výzkumu zjistíme,jaké jsou pociťované potřeby absolventů škol a na základě rozboru získaných odpovědí, zjistíme subjektivnost nebo objektivnost příčin nezaměstnanosti u této cílové skupiny. 6.1.1 Charakteristika zkoumaného souboru Podívejme se na stručnou charakteristiku absolventů škol, se kterými jsem provedla rozhovor a získala tak odpovědi na výše stanovené dílčí výzkumné otázky.24 Tabulka 6.1 Charakteristika absolventů škol, se kterými byl proveden rozhovor

Číslo respondenta

24

Věk

Pohlaví

1.

19

žena

2.

20

žena

3.

20

muž

Dosažené vzdělání Střední odborné učiliště Střední odborné s maturitou Střední odborné učiliště

Název Délka trvání vystudovaného dosavadní oboru evidence na ÚP

zahradnice

6,5 měsíců

podnikatelství

8 měsíců

potravinářství

6 měsíců

Podrobněji je charakteristika oslovených absolventů škol rozvedena v Příloze č. 1.

50

Tabulka 6.1 – pokračování

Číslo respondenta

Věk

Pohlaví

4.

20

žena

5.

21

žena

6.

22

žena

7.

20

muž

8.

21

muž

9.

19

žena

10.

20

muž

11.

20

žena

Dosažené vzdělání Střední odborné s maturitou Střední odborná škola Střední odborná škola Střední odborné s maturitou Střední hotelová škola Střední odborná škola Středí odborné učiliště zemědělské Střední odborné učiliště obchodu a služeb

Název Délka trvání vystudovaného dosavadní oboru evidence na ÚP obchodní akademie

7 měsíců

management obchodu

7 měsíců

provoz obchodu

6,5 měsíců

obchodní akademie

8,5 měsíců

hotelnictví

7 měsíců

poštovní a peněžní služby

8 měsíců

zemědělec

8měsíců

Obchod a služby

7,5 měsíců

Zdroj: vlastní průzkum

Kvalitativní výzkum byl prováděn celkem s 11 respondenty. Průzkum probíhal v měsících únoru až dubnu letošního roku. Jednalo se o dlouhodobě nezaměstnané absolventy středních škol a učilišť na ostravském trhu práce.Prvním krokem bylo oslovení příslušného úřadu práce, kde mi ale bylo sděleno, že ÚP v Ostravě nemůže předávat informace o absolventech třetím osobám. ÚP v Ostravě má několik svých poboček, respondenti byli oslovováni před těmito pobočkami.U několika z nich jsem byla odmítnuta, u dalších jsem zaznamenala ochotu vyjít mi vstříc a poskytnout rozhovor s připravenými otázkami. V tomto případě mi také pomohl i fakt, že mám 2 přátele ve věku, kteří dokončili vzdělávací dráhu, jsou v evidenci úřadu práce a projevili svou ochotu k rozhovoru na

51

toto téma.Všem respondentům byl vysvětlen účel toho výzkumu, společně jsme prošli otázky, na které měli odpovídat, abychom předešli případným nejasnostem. U ostatních respondentů, kteří byli osloveni přímo v „terénu“, jsem nabídla k uskutečnění rozhovoru navštívení klidnějšího místa, jako je např. restaurace nebo kavárna.Této možnosti bylo využito ve větší polovině případů. Podle mého názoru nabídka s možností uskutečnění rozhovoru na klidném a neutrálním místě způsobila větší ochotu těchto mladých lidí, než kdybychom rozhovor realizovali přímo „na ulici“. Cíle výzkumu Cílem výzkumu je zjistit, zda je nezaměstnanost absolventů škol na trhu práce v Ostravě způsobena jejich nízkou motivací (tedy subjektivními důvody) při hledání zaměstnání, nebo zda jsou důvody jejich nezaměstnanosti spíše objektivní, neboli spočívající např. v nerovnováze mezi dosaženým vzděláním a poptávkou na trhu práce.V úvodu práce jsou zformulovány okruhy dílčích výzkumných otázek, jedná se o samostatný výzkum, na základě kterého budu hledat odpovědi na položené otázky. V práci budu analyzovat, jak absolventi škol vnímají svou současnou situaci stávající nezaměstnanosti, jak tento stav charakterizují. Z jejich odpovědí posléze vyvodím, co pro ně tato situace nezaměstnanosti znamená, zda a do jaké míry vnímají tento fakt negativně, v čem je to pro ně nejobtížnější. Taktéž na základě mnou získaných odpovědí absolventů škol ohledně jejich plánů do budoucna, (jak si vlastně tito mladí lidé představují dále svou situaci), vyvodím, zda vůbec tito mladí lidé nějaké plány mají a pokud ano, jakou cestou se chtějí dále ubírat (např. zda plánují nějakou změnu ve svém současném životě, nebo jsou spíše pasivní a plánů do budoucna moc nemají…). U otázky zaměřené na využívání programů aktivní politiky zaměstnanosti v Ostravě, bud analyzovat motivaci těchto mladých lidí směrem k jejich zájmu o využívání nebo nevyužívání zmiňovaných programů, jejich odpovědi mi pomohou určit, jaká je např. jejich informovanost o nabídce APZ v Ostravě. V další výzkumné otázky se zajímám o to, jak tráví absolventi škol v nezaměstnanosti svůj volný čas. Z jejich odpovědí tak lze snadno identifikovat způsob trávení volného času a tedy i motivaci, zda ve volné čase, kterého nyní mají dostatek se projevuje snaha hledat zaměstnání. Z odpovědí absolventů budeme analyzovat chování zkoumaných osob ve volném čase. Dále na základě dílčí výzkumné otázky ohledně příčin nezaměstnanosti pro absolventy škol, budu analyzovat tyto příčiny nezaměstnanosti a to z jejich vlastního pohledu. Mohu se dozvědět, co je dle těchto mladých lidí největší překážkou nebo bariérou při hledání zaměstnání a mohu tak určit, v čem spočívá dle absolventů škol největší problém. Podobná analýza bude provedena o otázky zaměřené na důsledky nezaměstnanosti absolventů škol a to tak, abychom určili míru závažnosti negativního prožívání nezaměstnanosti u této cílové skupiny, pokud zjistím, že se objeví. 6.1.2 Operacionalizace Operacionalizací nehledáme pouze empirický ekvivalent teoretického pojmu, ale řešíme obecnější otázku, jak smysluplně a zdůvodněně redukovat sociální realitu, abychom ji

52

uchopili technickými, metodickými a výpočetními prostředky, které máme k dispozici. (Petrusek 1993: in Žižlavský, 2004). Operacionalizace vlastně převádí obecné pojmy ke smyslově vnímatelným skutečnostem, které jsou obsaženy ve zkušenosti jedince. Teoretické pojmy jsou převedeny na zobrazovací jednotky v realitě. Operacionalizace se používá při zachycení sociálního jevu za pomocí vlastností a chování jedinců. Operacionalizace hlavní výzkumné otázky: Je důvod setrvávání absolventů škol na ostravském trhu práce v evidenci úřadu práce subjektivní (spočívající v nízké motivaci při hledání práce), nebo spíše objektivní (tedy způsobený nerovnováhou mezi dosaženým vzděláním a poptávkou na trhu práce?) Tato operacionalizace byla provedena pomocí dílčích otázek výzkumu. Stanovila jsem tyto dílčí výzkumné otázky: • • • • • •

Jak absolventi škol vnímají svou současnou situaci vzhledem k evidenci na úřadu práce? (Jak tento stav charakterizují?) Jak tráví absolventi škol v Ostravě (vzhledem ke stávající nezaměstnanosti) svůj volný čas? Jaké jsou jejich plány do budoucna? Mají absolventi škol zájem aktivně se sami podílet na řešení své nepříznivé situace (využívat např.programy aktivní politiky zaměstnanosti v Ostravě) nebo jsou spíše pasivní a očekávají, že se situace „nějak“ vyřeší? Co je podle názoru absolventů škol největší příčinou jejich nezaměstnanosti? V čem vidí největší problém? Má pro ně nezaměstnanost nějaké důsledky?

6.1.3 Techniky sběru dat Hlavní technikou sběru dat byl v tomto případě polostandardizovaný rozhovor. Polostrukturovaný rozhovor je složen ze souboru otázek, které jsou formulovány také, aby na ně každý respondent odpovídal ve stejném pořadí. Otázky jsou v konečném znění ještě před tím než proběhne vlastní dotazování. Pokud se objeví dodatečné otázky, kterými výzkumník při rozhovoru s respondentem vyjasňuje předem formulované otázky, musí je tazatel zapsat nebo přepsat spolu s odpověďmi.Respondentům byla při kladení otázek formou polostandardizovaného rozhovoru zaručena anonymita.Velkým pomocníkem při provádění rozhovorů mi byl diktafon. Odpovědi byly následně přepisovány do záznamových archů k rozhovoru. Polostandardizovaný rozhovor minimalizuje proměnlivost v odpovědích. Praktické důvody pro použití polostandardizovaného rozhovoru: • omezený čas na rozhovor s určitým respondentem • tazatel má možnost hovořit s respondentem pouze 1x což také bylo provedeno i v mém případě. Nevýhodu polostandardizovaného rozhovoru je, že neumožňuje výzkumníkovi probírat témata, která nebyla prezentována před tím, než rozhovor začal. (Žižlavský, 2004).

53

6.1.4 Přepis odpovědí respondentů a uspořádání odpovědí Odpovědi respondentů jsem zaznamenávala na diktafon, následně došlo k přepisu získaných odpovědí na záznamový arch. Ruční zápis je méně pracný a je také méně časově náročný na následné zpracování. V přepisu se nespravují gramatické chyby, nevynechávají se vulgární výrazy. Zápis odpovědí může odpoutávat tazatelovu pozornost od respondenta a tazatel tak může lehce něco z respondentovy odpovědi přehlédnout. Proto jsem použila k získání odpovědí diktafon. Přepis odpovědí byl sice časově náročnější, ale zase nedošlo k situaci, kdy bych se snažila co nejvíce zapisovat odpovědi do záznamových archů a nevěnovala dostatečnou pozornost osloveným respondentům. Potom by se také mohlo stát, že by část informací zůstala nevyřčena, zvláště pokud se respondent snaží přizpůsobit tempu tazatele při zapisování odpovědí do záznamového archu. Další slabou stránkou může být tazatelovo pokušení usnadnit si zápis odpovědí od respondenta. Vypuštění věty, která se přímo nevztahuje k otázce nebo s ní nesouvisí, nevede k závažné ztrátě získaných informací. Je ale nutné držet se interpretace významů při odpovědích. Přepsání dat musí být v takové podobě, aby mohla být data interpretována a analyzována. Na uspořádání přepsaných odpovědí neexistuje návod, jak to provést. Uspořádání přepsaných odpovědí nám napovídá poznávací cíl. 6.1.5 Analýza a interpretace dat Kvalitativní analýza spoléhá na interpretaci a logiku, kvalitativní výzkumníci prezentují své analýzy prostřednictvím argumentů. (Žižlavský, 2004). Kvalitativní analýza nemá ustanovena pravidla, ale spíše vodítka, nastává souběžně se sběrem dat. Kvalitativní analýza může měnit procedury a techniky v závislosti na situaci oproti technikám kvantitativní analýzy, která slouží jako část výzkumného projektu.

6.2 Výsledky výzkumu 6.2.1 Zhodnocení současné situace očima absolventů škol •

Jak absolventi škol vnímají svou současnou situaci vzhledem k evidenci na úřadu práce? (Jak tento stav charakterizují?)

Z provedených rozhovorů vyplynulo, že současná situace již déle trvající nezaměstnanosti absolventům škol ve většině případů vadí, jedna z respondentek se setkala i s názorem svého okolí, které si myslí, že se jí jednoduše pracovat nechce.Další oslovená respondentka si připadá zbytečná, současnou situaci vnímá jako pro ni velmi nepříjemnou osobní zkušenost.

54

Dále jsem se také setkala s názorem, že si mladí lidé připadají zbyteční, nevyužití, současně se ale v jejich životně objevuje také nuda. U další respondentky se objevilo zklamání, tato mladá žena si zároveň pokládá otázku, jak je možné, že zaměstnatelé nestojí o mladé a perspektivní lidi, kteří ukončili školu, mají teoretické znalosti a ve většině případů také i chuť pracovat. Alespoň ona sama sebe takto vnímá. Současnou situaci, do které se dostala,hodnotí jako složitou. Jiná respondentka ji vnímá jako doslova zoufalou a další si je vědoma toho, že jako absolventka bez praxe bude hledat místo jen obtížně. Názorem dalšího respondenta je, že si připadá „otrávený“ a má pocit, že tato situace snad nikdy neskončí. Jako negativní vnímá fakt, že se nedostal na vysokou školu a tudíž by se nyní nemusel ocitnout v této obtížné situaci, protože by studoval.Objevil se i názor, že není ochota zaměstnavatelů pomoci uchazeči o zaměstnání.Jiná respondentka vnímá svou současnou situaci jako tragickou, ale současně věří, že od září bude studovat na VŠ. Ve studiu spatřuje vyřešení svého problému. Ukazuje se tedy, že současná situace, kdy jsou mladí lidé v evidenci úřadu práce je pro ně nepříjemná, vesměs všichni si připadají zbyteční a nevyužití. Do velké míry to pro ně znamená osobní zklamání, kdy mají pocit, že jejich schopnosti, vědomosti, (ať už teoretické nebo praktické), které získali ve škole, zůstávají zcela nevyužity. Mají tak pocit, že o ně vlastně nikdo nestojí. Absolventi škol si připadají až méněcenní, dny často splývají v jeden celek. Podle jedné respondentky je to i určitý paradox. Je sice pravdou, že pracovník s dlouholetou zkušeností má mnohem delší praxi, ale na druhou stranu se jedná o mladé lidi, kteří se dokáží přizpůsobit novým věcem, jsou tvární a zaměstnavatel si je tak může „vychovat k obrazu svému“. Je to samozřejmě individuální, ale tito mladí lidé jsou ze školy vybaveni potřebnými znalostmi, jsou otevření novým poznatkům, většinou mají chuť i energii řešit pracovní úkoly.Pokud se práci nedaří najít, může to pro ně znamenat už výše uvedené zklamání. Realita je jednoduše jiná, než jakou si ji přestavovali. Často pak chybí motivace k dalšímu řešení celého problému a může se objevit i nechuť hledat si místo. Tento jev je často spojen s opakovanými neúspěchy.Podívejme se na některé odpovědi respondentů. „ Jsem z toho zklamaná, připadám si zbytečná a mám pocit, že o mě nikdo nestojí. Vždyť jsme mladí, tak proč o nás sakra nestojí. Ve škole nám říkali, že mladý člověk je tvárný a umí se přizpůsobit novým věcem, realita je úplně jiná.“ (ČR 4, žena, 20 let, SŠ). „Vadí mi, že si někteří myslí, že nechci pracovat“. (ČR 1, žena, 19 let, SOŠ). „Připadám si zbytečná, je mi to nepříjemné“. (ČR 2, žena, 20let, SOŠ).

Jiná respondentka charakterizovala tuto nepříznivou situaci následujícími slovy: „Jelikož jsem absolventka, nemám praxi, velice těžko hledám pracovní místo.Víte, člověk je z toho všeho už takový otrávený, někdy mi připadá, že to snad nikdy neskončí, nebo co. Měla jsem holt smůlu, že jsem se nedostala na tu výšku, letos to chci zkusit znova, už mám i podanou přihlášku.Co mě to stálo

55

peněz, radši nechtějte vědět. Něco jsem měla našetřeno z brigády že, tak jsem z toho poplatila, co se dalo.Naši mi sice chtěli něco přispět, ale nechtěla jsem to vzít“. (ČR 6, žena, 21 let, SOŠ). Většina z oslovených respondentů také doufala, že nalezení zaměstnání bude snadnější.I když se s tímto problémem mohli setkat např. doma u svých starších sourozenců, přesto doufali, že se „to jim“ stát nemůže. Jedna mladá žena spoléhala na to, že se dostane na vysokou školu a nepřipouštěla si, že se jí to nemusí podařit. Jen velmi málo z nich si opravdu reálně uvědomovalo, že je tato situace také postihne. Uvádím názor, který je toho příkladem. „No, to víte, že mě to napadlo, ale když já se hlásila na ty školy, víte. Moc si nepřipouštíte, že by to nevyšlo, říkala jsem si, proč bych zrovna já, měla být tím, koho nevezmou, že,no a stalo se“. (ČR 6, žena, 22 let, SOŠ). Co v současné době absolventi škol očekávají od úřadu práce? Absolventi škol, kteří jsou v evidenci úřadu práce se často domnívají, že jim úřad práce pomůže nalézt zaměstnání. Hodně z nich však od tohoto názoru již upouští a poznává,že nelze spoléhat jen na něj. Dále předpokládají, že jim úřad práce poradí, co dále, jak se zachovat, jakým způsobem postupovat. Respondenti také uvádí, že očekávali od úřadu práce větší spolupráci a menší pasivitu. Jedna z respondentek se svěřila, že po celou dobu evidence na úřadu práce byla pozvána ke zprostředkování pouze 3x a nebylo jí nabídnuto žádné zaměstnání.Tato mladá žena očekávala aktivnější přístup úřadu práce k celé problematice. Jiná respondentka uvedla, že už také příliš nespoléhá na to, že by jí úřad práce pomohl najít nějaké zaměstnání, zároveň si „stěžovala“, že na co se pracovnice úřadu práce nezeptá, to neví. Podívejme se na její stanovisko: „No, já nevím, na to, že by mi pomohli něco najít, tak na to už fakt nespoléhám, jo a taky na co se nezeptáte, to nevíte, si asi myslí, že člověk ví plně všechno nebo co“. (ČR 6, žena, 21 let, SOŠ). Absolventi škol se tedy často domnívají, že nalézt zaměstnání bude snadnější.Místo toho se objevily potíže, které nečekali. Z toho vyplývají, že se u některých respondentů objevují nereálná očekávání, která mohou plynout z jejich nedostatečné znalosti pracovního trhu a problémů, se kterými se trh potýká. Mladí lidé si nechtějí ani připustit, že by se jich to mohlo také týkat. Za všechny hovoří tyto příklady.Není také dobré spoléhat jen na ÚPO, aby našel zaměstnání. „No, napadlo mě to, ale stejně jsem doufala, že se mi to vyhne a něco si najdu“. (ČR 4, žena, 20 let, SOŠ). „Vzhledem k problémů u kamarádek jsem částečně počítala, že skončím na pracáku“. (ČR 1, žena, 19 let, SOŠ). „Myslel jsem, že to bude lehčí, fakt to není spravedlivé.“ (ČR 3, muž, 20 let, SOU).

56

Jedna z respondentek měla již ve škole obavy, co bude dále: „Během studia jsem si nikdy nebyla jistá, zda nějaké zaměstnání mít budu“. (ČR 5, žena, 21, SOŠ). A tady je názor dalšího respondenta na úřad práce: „Asi, že mi poradí, co dál. Na to, že by mi našel práci moc nespoléhám.“ (ČR 4, žena, 20 let, SOŠ). A opačný názor příliš spoléhající na úřad práce: „Že mi pomůže najít práci“. (ČR 3, muž, 20 let, SOU). Shrnutí: U respondentů, se kterými jsem provedla rozhovor bylo zjištěno, že všem těmto mladým lidem vadí fakt, do jaké situace se dostali. Každý ji pociťuje a vnímá trochu jinak, přesto jsou si názory v mnohém podobné. Nejčastěji se objevují tyto pocity: • • • • • •

Zklamání. Lítost. Zbytečnost. Zoufalství. Nuda až určitá „otrávenost“ nad současnou situací. V jednom případě byl negativně vnímám fakt, kdy si okolí myslelo, že se mladé ženě nechce chodit do práce.

Většina z nich také nepočítala, že po ukončení školy povedou jejich kroky na úřad práce. Mladí lidé si jednoduše nepřipouštěli, že by se jim něco takového vůbec mohlo přihodit. Co z toho všechno vyplývá?Je zcela nepochybné, že práce zaujímá v životě člověka velmi významné postavení. Přináší mu materiální jistoty, ale také dodává pocit seberealizace. Díky práci je člověk vřazen do sociálních vztahů, může potkávat jiné lidi a uzavírat přátelství.Většina lidí bere práci jen jako nutný životní úděl, ale také jako něco, co může přinášet uspokojení a radost. Prožívání nezaměstnanosti a zejména té dlouhodobé může být velkou psychickou i sociální zátěží, s níž se každý vyrovnává odlišným způsobem. Někteří lidé se s touto situací vyrovnávají přizpůsobením se sníženému životnímu standardu.U absolventů škol není toto riziko až tak vysoké, vzhledem k tomu, že žijí se svými rodiči ve společné domácnosti, např.riziko chudoby je tak docela výrazně zredukováno. Neúspěšné pokusy o hledání zaměstnání mohou ale v mladém člověku vyvolávat negativní pocity. Zvládání nezaměstnanosti je potom čistě individuální záležitost. Z celospolečenského pohledu je důležité, zda si nezaměstnaní dokáží udržet svá očekávání. Mladí tak mohou postupem času redukovat své požadavky, pokud po ukončení školy nemají pozitivní výhled na nalezení zaměstnání. Práce má v naší kultuře zakotvení jak v uspořádání společnosti, tak i psychice člověka. Pracovní vztahy jsou zdrojem identity člověka, zaměstnání je potom prostředkem

57

společenského vzestupu. Cíle, status, sociální kontakty, struktura našeho života jsou odvozovány z našeho zaměstnání. Myslím si, že především pro mladé lidi bez pracovních zkušeností je velmi důležitý pocit osobního sebeuplatnění a seberealizace v zaměstnání, učení se vytváření pracovním návykům i kontakt se společenským prostředím. 6.2.2 Jaké jsou příčiny nezaměstnanosti absolventů škol (z jejich vlastního pohledu?) •

Co je podle názoru absolventů škol největší příčinou jejich nezaměstnanosti? V čem vidí největší problém?

V čem to vězí? Oslovení absolventi škol se zcela shodují v tom, že největším nedostatkem je chybějící praxe. Problémem jsou také minimální nebo téměř žádné zkušenosti ze zaměstnání. U jedné respondentky jsem se také setkala s tím, že jako důvod mimo absence praxe uvedla i chybějící sociální kontakty, které by jí usnadnily orientaci na trhu práce a pomohly najít zaměstnání. Ta samá respondentka upozorňuje na situaci, kdy si je vědoma toho, že se svým oborem, který vystudovala, není v současné době s to se uplatnit. Je to klasický příklad nesouladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, kdy především v Ostravě je nedostatek pracovních sil s technickým vzděláním.Je zde nedostatečně sladěn systém vzdělání s požadavky na trhu práce a volná pracovní místa nekorespondují s dosaženým ukončeným vzděláním absolventů škol. Jeden z oslovených respondentů sám správně podotkl, že by nyní zvolil jiný učební obor než ten, který dokončil. Důvodem nezaměstnanosti absolventů škol může být také nízký věk, ta samá respondentka poukazuje i na to, že její počítačové znalosti nejsou zrovna dostačující. Podobně je tom i co se týče jazykových znalostí. Na otázku, jaké jsou příčiny nezaměstnanosti absolventů škol, dává tuto odpověď: „Já osobně mám problém s jazyky, obecně pak málo praxe a vůbec neochota zaměstnat mladé a ne moc zkušené lidi, asi ze mě cítili, že nechci pracovat dlouho, chci jen přežít tenhle rok a pak se dostat na školu nebo si udělat jazykový kurz pro pomaturitní studium“. (ČR 9, žena, 19 let, SOŠ). Další respondentka uvádí, že příčin nezaměstnanosti je dle ní nesčetně mnoho. Jednou z nejzávažnějších je podle této mladé ženy malá spolupráce velkých firem a škol. Školy by se dle ní měly více snažit, aby integrace jejich absolventů do velkých firem, byla co možná největší. Podívejme se blížeji na názory respondentů, kteří nejvíce poukazují zejména na nedostatek praxe a praktických zkušeností. „Jednoznačně praxe. Taky nemám žádné známé, kteří by mi pomohli, ani naši ne, takže se musím spoléhat jen na sebe, taky můj obor není zrovna žádaný,na pracáku mi řekli, že chtějí hlavně technické profese, no přece nebudu někde dělat u stroje, ne?“ (ČR 4, žena, 20 let, SOŠ).

58

„Žádná praxe, nechtějí nás, protože nemáme praxi“. (ČR 3, muž, 20 let, SOU). „Praxe a nic jiného než praxe,minulý měsíc jsem byla na výběrovém řízení a ten šéf mi řekl,no slečno víte, vy byste byla určitě moc šikovná, i ty jazyky bysme dohnali, jak jsem teď zjistil, ale já potřebuju hlavně někoho s praxí,kdybyste měla aspoň pár let. No, ale jak si mám tu praxi udělat, když mě nikdo nechce? Copak je to vada, že jsme mladí a nedávno jsme vylezli ze školy? Někde snad začít musím, no řekněte“! (ČR 6, žena, 21 let, SOŠ). Kromě nedostatku praxe hraje roli při nezaměstnanosti absolventů škol také jejich lidský kapitál (human capital). Podle této koncepce je jednotlivec nositelem a producentem šancí na zaměstnání, především v závislosti na jeho kvalifikaci, ale také i na dalších charakteristikách jeho osobnosti.(Sirovátka, 1995). Mnoho mladých lidí zela nedoceňuje význam vzdělání. Problém získání nevhodné kvalifikace může zkomplikovat možnost dalšího kvalifikačního rozvoje a úspěšný vstup na pracovní trh. Méně placení, kteří se pohybují na sekundárním trhu práce, nesou důsledek svého rozhodnutí neinvestovat do svého lidského kapitáluvzdělání nebo rekvalifikace. Marginalizovaní na trhu práce nejsou jenom ti, kteří nemají dostatečný lidský kapitál. Koncentrovat se na sekundárním trhu mají tendenci právě mladí lidé po ukončení školy. Na segmentovaném trhu práce se současně projevuje posun poptávky k mladším a vzdělanějším pracovníků. Existuje zejména nedostatek kvalifikovaných pracovníků, paradoxem je, že zrovna v době, kdy tato místa jsou volná, tak neexistuje kvalifikovaná a vyškolená pracovní síla, kterou by bylo možné na tato místa obsadit. A to je přesně případ trhu práce v Ostravě. Dále, o lidském kapitálu lze také konstatovat, že se jedná o soubor intelektuálních a komunikačních schopností, ale i praktických dovedností. Tyto dovednosti může jedinec získat v procesu vzdělávání.Změny ve výrobní struktuře, technologický pokrok a substituce výrobních faktorů, kladou náročné požadavky na produktivitu a flexibilitu pracovní síly. Lidský a sociální kapitál pracovníků se stává určujícím faktorem úspěchu na pracovním trhu. Problém neúspěchu některých osob při hledání pracovního uplatnění v důsledku nedostatečného lidského kapitálu bývá v moderní společnosti umocňován přístupem zaměstnavatelů. Ti mají tendenci přeceňovat význam formálního vzdělání. Dochází k tzv.kvalifikační inflaci, která znevýhodňuje i do nedávné doby kvalifikované pracovníky. Nedostatek lidského a sociálního kapitálu je překážkou v přístupu na trhu práce a to se týká i absolventů škol. (Sirovátka, 1995). V našem průzkumu to dokazují zejména ti respondenti, kteří měli nejvyšší ukončené vzdělání vyučen. Ti také uváděli, že si příliš nevěří, co se týče jazykových znalostí a znalostí na počítači, které jsou u této skupiny mnohdy slabší. „Nízký věk, praxe, malá znalost na PC a malá znalost cizího jazyka (němčina), ve škole mi to moc nešlo“. (ČR 1, žena, 19 let, SOU).

59

Dále, kromě teorie lidského kapitálu, rozlišujeme další koncepci a tou je tzv. teorie fronty. V tomto případě je předpokladem segmentace pracovního trhu, kde noví nezaměstnaností jsou kvalitnější pracovní silou, než ti, kteří již nějakou dobu „stojí ve frontě“. Tato teorie je mimo uváděna i na příkladu pracovního výcviku u dlouhodoběji nezaměstnaných. Pracovní výcvik umožňuje „přeskočit“ a poskytnout výhody, aby se déle nezaměstnaní dostali do čela fronty. Pro efektivitu pracovního výcviku je významná sociální i ekonomická situace na pracovním trhu. Pokud je vysoká nezaměstnanost a jedná se o segmentovaný pracovní trh, pak je efekt výcviku na zaměstnanost v důsledku efektu fronty nízký.(Sirovátka, 1995). Mladí absolventi škol, kteří jsou bez minimálních profesních zkušeností a znalostí se tak dostávají až na samý konec „fronty“ a nepředstavují v danou chvíli pro zaměstnavatele žádný přínos, nejsou pro něj zajímaví ani potřební. Největším důvodem může být právě zmiňovaný nedostatek praxe a praktických zkušeností a znalostí. Na příčiny nezaměstnanosti absolventů škol lze nahlížet také z objektivního hlediska.Objevuje se selhávání tržních mechanismů, kam řadíme insiders-outiseders theory. Pracovníci uvnitř – insiders jsou zkušení, ve firmách stabilně zaměstnaní pracovníci. Pro firmu je nákladné tyto pracovníky propustit. Pracovníci venku – outsiders jsou buď nezaměstnaní nebo jsou to lidé, kteří sice zaměstnání mají, ale pracují v neformálním sektoru na nejistých pracovních místech. Další kategorií jsou nově vstupující na trh práce (tedy absolventi škol), kteří mají šance získat v budoucnu status pracovníků uvnitř. Firmy ale zatím ještě nevynaložily náklady, které by absolventům škol tento status dokázaly zajistit. Pracovníci uvnitř používají např. vlivu odborů, mzdového vyjednávání. Mzdy a náklady se tak dostávají na obrat zaměstnanců nad úroveň, která by odpovídala produktivitě nově přijatých pracovníků (absolventů škol) zvenku. Přijetí pracovníků zvenku se firmě jednoduše nevyplatí, nemají o nově příchozí (absolventy škol zájem). (Sirovátka, 1995). Shrnutí: Respondenti se jednoznačně shodli, že největší bariérou při nalezení vhodného zaměstnání pro ně představuje nedostatek praxe (minimální nebo žádné pracovní zkušenosti).Dále se jedná o tyto příčiny: • • • • •

Nízká znalost cizích jazyků. Práce na PC. Sociální kontakty, které by usnadnily orientaci na pracovním trhu. Nedostatečná spolupráce mezi firmami a školami. Vzdělání, které nekoresponduje s potřebami pracovního trhu, přednost je dávána technickým profesím.

Zejména u dlouhodobé nezaměstnanosti je problém praxe viditelný. V našem případě jednoznačně převažují obory, ve kterých je obtížné najít na pracovním trhu uplatnění. Největším problémem u respondentů je tedy především nevhodně zvolený studijní nebo učební obor, který nekoresponduje s požadavky pracovního trhu.

60

V případě tohoto kvalitativního výzkumu se také ukázalo, že polovina respondentů ovládá alespoň jeden cizí jazyk na středně pokročilé úrovni, druhá polovina má úroveň jazykových znalostí spíše nízkou. Převažovala angličtina. Mezi jazyky se objevila i němčina, o kterou v současné době není tak velký zájem jako např. o anglický jazyk. Jeden respondent rovnou uvedl že, „nemá na jazyky hlavu“a nikdy se je vlastně pořádně nebyl schopen naučit. Co dělat, abychom dokázali příčiny nezaměstnanosti zredukovat? Domnívám se, že by mělo dojít k větší spolupráci škol a úřadu práce, ale také i s firmami v daném regionu. Žáci by měli být ještě před zvolením učebního nebo studijního oboru intenzivně informováni o reálných možnostech uplatnění na pracovním trhu, jeho perspektivě. Zejména v Ostravě je tento problém aktuální, díky nesouladu mezi vzděláním a poptávkou po pracovních místech. Do budoucna by se měla zvážit otázka zavedení nabídky takových učebních a studijních oborů, které reagují na potřeby regionálního trhu práce. Bylo by také vhodné, aby došlo k většímu rozšíření praktické výuky i na středních školách, aby studentům bylo umožněno nahlédnout do praxe a vyzkoušet si, jaké to je pracovat v určitém podniku, např. v rámci studentských stáží, které by mohly být pro mladé lidi povinné. Optimální by také bylo zajistit kvalifikované vyučující, kteří vědí, jak „to“ vypadá v praxi, kteří mají kontakty na pracovníky firem. Přechod ze školy do práce by tak byl významně usnadněn. V současné době je potřeba tento problém řešit především pomocí rekvalifikačních programů (nespecifické rekvalifikace, které byly v roce 2007 opět zavedeny) a také např. formou motivačních a poradenských aktivit. Závěrem lze konstatovat, že se potvrzuje, jak důležitou roli hraje vzdělání, které by mělo být celoživotní a to platí pro všechny věkové kategorie. Investovat do rozvoje lidského kapitálu se zkrátka vyplatí.

6.2.3 Jaké mohou být dopady nezaměstnanosti pro absolventy škol (z jejich vlastního pohledu?) •

Má nezaměstnanost pro absolventy škol nějaké důsledky?

Všichni respondenti pociťují jako nepříjemný důsledek chybějící finanční prostředky.Důvody jsou různé, nemohou si pořádně dovolit nic koupit, někteří z nich se již chtějí osamostatnit a pořídit si vlastní bydlení. Prozatím však toto rozhodnutí musí odložit a počkat si na svou příležitost, než si dobudou moci dovolit od původní rodiny odstěhovat a zcela se osamostatnit. 3 z respondentů uvedli jako důsledek dlouhodobé nezaměstnanosti nárůst konfliktů mezi nimi a rodiči. Důvodem je právě stále trvající nezaměstnanost. Také další respondent uvádí, že si v současné době s rodiči příliš nerozumí, takže dochází k hádkám. Jiná respondentka se svěřila, že má ještě 2 mladší sourozence, doma je jich hodně, mají málo místa. Soukromí tak nemá ona, ani její rodiče ani mladší sourozenci. Má přítele, ale ten je v podobné situaci jako ona, také ještě bydlí doma s rodiči.

61

Další mladá žena se doma nudí, v létě chtěla jet se svým přítelem na dovolenou, pokud práci nenajde, musí zůstat doma, jednoduše nemá na dovolenou z čeho ušetřit, od rodičů si půjčit peníze nechce. Nepříjemným důsledkem, který se objevil byl i pocit méněcennosti a nemožnosti sebeuplatnění se, svých schopností a vědomostí.Respondentka tak měla dojem, že není ve společnosti nijak prospěšná nebo užitečná.Chybí onen pocit seberealizace. Podívejme se konkrétněji na hlavní důsledky nezaměstnanosti tak, jak je vidí respondenti. • • • • • • •

• • • •

Nedostatek finančních prostředků, (snaha o osamostatnění od původní rodiny, ale prozatím je nutné toto rozhodnutí odložit). Nedostatek finančních prostředků na zájmy a záliby, rodiče už nechtějí své děti „dotovat“penězi, zejména potom některé druhy sportovních aktivit jsou na finanční prostředky dosti nákladné. Nevytvoření smysluplného uspořádání denních aktivit, kdy člověk ráno vstane a ví, že nemusí do práce, kde by jej čekaly povinnosti a plnění pracovních úkolů. Před mladými lidmi se tak rozprostírá celý den a je na nich, jak toho využitou. Nuda, apatie, nedostatek motivace k hledání zaměstnání, pokud nezaměstnanost trvá několik měsíců. Snížení sebedůvěry. Snížení pocitu vlastní hodnoty, pocity méněcennosti. Nárůst sociální izolace – chybí kontakt s ostatními lidmi. Zcela jednoznačně zde chybí sociální kontakty - člověk se nemůže seznamovat s novými kolegy na pracovišti. (Mladí nezaměstnaní mohou inklinovat k životu v širších sociálních sítích, v extrémních případech se může objevit i např.kriminální činnost). Nedostatek příležitostí k rozvíjení nových dovedností, zkušeností. Problémem jsou některé poněkud ponižující situace opakovaného neúspěchu, pocit, že je člověk odmítán a nestojí se o něj. Strach z budoucnosti, co bude dál. Konflikty v rodině, kdy dochází k hádkám s rodiči, objevují se výčitky, že se např. málo snaží svou situaci změnit.

Podívejme se na některé odpovědi oslovených respondentů. „Chybí peníze a už se mi ani nechce hledat, stejně je to zbytečné, doma se furt hádáme, naši mi vyčítají, že se moc nesnažím, vůbec si teď nerozumíme“. (ČR 3, muž, 20 let, SOU). „No, to víte, že mi není moc do smíchu, pomalu se ale začínám nudit a taky bych uvítala nějaké ty penízky, chtěla jsem jet v létě v klukem na dovolenou k moři, ale jestli si nic nenajdu, tak nepojedu nikam. Chybějí mi i lidi, ve škole kolem mě pořád někdo byl a teď nic. Ráno vstanu a říkám si, tak co budu celý den zase dělat? Jo, a taky strašně zapomínám, co jsem se naučila ve škole, je to fakt hrozné, přitom ještě nejsem doma až tak dlouho…“.(ČR 4, žena, 20 let, SOŠ). „Ano -finance, peníze dost chybí. Už mě to ani nebaví bydlet s našima, mám dva mladší bráchy a k tomu mají naši malý byt, tak si to asi umíte představit, jak to

62

tam vypadá. Ani s přítelem na sebe nemáme soukromí, on totiž taky ještě bydlí doma.Je to na nic“. (ČR, 6, žena, 21 let, SOŠ). Hrozbou u těchto mladých lidi je potom právě ona dlouhodobá nezaměstnanost a zmiňované důsledky. Dlouhodobá nezaměstnanost představuje problém, protože omezuje ekonomický růst společnosti, ale má také hysterezní charakter na kvalitu pracovní síly a na její začlenění. Hystereze na trhu práce je chápána jako opakovaná neúspěšnost dlouhodobě nezaměstnaných, ti ztrácejí své znalosti, dovednosti,sociální kontakty, pracovní návyky a motivaci, která je zvláště u mladých lidí velmi důležitá. Základem zde je již zmiňovaná teorie fronty. (Podle této teorie stojí v čele nově příchozí, kteří mají lepší kvalifikační a motivační předpoklady). Čím delší dobu je konkrétní jedinec v evidenci úřadu práce, tím více a dále se posunuje na konec této řady (fronty), tudíž se jeho šance na získání kvalitního uplatnění velmi výrazně snižují. (Sirovátka, Mareš, 2003). Shrnutí: Nezaměstnanost se dotýká i vnitřních pravidel fungování rodiny, zejména dělby rolí a činností v rodině. Může narušovat vztahy mezi členy rodiny, vzniká zde napětí z nahromaděného stresu, nedostatek finančních prostředků, nedostatek prostředků k životu. Vždy záleží na konkrétní situaci. V našem případě se zcela jednoznačně prokazuje, že jako největší handicap je mladými lidmi vnímán nedostatek finančních prostředků, v důsledku toho si nemohou dovolit pořádně nic koupit, nebo se osamostatnit a odstěhovat se od své původní rodiny. Na druhou stranu však lze konstatovat, že „podpora rodičů poskytovaná mladým nezaměstnaným, kteří s nimi sdílejí domácnost, silně eliminuje materiální deprivaci v nezaměstnanosti v jejich případě“.(Sirovátka, 2004, str. 72). Lépe tak prožívají situaci mladí lidé bez rodin, pokud žijí s rodiči. Hrozí zde ale životní styl závislosti na rodičích a institucích a bez vazby na pracovní aktivitu.(Sirovátka, Řezníček, 1994).V návaznosti na výše uvedené je nebezpečné právě i nevytvoření pravidelného režimu dne v souvislosti s absencí pravidelné denní aktivity. Nelibě jsou vnímány také pocity snížení sebedůvěry, objevuje se méněcennost a pocit zmaru, že mladý člověk není ve společnosti užitečný.Z tohoto plyne také absence sociálních kontaktů, nedochází k vytváření nových přátelských svazků. 6.2.4 Jsou mladí, ale nezaměstnaní, co dělají ve svém volném čase? •

Jak tráví absolventi škol v současné době tráví svůj volný čas?

Ukazuje se, že smysluplná osobní aktivita ve volném čase je velmi významným faktorem. Přísun volného času je značný a čím smysluplněji bude využíván, tím menší může být např. psychická zátěž během nezaměstnanosti. Trávení volného času u mladých absolventů škol je výrazně omezeno jejich finančními možnostmi. Problémem je tedy i finanční stránka celé věci. Ze Zákona č. 453/2004 Sb., o zaměstnanosti vyplývá, „že pokud absolvent před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání nepracoval alespoň 6 měsíců, nevznikne mu nárok na podporu v nezaměstnanosti“. Ne každý mladý člověk je ochoten najít si o prázdninách brigádu a obětovat měsíc prázdninového volna na vydělávání finančního obnosu. Myslím si ale, že je to i dobrá

63

cesta k tomu jak se naučit vážit si peněz, protože mnoho mladých bere jako samozřejmost, že dostanou peníze od svých rodičů. Nezaměstnaným mladým lidem ubíhá čas pomaleji než ostatním pracujícím, dny mají tendenci se vléci, nemají žádnou strukturu, obtížně se odlišuje víkend od běžného pracovního dne.Čas pro ně přestává hrát tak důležitou roli, nikam nemusí spěchat. To, že dny vlastně nemají jasnou strukturu, může být pociťováno jako velká zátěž. V osobnosti člověka v raném věku je představa a potřeba zaplnit čas smysluplnými aktivitami. Všechna zaměstnání mají svůj časový rozvrh dne. Být bez zaměstnání je vlastně rozšířením času, ve kterém člověk nemá povinnosti. (Mareš, 2002). Zejména u mladých lidí je volný čas často spojen s nudou a dokazuje to i příklad, který zde uvádím. Volný čas je v nezaměstnanosti značný, podívejme se, jak jej tráví naši respondenti. „Dívám se na televizi, nebo chodím ven s kámošem, taky pozdě vstávám, o víkendu toho v bedně moc není, přes týden je to lepší, to jsem celé dny sám doma a nikdo mi nepřepíná programy“. (ČR 3, muž, 20 let, SOU). Tato odpověď je klasickou ukázkou toho, jak se mladý muž nudí a nesnaží se udělat cokoli pro to, aby svou situaci změnil.Typický pro tohoto respondenta je pasivní postoj k celé situaci. Neobjevuje se ani náznak snahy, že by se snažil hledat si práci např.pročítáním inzerátů v novinách, nebo i na internetu, který je velmi oblíbeným společníkem dnešních mladých lidí. Z odpovědi je cítit nuda a nezájem provést změnu. Důležité je neuzavírat se sám do sebe, sledovat dění kolem sebe a udržovat kontakty s úřadem práce. Náš respondent by možná mohl zvážit, že se na určitý čas vyplatí přijmout práci méně placenou, zato ale konečně získá tolik požadovanou praxi. Pak už nemusí být další hledání vhodného zaměstnání tolik obtížné.Tento člověk nemá ještě žádné zkušenosti z práce, jeho životní styl, jak jsem už uvedla výše je pasivní. Využívaní volného času dnes také vyžaduje finanční prostředky, které lze získat v zaměstnání. Finanční nedostatek může být také důvodem k tomu, jak přehodnotit dosavadní životní priority.U mladých lidí nemusí být ale nepříznivá finanční situace tak kritická, vzhledem k tomu, že ještě žijí se svými rodiči ve společné domácnosti. Vhodné je věnovat se i sportu, nemusí být nikterak finančně nákladný, stačí např. jízda na kole, plavání nebo i obyčejná relaxace. V době nezaměstnanosti dochází k tomu, že se mění denní rytmus a proto je velmi potřebné naplánovat si aktivity, kterým se bude mladý člověk přes den věnovat. Velmi důležité je to právě pro absolventy škol, kteří dosud nenašli uplatnění na pracovním trhu a nestačili si osvojit potřebné pracovní návyky. Životní styl, který v současné době preferují, může silně ovlivnit jejich úspěšný vstup na pracovní trh a také i celý budoucí profesní život. Na druhou stranu, ne každý oslovený respondent preferuje pasivní postoj, co se týče náplně volného času v nezaměstnanosti.Jiná respondentka odpověděla přesně opačným způsobem. „Dívám se na internet, hledám pracovní nabídky. Mám doma psa (bydlíme v baráku), takže hodně času trávím i s ním, taky chodíme s holkama ven, občas si zajdem někam zatancovat. Volala jsem i do pár firem, jestli nepotřebujou

64

sekretářku, tam mi řekli, že mě nechtěj, nejsem pro ně dost perspektivní, protože nemám žádnou praxi, to mě fakt naštvali.“ (ČR 4, žena, 20 let, SOŠ). U této respondentky je patrná snaha najít si práci, hledá různými způsoby, telefonuje nebo hledá pracovní nabídky přes internet. Také její volný čas není tolik vyplněn nudou, jako u předchozího respondenta. I když byla několikrát odmítnuta, nevzdává to a snaží se hledat dále. Jedná se o respondentku, která se k hledání zaměstnání staví aktivně. Jiná mladá žena odpověděla, že se snaží šetřit na jazykový kurz, pokud by se jí nepodařilo dostat se na vysokou školu. Na kurz by jí částečně přispěli i rodiče. Důležité je neztrácet naději, nepodléhat této nepříznivé situaci.Hned na počátku je podstatné nenechat se odradit případným neúspěchem, tak jak to udělala uvedená respondentka. Potřebné je uchovat si zdravou sebedůvěru a neztrácet víru ve vlastní schopnosti a vědomosti. Snaha hledat si práci může být v tomto případě totiž spojena ještě s mnoha odmítnutími. Jiný respondent se svěřil, že jej „nutí“ jeho rodiče, aby se ve svém volném čase učil a doplnil si vzdělání maturitní zkouškou.Současně má ale tento mladý muž tendenci trávit volný čas spíše pasivně s přáteli. Tady je jeho odpověď: „S kamarády, taky mě doma nutí, ať se učím a dodělám maturu“.(ČR 10, muž, 20 let, SOU). U volného času se ukazuje být velmi důležité naplánovat si denní aktivity. Pečovat o svou kvalifikaci a dovednosti. Možné je věnovat se např. studiu cizích jazyků nebo také svým koníčkům, pokud to umožní finanční možnosti konkrétního jedince. I to, že se mladý člověk může zapojovat do různých zájmových činností, může přispívat k rozvoji jeho schopností, ale také k navázání nových společenských kontaktů a přátelství. A podobný případ, kdy mladí lidé dělají aktivitu, při které mohou být prospěšní: „Část věnuji hledání zaměstnání. Většina času však nyní připadne pomoci mým rodičům při údržbě rodinného domu a zahrady.Taky si občas najdu nějakou tu brigádu.“ (ČR 5, žena, 21 let, SOŠ). Nezaměstnanost nevylučuje aktivní činnost a udržení si struktury času. Vše záleží na životních strategiích daných osob. Největší potíže s „přizpůsobením se“ nezaměstnanosti mohou mít lidé cílevědomí, kteří měli velké plány a ambice do budoucna. (Buchtová, 2002). Myslím si, že to úzce dotýká i mladých lidí, kteří mají často nereálné představy o svém pracovním uplatnění. Shrnutí: Závěrem lze konstatovat, že více než polovina oslovených respondentů ve svém volném čase nezahálí. Celkem 6 z nich se snaží hledat různé pracovní nabídky formou inzerátů v tisku, nebo vyhledáváním pracovních nabídek na internetu, jeden z nich se také účastní nespecifického rekvalifikačního kurzu, který navštěvuje každý den.Další 2 respondenti šetří na jazykový kurz nebo se učí na přijímací zkoušky.

65

Právě v přípravě na přijímací zkoušky na VŠ a následném studiu někteří z nich spatřují východisko ze svého problému. Kromě dalších aktivit se objevuje ve volném čase také sport, pomoc rodičům při údržbě rodinného domu, volný čas strávený s blízkými. Setkala jsem se také z odpovědí pasivního charakteru, kdy dotyčný přiznal časté sledování televizních programů s tím,že pracovní nabídky nyní příliš nevyhledává. Ostatní respondenti tráví svůj volný čas venku s kamarády nebo sportují. Rekapitulace nejčastějších náplní volného času oslovených respondentů: • Hledání zaměstnání. • Pomoc rodičům při práci na údržbě a zahradě rodinného domu. • Sledování televize. • Sport, zdokonalení jazyků. • Občasné sledování nabídek. • Příprava na přijímací zkoušky. • Volný čas strávený s rodinou, přáteli, tancování s kamarádkami. • Internet, vyhledávání pracovních nabídek. • Účast v rekvalifikačním kurzu. 6.2.5 Jak změnit stávající situaci, aneb, co pro to dělám? •

Mají absolventi škol zájem aktivně se sami podílet na řešení své nepříznivé situace (využívat např.programy aktivní politiky zaměstnanosti v Ostravě) nebo jsou spíše pasivní a očekávají, že se situace „nějak“ vyřeší?

Ukazuje se, že absolventi škol mají zájem najít si práci svépomocí. Někteří z nich navštěvují firmy, o pracovní nabídky se zajímají také telefonicky. Jsou mezi nimi i takoví, kteří jsou ochotni najít si co nejdříve práci i méně placenou. Sledují také inzeráty v novinách a píší žádosti. Občas také nahlíží na internetové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí. V případě nalezení práce jsou ochotni dojíždět i do vzdálenějších míst, ale jen do té doby, než budou mít rodinu, pak by jedna z respondentek považovala dojíždění za prací za problém. Podle ní by roli hrála roli také finanční nabídka. Jiná je ochotná vzít i práci méně placenou, protože předpokládá, že by to nebylo napořád. Podívejme se na některé příklady, jak se snaží mladí absolventi škol změnit svou situaci: „Přes internet, taky jsem byla na tom konkurzu a jak jsem říkala rozesílám i žádosti s životopisem, představte si, někde mi na to ani neodpoví, nebo když třeba volám a ptám se na to místo, tak mi řeknou do telefonu, víte, my bysme potřebovali radši někoho perspektivního s praxí… No a jsme za u té praxe, že jo….Nechtějte vědět, jak jsem si v tu chvíli připadala, jak úplně ta nejzbytečnější“. (ČR, 6, žena, 21 let, SOŠ). Jeden z respondentů využívá také tzv. motivační poradenské programy.Tyto programy jsou realizovány s použitím prostředků aktivní politiky zaměstnanosti a jsou

66

určeny k tomu, aby pomohly k profesní orientaci uchazečů, kteří dosud nemají úplně přesnou představu o svém pracovním uplatnění. „Nabídli mi kurzy motivace, chodím se dívat po různých firmách, aspoň vidím, jak to chodí v praxi. A to je dobře“.(ČR 1, žena, 19 let, SOU). Motivační poradenské programy jsou určeny pro nezaměstnané absolventy škol se základním vzděláním, s nevhodnou kvalifikací a pro uchazeče bez pracovních zkušeností před nástupem do prvního zaměstnání. Programy zabezpečují účastníkům zvýšenou péči v podobě pohovorů, nácviku pracovních a sociálních zkušeností. Realizují se také různé besedy a exkurze. Cílem těchto programů je motivovat absolventy škol k zájmu o další profesní přípravu a nalezení vhodného zaměstnání. V průběhu roku 2007 byly opět zavedeny tzv. nespecifické rekvalifikace. Tento typ rekvalifikace není zaměřen na konkrétní zaměstnání. Účastníci získávají znalosti a dovednosti, které zvyšují uplatnitelnost na trhu práce. Obvykle se pod tímto pojmem rozumí rekvalifikační kurzy, které jsou zaměřené na počítačovou uživatelskou gramotnost, management, marketing, sytém práce s lidmi a přípravu na soukromé podnikání. 1 z našich respondentů se této nespecifické rekvalifikace účastní od listopadu loňského roku.Slabinou se v tomto případě ukázal být tzv. uzamykací efekt. Sama respondentka uvedla, že v období, kdy navštěvuje tento kurz, práce aktivně nehledá ani se o to nesnaží. Objevuje se tedy snížená aktivita tohoto respondenta právě v průběhu rekvalifikačního kurzu (odtud název uzamykací efekt). „Jsem teď v tom nespecifickém rekvalifikačním kurzu, bud mít aspoň nějakou praxi, navíc nesedím pořád doma a vidím, jak to chodí ve firmě. Dobré je, že si můžu vyzkoušet, jaké to je pracovat a taky po mě chtějí jazyky, tak si to aspoň připomenu“.(ČR 2, žena, 20 let, SOŠ). Zvyšování poskytování rekvalifikačních programů je také jednou z priorit Národního akčního plánu zaměstnanosti. Ten chápe užívaní rekvalifikační strategie s ohledem na přizpůsobení pracovní síly změnám struktury nezaměstnanosti a vzniku nové zaměstnanosti. Dále při změnách výrobního programu a restrukturalizaci podniků v zájmu dalšího uplatnění zaměstnanců na trhu práce. (Sirovátka, Mareš, 2003). Další z respondentek zvažuje účast v rekvalifikačním kuzu „Pracovník v sociálních službách“. Jedná se o novinku, která byla ostravským úřadem práce zavedena v loňském roce. Dle slov respondentky, která se o náplni tohoto kurzu sama z vlastní iniciativy informovala, se jedná o obslužnou péči o osoby postižené, které jsou např. umístěny v různých sociálních zařízeních. Pracovník v sociálních službách potom vykonává jednoduché činnosti týkající se sebeobsluhy, pomoci při oblékání, zajištění volnočasových aktivit, určených k rozvoji osobnosti. Dle respondentky lze tuto službu vykonávat i přímo v domácím prostředí klientů. Péče spočívá v zajištění chodu domácnosti, psychické pomoci, zabezpečování ošetřovatelských (pečovatelských) úkonů. Pomoc je poskytována osobám s psychickými a fyzickými obtížemi.

67

Během rozhovoru jsem se setkala i s těmito názory, kdy někteří z respondentů velký zájem o řešení své situace neprojevují. Podívejme se proto na zcela opačný přístup k dané problematice: „Jak kdy, někdy někam zavolám, ale většinou z toho nakonec nic není.“Ted se moc nesnažím, uvidím jak to bude dál, ještě počkám, pak se zas třeba někam zajdu zeptat.“ (ČR 3, muž, 20 let, SOU). „Nestudovala jsem proto, abych se rekvalifikovala třeba na učňovský obor.“ (ČR, 5, žena, 21 let, SOŠ). Jiný respondent odpověděl velmi striktně, že by to měl být ÚPO, kdo mu najde práci. Jeho stručná odpověď zněla následovně: „To by snad měl pracák, ne?“ (ČR 10, muž, 20 let, SOU) V čem konkrétně jsou pro absolventy škol rekvalifikace přínosné? Podívejme se v čem, spatřují naši respondenti největší přínos rekvalifikací: • • •

• • • • •

Získání praxe v požadovaném oboru (nespecifické rekvalifikace mohou být realizovány na pracovišti v oboru, který absolvent vystudoval). Získání praktických dovedností a zkušeností na pracovišti, zaučení se a umožnění praktického náhledu do dané problematiky konkrétní profese. Zopakování a rozvíjení specifických dovedností nutných k výkonu určité profese, práce na počítači s programy, které konkrétně firma používá, prohloubení jazykových dovedností, pokud se na konkrétním pracovišti používají. Umožnění sociálních kontaktů, seznámení s novými kolegy na pracovišti. Zvýšení sebedůvěry ve vlastní schopnosti. Pocit, že si mladý člověk připadá konečně užitečný, že „nesedí“ pasivně doma a něco dělá. Vytvoření si pravidelného režimu dne, smysluplné uspořádání denních aktivit, což je základem pro vytvoření pracovních návyků. Snížení konfliktů v rodině, (rodiče jsou spokojenější, že jejich dítě „chodí“ do práce a je prozatím alespoň tímto způsobem zapojeno do pracovního procesu).

Je nabídka APZ dostatečná, popřípadě, kde vidí absolventi škol slabiny? Slabin našli absolventi škol méně než v předchozím bodu. Je pozitivní vědět, že mladí lidé považují rekvalifikace za spíše přínosné. • •

Respondenti obecně hodnotí nabídku APZ pro mladé lidi jako spíše nízkou, podle nich by nabídka programů pro tuto cílovou skupinu mohla být vyšší. Uvítali by také větší informovanost o nabízených kurzech se strany úřadu práce (je potřeba brát úvahu, že rozhovory byly prováděny celkem s 11 respondenty, pokud by např. vzorek čítal již 50 a více lidí, mohla být tato odpověď poněkud odlišný charakter).

68

•

•

Je potřeba více propojit vzdělávací instituce s úřadem práce a přizpůsobit nabídku oborů na školách tak, aby zapojení do pracovního procesu nepředstavovalo pro mladé lidi takový problém. Tento bod chápu ze strany absolventů škol spíše jakousi prevenci k tomu, aby se předcházelo nezaměstnanosti mladých lidí v oborech,u kterých je problematické najít pracovní uplatnění. Konečně slabinou je také fakt, že podle absolventů škol o ně zaměstnavatelé příliš nestojí, připadají si handicapovaní svým nízkým věkem a také absencí praktických zkušeností a znalostí.

Podívejme se na některé příklady, jak respondenti zhodnotili dostatečnost nabídky APZ. „Nevím,spíše ani ne. Představovala bych si to tak, že na pracáku nám konkrétně více řeknou o těch programech, jako k čemu je to dobré a tak, kdybych se sama nezeptala, tak o tom skoro nic nevím“. (ČR 1, žena, 19 let, SOŠ). Nebo také: „Myslím si, že není.Úřad práce by měl být více aktivní a spolupracovat třeba se školami, aby lidi věděli, ve kterém oboru najdou snadněji práci, a ve kterém je to složitější“.(ČR 2, žena 20 let, SOŠ). „O to se vážně nezajímám, chci studovat a snažím se pro to udělat všechno, co se dá, nechci žádné rekvalifikace a nebo tak něco“. (ČR 9, žena, 19 let, SOU). Shrnutí: Rekvalifikace mají význam především u dlouhodobě nezaměstnaných, kterým se nedaří nalézt odpovídající zaměstnání. Mladí lidé jsou obecně otevřenější novým požadavkům. Rekvalifikace patří mezi flexibilní nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Jsou dobrým prostředkem k udržování lidského kapitálu, slouží k udržení motivace co se týče přístupu k pracovnímu trhu.U dlouhodobě nezaměstnaných mohou být nástrojem k odstranění sociální exkluze. Nejdůležitějším faktorem je motivace, řekla bych i přímo ochota zúčastnit se rekvalifikačního kurzu. Člověk musí věřit, že mu tato účast může přinést něco pozitivního a pomůže mu k začlenění na pracovní trh. Důležité je i vědomí, že u zaměstnavatele, kde rekvalifikace probíhá, může mladý člověk posléze najít své budoucí uplatnění (pokud se na pracovišti osvědčí, zaměstnavatel si jej ponechá, jestliže to půjde) jako regulérního pracovníka, který už nebude evidován na úřadu práce, ale bude mít se zaměstnavatelem uzavřenou pracovní smlouvu). Největší přínosy rekvalifikací spočívají dle absolventů škol zejména v získání praxe v požadovaném oboru, prohloubení si jazykových a počítačových znalostí, seznámení se s konkrétními počítačovými programy, které daná firma používá. Za důležité mladí lidé považují také rozšíření sítě sociálních kontaktů, setkávání s druhými lidmi, navazování přátelských vztahů. Podstatné je také snížení sociální izolace, naučení se přizpůsobení pravidelnému dennímu režimu. Nedostatkem se jeví být nízká nabídka APZ pro tuto cílovou skupinu, poměrně nízká informovanost o nabídce ze strany pracovníků úřadu práce a také fakt, že

69

zaměstnavatelé většinou příliš nestojí o mladé lidi po škole, kteří zcela postrádají praxi a praktické zkušenosti. Pojďme si shrnout nejčastější způsoby vyhledávání volných pracovní míst neboli, jak se mladí lidé snaží řešit a změnit svou situaci. • • • • • • • •

Návštěva firem. Telefonické konzultace. Účast v tzv. motivačním kurzu a nespecifickém rekvalifikačním kurzu. Sledování inzerátů. Příprava na přijímací zkoušky. Snaha o další sebevzdělávání, rozvíjení jazykových dovedností. Zvažování poradenských aktivit. Ochota dojíždět do zaměstnání do vzdálenějších míst.

Nabídku programů APZ hodnotí oslovení respondenti jako obecně nízkou a nedostatečnou. Myslí si, že tato(nazvala bych to až nerozhodnost) pramení z jejich nízké informovanosti o nabízených službách. Proto by respondenti uvítali také podrobnější seznámení s nabídkou programů APZ pro absolventy škol. Dále si mladí lidé myslí, že by byla vhodná větší spolupráce mezi školami a velkými firmami 5 z nich vůbec neví, jak by ji ohodnotili, zde jsem se setkávala s odpovědí typu: „Nevím, ale spíše není“. 1 respondent teprve zvažuje využití nabídky APZ, 2 ji v současné době již využívají, 8 této nabídky nevyužívá vůbec. 6.2.6 Stále se nedaří, co bude dále? •

Jaké jsou plány nezaměstnaných absolventů škol do budoucna?

Závěrem rozhovoru s respondenty jsem se zajímala o to, jak si mladí lidé představují dále svůj život a co všechno jsou ochotni věnovat tomu, aby konečně stávající nepříznivý stav změnili. Většinou přemýšlí nad možností doplňovat si dále vzdělání, jednoho z respondentů k dodělání maturity rodiče téměř nutí, ale jemu samotnému se do toho nijak zvlášť nechce. Další z respondentek, která se účastní nespecifického rekvalifikačního kurzu pro absolventy chce zůstat ve stávající firmě, kam chodí na praxi, ráda by tam po ukončení kurzu našla své pracovní uplatnění. Další z dívek se pokusí o přijímací zkoušky na vysokou školu, studium považuje za jedno z možných řešení, jak se vymanit z nezaměstnanosti. Doufá, že potom pro ni bude nalezení zaměstnání snadnější. Na vysokou školu původně nechtěla, ale nakonec si tuto možnost rozmyslela. Podobě smýšlí i další respondentka, která se mi během rozhovoru jevila jako velmi odhodlaná k tomu se konečně na vysokou školu dostat. Zkoušela to již loňském roce, avšak nebyla úspěšná. Dokonce se doma připravuje, aby měla jistotu, že to tentokrát u přijímacích zkoušek opravdu „vyjde“ a doufá, že bude mít úspěch.Myslím si, že toto dostatečně svědčí o její vysoké motivaci ke studiu na vysoké škole.Pak by ráda našla dobrou práci a postupem času založila rodinu.

70

Jiná respondentka touží najít si práci, ve které by se dokázala seberealizovat a mohla rozvíjet svou kariéru, podobně jako předešlá mladá žena i ona počítá do budoucna s možností založení rodiny. Většina absolventů je ochotna do budoucna do zaměstnání i dojíždět,(původně této možnosti nebyli nakloněni, ale postupně od tohoto požadavku upouští), jedna respondentka vyjádřila obavu v souvislosti se vzdáleností, která by připadala v úvahu, ale je přesvědčena, že vzdálenost 20-30 km, by jí nedělala problém. Jeden z jejich rodičů do zaměstnání taktéž dojíždí, takže dívka má tento vzor doma a myslí si, že by se mu také dokázala přizpůsobit. Další z respondentů nebyl touto možností příliš „nadšen“, musel by si to údajně ještě promyslet. Co se týče odcestování za prací do zahraničí, jako o možném řešení o této možnosti neuvažuje příliš mnoho respondentů. Jedna z dívek uvedla, že neovládá jazyky a tudíž by to podle ní byl problém. Další sdělila, že o této možnosti přemýšlela již ve škole, ale nakonec od ní upustila. Jiný respondent o vycestování za prací vůbec neuvažoval. Další z respondentů také nebyl této možnosti příliš nakloněn, dle svých slov stále hledá práci v Ostravě nebo maximálně v rámci ČR.Jiná mladá žena odpověděla, že do zahraničí vycestovat nechce, dle jejich slov není xenofóbní a tudíž by raději zůstala České republice. Při rozhovorech jsem se také setkala u jiné respondentky s názorem, že o této možnosti v minulosti již uvažovala, chtěla odcestovat za prací i s přítelem, ale nakonec si to údajně oba dva rozmysleli. Připadalo mi, že se tato mladá žena snaží spíše přizpůsobit svému příteli, který tuto možnost nakonec zavrhl.Také rodiče mladé ženě radili, ať tuto alternativu alespoň zkusí, ona sama si už ale příliš netroufá. Od své známé ví, že to v zahraničí není vůbec jednoduché, jedna z jejích kamarádek se vrátila z takové zahraniční cesty se špatnou zkušeností. To byl také jeden z momentů, který ji nejspíše v jejím záporném rozhodnutí utvrdil. „To mě napadlo loni, s přítelem jsme uvažovali, že bysme jeli oba, ale konec z toho ňák sešlo, hlavně teď a přítel nechtěl. Víte, my máme oba takovou povahu, že jsme radši doma. Mi sice i doma říkali, tak to zkus, i s těma jazyka na tom nejsi ňák špatně, já si prostě sama netroufám a ani mě to až tak neláká.Podle mě to musíte mít povahu, každý na to nemá, kámoška se vrátila z Holandska po 2 měsících totálně zničená, to budu radši tady.“ (ČR 6, žena, 21 let, SOŠ). Jiná odpověď: „Ano,ale zatím hledám práci u nás a navíc mám podanou tu přihlášku na vysokou, tak uvidím, co z toho vyjde“.(ČR 4, žena, 20 let, SOŠ). A zcela odmítavé stanovisko: „Ne, na něco takového nemám povahu,neumím jazyk“. (ČR 1, žena 19 let, SOU).

71

Ochota k mobilitě pracovní síly Hlavními představili odchodu do zahraničí jsou většinou mladí lidé, kteří disponují kvalitními jazykovými znalostmi, touží po tom, aby si vydělali peníze, získali zkušenosti. Češi obecně nejsou příliš nakloněni práci v cizině, což se potvrdilo i v případě rozhovorů s respondenty. Objevuje se silná sociálně psychologická vazba k domovu, rodině, přátelům, životním partnerům. Mnoho absolventů by si v zahraničí také připadalo osamocených, bezradných. Také vazby k rodině, domovu, materiálním hodnotám se mohou postupem času zvyšovat. Většina osob také počítá s návratem do své rodné země. Navíc mnoho z nich preferuje spíše krátkodobé pobyty. Také ženy hrají v tomto ohledu významnou úlohu. Jedná se převážně o mladé absolventky středních škol , které odjíždějí za prací do ciziny např. jako aur-pair nebo se prostě jen chtějí zdokonalit v jazyce. Lidé, kteří jsou málo kvalifikovaní a mají problém s uplatněním na pracovním trhu, mohou mít problém s uplatněním v cizích podmínkách, postrádají potřebnou úroveň vzdělání (chybí jazykové znalosti, což se ukázalo i v polovině případů našich respondentů), postrádají mobilitu, která je v tomto případě nezbytná. Důležitá je i finanční stránka možnosti odcestovat do zahraničí a na to ani jeden z oslovených respondentů nedisponuje potřebnými finančními prostředky. Je nutné mít alespoň základní počáteční kapitál k tomu, aby cesta do zahraničí mohla být vůbec realizována. V zahraničních zemích, jako je Švédsko, USA nebo Kanada nebývají ani výdaje na stěhování spojené s pracovní mobilitou příliš velkou motivací k tomu, aby vyvolaly ochotu k pohybu za prací. Podpora finanční mobility v tomto případě zahrnuje podporu výdajů nezaměstnaným do práce v lokalitě mimo trvalé bydliště, častá je potom úhrada nákladů spojených s cestovními výdaji.(Sirovátka, 1995). Řešení nezaměstnanosti založením rodiny Jednou z možností, jak uniknout z pozice nezaměstnaného je pro mladé ženy a dívky těhotenství a posléze mateřství. Tyto ženy nemají nic, co by mělo hodnotu, ale mít dítě pro ně tuto hodnotu představuje. Jedná se o vdané i svobodné matky. Mladé dívky, které nemají zkušenost s ekonomickou nezávislostí, usilují o to založit rodinu. (Mareš, 2002). Důležitým faktorem je i pohlaví, nezaměstnanost žen může být méně zatěžující než nezaměstnanost mužů. Mladé ženy tak mohou nezaměstnanost řešit založením rodiny a odchodem na mateřskou dovolenou. (Buchtová, 2002). Také respondentky v našich rozhovorech o tom uvažují, jedná se však o úvahu spojenou především s jejich budoucím životem, v současné době není tato otázka pro ně aktuální, nesnaží se mateřstvím vyřešit svůj problém nezaměstnanosti. Jak vidí absolventi škol do budoucna své další sebevzdělávání? V tomto ohledu mne zajímala jejich ochota k dalšímu sebevzdělávání, jazykové znalosti respondentů a to, zda jsou ochotni věnovat jejich dalšímu studiu svůj čas. Motivace k dalšímu sebevzdělávání je poměrně dosti velká, respondenti jsou ochotni chodit dále do školy, jedna přihláška na VŠ je již podána, další respondent se v případě neúspěchu k tomuto kroku údajně chystá. Letos to však už nestihne, takže si nejsem úplně jistá, do jaké míry bylo jeho tvrzení pravdivé. Jazykové znalosti pohybují v rozmezí od nízkých po středně pokročilé.

72

Z odpovědí mladých lidí je patrné vědomí toho, jak je otázka dalšího vzdělání důležitá, záleží však na nich samotných, jak k této problematice přistoupí a naplní svá rozhodnutí ohledně splnění závazků k dalšímu vzdělání. Shrnutí plánů absolventů do budoucna • Udělat si maturitu. • Zůstat ve firmě, kde v současné době vykonává praxi. • Absence konkrétních plánů do budoucna, spíše „nátlak“ rodičů, aby šel dále studovat a udělal si maturitu. • Studium na vysoké škole. • Nalezení dobré práce (seberealizace). • Založení rodiny. • Vlastní byt. • Sebevzdělávání a rozšiřování kvalifikace do budoucna. 9 z oslovených respondentů je ochotno do zaměstnání dojíždět, pokud by se ani do budoucna neobjevila vhodná pracovní nabídka. 7 z nich vůbec nechce v budoucnu odejít za prací do zahraničí. 1 si není odpovědí až tak jistý, ale uvedl, že spíše ne. Zbylí 3 tuto otázku do budoucna stále zvažují. Nejčastějšími důvody jsou nízká znalost cizích jazyků, rodina, studium na vysoké škole. Jedna z respondentek se domnívá, že na něco podobného musí mít člověk povahu, další si o sobě myslí, že není xenobóbní. Z rozhovorů plyne, že převážná část absolventů by si nejraději našla práci v Ostravě a také se o to alespoň prozatím stále snaží. Na druhou stranu se ale v případě pokračujícího neúspěchu již objevuje ochota k pracovní mobilitě, která u převážné většiny z nich při počátečním hledání zaměstnání nepřicházela v úvahu. Většina z oslovených je také ochotna se do budoucna dále vzdělávat, zejména uvádějí zdokonalení cizích jazyků, své znalosti považují v tomto ohledu za ne zcela dostatečné. Jeden respondent není ochoten se do budoucna vůbec sebevzdělávat, další zvažuje účast v rekvalifikaci, pokud by opět nevyšlo studium na vysoké škole. Své budoucí finanční ohodnocení si tito mladí lidé představují v rozmezí 10-25.000 Kč. Na samotný závěr rozhovorů byla položena otázka, kdy si měli mladí lidé představit tuto modelovou situaci: již více než půl roku jsou nezaměstnaní, bydlí se svými rodiči ve společné domácnosti a je jim nabídnuto zaměstnání. Problém je v tom, že hrubý pracovní příjem je velmi nízký a navíc by museli do práce dojíždět. Cílem bylo zjistit motivaci k zaměstnání, zvláště proto, že v uvedeném modelovém příkladu si měli respondenti přestavit, že žijí se svými rodiči ve společné domácnosti (tudíž zde existuje předpoklad toho, že na převážně většině nákladů spojených s chodem domácnosti by se stejně podíleli rodiče). Odpovědi pro mne znamenaly jakési ověření toho, jaká je skutečná motivace nezaměstnaných absolventů škol k přijetí nízce placeného zaměstnání s dojížděním, avšak za cenu vytvoření praxe a pracovních návyků. Posuďme sami: 4 respondenti odpověděli na modelovou situaci záporně. I když původně uvedli, že by do zaměstnání byli ochotni dojíždět, nyní se objevil záporný postoj při přijetí nízce placeného zaměstnání spojeného s dojížděním. Hlavním důvodem byla finanční stránka

73

celé věci. Ostatní respondenti by uvedené zaměstnání přijali i za cenu nízkého platu a dojíždění (celkem 7 respondentů). Z výše uvedeného se tedy potvrzuje, že respondenti mají snahu řešit nezaměstnanost i přijetím nízce placeného zaměstnání, které by jim umožnilo získat tolik potřebnou praxi do budoucna a pomohlo usnadnit nalezení vhodného pracovního místa.

6.3 Shrnutí výzkumu: strukturální versus dobrovolná nezaměstnanost V této části shrnu výsledky provedeného výzkumu. Převážná většina oslovených respondentů vnímá svou současnou situaci jako nepříjemnou. Objevují se takové pocity, jako je lítost, zklamání, zbytečnost. Nebezpečným jevem je potom nuda. Mladým lidem, kteří jsou prozatím bez pracovních zkušeností, tak zcela chybí pocit sebeuplatnění a seberealizace v zaměstnání. Oslovení respondenti také často očekávají, že jim úřad práce pomůže nalézt zaměstnání. Nelze však spoléhat jen na něj, musí si uvědomit, že do hledání zaměstnání je potřeba vložit především vlastní úsilí, nutné je usilovat o hledání práce a nespoléhat, že „to“ ta mě učiní někdo jiný. Setkala jsem se i s názorem, že absolventi škol mají pocit ne zcela dostačují informovanosti ze strany pracovníků úřadu práce, očekávají aktivnější přístup k celému problému a menší pasivitu. Nejčastější příčinou nezaměstnanosti mladých lidí na ostravském trhu práce je podle nich absence praxe a praktických zkušeností, na tomto se respondenti jednoznačně shodli. U některých hrají roli také cizí jazyky, často negativně hodnotí také chybějící sociální kontakty, které by jim pomohly ke snadnějšímu hledání zaměstnání a k lepší orientaci na trhu práce. Problémem je také nedostatečná spolupráce mezi velkými podniky a školskými institucemi. Potíží je dle respondentů samotný typ vzdělání, které ne zcela koresponduje s potřebami pracovního trhu. Profese, které respondenti uváděli, jsou v současné době na pracovním trhu málo žádané, je problém nalézt v nich pracovní uplatnění. Převažuje zde totiž poptávka po strojírenských a technických profesích, v těchto oborech sice existuje docela vysoký počet volných pracovních míst, ale je nedostatek kvalifikovaných odborných pracovníků, kteří by tuto práci mohli zastávat. Potvrzuje se tak fakt, že největším problémem pracovního trhu v Ostravě je právě strukturální nezaměstnanost. Je proto potřeba adekvátně reagovat na tuto situaci a zavádět ve školách takové obory, které by vhodně reagovaly na nedostatečný počet kvalifikovaných pracovníků v technických profesích. Současně se také ukazuje, že by bylo vhodné zavádět i více praktické výuky na školách a především také dostatečně informovat mladé lidi o tom, jaká situace panuje na trhu práce, vědět a zhodnotit, jaké jsou reálné šance na uplatnění. Důležité je také vybírat vhodný učební nebo studijní obor a do budoucna si tak zajistit větší šance a možnosti uplatnění na pracovním trhu. Z výše uvedeným souvisí také i nepříjemné dopady nezaměstnanosti, které postihly i oslovené absolventy škol.

74

Potvrzuje se, že mladí lidé mají především nedostatek finančních prostředků, odsouvají se tak jejich šance na osamostatnění se od původní rodiny (všichni respondenti prozatím žijí se svými rodiči ve společné domácnosti).Rozhodnutí odstěhovat se a získat vlastní byt se posouvá na neurčitou dobu. Negativní je také nedostatek finančních prostředků s ohledem na koníčky a zájmy mladých lidí, některé druhy sportovních aktivit jsou nákladné a nemohou si je tudíž dovolit. V rodinách oslovených respondentů se objevily i konflikty s rodiči, někteří z nich vyčítají svým dětem příliš malou snahu o získání zaměstnání. Hádky se objevují také z důvodu, že někteří absolventi škol mají ještě mladší sourozence a bytové podmínky nejsou zrovna ideální. Chybí soukromí pro všechny členy rodiny. Mezi další důsledky, které z průzkumu vyplynuly patří také nuda, apatie, nedostatek motivace pramenící z opakovaných neúspěchů při hledání zaměstnání. Za negativní považuji i fakt, že u těchto mladých lidí nedochází ke smysluplnému vytvoření a uspořádání denních aktivit a pracovních návyků, které jsou velmi důležitým základem jejich dalšího pracovního uplatnění. S tím souvisí i nízký kontakt s okolním prostředím, absence navazování nových přátelských i pracovních kontaktů v zaměstnání. Současně se snižuje jejich sebedůvěra, objevují se pocity méněcennosti. Chybí příležitosti k rozvíjení nových zkušeností a znalostí. Teoretické znalosti nabyté ve škole zůstávají zcela nevyužity, navíc dochází k jejich rychlému zapomínání. Co se týče trávení volného času, polovina z oslovených respondentů hledá zaměstnání formou různých inzerátů, telefonických kontaktů. Časté je vyhledávání zaměstnání na internetu. Někteří z nich se snaží situaci vyřešit tím, že se hlásí k dalšímu studiu na střední škole (doplnění maturitní zkoušky) a vysoké škole a rozšiřují si další vzdělání. Ve volném čase mladí lidé pomáhají doma svým rodičům, ale čas tráví i se svými blízkými, přáteli, partnery, rodinou. Na druhou stranu se objevily i pasivní činnosti, jako časté „vysedávání“ před televizní obrazovkou, kdy převažuje spíše pasivní postoj k celému problému. U některých respondentů je ale zřejmé, že velká aktivita při vyhledávání volných pracovních míst se v tomto směru příliš neprojevuje(jsou hodně doma nebo chodí ven, sportují - nejedná se tedy přímo o aktivity, které by směřovaly k hledání zaměstnání). K nejčastějším způsobům při vyhledání volných pracovních míst patří návštěvy firem, telefonické konzultace, příprava na přijímací zkoušky, sebevzdělávání, zvažování poradenských aktivit při v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Jen dva z oslovených respondentů se účastní programů aktivní politiky zaměstnanosti, jedná se o tzv. motivační kurz a nespecifickou rekvalifikaci určenou absolventům škol, které Úřad práce v Ostravě opět zavedl v průběhu roku 2007. Nabídku APZ hodnotí respondenti jako spíše nízkou a nedostatečnou, chybí jim podrobnější seznámení s nabízenými aktivitami úřadu práce. Některým rovněž připadá, že je úřad práce v komunikaci s nimi příliš pasivní a očekávali by daleko větší míru ochoty ke spolupráci.

75

Nejčastějšími plány do budoucna jsou doplnění si vzdělání, ať už pokračování ve studiu na střední nebo na vysoké škole, některé však např.do dalšího studia „nutí“ jejich rodiče. Tito si přejí, aby jejich dcera nebo syn měli lepší vzdělání. Dále si mladí lidé do budoucna přejí nalezení dobré práce, naplnění pocitu seberealizace a sebeuplatnění. U mladých žen se také objevilo přání k založení rodiny, avšak v současné době tato otázka pro ně není aktuální. Nesnaží se např.únikem do mateřství vyřešit problém nezaměstnanosti. Polovina z oslovených respondentů je do budoucna ochotna (v případě dalšího nezdaru při hledání zaměstnání) přehodnotit své priority a dojíždět za prací, (prozatím se všichni snažili nalézt práci pouze v rámci Ostravy). I když tato snaha do určité míry stále přetrvává, přesto je zde již ochota k pracovní mobilitě, která předtím nebyla příliš zřejmá.Co se týče otázky odchodu za prací do zahraničí, polovina z dotázaných respondentů do budoucna vůbec neuvažuje o tom, že by odešli hledat zaměstnání do zahraničí.Mezi nejčastější důvody patří názory, že na tento krok musí mít člověk povahu, nezbytné jsou také dobré jazykové znalosti, což je oblast, ve které si naši absolventi příliš nedůvěřují.Na druhou stranu je ale příznivé, že většina z oslovených respondentů je také ochotna se do budoucna dále vzdělávat, zejména uvádějí zdokonalení zmiňovaných jazykových znalostí, své vědomosti považují v tomto ohledu za ne zcela dostatečné.Vcelku reálně vidí také své finanční ohodnocení za odvedenou práci. Tato otázka pro ně prozatím není sice aktuální, ale představy mladých lidí se většinou pohybují mezi 10.000 – 20.000 Kč. (Výjimku tvořil respondent, který si pro sebe představoval poměrně vysoké finanční ohodnocení ve výši 20.000, ale současně byl při hledání práce nejméně aktivní. Jeho nejvyšší dosažené vzdělání bylo vyučen a to s tím, že o dalším doplnění vzdělání či sebevzdělání neuvažuje). Závěrem průzkumu bylo cílem zjistit, jaká je skutečná snaha mladých lidí při hledání zaměstnání, což bylo možné si ověřit na modelovém příkladu. Potvrdilo se, že více než polovina oslovených respondentů má snahu řešit nezaměstnanost i přijetím nabídky nízce placeného zaměstnání spojeného s dojížděním, mimo území města Ostravy. I když se v tomto modelovém příkladu nejevila finanční nabídka jako zrovna lákavá, šlo především o tom, že by i takto velmi nízce placené zaměstnání umožnilo získat mladým lidem praxi a časem pomoci usnadnit hledání jiného a lépe placeného pracovního místa do budoucna. Jednalo by se tedy o jakýsi odrazový můstek pro zahájení pracovní kariéry.Závěrem lze konstatovat, že i když většina oslovených respondentů nevyužívá programů aktivní politiky zaměstnanosti, přesto se snaží hledat a získat pracovní místo především svépomocí, vlastním silami. Tato snaha o vyřešení situace nezaměstnanosti stále u mladých lidí jednoznačně převažuje. Absolventi již zároveň často opouští od původního záměru pracovat přímo v Ostravě a jsou ochotni k pracovní mobilitě.I tento jev dokazuje snahu podílet se svépomocí na řešení stávající nezaměstnanosti. Provedený výzkum tedy potvrdil, že důvod setrvávání absolventů škol na trhu práce v Ostravě v evidenci ÚPO je spíše objektivní, tzn., že spočívá především v nerovnováze mezi dosaženým vzděláním a poptávkou na trhu práce. Viditelné je to značně i na oborech oslovených respondentů. Jedná se o obory, po kterých není na tomto trhu práce v současné době poptávka, tedy převážně o administrativní, ekonomické profese, ale také o oblast gastronomie či potravinářského průmyslu. Na základě výše uvedeného se tedy přikláním spíše k objektivním důvodům dlouhodobé nezaměstnanosti absolventů škol na trhu práce v Ostravě.

76

7 Závěr Cílem této diplomové práce byla zjistit a nalézt tak odpověď na otázku, zda je nezaměstnanost absolventů škol na trhu práce v Ostravě způsobena jejich nízkou motivací (tedy subjektivními důvody) při hledání zaměstnání, nebo zda jsou důvody jejich nezaměstnanosti spíše objektivní, neboli spočívající např. v nerovnováze mezi dosaženým vzděláním a poptávkou na trhu práce. Na základě této hlavní výzkumné otázky jsem stanovila 6 dílčích výzkumných otázek tak, aby mohla být zodpovězena hlavní výzkumná otázka. Jako hlavní techniku sběru dat jsem použila polostandardizovaný rozhovor s nezaměstnanými absolventy škol. První dílčí výzkumná otázka zněla: „Jak absolventi škol vnímají svou současnou situaci vzhledem k evidenci na úřadu práce?“ Odpovědi respondentů potvrdily, že pro všechny z nich je tato situace nepříjemnou životní zkušeností.Názory mladých lidí na tuto problematiku jsou si v mnoha ohledech podobné. Nejčastějšími popisovanými pocity byla lítost, zklamání, zbytečnost nebo zoufalství. Objevuje se také nuda, beznaděj a v jednom případě byl negativně vnímám fakt, kdy si okolí mladé ženy, jež je nyní nezaměstnaná myslelo, že se jí pracovat nechce. Většina z oslovených respondentů si současně nepřipouštěla možnost, že by po ukončení studií mohly jejich kroky vést na úřad práce. Jednoduše spoléhali nato, že se jim něco takové nemůže přece stát. Dále, polovina oslovených mladých lidí si stěžovala na neochotu pracovníků ze strany úřadu práce, zejména jim vadila nízká informovanost ze strany úřadu práce. Mladí lidé očekávali menší pasivitu a větši aktivitu za strany pracovníků ÚPO. Druhá dílčí výzkumná otázka zněla: „Jaké jsou příčiny nezaměstnanosti absolventů škol (z jejich vlastního pohledu)“? V tomto případě se respondenti dle očekávání shodli na tom, že největší příčinou a současně i určitou bariérou či překážkou, která jim brání v nalezení pracovního uplatnění je absence praxe a praktických zkušeností. Dalšími uváděnými důvody byly nízká znalost cizích jazyků, práce na počítači. Problém představovaly také nízké nebo nedostatečné sociální kontakty a známosti, které by usnadnily a umožnily lepší orientaci na pracovním trhu. Problémem je také vzdělání, které ne zcela koresponduje s potřebami pracovního trhu, na kterém je v současné době dávána přednost především technickým profesím. Z provedených rozhovorů vyplynulo, že oslovení respondenti mají vystudované, nebo jsou vyučeni v takových typech oborů, po kterých není v Ostravě poptávka a je tudíž problém nalézt v nich pracovní uplatnění.Zároveň snaha o zodpovězení této dílčí výzkumné otázky ukázala, jak je důležité vzdělání a zejména vhodně zvolené studium nebo učební obor. Potvrzuje se také nutnost celoživotního vzdělání a permanentní investice do rozvoje lidského kapitálu, který je v současné době nezbytností.V Ostravě je tento problém stále aktuální, díky nesouladu mezi nabídkou vzdělávacích oborů a poptávkou po pracovních místech na trhu práce. Domnívám se, že do budoucna by se měla zvážit nabídka takových učebních a studijních oborů, které reagují na potřeby regionální pracovního trhu a jsou mu tzv. „ušity“ na míru. Hledání zaměstnání by potom nemuselo být zvláště v případech

77

nevhodně zvoleného oboru studia, tak zdlouhavé. A i když je situace v Ostravě nejlepší za posledních zhruba 10 let, vzdělávací systém stále ne zcela dostatečně reaguje na potřeby pracovního trhu. Třetí dílčí výzkumná otázka zněla: „Jaké mohou být dopady nezaměstnanosti na absolventy škol ( z jejich vlastního pohledu)?“. Z uvedených odpovědí oslovených respondentů se ukázalo, že jako největší handicap je mladými lidmi vnímán nedostatek finančních prostředků, v důsledku toho si nemohou dovolit pořádně nic koupit, nebo se osamostatnit a odstěhovat se od své původní rodiny. Průzkum také potvrdil, že naprostá většina respondentů nepřispívá žádnou částkou spojenou s náklady na provoz domácnosti, (pouze 3 z nich) přispívají alespoň částkou „symbolickou“.Všech 11 respondentů také bydlí se svými rodiči ve společné domácnosti.Nutno ale podotknout, že i když finanční stránka představuje pro tyto mladé lidi nepříjemný důsledek nezaměstnanosti, přesto jsou na tom lépe, než např. nezaměstnaný člen rodiny, který musí svou rodinu uživit a navíc hradit veškeré poplatky spojené s provozem domácnosti, bydlením, službami,atd. Na druhou stranu, pokud je mladý člověk nezaměstnaný dlouhodobě, negativním jevem je prodloužení jeho ekonomické závislosti na původní rodině. Proces osamostatnění se tak posouvá na pozdější dobu. Z průzkumu dále vyplynulo, že současně nedochází k vytvoření pravidelného režimu dne v souvislosti s absencí pravidelné denní aktivity. Nelibě jsou vnímány také pocity snížení sebedůvěry, objevuje se méněcennost a pocit zmaru, že mladý člověk není ve společnosti užitečný.Z tohoto plyne také absence sociálních kontaktů, nedochází k vytváření nových přátelských svazků.V této době není ani příliš mnoho příležitostí k dalšímu profesnímu rozvoji. Čtvrtá dílčí výzkumná otázka zněla: „Jak tráví absolventi škol svůj volný čas (vzhledem k současnému stavu nezaměstnanosti)“? Bylo pozitivní zjistit, že většina z oslovených respondentů ve svém volném čase nezahálí. Hledají si zaměstnání, objevuje se pročítání inzerátů v novinách, hledání práce pomocí internetu. 2 respondenti se připravují na přijímací zkoušky na vysokou školu a vyplňují tak svůj volný čas učením. Mimo to se dále objevují takové aktivity jako je sport, pomoc rodičům při údržbě rodinného domu nebo zahrady. Na druhou stranu jsem ale zjistila, že jsou i tací respondenti, kteří tráví svůj volný čas naprosto pasivně, jsou doma a dívají se např. na televizi. Snaha o hledání zaměstnání se v tomto případě nijak zvlášť neprojevuje.(Jednalo se o menšinu oslovených respondentů). 1 respondent se účastní nespecifického rekvalifikačního kurzu pro absolventy škol, další se účastní tzv. kurzu motivace. Pátá dílčí výzkumná otázka zněla: „Mají absolventi škol zájem aktivně se sami podílet na řešení své nepříznivé situace (využívat např.programy aktivní politiky zaměstnanosti v Ostravě) nebo jsou spíše pasivní a očekávají, že se situace „nějak“ vyřeší? Ukazuje se, že absolventi škol mají zájem hledat zaměstnání svépomocí a nečekat na to, až „to“ úřad práce udělá za ně. Někteří z nich navštěvují firmy, o pracovní nabídky

78

se zajímají také telefonicky. Jsou mezi nimi i takoví, kteří jsou ochotni najít si co nejdříve práci i méně placenou. Sledují také inzeráty v novinách a píší žádosti. Občas také nahlíží na internetové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí. V případě nalezení práce jsou ochotni dojíždět i do vzdálenějších míst, ale jen do té doby, než budou mít rodinu, pak by např. jedna z respondentek považovala dojíždění za prací za problém. Podle ní by tom hrála roli také finanční nabídka.Jiná mladá žena je ochotna vzít i práci méně placenou, protože předpokládá, že by to nebylo napořád.Ve většině případů byla patrná snaha situaci řešit. Objevily se však také i zcela opačné názory, kdy absolventi nebyli příliš aktivní k hledání zaměstnání a spíše vyčkávali, zda se pracovní nabídka neobjeví sama od „sebe“. Převažovali však ti, kteří se situaci snaží řešit. Co se týče nabídky APZ, tuto hodnotí mladí lidé jako spíše nízkou a domnívají se, že by nabídka APZ mohla být větší a rozsáhlejší. Průzkum ukázal, že by respondenti uvítali větší informovanost o nabízených kurzech a programech APZ ze strany pracovníků ÚPO. 5 z oslovených respondentů např. odpovědělo, že vůbec neví, jak by nabídku APZ ohodnotili, z čehož usuzuji na jejich nedostatečnou informovanost o službách o nabídce aktivní politiky zaměstnanosti v Ostravě. Navíc rovných 8 mladých lidí této nabídky vůbec nevyužívá. Průzkum ale ukázal, že i přes existenci nabídky programů APZ se snaží nezaměstnanost řešit sami a to tím, že si hledají zaměstnání svépomocí. Současně sami mladí lidé upozorňují na nutnost vyšší propojenosti vzdělávacích institucí s úřadem práce a přizpůsobení nabídky oborů na školách tak, aby reagovaly na potřeby regionálního trhu práce. Poslední dílčí výzkumná otázka zněla: „Jaké jsou plány nezaměstnaných absolventů škol do budoucna?“ Nejčastějšími plány těchto mladých lidí jsou doplnění si dalšího vzdělání, někteří by si rádi v budoucnu doplnili své středoškolské vzdělání nebo složili maturitní zkoušku. Další respondenti se snaží dostat se na VŠ (2 respondentky se připravují na přijímací zkoušky na vysokou školu). Další studium je jejich způsob, jak vyřešit současný stav dlouhodobé nezaměstnanosti.U některých respondentů jsem však zaznamenala, že je do studia spíše nutí jejich rodiče,není to přání ani potřeba mladých lidí snažit se o změnu sám vlastními silami. Většina z oslovených oslovených respondentů si do budoucna přeje nalézt odpovídající zaměstnání, ve kterém by se mohli seberealizovat. Část z nich se chce osamostatnit od své původní rodiny, odstěhovat se a pořídit si vlastní bydlení. Objevuje se zde potřeba většího soukromí, které nyní nemají, bydlí totiž doma s rodiči a často s mladšími sourozenci. Tato situace je náročná pro všechny strany. Mladé respondentky také odpovídají, že by do budoucna rády založily rodinu, ovšem není to v současné době aktuální otázka a ani se nesnaží mateřstvím vyřešit stávající situaci nezaměstnanosti. Zde se současně potvrzuje trend dnešních mladých lidí odkládat založení rodiny na stále pozdější dobu. Dále,většina absolventů je ochotna do budoucna do zaměstnání i dojíždět, (v případě neúspěchu při hledání práce, prozatím všichni upřednostňují zaměstnání na území města Ostravy). Co se týče odcestování za prací do zahraničí, jako řešení nezaměstnanosti nevidí tuto možnost příliš mnoho respondentů. Nejčastějším důvodem je v tomto případě jazyková bariéra, ale také citová vazba na rodinu, přátele, partnery. Setkala jsem se i

79

názorem, že respondentka do zahraničí odcestovat nechce, neboť se necítí být dostatečně xenofóbní. Motivace ke vzdělávání respondentů do budoucna je docela vysoká.Z průzkumu vyplynulo, že většina z oslovených mladých lidí, je ochotna chodit např. dále do školy, sebevzdělávat se a investovat tak do rozvoje svého lidského kapitálu. Závěrem lze konstatovat, že více než polovina respondentů by přijala i nízce placené zaměstnání spojené s dojížděním. Provedený výzkum potvrdil, že důvod setrvávání absolventi škol na trhu práce v Ostravě v evidenci ÚPO je spíše objektivní, tzn., že spočívá především v nerovnováze mezi dosaženým vzděláním a poptávkou na trhu práce. Viditelné je to značně i na oborech oslovených respondentů: Jedná se o obory, po kterých není na tomto trhu práce v současné době poptávka, tedy převážně o administrativní, ekonomické profese, ale také o oblast gastronomie či potravinářského průmyslu. Na základě výše uvedeného se tedy přikláním spíše k objektivním důvodům dlouhodobé nezaměstnanosti absolventů škol na trhu práce v Ostravě.

80

Seznam použité literatury BUCHTOVÁ B. a kolektiv. 2002. Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada Publishing. DISMAN, M. 2007. Jak se vyrábí sociologická znalost. Příručka pro uživatele. Praha: Karolinum. ENGBERSEN, G., K. SCHUYT, J. TIMMER. 1990. Cultures of Unemployment: Longterm Unemployment in Dutch Inner Cities. Working Papers of the Department of sociology at the University od Leiden. KREBS, V. a kolektiv. 2007. Sociální politika. Praha: Aspi. LIŠKA, V. a kol. 2004. Makroekonomie. Praha: Professional Publishing. MAREŠ, P. 2002. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Slon. MATĚJŮ, P., STRAKOVÁ, J. et al. 2006. (Ne) rovné šance na vzdělání. Vzdělanostní nerovnosti v České republice. Praha: Academia. MATOUŠEK, O., KOLÁČKOVÁ, J., KODYMOVÁ, P. (eds). 2005. Sociální práce v praxi. Specifika různých cílových skupin a práce s lidmi. Praha: Portál. PETRUSEK, M. 1993. Teorie a metoda v moderní sociologii.Praha: Karolinum. ROSSI, H. PETER., FREEMAN, E. HOWARD., LIPSEY, W. MARK. 1998. Evaluation a systematic approach. Sage Publications Ltd. SAMUELSON, P., NORDHAUS, W. 1991. Ekonomie. Praha: Svoboda. SIROVÁTKA T., MAREŠ P. (eds). 2003. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. Brno: Masarykova univerzita. SIROVÁTKA, T. 1995. Politika pracovního trhu. Brno: Masarykova univerzita. SIROVÁTKA T. et al. 2006. Rodina, zaměstnání a sociální politika. Brno: Masarykova univerzita. SIROVÁTKA T. 2000. Česká sociální politika na prahu 21. století. Efektivnost, selhávání, legitimita. Brno: Masarykova univerzita. SIROVÁTKA T. (ed). 2002. Menšiny a marginalizované skupiny v České republice. Brno: Masarykova univerzita. SIROVÁTKA T. (ed). 2004. Sociální exkluze a sociální inkluze menšin a marginalizovaných skupin. Brno: Masarykova univerzita. SIROVÁTKA T., ŘEZNÍČEK, I. 1994. Dlouhodobá nezaměstnanost a záchranná sociální síť.(Srovnávací studie tří okresů). Brno a Filadelfie: Masarykova univerzita. SIROVÁTKA, T., KULHAVÝ, V., HORÁKOVÁ, M., RÁKOCZYOVÁ, M. 2006. Hodnocení efektivity programů aktivní politiky zaměstnanosti v ČR. VÚPSV Praha: Výzkumné centrum Brno. ŠVARCOVÁ, J. 2002. Ekonomie. Zlín: CEED. TULEJA, P., MAJEROVÁ, I., NEZVAL, P. 2006. Základy makroekonomie. Brno: Computer Press, a.s. TRHLÍKOVÁ J., VOJTĚCH J., ÚLOVCOVÁ, J. 2004. Uplatnění absolventů na trhu práce. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání. WINKLER, J., KLIMPLOVÁ, L., ŽIŽLAVSKÝ, M. 2005. Účelové programy na lokálních trzích práce. Jejich význam, potřebnost a realizace. Brno: Masarykova univerzita.

81

Ostatní zdroje: Informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce. 2008. [ databáze on line] c 2007[16.2.2008], dostupné na http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/SStranka.aspx?CiloveSkupiny=1&Kod Stranky=5.1.07 Kvalifikační struktura absolventů škol. 2007. [ databáze on line] c 2007 [ 6.3. 2008],dostupné na http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/ksa. Míra nezaměstnanosti k 31.3. 2008. 2008. [ databáze on line] c 2008 [ 5.4. 2008], dostupné na http://portal.mpsv.cz/sz/local/ot_info/trh_prace_novy/okres_ostrava/nezamestnanost_ok res. Měsíční statistiky nezaměstnanosti. 2007. [ databáze on line] c 2007 [ 15.2. 2008], dostupné na http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes Nespecifické rekvalifikace. 2008. [ databáze on line] c 2008 [ 15.3. 2008], dostupné na http://portal.mpsv.cz/sz/local/ot_info/rekvalifikace/progr_4.pdf. Oddělení analýz a prognóz. Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava v roce 2007 a předpokládaný vývoj v roce 2008. [ databáze on line] c 2007 [ 25.2. 2008], dostupné na http://portal.mpsv.cz/sz/local/ot_info/trh_prace_novy/okres_ostrava/analyzy_okres Pololetní statistiky absolventů. 2007. [ databáze on line] c 2007 [ 7.3. 2008], dostupné na http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo. Statistiky o rekvalifikacích. 2007. [ databáze on line] c 2007 [ 8.3. 2008], dostupné na http://portal.mpsv.cz/sz/stat/rek?uzemi=142000&_piref37_241136_37_241135_241135 .statse=2000000000011&_piref37_241136_37_241135_241135.statsk=2000000000014 &_piref37_241136_37_241135_241135.send=&_piref37_241136_37_241135_241135. stat=2000000000025&_piref37_241136_37_241135_241135.obdobi=1&_piref37_2411 36_37_241135_241135.rok=2006&_piref37_241136_37_241135_241135.uzemi=1420 00 Zákon ze dne 21. dubna 2006. Zákoník práce. [ databáze on line] c 2006 [ 12.12. 2007], dostupné na http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb06262&cd=76&typ=r Zákon ze dne 13. května 2004. Zákon o zaměstnanosti. [ databáze on line] c 2004 [ 9.2. 2008], dostupné na http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb04435&cd=76&typ=r

Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil - roční průměry za rok 2005; kód 3115; ČSÚ. [ databáze on line] c 2005 [ 2.5. 2008], dostupné nahttp://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/p/3115-06

82

Anotace Název diplomové práce: Nezaměstnanost absolventů škol na trhu práce v Ostravě Autor: Lenka Musilová Vedoucí práce: PhDr. Jiří Winkler, Ph.D. Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sociálních studií, rok 2008 Počet slov:26 978 Klíčová slova: absolvent nezaměstnanost dlouhodobá nezaměstnanost trh práce v Ostravě strukturální nezaměstnanost aktivní politika zaměstnanosti nástroje aktivní politiky zaměstnanosti

Diplomová práce se snaží upozornit na problematiku nezaměstnaných absolventů středních škol na trhu práce v Ostravě, zejména na dlouhodobou nezaměstnanost těchto mladých lidí. I když se situace pozvolna stále zlepšuje, přesto patří Ostrava a Moravskoslezský kraj k oblastem, které jsou nezaměstnaností dlouhodobě a nejvíce postiženy. Absolventi škol představují rizikovou skupinu, která je nezaměstnaností postižena a šance mladých lidí nalézt vhodné pracovní místo po ukončení vzdělávacího procesu jsou stále omezené, i přes zlepšení celkové situace na ostravském pracovním trhu. V teoretické části vymezuji základní pojmy týkající se trhu práce a nezaměstnanosti, součástí práce je také vymezí subjektivních (motivačních) aspektů nezaměstnanosti, postojů k hledání zaměstnání nebo vymezení příčin a důsledků nezaměstnanosti absolventů škol. V diplomové práci se dále zabývám také aktivní politikou zaměstnanosti nebo evaluačním plánováním programů aktivní politiky pracovního trhu. Prostřednictvím metodologické části, pomocí použití kvalitativní výzkumné strategie (polostandardizovaných rozhovorů), se snažím najít odpověď na hlavní výzkumnou otázku, která zní: „Je nezaměstnanost absolventů škol na trhu práce v Ostravě způsobena jejich nízkou motivací (tedy subjektivními důvody) při hledání zaměstnání, nebo jsou důvody jejich nezaměstnanosti spíše objektivní, neboli spočívající např. v nerovnováze mezi dosaženým vzděláním a poptávkou na trhu práce“?

83

Annotation Title of Diploma Work: Unemployment of school leavers at the Labour Market in Ostrava Author: Lenka Musilová Head of the work: PhDr. Jiří Winkler, Ph.D. Masaryk University Brno, Fakulty of Social Studies, 2008 Number of words: 26 978 Key words: school leaver unemployment long termed unemployment Labour market in Ostrava structural unemployment aktive policy of employment instruments of active policy employment

The diploma work tries to pay attentation to problemes of unemployed school leavers at the Labour market in Ostrava, especially to a long termed unemployment of these young people. Ostrava and the Moravian – Silesian Region belong to the most affected areas by a long termed unemployment though the situation is slowly getting better, school leavers represent a risk group that is affected by unemployment and a chance of young people to find their suitable vacancy after finishing educational process is still limited in spite of a certain improvement at the Ostrava labour market. In the theoretical part I have specified basic ideas concerning to a job market and unemployment, a component of this work is also a specification of subjective (motivative) aspects of unemployment, attitudes to looking for employment or delimination of causes and consequences of school leavers unemployment. In my diploma work further I have also dealt with an active policy of employment rate or evaluative planning of programmes of an aktive policy of a job market. By means of the methodical part using qualitative experimental strategy (semistandardized interviews) I have tried to find an answer to the principal experimental question, that is: „Is school leavers unemployment at the Labour market in Ostrava caused by school leavers law motivation (subjective reasons) at looking for employment or reasons of their unemployment are objective ones or they consist in an inequality between archieved education and demands a labour market?“

84

Jmenný a věcný rejstřík absolvent - 6, 7, 11, 12, 13, 15, 16, 17, 18, 20, 23, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 43, 44, 45, 46, 47, 48, 49, 50, 52, 53, 54, 56, 57, 58, 59, 61, 62, 64, 66, 67, 68, 69, 70, 71, 73, 75, 76, 77, 78 aktivní politika zaměstnanosti - 7, 38, 43, 45, 46, 47, 64, 66, 67, 68, 73, 76 Buchtová - 6, 13, 17, 18, 21, 65, 72 cílenost - 45, 46 cyklická nezaměstnanost - 9 Disman - 50 dobrovolná nezaměstnanost - 10 dlouhodobá nezaměstnanost - 13, 14, 15, 16, 17, 20,22, 24, 27, 30, 36, 38, 26, 47, 58, 61 dualizace pracovního trhu - 8 efekt mrtvé váhy - 46

Nordaus - 6, 5 nulová cyklická nezaměstnanost - 22 operacionalizace - 49 plánování evaluace - 40 Petrusek - 53 polostandardizovaný rozhovor - 49, 50

poptávka - 5, 7, 9, 10, 20, 21, 31, 33, 36, 47, 55, 58, 71, 74, 75, 78 pracovní síla - 9 přirozená míra nezaměstnanosti - 23 Rossi - 40,41, 42, 43 rekvalifikace - 23, 44, 45, 46, 64, 65, 66, 67

respondent - 48, 49, 50, 51, 52, 53, 54, 55, 56, 57, 58, 59, 60, 61, 62, 63, 64, 65, 66, 67, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 75, 76, 77, 78 Řezníček - 63 Samuelson - 6, 25 sezónní nezaměstnanost - 10 Schuyt - 14 Sirovátka - 7, 8, 17, 20, 21, 24, 39, 45, 59, 60, 63, 67, 72 sociální exkluze - 44, 65 Straková - 38 strukturální nezaměstnanost - 6, 9, 20, 21, 22, 23, 25, 71 Švarcová -24 teorie lidského kapitálu - 56, 57 teorie fronty - 57 teorie insiders - 58 teorie outsiders - 58 Timmer - 14 Tuleja - 9, 11, 24, 25 trh práce - 6, 7, 8, 9, 10, 11, 15, 16, 17, 20, 21, 23, 24, 27, 29, 36, 43, 47, 48, 49, 50, 56, 57, 58 Trhlíková - 12, 17, 21 typy kultur dlouhodobě nezaměstnaných - 13 účel evaluace - 37 Úlovcová - 12, 17, 21 úřad práce - 13, 18, 24, 26, 27, 29, 30, 42, 44, 48, 49, 51, 53, 54, 66, 71, 72, 75, 77 uzamykací efekt - 64

empirický ekvivalent - 49 Engbersten - 14 explicitní diskriminace - 8 evaluační plánování - 37, 40 frikční nezaměstnanost - 9, 23 funkční nezaměstnanost - 10 heterogenita a segmentace pracovního trhu - 8, 56 hodnocení programu - 41 hystereze trhu práce - 23, 60 index cílenosti - 46

induktivní logika - 48 indukovaná nezaměstnanost - 22 kauzální mapa -20, 21 Kodymová - 25 Koláčková - 25 koncept bilaterálního monopolu - 8 koncept efektivního vyjednávání - 8 Krebs - 6, 10 kvalifikační inflace - 55 kvalifikační mezera - 22 kvalitativní výzkumná strategie - 48 lidský kapitál - 7,56, 58 Liška - 24 Matějů - 38 Mareš - 11, 13, 14, 15, 20, 21, 63 ,64, 67 ,75 Matoušek - 25 motivace - 6, 19, 48, 49, 52, 64, 66, 69, 71, 72, 75,77

validita - 48 Vojtěch - 12, 17, 21 Winkler - 39 zaměstnaní - 10 Žižlavský - 53, 54

nabídka - 5, 7,9 20, 21, 26, 36, 55 Národní akční plán zaměstnanosti - 64 nástroje aktivní politiky zaměstnanosti - 42 nezaměstnanost - 5, 6, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 22, 23, 24, 26, 28, 29, 45, 46, 47, 48, 49, 54, 55, 57, 58, 59, 60, 61, 62, 64, 69, 71, 73, 75, 76, 77, 78 nezaměstnaní - 9 nedobrovolná nezaměstnanost - 10

85

Seznam tabulek a grafů Tabulka 4.1 Tabulka 4.2 Tabulka 4.3 Tabulka 4.4 Tabulka 4.5 Tabulka 4.6 Tabulka 4.7 Tabulka 4.8 Tabulka 5.1 Tabulka 5.2 Tabulka 5.3 Tabulka 5.4 Tabulka 5.5 Tabulka 6.1 Graf 4.1

Srovnání vývoje míry nezaměstnanosti v Ostravě, v Moravskoslezském kraji a České republice v roce 2007 Pořadí nezaměstnanosti absolventů dle krajů v České republice k 30.9.2007 Absolventi škol na trhu práce v Ostravě v období od prosince 2006 do prosince 2007 Vývoj počtu evidovaných absolventů škol podle stupně vzdělání Úplné střední odborné vzdělání - vyučeni s maturitou Střední odborné vzdělání – vyučeni Nižší střední odborné vzdělání Úplné střední odborné vzdělání s maturitou - bez vyučení Stádia vývoje programu a s nimi spojené evaluační funkce Absolventi škol v rekvalifikacích k 31.12. 2006 Absolventi škol v rekvalifikacích k 31.12. 2007 Cílenost rekvalifikací u absolventů škol na trhu práce v Ostravě k 31.12. 2006 Cílenost rekvalifikací u absolventů škol na trhu práce v Ostravě k 31.12. 2007 Charakteristika absolventů škol, se kterými byl proveden rozhovor Znázornění vývoje nezaměstnanosti absolventů škol v Ostravě v roce 2007

Seznam zkratek APZ ČR D 47 ESF MSK MPSV MPSV ČR OKD SOŠ SOU ÚPO VPM VŠ ZŠ

aktivní politika zaměstnanosti Česká republika Dálnice 47 Evropský strukturální fond Moravskoslezský kraj Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky Ostravsko karvinské doly střední odborná škola střední odborné učiliště Úřad práce Ostrava volná pracovní místa vysoká škola Základní škola

87

Přílohy Příloha č .1:

Charakteristiky oslovených respondentů.

Příloha č. 2:

Základní informace o projektu „ Najdi si práci“.

Příloha č. 3:

Přehled vybraných rekvalifikací pro uchazeče Ostravě v I. pololetí roku 2008.

Příloha č. 4:

Záznamový arch k rozhovoru pro absolventy škol.

88

Příloha č. 1 Charakteristiky oslovených respondentů Respondent č. 1 První oslovenou respondentkou byla žena. V loňském školním roce ukončila studium v učebním oboru zahradník na středním odborném učilišti zahradnickém. Je jí 19 let a v evidenci ÚPO je celkem 6,5 měsíců. Je svobodná, žije s rodiči ve společné domácnosti. Z rozhovoru vyplynulo, že jí vadí mínění některých lidí z jejího okolí, podle kterého se jí pracovat nechce. Od ÚPO očekává, že jí pomůže najít zaměstnání, toto očekávání je však vůči ÚPO jen částečné. Evidenci na ÚPO dopředu očekávala. Domnívá se, že největším handicapem absolventů škol je praxe, kterou nemá. Také si příliš nevěří, co se týče jazykových a počítačových znalostí. Uvádí, že jí tyto předměty ve škole nikdy moc „nešly“. Nedostatečnou znalost cizích jazyků považuje za svůj velký handicap.Vadí ji, že je omezena finančními prostředky, rodičům přispívá pouze symbolickou částkou 200,- Kč na stravu. Své budoucí finanční ohodnocení by si přestavovala ve výši 10.000-13.000 Kč.Ve volném čase chodí ven s kamarádkami. Snaží se hledat zaměstnání svépomocí a vzala by i práci mně placenou. Je ochotna do práce dojíždět i mimo město Ostrava. O možnosti odcestování za prací do zahraničí neuvažuje. Co se týče zmiňovaných cizích jazyků, považuje se za začátečníka a to v německém jazyce. Je ale ochotna věnovat se jejich dalšímu studiu. Na ÚPO jí byly nabídnuty kurzy motivace. Nabídku APZ pro absolventy škol nepovažuje za příliš dostatečnou, uvítala by, pokud by ÚPO poskytl mladým lidem větší informovanost ohledně této problematiky. Ze strany ÚPO očekávala poněkud vyšší iniciativu „něco lepšího“. Respondent č. 2 Druhou oslovenou respondentkou byla také žena, je jí 20 let. Má střední odborné vzdělání s maturitou v oboru podnikatelství. V evidenci ÚPO je celkem 8 měsíců. Je svobodná, žije s rodiči ve společné domácnosti. Jak sama sdělila, díky evidenci na ÚPO si připadá zbytečná, nepočítala s tím, že nalézt zaměstnání bude tak obtížné.Také od ÚPO očekává, že jí v tomto směru pomůže při hledání zaměstnání. Myslí si také, že by ÚPO mohl projevit větší aktivitu a navrhuje spolupráci se školami, aby mladí lidé věděli, ve kterém oboru je snadnější najít práci, a ve kterém je to naopak obtížné. Dle jejího mínění je nezaměstnanost absolventů škol způsobena především nedostatkem praxe v oboru a minimem zkušeností. Jako důsledek nezaměstnanosti pociťuje zejména finanční stránku, podobně jako předchozí oslovená respondentka. Situaci řeší tím, že v současné době navštěvuje rekvlalifikační kurz, jedná se o tzv. nespecifickou rekvalifikaci pro absolventy škol. Sleduje současně i pracovní nabídky novinách a na internetu. Doufá, že jí tato rekvalifikace pomůže najít si zaměstnání. Ráda by zůstala ve firmě, kde probíhá praktická část rekvalifikačního kurzu. Pokud by toto zaměstnání do budoucna nevyšlo, je ochotna za prací i dojíždět. O práci v zahraničí uvažovala, ještě když chodila do školy, ale rozmyslela si to. Pokud se

89

jí zaměstnání nepodaří nalézt, podá si přihlášku na vysokou školu a zkusí opět dále studovat. ( V době, kdy byl tento průzkum prováděn, však již vypršela lhůta pro podání přihlášky na VŠ).Chce se také zdokonalit v angličtině a němčině a časem si z těchto jazyků udělat státní jazykovou zkoušku. Své budoucí finanční ohodnocení si představuje ve výši 15.000 Kč. Nabídku zaměstnání uvedou v modelovém příkladu by nevzala, za tak nízkou mzdu by se jí nevyplatilo pracovat. Dle svých slov by projezdila mnoho peněz. Respondent č. 3 Třetím respondentem byl muž, věk 20 let. Je vyučen v oboru kuchař číšník, v evidenci ÚPO je celkem 6 měsíců. Žije s rodiči ve společné domácnosti. Na domácnost nepřispívá. Svou současnou situaci hodnotí slovy „nuda“, nemám, co dělat“.Myslel si, že bude snadnější najít si zaměstnání, pokládá to za nespravedlivé. Od ÚPO očekává, že mu pomůže najít si práci. Za největší bariéru považuje chybějící praxi. Má nedostatek finančních prostředků, nechce se mu už nic hledat, připadá mu, že je to zbytečné. Volný čas tráví spíše pasivně,dívá se doma na televizi, (pozdě vstává). Chodí také ven s kamarády. Práci si dle svých slov hledá tak, že občas někam zavolá, teď se mu údajně moc dle jeho slov „moc nechce“. Služeb APZ vůbec nevyužívá, na otázku, zda si myslí, že je APZ pro absolventy škol dostatečná, odpověděl, „že neví“. Do budoucna moc neplánuje, dle jeho slov pod něm rodiče chtějí, aby si dodělal maturitu. Jemu se ale příliš nechce. Jazyky ovládá minimálně (německý i anglický jazyk) a ani do budoucna neuvažuje, že by se v nich zdokonal. Není ochoten dojíždět do zaměstnání a ani neplánuje odejít za prací do zahraničí. Své budoucí finanční ohodnocení si představuje ve výši 20.000 Kč. U modelového příkladu uvedl, že takovou práci by nevzal, nechtělo by se mu ráno vstávat a někam dojíždět. (U tohoto respondenta jednoznačně převažuje velmi pasivní přístup k celé problematice a během rozhovoru jsem měla dojem, že je mu úplně jedno, že je nezaměstnaný). Respondent č. 4 Dalším respondentem byla opět mladá žena, věk 20 let. Dosažené vzdělání střední odborné (má vystudovanou obchodní akademii). V evidenci ÚPO je 7 měsíců. Bydlí s rodiči ve společné domácnosti,v současné době nepřispívá rodičům žádnými finančními prostředky. Ze své nynější situace je zklamaná, připadá si zbytečná a má pocit, že o ni nikdo nestojí. Svěřuje se, že ve škole jim říkali, jakou mají výhodu v tom, že jsou mladí, budou se umět přizpůsobit novým věcem a požadavkům zaměstnavatele.Jak sama říká, realita je poněkud odlišná. Během studia doufala, že v evidenci ÚPO nakonec přece jen „neskončí, ale stalo se. Na to, že by jí úřad práce našel zaměstnání ale dle svých slov nespoléhá. Důvodem nezaměstnanosti mladých lidí je podle ní nedostatek praxe a pracovních zkušeností. Nudí se, ve škole byla zvyklá potkávat se s ostatními spolužáky, teď jí chybí kontakt s lidmi a jak sama podotýká, hodně věcí, které se naučila ve škole, pomalu zapomíná. Ovládá středně pokročile angličtinu a je ochotna se dále vzdělávat.

90

Práci se snaží hledat sama, např. pomocí internetu. Kromě toho ve volném čase pomáhá doma rodičům protože mají rodinný domek, o který je potřeba se starat. Služeb APZ prozatím ještě nevyužívá, ale zvažuje poradenství. Nabídku APZ pro absolventy škol hodnotí jako spíše nízkou. Do budoucna by si ráda našla dobrou práci, pokusí se také o přijímací zkoušky na vysokou školu. Původně už studovat nechtěla, ale rozmyslela si to. Za prací byla by ochotna dojíždět, ale nesmělo by to být moc daleko. O zahraničí uvažuje, prozatím ale hledá práci u nás, v ČR. Budoucí finanční ohodnocení si představuje ve výši 15.00020.000 Kč. U modelového příkladu uvedla, že pokud by se jí nepodařilo dostat se na vysokou školu (v únoru si podala přihlášku), vzala by uvedené zaměstnání především z důvodu získání praxe. Respondent č. 5 Pátou respondentkou byla žena, věk 21 let. Má vystudovanou střední odbornou školu zaměřenou na management obchodu. V evidenci ÚPO je 7 měsíců.Bydlí s rodiči ve společné domácnosti, na výdaje spojené s chodem domácnosti nepřispívá. Svou současnou situaci hodnotí jako zoufalou. Od ÚPO čekává větší míru spolupráce, menší pasivitu. Největší příčinou nezaměstnanosti u mladých lidí je dle jejich slov nedostatečná spolupráce velkých firem a škol. Chybí jí pocit sebeuplatnění se ve společnosti, za negativní považuje i finanční stránku. Ve volném čase se snaží hledat zaměstnání, pročítá inzeráty. Situaci je ochotna řešit. Služeb APZ ale nevyužívá, sdělila, že nestudovala proto, „aby se rekvalifikovala na učňovský obor“. Jinak ale o nabídce APZ pro absolventy škol soudí, že je vcelku dostatečná.Do zaměstnání je ochotna dojíždět, práce v zahraničí ji neláká. Z cizích jazyků ovládá angličtinu na středně pokročilé úrovni.Je ochotna věnovat dalšímu studiu anglického jazyka svůj čas. Do budoucna by si ráda našla zaměstnání, ve kterém by se mohla seberealizovat a kariérově růst. Časem počítá i se založením rodiny, tato otázka pro ani ale není v nejbližší v době aktuální. Budoucí finanční ohodnocení by mělo dosáhnout alespoň výše průměrné mzdy. Modelová příklad uvedeného zaměstnání by vzala, ale jak sama sdělila, bylo by to jen na čas, než by našla něco lepšího.Finanční ohodnocení uvedené v modelovém příkladu označila jako směšné. Respondent č. 6 V pořadí šestou respondentkou byla opět žena, věk 22 let. Dosažené vzdělání střední odborné s maturitou zaměřené na provoz obchodu. V evidenci ÚPO je celkem 7 měsíců. Bydlí se svými rodiči ve společné domácnosti, na náklady spojené s bydlením nepřispívá žádnou částkou. V současné době si z hledání zaměstnání už připadá otrávená, v loňském roce se nedostala na vysokou školu. Doufá, že se to letos konečně podaří. Nepočítala s tím, že by mohla skončit v evidenci ÚPO. O úřadu práce si nemyslí, že by jí nalezl zaměstnání, nespoléhá na něj.

91

Příčinu nezaměstnanosti spatřuje v chybějí praxi, problémem jsou chybějící finanční prostředky. Ani rodinné zázemí není příliš ideální, bydlí s rodiči a dvěma mladšími sourozenci v malém bytě. Soukromí nemá ani ona, ani rodiče spolu s mladšími dětmi. Volný čas tráví s kamarádkami, nabídky práce teď na chvíli přestala sledovat, připravuje se přijímací zkoušky a spoléhá na to, že letos se na VŠ opravdu dostane. Do práce by byla ochotna dojíždět. O zahraničí uvažovala spolu s přítelem, ale nakonec si to oba dva rozmysleli. Podle této mladé ženy musí mít člověk na odcestování za prací do cizí země“povahu“ a to ona dle svých slov nemá.Z cizích jazyků ovládá angličtinusvé znalosti v tomto ohledu hodnotí spíše na nižší úrovni. Co se týče APZ - zvažovala rekvalifikaci, pokud nevyjde studium, zkusí se jí zúčastnit. Nabídku APZ nezná podrobně, ale myslí si, že je spíše nedostatečná.Do budoucna plánuje studium a poté založení rodiny. Finanční ohodnocení si představuje ve výši 10.000-13.000 Kč. Ohledně modelového případu uvedla, že by podobné zaměstnání s největší pravděpodobností přijala, ale zároveň si neumí představit, že by bydlela sama a musela si všechna vydání hradit z vlastních finančních prostředků. Respondent č. 7 Sedmým respondentem v pořadí byl muž, věk 20 let, dosažené vzdělání střední s maturitou, obchodní akademie. V evidenci ÚPO je celkem 8,5 měsíců. Bydlí s rodiči ve společné domácnosti, na náklady spojené s bydlením nepřispívá. Dle jeho slov má dojem, že mu úřad práce příliš nepomáhá, očekával od něj větší spolupráci. Doufal, že se mu podaří nalézt zaměstnání. Za největší nedostatek považuje absenci praxe. Připadá si méněcenný, nevyužitý,nemá finanční prostředky na své koníčky.Rád sportuje. Zaměstnání se snaží hledat svépomocí, využívá k tomu především internet. Služeb APZ nevyužívá. Ohledně zhodnocení, zda je nabídka programů APZ dostatečná, odpovídá, že neví. Do budoucna si chce najít dobrou práci, vlastní byt a založit rodinu.Do zaměstnání je ochoten dojíždět. V současné době zvažuje odcestování za prací do zahraničí. Umí anglicky-středně pokročilá znalost i spolu s ochotou zdokonalovat se v jazycích do budoucna.Finanční ohodnocení si představuje ve výši 15.000-20.000 Kč. U modelového případu uvedl, že by tak nízce ohodnocené zaměstnání, spojené s dojížděním, nepřijal. Respondent č. 8 V pořadí osmým respondentem byl muž, věk 21 let, dosažené vzdělání střední hotelová škola, obor hotelnictví. Délka evidence na ÚPO 7 měsíců. Bydlí s rodiči ve společné domácnosti. Na výdaje spojené s provozem domácnosti dle svých slov momentálně nepřispívá. Současnou situaci charakterizuje tak, že po většinu času má pocit, „že nechtějí pomoci uchazeči o zaměstnání“. Nezaměstnanost očekával, protože jak sám uvádí, nezaměstnaný byl i jeho bratr.Od ÚPO očekává koncentraci nabídek na jednom místě a také zdůrazňuje psychologickou podporu při hledání zaměstnání. Příčinou nezaměstnanosti absolventů škol je dle něj nezájem firem o absolventy bez praxe. Jako důsledek nezaměstnanosti uvádí pocit zbytečnosti. Svůj volný čas tráví

92

v současné době nejvíce na internetu, rozesílá také přihlášky do konkurzních řízení, čas od času má i osobní kontakty s vyhlédnutými zaměstnavateli.Situací se snaží řešit vlastními silami, nespoléhá jen na úřad práce.Služeb aktivní politiky zaměstnanosti ale nevyužívá, tudíž ji ani neumí ohodnotit, zda je podle jeho názoru dostatečná či nikoli. Do budoucna plánuje najít si zajímavou práci, je ochoten za prací i dojíždět. Na to, aby odjel za prací do zahraničí nemá dostatek odvahy. Je ochoten se dále sebevzdělávat. Jazykové znalosti angličtiny jsou na úrovni mírně pokročilý, totéž platí o německém jazyce. Budoucí finanční ohodnocení si představuje ve výši 20.000 Kč. Co se týče modelového příkladu uvádí, že by takovou nabídku přijal, ale jen na krátkou dobu (směje se finančnímu ohodnocení). Respondent č. 9 Další respondentkou je žena, věk 19 let,dosažené vzdělání střední odborné se zaměřením na poštovní a peněžní služby.V evidenci ÚPO je 8 měsíců.Bydlí s rodiči ve společné domácnosti, rodičům nepřispívá, dle jejich slov po ní ani stejně nic nechtějí, oba mají naštěstí práci. Svou současnou situaci hodnotí jako tragickou. S evidencí na ÚPO nepočítala, spoléhala na to, že jí úřad práce najde sám práci, pomalu si uvědomuje důležitost vlastní snahy v procesu hledání zaměstnání.Ona sama vidí největší příčinu nezaměstnanosti ve svých nízkých jazykových znalostech a také v chybějící praxi. Dále jako důvod uvádí neochotu zaměstnavatelů zaměstnávat mladé lidi bez pracovních zkušeností. Jako důsledek uvádí nedostatek finančních prostředků, kromě toho si připadá nedoceněná a zbytečná.Svůj volný čas tráví s kamarády. V současné době práci příliš nehledá, spoléhá totiž na to, že ji vezmou na vysokou školu, kam si podala přihlášku. Chce studovat ekonomický obor na VŠ v Ostravě. Na přijímací zkoušky se připravuje, je zde vidět motivace studovat a udělat pro to maximum.Služeb APZ nevyužívá, dle jejích slov nechce někde dělat masérku nebo prodavačku (má na mysli především prakticky zaměřené rekvalifikační kurzy). Na otázku, zda si myslí, že je nabídka APZ pro absolventy škol dostatečná, odpovídá, „že o to se vážně nezajímá“. V budoucnu se chce tedy dostat na VŠ, zdokonalit se v jazycích, které ovládá pouze na nízké úrovni.Je ochotna do práce i dojíždět, ale nesmí to být příliš daleko.O cestě do zahraničí neuvažuje.Finanční ohodnocení si představuje ve výši 17.000 Kč. U modelového příkladu odpovídá, že by takové zaměstnání nepřijala, dle ní je to výsměch lidem, kteří chtějí pracovat. Respondent č. 10 Desátým respondentem byl muž, věk 20 let, vystudoval střední odborné učiliště zemědělské, délka trvání evidence na ÚPO je 8 měsíců.Bydlí s rodiči ve společné domácnosti.Na náklady spojené s chodem domácnosti nepřispívá, dle jeho slov po něm rodiče žádné peníze nechtějí. Svou současnou situaci hodnotí slovy „nic moc, nudím se“. S evidencí na ÚPO moc nepočítal, myslel si, že to bude snadnější.Od úřadu práce doslova požaduje, aby mu nalezl zaměstnání.

93

Příčinu své nezaměstnanosti vidí v oboru, ve kterém se vyučil. Na přání rodičů šel na zemědělskou školu, doma mají statek (bydlí na vesnici kousek od Ostravy) a rodiče mu tuto školu v podstatě sami vybrali.On sám by především v současné době zvolil jiný učební obor.Nepříjemným důsledkem je pro něj nedostatek finančních prostředků a kromě tohoto také nuda. Pokud zrovna nepomáhá rodičům při práci na statku, tráví svůj volný čas s kamarády. Současně po něm nyní rodiče žádají, aby si dodělal středoškolské vzdělání a pokusil se o maturitu. Práci sám aktivně nehledá, protože spoléhá na to, že ÚPO zařídí toto hledání za něj.V tomto ohledu se projevuje značná pasivita.Sám uvádí, že se o maturitu pokusí až příští rok, protože nyní se mu nechce. Nemá zájem ani o využití programů APZ, ač jej dle jeho slov o této nabídce ÚPO údajně informoval.Na základě výše uvedeného tedy ani nedokáže zmiňovanou nabídku zhodnotit. Na otázku, kdy jsem se ptala na jeho plány do budována mi bylo řečeno: „nic moc“.Pokud se mu nepodaří najít místo v blízkém okolí Ostravy (protože bydlí na vesnici), není ochoten za prací dojíždět např. do jiného města. Neuvažuje ani o vycestování do zahraničí, protože jazyky jsou jeho velkým handicapem. Prakticky žádný neovládá, i když ve škole výuku jazyků měli.Není ani ochoten věnovat jejich studiu další čas. Budoucí finanční ohodnocení si přestavuje ve výši 15.000 Kč, což se mi zdá dost na to, že není ochoten pro svůj osobní rozvoj nic učinit. U modelového příkladu odpověděl, že by takovou práci přijal, ale jen na určitou dobu, přičemž by to stejně bylo jen na čas (než by se objevilo něco lepšího). Respondent č. 11 Poslední oslovenou respondentkou byla žena, věk 20 let, dosažené vzdělání střední odborné učiliště se zaměřením na obchod a služby.V evidenci ÚPO je celkem 7,5 měsíců.Taktéž jako všichni předchozí respondenti bydlí se svými rodiči ve společné domácnosti,na náklady žádným způsobem nepřispívá. V současné době ji to dle vlastních slov přestává doma bavit, jeden den je jako stejný jako druhý.S evidencí na ÚPO nepočítala, sama sebe v tomto ohledu ohodnotila slovy „naivní“.Od ÚPO očekává pomoc při hledání zaměstnání.Příčinu nezaměstnanosti mladých lidí spatřuje v nedostatečné praxi a myslí si, že zaměstnavatelé nemají o mladé absolventy škol zájem.Důsledkem nezaměstnanosti je u ní nedostatek finančních prostředků. Svůj volný čas tráví většinou doma, občas se podívá na internet na pracovní nabídky.V současné době práci, jak sama uvádí, ani moc nehledá.Služeb APZ nevyužívá, neumí tedy ani zhodnotit nabídku programů APZ. Do budoucna plánuje najít si práci a založit rodinu, tato otázka ale ještě není aktuální. Na založení rodiny si prozatím připadá mladá.Do zaměstnání by byla ochotna dojíždět, zvažovala zahraničí, ale tak jako někteří předešlí respondenti se bojí jazykové bariéry. Angličtinu příliš neovládá, ale je ochotna se dalšímu učení cizích jazyků věnovat.Finanční ohodnocení si představuje ve výši 15.000 Kč. U modelového příkladu uvedla, že by nabízenou práci přijala ( i když s odpovědí poněkud váhala).

94

Příloha č. 2 Základní informace o projektu „Najdi si práci“ Cílová skupina Projekt je zaměřen na osoby ohrožené nezaměstnaností a osoby krátkodobě nezaměstnané, jejichž evidence na úřadu práce tedy nepřesáhla 12 měsíců, respektive 6 měsíců u osob do 25 let věku. Cílová skupina bude do projektu vybírána z řad uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání evidovaných na úřadech práce v Moravskoslezském kraji. Dále může být účast v projektu nabízena také osobám, které jsou ohrožené nezaměstnaností, tj. zaměstnancům firem, které v současné době prochází restrukturalizací. Celkem bude do projektu zařazeno 1 000 osob. Cíl projektu Hlavním cílem projektu Najdi si práci je zajištění rychlého začlenění krátkodobě nezaměstnaných osob zpět na trh práce, předcházení dlouhodobé nezaměstnanosti u nezaměstnaných a osob ohrožených nezaměstnaností (absolventi škol). Aktivity projektu jsou orientovány na zvyšování dovedností jednotlivce, poskytování širších a komplexních služeb od motivačních, poradenských, rekvalifikačních a informačních aktivit až ke zprostředkování zaměstnání a podpoře pracovních míst. Důraz je kladen zejména na preventivní opatření. Projekt bude realizován po dobu 21 měsíců. Etapy projektu 1.etapa: Přípravná fáze (zajištění prostor, zařízení a vybavení) 2. etapa: Předběžný výběr (tuto etapu zajišťuje Úřad práce v Ostravě a jeho partneři v Moravskoslezském kraji), zejména pracovníci oddělení zprostředkování; jde o výchozí etapu, na kterou bezprostředně naváže dodavatel, který zajistí pohovory a výběr vhodných uchazečů. 3. etapa: Zajištění a realizace vstupních pohovorů s uchazeči o zaměstnání a výběr vhodných účastníků do projektu. 4. etapa: Úvodní školení (seznámení s projektem, sestavení výukového a rozvojového plánu). 5. etapa: Poradenský motivační program se zaměřením na techniky hledání zaměstnání (osvojení dovedností nezbytných pro hledání zaměstnání a orientaci na trhu práce). 6.etapa: Rekvalifikace. 7. etapa: Individuální podpora a zprostředkování zaměstnání (zjištění profesní a osobní anamnézy účastníka, jeho požadavků a profesních očekávání, zprostředkování zaměstnání během programu a po jeho ukončení.). 8. Monitoring trhu práce a realizace projektu. 9. etapa: Přímá podpora- jedná se o výdaje projektu, které jsou určeny na přímou podporu uchazečů (účastníků projektu), cílem je motivace uchazečů pro vstup do projektu a odstranění bariér, které by vstupu do projektu mohly bránit. 10. etapa: Zabezpečení publicity.

95

Příloha č. 3 Přehled vybraných rekvalifikací pro uchazeče v Ostravě v I. pololetí roku 2008 Nespecifický rekvalifikační kurz Pracovní činnost: Nespecifický rekvalifikační kurz dle Usnesení vlády č. 238/1991 v souladu s § 33 zákona č. 435/2004 Sb., a vyhláškou č. 519/2004 Sb. Vstupní podmínky kurzu: minimální stupeň vzdělání střední nebo střední odborné bez maturity a vyučení, pro absolventy učebních oborů s předpokladem zařazení do výrobních procesů, nebo také pro absolventy SŠ, VŠ. Zdravotní způsobilost. Forma výuky: Denní výuka. Orientační délka: 180 kalendářních dnů. Počet hodin celkem: 753, z toho teorie 130 hodin, praxe 600 hodin, zkoušky 23 hodin. Předpokládaná cena: 8500,- Kč. Výstupní doklad: Osvědčení s celostátní platností. Praktická činnost ve stavebnictví Pracovní činnost: Praktická činnost ve stavebnictví. Vstupní podmínky: Minimální stupeň vzdělání střední odborné (vyučen), nebo základní vzdělání+absolventi rekvalifikace, zdravotní způsobilost(včetně práce ve výškách). Typ rekvalifikace: Rozšíření kvalifikace. Forma výuky: Denní výuka. Orientační délka: 180 kalendářních dnů. Počet hodin celkem: 903, z toho teorie 60 hodin praxe 839 hodin, zkoušky 4 hodiny. Předpokládaná cena: 15 371,- Kč. Výstupní doklad: Osvědčení s celostátní platností. Obráběčské práce Pracovní činnost:Obráběč kovů Vstupní podmínky: minimální stupeň vzdělání vyučen, nutná zdravotní způsobilost, doporučení z poradenského motivačního programu. Typy rekvalifikace: Profesní rekvalifikace. Forma výuky: denní Orientační délka: 90 kalendářních dnů. Počet hodin celkem: 318, z toho teorie 100 hodin, praxe 200 hodin, zkoušky 18 hodin. Předpokládaná cena: 15 998,- Kč. Výstupní doklad: Osvědčení s celostátní platností.

96

Příloha č. 4 ZÁZNAMOVÝ ARCH pro rozhovory s absolventy škol na trhu práce v Ostravě 1. Otázky faktografické: Věk: Pohlaví: Dosažené vzdělání: Název oboru: Délka trvání dosavadní evidence na ÚP:

2. Otázky zaměřené na zhodnocení současné situace: Jak vnímáte současnou situaci, vzhledem k Vaší evidenci na úřadu práce? (Jak byste ji charakterizovali?)

Počítali jste s tím, že po ukončení školy povedou Vaše kroky na úřad práce, nebo jste si naopak mysleli, že nalézt zaměstnání bude snadnější?

Co vlastně od úřadu práce očekáváte?

V čem podle Vás spočívají příčiny nezaměstnanosti absolventů škol, co si myslíte, že je v tomto ohledu největším problémem nebo bariérou?

Pociťujete na sobě nějaké důsledky nezaměstnanosti? Pokud ano, jaké?

Jakým způsobem trávíte nyní svůj volný čas?

97

Bydlíte se svými rodiči ve společné domácnosti?

Pokud ano, podílíte se nějakým způsobem např. na úhradě nákladů spojených s bydlením, stravou…?

Otázky zaměřené na změnu současné situace: Jakým způsobem hledáte práci?

Máte zájem svou současnou situaci řešit, jakým způsobem toho chcete dosáhnout?

Využíváte služeb aktivní politiky zaměstnanosti na trhu práce v Ostravě?(např. rekvalifikačních programů, poradenství…). Pokud ano, v čem si myslíte, že je to pro Vás přínosné?

Myslíte si, že je nabídka APZ v Ostravě pro absolventy škol dostatečná?

Otázky zaměřené na zjištění motivace absolventů škol: Jaké máte plány do budoucna?

V případě, že se Vám (i přes vynaloženou snahu) nepodaří získat místo přímo v Ostravě, přistoupili byste na možnost za prací dojíždět?

Pokud se nadále nebude dařit nalézt zaměstnání v Ostravě nebo v její blízkosti, zvolili byste jako řešení odcestovat za prací do zahraničí?

Jste ochoten(a) rozšiřovat si dále svou kvalifikaci, např. dalším studiem, absolvováním vzdělávacích kurzů..?

98

Který(é) světové jazyky ovládáte a na jaké úrovni?

Jste ochotni věnovat jejich případnému dalšímu studiu svůj čas ?

Až se Vám podaří najít si práci, v jaké výši si představujete své finanční ohodnocení?

Závěrem si prosím představte tuto modelovou situaci. Jste v evidenci ÚP již více než 6 měsíců a bydlíte se svými rodiči ve společné domácnosti. Úřad práce Vám nabídne práci, která ne zcela neodpovídá Vašim představám. Finanční ohodnocení je ve výši 8.500,- Kč hrubého. Práce není přímo v místě Vašeho bydliště. Ráno byste museli brzy vstávat, dojíždění by trvalo cca 40 minut. Přesto je to pro Vás šance začít pracovat a získat praxi. Přistoupili byste na tuto pracovní nabídku nebo byste ještě počkali, zda se neobjeví jiná, i když víte, že by to pravděpodobně zase nějakou dobu trvalo a tím pádem by se prodloužila doba Vaší evidence na úřadu práce? Jak byste se zachovali?

99

Stať Úvod Nezaměstnanost je jeden z nejnepříznivějších jevů současné společnosti. Jedná se vlastně o makroekonomický problém, který se v životě může dotýkat každého z nás, i mladých lidí po absolvování školy. Nezaměstnanost může také ovlivňovat celkové klima ve společnosti, má společenský i politický význam. Jako cílovou skupinu jsem ve své diplomové práci zvolila absolventy středních škol a učilišť v Ostravě. Právě absolventi škol jsou rizikovou skupinou na trhu práce, která je nezaměstnaností nejvíce ohrožena a z mladých lidí se tak často stávají klienti ostravského úřadu práce. Nezaměstnanost na počátku pracovní kariéry může mít subjektivní nebo objektivní příčiny. Na jedné straně jsou to příčiny objektivní, vyplývají ze situace na trhu práce, případně ze vztahu mezi poptávkou zaměstnaneckého systému po pracovní síle a strukturou studijních oborů všech typů škol. Na druhé straně může být zejména dlouhodobější nezaměstnanost absolventů spojena s malým zájmem nastoupit do zaměstnání a může být spíše nezaměstnaností dobrovolnou nebo alespoň akceptovatelnou. Proč zrovna absolventi škol na trhu práce v Ostravě? Ostrava je známá tím, že až do roku 2003 docházelo k neustálému nárůstu počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání. Situace se začala pomalu zlepšovat v roce 2004, tento trend neustále pokračuje. I když došlo k výraznému poklesu nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání, okres Ostrava stále patří v rámci celé republiky k oblastem, které jsou nejvíce postižené nezaměstnaností. Je pravdou, že především dlouhodobá nezaměstnanost absolventů škol doznala na ostravském trhu práce pozitivních změn. Zlepšení nastalo z důvodu, že trh práce v Ostravě dosáhl velmi příznivého vývoje, avšak stále existují mladí lidé, u kterých existuje zvýšené riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Dlouhodobou nezaměstnaností jsou tak nejvíce ohroženi ti absolventi škol, kteří mají ukončeno vzdělání v takovém učebním nebo studijním oboru, po kterém není na ostravském trhu práce poptávka. Dostáváme se tak ke strukturálnímu nesouladu, který v Ostravě již po delší dobu představuje problém. Schopnosti, znalosti a dovednosti často v mnoha směrech neodpovídají představám, resp. potřebám zaměstnavatelů. Za zmínku stojí i fakt, že na trhu práce v Ostravě je nedostatek pracovních sil s technickým vzděláním, poptávka je především po strojírenských a technických profesích. Objevuje se zde nesoulad mezi nabídkovou a poptávkovou stranou trhu práce. Všechny tyto okolnosti se také současně dotýkají i nezaměstnanosti absolventů škol. Diplomovou prací chci upozornit na všechny okolnosti, které mohou způsobovat nezaměstnanost absolventů škol a současně poukázat i na následky, které se právě díky nezaměstnanosti mohou u mladých lidí projevit. Velkou roli zde hraje samozřejmě vzdělání, která úzce souvisí s připraveností absolventů a jejich vstupem na příslušný pracovní trh Častou příčinou tak může být nedostatečná znalost cizích jazyků, kvalitnější znalosti výpočetní techniky, ochota se neustále sebevzdělávat, schopnost nést odpovědnost, adaptabilita, flexibilita. Velkým handicapem je absence praxe praktických znalostí.

100

Spolu s příčinami nezaměstnanosti jdou ruku v ruce i následky nezaměstnanosti mladých lidí, zejména u těch, kteří ještě nikdy nepracovali (sociální izolace, nevytvoření pracovních návyků, snížená motivace hledat si zaměstnání, pokud je nezaměstnanost dlouhodobá, ztráta podnětů k cílevědomé činnosti, nedostatek příležitostí pro rozvíjení nových schopností, dovedností, získávání nových zkušeností atd.). Poznatky, které budou v této diplomové práci zjištěny mohou sloužit k tomu, aby instituce, které vychovávají mladé lidi a poskytují jim vzdělání, zvážily ve spolupráci s ÚPO a zaměstnavateli intenzivnější spolupráci a podíleli se více na vytvoření pracovních příležitostí pro absolventy škol. Současně by také měly zjištěné poznatky vést k tomu, aby došlo k přizpůsobení nabídky oborů na školách tak, aby adekvátně reagovaly na poptávku po pracovních pozicích na trhu práce v Ostravě, (je zde nedostatečně sladěn systém vzdělávání s měnícími se požadavky na trhu práce, kvalifikační nesoulad v nabídce a poptávce po pracovní síle s převahou nedostatku kvalifikovaných pracovních sil s technickým vzděláním). Hlavní výzkumná otázka spočívá v tom, zda může být důvod setrvávání v evidenci úřadu práce subjektivní (spočívající v nízké motivaci při hledání práce), nebo spíše objektivní (tedy způsobený nerovnováhou mezi dosaženým vzděláním a poptávkou na trhu práce?)

Kdo je nezaměstnaný absolvent školy? „Absolventem se rozumí zaměstnanec vstupující do zaměstnání na práci odpovídající jeho kvalifikaci, jestliže celková doba jeho odborné praxe nepřesáhla po řádném (úspěšném) ukončení studia (přípravy) 2 let, přičemž se do této doby nezapočítává doba mateřské nebo rodičovské dovolené“ (definice dle Zákoníku práce č. 262/2006 Sb.,). Absolventi jsou skupinou uchazečů o zaměstnání, která je do značné míry handicapována nedostatkem praxe. Nemají praktické zkušenosti, pracovní návyky, postrádají pracovní kontakty, které by usnadnily zahájení pracovní kariéry.(Mareš, 2002).

A kdo je ale dlouhodobě nezaměstnaný absolvent školy? Tak tedy dlouhodobě nezaměstnaným absolventem školy je ten, kdo je nezaměstnaný po dobu delší než 6 měsíců. Jinými slovy dlouhodobá nezaměstnanost je vlastně ukazatelem podílu absolventů nezaměstnaných déle než 6 měsíců k celkovému počtu nezaměstnaných absolventů. (Informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce, 2007).

101

Absolventi škol a postoje k hledání zaměstnání Rozlišujeme tyto postoje k hledání zaměstnání: Aktivní postoj - spočívá v aktivní hledání vhodného zaměstnání. Nezaměstnaní absolventi mají zájem svou situaci změnit, jsou ochotni se např. dále vzdělávat, účastnit se rekvalifikačních kurzů, navštěvovat výběrová řízení, investovat do svého vzdělání. Snaha změnit situaci může být spojena také např. s odstěhováním se za prací, snahou o hledání práce v zahraničí i za cenu odloučení od rodiny, rozhodnutí pro soukromé podnikání, samostatně výdělečnou činnost. Je zde snaha o vyhledávání nových informací v co nejvíce dostupných oblastech. Postoj přizpůsobení se - v této situaci jsou nezaměstnaní do určité míry ochotni změnit svou profesi, méně často potom své bydliště. Pasivní postoj - nezaměstnaný čeká, že se situace sama vyřeší, často je bezradný. Nesnaží se např. změnit nebo doplnit svou kvalifikaci. Pokud je kvalifikace nevyhovující, doufá, že se mu podaří nalézt zaměstnání při zachování stávajících životních podmínek. Mnoho záleží na délce trvání nezaměstnanosti,může se objevit bezmocnost, kdy je člověk přesvědčený, že je neschopný, že nemůže situaci nijak ovlivnit. Pokud trvá hledání zaměstnání příliš dlouhou dobu,může se i z aktivního typu nezaměstnaných postupně stát typ pasivní.(Buchtová, 2002).

Typy životních strategií nezaměstnaných absolventů škol Nezaměstnaní mohou mít také své životní strategie a Mareš (2002) uvádí tyto tři základní typy životních strategií nezaměstnaných: • • •

Strategie spojené s hledáním zaměstnání. Strategie související s přežitím v nových podmínkách. Strategie překonávání stigmatu spojeného s nezaměstnaností.

To, jakou životní strategii si nezaměstnaný jedinec zvolí, od sebe odlišuje určité skupiny nezaměstnaných, ti vytvářejí také specifické kultury nezaměstnaných. Jde vlastně o typy individuální adaptace na napětí mezi cíli ve společnosti a šancemi sociálních skupin cílů dosáhnout. Typologie je modifikována následujícím způsobem: •

Konformisté - jedná se o klienty úřadu práce,(např. práv absolventy škol), kteří ale mají snahu navštěvovat např. rekvalifikační programy, výjimečně se pohybují v šedé ekonomice.

•

Ritualisté - ti se již vzdali naděje na nalezení zaměstnání, ale respektují roli nezaměstnaného, dochází na úřad práce. Také tato skupina se málokdy objevuje v šedé ekonomice.

102

•

Snažící se o únik z reality - rezignace na práci, tato skupina práci hledat přestala, nenavštěvuje ani úřady práce. Ani ona se nesnaží pracovat v šedé ekonomice.Často se jako nepříznivý důsledek objevuje závislost na alkoholu nebo jiných návykových látkách.

•

Podnikavé - cílem této skupiny zůstává zaměstnání, skupina se ale snaží dosáhnout cíle i působením v šedé ekonomice, objevují se nelegální aktivity. Příjmy jsou často větší než v regulérním zaměstnání.

•

Kalkulující - skupina se málokdy snaží získat zaměstnání oficiální cestou, objevuje se práce v neformální ekonomice, kalkulace se systémem sociálních podpor, ale i jiných příjmů, jejichž zdrojem je sociální stát.

•

Autonomní - cílem není zaměstnání, takže jej tato skupina ani nehledá, jde o různé nonkonformní osoby, věnující se dobrovolné práci, studiu nebo osoby žijící v různých komunitách. Mají omezené finanční možnosti, ale i tyto nízké částky jim postačují. Upřednostňují spíše jednorázové práce než stabilní zaměstnání. (Engbersten, Schuyt, Timmer 1990: in Mareš, 2002)

Příčiny dlouhodobé nezaměstnanosti absolventů škol Jedním z rozhodujících faktorů, které ovlivňují uplatnitelnost absolventů na trhu práce je soubor schopností, znalostí a dovedností, kterými disponují po ukončení své vzdělávací dráhy- tyto schopnosti, znalosti a dovednosti často mnoha směrech zcela neodpovídají představám, resp. potřebám zaměstnavatelů. Příčiny nezaměstnanosti absolventů škol můžeme shrnout do následujících bodů: • • •

• • • • •

Úroveň celkové nezaměstnanosti-absolventi škol jsou nepříznivým vývojem na trhu práce ohrožováni nezaměstnaností více než ostatní pracovníci, pro ostravský trh práce to platí zcela určitě. Cyklus školního roku-počet absolventů hledající práci se začne zvyšovat v červnu s koncem školního roku, svého maxima dosuje obvykle v září, od října se postupně snižuje a minimálních hodnot dosahuje v květnu. Požadavek několikaleté praxe ze strany zaměstnavatelů - na rozdíl od ostatních pracovních sil absolventi škol na trhu práce nedisponují dostatečnými praktickými zkušenostmi. Mladí lidé nemají dostatek informací o situaci na trhu práce. Nezájem o obor na trhu práce. Vysoké počty absolventů daného oboru. Znalosti neodpovídající požadavkům. Zaměstnávání pracovníků s neodpovídající kvalifikaci. Nedostatečná specializace. (Vojtěch, Úlovcová, Trhlíková et al., 2004).

103

Důsledky dlouhodobé nezaměstnanosti absolventů škol Mezi nejvýznamnější patří: • Vliv na životní úroveň-i pro mladého člověka to znamená žít bez pravidelného pracovního příjmu a být odkázán na rodiče, se kterými často mladí lidé po ukončení studia stále ještě žijí ve společné domácnosti. • Vliv na rodinu-u mladých lidí se může objevit nárůst konfliktů v rodině, nárůst sociálně patologických jevů, kriminalita, alkoholismus, ale i jiné závislosti. • Vliv na strukturaci a vnímání času-nezaměstnanost může narušovat obvyklý denní režim, mění se vnímání času. U mladých lidí potom nedochází k vytvoření žádných pracovních návyků, chybí smysluplné uspořádání denních aktivit. • Vliv na fyzické a psychické zdraví - pro mnoho mladých lidí je dlouhodobá nezaměstnanost vysoce traumatizující. Jako negativní důsledek se mohou objevit psychické problémy, deprese, apatie, nárůst konfliktů v rodině, finanční problémy. • Nezaměstnanost a reprodukční chování - pro mladé ženy a dívky může být založení rodiny jakýmsi únikem z nepříznivého statusu nezaměstnaných. Nezaměstnané dívky, které nemají zkušenost s ekonomickou závislostí, mohou usilovat o to mít dítě a hledat tak řešení v těhotenství a následném mateřství. • Sociální izolace - samotná nezaměstnanost může znamenat ztrátu sociálních kontaktů, ale může také vést k jejich přerušení. V průběhu nezaměstnanosti může docházet ke snížení četnosti sociálních styků.Míra sociální izolace je spojena s řadou faktorů. Např. mladí lidé se po ztrátě svého zaměstnání neocitají v takové sociální izolaci jako nezaměstnaní starších věkových kategorií. • Nezaměstnaní v sociálních sítích – jedná se o podpůrný mechanismus domácností, které čelí problémům spojeným s nezaměstnaností svých členů. Poskytují zejména morální a materiální pomoc. • Nezaměstnanost a fyzické zdraví-stres, požívání alkoholů, léků, drog, nedostatek energie. • Nezaměstnanost a psychické zdraví-finanční obavy mohou být impulsem, který narušuje psychickou rovnováhu nezaměstnaných.Mladiství a absolventi škol nejsou tímto jevem ohroženi tolik jako třeba lidé, kteří živí rodinu s dětmi. Přesto i u mladých lidí může dojít k omezení společenských kontaktů, může zde být nedostatek příležitostí pro rozvíjení nových schopností, dovedností, získávání nových zkušeností,(Mareš, 2002).

Kvalifikační struktura absolventů škol na trhu práce v Ostravě Vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti absolventů škol na trhu práce v Ostravě dosáhl výrazného vývinu pozitivním směrem. Přesto stále existují obory, ve kterých je obtížné najít pracovní uplatnění, příkladem jsou např. absolventi oboru gastronomie, hotelnictví a turismu, ekonomiky a administrativy, služeb a obchodu. Stejně tak vzrůstá počet dlouhodobě evidovaných pracovní míst, na která nejsou vychováváni a vzděláváni zaměstnanci s požadovanou kvalifikací. A nejvíce je to potom patrné na oborech

104

řemeslníků a kvalifikovaných výrobců a opravářů, zedníků nebo zámečníků, tedy vesměs manuálních a technických profesích. Ostrava však potřebuje především kvalifikované pracovníky strojírenských profesí, kterých je velmi málo. Např. z profesí vyžadujících střední odborné vzdělání s výučním listem byla poptávka nejvíce po svářečích kovů a páječích, zámečnících, zednících, instalatérech, soustružnících, montážních dělnících motorů a pracovnících ochrany a ostrahy. Pro osoby s úplným středním odborným vzděláním s maturitou bylo nejvíce VPM registrováno pro obchodní zástupce, účetní, operátory do call center a techniky. Co z toho všeho tedy vyplývá? Co se týče vzdělání a kvalifikačních požadavků v Ostravě, spatřuji problém především v tom, že obory na školách nedostatečně reagují na poptávku po pracovních místech na trhu práce. Jen se potvrzuje nesoulad mezi nabídkou a poptávkou, kdy převažuje taková nabídka pracovní síly, která není schopna pokrýt poptávku po kvalifikovaných technických a strojírenských profesích.

Nabídka APZ v Ostravě • • • • • • •

• • • • • • • •

Společensky účelná pracovní místa. Veřejně prospěšné práce. Pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením vytvořená v chráněných pracovních dílnách a chráněných pracovních místech. Příspěvek na zapracování. Cílený program k řešení zaměstnanosti – tento program byl určen zejména osobám se zdravotním postižením. Programy na podporu tvorby nových pracovních míst v regionech. Externí poradenská činnost – zde patří především poradenské motivační programy pro mladistvé uchazeče o zaměstnání se základním vzděláním nebo s neukončenou či nevhodnou kvalifikací, patří sem také absolventi bez pracovních zkušeností před nástupem do prvního zaměstnání. Job kluby – poradenské programy zaměřené na techniky hledání zaměstnání, tyto jsou realizovány díky projektům Evropského strukturálního fondu. Speciální poradenství – jedná se především o poskytování individuálního a skupinového poradenství pro žáky základních a středních škol a při výběru vhodného profesního zaměření. Psychologické poradenství. Poradenství k samostatně výdělečné činnosti – byly např. realizovány kurzy „Živnostenské podnikání“ nebo „Podnikatelské minimum“ a další. JOB kluby - interní programy skupinového poradenství - jsou věnovány nejobtížněji uplatnitelným uchazečům o zaměstnání- řadíme zde i mladé lidé do 25 let věku. Pracovní rehabilitace. Realizace projektů ESF - Operační program Rozvoj lidských zdrojů. Rekvalifikace, poradenství pracovní rehabilitace - pro mladé uchazeče do 25 let byly zahájeny rekvalifikace praktických činností a nespecifické rekvalifikace.

105

Častým nástrojem u absolventů škol jsou rekvalifikace. Za přínosné považuji znovuzavedení tzv. „nespecifických rekvalifikací“ pro absolventy škol. Ty byly opět obnoveny v roce 2007. Domnívám se, že nabídka APZ pro tuto cílovou skupinu by měla být více „šita na míru“ právě absolventům škol. Je potřeba zamyslet se nad tím, zda programy opravdu představují adekvátní plán pro zlepšení cílového problému. Vyhodnocení programové teorie přináší poznatky, které mohou zlepšit koncipování programu nebo upevnit jeho základní strukturu. Takové poznatky jsou samy o sobě důležitým evaluačním produktem a mohou být zdrojem pro programové investory. Navíc, stabilní programová teorie poskytuje základ pro evaluaci, která ukáže, do jaké míry je teorie do programu implementována, jaké jsou výstupy a především jaká je jejich efektivita. (Rossi et al., 1998).

Použitá metodologie Na základě získaných teoretických poznatků jsem stanovila 6 dílčích výzkumných otázek: • • • • • •

Jak absolventi škol vnímají svou současnou situaci vzhledem k evidenci na úřadu práce? (Jak tento stav charakterizují?) Jak nyní tráví absolventi škol v Ostravě svůj volný čas?(vzhledem k nezaměstnanosti). Jaké jsou jejich plány do budoucna? Mají absolventi škol zájem aktivně se sami podílet na řešení své nepříznivé situace (využívat např.programy aktivní politiky zaměstnanosti v Ostravě) nebo jsou spíše pasivní a očekávají, že se situace „nějak“ vyřeší? Co je podle názoru absolventů škol největší příčinou jejich nezaměstnanosti? V čem vidí největší problém? Má pro ně nezaměstnanost nějaké důsledky?

V provedeném výzkumu jsem použila kvalitativní výzkumnou strategii. Jako základní technika sběru dat byl použit polostandardizovaný rozhovor s absolventy škol na trhu práce v Ostravě. Získaná data pomohla odpovědět na stanovené dílčí výzkumné otázky. Polostandardizované rozhovory byly provedeny v průběhu měsíců února až dubna letošního roku. Rozhovory byly provedeny s celkem 11 oslovenými respondenty. Jednalo se o absolventy škol ve věkovém rozmění od 19-22 let, z toho 7 bylo žen a 4 muži. Na základě provedených polostandardizovaných rozhovorů byly získány informace o tom, jak mladí lidé vnímají svou současnou situaci vzhledem k evidenci na ÚPO, (jak ji charakterizují), dále jak tráví v nezaměstnanosti svůj volný čas. Dále byly získány poznatky o tom, jaké mají plány do budoucna. Zajímalo mne také, zda absolventi škol využívají nabídky programů aktivní politiky zaměstnanosti, které jim nabízí Úřad práce v Ostravě, a jak tuto nabídku hodnotí. Zajímala jsem se také o to, v čem vidí absolventi škol největší příčinu, nebo také překážku co se týče zaměstnávání absolventů škol. Získala jsem informace také o tom, jaké jsou dle mladých lidí důsledky dlouhodobé nezaměstnanosti absolventů škol.

106

Výsledky provedeného výzkumu Z provedených rozhovorů s absolventy škol vyplynuly následující poznatky: První dílčí výzkumná otázka zněla: „Jak absolventi škol vnímají svou současnou situaci vzhledem k evidenci na úřadu práce?“ Odpovědi respondentů potvrdily, že pro všechny z nich je tato situace nepříjemnou životní zkušeností.Názory mladých lidí na tuto problematiku jsou si v mnoha ohledech podobné. Nejčastějšími popisovanými pocity byla lítost, zklamání, zbytečnost nebo zoufalství. Objevuje se také nuda, beznaděj a v jednom případě byl negativně vnímám fakt, kdy si okolí mladé ženy, jež je nyní nezaměstnaná myslelo, že se jí pracovat nechce.Většina z oslovených respondentů si současně nepřipouštěla možnost, že by po ukončení studií mohly jejich kroky vést na úřad práce. Jednoduše spoléhali na to, že se jim něco takové nemůže přece stát. Dále, polovina oslovených mladých lidí si stěžovala na neochotu pracovníků ze strany úřadu práce, zejména jim vadila nízká informovanost vůči nezaměstnaným respondentům ze strany úřadu práce. Mladí lidé očekávali menší pasivitu a větši aktivitu za strany pracovníků ÚPO. Druhá dílčí výzkumná otázka zněla: „Jaké jsou příčiny nezaměstnanosti absolventů škol“? (z jejich vlastního pohledu) V tomto případě se respondenti dle očekávání shodli na tom, že největší příčinou a současně i určitou bariérou nebo překážkou, která jim brání v nalezení pracovního uplatnění je absence praxe a praktických zkušeností. Dalšími uváděnými důvody byly nízká znalost cizích jazyků, práce na počítači. Problém představovaly také nízké nebo nedostatečné sociální kontakty a známosti, které by usnadnily a umožnily lepší orientaci na pracovním trhu. Důležité je také vzdělání, které ne zcela koresponduje s potřebami pracovního trhu, na kterém je v současné době dávána přednost především technickým profesím. Z provedených rozhovorů vyplynulo, že oslovení respondenti mají vystudovaný nebo jsou vyučeni v takových typech oborů, po kterých není v Ostravě poptávka a je tudíž problém nalézt v nich pracovní uplatnění.Zároveň snaha o zodpovězení této dílčí výzkumné otázky ukázala, jak je důležité vzdělání a zejména vhodně zvolené studium nebo učební obor. Potvrzuje se také nutnost celoživotního vzdělání a permanentní investice do rozvoje lidského kapitálu, který je v současné době nezbytností. V Ostravě je tento problém stále aktuální, díky nesouladu mezi nabídkou vzdělávacích oborů a poptávkou po pracovních místech na trhu práce. Domnívám se, že do budoucna by se měla zvážit nabídka takových učebních a studijních oborů, které reagují na potřeby regionálního pracovního trhu a jsou mu tzv. „ušity“ na míru. Hledání zaměstnání by potom nemuselo být zvláště v případech nevhodně zvoleného oboru studia, tak zdlouhavé. A i když je situace v Ostravě nejlepší za posledních zhruba 10 let, vzdělávací systém ne zcela dostatečně reaguje na potřeby pracovního trhu. Třetí dílčí výzkumná otázka zněla: „Jaké mohou být dopady nezaměstnanosti na absolventy škol?“(z jejich vlastního pohledu) Z uvedených odpovědí oslovených respondentů se ukázalo, že jako největší handicap je mladými lidmi vnímán nedostatek finančních prostředků, v důsledku toho si nemohou

107

dovolit pořádně nic koupit nebo se osamostatnit a odstěhovat se od své původní rodiny. Průzkum také potvrdil, že naprostá většina respondentů nepřispívá žádnou částkou spojenou s náklady na provoz domácnosti, (pouze 3 z nich) přispívají alespoň částkou „symbolickou“.Všech 11 respondentů také bydlí se svými rodiči ve společné domácnosti. Nutno ale podotknout, že i když finanční stránka představuje pro tyto mladé lidi nepříjemný důsledek nezaměstnanosti, přesto jsou na tom lépe, než např. nezaměstnaný člen rodiny, který musí svou rodinu uživit a navíc hradit veškeré poplatky spojené s provozem domácnosti, bydlením, službami,atd. Na druhou stranu, pokud je mladý člověk nezaměstnaný dlouhodobě, negativem je prodloužení jeho ekonomické závislosti na původní rodině. Proces osamostatnění se tak posouvá na pozdější dobu. Z průzkumu dále vyplynulo, že současně nedochází k vytvoření pravidelného režimu dne v souvislosti s absencí pravidelné denní aktivity. Nelibě jsou vnímány také pocity snížení sebedůvěry, objevuje se méněcennost a pocit zmaru, že mladý člověk není ve společnosti užitečný.Z tohoto plyne také absence sociálních kontaktů, nedochází k vytváření nových přátelských svazků.V této době není ani příliš mnoho příležitostí k dalšímu profesnímu rozvoji. Čtvrtá dílčí výzkumná otázka zněla: „Jak tráví absolventi škol svůj volný čas (vzhledem k současnému stavu nezaměstnanosti)“? Bylo pozitivní zjistit, že většina z oslovených respondentů ve svém volném čase nezahálí. Hledají si zaměstnání, objevuje se pročítání inzerátů v novinách, hledání práce pomocí internetu. 2 respondenti se připravují na přijímací zkoušky na vysokou školu a vyplňují tak svůj volný čas učením. Mimo to se dále objevují takové aktivity jako je sport, pomoc rodičům při údržbě rodinného domu nebo zahrady. Na druhou stranu jsem ale zjistila, že jsou i tací respondenti, kteří tráví svůj volný čas naprosto pasivně, jsou doma a dívají se např. na televizi. Snaha o hledání zaměstnání se v tomto případě nijak zvlášť neprojevuje. 1 respondent se účastní nespecifického rekvalifikačního kurzu pro absolventy škol, další se účastní tzv. kurzu motivace. Pátá dílčí výzkumná otázka zněla. „Mají absolventi škol zájem aktivně se sami podílet na řešení své nepříznivé situace (využívat např.programy aktivní politiky zaměstnanosti v Ostravě) nebo jsou spíše pasivní a očekávají, že se situace „nějak“ vyřeší? Ukazuje se, že absolventi škol mají zájem hledat zaměstnání svépomocí a nečekat až „to“ úřad práce udělá za ně. Někteří z nich navštěvují firmy, o pracovní nabídky se zajímají také telefonicky. Jsou mezi nimi i takoví, kteří jsou ochotni najít si co nejdříve práci i méně placenou. Sledují také inzeráty v novinách a píší žádosti. Občas také nahlíží na internetové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí. V případě nalezení práce jsou ochotni dojíždět i do vzdálenějších míst, ale jen do té doby, než budou mít rodinu, pak by např. jedna z respondentek považovala dojíždění za prací za problém. Podle ní by tom hrála roli také finanční nabídka.Jiná mladá žena je ochotna vzít i práci méně placenou, protože předpokládá, že by to nebylo napořád.Ve většině případů byla patrná snaha situaci řešit. Objevily se však i zcela opačné názory, kdy absolventi nebyli příliš aktivní k hledání zaměstnání a spíše vyčkávali, zda se pracovní nabídka neobjeví sama „od sebe“.

108

Co se týče nabídky APZ, tuto hodnotí mladí lidé jako spíše nízkou a domnívají se, že by nabídka APZ mohla být větší a rozsáhlejší. Průzkum ukázal, že by respondenti uvítali větší informovanost o nabízených kurzech a programech APZ ze strany pracovníků ÚPO. 5 z oslovených respondentů např. odpovědělo, že vůbec neví, jak by nabídku APZ ohodnotili, z čehož usuzuji na jejich nedostatečnou informovanost o službách o nabídce aktivní politiky zaměstnanosti v Ostravě. Navíc rovných 8 mladých lidí této nabídky vůbec nevyužívá. Průzkum ukázal, že i přes existenci nabídky programů APZ se snaží nezaměstnanost řešit sami tím, že si hledají zaměstnání. Současně ale mladí lidé sami upozorňují na nutnost vyšší propojenosti vzdělávacích institucí s úřadem práce a přizpůsobení nabídky oborů na školách tak, aby reagovaly na potřeby regionálního trhu práce. Poslední dílčí výzkumná otázka zněla: „Jaké jsou plány nezaměstnaných absolventů škol do budoucna?“ Nejčastějšími plány těchto mladých lidí jsou doplnění si dalšího vzdělání, (středoškolské vzdělání, složení maturitní zkoušky). Další respondenti se snaží dostat na VŠ (2 respondentky se připravují na přijímací zkoušky na vysokou školu) a toto je jejich způsob, jak vyřešit současný stav nezaměstnanosti.U některých respondentů jsem však zaznamenala, že je do studia spíše nutí jejich rodiče,není to přání ani potřeba mladých lidí snažit se o změnu sám vlastními silami.Většina z oslovených respondentů si přeje do budoucna nalézt odpovídající zaměstnání, ve kterém by se mohli seberealizovat. Část z nich se chce osamostatnit od své původní rodiny, odstěhovat se a pořídit si vlastní bydlení. Objevuje se zde potřeba většího soukromí, které nyní nemají, bydlí totiž doma s rodiči a často i s mladšími sourozenci.Mladé respondentky také odpovídají, že by do budoucna rády založily rodinu, ovšem není to v současné době aktuální otázka. Nesnaží mateřstvím vyřešit stávající situaci nezaměstnanosti. Zde se jen potvrzuje trend dnešních mladých lidí odkládat založení rodiny na stále pozdější dobu. Dále,většina absolventů je ochotna do budoucna do zaměstnání i dojíždět, (v případě neúspěchu při hledání práce, prozatím všichni upřednostňují zaměstnání na území Ostravy). Co se týče odcestování za prací do zahraničí, jako řešení nezaměstnanosti nevidí tuto možnost příliš mnoho respondentů. Nejčastějším důvodem je v tomto případě jazyková bariéra, ale také citová vazba na rodinu, přátele, partnery. Setkala jsem se i s názorem, že respondentka do zahraničí odcestovat nechce, neboť se necítí být dostatečně xenofóbní. Motivace ke vzdělávání respondentů do budoucna je docela vysoká.Z průzkumu vyplynulo, že většina z oslovených mladých lidí, je ochotna chodit např. dále do školy, sebevzdělávat se a investovat tak do rozvoje svého lidského kapitálu. Závěrem lze konstatovat, že více než polovina respondentů by přijala i nízce placené zaměstnání spojené s dojížděním. Provedený výzkum tedy potvrdil, že důvod setrvávání absolventi škol na trhu práce v Ostravě v evidenci ÚPO je spíše objektivní, tzn., že spočívá především v nerovnováze mezi dosaženým vzděláním a poptávkou na trhu práce. Viditelné je to značně i na oborech oslovených respondentů. Jedná se o obory, po kterých není na tomto trhu práce v současné době poptávka, tedy převážně o administrativní, nebo ekonomické profese, ale také o oblast gastronomie či potravinářského průmyslu. Na základě výše uvedeného se tedy spíše přikláním k objektivním důvodům dlouhodobé nezaměstnanosti absolventů škol na trhu práce v Ostravě.

109