Název předmětu Název předmětu: Soukromé právo I. Vyučující: JUDr. Mgr. Barbora Vlachová
[email protected]
občanskoprávní poměry • • • • •
vznikají na základě právních norem účastníci mají vzájemná práva a povinnosti dříve označovány jako právní vztahy předpokladem vzniku je vždy právní skutečnost prvky: – subjekt – objekt – obsah
právní skutečnosti
• • • •
právní normou předpokládané okolnosti způsobují vznik, změnu, nebo zánik právního poměru závislé x nezávislé na lidské vůli v souladu x v rozporu s právem
právní jednání
závislé na lidské vůli
konstitutivní rozhodnutí orgánů státní moci protiprávní jednání
právní události nezávislé na lidské vůli protiprávní stavy
třídění právních skutečností
právní jednání • dříve právní úkon = projev vůle směřující ke vzniku, změně, nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují • vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny a plynou ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran • konání nebo opomenutí • o právní jednání nejde, pokud - není zjevně projevena vážná vůle stran, právní jednání je neurčité a nesrozumitelné a obsah nelze zjistit ani výkladem
druhy právních jednání • • • •
jednostranné, dvoustranné, vícestranné adresované a neadresované mezi živými (inter vivos) a pro případ smrti (mortis causa) úplatné, bezúplatné a smíšené (za úplatu nižší, než je obvyklá hodnota plnění) • kauzální (kauza je patrná) a abstraktní (není vyjádřena) • formální (zákon předepisuje formu) a neformální • nominátní (typizované, výslovně upravené) a inominátní
formy právního jednání • libovolná forma právního jednání, pokud není forma přikázána zákonem nebo ujednáním stran • rozeznáváme formy: – konkludentní – mlčky – ústní – písemné – zvláštní
následky vadných právních jednání
• právní jednání trpí vadou, jestliže není splněna některá z náležitostí právního jednání požadovaná zákonem • následky vadných právních úkonů jsou spojeny s rozporem právního úkonu s objektivním právem • NOZ upouští od masivního konceptu absolutní neplatnosti ve prospěch relativní neplatnosti a zavádí pojem zdánlivého právního jednání (nicotnosti)
zdánlivé právní jednání • právní jednání, které nesplňuje náležitosti požadované zákonem (chybí vůle jednající osoby, vůle nebyla zjevně projevena, pro neurčitost nebo nesrozumitelnost nelze zjistit obsah ani výkladem) • ke zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží, tzn., hledí se na něj jako by jednáno vůbec nebylo • byl-li však projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku
neplatnost právního jednání
• je třeba spíše hledět jako na platné než jako neplatné • má-li neplatné právní jednání náležitosti jiného právního jednání, platí toto jiné právní jednání (konverze) • je třeba odlišit od konvalidace (odpadnutí důvodů neplatnosti) a ratihabice (dodatečného schválení) • možná částečná neplatnost – zbytek platí • ten, kdo způsobil neplatnost nemá právo to namítnout nebo uplatnit pro sebe výhodu
důvody neplatnosti
• rozpor s dobrými mravy nebo odporuje-li právní jednání zákonu • nemožnost předmětu plnění • jednání osobou nesvéprávnou nebo v duševní poruše • nedodržení stanovené formy jednání • jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou – vždy pokud byla v omyl strana uvedena druhou stranou lstí (i v případě vedlejší či nepodstatné okolnosti)
následky neplatnosti • je-li neplatnost stanovena na ochranu zájmů určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba • neplatnost relativní; k absolutní neplatnosti je třeba, aby k nemravnosti nebo protizákonnosti přistoupilo narušení veřejného pořádku - pak může k neplatnosti právního jednání přihlédnout soud i bez návrhu • právní jednání učiněné pod hrozbou násilí není neplatné absolutně, ale pouze relativně; připouští se totiž, že i s tím k čemu je jednající donucen může souhlasit
smlouva • právní jednání mezi dvěma a více stranami, jehož cílem je zřízení závazku • vždy nejméně dva subjekty • dlužník a věřitel • opačné právní postavení – strany smlouvy • shoda vůle a projevu vůle • nejčastější právní důvod vzniku závazku
uzavření smlouvy • nabídka – právní jednání směřující k uzavření smlouvy, podstatné záležitosti smlouvy – k uzavření smlouvy pak stačí jednoduché přijetí • lhůta k přijetí – ihned (učiněná ústně či písemně vůči přítomné osobě), ve lhůtě určené v nabídce nebo přiměřené (písemně vůči nepřítomné osobě) • přijetí nabídky – projev souhlasu, pokud poznámky či připomínky – jedná se o odmítnutí a novou nabídku
• zánik nabídky – ze strany navrhovatele – zrušení či odvoláním – odmítnutí druhé strany – smrtí nebo pozbytím svéprávnosti některé ze stran, je-li to zřejmé z povahy navrhované smlouvy – zvláštní typy uzavírání smluv – dražba, veřejná soutěž o nejvhodnější nabídku a veřejná nabídka
obsah smlouvy • libovolný, nesmí se příčit zákonu, dobrým mravům a veřejnému pořádku • pokud znaky podstatných náležitostí některého ze smluvních typů, aplikuje se na právní poměr ustanovení zákona toho smluvního typu. • část obsahu smlouvy může být dohodnuta později, nebo určena třetí osobou • část obsahu smlouvy lze nahradit odkazem na obchodní podmínky (připojeny ke smlouvě + znalost oběma stranami), lze je měnit
konstitutivní rozhodnutí • rozhodnutí může být: – konstitutivní rozhodnutí - působí ex nunc konstituuje nové právní poměry, účastníkům vznikají nová práva a povinnosti – deklaratorní rozhodnutí – autoritativně ověřuje (deklaruje), že nějaká situace ve formě právního poměru nastala a existuje, působí ex tunc • právní skutečností jsou jen konstitutivní rozhodnutí
právní události • okolnost, která nastává nezávisle na vůli člověka • právní norma s touto okolností počítá a spojuje s ní právní následky • smrt, narození člověka • plynutí času – doba - časový úsek, jehož uplynutím zaniká právo nebo povinnost – lhůta - časový úsek k uplatnění práva u druhé strany nebo soudu či jiného orgánu
počítání času • lhůta nebo doba počíná den následující po rozhodné skutečnosti • konec lhůty nebo doby určené týdny, měsíci nebo roky připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem skutečnosti rozhodné pro počátek • polovinou měsíce je 15 dní a středem měsíce je 15tý den • připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty následující pracovní den • lhůta či doba stanovená dle hodin - počítá se od okamžiku, kdy začne do okamžiku, kdy skončí
promlčení a prekluze • promlčení - neuplatnění práva ve stanovené promlčecí lhůtě – soudní vymáhání vyloučeno, pokud je vznesena námitka promlčení – naturální obligace – všechna majetková práva s výjimkami • prekluze - neuplatnění práva v zákonem stanovené době, v důsledku čehož právo zaniká – soud k ní přihlédne automaticky
právní domněnky a fikce • zavazují soud, aby předpokládal existenci něčeho, o čem není jisté, že je nebo dokonce je jisté, že není • právní domněnky – vyvratitelné právní domněnky („má se za to“) - přípustný důkaz opaku – nevyvratitelné právní domněnky („platí“) - důkaz opaku není přípustný • právní fikce („hledí se“, „považuje se“) – je známo, že fingovaná skutečnost neexistuje, nicméně se k ní z praktických důvodů přihlíží, jako by existovala
subjekt právního poměru • osoby, kterým vznikají práva a povinnosti • fyzické a právnické osoby • předpoklady: – právní osobnost – způsobilost mít práva a povinnosti (dříve způsobilost k právům a povinnostem nebo právní subjektivita) – svéprávnost - způsobilost právně jednat, nabývat pro sebe práva a zavazovat se k povinnostem (dříve způsobilost k právním úkonům)
fyzické osoby • lidé • právní osobnost od narození do smrti (někdy i před narozením – nasciturus) • smrt – prohlídka těla, prohlášení za mrtvého, nově prohlášení za nezvěstného • svéprávnost – postupně podle stavu psychické vyspělosti • plná svéprávnost – 18 let, dříve – uzavření manželství, přiznání svéprávnosti • nezletilí – svéprávní k právním jednání dle jejich rozumové a volní vyspělosti, starší 15 let mohou uzavřít pracovní smlouvu
podpůrná opatření • předběžné prohlášení – jakým způsobem a kdo má spravovat jeho náležitosti v případě nezpůsobilosti (veřejná listina nebo soukromá listina s datem a podpisy dvou svědků), lze určit osobu opatrovníka • nápomoc při rozhodování - poskytování podpory s podpůrcem (může jich být více), i když není člověk omezen na svéprávnosti – uzavírá se smlouva o nápomoci – schvaluje ji soud • zastoupení členem domácnosti - obvyklé záležitosti odpovídající poměrům zastoupeného, pokud nemá jiného zástupce a je omezena schopnost právně jednat z důvodu duševní poruchy • omezení svéprávnosti
omezení svéprávnosti • již není možné zcela zbavit svéprávnosti, ale jen omezit • jen nepostačí-li mírnější opatření • soud omezí svéprávnost v rozsahu v jakém není člověk pro duševní poruchu schopen samostatně právně jednat • nejdéle na dobu 3 let, poté je nutné případ znovu přezkoumat a rozhodnout • soud jmenuje člověku opatrovníka, jehož zájmy nesmí být v rozporu se zájmy opatrovance již není možné zcela zbavit svéprávnosti, ale jen omezit • jen nepostačí-li mírnější opatření • soud omezí svéprávnost v rozsahu v jakém není člověk pro duševní poruchu schopen samostatně právně jednat
právnické osoby • • • • • • •
umělé útvary – reálně neexistují mají právní osobnost, protože to zákon stanoví a uznává nemají svéprávnost vždy za ní jedná její zástupce jednání se pak právnické osobě přičítá ustavení x vznik právnické osoby ustavení - právní skutečnost, na základě které může vzniknout právnická osoba – zakladatelské právní jednání, zákon, rozhodnutí orgánu veřejné moci, jiný způsob • vznik - zápisem do příslušného veřejného rejstříku
předběžná právnická osoba • jednání za právnickou osobu před jejím vznikem - kdo jedná, je zavázán sám (více osob společně a nerozdílně) • právnická osoba může účinky těchto jednání pro sebe převzít (do 3 měsíců od vzniku) – pak je zavázána a oprávněna od počátku • pokud právnická osoba jednání nepřijme, zůstávají z nich i po jejím vzniku oprávněny a zavázány osoby, které takovým způsobem jednaly
• •
• •
základní náležitosti společnosti - název, sídlo, předmět činnosti, statutární orgán statutární orgán – nejdůležitější orgán – oprávnění za právnickou osobu jednat – buď individuální nebo kolektivní – fyzické osoby musí být vždy plně svéprávné člen orgánů PO musí svou funkci vykonávat s náležitou pečlivostí pokud je právnické osobě způsobena členem orgánu škoda, kterou neuhradí, pak odpovídá za dluhy společnosti
• •
• • •
zrušení a zánik zrušení - právní skutečnosti, která vede k ukončení existence (likvidace) • uplynutím doby, na kterou byla založena • dosažením účelu, pro který byla založena • pokud tak určí zákon, nebo právní jednání právnické osoby • rozhodnutím orgánu veřejné moci zánik dnem výmazu z veřejného rejstříku přeměny právnických osob typy – korporace, fundace, ústavy
korporace • společenství osob – může mít jediného člena, pokud to připouští zákon • zejména obchodní společnosti (veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost) a družstvo + evropské formy společností (evropská společnost, evropská družstevní společnost, evropské hospodářské zájmové sdružení) • spolek – samosprávný a dobrovolný svazek, nahradil občanská sdružení
fundace
• • • • •
majetek vyčleněným k určitému účelu důležitá majetková, nikoliv osobní složka činnost se váže na účel, k němuž je fundace vytvořena zakladatelským právním jednáním nebo zákonem nadace a nadační fondy – založeny k veřejně prospěšným nebo dobročinným účelům, nesmí sloužit výlučně výdělečným cílům, zakládají se pořízením pro případ smrti nebo zakladatelskou listinou
ústavy
• právnická osoba založená za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky • využití osobní i majetkové složky ústavu • výsledky činnosti jsou všem dostupné za určených podmínek • ti, kdo služby využívají, se označují jako destinatáři • založen zakládací listinou, nebo pořízením pro případ smrti • např. školy, zdravotnická zařízení
zastoupení osob
• • • •
za osobu může právně jednat někdo jiný subjekty – zástupce a zastoupený práva a povinnosti vznikají přímo zastoupenému zastoupení není možno v situaci, kdy jsou zájmy zastoupeného a zástupce v rozporu (možné u smluvního zastoupení, pokud zastoupený o tomto rozporu věděl, nebo musel vědět) » více zástupců – má se za to, že každý může jednat samostatně
• překročí-li zástupce oprávnění jednat, zastoupený je zavázán, jen pokud překročení bez zbytečného odkladu schválí • není-li jednání bez zbytečného odkladu schváleno, je zavázána osoba, která jednala • pokud je jednáno za nesvéprávnou osobu, schvaluje zákonný zástupce, opatrovník nebo soud • druhy zastoupení • smluvní zastoupení • zákonné zastoupení • opatrovnictví
smluvní zastoupení • zmocněnec zastupuje zmocnitele v dohodnutém rozsahu • navenek se zastoupení prokazuje plnou mocí • překročí-li zmocněnec zástupčí oprávnění, musí to zmocnitel oznámit třetí osobě bez zbytečného odkladu, jinak se má za to, že jednání schválil (ne při zjevném excesu zmocněnce) • zánik – vykonáním jednání, pro které bylo zmocnění uděleno, odvoláním zmocněnce, výpovědí zmocnitele, smrtí • po skončení zmocnění musí zmocněnec vydat vše, co měl u sebe, nebo co pro zmocnitele získal
prokura – podnikatel zmocňuje prokuristu ke všem úkonům, ke kterým dochází při provozu podniku, s výjimkou oprávnění zcizovat a zatěžovat nemovitosti (avšak i toto může být ujednáno) – podnikatel zapsaný v OR, zapisuje se i prokurista – prokurista musí být fyzická osoba – lze udělit i několika osobám – prokurista se podepisuje tak, že k firmě podnikatele připojí svůj podpis a údaj označující prokuru
zákonné zastoupení • stanovené zákonem nebo rozhodnutím soudu • zákonným zástupcem dítěte jsou především jeho rodiče, případně tuto roli přebírají osvojitelé • v případě, že rodiče zemřeli, byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti, její výkon byl pozastaven nebo nemají plnou způsobilost k právním úkonům, je zákonným zástupcem dítěte ustanovený poručník • pěstoun není zákonným zástupcem dítěte
opatrovnictví • subjekty opatrovník a opatrovanec • soud jmenuje opatrovníka a určí rozsah jeho práv a povinností • soud opatrovníka odvolá, pokud o to požádá či neplní povinnosti • opatrovnictví fyzické osoby – zejména v případě omezení svéprávnosti nebo neznámého pobytu • opatrovnictví právnické osoby – aby mohly být spravovány její náležitosti a hájena její práva – např. pokud nemá statutární orgán
obsah právního poměru • vzájemná práva a povinnosti subjektů • realizace (výkon práva) se uskutečňuje: – něco dát (dare) – něco konat (facere) – něco strpět (pati) – něco nekonat (omittere) • absolutní a relativní
objekt právního poměru
• • • •
to, čeho se týká právní poměr věci práva jiné majetkové hodnoty
ochrana subjektivních práv • ochranu práv zabezpečuje svým subjektům celý právní řád jako celek a různá právní odvětví v mezích své působnosti. • ochrana prevenční a následná ochrana satisfakční • ochrana soudní – předvídatelnosti soudních rozhodnutí • svépomoc – zasahuje-li někdo do práva bezprostředně, mohu se bránit způsobem, který se jeví přiměřený situaci – je-li právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě
pojem věc
• vše, co je – ovladatelné – užitečné – slouží potřebě lidí • užitek nemusí být jen hospodářský, ale např. estetický
• vynětí věcí z právního styku (třaskaviny, jedy, omamné látky) • živá zvířata - není věcí a má zvláštní význam a hodnotu, ustanovení o věcech se v právních poměrech týkajících se živých zvířat použijí jen v takovém rozsahu, aby to neodporovalo zvláštní ochraně zvířat coby smysly nadaných živých tvorů • ne části lidského těla - věcí movitou se mohou stát ty části lidského těla, které lze odejmout bez znecitlivění a které se přirozenou cestou sami obnovují • věc hromadná - soubor více věcí, se kterými je nakládáno jako s jedním celkem + společné označení - vlastnické právo, i další práva (např. právo zástavní) zahrnují automaticky vše, co k ní přibude, a naopak zanikají k tomu, co z ní odpadne
třídění věcí • hmotné x nehmotné – hmotné – ovladatelné předměty ve vnějším světě – všechny ostatní věci jsou nehmotné • movité x nemovité – nemovité věci - pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením (např. metro) – stavby, které nejsou součástí pozemku – vymezeny ve zvláštních zákonech – ostatní věci jsou movité
• věci zastupitelné x nezastupitelné • zastupitelné věci mohou být nahrazeny beze změny jejich určení jinou věcí téhož druhu a téže kvality
• věci, které nemohou být nahrazeny, jsou nezastupitelné • věci zuživatelné x nezuživatelné • zuživatelné věci – jejich použití spočívá v jejich spotřebování nebo zpracování, ostatní věci jsou nezuživatelné. • věc dělitelnou lze rozdělit bez toho, že by ztratila své využitípokud věc takto rozdělit nejde, je nedělitelná
součást a příslušenství věci
• součást věci - vše, co k ní náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila • součást pozemku – prostor pod povrchem i nad povrchem, stavby • příslušenství věci – vedlejší věci, které mají vlastníka jako věc hlavní, jsou určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány • součást a věc hlavní – 1 věc • příslušenství a věc hlavní – 2 věci
vlastnické právo • vlastnictví – všechny věci patřící osobě • vlastnické právo – možnost libovolně nakládat se svým vlastnictvím, nesmí rušit, obtěžovat nebo poškozovat jiné osoby • oprávnění vlastníka: – právo věc držet – právo věc užívat a požívat – právo s věcí nakládat – oprávnění vzepřít se neoprávněnému zásahu
vznik vlastnického práva
• osoba se stává vlastníkem věci, protože: – jejím vlastníkem byl někdo jiný – jím nebyl nikdo, věc nebyla předmětem vlastnického práva • způsoby vzniku vlastnického práva: – originární - nabyvatel zde neodvozuje svoje vlastnické právo od původního vlastníka – derivativní – nabytí vlastnického práva od jiného vlastníka
originární nabytí vlastnického práva
• mezi způsoby originárního nabytí patří například: – přivlastnění – opuštěné věci – nález – nálezce za stanovených podmínek – přírůstek –přirozený, umělý smíšený – zhotovení – z vlastního materiálu – vydržení – poctivá držba a uplynutí vydržecí doby
derivativní nabytí vlastnického práva
• nabytí vlastnického práva od jiného vlastníka • vlastník odvozuje své právo od svého právního předchůdce • jedná se zejména o: – smluvní převod – darovací, kupní, směnná smlouva – dědění
Omezení vlastnického práva • spočívá v povinnosti zdržet se určitého chování, povinnosti něco strpět nebo něco konat • LZPS - vlastnictví zavazuje, nutnost vykonávat v mezích zákona • zákonná omezení – zákaz imisí, které vnikají na pozemek jiného vlastníka v míře nepřiměřené poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku – zdržet se umístění stromů a staveb blízko společné hranice pozemků, – strpění nezbytných úprav a prací
• rozhrady – ploty, zdi, meze, strouhy mezi sousedními pozemky jsou společné, povinnost udržovat rozhrady v dobrém stavu • povinnost oplotit pozemek –k zajištění nerušeného výkonu sousedova vlastnického práva • nezbytná cesta - jestliže pozemek není dostatečně spojen s veřejnými cestami a nelze- li proto řádně užívat nemovitosti, za úplatu
• omezení rozhodnutím • ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu lze použít vlastníkovu věc • vyvlastnění – veřejný zájem, nelze dosáhnout jinak, za náhradu • omezení právním jednáním z vůle vlastníka
zánik vlastnického práva • • • • •
smrt člověka, zánik právnické osoby spotřebování zničení – z vůle či nezávisle na vůli vlastníka opuštění věci vlastníkem zánik vlastnického práva jedné osoby a vznik vlastnického práva osoby jiné: – převodem – na základě právního jednání – přechodem – na základě jiných právních skutečností
ochrana vlastnického práva • • • •
prostředky obecné a zvláštní obecné – svépomoc, orgán veřejné moci zvláštní – vlastnické žaloby žaloba na vydání věci (reivindikační) – pokud je neoprávněně zadržována, u nemovitosti „žaloba na vyklizení“, pouze věci nezastupitelné • žaloba zápůrčí (negatorní) – ve všech ostatních případech zásahu do vlastnického práva, žalovaný se má zdržet neoprávněných zásahů, nebo obnovení původního stavu
spoluvlastnictví
• vlastnické právo více osob k téže věci • nedílné, každý ze spoluvlastníků má právo ke společné věci jako celku • podílové spoluvlastnictví • podíl vyjadřuje míru účasti každého společníka na právech a povinnostech při nakládání se společnou věcí • není-li stanoveno jinak, jsou podíly stejné
• běžná správa –běžná většina hlasů • závažnější úkony – 2/3 většina • ochrana menšiny • již není zákonné předkupní právo spoluvlastníků • nyní předkupní právo pouze u spoluvlastnictví založeného tak, že spoluvlastníci nemohli své postavení ovlivnit (6 měsíců od vzniku, u zemědělského závodu časově neomezeno) • ne při převodu na osobu blízkou nebo spoluvlastníka
zánik spoluvlastnictví
• právní poměr, k jehož zachování nemůže být žádný ze spoluvlastníků nucen • zrušení: – dohodou spoluvlastníků – není zde zákonné omezení – rozhodnutím soudu –rozdělení, přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků, prodejem společné věci ve veřejné dražbě • třeba vypořádat spoluvlastnictví
společné jmění manželů
• může vzniknout pouze mezi manžely • je vše, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů. • tři druhy úprav společného jmění – zákonný režim – režim smluvený – režim založený rozhodnutím soudu
zákonný režim SJM • platí, pokud není žádná modifikace • součástí společného jmění manželů: – to, co nabyl jeden z manželů nebo oba – zisk z výlučného majetku – podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu – dluhy převzaté za trvání – plat, mzda, pracovní a jiná výdělečná činnost v okamžiku nabytí možnosti s nimi nakládat
• součástí společného jmění manželů není: – to, co slouží osobní potřebě jednoho z manželů – to, co nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, – to, co nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech – to, co nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví
– to, co nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku – dluhy převzaté za trvání manželství, které se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku – dluhy, které převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny
modifikované režimy SJM • smluvený režim – i před vznikem, forma veřejné listiny – rozšíření, zúžení SJM, režim oddělených jmění • režim založený rozhodnutím soudu – zrušení či zúžení z důležitých důvodů (např. marnotratnost manžela, podstupování nepřiměřených rizik, začátek podnikání, ručení ve společnosti)
držba • držitel - ten, kdo drží právo pro sebe • objekt držby – právo převoditelné soukromou vůlí na jiného a připouštějící trvalý nebo opakovaný výkon, způsobilým předmětem držby jsou i osobní služebnosti • nabytí držby- má faktickou povahu, vyžaduje se tedy jak ovládnutí předmětu tak i vůle vykonávat právo pro sebe • držbu lze nabýt derivativně i originárně • ochrana držby – nesmí nikdo svémocně rušit, držitel se může domáhat, aby se rušitel tohoto jednání zdržel a vše uvedl v předešlý stav
•
řádná držba: pokud se zakládá na platném právním důvodu - 1.) ten kdo se ujal držby bezprostředně, aniž by rušil držbu někoho jiného, 2.) ten kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele, 3.) na základě výroku orgánu veřejné moci
•
poctivá držba: kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává (x nepoctivá držba je u toho, kdo ví nebo mu z okolností musí být zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží), poctivému držiteli pak náleží stejná práva jako držiteli řádnému
•
pravá držba: definována negativně, pokud se neprokáže, že se někdo 1.) vetřel v držbu svémocně, 2.) v ni vloudil potajmu nebo lstí, 3.) usiluje přeměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, pak jde o držbu pravou
•
práva poctivého držitele: • věc držet, užívat ji, zničit ji nebo s ní jinak nakládat • náležejí mu všechny plody věci a již vybrané užitky
• náhrada nutných nákladů na zachování podstaty věci, ale i účelně vynaložených nákladů, které zvyšují užitečnost věci nebo její • nepoctivý držitel: • musí vydat veškerý užitek, který držbou nabyl, nahradí užitek, který by zkrácená osoba získala a nahradí i veškerou škodu, která vzešla z jeho držby • náleží mu náhrada nákladů, jichž bylo potřeba pro zachování podstaty věci
právo stavby • právo stavebníka mít na cizím pozemku stavbu • vznik – vydržením, smlouvou, rozhodnutím orgánu veřejné moci • nemovitost • dočasnost – lze zřídit maximálně na 99 let • stavebník stejná práva jako vlastník • po skončení pozemek vlastníka o stavbu zhodnocen stavebníkovi vyplatí náhradu ve výši ½ z hodnoty stavby v době skončení práva
věcná břemena • dělí se na služebnosti a reálná břemena • služebnost –vlastník má povinnost ve prospěch jiného něco strpět nebo něčeho se zdržet (pasivita) – dělí se na pozemkové a osobní – pozemkové - nezbytná cesta, služebnost inženýrské sítě, opora cizí stavby, služebnost okapu, právo na svod dešťové vody, právo na vodu, služebnost rozlivu, služebnost stezky, průhonu a cesty, právo pastvy – osobní - užívací a požívací právo
• reálná břemena • vlastník má povinnost něco konat ve prospěch osoby oprávněné z věcného břemene • dočasnost nebo možnost vlastníka se z vykonávání věcného břemene vykoupit • vlastník je povinen zdržet se všeho, co by mohlo být k újmě oprávněného
zástavní právo • zajišťovací a uhrazovací funkce • věřitel se může uspokojit z výtěžku zpeněžení zástavy pokud mu není dluh včas uhrazen • subjekty: – zástavní věřitel – ten, kdo má pohledávku vůči osobnímu dlužníkovi – zástavce – ten, kdo uzavírá se zástavním věřitelem zástavní smlouvu – zástavní dlužník – ten, kdo je vlastníkem zastavené věci – osobní dlužník - ten, jehož dluh zástavnímu věřiteli je zajištěn
• předmět – věc, která je způsobilá být předmětem právního obchodu • podzástavní právo - pohledávka zajištěná zástavním právem • vznik – smlouva, rozhodnutí orgánu státní moci + zapsání do veřejného seznamu, odevzdání předmětu zástavy zástavnímu věřiteli, nebo označení zástavy, rejstřík zástav • uspokojení ze zástavy - prodejem ve veřejné dražbě, možný jiný způsob (např. ponechání předmětu zástavy) • zánik: zanikne-li dluh, zanikne i zástavní právo, uplynutím doby, zánikem předmětu zástavy, věřitel se zástavního práva vzdá, zástavní věřitel vrátí zástavu (pokud mu byla movitá věc odevzdána)
zadržovací právo • zajišťovací institut • věřitel odmítá dlužníkovi vydat jeho věc, pokud mu neposkytne požadované protiplnění • pouze movité věci • ne věc, která byla svémocně nebo lstivě odňata, nebo která byla někomu svěřena, aby s ní naložil způsobem, který je se zadržovacím právem neslučitelný • notifikační povinnost
správa cizího majetku • správce je pověřen správou majetku někoho jiného (beneficienta), jedná jako zástupce • správci náleží odměna • prostá správa – správce činí vše, co je nutné k zachování majetku • plná správa – správce navíc dbá o rozmožení majetku • správce plní povinnost s péčí řádného hospodáře • správce nehradí škodu na majetku vyvolanou vyšší mocí, stárnutím, běžným opotřebením při řádném užívání • může být i více správců, pak hlasují většinou hlasů • správce má povinnost předložit beneficientovi nejméně jednou za rok vyúčtování
svěřenský fond • vyčlenění majetku z vlastnictví zakladatele tak, že ten svěří správci majetek k určitému účelu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti a svěřenský správce se zaváže tento majetek držet a spravovat • tzv. trust – převzato z angloamerického právního systému • účel svěřenského fondu může být veřejně prospěšný, anebo soukromý • zakladatel má právo jmenovat obmyšleného a určit mu plnění ze svěřenského fondu • svěřenský fond má svůj název a má tzv. statut
