Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance a právo
NEBANKOVNÍ ÚVĚRY A PŮJČKY NA FINANČNÍM TRHU ČESKÉ REPUBLIKY Non-banking loans in the financial market of the Czech Republic Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Dalibor PÁNEK, Ph.D.
Autor: Kristýna KLEPÁČKOVÁ
Brno, 2015
Jméno a příjmení autora:
Kristýna Klepáčková
Název bakalářské práce:
Nebankovní úvěry a půjčky na finančním trhu České republiky
Název práce v angličtině:
Non-banking loans in the financial market of the Czech Republic
Katedra:
Financí
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Dalibor Pánek, Ph.D.
Rok obhajoby:
2015
Anotace Předmětem a cílem bakalářské práce je vytvoření textu o problematice nebankovních půjček a úvěrů na finančním trhu České republiky. V první části se text zaměřuje na vysvětlení základních pojmů souvisejících s danou problematikou, následně pokračuje rozborem právní úpravy půjček a úvěrů v České republice. Dále se věnuje rizikům souvisejících s účastí na nebankovním úvěrovém trhu a analýze vývoje půjček a úvěrů a zadluženosti domácností v České republice. V závěru text obsahuje zhodnocení získaných poznatků na základě rozboru zkoumané problematiky. Annotation The object and purpose of the bachelor thesis is to create a text about non-banking loans and credits in the financial market of the Czech Republic. In the first part the text is focused on the fundamental terms associated with the issue, followed by an analysis of legal regulation of loans and credits in the Czech Republic. Subsequently, the thesis addresses the risks associated with participation in the non-banking credit market, analysis of the development of loans and credits and indebtedness of households in the Czech Republic. At the end, the text contains an evaluation of acquired knowledge based on the analysis of examined issues. Klíčová slova nebankovní úvěrová instituce, půjčka, úvěr, úrok, právní úprava, úvěrové riziko, riziko dlužníka, spotřebitelský úvěr Keywords non-banking credit institutions, loan, credit, interest, legal regulation, credit risk, debtor risk, consumer credit
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Nebankovní úvěry a půjčky na finančním trhu České republiky vypracovala samostatně pod vedením Ing. Dalibora Pánka, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 19. dubna 2015
vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Daliborovi Pánkovi, Ph.D. za konzultace, odborné rady a cenné připomínky, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Ráda bych také poděkovala mé rodině za projevenou podporu v průběhu mých studií.
OBSAH ÚVOD........................................................................................................................................................... 13 1
POJEM NEBANKOVNÍCH INSTITUCÍ A ÚVĚRŮ ............................................................... 15 1.1
Definice pojmů ....................................................................................................................... 15
1.1.1
Definice základních termínů souvisejících s nebankovními úvěrovými
institucemi ........................................................................................................................................ 15 1.1.2 2
Charakteristika nebankovních úvěrových institucí ....................................... 21
LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA V TÉTO OBLASTI ÚVĚROVÁNÍ ............................................ 22 2.1 Občanský zákoník vs. Nový občanský zákoník ................................................................ 22 2.2 Obchodní zákoník vs. Zákon o obchodních korporacích ............................................. 25 2.3 Trestní zákoník ............................................................................................................................ 26 2.4 Zákon o spotřebitelském úvěru............................................................................................. 27 2.5 Shrnutí právní úpravy závazkových vztahů (půjčky a úvěry) ................................... 29 2.6 Ochrana spotřebitele ................................................................................................................. 29
3
4
SPECIFIKACE PODSTUPOVANÝCH RIZIK ......................................................................... 32 3.1
Finanční riziko........................................................................................................................ 32
3.2
Další rizika ............................................................................................................................... 34
3.3
Riziko zneužití neboli manipulace spotřebitele ........................................................ 35
3.3.1
Triky neboli obchodní praktiky nebankovních úvěrových institucí ........ 38
3.3.2
Obrana spotřebitele proti riziku zneužití ........................................................... 39
VÝVOJ A STAV ÚČASTI DOMÁCNOSTÍ V TÉTO OBLASTI ÚVĚROVÁNÍ............... 44 4.1
Srovnání bankovních a nebankovních půjček a úvěrů ........................................... 44
4.2
Vývoj účasti domácností na trhu úvěrů a půjček ...................................................... 48
4.2.1 Vývoj půjček a úvěrů na finančním trhu ČR.............................................................. 48 4.2.2 Vývoj zadluženosti domácností ..................................................................................... 51 5
ZHODNOCENÍ A NÁZORY AUTORA...................................................................................... 54
ZÁVĚR ......................................................................................................................................................... 58 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ........................................................................................................ 61 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................................... 70 SEZNAM GRAFŮ ..................................................................................................................................... 70 SEZNAM SCHÉMAT ............................................................................................................................... 70 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK .................................................................................................... 71
ÚVOD Zvyšující se životní standard domácností a s tím související snaha o stírání rozdílů mezi bohatými a chudými, technologické novinky na trhu a chtíč lidí vlastnit je a žít život, který si nemohou dovolit sami financovat, umožnil rozmach trhu půjček a úvěrů, který je stále pestřejší a přístupnější. Úvěr či půjčka se tak staly neodmyslitelným způsobem financování potřeb domácností. Trh půjček a úvěr je tvořen jak bankami, tak nebankovními institucemi. Zatímco pohyb na bankovním trhu je pro spotřebitele relativně bezpečný, o nebankovním trhu to říci nelze. Vzhledem k faktu, že nebankovní trh je téměř „neregulován“, je orientace na něm mnohem komplikovanější. Na trhu se nachází velké množství neprověřených společností, které mohou být v určitých případech hrozbou pro spotřebitele, zejména pro toho méně finančně gramotného. Relativní bezpečnost pohybu na nebankovním trhu tak úzce souvisí nejen se samotnou regulací a dohledem nad těmito institucemi, ale také s legislativní úpravou v této oblasti úvěrování a samotnou finanční vzdělaností spotřebitelů. Cílem této práce je tak poukázat na možná rizika spojená s účastí na nebankovním trhu půjček a úvěrů, upozornit na aktuální problémy v této oblasti a na možnosti jejich řešení. Dílčím cílem práce je vytvoření informačního textu o nebankovním trhu půjček a úvěrů pro běžného spotřebitele. V první části práce si charakterizujeme pojem nebankovních institucí poskytujících půjčky a úvěry. Definujeme si základní pojmy související s těmito institucemi a s pohybem na nebankovním trhu. V další části se budeme věnovat legislativní úpravě nebankovních půjček a úvěrů. Podíváme se na současnou právní úpravu, zároveň na právní úpravu před příchodem nového občanského zákoníku. Zejména z důvodu, že nový občanský zákoník vstoupil v platnost teprve nedávno a spousta smluv, týkajících se půjček a úvěrů, byla
13
uzavřena ještě za starých právních předpisů. V závěru této části se podíváme na ochranu spotřebitele na trhu. V následující části se budeme věnovat možným rizikům souvisejících s pohybem na nebankovním trhu. V první části si definujeme běžná finanční rizika, která jsou riziky zejména pro poskytovatele půjček, tedy pro věřitele. V další části se pak budeme věnovat hlavní problematice, a to rizikům, která hrozí zejména spotřebitelům, jako je manipulace spotřebitele či nekalé obchodní praktiky společností a na možnosti, jak těmto rizikům předcházet. Čtvrtá část práce se zabývá vývojem stavu účasti domácností na nebankovním trhu půjček a úvěrů, kde pro srovnání uvádíme též vývoj bankovního trhu. V první části si srovnáme vybrané poskytovatele půjček a úvěrů a jejich výhody pro spotřebitele. Poté se podíváme na aktuální vývoj v objemu poskytnutých úvěrů domácnostem a na vývoj zadluženosti domácností, která s tímto tématem úzce souvisí. V poslední části práce zhodnotím zjištěné poznatky získané v předchozích částech práce. V práci je použita metoda deskriptivní. Pro popis skutečností, které přinesly změny v právní úpravě naší problematiky je použita zejména metoda komparativní a analytická. V páté části této práce je pak užita především metoda predikce.
14
1
POJEM NEBANKOVNÍCH INSTITUCÍ A ÚVĚRŮ
1.1
Definice pojmů
V úvodní kapitole si vymezíme pojmy, které úzce souvisí s nebankovními institucemi poskytujícími úvěry a půjčky (dále jen „nebankovní úvěrové instituce“). Dále si definujeme samotný pojem úvěr, půjčka a nebankovní úvěrové instituce a jeho chápání v širším měřítku. 1.1.1 Definice základních termínů souvisejících s nebankovními úvěrovými institucemi Úvěr je časově omezené zapůjčení finančních prostředků za úplatu. Zapůjčené finanční prostředky mohou být poskytnuty na nějaký účel jako účelové, či jako neúčelové (někdy také bezúčelové).1 Úvěry lze v poradenství dělit na2: dobré dluhy, které nám pomáhají bohatnout, špatné dluhy, typicky na spotřební majetek, na dovolené či Vánoce. Smlouva o úvěru S příchodem roku 2014 vzešly v platnost nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích, které nahradily původní občanský zákoník z roku 1964 a obchodní zákoník z roku 1991. Nově tak přešla úprava smlouvy o úvěru, dříve upravována obchodním zákonem, pod nový občanský zákoník, který smlouvu o úvěru definuje jako vztah, kdy „...se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ 3 Neboli jde o závazek věřitele, že poskytne dlužníkovi peněžní prostředky a poté se dlužník zavazuje, že
KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví: bankovní obchody, služby, operace a rizika. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012. 168 s. ISBN 978-80-265-0001-8. s. 103 2 SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. Osobní finance: řízení financí pro každého. 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada Publishing, 2014, 220 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 978-80-247-4832-0. s. 193 3 § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: Sbírka zákonů: Česká republika. 2012, částka 33, ISSN 1211-1244. 1
15
věřiteli peněžní prostředky vrátí společně se sjednaným úrokem. Dle nového občanského zákoníku je možné, uzavřít smlouvu o úvěru i ústně, není vyžadována písemná forma. Bližší upřesnění najdeme v § 559, který říká, že „každý má právo, zvolit si pro právní jednání libovolnou formu…“4 Pojem právní jednání nahrazuje dříve používaný výraz právní úkon. Právní jednáním rozumíme jednání, které „...vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.“5 Nutno podotknout, že se častěji setkáváme s písemnou formou smlouvy o úvěru, avšak je nutné si uvědomit, že i když máme smlouvu o úvěru uzavřenou písemnou formou, ve které není ujednáno, jakou formou lze smlouvu měnit, lze pak smlouvu měnit i ústně. Spotřebitelské úvěry6 jsou poskytovány jak bankovními institucemi (bankami), tak nebankovními úvěrovými institucemi. Jedná se o půjčku, odloženou platbu nebo úvěr, který je určen fyzickým osobám starším 18 let k financování jejich potřeb, nesmí se však jednat o podnikatelskou činnost. Slouží zejména k nákupu spotřebního zboží popřípadě k financování různých potřeb spotřebitele, jako například dovolená. V případě neúčelového úvěrů může být čerpání finančních prostředků využito k libovolnému účelu. Spotřebitelské úvěry jsou upravovány zejména zákon č. 145/2010 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. Zákon vymezuje v § 1 věcnou působnost zákona demonstrativním výčtem, v § 2 pak negativním výčtem tuto působnost zužuje. Blíže se na zákon o spotřebitelském úvěru podíváme v části 2.4. Smlouva o spotřebitelském úvěru Smlouva o spotřebitelském úvěru, tak jako spotřebitelský úvěr samotný je také upravována zákonem o spotřebitelském úvěru. Ze zákona je u smlouvy o spotřebitelském úvěru, § 6 zákona o spotřebitelském úvěru, vyžadována písemná forma. Zároveň zákon stanovuje povinné informace, které musí věřitel ve smlouvě uvést. Jedná se zejména o kontaktní údaje smluvních stran, dobu trvání smluvního vztahu, RPSN, výpůjční úrokovou sazbu a mnoho dalších, které najdeme v příloze 3 § 559 Tamtéž § 545 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: Sbírka zákonů: Česká republika. 2012, částka 33, ISSN 1211-1244. 6 Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů: Česká republika. 2010, částka 52, ISSN 1211-1244. 4 5
16
zákona o spotřebitelském úvěru. Další podstatnou podmínkou je fakt, že spotřebitel musí smlouvu obdržet v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Nesplněním všech povinných náležitostí se tak smlouva stává neplatnou.7 Půjčka představuje závazek věřitele poskytnout určitou věc, peněžní prostředky dlužníkovi, po určité, předem dohodnuté, období, a dlužník se tak zavazuje vrátit věřiteli tyto věci po uplynutí daného období. Může jít tedy jak o zapůjčení peněžitých prostředků tak i nepeněžitých věcí. U peněžité půjčky si lze sjednat úroky. S příchodem nového občanského zákoníku došlo k nahrazení pojmu půjčka pojmem zápůjčka, který definuje zápůjčku jako situaci kdy zapůjčitel (věřitel) přenechá vydlužiteli (dlužníkovi) zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu.8 Smlouva o zápůjčce Smlouva o zápůjčce se řídí novým občanským zákoníkem, který ji upravuje v části čtvrté oddílu šestém. Tak jako u smlouvy o úvěru zákon nevyžaduje písemnou formu smlouvy o zápůjčce a smlouva tak může být uzavřena i ústně. Nový občanský zákoník pak upravuje i situace, na které starý občanský zákoník nepamatoval. Na změny související s příchodem NOZ se blíže podíváme v části 2.1. Půjčka vs. úvěr Z pohledu neodborné veřejnosti může půjčka působit jako institut velmi podobný úvěru, bez větších rozdílů. Podíváme-li se však na půjčku z pohledu ekonomického či právního blíže, zjistíme, že se tyto dva pojmy liší, a to velmi zásadně. Jeden z rozdílů lze spatři v předmětu plnění. V případě úvěru jde vždy o finanční prostředky, u půjčky lze hovořit také o druhově určené věci (věc, která může být nahrazena jinou věcí stejného druhu). Zásadní rozdíl je také v případě úroků, které musí být u úvěru sjednány vždy, u půjčky být můžou, ale nemusí být ujednány. Mimo jiné, smlouva o úvěru může vzniknout, aniž by došlo k předání předmětu plnění, tedy finančních prostředků, tj. postačí pouze slib věřitele a smlouva o úvěru je tak smlouvu § 6 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů: Česká republika. 2010, částka 52, ISSN 1211-1244. 8 § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: Sbírka zákonů: Česká republika. 2012, částka 33, ISSN 1211-1244. 7
17
konsensuální. Zatímco smlouva o půjčce je tzv. smlouvou reálnou, tedy vzniká až předáním předmětu plnění.9 Úrok je úplata za zapůjčené finanční prostředky, ať už u úvěru či půjčky poskytnutých od bankovní či nebankovní úvěrové instituce. Na jedné straně vztahu dvou ekonomických subjektů máme věřitele, neboli subjekt, který má přebytek volných finančních prostředků a je ochoten je za úplatu vypůjčit. Na straně druhé máme dlužníka, neboli subjekt, který má určitý cíl, avšak nemá dostatek volných finančních prostředků k realizaci tohoto cíle. Na základě dohody těchto dvou subjektů dochází k přesunu peněžních prostředků, neboli jistiny, mezi přebytkovým a deficitním subjektem, neboli mezi věřitelem a dlužníkem, za určitou „úplatu“, tedy úrok s předem určeným časem návratnosti neboli dobou splatnosti. Úroková míra10 představuje procentní vyjádření úroku. Tedy, kolik procent z jistiny musí dlužník zaplatit navíc věřiteli, jako úplatu za zapůjčené finanční prostředky. Pro naše potřeby hovoříme o tzv. nominální úrokové míře, tj. úrokové míře, která bývá zpravidla uváděna ve smlouvě o půjčce či úvěru. Dále bychom se mohli setkat s pojmem jako reálná úroková míra, která navíc, oproti nominální úrokové míře, zohledňuje očekávanou míru inflace. Roční procentní sazba nákladů (dále jen „RPSN“) RPSN představuje důležitou skutečnost, bavíme-li se o poskytnutí úvěru či půjčky. Jak již název napovídá, jedná se o procento sazby nákladů, obsahuje tedy více informací než úroková míra. Zahrnuje, mimo jiné, také poplatky vážící se k uzavření smlouvy, poplatky vážící se k posouzení žádosti o úvěr, poplatky za vedení účtu a jiné.11 Je tedy zřejmé, že by se dlužník při rozhodování o zapůjčení prostředků formou úvěru či půjčky měl informovat, kromě úrokové míry, také o výši RPSN, jehož výše může být DOHNAL, Jakub. Spotřebitelský úvěr: praktická příručka s příklady a judikaturou. Praha: Leges, 2011, 128 s. Praktik (Leges). ISBN 978-80-87212-76-9. s. 23 10 REVENDA, Zbyněk. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5. aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2012, 423 s. ISBN 978-80-7261-240-6. s. 44 11 SMRČKA, Luboš. Rodinné finance: ekonomická krize a krach optimismu. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, xxii, 538 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-199-4. s. 524 9
18
v některých případech, zejména u půjček a úvěrů poskytovaných nebankovními úvěrovými institucemi, téměř nepředstavitelná. Není divu, že se určití poskytovatelé půjček a úvěrů snaží před spotřebitelem, zájemcem o úvěr či půjčku, výši RPSN skrýt či jeho výši „obhájit“ a spotřebitele tak oklamat. Naštěstí nám zákon přímo stanovuje, že jsou poskytovatelé úvěrů a půjček povinni výši RPSN uvést. Nelze však zapomenout, že se zákon o spotřebitelském úvěru, který tuto skutečnost stanovuje, nevztahuje na všechny půjčky a úvěry na trhu a spotřebitel tak musí být proaktivnější ve zjišťování informací. RPSN představuje větší vypovídací hodnotu než úroková míra. Je však nutné si uvědomit, že RPSN nemusí zahrnovat veškeré poplatky, které se zapůjčením finančních prostředků souvisí, např. poskytovatel půjčky či úvěru není povinen do RPSN zavést sankční poplatky. Každá instituce může do RPSN zahrnout jiné poplatky a náklady související s poskytnutím půjčky či úvěr, a proto není vhodné porovnávat půjčky a úvěry pouze na základě výše RPSN. Výpočet RPSN12 představuje, nejen, pro spotřebitele velké úskalí. Způsob výpočtu je komplikovanější:
X - je RPSN, m - je číslo posledního čerpání, k - je číslo čerpání, proto 1 < k < m, Ck - je částka čerpání k, tk - je interval vyjádřený v letech a zlomcích roku mezi datem prvního čerpání a datem každého následného čerpání, proto t1 = 0, m' - je číslo poslední splátky nebo platby poplatků, l - je číslo splátky nebo platby poplatků, Dl - je výše splátky nebo platby poplatků, Sl - je interval vyjádřený v letech a zlomcích roku mezi datem prvního čerpání a datem každé splátky nebo platby poplatků.
Příloha č. 5 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů: Česká republika. 2010, částka 52, ISSN 1211-1244. 12
19
Určení výše RPSN není však problémem pouze pro spotřebitele, ale i pro samotné, jak bankovní, tak nebankovní úvěrové instituce poskytující půjčky a úvěry. Jak ukázal průzkum v roce 2010 pomocí indexu transparentního úvěrování, tak z osmi největších analyzovaných bank v České republice uváděla správnou výši RPSN pouze jedna.13 Přičemž chybný výpočet RPSN může stát danou instituce až několik miliónů korun českých. Naneštěstí je v dnešní době na internetu dostupné velké množství různých kalkulátorů, které můžou sloužit spotřebiteli jako pomocný nástroj pro výpočet výše RPSN a v mnoha případech mu tak ušetřit podstatnou část peněžních prostředků. Je zřejmé, že RPSN je silným nástrojem v rukou poskytovatelů půjček a úvěrů a není divu, že je omezení výše horní sazby RPSN diskutovaným tématem, neboť by vedlo k větší ochraně spotřebitele než doposud. Omezení výše RPSN s cílem omezení působnosti lichvy, však nepovede pouze k větší ochraně spotřebitele, ale také k porušení zásad svobodného obchodu14. Zároveň je nutné vzít v úvahu také fakt, že zneužití spotřebitele a lichvářské chování se neskrývá pouze ve výši RPSN, ale též pokutách a dalších úskalích, které ve smlouvách a podmínkách společností můžeme najít. Vhodnější by tak bylo se zaměřit na samotnou regulaci nebankovního trhu, na kterou se podíváme níže. Smluvní pokuta15 je z pohledu práva jedna z forem zajištění závazku. Jde o samostatný závazek dlužníka vůči věřiteli v případě, když není uhrazen první závazek. Nejde tedy jen o sankci, ale i o jakousi formu prevence proti nezaplacení „prvního“ závazku. Smluvní pokuta se tedy vždy váže k nějakému závazku. Je-li tedy první závazek neplatný, je neplatný i ten druhý (smluvní pokuta). Nutno podotknout, že uhrazením smluvní pokuty nedochází ke zrušení povinnosti dlužníka uhradit první závazek. Většina českých bank uvádí nepřesné informace o sazbách úvěrů. In: Ceskatelevize.cz [online]. © Česká televize 1996 – 2015. 2010. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/86273-vetsina-ceskych-bank-uvadi-nepresneinformace-o-sazbach-uveru/ 14 DOHNAL, Jakub. Spotřebitelský úvěr: praktická příručka s příklady a judikaturou. Praha: Leges, 2011, 128 s. Praktik (Leges). ISBN 978-80-87212-76-9. s. 112 15 § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: Sbírka zákonů: Česká republika. 2012, částka 33, ISSN 1211-1244. 13
20
1.1.2 Charakteristika nebankovních úvěrových institucí Na finančním trhu se vedle bankovních společností nacházejí i nebankovní úvěrové instituce, na které se lze dívat několika pohledy. Na jedné straně zde máme instituce, které poskytují půjčky a úvěry, řekněme v souladu s dobrými mravy, za úplatu, která je nepatrně vyšší než jakou nabízí bankovní instituce a míří zejména na spotřebitele, kteří si půjčku či úvěr v bance dovolit nemohou, protože nesplňují určité podmínky stanovené bankou. Bankou je instituce poskytující finanční služby, jejíž činnost je regulována státem, k provozování činnosti má bankovní licenci a podléhá bankovnímu dozoru. Tím je pohyb na bankovním trhu pro spotřebitele bezpečnější, než na nebankovním úvěrovém trhu. Na straně druhé zde máme společnosti, které jsou schopné zneužít špatné finanční situace domácností a dostat je tak do určitého kruhu soustavného zadlužování, placení úroků a poplatků16, především kvůli nepřiměřené úplatě za poskytnutí peněžních prostředků a za nepřiměřeně vysoké náklady související s poskytnutím úvěru či půjčky, které mohou být až daleko za hranicemi dobrých mravů. Je zřejmé, že jednání těchto institucí lze srovnávat přímo se zákonem zakázanou lichvou, na kterou zákon pohlíží jako na trestný čin proti majetku a definuje ji jako situaci, kdy někdo zneužije něčí tísně, nezkušenosti nebo rozumové slabosti nebo něčího rozrušení, dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru.17 Pro zjednodušení lze charakterizovat dva typy nebankovních úvěrových institucí: subjekty, které mnohdy dodržují určitý etický kodex a nejsou pro spotřebitele velkou hrozbou (většinou velké nebankovní instituce), subjekty, které „ohrožují“ spotřebitele a jejich jednání je daleko za hranicemi dobrých mravů (většinou malé, méně známe, nebankovní instituce), často nazývány tzv. predátory na nebankovním trhu.
SMRČKA, Luboš. Rodinné finance: ekonomická krize a krach optimismu. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, xxii, 538 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-199-4. s. 446 17 § 218 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů: Česká republika. 2009, částka 11, ISSN 1211-1244. 16
21
2
LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA V TÉTO OBLASTI ÚVĚROVÁNÍ
V následující části rozebereme legislativní úpravu půjček a úvěrů. Zákon upravuje jednotlivé instituty, jako je půjčka, úvěr a další související pojmy. Zároveň se podíváme na ochranu spotřebitele a s tím související regulaci a dohled nad bankovním a nebankovním trhem. Vzhledem ke skutečnosti, že 1. 1. 2014 vzešel v platnost nový občanský zákoník, který nahradil občanský zákoník z roku 1964 a současně vzešel v platnost zákon o obchodních korporacích, který nahradil obchodní zákoník z roku 1991, podíváme se na legislativní úpravu před příchodem těchto zákonů a na legislativní úpravu po tom, co tyto zákony vzešly v platnost, tedy od 1. 1. 2014. Srovnáme tak aktuální právní úpravu se starou právní úpravou, která stále může smlouvy, vzniklé před příchodem nového občanského zákoníku, zavazovat.
2.1 Občanský zákoník vs. Nový občanský zákoník Všechny smlouvy uzavřené před datem 1. 1. 2014 se řídí starou právní úpravou – tj. občanským zákoníkem, zákonem č. 40/1964 Sb., nebo obchodním zákoníkem, zákonem č. 513/1991 Sb. S příchodem roku 2014 pak byla sloučena právní úprava právě pod nový občanský zákoník. Občanský zákoník (zákon č. 40/1964) Pro naše účely se bavíme o úpravě závazkového práva v části VIII. občanského zákoníku. Zatímco nový občanský zákoník upravuje jak smlouvu o půjčce, tak smlouvu o úvěru, tak občanský zákoník platný do 31. 12. 2013 upravuje pouze smlouvu o půjčce a smlouvou o úvěru se zabývá zákoník obchodní. Smlouvou o půjčce se zabývá hlava pátá, § 657-658. Zákon upravuje definici půjčky, a to tak, že může jít jak o peněžitou půjčku, tak nemusí. A zároveň stanovuje, že u peněžité půjčky mohou být stanoveny úroky. Tím končí úprava naší problematiky v občanském zákoníku. Je tedy zřejmé, že právní úprava je velmi strohá a její změna byla již nezbytná. 22
Nový občanský zákoník (NOZ) V rámci této práce se vzhledem k rozsáhlosti tématu nového občanského zákoníku podíváme pouze na základní změny v úpravě půjček a úvěrů souvisejících s jeho příchodem. Zatímco před nástupem účinnosti NOZ bylo smluvní právo upravováno jak občanským tak obchodním zákoníkem, tak s příchodem NOZ je smluvní právo upravováno čistě v občanském zákoníku. Nejen pro spotřebitele je tak úprava jednotnější a přehlednější. NOZ se více zaměřuje na spotřebitele než předchozí právní úprava. Stále platí, že je každý za své jednání odpovědný, avšak jsou zde určité rozdíly. Běžný člověk či spotřebitel již neodpovídá (dle NOZ) za vše, co si sjednal, ale jen za to, co odpovídá jeho schopnostem vnímání podle zásady průměrného, neboli „selského“, rozumu, který se předpokládá u většiny osob v podobné situaci.18 Spotřebitel je tak více chráněn před svými rozhodnutími – zpravidla podepsáním smlouvy, kde jsou podmínky pro něj velmi nevýhodné a tedy „neobvyklé“. NOZ myslí také na případy možné lichvy, tedy nejen na nevýhodné podmínky ve smlouvách, ale také na zneužití něčí tísně, rozrušení apod. V takovém případě se může spotřebitel domáhat neplatnosti dané smlouvy a použít příslušné ustanovení NOZ. Zároveň zákon upravuje tzv. „neúměrné zkrácení“ – stav, kdy strany uzavřou smlouvu, která je od počátku ve vzájemném plnění stran výrazně nevyvážená.19 V takovémto případě se opět může poškozená strana domáhat zrušení smlouvy. Pojem neúměrné zkrácení však není pojmem novým, spíše staronovým, jelikož byl použit již v obecném zákoníku občanském z roku 181120 a NOZ jej tak navrací zpět „do hry“. Jak již bylo zmíněno, právní úprava smluv týkajících se úvěrů je „přesunuta“ z obchodního zákoníku pod NOZ s menšími úpravami, zejména lehce pozměněnou
RYŠÁVKOVÁ, Veronika. Nový občanský zákoník úplně pro všechny. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 304 s. Právo pro každého (Grada). ISBN 978-80-247-5157-3. s. 163 19 Tamtéž. s. 165 20 NĚMEC, Petr. Neúměrné zkrácení a lichva dle nového občanského zákoníku. In: Epravo.cz [online]. 25. 6. 2012 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/neumerne-zkraceni-alichva-dle-noveho-obcanskeho-zakoniku-83728.html 18
23
terminologií. Nově je tedy věřitel označován jako „úvěrující“ a dlužník jako „úvěrovaný“.21 Změna v terminologii se nevyhnula ani půjčce a nově je tak termín půjčka označován jako zápůjčka s čímž souvisí i změna v označení věřitele a dlužníka. Věřitel je tak nově označován jako „zapůjčitel“ a dlužník jako „vydlužitel“. 22 V rámci právní úpravy půjčky neboli nově zápůjčky, však došlo ještě k dalším změnám. NOZ23 nově upravuje v § 2391 situace, kdy má být peněžitá zápůjčka vrácena v jiné měně, než v jaké byla poskytnuta, a to tak, že navrácena hodnota se musí rovnat zapůjčené hodnotě. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu bez ohledu na to, zda cena věci mezitím stoupla či klesla. Zároveň došlo k právní úpravě stavu, kdy má být zápůjčka vrácena. V § 2393 NOZ se říká, že není-li ve smlouvě určeno, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Výpovědní doba činní 6 týdnů, neníli sjednána jiná.24 NOZ také řeší v § 2394 možnost odstoupení od smlouvy v případě prodlení vydlužitele. Tohle jsou hlavní změny v NOZ týkající se naší problematiky. Nově je tak spotřebitel více chráněn před svou nedbalostí jako je například důkladné nepřečtení smluvních podmínek, které mohou obsahovat nevýhodné podmínky pro spotřebitele. Nová úprava tak přinesla nejen změnu v terminologii, ale také lepší úpravu půjčky neboli zápůjčky, lichvy či opět navrátila pojem neúměrné zkrácení.
SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a Jana SVEJKOVSKÁ. Nový občanský zákoník: srovnání nové a současné úpravy občanského práva. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, xiv, 792 s. ISBN 978-80-7400-423-0. s. 534 22 SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a Jana SVEJKOVSKÁ. Nový občanský zákoník: srovnání nové a současné úpravy občanského práva. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, xiv, 792 s. ISBN 978-80-7400-423-0. s. 534 23 Tamtéž 24 § 2393 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: Sbírka zákonů: Česká republika. 2012, částka 33, ISSN 1211-1244. 21
24
2.2 Obchodní zákoník vs. Zákon o obchodních korporacích Před příchodem NOZ byla právní úprava týkající se úvěru spravována pod obchodním zákoníkem, na který se podíváme v následující části. Obchodní zákoník V obchodním zákoníku najdeme, mimo jiné, úpravu obchodně závazkových vztahů. Obchodní zákoník upravuje jak formy zajištění závazku, tak porušení smluvních povinností vč. následků a mnoho dalšího. Pro nás je nejdůležitější právní úprava smlouvy o úvěru, kterou najdeme v § 497 až § 507. Základní ustanovení je vymezeno v § 497 a § 498, které se věnují základnímu vymezení úvěru a určení měny. Velmi důležitým je pak následující § 499, který se věnuje úplatě za poskytnuté peněžní prostředky. Je však velmi nutné odlišovat úplatu a úrok za poskytnuté peněžní prostředky. Zatímco na úrok má právo každý věřitel, který uzavřel s dlužníkem smlouvu o úvěru a došlo k jejímu naplnění, tak na úplatu má nárok pouze věřitel, jehož předmětem podnikání je poskytování úvěru. 25 Další části, § 501 - § 504, se věnují dalším skutečnostem jako povinnosti úvěr poskytnout, úrokům z úvěru a jejich splatnosti a lhůtě vrácení úvěru. Jako další pak následuje § 505, který se věnuje zajištění závazku a chrání tak věřitele v případě, že zanikne nebo se zhorší trvání smlouvy, dlužník je tak povinen doplnit zajištění na původní rozsah. V případě, že by dlužník tak neučinil v přiměřené lhůtě, může věřitel od smlouvy odstoupit. Dále v ustanovení najdeme, že odstoupení věřitele nemá vliv na zajištění závazku.26 Zde však přichází problém u smluv uzavřených do roku 2001. Z praxe soudů byl vyjadřován názor, „že odstoupení od smlouvy má za následek zánik zajištění pohledávky ze smlouvy o úvěru. Argumentovalo se tím, že odstoupení zajištěná pohledávka zaniká, a proto nemůže trvat ani její zajištění.“27 Novelou zákoníku však došlo k odstranění pochybností a zajištění závazků u smluv uzavřených od 1. 1. 2001 tak odstoupením věřitele od smlouvy tak nepochybně nezaniká. V neposlední řadě je
ŠTENGLOVÁ, Ivana. Obchodní zákoník: komentář. 13. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, xxii, 1447 s. Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-80-7400-354-7. s. 1152 26 § 505 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů: Česká republika. 1991, částka 98, ISSN 1211-1244. 27 ŠTENGLOVÁ, Ivana. Obchodní zákoník: komentář. 13. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, xxii, 1447 s. Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-80-7400-354-7. s. 1159 25
25
upraveno i samotné odstoupení od smlouvy a to § 506 (odstoupení od smlouvy při prodlení dlužníka) a § 507 (odstoupení od smlouvy o účelovém úvěru). Další, velmi podstatou úpravou jsou § 300 – § 302 upravující některá ustanovení o smluvní pokutě. Zejména pak § 301, který stanovuje možnost soudu snížit smluvní pokutu (s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti)28, čímž zákon, alespoň částečně, chrání spotřebitele (dlužníka) a v případě, že dlužník uzavře smlouvu, ve které je stanovena nepřiměřeně vysoká pokuta a mělo by dojít k jejímu zaplacení, může se tak obrátit na soud a požadovat její snížení. Zákon o obchodních korporacích Zde je vhodné pouze podotknout, že i když zákon o obchodních korporacích nahradil obchodní zákoník, neupravuje již problematiku obchodně závazkových vztahů, tak jako jeho předchůdce - obchodní zákoník. Veškerá právní úprava týkající se úvěrů je tak pod NOZ.
2.3 Trestní zákoník O trestním zákoníku se v této práci zmíníme pouze okrajově. V naší problematice přichází na řadu trestní zákoník zejména v případech lichvy. Trestní zákoník použijeme tedy zejména v případech trestné činnosti proti majetku, které upravuje část druhá, hlava V. Z pohledu nebankovních půjček a úvěrů se bude jednat zejména o § 218 upravující problematiku lichvy. Trestní zákoník v této části definuje, v jakém případě se o lichvu jedná a jakým trestem může být pachatel postihnut. Zde však přichází otázka, kolik takovýchto jednání je ve skutečnosti postihnuto, aneb kde není žalobce, není ani soudce. Další podstatnou částí, se kterou se můžeme setkat, bude § 211 zabývající se úvěrovým podvodem, kterému se v rámci naší problematiky však věnovat nebudeme.
§ 301 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů: Česká republika. 1991, částka 98, ISSN 1211-1244. 28
26
2.4 Zákon o spotřebitelském úvěru Zákon o spotřebitelském úvěru (zákon č. 145/2010 Sb.) upravuje, jak již název napovídá, spotřebitelské úvěry, a je účinný od 1. 1. 2011. Dne 25. 2. 2013 pak vstoupila v platnost novela tohoto zákona (zákon č. 43/2013 Sb.), která upravila některá ustanovení zákona původního, zejména za účelem širší ochrany spotřebitele. Zákon vymezuje některé důležité pojmy, upravuje informace v reklamě na spotřebitelský úvěr neboli informační povinnost, na kterou se podíváme v části 3.3, důsledky porušení informační povinnosti, dále stanovuje povinné náležitosti ve smlouvě o spotřebitelském úvěru, také možnosti výpovědi smlouvy, předčasného splacení, RPSN na spotřebitelský úvěr a jeho správného výpočtu atd. Neméně důležitou část představuje § 9, který upravuje povinnost posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Věřitel je tak povinen posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a je-li to nezbytné, je povinen nahlédnout do databází, jež umožňují posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.29 Novela zákona poté připojuje k odstavci 1 § 9 větu, která říká, že je smlouva neplatná, v případě, že je po odborném posouzení zřejmá neschopnost spotřebitele úvěr splácet.30 Tohle opatření se však vztahuje pouze na spotřebitelské úvěry, poskytne-li tedy nějaká nebankovní úvěrová instituce půjčku (zápůjčku), není její povinností prověřit úvěruschopnost spotřebitele, a tak jsou tyto půjčky poskytovány v podstatě komukoliv, kdo si o ni řekne (řečeno s nadsázkou). Hlavní přínos zákona o spotřebitelském úvěru lze spatřit v informovanosti spotřebitele, ať už jde o povinné informace v reklamě, či o povinné informace, které musí být uvedeny ve smlouvě. Zákon reflektuje příslušnou evropskou směrnici, která odráží jeden z pilířů evropské spotřebitelské politiky.31
§ 9, odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů: Česká republika. 2010, částka 52, ISSN 1211-1244. 30 Čl. I, bod 16. zákona č. 43/2013 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. In: Sbírka zákonů: Česká republika. 2013, částka 19, ISSN 12111244. 31 DOHNAL, Jakub. Spotřebitelský úvěr: praktická příručka s příklady a judikaturou. Praha: Leges, 2011, 128 s. Praktik (Leges). ISBN 978-80-87212-76-9. s. 33 29
27
Novela zákona32 dále vyloučila použití směnky či šeku ke splacení či zajištění splacení spotřebitelského úvěru. Další přínos představuje část o zajištění spotřebitelského úvěru, a to tak, že zajištění nesmí být v zcela zjevném nepoměru k hodnotě pohledávky. Diskutabilní však zůstává, co lze nazvat zjevným nepoměrem a co ne. Další významnou změnu pak představuje znění § 18b, které omezuje použití telefonního
čísla
s vyšší
než
běžnou
cenou
k nabízení,
sjednávání
nebo
zprostředkování spotřebitelského úvěru. V neposlední řadě došlo ke zvýšení sankcí za správní delikty a horní sazba tak byla posunuta až na 20 milionů Kč. Působnost zákona o spotřebitelském úvěru není tak široká, jak by mohla být. Z jeho působnosti jsou vyloučeny například půjčky a úvěry poskytnuté pro účely bydlení, které jsou zajištěny zástavním právem k nemovitosti, nebo půjčky a úvěry sloužící ke splacení, respektive refinancování úvěru nebo půjčky, která financovala výše uvedený účel a další. Neméně podstatnou je také skutečnost, že jsou z jeho působnosti vyřazeny finanční služby s celkovou výší nižší jak 5.000,- Kč, nebo naopak vyšší jak 1.880.000,- Kč. Nižší částka se pak považuje za dosaženou i tehdy, je-li mezi týmž věřitelem a spotřebitelem uzavřeno v období 12 měsíců více smluv se stejným nebo obdobným účelem33, což umožňuje „predátorům“, neboli nepoctivým nebankovním úvěrovým společnostem, poskytovat malé krátkodobé půjčky bez větší regulace ze strany státu a omezujících podmínek na trhu. Zákon o spotřebitelském úvěru tak rozšířil tehdejší právní úpravu, ale stále zůstávají výrazná slepá místa. Důležitou část představuje ochrana spotřebitele, která má doposud mezery, jež mohou působit v konečném důsledku komplikace právě pro spotřebitele.
Zákon č. 43/2013 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. In: Sbírka zákonů: Česká republika. 2013, částka 19, ISSN 1211-1244. 33 § 2 odst. e) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů: Česká republika. 2010, částka 52, ISSN 1211-1244. 32
28
2.5 Shrnutí právní úpravy závazkových vztahů (půjčky a úvěry) Smlouvy uzavřené před 1. 1. 2014 se řídí buď to: občanským zákoníkem, zákonem č. 40/1964 Sb., obchodním zákoníkem, zákonem č. 513/1991 Sb., zákonem o spotřebitelských úvěrech, zákonem č. 145/2010 Sb., v případě spotřebitelského úvěru – smlouvy uzavřené po 1. 1. 2011. Z výše uvedeného je patrné, že právní úprava dané problematiky se nacházela ve více zákonech a tím mohla působit velmi neorganizovaně a běžný spotřebitel se v ní lehce ztratil. Právní úprava pro smlouvy uzavřené před 1. 1. 2011 byla velmi nedostatečná a s příchodem „nového zákona“ na úpravu spotřebitelských úvěrů tak došlo k posunu ve vnímání přístupu k těmto závazkovým vztahům a větší ochraně spotřebitele. Strany se však mohou dohodnout a použít ujednání aktuální právní úpravy – nového občanského zákoníku, a to i na práva a povinnosti vzniklé před jeho účinností. Smlouvy uzavřené po 1. 1. 2014 se řídí buď to: občanským zákoníkem, zákon č. 89/2012 Sb., zákonem o spotřebitelských úvěrech, v případě spotřebitelských úvěrů. Právní úprava pro nově uzavřené smlouvy od 1. 1. 2014 je pro běžného spotřebitele jasnější. Nutno podotknout, že v posledních letech došlo k významným změnám v chápání problematiky jak bankovních, tak zejména nebankovních půjček a úvěrů a důležitosti chránit spotřebitele před podvodnými institucemi vyskytujícími se na daném trhu.
2.6 Ochrana spotřebitele Ochrana spotřebitele je zaměřena na ochranu slabší strany kontraktu. Ochranou spotřebitele se zabývá zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Zákon vymezuje důležité související pojmy s ochranou spotřebitele. Neméně důležitou součástí zákona jsou definice nekalých, tedy klamavých a agresivních obchodních praktik. Dále stanovuje výši pokut v případě správních deliktů a další. 29
V oblasti ochrany spotřebitele na finančním trhu vykonává dohled Česká národní banka (dále jen „ČNB“), a to nad bankovními institucemi. Nad nebankovními úvěrovými institucemi poskytujícími spotřebitelské úvěry vykonává dohled Česká obchodní inspekce (dále jen „ČOI“). ČNB provádí dohled zejména nad subjekty uvedenými v § 44 zákona o České národní bance. Přičemž vykonává dohled nad dodržováním zejména těchto pravidel34: dodržování zákazu používání nekalých praktik, dodržování zákazu diskriminace spotřebitele, dodržování povinností a pravidel pro informování o ceně služeb a způsobu jejich stanovení, dodržování povinností stanovených občanským zákoníkem pro uzavírání smluv o finančních službách uzavíraných na dálku. ČOI vykonává dohled, mimo jiné, nad ostatními úvěrovými institucemi, které působí na finančním trhu a nad kterými tedy nevykonává dohled ČNB. ČOI chrání spotřebitele, mimo výše uvedené, také formou35: poskytuje spotřebiteli potřebné informace ke spotřebitelským úvěrům, informuje spotřebitele o možných podvodech a úskalích na finančním trhu nebankovních úvěrových institucí a na co si má dát spotřebitel pozor, možností obrátit se na ČOI v případě pochybností o jednání určité instituce či používání nekalých praktik. Na bankovním trhu je spotřebitel chráněn mnohem důsledněji a přístup, ze strany státu, k bankovním poskytovatelům je dle mého názoru striktnější a důslednější. Na bankovním trhu musí poskytovatel obdržet bankovní licenci a je tak prověřen už na počátku zahájení podnikání. Mimo jiné je bankovní trh regulovaný a díky tomu také přehledný. Na nebankovním trhu najdeme spousty poskytovatelů, kteří jsou „kontrolováni“ až v průběhu jejich podnikání, což způsobuje velký počet nebankovních úvěrových Ochrana spotřebitele. In: CNB.cz [online]. © Česká národní banka, 2003-2015. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/spotrebitel/ochrana_spotrebitele/ 35 Než si vezmete spotřebitelský úvěr. In: COI.cz [online]. 2013 © Česká obchodní inspekce. [cit. 201504-05]. Dostupné z: http://www.coi.cz/cz/spotrebitel/prava-spotrebitelu/spotrebitelske-uvery/ 34
30
institucí a nepřehlednost pro spotřebitele na samotném trhu nebankovních půjček a úvěrů, na čemž nakonec tratí konečný spotřebitel, jelikož je trh zaplaven nepoctivými a predátorskými společnostmi. Dosavadní kontrola ze strany ČOI je nedostačující, vzhledem k faktu, že ČOI kontroluje přibližně 250 úvěrových poskytovatelů a zprostředkovatelů ročně, což je méně než 1 % registrovaných subjektů.36 Není tedy divu, že se podvodné společnosti nebojí jednat způsobem, který porušuje jak zákony, tak dobré mravy. Důležitost ochrany spotřebitele lze v této problematice vnímat zejména v souvislosti se všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou součástí uzavíraných smluv a mohou tak skrývat spousty úskalí a nebezpečných formulací pro spotřebitele. Jednu z možností,
jak
například
„obejít
zákon“
najdeme
v samotném
zákoně
o
spotřebitelském úvěru, kde je uvedeno, že věřitel poskytne spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat informace uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu.37 Trvalým nosičem se tak může stát například DVD, na kterém mohou být dané informace uvedeny, což může pro určité spotřebitele představovat problém. Je tedy nezbytné, aby právní úprava reflektovala aktuální problémy a chránila spotřebitele v co nejširším měřítku. Názorným příkladem ochrany spotřebitele je nález ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11, ze dne 11. 11. 2013, jehož závěrem je, že smluvní pokuta, která je nevýhodou pro spotřebitele, nesmí být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek38. Je-li jejich součástí a spotřebitel o ní není řádně informován, nelze takovému jednání věřitele (dodavatele) přiznat právní ochranu. Jedním z největších přínosů obecně v ochraně spotřebitele by mohla být regulace a přísnější dohled nad nebankovním trhem, díky čemuž by mohl být trh přehlednější a bezpečnější pro spotřebitele než je tomu nyní.
TEPLÝ, Petr a kol. Navigátor bezpečného úvěru. 1. vyd. V Praze: Karolinum, 2013, 198 s. ISBN 978-80246-2287-3. s. 54 37 § 5 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů: Česká republika. 2010, částka 52, ISSN 1211-1244. 38 Nález Ústavního soudu ČR ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11. In: Nalus.usoud.cz [online]. © 2006 AutoCont CZ, a.s. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=81612&pos=1&cnt=1&typ=result 36
31
3
SPECIFIKACE PODSTUPOVANÝCH RIZIK
Riziko - setkáváme se s ním každý den. Každé naše rozhodnutí je, ať už vědomě či nevědomě, ovlivněno danou mírou rizika. Riziko je naší součástí. Na riziko se lze dívat dvěma pohledy, a to, že riziko může být dobré či špatné, tj. jestli se riziko musí eliminovat nebo s ním dá žít.39 Riziko chápeme jako pravděpodobnost neočekávaného důsledku určitého rozhodnutí, akce nebo události.40 Riziko může představovat míru možné odchylky od stavu, který očekáváme, bez ohledu na to, zda riziko bud mít negativní nebo pozitivní důsledky. Hodnocení rizika je vždy subjektivní, a to podle vnímání každé konkrétní osoby.41 S pohybem domácností na finančním trhu je spojeno více druhů rizik. My se budeme zabývat finančním riziky, které se týkají zejména věřitele, a poté dalšími riziky, které hrozí zpravidla dlužníkům.
3.1
Finanční riziko
Finanční rizika jsou taková rizika, ke kterým se pojí transakce na finančních trzích a další finanční aktivity subjektu.42 Z našeho pohledu se finanční rizika vážou zejména k subjektům poskytujícím půjčky a úvěry – tj. banky a nebankovní subjekty poskytující půjčky a úvěry. Vybrané dělení finančních rizik si více přiblížíme43: Úvěrové riziko se objevuje na straně věřitele, tedy banky či nebankovního subjektu, a představuje situaci, ve které dlužník nedostojí svým závazkům podle předem
MÁLEK, Petr, Gabriela OŠKRDALOVÁ a Petr VALOUCH. Osobní finance. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, 203 s. ISBN 978-80-210-5157-7. s. 90 40 VLACHÝ, Jan. Řízení finančních rizik. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2006, 256 s. ISBN 8086754-56-1. s. 11 41 MÁLEK, Petr, Gabriela OŠKRDALOVÁ a Petr VALOUCH. Osobní finance. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, 203 s. ISBN 978-80-210-5157-7. s. 91 42 Tamtéž. s. 93 43 MÁLEK, Petr, Gabriela OŠKRDALOVÁ a Petr VALOUCH. Osobní finance. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, 203 s. ISBN 978-80-210-5157-7. s. 43 39
32
stanovených podmínek. Lze se také setkat s pojmem riziko nedodržení závazků.44 Banky berou tohle riziko v úvahu mnohem častěji než nebankovní subjekty, které poskytují půjčky bez bližšího ověření dlužníka. Tržní riziko, jak již název napovídá, souvisí s pohybem cen na finančních trzích. Pojí s k němu riziko úrokové, akciové, kurzové, měnové a komoditní. Operační riziko je takové riziko, které se pojí k veškerým obchodům na finančních trzích. Jedná se výpadky či nedostatky informačního systému, ale také o lidské chyby a různé podvody. Riziko se opět vyskytuje jak u bank, tak u nebankovních subjektů. U nebankovních úvěrových institucí je riziko podvodů mnohem vyšší než u bank. Riziko likvidity, pod které řadíme riziko tržní likvidity a riziko cash-flow, lze z našeho pohledu chápat jako situaci, kdy banka či nebankovní subjekt nebude schopný dostát svým závazkům či nebude schopen financovat svá aktiva. Právní riziko je spojeno s možností nedodržení závazků z důvodu právní nedosažitelnosti kontraktu. Lze jej chápat samostatně, jako samostatné riziko finančních rizik, můžeme se však setkat i se situací, kdy je právní riziko chápáno jako součást rizika operačního. Schéma 1: Finanční rizika
Pramen: MÁLEK, Petr, Gabriela OŠKRDALOVÁ a Petr VALOUCH. Osobní finance - vlastní zpracování
SMRČKA, Luboš. Rodinné finance: ekonomická krize a krach optimismu. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, xxii, 538 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-199-4. s. 159 44
33
Některá výše uvedená rizika se s bankami a nebankovními subjekty pojí přímo, jiná je míjí pouze okrajově či ve výjimečných případech. Zmíněná rizika jsou tedy určitou hrozbou jak pro věřitele, tak i dlužníka a záleží na jejich konkrétním projevu.
3.2
Další rizika
Jak již bylo řečeno, většina finančních rizik je spojena se selháním dlužníka. Na druhou stranu i pro dlužníka se při pohybu v oblasti půjček a úvěrů vyskytují rizika. V literatuře je většinou nenajdeme blíže specifikována a zůstávají tak nevyslovena. To ovšem neznamená, že tu nejsou. Jedná se o rizika, se kterými se ve většině případů setkáme u nebankovních úvěrových institucí a jedním z důvodů, proč zde tato rizika jsou, je fakt, že tento trh není nijak zvlášť regulován, ani zde není vykonáván přiměřený dohled, na rozdíl od trhu bankovního. Mezi rizika45, se kterými se můžeme setkat, zejména na nebankovním úvěrovém trhu, patří již od začátku kontaktu dvou subjektů nepoctivé úmysly věřitele. Od počátku se jedná o méně výhodné půjčky či úvěry, které jsou podporovány masivní reklamou a většinou se tak vymykají poctivému obchodnímu styku. Nepoctiví poskytovatelé půjček a úvěrů přistupují pak k dlužníkovi nekorektně, k čemuž se pojí další riziko, a to samotný přístup k dlužníkovi. Určité nebankovní úvěrové instituce se snaží dlužníka oklamat. Na počátku kontraktu se snaží dostat dlužníka na svou stranu a po podepsání smlouvy jsou s dlužníkem schopni komunikovat způsobem, který je daleko za hranicemi dobrých mravů. Dalším rizikem, které nám ze všeho přirozeně vyplývá, je nedostatečná informovanost dlužníka. Nepoctiví poskytovatelé půjček se snaží před dlužníkem podstatné informace skrýt, při otázkách na podmínky kontraktu se vyhýbají odpovědi a snaží se tak pomocí různých manipulativních technik dlužníka zmást a v závěru podvést. Tito poskytovatelé půjček a úvěrů si dávají velký pozor na to, aby dali do popředí ty informace, které jsou pro většinu finančně negramotných lidí stěžejní a zbylé informace, mnohdy mnohem důležitější, tak zůstávají v pozadí. Riziko tak často nespočívá ve výši sjednaného úroku, ale právě v poplatcích a sankcích vážících se k FETTER, Richard W. Velká rizika malých mimobankovních půjček. In: Mesec.cz [online]. © 1998 – 2015 Internet Info, s.r.o. 2. 12. 2009. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/velka-rizika-malych-mimobankovnich-pujcek/ 45
34
sjednané půjčce či úvěru. Dávají si tak dobrý pozor, aby výše úroku odpovídala maximální možné hranici, která je soudy obvykle akceptována. Hrozbou tak pro dlužníka zůstávají nepřiměřeně vysoké sankce. Jedná se o pravidla a ujednání při sjednávání půjčky či úvěru. Tyto informace jsou zpravidla ve smlouvách uvedeny velmi malým, téměř nečitelným, písmem, popřípadě jsou do smlouvy zavedeny tak, že je pro spotřebitele velmi problematické tyto informace vyhledat, identifikovat. Jedná se zejména o nepřiměřené poplatky za vyřízení půjčky nebo za správu půjčky každý měsíc. Dále o velmi vysoké sankce v případě nezaplacení splátky, kdy se může jednat až o několikanásobek jistiny půjčky.
3.3
Riziko zneužití neboli manipulace spotřebitele
S rizikem zneužití se setkáváme zejména v případě, kdy přijdeme do kontaktu s nepoctivými nebankovními úvěrovými institucemi. Jde zejména o velmi dlouhé, nepřehledné a pro klienta těžce srozumitelné smluvní podmínky u půjčky či úvěru. Jak již bylo uvedeno, bankovní trh je lépe regulován a striktněji hlídán, proto je riziko zneužití mnohem nižší než při pohybu na nebankovním trhu. Manipulace pak představuje snahu ovlivnit myšlení druhé osoby či skupiny osob, zpravidla ve svůj prospěch. Jde tedy o ovlivnění myšlení a vnímání klienta ve svůj prospěch. Manipulace je v dnešní době, bohužel, již běžnou součástí obchodních praktik. Pohybujeme-li se na finančním trhu s půjčkami a úvěry je naše rozhodování, ať už vědomě či nevědomě, ovlivňováno všudypřítomnou reklamou a vystupováním společností, ať už bankovních či nebankovních. Každá společnost se snaží získat nové klienty určitou formou propagace. Zpravidla se snaží upoutat spotřebitele zveřejněním „nízké“ úrokové sazby či různými bonusy při pravidelném splácení apod. Ne vždy se však jedná o poctivé společnosti, a ne vždy se tak vyplatí daná nabídka. Jedná se tak o riziko, že naše rozhodnutí bude negativně ovlivněno, o riziko, se kterým se setkáváme v momentě, kdy se začneme zajímat o financování formou úvěru či půjčky apod.
35
Rozhodování spotřebitele je ovlivňováno na každém jeho kroku, velmi rizikovou se pak pro spotřebitele stává manipulace v období, kdy se spotřebitel nachází ve finanční tísni. Jak z výše uvedeného vyplývá, v případě nepoctivých nebankovních úvěrových institucí zpravidla dochází k manipulaci spotřebitele, což obvykle vede k nešťastným koncům z pohledu dlužníka. Cílem těchto poskytovatelů není vyřešit aktuální finanční situaci dlužníka a dočasně mu vypomoci za určitou odměnu, naopak. Cílem těchto poskytovatelů je propůjčit finanční prostředky spotřebitelům, jejichž finanční situace je ve většině případů velmi tíživá a poté od dlužníka získat několikanásobek zapůjčených finančních prostředků nazpět. Zpravidla se jedná o malé a krátkodobé půjčky v řádu tisíce korun. Nejčastějším jevem v oblasti manipulace spotřebitele je reklama. Nebankovní úvěrové instituce cílí na spotřebitele pomocí televizních spotů, reklamy v novinách či časopisech a pomocí všudypřítomných plakátů a letáků. Zákon o spotřebitelském úvěru však na reklamu pamatuje a stanovuje povinné informace, které musí být v reklamě na spotřebitelský úvěr uvedeny. Veškeré informace najdeme v příloze č. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, kde je stanoveno, že daná reklama „musí jasným, výstižným a zřetelným způsobem formou reprezentativního příkladu obsahovat: a) roční procentní sazbu nákladů, b) výpůjční úrokovou sazbu, a to spolu s údaji o veškerých poplatcích, které jsou součástí celkových nákladů spotřebitelského úvěru pro spotřebitele spojených se spotřebitelským úvěrem, c) celkovou výši spotřebitelského úvěru, d) výši jednotlivých splátek a celkovou částku splatnou spotřebitelem, e) dobu trvání spotřebitelského úvěru, f) v případě spotřebitelského úvěru ve formě odložené platby za konkrétní zboží nebo službu jejich cenu a výši případné zálohy, g) informaci o povinnosti uzavřít smlouvu o doplňkové službě související se spotřebitelským úvěrem, zejména pojištění, je-li uzavření takové smlouvy podmínkou 36
pro získání spotřebitelského úvěru za nabízených podmínek a náklady na tuto službu nelze určit předem.“46 V případě, že dojde k porušení těchto podmínek, dopustí se tak daná společnost správního deliktu a výše pokuty pak může být, dle typu deliktu, až 20 milionů Kč47 a i přes to dochází k jejich porušování. S velmi vysokým rizikem zneužití spotřebitele se obvykle setkáme u smluvních podmínek. Smluvní podmínky mohou být pro klienta velmi nepřehledné, nepřiměřeně dlouhé a matoucí. Často se v nich nachází informace, které mohou být pro spotřebitele za určitých situací velmi nevýhodné. Může jít o výši a pravidelnost splátek, která není taková, jak se na první pohled zdála, nebo o různé sankce. V neposlední řadě by si měl spotřebitel dát pozor, zda mu k podpisu nebyla přiložena i rozhodčí smlouva, která upravuje řešení sporů „mimosoudně“ formou tzv. rozhodčího řízení. Strany se ve smlouvě dohodnou na předem zvoleném rozhodci, což může být pro spotřebitele velmi znevýhodňující. Jak již bylo uvedeno výše, v části o ochraně spotřebitele, je závěrem nálezu ústavního soudu fakt, že součástí všeobecných obchodních podmínek nesmí být ustanovení o smluvní pokutě. V nálezu bylo také uvedeno, že součástí nálezu nesmí být ani rozhodčí doložka. Spotřebitel je tak více chráněn v případě, že by došlo ke sporu s věřitelem. Ochranu spotřebitele zajišťuje stát, avšak ani stát nemůže ochránit spotřebitele před jeho špatným rozhodnutím. Podstatným prvkem je zde finanční vzdělanost spotřebitele a jeho zodpovědnost při uzavírání smlouvy s nebankovní úvěrovou institucí.
Příloha č. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů: Česká republika. 2010, částka 52, ISSN 1211-1244. 47 § 20 odst. 5 písm. a) tamtéž. 46
37
3.3.1 Triky neboli obchodní praktiky nebankovních úvěrových institucí Spotřebitel je na trhu půjček a úvěrů všemožně ovlivňován reklamou a společnosti s ním mírně manipulují při rozhodování o volbě půjčky a dané instituce. Na trhu se však bohužel setkáme i s nečestným jednáním, které obvykle zastupují predátorské nebankovní úvěrové instituce. Zpravidla jde o menší instituce, které spotřebitele při žádosti o půjčku nijak neprověřují a jejich podmínky jsou pro spotřebitele extrémně nevýhodné. Nutno podotknout, že se na trhu nacházejí i společnosti, které jsou sice nevýhodné, avšak před spotřebitelem nic neskrývají. Vzhledem k nepřehlednosti nebankovního trhu se občas těmto společnostem vyplatí zariskovat a porušit zákon. Na bankovním trhu se s takovým jednáním nesetkáme, či pouze v omezené míře, právě díky přísnější regulaci a kontrole trhu. Pro ukázku jsme vybrali nejběžnější nekalé obchodní praktiky predátorských nebankovních úvěrových institucí: 1) Telefonní linka s vysokým tarifem48 Cílem věřitele obvykle není půjčku vůbec poskytnout, ale jen zdržet volajícího co nejdelší dobu na lince pod záminkou prověření žadatele a jeho způsobilosti pro půjčku. Cena hovoru se pohybuje ve stovkách korun za minutu hovoru a volající tak provolá astronomické částky. Jedním z případů byla i společnost Rickabys, s. r. o., které ČOI udělila dvou milionovou pokutu za používání nekalých praktik, kde hlavní praktikou byla právě telefonní linka s vysokým tarifem.49 Novela zákona o spotřebitelském úvěru však tuto skutečnost již lépe upravuje v § 18b a omezuje použití telefonní linky s vysokým tarifem.
POKORNÝ, Martin. 11 rad, jak se správně zadlužit. In: Měšec.cz [online]. © 1998 – 2015 Internet Info, s.r.o. 20. 2. 2013. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/11-rad-jak-se-spravnezadluzit/ 49 ČOI udělila dvoumiliónovou pokutu nebankovní společnosti. In: Novinky.cz [online]. © 2003–2015. 17. 6. 2013 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/ekonomika/305106-coi-udeliladvoumilionovou-pokutu-nebankovni-spolecnosti.html 48
38
2) Zajištění nemovitostí50 Bohužel se na nebankovním trhu půjček a úvěrů nacházejí instituce, které se nebojí říct si o zastavení nemovitosti dlužníka výměnou za půjčku. Půjčka má hodnotu tisíce korun, kdežto nemovitost několik milionů korun. Nepoměr je tedy značný a dlužník, tak může přijít o nemovitost díky menší půjčce. Pravým zájmem instituce tak není půjčit peníze spotřebiteli, ale získat jeho nemovitost. 3) Oddlužení51 Na trhu se nacházejí i společnosti, které se tváří, že jejich cílem je zbavit dlužníka všech jeho dluhů a pomoci mu tak z jeho finanční i životní tísně. Bohužel je tomu přesně naopak. Tyto společnosti si za vypracování návrhů na oddlužení berou tisíce korun, čímž dlužníkovi mnohem více ztíží situaci. Nekalých praktik existuje na trhu půjček a úvěrů nespočet. Od některých jsou činitelé, postupnou změnou zákona, nuceni odstupovat, bohužel však stále vymýšlejí nové. Neméně častou je tak také praktika záměny podpisovaných smluv, či podpis smlouvy, kde nejsou doplněny veškeré údaje. Spotřebitel musí být více a více obezřetnější a dbát na veškeré detaily při podpisu smlouvy o půjčce či úvěru. Vždy by se měl informovat o veškerých podrobnostech kontraktu a v případě nejasností si nechat vše vysvětlit nezávislým odborníkem.
3.3.2 Obrana spotřebitele proti riziku zneužití Stát se snaží spotřebitele chránit všemožnými prvky, ale jak je uvedeno výše, je zde zapotřebí i spoluúčast samotného spotřebitele při boji s nepoctivými úvěrovými institucemi.
POKORNÝ, Martin. 11 rad, jak se správně zadlužit. In: Měšec.cz [online]. © 1998 – 2015 Internet Info, s.r.o. 20. 2. 2013. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/11-rad-jak-se-spravnezadluzit/ 51 Tisková zpráva ČLFA. Pozor na nesolidní návrhy na oddlužení! [online]. Praha: Česká leasingová a finanční asociace. 2013. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://clfa.cz/index.php?textID=71 50
39
Základním prvkem obrany je vzdělanost spotřebitele, zejména jeho finanční gramotnost. Dle Iva Tomana i schopný manipulátor ví, že "Kdo se v oboru vyzná, toho jen tak nedostanu. Kdo se v oboru nevyzná, s tím je to snadnější."
52
Tudíž, bude-li
spotřebitel znalý, bude těžší ho oklamat. Jedná se o dlouhodobý světový problém, se kterým je potřeba začít něco dělat. Finanční vzdělání je v dnešní době již nezbytnou součástí života a mnohdy rozhoduje o budoucnosti spotřebitele, který se díky nevzdělanosti a špatnému rozhodnutí může dostat do neúnosné finanční tísně a tíživé životní situace. Dalším prvkem je informovanost spotřebitele. Než se tedy spotřebitel rozhodne smlouvu podepsat, tak by se měl seznámit se všemi podmínkami, které se smlouvou souvisí. Ověřit si instituci, se kterou smlouvu uzavírá, k čemuž mu může, mimo jiné, pomoci jak Česká obchodní inspekce, tak srovnání největších nebankovních institucí podle indexu predátorského úvěrování či novějšího, indexu etického úvěrování, na které se podíváme níže, či další možnosti. V dnešní době existuje nespočet zdrojů, kde se může spotřebitel informovat o možných úskalích při uzavírání smlouvy o půjčce s nebankovní úvěrovou společností a je jen na něm, jak je při svém rozhodování, které může negativně ovlivnit jeho budoucnost, zodpovědný vůči sobě samému. Spotřebitel by měl věnovat pozornost důležitým signálům, které upozorňují na velmi nevýhodnou půjčku, někdy téměř lichvu. Mezi takové signály patří zejména, když instituce53: půjčuje zejména malé částky v řádu tisíců či desetitisíců, vyřizuje půjčky velmi rychle – peníze ještě dnes, půjčuje v hotovosti na ruku, kdy „zprostředkovatel“ přijde ke spotřebiteli až domů, půjčuje za poplatek předem, nevyžaduje potvrzení příjmů spotřebitele, instituci stačí k vyřízení půjčky pouze dva doklady totožnosti, požaduje nepřiměřené zajištění úvěru nemovitostí i u nízkých částek,
SOVOVÁ, Eva. Expert: Pochopte základní vzorce, jak fungují manipulace. In: Finance.idnes.cz [online]. © 1999–2015 MAFRA, a. s. 2. 8. 2013. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/ivotoman-zakladni-vzorce-jak-funguje-manipulace-fbc-/viteze.aspx?c=A130801_094445_viteze_sov 53 ZAHRÁDKOVÁ, Renata. Dobrá nebo špatná půjčka? In: Usfcr.cz [online]. © 2014 Unie společností finančního zprostředkování a poradenství. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.usfcr.cz/dobraspatna-pujcka/ 52
40
neprověřuje solventnost klienta prověřením v bankovním registru, půjčuje za RPSN nad 30 % při úrokové sazbě ČNB například 3 % (běžné příklady lichvy jsou přes 100 % RPSN). V neposlední řadě pak platí, že pokud si spotřebitel není jistý uzavřením dané smlouvy a má jakékoli pochybnosti, rozhodně by ji neměl uzavírat a případné uzavření smlouvy by měl prodiskutovat s odborníkem či všechny, nejen smluvní, podmínky pečlivě zvážit. Index predátorského úvěrování (IPU) S IPU přišla v roce 2009 společnost Člověk v tísni, jejímž cílem bylo zpřehlednit trh s nebankovními institucemi, které nabízí půjčky a úvěry. Cílem společnosti bylo jak ovlivnit sledované instituce tak, aby upravili, především zjednodušili, smluvní podmínky a zmírnily uplatňované sankce54, tak zpřehlednit trh samotným spotřebitelům. Samotný index sledoval pět základních parametrů55: srozumitelnost – délka smluvních podmínek a četnost výskytu různých zkratek, přítomnost úroků z prodlení nad rámec zákonné úpravy, náklady na jednu zpožděnou splátku v podobě sankcí, cena produktu v případě řádného splácení, využívání institutu rozhodčí doložky. Během půl roku od prvního zveřejnění indexu došlo k několika změnám u třech analyzovaných nebankovních institucí – Home Credit, Cetelem a Provident.56 Lze říci, že uvedení IPU své účely, alespoň částečně splnilo, a to tak, že ovlivnilo chování větších analyzovaných nebankovních institucí ve prospěch spotřebitele.
Index etického úvěrování. In: Clovekvtisni.cz [online]. © 2013 Člověk v tísni o.p.s. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.clovekvtisni.cz/cs/socialni-prace/socialni-integrace/index-etickehouverovani 55 Analýza: Index predátorského úvěrování. In: Rozhodnene.cz [online]. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://rozhodnene.cz/analyzy/091208-analyza-index-predatorskeho-uverovani 56 Tamtéž 54
41
Na IPU se dnes lze dívat jako na předchůdce indexu etického úvěrování. Postupně s vývojem trhu došlo ke změně parametrů a zároveň i ke změně názvu samotného indexu. Index etického úvěrování (IEU) Jak již bylo uvedeno IEU je „nástupcem“ IPU. Ke změně došlo zejména s ohledem na změnu praxe – analyzované nebankovní instituce začali upravovat podmínky ve prospěch spotřebitele a největší pokrok byl zaznamenán v oblasti rozhodčích doložek, které u IPU tvořili samostatný parametr hodnocení.57 Na IEU se lze dívat jako na index, který srovnává největší nebankovní instituce dle parametrů pro spotřebitele důležitých, v podstatě od nejetičtější instituce k nejméně etické.58 IEU sleduje jak stejné parametry jako IPU, tak další čtyři nové. Mezi základní parametry IEU tedy patří59: srozumitelnost – délka smluvních podmínek a četnost výskytu různých zkratek, přítomnost úroků z prodlení nad rámec zákonné úpravy, náklady na jednu zpožděnou splátku v podobě sankcí, cena produktu v případě řádného splácení, využívání institutu rozhodčí doložky, využívání zajišťovacích titulů jako je směnka, exekutorský zápis, dohoda o srážkách ze mzdy, úprava započítávání příchozích plateb – tj. zda jsou platby připisovány dříve na sankce, úroky z prodlení, úroky z úvěru či na splátku jistiny, náklady soudního, resp. rozhodčího řízení – zda bude instituce požadovat úhradu nákladů spojených s některým z typů řízení, slučování žalob – zda instituce slučují vymáhané pohledávky po dlužníkovi či nikoli.
Index etického úvěrování. In: Clovekvtisni.cz [online]. © 2013 Člověk v tísni o.p.s. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.clovekvtisni.cz/cs/socialni-prace/socialni-integrace/index-etickehouverovani 58 Index etického úvěrování (IEU). In: Rozhodnene.cz [online]. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://rozhodnene.cz/index-etickeho-uverovani-ieu 59 Index etického úvěrování. In: Clovekvtisni.cz [online]. © 2013 Člověk v tísni o.p.s. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.clovekvtisni.cz/cs/socialni-prace/socialni-integrace/index-etickehouverovani 57
42
IEU se začal připravovat v roce 2011 a uveřejněn byl v prosinci 2012.60 Uvedením obou indexů došlo k výrazné úpravě podmínek u největších analyzovaných nebankovních institucí ve prospěch spotřebitele – například společnost Home Credit zkrátila smluvní podmínky až o 70 %.61
60
Index etického úvěrování. In: Clovekvtisni.cz [online]. © 2013 Člověk v tísni o.p.s. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.clovekvtisni.cz/cs/socialni-prace/socialni-integrace/index-etickehouverovani 61 DLOUHÁ, Petra. Daniel Hůle: Pět nebankovních společností nabízí férovou půjčku, jiné pořád stejný podfuk. In: Penize.cz [online]. © 2000 - 2015 Peníze.cz a dodavatelé. 17. 5. 2014 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.penize.cz/spotrebitelske-uvery/285718-daniel-hule-pet-nebankovnichspolecnosti-nabizi-ferovou-pujcku-jine-porad-stejny-podfuk
43
4 VÝVOJ A STAV ÚČASTI DOMÁCNOSTÍ V TÉTO OBLASTI ÚVĚROVÁNÍ Domácnosti se na finančním trhu půjček a úvěrů objevují z různých důvodů. Jejich možnost volby bankovní či nebankovní půjčky je však ovlivněna mnoha faktory. Je-li domácnost vyřazena z možnosti o bankovní půjčku či úvěr je velmi pravděpodobné, že se uchýlí k nebankovním půjčkám. Pohyb a orientace na trhu nebankovních půjček a úvěrů je často ztížen nepřiměřeným počtem úvěrových poskytovatelů. V následující části se tak budeme věnovat srovnání vybraných bankovních a nebankovních půjček a úvěrů a jejich výhod a nevýhod pro spotřebitele. Dále vývojem účasti domácností na bankovních a nebankovním trhu půjček a úvěrů a na celkový vývoj zadluženosti domácností.
4.1
Srovnání bankovních a nebankovních půjček a úvěrů
Jak již bylo uvedeno, spotřebitel má možnost zvolit si bankovní nebo nebankovní půjčku či úvěr. Pro srovnání jsme zvolili na jedné straně největší bankovní poskytovatelé půjček a úvěrů a na straně druhé největší nebankovní úvěrové instituce. Zároveň jsme pro srovnání přidali ještě k bankovním poskytovatelům pro srovnání menší, novější banky působící na bankovním trhu, které poskytují zpravidla výhodné podmínky půjčky. A na straně druhé k nebankovním úvěrovým poskytovatelům vybrané menší nebankovní úvěrové instituce, které pro spotřebitele představují zpravidla tu největší hrozbu. Tito poskytovatelé však zpravidla poskytují velmi malé půjčky na krátkou dobu, a proto jsme se na ně podívali zvlášť. Mezi největší vybrané bankovní poskytovatele půjček a úvěrů patří: Česká spořitelna (dále jen „ČS“), Komerční bank (dále jen „KB“), Československá obchodní banka (dále jen „ČSOB“), Raiffeisenbank (dále jen „RB“). 44
Mezi největší vybrané nebankovní úvěrové instituce patří: CETELEM ČR, Home Credit, Provident Financial (dále jen „Provident“), COFIDIS. Vybrané menší, novější bankovní společnosti: AirBank, Equa, Zuno. Pro srovnání jsme zařadili ještě menší nebankovní úvěrovou instituci, a to společnost PRONTO půjčka, která nabízí půjčku v námi požadované výši. Při srovnání poskytovatelů jsme se zaměřili na bezúčelové půjčky či spotřebitelské úvěry ve výši 50.000,- na dobu 5 let, v případě, že doba splácení je maximální možná méně než 5 let, je tato skutečnost v tabulce uvedena. Všechna data jsou platná ke dni 17. 1. 2015. Tabulka 1: Bankovní a nebankovní půjčky Výše půjčky/úvěru
Doba splácení
Výše RPSN
Vedení účtu/správa úvěru (měsíčně)
Poplatek za zpracování/ poskytnutí úvěru
Celkem zaplacená částka
ČS
50 000 Kč
5 let
21,45%
zdarma
500 Kč
78 471 Kč
KB
50 000 Kč
5 let
x
zdarma
490 Kč
x
ČSOB
50 000 Kč
5 let
x
59 Kč
500 Kč
x
RB
50 000 Kč
5 let
16,00%
zdarma
zdarma
71 220 Kč
CETELEM ČR
50 000 Kč
5 let
16,62%
X
500 Kč
72 120 Kč
Home Credit
50 000 Kč
x
zdarma
zdarma
76 980 Kč
Provident
50 000 Kč
49,70%
x
x
72 091 Kč
COFIDIS
50 000 Kč
5 let 100 týdnů 52 měsíců
24,00%
zdarma
zdarma
77 280 Kč
Air Bank
50 000 Kč
5 let
15,97%
zdarma
zdarma
70 839 Kč
Equa
50 000 Kč
5 let
10,37%
zdarma
zdarma
63 600 Kč
Zuno
50 000 Kč
5 let
x
zdarma
zdarma
63 600 Kč
zdarma
151 728 Kč
Poskytovatel
48 PRONTO 50 000 Kč 99,59% x půjčka měsíců Pramen: webové stránky příslušných poskytovatelů půjček/úvěrů [online]
45
V místech, kde je uvedeno „x“ nebyly údaje snadno dostupné na webových stránkách dané společnosti. Klient by se je dozvěděl, až po řádném posouzení žádosti o úvěr/půjčku či při dalším hledání (telefonní linka společnosti, osobní schůzka apod.). Možností, kde si vzít půjčku či úvěr, jsou jak na bankovním, tak na nebankovním trhu spousty. Je jen a pouze na spotřebiteli, pro kterou společnost se rozhodne. Chce-li spotřebitel získat půjčku co nejrychleji, je velmi pravděpodobné, že zvolí společnost, která mu potřebné údaje poskytne ihned, bez složitějšího vyhledávání. Z vybraných společností, které poskytly veškeré informace, se nejvýhodnější jeví půjčka od menší banky Equa. V případě nebankovní společnosti, pak půjčka od instituce CETELEM. Přičemž nutno podotknout, že půjčka od společnosti CETELEM je výhodnější, než půjčka od některých bankovních společností. Mnoho společností poskytuje významné výhody, rozhodne-li se spotřebitel pro čerpání půjčky/úvěru právě u nich. Jedná se zejména o výhodu spojenou s řádným splácením. V případě, že spotřebitel splácí půjčku řádně a včas, bude mu část splátek navrácena. V konečném důsledku je tak výše RPSN nižší a s tím i zaplacená končená částka dlužníkem. Z výše uvedených společností nabízelo tuto výhodu několik z nich, přičemž nejvýhodnější se jevila u nebankovní společnosti Home Credit, která nabízela navrácení až 17 splátek – konečná zaplacená částka dlužníkem by tak činila „pouze“ 55.169,-Kč. Spotřebitel by tak za 5 let řádného a včasného splácení zaplatil „navíc“ pouze 5.169,-Kč a „ušetřil“ 21.811,-Kč oproti původní částce. V tomto případě je pak nejvýhodnější půjčka u společnosti Home Credit. Nutno však podotknout, že pravidla jsou velmi striktní a spotřebitel tak musí dodržet řádné a včasné placení splátek atd. Jak
lze
spatřit
na
porovnávaných
společnostech,
rozdíly
v poskytovaných
půjčkách/úvěrech jsou v některých případech velmi výrazné a mnohdy může spotřebitel na jedné půjčce ušetřit i více jak 10.000,- Kč, což je pětina vypůjčené částky. Zatímco u velkých společností, ať už bankovních či nebankovních jsou rozdíly patrné méně, tak u menších společností lze spatřovat rozdíly významné. Na straně bankovních společností ve prospěch spotřebitele, na straně nebankovních společností je daná půjčka pro spotřebitele výrazně nevýhodná. Zatímco velké nebankovní 46
úvěrové instituce zpravidla prověřují žadatelův příjem, či nahlíží do registru dlužníků, u menších společností tomu tak není. Tyto instituce pak zapůjčují peněžní prostředky bez bližšího zkoumání finanční situace žadatele, a proto je úrok a poplatek za půjčku neúměrně vysoký. Je-li konečná splatná částka spotřebitelem více jak trojnásobně vyšší než jistina půjčky, je zde, dle mého názoru, něco opravdu špatně. Nutno podotknout, že velký problém na nebankovním trhu představuji malé půjčky, zejména do 10.000,-Kč, které jsou poskytovány zejména menšími nebankovními úvěrovými institucemi na velmi krátkou dobu, zpravidla pár dnů max. měsíců. Spotřebitel si takovou půjčku vezme většinou, nachází-li se ve finanční tísni, či potřebuje přečkat do další výplaty, což bývá někdy i hlavním záměrem nebankovní instituce, která půjčka takhle prezentuje. Pro ukázku jsme vybrali tři nebankovní úvěrové společnosti: MoneyNow, Kouzelná půjčka, Ferratum Bank. Všechna data jsou platná ke dni 17. 1. 2015. Tabulka 2: Malé nebankovní půjčky Výše půjčky
Doba splácení
Výše RPSN
Celkem zaplacená částka
Prodloužení splatnosti (o 30 dní)
MoneyNow
4 500,-Kč
30 dní
X
5 850,-Kč
1 350,-Kč
Kouzelná půjčka
4 500,-Kč
30 dní
2812%
5 168,-Kč
800,-Kč
Ferratum Bank
4 500,-Kč
30 dní
3113%
5 985,-Kč
1 485,-Kč
Poskytovatel
Pramen: webové stránky příslušných poskytovatelů půjček [online]
Z výše uvedeného je patrné, že krátkodobé malé půjčky jsou pro spotřebitele výrazně nevýhodné. Přičemž je velmi pravděpodobné, že si spotřebitel dobu splatnosti půjčky prodlouží, jelikož její prodloužení je mnohem levnější, než její konečné splacení. Postupně se tak dostává do tíživé situace, kdy platí pouze za prodloužení splatnosti, protože větší část finančních prostředků mu nezbývá. Otázkou však zůstává, zda se může spotřebitel proti takovýmto společnostem nějak chránit. Dle mého názoru, spousta těchto společností pouze využívá tíživé finanční situace spotřebitele a 47
spotřebitel pak na půjčce zaplatí „astronomické částky“ a jeho finanční situace je poté mnohem horší, než si původně dokázal vůbec představit. Na závěr bych ráda zmínila, že i když nebankovní společnosti nabízí extrémně nevýhodné půjčky, „netají“ většinou před spotřebitelem ani výši RPSN, ani výši konečné zaplacené částky, což nelze říci o všech bankovních společnostech. Na druhou stranu, u bankovních společností jsou všeobecné obchodní podmínky a sazebník k nalezení do pár vteřin, zatímco u některých nebankovních společností je hledání všeobecných obchodních podmínek či sazebníku těžkým úkolem.
4.2
Vývoj účasti domácností na trhu úvěrů a půjček
Vše okolo nás prochází postupem času určitým vývojem a tak i množství úvěrů a půjček
poskytnutých
domácnostem
se
vyvíjí.
Objem
úvěrů
poskytnutých
domácnostem je ovlivňován několika faktory a souvisí se samotným vývojem společnosti. Potřeby domácností se postupem času mění, a tak i trh s úvěry a půjčkami reaguje na tyto změny a vytváří nové produkty. Zatímco v minulém století nebyl život na dluh tak běžný, dnes už je to, bohužel, nedílnou součástí hospodaření domácností. Lidé dříve žili život, který si mohli dovolit ze svého disponibilního důchodu. Dnešní doba se však snaží více stírat rozdíly mezi bohatými a chudými. Zvyšuje se životní standard, který si lidé nemohou dovolit financovat pouze ze svého disponibilního důchodu, a tak se obrací na svět půjček a úvěrů, který je na poptávku připraven. V rámci této podkapitoly se podíváme na samotný vývoj bankovních a nebankovních půjček a úvěrů na českém finančním trhu za období let 2008 - 2013, a poté na vývoj zadluženosti domácností v České republice v témže období. 4.2.1 Vývoj půjček a úvěrů na finančním trhu ČR V dnešní společnosti je pro podstatnou část domácností financování jejich spotřeby formou úvěrů či půjček téměř nevyhnutelné. S rostoucím množstvím nových produktů a potřeby domácností vlastnit tyto výrobky, roste i zájem o financování formou půjčky či úvěru. 48
V následující části se blíže podíváme na vývoj jak bankovních tak nebankovních půjček a úvěrů. Zatímco u bankovních půjček vycházíme z dat poskytnutých Ministerstvem financí České republiky, tak u nebankovních společností vycházíme z dat poskytnutých Českou leasingovou a finanční asociací. Česká leasingová a finanční asociace62 (dále jen „ČLFA“) je skupina fungující od roku 1991, pod současným názvem však existuje od roku 2005. V současnosti skupina sdružuje 45 firem, které realizují 97 % leasingových obchodů, většinu nebankovních úvěrů pro spotřebitele a většinu faktoringových obchodů v tuzemsku. Asociace se podílí na přípravě závažnějších právních předpisů týkajících se nebankovních finančních produktů, postavení společností zprostředkovávajících spotřebitelské úvěry, splátkový prodej, leasing a faktoring. Asociace také poskytuje informace o svých členech zájemcům o uzavření konkrétních např. úvěrových obchodů. V neposlední řadě také prosazuje naplňování Etického kodexu jednání členských společností. Tvorba etických kodexů je projevem rozvíjení podnikatelské etiky. Jde o soubor pravidel, kterými se hodlá firma řídit ve vztahu ke svým konkurentům, dodavatelům a zákazníkům, a pravidel jednání vlastníků, manažerů a zaměstnanců v rámci firmy63 a měl by tak být nezbytnou součástí jednání a fungování každé společnosti. Na ČLFA se též dívat jako na určitý samoregulační orgán v rámci nebankovního trhu, který zahrnuje nebankovní úvěrové instituce, které se tak musí řídit etickým kodexem ČLFA, což vede k větší ochraně spotřebitele. Statistiky od ČLFA sice nezahrnují data z celého nebankovního sektoru, zahrnují však většinu nebankovních úvěrů poskytnutých domácnostem a pro naše potřeby jsou přesnější, než data aktuálně poskytovaná Ministerstvem financí České republiky, která zahrnují všechny nebankovní poskytovatele, jako i instituce poskytující finanční leasing apod.
ČLFA se představuje. In: Clfa.cz [online]. © 2003-12 ČLFA. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://clfa.cz/index.php?textID=93 63 MAZÁK, Eduard a Václav SOLDÁT. Etika a etiketa podnikání v pojišťovnictví, bankovnictví a finančních službách. 1. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2010, 75 s. ISBN 978-80-7265-187-0. s. 7. 62
49
Tabulka 3: Objem půjček a úvěrů domácností na finančním trhu ČR (v mld. Kč) Rok/typ půjček a úvěrů Objem nebankovních spotřebitelských úvěrů Objem bankovních spotřebních úvěrů*
2008
2009
2010
2011
2012
2013
54,4
41,1
38,0
34,2
34,2
34,4
169,0 185,5 199,1 195,9 194,5 195,2
*spotřebitelské úvěry vč. debetních zůstatků na BÚ a pohledávek z karet Pramen: ČNB ARAD Systém časových řad [online] - vlastní zpracování ČLFA – Výroční zpráva 2014 [online] – vlastní úprava
Pro lepší představu vývoje z dlouhodobého hlediska uvádíme graf daného vývoje objemu půjček a úvěrů. Graf 1: Vývoj půjček a úvěrů na finančním trhu ČR (v mld. Kč) Vývoj půjček a úvěrů (v mld. Kč) 250 200 150 100 50 0 2008
2009
2010
2011
Nebankovní spotřebitelské úvěry
2012
2013
Bankovní spotřební úvěry
Pramen: Tabulka 3 této práce
Jak lze spatřit z tabulky 3 a navazujícího grafu, objem bankovních spotřebních úvěrů zaznamenal mírný nárůst v letech 2008 až 2010 a od té doby spíše stagnuje okolo hranice objemu 200 mld. Kč. Na druhou stranu však lze ve vývoji nebankovních spotřebitelských úvěrů zaznamenat mírný pokles, později stagnaci v jejich objemu. Vzhledem k faktu, že pohyb na nebankovním finančním trhu je značně rizikovější než pohyb na trhu bankovním, je aktuální vývoj v objemu půjček velmi žádaný. Jak již bylo zmíněno, data nezahrnují celý nebankovní trh, a tak je objem nebankovních spotřebitelských úvěrů a půjček o něco vyšší. Trh je nedostatečně monitorován, čímž je sledování vývoje objemu nebankovních půjček značně ztížené. Pokles v objemu, zejména nebankovních, půjček a úvěrů lze také přisuzovat ekonomické a hospodářské krizi v roce 2008, která do České republiky přišla 50
významně až v roce 2009, avšak s velkým vlivem na ekonomiku což vedlo i k rapidnímu nárůstu nezaměstnanosti. Lidé se potýkali s nepříjemnými finančními situacemi, jako je nemožnost splácet úvěr či půjčku. Postupem času poklesla důvěra domácností v ekonomiku samotnou, a potřeba domácností orientovat se více na vlastní úspory, než na utrácení.64 S rostoucím objemem půjček a úvěrů úzce souvisí samotné zadlužení domácností, na které se podíváme blíže.
4.2.2 Vývoj zadluženosti domácností S tím jak stoupá množství bankovních úvěrů a půjček poskytnutých domácnostem, stoupá i jejich zadlužení. Domácnosti se zadlužují z nejrůznějších důvodů. Ať už je to exotická dovolená či nejnovější technologická vymoženost, lidé využívají financování formou úvěrů či půjčky stále častěji. Největší podíl na zadluženosti však mají výdaje na bydlení, které stejně tak jako výše zadluženosti domácností rostou. V následující části budeme vycházet z dat poskytnutých Ministerstvem financí České republiky, které počítají s celkovou zadlužeností domácností jak u bank, tak nebankovních finančních institucí. Nejde tak pouze o spotřebitelské úvěry a půjčky, ale také úvěry na bydlení, které představují podstatnou část zadluženosti domácností. Tabulka 4: Zadluženost domácností v ČR Rok Zadluženost domácností (v mld. Kč) - z toho představují úvěry na bydlení
2008 1009,5
2009 1101,3
2010 1138
2011 1196
2012 1241
2013 1300
60 %
62 %
64,90 %
66 %
67 %
68 %
Pramen: MFČR – Zprávy o vývoji finančního trhu z let 2008-2013 [online] – vlastní úprava
Pro lepší představu vývoje z dlouhodobého hlediska opět uvádíme graf vývoje zadluženosti domácností a objemu úvěrů na bydlení.
TEPLÝ, Petr a kol. Navigátor bezpečného úvěru. 1. vyd. V Praze: Karolinum, 2013, 198 s. ISBN 978-80246-2287-3. s. 166 64
51
Graf 2: Vývoj zadluženosti domácností a objemu úvěrů na bydlení v ČR Zadluženost domácností (v mld. Kč) 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 2008
2009
2010
2011
Zadluženost domácností
2012
2013
Úvěry na bydlení
Pramen: Tabulka 4 této práce
Z grafu 2 lze vyčíst, že zadluženost domácností mírně stoupá v posledních letech, což lze vnímat jako negativní aspekt současné společnosti. Na druhou stranu lze vnímat jako pozitivní rostoucí podíl úvěrů na bydlení na celkovém stavu zadlužení. Zároveň lze úvěry na bydlení považovat za spotřebitelem promyšlené a nejsou tak tolik rizikové, jako například krátkodobé půjčky k financování nadstandardního žití – jako například exotická dovolená, nejnovější technologická vymoženost či horší případy jako je půjčka „na Vánoce“ apod. Krátkodobé půjčky jsou zejména pro domácnosti s nízkými příjmy jedním z předpokladů rizikového zadlužení vedoucího k osobnímu bankrotu. Rostoucí vývoj zadluženosti lze také částečně přisuzovat vývoji úrokových sazeb, které zejména v posledních letech mírně klesají, čímž se půjčky a úvěry stávají pro spotřebitele atraktivnější. Tabulka 5: Průměrná úroková sazba (v %) Rok Úvěry na a spotřebu a ostatní Úvěry na bydlení
2008 13,4 5,1
2009 11,3 5,2
2010 11,3 5,3
2011 11,2 5,1
2012 10,9 4,8
Pramen: MFČR – Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2013 [online] – vlastní úprava
52
2013 10,7 4,3
Graf 3: Vývoj úrokových sazeb (v %) Vývoj úrokových sazeb (úvěry domácnostem) 16 14 12 10 8 6 4 2 0 2008
2009
2010
2011
Úvěry na a spotřebu a ostatní
2012
2013
Úvěry na bydlení
Pramen: Tabulka 5 této práce
Zadluženost domácností je ovlivňována hned několika faktory a každý z nich má určitý podíl na jejím vývoji. Zadlužení domácností z dlouhodobého hlediska stoupá a je nezbytné spotřebitele v této oblasti vzdělávat a přispívat tak k méně rizikovému zadlužení společnosti, tj. snižování podílu úvěrů na spotřebu na celkovém zadlužení a naopak zvyšování podílu úvěrů na bydlení na celkovém zadlužení. Abychom však mohli říct, zda je výše zadlužení domácností alarmující či nikoli, je potřeba použít určité ukazatele. Relativní úroveň zadlužení vztažená k velikosti domácí ekonomiky je v České republice ve srovnání se zeměmi EU stále relativně nízká65, není však potřeba čekat na chvíli, kdy bude stav alarmující a lze přispívat ke snižování rizikové zadluženosti již nyní.
Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2013 [online]. 1. vyd. Praha: Ministerstvo financí. 2014. 101 s. [cit. 2015-04-05]. ISBN 978-80-85045-63-5. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/monitoring/vyvoj-financniho-trhu/2013/zprava-o-vyvojifinancniho-trhu-v-roce-2-17959 65
53
5
ZHODNOCENÍ A NÁZORY AUTORA
Jak již bylo uvedeno výše, objem nebankovních spotřebitelských úvěrů významně nestoupá, což je velmi pozitivním zjištěním a naopak lze zaznamenat mírný pokles v jejich objemu. Stále je však objem poskytnutých nebankovních úvěrů a půjček vysoký. I když se může na první pohled zdát, že je objem nebankovních půjček a úvěrů oproti těm bankovním zanedbatelný, není to tak. Vzhledem k faktu, že výše nebankovních půjček a úvěrů je oproti těm bankovním spíše nižší, je tak počet spotřebitelů pohybujících se na nebankovním trhu více než podstatný. Zvyšující se životní standard domácností a relativní dostupnost půjček a úvěrů vede ke zvyšování zadluženosti domácností, jejichž disponibilní důchod nestačí k pokrytí životního standardu a žádaných požitků. Dostupnost půjček a finanční nevzdělanost lidí tak může vést k postupnému „nezdravému“ zadlužování, které poté může končit až zabavením majetku exekucí či vyhlášením osobního bankrotu spotřebitele. Přičemž osobních bankrotů je ročně vyhlášeno až několik desítek tisíc66 a jejich počet se nijak rapidně nesnižuje. Osobním bankrotem neboli oddlužením, můžeme chápat cestu, kterou se lze dostat z dluhů. Osobní bankrot se řídí insolvenčním zákonem. Hlavní podmínkou oddlužení je schopnost dlužníka splatit během následujících pěti let alespoň 30 % dlužné částky.67 Bohužel se i v této oblasti nachází podvodné společnosti, které nabízí oddlužení, ale ve skutečnosti jim jde pouze o dlužníkovi peníze, který se tak dostává ještě do větší finanční tísně. Trh s nebankovními úvěry a půjčkami je v současné době velmi nepřehledný. Je zde nespočet malých společností poskytujících zapůjčení peněžních prostředků. Rozhodne-li se spotřebitel vstoupit na tento trh, měl by se zde pohybovat velmi obezřetně. Na tomto trhu se nachází produkty srovnatelné s bankovními produkty, avšak podmínky pro jejich získání jsou podobné těm u bankovních produktů. Nedosáhne-li tedy spotřebitel na bankovní produkt, je velmi pravděpodobné, že CRIF: Únor 2014 byl v bankrotech rekordním měsícem. In: Vyzkuminsolvence.cz [online]. © Výzkum insolvence, Mastodont PR. 4. 3. 2014 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.vyzkuminsolvence.cz/zpravodajstvi/crif-unor-2014-byl-v-bankrotech-rekordnimmesicem.html 67 Desatero osobního bankrotu, aneb jak se zbavit dluhů. In: Penize.cz [online]. © 2000 - 2015 Peníze.cz a dodavatelé. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.penize.cz/80300-desatero-osobnihobankrotu-aneb-jak-se-zbavit-dluhu 66
54
nedosáhne ani na srovnatelný nebankovní produkt a ocitá se tak v pasti a nutnosti volby mezi méně výhodnými až velmi nevýhodnými nebankovními produkty. Bohužel se na trhu nachází také společnosti, které zneužívají finanční tísně domácnosti. Otázkou zůstává, kde končí hranice morálního zacházení a začíná hranice zneužívání spotřebitele. Představme si modelovou situaci - společnost uvede „nevýhodné“ podmínky smlouvy spotřebiteli a nic před ním neskrývá, krom svých reálných úmyslů, přičemž společnost ví, že je spotřebitel ve finanční tísni a že mu tak půjčkou přitíží, že nebude schopen splácet a společnost tak získá jeho zastavenou věc apod. Společnost jednala „podle zákona“, vše potřebné spotřebiteli uvedla a spotřebitel se rozhodl sám, zda chce smlouvu uzavřít či nikoli. Dokázat společnosti, že jednala s úmyslem proti spotřebiteli, bude těžké. Podobných situací se však na trhu děje nespočet. Lidé v nouzi hledají pomoc a pouštějí se do nevýhodných kontraktů, které pro ně často končí velmi špatně. V první řadě by měl spotřebitel situaci velmi zvážit. Zda je poptávaný úvěr pro něj opravdu nezbytný a zda neexistuje lepší řešení. Rozhodne-li se vstoupit na trh nebankovních půjček a úvěrů, měl by si v první řadě být vědom možných rizik, které jsme zmiňovali výše. Dále by si měl prověřit zvolené společnosti a produkt mezi nimi porovnat. Společnost si může prověřit právě pomocí ČLFA a dalších. V neposlední řadě nesmí zapomenout na svou finanční situaci, a to zda bude schopen půjčku splácet až do konce jejího trvání, aby se tak díky půjčce nedostal do ještě tíživější situace. Na závěr si pročíst všechny podmínky půjčky, i ty na první pohled skryté a nikdy, nikdy, nikdy nepodepisovat smlouvu bez řádného přečtení, prověření společnosti a zvážení konkrétní životní a finanční situace, nejen aktuální, ale i budoucí. Na trhu chybí nejen přísnější regulace nebankovních poskytovatelů půjček a úvěrů, zároveň však větší vzdělanost lidí v oblasti finanční gramotnosti. Z mého pohledu by se měla finanční gramotnost začít vyučovat nejpozději na středních školách, v lepším případě by se mělo začít s vyučováním základů finanční gramotnosti na druhém stupni základní školy a částečně tak předcházet případům „nezdravého“ zadlužování. Aktuálně je důležité také podporovat vzdělání v oblasti finanční gramotnosti a informovat o rizicích života na dluh celou společnost. Nejčastěji se ke krátkodobým 55
půjčkám uchylují lidé ve věku 34 až 44 let68 a jejich osvěta je proto také velmi důležitá. Jak je zřejmé, svět nebankovních půjček a úvěrů skrývá mnoho úskalí. Nelze říci, že se zde nachází pouze podvodné společnosti, ale je jich dostatek. Jak již bylo zmíněno, jedním z důvodů, proč tomu tak je, je skutečnost, že trh je téměř neregulován, což je pro podvodné společnosti, tzv. predátory, velká příležitost k nemorálnímu a podvodnému jednání. Pozitivním zjištěním je však fakt, že by v budoucnu mohl být trh regulován ČNB69, tak jako je regulován trh bankovní. Jedním z prvních kroků vedoucích k budoucí regulaci nebankovního úvěrového trhu učinilo Ministerstvo financí s připravovanou novou právní úpravou s cílem „výrazně ztížit podmínky pro poskytovatele a zprostředkovatele úvěrů, kterých je dnes více než 50 tisíc.“70 Jednou z chystaných základních změn je přesun dohledu z České obchodní inspekce na Českou národní banku, která prozatím reguluje bankovní trh. Na konci roku 2014 byla vytvořena veřejná konzultace právě k nové právní úpravě, ze které vyplynul, mimo jiné, i negativní postoj ČNB k chystaným změnám v dohledu nad nebankovním úvěrovým trhem.71 Vedoucí odboru ochrany spotřebitele ČNB Helena Kolmanová se však vyjádřila, že pokud by měla ČNB vykonávat dohled nad tímto trhem, tak pouze za předpokladu, že dojde k výraznému pročištění daného trhu.72 Zavedením nových podmínek, jako například povinnost držet určitý kapitál, by tak mělo dojít ke snížení počtu predátorů až o
Stále více Čechů si bere půjčky, zejména na bydlení. In: Hypoindex.cz [online]. © 2008 – 2015 Fincentrum a. s. 4. 9. 2014. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.hypoindex.cz/stale-vice-cechusi-bere-pujcky-zejmena-na-bydleni/ 69 GALLISTL Vladan a Tereza ZAVADILOVÁ. Martin Pros: ČNB má kontrolovat i nebankovní půjčky. In: E15.cz [online]. © 2015 Mladá fronta a. s. 26. 2. 2015. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://nazory.euro.e15.cz/rozhovory/martin-pros-cnb-ma-kontrolovat-i-nebankovni-pujcky-1166749 70 HOVORKA Jiří. Poskytovatelů půjček má zbýt zlomek. Pod kontrolou je bude mít ČNB In: Penize.cz [online]. © 2000 - 2015 Peníze.cz a dodavatelé. 15. 3. 2015. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.penize.cz/spotrebitelske-uvery/298304-poskytovatelu-pujcek-ma-zbyt-zlomek-podkontrolou-je-bude-mit-cnb 71 Vyhodnocení veřejné konzultace: Nová právní úprava distribuce úvěrů pro spotřebitele. [online]. Praha: Ministerstvo financí. 22. 1. 2015. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/regulace/spotrebitelsky-uver/distribuce-uveru-prospotrebitele/vyhodnoceni-verejne-konzultace-mf-k-nove-20345 72 HOVORKA Jiří. Poskytovatelů půjček má zbýt zlomek. Pod kontrolou je bude mít ČNB In: Penize.cz [online]. © 2000 - 2015 Peníze.cz a dodavatelé. 15. 3. 2015. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.penize.cz/spotrebitelske-uvery/298304-poskytovatelu-pujcek-ma-zbyt-zlomek-podkontrolou-je-bude-mit-cnb 68
56
80 procent73, čímž by došlo k pročištění trhu a ČNB tak mohla být přístupnější k připravovaným změnám. V následujících měsících by mělo dojít k vyladění návrhu zákona, který by měl být v červnu tohoto roku předložen vládě, a pokud půjde vše podle plánů, měly by nové pravidla začít platit v břenu příštího roku.74 V budoucnu by tak i pohyb na nebankovním trhu mohl být nejen více přehledný, ale relativně bezpečný, nebo řekněme spíše bezpečnější, než je tomu nyní. Na závěr je však potřeba myslet také na to, že pouhá změna regulace a dohledu nad nebankovním úvěrovým trhem nemusí být dostačující a domnívám se, že je potřeba ji propojit i s výše zmiňovanou osvětou společnosti v oblasti finanční gramotnosti.
Predátory měl regulovat trh, ale nepovedlo se. Teď prý odírají ty nejchudší. In: Parlamentnilisty.cz [online]. © OUR MEDIA a.s. 2009-2015. 8. 3. 2015. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Predatory-mel-regulovat-trh-ale-nepovedlo-se-Tedpry-odiraji-ty-nejchudsi-365222 74 MONIOVÁ Eva. Lichváře mají odradit poplatky. Půlka úvěrových firem porušuje zákon. In: iDNES.cz [online]. © 1999–2015 MAFRA, a. s. 5. 4. 2015. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/stat-chce-vycistit-trh-od-lichvarskych-firem-f3x/ekonomika.aspx?c=A150403_150103_ekonomika_fih 73
57
ZÁVĚR Jako předmět práce jsem si zvolila nebankovní půjčky a úvěry na finančním trhu České republiky. Cílem této práce bylo vytvoření textu o nebankovních půjčkách a úvěrech s úmyslem upozornit na možná rizika spojená s účastí na tomto trhu a poukázat na aktuální problémy v této oblasti a na možnosti jejich řešení. Rozbor legislativní úpravy v této oblasti úvěrování byl proveden z několika bodů. V první části jsme se zaměřili na právní úpravu před a po účinnosti nového občanského zákoníku (NOZ). V rámci této části vyšla najevo zejména skutečnost komplikovanější orientace v legislativní úpravě půjček a úvěrů pro spotřebitele před účinností NOZ. Jedním z hlavních přínosů je pak sjednocení právní úpravy starého občanského a obchodního zákoníku právě pod NOZ a usnadnění orientace spotřebiteli na poli legislativní úpravy půjček a úvěrů. V další části jsme se blíže podívali na související zákony, zejména zákon o spotřebitelském úvěru a jeho novelu z roku 2013. Dospěli jsme k závěru, že zákon o spotřebitelském úvěru představuje pro legislativní úpravu půjček a úvěrů nesporně velký přínos, avšak také vyplynulo, že se zde nachází nespočet mezer, které je stále potřeba vyplnit, jelikož výrazně oslabují ochranu spotřebitele na trhu obecně. Ve třetí části jsme se pak zabývali samotnou ochranou spotřebitele na trhu. Rozebrali jsme si dohled nad finančním trhem, zejména jeho mezery, jako je nepřiměřená regulace nebankovního trhu, díky které může být pohyb na trhu pro spotřebitele velmi rizikový. Dospěli jsme k závěru, že je nezbytná přísnější regulace a dohled nad nebankovním úvěrovým trhem a striktnější pravidla pro stanovování všeobecných obchodních podmínek. Další část práce byla věnována rizikům souvisejících s pohybem na trhu půjček a úvěrů, kterou jsme si rozebrali ze dvou hledisek. První pohled byl na finanční rizika obecně, která mohou být hrozbou pro dlužníka, ale většinou představují hrozbu spíše pro věřitele půjček či úvěrů. Druhý pohled byl pak více věnován rizikům, která hrozí zejména spotřebitelům, zájemcům o půjčku či úvěr. V rámci této části jsme zmapovali nekalé obchodní praktiky společností a možnosti, jak může být spotřebitel na trhu zmanipulován. Pokračovali jsme možnostmi obrany spotřebitele proti těmto praktikám, jako je důležitost vzdělanosti a informovanosti spotřebitelů pohybujících 58
se na finančním trhu. Zároveň jsme upozornili na problematiku lichvy v rámci nebankovního úvěrování. V neposlední řadě jsme vysvětlili index predátorského úvěrování a index etického úvěrování sestavovaný společností Člověk v tísni, který má za cíl usnadnit spotřebiteli pohyb na trhu nebankovních půjček a úvěrů. Jak je patrné, potřeba lidí vytvářet nástroje sloužící ke zmapování nebankovního úvěrového trhu s cílem usnadnění orientace na něm jen potvrzuje naše doporučení na přísnější regulaci a dohled nad tímto trhem. Ve čtvrté kapitole práce jsme analyzovali vývoj stavu účasti domácností na trhu půjček a úvěrů. V první části jsme si provedli srovnání bankovních a nebankovních půjček a úvěrů pro lepší představu o možnostech a podmínkách zapůjčení peněžních prostředků. Srovnali jsme jak velké bankovní a nebankovní společnosti, tak i ty menší, které poskytují větší půjčku v řádu několika desítek tisíc korun. Dospěli jsme k závěru, že velké nebankovní úvěrové společnosti dokáží nabídnout půjčku, která je výhodnější než půjčka u velké bankovní společnosti. Nejvýhodnější se však jevili půjčky u malých bankovních společností. Na druhou stranu se jako nejméně výhodná ukázala půjčka u malé nebankovní společnosti, jejíž výše RPSN dosahovala téměř sta procent. Dále jsme se podívali na malé nebankovní společnosti, které poskytují půjčky v řádu několika tisíc korun, které jsou pro spotřebitele zpravidla tou největší hrozbou. Zde jsme dospěli k velmi nepříjemnému, avšak očekávanému zjištění, a to, že krátkodobé malé nebankovní půjčky jsou pro spotřebitele velmi nevýhodné a mohou vést ke ztížení finanční situace spotřebitele. U těchto společností dosahovala výše RPSN i více jak tři tisíce procent, což je jen dalším důvodem k přísnějšímu dohledu nad nebankovním úvěrovým trhem. V další části jsme se poté podívali na vývoj objemu jak bankovních, tak nebankovních půjček pro lepší představu o vývoji trhu půjček a úvěrů, a dále s tím související vývoj zadluženosti domácností v České republice. Pozitivním zjištěním byla skutečnost, že objem nebankovních půjček mírně klesá a objem bankovních v posledních letech spíše stagnuje. Na druhou stranu, zadluženost domácností roste, což lze částečně přisuzovat také klesajícím úrokovým sazbám. Příznivým zjištěním je však fakt, že podstatnou část zadluženosti domácností tvoří úvěry na bydlení, jejichž podíl na celkovém zadlužení domácností stále roste a lze předpokládat, že se tak jedná o tzv. dobré či zdravé zadlužení domácností. 59
V poslední části práce jsme zhodnotili získané poznatky v předchozích bodech. Dospěli jsme k závěru, že je téměř nezbytná jak osvěta v oblasti finanční gramotnosti spotřebitelů, tak změna v regulaci a dohledu nad nebankovním úvěrovým trhem. Velmi pozitivním zjištění se stala chystající se změna v oblasti právní úpravy spotřebitelských úvěrů a regulaci nebankovního trhu, na který by v budoucnu měla dohlížet Česká národní banka, tak jako je tomu u bankovního trhu. Díky chystajícím se změnám by tak mělo dojít k výraznému pročištění nebankovního trhu a zvýšení ochrany spotřebitele. Trh nebankovních půjček a úvěrů by mohl být v budoucnu bezpečnější a přehlednější pro spotřebitele, právě díky striktnější právní úpravě, přísnějšímu dohledu a regulaci nebankovního trhu a zvyšování finanční gramotnosti spotřebitelů.
60
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Literatura: [1] DOHNAL, Jakub. Spotřebitelský úvěr: praktická příručka s příklady a judikaturou. Praha: Leges, 2011, 128 s. Praktik (Leges). ISBN 978-80-8721276-9. [2] KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví: bankovní obchody, služby, operace a rizika. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012. 168 s. ISBN 978-80-265-0001-8. [3] MAZÁK, Eduard a Václav SOLDÁT. Etika a etiketa podnikání v pojišťovnictví, bankovnictví a finančních službách. 1. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2010, 75 s. ISBN 978-80-7265-187-0. [4] MÁLEK, Petr, Gabriela OŠKRDALOVÁ a Petr VALOUCH. Osobní finance. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, 203 s. ISBN 978-80-210-5157-7. [5] REVENDA, Zbyněk. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5. aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2012, 423 s. ISBN 978-80-7261-240-6. [6] RYŠÁVKOVÁ, Veronika. Nový občanský zákoník úplně pro všechny. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 304 s. Právo pro každého (Grada). ISBN 978-80-2475157-3. [7] SMRČKA, Luboš. Rodinné finance: ekonomická krize a krach optimismu. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, xxii, 538 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 97880-7400-199-4. [8] SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a Jana SVEJKOVSKÁ. Nový občanský zákoník: srovnání nové a současné úpravy občanského práva. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, xiv, 792 s. ISBN 978-80-7400-423-0. [9] SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. Osobní finance: řízení financí pro každého. 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada Publishing, 2014, 220 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 978-80-247-4832-0.
61
[10] ŠTENGLOVÁ, Ivana. Obchodní zákoník: komentář. 13. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, xxii, 1447 s. Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-80-7400354-7.
[11] TEPLÝ, Petr a kol. Navigátor bezpečného úvěru. 1. vyd. V Praze: Karolinum, 2013, 198 s. ISBN 978-80-246-2287-3. [12] VLACHÝ, Jan. Řízení finančních rizik. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2006, 256 s. ISBN 80-86754-56-1.
Internetové zdroje: [13] DLOUHÁ, Petra. Daniel Hůle: Pět nebankovních společností nabízí férovou půjčku, jiné pořád stejný podfuk. In: Penize.cz [online]. © 2000 - 2015 Peníze.cz a dodavatelé. 17. 5. 2014 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.penize.cz/spotrebitelske-uvery/285718-daniel-hule-petnebankovnich-spolecnosti-nabizi-ferovou-pujcku-jine-porad-stejny-podfuk [14] FETTER, Richard W. Velká rizika malých mimobankovních půjček. In: Mesec.cz [online]. © 1998 – 2015 Internet Info, s.r.o. 2. 12. 2009. [cit. 201504-05]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/velka-rizika-malychmimobankovnich-pujcek/ [15] GALLISTL Vladan a Tereza ZAVADILOVÁ. Martin Pros: ČNB má kontrolovat i nebankovní půjčky. In: E15.cz [online]. © 2015 Mladá fronta a. s. 26. 2. 2015. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://nazory.euro.e15.cz/rozhovory/martin-pros-cnb-ma-kontrolovat-inebankovni-pujcky-1166749 [16] HOVORKA Jiří. Poskytovatelů půjček má zbýt zlomek. Pod kontrolou je bude mít ČNB In: Penize.cz [online]. © 2000 - 2015 Peníze.cz a dodavatelé. 15. 3. 2015. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.penize.cz/spotrebitelskeuvery/298304-poskytovatelu-pujcek-ma-zbyt-zlomek-pod-kontrolou-jebude-mit-cnb
62
[17] MONIOVÁ Eva. Lichváře mají odradit poplatky. Půlka úvěrových firem porušuje zákon. In: iDNES.cz [online]. © 1999–2015 MAFRA, a. s. 5. 4. 2015. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/stat-chce-vycistit-trh-od-lichvarskych-firemf3x-/ekonomika.aspx?c=A150403_150103_ekonomika_fih [18] NĚMEC, Petr. Neúměrné zkrácení a lichva dle nového občanského zákoníku. In: Epravo.cz [online]. 25. 6. 2012 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/neumerne-zkraceni-a-lichva-dlenoveho-obcanskeho-zakoniku-83728.html [19] POKORNÝ, Martin. 11 rad, jak se správně zadlužit. In: Mesec.cz [online]. © 1998 – 2015 Internet Info, s.r.o. 20. 2. 2013. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/11-rad-jak-se-spravne-zadluzit/ [20] SOVOVÁ, Eva. Expert: Pochopte základní vzorce, jak fungují manipulace. In: Finance.idnes.cz [online]. © 1999–2015 MAFRA, a. s. 2. 8. 2013. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/ivo-toman-zakladni-vzorce-jak-fungujemanipulace-fbc-/viteze.aspx?c=A130801_094445_viteze_sov [21] ZAHRÁDKOVÁ, Renata. Dobrá nebo špatná půjčka? In: Usfcr.cz [online]. © 2014 Unie společností finančního zprostředkování a poradenství. [cit. 201504-05]. Dostupné z: http://www.usfcr.cz/dobra-spatna-pujcka/ [22] Analýza: Index predátorského úvěrování. In: Rozhodnene.cz [online]. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://rozhodnene.cz/analyzy/091208-analyzaindex-predatorskeho-uverovani
63
[23] ARAD – systém časových řad. In: CNB.cz [online]. © Česká národní banka, 2003-2015. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP?p_period=12&p_sort= 2&p_des=50&p_sestuid=27369&p_uka=1%2C2%2C3%2C4%2C5&p_strid= AABBAF&p_od=200801&p_do=201412&p_lang=CS&p_format=0&p_decsep =%2C [24] CRIF:
Únor
2014
byl
v
bankrotech
rekordním
měsícem.
In: Vyzkuminsolvence.cz [online]. © Výzkum insolvence, Mastodont PR. 4. 3. 2014 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.vyzkuminsolvence.cz/zpravodajstvi/crif-unor-2014-byl-vbankrotech-rekordnim-mesicem.html [25] ČLFA se představuje. In: Clfa.cz [online]. © 2003-12 ČLFA. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://clfa.cz/index.php?textID=93 [26] ČOI udělila dvoumiliónovou pokutu nebankovní společnosti. In: Novinky.cz [online]. © 2003–2015. 17. 6. 2013 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/ekonomika/305106-coi-udelila-dvoumilionovoupokutu-nebankovni-spolecnosti.html [27] Desatero osobního bankrotu, aneb jak se zbavit dluhů. In: Penize.cz [online]. © 2000 - 2015 Peníze.cz a dodavatelé. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.penize.cz/80300-desatero-osobniho-bankrotu-aneb-jak-sezbavit-dluhu [28] Index etického úvěrování. In: Clovekvtisni.cz [online]. © 2013 Člověk v tísni o.p.s. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.clovekvtisni.cz/cs/socialni-prace/socialni-integrace/indexetickeho-uverovani [29] Index etického úvěrování (IEU). In: Rozhodnene.cz [online]. [cit. 2015-0405]. Dostupné z: http://rozhodnene.cz/index-etickeho-uverovani-ieu 64
[30] Než si vezmete spotřebitelský úvěr. In: COI.cz [online]. 2013 © Česká obchodní inspekce. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.coi.cz/cz/spotrebitel/prava-spotrebitelu/spotrebitelskeuvery/ [31] Ochrana spotřebitele. In: CNB.cz [online]. © Česká národní banka, 20032015. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/spotrebitel/ochrana_spotrebitele/ [32] Predátory měl regulovat trh, ale nepovedlo se. Teď prý odírají ty nejchudší. In: Parlamentnilisty.cz [online]. © OUR MEDIA a.s. 2009-2015. 8. 3. 2015. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Predatory-mel-regulovattrh-ale-nepovedlo-se-Ted-pry-odiraji-ty-nejchudsi-365222 [33] Stále více Čechů si bere půjčky, zejména na bydlení. In: Hypoindex.cz [online]. © 2008 – 2015 Fincentrum a. s. 4. 9. 2014. [cit. 2015-04-05]. Dostupné
z:
http://www.hypoindex.cz/stale-vice-cechu-si-bere-pujcky-
zejmena-na-bydleni/ [34] Většina českých bank uvádí nepřesné informace o sazbách úvěrů. In: Ceskatelevize.cz [online]. © Česká televize 1996 – 2015. 2010. [cit. 201504-05]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/86273vetsina-ceskych-bank-uvadi-nepresne-informace-o-sazbach-uveru/ [35] Air Bank. In: Airbank.cz [online]. [cit. 2015-01-17]. Dostupné z: https://www.airbank.cz/cs/ [36] CETELEM ČR. In: Cetelem.cz [online]. © 2015 Cetelem. [cit. 2015-01-17]. Dostupné z: https://www.cetelem.cz/ [37] Cofidis. In: Cofidis.cz [online]. © Cofidis 2012. [cit. 2015-01-17]. Dostupné z: http://www.cofidis.cz/ 65
[38] Česká spořitelna. In: Csas.cz [online]. © Česká spořitelna, a. s. [cit. 2015-0117]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance-d00013163 [39] Československá obchodní banka. In: Csob.cz [online]. © ČSOB, 2015. [cit. 2015-01-17]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Stranky/default.aspx [40] Equa bank. In: Equabank.cz [online]. © Equa bank a. s. 2011–2015. [cit. 2015-01-17]. Dostupné z: http://www.equabank.cz/ [41] FerratumBank. In: Ferratum.cz [online]. © Ferratum Group 2005 - 2014. [cit. 2015-01-17]. Dostupné z: https://www.ferratum.cz/ [42] Home Credit. In: Homecredit.cz [online]. © Home Credit a.s. [cit. 2015-0117]. Dostupné z: https://www.homecredit.cz/ [43] Komerční banka. In: KB.cz [online]. © 2014 Komerční banka. [cit. 2015-0117]. Dostupné z: http://www.kb.cz/ [44] Kouzelná půjčka. In: Kouzelnapujcka.cz [online]. © 2012 Kouzelná půjčka. [cit. 2015-01-17]. Dostupné z: http://www.kouzelnapujcka.cz/ [45] MoneyNow. In: Moneynow.cz [online]. [cit. 2015-01-17]. Dostupné z: http://www.moneynow.cz/ [46] PRONTO půjčka. In: Prontopujcka.cz [online]. © 2015. [cit. 2015-01-17]. Dostupné z: http://prontopujcka.cz/ [47] Provident Financial. In: Provident.cz [online]. © 2013 Provident Financial. [cit. 2015-01-17]. Dostupné z: https://www.provident.cz/
66
[48] Raiffeisenbank. In: Rb.cz [online]. © 2015 Raiffeisenbank. [cit. 2015-01-17]. Dostupné z: https://www.rb.cz/osobní [49] ZUNO. In: Zuno.cz [online]. © 2015 ZUNO. [cit. 2015-01-17]. Dostupné z: http://www.zuno.cz/
Právní předpisy: [50] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: Sbírka zákonů: Česká republika. 2012, částka 33, ISSN 1211-1244. [51] Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů: Česká republika. 1991, částka 98, ISSN 1211-1244. [52] Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů: Česká republika. 2010, částka 52, ISSN 1211-1244. [53] Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů: Česká republika. 2009, částka 11, ISSN 1211-1244. [54] Zákon č. 43/2013 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském
úvěru
a
o
změně
některých
zákonů.
In: Sbírka zákonů: Česká republika. 2013, částka 19, ISSN 1211-1244.
Judikatura: [55] Nález Ústavního soudu ČR ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11. In: Nalus.usoud.cz [online]. © 2006 AutoCont CZ, a.s. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=81612&pos=1&cnt=1& typ=result
67
Další zdroje: [56] Tisková zpráva ČLFA. Pozor na nesolidní návrhy na oddlužení! [online]. Praha: Česká leasingová a finanční asociace. 2013. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://clfa.cz/index.php?textID=71 [57] Vyhodnocení veřejné konzultace: Nová právní úprava distribuce úvěrů pro spotřebitele. [online]. Praha: Ministerstvo financí. 22. 1. 2015. [cit. 2015-0405]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/regulace/spotrebitelskyuver/distribuce-uveru-pro-spotrebitele/vyhodnoceni-verejne-konzultacemf-k-nove-20345 [58] Výroční zpráva ČLFA 2014 [online]. Praha: Česká leasingová a finanční asociace. 2015. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://clfa.cz/index.php?textID=65 [59] Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2013 [online]. 1. vyd. Praha: Ministerstvo financí. 2014. 101 s. [cit. 2015-04-05]. ISBN 978-80-85045-635. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/monitoring/vyvoj-financnihotrhu/2013/zprava-o-vyvoji-financniho-trhu-v-roce-2-17959 [60] Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2012 [online]. 1. vyd. Praha: Ministerstvo financí. 2013. 90 s. [cit. 2015-04-05]. ISBN 978-80-85045-451. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/monitoring/vyvoj-financnihotrhu/2012/zprava-o-vyvoji-financniho-trhu-rok-2012-12640 [61] Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2011 [online]. 1. vyd. Praha: Ministerstvo
financí.
978‐80‐85045‐39‐0.
2012.
69
Dostupné
z:
s.
[cit.
2015-04-05].
ISBN
http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-
sektor/monitoring/vyvoj-financniho-trhu/2011/zprava-o-vyvoji-fin-trhuv-roce-2011-6515 68
[62] Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2010 [online]. Praha: Ministerstvo financí. 2011. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/monitoring/vyvoj-financnihotrhu/2010/zprava-o-vyvoji-fin-trhu-v-roce-2010-6513 [63] Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2009 [online]. Praha: Ministerstvo financí. 2010. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/monitoring/vyvoj-financnihotrhu/2009/zprava-o-vyvoji-fin-trhu-v-roce-2009-6510 [64] Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2008 [online]. Praha: Ministerstvo financí. 2009. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/monitoring/vyvoj-financnihotrhu/2008/zprava-o-vyvoji-fin-trhu-v-roce-2008-3102
69
SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Bankovní a nebankovní půjčky ................................................................................... 45 Tabulka 2: Malé nebankovní půjčky ................................................................................................ 47 Tabulka 3: Objem půjček a úvěrů domácností na finančním trhu ČR (v mld. Kč) ......... 50 Tabulka 4: Zadluženost domácností v ČR ..................................................................................... 51 Tabulka 5: Průměrná úroková sazba (v %) .................................................................................. 52
SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Vývoj půjček a úvěrů na finančním trhu ČR (v mld. Kč) ........................................... 50 Graf 2: Vývoj zadluženosti domácností a objemu úvěrů na bydlení v ČR ......................... 52 Graf 3: Vývoj úrokových sazeb (v %) .............................................................................................. 53
SEZNAM SCHÉMAT Schéma 1: Finanční rizika .................................................................................................................... 33
70
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK RPSN – Roční procentní sazba nákladů NOZ – Nový občanský zákoník ČNB – Česká národní banka ČOI – Česká obchodní inspekce IPU – Index predátorského úvěrování IEU – Index etického úvěrování ČS – Česká spořitelna KB – Komerční banka ČSOB – Československá obchodní banka RB - Raiffeisenbank ČLFA – Česká leasingová a finanční asociace MFČR – Ministerstvo financí České republiky EU – Evropská unie apod. – a podobně atd. – a tak dále Sb. – Sbírka zákonů odst. – odstavec písm. - písmeno čl. - článek s. - strana
71
