Uplatnění absolventů vybraných VŠ na trhu práce České republiky

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Uplatnění absolventů vybraných VŠ na trhu práce České republiky Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Hana Stojanová, Ph.D.

Monika Vencourová

Brno 2013

Na tomto místě bych velmi ráda poděkovala paní Ing. Haně Stojanové, Ph.D. za pomoc a velmi cenné rady, které mi v průběhu zpracování bakalářské práce poskytla. Poděkování patří také osloveným respondentům, kteří mi poskytli potřebné informace pro moji práci. V neposlední řadě patří můj dík rodičům a sestře za jejich psychickou podporu.

Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci na téma „Uplatnění absolventů vybraných VŠ na trhu práce České republiky“ zpracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 21. května 2013

__________________

Abstract Vencourová, M. Employability of graduates of chosen universities in the labour market of the Czech Republic. Bachelor thesis. Brno: MENDELU in Brno, 2013. The bachelor thesis is focused on employability of graduates of chosen universities in the labour market of the Czech Republic and is divided into theoretical and practical parts. The theoretical part deals with the issue of unemployment, it solves types, consequences and psychology of unemployment. It devotes to the characteristics of the labour market and unemployment in the EU. In the practical part is evaluated a questionnaire, which was conducted among graduates both bachelor´s and master´s degrees of chosen universities in Brno (Mendel University, Masaryk University, University of Technology). Keywords Unemployment, labour market, employment, respondents.

Abstrakt Vencourová, M. Uplatnění absolventů vybraných VŠ na trhu práce České republiky. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2013. Bakalářská práce je zaměřena na uplatnění absolventů vybraných VŠ na trhu práce České republiky a je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá problematikou nezaměstnanosti, řeší typy, důsledky a psychologii nezaměstnanosti. Věnuje se charakteristice trhu práce a také nezaměstnanosti v rámci EU. V praktické části je vyhodnocen dotazník, který probíhal mezi absolventy jak bakalářského, tak magisterského stupně vybraných univerzit v Brně (Mendelova univerzita, Masarykova univerzita, Vysoké učení technické). Klíčová slova Nezaměstnanost, trh práce, zaměstnání, respondenti.

8

Obsah

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce

15

1.1

Úvod ......................................................................................................... 15

1.2

Cíl práce ................................................................................................... 16

Ekonomická interpretace nezaměstnanosti 2.1

17

Měření nezaměstnanosti ......................................................................... 17

2.1.1

Míra nezaměstnanosti ..................................................................... 18

2.1.2

Míra ekonomické aktivity ................................................................ 19

2.1.3

Vývoj ukazatelů zaměstnanosti v České republice .......................... 19

2.1.4

Počet uchazečů na jedno volné místo – Beveridgeova křivka ........ 21

2.2

Typy nezaměstnanosti .............................................................................22

2.2.1

Frikční nezaměstnanost ..................................................................22

2.2.2

Strukturální nezaměstnanost ..........................................................23

2.2.3

Cyklická nezaměstnanost ................................................................23

2.2.4

Sezonní nezaměstnanost .................................................................23

2.2.5

Skrytá nezaměstnanost ....................................................................23

2.2.6

Krátkodobá nezaměstnanost ...........................................................23

2.2.7

Dlouhodobá nezaměstnanost ..........................................................24

2.2.8

Dobrovolná nezaměstnanost ...........................................................24

2.2.9

Nedobrovolná nezaměstnanost ....................................................... 25

2.3

Doba trvání nezaměstnanosti a frekvence nezaměstnanosti ..................26

2.4

Přirozená míra nezaměstnanosti ............................................................26

2.4.1 2.5

Faktory ovlivňující přirozenou míru nezaměstnanosti ...................26

Snižování nezaměstnanosti ..................................................................... 27

3

Důsledky nezaměstnanosti

28

4

Psychologie nezaměstnanosti

29

4.1

Význam práce pro člověka .......................................................................29

4.2

Rizikové skupiny nezaměstnaných .........................................................29

Obsah

9

4.3

Mladí lidé na trhu práce ......................................................................... 30

5

Trh práce

31

5.1

Práce jako výrobní faktor ......................................................................... 31

5.2

Rovnováha na trhu práce ......................................................................... 31

5.3

Poptávka po práci ................................................................................... 32

5.4

Nabídka práce ......................................................................................... 32

5.4.1

Individuální a tržní nabídka práce ................................................. 33

5.4.2

Lidský kapitál .................................................................................. 33

6

Problematika nezaměstnanosti v rámci EU

34

7

Praktická část - realizace dotazníkového šetření

35

7.1

Metodika práce ....................................................................................... 35

7.2

Analýza dotazování ................................................................................. 35

7.2.1

Struktura respondentů ................................................................... 35

7.2.2

Práce a absolvovaná pracovní stáž během studia........................... 38

7.2.3

Aktuální pracovní stav ..................................................................... 41

7.2.4

Hledání pracovních příležitostí ...................................................... 44

7.2.5

Studijní výsledky a vysokoškolské vzdělání ................................... 46

7.2.6

Zhodnocení vlastního zaměstnání .................................................. 49

7.2.7

Platové ohodnocení ......................................................................... 53

7.2.8

Realita vs. přání .............................................................................. 54

7.2.9

Vyhodnocení kontingenčních tabulek ............................................ 56

7.2.10

Shrnutí výsledků ............................................................................. 58

8

Diskuse

60

9

Závěr

61

10 Literatura

62

A

66

Dotazník

Seznam obrázků

11

Seznam obrázků Obr. 1

Pohyby v pracovní síle

18

Obr. 2

Beveridgeova křivka

22

Obr. 3

Dobrovolná nezaměstnanost

24

Obr. 4

Nedobrovolná nezaměstnanost

25

Obr. 5

Rovnováha na trhu práce

31

Obr. 6

Křivka poptávky po práci

32

Obr. 7

Křivka individuální nabídky práce

33

Obr. 8

Otázka č. 1: Na které univerzitě jste studoval/a?

35

Obr. 9 Otázka č. 2: Uveďte, prosím, Vaše nejvýše dokončené vzdělání.

36

Obr. 10

Otázka č. 3: Jaký byl Váš studijní obor?

37

Obr. 11

Otázka č. 31: Jaké je Vaše pohlaví?

37

Obr. 12

Otázka č. 32: Jaký je Váš věk?

38

Obr. 13

Otázka č. 4: Pracoval/a jste během studia?

38

Obr. 14 Otázka č. 5: V jakém rozsahu jste pracoval/a během studia?

39

Obr. 15 Otázka č. 7: Absolvoval/a jste během studia nějakou pracovní stáž?

39

Obr. 16 Otázka č. 9: Jak dlouho jste hledal/a práci po absolvování Státní závěrečné zkoušky?

41

Obr. 17

Otázka č. 10: Jaký je Váš aktuální pracovní stav?

42

Obr. 18

Otázka č. 11: Kde nyní pracujete?

43

Obr. 19 Otázka č. 12: Pracujete v oboru, pro který jste se během studia připravoval/a?

43

Obr. 20 Otázka č. 13: Bylo pro Vás obtížné získat práci po ukončení studia?

44

Obr. 21 Otázka č. 15: Co Vám nejvíce pomohlo při získání zaměstnání?

46

Obr. 22 Otázka č. 16: Měl Váš dosažený studijní průměr vliv na hledání práce?

46

Obr. 23 Otázka č. 17: Mělo Vaše studijní zaměření na VŠ vliv na přijetí do zaměstnání?

47

Obr. 24 Otázka č. 19: Vyžaduje Vaše místo vysokoškolské vzdělání?

48

Obr. 25 Otázka č. 21: Do jaké míry odpovídá Vaše zaměstnání představám během studia vysoké školy o vlastní budoucnosti?

50

Obr. 26 Otázka č. 22: Myslíte si, že by se dalo říct, že Vaše nynější zaměstnání je pro Vás...

51

Obr. 27 Otázka č. 24: Jste ve Vašem současném zaměstnání spokojen/a?

52

Obr. 28

53

Otázka č. 25: Jaký je Váš čistý měsíční příjem?

Obr. 29 Otázka č. 26: Jste spokojen/a se svým platovým ohodnocením?

53

Obr. 30

Otázka č. 28: Změnil/a jste už zaměstnání?

55

Obr. 31

Otázka č. 29: Byl/a jste registrován/a na úřadu práce?

55

Obr. 32

Otázka č. 30: V jakém sektoru byste chtěl/a pracovat?

56

Seznam tabulek

13

Seznam tabulek Tab. 1

Vývoj ukazatelů zaměstnanosti v ČR v letech 1995-2011

20

Tab. 2 Vývoj počtu nezaměstnaných osob v ČR v letech 19952011 (v tis.)

21

Tab. 3 Vývoj obecné míry nezaměstnanosti v ČR v letech 1995-2011 (v %)

21

Tab. 4

40

Otázka č. 8: Kde a jakou stáž jste absolvoval/a?

Tab. 5 Otázka č. 14: V čem pro Vás bylo obtížné/snadné získat práci po ukončení studia?

44

Tab. 6 Otázka č. 20: Kvůli čemu vyžaduje Vaše místo vysokoškolské vzdělání.

48

Úvod a cíl práce

15

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Absolventi vysokých škol představují v dnešní době jednu z nejvíce ohrožených skupin na trhu práce. Přechod ze vzdělávacího systému do procesu práce je velice důležitou změnou a další životní etapou. Úspěšnost absolventa při hledání zaměstnání, rychlost, s jakou vhodnou pozici nalezne, vzrůstající nezaměstnanost, globalizace, evropeizace hospodářství a společnosti, strukturální změny vyvolané novými technologiemi a manažerskými koncepty, to vše má vliv na jeho celkový přístup k práci a motivaci aktivně se zapojovat do pracovního života. Zmíněné aspekty souvisí také s proměnou znalostí vyžadovaných v zaměstnání a trendem stále více se projevujícím, kdy vysokoškolské vzdělání musí reagovat na mnoho externích vlivů, signálů a požadavků. Na trhu práce dochází ke střetu poptávky po pracovní síle s její nabídkou a do konfrontace se zde dostávají požadavky a nároky zaměstnavatelské sféry se skutečnou povahou a kvalitou disponibilní pracovní síly. Absolventi vysokých škol jsou nahlíženi z pohledu zaměstnavatelů optikou zřejmě nejtvrdší, neboť se od nich očekává akademická příprava a větší schopnosti než v porovnání se žákem učiliště. Je velice důležité, aby jejich znalosti a dovednosti co nejvíce odpovídaly představám zaměstnavatelů. Lze tvrdit, že představy akademické obce o připravenosti a kompetenční výbavě studentů se odlišují od představ zaměstnavatelů, kteří na potenciálního uchazeče pohlížejí mnohem komplexněji. Mladí lidé vstupují do světa práce vybaveni určitými znalostmi a jejich budoucí uplatnění je často nejisté. V současné době je na trhu práce obrovský počet absolventů, tito se ale také začleňují do mnohem rozmanitějšího a širšího spektra profesí a mnohdy i na místa, kde není vysokoškolské vzdělání požadováno. Naivní očekávání uchazečů, nereálné požadavky výše mezd, frustrace z delší doby hledání vedou k poklesu důvěry ve vzdělávací systém a strachu ze sociálního vyloučení. Ačkoliv v rozvinutých zemích představuje vzdělání nejvýznamnější faktor pro úspěšné začlenění do profesního života, setkáváme se s naprosto obvyklou skutečností, kdy jsou mladí lidé vůči osobám déle působícím na trhu práce v relativní nevýhodě. Mají sice řekněme nejaktuálnější vzdělání, ale chybí jim zkušenosti. Obecně lze tvrdit, že jsou vysokoškoláci méně ohroženi nezaměstnaností, mohou si vybírat z mnohem širší nabídky práce, jejich práce je kvalifikovanější a získávají za ni vyšší odměnu, nicméně nesmíme zapomínat právě na jejich nedostatečné praktické znalosti, které se jen obtížně získávají během studia, nevyvine-li student vlastní aktivitu. Přesto je míra nezaměstnanosti vysokoškoláků výrazně nižší než u osob s nižším vzděláním. Nelze však generalizovat, samozřejmě existují rozdíly z hlediska oborů a různých škol, promítají se zde různé vlivy, které škola nemůže ovlivnit, jako je např. odlišná úroveň regionálních trhů práce a celková ekonomická situace země (recese, etapy růstu). Pro vysoké školy je zejména důležité, aby byly schopny lépe a pružněji reagovat na potřeby zaměstnavatelů a kladly větší důraz na odbornou

16

Úvod a cíl práce

praxi, podporovaly v studentech řídící schopnosti, komunikační schopnosti a nutily je nést za své činy odpovědnost. Tyto aspekty jsou pak velice ceněny zaměstnavateli. Zkoumání rozdílů v nezaměstnanosti absolventů vysokých škol stojí za pozornost, neboť odráží odlišnou úroveň a kvalitu škol a vzdělání. (Ne)zaměstnanost tak představuje faktor, který poskytuje zpětnou vazbu nejen akademické obci a uchazečům o studium a později i práci, ale také státní správě, která systém vzdělávání řídí a monitoruje. Přechod do pracovního prostředí tak svědčí o efektivitě vzdělávacího procesu na vysokých školách.

1.2 Cíl práce Cílem bakalářské práce je zjistit, které faktory ovlivňují úspěšnost či případnou neúspěšnost absolventů VŠ na trhu práce, zda se jim daří po ukončení studia najít uplatnění na trhu práce a s jakými případnými problémy se potýkají. Předmětem výzkumu jsou subjektivní názory absolventů vybraných VŠ při hledání práce. Dílčím cílem je také zjistit, jaké procento vysokoškoláků během studia pracovalo, kde a zda tato práce souvisela se studovaným oborem na vysoké škole. Druhým dílčím cílem je zjistit (mezi těmi, co pracovali/pracují během studia), co jim nejvíce pomohlo při získání zaměstnání, zda jsou se svojí současnou prací spokojeni a považují ji za perspektivní.

Ekonomická interpretace nezaměstnanosti

17

2 Ekonomická interpretace nezaměstnanosti Problematikou nezaměstnanosti se zabývá mnoho autorů, z nichž například Soukup a kol. (2010) a Vlček (2009) považují nezaměstnanost za složitý ekonomický, politický a sociální problém moderních vyspělých ekonomik. Jurečka a kol. (2010a) se vyjadřuje o nezaměstnanosti jako o „makroekonomickém zlu“ a Rothbard (2005) dokonce nazývá nezaměstnanost ekonomickým „strašákem“. Nezaměstnanost ovlivňuje životy obyvatel na celém světě, protože ztráta zaměstnání znamená pro jedince i jeho rodinu vždy nelehkou situaci. Práci a zaměstnání, tedy vstup do ekonomické aktivity, můžeme považovat za životní mezník, stejně jako odchod z ní. To, že vnímáme zaměstnání jako určitý sociální status, můžeme doložit faktem, že pokud se někomu přestavujeme, mezi prvními informacemi zmiňujeme právě naše zaměstnání. (Vlček a kol., 1998; Jurečka a kol., 2010a; Soukup a kol., 2010)

2.1 Měření nezaměstnanosti Pro lepší pochopení problematiky, je potřeba si uvědomit, že se nezaměstnanost týká obyvatelstva v produktivním věku (15-65 let), což je věk od nástupu do zaměstnání po odchod do důchodu. (Jurečka a kol., 2010a; Ekonomický portál, 2013) Obyvatelstvo v produktivním věku dále dělíme dle Brčáka (2012) na ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo můžeme nazvat i termínem pracovní síla, kterou pak tvoří:  zaměstnaní – lidé, kteří vyvíjejí jakoukoli pracovní aktivitu za mzdu, plat nebo jinou odměnu a splňují věkovou hranici 15 let a více  nezaměstnaní – lidé, kteří nemají zaměstnání, jsou evidováni na úřadu práce a jsou připraveni k nástupu na uvolněné místo, tedy práci aktivně hledají. Opět musí splňovat věkovou hranici 15 let a více. Mezi ekonomicky neaktivní obyvatelstvo patří zejména studenti, ženy na mateřské dovolené, lidé v domácnosti, kteří se starají buď o děti nebo handicapované členy rodiny či seniory, dále sem patří invalidé a penzisté. (Jurečka a kol., 2010a; Brčák, 2012; Sekerka, 2007) Vlček (2009) rozlišuje další dvě kategorie - lidé, kteří si vybrali život bez práce (např. bezdomovci a zloději) a lidé, kteří z různých důvodů pracovat nemusí (např. manželky úspěšných podnikatelů nebo majitelé podílů v akciových společnostech). Z obr. 1 je patrné, že dochází k pohybům mezi jednotlivými kategoriemi obyvatelstva.

18


Obr. 1 Pohyby v pracovní síle Zdroj: Vlček, 2009.

Nyní stručně vysvětlíme jednotlivé šipky. Šipka 1 charakterizuje změnu zaměstnání, tedy přechod od jednoho zaměstnavatele k druhému. Šipka 2 znamená ztrátu zaměstnání a zařazení se mezi uchazeče o práci, šipka 3 naopak získání práce. Šipky 5 a 7 značí zařazení se zpět do pracovní síly, ať už přímo získáním práce (šipka 5) nebo zatím aktivním hledáním (šipka 7). Šipky 4 a 6 znázorňují ty, kteří ztratili zaměstnání a ani se nepokoušejí hledat nové, stávají se ekonomicky neaktivními, šipka 4 může také charakterizovat odchod do důchodu. (Vlček, 2009) 2.1.1

Míra nezaměstnanosti

Míra nezaměstnanosti (u – rate of unemployment) je jedním z nejpoužívanějších ukazatelů vývoje na trhu práce. Vypočítáme ji podle vztahu (1), kdy do čitatele dosazujeme počet nezaměstnaných osob (N) a do jmenovatele počet ekonomicky aktivních osob (EA). Jak již bylo popsáno výše, počet ekonomicky aktivních obyvatel je součtem zaměstnaných (Z) a nezaměstnaných (N) lidí. Míru nezaměstnanosti vyjadřujeme v procentech: (1) V České republice se používají dva různé ukazatele míry nezaměstnanosti, jejichž výsledky se liší. Jedním z nich je obecná míra nezaměstnanosti, která se zjišťuje na základě dotazníkového šetření1, které provádí Český statistický úřad každé čtvrtletí. Druhým ukazatelem je registrovaná míra nezaměstnanosti, která vychází ze statistik úřadu práce, které jsou poté podkladem pro Dotazníkové šetření neboli Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) můžeme charakterizovat jako speciální průzkum na vybraném vzorku domácností. (Jurečka a kol., 2010a; Sekerka, 2007) 1


19

Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen MPSV). Pro porovnání s ostatními zeměmi se používá obecná míra nezaměstnanosti, zatímco v médiích se objevuje registrovaná míra nezaměstnanosti, kterou zveřejňuje právě MPSV. (Jurečka a kol., 2010a; Sekerka, 2007) 2.1.2

Míra ekonomické aktivity

Další ukazatel, který popisuje situaci na trhu práce, je míra ekonomické aktivity, kterou například Sekerka (2007) značí Lp. Dle něj ji vypočítáme podle vztahu (2), kdy do čitatele dosazujeme počet ekonomicky aktivních obyvatel, tedy pracovní sílu (L), a do jmenovatele počet osob v produktivním věku (F). Opět vyjadřujeme v procentech: (2) 2.1.3

Vývoj ukazatelů zaměstnanosti v České republice

Obecně můžeme dle Brčáka (2012) říci, že vývoj nezaměstnanosti a dalších ukazatelů, které ji charakterizují, se odvíjí od počtu obyvatel, respektive od počtu osob práceschopných. Tato problematika není předmětem předkládané práce, proto bude zmíněna jen okrajově. Počet obyvatel ve věku 15 a více let se neustále zvyšuje (viz tab. 1) a v posledním sledovaném roce, tedy v roce 2011 činil více než 9 mil. osob, což můžeme jednak přičítat trendu postupného stárnutí populace a také stále se zvyšujícímu počtu cizinců v České republice. Ekonomicky aktivních obyvatel je téměř 5,3 mil. osob, tedy 58,3 %, a můžeme si všimnout, že míra ekonomické aktivity obyvatel se postupně snižuje, což je způsobeno například přípravou studentů na budoucí zaměstnání studiem vysoké školy a zvyšujícím se počtem obyvatel v důchodovém věku. (Brčák, 2012; Český statistický úřad, 2012b)

20 Tab. 1

rok

Ekonomická interpretace nezaměstnanosti Vývoj ukazatelů zaměstnanosti v ČR v letech 1995-2011

populace ve věku 15 let a více tis.

ek. aktivní

ek. neaktivní

míra ek. aktivity

zaměstnaní celkem

míra zaměstnanosti

tis.

tis.

%

tis.

%

1995

8 407

5 171

3 236

61,5

4 963

59,0

1996 1997

8 448 8 487

5 174 5 185

3 274 3 302

61,2 61,1

4 972 4 936

58,9 58,2

1998

8 523

5 201

3 322

61,0

4 866

57,1

1999

8 555

5 218

3 337

61,0

4 764

55,7

2000

8 586

5 186

3 400

60,4

4 732

55,1

2001

8 577

5 146

3 431

60,0

4 728

55,1

2002

8 599

5 139

3 460

59,8

4 765

55,4

2003

8 637

5 132

3 505

59,4

4 733

54,8

2004

8 673

5 132

3 541

59,2

4 707

54,3

2005

8 716

5 174

3 542

59,4

4 764

54,7

2006

8 773

5 199

3 574

59,3

4 828

55,0

2007

8 845

5 198

3 647

58,8

4 922

55,6

2008

8 944

5 232

3 712

58,5

5 003

55,9

2009

9 010

5 287

3 723

58,7

4 934

54,8

2010 2011

9 015 9 014

5 269 5 258

3 746 3 756

58,4 58,3

4 885 4 904

54,2 54,4

Zdroj: Brčák, 2012; Český statistický úřad, 2012a.

Pokud se podíváme na vývoj počtu nezaměstnaných obyvatel (viz tab. 2), zjistíme, že nejvíce nezaměstnaných bylo v roce 2000, kdy hodnota přesahovala 450 tis. nezaměstnaných osob. V dalších letech se počet nezaměstnaných snižoval, až do roku 2009, kdy došlo opět k nárůstu příčinou hospodářské krize, která v České republice vyvrcholila právě v roce 2009 a zasáhla především podnikatelský sektor. V posledním pozorovaném roce, tedy v roce 2011 bylo přes 350 tis. nezaměstnaných. (Brčák, 2012)

Ekonomická interpretace nezaměstnanosti Tab. 2

21

Vývoj počtu nezaměstnaných osob v ČR v letech 1995-2011 (v tis.)

rok

nezaměstnaní

rok

nezaměstnaní

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003

208,1 201,5 248,3 335,7 454,1 454,5 418,3 374,1 391,1

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 -

425,9 410,2 371,3 276,3 229,8 352,2 383,7 353,6 -

Zdroj: Brčák, 2012; Český statistický úřad, 2012a. Tab. 3

Vývoj obecné míry nezaměstnanosti v ČR v letech 1995-2011 (v %)

rok

míra nezaměstnanosti

rok

míra nezaměstnanosti

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003

4,0 3,9 4,8 6,5 8,7 8,8 8,1 7,3 7,8

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 -

8,3 7,9 7,1 5,3 4,4 6,7 7,3 6,7 -

Zdroj: Brčák, 2012; Český statistický úřad, 2012a.

Od roku 1997 začíná obecná míra nezaměstnanosti prudce stoupat a vrcholu dosahuje v roce 2000 (viz tab. 3). Jako možné příčiny můžeme uvést například růst konkurenčního prostředí a šedé ekonomiky. Další výkyv ve vývoji obecné míry nezaměstnanosti potom přichází s rokem 2009, který s sebou přinesl hospodářskou krizi (viz výše) a tedy velký počet lidí bez práce. (Brčák, 2012; Měšec, 2013) 2.1.4

Počet uchazečů na jedno volné místo – Beveridgeova křivka

Počet uchazečů na jedno volné místo nám říká, jakou šanci mají nezaměstnaní na nalezení volného pracovního místa. Dle Jurečky a kol. (2010a) potřebujeme tedy znát počet uchazečů o zaměstnání a počet volných míst. Vztah mezi těmito dvěma ukazateli charakterizuje Beveridgeova křivka (viz obr. 2), která má klesající tvar, protože pokud bude dostatek volných míst na trhu práce, bude i více zaměstnaných a míra nezaměstnanosti bude nízká (ekonomická expanze). Po-

22


kud bude naopak nedostatek volných pracovních míst, více lidí bude bez práce, což povede k vyšší míře nezaměstnanosti (ekonomická recese):

Obr. 2 Beveridgeova křivka Zdroj: Jurečka a kol., 2010a.

Můžeme si také představit situaci, kdy je míra volných pracovních míst a míra nezaměstnanosti v rovnováze, tedy ideální stav na trhu práce. Takovou situaci popisuje přerušovaná čára pod úhlem 45° na obr. 2. Ideálnímu stavu se snažíme přiblížit, avšak skutečná situace na trhu práce je vyjádřena Beveridgeovou křivkou, kdy body na křivce pod osou 45° znamenají ekonomickou recesi a body na křivce nad osou 45° ekonomickou expanzi. (Jurečka a kol., 2010a) Dle Ministerstva práce a sociálních věcí (2013) připadalo v prosinci 20122 v průměru 15,6 uchazeče na jedno volné pracovní místo.

2.2 Typy nezaměstnanosti Pokud mluvíme o nezaměstnanosti, musíme rozlišovat mezi několika druhy, kdy každý představuje jiné dopady na celkovou (ne)zaměstnanost. 2.2.1

Frikční nezaměstnanost

Frikční nezaměstnanost je považována za běžnou, krátkodobou, prakticky nevyhnutelnou a nejméně škodlivou nezaměstnanost. Je součástí přirozené míry nezaměstnanosti, odráží životní cyklus obyvatelstva a nepřetržitý pohyb na trhu práce, kdy se lidé stěhují za prací, získávají po dokončení školy své první zaměstnání nebo vyhledávají lepší pracovní uplatnění. (Sekerka, 2007) 2

V práci je uvažován prosinec roku 2012, neboť se nepovedlo dohledat novější údaj.


23

Vlček (2009) vidí jako příčinu frikční nezaměstnanosti nedostatečné informace o volných pracovních místech. Uchazečům potom trvá určitou dobu, než naleznou jim vyhovující zaměstnání, dodává Soukup a kol. (2010). Jurečka a kol. (2010a) se shoduje s ostatními autory a charakterizuje ji jako prospěšnou pro ekonomiku. 2.2.2

Strukturální nezaměstnanost

Strukturální nezaměstnanost vzniká v důsledku změn ve struktuře ekonomiky, tedy nesouladu mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce, kdy může být v určitém odvětví přebytek nebo nedostatek pracovní síly. Jako další příčinu můžeme uvést technický a technologický pokrok, kdy je lidská práce nahrazována „prací“ strojů. Lidé přicházejí o zaměstnání, musejí si najít práci buď v jiném městě, či regionu nebo získat kvalifikaci novou, což stojí čas a peníze. Proto trvá obvykle déle než nezaměstnanost frikční, ale stále je součástí přirozené míry nezaměstnanosti, i když ji považujeme za nejzávažnější. (Jurečka a kol., 2010a; Sekerka, 2007; Vlček a kol., 1998) 2.2.3

Cyklická nezaměstnanost

Cyklická nezaměstnanost vzniká dle Žáka a kol. (2002) v souvislosti s cyklickým pohybem ekonomiky, kdy ve fázi růstu (expanze) klesá a ve fázi poklesu (recese) se zvyšuje. Není součástí přirozené míry nezaměstnanosti. Jak uvádí Jurečka a kol. (2010a), nemůžeme říci, zda je dlouhodobá či krátkodobá, protože délka jejího trvání je závislá na délce aktuálního ekonomického cyklu. Dle něj je nebezpečná právě proto, že postihuje ekonomiku jako celek. 2.2.4

Sezonní nezaměstnanost

Sezonní nezaměstnanost se vyskytuje v těch odvětvích ekonomiky, která jsou závislá na ročním období, jako je například stavebnictví, zemědělství, turismus. Projevuje se víceméně pravidelně v průběhu roku. Nejvíce jsou touto nezaměstnaností ohroženy oblasti, které jsou závislé na cestovním ruchu. (Soukup a kol., 2010; Jurečka a kol., 2010a) Sekerka (2007) ještě dodává, že ji můžeme považovat za specifickou složku frikční nezaměstnanosti. 2.2.5

Skrytá nezaměstnanost

Skrytá nezaměstnanost zahrnuje nezaměstnané, kteří se z nejrůznějších důvodů neucházejí o práci, protože jim například nevyhovují pracovní podmínky, nechtějí je respektovat a podřizovat se jim. Tyto osoby pak ani nejsou zahrnovány do statistik týkajících se nezaměstnanosti. (Jurečka a kol., 2010a) 2.2.6

Krátkodobá nezaměstnanost

Krátkodobou nezaměstnanost nepovažuje Jurečka a kol. (2010a) za škodlivou, protože se jí zkrátka nelze vyhnout vlivem přirozené fluktuace pracovníků. Lidé

24


mění zaměstnání, hledají práci po absolvování studia apod. Tato nezaměstnanost trvá většinou jen několik týdnů. 2.2.7

Dlouhodobá nezaměstnanost

Dlouhodobou nezaměstnanost oproti krátkodobé za škodlivou považujeme, mnoho autorů ji dokonce vnímá jako závažný problém s negativními dopady na ekonomiku. Pokud člověk dlouhou dobu (myšleno rok a déle) nepracuje, ztrácí jednak kontakt s vnějším světem, s kolegy z práce i ostatními lidmi, uzavírá se do sebe, ztrácí kvalifikaci, nevěří si, že situaci může změnit. Tito lidé často propadají depresím, které řeší alkoholem, drogami, či nelegální činností. Nezaměstnaností jedince potom může trpět celá rodina. Příčinu můžeme hledat v podporách nezaměstnanosti, které, pokud jsou štědré, nenutí jedince vstupovat na pracovní trh. (Holman, 2011; Brožová, 2003) Dle Jurečky a kol. (2010a) je dlouhodobá nezaměstnanost škodlivá i proto, že nepůsobí příznivě na potenciální zaměstnavatele, kteří si raději vyberou uchazeče, který nebyl nezaměstnán tak dlouhou dobu. 2.2.8

Dobrovolná nezaměstnanost

Dobrovolná nezaměstnanost zahrnuje ty pracovníky, kteří se dobrovolně rozhodli nepracovat, protože jim nevyhovují volná pracovní místa, i když je jich na trhu dostatek. Většinou požadují vyšší mzdu za práci, která je nabízena. Je pro ně v dané chvíli výhodnější pobírat podpory v nezaměstnanosti a mít čas na cestování či studium. (Vlček a kol., 1998) Tuto nezaměstnanost graficky vyjadřuje obr. 3.

Obr. 3 Dobrovolná nezaměstnanost Zdroj: Vlček, 2009.

Na horizontální ose se nachází práce L a na vertikální mzdová sazba W. Křivka SL značí nabídku práce, křivka DL poptávku po práci. Průsečíkem nabídky práce


25

a poptávky po práci je bod E, který popisuje rovnováhu na trhu práce, při které se vytváří rovnovážná mzda WE. L* potom značí pracovní sílu, tedy ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Úsečka AE značí zaměstnané obyvatelstvo, tedy všichni, kdo chtějí pracovat, práci nacházejí. Úsečka EB naopak značí pracovní sílu, která je dobrovolně nezaměstnaná, neboť není ochotna pracovat za mzdu, která se na trhu práce vytvořila a preferuje volný čas a podpory v nezaměstnanosti. (Vlček, 2009) Lidé se vlastně rozhodují mezi reálnou mzdou a příležitostmi, které jim nabízí nezaměstnanost (volný čas, čas pro studium a cestování, podpory, sociální dávky). Pokud je příležitosti z nezaměstnanosti uspokojují více než reálná mzda, rozhodnou se být dobrovolně nezaměstnanými. (Hindls, Holman, Hronová a kol., 2003) 2.2.9

Nedobrovolná nezaměstnanost

Nedobrovolná nezaměstnanost vzniká ve chvíli, kdy nabídka práce převyšuje počet volných pracovních míst (viz obr. 4). Na trhu práce se tedy nacházejí lidé, kteří by chtěli pracovat, ale práci nenacházejí. (Vlček a kol., 1998)

Obr. 4 Nedobrovolná nezaměstnanost Zdroj: Vlček, 2009.

Na vertikální ose je znázorněna mzdová sazba W, na horizontální práce L. Křivka SL značí nabídku práce, křivka DL poptávku po práci. V bodě E nastává rovnováha na trhu práce a vytváří se rovnovážná mzda WE. L* charakterizuje pracovní sílu. Nedobrovolná nezaměstnanost vzniká ve chvíli, kdy se zvýší mzdová hladina nad úroveň rovnovážné mzdy. Firmy si budou mezi zaměstnanci ochotnými pracovat (úsečka CF) vybírat ty nejzkušenější a nejkvalifikovanější, které zaměstnají (úsečka CD). Ty, které nezaměstnají, označujeme termínem nedobrovolně nezaměstnaní (úsečka DF), protože i přesto, že se o zaměstnání ucházejí, není dostatek volných pracovních míst. I v tomto případě může dojít

26


k dobrovolné nezaměstnanosti (úsečka FG). Vyšší mzda (W´) může nastat například v případě vyhlášení minimální mzdy. (Vlček, 2009) Brčák a Sekerka (2010) označují za dobrovolnou nezaměstnanost frikční a strukturální nezaměstnanost, za nedobrovolnou cyklickou nezaměstnanost.

2.3 Doba trvání nezaměstnanosti a frekvence nezaměstnanosti Je nutné rozlišovat dobu trvání nezaměstnanosti a frekvenci nezaměstnanosti. Zatímco doba trvání nezaměstnanosti udává průměrnou délku období, po kterou jsou osoby nezaměstnané, frekvence nezaměstnanosti určuje, kolikrát za sledované období (například za 3 roky, za 6 let apod.) jsou pracovníci nezaměstnaní, opět dáno průměrným číslem. Oba dva ukazatele závisí na vývoji trhu práce. (Sekerka, 2007)

2.4 Přirozená míra nezaměstnanosti V každé ekonomice se vyskytuje určitá míra nezaměstnanosti, která je způsobena hledáním nejvíce vyhovujícího zaměstnání z řad potenciálních pracovníků a také tím, že i zaměstnavatelé hledají nejvhodnější pracovníky. V podstatě přirozená míra nezaměstnanosti odpovídá stavu rovnováhy na trhu práce, tedy všichni, kdo chtějí při dané rovnovážné mzdě pracovat, jsou zaměstnáni. Pokud nějaká nezaměstnanost existuje, pak se jedná o nezaměstnanost dobrovolnou. Stát využívá své pracovní zdroje optimálně a hovoříme o stavu plné zaměstnanosti. (Vlček a kol., 1998; Jurečka a kol., 2010a; Šafránek, 2011) 2.4.1

Faktory ovlivňující přirozenou míru nezaměstnanosti

Mezi základní faktory dle Sekerky (2007) a Jurečky a kol. (2010a) patří:  motivace lidí hledat si nové zaměstnání – přirozená míra nezaměstnanosti bude vysoká při nízké míře motivace a naopak  pojištění a podpory v nezaměstnanosti – vysoké pojištění a podpory demotivují nezaměstnané a zvyšují přirozenou míru nezaměstnanosti  úřady práce – pomáhají jednak nezaměstnaným najít práci a jednak firmám zprostředkovat uchazeče o práci. Čím lépe budou obě dvě strany trhu práce informovány, tím nižší bude přirozená míra nezaměstnanosti.  demografický vývoj – přirozenou míru nezaměstnanosti ovlivňuje i velikost a skladba pracovní síly. Obecně vzato, mladší lidé nacházejí práci snadněji než starší, vzdělanější lidé jsou na trhu práce žádanější než ti s nižším vzděláním, ale na druhou stranu mladí lidé střídají častěji zaměstnání, než najdou práci, která jim bude nejvíce vyhovovat.


27

 minimální mzda – v případě, že bude minimální mzda vyšší než rovnovážná mzda (která se vytvořila na trhu práce), bude vyšší i přirozená míra nezaměstnanosti Sekerka (2007) ještě dodává, že velikost přirozené míry nezaměstnanosti se liší zemi od země podle toho, které faktory na ni působí a jaký je jejich vývoj.

2.5 Snižování nezaměstnanosti Ke snižování nezaměstnanosti vlády používají aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti, kterou se snaží zmírnit negativní důsledky plynoucí z nezaměstnanosti. Aktivní politikou zaměstnanosti vláda (v České republice ji zajišťuje Ministerstvo práce a sociálních věcí) napomáhá potenciálním uchazečům o práci tuto práci najít, podporuje je v hledání, současně se snaží o rozvoj trhu práce a podporuje zaměstnavatele ve vytváření nových pracovních míst. Pasivní politika zaměstnanosti zahrnuje podpory a dávky v nezaměstnanosti, které mají nezaměstnaným pomoci překonat období bez pracovního příjmu3, dále spočívá v poskytování informací o volných pracovních místech, jež zajišťují úřady práce. Stát dále může snižovat nezaměstnanost podporou malého a středního podnikání a podporou těch, kteří se musejí stěhovat za prací (například poskytnutím finančním prostředků). (Jurečka a kol., 2010a; Šafránek, 2011; Tuleja, Majerová a Nezval, 2006)

Tuleja, Majerová a Nezval (2006) dodávají, že tyto podpory v nezaměstnanosti nesmí být nepřiměřeně vysoké, protože pak dostatečně nemotivují nezaměstnané k hledání práce. 3

28

Důsledky nezaměstnanosti

3 Důsledky nezaměstnanosti Důsledky nezaměstnanosti mohou být jednak ekonomické a jednak sociální. Z ekonomického hlediska dochází ke ztrátě cenných zdrojů, jak pracovních, tak kapitálových, protože jsou tyto zdroje nevyužity, což znamená, že země se nachází pod hranicí svých produkčních možností a výkon ekonomiky není efektivní. Jak již bylo popsáno v předchozí kapitole, vláda se samozřejmě snaží snižovat nezaměstnanost, pomáhá nezaměstnaným hledat práci a také jim pomáhá překonat toto období, ale to vše stojí nemalé finanční prostředky. Čím déle jsou lidé nezaměstnaní, tím déle pobírají podpory, další finanční prostředky jsou použity na zajištění chodu úřadů práce, které shromažďují informace o volných pracovních místech. Obecně vzato, stát musí financovat aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti. Všechny tyto finanční prostředky plynou ze státního rozpočtu, což znamená, že dlouhotrvající nezaměstnanost může způsobit nebo zvyšovat schodek státního rozpočtu. Navíc lidé, kteří nepracují, neodvádí daně z příjmů a daňové příjmy státního rozpočtu se tím pádem snižují. Sociální důsledky mají vliv na životní úroveň nezaměstnaného, na život jeho rodiny, psychiku a společnost celkově. Je zřejmé, že pokles příjmu v době nezaměstnanosti znamená i pokles životní úrovně a nejistou budoucí ekonomickou situaci. Jedinec se musí této situaci přizpůsobit a po dobu nezaměstnanosti omezit určité výdaje. V krajním případě se tito lidé uchylují k páchání trestné činnosti. Zvláště nebezpečná je dlouhodobá nezaměstnanost, při které si člověk může zvyknout na pobírání dávek a na velké množství volného času, ale na druhou stranu ztrácí své schopnosti a znalosti, které by si udržoval a prohluboval, kdyby pracoval. Ztrácí také kontakt s lidmi, se svými kolegy, nezaměstnanost může vnímat jako svoje selhání, propadá smutku, beznaději až depresím, které mohou vést ke zvýšené konzumaci alkoholu, případně jiných návykových látek, nebo mohou končit sebevraždou. Čím déle jsou lidé nezaměstnaní, tím hůře se jim vrací zpět do zaměstnání a pokud končí pokusy o získání práce opětovným neúspěchem, mohou se začít cítit neužitečnými a může je to odradit od hledání volného pracovního místa. Nezaměstnaní mohou mezi sebou vytvářet určité komunity, ve kterých panuje vlastní systém norem a hodnot a vůči společnosti se uzavírají. (Samuelson a Nordhaus, 2007; Jurečka a kol., 2010a; Šafránek, 2011; Buchtová a kol., 2002)


29

4 Psychologie nezaměstnanosti 4.1 Význam práce pro člověka Člověk práci ke svému životu potřebuje, potřebuje něco dělat, mít pocit užitečnosti (a teď myslíme práci jako jakoukoli smysluplnou lidskou činnost). Práce nám přináší materiální uspokojení, ale také pocit seberealizace. Dále se budeme o práci bavit jako o zaměstnání, za které člověk pobírá určité finanční ohodnocení. Žijeme ve společnosti, kde zaměstnání hraje v životě člověka neodmyslitelnou roli. (Buchtová a kol., 2002) Giddens (1989) vnímá význam práce pro člověka následovně. V první řadě mu přináší sociální kontakt s ostatními lidmi a rozvíjí společenské vztahy, dále mu pomáhá rozvíjet schopnosti a dovednosti, získávat nové zkušenosti a podporuje uvědomění si osobní identity. V neposlední řadě práce člověku rozvrhne denní aktivity a přináší materiální uspokojení.

4.2 Rizikové skupiny nezaměstnaných Dle Buchtové a kol. (2002) můžeme vyčlenit určité skupiny populace, které jsou ohroženy nezaměstnaností nejvíce:  mladí lidé do 30 let - máme na mysli především absolventy středních a vysokých škol, kteří dokončili vzdělávání a hledají si své první zaměstnání. Jsou sice nabyti znalostmi, ale chybí jim praktické zkušenosti, navíc se na trhu práce ještě tak dobře neorientují, protože nemají dostatek pracovních kontaktů.  starší lidé - zaměstnavatelé si raději vybírají mladé lidi, jelikož jsou pro ně „lepší investice“, z hlediska časové flexibility, jazykové vybavenosti apod. Ztráta zaměstnání patří k traumatizujícím událostem, zvláště pro lidi kolem 50 let a více. V takové chvíli je pro nezaměstnaného možné východisko v podobě vlastního podnikání, což ale na druhou stranu může být v pozdním věku náročné jak psychicky tak fyzicky.  ženy - žijeme v 21. století, kde je běžnou praxí, že ženy chtějí dosahovat stejných pracovních úspěchů jako muži a i ony chtějí uspět ve své kariéře. Protože musejí skloubit pracovní a mateřské povinnosti, zaměstnavatelé si raději vybírají muže. Jelikož jsou ženy často vystaveny volbě mezi prací a starostí o domácnost, nabízí se řešení v podobě zkrácených pracovních úvazků, možnosti pružné pracovní doby, firemních školek apod.  zdravotně postižení lidé - tito lidé jsou oproti ostatním skupinám ohroženi navíc tím, že se kromě ekonomických, sociálních a psychických problémů musejí vypořádat i se svým zdravotním handicapem, který pro ně znamená omezené možnosti na trhu práce. Často zůstávají bez práce a v péči rodinných příslušníků.

30


 lidé bez kvalifikace - jde o nevzdělatelné jedince, kteří nemají o vzdělání zájem a o práci se často ani neucházejí. Mohou sem také patřit tací, kteří vlivem technologického pokroku nemají adekvátní vzdělání.  romské etnikum - vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé mají stále vyšší a vyšší požadavky na zaměstnance, co se kvalifikace a dovedností týče, bude mít romské etnikum stále větší a větší problémy se získáváním zaměstnání. Většina z nich má pouze základní vzdělání. (Buchtová a kol., 2002)  lidé pečující o děti, starého či nemocného člena rodiny nebo o těžce zdravotně postiženého občana - tito lidé prakticky nemohou mít standardní pracovní dobu, protože jejich „prací“ je především péče o děti, starého a nemocného člena rodiny nebo o těžce zdravotně postiženého občana. Proto potřebují zaměstnání s upravenou či pružnou pracovní dobou, kterých je však nedostatek. Možným řešením je práce z domu. (Mareš a Sirovátka, 2003)  osoby společensky nepřizpůsobivé - do této skupiny řadíme občany se špatnou morálkou, kteří právě kvůli ní mění často zaměstnání. Jedná se o alkoholiky, recidivisty a další sociálně nepřizpůsobivé jedince. (Winkler a Žižlavský, 2004; Buchtová a kol., 2002) Tyto rizikové skupiny bývají dle Urbana (2003) na trhu práce diskriminovány. Poptávka po těchto pracovnících je nižší, stejně jako jejich mzda.

4.3 Mladí lidé na trhu práce Protože se práce zabývá uplatněním absolventů vybraných vysokých škol na trhu práce, bude v rámci této kapitoly zmíněna ještě problematika jejich přechodu ze vzdělávání do zaměstnání. Přechod ze vzdělávání do zaměstnání je pro některé absolventy snadný, pro jiné běh na dlouhou trať. Výhodu mají ti, kteří během studia pracovali v nějaké společnosti, která jim po ukončení studia nabízí další spolupráci. Ti, kteří nepracovali nebo nechtějí prodlužovat spolupráci, jsou nuceni vyhledávat a odpovídat na inzeráty společností v médiích, případně se účastnit pohovorů. Dále se mohou registrovat na úřadech práce, které pomáhají s nalezením zaměstnání, mohou využít také nabídek či kontaktů svých přátel a příbuzných. Každopádně hledáním práce přicházejí jednak o finanční zdroje a především o čas. (Zelenka, 2008)

Trh práce

31

5 Trh práce Trh práce můžeme charakterizovat jako ekonomický, právní, sociální a kulturní systém společnosti. Jde vlastně o místo, na kterém se střetává nabídka práce s poptávkou po práci. Nabídku práce tvoří domácnosti a poptávku po práci firmy. (Tuleja, Majerová a Nezval, 2006; Kuchař, 2007)

5.1

Práce jako výrobní faktor

Kromě půdy a kapitálu řadíme do výrobních faktorů také práci. Pokud budeme uvažovat, že cenou kapitálu je úroková míra, cenou půdy sazba pozemkové renty, tak cenou práce je mzdová sazba. Jinak řečeno, domácnosti, které nabízejí svoji práci na trhu práce, za ni dostávají odměnu v podobě peněžního (mzda, plat) i nepeněžního (systém benefitů) ohodnocení. Tyto odměny jsou pro domácnosti významným zdrojem příjmu a pomocí nich uspokojují své potřeby. Cílem domácností je maximalizace užitku, cílem firem maximalizace zisku. (Macáková a kol., 2010; Samuelson a Nordhaus, 2007; Vlček, 2009)

5.2 Rovnováha na trhu práce Rovnováhu na trhu práce zachycuje obr. 5.

Obr. 5 Rovnováha na trhu práce Zdroj: Macáková a kol., 2010.

Na horizontální ose se nachází práce L, na vertikální mzdová sazba W. Křivka DL znázorňuje poptávku všech firem v národním hospodářství po práci a křivka SL znázorňuje nabídku práce všech osob. Bod E značí rovnováhu na trhu práce, kdy je poptávané a nabízené množství práce v rovnováze a vytváří se rovnovážná mzdová sazba WE, při které je najímáno rovnovážné množství práce LE. Rovnovážný stav na trhu práce je samozřejmě ideální, ale ke změnám rovnováhy, tedy rovnovážné mzdy, dochází, ať už ze strany nabídky práce nebo ze strany poptávky po práci. Tato nerovnováha je potom vyrovnávána změnami mezd. (Urban, 2003)

32

Trh práce

Jak vidíme na obr. 5, pokud bude mzdová sazba vyšší (W2) než rovnovážná WE, tak nastane přebytek pracovních sil, nabídka práce bude převyšovat poptávku po práci. Pokud bude mzdová sazba nižší (W1) než rovnovážná WE, potom bude logicky nedostatek pracovních sil a tedy přebytek poptávky nad nabídkou. (Macáková a kol., 2010)

5.3 Poptávka po práci V roli poptávajícího vystupují zaměstnavatelé4. Jak již bylo řečeno, jejich cílem je maximalizace zisku. Firma se tedy musí rozhodnout, jaké množství práce je pro ni optimální tak, aby umožňovalo maximalizaci zisku, a zároveň musí respektovat různé úrovně mzdové sazby. Optimální je takové množství práce, kdy se příjem z mezního produktu práce MRPL vyrovná mezním nákladům na práci MFCL, což můžeme vidět na obr. 6. (Šafránek, 2011; Macáková a kol., 2010; Samuelson a Nordhaus, 2007)

Obr. 6 Křivka poptávky po práci Zdroj: Macáková a kol., 2010.

Na ose x máme znázorněnu práci L, na ose y mzdovou sazbu W. V bodě A se příjem z mezního produktu práce (MRPL) a mezní náklady na práci (MFCL) protínají, tento stav je tedy optimální a při mzdové sazbě WA bude poptáváno množství práce LA. Z obr. 6 dále plyne, že křivka poptávky po práci je určena příjmem z mezního produktu práce, který je násobkem mezního fyzického produktu práce (MPPL) a ceny produktu (P). (Macáková a kol., 2010; Samuelson a Nordhaus, 2007)

5.4 Nabídka práce V roli nabízejícího vystupuje člověk neboli domácnosti. Každý, kdo chce vstoupit na trh práce, se rozhoduje mezi užitkem z volného času a užitkem ze spotřeby statků, které si může koupit díky tomu, že pracuje. Jinak řečeno, člověk za práci dostává určitou peněžní odměnu podle počtu odpracovaných hodin a rozhoduje se, co mu přináší větší užitek, zda výdělek získaný prací nebo volný čas, od toho 4

V práci budou jako odpovídající pojmy používány také výrazy „firma“ a „podnik“.

Trh práce

33

se potom odvíjí množství nabízené práce. Ve výsledku se jedná o volbu mezi pracovní činností a nečinností. Nabídku práce významně ovlivňuje motivace k práci, která může být pochopitelně pro každého jedince odlišná. Pro někoho bude motivací peněžní či nepeněžní ohodnocení, pro jiného vlastní seberealizace nebo společenské postavení. (Šafránek, 2011; Vlček, 2009; Macáková a kol., 2010; Samuelson a Nordhaus, 2007; Jurečka a kol., 2010b) 5.4.1

Individuální a tržní nabídka práce

Individuální nabídku práce ovlivňuje čas. Záleží, kolik času budeme věnovat práci a kolik volnému času (nesmíme při tom zapomenou na spánek, jídlo, ...). (Jurečka a kol., 2010b) Křivku individuální nabídky práce znázorňuje obr. 7. Její průběh ovlivňuje substituční efekt (čím vyšší mzda, tím člověk nabízí více práce) a důchodový efekt (čím vyšší mzda, tím člověk nabízí méně práce). Křivka je zpětně zakřivená, protože pracovník bude ze začátku, kdy jeho mzda roste, preferovat práci před volným časem, než se dostane na určitou mzdovou hladinu, při které bude zase naopak preferovat volný čas před prací. Křivka tržní nabídky práce je potom součtem individuálních nabídek práce (viz obr. 5). Není zpětně zakřivená, protože bod zakřivení má každý spotřebitel jinde a protože lidé mění profese. (Holman, 2011; Macáková a kol., 2010; Samuelson a Nordhaus, 2007)

Obr. 7 Křivka individuální nabídky práce Zdroj: Macáková a kol., 2010.

5.4.2

Lidský kapitál

Pojem lidský kapitál v sobě zahrnuje cenné znalosti a zkušenosti jedince získané vzděláváním a praxí. Pro zaměstnavatele je daleko zajímavější kvalifikovaný člověk, kterému také nabídne vyšší peněžní ohodnocení. (Samuelson a Nordhaus, 2007; Brožová, 2003; Kuchař, 2007)

34

Problematika nezaměstnanosti v rámci EU

6 Problematika nezaměstnanosti v rámci EU Být součástí Evropské unie s sebou nese pozitiva i negativa. Říci, že se něco odehrává v rámci Unie, tak znamená sdělit, že se něco děje v jednotlivých státech. Společné politiky nutí státy spolupracovat a sdílet náklady s nimi spojené. Jestliže potom hovoříme o nezaměstnanosti v rámci Evropské unie, pak je třeba konstatovat, že se jedná především o problém jednotlivých států. Východisko z něj lze pak hledat opět a jen v národních ekonomikách. Evropskou unii a její členské země dostihla s jistým zpožděním hospodářská krize a nyní lze hovořit o stavu recese, ve kterém se evropské ekonomiky nacházejí. Unie se potýká podle nejnovějších statistik Eurostatu se skoro 12% nezaměstnaností, její řešení je velice obtížné a kompetence Bruselu jsou omezené. V listopadu 2012 dosáhla nezaměstnanost v eurozóně5 11,8 %, v rámci EU 27 hovoříme potom o necelých 11 %. Negativní výsledky nevykazují všechny členské státy, některé, jako například Rakousko, mají jedno z nejnižších čísel, naopak Balkán a země na Pyrenejském poloostrově překračují hranici 26 %. Tento stav souvisí s rozevírajícími se nůžkami mezi bohatším severem a chudším jihem. (EurActiv.cz, 2013; Zpravy.rozhlas.cz, 2012; European Commission, 2013) Největší problém najít práci mají především mladí lidé a absolventi, kteří nedisponují potřebnou praxí a hledají uplatnění v oborech, které jsou zájemci přesyceny. Neustále se opakujícím problémem je podpora vzdělanosti a rozvoj malého a středního podnikání6. Právě v těchto oblastech se snaží EU najít cestičku, jak pomoci státům a snížit nezaměstnanost, neboť lze tvrdit, že právě malé podniky zaměstnávají nejvíce lidí a jsou sférou považovanou za inovátorské prostředí. (Zpravy.rozhlas.cz, 2012; Euroskop.cz, 2013) Evropa 2020 je novou strategií růstu, která má velice ambiciózní cíle právě v nejpalčivějších oblastech, oblasti zaměstnanosti, inovací, vzdělání, sociálního začlenění a změny klimatu/energetiky, kterých chce EU do roku 2020 dosáhnout. Evropská unie sice jako taková nemá možnost přímo nezaměstnanost snížit, ale musí podporovat jednotlivé země, aby se to dařilo právě jim. Přijímáním nejrůznějších strategií jde cestou, kdy až čas ukáže, jestli se rozhodla správně. V každém případě je lepší něco konat, než čekat na deux ex machina, protože tím Brusel není. (Evropská komise, 2013)

Při mluvení o nezaměstnanosti je potřeba rozlišovat mezi pojmem eurozóna, kdy mluvíme o zemích, které mají zavedené euro, a celou EU, kdy mluvíme tedy o všech 27 státech. 6 V tomto směru byla podpora malých podnikatelů součástí již Lisabonské strategie, v červnu 2000 EU přijala Evropskou chartu malých podniků, v listopadu pak představila Komise politiku nazvanou „Nejprve mysli na malé“ s cílem zlepšit přístup malých a středních podniků na trh. V prosinci 2008 Evropská rada přijala Akt pro malé a střední podniky, který definoval deset zásad pro vytvoření příznivého podnikatelského prostředí. (Euroskop.cz, 2013) 5


35

7 Praktická část - realizace dotazníkového šetření 7.1

Metodika práce

Pro zjištění situace absolventů vybraných VŠ na trhu práce České republiky byl vytvořen online dotazník (viz příloha A), který byl rozesílán absolventům Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a Vysokého učení technického v Brně. Online dotazník má dle názoru autora práce největší pravděpodobnost návratnosti a vzhledem ke zvolenému segmentu byla zvolena tato forma dotazování. Dotazník byl rozesílán formou odkazu během února a března roku 2013 a byl umístěn na serveru http://rela.mendelu.cz. V dotazníku bylo položeno 32 otázek, z nichž 20 bylo uzavřených, 5 polootevřených a 7 otevřených. Dotazníku se zúčastnilo 151 respondentů. Po ukončení výzkumu byla veškerá získaná data importována do programu Microsoft Excel, kde proběhlo jejich zpracování. Pro interpretaci výsledků byly použity relativní četnosti a na vybraných kombinacích otázek byla testována nezávislost pomocí testu v programu STATISTICA.

7.2 Analýza dotazování 7.2.1

Struktura respondentů

Dotazníkového šetření se zúčastnilo nejvíce respondentů z Mendelovy univerzity v Brně (60 %), Masarykova univerzita v Brně (20 %) i Vysoké učení technické v Brně (19 %) měly téměř shodné zastoupení, 1 % respondentů na otázku neodpovědělo (viz obr. 8).

1. Na které univerzitě jste studoval/a? 1% 19%

Masarykova univerzita v Brně 20%

60%

Mendelova univerzita v Brně Vysoké učení technické v Brně neodpověděli

Obr. 8

Otázka č. 1: Na které univerzitě jste studoval/a?

36


Respondenty byli jak absolventi bakalářského, tak magisterského stupně. Více respondentů bylo z řad absolventů bakalářského stupně (57 %). Absolventi magisterského stupně tvořili 40 %, 3 % respondentů na tuto otázku neodpověděla (viz obr. 9).

2. Uveďte, prosím, Vaše nejvýše dokončené vzdělání. neodpověděli 3% magisterské 40%

Obr. 9

bakalářské 57%

Otázka č. 2: Uveďte, prosím, Vaše nejvýše dokončené vzdělání.

Další otázka se týkala (vy)studovaného oboru. Většina respondentů studuje/studovala ekonomické vědy (42 %). Ostatní vědy dopadly následovně: technické vědy (21 %), zemědělsko-lesnické a veterinární vědy (6 %), pedagogika, učitelství a sociální péče (3 %), zdravotnictví, lékařství a farmaceutické vědy (1 %) právní vědy (3 %), humanitní a společenské vědy (10 %), vědy a nauky o kultuře (2 %), přírodní vědy (6 %), jiné (5 %), neodpovědělo (1 %). Ti, kteří dali možnost „jiné“, uvedli jako odpověď: chemie potravin a biotechnologie, nábytek, informatika, filologie, sportovní fakulta. Mezi respondenty se vyskytli i tací, kteří uvedli 2 zároveň studované obory. Graficky znázorněno na obr. 10.


37

3. Jaký byl Váš studijní obor? ekonomické vědy 1% 2%

6%

technické vědy

5%

10%

zemědělsko - lesnické a veterinární vědy pedagogika, učitelství a sociální péče zdravotnictví, lékařství a farmaceutické vědy právní vědy

42%

3% 1% 3%

humanitní a společenské vědy vědy a nauky o kultuře

6%

přírodní vědy 21%

jiné neodpověděli

Obr. 10

Otázka č. 3: Jaký byl Váš studijní obor?

Dotazníku se také zúčastnilo více žen (57 %) než mužů (38 %), 5 % respondentů neodpovědělo (viz obr. 11).

31. Jaké je Vaše pohlaví? neodpověděli 5% muž 38% žena 57%

Obr. 11

Otázka č. 31: Jaké je Vaše pohlaví?

Poslední otázka dotazníku se týkala věku respondentů. Protože byl dotazník posílán především čerstvým absolventům a jak vyplynulo z minulé otázky, zúčastnilo se ho více absolventů bakalářského než magisterského stupně, tak většina respondentů spadala do věkové kategorie 22-25 let (64 %). Druhou nejvíce po-

38


četnou kategorií jsou respondenti ve věku 26-29 let (22 %). Jelikož se dotazník mohl dostat i mezi starší absolventy, byly nabídnuty i věkové kategorie 30-33 let (8 %) a 34 let a více (1 %). Na otázku neodpovědělo 5 % respondentů. Situaci znázorňuje obr. 12.

32. Jaký je Váš věk? 22-25 let

5% 8% 1%

26-29 let 30-33 let

22% 64%

34 let a více neodpověděli

Obr. 12

Otázka č. 32: Jaký je Váš věk?

7.2.2

Práce a absolvovaná pracovní stáž během studia

V této části dotazníku byly pokládány otázky, zda respondenti pracovali během studia a jestli absolvovali nějakou pracovní stáž. Většina (69 %) odpověděla, že během studia pracovala, odpověď „ne“ zvolilo 30 % dotázaných, 1 % neodpovědělo (viz obr. 13).

4. Pracoval/a jste během studia? ne 30%

neodpověděli 1%

ano 69%

Obr. 13

Otázka č. 4: Pracoval/a jste během studia?

Těm, kteří odpověděli, že během studia pracovali, byla dále položena otázka, v jakém rozsahu. Podle nabízených možností byly odpovědi následující - do 1 měsíce (2 %), 2-4 měsíce (5 %), 5 měsíců až 1 rok (17 %), 2 roky a více (23 %), pracoval/a jsem po celou dobu studia (30 %), pouze nárazově/nepravidelně (21 %), jiné (1 %), neodpovědělo (1 %). Respondent, který odpověděl „jiné“, uvedl jako odpověď rok až 2 roky. Viz obr. 14.


39

5. V jakém rozsahu jste pracoval/a během studia? 1%

do 1 měsíce 1% 2%

2-4 měsíce

5% 21%

17%

5 měsíců až 1 rok 2 roky a více

30%

23%

pracoval/a jsem po celou dobu studia pouze nárazově/nepravidelně jiné: rok až 2 roky neodpověděli

Obr. 14

Otázka č. 5: V jakém rozsahu jste pracoval/a během studia?

Po této otázce následovala i otevřená otázka, která zjišťovala, kde respondenti během studia pracovali (otázka č. 6). Opět odpovídali pouze ti, kteří v otázce č. 4 zvolili možnost, že pracovali. Odpovědi respondentů byly ale natolik rozmanité, že z nich nebylo možné vyvodit konkrétní výsledky, nicméně pro tuto práci by stejně nebyly rozhodující. Také byla respondentům položena otázka, zda absolvovali během studia nějakou pracovní stáž. Téměř 80 % odpovědělo, že „ne“, 20 % „ano“ a 1 % respondentů neodpovědělo (viz obr. 15). Ti, kteří nějakou stáž absolvovali, byli dále v otázce č. 8 tázáni, kde a jakou stáž absolvovali (viz tab. 4).

7. Absolvoval/a jste během studia nějakou pracovní stáž? neodpověděli 1%

ano 20%

ne 79%

Obr. 15

Otázka č. 7: Absolvoval/a jste během studia nějakou pracovní stáž?

40 Tab. 4

Praktická část - realizace dotazníkového šetření Otázka č. 8: Kde a jakou stáž jste absolvoval/a?

ČR/SR IT firma v Brně - uživatelská podpora; NICOM, a.s. Test Centre Administrator Krajský úřad Kraje Vysočina; Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava PR agentura; stáž v rádiu; Účetní firma; leasingová společnost Ministerstvo financí SR - Institut finanční politiky - Odbor makroekonomických analýz a prognóz Strojírenská firma - povinná školní praxe; Ekolube, s.r.o. - povinná školní praxe Finanční úřad - povinná školní praxe; Městský úřad; Soud Zemědělské družstvo - povinná pracovní stáž; Stáž absolvovaná u živnostníka Česká spořitelna - administrativní výpomoc Fincentrum a.s. - letní stáž; Partners – poradce manažera

ZAHRANIČÍ BOSCH GmbH v Německu - pracovní stáž UK - In Any Event UK Indie, Nové Dilí - obchodní a vzdělávací manažer Skotsko - University of St. Andrews Zambie; Francie Erasmus - Německo, Španělsko

Jelikož se práce zabývá absolventy VŠ, je více než žádoucí se zeptat, za jak dlouho po absolvování Státní závěrečné zkoušky respondenti našli práci. Primárně byli oslovováni čerství absolventi. Ze shromážděných odpovědí vyplynuly velmi pozitivní výsledky (viz obr. 16). Práci již mělo 39 % respondentů, 15 % ji našlo do 2 měsíců po Státní závěrečné zkoušce (dále jen SZZ). Ostatní odpovědi dopadly podle dotazníkového šetření následovně: 2-4 měsíce po SZZ (5 %), 4-6 měsíců po SZZ (3 %), 6-12 měsíců po SZZ (1 %), 1-2 roky po SZZ (2 %), více než 2 roky (0 %) a práci dodnes nenašlo 13 % respondentů. 5 % respondentů na tuto otázku neodpovědělo. V odpovědi „jiné“, kterou označilo 17 % dotázaných, byly nejčastější odpovědi, že respondenti práci zatím nehledali, protože pokračují ve studiu, což je pochopitelné, neboť v průzkumu převažují absolventi bakalářského stupně, kteří pokračují na magisterském stupni.


41

9. Jak dlouho jste hledal/a práci po absolvování Státní závěrečné zkoušky? práci jsem již měl/a

5% 17%

39%

13%

15%

0%

do 2 měsíců po Státní závěrečné zkoušce 2-4 měsíce po Státní závěrečné zkoušce 4-6 měsíců po Státní závěrečné zkoušce 6-12 měsíců po Státní závěrečné zkoušce 1-2 roky po Státní závěrečné zkoušce více než 2 roky

2% 1%

3% 5%

práci jsem dodnes nenašel jiné neodpověděli

Obr. 16

Otázka č. 9: Jak dlouho jste hledal/a práci po absolvování Státní závěrečné zkoušky?

Pozitivní zprávou je, že téměř 70 % dotázaných během studia pracovalo, ať už v oboru nebo mimo něj, přičemž 30 % z nich pracovalo po celou dobu studia. Naopak negativní zprávou je, že pouhých 20 % absolvovalo během studia nějakou pracovní stáž, z těchto 20 % se nicméně respondenti účastnili stáží jak v České potažmo Slovenské republice, tak v zahraničí. 7.2.3

Aktuální pracovní stav

Tato část dotazníku řešila aktuální pracovní stav. Byly zde tedy pokládány otázky týkající se nynějšího zaměstnání respondentů, ale také otázky zabývající se představami o vlastní budoucnosti. V neposlední řadě bylo řešeno i platové ohodnocení. Nejvíce respondentů momentálně „studuje a pracuje“ (31 %), dalšími dvěma nejvíce zvolenými odpověďmi byly „pracuji v pracovním poměru“ (23 %) a „studuji a nepracuji“ (21 %). Ostatní odpovědi se potom pohybovaly v rozmezí 0 % - 5 %: „pracuji v pracovním poměru a podnikám“ (3 %), „MD, pracovala“ (3 %), „MD, nepracovala“ (2 %), „podnikám a zaměstnávám další osoby“ (2 %), „podnikám a nezaměstnávám další osoby“ (3 %), „nezaměstnaný, pracoval“ (0 %), „nezaměstnaný, nepracoval“ (5 %), „jiná možnost“ (4 %) a 3 % respondentů neodpověděla. Ti, kteří zvolili „jiná možnost“, nejčastěji odpovídali, že studují a při tom chodí buď na praxi, nebo různé brigády. Výsledky znázorňuje obr. 17.

42


10. Jaký je Váš aktuální pracovní stav? pracuji v pracovním poměru

3%

5%

2% 3%

0%

2%

4%

pracuji v pracovním poměru a podnikám studuji a pracuji

3%

studuji a nepracuji 23% MD, pracovala 3%

21% 31%

MD, nepracovala podnikám a zaměstnávám další osoby podnikám a nezaměstnávám další osoby nezaměstnaný, pracoval nezaměstnaný, nepracoval jiné neodpověděli

Obr. 17

Otázka č. 10: Jaký je Váš aktuální pracovní stav?

Nejvíce respondentů, kteří pracují, je zaměstnáno v českých soukromých firmách (30 %), ovšem druhou nejvíce frekventovanou odpovědí bylo „nepracuji“, kterou zvolilo 27 % dotázaných. Tento výsledek není až tak překvapivý, neboť jak již bylo zmíněno a z předchozích grafů vyplynulo, většina respondentů pokračuje na magisterském stupni, tedy studuje a na své budoucí zaměstnání se zatím připravuje. 16 % potom uvedlo jako místo své práce zahraniční nadnárodní firmu a 9 % veřejnou instituci. Co se týče podnikání, tak 4 % respondentů zvolila možnost, že podniká a zaměstnává další osoby a 6 % pouze podniká a nezaměstnává další osoby. Možnost družstvo nezvolil nikdo a 4 % zatrhla možnost jiná forma, stejně tak 4 % na tuto otázka neodpověděla (viz obr. 18).


43

11. Kde nyní pracujete? 4%

veřejná intituce 9%

česká soukromá firma

27%

zahraniční nadnárodní firma 30%

jiná forma podnikám a nezaměstnávám další osoby

0% 4%

podnikám a zaměstnávám další osoby

16%

družstvo

6%

nepracuji

4%

Obr. 18

neodpověděli

Otázka č. 11: Kde nyní pracujete?

Bezpochyby je potěšujícím zjištěním, že 45 % respondentů pracuje v oboru, pro který se během studia připravovalo. 22 % potom pracuje v příbuzném oboru. Téměř shodně jsou na tom odpovědi „spíše ne“ (15 %) a „určitě ne“ (12 %). Odpovědět odmítlo 6 % dotázaných. Viz obr. 19.

12. Pracujete v oboru, pro který jste se během studia připravoval/a? určitě ne 12% spíše ne 15%

neodpověděli 6%

ano, určitě 45%

v příbuzném oboru 22% Obr. 19

Otázka č. 12: Pracujete v oboru, pro který jste se během studia připravoval/a?

Otázky zabývající se aktuálním pracovním stavem ukázaly, že nejvíce respondentů studuje a pracuje (31 %), nebo pracuje v pracovním poměru (23 %), či studuje a nepracuje (21 %). 45 % pracujících potom pracuje v oboru, pro který se během studia připravovalo. Ti, kteří pracují, jsou nejčastěji zaměstnáni v českých soukromých firmách (30 %). Značné procento (16 %) pracuje v zahraničních nadnárodních firmách, což svědčí o připravenosti a konkurenceschopnosti absolventů.

44


7.2.4

Hledání pracovních příležitostí

Pro téměř 60 % dotázaných bylo snadné získat práci po ukončení studia, přičemž možnost „úplně snadné“ zvolilo 20 % respondentů a „poměrně snadné“ 39 %. Jen pro 25 % bylo obtížné získat práci – „velmi obtížné“ odpovědělo 7 %, „poměrně obtížné“ pak 18 %. Možnost „nevím“ zvolilo 10 % a 6 % neodpovědělo (viz obr. 20).

13. Bylo pro Vás obtížné získat práci po ukončení studia? nevím 10%

neodpověděli velmi obtížné 6% 7% poměrně obtížné 18%

úplně snadné 20% poměrně snadné 39%

Obr. 20

Otázka č. 13: Bylo pro Vás obtížné získat práci po ukončení studia?

Na předchozí otázku, zda bylo pro respondenty obtížné získat práci po ukončení studia, navazovala otázka otevřená, která zjišťovala, v čem konkrétně to bylo pro dotázané obtížné, či snadné (otázka č. 14). Přehledně jsou jednotlivé důvody uvedeny v tab. 5. Tab. 5

Otázka č. 14: V čem pro Vás bylo obtížné/snadné získat práci po ukončení studia?

OBTÍŽNÉ nedostatečná praxe v oboru

nedostatečné jazykové znalosti nedostatek volných pracovních míst v oboru

SNADNÉ práci si našli během studia díky kontaktům, známostem, známým, kamarádům díky pracovním a jazykovým zkušenostem dostatečná nabídka pracovních míst v oboru štěstí, souhra náhod vlastní podnikání


45

Získat práci bylo obtížné především pro ty respondenty, kteří neměli dostatečnou praxi v oboru. Častou odpovědí bylo právě to, že firmy nechtějí po uchazečích znalosti získané studiem, ale zkušenosti získané praxí. Pro mnoho absolventů jsou dále překážkou nedostatečné jazykové znalosti, které kdyby měli, mohli by se ucházet o daleko perspektivnější pracovní nabídky. Nedostatek volných pracovních míst se týká především absolventů ekonomických oborů, kteří uvedli, že je obtížné získat práci v oboru, neboť je nedostatek pracovních nabídek nebo se na jedno pracovní místo hlásí mnoho uchazečů. Stejný problém mají i absolventi humanitních a společenských věd, kteří také odpověděli, že se potýkají s nedostatkem pracovních nabídek v oboru nebo se práce v oboru prakticky nenabízí. Někteří respondenti uvedli, že řešili situaci tak, že odjeli do zahraničí, kde se jednak snažili zlepšit své jazykové schopnosti a potažmo hledali práci. Respondenti, kteří uvedli, že pro ně bylo snadné získat práci, nejčastěji argumentovali tím, že si práci našli již během studia a po jeho ukončení ve firmě/společnosti pracovali i nadále. Jiní uvedli, že nejdříve nastoupili do firmy/společnosti na stáž/brigádu/praxi a po ukončení studií jim byla nabídnuta další spolupráce. Tito všichni tedy získávali praxi již během studií a byli pro zaměstnavatele daleko zajímavějšími kandidáty než uchazeči bez praxe. Snadné to bylo i pro ty, kteří disponovali zajímavými pracovními a dostatečnými jazykovými zkušenostmi. Mnoho respondentů také uvedlo, že bez dřívějších kontaktů a známostí nebo pomoci známých by tak rychle práci nesehnali. Jiní naopak vyřešili situaci vlastním podnikáním. Získat práci bylo snadné pro absolventy technických věd, kteří jako jediní odpovídali, že v jejich oboru je nabídek stále dost a konkrétně v oboru informatika je podle nich velký počet pracovních příležitostí. Technické obory tedy nemají problém s umístěním svých absolventů. Někteří respondenti přičítají snadné získání práce náhodě a štěstí, zkrátka tomu, že byli ve správný okamžik na správném místě. Další otázka zjišťovala, co respondentům nejvíce pomohlo při získání zaměstnání. Více než polovina (52 %) dotázaných odpověděla, že vlastní přičinění, čtvrtině (25 %) nejvíce pomohli rodiče či známí a 7 % dostalo nabídku. Univerzita pomohla respondentům ve 4 % případů, úřad práce v 1 % a poradenské firmy v 0 %. Jinou možnost označila 4 % a jako odpověď uvedla, že jim nejvíce pomohly předešlé kontakty, portály nabízející práci, předchozí zkušenosti a již zmiňovaná náhoda. Na otázku neodpovědělo 7 %. Viz obr. 21.

46


15. Co Vám nejvíce pomohlo při získání zaměstnání? 1% 4%

0%

vlastní přičinění

4%

dostal/a jsem nabídku

7%

rodiče či známí 52%

25%

univerzita poradenské firmy úřad práce

7%

jiná možnost neodpověděli

Obr. 21

Otázka č. 15: Co Vám nejvíce pomohlo při získání zaměstnání?

Ze souboru otázek týkajících se hledání pracovních příležitostí vyplynulo, že pro téměř 60 % dotázaných bylo snadné získat práci po ukončení studia. Obtížné to bylo především pro ty, kteří neměli dostatečnou praxi v oboru ani dostatečné jazykové schopnosti. Jiní zase viděli problém v nedostatečné nabídce pracovních míst v oboru. Nejvíce respondentům pomohlo při získání zaměstnání vlastní přičinění (52 %) a rodiče či známí (25 %). 7.2.5

Studijní výsledky a vysokoškolské vzdělání

Není překvapujícím zjištěním, že studijní průměr nemá téměř žádný vliv na hledání práce, což si myslí 86 % respondentů (viz obr. 22). Jen 6 % dotázaných má pocit, že studijní průměr vliv má a 8 % neodpovědělo.

16. Měl Váš dosažený studijní průměr vliv na hledání práce? neodpověděli 8%

ano 6%

ne 86%

Obr. 22

Otázka č. 16: Měl Váš dosažený studijní průměr vliv na hledání práce?


47

Naopak překvapující je, že téměř 60 % respondentů je přesvědčeno o tom, že jejich studijní zaměření na vysoké škole nemělo vliv na přijetí do zaměstnání. Odpověď „ne“ tedy označilo 57 % dotázaných, odpověď „ano“ 37 % a 6 % neodpovědělo. Výsledky jsou na obr. 23.

17. Mělo Vaše studijní zaměření na VŠ vliv na přijetí do zaměstnání? neodpověděli 6% ano 37% ne 57%

Obr. 23

Otázka č. 17: Mělo Vaše studijní zaměření na VŠ vliv na přijetí do zaměstnání?

Ti, kteří odpověděli, že jejich studijní zaměření mělo vliv na přijetí do zaměstnání, byli dále dotázáni, proč si to myslí, respektive jaký to mělo vliv (otázka č. 18). Z velkého počtu odpovědí byly vybrány pouze ty adekvátní:  Studium či praxe v oboru byly jednou z podmínek zaměstnání.  Pro přijetí byly potřeba teoretické znalosti z vystudovaného oboru.  Výhodou bylo absolvování konkrétního předmětu souvisejícího s pracovním místem.  Vysokoškolské vzdělání bylo předpokladem.  Při přijímacím pohovu bylo vyžadováno prokázat znalosti pro zaměstnání.  Důležitá byla znalost problematiky, návrhy originálních a adekvátních řešení, které byly podloženy věcnými argumenty a fakty.  Stačilo, že kolegové studovali stejnou fakultu.  Podmínkou pro přijetí do zaměstnání byly zkušenosti získané během studia.  Studium mě přivedlo k oboru, který mě baví, ve kterém pracuji a začínám podnikat.  Pro zaměstnavatele působil titul/diplom dobrým dojmem a byl jistou výhodou.

48


U další otázky, která zjišťovala, zda si respondenti myslí, že jejich místo vyžaduje vysokoškolské vzdělání, měly všechny nabízené odpovědi téměř shodné zastoupení, každá kolem 30 %. Možnost „ano“ označilo 28 % respondentů, možnost „částečně“ 33 % a možnost „ne“ také 33 %. Na tuto otázku neodpovědělo 6 % dotázaných. Viz obr. 24.

19. Vyžaduje Vaše místo vysokoškolské vzdělání? neodpověděli 6% ne 33%

ano 28% částečně 33%

Obr. 24

Otázka č. 19: Vyžaduje Vaše místo vysokoškolské vzdělání?

V otázce č. 20 byli respondenti požádáni, aby uvedli důvody, kvůli kterým se domnívají, že jejich místo vyžaduje/nevyžaduje vysokoškolské vzdělání (viz tab. 6). Tab. 6

Otázka č. 20: Kvůli čemu vyžaduje Vaše místo vysokoškolské vzdělání.

ANO, VYŽADUJE jsou potřeba znalosti získané během studia (např. manažerské pozice, učitelství, práva, IT) pozice je určena výhradně absolventům VŠ odbornost je vyžadována zákonem (např. chemicko-technologické postupy v potravinářství) jedná se o specifickou činnost, která vyžaduje vysokoškolské vzdělání pro kvalifikovanou odbornou práci je vyžadováno vysokoškolské vzdělání čím vyšší vzdělání, tím větší kariérní růst


49

NE, NEVYŽADUJE jde o práci, která vyžaduje znalosti a zkušenosti v oboru, ale ne formální vzdělání. důležité jsou praktické zkušenosti v oboru (např. v oblasti marketingu) jedná se o práci, jejíž vykonávání není podmíněno vysokoškolských vzděláním (např. administrativní práce, práce v archivu) záleží na schopnostech a dispozicích každého bez ohledu na vzdělání (např. práce v pohostinství - vyžaduje komunikativnost) při vlastním podnikání má člověk nároky pouze sám na sebe, případně si studiem může rozšířit kvalifikaci vyžaduje pouze jazykové znalosti ČÁSTEČNĚ přímo vyžadováno není, ale je chápáno jako běžná prerekvizita a navíc vyšší vzdělání = získání vyšší pozice a odpovědnosti práci by mohl vykonávat i méně kvalifikovaný člověk, ale zaměstnavatel ho požaduje (nebo ho vyžadují klienti) je potřeba mít o problematice větší povědomí a rozhled, což může člověk získat studiem VŠ, ale na druhou stranu stejně tak stačí pracovní zkušenosti a vlastní přičinění k práci vysokoškolské vzdělání jako takové potřeba není, nicméně učí studenty zodpovědnosti, vést tým, prosazovat vlastní názor je třeba mít buď praxi, nebo vysokoškolské vzdělání jsou vyžadovány znalosti, přehled o daném oboru, komunikace, vysokoškolské vzdělání je pouze výhodou, důležité je, co člověk skutečně umí V odpovědích na výše uvedené otázky si respondenti, kteří se účastnili tohoto dotazníkového šetření, myslí, že jejich dosažený studijní průměr neměl vliv na získání práce (86 %) a že ani jejich studijní zaměření na vysoké škole nemělo vliv na přijetí do zaměstnání (57 %). Zatímco v těchto otázkách byl názor většiny zřetelný, tak v otázce, zda vyžaduje nebo nevyžaduje jejich místo vysokoškolské vzdělání, se respondenti neshodli. Zde záleží především na tom, zda respondenti pracují nebo nepracují v oboru, pro který se během studia připravovali. Pokud v oboru pracují, tak téměř v 80 % případů jejich zaměstnání vysokoškolské vzdělání vyžaduje, pokud v oboru nepracují, tak téměř v 60 % jejich zaměstnání vysokoškolské vzdělání nevyžaduje a pokud pracují v příbuzném oboru, tak jej ze 33,3 % vyžaduje, ze 33,3 % nevyžaduje a ze 33,3 % vyžaduje částečně. 7.2.6

Zhodnocení vlastního zaměstnání

Jak vyplynulo z otázky č. 21, tak téměř 60 % respondentů odpovědělo, že jejich zaměstnání odpovídá představám o vlastní budoucnosti během studia. Konkrétně tedy 14 % zvolilo možnost „přesně to, co jsem si představoval/a“ a 45 % „spí-

50


še to, co jsem si představoval/a“. Samozřejmě se objevily i negativní odpovědi a možnost „spíše to není to, co jsem si představoval/a“ zvolilo 21 % dotázaných a možnost „zcela určitě to není to, co jsem si představoval/a“ 13 %. 7 % respondentů na tuto otázku neodpovědělo. Přehledněji viz obr. 25.

21. Do jaké míry odpovídá Vaše zaměstnání představám během studia vysoké školy o vlastní budoucnosti? zcela určitě to není to, co jsem si představoval/a 13%

spíše to není to, co jsem si představoval/a 21%

neodpověděli 7%

přesně to, co jsem si představoval/a 14%

spíše to, co jsem si představoval/a 45%

Obr. 25 Otázka č. 21: Do jaké míry odpovídá Vaše zaměstnání představám během studia vysoké školy o vlastní budoucnosti?

Dále je také vhodné položit otázku, zda respondenti považují své nynější zaměstnání za perspektivní nebo ne. Jak ukázal průzkum, tak více než 70 % považuje své nynější zaměstnání za perspektivní, což je značně pozitivní výsledek. Pokud bychom měli přiřadit jednotlivá procenta k možnostem, tak své nynější zaměstnání považuje 26 % respondentů za „velice perspektivní“ a 45 % za „spíše perspektivní“. Jen 22 % dotázaných svou práci nepovažuje za perspektivní, kdy opět pokud přiřadíme jednotlivá procenta možnostem, tak možnost „spíše není perspektivní“ označilo 16 % a 6 % respondentů si o své práci myslí, že „vůbec není perspektivní“. 7 % dotázaných potom na otázku neodpovědělo. Viz obr. 26.


51

22. Myslíte si, že by se dalo říct, že Vaše nynější zaměstnání, je pro Vás … vůbec není perspektivní 6% spíše není perspektivní 16%

neodpověděli 7%

velice perspektivní 26%

spíše perspektivní 45%

Obr. 26

Otázka č. 22: Myslíte si, že by se dalo říct, že Vaše nynější zaměstnání je pro Vás...

A více než žádoucí je zeptat se respondentů, proč si myslí, že jejich nynější zaměstnání je/není perspektivní (otázka č. 23). Ti, kteří odpověděli, že je perspektivní, uvedli následující argumenty:  Práce umožňující kariérní růst a zdokonalování jazykových dovedností, získávání dalších zkušeností a praxe, zisk kontaktů.  Zajímavé platové ohodnocení.  Užitečná praxe a zkušenosti pro budoucí uplatnění.  Práce je smysluplná, baví mě, naplňuje mě, pracuji v oboru, ve kterém jsem vždy pracovat chtěla.  Práce je v oboru, který se neustále rozvíjí o nové technologie.  Práce ve (nadnárodní) firmě s velkým potenciálem (e-shop, IT firmy).  Získané zkušenosti z nynějšího zaměstnání se dají dobře uplatnit i v jiných firmách.  Zajímavá pozice s možností uplatnění i nadále, pracovní pozice má budoucnost.  Dobré vedení a tým kolegů, kteří jsou nápomocni.  Propracované vzdělávání, možnost rozvíjet své schopnosti.  Soukromé podnikání, které dává člověku především volnost. Ti, kteří odpověděli, že není perspektivní, uvedli tyto argumenty:  Dlouhodobě stejná pozice bez kariérního růstu, bez možnosti rozvíjet své schopnosti.  Nízké platové ohodnocení, nedostatečné ocenění kvalit zaměstnanců.

52


 Špatné vedení.  Práce mimo obor při studiu.  V současném zaměstnání chci získat potřebnou praxi a následně „rozjet“ vlastní podnikání. Z předchozí otázky vyplynulo, že více než 70 % respondentů považuje své nynější zaměstnání za perspektivní a není tedy velkým překvapením, že z průzkumu také vyplynulo, že 75 % dotázaných je ve svém současném zaměstnání spokojeno. Pouhých 7 % odpovědělo, že je ve svém současném zaměstnání nespokojeno. Po přiřazení procent jednotlivým možnostem v dotazníku, získáme následující výsledky: „naprosto spokojen/a“ (16 %), „velmi spokojen/a“ (26 %), „spíše spokojen/a“ (33 %), „ani tak ani tak“ (11 %), „spíše nespokojen/a“ (6 %), „velmi nespokojen/a“ (1 %), „naprosto nespokojen/a“ (0 %). 7 % respondentů neodpovědělo. Přehlednější zpracování viz obr. 27.

24. Jste ve Vašem současném zaměstnání spokojen/a? velmi nespokojen/a 1% spíše

naprosto neodpověděli nespokojen/a 7% 0%

nespokojen/a 6%

naprosto spokojen/a 16%

ani tak ani tak 11%

velmi spokojen/a 26% spíše spokojen/a 33%

Obr. 27

Otázka č. 24: Jste ve Vašem současném zaměstnání spokojen/a?

Při hodnocení nynějšího zaměstnání můžeme říci, že podle respondentů odpovídá jejich představám téměř v 60 % odpovědí. Své nynější zaměstnání považuje za perspektivní více než 70 % dotázaných hlavně díky možnosti kariérního postupu a osobního rozvoje. Ve svém zaměstnání je aktuálně spokojeno 75 % respondentů.


7.2.7

53

Platové ohodnocení

V předchozích odpovědích se již respondenti okrajově zmiňovali o platovém ohodnocení, tedy další otázka se ptala, jaký čistý měsíční příjem respondenti mají. I zde se dal výsledek očekávat, neboť respondenty byli převážně absolventi bakalářského stupně, kteří dál ve studiu pokračují, nebo absolventi magisterského stupně s teprve začínající kariérou. Podle nabízených možností v této otázce zvolilo odpověď „méně než 15 tisíc“ 41 % respondentů, „15-20 tisíc“ (20 %), „21-25 tisíc“ (12 %), „26-30 tisíc“ (11 %), „31-35 tisíc“ (0 %), „více než 36 tisíc“ (6 %) a neodpovědělo 10 % dotázaných. Viz obr. 28.

25. Jaký je Váš čistý měsíční příjem? 0%

6%

méně než 15 tisíc 15-20 tisíc 21-25 tisíc 26-30 tisíc 31-35 tisíc více než 36 tisíc neodpověděli

10% 41%

11% 12% 20%

Obr. 28

Otázka č. 25: Jaký je Váš čistý měsíční příjem?

Z předchozí otázky vyplynulo, že nejvíce respondentů má měsíční příjem menší než 15 tisíc (41 %) a proto dostali respondenti otázku, zda jsou/nejsou se svým platovým ohodnocení spokojeni. Nejvíce respondentů zvolilo možnost „částečně“ (43 %), druhou nejčastější odpovědí bylo „ano“ (32 %), pro „ne“ se rozhodlo 19 % oslovených a 6 % neodpovědělo. Viz obr. 29.

26. Jste spokojen/a se svým platovým ohodnocením? ne 19%

neodpověděli 6%

ano 32%

částečně 43% Obr. 29

Otázka č. 26: Jste spokojen/a se svým platovým ohodnocením?

54


Zda jsou nebo nejsou respondenti spokojeni se svým platovým ohodnocením, již víme. Důležitá otázka je i proč jsou spokojeni/nespokojeni (otázka č. 27). Respondenti, kteří uvedli, že jsou spokojeni se svým platovým ohodnocením, argumentovali nejčastěji tím, že vzhledem k tomu, že většina z nich pracuje pouze na poloviční pracovní úvazek kvůli studiu, mají adekvátní platové ohodnocení. Také čerství absolventi (ať už bakalářského či magisterského stupně, kteří dále ve studiu nepokračují) uvedli, že jejich nástupní plat je pro ně dostačující a stačí jim na pokrytí životních nákladů a tvorbu finanční rezervy. V odpovědích převažoval i argument, že platové ohodnocení odpovídá zkušenostem, znalostem a nasazení jednotlivých respondentů a že tedy splňuje jejich očekávání. Respondenti, kteří odpověděli, že jsou částečně spokojeni se svým platovým ohodnocením, uváděli jako odpověď, že momentálně sice spokojeni jsou, nicméně do budoucna předpokládají vyšší finanční ohodnocení. Vyšší finanční prostředky by uvítali hlavně z důvodů osamostatnění se a značnou část by potom investovali do cestování. Někteří si dokážou představit i lépe placenou práci, ale vzhledem k času, který práci věnují, a vzhledem k tomu, že studují, považují své platové ohodnocení za adekvátní. Část respondentů také uvedla, že vzhledem k přesčasům by si představovala vyšší plat. Mnozí také uváděli, že u jiných firem by byl jejich plat až dvojnásobný. Je potřeba podložit dané tvrzení skutečností, že velmi záleží, v jakém městě/státě je práce vykonávaná a podle toho se odvíjí platové ohodnocení. Respondenti, kteří nejsou spokojeni se svým platovým ohodnocením, odpovídali nejčastěji, že pokud porovnali podobné pozice u jiných firem, shledali své platové ohodnocení jako podprůměrné. Jiní argumentovali tím, že i přesto, že mají vysokoškolské vzdělání, pobírají minimální mzdu, tedy nejsou přesvědčeni o tom, že by byli dostatečně finančně ohodnoceni. Mnozí také odpovídali, že se s jejich platem dá jen těžko vyžít a představovali by si vyšší finanční ohodnocení, jejich argument byl „moc práce za málo peněz“. Nejvíce respondentů má měsíční příjem menší než 15 tisíc (41 %) a 15-20 tisíc pobírá 20 % dotázaných, s čímž také souvisí, že se svým platovým ohodnocením je nejvíce respondentů (43 %) spokojeno pouze částečně a očekává v budoucnosti vyšší platové ohodnocení. To je závislé především na typu a velikosti podniku, místě podnikání, podnikatelském prostředí, na výši vzdělání a pohlaví. 7.2.8

Realita vs. přání

Respondenti byli také tázáni, zda již změnili zaměstnání. Ani zde nebyl výsledek překvapující, neboť většina respondentů uvedla, že se na pracovním trhu snaží teprve uchytit a pro spoustu z nich je jejich nynější zaměstnání první pracovní zkušeností. Ti, kteří uvedli, že jsou nespokojeni ve svém zaměstnání, mají možnost změnit zaměstnání, na druhou stranu padl také často argument, „že je lepší mít něco, než nic“. Zaměstnání tedy zatím nezměnilo 63 % respondentů, 30 % dotázaných zvolilo možnost „ano“ a 7 % neodpovědělo vůbec (viz obr. 30).


55

28. Změnil/a jste už zaměstnání? neodpověděli 7% ano 30% ne 63%

Obr. 30

Otázka č. 28: Změnil/a jste už zaměstnání?

Je často běžnou realitou, že absolventi7 s titulem míří na úřad práce, nicméně jak vyplynulo z tohoto průzkumu, konkrétně z výsledků otázky č. 15, tak pouze 1 % respondentů využilo pomoci úřadu práce při získání zaměstnání. Na úřadu práce nebylo/není registrováno 65 % respondentů, 13 % dotázaných zde bylo registrováno „méně než 2 měsíce“, 8 % „3-4 měsíce“, 6 % „5-6 měsíců“, 1 % „7-8 měsíců“ a 1 % také „9-12 měsíců“. „Více než rok“ neuvedl žádný respondent, 6 % oslovených na tuto otázku neodpovědělo. Viz obr. 31.

29. Byl/a jste registrován/a na úřadu práce? méně než 2 měsíce 6%

3-4 měsíce 13%

8%

5-6 měsíců 6%

65%

1% 1% 0%

7-8 měsíců 9-12 měsíců více než rok nebyl(a)/nejsem registrován/a na úřadu práce neodpověděli

Obr. 31

Otázka č. 29: Byl/a jste registrován/a na úřadu práce?

Zde záleží na absolvovaném oboru, například absolventi technických oborů nemají problém najít zaměstnání, ale o poznání hůře jsou na tom absolventi ekonomických a humanitních oborů, jak vyplynulo z tohoto dotazníkového šetření. 7

56


Poslední otázka byla spíše hypotetická a vyjadřovala přání respondentů - „V jakém sektoru byste chtěl/a pracovat?“. Nicméně téměř polovině respondentů nezáleží na tom (46 %), v jakém sektoru bude pracovat, což je zajímavé zjištění. Vzhledem k tomu, že většina studuje nebo má zatím první zaměstnání, tedy získává znalosti, zkušenosti a praxi, je tato otázka bezpředmětná. Druhá polovina respondentů má docela jasno o sektoru, ve kterém by chtěla pracovat, 42 % by volilo soukromý sektor a 7 % veřejný. 5 % neodpovědělo. Přehledně viz obr. 32.

30. V jakém sektoru byste chtěl/a pracovat? neodpověděli 5%

nezáleží na tom 46%

soukromý 42%

veřejný 7% Obr. 32

Otázka č. 30: V jakém sektoru byste chtěl/a pracovat?

Při celkovém vyhodnocení otázek této kapitoly zaměstnání nezměnilo 63 % dotázaných, 65 % respondentů nebylo/není doposud registrováno na úřadu práce a pokud by si měli respondenti vybrat mezi soukromým a veřejným sektorem, nezáleželo by na tom 46 % oslovených. 7.2.9

Vyhodnocení kontingenčních tabulek

První testovanou dvojicí otázek byly otázky č. 12 (Pracujete v oboru, pro který jste se během studia připravoval/a?) a č. 13 (Bylo pro Vás obtížné získat práci po ukončení studia?). Jak již bylo naznačeno v metodice, testujeme pomocí chíkvadrát testu nezávislost mezi prácí v oboru a obtížností získání práce. Volíme 5% hladinu významnosti a o závislosti/nezávislosti budeme rozhodovat na základě p-hodnoty. Ta v tomto případě vyšla p=0,001, tedy zamítáme nezávislost a můžeme říci, že mezi těmito dvěma otázkami závislost existuje. Potom tedy z výsledků kontingenční tabulky vyplývá následující. Pokud respondenti nepracují v oboru, tak v 52 % případů pro ně bylo obtížné získat práci po ukončení studia a v 48 % případů to bylo snadné. Pokud v oboru pracují, tak 13 % dotázaných uvedlo, že pro ně bylo obtížné získat práci a pro 87 % to bylo snadné. Pokud pracují v příbuzném oboru, obtížné to bylo pro 43 % respondentů a snadné pro 57 %. Druhou testovanou dvojicí otázek byly otázky č. 13 (Bylo pro Vás obtížné získat práci po ukončení studia?) a č. 15 (Co Vám nejvíce pomohlo při získání


57

zaměstnání?). Jelikož vyšla p-hodnota p=0,105, nezamítáme nezávislost těchto dvou otázek na 5% hladině významnosti. Můžeme tedy říci, že závislost mezi obtížností získání práce po ukončení studia a faktory, které nejvíce pomohlo respondentům při získání zaměstnání, neexistuje. Třetí testovanou dvojicí otázek byly otázky č. 12 (Pracujete v oboru, pro který jste se během studia připravoval/a?) a č. 19 (Vyžaduje Vaše místo vysokoškolské vzdělání?). Na 5% hladině významnosti byla vypočtena p-hodnota p=0,003 a my můžeme zamítnout nezávislost a hovořit o závislosti mezi těmito dvěma otázkami. Při testování pomocí kontingenčních tabulek potom dospějeme k závěrům, že pokud respondenti nepracují v oboru, jejich zaměstnání nevyžaduje vysokoškolské vzdělání v 59 % případů, v 41 % jej vyžaduje. Pokud respondenti pracují v oboru, tak 79 % z nich uvedlo, že jejich zaměstnání vyžaduje vysokoškolské vzdělání a 21 %, že nevyžaduje. Ti, kteří pracují v příbuzném oboru, odpověděli, že jejich zaměstnání vyžaduje vysokoškolské vzdělání v 67 % případů a v 33 % jej nevyžaduje. Čtvrtou testovanou dvojicí otázek byly otázky č. 21 (Do jaké míry odpovídá Vaše zaměstnání představám během studia vysoké školy o vlastní budoucnosti?) a č. 22 (Myslíte si, že by se dalo říct, že Vaše nynější zaměstnání je pro Vás ...). Na základě vypočtené p-hodnoty p=0,000 můžeme na 5% hladině významnosti zamítnout nezávislost a hovořit o závislosti těchto dvou otázek. Respondenti, kteří si své zaměstnání takto nepředstavovali, ho hodnotí především jak neperspektivní (56 %) a i přesto, že si svou budoucnost takto nepředstavovali, zvolilo 44 % dotázaných možnost, že ho považují za perspektivní. Naprosto jasná je situace v případě, kdy nynější zaměstnání respondentů odpovídá jejich představám a za perspektivní jej považuje 92 % dotázaných, pouze 8 % jej hodnotí jako neperspektivní. Pátou testovanou dvojící otázek byly otázky č. 21 (Do jaké míry odpovídá Vaše zaměstnání představám během studia vysoké školy o vlastní budoucnosti?) a č. 24 (Jste ve Vašem současném zaměstnání spokojen/a?). Při testování nezávislosti vyšla p-hodnota p=0,0001, tedy na 5% hladině významnosti zamítáme nezávislost a můžeme hovořit o závislosti mezi těmito otázkami. Při vyhodnocení kontingenční tabulky k těmto otázkám se dozvíme následující. V zaměstnání, které neodpovídá představám respondentů, je nespokojeno 28 % dotázaných a 72 % je spokojeno. V zaměstnání, které odpovídá představám, je potom spokojeno celých 98 % respondentů a pouze 2 % s tímto zaměstnáním spokojena nejsou. Šestou testovanou dvojicí otázek byly otázky č. 22 (Myslíte si, že by se dalo říct, že Vaše nynější zaměstnání je pro Vás …) a č. 24 (Jste ve Vašem současném zaměstnání spokojen/a?). P-hodnota vyšla v tomto případě testování nezávislosti p=0,000 a tedy na 5% hladině významnosti zamítáme nezávislost a hovoříme o závislosti mezi těmito dvěma otázkami. Pokud označili respondenti své zaměstnání za perspektivní, pak jsou v něm v 97 % případů spokojeni a pouze ve 3 % nespokojeni. Ti, jež považují své za-

58


městnání za neperspektivní, jsou v něm spokojeni v 57 % případů a v 43 % případů v něm spokojeni nejsou. Sedmou a zároveň poslední testovanou dvojicí otázek byly otázky č. 24 (Jste ve Vašem současném zaměstnání spokojen/a?) a č. 26 (Jste spokojen/a se svým platovým ohodnocením?). Na 5% hladině významnosti vyšla p-hodnota p=0,000 a proto zamítáme nezávislost a můžeme říci, že mezi těmito otázkami závislost existuje. Zde je více než jasná závislost, neboť se potvrdilo, že ten, kdo je spokojen se svým platovým ohodnocením, je spokojen i celkově ve svém zaměstnání a naopak. V relativním vyjádření potom dopadla tato kombinace otázek následovně. Respondenti, kteří jsou nespokojeni ve svém zaměstnání, jsou nespokojeni se svým platovým ohodnocením v 88 % případů a spokojeno je pouze 12 % dotázaných. Ti, kteří jsou spokojeni ve svém současném zaměstnání, jsou potom spokojeni se svým platovým ohodnocením v 90 % případů a v 10 % spokojeni s platovým ohodnocením nejsou. 7.2.10 Shrnutí výsledků Cílem dotazníkové šetření bylo zjistit, které faktory ovlivňují úspěšnost či případnou neúspěšnost absolventů VŠ na trhu práce. Mezi faktory, které nemohou absolventi sami o sobě ovlivnit (mluvíme o vnějším prostředí), můžeme zařadit například zaměstnanost/nezaměstnanost v daném oboru, nabídku pracovních míst nejen v oboru, ale i v regionu, aktivní a pasivní politiku nezaměstnanosti státu, vývoj na trhu práce v dané zemi. Nás budou ale více zajímat ty faktory, které absolventi ovlivnit mohou a které jsou zároveň zaměstnavateli vyžadovány. Mezi takové faktory můžeme zařadit:  teoretické znalosti a praktické zkušenosti  znalost cizích jazyků  znalost práce na počítači  organizační, komunikační a prezentační (sebeprezentační) schopnosti  schopnost samostatně řešit problémy  schopnost pracovat v týmu  spolehlivost, zodpovědnost, loajálnost, cílevědomost Absolventů s vysokoškolským diplomem bude rok od roku stále více a titul nebude ničím výjimečným, spíše se s ním bude automaticky počítat. Proto budou muset uchazeči o zaměstnání nabídnout potenciálnímu zaměstnavateli další „výhody“, které s sebou jejich zaměstnání přinese. Mezi takové „výhody“ zcela jistě patří zajímavá praxe například v zahraničí, která svědčí nejen o profesních a jazykových schopnostech, ale i o samostatnosti jedince. Další „výhodou“ uchazeče je bezpochyby znalost několika cizích jazyků, protože angličtina nebo němčina jsou dnes vyžadovány také zcela automaticky, tedy další jazykové dovednosti budou jen a jen vítány. V současnosti je také už běžným požadavkem za-


59

městnavatelů práce na počítači. Rozšířená znalost běžných uživatelských programů nebo znalost dalších pro zaměstnání užitečných programů může být opět „výhodou“ uchazeče a zajistit mu místo. Klíčem k úspěchu je i to, že absolvent projevuje zájem si potřebné znalosti průběžně doplňovat a zlepšovat. Ze strany zaměstnavatelů je vyžadována schopnost organizace času a práce, umět komunikovat nejen se zákazníky a pracovními partnery, ale i s kolegy a umět své názory, myšlenky a nápady prezentovat, s čímž je také spojena schopnost pracovat v týmu potažmo tým vést. Poslední uváděné požadavky jsou samostatnost, spolehlivost, zodpovědnost, loajálnost a cílevědomost. Dále bylo cílem dotazníkového šetření zjistit, zda se absolventům daří po ukončení studia najít uplatnění na trhu práce a s jakými případnými problémy se potýkají. Ze shromážděných odpovědí vyplynuly velmi pozitivní výsledky. Téměř 40 % respondentů si našlo práci již během studia a po jeho ukončení ve firmě/společnosti/organizaci zůstalo. Druhou nejčastější odpovědí bylo, že respondenti pokračují ve studiu a práci si zatím nehledají (17 %). Ti, kteří během studia nepracovali, potom nejčastěji odpovídali, že našli zaměstnání do 2 měsíců po ukončení studií (15 %) a bohužel 13 % respondentů jej dodnes nenašlo. Zde se tedy znovu objevuje fakt, že absolventi s pracovními zkušenostmi během studia získávají práci daleko snáze. S nejčastějšími problémy, se kterými se absolventi potýkají, jsou nedostatečná praxe v oboru a nedostatečné jazykové znalosti. Záleží na uvážení každého absolventa, zda si praxi a znalost cizích jazyků doplní. Absolventi ekonomických, humanitních a společenských věd si potom dále stěžují na nedostatečnou nabídku pracovních míst. Dílčím cílem bylo také zjistit, jaké procento vysokoškoláků během studia pracovalo, kde a zda tato práce souvisela se studovaným oborem na vysoké škole. Během studia pracovalo téměř 70 % respondentů, přičemž 30 % z nich pracovalo po celou dobu studia. Ti, kteří pracují, jsou potom nejčastěji zaměstnáni v českých soukromých firmách (30 %) a značné procento (16 %) pracuje v zahraničních nadnárodních firmách, což svědčí o profesní i osobní vyzrálosti. Z průzkumu dále vyplynulo, že 45 % respondentů pracuje v oboru, pro který se během studia připravovalo a 22 % potom pracuje v příbuzném oboru. Druhým dílčím cílem je zjistit (mezi těmi, co pracovali/pracují během studia), co jim nejvíce pomohlo při získání zaměstnání, zda jsou se svojí současnou prací spokojeni a považují ji za perspektivní. Nejvíce respondentům pomohlo při získání zaměstnání jejich vlastní přičinění (52 %) a následně rodiče či známí (25 %). Se svým současným zaměstnáním je spokojeno 75 % respondentů a za perspektivní jej považuje 71 % dotázaných, zejména kvůli možnosti kariérního postupu, osobního rozvoje a platového ohodnocení.

60

Diskuse

8 Diskuse V této části by autorka práce ráda navrhla doporučení pro studenty a absolventy vysokých škol a škol samotných a pro budoucí zaměstnavatele. Přechod ze vzdělávacího procesu do zaměstnání je pro mnohé zásadní, někdy kritický bod v jejich dosavadním životě. Snazší je zcela určitě pro ty, kterým se v době studia podařilo určitou práci najít, byť šlo třeba jen o brigádu či práci na poloviční úvazek, a po dokončení studií v tomto zaměstnání pokračovali/pokračují. Ovšem nikdy nevíme, jaká nabídka nebo pracovní příležitost nás může potkat, proto spatřuje autorka jako hlavní doporučení pro studenty a absolventy dostatečné pracovní a jazykové zkušenosti. Zajímavá praxe v životopise bude vždy na zaměstnavatele působit lépe, než krátkodobé brigády nesouvisející s oborem. Velice ceněná je i zahraniční pracovní zkušenost, která vypovídá nejen o profesních zkušenostech, ale i samostatnosti jedince. Jazykové znalosti jsou dalším doporučením nezbytným pro budoucí uplatnění na trhu práce. Díky provázanosti domácích a zahraničních trhů bude stále větší poptávka po zaměstnancích s dostatečným jazykovým vybavením, kde výhodu budou mít především ti, kteří kromě angličtiny a němčiny ovládají i další světové jazyky. Vysoká škola by tedy měla své studenty připravit co nejlépe na nástrahy trhu práce, ale ani ona není dokonalá a stále je co zlepšovat, zvláště když se trh práce neustále vyvíjí a není v silách školy na něj tak rychle reagovat. Jako doporučení pro vysoké školy je navrhováno zaměřit výuku na praktické znalosti a dovednosti, upustit tedy od teoretizování a podporovat práci v týmu, kdy skupina musí řešit nějaký problém, jehož výstupem je potom prezentace řešení před kolegy. Dále by vzdělávací instituce měla podporovat účast svých studentů na výzkumných projektech a zahraničních stážích. V neposlední řadě je také důležitá zpětná reflexe od absolventů dané školy, kterou vysoké školy sice provádí, ale je otázkou, do jaké míry zjištěné nedostatky řeší. Zajímavé výsledky může každopádně přinést i srovnání dané vysoké školy se zahraniční vysokou školu, či mezifakultní srovnání, ať už v rámci státu nebo opět v porovnání se zahraničím. Pro zaměstnavatele lze jako doporučení stanovit, a to nejen v souvislosti s absolventy vysokých škol, spravedlivé zacházení se svými zaměstnanci a starost o rozvoj svých pracovníků. Dále je potom důležitá podpora ze strany vedení hlavně u nových a začínajících zaměstnanců, protože „každý jednou začínal“.

Závěr

61

9 Závěr Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, které faktory ovlivňují úspěšnost či případnou neúspěšnost absolventů VŠ na trhu práce, zda se jim daří po ukončení studia najít uplatnění na trhu práce a s jakými případnými problémy se potýkají. Pro zjištění potřebných údajů bylo využito dotazníkového šetření mezi respondenty vybraných brněnských vysokých škol. Na základě odpovědí respondentů můžeme říci, že mezi nejdůležitější faktory ovlivňující získání zaměstnání patří teoretické znalosti a praktické zkušenosti, jazykové dovednosti, práce na počítači, organizační, komunikační a prezentační schopnosti, dovednosti analyzovat a řešit problémy, schopnost práce v týmu a v neposlední řadě spolehlivost, zodpovědnost, loajálnost a cílevědomost. Jedná se o aspekty, které také velice příznivě vnímají zaměstnavatelé a přisuzují jim při výběrových řízeních důležitou roli. V podstatě lze tvrdit, že současné požadavky na uchazeče o zaměstnání se zvyšují a ruku v ruce s odbornými znalostmi jdou také sociálně-psychologické argumenty. Významnou konkurenční výhodu představuje pro absolventy získání práce během studia, které ulehčuje přechod do zaměstnání. Téměř 70 % respondentů tuto skutečnost ve svých odpovědích potvrdilo a mnoho z nich ji označilo jako velké pozitivum. Více než polovina absolventů dále uvedla, že při získání zaměstnání jim nejvíce pomohlo vlastní přičinění, nicméně velká část také konstatovala, že bez kontaktů a dřívějších známostí by práci nezískala tak rychle. Pokud se zaměříme na otázku do jaké míry je studovaný obor nápomocný pro budoucí kariéru a usnadnění přijetí do zaměstnání, zjistíme, že téměř polovina respondentů pracuje právě v oboru, pro který se během studia připravovala, což je velmi pozitivní výsledek. Absolventi vysokých škol, především studenti ekonomických a humanitních oborů, jsou v poslední době řazeni mezi skupiny nejvíce ohrožené nezaměstnaností, což je umocňováno jejich nízkými praktickými zkušenostmi a znalostmi a slabou orientací na trhu práce. Dobrou zprávou je, že tuto skutečnost si absolventi sami uvědomují a je jen na nich, jak ji budou řešit. Naopak studenti technických oborů se v době moderních technologií a neustálého technologického pokroku o své zaměstnání obávat nemusejí. Z pohledu zaměstnavatelů se jeví ovšem i jako pozitivum právě ona „nezkušenost“ budoucího zaměstnance. Pro firmu je absolvent mnohem „lepší investice“, neboť si jej může de facto „vychovat“ sama a naučit potřebným znalostem. Je stále více patrné, že pouze schopnosti a znalosti získané studiem na vysoké škole nemusejí být dostačující, a bude záležet na tom, jakým způsobem se odliší absolvent od ostatních uchazečů a jaký „přínos“ bude mít pro společnost jeho zaměstnání. Značný důraz je kladen na provázanost studia s praxí, která jediná může uchazeče připravit na skutečný život. Najít odpovídající zaměstnání a být v něm spokojený je úkol, který se podaří naplnit jen málokomu, nicméně cesta k němu může vést skrze vlastní podnikání, kdy má jedinec nároky jen sám na sebe.

62

Literatura

10 Literatura Knižní zdroje BRČÁK, J. a B. SEKERKA. Makroekonomie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010. 292 s. ISBN 978-80-7380-245-5. BRČÁK, J. a kol. Česká republika ve světle ekonomických teorií. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2012. 206 s. ISBN 978-80-7380-369-8. BROŽOVÁ, D. Společenské souvislosti trhu práce. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003. 140 s. ISBN 80-86429-16-4. BUCHTOVÁ, B. a kol. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada, 2002. 240 s. ISBN 80-247-9006-8. GIDDENS, A. Sociology. Cambridge: Polity Preess, 1989. 815 s. ISBN 07-4560546-X. HINDLS, R., R. HOLMAN, S. HRONOVÁ a kol. Ekonomický slovník. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003. 519 s. ISBN 80-7179-819-3. HOLMAN, R. Ekonomie. 5. vyd. Praha: C.H. Beck, 2011. 691 s. ISBN 978-807400-006-5. JUREČKA, V. a kol. Makroekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2010a. 336 s. ISBN 978-80-247-3258-9. JUREČKA, V. a kol. Mikroekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2010b. 360 s. ISBN 978-80-247-3259-6. KUCHAŘ, P. Trh práce: sociologická analýza. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 183 s. ISBN 978-80-246-1383-3. MACÁKOVÁ, L. a kol. Mikroekonomie: základní kurz. Slaný: Melandrium, 2010. ISBN 978-80-86175-70-6. MAREŠ, P. a T. SIROVÁTKA. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 272 s. ISBN 80-210-3048-8. NOVÝ, I. a A. SURYNEK a kol. Sociologie pro ekonomy a manažery. 2. vyd. Praha: Grada, 2006. 288 s. ISBN 80-247-1705-0. ROTHBARD, M.N. Zásady ekonomie: od lidského jednání k harmonii trhů. Praha: Liberální institut, 2005. 755 s. ISBN 80-86389-27-8. SAMUELSON, P.A. a W.D. NORDHAUS. Ekonomie. 18. vyd. Praha: NS Svoboda, 2007. 775 s. ISBN 978-80-205-0590-3. SEKERKA, B. Makroekonomie. Praha: Profess Consulting, 2007. 488 s. ISBN 978-80-7259-050-6. SOUKUP, J. a kol. Makroekonomie. 2. vyd. Praha: Management Press, 2010. 518 s. ISBN 978-80-7261-219-2. ŠAFRÁNEK, L. Nezaměstnanost: jak ji neznáme a jak jí čelit ... Praha: Orego, 2011. 118 s. ISBN 978-80-87528-03-7.

Literatura

63

TULEJA, P., I. MAJEROVÁ a P. NEZVAL. Základy makroekonomie. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 311 s. ISBN 80-251-0952-6. URBAN, J. Základy teorie národního hospodářství. 1. vyd. Praha: ASPI, 2003. 424 s. ISBN 80-86395-72-3. VLČEK, J. a kol. Ekonomie pro neekonomy. 1. vyd. Praha: Codex Bohemia, 1998. 376 s. ISBN 80-85963-66-3. VLČEK, J. Ekonomie a ekonomika. 4. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009. 516 s. ISBN 978-80-7357-478-9. WINKLER, J. a M. ŽIŽLAVSKÝ, eds. Český trh práce a Evropská strategie zaměstnanosti. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sociálních studií, 2004. 241 s. ISBN 80-210-3565-X. ZELENKA, M. Přechod absolventů škol ze vzdělávání na pracovní trh. 1. vyd. Praha: Vydavatelství Pedagogické fakulty, Univerzita Karlova, 2008. 99 s. ISBN 978-80-7290-372-6. ŽÁK, M. a kol. Velká ekonomická encyklopedie. 2. vyd. Praha: Linde, 2002. 887 s. ISBN 80-7201-381-5. Internetové zdroje Český statistický úřad: Zaměstnanost a nezaměstnanost podle VŠPS - roční průměry 2011. Czso.cz [online]. 2012a [cit. 2013-01-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/publ/3115-12-r_2012. Český statistický úřad: Statistika&My. Czso.cz [online]. 2012b [cit. 2013-0216]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/7D002A5815/$File/180412 01.pdf. Ekonomický portál: Demografický vývoj České republiky. Euroekonom.cz [online]. 2013 [cit. 2013-02-16]. Dostupné z: http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jz-demografie. EurActiv.cz: Nezaměstnanost v EU opět láme rekordy, značný rozdíl je mezi severem a jihem. Euractiv.cz [online]. 2013 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/nezamestnanost-v-euopet-lame-rekordy-znacny-rozdil-je-mezi-severem-a-jihem-010521. European Commission: Unemployment rate. Eurostat.ec [online]. 2013 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home/. Euroskop.cz: Průmysl a podnikání. Euroskop.cz [online]. 2013 [cit. 2013-0308]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/682/sekce/prumysl-a-podnikani/. Evropská komise: Iniciativy Evropa 2020. Europa.eu [online]. 2013 [cit. 201303-08]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=cs&catId=956.

64

Literatura

Měšec: Nezaměstnanost. Mesec.cz [online]. 2013 [cit. 2013-02-17]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/dane/ekonomika/pruvodce/nezamestnanost/. Ministerstvo práce a sociálních věcí: Míra nezaměstnanosti loni v prosinci byla 9,4 %. Mpsv.cz [online]. 2013 [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/14284/TZ_090113a.pdf Zpravy.rozhlas.cz: Nezaměstnanost v zemích eurozóny rekordně vzrostla. Rozhlas.cz [online]. 2012 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/ekonomikavevrope/_zprava/1144372.

Přílohy

65

Přílohy

66

Dotazník

A Dotazník Vážený respondente, jmenuji se Monika Vencourová a studuji 3. ročník na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně obor manažersko-ekonomický. V současné době zpracovávám svoji bakalářskou práci na téma Uplatnění absolventů vybraných VŠ na trhu práce. Chtěla bych Vás požádat, abyste věnoval/a pár minut svého času k vyplnění tohoto dotazníku a poskytl/a mi tak informace pro dokončení mé práce. Dotazník je určen pro absolventy vysokých škol v Brně - Mendelova univerzita v Brně, Masarykova univerzita v Brně, Vysoké učení technické v Brně. Tímto dotazníkem chci zjistit, zda se vysokoškolákům daří po absolvování studia najít práci a zda jsou s ní spokojeni. Dotazník je zcela anonymní, Vámi poskytnuté informace budou zveřejněny pouze v mé práci. Vyplnění Vám zabere nanejvýš 5 minut. U všech otázek zvolte prosím pouze jednu odpověď, případně napište komentář. 1.

2.

3.

4.

Na které univerzitě jste studoval/a?  Mendelova univerzita v Brně  Masarykova univerzita v Brně  Vysoké učení technické v Brně Uveďte, prosím, Vaše nejvýše dokončené vzdělání.  bakalářské  magisterské Jaký byl Váš studijní obor?  ekonomické vědy  technické vědy  zemědělsko-lesnické a veterinární vědy  pedagogika, učitelství a sociální péče  zdravotnictví, lékařství a farmaceutické vědy  právní vědy  humanitní a společenské vědy  vědy a nauky o kultuře  přírodní vědy  jiné (doplňte) Pracoval/a jste během studia?  ano  ne

Dotazník

67

5.

V jakém rozsahu jste pracoval/a během studia?  do 1 měsíce  2-4 měsíce  5 měsíců až 1 rok  2 roky a více  pracoval/a jsem po celou dobu studia  pouze nárazově/nepravidelně  jiné (doplňte)

6.

Kde jste během studia pracoval/a?  doplňte odpověď Absolvoval/a jste během studia nějakou pracovní stáž?  ano  ne Kde a jakou stáž jste absolvoval/a?  doplňte odpověď Jak dlouho jste hledal/a práci po absolvování Státní závěrečné zkoušky?  práci jsem již měl/a

7.

8. 9.

10.

 do 2 měsíců po Státní závěrečné zkoušce  2-4 měsíce po Státní závěrečné zkoušce  4-6 měsíců po Státní závěrečné zkoušce  6-12 měsíců po Státní závěrečné zkoušce  1-2 roky po Státní závěrečné zkoušce  více než 2 roky  práci jsem dodnes nenašel  jiné (prostor pro Váš komentář) Jaký je Váš aktuální pracovní stav?         

pracuji v pracovním poměru pracuji v pracovním poměru a podnikám studuji a pracuji studuji a nepracuji MD, pracovala MD, nepracovala podnikám a zaměstnávám další osoby podnikám a nezaměstnávám další osoby nezaměstnaný, pracoval

68

11.

12.

13.

14. 15.

16.

Dotazník

 nezaměstnaný, nepracoval  jiná možnost (popište) Kde nyní pracujete?  veřejná instituce  česká soukromá firma  zahraniční nadnárodní firma  jiná forma  podnikám a nezaměstnávám další osoby  podnikám a zaměstnávám další osoby  družstvo  nepracuji Pracujete v oboru, pro který jste se během studia připravoval/a?  ano, určitě  v příbuzném oboru  spíše ne  určitě ne Bylo pro Vás obtížné získat práci po ukončení studia?  velmi obtížné  poměrně obtížné  poměrně snadné  úplně snadné  nevím V čem to pro Vás bylo obtížné/snadné?  doplňte odpověď Co Vám nejvíce pomohlo při získání zaměstnání?  vlastní přičinění  dostal/a jsem nabídku  rodiče či známí  univerzita  poradenské firmy  úřad práce  jiná možnost (doplňte) Měl Váš dosažený studijní průměr vliv na hledání práce?  ano  ne

Dotazník

17.

18. 19.

20. 21.

22.

23. 24.

25.

69

Mělo Vaše studijní zaměření na VŠ vliv na přijetí do zaměstnání?  ano  ne Popište, prosím, jaký mělo vliv?  doplňte odpověď Vyžaduje Vaše místo vysokoškolské vzdělání?  ano  částečně  ne Popište, prosím, kvůli čemu jej vyžaduje/nevyžaduje.  doplňte odpověď Do jaké míry odpovídá Vaše zaměstnání představám během studia vysoké školy o vlastní budoucnosti?  přesně to, co jsem si představoval/a  spíše to, co jsem si představoval/a  spíše to není to, co jsem si představoval/a  zcela určitě to není to, co jsem si představoval/a Myslíte si, že by se dalo říct, že Vaše nynější zaměstnání, je pro Vás ...  velice perspektivní  spíše perspektivní  spíše není perspektivní  vůbec není perspektivní Proč si to myslíte?  doplňte odpověď Jste ve Vašem současném zaměstnání spokojen/a?  naprosto spokojen/a  velmi spokojen/a  spíše spokojen/a  ani tak ani tak  spíše nespokojen/a  velmi nespokojen/a  naprosto nespokojen/a Jaký je Váš čistý měsíční příjem?  méně než 15 tisíc  15-20 tisíc

70

26.

27. 28.

29.

30.

31.

32.

Dotazník

 21-25 tisíc  26-30 tisíc  31-35 tisíc  více než 36 tisíc Jste spokojen/a se svým platovým ohodnocením?  ano  částečně  ne Uveďte, prosím, důvody pro Vaši předcházející odpověď.  doplňte odpověď Změnil/a jste už zaměstnání?  ano  ne Byl/a jste registrován/a na úřadu práce?  méně než 2 měsíce  3-4 měsíce  5-6 měsíců  7-8 měsíců  9-12 měsíců  více než rok  nebyl(a)/nejsem registrován/a na úřadu práce V jakém sektoru byste chtěl/a pracovat?  soukromý  veřejný  nezáleží na tom Jaké je Vaše pohlaví?  žena  muž Jaký je Váš věk?  22-25 let  26-29 let  30-33 let  34 let a více

Děkuji Vám za vyplnění dotazníku.

Uplatnění absolventů vybraných VŠ na trhu práce České republiky

Recommend Documents