Nákupní a spotřební chování seniorů na trhu cestovního ruchu

Nákupní a spotřební chování seniorů na trhu cestovního ruchu

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne 20. 2. 2015

………………………………………………. Podpis

Poděkování Mé velké poděkování patří vedoucí práce Ing. Alici Šedivé Neckářové za její odborné rady, cenné připomínky, vedení, velkou ochotu a čas věnovaný konzultacím. Ráda bych také poděkovala všem respondentům, kteří se podíleli na dotazníkovém šetření.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Nákupní a spotřební chování seniorů na trhu cestovního ruchu Bakalářská práce

Autor: Veronika Bartošová Vedoucí práce: Ing. Alice Šedivá Neckářová Jihlava 2015

Copyright © 2013 Veronika Bartoš

Anotace Tato bakalářská práce se zaměřuje na nákupní a spotřební chování seniorů na trhu cestovního ruchu. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá objasněním pojmů, které jsou důležité pro pochopení praktické části práce. Zaměřuje se na seniorský cestovní ruch, nákupní a spotřební chování, a také na marketing v cestovním ruchu. Praktická část se věnuje interpretaci primárních dat týkajících se nákupního a spotřebního chování seniorů v České republice. Klíčová slova: cestovní ruch, seniorský cestovní ruch, senior, šetření.

Annotation The bachelor thesis is focused on the shopping and consumer behaviour of the seniors on the tourism market. The thesis is divided into a theoretical and a practical part. The theoretical part deals with explanation of the concepts that appeal and are important for the practical part. It is also focused on the senior tourism, shopping and consumer behaviour of the seniors and marketing in tourism. The practical part is devoted to research of primary data on shopping and consumer behaviour of the seniors in Czech Republic.

Key words: tourism, senior tourism, senior, survey.

7

Obsah Úvod a cíl .......................................................................................................................... 9 Metodika práce ............................................................................................................... 10 1

Cestovní ruch a podstata .......................................................................................... 11 1.1 Subjekt ................................................................................................................ 12 1.2 Klasifikace cestovního ruchu .............................................................................. 12 1.2.1 Druhy cestovního ruchu ............................................................................ 13 1.2.2 Formy cestovního ruchu............................................................................. 14

2

Trh cestovního ruchu ............................................................................................... 16 2.1 Specifika trhu cestovního ruchu ........................................................................... 16

3

Marketing v cestovním ruchu .................................................................................. 18 3.1 Cílený marketing ................................................................................................. 19 3.1.1 Segmentace trhu ........................................................................................ 19 3.1.2 Segmentační kritéria .................................................................................. 20

4

Nákupní a spotřební chování ................................................................................... 21 4.1 Černá skříňka ..................................................................................................... 21 4.2 Faktory ovlivňující chování spotřebitele............................................................. 22 4.3 Spotřební chování seniorů ................................................................................... 23

5

Seniorský cestovní ruch ........................................................................................... 25 5.1 Pojem senior ........................................................................................................ 26 5.2 Věkové skupiny seniorů ...................................................................................... 27 5.3 Specifika nákupního chování seniorů v cestovním ruchu .................................... 28

6

Dotazníkové šetření ................................................................................................. 29 6.1 Metodika šetření .................................................................................................. 29 6.2 Interpretace výsledků šetření .............................................................................. 29 6.3 Shrnutí výsledků a návrhy opatření .................................................................... 44

7

Závěr ........................................................................................................................ 49

Seznam použitých literárních zdrojů .............................................................................. 50 Seznam internetových zdrojů.......................................................................................... 51 Seznam obrázků a tabulek .............................................................................................. 53 Seznam grafů .................................................................................................................. 53 Přílohy

8

Úvod a cíl Tématem mé bakalářské práce je nákupní a spotřební chování seniorů na trhu cestovního ruchu. Už při přednáškách předmětu Cestovní ruch jsem se zamýšlela nad touto problematikou, a proto bych chtěla v této práci upozornit na potenciál daného segmentu. V současné době se zdá být segment seniorů stále přehlíženým, ačkoliv se na tuto věkovou skupinu orientuje více cestovních kanceláří, než tomu bylo dříve. Zaměřila jsem se na seniory rovněž díky svým prarodičům a jejich známým. Ti jsou velice vitální a rádi cestují. Chtějí poznávat nová místa, užít si se svými přáteli nebo si naopak odpočinout. Zamyslela jsem se také nad jejich příjmovou situací. Je totiž mnoho seniorů, kterým nezbývá mnoho financí na cestování a poznávání. Musí se mnohdy spokojit pouze s víkendovým pobytem v České republice, ačkoliv by raději vycestovali na týden do zahraničí. Tématem jsem se zabývala již delší dobu a zjistila jsem, že je opravdu potřeba na tuto problematiku nahlížet z více pohledů. Z pohledu jedné strany jsou senioři perspektivními potenciálními účastníky na trhu cestovního ruchu a výzkumy trhů poukazují na atraktivitu této věkové kategorie. Oproti minulosti jsou totiž starší lidé díky zdravějšímu životnímu stylu aktivnější a dožívají se vyššího věku. Na straně druhé dochází ke zvyšování výdajů za léky a zdravotní péči, i z tohoto důvodu často člověku nezbývá mnoho finančních prostředků na statky tzv. „zbytné“, mezi které řadíme i účast na cestovním ruchu. Pokud jde o seniora, který žije sám a musí zaplatit náklady na bydlení a léky pouze z vyplaceného důchodu, může pro něho být skutečně velkým problém ušetřit nějaké finance na cestování. Také mě zaujal názor mých pětadvacetiletých přátel, kteří už plánují mít děti. Ze světových statistik víme, že v posledních desetiletích roste porodnost zejména žen ve věku 30 - 35 let. Dnešní mladé ženy už však možná začínají přemýšlet trochu jinak. Chtějí vychovat své děti dříve, protože jim zbyde ještě čas na užívání si a cestování po světě. Cílem této bakalářské práce je analyzování primárních a sekundárních dat týkajících se znaků nákupního a spotřebního chování seniorů na trhu cestovního ruchu. Cílem teoretické části je objasnění klíčových pojmů pro porozumění praktické části práce. Prostřednictvím dotazníkového šetření bude zjištěno, kdy a jak často senioři cestují, jejich kritéria pro volbu nákupu zájezdu, s kým nejčastěji cestují a zda mají 9

raději relaxační nebo aktivnější dovolenou. Cílem praktické části je tedy interpretace primárních dat spojených s nákupním a spotřebním chováním českých seniorů.

Metodika práce Tvorbě bakalářské práce předcházelo studium odborné literatury a ostatních zdrojů věnovaných tomuto tématu, a to českých i zahraničních. Primární data byla získána prostřednictvím dotazníkového šetření, které probíhalo v období únor – duben 2015 na vzorku 150 osob. Cílem bylo zjištění požadavků na preferované ubytování, přepravu, období realizace, cenové možnosti a další aspekty seniorského cestovního ruchu. Vyhodnocením výsledků byly zjištěny znaky nákupního a spotřebního chování seniorů, tedy preferované období, cenová relace, typ ubytování a stravování. V dotazníku byly použity uzavřené i otevřené otázky. Závěrem práce je zhodnocení výsledků a návrhy opatření, která by vedla ke zlepšení aktuální situace.

10

1 Cestovní ruch a jeho podstata Cestovní ruch je v současnosti předmětem zkoumání různých vědních disciplín, např. ekonomie, geografie, sociologie, psychologie, pedagogiky, medicíny apod. Ve vědecké literatuře existuje přes 200 různých definic cestovního ruchu, které určují jeho podstatu. (Gúčik, 2000:6) Mezi nejznámější definice cestovního ruchu patří definice od Hunzikera a Krapfa (1941) nebo Kaspara (1975). (W. Hunziker, K. Krapf, 1942:21) „Cestovní ruch je soubor vztahů a jevů, které vyplývají z pobytu na cizím místě, přičemž cílem pobytu není trvalé usídlení nebo výkon výdělečné činnosti.“ Kaspar „Cestovní ruch je chápán jako soubor vztahů a jevů, které vyplývají z cestování a pobytu osob, pro jejichž místo pobytu není ani hlavním místem bydliště, ani místem výkonu výdělečné činnosti.“ [1] S cílem sjednotit definici cestovního ruchu zorganizovala Světová organizace cestovního ruchu (WTO) v roce 1991 v Ottawě mezinárodní konferenci věnovanou statistice cestovního ruchu. (Gúčik, 2000:7) Na základě toho přijala OSN definici, která se stala základem pro statistické zjišťování cestovního ruchu. Světová organizace cestovního ruchu (Gúčik, 2000:7) „Z hlediska statistiky se cestovním ruchem rozumí činnost osoby, která cestuje na přechodnou dobu do místa mimo své běžné životní prostředí, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ Cestovní ruch je otevřený a dynamicky se vyvíjející systém, který tvoří dva podsystémy, a to subjekt a objekt cestovního ruchu. (Gúčik, 2000:8) Subjektem je účastník cestovního ruchu a objektem je všechno, co se může stát cílem změny místa pobytu, například příroda, kultura, hospodářství nebo společnost. (Gúčik, 2001:8)

11

1.1 Subjekt cestovního ruchu Subjekt cestovního ruchu (tourist subject) reprezentuje účastník cestovního ruchu. Z ekonomického hlediska je jím každý, kdo uspokojuje své potřeby spotřebou statků cestovního ruchu v době cestování a pobytu mimo místo trvalého bydliště a obvykle ve volném čase. Je nositelem poptávky a spotřebitelem produktu cestovního ruchu. (Hesková a kol, 2006:13) Z hlediska statistiky se označují jako návštěvník, turista a výletník. Podle Heskové (2006:14) jsou jejich definice následující: Návštěvník (visitor) je osoba, která v domácím cestovním ruchu cestuje na jiné místo v zemi svého trvalého bydliště na kratší dobu než šest měsíců. V zahraničním cestovním ruchu cestuje do jiné země na dobu nepřesahující jeden rok s tím, že hlavní účel cesty je v obou případech jiný než výkon výdělečné činnosti. Turista (tourist) je osoba, která splňuje kritéria návštěvníka. Účast turisty na cestovním ruchu je spojena minimálně s jedním přenocováním. Z hlediska délky pobytu se rozlišuje 

turista na dovolené, který pobývá na daném místě více než určitý počet nocí nebo dní (např. v České republice 2 – 3 noci)



krátkodobě pobývající turista, který cestuje na dobu nepřesahující určený počet nocí nebo dní, ale zahrnuje pobyt alespoň s jedním přenocováním.

Výletník (excursionist) je návštěvník, který cestuje na kratší dobu jak 24 hodin bez toho, aby přenocoval v navštíveném místě. (Gúčik,2001:8)

1.2 Klasifikace cestovního ruchu Klasifikace cestovního ruchu znamená vymezení a charakterizování typů cestovního ruchu. Na toto rozdělení existuje mnoho různých pohledů. Různorodost označení druhů a forem cestovního ruchu potvrzují i charakteristiky v odborných literaturách např. Gúčik, 2000, Kaspar, 1995, Pásková, Zelenka, 2002 a další. Podle výkladového slovníku Páskové a Zelenky hovoříme o formách cestovního ruchu, pokud je základem motivace účastníků tj. účel, pro který cestuje, nebo pobývá přechodně na cizím místě. 12

Avšak pokud za základ posuzování cestovního ruchu vezmeme způsob realizace, příčinu či důsledek, hovoříme o druzích cestovního ruchu.

1.2.1 Druhy cestovního ruchu Pásková a Zelenka (2002:69) rozeznávají druhy: 1.

dle místa realizace a. domácí cestovní ruch – aktivity spojené s účastí občanů dané země na cestovním ruchu v rámci jejího území, b. zahraniční cestovní ruch – zahrnuje příjezdový, tranzitní a výjezdový cestovní ruch, c. vnitrostátní cestovní ruch – aktivity spojené s domácím a příjezdovým cestovním ruchem, d. národní cestovní ruch – aktivity spojené s domácím a výjezdovým cestovním ruchem, e. světový cestovní ruch – veškerý cestovní ruch spojený s překročením hranic,

2.

dle vztahu k platební bilanci a. příjezdový cestovní ruch – aktivity spojené s příjezdem občanů ze zahraničí do dané země (aktivní cestovní ruch), b. tranzitní cestovní ruch – aktivity spojené s tranzitem zahraničních osob přes danou zemi (část aktivního cestovního ruchu), c. výjezdový cestovní ruch – aktivity spojené s výjezdem občanů dané země do zahraničí (pasivní cestovní ruch),

3.

dle délky pobytu a. krátkodobý cestovní ruch – do tří dnů, b. dlouhodobý cestovní ruch – déle než tři dny a kratší než 1 rok nebo 6 měsíců,

13

4.

dle způsobu zabezpečení a. organizovaný cestovní ruch, b. neorganizovaný cestovní ruch,

5.

dle způsobu účasti a formy úhrady nákladů na účast a. volný cestovní ruch – účastník si hradí účast sám, jeho účast není ničím podmíněna, b. vázaný cestovní ruch – účastník hradí pouze část nákladů, ostatní hradí zaměstnavatel, pojišťovna, účast je podmíněna splněním určité podmínky.

1.2.2 Formy cestovního ruchu Formy cestovního ruchu v současnosti vystupují jako kombinace, kdy jedna je vždy dominantnější. Nejčastější kombinací bývá sportovní a relaxační, nebo zdravotní a kulturní cestovní ruch. Do forem cestovního ruchu patří (Pásková, Zelenka; 2002:89) 1.

rekreační forma – spojená s obnovou duševních a fyzických sil účastníka cestovního ruchu,

2.

kulturně – poznávací forma – cílem je návštěva historických objektů a kulturních akcí,

3.

lázeňsko – léčebná forma – rekreační a léčebné pobyty v lázních,

4.

sportovně – rekreační forma – sportovně zaměřené pobyty, tj. vodní sporty, cykloturistika, lyžování, pěší turistika,

5.

forma spojená s profesními motivy (business tourism) – kongresová, incentivní turistika,

6.

seniorská forma,

7.

mládežnická forma (youth tourism),

14

8.

venkovská turistika, agroturistika, ekoturistika – s ohledem na ekologickou a regenerační funkci pro lidi,

9.

cestovní ruch mimo veřejné formy – chataři, chalupáři,

10. ostatní formy cestovního ruchu – náboženská, lovecká, dobrodružná, nákupní turistika.

15

2 Trh cestovního ruchu Trhem se zjednodušeně rozumí prostor, v kterém si jednotlivé ekonomické subjekty vyměňují výsledky své činnosti. (Gúčik, 2000:31) Je to trh, který se velmi dynamicky mění. Působí na něj řada objektivních a i subjektivních faktorů: politické a společenské změny, právní úpravy, vývoj ekonomiky a ekonomická situace různých společenských skupin, demografická struktura

populace,

technologický

pokrok

zejména

v dopravě,

v informatice

a komunikacích, móda, změny životního stylu, množství volného času, rozvoj materiálně-technické základy atd. (Hesková, 2006:62) Vzniká zde závislost mezi trhem cestovního ruchu a trhem zboží a služeb. Trh cestovního ruchu se odlišuje od trhu zboží a služeb zejména tím, že (Gúčik 2000:31) 

část služeb a zboží nabízejí specializovaní producenti výlučně návštěvníkům cestovního ruchu, realizuje se tedy na trhu cestovního ruchu



část zboží a služeb uspokojují potřeby všech spotřebitelů, nejen návštěvníků cestovního ruchu, realizují se tedy na trhu zboží a služeb.

2.1 Specifika trhu cestovního ruchu Jak uvádí Ryglová, Burian, Vajčnerová (2011:22), má trh cestovního ruchu celou řadu zvláštností, které vyplývají především z charakteru potřeb klientů a služeb v cestovním ruchu. Jako hlavní specifické rysy trhu cestovního ruchu lze uvést: 

podnikání

v cestovním

ruchu

není

záležitostí

jednoho

roku,

ale

se o dlouhodobé aktivity, 

produkt cestovního ruchu má nehmotný charakter, nelze jej vyrábět na sklad,



vysoká závislost na přírodních a historických atraktivitách,



podmíněnost politicko-správními podmínkami,



místní a časová vázanost tvorby, realizace a spotřeby služeb,



místní a časové oddělení nabídky, poptávky a spotřeby, 16

jedná



výrazná sezónnost,



výrazné ovlivnění nabídky a poptávky přírodními faktory (např. počasím),



vysoký podíl lidské práce,



těsný vztah nabídky a poptávky,



mezinárodní charakter.

17

3 Marketing v cestovním ruchu Marketing si můžeme představit jako podnikatelskou koncepci, která vychází z potřeb a požadavků trhu a je na trh zaměřena. Základem obsahu marketingu je trh se svými subjekty, poptávkou a nabídkou a jejich vzájemnými vztahy. Při čemž vztahy jsou zde ovlivněny souborem informací o spotřebiteli, které jsou východiskem k řízení nabídky správného výrobku, ve správnou dobu, na správné místo a za správnou cenu. Marketing tedy není uměním prodeje toho, co se vyrábí, ale poznáním toho, co se má vyrábět. Marketing lze charakterizovat jako „souhrn ekonomických činností řídících tok zboží a služeb od výrobce ke spotřebiteli. Je to společenský a řídící proces, který identifikuje nenaplněné potřeby a požadavky jednotlivců a skupin ve společnosti, definuje a mění jejich velikost, určuje cílové trhy, výrobky, služby a program, které mají těmto trhům sloužit.“ (Křesťan, 2008:8) Obr. č. 1: Myšlenková mapa – úlohy marketingu ve společnosti a podniku

Zdroj: Křesťan (2008)

18

3.1 Cílený marketing Přání a požadavky zákazníků jsou velmi různorodé, proto se používá cílený marketing. Firmy identifikují tržní segmenty, několik jich vyberou a potom připraví marketingový mix a produkty na míru těmto segmentům. Tak mohou nabídnout správné produkty a přizpůsobit ceny a distribuční cesty, aby trh efektivně oslovily. Společnosti se tedy snaží obsloužit jednu či více skupin zákazníků sdílejících stejné potřeby nebo charakteristiky. (Kotler, 2007:457) Cílený marketing obsahuje na sebe navazující tři hlavní etapy. Vstupní etapa se zabývá poznáváním zřetelných tržních segmentů. Pokud jsou známy významné tržní segmenty, které v dostatečné míře splňují podmínky segmentace trhu v marketingovém smyslu, přichází další etapa cíleného marketingu „tržní zacílení“, tzv. „market targeting“. Třetí etapa znamená vymezení základních obrysů marketingového přístupu vůči vybraným segmentům, tzv. „target positioning“. Výstupem této etapy se tak stává rámcová představa směrů marketingového mixu, která by měla vyjádřit žádoucí pozice produktu, resp. nabídky u daného segmentu. (Koudelka, 2005:12)

3.1.1 Segmentace trhu Firma, která využívá marketing segmentu, si uvědomuje, že se kupující ve svých potřebách, představách a nákupním chování liší. Taková firma se snaží přizpůsobit svou nabídku, aby lépe odpovídala potřebám daného segmentu. Marketing segmentu je tedy přizpůsobení nabídky společnosti tak, aby lépe odpovídala potřebám jednoho či více segmentů. (Kotler, 2007:459) Segmentace trhu zahrnuje následující kroky:  průzkum trhu – vytváří se segmentační kritéria,  profilování segmentů – zákazníci jsou rozdělováni podle segmentačních kritérií do relativně homogenních skupin,  výběr cílového segmentu (targeting) – organizace si zvolí ten segment nebo segmenty trhu, na kterých pro ni má smysl operovat. [2]

19

3.1.2 Segmentační kritéria Hlavními hodnotami, jak určit segmentaci trhu, jsou tzv. geografické, demografické, psychografické a behaviorální proměnné. Tyto segmentace vysvětluje ve své knize Kotler (2007:464). Geografická segmentace vyžaduje rozdělení trhu na různé geografické jednotky, jako jsou národy, státy, regiony, země, města či čtvrti. Demografická segmentace znamená rozdělení trhu na skupiny podle věku, pohlaví, sexuální orientace, velikosti rodiny, fáze životního cyklu rodiny, příjmu, povolání, vzdělávání, náboženského vyznání, etnika, národnosti a dalších proměnných. Tyto faktory jsou nejpopulárnějším základem segmentace zákaznických skupin. Pro tuto práci je nejvýznamnějším faktorem právě věk. Potřeby, přání a tužby spotřebitelů se s věkem zásadně mění. Psychografická segmentace rozděluje kupující do skupin podle společenské třídy, životního stylu nebo povahových rysů. Lidé ve stejné demografické skupině mohou mít značně odlišné psychografické charakteristiky. V neposlední řadě je tu i behaviorální segmentace, která rozděluje do skupin podle znalostí, postojů, použití produktu nebo odezvy na něj. Mnoho marketérů má za to, že právě behaviorální proměnné jsou nejlepším výchozím bodem pro tvorbu tržních segmentů. Kupující je možné rozdělovat podle příležitostí, kdy je napadne nakupovat, kdy nákup realizují nebo kdy zakoupený produkt používají.

20

4 Nákupní a spotřební chování Koudelka (2006:6) vysvětluje chování spotřebitele na základě různých podnětů. Jsou jimi ekonomická racionalita, důsledky psychických procesů a vlivy sociálního prostředí. Posledním modelem je model modifikovaný, typu „podnět – černá skříňka – odezva“. Racionální modely nahlížejí na spotřebitele jako na bytost, která jedná na základě ekonomické výhodnosti. Dále se předpokládá, že spotřebitel postupuje podle „chladné kalkulace“, ve které emotivní, psychologické a sociální prvky mají spíše okrajovou roli. U psychologických modelů se sleduje psychická podmíněnost spotřebního chování, např. jak spotřebitel vnímá vnější podněty, učí se spotřebnímu chování a další podněty vycházející z behavioristických principů. Toto chování je znázorněno schématem:

Sociologické přístupy ke spotřebnímu chování zkoumají, jak je spotřební chování podmíněno

sociálními

okolnostmi,

sociálními

skupinami.

Příkladem

chování

spotřebitele ovlivněného sociálním prostředím je například dodržování norem nebo stereotypů. Modifikovaný model typu „podnět – černá skříňka – odezva“ nahlíží na spotřební chování jako na vazbu mezi různými podněty a jednáním. V zásadě vychází ze stejné struktury jako model Podnět – Odezva a jde o modifikaci původně behavioristického přístupu.

4.1 Černá skříňka Dané podněty vyvolávají u spotřebitele tzv. kupní rozhodovací proces. Podoba tohoto procesu je podmíněna individualitou každého spotřebitele, jeho spotřebními predispozicemi. Vazba predispozic a rozhodování se odehrává uvnitř jedince a do jisté míry tedy vyjadřuje černou skříňku spotřebitele. „Černá skříňka, tzv. black box, z pohledu marketingu představuje svět vzájemného působení

spotřebních

predispozic,

situačních

který se odehrává v psychice spotřebitele.“ 21

vlivů

a

kupního

rozhodování,

Z marketingového hlediska nás zajímá, jak některé marketingové podněty jsou schopny vyvolat v černé skříňce procesy, jejichž výsledkem je z našeho hlediska žádoucí tržní chování.

Obr. č. 3: Modifikovaný model „Podnět – Černá skříňka – Odezva“

Zdroj: Koudelka (2006)

4.2 Faktory ovlivňující chování spotřebitele Jak je známo, spotřební chování je ovlivňováno celou řadou faktorů, a to vnitřních i vnějších. Jobber a Lancaster (2001:36) řadí tyto faktory do tří kategorií: 1. nákupní situace (míra angažovanosti na koupi), 2. osobní vlivy (osobnost, motivace, vnímání a učení), 3. společenské vlivy (společenská třída, referenční skupina, kultura a rodina).

22

Podle Kotlera (2007:311) mají na chování spotřebitele nejsilnější a nejvýznamnější vliv právě kulturní faktory. Kultura je základním východiskem lidských přání a chování, které člen společnosti přejímá od rodiny a dalších důležitých institucí. Společně s kulturou hraje roli i subkultura a společenská třída kupujícího. Dalšími jsou společenské, osobní a psychologické faktory.

4.3 Spotřební chování seniorů Senioři tvoří velmi homogenní cílovou skupinu, ve které existují výrazné rozdíly mezi jednotlivými segmenty. Zatímco část starší generace zůstává spotřebitelsky poměrně pasivní, nemalá část představuje finančně dynamickou skupinu. U té pak neplatí zažité stereotypy. Pro správné zacílení celé marketingové komunikace na skupinu seniorů je nezbytné detailně popsat jejich spotřebitelské chování podle jednotlivých segmentů této generace. Jde o chování lidí spojené s hledáním, získáváním, užíváním a nakládáním s produkty, které uspokojují jejich potřeby. K segmentaci je vhodné použít jako vodítko hlavní přelomy v životě cílové skupiny, například odchod do důchodu, nebo když ze společné domácnosti odejdou děti, atp.: 

„Staří mladí“ jsou nejotevřenější skupinou starší populace, chtějí ještě dohnat, co se dá. Svým životním stylem napodobují mladší generaci, přejímají i jejich spotřebitelské návyky. Využívají internet a často i další sociální sítě, jezdí často na dovolenou, pořizují si technologické novinky. Dělají vše, co bude mít souvislost s „oddalováním“ stáří. Komunikace by měla posilovat právě tyto pocity.



„Aktivní předdůchodový věk“ tvoří zhruba 9 %. Jedná se většinou o střední a vyšší třídu, nebo lidi, kteří dosáhli v zaměstnání vysokého postavení s odpovídajícím příjmem, často si pořizují nové bydlení, auto, spotřební elektroniku, jezdí na luxusnější dovolené. Svůj vyšší životní standard a aktivitu si zachovají i v důchodovém stavu. Cílit na tuto skupinu je vhodné přes posilování pocitu výlučnosti, serióznosti a přiměřeného luxusu.



„Plánovači“ jsou většinou nižší a střední třídy. Svědomitě tvoří a plánují aktivity do důchodového věku. Velmi často se angažují ve prospěch dalších členů rodiny, pořizují jim různé finanční produkty, přispívají na bydlení, atd. Vhodným způsobem oslovení je vytvořit pocit, že „se to tak dělá“. 23



„Konzervativní důchodci“ se vyskytují většinou v menších městech a obcích a jsou nižší příjmovou kategorií. Je jim vlastní životní pesimismus, neplánují budoucnost. Hlavními zdroji informací jim je především televize a v menším měřítku i tisk. S okolím příliš nekomunikují, pokud na něco slyší, jsou to především cenově výhodné nabídky, nejlépe komunikované pomocí letáků nebo tisku.



„Aktivní důchodci“ představují zhruba 22 %.

Jsou to často bývalí zástupci

„aktivního předdůchodového věku“. Segment tvoří rovněž zástupci méně bonitních, ale otevřených lidí důchodového věku. Jsou spontánnější než „plánovači“, často se věnují sportu (pěší turistika, plavání, atd.), jezdí častěji na dovolenou. Finanční prostředky mohou investovat rovněž do nového bydlení. Platí na ně komunikace založená na spontánním vyvolání pozitivní emoce, dokážou se nadchnout pro nové věci. Tato segmentace ukazuje, že se chování starší generace mění. Tvoří se zde velmi výrazná skupina aktivních důchodců, kteří jsou dostatečně finančně zaopatřeni s velkým množstvím volného času a chtějí si to patřičně užít. [7] Dále k porozumění zákazníka je třeba si položit následující otázky. (Jobber, 2001:31) -

Kdo je důležitý při rozhodování o koupi?

-

Jak nakupuje?

-

Podle jakých kritérií si vybírá?

-

Kde nakupuje?

-

Kdy nakupuje?

Další studie o životních hodnotách, postojích a mediálním chování generace starší 50 let řeší

Opinion

Window

a

Omnicom

Media

Group.

Výzkumy

ukázaly,

že věková skupina 50+ se soustřeďuje na přítomnost, neohlíží se příliš do minulosti a nedělá si iluze o budoucnosti. Potvrdilo se rovněž, že starší generace je televizní generací a televize je i na dále hlavním médiem, které starší populaci oslovuje. [8]

24

5 Seniorský cestovní ruch Seniorský cestovní ruch spadá do sociálního cestovního ruchu, též nazývaného jako „cestovní ruch pro všechny“. Senioři jsou často označováni jako turisté třetího věku. Víme, že pro poskytovatele služeb je tato skupina zajímavá pro svůj rostoucí podíl v populaci zejména v rozvinutých zemích. V porovnání s minulými generacemi se senioři vyznačují lepším zdravotním stavem a vyšší vitální aktivitou. (Pásková, Zelenka, 2002) Hlavním důvodem je zdravý životní styl a zvýšení kvality zdravotní péče. Obr. č. 2: Senioři v prognóze obyvatelstva ČR na období 2008 - 2070 3,5

800 65+

65+ 700

75+

3,0

85+

75+ 85+

600

2,5 Změna (v %)

Počet (v mil.)

500 2,0

1,5

400 300 200

1,0 100 0,5

0

2065

2060

2055

2050

2045

2040

2035

2030

2025

2020

2015

2010

2002 2005

2065

2060

2055

2050

2045

2040

2035

2030

2025

2020

2015

2010

-100 2002 2005

0,0

Zdroj: B. Burcin, T. Kučera (2010)

Senioři se uvádí jako segment budoucnosti, nejspíš vzhledem k tomu, že senioři tvoří třetinu české populace, která však doposud neodkryla celý svůj potenciál. Starší generace je na rozdíl od té mladé nedostatečně prozkoumaná a trpí mnohými klišé. Možná to budou za několik let právě padesátníci a šedesátníci, kteří budou utvářet trendy a firmy se budou identifikovat právě s nimi. V současné době se totiž ještě stále starší generace přehlíží, přestože mnoho firem si to už začalo nebo začíná uvědomovat. Ze zprávy 22. sjezdu České geografické společnosti v Ostravě roku 2010 zjišťujeme, že se v současnosti evropští senioři podílí na celkovém počtu delších dovolených, tj. 4 a více přenocování, přibližně patnácti procenty. Ve většině případů jde o tuzemské dovolené. Oproti mladší věkové skupině uskuteční o malé množství více dovolených v přepočtu na jednoho turistu ročně. V průměru tedy uskuteční senior ročně 25

2,1 dovolené a mladší turista pak 2 dovolené. V minulosti se senioři při vybírání zájezdů a dalších služeb spojených s cestovním ruchem orientovali především podle ceny, dnes díky vyšším příjmům si mohou dovolit kvalitnější dovolenou. Tím, že se zlepšila i zdravotní péče, se přispělo k tomu, že se dnešní senioři ještě necítí staří a mnoho z nich chce nadále aktivně žít. (Klufová, Nývltová, Francová, 2010) Přestože neexistuje vysoký počet odborných publikací věnující se seniorskému cestovnímu ruchu, je však řada odborných zahraničních článků. Každý ho však zkoumá z různých pohledů. Publikace od I. Pattersona (2006) se zaměřuje na celý segment seniorského cestovního ruchu, historii vzniku seniorského cestovního ruchu, motivace a potřeby seniorů. Dalšími jsou autoři M. Littrela, R. Paige a K. Songa (2004), kteří uvádějí faktory ovlivňující cestování seniorů a rozdělují seniory podle věku a jejich rozdílných zájmů. Po prostudování literatury jsem zjistila, že jde o nepřesné vymezení seniorského cestovního ruchu a prakticky neexistuje přesná definice, která by určila, co je řazeno mezi seniorský cestovní ruch a co naopak již není.

5.1 Pojem senior V první řadě je potřeba definovat pojem senior, ačkoliv neexistuje žádná jednoznačná definice. Nejčastěji se hovoří o věku chronologickém, který je určený počtem odžitých let od narození. Kalendářní věk však není přesnou mírou. Problémem je právě definování a stanovení věku, od kterého považujeme člověka za seniora. V odborné literatuře se tak můžeme setkat s vymezením, že stáří začíná od padesáti nebo až od 65 let života. Ve většině rozvinutých zemí světa se považují za seniory, tzv. „elderly“, lidé starší 65 let. Některé publikace soustřeďují na definici seniora věk spojený s odchodem do důchodu. To však už dávno neplatí. Nejspíš proto, že se doba odchodu do penze stále posouvá a prodlužuje se lidský věk. [3] Podle Světové zdravotnické organizace se seniorem stane člověk ve věku 60 let, zatímco v Africe je to 50 nebo 55 let v závislosti na regionu či zemi, přestože je někdy stanovení věku v těchto zemích velmi obtížné. Mnoho jedinců v Africe totiž nemá úřední záznam o datu narození. Je potřeba si uvědomit, že chronologický věk je pouze orientační hodnotou. Čím dál více starších lidí je aktivních, čilých a nepovažují se ještě 26

za seniory, hlavně lidé ve věku 50 let. V průzkumech se objevuje, že přibližně 95 % současných padesátiletých se za seniory nepovažují. V dnešní době se totiž mnoho z nich cítí mladší, než je jejich věk. Jedná se o tzv. subjektivní pocitový věk. Jejich stav je tak dán fyzickým věkem, mentálním věkem, zdravotním stavem a životním stylem. [4]

5.2 Věkové skupiny seniorů Jak už bylo zmíněno, je tedy mnoho odlišných rozdělení věkových skupin. Odborná literatura popisuje začátek stáří ve věku 60 let. Studie Mather definuje generaci 55+. Je však možné se setkat i s vymezením generace v nižším rozmezí a to 50+. [5] Například u studie UFO (Understanding Fifties and Over) od OMD, což je výzkumný projekt zaměřený na pochopení cílové skupiny lidí ve věku 50 a více let. Další z pohledů na tuto generaci představují výsledky výzkumu A. GEneration od agentury Factum Invenio. Existují různé přístupy rozdělení, ale nejvíce užívaným je dělení do tří podskupin: 

50 – 62 let (tzv. předdůchodový věk) Skupina, která je stále aktivně pracující. Z marketingového hlediska je tato podskupina jednoznačně nejzajímavější. Většina z této skupiny jsou již prarodiče. Generace „padesátníků“ se také dožívá stále vyššího věku, žije daleko aktivněji a je fyzicky „mladší“ než stejná generace před pouhými deseti lety. „Noví senioři“ už mají své specifické označení „whoopies“ zkráceně z „wealthy older people“. Do češtiny volně přeloženo jako dobře zajištění starší lidé.



63 – 74 let (tzv. aktivní důchodci) Tato skupina bude v blízké budoucnosti vzhledem k věkovému rozložení společnosti početně velmi významná.



75 a více let (tzv. opravdoví senioři) Třetí a nejstarší skupina má své priority v péči o své zdraví a rodinné vztahy. Při segmentaci je však třeba brát v úvahu pohlaví, rodinný stav, místo bydlení, způsob bydlení, charakter příjmů, nebo také i mobilitu seniorů. V rámci celé 27

skupiny seniorů se dají definovat další podskupiny, které jsou z marketingového hlediska velmi zajímavé, a to zejména ti, co mají peníze na utrácení, více volného času a jejich děti již odešly z domova. Část starší cílové skupiny má dostatek financí, ale část je závislá na státní sociální podpoře. Co však mají obě tyto skupiny společné je komodita, která je v současném zábavním průmyslu a v médiích velmi žádaná, a to je dostatek volného času. [6]

5.3 Specifika nákupního chování seniorů v cestovním ruchu Mezi specifické rysy seniorů patří: [3] 

mají více volného času



jsou náročnější a rádi si připlatí za vyšší kvalitu služeb



cestují i mimo hlavní sezónu



často nakupují dopředu (ideálními klienty pro typ „first minute“)



očekávají důkladnou organizaci bez stresujících problémů



často cestují s vnoučaty nebo s jiným doprovodem



výjimečně objednávají zboží a služby po internetu



jsou rizikovější z hlediska možných zdravotních obtíží a úrazů.

V minulosti senioři spíše preferovali lázeňské pobyty, v současné době chtějí aktivně žít a aktivně odpočívat. Ubytovací zařízení by jim měla poskytnout dostatek sportovního vyžití, ideálně plavání v bazénu, pěší výlety, golf nebo nordic walking. Spolu s tímto, je důležitý i komfort odpovídající potřebám jejich věku. Zájem také mají o kulturní aktivity. Není pro ně problém si připlatit za kvalitu. Obdobím realizace zájezdů seniorů mohou cestovní kanceláře obsadit zájezdy v mimosezóně. Tyto mimosezónní zájezdy však musí být upraveny pro požadavky seniorů.

28

6 Dotazníkové šetření Součástí mé bakalářské práce byla analýza primárních dat, která byla získána metodou dotazníkového šetření. Díky tomu bylo zjištěno, jak senioři nakupují své dovolené, jaké mají nároky na ubytování nebo stravování, jakými dopravními prostředky cestují, zda preferují relaxační nebo aktivní dovolené a další informace s tím spojené. Součástí bylo i zjištění, kolik peněz jsou ochotni v rámci své účasti na cestovním ruchu zaplatit.

6.1 Metodika šetření Dotazníkové šetření probíhalo formou předání předem sestaveného dotazníku, a jedna čtvrtina z celkového počtu dotazovaných vyplnila dotazník přes internet. V rámci vyšší vypovídací schopnosti výzkumu byly respondenty osoby z různých krajů. Sběr dat probíhal v prvním čtvrtletí roku 2015, období únor – duben, na vzorku 150 osob. Dotazník obsahuje sedmnáct otázek, které mají za úkol zjistit všechny potřebné informace k mému výzkumu. V úvodu dotazníku se objevuje oslovení respondenta, představení výzkumu a instrukce k vyplnění dotazníku. Otázky lze rozdělit do dvou částí. První část je soustředěná na výzkum a druhá část zahrnuje otázky zaměřené na profil respondenta. Použity byly otázky otevřené a uzavřené.

6.2 Interpretace výsledků šetření Prostřednictvím první otázky bylo zjištěno, zda senioři preferují raději tuzemské dovolené nebo dovolené v zahraničí. Z níže uvedeného grafu je patrné, že většina dotazovaných (61 %) preferují dovolené v České republice než v zahraničí (39 %). Po hovoru s některými z dotazovaných víme, že důvodem je jednodušší přeprava a dobrá dopravní dostupnost. Hlavním důvodem je však pocit klidu a pohody, který by v zahraničí narušily jazykové bariéry, dlouhé cesty, neznámé prostředí a také finanční omezení respondentů. Senioři mají rádi pocit „mít dostatek peněz“ a možnost si cokoliv dovolit.

29

Graf č. 1: Preferovaná dovolená

Zdroj: Vlastní šetření

Druhá otázka zaměřená na roční období ukazuje, kdy senioři jezdí na dovolené či výlety. Tedy jaké roční období preferují k cestování a zda se prokáže předpoklad týkající se preference mimosezónních pobytů ze strany č. 28. Respondenti mohli zaškrtnout až 2 možnosti. Nebylo tedy velkým překvapením, když ze vzorku 150 osob, bylo 89krát odpovězeno jaro (39 %), 69krát léto (30 %) a 55krát podzim (24 %). Zima byla odpovězena pouze 16krát (7 %), takže mezi seniory není příliš oblíbená. Předpokládáme, že je to kvůli její zdravotní náročnosti a spojení s náročnými zimními sporty jako lyžování, walking, atd. Graf č. 2 prokazuje specifika realizace seniorských dovolených, tedy že preferují dovolené mimo hlavní sezónu (jaro, podzim). Možným důvodem, proč respondenti uváděli preferenci léta, je realizace dovolených s vnoučaty o letních prázdninách.

30

Graf č. 2: Seniory preferované roční období pro výlety a dovolené


Cílem třetí otázky bylo zjistit, jak často se senioři účastní cestovního ruchu a tedy kolikrát do roka vyrazí na výlet, kratší pobyt (1 – 3 dny) a delší pobyt (3 a více dní). Otázka byla rozdělena do třech částí. Překvapujícím zjištěním je to, že 13 % seniorů na výlety vůbec nejezdí. Jednou za rok vyráží na výlet jeden ze sto padesáti seniorů (1 %), dvakrát za rok jen šest seniorů (4 %) a třikrát ročně vyráží dvanáct z nich (8 %). Téměř tři čtvrtiny seniorů (74 %) jezdí na výlet čtyřikrát i vícekrát za rok. Graf č. 3: Frekvence výletů


31

Cílem druhé části otázky bylo zjistit, kolikrát za rok vycestují na kratší pobyt, který zahrnuje alespoň jedno přenocování a netrvá déle než tři dny. Šedesát seniorů (40 %) krátkodobě necestuje vůbec. Ostatní odpovědi byly vcelku vyrovnané. Jedenkrát ročně cestuje 15 %, dvakrát za rok cestuje 21 %, a třikrát za rok zodpovědělo 10 % seniorů. Našla se i skupina respondentů, kteří odpověděli, že krátkodobě cestují i vícekrát (14 %). Graf č. 4: Frekvence kratších pobytů (1 – 3 dny)


Třetí částí otázky č. 3 bylo třeba zjistit, kolikrát do roka jezdí na delší pobyt, který trvá více než 3 dny. Téměř tři čtvrtiny respondentů (40 %) zde odpovědělo, že jezdí na delší dovolenou jednou ročně. Čtvrtina seniorů (26 %) vycestuje dvakrát za rok. Jen malá skupina seniorů (9 %) jezdí na delší dovolené třikrát ročně a 6 % seniorů jezdí i vícekrát za rok. Pětina seniorů (19 %) na delší pobyty nejezdí vůbec.

32

Graf č. 5: Frekvence delších pobytů (3 a více dní)


Prostřednictvím otázky č. 4 bylo zjištěno, jaké destinace a kolikrát do roka navštěvují. Tato otázka má čtyři části a nabízí destinace Česká republika, Jižní Evropa, ostatní evropské státy a exotické státy. Šest respondentů (4 %) nerealizují výlety po České republice vůbec a naopak tři čtvrtiny respondentů (76 %) realizují výlety i vícekrát. Devatenácti seniorů (13 %) odpovědělo, že jezdí po tuzemsku jedenkrát ročně a jedenáct (7 %) jich jezdí dvakrát ročně. Graf č. 6: Frekvence realizace tuzemských výletů a dovolených


33

Téměř dvě pětiny respondentů (39 %) jezdí do zemí jižní Evropy (např. Chorvatsko, Itálie, Francie, Španělsko) ročně a naopak 42 % respondentů nejezdí do takových zemí vůbec. Dvakrát ročně navštíví jižní Evropu 12 % seniorů a 7 % dotazovaných odpovědělo, že jezdí i vícekrát. Graf. č. 7: Frekvence cestování do zemí jižní Evropy


Další částí této otázky byly ostatní evropské státy, kam více než polovina respondentů (63 %) nejezdí vůbec. Téměř pětina respondentů (19 %) jezdí jednou ročně po Evropě a opravdu malá skupina respondentů (5 %) jezdí dvakrát ročně a někteří dokonce i vícekrát (13 %). Graf. č. 8: Frekvence cestování do ostatních zemí Evropy

Zdroj: Vlastní šetření 34

Do čtvrté otázky jsem zahrnula i exotické destinace (např. Afrika, Amerika, Asie). Není překvapující, že 79 % seniorů do takových zemí vůbec nejezdí. Hlavním důvodem budou nejspíše možná zdravotní rizika spojená s cestováním do těchto zemí (exotické nemoci, vzteklina, žloutenka). Jednou za rok se rozhodne do exotických zemí odjet 8 % respondentů, dvakrát do roka odjedou 3 % seniorů a 10 % seniorů dokonce i vícekrát. Takto odpovídala skupina tzv. „staří mladí“ a „aktivní předdůchodový věk“. „Staří mladí“ se snaží dohnat, co se dá a napodobují mladší generaci, která prozkoumává celý svět. Skupina aktivního předdůchodového věku má často ještě zaměstnání a stálý plat, může si tak dovolit dražší nebo luxusnější dovolené např. na Maledivách. Graf č. 9: Frekvence cestování do exotických zemí


Cílem páté otázky bylo zjistit seniory preferovaný dopravní prostředek. I mnoho starších lidí má své vlastní auto, a dvě třetiny respondentů (66 %) jezdí na dovolené automobilem. Třicet seniorů (20 %) létá na dovolenou letadlem. Zbylí respondenti (14 %) preferují raději autobus. Loď mezi seniory preferovaný dopravní prostředek nepatří. Možná i z důvodu omezení splavných dopravních cest v rámci České republiky.

35

Graf č. 10: Seniory preferovaný dopravní prostředek


V otázce č. 6 bylo zjištěno, s kým nejčastěji senioři cestují. Ačkoliv podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 žilo v České republice 1 214 201 osob samostatně jako jednotlivci v domácnostech [9], polovina respondentů (50 %) cestuje s manželem/manželkou a pouze 2 % seniorů cestují sami. Třetina respondentů (33 %) nejčastěji cestuje se svými dětmi nebo vnoučaty. S kamarádem/kamarádkou tráví dovolenou 15 % seniorů. Mezi respondenty, kteří se účastní cestovního ruchu s vnoučaty nebo kamarádkami převládaly ženy. Graf č. 11: Spolucestující


36

Cílem další otázky dotazníku bylo zjistit, jakou formu cestování preferují. Výsledky tohoto šetření byly dosti vyrovnané. Téměř čtvrtina respondentů (24 %) preferuje relaxační (wellness) dovolené k odpočinku a relaxaci. S relaxací také souvisí dovolená u moře, kterou preferuje téměř pětina dotazovaných respondentů (19 %). Aktivní a sportovní dovolená se stává pro seniory čím dál více oblíbenější, proto ji preferuje 27 % seniorů. Mnoho z nich má teprve v důchodovém věku čas na cestování a využívají ho k poznávání, tedy 28 % respondentů preferují poznávací zájezdy. Pouze 1 % dotazovaných preferují eurovíkendy a dovolenou na lodi nepreferuje žádný respondent. V budoucnu se však očekává nárůst zájmu o okružní plavby i u populace 50+. [10] V této otázce dotazníku se tedy projevují změny v životním stylu u jednotlivých věkových kohort. Ještě pracující lidé z měst touží po rekreaci a odpočinek v přírodě a odpočinutí senioři v důchodu mají čas a chuť poznávat památky a kulturu. [11] Graf č. 12: Seniory preferovaná forma dovolené


S pobytem mimo místo trvalého bydliště úzce souvisí stravovací služby. Polovina dotazovaných nejčastěji využívá polopenzi. Je tím tedy míněno, že mají k dovolené zaplacenou většinou snídani a večeři. Čtvrtina respondentů (25 %) preferovala vlastní stravu a na dovolené si tedy vaří sami. V tomto případě je zřejmé, že si vybírají ubytování s kuchyňkou nebo kuchyňským koutem. Téměř pětina respondentů (17 %) si dopřeje stravování all inclusive, ve kterém mají zpravidla zahrnuté veškeré jídlo a pití (snídaně, svačiny, oběd, dezert, večeře, druhá večeře, nealkoholické nápoje). Opravdu

37

malá část dotázaných (4 %) odpověděla, že preferují pouze snídani a jen 5 % preferuje plnou penzi. Graf č. 13: Seniory preferované stravovací služby


Cílem čtrnácté otázky bylo zjištění, jaké jsou seniory preferované ubytovací služby. Jelikož nejvíce respondentů odpovědělo, že využívají polopenzi a all inclusive, je zřejmé, že v této otázce téměř polovina respondentů (45 %) preferuje hotelový pokoj. Apartmán s kuchyňkou preferuje 25 % seniorů. Ti, co mají v plánu si odpočinout v přírodě, raději zůstanou v kempu, v případě provedeného šetření tvořilo tuto skupinu 13 % dotázaných. Je tím míněno stanování nebo pobyt v chatce. Chalupu preferuje též 13 % respondentů a žádný z respondentů nepreferuje kajutu. Projevují se zde rysy, kdy si senioři potrpí na kvalitu a pohodlí.

38

Graf č. 14: Seniory preferované ubytování


Prostřednictvím 15. otázky bylo zjištěno, zda senioři využívájí nabídky fakultativních výletů. Více než polovina respondentů (54 %) tyto služby vůbec nevyužívá. Více než třetina respondentů (36 %) si fakultativní výlety vybírá a platí až přímo v místě, např.u delegáta nebo prodejců na plážích. Pouze desetina seniorů (10 %) si zaplatí fakultativní výlet před odjezdem, např. na pobočce cestovní kanceláře. Graf č. 15: Využívání fakultativních výletů


39

Šestnáctou otázkou bylo zjištěno, kde a jak senioři nejčastěji nakupují své dovolené. Respondenti si mohli vybrat z nabídky nebo popřípadě napsat svojí odpověď. Toho využilo 15 % z nich, kdy uváděli odpovědi jako např. přes své známé či rodinu, nebo přímo na místě. Na slevových portálech (Slevomat, Vykupto, Pepa a jiné) nakupuje své dovolené téměř sedmina seniorů (13 %). Čtvrtina respondentů (25 %) nakupuje u cestovních kanceláří či agentur přes internet. Téměř polovina respondentů upřednostňují osobní kontakt s prodejkyní v cestovní kanceláři. Graf č. 16: Nákup dovolených


Úkolem otázky č. 12 bylo zjistit, co seniory ovlivňuje při výběru dovolené. U této otázky bylo možné zaškrtnout dvě odpovědi. Pro 38 % seniorů se stává rozhodující cena. Druhou nejčastější odpovědí byla nabízená destinace, která ovlivňuje čtvrtinu respondentů (25 %). Téměř sedmina respondentů (13 %) uvádí slevu pro seniory jako rozhodující kritérium výběru a 12 % uvádí propagovanou destinaci. Nákup u oblíbené cestovní kanceláře preferuje 9 % respondentů. Tři procenta seniorů využila uvedení vlastní odpovědi. Zde se objevovaly odpovědi jako klid nebo vybavení.

40

Graf č. 17: Vliv na výběr dovolené


Prostřednictvím osmnácté otázky bylo také zjištěno, zda mají pojem o nabídce zájezdů a dovolených pro seniory. U této otázky jsou výsledky vyrovnané. Seniorů, kteří si myslí, že nabídka pro ně je dostačující, je 36 %. Ti, kteří si naopak myslí, že není dostačující, je 26 % a jsou i tací, kteří nevědí (38 %). Takoví senioři většinou jezdí na dovolené nabízené pro mladé i starší, nemají tedy zatím zájem o dovolené určené seniorům. Jedná se většinou o seniory bez zdravotních potíží (dýchací či pohybové) a jiných problémů. Graf č. 18: Nabídka zájezdů pro seniory


41

Respondenty výzkumu jsou záměrně osoby s různou příjmovou situací. Jednalo se o seniory, kteří ještě pracují na plný úvazek, kteří si přivydělávají k důchodu např. na částečný úvazek nebo na dohodu a také seniory už nepracující. Z tohoto důvodu zde máme 39 % dotazovaných se stálým platem, 27 % pobírá starobní důchod a 34 % seniorů jsou v důchodu a ještě si brigádně přivydělávají. Graf č. 19: Příjmová situace respondentů

Zdroj: Vlastní šetření U otázky č. 15 bylo úkolem zjistit, kolik jsou ochotni utratit za své dovolené, ať výlety, kratší pobyty i delší pobyty. U výletů třetině seniorům (34 %) nezáleží na ceně. Výlet do 1 000,- Kč preferuje 31 % seniorů a 26 % seniorů preferuje výlet do 500,- Kč. Výlety do 200,- Kč si vybírá 9 % seniorů. Graf č. 20: Ochota utratit finanční prostředky za výlet


42

U kratších pobytů či dovolených (1 - 3 dny) nejvíce seniorů (41 %) shání dovolenou do 3 000,- Kč. Naopak 9 % získala možnost do 1 000,- Kč. Čtvrtina seniorů (25 %) odpověděli, že si vybírají dovolené maximálně za 5 000,- Kč a čtvrtině (25 %) na ceně nezáleží. Graf č. 21: Ochota utratit finanční prostředy za kratší pobyt


U delších pobytů, které trvají více než 3 dny, si senioři spíše cenu neurčují a 37 %.z nich tedy odpovědělo, že jim na ceně nezáleží. Nejspíš díky tomu, že konají takové pobyty nejčastěji jednou ročně a chtějí si užít dovolenou svých snů. Do 10 000,- Kč nakupuje 31 % seniorů, do 5 000,- Kč pak nakupuje 26 % dotazovaných a 6 % zaplatí za delší pobyt maximálně 3 000,- Kč. Graf č. 22: Ochota utratit za delší pobyt?

Zdroj: Vlastní šetření 43

Víme, že podle věkové struktury obyvatelstva z 31.12.2013 bylo 3,91 miliony seniorů ve věku 50 a více let a nejvíce zástupců mělo zastoupení skupiny ve věku 55 – 70 let. [12] U předposlední otázky výzkumu jsme se snažili o zastoupení různých věkových kategorií seniorů, což nebylo jednoduché. Odpovědělo tedy 21 % seniorů ve věku 50 – 55 let, 17 % ve věku 56 – 60 let a 18 % ve věku 61 – 65 let. Skupina 66 – 70 let tvoří 15 %, skupinu 71 – 75 let tvoří 17 % a skupinu 75 a více let tvoří 12 % respondentů. Graf č. 23: Věk respondentů


Poslední, graficky neznázorňovaná otázka řešila pohlaví respondenta. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 59 % žen a 41 % mužů.

6.3 Shrnutí výsledků a návrhy opatření Cílem tohoto výzkumu, který je součástí mé bakalářské práce, bylo zjistit, potvrdit či vyvrátit sekundární informace týkající se nákupního a spotřebního chování seniorů v České republice. Kromě pár výjimek opravdu mohu potvrdit rysy a specifika seniorů. Čeští senioři preferují tuzemské dovolené hlavně pro snadnou dopravní dostupnost či dopravu bez stresujících problémů apod. Zbytek seniorů, kteří zvolili preferenci zahraničních dovolených, tak nejspíše uvedli kvůli moři nebo poznávání cizí kultury. Důvodem mohou být i spolucestující, tedy často vnoučata, která touží po moři, animaci, bazénech, tobogánech a poznání nových dětí. Po prozkoumání nabídky cestovních 44

kanceláří jsem zjistila, že by se cestovní kanceláře měly více zaměřit na požadavky seniorů, které jsou mimo jiné uvedené v teoretické i praktické části této práce. Předpokladem pro zkvalitnění služeb je dozvědět se specifika segmentu. Dovolené seniorů v mimosezóně bych v rámci výzkumu mohla také potvrdit. Zde se ukazuje, že senioři cestující s manželem nebo manželkou preferují mimosezónu. Převážně vybírají dovolené na jaře, kdy začíná být teplo, ale ještě nenarazí na sezónní ceny, přelidněné pláže, zabraná lehátka u bazénu nebo obsazené židle v restauraci. Na druhou stranu pak vybírají dovolené na přelomu léta a podzimu, kdy je ještě pěkné počasí, ale už není příliš parno, a ceny jsou nižší. Ve výzkumu se objevilo 30 % respondentů, kteří preferovali léto. Po zamyšlení jsem zhodnotila, že je to možná kvůli jejich spolucestujícím. Těmi jsou totiž často děti, které jsou omezené letními prázdninami. Zaměřila jsem se tedy na návaznost otázek č. 2, č. 6 a č. 17, které se týkaly období realizace dovolených, s kým nejčastěji senioři cestují a jakého jsou pohlaví. V grafu níže, můžeme vidět, že 69 seniorů preferovalo léto a 50 z nich byly ženy a 50 žen také odpovědělo, že nejčastěji cestují se svými dětmi nebo vnoučaty. Graf č. 24: Preference léta

Zdroj: vlastní šetření Dalším rysem je možné uvést krátkodobé cestování seniorů. Z hlediska času a financí často člověk realizuje více výletů během roku a pouze 1x až 2x delší pobyt. Dalším zjištěním byly oblíbené destinace. Tím, že hned v první otázce jsme mohli zhodnotit převahu tuzemských dovolených, tak můžeme říct, že převahu také získala Česká republika. Zahraničními oblíbenými destinacemi jsou evropské státy (Španělsko, Itálie, Řecko, Chorvatsko, Francie a sousední státy České republiky). Z exotičtějších 45

zemí je to pak Tunisko a Egypt. Oblíbenými začínají být i Thajsko, Maledivy nebo Amerika. Maledivy navštěvují pro relaxaci, pohodlí, luxus, moře a pláže. Jižní Ameriku však spíše pro poznání cizí kultury a života domorodců. Vyvrátit však mohu informaci o preferovaném dopravním prostředku seniorů. Sekundární zdroje uvádí, že senioři dávají přednost autobusové nebo letecké dopravě. Z mého šetření je však patrné, že v dnešní době více a více seniorů vlastní automobil a přepraví se raději sami. Důvodem mohou být všude zmiňované pády letadel nebo dopravní nehody autobusů. Další možností může být i případ, kdy senior jede s rodinou, která vlastní automobil, takže je autem pouze vezen. Letadlem se přepravují do zemí, kam je tato doprava nejvýhodnější (Egypt apod.). Další zkoumanou otázkou mohu potvrdit a zároveň i popřít tvrzení týkající se spolucestujících. Informace, že senior cestuje s vnoučaty nelze vyvrátit. Tento fakt přetrvává. Nejčastější odpovědí však byly „manžel/manželka“ či „partner/partnerka“. Bojíme se totiž být bez partnera, bez přátel a bez rodiny. [13] Důvodem může být i zvyk nebo radost ze společně stráveného času. V některých publikacích se uvádí, že senioři preferují relaxační, wellness a lázeňské pobyty v tuzemsku a v zahraničí odpočinkovou dovolenou u moře. V jiných se zase uvádí, že senioři začínají preferovat aktivní a sportovní dovolené spojené s oblíbenými aktivitami. Aktivity však musí být přiměřené tělesnému zdraví seniora. Z výsledků svého šetření mohu naprosto potvrdit obě tvrzení. Z otázky č. 7 můžeme vyčíst, že dnešní senioři se opravdu cítí lépe než dříve a jsou ochotni podnikat sportovní a aktivnější dovolené. Nejčastěji jsou pro ně nabízeny hotely, kde jsou k dispozici bazén, fitness, kola či nordic walking. [14] Největší nabídka seniorských agentur se však upíná na dovolené u moře a poznávací zájezdy. Na webových stránkách senioragency.cz nabízí pobytové zájezdy pro seniory 55+ v rámci senior klubu, týdenní i víkendové relaxační pobyty v termálních lázních nebo poznávací zájezdy po Evropě určené seniorům. [15] Jak už jsem zmínila, propojením jednotlivých otázek jsem zjistila, že dovolenou u moře vybírají většinou senioři jezdící se svými vnoučaty. Relaxační dovolené vybíraly spíše ženy, které uváděly, že cestují s kamarádkami. Aktivní sportovní nebo poznávací zájezdy preferují manželé, kteří cestují ve dvou. U stravování preferují polopenzi a převažujícím druhem ubytování zde byl hotelový pokoj, apartmán s kuchyňkou a chalupa. 46

Informace týkající se fakultativních výletů pro seniory přinesly jednoznačné výsledky. Senioři fakultativní výlety spíše nevyužívají, a pokud ano, tak si je zakoupí až přímo v daném místě/destinaci. Potvrdit mohu i další specifický rys seniorů, a to že jen málo objednávají zboží a služby přes internet. Mnoho seniorů stále preferuje osobní kontakt. Rádi si nechají poradit od prodejce/kyně, mohou se hned zeptat, popovídat si o destinaci, říct své požadavky atd. Jsme však v době, kdy svět více a více závisí na výpočetní technice a i senioři na počítači umí objednávat dovolené. Nejvíce takto objednává senior ve věku 50 – 60 let. Do budoucna se však očekává, že poroste podíl starších 60 let, kteří budou mít doma nebo v práci k dispozici počítač, a bude tak nakupovat na internetu ještě více seniorů. Tuto možnost odpovídali hlavně dotazovaní ve věku 50 – 60 let. Osoby starší spíše upřednostňují osobní kontakt s prodejkyní v cestovní kanceláři. Rádi si popovídají o destinaci, nechají si poradit a mají dotazy. Navíc plno lidí ze starší věkové skupiny ani s internetem neumí pracovat nebo ani nemají počítač. Na druhou stranu se předpokládá, že poroste podíl těch, kteří mají doma nebo v práci k dispozici počítač i internet. Ačkoliv v otázce č. 15 respondenti odpovídali, že jim na ceně nezáleží, stejně senioři slyší na slevy a snížené ceny. Z grafického zobrazení otázky č. 12 je patrné, že mnoho z nich si uplatňuje seniorské slevy nebo slevy formou včasného nákupu tzv. „first minute“. U výletů cenu zpravidla neřeší, u krátkodobého pobytu už převážně mají cenové požadavky, vejít se do 3 000,- Kč a u dlouhodobých pobytů se snaží vejít do 10 000,- Kč na osobu a 37 % respondentů cenu neřeší vůbec. Chtějí si totiž vychutnat pobyt do sytosti. Jsou senioři (50 +), kteří ještě pracují a mají stálý plat, nebo kteří už jsou v důchodu a pobírají starobní důchod, ale navíc si brigádně přivydělávají. Jedním z trendů jsou rostoucí příjmy. Od roku 1992 do roku 2015 se nominální důchod v průměru znásobil 4,543 krát [ MPSV, 2013 ] Cestování si v současné době může dovolit více osob a očekává se i vynakládání většího množství peněz na jednotlivé cesty těch, kteří cestovali již v minulosti. Dochází však také k tomu, že s rostoucím příjmem lidé mění své priority a nechtějí všechen čas obětovat práci na úkor svého volného času.

47

7 Závěr Cílem této bakalářské práce byl výzkum nákupního a spotřebního chování seniorů na trhu cestovního ruchu a porovnání primárních a sekundárních dat. Toto téma jsem si vybrala, protože si myslím, že do budoucna se bude trh cestovního ruchu soustředit právě na segment seniorů. Důvodem je patrné stárnutí populace, kdy bude stále přibývat lidí v seniorském věku. Známé velké cestovní kanceláře sice nabízí seniorské slevy, ale po podrobnějším prostudování nabídky zájezdů i ostatních služeb, často není patrné přizpůsobení požadavkům a potřebám seniorů. Při realizaci výzkumu jsem měla možnost s několika dotazovanými pohovořit a zeptat se osobně na doplňující informace. Zajímaly mě jejich názory a zkušenosti s cestováním. Dnešní senioři se necítí být staří a chtějí svůj volný čas využít k cestování. Naplňují je i aktivity, které mají rádi. Předpokládám tedy, že účast seniorů na cestovním ruchu by měla jen a jen narůstat. Důvodem je nejen lepší zdravotní péče, ale i zdravý životní styl, dostatek fondu volného času a finančních prostředků. Výzkum ukazuje, kolik seniorů aktivně cestuje po památkách, nových kulturách a přírodě. Našla jsem i skupinu seniorů, kteří společně cestují po exotických zemích a mnoho těch, kteří si rádi odpočinou ve wellness nebo lázních. Cestovní kanceláře a ostatní podniky cestovního ruchu by se tedy měli více zaměřit na potřeby seniorů a podle toho pro ně sestavovat produkty. Bylo by vhodné proškolit své zaměstnance, kteří komunikují se seniory. Právě i například pouhé zlepšení komunikace může přispět ke zvýšení zájmu seniorů o cestování. Dle mého názoru by moje práce mohla být přínosná zejména podnikům, které si uvědomují perspektivu segmentu seniorů a snaží se o efektivnější komunikaci s nimi, a také v návaznosti na jejich potřeby, přání a požadavky kompletují své balíčky služeb, nebo se o to alespoň začínají pokoušet. Tato práce je přínosná zejména pro to, že obsahuje výzkum sekundárních informací týkající se nákupního a spotřebního chování seniorů. Doufám tedy, že má práce a výzkum povedou ke zlepšení situace v oblasti cestovního ruchu českých seniorů a konstatuji, že cíl práce se prostřednictvím analýz primárních a sekundárních dat podařilo naplnit.

48

Seznam použitých literárních zdrojů 1.

GÚČIK, M. Základy cestovného ruchu. Banská Bystrica: Občianske združenie Ekonómia, 2000. ISBN 80-8055-355-6

2.

GÚČIK, M. Cestovný ruch pre hotelové a obchodné akademie, Bratislava: Slovenské pedagogické nakladatelstvo, 2001. ISBN 80-08-03071-2

3.

HESKOVÁ, M. Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha: Fortuna, 2006. ISBN 80-7168-948-3

4.

HUNZIKER, W., KRAPF, K. Grundriss der Allgemeinen Fremdenverkehrslehre. Zürich: Polygraph Verl, 1942.

5.

KLUFOVÁ, R., NÝVLTOVÁ, J., FRANCOVÁ, V. Senior tourism potencial in the Czech republic. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2010. 587/588 s. Dostupné z: http://konference.osu.cz/cgsostrava2010/dok/Sbornik_CGS/Geografie_cestovniho _ruchu/Potencial_cestovniho_ruchu_senioru.pdf

6.

KOTLER, P. 2007. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1545-2

7.

KOUDELKA, J. Spotřební chování a segmentace trhu. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. ISBN 80-86730-01-8

8.

KŘESŤAN, V. Marketing. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2008.

9.

LITTRELL, M., PAIGE, R., SONG, K. Senior travellers: Tourism activities and shopping behaviour, 2004.

11. PATTERSON, I. Growing Older: Tourism and lemur Behaviour of older Adults, 2006. 12.

PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Cestovní ruch - výkladový slovník, 1. vyd. Brno: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. ISBN 80-239-0152-4

13.

RYGLOVÁ, K., BURIAN, M., VAJČNEROVÁ, I. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příleţitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, ISBN 978-80-2474039-3

49

Seznam internetových zdrojů [1] SÖLTER, M. Skript Management in der Freizeit- und Tourismuswirtschaft. [online]. [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: http://drschnaggels2000.surfino.info/Geschichte_der_Tourismuswissenschaft.html [2] Management Mania: Segmentace trhu. [online]. [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/segmentace-trhu Senior tourism. [online]. [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://www.acsedu.co.uk/Info/Hospitality-and-Tourism/Tourism/Senior-Tourism.aspx [3] Věk, kdy je člověk už starý, oficiálně neexistuje, experti mluví o 75 letech. [online]. [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/domaci/280808-vek-kdy-jeclovek-uz-stary-oficialne-neexistuje-experti-mluvi-o-75-letech.html [4] Definition of an older or elderly person. [online]. [cit. 2015-02-24]. Dostupné z: http://www.who.int/healthinfo/survey/ageingdefnolder/en/ [5] Studie - Generace 55+. [online]. [cit. 2015-02-25]. http://www.ogilvy.cz/files/1865_studie_mather_generace55+.pdf

Dostupné

z:

[6] DVOŘÁKOVÁ, Šárka. Proč se soustředit na seniory?. [online]. [cit. 2015-02-25]. Dostupné z: http://strategie.e15.cz/prilohy/marketing-magazin/proc-se-soustredit-naseniory [7] Marketingový trh a jeho „nová“ generace. [online]. [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: http://www.mediaguru.cz/2011/12/marketingovy-trh-a-jeho-novagenerace/#.VPV4tS5t7QI [8] Generace 50+ je podle výzkumu generací televizní. [online]. [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: http://www.mediaguru.cz/2011/11/vyzkum-generace-50-je-generacitelevizni/#.VPV5vy5t7QI [9] HABARTOVÁ, Pavlína. Singles tvoří již pětinu domácností jednotlivců. [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.statistikaamy.cz/2014/05/singles-tvori-jizpetinu-domacnosti-jednotlivcu/ [10] JANG, Shawn a Chi-Mei Emily WU. Seniors’ travel motivation and the influential factors: An examination of Taiwanese seniors [online]. 2006[cit. 2015-03-27]. Tourism Management, Vol. 27. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0261517705000038 [11] CZECHTOURISM. Demografické změny a cestovní ruch. [online]. 2011 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://vyzkumy.czechtourism.cz/0607/demograficke-zmenya-cestovni-ruch

50

[12] Věková skladba obyvatelstva ČR. [online]. [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: https://www.czso.cz/staticke/animgraf/cz/ [13] Strach být sám. [online]. [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://zenhabits.cz/strachbyt-sam-2/ [14] Dovolená pro seniory: Aktivní či relaxační. [online]. [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.i-senior.cz/dovolena-pro-seniory-aktivni-ci-relaxacni/ [15] CA Senior Agency. http://www.senioragency.cz/

[online].

51

[cit.

2015-03-27].

Dostupné

z:

Seznam obrázků a tabulek Obr. č. 1: Myšlenková mapa – úlohy marketingu ve společnosti a podniku Obr. č. 2: Senioři v prognóze obyvatelstva ČR na období 2008 – 2070 Obr. č. 3: Modifikovaný model „Podnět – Černá skříňka – Odezva“ Tab. č. 1:Vývoj nominálního a reálného starobního důchodu v roce 2005 - 2013

52

Seznam grafů Graf č. 1: Preferovaná dovolená Graf č. 2: Seniory preferované roční období pro výlety a dovolené Graf č. 3: Frekvence výletů Graf č. 4: Frekvence kratších pobytů (1 – 3 dny) Graf č. 5: Frekvence delších pobytů (3 a více dní) Graf č. 6: Frekvence realizace tuzemských výletů a dovolených Graf č. 7: Frekvence cestování do zemí jižní Evropy Graf č. 8: Frekvence cestování do ostatních zemí Evropy Graf č. 9: Frekvence cestování do exotických zemí Graf č. 10: Seniory preferovaný dopravní prostředek Graf č. 11: Spolucestující Graf č. 12: Seniory preferovaná forma dovolené Graf č. 13: Seniory preferované stravovací služby Graf č. 14: Seniory preferované ubytování Graf č. 15: Využívání fakultativních výletů Graf č. 16: Nákup dovolených Graf č. 17: Vliv na výběr dovolené Graf č. 18: Nabídka zájezdů pro seniory Graf č. 19: Příjmová situace respondentů Graf č. 20: Ochota utratit finanční prostředky za výlet Graf č. 21: Ochota utratit finanční prostředky za kratší pobyt Graf č. 22: Ochota utratit finanční prostředky za delší pobyt 53

Graf č. 23: Věk respondentů Graf č. 24: Preference léta

54

Seznam příloh Dotazník Vývoj nominálního a reálného starobního důchodu v roce 2005 - 2013

55

Dotazník Vážená paní, vážený pane, dovolte mi obrátit se na Vás s prosbou o vyplnění tohoto dotazníku, který slouží k výzkumu nákupního a spotřebního chování na trhu cestovního ruchu pro moji bakalářskou práci. Dotazník je anonymní. Vyberte vždy možnost, která se nejvíce blíží Vaší odpovědi. Předem děkuji za Vaši ochotu a čas strávený při vyplňování dotazníku.

1. Kde raději trávíte svůj volný čas? a) dovolená v ČR

b) dovolená v zahraničí

2. Jaké roční období preferujete? Vyberte i více odpovědí (max. 2) b) léto

a) jaro 3. Kolikrát za rok cestujete? Jednodenní výlet a) necestuji b) 1x c) 2x d) 3x e) vícekrát

c) podzim

Kratší pobyt (1 – 3 dny) a) necestuji b) 1x c) 2x d) 3x e) vícekrát

d) zima

Delší pobyt (3 a více dní) a) necestuji b) 1x c) 2x d) 3x e) vícekrát

4. Jaká je Vaše preferovaná destinace a kolikrát do roka ji navštívíte? Česká republika

Jižní Evropa (Chorvatsko, Itálie, Francie, Španělsko)

Ostatní evropské státy

Exotika (Afrika, Jižní Amerika, Asie)

a) nikdy

a) nikdy

a) nikdy

a) nikdy

b)1x

b)1x

b)1x

b)1x

c) 2x

c) 2x

c) 2x

c) 2x

d)vícekrát

d)vícekrát

d)vícekrát

d)vícekrát

5. Který dopravní prostředek nejčastěji využíváte při cestě na dovolenou? a) auto b) loď c) autobus 6. S kým nejčastěji cestujete? Vyberte i více odpovědí (max. 2) a) b) c) sám/sama se svými s manželem/manželkou dětmi/vnoučaty

d) letadlo

d) s kamarádem/kamarádkou

7. Preferujete? Vyberte i více možností (max. 3) a) relaxační (wellness) dovolená

b) aktivní (sportovní) dovolená

c) dovolená u moře

d) poznávací dovolená

e) dovolená na lodi

f) eurovíkend

8. Jaké stravovací služby nejčastěji využíváte? a) vlastní strava

b) jen snídaně

c) polopenze

d) plná penze

9. Jaké je Vámi preferované ubytování během dovolené? a) hotelový pokoj b) apartmán s kuchyňkou d) kajuta na lodi

c) kemp (stan, chatka) f) jiné: ……………….

e) chalupa

10. Využíváte i fakultativní výlety na dovolené? a) předem zaplacené na b) nabízené přímo v pobočce destinaci 11. Kde a jak nejčastěji nakupujete dovolenou? a) na pobočce CK nebo agentuře c) přes internet na slevových portálech

e) all inclusive

c) nevyužívám

b) přes internet u cestovní kanceláře d) jinak: ……………………….

12. Co Vás nejvíce ovlivňuje při výběru? Vyberte i více možností (max. 2) a) cena b) nákup u oblíbené CK c) nabízená destinace d) propagovaná e) poskytnutá sleva pro f) jiné ………………. destinace seniory 13. Je podle Vás nabídka zájezdů pro seniory dostačující? a) ano b) ne

c) nevím

14. Jaká je vaše příjmová situace? a) ještě pracuji a mám stálý plat

b) jsem v důchodu (pobírám starobní důchod)

15. Kolik jste ochotni utratit za dovolenou na osobu? Jednodenní výlet Kratší pobyt a) do 200,- Kč a) do 1 000,- Kč b)do 500,- Kč b) do 3 000,- Kč c) do 1 000,- Kč c) do 5 000,- Kč d)na tom nezáleží d) na tom nezáleží

c) jsem v důchodu a k tomu pracuji (např. brigádně, na částečný úvazek)

Delší pobyt (3 a více dní) a) do 3 000,- Kč b) do 5 000,- Kč c) do 10 000,- Kč d) na tom nezáleží

16. Do jaké věkové skupiny spadáte? a) 50 - 55

b) 56 – 60

c) 61 - 65

d) 65 – 70

e) 71 - 75

f) 75 a víc

17. Jste? a) žena

b) muž

Děkuji za Váš čas.

Vývoj nominálního a reálného starobního důchodu v roce 2005 - 2013

Zdroj: (MPSV, 2013)

Nákupní a spotřební chování seniorů na trhu cestovního ruchu

Recommend Documents