ZÁKLADY OBČANSKÉHO PRÁVA JUDr. et Mgr. Barbora Vlachová
[email protected]
OSNOVA PŘEDMĚTU • Pojem a předmět úpravy občanského a soukromého práva, vztah k ostatním oborům. Právo veřejné a soukromé. Prameny a systém občanského práva. • Vývoj občanského práva. Základní zásady občanského práva. Působnost, interpretace, aplikace, mezery v právu. Struktura norem občanského práva.
• Právní úkony. Vznik smlouvy. Následky vadných právních úkonů. Promlčení a prekluze. • Občanskoprávní vztah, pojem, předpoklady vzniku, prvky, subjekty, zastoupení.
• Objekt a obsah občanskoprávního vztahu, třídění subjektivních práva, výkon a ochrana. • Vlastnictví, pojem, obsah, držba. Spoluvlastnictví. SJM. • Věcná práva k věci cizí, zástavní a zadržovací právo. Věcná břemena, vznik a zánik. • Úvod do závazkových vztahů. Vznik a změna, zajištění a zánik závazků. • Odpovědnost za škodu. Odpovědnost za bezdůvodné obohacení. Zvláštní případy odpovědnosti za škodu. • Kupní smlouva. Zvláštní ustanovení o prodeji zboží v obchodě. • Půjčka, výpůjčka, darovací smlouva. Nájemní smlouva. Smlouva o dílo, zhotovení věci na zakázku, příkazní smlouva, jednatelství bez příkazu. Přepravní, obstaravatelské a zprostředkovatelské smlouvy. Cestovní smlouva • Dědické právo.
DUALISMUS PRÁVA VEŘEJNÉHO A SOUKROMÉHO • tradiční dělení, již v období starověkého Říma • teorie: • zájmová – podle druhu zájmu, který převažuje • mocenská - soukromé právo – rovnost subjektů, veřejné právo – vztahy nadřízenosti a podřízenosti • organická – rozhodující je členství ve „veřejném svazu“, veřejné právo - výkon funkce nebo členství ve veřejném svazu, jinak jde o právo soukromé
PRÁVO VEŘEJNÉ X PRÁVO SOUKROMÉ • převažují kogentní normy
• převažují dispozitivní normy
• nadřazenost orgánu veřejné moci
• rovnost subjektů
• právní poměry vznikají i proti vůli účastníka • spory - správní a ústavní soudnictví • odvětví – správní, trestní, ústavní, mezinárodní právo veřejné, živnostenské
• právní poměry vznikají z vůle účastníků • spory – soudy, rozhodci • odvětví – občanské, obchodní, mezinárodní právo soukromé
PRÁVO HMOTNÉ X PRÁVO PROCESNÍ • stanoví vlastní pravidla chování
• upravuje postup k ochraně práv a vynucení povinností
• vymezuje konkrétní práva a povinnosti
• obsahuje procesní práva a povinnosti
• právní předpisy se obvykle nazývají zákony
• právní předpisy se nazývají řády
PRÁVO OBJEKTIVNÍ X PRÁVO SUBJEKTIVNÍ • soubor platných norem • existuje nezávisle na vůli subjektů
• oprávnění subjektu chovat se v rámci norem objektivního práva
• právo veřejné a soukromé
• právo absolutní a relativní
SYSTÉM SOUKROMÉHO PRÁVA • skládá se z několika odvětví, které lze seskupit do tří částí: a) obecné právo soukromé – občanské právo hmotné, subsidiarita k ostatním b) zvláštní (speciální) - platí jen pro určité skupiny osob či pro zvláštní vztahy určitých oblastí společenského života (právo obchodní, pracovní, rodinné) c)
mezinárodní právo soukromé
POJEM OBČANSKÉHO PRÁVA HMOTNÉHO • místo občanského práva v systému českého právního řádu • soubor právních norem, které upravují: • osobní a majetkové postavení osob • principy, kterými se řídí fyzické a právnické osoby ve svých vzájemných osobních a majetkových vztazích, • právní prostředky vzniku, zajištění, změny a zániku práv a povinností z těchto vztahů • věcná práva • sankce za porušení subjektivních práv a povinností
PŘEDMĚT OBČANSKÉHO PRÁVA HMOTNÉHO • Vnitřní členění občanského práva hmotného: a)
obecná část
b)
právo závazkové
c)
právo dědické
d)
právo na ochranu osobnosti
e)
právo duševního vlastnictví
f)
práva věcná
• dle nového občanského zákoníku • soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy, se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy
• osobní stav osob • pozitivní i negativní vymezení předmětu • členění občanského zákoníku - obecná část, rodinné právo, absolutní majetková práva, relativní majetková práva, ustanovení společná, přechodná a závěrečná
VÝVOJ OBČANSKÉHO PRÁVA • při vzniku ČSR v roce 1918 – recepce rakouského obecného občanského zákoníku (ABGB z roku 1811) + na Slovensku uherské právo (zvykové) • přípravy nového občanského zákoníku – dokončen 1937, nikdy nebyl přijat • po převratu vyhlášena právnická dvouletka – přijat občanský zákoník č. 141/1950 Sb. – vyčleněno rodinné, pracovní a hospodářské právo, důraz na prioritu plánu, zvýhodnění národních podniků oproti jiným osobám
• občanský zákoník č. 40/1964 Sb. – vyčlenění hospodářského práva, místo závazků zavedl pojem „služba“, výrazný krok směrem zpět • po roce 1989 zásadní novelizace + přijetí obchodního zákoníku
• značně nesystematická struktura zákoníku: obecná ustanovení, věcná práva, odpovědnost za škodu a bezdůvodné obohacení, dědění, závazkové právo • mnoho problémů, měl sloužit pouze jako provizorium • současná podoba nového občanského zákoníku zhruba od roku 2000
PRAMENY OBČANSKÉHO PRÁVA • ústavní pořádek – stanovuje stěžejní (právo vlastnit majetek, rovnost vlastnictví, dědění atd.) • mezinárodní smlouvy + evropské právo • občanský zákoník (č. 89/2012 Sb.) – nový kodex občanského práva • další zákony • prováděcí předpisy
PYRAMIDA PRAMENŮ PRÁVA ústavní pořádek - Ústava, Listina, ústavní zákony + mezinárodní smlouvy + právo EU
zákony, zákonná opatření Senátu
podzákonné právní předpisy - nařízení, vyhlášky, obecně závazné vyhlášky
další prameny práva- soudní rozhodnutí, obecné zásady právní
ÚSTAVNÍ POŘÁDEK • Listina základních práv a svobod • právo vlastnit majetek, rovnost vlastnického práva, vlastnictví zavazuje, vyvlastnění (na základě zákona, za náhradu, ve veřejném zájmu), zaručeno dědění majetku • nedotknutelnost osoby a jejího soukromí, lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a jméno • právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost
MEZINÁRODNÍ SMLOUVY • normativní smlouvy – obsahují obecně závazné normy • čl. 10 Ústavy • uzavírány mezi subjekty mezinárodního práva – suverénní státy, mezinárodní organizace • sjednává prezident či některý z členů vlády na základě delegace • přednost před zákony • ratifikace + vyhlášení ve Sbírce MS
EVROPSKÉ PRÁVO • aplikační přednost práv EU • přistoupení k EU = přijetí acquis communautaire • základní smlouvy – Smlouva o EU + Smlouva o fungování EU • legislativní akty: nařízení
směrnice doporučení a stanoviska rozhodnutí
ZÁKONY • zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník • zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí • zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí • zákon č. 120/2001 Sb., autorský zákon • zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem • zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů
PODZÁKONNÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY • prováděcí předpisy • vyhlášky ministerstev a jiných ústředních správních úřadů • nařízení vlády • nařízení vlády 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky •
nařízení vlády 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím
DALŠÍ PRAMENY PRÁVA • omezený význam • obecné zásady právní • judikatura • rozhodovací činnost Ústavního soudu – nálezy o zrušení právních předpisů jsou stejné právní síly jako zákony + ostatní rozhodnutí závazná pro všechny orgány a osoby, pokud jde o právní názor v nich vyjádřený
ZÁSADY OBČANSKÉHO PRÁVA •
autonomie vůle – pokud to není zakázáno, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo práva jiných osob
• pacta sunt servanda - smlouvy mají být plněny, smlouva strany zavazuje a lze ji změnit nebo zrušit jen se souhlasem všech stran, anebo z jiných zákonných důvodů • ochrana slabší smluvní strany – např. spotřebitel, nájemník zaměstnanec • zásada rovnosti účastníků
• ochrana důstojnosti a svobody člověka, života, zdraví, svobody, cti, důstojnosti a soukromí, rodiny, rodičovství a manželství, vlastnického práva • neminem laedere – nikomu neškodit
• neminem laedit, qui iure suo utitur – nikomu neškodí ten, kdo vykonává své právo, nikoliv šikanózní výkon práva (tj. výkon práva nikoli za účelem uspokojení vlastních potřeb, ale záměrně za účelem poškození jiného) • ochrana dobré víry • ius ex iniuria non oritur – tj. z bezpráví právo nevznikne • ignoratia legis non excusat - neznalost zákona neomlouvá • zákaz denegatio iustitie
OBČANSKOPRÁVNÍ NORMY • konkrétní pravidla chování • znaky: • obecnost – opak konkrétnosti • závaznost – zavazuje adresáty
• formální určitost – forma – pramen práva • vynutitelnost - státem
STRUKTURA PRÁVNÍ NORMY • tři prvky – • hypotéza – podmínky pro uplatnění pravidla • dispozice – vlastní pravidlo chování – příkaz, zákaz, dovolení • sankce – v případě, že nenastane dispozice • ne vždy musí norma všechny prvky obsahovat, často chybí sankce
• klasická struktura: Jestliže nastane hypotéza, pak se uplatní dispozice, jinak nastoupí sankce • podle povahy dispozice – kogentní, dispozitivní
PŮSOBNOST PRÁVNÍCH NOREM • osobní – všechny osoby, které se nachází na území ČR, některé normy určeny jen vybraným adresátům • časová – platnost a účinnost právní normy • platí obvykle dokud není jinou právní normou zrušena a nahrazena • zákaz retroaktivity (x nepravá retroaktivita) • místní –celá ČR
APLIKACE PRÁVNÍCH NOREM • používání právních norem státními orgány • orgánem aplikujícím občanské právo jsou výhradně soudy • užití analogie • zákaz denegatio iustitie • vždy nutnost zjištění skutkového stavu
• vyhledání právní normy • subsumpce skutkové podstaty pod příslušnou právní normu
INTERPRETACE PRÁVNÍCH NOREM • výklad právní normy (objasnění smyslu) • druhy výkladu • logický • gramatický • systematický
• historický • teleologicky • komparativní
PROBLÉM ÚPLNOSTI PRÁVA • zákon může být neúplný •
právo samo však je úplné
• jakékoliv lidského chování je právem buď dovoleno, nebo nedovoleno (zakázáno) • chování, které není právním předpisem zakázáno, je dovoleno
• soud je zároveň povinen rozhodnout o každé skutkové podstatě, k jejímuž rozhodnutí je nadán pravomocí (zákaz denegatio iustitie)
