Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2970
Identifikátor materiálu
V/2-1/33
Název klíčové aktivity
Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd
Vzdělávací oblast Vzdělávací předmět / obor Tematický okruh Název materiálu Typ interakce Autor Jazyk
Člověk a jeho svět Člověk a jeho svět Místo, kde žijeme Nebezpečí v Evropě – zemětřesení a sopky Aktivita Mgr. Malá Margita Čeština
Nebezpečí v Evropě – zemětřesení a sopky
Název materiálu Typ interakce
Aktivita
Anotace
Materiál slouží k prohloubení učiva o zemětřesení a sopkách v Evropě. Žáci pracují s textem, doplňují v encyklopediích a internetu.
věty,
informace
vyhledávají
Materiál lze využít pro samostatnou či skupinou práci. Součástí je řešení pro učitele. Průřezová témata: VT. Očekávaný výstup
Vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách Evropy a polokoulí.
Speciální vzdělávací potřeby
Žádné
Klíčová slova
Evropské sopky, zemětřesení, láva, magma, tsunami
Druh učebního materiálu
Pracovní list MS Word 2007
Stupeň základního vzdělávání
První stupeň
Cílová skupina
Žák
Typická věková kategorie/ročník
10 - 11 let / 5.
Vytvořeno dne
Ověřeno dne
Kým
Třída
Zveřejněno dne
11. 6. 2012
14. 6. 2012
Mgr. M. Malá
V. B
25. 6. 2012
Autorem materiálu a všech jeho částí, pokud není uvedeno jinak, je Mgr. Margita Malá. Dostupné z http://kynsperk.cz/mestske-organizace/zakladni-skola/, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Základní školou v Kynšperku nad Ohří. Stránka 2 z 6
Nebezpečí v Evropě – zemětřesení a sopky
1. Jak vzniká zemětřesení? (doplň text) Posunem litosférických desek se stlačují a roztahují horniny zemské _________. V horninách vzniká ____________. Náhlé uvolnění napětí nebo náhlý ____________ desek na sebe se projeví jako krátkodobé _____________ zemského povrchu. Těmto otřesům říkáme _______________________. Za rok dojde na Zemi asi k jednomu milionu ______________. Skutečně silná, pustošivá __________________ se objevují asi jednou za dva týdny. Většina z nich se však odehraje pod mořským ____________. Pustošivé účinky zemětřesení způsobují otřesy země nebo obrovské přílivové __________ (tsunami) vyvolané zemětřesnými poruchami na mořském dnu. Jakmile se tsunami přiblíží k pobřeží, moře ______________ a pak se v řadě obrovských vln žene vpřed hluboko do ________________. (nápověda: otřesů, zemětřesení, vnitrozemí, vlny, náraz, napětí, ustoupí, otřesy, dnem, kůry)
2. Napiš stále činné evropské sopky: _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________ Na tomto odkazu najdeš významné sopky a jejich poslední činnost: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sopky#Nejv.C3.BDznamn.C4.9Bj.C5.A1.C3.AD_pozemsk.C3.A9_sopky
3. Co je to sopka?
Zemská kůra se skládá z mnoha pevných desek, které plují na svrchní polotekuté části zemského pláště = astenosféry. V místech, kde se desky stýkají, ale navzájem se podsunují či nadsunují jedna na druhou, bývá zemská kůra rozlámaná tak, že si zde _________, které je pod velkým tlakem, může najít cestu na zemský povrch. Tímto způsobem vzniká ___________ sopky. Jestliže je kráterem vyvrhována střídavě láva, sopečný popel, lapilli či pumy, které se ukládají okolo jícnu, vzniká kuželovitá hora – sopka. Klasickým případem je ___________ v Japonsku či _____________________ v Tanzanii. Pokud sopečná činnost ustane, ____________ v kráteru utuhne a vytvoří tak pevnou zátku. Obnovený podzemní tlak magmatu nebo plynů může tuto zátku vyrazit a tak dojde k opětovnému sopečnému _________________.
Autorem materiálu a všech jeho částí, pokud není uvedeno jinak, je Mgr. Margita Malá. Dostupné z http://kynsperk.cz/mestske-organizace/zakladni-skola/, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Základní školou v Kynšperku nad Ohří. Stránka 3 z 6
5 až 30 kilometrů pod povrchem se nachází tzv. magmatický krb, místo odkud magma expanduje kráterem na povrch. Po prudkém sopečném výbuchu může tento magmatický krb vyhasnout, čímž se vytvoří ohromná podzemní jeskyně. Velmi často se stává, že se vrchol sopky zřítí právě do těchto míst, pak se vytvoří rozsáhlý kráter zvaný kaldera. Kaldery se často zaplňují vodou a vytvářejí kráterové ___________. Kráterová jezera mohou mít průměr mnoha kilometrů. Největší známá kaldera se nachází v oblasti Aso na japonském ostrově Kjúšú. (kráter, Fudži, magma, láva, Kilimandžáro, jezero, výbuchu)
4. Zemětřesení v našem okolí: I v našem regionu již byla zemětřesení. Poblíž obce Nový Kostel se nachází jedno ze zemětřesných ohnisek, které se nachází zhruba v hloubce 6 – 11 kilometrů. Během uplynulých 10 let zde bylo zaregistrováno 20 000 mikrozemětřesení. Mezi silnější zemětřesení, která se projevila v obci, byla zemětřesení z roku 1962, z 21. prosince 1985, kdy bylo poškozeno 15% domů, roku 1997 a poslední z podzimu roku 2000. 8. října 2008 došlo v okolí Nového Kostela opět k zemětřesení. Otřesy dosáhly 2,5 stupně Richterovy stupnice, následně 12. října pak téměř stupně 4.
Autorem materiálu a všech jeho částí, pokud není uvedeno jinak, je Mgr. Margita Malá. Dostupné z http://kynsperk.cz/mestske-organizace/zakladni-skola/, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Základní školou v Kynšperku nad Ohří. Stránka 4 z 6
ŘEŠENÍ: Posunem litosférických desek se stlačují a roztahují horniny zemské kůry. V horninách vzniká napětí. Náhlé uvolnění napětí nebo náhlý náraz desek na sebe se projeví jako krátkodobé otřesy zemského povrchu. Těmto otřesům říkáme zemětřesení. Za rok dojde na Zemi asi k jednomu milionu otřesů. Skutečně silná, pustošivá zemětřesení se objevují asi jednou za dva týdny. Většina z nich se však odehraje pod mořským dnem. Pustošivé účinky zemětřesení způsobují otřesy země nebo obrovské přílivové vlny (tsunami) vyvolané zemětřesnými poruchami na mořském dnu. Jakmile se tsunami přiblíží k pobřeží, moře ustoupí a pak se v řadě obrovských vln žene vpřed hluboko do vnitrozemí. Sopky: Etna – Sicílie Beerenberg – Jan Mayen Hekla – Island Stromboli – Liparské ostrovy
Théra – Řecko Askja – Island Vesuv – Itálie
Zemská kůra se skládá z mnoha pevných desek, které plují na svrchní polotekuté části zemského pláště = astenosféry. V místech, kde se desky stýkají, ale navzájem se podsunují či nadsunují jedna na druhou, bývá zemská kůra rozlámaná tak, že si zde magma, které je pod velkým tlakem, může najít cestu na zemský povrch. Tímto způsobem vzniká kráter sopky. Jestliže je kráterem vyvrhována střídavě láva, sopečný popel, lapilli či pumy, které se ukládají okolo jícnu, vzniká kuželovitá hora – sopka. Klasickým případem je Fudži v Japonsku či Kilimandžáro v Tanzanii. Pokud sopečná činnost ustane, láva v kráteru utuhne a vytvoří tak pevnou zátku. Obnovený podzemní tlak magmatu nebo plynů může tuto zátku vyrazit a tak dojde k opětovnému sopečnému výbuchu. 5 až 30 kilometrů pod povrchem se nachází tzv. magmatický krb, místo odkud magma expanduje kráterem na povrch. Po prudkém sopečném výbuchu může tento magmatický krb vyhasnout, čímž se vytvoří ohromná podzemní jeskyně. Velmi často se stává, že se vrchol sopky zřítí právě do těchto míst, pak se vytvoří rozsáhlý kráter zvaný kaldera. Kaldery se často zaplňují vodou a vytvářejí kráterové jezero. Kráterová jezera mohou mít průměr mnoha kilometrů. Největší známá kaldera se nachází v oblasti Aso na japonském ostrově Kjúšú.
Autorem materiálu a všech jeho částí, pokud není uvedeno jinak, je Mgr. Margita Malá. Dostupné z http://kynsperk.cz/mestske-organizace/zakladni-skola/, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Základní školou v Kynšperku nad Ohří. Stránka 5 z 6
Zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sopky#Nejv.C3.BDznamn.C4.9Bj.C5.A1.C3.AD_pozemsk.C3.A9_sopky http://cs.wikipedia.org/wiki/Sopky http://cs.wikipedia.org/wiki/Nov%C3%BD_Kostel
Autorem materiálu a všech jeho částí, pokud není uvedeno jinak, je Mgr. Margita Malá. Dostupné z http://kynsperk.cz/mestske-organizace/zakladni-skola/, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Základní školou v Kynšperku nad Ohří. Stránka 6 z 6
