Itálie: ekonomika a postavení na mezinárodním trhu cestovního ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Hlavní specializace: Cestovní ruch

Itálie: ekonomika a postavení na mezinárodním trhu cestovního ruchu (diplomová práce)

Autor: Bc. Adam Levák Vedoucí práce: doc. Ing. Josef Abrhám, PhD.

2014

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Itálie: ekonomika a postavení na mezinárodním trhu cestovního ruchu“ vypracoval samostatně a s využitím uvedené literatury.

V Praze dne 2. 5. 2014

……………………. podpis

Poděkování: Děkuji vedoucímu práce doc. Ing. Josefu Abrhámovi, PhD. za odborné vedení diplomové práce a za cenné připomínky. Dále děkuji své přítelkyni za závěrečnou kontrolu českého pravopisu a gramatiky.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 1 1

2

3

4

Analýza ekonomické situace Itálie ..................................................................................... 5 1.1

Základní informace o teritoriu ..................................................................................... 5

1.2

Globální finanční krize a ekonomické reformy Itálie .................................................. 6

1.3

Podmínky investování v Itálii .................................................................................... 10

1.4

Obchodní bilance a struktura obchodu ...................................................................... 12

1.5

Ukazatele ekonomické výkonnosti Itálie ................................................................... 16

1.6

Konkurenceschopnost ekonomiky Itálie ................................................................... 19

Analýza cestovního ruchu Itálie ....................................................................................... 21 2.1

Základní informace o cestovním ruchu v Itálii .......................................................... 21

2.2

Trendy cestovního ruchu v Itálii ................................................................................ 23

2.3

Základní data a fakta o cestovním ruchu v Itálii ....................................................... 24

2.4

Příjezdový cestovní ruch ........................................................................................... 27

2.5

Výjezdový cestovní ruch ........................................................................................... 32

2.6

Konkurenceschopnost cestovního ruchu Itálie .......................................................... 37

Komparace Itálie se zeměmi PIGS ................................................................................... 39 3.1

Ekonomická úroveň Itálie, Portugalska, Řecka a Španělska ..................................... 40

3.2

Konkurenceschopnost ekonomik zemí PIGS ............................................................ 47

3.3

Cestovní ruch Itálie, Portugalska, Řecka a Španělska ............................................... 51

3.4

Konkurenceschopnost cestovního ruchu zemí PIGS ................................................. 67

Analýza regionů Lombardie a Kalábrie ........................................................................... 74 4.1

Komparace ekonomiky Lombardie a Kalábrie .......................................................... 77

4.2

Komparace cestovního ruchu Lombardie a Kalábrie ................................................ 82

Závěr......................................................................................................................................... 90 Seznam použité literatury ......................................................................................................... 95 Seznam grafů ............................................................................................................................ 99 Seznam obrázků ..................................................................................................................... 100 Seznam tabulek ...................................................................................................................... 101 Seznam použitých zkratek ...................................................................................................... 102

Úvod Důvodem pro psaní diplomové práce na téma „Itálie: ekonomika a postavení na trhu cestovního ruchu“ byl autorův osobní zájem a kladný vztah k této jihoevropské zemi a také zájem o rozšíření si vědomostí o vývoj Itálie jak z pohledu ekonomického, tak z pohledu postavení v cestovním ruchu. Toto téma je hodno zpracování z několika důvodů, podle autora nejdůležitější je nedávná globální ekonomická krize, která přímo vybízí ke komparaci ekonomického vývoje před a po ní. Dalším důvodem je příležitost sledovat trendy ve vývoji ekonomiky a cestovního ruchu v Itálii v jednom dokumentu a diplomová práce je hodna zpracování také kvůli uvědomění si, jakou silou disponuje dnešní Itálie z hlediska konkurenceschopnosti. Italská republika je zemí s výjimečnou historií, která i ve 21. století patří k ekonomicky nejvyspělejším zemím a důležitou roli hraje také v cestovním ruchu. Cestovní ruch je neustále se rozvíjející odvětví světového hospodářství a je zřejmé, že pro Itálii je důležité podporovat dlouhodobý rozvoj cestovního ruchu. Itálie je nepochybně nádhernou zemí, která je oblíbenou

destinací turistů z celého světa. Cestovní ruch má v Itálii dlouhou tradici, táto země byla vždy jednou z nejvýznamnějších destinací cestovního ruchu. Důvodem je hlavně rozmanitost prostředí a možností díky příznivému klimatu, bohaté historii či turistické infrastruktuře na vysoké úrovni. V neposlední řadě je Itálie atraktivní pro turisty díky protáhlému tvaru země, který nabízí skvělé podmínky pro zimní sporty horský turismus na severu, přímořský cestovní ruch provozovaný podél téměř celého pobřeží a velké množství kulturních a přírodních památek rozesetých po celé Itálii. Stále oblíbenější jsou pobytové i poznávací zájezdy a stále více se propaguje agroturistika nabízející vyzkoušení si života na italském venkově. Výše zmíněné předpoklady jsou jen zlomkem ze všech, které Itálii umožnily rozvoj cestovního ruchu a vysokou konkurenceschopnost v tomto sektoru národního hospodářství. Italská ekonomika byla hodnocena v roce 2011 podle Mezinárodního měnového fondu jako 8. největší ekonomika světa a 4. největší ekonomika EU.1 V poslední dekádě se však potýká podobně jako jiné evropské státy s ekonomickými problémy, přičemž nejvíce se v médiích objevují jako důvody nízké tempo hospodářského růstu, nízká produktivita, vysoký veřejný dluh a hospodářská krize, která ještě více zpomalila ekonomický růst. Kromě těchto 1

Export.cz. Ekonomická charakteristika země. [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.export.cz/evropa/italie/italie-ekonomicka-charakteristika-zeme.

1

překážek bojuje italská vláda s dlouhodobým problémem regionální diferenciace, když vývoj ekonomicky vyspělejších regionů sever a střed Itálie ještě více zvýrazňuje zaostalost jihoitalských oblastí. Tento problém má však dlouhodobý charakter a řešení je v nedohlednu. Jak napovídá název práce, klíčovými tématy jsou italská ekonomika a cestovní ruch. Cílem této práce je proto analýza klíčových ekonomických ukazatelů a ukazatelů cestovního ruchu a následné určení trendů ve vývoji italské ekonomiky a cestovního ruchu v posledních letech. Dílčími cíli v ekonomické části diplomové práce je zjistit jakými opatřeními se pokouší zvrátit nepříznivou ekonomickou situaci italská vláda a dále jakou pozici zastává Itálie v rámci skupiny PIGS. V části věnující se cestovnímu ruchu jsou dílčími cíli určení dlouhodobého vývoje a postavení na trhu mezinárodního cestovního ruchu ve srovnání se zeměmi subregionu jižní Evropy. Dílčím cílem poslední kapitoly bude komparace dvou italských regionů s rozdílnou ekonomickou vyspělostí s důrazem na regionální diferenciaci mezi severem a jihem. Za účelem zpracování diplomové práce byly sbírány informace pomocí studia převážně elektronických zdrojů zabývajících se danou problematikou. Jednalo se především o prameny typu výzkumné zprávy světových organizací, úřední dokumenty, statistické údaje a podobně.

V diplomové práci jsou použity hlavně metody analýzy a komparace, přičemž nejvíce byla využita statistická data, která umožňují zhodnotit vývoj vybraných ukazatelů italské ekonomiky a cestovního ruchu a srovnat je s italskými regiony i jinými zeměmi. Pro potřeby vypracování diplomové práce byly použity zejména zdroje v českém, anglickém a italském jazyce. Z hlediska zdrojů jsou pro práci využívány spíše elektronické zdroje. Je to dáno charakterem diplomové práce, neboť autor potřebuje pracovat se zdroji obsahující nejaktuálnější informace a je jich k dispozici podstatně větší množství než v tištěné formě. V první kapitole vychází práce z informací a statistických dat stránky Ministerstva zahraničních věcí České republiky EXPORT.CZ a oficiálního portálu pro podnikání a export BusinessInfo.cz. Druhá kapitola čerpá data především z výzkumných zpráv organizací World Travel & Tourism Council, UNWTO, OECD, World Economic Forum a Eurostat. Ve třetí kapitole bude čerpat autor z dat Evropského statistického úřadu doplněných o údaje ze Světového ekonomického fóra a Světové rady cestování a cestovního ruchu (WTTC).

2

Diplomová práce je rozdělena do čtyř kapitol, přičemž první se věnuje ekonomice, druhá cestovnímu ruchu, třetí srovnání ekonomiky a cestovního ruchu s Portugalskem, Řeckem a Španělskem. Poslední kapitola se zaobírá komparací ekonomiky a cestovního ruchu vybraných italských regionů. První kapitola práce je zaměřena na základní informace o Itálii a ekonomickou část, přičemž v této části je analyzován vliv hospodářské krize na ekonomický vývoj Itálie za pomoci ukazatelů ekonomické výkonnosti. První kapitola se zabývá také opatřeními, která přijala italská vláda ve snaze zlepšit stav italské ekonomiky po krizi. V této kapitole bude rovněž zhodnocena konkurenceschopnost ekonomiky Itálie na základě hodnocení Světového ekonomického fóra. V rámci této kapitoly se bude autor snažit odpovědět na otázky:

Jaké

jsou

hlavní

příčiny

nízké

produktivity

italské

ekonomiky?

Jakými opatřeními bojuje italská vláda proti špatnému stavu ekonomiky a jak se snaží podpořit

přiliv zahraničních

investic?

Jakou konkurenceschopností

disponuje

Itálie

ve srovnání s inovativně taženými ekonomikami? Druhá kapitola všeobecně charakterizuje cestovní ruch v Itálii a následně zachytává vývoj příjezdového, výjezdového a domácího cestovního ruchu. Kromě toho se krátce věnuje také trendům v italském cestovním ruchu v souvislosti s ekonomickou krizí. V této kapitole se objeví také informace o příjmech jak z hlediska business a leisure cestovního ruchu, tak z pohledu příjezdového a domácího turismu. Druhá kapitola se zaměří i na výjezdový cestovní ruch a výdaje na něj. Neméně důležitou součástí této kapitoly je zhodnocení konkurenceschopnosti cestovního ruchu Itálie v celosvětovém měřítku. Druhá kapitola by měla zodpovědět následující otázky: Jak se cestovní ruch podílí na italském hrubém domácím produktu a zaměstnanosti? Jak se vyvíjel počet mezinárodních příjezdů a příjmy Itálie z nich? Jaké jsou trendy v cestovním ruchu a jak by se měl vyvíjet v budoucnosti? V třetí kapitole se autor věnuje komparaci Itálie s Portugalskem, Řeckem a Španělskem (země skupiny PIGS) z hlediska ekonomické úrovně pomocí makroekonomických ukazatelů a také pomocí konkurenceschopnosti ekonomik těchto zemí. Dále se tato kapitola bude zabývat postavením Itálie na trhu cestovního ruchu ve srovnání se zeměmi PIGS. V rámci třetí kapitoly se autor soustředí na zodpovězení otázek: Jaké nejčastější umístění dosahuje Itálie

3

ve vybraných makroekonomických ukazatelích v rámci skupiny PIGS? Je Itálie v ekonomice a cestovním ruchu konkurenceschopnější než Portugalsko, Řecko a Španělsko? Poslední kapitola diplomové práce je zaměřena na italské regiony Lombardie a Kalábrie. Ty budou srovnány a díky odlišné ekonomické vyspělosti a různé formě cestovního ruchu přitahující turisty bude poukázáno na stále více se prohlubující regionální diferenciaci. Tato kapitola se skládá z charakteristiky regionu Lombardie a Kalábrie, analýzy a komparaci vybraných indikátorů. Závěrečná kapitola by měla odpovědět na otázky: Vykazují vybrané ukazatele v regionech Lombardie a Kalábrie stejnou tendenci ve vývoji? Vyvíjel se příjezdový cestovní ruch stejně v obou regionech?

4

1 Analýza ekonomické situace Itálie 1.1 Základní informace o teritoriu Italská republika, jak zní oficiální název této středomořské země, je parlamentní republikou na čele s prezidentem Giorgiem Napolitanem. Rozkládá se na území o velikosti 301 338 km2, přičemž území s tektonicky činným podložím tvoří až 28 026 km2. S počtem obyvatel téměř 60 milionů je čtvrtou nejlidnatější zemí v Evropě. Společná evropská měna euro byla v Itálii zavedena 1. ledna 2002. Itálie se administrativně dělí na 20 regionů a 103 provincií. Hlavním městem je Řím s počtem obyvatel 2,75 milionu. Dalšími velkými městy jsou Milán (1,3 milionu), Neapol (960 tisíc) a Turín (909 tisíc).2 Podíl ekonomicky činného obyvatelstva v roce 2012 tvořil 56,8 % všech obyvatel. Negativním demografickým faktorem je celkový přirozený přírůstek obyvatelstva, který v roce 2012 činil – 78 697 obyvatel. Komplexní přírůstek v tomtéž roce byl pozitivní a to 291 020 obyvatel. Důvodem je zvyšování migrace, Itálie patří k cílovým zemím z hlediska migračních toků. V roce 2008 mělo v zemi povolení k pobytu 3,5 milionů cizinců (5,8 %), ke konci roku 2010 to bylo již 4,2 milionů, což představovalo 7 % Italů a v roce 2012 se počet cizinců trvale žijících v Itálii zvýšil na téměř 4,4 milionu (7,3 % všech obyvatel).3 Itálie byla v roce 2011 podle Mezinárodního měnového fondu 8. největší ekonomikou světa a 4. největší ekonomikou v EU. Italský hrubý domácí produkt klesl v roce 2012 o 2,2 % a hospodářské recesi v roce 2012 odpovídal mimo jiné vývoj nezaměstnanosti, která se z 9,5 % (prosinec 2011) vyšplhala na 11,2 % v prosinci 2012 (nejvyšší od roku 1992). Domácí trh postihla klesající spotřeba. Soukromou spotřebu v recesi vystihuje vývoj na trhu nových automobilů, kde se počet nově přihlášených vozů dostal na úroveň konce 70. let. Meziročně se počet prodaných vozů snížil o 19,9 %. Dopady recese v Itálii zmírňují pouze exportéři, meziročně vzrostl italský vývoz o 3,6 % (dovoz klesl o 8,2 %).4

2

Export.cz. Základní informace o teritoriu. [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.export.cz/evropa/italie/italie-zakladni-informace-o-teritoriu. 3 BusinessInfo.cz. Itálie: Základní informace o teritoriu. [online]. [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/italie-zakladni-informace-o-teritoriu-18349.html. 4 Export.cz. Ekonomická charakteristika země. [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.export.cz/evropa/italie/italie-ekonomicka-charakteristika-zeme.

5

Itálie patří k zakládajícím státům Evropské unie a do uskupení hospodářsky nejvyspělejších ekonomik světa G-8. Je členem většiny významných mezinárodních organizací jako jsou OSN, WHO, NATO, ZEU, OBSE, EU, WTO, MMF, WB a další. V zahraniční politice klade Itálie velký důraz na rozvoj vztahů se zeměmi Středomoří a usiluje o zvýšení významnosti společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU ve Středomoří. Středomoří je sice pro Itálii zdrojem problémů s migrací, ale současně i významným zdrojem energií. Itálie dováží ropu a zemní plyn z Libye i Alžírska. Také je členem významných regionálních uskupení jako například Unie pro Středomoří, SEI (Středoevropská iniciativa), Trilaterála ItálieMaďarsko-Slovinsko či Středozemní fórum.5

1.2 Globální finanční krize a ekonomické reformy Itálie Italský finanční systém byl globální finanční krizí z konce roku 2008 zasažen minimálně. Tento pozitivní fakt lze přičíst především konzervativní politice italských bank, které jsou silně vázané na lokální teritorium a nebyly tak příliš vystaveny vysoce rizikovým zahraničním finančním nástrojům.6 Státní rozpočet Italský parlament ještě v červenci 2008 schválil zjednodušenou verzi státního rozpočtu pro tříleté období 2009 - 2011. Nejdůležitější novinkou je tříleté rozpočtové období (místo ročního), větší rozhodovací autonomie vládních resortů a jednotlivých regionů v rámci posílení fiskálního federalismu. Všem ministerstvům byla stanovena horní hranice rozpočtových výdajů, přičemž jejich rozložení v čase si určovaly resorty do značné míry samostatně. Vláda tím odstranila každoroční problém zdlouhavého schvalování státního rozpočtu, který pak byl často schválen až ke konci kalendářního roku. Jedním z hlavních cílů současné vlády v oblasti rozpočtové politiky je dosažení vyrovnaného státního rozpočtu.7

5

Farnesina - Ministero degli Affari Esteri. La Politica Estera italiana. [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.esteri.it/MAE/IT/Politica_Estera/. 6 BusinessInfo.cz. Itálie: Finanční a daňový sektor. [online]. [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/italie-financni-a-danovy-sektor-18353.html. 7 Export.cz. Finanční a daňový sektor. [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.export.cz/evropa/italie/italie-financni-a-danovy-sektor.

6

Daňový systém Italský daňový systém prošel od nástupu vlády Maria Montiho v listopadu 2011 rozsáhlou reformou, jejímiž stěžejními rysy jsou snížení sazby daně z příjmu právnických osob na 27,5 %, částečné osvobození (95 %) kapitálových zisků z prodeje majetkových účastí ve společnostech registrovaných v Itálii nebo v zahraničí. Dále byl zrušen kreditní daňový systém u dividend a zavedeno částečné daňové osvobození (95 %) dividend z investic do společností registrovaných v Itálii nebo v zahraničí. Také byl zaveden strop odpočtů na placení úroků ve výši 30 % hrubých provozních příjmů průmyslových nebo obchodních společností a 96 % u finančních společností. Neméně důležitým rysem je osvobození podniků od daně z kapitálových příjmů reinvestovaných do nově zakládaných podniků, tzv. start-up.8 Daňové pobídky pro firmy Pro firmy, které přijímají nové zaměstnance a pro nově založené firmy, připravila italská vláda významné daňové úlevy. Zaměstnavatelé budou mít k dispozici daňovou úlevu ve výši 35 % z nákladů za každého nového zaměstnance se smlouvou na dobu neurčitou, maximálně ve výši 200 tisíc eur za rok. Nově vznikající firmy mohou využít daňových úlev i za nábor pracovníků na dobu určitou nebo za zaškolování čerstvých absolventů škol. Vláda vedená premiérem Mariem Montim úspěšně odvrátila hospodářskou katastrofu v podobě pádu do pasti platební neschopnosti státu. V listopadu 2011, kdy byla Montiho vláda jmenována, se vládní dluhopisy obchodovaly s kriticky vysokou úrokovou sazbou přes 7% a hrozilo, že Itálie bude následovat Irsko, Portugalsko a Řecko, protože nebude schopná refinancovat vysoký veřejný dluh prostřednictvím trhu. Restriktivní fiskální opatření zvyšující daňovou kvótu, byly následně oceněny ze strany investorů a úrokové sazby se snížily. Tato opatření sice negativně přispěla k prohlubování recese, ale v současnosti, kdy již nehrozí bezprostřední nebezpečí krize na dluhopisovém trhu, lze očekávat, že se nová vláda bude snažit podpořit hospodářský růst právě snižováním daňové zátěže.9

8

Export.cz. Finanční a daňový sektor. [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.export.cz/evropa/italie/italie-financni-a-danovy-sektor. 9 Export.cz. Očekávaný vývoj v teritoriu. [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.export.cz/evropa/italie/italie-ocekavany-vyvoj-v-teritoriu.

7

Změny podnikatelského prostředí v roce 2014 Díky nové vládě dochází k několika změnám, které se dotknou i podnikatelského prostředí. Od roku 2014 nabude platnost několik daňových úprav a novinek, které potěší hlavně italské firmy bojující v posledních letech s rostoucím daňovým zatížením. Nejtěžším úkolem je prosazení vládní reformy trhu práce, který je podnikatelskou sférou v Itálii dlouhodobě kritizován pro nízkou flexibilitu a propastné rozdíly v míře ochrany osob zaměstnaných na dobu neurčitou a také v rámci krátkodobých pracovních smluv.10 V boji proti rostoucí nezaměstnanosti by měly pomoct prostředky ve výši 1,5 miliardy eur v rámci programu, jehož cílem je zvýšit kvalifikaci mladých lidí a tak je snadněji zaměstnat. Jednou z priorit je zaměstnávání žen a mladých lidí poskytnutím bezúročných úvěrů malým firmám,

které

fungují

maximálně

půl

roku,

přičemž

zaměstnancům

musí

být

mezi 18 a 35 lety. Itálie usiluje také o příliv zahraničních investorů zřízením zvláštních přepážek na finančních úřadech, zjednodušením udělování víz investorům, začínajícím zahraničním podnikatelům a jiným institucím.11

Produktivita italské ekonomiky Studie Italské centrální banky poukazuje na postupné snižování tempa růstu italské ekonomiky. V 60. letech 20. století se HDP na hlavu zvýšilo o 5,5 %, v 70. letech o 3,5 %, v 80. letech o 2,5 %, v 90. letech o 1,5 % a v období 2000 - 2007 již jen o 1 % ročně. V roce 2008 propukla ekonomická krize a vývoj produktivity skončil v záporných číslech. Hlavním důvodem dlouhodobého zpomalování hospodářství je nízké zvyšování a dokonce pokles produktivity. Hospodářský růst je determinován především 3 faktory: objemem kapitálu, práce a produktivitou. Růst HDP na hlavu o 1 % ročně v letech 2000 až 2007 je důsledkem zvyšování objemu práce (a především kapitálu) a současně klesající produktivitou. Což je paradox, protože tempo růstu ekonomiky zpravidla určuje z jedné poloviny kombinace objemu práce a kapitálu a z druhé poloviny růst produktivity.

10

Export.cz. Ekonomická charakteristika země. [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.export.cz/evropa/italie/italie-ekonomicka-charakteristika-zeme. 11 BusinessInfo.cz. Itálie: Očekávaný vývoj v teritoriu. [online]. [cit. 2014-04-7]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/italie-ocekavany-vyvoj-v-teritoriu-18358.html.

8

Veřejný sektor Nízká schopnost zvyšování produktivity je strukturální slabinou italské ekonomiky. Italská centrální banka dlouhodobě upozorňuje na některé slabiny italské ekonomiky, na které by se mělo zaměřit reformní úsilí veřejné správy: 

neefektivní soudní systém,



školství potřebující reformy,



liberalizaci chráněných odvětví a podporu konkurenčního prostředí v nich,



zlepšení infrastruktury rozsáhlými investicemi navzdory rozpočtovým škrtům,



posílení kolektivního vyjednávání na úrovni jednotlivých firem,



odstraňování duálního pracovního trhu,



větší zapojení žen do pracovního procesu,



sociální síť pro nezaměstnané podporující aktivní uchazeče o práci.

Soukromý sektor Soukromý sektor by mohl být efektivnější, kdyby se snažil o změny v těchto oblastech: 

příliš velká převaha malých firem,



uzavřená rodinná struktura firem bránící najímání manažerů,



nízký stupeň internacionalizace především menších firem,



omezená schopnost zavádění inovací malými firmami,



nedostatečná kapitalizace firem.

Italské společnosti jsou v průměru o 40 % menší, než společnosti v eurozóně. V padesátce největších evropských firem se nachází 15 německých, 11 francouzských a pouze 4 italské společnosti. Firemní struktura v Itálii je statická a chybí přechod malých firem mezi střední a středních mezi velké. Rodinné firmy jsou příliš uzavřené a odmítají najímání manažerů. Mezi průmyslovými společnostmi s 10 a méně zaměstnanci je v Itálii 60 % z nich majetkově a manažersky v rukou rodin (ve Francii a Německu jen 30 %). Rodinné společnosti se vyznačují averzí k zavádění inovací, pronikání na trhy mimo EU a k výzkumu a vývoji.12

12

Export.cz. Investiční klima. [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.export.cz/evropa/italie/italie-investicni-klima.

9

1.3 Podmínky investování v Itálii Jednou z dalších priorit italské vlády je snaha o zvýšení přílivu zahraničních investic. Potenciální investoři však naráží na mnoho byrokratických překážek a průtahů. Kromě omezení pro fúze a akvizice související se standardní ochranou hospodářské soutěže v EU má italská vláda možnost zablokovat fúze se zahraničními společnostmi z důvodu „výsostného zájmu národního hospodářství” nebo když jsou v zemi investora uplatňovány diskriminační kritéria vůči italským firmám. Podpora zahraničních investic Podporou zahraničních investic se zabývá agentura Invitalia, která věnuje pozornost jak potenciálním, tak i stávajícím investorům v Itálii. Státní podpora zahraničních investic se zaměřuje především na rozvoj ekonomicky zaostalejších jihoitalských regionů. Agentura asistuje při zajištění vhodného umístění investice, při jednáních s představiteli veřejné správy, realizuje státní podporu investic a dodává služby po její realizaci v rámci tzv. after care.13 Na přelomu let 2012 a 2013 byla vyhlášena nová iniciativa na podporu zahraničních investic v Itálii „Přepážka Itálie“. Primárním cílem je podpora významných zahraničních projektů a investic, které budou příznivě ovlivňovat rozvoj Itálie. Přepážka bude styčným bodem státní správy pro veškeré administrativní náležitosti spojené s investičními záměry. Jejím úkolem bude koordinovat veřejné instituce zapojené do administrativního řízení spojeného s realizací investičního záměru. Přepážka bude mít funkci mezičlánku mezi Agenturou pro zahraniční obchod Itálie a Národní agenturou pro podporu investic a rozvoj podnikání.14 Překážky investování v Itálii Na základě průzkumů Světového ekonomického fóra (WEF) byl sestaven žebříček největších překážek podnikání v Itálii, ve kterém respondenti vybírali 5 nejproblematičtějších překážek. Nejčastěji uváděné bariéry v Global Competitiveness Report 2010 - 2011 jsou srovnány s žebříčkem uveřejněným v Global Competitiveness Report 2013 - 2014 v tabulce 1.

13

BusinessInfo.cz. Itálie: Investiční klima. [online]. [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/italie-investicni-klima-18357.html. 14 Export.cz. Investiční klima. [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.export.cz/evropa/italie/italie-investicni-klima.

10

V období 2010 - 2011 byla největší překážkou neefektivní vládní byrokracie následována obtížným přístupem k úvěrům a vysokým daňovým zatížením. V dalších letech však vláda schválila několik daňových reforem, a proto kleslo negativní vnímání daňových pravidel z 13 na 9,3 %. Vzrostlo však daňové zatížení právnických osob, které bylo s 22,5 % v letech 2013 - 2014 hlavní problém v podnikání, když vzrostl jeho podíl o téměř 8 %.15 Tabulka 1: Největší překážky v podnikání v období 2010 - 2011 a 2013 - 2014 2010 - 2011 % 2013 - 2014 neefektivní vládní byrokracie 19,3 vysoké daňové zatížení obtížný přístup k úvěrům 15,2 obtížný přístup k úvěrům vysoké daňové zatížení 14,9 neefektivní vládní byrokracie daňová pravidla 13,0 restriktivní pravidla na trhu práce špatná infrastruktura 11,9 daňová pravidla restriktivní pravidla na trhu práce 9,1 politická nestabilita korupce 5,8 korupce

% 22,5 18,6 17,1 9,3 7,9 6,6 6,5

Zdroj: World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2013-2014. [online]. [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/WEF_GlobalCompetitivenessReport_2013-14.pdf, s. 226 a Export.cz. Investiční klima. [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.export.cz/evropa/italie/italieinvesticni-klima.

Přímé zahraniční investice V žebříčku publikovaném ve zprávě o zahraničních investicích UNCTAD v roce 2012 figurovala Itálie jako 9. největší příjemce přímých zahraničních investic v pásmu příjemců investic v objemu 10 až 49 miliard dolarů. V pořadí největších zahraničních investorů na světě byla Itálie zařazena rovněž na 9. místo v investičním pásmu 10 až 49 mld. USD. Z výroční zprávy UNCTAD vyplývá, že navzdory krizi na trhu vládních obligací příliv přímých zahraničních investic do Itálie rostl. Pokud jde o italské přímé investice v zahraničí, v roce 2011 dosáhl jejich objem pouze poloviny ve srovnání s rokem 2007, kdy byla konjunktura italského hospodářství na vrcholu. Privatizační programy v Itálii s cílem snižovat vysoký veřejný dluh by měly v budoucnu přispět ke zvýšení přílivu přímých zahraničních investic. Privatizací veřejného majetku by stát mohl získat 15 až 20 miliard eur ročně v průběhu následujících 5 let. O Itálii je zájem mezi investory z významných ekonomik uskupení BRIC – Brazílie, Rusko, Čína, Indie.

15

Export.cz. Investiční klima. [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.export.cz/evropa/italie/italie-investicni-klima.

11

Zahraniční investoři hledají v Itálii know-how, vysoce kvalifikovanou pracovní sílu nebo zavedené světoznámé značky. Jiní investoři Itálii naopak opouští kvůli vysokým mzdovým nákladům a stěhují výrobu do nákladově výhodnějších zemí. Zahraniční investory obecně od Itálie odrazují neúnosné byrokratické překážky či dlouhodobě stagnující italské hospodářství.16

1.4 Obchodní bilance a struktura obchodu Stav italského hospodářství dokumentuje i obchodní bilance a s ní související teritoriální a komoditní struktura exportu a importu v EU. Jak ukazuje graf 1, v letech 2007 až 2012 nezaznamenala Itálie kromě roku 2009 žádné velké výkyvy v objemu vývozu či dovozu. Ve zmíněném roce byla obchodní bilance poznamenána ekonomickou krizí a export i import dosáhly ve sledovaném období nejnižší procentuální podíl na HDP17 a to jen téměř 20 %. Naopak nejvyšší podíl na HDP zaznamenal export v roce 2012 (24,9 %). Co se týče importu, nejvyšší podíl na HDP měla Itálie v roce 2011 (25,4 %). V roce 2012 se také saldo obchodní bilance dostalo do kladných čísel, když export převýšil import o téměř 11 miliard eur.

Graf 1: Obchodní bilance Itálie (v mil. EUR) 450.000 400.000 350.000 300.000 250.000 200.000 150.000 100.000 50.000 0 -50.000 Vývoz

2007

2008

2009

2010

2011

2012

364.744

369.016

291.733

337.346

375.850

389.725

Dovoz 373.340

382.050

297.609

367.390

400.480

378.759

Saldo

-13.035

-5.876

-30.044

-24.630

10.966

-8.596

Zdroj: vlastní zpracování dle Export.cz. Zahraniční obchod země. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.export.cz/exportcz/Teritori%C3%A1ln%C3%ADinformaceDB/Detailinformacest%C3%A1tuDB/tab id/91/Default.aspx?GROUP=6&CNTR=14, rok 2012 dle Export.cz. Zahraniční obchod země. [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.export.cz/evropa/italie/italie-zahranicni-obchod-zeme.

16

Export.cz. Investiční klima. [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.export.cz/evropa/italie/italie-investicni-klima. 17 Procentuální podíl na HDP byl vypočten na základě údajů o vývozu a dovozu v grafu 1 a HDP v tabulce 2.

12

V grafu 2 je uvedeno pořadí zemí, do kterých Itálie v posledních letech nejvíc exportovala. Země jsou seřazeny podle podílu na celkovém vývozu Itálie v roce 2012. Jak z grafu vyplývá, nejdůležitějšími partnery z pohledu exportu byly ve sledovaném období Německo a Francie. Do těchto dvou zemí směrovalo téměř 25 % italského exportu. Největší procentuální propad zaznamenalo Španělsko, kam Itálie ještě v roce 2007 vyvezla 7,5 % své produkce, ale v roce 2012 to bylo již jen 4,7 %. Naopak, největší skok se podařil Švýcarsku, které z Itálie dovezlo v prvním roce sledovaného období jen 3,6 % produkce Itálie, ale v roce 2012 to bylo již 5,9 %. Hlavními vývozními komoditami jsou stroje a zařízení (15,8 %), léky a farmaceutické přípravky (4,5 %) a výrobky z ropy (4,2 %).18

Graf 2: Teritoriální struktura exportu Itálie 14,0% 12,0% 10,0% 8,0% 6,0% 4,0% 2,0% 0,0%

Německo

Francie

USA

Švýcarsko

Španělsko

3,6%

Velká Británie 5,8%

2007

13,0%

11,5%

6,6%

2012

12,5%

11,1%

6,8%

5,9%

4,9%

4,7%

7,5%

Zdroj: vlastní zpracování dle Export.cz. Zahraniční obchod země. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.export.cz/exportcz/Teritori%C3%A1ln%C3%ADinformaceDB/Detailinformacest%C3%A1tuDB/tab id/91/Default.aspx?GROUP=6&CNTR=14, rok 2012 dle Export.cz. Zahraniční obchod země. [online] [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.export.cz/evropa/italie/italie-zahranicni-obchod-zeme.

Graf 3 znázorňuje země s největším podílem na exportu Itálie. Mezi lety 2007 a 2012 bylo největším importérem Německo, druhé místo patřilo Francii. Ze třetího místa se Španělsko přepadlo až na šesté, když se objem importu z Itálie snížil v roce 2012 o 9 mld. eur oproti roku 2007. Rostoucí tendence se projevuje u Švýcarska, kam Itálie exportovala objem o 9 mld. eur vyšší než na začátku sledovaného období.

18

BusinessInfo.cz. Itálie: Zahraniční obchod země. [online]. [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/italie-zahranicni-obchod-zeme-18354.html.

13

Graf 3: Vývoj teritoriální struktury exportu Itálie (v mld. EUR) 50,00 45,00 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Německo

47,25

47,11

36,94

43,87

49,35

48,71

Francie

41,99

41,46

33,98

39,24

43,71

43,17

USA

24,25

23,03

17,10

20,33

22,86

26,66

Švýcarsko

13,30

14,43

13,56

15,82

20,66

22,88

Velká Británie

21,24

19,33

14,95

17,58

17,52

18,96

Španělsko

27,37

24,12

16,68

19,60

19,89

18,29

Zdroj: vlastní zpracování dle Export.cz. Zahraniční obchod země. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.export.cz/exportcz/Teritori%C3%A1ln%C3%ADinformaceDB/Detailinformacest%C3%A1tuDB/tab id/91/Default.aspx?GROUP=6&CNTR=14, rok 2012 dle Export.cz. Zahraniční obchod země. [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.export.cz/evropa/italie/italie-zahranicni-obchod-zeme.

Z grafu 4 se dá vyčíst, že u dovozu do Itálie dominuje Německo s ještě větším podílem, než tomu bylo u importu. Země jsou seřazeny podle podílu na celkovém importu Itálie v roce 2012. Největší procentuální propad zaznamenalo právě Německo, které snížilo export do Itálie ve sledovaném období o 2,5 %. Naopak, největší procentuální skok se povedl Rusku, které zvýšilo svůj podíl na italském importu o 0,9%. Nejvíce dováženými komoditami do Itálie jsou ropa (9,7 %), chemikálie (6,7 %) a zemní plyn (5,7 %) a automobily (5,1 %).19 Následující graf 5 dokumentuje jasnou převahu podílu Německa na italském dovozu, i když se absolutní objem exportu projevuje kolísavou tendencí a v roce 2012 zaznamenal o 8,5 mld. eur nižší export oproti roku 2007. Německý export do Itálie však dosahuje téměř dvounásobně vyšší objem než francouzský. Ve sledovaném období zvýšily exportovaný objem nejvíce Čína a Rusko, a to o více než 3 mld. eur.

19

BusinessInfo.cz. Itálie: Zahraniční obchod země. [online]. [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/italie-zahranicni-obchod-zeme-18354.html.

14

Graf 4: Teritoriální struktura importu Itálie (v mld. EUR) 18,00% 16,00% 14,00% 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00%

Německo

Francie

Čína

Nizozemí

Rusko

Španělsko

2007

17,10%

9,10%

5,80%

5,50%

3,90%

4,30%

2012

14,60%

8,30%

6,50%

5,40%

4,80%

4,40%

Zdroj: vlastní zpracování dle Export.cz. Zahraniční obchod země. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.export.cz/exportcz/Teritori%C3%A1ln%C3%ADinformaceDB/Detailinformacest%C3%A1tuDB/tab id/91/Default.aspx?GROUP=6&CNTR=14, rok 2012 dle Export.cz. Zahraniční obchod země. [online] [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.export.cz/evropa/italie/italie-zahranicni-obchod-zeme.

Graf 5: Vývoj teritoriální struktury importu Itálie (v mld. EUR) 70 60 50 40 30 20 10 0

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Německo

63,72

61,19

49,7

58,99

62,41

55,22

Francie

34,05

32,87

26,35

32,17

33,42

31,32

Čína

21,69

23,61

19,33

28,79

29,3

24,7

Nizozemí

20,6

20,52

16,92

19,97

20,87

20,39

Rusko

14,61

16,09

12,14

14,63

18,04

18,33

Španělsko

16,2

16,63

13,14

16,74

17,87

16,85

Zdroj: vlastní zpracování dle Export.cz. Zahraniční obchod země. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.export.cz/exportcz/Teritori%C3%A1ln%C3%ADinformaceDB/Detailinformacest%C3%A1tuDB/tab id/91/Default.aspx?GROUP=6&CNTR=14, aktualizace o rok 2012 dle Export.cz. Zahraniční obchod země. [online] [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.export.cz/evropa/italie/italie-zahranicni-obchod-zeme.

15

1.5 Ukazatele ekonomické výkonnosti Itálie V Itálii je vývoj ekonomiky silně ovlivněn regionální diferenciací. Ekonomicky vyspělejší sever dominuje ve všech ukazatelích. Například na severu dosahuje míra nezaměstnanosti kolem 7 %, ve střední Itálii je 9,5%, zatímco na jihu je až 17%. Z grafu 6 vyplývá, že celkové příjmy i výdaje státního rozpočtu se od roku 2008 každoročně zvyšovaly, největší rozdíl mezi příjmy a výdaji byl zaznamenán v letech 2009 a 2010, kdy dosáhl státní rozpočet schodek -81, respektive -71 miliard eur. Saldo státního rozpočtu se od roku 2008 neustále snižuje. Graf 6: Příjmy, výdaje a saldo státního rozpočtu (v mld. EUR) 100% 80% 60% 40% 20% 0% -20%

2008

2009

2010

2011

2012

Schodek veřejných rozpočtů

-42,7

-81,7

-71,2

-62,4

-48,5

Celkové příjmy

731,7

715,7

722,3

736,4

753,2

Celkové výdaje

774,4

797,5

793,5

798

801,8

Zdroj: vlastní zpracování dle: Export.cz. Finanční a daňový sektor. [online]. [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.export.cz/evropa/italie/italie-financni-a-danovy-sektor

Na grafu 7 je zobrazen vývoj hrubého domácího produktu ve srovnání s vývojem HDP ve vyspělých ekonomikách. Z grafu lze pozorovat neustále se od roku 1990 zvětšující rozdíl mezi italským HDP a průměrným HDP ve vyspělých ekonomikách. Do roku 2002 zmíněný rozdíl nebyl tak markantní, následně ale průměrné HDP ve vyspělých ekonomikách prudce rostlo a v roce 2012 dosáhlo hranici 40 tisíc eur, zatímco italské HDP od roku 2006 osciluje kolem 30 tisíc eur.

16

Graf 7: Vývoj HDP v porovnání s vyspělými ekonomikami (v EUR)

Zdroj: WorldEconomicForum. The Global Competitiveness Report 2013-2014. [online]. [cit. 2014-03-21]. Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/WEF_GlobalCompetitivenessReport_2013-14.pdf, s. 226.

Několik nejdůležitějších makroekonomických indikátorů vystihujících hospodářskou situaci v Itálii je shromážděno v tabulce 2. Tyto ukazatele umožňují vyjádřit skutečnou ekonomickou úroveň, strukturu a výkonnost Itálie. 

Hrubý domácí produkt se v období 2007 až 2012 pohyboval mezi 1500 a 1600 miliardami eur, nejnižší HDP zaznamenala Itálie v roce 2008.



Tempo růstu HDP bylo nejvyšší v roce 2010, kdy se hrubý domácí produkt meziročně zvýšil o 1,8 %. Výrazný pokles byl rok po ekonomické krizi a další velký propad přišel v roce 2012, kdy HDP kleslo o 2,4 % oproti předešlému roku.



HDP na hlavu odráží fakt, že i když byl například italské HDP v roce 2011 vyšší než v roce 2007, zvýšil se i počet obyvatel Itálie, v důsledku čeho bylo HDP na hlavu nižší než v roce 2007. Ve sledovaném období bylo nejvyšší HDP na hlavu v roce 2008 a dosud nebylo překonáno.



V prvních třech letech se HDP na obyvatele v paritě kupní síly pohybovalo nad průměrem EU27. Od roku 2010 se však rozdíly stírají a Itálie již dosahuje jen průměru EU27, což znamená, že si Italové v zemích Evropské unie za určité množství eur koupí stejné množství zboží a služeb jako v Itálii.



Míra inflace znamenající nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb se do roku 2008 zvyšovala, následoval rapidní pokles v roce 2009, ale postupným zvyšováním se v roce 2012 dostala téměř na úroveň roku 2008.



Jeden z nejdůležitějších indikátorů, míra nezaměstnanosti, má v celém analyzovaném období rostoucí tendenci, když se od roku 2007 zvýšila nezaměstnanost o více 17

než 4,5 %. Na stejné úrovni (8,4 %) se udržela jen v letech 2010, 2011, pak ale opět výrazně vzrostla. 

Deficit veřejných rozpočtů vyjádřen v procentech hrubého domácího produktu se do krizového roku 2008 zvyšoval, po tomhle roce zaznamenal nejhorší výsledek hospodaření, ale postupně se snižuje o 0,8 % ročně.



Co se týče veřejného dluhu, tak ten se od roku 2007 zvýšil o 24 %. Zatímco na začátku sledovaného období se pohybovalo státní zadlužení kolem 100 % italského HDP, v roce 2012 to bylo již 127 % HDP.



Platební bilance Itálie byla ve sledovaném období negativní. Souhrn ekonomických transakcí mezi Itálií a jejími zahraničními partnery se dostal na úroveň -9,5 miliard eur v roce 2012, což je nejnižší záporné saldo od roku 2007.



Import a export Itálie atakoval každoročně v letech 2007 až 2012 hranici 30% podílu na italském HDP, kromě roku 2009, kdy nedosáhly italské vývozy a dovozy ani čtvrtinu HDP.

Tabulka 2: Základní makroekonomické ukazatele 2007 2008

2009

2010

2011

2012

Hrubý domácí produkt (v mld. EUR)

1 554

1 575

1 519

1 552

1 579

1 566

Tempo růstu HDP (v %) HDP na hlavu (v EUR) HDP v PKS (EU27 = 100) Míra inflace (v %) Míra nezaměstnanosti (v %)

1.6 26 200 104 2.0 6.1

- 1.2 26 300 105 3.5 6.7

- 5.5 25 400 104 0.8 7.8

1.8 25 700 101 1.6 8.4

0.5 26 000 100 2.9 8.4

- 2.4 25 700 99 3.3 10.7

Deficit veřejných rozpočtů (v % HDP)

- 1.6

- 2.7

- 5.4

- 4.6

- 3.8

- 3.0

Veřejný dluh (v % HDP)

103.1

105.8

115.5

118.5

120.7

127.1

Saldo běžného účtu platební bilance (v mld. EUR)

- 19.9

- 45.2

- 30.1

- 54.1

- 48.4

- 9.5

Import (v % HDP) Export (v % HDP)

28.8 29.1

28.5 29.3

23.7 24.2

26.5 28.4

28.8 30.3

30.3 29.1

Zdroj: vlastní zpracování dle: Export.cz. Ekonomická charakteristika země. [online]. [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.export.cz/evropa/italie/italie-ekonomicka-charakteristika-zeme.

18

1.6 Konkurenceschopnost ekonomiky Itálie Při konkurenceschopnosti země je kladen důraz na roli makroekonomických ukazatelů (například růst HDP, životní úroveň či zaměstnanost). Do konkurenceschopnosti se promítají kromě ekonomické výkonnosti také “měkké faktory“, jako například životní prostředí, kvalita života, znalosti, moderní technologie. Kritéria pro mezinárodní konkurenceschopnost na globálním trhu se neustále zpřísňují, proto je nutné si uvědomovat změny konkurenčního prostředí a reagovat na ně modernizováním a reformováním národní politiky adekvátním způsobem. Itálie je součástí jednotného trhu EU, který jednak poskytuje italským výrobcům lepší možnosti uplatnit se, ale na straně druhé klade neustále větší nároky na kvalitu, adaptabilitu a produktivitu v soutěži s kapitálově silnějšími a právního prostředí lépe znalými konkurenty.20

Z hlediska mezinárodního srovnání konkurenceschopnosti zemí má podle hodnocení Světového ekonomického fóra Itálie ve srovnání s inovativně taženými ekonomikami velmi špatné postavení, které je doloženo grafem 8. Na něm je vidět, že Itálie zaostává téměř ve všech faktorech, přičemž ostatní ekonomiky převyšuje jen ve velikosti trhu a v indikátoru zdraví a základního vzdělání. Rozvoj italské ekonomiky zpomalují podle zprávy WEF pro období 2013 - 2014 především neefektivní institucionální prostředí a kvalita veřejné správy (byrokracie, nedůvěra veřejnosti v politiky, organizovaný zločin a korupce), efektivita trhu práce (pružnost mezd, produktivita práce) a efektivita finančních trhů (komplikovaný přístup k úvěrům, dostupnost investičního kapitálu). Silnou stránkou je naopak velikost trhu či zlepšující se podnikatelské prostředí (pozitivní vývoj klastrů).21

20

BusinessInfo.cz. Analýza konkurenceschopnosti České republiky. [online]. [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/analyza-konkurenceschopnosti-cr-3109.html#!. 21 World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2013-2014. [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/WEF_GlobalCompetitivenessReport_2013-14.pdf, s. 227.

19

Graf 8: Stupeň rozvoje Itálie v porovnání s inovativně taženými ekonomikami

Zdroj: World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2013-2014. [online]. [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/WEF_GlobalCompetitivenessReport_2013-14.pdf, s. 226.

20

2 Analýza cestovního ruchu Itálie 2.1 Základní informace o cestovním ruchu v Itálii Evropa jako region je jednou z nejvyhledávanějších turistických destinací na světě a 6 členských států Evropská unie patří mezi deset nejoblíbenějších zemí na celém světě, do kterých lidé jezdí kvůli rekreaci. Cestovní ruch je důležitým sektorem národního hospodářství a výrazně přispívá k zaměstnanosti, hospodářskému růstu a znamená stálý příjem pro Itálii. Cestovní ruch je významným faktorem rozvoje venkovských, okrajových či méně rozvinutých regionů. Infrastruktura budovaná pro účely cestovního ruchu přispívá k místnímu rozvoji a vytváří pracovní místa kompenzující negativní důsledky úpadku průmyslové výroby a venkovských oblastí.22

Itálie je jednou z nejnavštěvovanějších zemí, a to jak z pohledu počtu návštěvníků (kolem 45 milionů ročně), tak z pohledu příjmů z cestovního ruchu (přes 30 miliard eur ročně) se řadí k velmocím cestovního ruchu. V poslední dekádě se stala Itálie především zemí přijímající, přičemž nejvíce návštěvníků přichází ze Švýcarska, Německa, Francie, Rakouska a Slovinska. Itálie je také významnou zdrojovou zemí CR, téměř 30 milionů Italů každoročně vyjíždí do evropských zemí ale i mimo Evropu. Domácímu cestovnímu ruchu dominuje především sever Itálie, který nabízí možnosti lyžování v Alpách, dovolenou u velkých jezer či na pobřeží.23 Mezi nejvýznamnější regiony cestovního ruchu patří Italské Alpy, táhnoucí se od Janovského zálivu k hranicím se Slovinskem s celoročně navštěvovanými středisky Cortina d'Ampezzo, Bolzano či Val di Sole a oblastí Dolomiti Superski se středisky Val di Fiemme, Val Gardena nebo Civetta. Italská Riviéra s hlavním centrem Janov, zaujímá výsostné postavení na italském středomořském pobřeží. Nejvýznamnější oblastí na Jadranu jsou Benátky, které jsou zapsány v seznamu UNESCO. Přírodní a kulturní dědictví UNESCO v Itálii zahrnuje téměř 40 oblastí, lokalit a objektů.

22

Eurostat. Tendence cestovního ruchu. [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Tourism_trends/cs. 23 Zeměpis cestovního ruchu. Itálie – cestovní ruch. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://zcr.kvalitne.cz/italie.html.

21

Jednou z nejvýznamnějších oblastí cestovního ruchu nejen v Itálii, ale také na celém světě je hlavní město Řím, které navštíví ročně více než 11 milionů návštěvníků. K dalším turistickým cílům patří hlavní centrum Toskánska Florencie, sopečná krajina okolí Vesuvu v oblasti Kampánie, které jádrem je Neapol.24 Itálie je výjimečnou zemí díky nejdelšímu úseku středomořského pobřeží (8500 km). Za hlavní atraktivitu lze považovat mimořádné množství kulturněhistorických památek z různých historických období. Itálie disponuje také výbornými přírodními předpoklady italské části Alp. Výše zmíněné předpoklady jsou hlavním faktorem rovnoměrného rozšíření aktivit cestovního ruchu po celém italském území. Příjmy z cestovního ruchu v Itálii jsou dostačující, aby pokryly náklady na údržbu památek a zachování kulturního dědictví. Italská vláda má ale bohužel jiné priority, což je vidět i na podílu investic do cestovního ruchu ve srovnání s jinými zeměmi. Itálii postihlo ekonomicky těžké období a některé významné turistické památky jsou v havarijním stavu. Přitom zachování památek a kulturního dědictví je klíčovým faktorem, díky kterému může Itálie těžit i nadále z cestovního ruchu. Několik kroků ke zvrácení téhle situace již vláda podnikla, například přislíbila čerpat 105 milionů euro z fondů Evropské unie. Veškeré peníze by měli jít právě na údržbu památek a kulturního a historického dědictví.25 Důležitou roli v cestovním ruchu Itálie hraje Národní agentura cestovního ruchu (ENIT) spadající pod Generální ředitelství cestovního ruchu patřící, které je součástí Ministerstva kultury a cestovního ruchu. Cílem organizace je propagovat Itálii jako destinaci a prezentovat její přírodní a kulturní dědictví. ENIT také vypracovává studie, provádí výzkumy, vydává propagační materiály a vyvíjí marketingové strategie na podporu cestovního ruchu v Itálii.

24

Zeměpis cestovního ruchu. Itálie – cestovní ruch. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://zcr.kvalitne.cz/italie.html. 25 Tourism-Review.cz. Cestovní ruch v Itálii má potíže. [online]. [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.tourism-review.cz/cestovni-ruch-v-italii-ma-potize-news3214.

22

2.2 Trendy cestovního ruchu v Itálii26 V Itálii je cestování vnímáno jako něco nevyhnutného, jako osobní potřeba každého člověka. Italové hledají nové destinace kvůli zážitku, dobrodružství a objevování. Zvyšuje se také zájem o specifické formy cestovního ruchu, jako jsou wellness, sport, umění a kultura, gastronomie, společenské události. Současně roste role internetu a sociálních médií. Navzdory rostoucímu využití internetu především kvůli získání informací se koná proces rezervování stále hlavně na pobočkách cestovních agentur a kanceláří. Naopak, díky internetu roste důležitost nízkonákladových řešení (např. letenky), které využívají miliony Italů. Zaznamenán byl také lehký růst last minute rezervací za účelem najít levnější nabídky. Také roste důležitost “word of mouth” při sdělování názorů a zkušeností. U Italů hrají návrhy a doporučení příbuzných a přátel významnou roli v rozhodovacím procesu. Trendy cestovního ruchu v Itálii v průběhu ekonomické krize Ekonomická krize ovlivnila rozhodovací proces při výběru dovolené. Projevila se lehkým poklesem rozpočtu vyčleněného na realizaci dovolené v roce 2010. Italové s průměrným rozpočtem 2 132 eur, který meziročně poklesl o 5% (72 eur) se umístili na 4. místě v žebříčku evropských zemí za Velkou Británií, Belgií a Rakouskem. Dopady krize nejvíce ovlivnily rozpočet (42%), negativní dopad měla krize i na výběr destinace (31%), stejně jako na průměrnou délku pobytu (31%). Italové jsou nejcitlivějším národem v Evropě, co se týče dopadů krize na ceny a rozpočet na dovolenou. Trend snižování průměrné délky pobytu je pozorovatelný jak v domácím, tak v zahraničním cestovním ruchu. Průměrná délka pobytu v zahraničí se u obchodních a služebních cest (v angličtině business) snížila na 3,9 nocí (4,1 v roce 2008) a u dovolené v rámci volného času (v angličtině leisure) se zvýšila na 5,4 nocí (5,3 v roce 2008). Poklesly i průměrné výdaje Italů v zahraničí, v roce 2009 o -4,3 % oproti roku 2008 (z toho business -10,1 % a leisure -1,2 %).

26

Borsa Internazionale del Turismo. Italian Market Overview. [online]. [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://s3.amazonaws.com/zanran_storage/www.czechtourism.cz/ContentPages/781337499.pdf, s. 23.

23

2.3 Základní data a fakta o cestovním ruchu v Itálii V posledních šesti dekádách se cestovní ruch rozvíjel, expandoval a diverzifikoval. Stal se jedním z největších a nejrychleji rostoucích ekonomických sektorů na světě. Vedle tradičních destinací jako Evropa a Severní Amerika začalo mnoho nových destinací investovat do turismu, čímž z něj vytvořily klíčový prvek socioekonomického rozvoje díky exportu, tvorbě nových pracovních míst, zakládání nových podniků a rozvoji infrastruktury. Mezinárodní příjezdy turistů již několik desetiletí nepřetržitě rostou, v 50. letech bylo zapojeno do cestovního ruchu 25 milionů turistů, v roce 2012 přesáhly příjezdy 1 miliardu.27

Podíl cestovního ruchu na hrubém domácím produktu Z grafu 9 je možné určit vývoj přímého příspěvku cestovního ruchu na HDP. Ten v roce 2013 činil 64,8 miliard eur (4,2 % HDP). Podle předpovědí by se měl v roce 2014 zvýšit tento příspěvek o 2,6 % na 66,4 miliard eur. Do roku 2024 se očekává růst podílu na hrubém domácím produktu o 2,3 % ročně na 83,4 miliard eur, čímž se bude na HDP podílet 4,7 %. Celkový přínos cestovního ruchu na HDP Itálie v roce 2013 byl 159,6 miliard eur (10,3 % HDP). Podle předpovědí by se měl v roce 2014 zvýšit tento přínos na HDP o 2,1 % na 163 miliard eur. V roce 2024 by měl sektor turismu po očekávaném ročním růstu o 2 % dosáhnout 198,2 miliard eur, čímž se bude na HDP podílet 11,3 procenty.28 Graf 9: Absolutní a relativní podíl příspěvku turismu na HDP Itálie (v mld. EUR, v %)

Zdroj: World Travel & Tourism Council. Travel & Tourism – Economic Impact 2014 Italy. [online]. [cit. 201403-30]. Dostupné z: http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/italy2014.pdf, s. 3. 27

UNWTO. UNWTO Tourism Highlights, 2013 Edition. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://dtxtq4w60xqpw.cloudfront.net/sites/all/files/pdf/unwto_highlights13_en_hr.pdf, s. 2. 28 World Travel & Tourism Council. Travel & Tourism – Economic Impact 2014 Italy. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/italy2014.pdf, s. 3.

24

Podíl cestovního ruchu na zaměstnanosti Sektor cestovního ruchu generoval v roce 2013 přímo 1,1 milionu pracovních míst (4,9 % všech míst), což lze vyčíst z grafu 10. Předpokládá se, že by se v roce 2014 měl tento počet zvýšit o 2 % na téměř 1,13 milionu pracovních pozic (5 % všech pozic v ekonomice). V roce 2024 by měl počet osob zaměstnaných přímo v cestovním ruchu dosáhnout po průměrném ročním nárůstu o 2,1 % téměř 1,4 milionu pracovních míst. Celkový přínos cestovního ruchu v oblasti zaměstnanosti se odhaduje na více než 2,6 milionu pracovních příležitostí, což činilo 11,6 % všech pracovních míst v roce 2013. Podle předpovědí

by

se

celkový

počet

pracovních

míst

měl

v roce

2014

zvýšit

o 1,3 % na 2,65 milionu (11,9 % všech míst). UNWTO očekává, že do roku 2024 by mohlo v turismu a v navazujících odvětvích získat práci při růstu o 1,6 % ročně 3,1 milionu osob.29 Graf 10: Absolutní a relativní podíl zaměstnanosti v cestovním ruchu na celkové zaměstnanosti (1000 míst, v %)

Zdroj: World Travel & Tourism Council. Travel & Tourism – Economic Impact 2014 Italy. [online]. [cit. 201403-30]. Dostupné z: http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/italy2014.pdf, s. 4.

Příjmy z leisure a business cestovního ruchu Příjezdový a domácí volnočasový cestovní ruch (dále jen leisure) v roce 2013 generovaly příjmy v hodnotě 96,9 miliard eur, tj. 81,4 % HDP cestovního ruchu, zatímco výdaje spojeny s pracovními a služebními cestami (dále jen business) tvořily jen 18,6 % HDP cestovního ruchu (22,1 miliard eur). Příjmy z business cestovního ruchu by se měli zvýšit v roce 2014 o 3,1 % a přinést Itálii 22,8 miliard eur. 29

World Travel & Tourism Council. Travel & Tourism – Economic Impact 2014 Italy. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/italy2014.pdf, s. 4.

25

Do roku 2024 se očekává růst o 1,4 % ročně a dosažena by měla být hodnota 26,3 miliard eur. Co se týče leisure turismu, ten by měl vzrůst v roce 2014 o 2,2 % na 99 miliard eur, přičemž při 2,5% ročním růstu může evidovat v roce 2024 příjmy ve výši 126,9 miliard eur. Příjmy z domácího a příjezdového cestovního ruchu Příjmy z domácího cestovního ruchu tvořili v roce 2013 až 72 % HDP cestovního ruchu ve srovnání s 28 % z příjezdového cestovního ruchu. Výdaje rezidentů by měly podle očekávání v roce 2014 stoupnout o 1,9 % na 87,2 miliardy a díky ročnímu tempu 2,6 % by měly v roce 2024 dosáhnout 112,6 miliard eur. Příjmy z příjezdů zahraničních návštěvníků porostou v roce 2014 o 3,6 % na 34,5 miliard a do roku 2024 by při ročním růstu 1,6 % získala Itálie 40,6 miliardy eur.30 Tabulka 3 zachytává nejdůležitější údaje týkající se ekonomického dopadu cestovního ruchu na italské hospodářství. V tabulce je většina indikátorů v miliardách eur přepočtených na reálné ceny roku 2013, u dalších se shromážděné data vyjadřují v procentech či milionech. Příjmy Itálie z incomingového cestovního ruchu se po propadu po roce 2008 postupně zvyšují a v roce 2024 se očekává jejich hodnota ve výši více než 40 miliard eur. Výdaje Italů na domácí cestovní ruch se v růstu zabrzdily po krizovém roku 2008 a až na rok 2011 nedosahovaly ani 90 miliard eur. Do budoucna se počítá se zvyšováním počtu uskutečněných cest v rámci Itálie a tím i růstem příjmů z domácího turismu, který by mohl v roce 2024 přinést 113 miliard eur. Výdaje na outgoing jsou podstatně menší než na domácí cestovní ruch a činí kolem 25 miliard, přičemž se očekává klesání výdajů na výjezdový cestovní ruch. Zatímco se přímý příspěvek cestovního ruchu na hrubém domácím produktu Itálie pohybuje v posledních letech mezi 63 a 69 miliardami eur, celkový příspěvek činí kolem 160 miliard a v roce 2024 by se cestovní ruch mohl spolu s navazujícími odvětvími podílet na HDP Itálie téměř 200 miliardy eur. V relativním vyjádření se průmysl cestovního ruchu podílí na italském HDP s rostoucí tendencí a v roce 2024 by mohl svůj podíl na HDP ve srovnání s rokem 2008 zvýšit o více než třetinu.

30

World Travel & Tourism Council. Travel&Tourism - Economic Impact 2014 Italy. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/italy2014.pdf, s. 6.

26

V Itálii pracovalo v sektoru cestovního ruchu ve sledovaném období více než milion osob a spolu s ostatními odvětvími souvisejícími s cestovním ruchem přispívá na celkové zaměstnanosti přibližně 2,6 miliony pracovních míst, přičemž v roce 2024 by měly v cestovním ruchu a navazujících odvětvích najít práci více než 3 miliony osob. Stejně jako má podíl cestovního ruchu na HDP rostoucí tendenci, tak i podíl cestovního ruchu na zaměstnanosti mezi lety 2008 a 2013 rostl a do roku 2024 by mělo být zaměstnáno v turismu téměř 7 % všech zaměstnaných v Itálii.

Tabulka 3: Ekonomické dopady cestovního ruchu (v reálných cenách roku 2013) 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2024 Příjmy z příjezdového CR (v mld. EUR)

34,2

30,4

30,3

32,3

32,6

33,3

34,5

40,6

Výdaje na domácí cestovní ruch (v mld. EUR)

94,3

86,3

88,7

92,3

88,0

85,7

87,2

112,6

Výdaje na výjezdový CR (v mld. EUR)

26,7

25,0

25,2

25,5

24,9

24,3

23,7

23,8

Přímý příspěvek CR na HDP (v mld. EUR)

69,1

63,2

64,2

67,0

65,6

64,8

66,4

83,4

Celkový příspěvek CR na HDP (v mld. EUR)

179,5 162,5 164,3 165,8 162,3 159,6 163,0 198,2

Podíl cestovního ruchu na HDP (v %)

3,4

3,7

3,6

3,6

3,7

4,1

4,2

4,7

Počet zaměstnaných osob v CR (v mil.)

1,09

1,05

1,04

1,10

1,11

1,11

1,13

1,39

Celkový příspěvek CR na zaměstnanosti (v mil.)

2,78

2,64

2,61

2,64

2,61

2,62

2,65

3,09

Podíl CR na zaměstnanosti (v %)

5,2

5,2

5,2

5,4

5,6

5,7

5,8

6,8

Zdroj: vlastní zpracování dle: World Travel & Tourism Council. Travel&Tourism - Economic Impact 2014 Italy. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/italy2014.pdf, s. 12.

2.4 Příjezdový cestovní ruch Pro Itálii je příznačný příjezdový cestovní ruch, tak jako i v jiných jihoevropských zemích. Itálie je podle rozdílu přijíždějících návštěvníků a do zahraničí vyjíždějících Italů jednoznačně zemí přijímající, což dokumentuje bilance plateb v cestovním ruchu (v roce 2012 převyšovaly příjmy z incomingu o téměř 15 miliard dolarů příjmy z outgoingu). Podle statistik UNWTO patřilo v roce 2012 Itálii 5. místo v počtu příjezdů (46,4 milionů) a stejně tak 5. místo 27

z hlediska příjmů (41,2 miliard USD). Počet mezinárodních příjezdů vzrostl meziročně o 0,7 % (rok předtím o 6 %) a naopak příjmy poklesly o 4 % (rok předtím růst o 11 %).31 Kontinuální růst příjezdů zahraničních návštěvníků ukazuje graf 11. V roce 1995 se příjezdy a příjmy téměř rovnaly, kolem 31 milionů cest přineslo Itálii zisk více než 30 milionů dolarů. Od roku 1996 se však výdaje zahraničních návštěvníků snižovaly navzdory rostoucímu počtu příjezdů. Největší rozdíl byl zaznamenán v roce 2001, kdy do Itálie přicestovalo 40 milionů cizinců utrativších necelých 27 milionů amerických dolarů. Od tohoto roku začaly růst i příjmy a poprvé byly vyšší než počet příjezdů v roce 2004. Nejvyšší částku utratili zahraniční návštěvníci v roce 2008, kdy se hodnota příjmu z mezinárodního cestovního ruchu rovnala téměř 49 milionům dolarů. Graf 11: Srovnání vývoje mezinárodních příjezdů a příjmů 50,00 45,00 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00

Mezinárodní příjezdy (v mil.)

Příjmy z příjezdů (v mld. USD)

Zdroj: Italy - International tourism. International tourism, number of arrivals, receipts (current US$). [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.indexmundi.com/facts/italy/international-tourism.

Z grafu 12 je možné vyvodit tendence ve vývoji příjezdů zahraničních turistů v období 2007 až 2012. Suverénně největším počtem návštěvníků se může pochlubit Francie, kterou navštívilo v posledních letech v průměru 80 milionů turistů ročně.

31

UNWTO. UNWTO Tourism Highlights, 2013 Edition. [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://dtxtq4w60xqpw.cloudfront.net/sites/all/files/pdf/unwto_highlights13_en_hr.pdf, s. 6 a 13.

28

Největší růst návštěvnosti zaznamenaly Spojené státy americké, když se ve sledovaném období zvýšil počet příjezdů o 19,6 %. Počet příjezdů poklesl jen ve Španělsku, a to o 1,7 %. Itálie jako pátá nejnavštěvovanější země na světě přijímá ročně kolem 43 milionů turistů, v roce 2011 a 2012 to bylo více než 46 milionů. Graf 12: Vývoj mezinárodních příjezdů (v mil., pořadí dle roku 2012) 85,0 75,0 65,0 55,0 45,0 35,0

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Francie

81,9

79,2

76,8

76,8

81,6

83,0

USA

56,0

57,9

55,0

59,7

62,7

67,0

Čína

54,7

53,0

50,9

55,7

57,6

57,7

Španělsko

58,7

57,2

52,2

52,7

56,2

57,7

Itálie

43,7

42,7

43,2

43,6

46,1

46,4

Zdroj: vlastní zpracování dle: UNWTO. UNWTO Tourism Highlights, 2013 Edition. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://dtxtq4w60xqpw.cloudfront.net/sites/all/files/pdf/unwto_highlights13_en_hr.pdf, s. 6 a UNWTO. UNWTO Tourism Highlights, 2011 Edition. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://mkt.unwto.org/sites/all/files/docpdf/unwtohighlights11enhr.pdf, s. 6 a UNWTO. UNWTO Tourism Highlights, 2009 Edition. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.unwto.org/facts/eng/pdf/highlights/UNWTO_Highlights09_en_LR.pdf, s. 6.

Jak je patrné z grafu 13, největší počet turistů přichází do Itálie ze Švýcarska. V průběhu posledních 6 let se z 3. místa posunulo díky nárůstu příjezdů do Itálie o 29 % na první příčku v počtu přijíždějících turistů. Ročně navštíví Itálii také více než 10 milionů Němců a Francouzů. Čtvrtou nejpočetnější skupinou přijíždějících tvoří Rakušané. Největší nárůst registruje Slovinsko, odkud ještě v roce 2006 přicestovalo do Itálie jen 2,91 milionů Slovinců, ale v roce 2012 to bylo již něco přes 4 miliony, což znamená růst o 40 %.

29

Graf 13: Vývoj příjezdů zahraničních návštěvníků do Itálie podle národnosti (v mil.) 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Švýcarsko

10,19

11,00

12,01

12,23

13,30

13,57

13,15

Německo

10,74

11,44

11,52

11,42

10,86

11,68

11,68

Francie

10,26

9,85

10,11

10,17

9,98

10,17

10,25

Rakousko

6,21

6,80

6,57

7,32

7,66

6,50

6,93

Slovinsko

2,91

2,70

3,90

4,23

4,18

4,40

4,07

Zdroj: vlastní zpracování dle: OECD. OECD Tourism Trends and Policies 2014. [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.keepeek.com/Digital-Asset-Management/oecd/industry-and-services/oecd-tourismtrends-and-policies-2014_tour-2014-en#page222, s. 220.

Zajímavou statistiku nabízí tabulka 4, která srovnává nejnavštěvovanější země Evropy z hlediska počtu přenocování. V téhle statistice se Itálie umístila na skvělém druhém místě, hned za Španělskem. V Itálii se uskutečnilo v letech 2011 a 2012 kolem 180 milionů přenocování, což je o třetinu méně, než jaký počet přenocování zaznamenalo Španělsko. Itálie přeskočila dokonce i Francii dosahující nejvyšší počet příjezdů turistů, kteří ovšem preferují spíše krátkodobé pobyty. Největší meziroční nárůst se povedl Británii a Řecku, kde strávili turisté o 13,6 %, respektive 11,7 % více nocí než v předešlém roce. Itálie se podílela na všech přenocováních 17,3 procenty v roce 2011 a o rok později klesl podíl na 16 %. Tabulka 4: Nejnavštěvovanější destinace cestovního ruchu podle počtu přenocování Počet přenocování v zemi (v tis.) Podíl (v %) 2011 2012 Meziroční změna 2011 2012 239 371 243 389 1,6 % 23,2 21,6 Španělsko 178 005 180 465 1,4 % 17,3 16,0 Itálie 122 963 125 038 1,7 % 11,9 11,1 Francie 87 994 99 986 13,6 % 8,5 8,9 Velká Británie 73 647 77 158 4,8 % 7,1 6,6 Rakousko 63 081 68 162 8,1 % 6,1 6,1 Německo 54 444 60 823 11,7 % 5,3 5,4 Řecko Zdroj: vlastní zpracování dle: Eurostat. Tendence cestovního ruchu. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Tourism_trends/cs.

30

Příjmy z příjezdů zahraničních návštěvníků tvoří hlavní část přímého přínosu cestovního ruchu (graf 14). V roce 2013 takhle Itálie získala příjmy v hodnotě 33,3 miliardy eur a očekává se, že v roce 2014 by mohly příjmy vzrůst ještě o 3,6 % a Itálie by mohla zaznamenat 48,8 milionů mezinárodních příjezdů. Při ročním růstu 1,6 % by do roku 2024 mělo Itálii navštívit téměř 65 milionů turistů, kteří by generovali příjem ve výši 40,6 miliardy eur. Největší podíl příjmů na celkových příjmech Itálie byl zaznamenán v roce 2004 a 2009 (přes 8 %), ale do roku 2024 by měl poklesnout na 6 %. Graf 14: Vývoj příjmů z příjezdového cestovního ruchu (v mld. EUR, v %)

Zdroj: World Travel & Tourism Council. Travel & Tourism – Economic Impact 2014 Italy. [online]. [cit. 201403-30]. Dostupné z: http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/italy2014.pdf, s. 5.

Dlouhodobě nejvyšší zisky z incomingového cestovního ruchu (graf 15) dosahují Spojené státy americké, které v roce 2012 získaly 126 miliard dolarů, což je o 30 miliard více než v roce 2007 (nárůst o 30,5 %). Značný nárůst vykazují i příjmy Číny, které se zvýšily v průběhu 5 let o 34,4 %. Příjmy Itálie mají kolísavou tendenci, nejvyšší dosáhla Itálie v roce 2008 (45,7 mld. USD), nejnižší v roce 2010 (38,8 mld. USD) a v roce 2012 byly třikrát nižší než příjmy USA. Nejvyšší příjmy na obyvatele jsou ve Španělsku (1190 USD), druhá je Francie s 826 dolary na obyvatele a třetí místo obsadila v roce 2012 Itálie (687 USD). Spojené státy americké jsou v příjmech na hlavu kvůli vysokému počtu obyvatel až na 4. příčce (402 USD).32

32

Vlastní výpočet dle: UNWTO. UNWTO Tourism Highlights, 2013 Edition. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://dtxtq4w60xqpw.cloudfront.net/sites/all/files/pdf/unwto_highlights13_en_hr.pdf, s. 6 a Tourism Highlights, 2011 Edition http://mkt.unwto.org/sites/all/files/docpdf/unwtohighlights11enhr.pdf, s. 6.

31

Graf 15: Vývoj příjmů z příjezdového turismu (v mld. USD, pořadí dle roku 2012) 130,0 110,0 90,0 70,0 50,0 30,0

2007

2008

2009

2010

2011

2012

USA

96,7

110,1

94,2

103,5

115,6

126,2

Španělsko

57,6

61,6

53,2

52,5

59,9

55,9

Francie

54,3

55,6

49,4

46,3

54,5

53,7

Čína

37,2

40,8

39,7

45,8

48,5

50,0

Itálie

42,7

45,7

40,2

38,8

43,0

41,2

Zdroj: vlastní zpracování dle: UNWTO. UNWTO Tourism Highlights, 2013 Edition. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://dtxtq4w60xqpw.cloudfront.net/sites/all/files/pdf/unwto_highlights13_en_hr.pdf, s. 6 a UNWTO. UNWTO Tourism Highlights, 2011 Edition. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://mkt.unwto.org/sites/all/files/docpdf/unwtohighlights11enhr.pdf, s. 6 a UNWTO. UNWTO Tourism Highlights, 2009 Edition. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.unwto.org/facts/eng/pdf/highlights/UNWTO_Highlights09_en_LR.pdf, s. 6.

2.5 Výjezdový cestovní ruch Výjezdový cestovní ruch nemá v Itálii tak silnou pozici jako cestovní ruch domácí. Avšak i u outgoingu můžeme sledovat v grafu 16 rostoucí trend počtu výjezdů Italů. Jak již bylo zmíněno v podkapitole 2.2, Italové jsou velice náchylní na změny cen a ekonomická krize se projevila na klesajícím růstu počtu Italů vyjíždějících do zahraničí a ještě více na klesajících výdajích v zahraničí. Relativně nepatrný růst z 18 na 19 milionů v letech 1996 až 1999 vystřídal v následujících 4 letech rapidní nárůst počtu Italů, když v roce 2003 dosáhly výjezdy Italů hodnoty téměř 27 milionů. Po propadu v roce 2004 italský outgoing narůstal průměrným ročním tempem 1 milion výjezdů, až dosáhl svého maxima 30 milionů vyjíždějících Italů v roce 2010.

32

Graf 16: Vývoj outgoingového cestovního ruchu v Itálii 31,00 29,00 27,00 25,00 23,00 21,00 19,00 17,00

Počet výjezdů do zahraničí (v mil.) Zdroj: Italy - International tourism. International tourism, number of departures.[online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.indexmundi.com/facts/italy/international-tourism.

Kromě počtu výjezdů je důležitým ukazatelem také velikost výdajů pasivního cestovního ruchu. Z grafu 17 lze snadno vyčíst, že výdaje Italů v zahraničí až do roku 2008 nikdy nepřevýšily samotný počet výjezdů. Rozdíl mezi oběma ukazateli se začal zmenšovat po roce 2003 a maximum 31 miliard dolarů dosáhly výdaje na outgoing v roce 2008.

Graf 17: Vývoj pasivního cestovního ruchu v Itálii (v USD) 33,0 30,0 27,0 24,0 21,0 18,0 15,0

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Výjezdy (v mil.) 25,1 26,8 23,3 24,8 25,7 27,7 28,3 29,1 29,8 29,3 Výdaje (v mld.) 16,9 20,5 20,5 22,4 23,2 27,3 30,9 27,9 26,9 28,7 Zdroj: vlastní zpracování dle: Czechtourism. Marketingové strategie (Country reporty za rok 2013): Itálie. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/getmedia/cbd1b921-cb7d-48b8-b912a95e7a3fabfa/country_report_italie_2013.pdf.aspx, s. 109.

33

Zajímavá je také statistika průměrných výdajů na pasivní cestovní ruch na jednoho obyvatele (graf 18). Zatímco v roce 2002 utratili Italové v zahraničí průměrně 297 dolarů, v roce 2006 to bylo již 395 USD a maximální průměrný výdaj byl zaznamenán v roce 2008, a to 518 dolarů. O dva roky později se snížil průměrný výdaj na obyvatele na 446 USD.33 V následujícím grafu je možné srovnat vývoj vynaložených výdajů na pasivní cestovní ruch Itálie

s prvními

pěti

dominujícími

zeměmi

v tomto

ukazateli.

Nejvíce

utratili

na svých zahraničních cestách Číňané, kteří se jako jediní dostali přes hranici 100 miliard dolarů a své výdaje v průběhu 6 let více než ztrojnásobili. Na dalších dvou místech se umístili Němci a Američané, kterých výdaje přesáhly 83 miliard USD. Také Rusové zvýšili výrazně ve sledovaném období své výdaje a v roce 2012 utratili téměř dvakrát tolik jako v roce 2007. Graf 18: Vývoj výdajů na výjezdový cestovní ruch (v mld. USD, pořadí dle roku 2012) 110,0 90,0 70,0 50,0 30,0 10,0

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Čína

29,8

36,2

43,7

54,9

72,6

102,0

Německo

83,1

91,0

81,2

77,7

85,9

83,8

USA

76,4

79,7

74,1

75,5

78,2

83,5

V. Británie

71,4

68,5

50,1

48,6

51,0

52,3

Rusko

22,3

24,9

20,9

26,5

32,9

42,8

Itálie

27,3

30,8

27,9

27,1

28,7

26,4

Zdroj: vlastní zpracování dle: UNWTO. UNWTO Tourism Highlights, 2013 Edition. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://dtxtq4w60xqpw.cloudfront.net/sites/all/files/pdf/unwto_highlights13_en_hr.pdf, s. 13 a UNWTO. UNWTO Tourism Highlights, 2011 Edition. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://mkt.unwto.org/sites/all/files/docpdf/unwtohighlights11enhr.pdf, s. 10 a UNWTO. UNWTO Tourism Highlights, 2009 Edition. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.unwto.org/facts/eng/pdf/highlights/UNWTO_Highlights09_en_LR.pdf, s. 10.

33

Vlastní výpočet podle dat z grafu 17 a počtu obyvatel dle Index mundi. Italy population. [online]. [cit. 201404-14]. Dostupné z: http://www.indexmundi.com/italy/population.html.

34

Největší propad se týká Velké Británie, jejíž obyvatelé omezili výdaje v zahraničí za 6 let o 36,5%. Itálie se drží převážně pod hranicí 30 miliard dolarů a ze všech zemí v top 10 má nejméně kolísavé hodnoty výdajů. V roce 2012 dosáhla jen čtvrtinových výdajů ve srovnání s Čínou. Zatímco v letech 2007 až 2009 byla Itálie na 6. místě ve světě, propadla se až na 10. příčku v roce 2012 a přeskočily ji Francie, Kanada a jen o miliardu dolarů více utratili Japonci Australané.34 Z hlediska počtu přenocování rezidentů v zahraničí se Itálie řadila v Evropě v roce 2011 na 5. místo s počtem přenocování téměř 103 milionů a 4,6 procentním podílem. Největší 29% podíl na všech přenocováních evropských zemí má Německo (655 milionů), druhá je Velká Británie s podílem 22,2 % (503 milionů). Jak je vidět v tabulce 5, v roce 2012 se situace nijak dramaticky nezměnila, jen podíl Německa klesl o 1 % a vzrostl podíl přenocování turistů z Velké Británie a Nizozemí. Tabulka 5: Pořadí zemí podle počtu přenocování rezidentů v zahraničí (v tis.) 2011 2012 Noci v zahraničí Podíl (v %) Noci v zahraničí Podíl (v %) 655 598 29,0 625 050 28,0 Německo 502 865 22,2 505 762 22,6 Velká Británie 204 139 9,0 204 139 9,1 Francie 158 425 7,0 167 030 7,5 Nizozemí 102 576 4,6 100 670 4,5 Itálie 89 955 4,0 84 161 3,8 Španělsko Zdroj: Eurostat. Top 10 Member States of origin for outbound holidays. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Tourism_trends/cs (rok 2011) a http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Tourism_trends (rok 2012).

Na obrázku 1 jsou znázorněny hlavní turistické cíle vyjíždějících Italů. Nejvíce nocí stráví Italové ve Francii (téměř 31 milionů), přičemž podíl přenocování tvoří 12,7 %. Druhou nejoblíbenější destinací je Španělsko, kde v roce 2009 strávili Italové 19 milionů nocí (7,8% podíl). Na třetím místě je USA, kde se uskutečnilo 15 milionů nocí (6,1 %).

34

UNWTO. UNWTO Tourism Highlights, 2013 Edition. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://dtxtq4w60xqpw.cloudfront.net/sites/all/files/pdf/unwto_highlights13_en_hr.pdf, s. 13 a UNWTO. UNWTO Tourism Highlights, 2011 Edition. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://mkt.unwto.org/sites/all/files/docpdf/unwtohighlights11enhr.pdf, s. 10.

35

Nad 10 milionů přenocování stráví obyvatelé Apeninského poloostrova ve Velké Británii, Řecku a Německu (více než 5 % všech přenocování Italů v zahraničí). Dalšími hodně navštěvovanými zeměmi jsou Rumunsko, Rakousko, Egypt a Brazílie.35 Obrázek 1: Nejoblíbenější destinace Italů podle počtu přenocování v roce 2009 (v mil.)

Zdroj: Borsa Internazionale del Turismo. Italian Market Overview. [online].[cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://s3.amazonaws.com/zanran_storage/www.czechtourism.cz/ContentPages/781337499.pdf, s. 7.

35

Borsa Internazionale del Turismo. Italian market overview. [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://s3.amazonaws.com/zanran_storage/www.czechtourism.cz/ContentPages/781337499.pdf, s. 7.

36

2.6 Konkurenceschopnost cestovního ruchu Itálie Pro Itálii, podobně jako pro ostatní středomořské země, je konkurenceschopnost pro příjezdový cestovní ruch velice důležitá, protože z tohoto sektoru získává značné finanční příjmy a průmysl cestovního ruchu má výrazný podíl na HDP a zaměstnanosti. Pro zvyšování konkurenceschopnosti se musí řada zemí vyrovnat s obtížemi, kterým cestovní ruch v současné době čelí. Index konkurenceschopnosti cestovního ruchu posuzuje země kromě atraktivnosti pro turisty také z pohledu přitažlivosti pro potenciální investory a podnikatele. Konkurenceschopnost cestovního ruchu Itálie se neustále zlepšuje, v roce 2009 obsadila celosvětově 28. příčku, v roce 2011 byla sedmadvacátá a v poslední zprávě Světového ekonomického fóra v roce 2013 se posunula na 26. místo. V regionu Evropa poskočila mezi lety 2009 až 2013 o 4 místa a postupně zaujímala 21. pak 20. a podle posledního hodnocení 18. místo.36 Výsledky Světového ekonomického fóra, které sestavuje index konkurenceschopnosti cestovního ruchu každé dva roky, jsou shrnuty v tabulce 6. Negativní vývoj se týká hlavně ukazatele politiky a zákonodárství, ve kterém si Itálie pohoršila o 29 míst a podpory turismu ze strany státu, kde Itálie klesla o 28 příček. Naopak, největší pokrok se projevil v ukazateli přírodní zdroje, které byly v roce 2009 hodnoceny na 90. místě, ale v roce 2013 se umístili již na 34. pozici, což znamená vzestup o 56 míst. Také v bezpečí a zajištění bezpečnosti se Itálie posunula o 38 míst nahoru. Nejlépe hodnocenými ukazateli jsou v Itálii turistická infrastruktura, která patří mezi nejlepší na světě (1. místo spolu s Rakouskem) i díky prvenství v přítomnosti velkých společností provozujících půjčování automobilů. Vysoké ohodnocení získala Itálie i za kulturní zdroje (7. místo v roce 2013), vděčící svému postavení velkému množství mezinárodních veletrhů a výstav a třetí nejvyšší počet kulturních památek zapsaných v UNESCO na světě.

36

World Economic Forum. The Travel & Tourism Competitiveness Report 2013. [online]. [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/WEF_TT_Competitiveness_Report_2013.pdf, s. XVI, XVIII a World Economic Forum. The Travel & Tourism Competitiveness Report 2011. [online]. [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/WEF_TravelTourismCompetitiveness_Report_2011.pdf, s. XV, XVI a World Economic Forum. The Travel & Tourism Competitiveness Report 2009. [online]. [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/WEF_GCR_TravelTourism_Report_2009.pdf, s. XV, XVI.

37

Nejhorší ukazatel, výrazně snižující umístění Itálie v indexu konkurenceschopnosti, je cenová konkurenceschopnost v cestovním ruchu, která se umístila v roce 2013 až na 134. příčce. Tato oblast je jednoznačně tou, kde existuje velký prostor pro vylepšení a tím i posun Itálie v dalším hodnocení konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra.

Tabulka 6: Index konkurenceschopnosti v cestovním ruchu Itálie 2009 2011 Regulační rámec turismu 71. 84. Politika a zákonodárství 51. 60. Udržitelnost životního prostředí 82. 48. Bezpečí a zajištění bezpečnosti 27. 27. Zdraví a hygiena 51. 56. Podpora turismu ze strany státu Obchodní prostředí a infrastruktura v turismu 27. 29. Infrastruktura pro leteckou dopravu 40. 39. Infrastruktura pozemní dopravy 3. 1. Turistická infrastruktura 25. 34. Infrastruktura informačních technologií 130. 129. Cenová konkurenceschopnost v cestovním ruchu Lidské, kulturní a přírodní zdroje v turismu 41. 45. Lidské zdroje 71. 91. Vztah rezidentů k turistům 90. 49. Přírodní zdroje 5. 8. Kulturní zdroje

2013 100. 53. 44. 29. 79. 24. 39. 1. 31. 134. 41. 72. 34. 7.

Zdroj: vlastní zpracování dle: World Economic Forum. The Travel & Tourism Competitiveness Report 2013. [online]. [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/WEF_TT_Competitiveness_Report_2013.pdf , s. 206 a World Economic Forum. The Travel & Tourism Competitiveness Report 2011. [online]. [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/WEF_TravelTourismCompetitiveness_Report_2011.pdf, s. 226 a World Economic Forum. The Travel & Tourism Competitiveness Report 2009. [online]. [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/WEF_GCR_TravelTourism_Report_2009.pdf, s. 228.

38

3 Komparace Itálie se zeměmi PIGS Třetí kapitola je věnována porovnání ekonomiky a postavení na trhu cestovního ruchu vybraných zemí s Itálií. Srovnávanými zeměmi jsou členové skupiny PIGS, do které patří Itálie, Portugalsko, Řecko a Španělsko. Díky komparaci vybraných makroekonomických ukazatelů bude možné určit, jakou ekonomickou silou disponuje Itálie ve srovnání se zeměmi PIGS a jaké má postavení na trhu cestovního ruchu. Země skupiny PIGS Termín PIGS byl poprvé použit novináři v roce 2008 v souvislosti s ekonomickou krizí. Zkratka vznikla z počátečních písmen anglických názvů problémových zemí, které mohly ohrozit stabilitu eurozóny. Do této skupiny, jak již bylo zmíněno, patří Portugalsko, Itálie, Řecko a Španělsko. Zkratka má několik obměn, někdy se používá PIIGS, která zahrnuje Itálii i Irsko, v další variante se místo Itálie skrývá za písmenem „I“ Irsko. Země PIGS jsou charakteristické několika společnými slabinami, které začaly být evidentní v roce 2009. Problémem pro tyto země jsou vysoké deficity běžného účtu platební bilance, nízká konkurenceschopnost, alarmující nezaměstnanost a kromě toho jsou rovněž vysoce zadlužené. V Řecku, Itálii a Portugalsku dosáhl veřejný dluh v roce 2012 více než 120 procent hrubého domácího produktu, přestože je stropem pro přijetí do eurozóny 60 % HDP. Maastrichtská kritéria jsou porušována také v případě deficitu státního rozpočtu, který by měl činit maximálně 3 % HDP. Ve Španělsku a Řecku však v roce 2012 přesáhl 10 % HDP a v Portugalsku činil schodek 6,4 procenta (viz graf 25). Podle ekonomů UniCredit Bank by neměla být Itálie zahrnována do této skupiny, protože není v tak špatné ekonomické situaci jako ostatní země PIGS. V současnosti může výrazně poškodit ekonomiku eurozóny Španělsko, protože bojuje s vysokou nezaměstnaností a rozpočtovým schodkem pohybujícím se nad 10 procenty. Podobně je na tom Řecko, ale na rozdíl od Španělska je menší ekonomikou, a tudíž jsou jeho problémy snáze zvládnutelné. Dalším důležitým faktem je, že zatímco hrubý domácí produkt Řecka se na HDP eurozóny podílí 2,7 procenty, v případě Španělska je to až 11,3 %.37

37

iDNES.cz. Euro ohrožují prasata: Portugalsko, Itálie, Řecko a Španělsko. [online]. [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/euro-ohrozuji-prasata-portugalsko-italie-recko-a-spanelsko-pqr-/ekozahranicni.aspx?c=A100215_163527_eko-zahranicni_hol.

39

3.1 Ekonomická úroveň Itálie, Portugalska, Řecka a Španělska Prvním z analyzovaných makroekonomických indikátorů je hrubý domácí produkt. Jeho vývoj je zachycen v grafu 19, ze kterého lze vyčíst, že do roku 2008 ve všech zemích HDP rostlo, následně po krizi pokleslo, přičemž nejvíce bylo ovlivněno ekonomickou krizí řecké HDP, které vzrostlo až v roce 2011. Portugalské HDP narostlo hned po roce 2009, ale pak každoročně klesalo. Největší skok se povedl Řecku, které mělo ještě v roce 2006 o 3000 eur nižší HDP jako Španělsko, v roce 2012 se ale HDP obou zemí pohybovalo na hranici téměř 25 tisíc eur. Nejvyšší HDP si od roku 2008 udržuje Itálie.

Graf 19: Vývoj hrubého domácího produktu zemí PIGS (v EUR) 26500 25500 24500 23500 22500 21500 20500 19500 18500

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

24700

26000

26100

24400

24700

25100

25200

Portugalsko 18700

19600

19500

18800

19700

19500

19200

Řecko

21800

22500

23100

22100

21200

24700

24900

Španělsko

24800

26200

25900

24200

24300

24700

24900

Itálie

Zdroj: vlastní zpracování dle: Eurostat. Gross domestic product at market prices. [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tec00001&plugin=1.

Hrubý domácí produkt v paritě kupní síly (graf 20) se mezi lety 2006 a 2012 ve všech zemích PIGS snižoval. Největší propad zaznamenalo Řecko, které v roce 2006 dosáhlo 92 % průměru EU27, o 6 let později to bylo již jen podprůměrných 79 %. Naopak, Itálie a Španělsko se do roku 2009 pohybovaly nad průměrem EU27, pak ale pokračoval klesající trend a dnes jsou ve srovnání s EU27 jen průměrnými zeměmi z hlediska HDP na obyvatele v paritě kupní síly. Nejhůř si v tomhle ukazateli vedlo Portugalsko, které dosahuje jen ¾ průměru EU27. Z grafu vyplývá, že Italové a Španělé si v zemích Evropské unie za určitou peněžní částku mohou koupit stejné množství zboží a služeb jako doma, Portugalci a Řekové si za stejný počet eur koupí o čtvrtinu méně zboží a služeb než Italové a Španělé.

40

Graf 20: Vývoj HDP v paritě kupní síly zemí PIGS (v %, EU27 = 100) 110 105 100 95 90 85 80 75 70

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Itálie

105

104

105

104

101

100

99

Portugalsko

79

79

78

80

81

78

75

Řecko

92

90

93

94

87

79

79

Španělsko

105

105

104

103

100

99

97

Zdroj: vlastní zpracování dle: Eurostat. GDP per capita in PPS. [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tec00114&plugin=1.

Hrubý domácí produkt (graf 21) se v zemích PIGS až na výjimku vyvíjel stejně a dlouhodobě je pro HDP v těchto zemích charakteristická pomalá růstová dynamika. V letech 2006 a 2007 rostl HDP meziročně ve všech zemích, ale jen v Portugalsku měl růst HDP rostoucí tendenci. Graf 21: Vývoj růstu HDP v zemích PIGS (v %) 6,5 4,5 2,5 0,5 -1,5 -3,5 -5,5 -7,5

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Itálie

2,2

1,7

-1,2

-5,5

1,7

0,4

-2,4

Portugalsko

1,4

2,4

0,0

-2,9

1,9

-1,6

-3,2

Řecko

5,5

3,5

-0,2

-3,1

-4,9

-7,1

-6,4

Španělsko

4,1

3,5

0,9

-3,7

-0,3

0,4

-1,4

Zdroj: vlastní zpracování dle: Eurostat. Real GDP growth rate. [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tec00115&plugin=1.

Od roku 2008 ale růst HDP všech ekonomik výrazně klesl, největší negativní změnu oproti předešlému roku zaznamenala Itálie v roce 2009, kdy meziroční pokles dosáhl -5,5 %. V roce 2010 dosáhly kladného meziročního růstu HDP jen Itálie a Portugalsko. 41

HDP Řecka kleslo v tomhle roku ještě více než v roce 2009 a o rok později dosáhl rekordní procentuální změny více než -7 %. Podobně jako v roce 2009, i ke konci sledovaného období postihl země PIGS výrazný meziroční pokles hrubého domácího produktu. Saldo obchodní bilance (graf 22) bylo vypočteno na základě údajů o exportu a importu. Nejvyšší saldo dosahovalo Španělsko tři roky, v roce 2009 se ale dostalo na úroveň ostatních zemí PIGS a k vysokým rozdílům mezi exportem a importem se již nevrátilo. Poměrně stabilní saldo, i když s klesající tendencí, se dařilo ve sledovaném období dosahovat Portugalsku a Řecku. Právě Řecko je nejlepším příkladem, jak ekonomická krize ovlivnila obchodní bilance zemí. Řecké saldo až do roku 2008 stoupalo a poté se snižovalo až do roku 2012. V tomhle ukazateli se nejhůř vedlo Itálii a Španělsku, protože Itálie zaznamenala v roce 2012 o 31 miliard eur nižší saldo oproti roku 2006 a španělské saldo kleslo dokonce až o 73 miliard eur.

Graf 22: Vývoj salda obchodní bilance zemí PIGS (v mld. EUR) 80 70 60 50 40 30 20 10 0 -10 -20 Itálie

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

12,17

3,89

13,11

8,07

30,24

23,66

-19,19

Portugalsko 13,88

13,54

17,32

12,48

13,33

7,39

0,98

Řecko

23,86

31,55

33,78

26,49

20,61

16,87

9,74

Španělsko

62,67

70,79

63,28

19,52

23,00

8,43

-10,70

Zdroj: vlastní zpracování dle: Eurostat. Goods and services, imports and exports. [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/refreshTableAction.do?tab=table&plugin=1&pcode=tec00110&language=en.

42

Vliv ekonomické krize lze dobře zachytit i na ukazateli nezaměstnanosti. Na grafu 23 je vidět, jak se od roku 2007 výrazně zvýšila nezaměstnanost v zemích PIGS. Ještě v roce 2006 se míra nezaměstnanosti pohybovala v Portugalsku, Řecku a Španělsku pod hranicí 9 %. Pak však přišel obrovský nárůst lidí bez práce a Řecko se Španělskem dosáhly nezaměstnanosti 24,3 %, respektive 25 %. Italská nezaměstnanost ve sledovaném období rostla mírným tempem a dlouhodobě byla pod průměrem nezaměstnanosti v EU27. V roce 2012 se italská míra nezaměstnanosti zvýšila o 2,3 % oproti roku 2011 a poprvé se tak dostala nad průměr EU27. Graf 23: Vývoj míry nezaměstnanosti v zemích PIGS (v %) 25,0 21,0 17,0 13,0 9,0 5,0

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Itálie

6,8

6,1

6,7

7,8

8,4

8,4

10,7

Portugalsko

8,6

8,9

8,5

10,6

12,0

12,9

15,9

Řecko

8,9

8,3

7,7

9,5

12,6

17,7

24,3

Španělsko

8,5

8,3

11,3

18,0

20,1

21,7

25,0

EU 27

8,3

7,2

7,1

9,0

9,7

9,7

10,5

Zdroj: vlastní zpracování dle: Eurostat. Unemployment rate. [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tsdec450&plugin=1.

Podíl veřejného dluhu na HDP se u zemí PIGS výrazně liší (viz graf 24). V roce 2006 měl španělský státní dluh jen 40 procentní podíl na HDP, portugalský téměř 70% a státní zadlužení Řecka a Itálie činilo přibližně 106 % HDP. V dalším roce se zadlužení snížilo u všech zemí PIGS kromě Řecka. V následujících letech se veřejný dluh rapidně zvýšil hlavně v Řecku, které v roce 2011 dosáhlo podíl dluhu na HDP až 170 %, v důsledku čeho bylo nuceno veřejný dluh snižovat. Mezi lety 2006 a 2012 se státní dluh zvýšil markantně u Španělska (o 45 %), Řecka (o 50 %) a Portugalska (o 54 %). Naopak, italské zadlužení rostlo relativně mírně a jeho podíl na HDP se zvýšil jen o 21 %. 43

Graf 24: Vývoj podílu veřejného dluhu v zemích PIGS (v % HDP) 175,0 155,0 135,0 115,0 95,0 75,0 55,0 35,0 Itálie

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

106,3

103,3

106,1

116,4

119,3

120,8

127,0

Portugalsko

69,4

68,4

71,7

83,7

94,0

108,3

123,6

Řecko

106,1

107,4

112,9

129,7

148,3

170,3

156,9

Španělsko

39,7

36,3

40,2

53,9

61,5

69,3

84,2

Zdroj: vlastní zpracování dle: Eurostat. General government gross debt. [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tsdde410&plugin=1.

Vývoj deficitu či přebytku veřejných rozpočtů (graf 25) je charakteristický tím, že u všech zemí až na jedinou výjimku, jsou veřejné rozpočty dlouhodobě v deficitu. Nejvyrovnanější veřejné rozpočty má Itálie, která oproti ostatním zemím PIGS neměla od roku 2006 do roku 2012 extrémní výkyvy a od roku 2009 deficit postupně snižuje. Graf 25: Vývoj podílu deficitu veřejných rozpočtů (v % HDP) 3,5 1,5 -0,5 -2,5 -4,5 -6,5 -8,5 -10,5 -12,5 -14,5 -16,5

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Itálie

-3,4

-1,6

-2,7

-5,5

-4,5

-3,8

-3,0

Portugalsko

-4,6

-3,1

-3,6

-10,2

-9,8

-4,4

-6,4

Řecko

-5,7

-6,5

-9,8

-15,6

-10,7

-9,5

-10,0

Španělsko

2,4

1,9

-4,5

-11,2

-9,7

-9,4

-10,6

Zdroj: vlastní zpracování dle: Eurostat. General government deficit/surplus. [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tec00127&plugin=1.

44

V Řecku zaznamenaly veřejné rozpočty nárůst schodku k hranici 10% v roce 2008, o rok později pak dosáhl deficit až 15 procentní podíl na HDP. Již zmiňovanou výjimkou bylo v tomto ukazateli Španělsko, které mělo v letech 2006 a 2007 přebytek veřejných rozpočtů. V dalších letech však také evidovalo nárůst schodku veřejných rozpočtů a kopírovalo řecké podíly deficitu na HDP. Vývoj míry inflace znázorněný v grafu 26 je s malými odchylkami podobný u všech zemí. Výjimkou je o něco vyšší nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v Řecku po roce 2009. Nejvyšší snížení kupní síly peněz bylo zaznamenáno v roce 2008, nejnižší inflace se objevila pak o rok později, kdy se v Portugalsku a Španělsku vyskytla krátkodobá deflace.

Graf 26: Vývoj míry inflace v zemích PIGS (v %) 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 -1,0

2006

2007

2008

Itálie

2009

2010

2011

2012

2,2

2,0

Portugalsko

3,0

2,4

3,5

0,8

1,6

2,9

3,3

2,7

-0,9

1,4

3,6

2,8

Řecko

3,3

3,0

4,2

1,3

4,7

3,1

1,0

Španělsko

3,6

2,8

4,1

-0,2

2,0

3,1

2,4

Zdroj: vlastní zpracování dle: Eurostat. HICP - inflation rate. [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tec00118&plugin=1.

Saldo platební bilance zahraničního obchodu vykazovalo v jednotlivých zemích PIGS na začátku sledovaného období výrazné rozdíly, které byly ale do roku 2012 zredukovány, jak je vidět v grafu 27. Nejnižším saldem platební bilance dosahujícím v průběhu sledovaného období podílu na HDP maximálně -3,5 % se může pochlubit Itálie. Velké snížení podílu schodku na HDP se povedlo docílit Portugalsku (o 9,2 %), Řecku (o 8,3 %) a také Španělsku (o 7,9 %). Nejvýraznější pokles schodku platební bilance dosáhlo Portugalsko, když se jeho podíl salda na HDP pohyboval 5 let nad 10 % a v průběhu dvou let se snížilo o více než 9 %.

45

Graf 27: Vývoj salda platební bilance v zemích PIGS (v % HDP) 0,0 -2,0 -4,0 -6,0 -8,0 -10,0 -12,0 -14,0 -16,0

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Itálie

-1,5

-1,3

-2,9

-2,0

-3,5

-3,1

-0,7

Portugalsko

-10,7

-10,1

-12,6

-10,9

-10,6

-7,0

-1,5

Řecko

-11,4

-14,6

-14,9

-11,2

-10,1

-9,9

-3,1

Španělsko

-9,0

-10,0

-9,6

-4,8

-4,5

-3,7

-1,1

Zdroj: vlastní zpracování dle: Eurostat. Balance of the current account. [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tec00043&plugin=1.

Jak je patrné z grafu 28, země PIGS se dělí na dvě skupiny. Itálie a Španělsko jsou z hlediska produktivity

práce

na

odpracovanou

hodinu

ve

srovnání

s EU27

nadprůměrné,

zatímco Portugalsko a Řecko vykazují hluboce podprůměrnou produktivitu práce. Produktivita práce na odpracovanou hodinu je vypočítána jako celkový výstup dělený celkovým počtem odpracovaných hodin. Tento typ produktivity je vhodnějším ukazatelem než produktivita na 1 pracovníka, protože eliminuje rozdíly v plných a částečných úvazcích zaměstnanců. Mírné zvýšení produktivity práce evidovala Itálie v letech 2008 - 2011, ve Španělsku se pohybovala kolem 105 % a v roce 2012 dosáhla 107 % EU27. Produktivita práce v Řecku klesla o 4,3 % a nedosahuje již ani ¾ průměru EU27. Ještě hůř je na tom Portugalsko, kde se produktivita práce mírně zvyšuje, ale stále je na 65 % evropského průměru.

46

Graf 28: Vývoj produktivity práce v zemích PIGS (v %, EU27 = 100) 110,0 100,0 90,0 80,0 70,0 60,0

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Itálie

102,1

102,5

104,3

104,4

104,1

103,0

102,3

Portugalsko

63,2

63,5

63,4

64,9

65,7

64,6

65,2

Řecko

78,4

78,2

83,4

80,8

76,2

72,9

74,1

Španělsko

102,5

103,8

104,5

107,6

105,7

104,9

107,1

Zdroj: vlastní zpracování dle: Eurostat. Labour productivity per hour worked. [online]. [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tec00117&plugin=1.

3.2 Konkurenceschopnost ekonomik zemí PIGS Jedním z nejdůležitějších faktorů pro úspěšný rozvoj země je její mezinárodní konkurenceschopnost. Světové ekonomické fórum (WEF) vydává pravidelně zprávy, ve kterých seřazuje země do žebříčku podle jejich celkového skóre vypočteného na základě získaného počtu bodů ve dvanácti ukazatelích. Tři země PIGS jsou v první padesátce hodnocených zemí, přičemž nejlepších výsledků dosahuje Španělsko, které se v období 2010 - 2011 umístilo na 42. příčce. V následujících letech obsadilo shodně 36. místo a v poslední studii skončilo ještě o 1 místo lépe (graf 29). Itálie byla v letech 2010 - 2011 na 48. místě a Portugalsko na 46. místě. Itálii se povedlo v dalších letech obsadit 43. a 42. příčku, o rok později ale zaznamenala sestup na 49. místo. I přes sestup se Itálii podařilo přeskočit Portugalsko, které obsadilo 51. pozici. Nejhorší index mezinárodní konkurenceschopnosti ze zemí PIGS má Řecko, které figuruje až ve druhé polovině hodnocených zemí. V průběhu 4 let si pohoršilo o 8 míst a v poslední zprávě WEF se Řecko objevilo až na 91. místě.

47

Graf 29: Vývoj umístění zemí PIGS v žebříčku Světového indexu konkurenceschopnosti 100 90 80 70 60 50 40 30

2010-2011

2011-2012

2012-2013

2013-2014

Itálie

48

43

42

49

Portugalsko

46

45

49

51

Řecko

83

90

96

91

Španělsko

42

36

36

35

Zdroj: vlastní zpracování dle: World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2012-2013. [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/WEF_GlobalCompetitivenessReport_2012-13.pdf, s. 180, 208, 296, 326 a World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2013-2014. [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/WEF_GlobalCompetitivenessReport_2013-14.pdf, s. 198, 226, 318, 348.

Protože umístění v žebříčku Světového ekonomického fóra neodráží úplně přesně vzájemné postavení zemí PIGS, byl vytvořen způsob, jak porovnat Itálii, Portugalsko, Řecko a Španělsko navzájem. V tabulce 7 a 8 jsou srovnány jednotlivé složky indexu v rámci 4 zemí. Na základě údajů uvedených v tabulkách je možné sestavit žebříček zemí PIGS podle skóre v jednotlivých pilířích indexu a následně porovnat země podle součtu celkového skóre. Z pohledu počtu prvenství v jednotlivých ukazatelích bylo v letech 2012 - 2013 nejkonkurenceschopnější zemí Španělsko s dominancí v polovině ze všech ukazatelích. Ve 4 ukazatelích měla převahu Itálie, v ukazatelích instituce a inovace bylo nejlepší Portugalsko a Řecko nepředčilo ostatní země PIGS ani v jednom z hodnocených kritérií. V kritériu instituce dominovalo Portugalsko, za ním se o pár míst níž umístilo Španělsko a s výrazným odstupem následovaly Itálie a Řecko. Nejlepší infrastrukturou se může podle Světového ekonomického fóra pochlubit Španělsko a s nejhorší se musí vypořádat Řecko. V pilíři makroekonomická stabilita dominovala Itálie, za kterou se těsně umístilo Španělsko následované Portugalskem a Řeckem. Nejvyrovnanějším kritériem bylo zdraví a primární vzdělání, ve kterém dosáhly všechny země vysokého skóre, nejvíce bodů získala Itálie a Portugalsko. Odbornou kvalifikací disponují hlavně Španělsko a Portugalsko. 48

V dalších 4 faktorech (efektivita trhu zboží a služeb, trhu práce, finančních trhů a technologické prostředí) získalo nejvíce bodů Španělsko a ve všech 4 faktorech skončilo na druhém místě Portugalsko. Je nutno dodat, že v zmíněných čtyřech ukazatelích byly nejmenší rozdíly ve skóre ze všech ukazatelů. Velikost trhu je pochopitelně dána velikostí země a počtem obyvatel, proto nejvyššího skóre dosáhly Itálie a Španělsko. V podnikatelském prostředí se umístila Itálie před Španělskem a v posledním indikátoru, kterým jsou inovace, převýšilo Portugalsko jasně ostatní země PIGS. Sečtením získaných bodů za jednotlivé faktory tvořící index konkurenceschopnosti se stanovilo pro každou zemi celkové skóre. Jak je možné vidět v tabulce 7, v období 2012 až 2013 s relativně velkým náskokem vyhrálo se součtem bodů 56,72 Španělsko, které ani v jednom z ukazatelů výrazně nezaostávalo a s výjimkou kritéria zdraví a primárního vzdělání neskončilo hůř než na druhém místě. Druhá skončila Itálie, za ní v těsném závěsu skončilo Portugalsko se ztrátou 0,1 bodu. Jednoznačně nejhorší výsledek patří Řecku, které získalo v procentuálním vyjádření jen necelých 84 % bodů poměrně ke skóre prvního Španělska.

Tabulka 7: Vzájemná konkurenceschopnost zemí PIGS v období 2012 - 2013 Itálie Portugalsko Řecko Španělsko 3,56 4,28 3,37 4,25 Instituce 5,19 5,50 4,70 5,92 Infrastruktura 4,23 3,87 2,42 4,17 Makroekonomická stabilita 6,27 6,19 6,04 6,09 Zdraví a primární vzdělání 4,73 4,98 4,74 5,02 Odborná kvalifikace 4,29 4,31 3,92 4,37 Efektivita trhu zboží a služeb 3,72 3,80 3,56 3,98 Efektivita trhu práce 3,57 3,71 3,13 3,90 Efektivita finančních trhů 4,71 5,27 4,54 5,29 Technologické prostředí 5,63 4,34 4,38 5,45 Velikost trhu 4,75 4,17 3,74 4,51 Podnikatelské prostředí 3,73 3,86 3,00 3,77 Inovace Celkové skóre 54,38 54,28 47,54 56,72 Zdroj: vlastní zpracování dle: World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2012-2013. [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/WEF_GlobalCompetitivenessReport_201213.pdf, s. 17-20.

49

V reportu Světového ekonomického fóra z období 2013 - 2014 se nejkonkurenceschopnější zemí podle počtu prvenství v jednotlivých ukazatelích stalo opět Španělsko s dominancí v 6 z 12 ukazatelů. Itálie i v této zprávě Světového ekonomického fóra zaznamenala 4 první místa, Portugalsko opět jen dvě a Řecko žádné. V kritériu instituce opět dominovalo Portugalsko, ale Španělsko se umístilo druhé s větším odstupem než v období 2012 - 2013. Nejlepší infrastrukturou se opět chlubí Španělsko a za zmínku stojí vylepšení skóre Itálie oproti skóre v předešlé zprávě WEF. V makroekonomické stabilitě dominovala Itálie a nejvýraznější bodovou ztrátu utrpělo Španělsko. Výrazné bodové posuny nastaly u zdraví a primárního vzdělání, když Portugalsko a Španělsko snížily svou ztrátu na vedoucí Itálii. Za zmínku stojí zlepšení efektivity trhu práce v Řecku, které se v tomto indikátoru téměř dostalo na druhou příčku za Španělsko. Analýza celkového skóre v období 2013 - 2014 přinesla jeden zajímavý fakt, a to, že Portugalsko sice vylepšilo svůj index konkurenceschopnosti jen o setinu bodu, ale přeskočilo Itálii, která oproti období 2012 - 2013 ztratila 0,5 bodu. Největší bodový nárůst se povedl Řecku, které zvýšilo své skóre o téměř 1 bod a stalo se tak konkurenceschopnější v rámci zemí PIGS, i když celkové skóre Řecka tvoří pořád jen 86 % bodů prvního Španělska.

Tabulka 8: Vzájemná konkurenceschopnost zemí PIGS v období 2013 - 2014 Itálie Portugalsko Řecko Španělsko 3,50 4,32 3,49 4,07 Instituce 5,35 5,55 4,79 5,97 Infrastruktura 4,26 3,75 2,82 3,97 Makroekonomická stabilita 6,29 6,28 6,10 6,21 Zdraví a primární vzdělání 4,75 5,15 4,81 5,19 Odborná kvalifikace 4,17 4,26 3,93 4,32 Efektivita trhu zboží a služeb 3,48 3,79 3,77 3,93 Efektivita trhu práce 3,33 3,50 2,86 3,72 Efektivita finančních trhů 4,71 5,24 4,62 5,26 Technologické prostředí 5,61 4,34 4,37 5,45 Velikost trhu 4,74 4,18 3,84 4,52 Podnikatelské prostředí 3,69 3,93 3,08 3,75 Inovace Celkové skóre 53,88 54,29 48,48 56,36 Zdroj: vlastní zpracování dle: World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2013-2014. [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/WEF_GlobalCompetitivenessReport_201314.pdf, s. 18-22.

50

3.3 Cestovní ruch Itálie, Portugalska, Řecka a Španělska Třetí podkapitola diplomové práce se věnuje postavení jednotlivých členů uskupení PIGS na trhu cestovního ruchu. Srovnávanými zeměmi jsou opět Itálie, Portugalsko, Řecko a Španělsko. Komparace nejdůležitějších a nejzajímavějších ukazatelů v cestovním ruchu by měla objasnit, která země má nejlepší předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, a která naopak bojuje s problémy spojenými s turismem. Jedním z nejdůležitějších indikátorů, udávajících schopnost země přilákat zahraniční návštěvníky, je počet příjezdů nerezidentů. Pokud dokáže destinace přitáhnout více zahraničních turistů než je počet účastníků domácího cestovního ruchu, jedná se o zemi přijímající, což je prvotní signál oblíbenosti destinace. Jak je vidět na grafu 30, vybrané země se výrazně liší v počtu příjezdů a mohly by se rozdělit na dvě skupiny. Itálie a Španělsko patří mezi tradiční přijímající země s průměrným počtem příjezdů nad 43 milionů ve sledovaném období. Zatímco Itálie po roce 2008 nezaznamenala výrazný úbytek zahraničních návštěvníků, do Španělska přicestovalo o 4,5 milionů méně turistů oproti roku 2008. Pak se však příjezdový cestovní ruch Španělska opět oživil a důsledkem byl nárůst počtů příjezdů o 22 % na téměř 47 milionů v roce 2011. Graf 30: Vývoj počtu příjezdů nerezidentů (v mil.) 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Itálie

41,19

42,87

41,8

41,12

43,79

47,46

Portugalsko

6,35

6,79

6,96

6,44

6,76

7,26

Řecko

7,75

8,95

8,89

10,86

11,29

12,55

Španělsko

43,14

43,95

43,72

39,2

43,18

47,65

Zdroj: vlastní zpracování dle: Eurostat. Arrivals of residents/non-residents at tourist accommodation establishments. [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tin00174&plugin=1.

51

Příjezdy do Portugalska se vyvíjely bez větších výkyvů, až v roce 2011 se povedlo přilákat nad 7 milionů turistů. Paradoxně největší nárůst eviduje krizí nejvíce zasažené Řecko, které v roce 2011 přivítalo o 62 % více turistů než v roce 2006. Neméně podstatnou roli v příjmech z cestovního ruchu země hraje i domácí cestovní ruch (graf 31). U všech analyzovaných zemí kromě Řecka převažuje domácí cestovní ruch nad příjezdovým. Nejvýraznější rozdíl je u Španělska, u kterého je rozdíl každoročně přibližně 13 milionů ve prospěch domácího turismu, italský domácí cestovní ruch převyšuje příjezdový o 10 milionů. V případě Portugalska jde o relativně nepatrný rozdíl v řádech statisíců. Zmíněnou výjimkou je Řecko, u kterého převládá incoming. V roce 2011 byl zaznamenán největší dosavadní rozdíl, jako dovolenkovou destinaci si vybralo Řecko o 4 miliony více cizinců než Řeků. Graf 31: Vývoj počtu příjezdů rezidentů (v mil.) 60 50 40 30 20 10 0

2006

2007

2008

2009

2010

2011

51,85

53,28

53,75

54,38

55,02

56,26

Portugalsko

6,7

7,26

7,44

7,65

7,75

7,59

Řecko

6,23

7,08

7,13

10,04

9,35

8,53

Španělsko

56,75

57,83

56,43

54,47

55,62

55,43

Itálie

Zdroj: vlastní zpracování dle: Eurostat. Arrivals of residents/non-residents at tourist accommodation establishments. [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tin00174&plugin=1.

V roce 2006 si zvolilo Itálii za svůj cíl cesty 93 milionů turistů, v případě Španělska jde o počet dosahující téměř 100 milionů (graf 32). Tento rozdíl byl smazán po roce 2009, kdy země z Apeninského a Pyrenejského poloostrovu navštívilo shodně kolem 98 milionů (rok 2010) a 103 milionů lidí (rok 2011). U Řecka a Portugalska naopak rozdíl narůstal, když do roku 2008 navštěvoval tyto země přibližně stejný počet turistů, ale po tomto roku využilo každoročně jako cílovou destinaci Řecko o 6 milionů turistů více než Portugalsko. 52

Graf 32: Vývoj celkového počtu příjezdů (v mil.) 110 90 70 50 30 10

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Itálie

93,04

96,15

95,55

95,5

98,81

103,72

Portugalsko

13,05

14,04

14,4

14,08

14,5

14,85

Řecko

13,98

16,04

16,01

20,9

20,64

21,08

Španělsko

99,89

101,78

100,15

93,67

98,8

103,08

Zdroj: vlastní zpracování dle: Eurostat. Arrivals of residents/non-residents at tourist accommodation establishments. [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tin00174&plugin=1.

Jak je vidno na grafu 33, podíl domácího cestovního ruchu měl ve sledovaném období ve všech zemích téměř stejnou tendenci. Do roku 2008 se podíl domácího turismu jen nepatrně zvyšoval nebo snižoval, pak u všech zemí kromě Itálie vzrostl jeho podíl, ale po odeznění ekonomické krize zase začalo jezdit více zahraničních turistů a podíl domácího cestovního ruchu na všech příjezdech do zemí výrazně klesl. Jako u většiny indikátorů, i u podílu domácího cestovního ruchu je Itálie jedinou zemí, která neevidovala žádné extremní výkyvy a podíl se pohybuje již několik let kolem 55 %, zatímco incoming má v Itálii 45% podíl. Nejvyšší podíl domácího turismu je k nalezení ve Španělsku, kterého podíl domácího turismu dosahoval přibližně 57 %, ale v roce 2011 klesl na méně než 54 %, protože se zvýšily příjezdy zahraničních návštěvníků do země. V Portugalsku přispívá domácí cestovní ruch nadpoloviční většinou na všech příjezdech do země při Atlantickém oceánu. Před krizí dosahoval tento podíl téměř 52 %, po krizi se zvýšil jako u všech zemí (na 54,3 %), ale po oživení příjezdového cestovního ruchu klesl podíl domácího turismu úroveň z roku 2006. Řecko je tak jako u mnoha jiných i v tomto ukazateli výjimkou, protože v této zemi byl do roku 2008 dominantnější incoming s podílem více než 55 %. V roce 2009 v důsledku ekonomické krize posílil domácí turismus a dosáhl téměř poloviční podíl na všech příjezdech, ale v průběhu dvou let klesl jeho podíl až o 7,5 %. 53

Graf 33: Podíl domácího cestovního ruchu na všech příjezdech 60,0% 55,0% 50,0% 45,0% 40,0%

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Itálie

55,7%

55,4%

56,3%

56,9%

55,7%

54,2%

Portugalsko

51,3%

51,7%

51,7%

54,3%

53,4%

51,1%

Řecko

44,6%

44,1%

44,5%

48,0%

45,3%

40,5%

Španělsko

56,8%

56,8%

56,3%

58,2%

56,3%

53,8%

Zdroj: vlastní zpracování dle: Eurostat. Arrivals of residents/non-residents at tourist accommodation establishments. [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tin00174&plugin=1.

Dalším z důležitých ukazatelů výkonnosti cestovního ruchu v zemi je průměrný počet přenocování. V grafu 34 je zobrazen vývoj průměrného počtu přenocování rezidentů jednotlivých zemí. Suverénně nejvyšším průměrem se může pochlubit Itálie, ve které strávili rezidenti v roce 2006 více než 4 noci, ale v roce 2011 to bylo již jen 3,74 nocí (pokles o 8,3 %). Graf 34: Průměrný počet přenocování rezidentů 4,25 3,75 3,25 2,75 2,25

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Itálie

4,05

4,00

3,94

3,89

3,82

3,74

Portugalsko

2,79

2,66

2,58

2,53

2,54

2,50

Řecko

2,37

2,45

2,48

2,68

2,63

2,58

Španělsko

2,73

2,71

2,69

2,72

2,72

2,72

Zdroj: vlastní zpracování (počet přenocování / počet příjezdů) dle: Eurostat. Nights spent at tourist accommodation establishments by residents/non-residents. [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tin00175&plugin=1.

54

Druhý nejvyšší průměrný počet přenocování mělo na začátku sledovaného období Portugalsko (2,79), ale i to se nevyhnulo výraznému poklesu (o 11,6 %). Zajímavé je, že Španělé strávili ve své zemi ve všech letech téměř stejný průměrný počet nocí. Jedinou zemí, která zvýšila průměrný počet přenocování, je Řecko, ve kterém rezidenti strávili v roce 2011 o 8,9 % více nocí než v roce 2006. Průměrný počet přenocování nerezidentů (graf 35) se vyvíjel v analyzovaných letech odlišně než počet přenocování rezidentů. U všech zemí značně poklesl po roce 2008 počet nocí, které strávili zahraniční turisté v zemích PIGS. Nejvyšší průměr počtu nocí patří Řecku, které sice zaznamenalo pokles počtu přenocování o 6,5 %, ale i v roce 2011 se udrželo před Itálií, ve které nerezidenti přenocovali průměrně pětkrát. S největším propadem v zájmu zahraničních návštěvníků o dlouhodobější pobyt v zemi se potýká Portugalsko, kde v roce 2006 strávili cizinci průměrně 4,23 nocí, ale v roce 2011 to bylo jen 3,84 nocí (pokles o 10,2 %). V Itálii přenocují turisté průměrně nejméně ze zemí PIGS, jen 3,81krát, ale vývoj je oproti ostatním zemím PIGS stálejší, bez velkých změn. Graf 35: Průměrný počet přenocování nerezidentů 6,00 5,50 5,00 4,50 4,00 3,50

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Itálie

3,81

3,81

3,87

3,88

3,77

3,72

Portugalsko

4,23

4,22

4,04

3,89

3,76

3,84

Řecko

5,56

5,37

5,40

5,29

5,24

5,22

Španělsko

5,20

5,13

5,12

5,12

4,94

5,02

Zdroj: vlastní zpracování (počet přenocování / počet příjezdů) dle: Eurostat. Nights spent at tourist accommodation establishments by residents/non-residents. [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tin00175&plugin=1.

Z grafu 36 je možné vydedukovat, ve které zemi stráví turisté průměrně největší počet nocí. V průměru nejméně přenocování eviduje Portugalsko, kam přijíždí stále méně cizinců a také domácí cestovní ruch klesá. V Portugalsku se průměrný počet přenocování snížil 55

o 0,33, což je o třetinu větší pokles než v Itálii ve stejném období. Průměrný počet nocí v Itálii až do roku 2009 kopíroval vývoj ve Španělsku, ale pak se projevil klesající průměrný počet nocí italských rezidentů a Španělsko přeskočilo v tomto indikátoru v roce 2011 Itálii. Nejvyšší průměrný počet přenocování rezidentů a nerezidentů v zemi dosahuje Řecko hlavně díky vysokému počtu přenocování cizinců. Graf 36: Průměrný počet přenocování turistů 4,20 3,90 3,60 3,30 3,00

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Itálie

3,94

3,92

3,91

3,88

3,80

3,73

Portugalsko

3,49

3,42

3,29

3,15

3,11

3,16

Řecko

4,13

4,08

4,10

4,04

4,06

4,15

Španělsko

3,80

3,75

3,75

3,72

3,69

3,78

Zdroj: vlastní zpracování (počet přenocování / počet příjezdů) dle: Eurostat. Nights spent at tourist accommodation establishments by residents/non-residents. [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tin00175&plugin=1.

Ukazatel průměrné denní obsazenosti lůžek (graf 37) v jednotlivých zemích vyjadřuje, kolik procent z celkového počtu lůžek v zemi je obsazeno v jeden den. Tento ukazatel se vypočítá jako podíl počtu všech přenocování v zemi (rezidentů i nerezidentů) a počtu všech lůžek v zemi vydělen počtem dní v roku, tak abychom dostali obsazenost za jeden den. Obsazenost je mimo jiné ovlivněna atraktivitou regionu (destinace), ročním obdobím, sezónností a předpoklady pro určitou formu cestovního ruchu (rekreační, sportovní, kulturně - poznávací, atd.), proto se může zdát procentuální obsazenost tak nízká. Nejvyšší obsazeností disponuje Španělsko, ve kterém je v průběhu roka přibližně jedna třetina lůžek vždy obsazena. V Portugalsku oscilovala obsazenost v letech 2006 až 2008 kolem 28 %, po roku 2008 se pohybuje denní obsazenost mírně nad 26 procenty. Vyrovnanou obsazeností můžeme najít v případě Itálie, která si ve sledovaném období stabilně udržovala obsazenost nad 22 procenty. 56

Nejnižší průměrnou denní obsazenost má Řecko, které v roce 2007 meziročně zvýšilo obsazenost lůžek o více než 2,5%, ale od roku 2009 obsazenost zase klesla a průměrně se obsadí jen něco přes pětinu všech lůžek v Řecku. Graf 37: Průměrná denní obsazenost lůžek (v %) 35,0% 32,0% 29,0% 26,0% 23,0% 20,0% 17,0%

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Itálie

22,3%

23,0%

22,0%

22,1%

21,9%

22,4%

Portugalsko

27,4%

28,6%

27,6%

26,1%

26,2%

26,4%

Řecko

20,1%

22,7%

22,4%

21,1%

20,4%

21,6%

Španělsko

33,8%

33,6%

32,6%

29,5%

30,3%

31,5%

Zdroj: vlastní zpracování (počet přenocování / počet lůžek / 365) dle: Eurostat. Number of establishments, bedrooms and bed-places. [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=tour_cap_nat&lang=en.

Ačkoliv se zdá, že vývoj mezinárodních příjezdů zobrazený na grafu 38 nezaznamenal žádné velké výkyvy, lze nalézt u jednotlivých zemí PIGS určitá specifika. Tak například Itálii jako jedinou zemi ekonomická krize z roku 2008 v počtu příjezdů zahraničních turistů neovlivnila a mezi lety 2008 a 2012 se zvýšily příjezdy o 3,6 milionu. Itálie ale současně ztratila svou pozici na evropském trhu cestovního ruchu, když se podíl příjezdů do Itálie snížil z 9,2 % v roce 2010 na 8,7 % o dva roky později. Portugalsko a Řecko měly podobný vývoj počtu příjezdů, obě země po roce 2008 přišly o několik procent mezinárodních příjezdů, od roku 2009 příjezdy opět rostly až do roku 2012, kdy na rozdíl od Portugalska zaznamenalo Řecko o téměř milion příjezdů méně než v předchozím roce. Podíl příjezdů zahraničních návštěvníků v Evropě se v letech 2010 a 2012 nezměnil (1,4 %), řecký podíl klesl z 3,1 % na 2,9 %.

57

Největší propad v incomingu byl zaznamenán ve Španělsku, kam v roce 2009 zavítalo o 9,6 % (5 milionů) méně turistů než v roce 2008. Po 2 letech se španělský incoming nastartoval a v roce 2012 dosáhl úrovně z roku 2008, ale podíl na příjezdech v Evropě se snížil o 0,3 %.38 Graf 38: Vývoj mezinárodních příjezdů (v mil.) 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00

2008

2009

2010

2011

2012

Itálie

42,73

43,24

43,63

46,12

46,36

Portugalsko

6,96

6,44

6,87

7,41

7,70

Řecko

15,94

14,92

15,00

16,43

15,52

Španělsko

57,19

52,18

52,68

56,18

57,70

Zdroj: vlastní zpracování dle: UNWTO. UNWTO Tourism Highlights, 2013 Edition. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://dtxtq4w60xqpw.cloudfront.net/sites/all/files/pdf/unwto_highlights13_en_hr.pdf, s. 8 a UNWTO. UNWTO Tourism Highlights, 2011 Edition. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://mkt.unwto.org/sites/all/files/docpdf/unwtohighlights11enhr.pdf, s. 6.

V zemích jižní Evropy je cestovní ruch nezanedbatelnou složkou příjmů státu. V Itálii a ve Španělsku se příjmy z mezinárodního turismu snížily navzdory nárůstu počtu příjezdů, což dokazuje nižší průměrné výdaje přijíždějících návštěvníků (graf 39). Vývoj příjmů Itálie kopíruje s menšími odchylkami vývoj španělských příjmů z cestovního ruchu. Jedinou zemí, která zvýšila zisky v letech 2008 až 2012, je Portugalsko s růstem příjmů o 1 procento. Ostatní země se potýkaly s výrazným poklesem příjmů, italské příjmy klesly v průběhu 5 let o 11 %, španělské o 10,2 % a obrovský propad o 32,8 % zaznamenalo Řecko.

38

UNWTO. UNWTO Tourism Highlights, 2013 Edition. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://dtxtq4w60xqpw.cloudfront.net/sites/all/files/pdf/unwto_highlights13_en_hr.pdf, s. 8 a UNWTO. UNWTO Tourism Highlights, 2011 Edition. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://mkt.unwto.org/sites/all/files/docpdf/unwtohighlights11enhr.pdf, s. 6.

58

Nejvyšší podíl příjmů ze všech příjmů v Evropě mělo v roce 2012 Španělsko (12,2 %) následováno Itálií (9 %), přičemž právě tyto dvě země evidovaly největší pokles podílu příjmů v Evropě oproti roku 2010 (Itálie o 0,5 %, Španělsko o 0,7 %).39 Graf 39: Vývoj příjmů z cestovního ruchu (v mld. USD) 65,00 55,00 45,00 35,00 25,00 15,00 5,00

2008

2009

2010

2011

2012

Itálie

45,73

40,25

38,79

43,00

41,19

Portugalsko

10,94

9,64

10,09

11,34

11,06

Řecko

17,11

14,51

12,74

14,62

12,88

Španělsko

61,63

53,18

52,53

59,89

55,92

Zdroj: vlastní zpracování dle: UNWTO. UNWTO Tourism Highlights, 2013 Edition. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://dtxtq4w60xqpw.cloudfront.net/sites/all/files/pdf/unwto_highlights13_en_hr.pdf, s. 8 a UNWTO. UNWTO Tourism Highlights, 2011 Edition. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://mkt.unwto.org/sites/all/files/docpdf/unwtohighlights11enhr.pdf, s. 6.

V grafu 40 jsou uvedeny výdaje na výjezdový cestovní ruch rezidentů zemí PIGS a vývoj letech 2001 až 2012. Nejvíce utratili v zahraničí Italové, jejich výdaje vzrostly mezi lety 2001 a 2012 o 23,2 %. Prvenství v procentuálním růstu ale patří Španělům, kteří v roce 2012 utratili v zahraničí o 63,2 % více peněz než na začátku tisíciletí. Portugalci ve sledovaném období postupně zvyšovaly své výdaje, ale hranici třech milionů ani v roce 2012 nepřekročily. S negativní tendencí se vyvíjely výdaje Řeků, kteří ještě v roce 2001 utratili v zahraničí dvakrát více než Portugalci, ale po hlubokém propadu v následujících letech se výdaje snížily natolik, že v roce 2012 nedosáhly již ani polovinu útrat Portugalců.

39

Zdroj: vlastní zpracování dle: UNWTO. UNWTO Tourism Highlights, 2013 Edition. [online]. [cit. 2014-0330]. Dostupné z: http://dtxtq4w60xqpw.cloudfront.net/sites/all/files/pdf/unwto_highlights13_en_hr.pdf, s. 8 a UNWTO. UNWTO Tourism Highlights, 2011 Edition. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://mkt.unwto.org/sites/all/files/docpdf/unwtohighlights11enhr.pdf, s. 6.

59

Graf 40: Vývoj výdajů na výjezdový cestovní ruch (v mld. EUR) 21,00 17,00 13,00 9,00 5,00 1,00

2001

2004

2006

2008

2011

2012

Itálie

16,54

16,47

18,37

20,92

20,71

20,37

Portugalsko

2,36

2,23

2,66

2,94

2,97

2,95

Řecko

4,66

2,31

2,38

2,68

2,27

1,84

Španělsko

7,30

9,77

13,27

13,83

12,42

11,91

Zdroj: vlastní zpracování dle: Eurostat. Tendence cestovního ruchu. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Tourism_trends/cs.

V dalším grafu 41 můžeme vidět vývoj intenzity cestovního ruchu v jednotlivých zemích, který je takovým hybridním ukazatelem a udává kolik přenocování rezidentů a nerezidentů v hromadných ubytovacích zařízeních připadá na jednoho obyvatele země. Pokud bychom uvažovali, že se počet obyvatel v zemi příliš nemění (nebo se mění relativně málo v poměru k změnám v počtu přenocování), dospějeme k některým zajímavým závěrům. Nejintenzivnější cestovní ruch je ve Španělsku, kde připadá ročně průměrně více než 8 přenocování

na

jednoho

obyvatele.

V roce

2009

téměř

předběhlo

Řecko

v tomto ukazateli suverénní Španělsko, když dosáhlo intenzitu 7,41 přenocování na jednoho Řeka a v roce 2011 dosáhlo svého maxima 7,74 přenocování na obyvatele. Řecko vyniklo i v největším růstu intenzity, když v Řecku v roce 2012 strávili rezidenti a nerezidenti téměř o 2 noci na obyvatele více než v roce 2005. Mírné zvyšování a snižování intenzity cestovního ruchu je v tomto ukazateli typické pro Portugalsko, které sice zaznamenává poklesy intenzity, ale od roku 2005 se nedostalo až na minimum (rok 2005) a v tomto případě je nutno říct, že vývoj počtu obyvatel nijak neovlivňuje intenzitu cestovního ruchu, protože se prakticky již řadu let zvyšuje jen o několik desítek tisíc obyvatel.

60

Nejvyrovnanější intenzitou disponuje Itálie, ve které strávili účastníci domácího a příjezdového cestovního ruchu v celém sledovaném období minimálně 6 přenocování v přepočtu na jednoho Itala.

Graf 41: Vývoj intenzity cestovního ruchu 9 8 7 6 5 4 3

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

6,07

6,24

6,37

6,27

6,18

6,22

6,38

6,26

Portugalsko 4,11

4,31

4,53

4,46

4,18

4,23

4,43

4,44

Řecko

4,99

5,2

5,86

5,85

7,41

7,49

7,74

6,92

Španělsko

8,21

8,67

8,59

8,3

7,61

7,93

8,45

8,28

Itálie

Zdroj: vlastní zpracování (počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních na 1 obyvatele) dle: Eurostat. Nights spent at tourist accommodation establishments. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=tour_occ_ninat&lang=en.

Jednou z často diskutovaných otázek v cestovním ruchu je podpora rozvoje cestovního ruchu ze strany státu. Cestovní ruch se podílí na tvorbě hrubého domácího produktu a vytváří pracovní místa, proto se očekává od státu subvence v podobě finančních prostředků na zlepšování infrastruktury cestovního ruchu, propagaci země nebo péči o památky. Podle grafu 42 přispívá nejvíce na cestovní ruch Řecko, které vydalo v roce 2011 na tento sektor 8,1 % státního rozpočtu, o rok později 8 procent. Výdaje španělské vlády na cestovní ruch vzrostly mezi lety 2011 a 2013 z 6,5 % na 6,6 %, naopak podíl výdajů na státním rozpočtu klesl v Portugalsku z 6,1 % na 5,9 %. Italská vláda podporuje sektor turismu nejmenším podílem na státním rozpočtu (3,6 %), který se ve sledovaných letech nezměnil.

61

Graf 42: Výdaje zemí PIGS na cestovní ruch (podíl v % na státním rozpočtu) 9,0% 8,0% 7,0% 6,0% 5,0% 4,0% 3,0% 2,0% 1,0% 0,0%

2011

2013

Itálie

3,6%

3,6%

Portugalsko

6,1%

5,9%

Řecko

8,1%

8,0%

Španělsko

6,5%

6,6%

Zdroj: vlastní zpracování dle: World Economic Forum. Travel&Tourism Competitiveness Report 2013. [online]. [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/WEF_TT_Competitiveness_Report_2013.pdf , s. 405 a World Economic Forum. The Travel & Tourism Competitiveness Report 2011. [online]. [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/WEF_TravelTourismCompetitiveness_Report_2011.pdf, s. 425.

Tabulky 9 - 12 poskytují podrobný přehled indikátorů cestovního ruchu, které srovnávají Itálii se zeměmi, které jsou přímými konkurenty Itálie v oblasti turismu, nabízejí podobné produkty cestovního ruchu a snaží se přilákat turisty ze stejných zdrojových trhů. Indikátory příspěvků cestovního ruchu na HDP země a na zaměstnanosti a příjmy z příjezdů zahraničních návštěvníků jsou analyzovány v následujícím textu. Příspěvek cestovního ruchu na HDP země Odvětví turismu přispělo v roce 2013 k hrubému domácímu produktu v absolutních číslech nejvíce v Itálii (81,9 mld. USD) a ve Španělsku (74,2 mld. USD). Celkový příspěvek turismu včetně navazujících odvětví byl však nejvyšší ve Španělsku (203,8 mld. USD) a až pak následovala Itálie (201,8 mld. USD). Avšak nejvyšší podíl přímého příspěvku turismu na HDP se týká Řecka (6,5 %) a Portugalska (5,8 %). Z toho vyplývá, jak je pro první dvě zmíněné země cestovní ruch důležitým sektorem národního hospodářství. Největší celkový příspěvek turismu se také týká Řecka (16,3 %), na dalších místech se umístilo Španělsko a Portugalsko. Podle předpokladů by se měl v roce 2014 oproti roku 2013 přímý příspěvek turismu nejvíce zvýšit v Portugalsku (o 3,6 %), nejméně v Itálii o 2,6 %. Celkový příspěvek turismu spolu s navazujícími odvětvími se zvýší podle předpovědí WTTC nejvíce v Řecku o 3 % a nejméně v Portugalsku o 1,8 %. V dlouhodobé perspektivě by se mělo

62

nejvíce dařit Řecku, které by mělo dosáhnout nejvyšší podíl cestovního ruchu na HDP jak z hlediska přímého příspěvku (růst o 3,4 % ročně), tak i celkového příspěvku na HDP (průměrně o 3,7 % ročně). Pozitivním faktem je růst podílu turismu na HDP u všech zemí, ovšem u Portugalska a Španělska by měl být průměrný roční růst přímého příspěvku jen 1,7 %, respektive 1,8 % a růst celkového příspěvku turismu bude nejmenší v Portugalsku (1,4 %). Příspěvek cestovního ruchu na zaměstnanosti V zemích PIGS patří sektor cestovního ruchu k významným zaměstnavatelům. Samotné odvětví cestovního ruchu zaměstnává nejvíce lidí v Itálii (1,1 milionu) a Španělsku (866 tisíc). Celkově nachází práci v cestovním ruchu a v navazujících odvětvích 2,66 milionu obyvatel Španělska a 2,62 milionu Italů. Zatímco přímo zaměstnává turismus v Portugalsku o 3 miliony více lidí než v Řecku, celkově i s navazujícími odvětvími se tento rozdíl výrazně zvětšuje (818 tisíc v Portugalsku oproti 657 tisíc v Řecku). Co se týče podílu na celkové zaměstnanosti, tak opět nejvyšší podíl dosahuje cestovní ruch v Řecku (8,9 %) a v Portugalsku (7,2 %), což dokumentuje značnou závislost národní ekonomiky na turismu. Počtu zaměstnanců v cestovním ruchu spolu s navazujícími odvětvími dominují shodně Portugalsko a Řecko s 18,2% podílem. Meziročně se nejvíce lidí zaměstnalo v cestovním ruchu v Portugalsku (podíl se zvýšil o 4,5 %) a ve Španělsku (růst o 3,4 %). Celkově se v turismu a v navazujících odvětvích nejvíce zvýšil podíl zaměstnaných osob v roce 2014 oproti roku 2013 v Portugalsku a Řecku (o 2,8 %, respektive o 2,7 %). Podle WTTC se bude vyvíjet podíl zaměstnaných osob v cestovním ruchu na celkové zaměstnanosti pozitivně, nejvíce ale v Itálii, kde se počítá s průměrným ročním růstem zaměstnanosti v sektoru o 2,1 %. Celkový přírůstek cestovního ruchu a navazujících odvětví na zaměstnanosti by měl nejvíce růst v Řecku, a to průměrně 2,3 % za rok až do roku 2024 (v Portugalsku jen 0,4 %). Příjmy z příjezdů zahraničních návštěvníků Největší příjmy z příjezdového cestovního ruchu dosáhlo v roce 2013 v hodnotě 62 miliard USD Španělsko (2. místo ve světě) následováno Itálií s příjmy ve výši 42 miliard amerických dolarů. V relativním pojetí suverénně vede Řecko, které eviduje téměř 27% podíl příjmů z cestovního ruchu na celkových příjmech země a na druhé pozici figuruje Portugalsko s 19,6 procenty. Meziročně vzrostly příjmy z incomingu nejvíce v Řecku a Španělsku shodně o 6,6 %. V Portugalsku se zvýšily příjmy v roce 2014 oproti roku 2013 o 4,4 %, v Itálii jen 63

o 3,6 %. Podle předpovědí WTTC by do roku 2024 měly v Řecku růst příjmy z incomingu ročně průměrně o 3,8 % a v tom samém období mají vzrůst španělské příjmy o 2,4 % ročně. Tabulka 9: Absolutní příspěvek cestovního ruchu v roce 2013 Itálie Portugalsko Přímý příspěvek CR na HDP (mld. USD) 81,9 12,0 Celkový příspěvek CR na HDP (mld. USD) 201,8 32,3 Přímý příspěvek CR na zaměstnanosti (tis.) 1105,9 322,1 Celkový příspěvek CR na zaměstnanosti (tis.) 2619,0 818,3 Příjmy z incomingu (mld. USD) 42,1 15,1

Řecko 14,2 35,8 319,5 657,1 16,1

Španělsko 74,2 203,8 866,4 2655,7 62,0

Zdroj: vlastní zpracování dle: World Travel&Tourism Council. Travel & Tourism - Economic Impact 2014 Italy. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/italy2014.pdf, s. 7.

Tabulka 10: Relativní příspěvek cestovního ruchu v roce 2013 (podíl v %) Itálie Portugalsko Řecko Přímý příspěvek CR na HDP 4,2 5,8 6,5 Celkový příspěvek CR na HDP 10,3 15,6 16,3 Přímý příspěvek CR na zaměstnanosti 4,9 7,2 8,9 Celkový příspěvek CR na zaměstnanosti 11,6 18,2 18,2 Příjmy z incomingu na celkových příjmech 7,0 19,6 26,9

Španělsko 5,7 15,7 5,2 15,8 13,7

Zdroj: vlastní zpracování dle: World Travel&Tourism Council. Travel & Tourism - Economic Impact 2014 Italy. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/italy2014.pdf, s. 8.

Tabulka 11: Meziroční růst příspěvků cestovního ruchu v roce 2014 (podíl v %) Itálie Portugalsko Řecko Španělsko Přímý příspěvek CR na HDP 2,6 3,6 3,1 3,1 Celkový příspěvek CR na HDP 2,1 1,8 3,0 2,0 Přímý příspěvek CR na zaměstnanosti 2,0 4,5 2,6 3,4 Celkový příspěvek CR na zaměstnanosti 1,3 2,8 2,7 1,9 Příjmy z příjezdů zahraničních návštěvníků 3,6 4,4 6,6 6,6 Zdroj: vlastní zpracování dle: World Travel&Tourism Council. Travel & Tourism - Economic Impact 2014 Italy. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/italy2014.pdf, s. 9.

Tabulka 12: Vývoj cestovního ruchu v letech 2014 - 2024 (roční růst v %) Itálie Portugalsko Řecko Přímý příspěvek CR na HDP 2,3 1,7 3,4 Celkový příspěvek CR na HDP 2,0 1,4 3,7 Přímý příspěvek CR na zaměstnanosti 2,1 0,9 1,7 Celkový příspěvek CR na zaměstnanosti 1,6 0,4 2,3 Příjmy z příjezdů zahraničních návštěvníků 1,6 1,8 3,8

Španělsko 1,8 1,9 1,5 1,3 2,4

Zdroj: vlastní zpracování dle: World Travel&Tourism Council. Travel & Tourism - Economic Impact 2014 Italy. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/italy2014.pdf, s. 10.

64

Business a leisure cestovní ruch Cestovní ruch kromě jiných dělení rozlišuje i rozdělení na business a leisure cestovní ruch. V následující tabulce 13 jsou seřazeny indikátory srovnávající toto členění u zemí PIGS. Jedno ze základních kritérií je podíl na cestovním ruchu. Ve všech zemích převažuje leisure cestovní ruch, největší rozdíl je možné nalézt u Řecka, kde tvoří business cestovní ruch jen 6,3% z celého sektoru cestovního ruchu. Naopak, téměř pětinové zastoupení obchodního cestovního ruchu má Itálie. V případě Portugalska a Španělska dosahuje podíl leisure cestovního ruchu téměř 90 %. Meziročně vzrostl nejvíce business cestovní ruch v Portugalsku (o 3,9 %), nejméně v Řecku, které zaznamenalo dokonce pokles o 1,5 % oproti roku 2013, ale paradoxně v Řecku vzrostl leisure turismus nejvíce, o 4,4 %. Do roku 2024 se očekává největší růst v business turismu v Řecku, průměrně by se měl zvyšovat o 6,4 % ročně. Leisure turismus se bude do roku 2024 zvyšovat u všech zemí PIGS, nejvíce ale v Řecku (3,5 % ročně) a Itálii (2,5 % ročně).

Tabulka 13: Srovnání business a leisure cestovního ruchu v zemích PIGS Itálie Portugalsko Řecko Podíl business CR v roce 2013 (v %) 18,6 12,4 6,3 Podíl leisure CR v roce 2013 (v %) 81,4 87,6 93,7

Španělsko 10,8 89,2

Vývoj business CR v roce 2014 (meziroční růst v %)

3,1

3,9

-1,5

2,7

Vývoj leisure CR v roce 2014 (meziroční růst v %)

2,2

3,6

4,4

3,1

Příjmy z business CR v roce 2014 (mld. eur) Příjmy z leisure CR v roce 2014 (mld. eur)

22,8 99,0

2,3 16,1

1,3 20,2

12,3 101,9

Vývoj business CR do roku 2024 (průměrná roční změna v %)

1,4

0,4

6,4

1,5

Vývoj leisure CR do roku 2024 (průměrná roční změna v %)

2,5

1,9

3,5

1,9

26,3 126,9

2,4 19,5

2,4 28,5

14,3 123,0

Příjmy z business CR v roce 2024 (mld. eur) Příjmy z leisure CR v roce 2024 (mld. eur)

Zdroj: vlastní zpracování dle: World Travel & Tourism Council. Travel & Tourism – Economic Impact 2014 Italy, Greece, Portugal, Spain. [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/greece2014.pdf, s. 6, http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/portugal2014.pdf , s. 6, http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/italy2014.pdf, s. 6, http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/spain2014.pdf, s. 6.

65

Příjmy z business a leisure cestovního ruchu odrážejí jednotlivé podíly uvedené v textu výše. Proto Španělsko získává z leisure turismu téměř 102 miliard eur, za ní je Itálie s příjmem 99 miliard eur. Největší příjmy z business cestovního ruchu má Itálie (22,8 mld. eur). Co se týče výhledu do budoucna, v roce 2024 se business cestovní ruch bude výrazněji podílet na příjmech z cestovního ruchu jen v Řecku, kdy budou příjmy z business cestovního ruchu dosahovat téměř dvounásobně více příjmů oproti roku 2014. Nejvýraznější nárůst v příjmech z leisure turismu čeká Itálii, která získá v roce 2024 o 28 miliard eur více než v roce 2014 a přeskočí tak v tomto ukazateli Španělsko, které v průběhu deseti let zvýší své příjmy jen o 21 miliard eur na hodnotu 123 miliard v roce 2024. Domácí a příjezdový cestovní ruch Další zajímavou statistikou je srovnání podílu domácího a příjezdového cestovního ruchu (tabulka 14), jejich vývoje a příjmů z nich. Ze všech podílů nejvíce vyčnívá domácí cestovní ruch Itálie s výraznou převahou 72 % oproti 28 % příjezdového turismu. Vysoký podíl příjezdů zahraničních návštěvníků nalezneme v Portugalsku (67,3 %) a relativně nejvyrovnanější podíl mají domácí a příjezdový cestovní ruch v Řecku, kde však převládá incoming, a Španělsko, ve kterém má o pár procent větší podíl domácí cestovní ruch. V roce 2014 se bude zvyšovat domácí cestovní ruch nejvíce v Portugalsku a Itálii, naopak negativní meziroční růst by ve výši -4,3 % mělo zaznamenat Řecko. Příjezdový cestovní ruch bude růst v roce 2014 omnoho více než v roce 2013, v Řecku a Španělsku až o 6,6 %. Do roku 2024 se předpokládá největší růst domácího turismu v Itálii (2,4 % ročně) a příjezdy zahraničních turistů se nejvíce zvýší v Řecku (průměrně o 3,8 % ročně) a ve Španělsku (roční růst o 2,4 %). Příjmy z domácího a příjezdového cestovního ruchu odrážely vzájemný poměr domácího turismu a incomingu v roce 2013. Nejvíce utržila za domácí cestovní ruch Itálie (přes 87 miliard eur) a za příjezdový cestovní ruch zase Španělsko (přes 52 miliard eur). Dominance Itálie v příjmech z domácího turismu bude platit i v roce 2024, kdy budou příjmy o 25,4 miliard vyšší než v roce 2014, například ve Španělsku vzrostou příjmy z domácího cestovního ruchu jen o 9,1 miliard eur. Největší skok v příjmech z incomingu bude evidovat Španělsko, které v roce 2024 získá o 14 miliard eur více než v roce 2014. Zajímavé ale je, že příjmy z incomingu se v Řecku zvýší do roku 2024 o 5,3 miliard, zatímco v Itálii o 6,1 miliard, i když dosahuje několikanásobně vyšších příjmů než Řecko. 66

Tabulka 14: Srovnání domácího a příjezdového cestovního ruchu v zemích PIGS Itálie Portugalsko Řecko Španělsko Podíl domácího CR v roce 2013 (v %) 72,0 32,7 43,0 55,7 Podíl příjezdového CR v roce 2013 (v %) 28,0 67,3 57,0 44,3 Vývoj domácího CR v roce 2014 (meziroční růst v %)

1,9

2,1

-4,3

0,3

Vývoj příjezdového CR v roce 2014 (meziroční růst v %)

3,6

4,4

6,6

6,6

Příjmy z domácího CR v roce 2014 (v mld. eur)

87,2

5,9

8,0

61,9

Příjmy z příjezdového CR v roce 2014 (v mld. eur)

34,5

12,5

11,8

52,3

Vývoj domácího CR do roku 2024 (průměrná roční změna v %)

2,6

1,5

1,6

1,4

Vývoj příjezdového CR do roku 2024 (průměrná roční změna v %)

1,6

1,8

3,8

2,4

Příjmy z domácího CR v roce 2024 (v mld. eur)

112,6

6,9

9,4

71,0

Příjmy z příjezdového CR v roce 2024 (v mld. eur)

40,6

15,0

17,1

66,3

Zdroj: vlastní zpracování dle: World Travel & Tourism Council. Travel & Tourism – Economic Impact 2014 Italy, Greece, Portugal, Spain. [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/greece2014.pdf, s. 6, http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/portugal2014.pdf , s. 6, http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/italy2014.pdf, s. 6, http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/spain2014.pdf, s. 6.

3.4 Konkurenceschopnost cestovního ruchu zemí PIGS Podobně jako v ekonomice, tak i na poli cestovního ruchu existuje několik ukazatelů, podle kterých se určuje konkurenceschopnost cestovního ruchu, a země jsou seřazeny v žebříčku uveřejňovaném pravidelně každé dva roky ve zprávách Světového ekonomického fóra. Tento žebříček je sestaven podle celkového skóre zemí vypočteného na základě získaného počtu bodů ve čtrnácti ukazatelích. Na rozdíl od mezinárodní konkurenceschopnosti ekonomik se umísťují všechny země PIGS v indexu konkurenceschopnosti cestovního ruchu (graf 43) v první padesátce, což není překvapující, protože se jedná o země jižní Evropy, které jsou oblíbenými destinacemi především v letních měsících. Nejlepších výsledků dosahuje Španělsko, které figuruje v první desítce nejkonkurenceschopnějších zemí na trhu turismu. Po šestém místě v roce 2009 pokleslo Španělsko na 8. příčku, ale o dva roky později si polepšilo a obsadilo 4. místo. 67

Portugalsko je ze zemí PIGS i navzdory poklesu indexu druhou nejkonkurenceschopnější zemí, když postupně figurovalo na 17., 18. a v poslední zprávě na 20. pozici. Itálie každé dva roky vylepšuje své postavené v žebříčku a v roce 2013 se umístila na 26. místě. Nejhorší index patří Řecku, které sice v roce 2009 obsadilo 24. pozici a bylo tak o 4 příčky výše než Itálie, ale výrazným poklesem indexu si v průběhu 4 let pohoršilo o 8 míst a v poslední zprávě Světového ekonomického fóra se Řecko objevilo až na 32. místě. Graf 43: Umístění zemí PIGS v žebříčku Indexu konkurenceschopnosti cestovního ruchu 35 30 25 20 15 10 5 0

2009

2011

2013

Itálie

28

27

26

Portugalsko

17

18

20

Řecko

24

29

32

Španělsko

6

8

4

Zdroj: vlastní zpracování dle: World Economic Forum. Travel&Tourism Competitiveness Report 2013. [online]. [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/WEF_TT_Competitiveness_Report_2013.pdf , s. 178, 206, 290, 320 a World Economic Forum. The Travel & Tourism Competitiveness Report 2011. [online]. [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/WEF_TravelTourismCompetitiveness_Report_2011.pdf, s. 202, 226, 312, 338.

Stejně jako v případě ekonomiky, tak i pro potřeby srovnávání konkurenceschopnosti v cestovním ruchu vydává Světové ekonomické fórum (WEF) každé dva roky zprávy s aktuálním skóre ve čtrnácti vybraných indikátorech. Pro přesnější vyhodnocení konkurenceschopnosti zemí PIGS byly vytvořeny tabulky 16 a 17, ve kterých jsou rozepsány zmíněné indikátory pro rok 2011 a 2013 spolu se skóre. Celkové skóre pro jednotlivé země dostaneme (na rozdíl od metodiky WEF, která celkové skóre počítá průměrem všech skóre v jednotlivých ukazatelích) součtem těchto dílčích skóre, přičemž nejvyšší celkové skóre znamená nejvyšší konkurenceschopnost v turismu. Analýzou pilířů

indexu

konkurenceschopnosti

cestovního 68

ruchu

dospějeme

k

několika

charakteristickým znakům pro každou ze zemí PIGS. Nejdříve se analýza zaměří na rok 2011, pak bude tento rok konfrontován s údaji ze zprávy WEF pro rok 2013. Tabulka 15 obsahuje umístění zemí PIGS v jednotlivých indikátorech v letech 2011 a 2013, které slouží jako podklady ke srovnání vývoje umístění ve čtrnácti ukazatelích. Nejsilnější zbraní Itálie v konkurenci na trhu cestovního ruchu je již několik let výborná turistická infrastruktura (1. místo spolu s Rakouskem díky prvenství v přítomnosti velkých společností provozujících půjčování automobilů) a kulturní bohatství (8. místo díky velkému množství mezinárodních výstav a veletrhů a třetí nejvyšší počet kulturních památek zapsaných v UNESCO). Dalšími indikátory s relativně dobrým umístěním v žebříčku jsou zdraví a hygiena (27.) a infrastruktura pro leteckou dopravu (29.). Ukazatele, které výrazně snižující umístění Itálie v indexu konkurenceschopnosti, jsou cenová konkurenceschopnost v cestovním ruchu, negativní vztah rezidentů k turistům (91.) a politika a zákonodárství (84.), která navzdory důležitosti cestovního ruchu pro zemi jej nedostatečně podporuje

a

nevytváří

podmínky

pro

zlepšování

tohoto

sektoru.

V cenové

konkurenceschopnosti patřila Itálii v roce 2011 až 129. pozice téměř na konci žebříčku (například kvůli vysokým cenám pohonných hmot a hotelového ubytování). Portugalsko je ze zemí PIGS nejméně atraktivní destinací z pohledu počtu zahraničních návštěvníků, ale je druhou nejkonkurenceschopnější zemí, o čem svědčí fakt, že jen ve dvou ze čtrnácti ukazatelů se Portugalsko neumístilo v první čtyřicítce žebříčku. Kromě toho mluví pro dobré předpoklady rozvoje turismu 5 ukazatelů, ve kterých předčilo ostatní země PIGS: udržitelnost životního prostředí (17. místo celkově), bezpečí a zajištění bezpečnosti (22.), vztah rezidentů k turistům (33.), politika a zákonodárství (35.) a také lidské zdroje (40.). Na rozdíl od Itálie se portugalská vláda snaží podporovat turismus, o čem svědčí 20. příčka v žebříčku WEF. Uspokojivé umístění, i když ne tak výborné jako Španělsko, dosahuje Portugalsko v kulturních zdrojích (11.), turistické infrastruktuře (14.) a také v infrastruktuře pozemní dopravy (24.). Naopak, lepšímu umístění brání hlavně nedostatečná cenová konkurenceschopnost (116.) a ukazatel přírodních zdrojů (86.), ve kterém získalo Portugalsko podprůměrné skóre kvůli nízké ochraně biomů a biodiverzity v chráněných oblastech.

69

Tabulka 15: Srovnání umístění zemí PIGS v žebříčku WEF v letech 2011 a 2013 Itálie Portugalsko Řecko Španělsko 2011 2013 2011 2013 2011 2013 2011 2013 84. 100. 35. 49. 82. 98. 85. 67. Politika a zákonodárství Udržitelnost životního prostředí

60.

53.

17.

15.

68.

72.

33.

25.

Bezpečí a zajištění bezpečnosti Zdraví a hygiena

48. 27.

44. 29.

22. 34.

19. 25.

73. 20.

69. 13.

36. 29.

23. 24.

Podpora turismu ze strany státu

56.

79.

20.

29.

17.

28.

11.

10.

Infrastruktura pro leteckou dopravu

29.

24.

38.

34.

19.

20.

8.

10.

Infrastruktura pozemní dopravy

39.

39.

24.

22.

61.

58.

13.

10.

Turistická infrastruktura

1.

1.

14.

16.

5.

3.

8.

5.

Infrastruktura informačních technologií

34.

31.

33.

34.

39.

33.

30.

28.

Cenová konkurenceschopnost v turismu

129.

134.

116.

108.

123.

127.

106.

106.

Lidské zdroje Vztah rezidentů k turistům Přírodní zdroje Kulturní zdroje

45. 91. 49. 8.

41. 72. 34. 7.

40. 33. 86. 11.

32. 32. 83. 13.

59. 47. 61. 25.

50. 55. 40. 25.

46. 37. 35. 2.

34. 39. 29. 1.

Zdroj: vlastní zpracování dle: World Economic Forum. The Travel & Tourism Competitiveness Report 2011. [online]. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/WEF_TravelTourismCompetitiveness_Report_2011.pdf, s. 203, 227, 313, 339 a World Economic Forum. Travel&Tourism Competitiveness Report 2013. [online]. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/WEF_TT_Competitiveness_Report_2013.pdf , s. 179, 207, 291, 321.

V případě Řecka lze mluvit o dvou extrémech - v pěti ukazatelích patří Řecku nejhorší pozice v rámci zemí PIGS, v dalších čtyřech je zase v první dvacítce žebříčku konkurenceschopnosti. Mezi silné stránky Řecka patří turistická infrastruktura, ve které figuruje na 5. místě a dále také státní podpora turismu (17.), infrastruktura pro leteckou dopravu (19.) a v ukazateli zdraví a hygiena (20.) dokonce poráží všechny země PIGS. V ukazateli kulturní zdroje je sice Řecko ve srovnání se zeměmi PIGS nejhorší, ale celosvětově mu patří výborné 25. místo. Zlepšování pozice Řecka v indexu konkurenceschopnosti brzdí hlavně nízká cenová konkurenceschopnost (123.) a také řada ukazatelů, ve kterých je Řecko horší než Itálie, Portugalsko i Španělsko, například lidské zdroje (59.), infrastruktura pozemní dopravy (61.), udržitelnost životního prostředí (68.) či bezpečí a zajištění bezpečnosti (73.). Stejně jako Itálii a Španělsku, i Řecku brání v rozvoji turismu špatná úroveň politiky a zákonodárství (82.). 70

Na první pohled je díky srovnání umístění Španělska s ostatními zeměmi PIGS v jednotlivých indikátorech jasné, že právě táto země je také tou nejkonkurenceschopnější. Tento fakt je podpořen prvenstvími v 6 ukazatelích a dalšími třemi druhými místy. Kromě dominance v rámci uskupení PIGS se umísťuje Španělsko na popředních příčkách i z celosvětového pohledu - v ukazateli kulturních zdrojů je druhé ve světě, v turistické infrastruktuře a infrastruktuře pro leteckou dopravu obsadilo v roce 2011 shodně 8. místo, výbornou pozici obhájilo i v státní podpoře turismu (11.) a infrastruktuře pozemní dopravy (13.). Jediné ukazatele, ve kterých má Španělsko výrazné nedostatky, jsou politika a zákonodárství (85.) a cenová konkurenceschopnost v cestovním ruchu (106.). Sečtením bodů v jednotlivých indikátorech dostáváme celkové skóre, kterého výše udává konkurenceschopnost cestovního ruchu země. Ze zemí PIGS dosáhlo nejvyššího bodového zisku Španělsko s náskokem 3,7 bodu před Portugalskem. Třetí nejkonkurenceschopnější zemí je Itálie a poslední skončilo Řecko, které ztratilo na Španělsko téměř 7 bodů.

Tabulka 16: Vzájemná konkurenceschopnost zemí PIGS v cestovním ruchu v roce 2011 Itálie Portugalsko Řecko Španělsko 4,31 4,79 4,32 4,30 Politika a zákonodárství 4,69 5,36 4,54 4,99 Udržitelnost životního prostředí 5,23 5,74 4,70 5,44 Bezpečí a zajištění bezpečnosti 6,16 5,95 6,41 6,08 Zdraví a hygiena 4,62 5,49 5,57 5,90 Podpora turismu ze strany státu 4,35 4,15 4,76 5,28 Infrastruktura pro leteckou dopravu 4,54 5,11 4,00 5,72 Infrastruktura pozemní dopravy 7,00 6,34 6,89 6,71 Turistická infrastruktura 4,47 4,61 4,29 4,70 Infrastruktura informačních technologií 3,59 4,00 3,82 4,18 Cenová konkurenceschopnost v turismu 5,13 5,16 4,98 5,11 Lidské zdroje 4,43 5,02 4,85 4,99 Vztah rezidentů k turistům 3,69 2,85 3,38 4,19 Přírodní zdroje 6,06 5,89 4,73 6,58 Kulturní zdroje Celkové skóre 68,27 70,46 67,24 74,17 Zdroj: vlastní zpracování dle: World Economic Forum. The Travel & Tourism Competitiveness Report 2011. [online]. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/WEF_TravelTourismCompetitiveness_Report_2011.pdf, s. 202, 226, 312, 338.

71

Zpráva Světového ekonomického fóra z roku 2013 (tabulka 17) přinesla několik překvapení souvisejících s vývojem umístění v indikátorech cestovního ruchu. Společným znakem pro všechny země PIGS je vylepšení svých pozic ve čtyřech ukazatelích (bezpečí a zajištění bezpečnosti, infrastruktury pozemní dopravy, lidských zdrojů, přírodních zdrojů). Potěšující zprávou pro tyto země je, že ani v jednom z faktorů nenastalo zhoršení u všech zemí. Co se týče analýzy umístění jednotlivých zemí, lze říct, že italská vláda výrazně zhoršuje konkurenceschopnost Itálie v cestovním ruchu, což dokazuje hluboký propad v ukazatelích politika a zákonodárství (pokles o 16 příček na 100. pozici) a státní podpora turismu (pád o 23 míst na 79. příčku). Pozitivní je, že propad byl zaznamenán jen ve dvou dalších indikátorech, kterými jsou zdraví a hygiena (pád o 2 místa) a problematická cenová konkurenceschopnost (134. místo). Itálie však na druhou stranu zlepšila své postavení v osmi ukazatelích, nejvíce se zlepšili vztahy rezidentů k přijíždějícím turistům (z 92. na 72. místo) a přírodní podmínky (skok nahoru o 17 míst). Portugalsko si v roce 2013 oproti roku 2011 pohoršilo ve stejných ukazatelích jako Itálie, Řecko a Španělsko, tudíž v politice a zákonodárství (o 14 pozic) a v podpoře cestovního ruchu ze strany státu (o 9 pozic). O dvě pozice kleslo Portugalsko v turistické infrastruktuře a přírodních zdrojích a o jedno místo v infrastruktuře informačních technologií. V ostatních ukazatelích se Portugalsku povedlo zlepšit své postavení, největší progres dosáhlo v ukazateli zdraví a hygiena (o 9 pozic) a také v cenové konkurenceschopnosti, ve které jako jediná ze zemí PIGS dokázala zlepšit skóre a posunout se o 8 míst na 108. příčku. Řecko zlepšilo i zhoršilo skóre ve stejném počtu sedmi ukazatelů a i proto se v roce 2013 umístilo až na 32. místě (29. pozice v roce 2011). Jak i v ostatních zemích PIGS, tak i se v Řecku kvůli úsporným opatřením způsobených ekonomickou krizí zhoršil postoj vlády k podpoře cestovního ruchu. V ukazateli politika a zákonodárství se Řecko propadlo o 16 příček na 98. místo, v podpoře turismu se Řecko umístilo na 28. místě (zhoršení o 11 míst) a relativně velký ústup z pozic lze najít ve vztahu rezidentů k turistům (pokles o 8 míst na 55. příčku). Značný posun nahoru dokumentují ukazatele přírodní zdroje (skok o 21 míst), lidské zdroje (posun o 9 míst) a zdraví a hygiena (13.). Za zmínku stojí také posun na 3. místo v turistické infrastruktuře (5. místo v roce 2011).

72

Španělsko zaznamenalo skvělý posun z 8. místa v roce 2011 na 4. příčku v roce 2013. Tento posun je vidět i na vývoji umístění v jednotlivých ukazatelích, protože Španělsko vylepšilo umístění až v 11 ze čtrnácti indikátorů. Zhoršení nastalo jen v infrastruktuře pro leteckou dopravu (pokles o 2 místa na 10. místo) a ve vztahu rezidentů k turistům (rovněž pokles o 2 místa na 39. pozici). O nejvíce míst Španělsko poskočilo v ukazateli politika a zákonodárství (ve kterém zaznamenaly ostatní země PIGS hluboký propad) a to o 18 míst. Dále si polepšilo o 13 míst v bezpečí a zajištění bezpečnosti a o 12 míst v lidských zdrojích. V turistické infrastruktuře se umístilo v roce 2013 na 5. místě (skok o 3 příčky) a v kulturních zdrojích obsadilo dokonce 1. místo. Po sečtení bodů jednotlivých ukazatelů se dostáváme k závěru, že v roce 2013 se stalo v rámci skupiny PIGS nejkonkurenceschopnější zemí opět Španělsko (růst celkového skóre o 1,2 bodu), které bylo následováno Portugalskem se ztrátou pěti bodů. Na třetím místě se stejně jako v poslední zprávě WEF umístila Itálie (v roce 2013 se ztrátou 0,2 bodu oproti roku 2011), zatímco Řecko své skóre zvýšilo o 0,55 bodů, což stačilo ale jen na poslední místo v rámci PIGS.

Tabulka 17: Vzájemná konkurenceschopnost zemí PIGS v cestovním ruchu v roce 2013 Itálie Portugalsko Řecko Španělsko 4,21 4,72 4,22 4,52 Politika a zákonodárství 4,73 5,38 4,53 5,19 Udržitelnost životního prostředí 5,26 5,77 4,74 5,67 Bezpečí a zajištění bezpečnosti 6,02 6,07 6,42 6,11 Zdraví a hygiena 4,27 5,16 5,17 5,91 Podpora turismu ze strany státu 4,55 4,29 4,66 5,29 Infrastruktura pro leteckou dopravu 4,53 5,20 3,99 5,87 Infrastruktura pozemní dopravy 7,00 6,13 6,76 6,71 Turistická infrastruktura 4,24 4,28 4,53 Infrastruktura informačních technologií 4,30 4,04 3,59 4,11 Cenová konkurenceschopnost v turismu 3,40 5,12 5,27 5,02 5,24 Lidské zdroje 4,59 5,03 4,79 4,90 Vztah rezidentů k turistům 4,43 3,35 4,24 4,75 Přírodní zdroje 6,06 5,71 4,28 6,57 Kulturní zdroje Celkové skóre 68,47 70,36 66,69 75,37 Zdroj: vlastní zpracování dle: World Economic Forum. Travel&Tourism Competitiveness Report 2013. [online]. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/WEF_TT_Competitiveness_Report_2013.pdf , s. 178, 206, 290, 320.

73

4 Analýza regionů Lombardie a Kalábrie V poslední kapitole se zaměří pozornost na dva vybrané regiony, které budou srovnány a cílem bude poukázat na rozdílné a společné charakteristické znaky, vývoj ve vybraných ukazatelích a předpoklady pro hospodářský růst a vylepšování postavení na trhu cestovního ruchu. Pro analýzu byly vybrány dva diametrálně odlišné regiony, ve kterých se projevuje regionální diferenciace mezi rozvinutějším severem a zaostalejším jihem Itálie ve formě rozdílné ekonomické vyspělosti a převažující formy cestovního ruchu. Analyzovanými regiony jsou nejsevernější oblast Itálie – Lombardie a nejjižnější oblast pevninské části Itálie – Kalábrie. V následujícím textu jsou uvedeny základní informace o Lombardii a Kalábrii. Obrázek 2: Umístění regionů Lombardie a Kalábrie v Itálii a jejich vlajky

Zdroj: vlastní zpracování dle: Google. Lombardie, Kalábrie. [online]. [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: https://www.google.cz

Lombardie Region Lombardie je oblast v severozápadní Itálii rozkládající se od Alp na švýcarských hranicích přes jezera až k rozlehlé Pádské nížině. Na severu hraničí se Švýcarskem, z východu s Benátskem, z jihu s regionem Emilia-Romagna a ze západu s regionem Piemont. Lombardie má rozlohu 23 863 km², obývá jí 10,02 milionů lidí (přibližně šestina obyvatel Itálie) a dělí se na 12 provincií s hustotou zalidnění 420 obyvatel na km². Hlavním městem je 4. největší evropská konurbace, bankovní a módní centrum Itálie, město Milán. Lombardie disponuje moderním průmyslem a rozvinutým zemědělstvím, proto není divu, že jde o nejbohatší region v Itálii a jeden z nejbohatších v Evropě.

74

Název regionu pochází od Longobardů, kteří sem vtrhli ze severní Evropy v 6. století a obsadili téměř celou Itálii. Byl to jeden z mnoha národů, které sem zamířily, protože velice úrodné okolí se spojovalo s rozkvětem, který přinášel silný zahraniční obchod.40 Převážná část regionu je hornatá, proto se turismus soustřeďuje převážně do lyžařských středisek a velkých měst. Přestože je Lombardie jedním ze 4 italských regionů bez moře, je jedním

z nejnavštěvovanějších,

byť

turismus

není

pro

Lombardii

nejdůležitějším

průmyslovým odvětvím. V Lombardii si přijdou na své všechny typy turistů. Nejvíce potěšení budou milovníci lyžování a horolezectví v oblasti Dolomit, kde se nachází známé střediska Bormio nebo Livigno (celkem je tu 70 středisek, 390 lanovek a vleků, 12 300 km sjezdovek a 590 km běžeckých tratí). Region je charakteristický spoustou měst s dlouhou historií a s památkami, jako Milano, Bergamo a také Cremona, Mantova či Pavia. Dále se v tomto regionu rozvíjí golfová turistika, daří se střediskům pro vodní sporty a oblíbené jsou i turistické stezky. Lombardie je známá i díky produkci výborných vín, mezi nejznámější patří Bardolino nebo Lugana. Z této oblasti pochází také známý parmezán Grana Padano.41 Lombardie má také úchvatnou přírodu. V nížinách, které se rozkládají na téměř polovině regionu, se rozkládají přírodní parky jako například Parco Lombardo della Valle del Ticino. Do přírodních krás lze zahrnout i jezera Como, Garda a Maggiore, které lákají turisty zejména v létě. Tím, že region nemá žádné moře, sladká jezera jsou jedinou možností ke koupání.42

Kalábrie Kalábrie je oblast na jihu Itálie obklopena na severu regionem Basilicata, na západě Tyrhénským mořem a na východě Jónským mořem. Kalábrie má rozlohu 15 079 km², obývá ji přibližně 2,09 milionů obyvatel a dělí se na 5 provincií s hustotou zalidnění 133 obyvatel na km². Region je převážně hornatý, končí zde pohoří Apeniny. Hlavním městem je od roku 1970 Catanzaro, ale v bývalém hlavním městě Reggio di Calabria stále sídlí místní zastupitelstvo. Kalábrie je jeden z nejchudších regionů v Evropě, i když bohatství Kalábrie nelze měřit ekonomickou prosperitou, ale dokonalostí místních pláží a rozmanitostí krajiny.43

40

Wikipedie. Lombardie. [online]. [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Lombardie. Itálie.světadíly.cz. Lombardie. [online]. [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://italie.svetadily.cz/lombardie/lokality. 42 Orbion.cz. Lombardie. [online]. [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://italie.orbion.cz/lombardie/pruvodce/. 43 Wikipedie. Kalábrie. [online]. [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kal%C3%A1brie. 41

75

Kalábrie je typickým představitelem chudých jihoitalských regionů zvaných Mezzogiorno. Díky málo rozvinutému průmyslu však může návštěvníkům nabídnout krásnou zachovalou přírodu a průzračně čisté smaragdové moře. Regionu chybí větší množství památek, které by přilákaly turisty, na druhou stranu jsou tu výborné podmínky pro milovníky vodních sportů. Jónské moře vytváří výborné podmínky pro surfování a členité pobřeží Tyrhénského moře je zase ideální pro milovníky potápění, převážně v oblasti letovisk Tropea a Capo Vaticano. Za kulturním poznáním a méně zalidněnými místy cestují turisté na pobřeží Jónského moře.44 Region Kalábrie se vyznačuje teplým a příjemným podnebím od dubna do října, a především nejčistšími úseky moře a pláží nejen v oblasti Itálie, nýbrž i celé Evropy. V Kalábrii jsou rovněž tři národní parky: Parco Nazionale dell´Aspromonte na jižním cípu Kalábrie, Parco Nazionale della Calabria ve středu a na severu se rozprostírá rozlehlý národní park Pollino. V současnosti dochází k významnému rozvoji agroturistiky, která láká návštěvníky na místní usedlosti a statky, kde se můžou seznámit se zdejším venkovským životem a místními specialitami.45

Obyvatelstvo Lombardie a Kalábrie Před komparací Lombardie a Kalábrie z pohledu ekonomiky a cestovního ruchu se v grafu 44 podíváme na demografický vývoj v těchto regionech ve srovnání s regiony na úrovni NUTS 1, kterými jsou v Itálii severozápad, severovýchod, střed, jih a ostrovy. Ačkoliv počet obyvatel na jihu Itálie vzrostl i díky přistěhovalcům do roku 2011 o 100 tisíc, následoval propad pod 14 milionů obyvatel. Navzdory tomu se počet obyvatel Kalábrie měnil jen minimálně a migrační saldo se ve sledovaném období pohybovalo v řádu tisíců. Kalábrie s počtem obyvatel necelých 2 milionů tvoří asi 14 % obyvatel jižní Itálie. Severozápadní Itálie evidovala výraznější nárůst obyvatel, v roce 2011 jich bylo o 600 tisíc více než v roce 2006. Z tohoto počtu tvořila populace Lombardie téměř 62 % všech obyvatel severozápadu Itálie.

44

Blue Style. Informace o Kalábrii. [online]. [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.blue-style.cz/italie/kalabrie/informace-o-kalabrii. 45 Itálie.světadíly.cz. Kalábrie. [online]. [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://italie.svetadily.cz/kalabrie/lokality.

76

Graf 44: Vývoj počtu obyvatel (v mil.) 17,00 15,00 13,00 11,00 9,00 7,00 5,00 3,00 1,00 Lombardie

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

9,48

9,55

9,64

9,74

9,83

9,92

9,70

Severozápad 15,55

15,63

15,78

15,92

16,02

16,12

15,75

Kalábrie

2,00

2,00

2,01

2,01

2,01

2,01

1,96

Jih

14,09

14,08

14,13

14,15

14,17

14,19

13,97

Zdroj: vlastní zpracování dle: Eurostat. Population on 1 January by age and sex - NUTS 2 regions. [online]. [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=demo_r_d2jan&lang=en.

4.1 Komparace ekonomiky Lombardie a Kalábrie Do komparace ekonomik regionů Lombardie a Kalábrie jsou zahrnuty ukazatele, které jsou na této úrovni NUTS dostupné, a to míra nezaměstnanosti, velikost hrubého domácího produktu a ohrožení obyvatelů chudobou. Jedním z nejdiskutovanějších problémů zemí postižených ekonomickou krizí je alarmující nárůst nezaměstnanosti. Graf 45 odhalí, zda se ekonomické problémy podepsaly na italské nezaměstnanosti výrazně, či nikoli. Sever Itálie byl dlouhá léta charakteristický nízkou mírou nezaměstnanosti, ovšem ani tato oblast se nevyhla zvýšení počtu nezaměstnaných. Lombardie dosahovala ve sledovaném období nižší nezaměstnanosti, než je průměr regionu Severozápad a v průběhu 7 let se zvýšila jen o 3,8 % (Severozápad o 4,1 %). V roce 2012 se pohybovala nezaměstnanost Lombardie na úrovni 7,5 %, která i přes nárůst patří k nejnižším v Evropě. Zajímavý trend vykazovala i Kalábrie, která se v letech 2006 až 2008 pohybovala v tomto ukazateli nad průměrem jihu Itálie, ale v dalších třech letech nezaměstnanost v jihoitalském regionu rostla pomaleji než nezaměstnanost Jihu. Zlom nastal mezi lety 2011 a 2012, kdy nezaměstnanost Jihu vzrostla o 3,6 %, ale počet obyvatel Kalábrie bez práce dosáhl rekordních 19,3 %, tj. každý pátý obyvatel byl nezaměstnaný. Italský průměr se jen pro srovnání zvýšil z 6,8 % na 10,7 % (růst přibližně o 3,9 % jako v případě Lombardie).

77

Graf 45: Vývoj míry nezaměstnanosti (v %) 21,0 18,0 15,0 12,0 9,0 6,0 3,0

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Itálie

6,8

6,1

6,7

7,8

8,4

8,4

10,7

Lombardie

3,7

3,4

3,7

5,4

5,6

5,8

7,5

Severozápad

3,9

3,8

4,2

5,8

6,2

6,3

8,0

Kalábrie

12,9

11,2

12,1

11,3

11,9

12,7

19,3

Jih

12,0

10,5

11,4

11,9

12,8

13,3

16,9

Zdroj: vlastní zpracování dle: Eurostat. Unemployment rates by sex, age and NUTS 2 regions (%). [online]. [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=lfst_r_lfu3rt&lang=en.

S ukazatelem nezaměstnanosti souvisí i další faktor, kterým je dlouhodobá míra nezaměstnanosti. Dlouhodobá míra nezaměstnanosti udává, kolik procent z nezaměstnaných je bez práce déle než 12 měsíců. V tomto faktoru lze očekávat vyšší procentuální růst, protože lidem, kteří byli nezaměstnaní již před krizí, se ještě více zmenšila šance na nalezení pracovního místa. V grafu 46 lze jednoznačně určit dvě vývojové tendence se zlomovým rokem 2009. Jak Itálie, tak i regiony na úrovni NUTS 1 a NUTS 2 zaznamenaly mezi lety 2006 a 2009 několikaprocentní snížení dlouhodobé míry nezaměstnanost a jistě by tento trend pokračoval nadále, nebýt důsledků krize po roce 2008. Na grafu vidíme výrazný růst procenta dlouhodobě nezaměstnaných, v případě Lombardie se zvýšil podíl této skupiny lidí na celkovém počtu nezaměstnaných o 14 % (Severozápad o 12,3 %). Kalábrie kopírovala vývoj průměru jihoitalských regionů a v roce 2012 se dostala přes 60 procent dlouhodobě nezaměstnaných. Toto číslo je alarmující, když si uvědomíme, že 60 % lidí bez práce je v podstatě nezaměstnaných nejen více než 12 měsíců, ale několik let.

78

Graf 46: Dlouhodobá nezaměstnanost (% ze všech nezaměstnaných) 65,0 60,0 55,0 50,0 45,0 40,0 35,0 30,0

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Itálie

48,5

46,8

45,2

44,1

48,0

51,3

52,5

Lombardie

35,3

34,4

34,6

33,6

41,9

45,6

47,8

Severozápad

38,7

36,7

37,5

37,0

43,7

46,6

49,3

Kalábrie

55,1

55,0

50,5

51,6

54,5

58,1

60,6

Jih

55,7

52,8

52,6

51,8

54,8

58,0

60,0

Zdroj: vlastní zpracování dle: Eurostat. Long-term unemployment by NUTS 2 regions. [online]. [cit. 2014-0411]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=lfst_r_lfu2ltu&lang=en.

V grafu 47 jsou srovnány hrubé domácí produkty Itálie a jednotlivých menších regionů. Na rozdíl od předešlých grafů této podkapitoly, v případě ukazatele měřícího výkonnost ekonomiky regionů, jsou větší výkyvy na první pohled zřetelné u regionů Lombardie a Severozápad. Lombardie jakožto nejvýkonnější region Itálie po nárůstu HDP v roce 2008 o 2000 eur na hlavu oproti roku 2006 přišla o toto navýšení v roce 2009, ale postupně se opět vrátila k hodnotám před tímto rokem a v roce 2011 vyprodukovala hrubý domácí produkt ve výši 33 900 eur na obyvatele Lombardie. Rozdíl mezi Lombardií a Kalábrií je v tomto ukazateli v tom, že nejsevernější region se dlouhodobě pohybuje nad průměrem HDP Severozápadu, zatímco Kalábrie dosahuje o několik stovek nižší HDP než je průměrný hrubý domácí produkt všech jihoitalských regionů. V tomto faktoru je vidět jasně regionální diferenciaci, když HDP Lombardie je 2x vyšší než HDP ekonomicky zaostalejší Kalábrie.

79

Graf 47: Vývoj HDP na hlavu (v EUR) 35,000 31,000 27,000 23,000 19,000 15,000

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Itálie

25,300

26,200

26,300

25,200

25,700

26,000

Lombardie

32,200

33,300

34,200

32,400

33,600

33,900

Severozápad 30,500

31,500

32,100

30,300

31,200

31,700

Kalábrie

16,200

16,600

16,900

16,500

16,400

16,400

Jih

16,900

17,500

17,500

17,000

17,100

17,200

Zdroj: vlastní zpracování dle: Eurostat. GDP at current market prices by NUTS 2 regions. [online]. [cit. 201404-11]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=nama_r_e2gdp&lang=en.

Dalším zajímavým ukazatelem odrážejícím výkonnost ekonomiky je velikost hrubého domácího produktu ve srovnání s průměrem HDP 27 zemí Evropské unie. Zmíněný průměr tvoří 100 % a graf 48 ukazuje vývoj hrubého domácího produktu v jednotlivých regionech. Na začátek je třeba zmínit, že ačkoliv je Itálie zařazena mezi země skupiny PIGS a je považována za zemí s ekonomickými problémy, ve srovnání s EU27 dosahuje o několik procent vyššího hrubého domácího produktu.

Graf 48: Vývoj HDP na hlavu (v %, EU27 = 100) 140 120 100 80 60

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Itálie

107

105

106

108

105

104

Lombardie

136

134

137

138

138

135

Severozápad

129

126

128

129

128

126

Kalábrie

69

67

68

70

67

66

Jih

72

70

70

73

70

69

Zdroj: vlastní zpracování dle: Eurostat. GDP at current market prices by NUTS 2 regions. [online]. [cit. 201404-11]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=nama_r_e2gdp&lang=en.

80

Již z grafu 47 bylo zřejmé, jakou ekonomickou silou disponuje sever Itálie, zejména Lombardie. Ta dosahuje podle grafu 48 v analyzovaném období průměrně o 36 % vyššího HDP oproti zemím EU27 (region Severozápad o 27 %). Oproti Lombardii je hrubý domácí produkt Kalábrie i všech jihoitalských regionů hluboce podprůměrný (jen přibližně 68 % průměru EU27) a patří mezi nejzaostalejší regiony v Evropě. S HDP a mírou nezaměstnanosti souvisí další analyzovaný faktor, podíl lidí ohrožených chudobou v regionu. Tato statistika již na první pohled do grafu 49 rozděluje regiony na více a méně ohrožené chudobou. Podíl obyvatel Itálie ohrožených chudobou je téměř 20 %. Na severu je díky vysoké zaměstnanosti a ekonomickému rozmachu podíl relativně nízký, jen 10 až 11 %. V regionu Lombardie bylo v roce 2012 jen 8,5 % obyvatel ohroženo chudobou, což je téměř 3x méně než v Kalábrii (30,4 %). Za zmínku stojí progres v tomto jihoitalském regionu, když v roce 2012 tady žilo o 6,3 % méně lidí na pokraji chudoby oproti roku 2006. Graf 49: Podíl obyvatel žijících v ohrožení chudobou (% populace) 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Itálie

19,6

19,8

18,7

18,4

18,2

19,6

19,4

Lombardie

10,5

11,5

9,5

9,8

10,5

9,2

8,5

Severozápad

11,0

11,7

10,7

10,1

11,1

10,6

10,7

Kalábrie

36,7

34,1

36,1

34,6

33,1

32,0

30,4

Jih

34,0

33,5

32,2

31,0

30,2

32,6

31,7

Zdroj: vlastní zpracování dle: Eurostat. At-risk-of-poverty rate by NUTS 2. [online]. [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tgs00103&plugin=1.

81

4.2 Komparace cestovního ruchu Lombardie a Kalábrie Pro komparaci postavení na trhu cestovního ruchu regionů Lombardie a Kalábrie byly vybrány ukazatele počtu turistů v hromadných ubytovacích zařízeních (dále jen HUZ) a počtu přenocování v nich, ze kterých sestavíme průměrný počet přenocování. Dále analyzujeme vývoj počtu lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních a také počet HUZ. Nakonec se podíváme na počet pasažérů v letecké dopravě ve vybraných regionech. V prvním grafu srovnávajícím cestovní ruch je zdokumentován počet rezidentů, kteří byli ubytováni v hromadných ubytovacích zařízeních. V roce 2012 přijelo do regionů Severozápadu (Lombardie, Ligurie, Piemont, Valle d´Aosta) o téměř 2 miliony více rezidentů než v roce 2006 (nárůst o 19 %). Stejný trend se projevil i v Lombardii, která nezaznamenala kvůli ekonomické krizi žádný úbytek přijíždějících Italů, naopak mezi lety 2006 až 2012 vzrostl počet turistů o 24 %. HUZ na jihu Itálie přijímaly neustále více Italů až do roku 2011 (růst o 12,4 %), pak následoval propad, když Jih navštívilo o 400 tisíc rezidentů méně. Každoročně přijíždí do Kalábrie poměrně vyrovnaný počet rezidentů, kolem 1,3 milionu Italů. Graf 50: Vývoj počtu rezidentů v hromadných ubytovacích zařízeních (v mil.) 14,000 12,000 10,000 8,000 6,000 4,000 2,000 0,000 Lombardie

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

5,442

5,689

5,774

6,159

6,466

6,665

6,713

Severozápad 10,378 10,799 11,044 11,930 12,276 12,622 12,300 Kalábrie

1,245

1,326

1,298

1,309

1,230

1,280

1,280

Jih

7,978

8,318

8,647

8,460

8,700

8,966

8,531

Zdroj: vlastní zpracování dle: Eurostat. Arrivals at tourist accommodation establishments by NUTS 2. [online]. [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=tour_occ_arn2&lang=en.

82

V grafu 51 vidíme ve srovnání s předcházejícím grafem jeden charakteristický znak pro Itálii, a to, že domácí cestovní ruch je silnější než příjezdový. Zatímco počet zahraničních turistů v Lombardii byl v letech 2006 až 2011 jen o 600 až 700 tisíc menší než počet rezidentů v HUZ ve stejném období. V roce 2012 však přijelo do tohoto severoitalského regionu poprvé více nerezidentů než Italů. Větší atraktivita Severozápadu pro nerezidenty je čitelná i z vývoje počtu nerezidentů v HUZ v regionech NUTS 1. Zatímco Severozápad navštívilo v průběhu 7 let o 2,8 milionu více nerezidentů, Jih jen o 240 tisíc. Na Kalábrii připadalo ve sledovaném období jen kolem čtvrť milionu zahraničních návštěvníků. Graf 51: Vývoj počtu nerezidentů v hromadných ubytovacích zařízeních (v mil.) 12,000 10,000 8,000 6,000 4,000 2,000 0,000 Lombardie

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

4,750

5,039

5,005

5,250

5,833

6,593

6,883

Severozápad 7,542

7,738

7,684

7,904

8,705

9,694

10,262

Kalábrie

0,231

0,243

0,230

0,220

0,205

0,235

0,245

Jih

2,714

2,773

2,571

2,366

2,554

2,932

2,952

Zdroj: vlastní zpracování dle: Eurostat. Arrivals at tourist accommodation establishments by NUTS 2. [online]. [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=tour_occ_arn2&lang=en.

Součet rezidentů a nerezidentů přijíždějících do italských regionů je znázorněn v grafu 52. Jeden z nejméně navštěvovaných italských regionů, Kalábrie, bojuje řadu let s nízkou schopností přilákat jak rezidenty, tak i nerezidenty a výsledkem je jen 1,5 milionu příjezdů ročně. Zarážející skutečností viditelnou v grafu je vývoj počtu příjezdů Italů i cizinců do regionů Lombardie a Jihu, když si uvědomíme, že Lombardie dokázala přitáhnout více návštěvníků než celý Jih skládající se z regionů Kampánie, Apulie, Basilicata a Kalábrie. Jih dokázal zvýšit svou návštěvnost jen v průběhu 7 let jen o necelý milion turistů, zatímco do Lombardie přijelo v roce 2012 o 3,4 milionu více turistů než v roce 2006.

83

Graf 52: Vývoj celkového počtu příjezdů do hromadných ubytovacích zařízení (v mil.) 25,000 21,000 17,000 13,000 9,000 5,000 1,000 Lombardie

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

10,192 10,728 10,779 11,409 12,299 13,259 13,596

Severozápad 17,919 18,536 18,728 19,834 20,982 22,316 22,562 Kalábrie

1,476

Jih

10,692 11,091 11,219 10,826 11,254 11,898 11,607

1,569

1,528

1,529

1,435

1,516

1,509

Zdroj: vlastní zpracování dle: Eurostat. Arrivals at tourist accommodation establishments by NUTS 2. [online]. [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=tour_occ_arn2&lang=en.

K počtu příjezdů se váže ukazatel průměrného počtu přenocování (graf 53). Ten byl vypočten jako podíl počtu přenocování (viz zdroj pod grafy 53–54) a počtu příjezdů (hodnoty z grafů 50–51). V předchozích faktorech dominoval sever, ale nejvyššího průměrného počtu přenocování dosahuje Kalábrie, která jako jediná nebyla v tomto faktoru ovlivněna důsledky krize a vykazuje konstantní výši 5,4 nocí na rezidenta. Na jihu Itálie strávili rezidenti průměrně 4,41 nocí, o 7 let později to bylo 4,26 nocí. V Lombardii přenocovali rezidenti průměrně o 0,33 nocí méně, Severozápad evidoval v roce 2012 o 0,44 přenocování méně. Graf 53: Průměrný počet přenocování rezidentů v HUZ 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Lombardie

2,46

2,44

2,33

2,28

2,23

2,20

2,13

Severozápad

3,07

2,97

2,99

2,83

2,78

2,73

2,63

Kalábrie

5,36

5,42

5,41

5,33

5,49

5,40

5,40

Jih

4,41

4,46

4,33

4,36

4,33

4,28

4,26

Zdroj: vlastní zpracování dle: Eurostat. Nights spent at tourist accommodation establishments. [online]. [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=tour_occ_nin2&lang=en.

84

Komparací dat z grafů 53 a 54 docházíme k závěru, že cizinci stráví v Itálii ve všech regionech průměrně více nocí než rezidenti. Dalším poznatkem je, že výkyvy ve sledovaném období jsou menší než u poklesu průměrného počtu přenocování rezidentů. Vysoký počet nocí strávených v Kalábrii je zcela jistě dán dlouhými dovolenými, které tady tráví zahraniční návštěvníci. Kalábrii zaznamenala relativně velký nárůst v průměrném počtu nocí, cizinci tady přenocovali v roce 2006 průměrně 6,4krát, v roce 2011 to bylo téměř 7 nocí. Průměrný počet nocí na Jihu rostl až do roku 2009, od tohoto roku klesá konstantním tempem. Lombardie a celý Severozápad dosahují vyššího průměrného počtu přenocování nerezidentů a podobně jako v případě rezidentů i nerezidenti tady tráví méně nocí. V případě Lombardie se průměr nocí snížil z 2,87 na 2,77 a v případě Severozápadu nastal pokles o 0,21 nocí. Graf 54: Průměrný počet přenocování nerezidentů v HUZ 7,50 6,50 5,50 4,50 3,50 2,50

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Lombardie

2,87

2,93

2,96

2,94

2,86

2,80

2,77

Severozápad

3,13

3,12

3,14

3,08

3,01

2,96

2,92

Kalábrie

6,40

6,35

6,39

6,69

6,82

6,98

6,71

Jih

4,55

4,60

4,68

4,70

4,61

4,53

4,45

Zdroj: vlastní zpracování dle: Eurostat. Nights spent at tourist accommodation establishments. [online]. [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=tour_occ_nin2&lang=en.

V grafu 55 je zaznamenán nárůst počtu hromadných ubytovacích zařízení v jednotlivých italských regionech. Nejvíce HUZ bylo až do roku 2010 na Severozápadě, postupně však enormně narostl počet HUZ na Jihu a v roce 2011 převýšil počet fungujících hromadných ubytovacích zařízení na Severozápadě. V roce 2012 na Jihu fungovalo po nárůstu o 83 % více zařízení (nárůst o 8200 HUZ) než v roce 2006, kdy bylo v provozu téměř 10 tisíc HUZ. Severozápad evidoval nárůst ubytovacích zařízení o 4 tisíce, z čehož polovina připadala na Lombardii. Rozmach cestovního ruchu v jihoitalských regionech dokumentuje i vznik 1210 nových HUZ (nárůst o 79,1 %). 85

Graf 55: Vývoj počtu hromadných ubytovacích zařízení 19,000 16,000 13,000 10,000 7,000 4,000 1,000 Lombardie

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

5,079

5,317

5,670

6,065

6,376

6,618

7,039

Severozápad 13,836 14,703 15,476 16,002 16,665 17,085 17,817 Kalábrie

1,530

1,644

Jih

9,948

10,689 12,615 13,746 14,447 17,415 18,177

2,178

2,370

2,597

2,597

2,740

Zdroj: vlastní zpracování dle: Eurostat. Number of establishments, bedrooms and bed-places. [online]. [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=tour_cap_nuts2&lang=en.

Ve výše uvedeném grafu se jedná o absolutní počty hromadných ubytovacích zařízení v jednotlivých regionech. Co se týče podílu HUZ v regionu na celkovém počtu HUZ v Itálii, Jih disponuje 11,6 procenty ubytovacích zařízení (nárůst o 4,2 % ve sledovaném období), až pak následuje Severozápad s 11,3 % (růst o 1 %). Lombardie se podílela v roce 2012 na celkovém počtu HUZ 4,5 % (nárůst o 0,7 % oproti roku 2006) a v Kalábrii bylo v provozu v tom samém roku 1,7 % všech italských HUZ.46 V dalším grafu je popsán vývoj počtu lůžek ve výše zmíněných HUZ. Specifikem je, že průměrný počet lůžek v Kalábrii za posledních 7 let byl přibližně 195 000, v Lombardii vzrostl počet lůžek z 311 tisíc v roce 2006 na 352 tisíc v roce 2012. Když srovnáme poměr počtu HUZ v Kalábrii a Lombardii s počtem lůžek v těchto regionech, dospějeme k závěru, že ačkoliv je počet HUZ v Lombardii asi 3x větší než v Kalábrii, v ukazateli počtu lůžek je to ani ne dvounásobná převaha. Z toho vyplývá, že v Kalábrii je méně hromadných ubytovací zařízení, ale za to s větší kapacitou (hotely na pobřeží Kalábrie mají vyšší kapacitu než hotely v horských střediskách v Lombardii). Počet lůžek v regionu Severozápad je o pár desítek tisíc nižší než v regionu Jih, ale rostoucí tendence je v obou regionech stejná. 46

vlastní zpracování (počet HUZ v regionu / počet HUZ v Itálii) dle: Eurostat. Number of establishments, bedrooms and bed-places. [online]. [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=tour_cap_nuts2&lang=en

86

Graf 56: Počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních (v tis.) 850 750 650 550 450 350 250 150

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Lombardie

311

318

326

334

343

345

352

Severozápad

688

707

725

731

742

739

749

Kalábrie

191

195

198

198

195

195

195

Jih

736

749

763

783

793

819

817

Zdroj: vlastní zpracování dle: Eurostat. Number of establishments, bedrooms and bed-places. [online]. [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=tour_cap_nuts2&lang=en.

V grafu 56 se jednalo o absolutní počty lůžek v HUZ v regionech Lombardie, Kalábrie, Jih a Severozápad. V relativním pojetí nabízí největší počet lůžek region Jih se 17,1% podílem na všech lůžkách v HUZ v Itálii, o 1,4 % méně jich má Severozápad. Lombardie se podílela v roce 2012 na celkovém počtu lůžek 7,4 % (nárůst o 0,5 % oproti roku 2006) a v Kalábrii bylo k dispozici v tom samém roku 4,1 % všech lůžek (o 0,1 % méně než v roce 2006).47 Následující graf vyjadřuje počet cestujících v letecké dopravě v období 2006 až 2012. Tento ukazatel byl vybrán, protože Lombardie je nejnavštěvovanější region Itálie a je předpoklad, že sem mnozí cestují letecky. Druhým důvodem je Kalábrie jakožto nejjižnější region Itálie a předpokladem je, že sem velká část návštěvníků přilétá, protože je to pohodlnější, než cesta například autobusem napříč celou Itálií. Z grafu vyplývá, že v regionu Severozápad bylo ve sledovaném období odbaveno průměrně 40 milionu pasažérů, což představovalo v roce 2006 ještě 4x více odbavených než v regionu Jih, ale růstem počtu cestujících o 5,5 milionu se tento poměr snížil na ani ne trojnásobek. V regionu Kalábrie bylo v roce 2012 přepravených 2,77 milionu pasažérů, což je 2x více než v roce 2006. Na grafu je výborně vidět, jaký podíl na všech odbaveních zaujímá Lombardie v rámci regionu Severozápad. 47

vlastní zpracování (počet lůžek v regionu / počet lůžek v Itálii) dle: Eurostat. Number of establishments, bedrooms and bed-places. [online]. [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=tour_cap_nuts2&lang=en.

87

V roce 2012 bylo právě v Lombardii odbaveno až 88% všech cestujících. Tento fakt je podpořen také statistikou počtu odbavení v jednotlivých italských letištích – druhé největší italské letiště z pohledu počtu cestujících je Milán Malpensa 17,35 milionu, třetí je Milán Linate 8,3 milionu a páté Bergamo 6,66 milionu.48 Není tedy divu, jak důležitou roli hrají v počtu odbavení letiště v Lombardii. Graf 57: Počet cestujících v letecké dopravě (v mil.) 45,00 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

36,72

39,43

34,94

32,98

34,83

36,59

36,40

Severozápad 40,95

43,97

39,51

37,31

39,64

41,90

41,51

Kalábrie

1,34

1,98

1,98

2,07

2,38

2,81

2,77

Jih

9,47

11,37

11,50

11,73

13,41

14,91

14,95

Lombardie

Zdroj: vlastní zpracování dle: Eurostat. Air transport of passengers by NUTS 2 regions. [online]. [cit. 2014-0411]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=tran_r_avpa_nm&lang=en.

Poslední graf 58 je věnován výjezdovému cestovnímu ruchu, konkrétně podílu italských regionů na něm. Téměř 75 % výjezdového cestovního ruchu tvořily v roce 2010 italské regiony na severozápadě (Piemont, Lombardie, Ligurie, Valle d´Aosta) a severovýchodě (Trentino, Veneto, Friuli). Největší podíl na outgoingovém cestovním ruchu měla Lombardie s téměř třetinovým podílem na všech výjezdech do zahraničí. Dalšími regiony s výraznějšími podíly byly v roce 2010 Trentino (14 %), Veneto, Venezia a Piemont (po 8 %). Kromě severu Itálie vycestovalo do zahraničí poměrně hodně Italů i z regionů Lazio (7 %) a Emilia Romagna (5 %).

48

Borsa Internazionale del Turismo. Italian Market Overview. [online].[cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://s3.amazonaws.com/zanran_storage/www.czechtourism.cz/ContentPages/781337499.pdf, s. 5.

88

Graf 58: Podíl italských regionů na výjezdovém cestovním ruchu v roce 2010

Zdroj: Czechtourism. Marketingové strategie (Country reporty za rok 2013): Itálie. [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/getmedia/cbd1b921-cb7d-48b8-b912a95e7a3fabfa/country_report_italie_2013.pdf.aspx.

89

Závěr Hlavním cílem diplomové práce Itálie bylo určení charakteristických znaků vývoje ekonomiky a cestovního ruchu Itálie na základě analýzy a komparace mnoha ukazatelů. Dílčími cíli v jednotlivých kapitolách bylo zjistit, jakými opatřeními bojuje italská vláda s nepříznivým stavem ekonomiky, jaké postavení zaujímá Itálie v rámci skupiny PIGS, jak je možné charakterizovat dlouhodobý vývoj italského turismu ve srovnání s jihoevropskými konkurenty Portugalskem, Řeckem a Španělskem a dílčím cílem závěrečné kapitoly byla komparace Lombardie a Kalábrie definující vývoj regionální diferenciaci mezi severem a jihem. Zhodnocení dosažení hlavního cíle a dílčích cílů je možné nalézt v následujícím textu. Kromě toho budou zodpovězeny i výzkumné otázky stanovené v úvodu této práce. Podle studie Italské centrální banky dochází ke snižování tempa růstu italského hospodářství. Hlavním důvodem je pokles produktivity, přičemž ještě mezi lety 2000 a 2007 byl růst HDP na hlavu 1 % ročně, ale důsledkem ekonomické krize byl záporný růst produktivity. Důvody neschopnosti zvyšovat produktivitu je třeba hledat jak ve veřejném (neefektivní soudní systém, nutnost liberalizace chráněných odvětví a podporu konkurenčního prostředí, potřeba většího zapojení žen do pracovního procesu), tak i v soukromém sektoru (příliš velká převaha malých firem, uzavřená rodinná struktura firem, nízký stupeň internacionalizace a zavádění inovací u malých firem, nedostatečná kapitalizace firem). Vypuknutí globální finanční krize v roce 2008 donutilo italskou vládu přijmout několik důležitých reforem, aby zabránila zhoršování stavu italského hospodářství. Vláda zavedla tříleté rozpočtové období a posílila fiskální federalismus ve snaze dosáhnout vyrovnaný státní rozpočet. Vláda Maria Montiho se zasloužila o snížení sazby daně z příjmu právnických osob na 27,5 % a poradila si i s těžkou situací na trhu práce, když připravila pobídky pro nově založené firmy ve formě různých daňových úlev, například ve výši 35 % z nákladů za každého nového zaměstnance se smlouvou na dobu neurčitou či na zaškolování absolventů. Prioritou vlády v boji proti vysoké nezaměstnanosti je zaměstnávání žen a zvyšování kvalifikace mladých lidí, k čemu by měly pomoct prostředky ve výši 1,5 miliardy eur.

90

Jednou z dalších priorit italské vlády je snaha o zvýšení přílivu zahraničních investic. Podporou zahraničních investic se zabývá agentura Invitalia, která věnuje pozornost jak potenciálním, tak i stávajícím investorům v Itálii. Podobnou funkci by měla mít i nová iniciativa „Přepážka Itálie“. Primárním cílem je podpora významných zahraničních projektů a investic, které budou příznivě ovlivňovat rozvoj Itálie. Na základě průzkumů Světového ekonomického fóra je největší překážkou vysoké daňové zatížení, obtížný přístup k úvěrům a neefektivní vládní byrokracie. Zahraniční investoři hledají v Itálii know-how, vysoce kvalifikovanou pracovní sílu nebo zavedené světoznámé značky. Co se týče konkurenceschopnosti ekonomiky, Itálie má podle hodnocení Světového ekonomického fóra ve srovnání s inovativně taženými ekonomikami velmi špatné postavení. Itálie zaostává téměř ve všech faktorech a dominuje jen ve velikosti trhu a v indikátoru zdraví a základního vzdělání. Vyšší konkurenceschopnost italské ekonomiky omezují především neefektivní institucionální prostředí a kvalita veřejné správy (byrokracie, nedůvěra veřejnosti v politiky, organizovaný zločin a korupce), efektivita trhu práce (pružnost mezd, produktivita práce) a efektivita finančních trhů (komplikovaný přístup k úvěrům). Ve druhé kapitole se práce zabývala cestovním ruchem Itálie, který je nepochybně jedním z nejvýznamnějších průmyslových odvětví a lze očekávat, že jeho význam do budoucna poroste.

Právě kvůli zvyšující se konkurenci na trhu cestovního ruchu je pro Itálii nesmírně důležité podporovat jeho dlouhodobý rozvoj a zachovat potenciál regionů pro možnost využití cestovním ruchem. Díky rozmanitosti prostředí (skvělé podmínky pro zimní sporty a vysokohorskou

turistiku na severu, přímořský cestovní ruch podél celého pobřeží, velké množství kulturních a přírodních památek), příznivému klimatu, bohaté historii či turistické infrastruktuře by si Itálie měla i v budoucnosti udržet své postavení jedné z nejnavštěvovanějších destinací. V roce 2013 činil přímý příspěvek cestovního ruchu na hrubém domácím produktu 64,8 miliard eur (4,2 % HDP). Do roku 2024 se očekává růst podílu na hrubém domácím produktu o 2,3 % ročně na 83,4 miliard eur (4,7% podíl na HDP). Sektor cestovního ruchu generoval v roce 2013 přímo 1,1 milionu pracovních míst (4,9 % všech míst) a předpokládá se, že by v roce 2024 měl tento počet po průměrném ročním růstu o 2 % dosáhnout téměř 1,4 milionu pracovních míst.

91

Itálie je pátou nejnavštěvovanější zemí na světě, v roce 2012 přijala více než 46 milionů turistů. Největší počet turistů přichází ze Švýcarska, Německa a Francie. Itálie je z hlediska počtu přenocování (180 milionů) 2. nejnavštěvovanější evropskou zemí hned za Španělskem. Z hlediska příjmů z příjezdového cestovního ruchu obsadila Itálie v roce 2012 páté místo (příjmy ve výši 32,6 miliard eur). Očekává se, že při ročním růstu 1,6 % by do roku 2024 mělo Itálii navštívit téměř 65 milionů turistů, kteří by generovali příjem ve výši 40,6 miliardy eur. Největší podíl příjmů na celkových příjmech Itálie byl zaznamenán v roce 2004 a 2009 (přes 8 %), ale do roku 2024 by měl poklesnout na 6 %. V nákupním rozhodování Italů je možné identifikovat silný vliv ekonomické krize. Italové jsou nejcitlivějším národem v Evropě, co se týče dopadů krize na ceny a rozpočet na dovolenou. Díky rostoucí roli internetu a sociálních médií se snaží Italové hledat nízkonákladové řešení (např. letenky) a zaznamenán byl lehký růst last minute rezervací za účelem najít levnější nabídky. Lehce poklesl také rozpočet, který vyčleňují Italové na realizaci dovolené. Krize ovlivnila i výběr destinace a snížila průměrnou délku pobytu. Ve třetí kapitole byly srovnány země skupiny PIGS pomocí několika ukazatelů. O Itálii se po zohlednění všech kritérií dá říct, že je nejvyspělejší zemí v rámci skupiny PIGS. Itálie totiž dominovala v ukazatelích HDP i HDP v paritě kupní síly, ve kterých od roku 2008 dosahuje nejvyšších hodnot ze všech zemí PIGS. Ve sledovaném období dosáhla také nejnižší míry nezaměstnanosti a nejnižšího schodku veřejných rozpočtů. Nicméně v podílu veřejného dluhu na HDP se umístila jako druhá nejhorší. V produktivitě práce dosáhla zase 2. nejlepšího výsledku, když se italská produktivita práce pohybovala lehce nad průměrem EU27. Mezinárodní konkurenceschopnost je velmi důležitý faktor úspěšného rozvoje země. Světové ekonomické fórum ve své zprávě pro období 2013 – 2014 zařadilo Itálii na 49. místo, přičemž nejlepší index konkurenceschopnosti dosáhlo Španělsko (35. místo). Za Itálií se těsně umístilo Portugalsko (51. místo) a s velkým odstupem až na 91. příčce figuruje Řecko. Itálie měla převahu v ukazatelích makroekonomická stabilita, zdraví a primární vzdělání, velikost trhu a podnikatelské prostředí. Lepší bylo pouze Španělsko, které dominovalo v šesti ukazatelích. V indexu konkurenceschopnosti skončila Itálie v rámci skupiny PIGS na druhém místě, když lepší bylo jen Španělsko, které ani v jednom z ukazatelů výrazně nezaostalo a s výjimkou kritéria zdraví a primárního vzdělání neskončilo hůř než na druhém místě. 92

Analýza celkového skóre v období 2013 - 2014 přinesla zajímavý fakt, a to, že Portugalsko sice jen nepatrně vylepšilo svůj index konkurenceschopnosti, ale přeskočilo Itálii, která oproti období 2012 - 2013 ztratila 0,5 bodu a umístila se až na třetím místě, z čehož plyne závěr, že Itálii se příliš nedaří udržet si v rámci skupiny PIGS svou konkurenceschopnost a je jen otázkou času, kdy ji Portugalsko přeskočí i v celosvětovém žebříčku. Konkurenceschopnost cestovního ruchu se určuje podobně jako konkurenceschopnost ekonomik a země jsou seřazeny v žebříčku Světového ekonomického fóra. Nejlepších výsledků dosahuje Španělsko, které figurovalo v roce 2013 na 4. místě. Portugalsko je i navzdory poklesu indexu druhou nejkonkurenceschopnější zemí PIGS, když obsadilo v poslední zprávě 20. pozici. Itálie se umístila na 26. místě a horší od něj je jen Řecko na 32. pozici. Nejsilnější stránkou Itálie je již několik let výborná turistická infrastruktura (1. místo) a kulturní bohatství (8. místo). Dalšími indikátory s relativně dobrým umístěním v žebříčku jsou zdraví a hygiena a infrastruktura pro leteckou dopravu. Ukazatelem, který výrazně snižuje umístění Itálie v žebříčku v roce 2013 je cenová konkurenceschopnost v cestovním ruchu (134.) a svůj podíl na zlém umístění má italská vláda, což dokazuje hluboký propad v ukazatelích politika a zákonodárství (pokles o 16 příček na 100. pozici) a státní podpora turismu (pád o 23 míst na 79. příčku). Dostáváme se k závěru, že v roce 2013 bylo v rámci skupiny PIGS nejkonkurenceschopnější zemí Španělsko (růst celkového skóre o 1,2 bodu), následováno Portugalskem se ztrátou pěti bodů. Až na třetím místě se umístila Itálie (v roce 2013 se ztrátou 0,2 bodu oproti roku 2011). Poslední kapitola se zaměřila na regiony Lombardie a Kalábrie, na kterých mělo být dokázané, jestli se ve vybraných ukazatelích vyvíjejí stejně. Jedním z charakteristických znaků zaostalejšího jihu je vysoká nezaměstnanost. V Lombardii se nezaměstnanost mezi lety 2006 a 2012 zvýšila o 3,8 %, v Kalábrii o 7,4 %. Zajímavým faktem ale je, že zatímco nezaměstnanost

v Lombardii

rostla

po

ekonomické

krizi

v roce

2008,

nezaměstnanost v Kalábrii paradoxně klesla. Výrazný nárůst zaznamenaly tyto regiony v roce 2012, když meziročně vzrostla nezaměstnanost v Lombardii o 29 %, ale v Kalábrii až o 62 %. Ukazatel dlouhodobé nezaměstnanosti naopak nezaznamenal odlišný trend ve vývoji ve vybraných regionech a rozdíl v tomto ukazateli byl ve sledovaném období o 6 až 8 procent nižší v Lombardii. Dalším důležitým indikátorem je HDP, ve kterém byl odlišný vývoj 93

v regionech evidován po roce 2008, kdy HDP Lombardie prudce kleslo o 2000 eur na obyvatele oproti malému poklesu HDP na hlavu v Kalábrii. Posledním analyzovaným faktorem je podíl lidí ohrožených chudobou v regionu. I v tomto ukazateli je možné najít regionální diferenciaci. V Lombardii má podíl obyvatel ohrožených chudobou spíše kolísavý charakter, když podíl osciloval kolem 10,5 procenta. V Kalábrii je trend jiný, od roku 2006 s výjimkou roku 2008 podíl klesá a v roce 2012 žilo v jihoitalském regionu o 6,3% méně lidí ohrožených chudobou než v roce mezi 2006. Ani příjezdový cestovní ruch se nevyvíjel v obou regionech stejně. V Lombardii, která nezaznamenala kvůli ekonomické krizi žádný úbytek přijíždějících rezidentů, naopak mezi lety 2006 až 2012 vzrostl počet turistů o 24 %. Do Kalábrie přijelo v roce 2013 jen o 35 tisíc návštěvníků více než v roce 2006 a dlouhodobě sem přijíždí poměrně vyrovnaný počet rezidentů (kolem 1,3 milionu). Zatímco počet nerezidentů v Lombardii byl v letech 2006 až 2011 jen o 600 až 700 tisíc menší než počet rezidentů, v roce 2012 přijelo do severoitalského regionu poprvé více nerezidentů než Italů. Kalábrii si jako cíl své cesty vybralo 5x méně nerezidentů než rezidentů (kolem čtvrt milionu zahraničních návštěvníků). V předchozích faktorech dominovala Lombardie, ale nejvyššího průměrného počtu přenocování dosahuje Kalábrie (5,4 nocí na rezidenta a téměř 7 nocí na nerezidenta). V Lombardii dosahovaly průměrné počty přenocování neustále nižších hodnot, u nerezidentů je trend ustálený na téměř třech nocích.

94

Seznam použité literatury 1. Blue Style. Informace o Kalábrii. [online]. [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.blue-style.cz/italie/kalabrie/informace-o-kalabrii. 2. Borsa Internazionale del Turismo. Italian Market Overview. [online].[cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://s3.amazonaws.com/zanran_storage/www.czechtourism.cz/ContentPages/781337499.pdf. 3. BusinessInfo.cz. Analýza konkurenceschopnosti České republiky. [online]. [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/analyza-konkurenceschopnosti-cr-3109.html#!. 4. BusinessInfo.cz. Itálie: Finanční a daňový sektor. [online]. [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/italie-financni-a-danovy-sektor-18353.html. 5. BusinessInfo.cz. Itálie: Investiční klima. [online]. [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/italie-investicni-klima-18357.html. 6. BusinessInfo.cz. Itálie: Očekávaný vývoj v teritoriu. [online]. [cit. 2014-04-7]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/italie-ocekavany-vyvoj-v-teritoriu-18358.html. 7. BusinessInfo.cz. Itálie: Základní informace o teritoriu. [online]. [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/italie-zakladni-informace-o-teritoriu-18349.html. 8. BusinessInfo.cz. Itálie: Zahraniční obchod země. [online]. [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/italie-zahranicni-obchod-zeme-18354.html. 9. Czechtourism. Italian market overview. [online]. [cit. 2013-08-30]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/zahranicni-zastoupeni-v-italii/. 10. Czechtourism. Marketingové strategie (Country reporty za rok 2013): Itálie. [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/getmedia/cbd1b921-cb7d-48b8-b912a95e7a3fabfa/country_report_italie_2013.pdf.aspx. 11. Export.cz. Základní informace o teritoriu. [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.export.cz/evropa/italie/italie-zakladni-informace-o-teritoriu. 12. Export.cz. Ekonomická charakteristika země. [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.export.cz/evropa/italie/italie-ekonomicka-charakteristika-zeme. 13. Export.cz. Finanční a daňový sektor. [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.export.cz/evropa/italie/italie-financni-a-danovy-sektor. 14. Export.cz. Investiční klima. [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.export.cz/evropa/italie/italie-investicni-klima. 15. Export.cz. Očekávaný vývoj v teritoriu. [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.export.cz/evropa/italie/italie-ocekavany-vyvoj-v-teritoriu. 16. Export.cz. Zahraniční obchod země. [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.export.cz/evropa/italie/italie-zahranicni-obchod-zeme. 17. Export.cz. Zahraniční obchod země. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.export.cz/exportcz/Teritori%C3%A1ln%C3%ADinformaceDB/Detailinformacest%C3%A1tuDB /tabid/91/Default.aspx?GROUP=6&CNTR=14. 18. Eurostat. Air transport of passengers by NUTS 2 regions. [online]. [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=tran_r_avpa_nm&lang=en.

95

19. Eurostat. Arrivals at tourist accommodation establishments by NUTS 2. [online]. [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=tour_occ_arn2&lang=en. 20. Eurostat. Arrivals of residents/non-residents at tourist accommodation establishments. [online]. [cit. 201404-12]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tin00174&plugin=1. 21. Eurostat. At-risk-of-poverty rate by NUTS 2. [online]. [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tgs00103&plugin=1. 22. Eurostat. Balance of the current account. [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tec00043&plugin=1. 23. Eurostat. GDP at current market prices by NUTS 2 regions. [online]. [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=nama_r_e2gdp&lang=en. 24. Eurostat. GDP per capita in PPS. [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tec00114&plugin=1. 25. Eurostat. General government gross debt. [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tsdde410&plugin=1. 26. Eurostat. General government deficit/surplus. [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tec00127&plugin=1. 27. Eurostat. Goods and services, imports and exports. [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/refreshTableAction.do?tab=table&plugin=1&pcode=tec00110&language= en. 28. Eurostat. Gross domestic product at market prices. [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tec00001&plugin=1. 29. Eurostat. HICP - inflation rate. [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tec00118&plugin=1. 30. Eurostat. Labour productivity per hour worked. [online]. [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tec00117&plugin=1. 31. Eurostat. Long-term unemployment by NUTS 2 regions. [online]. [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=lfst_r_lfu2ltu&lang=en. 32. Eurostat. Nights spent at tourist accommodation establishments. [online]. [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=tour_occ_nin2&lang=en. 33. Eurostat. Nights spent at tourist accommodation establishments. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=tour_occ_ninat&lang=en. 34. Eurostat. Nights spent at tourist accommodation establishments by residents/non-residents. [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tin00175&plugin=1. 35. Eurostat. Number of establishments, bedrooms and bed-places. [online]. [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=tour_cap_nuts2&lang=en. 36. Eurostat. Number of establishments, bedrooms and bed-places. [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=tour_cap_nat&lang=en.

96

37. Eurostat. Population on 1 January by age and sex - NUTS 2 regions. [online]. [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=demo_r_d2jan&lang=en. 38. Eurostat. Real GDP growth rate. [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tec00115&plugin=1. 39. Eurostat. Tendence cestovního ruchu. [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Tourism_trends/cs. 40. Eurostat. Top 10 Member States of origin for outbound holidays. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Tourism_trends/cs. 41. Eurostat. Unemployment rate. [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tsdec450&plugin=1. 42. Eurostat. Unemployment rates by sex, age and NUTS 2 regions (%). [online]. [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=lfst_r_lfu3rt&lang=en. 43. Farnesina - Ministero degli Affari Esteri. La Politica Estera italiana. [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.esteri.it/MAE/IT/Politica_Estera/. 44. Google. Lombardie, Kalábrie. [online]. [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: https://www.google.cz 45. iDNES.cz. Euro ohrožují prasata: Portugalsko, Itálie, Řecko a Španělsko. [online]. [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/euro-ohrozuji-prasata-portugalsko-italie-recko-a-spanelsko-pqr-/ekozahranicni.aspx?c=A100215_163527_eko-zahranicni_hol. 46. Index mundi. Italy population. [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.indexmundi.com/italy/population.html. 47. Itálie.světadíly.cz. Kalábrie. [online]. [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://italie.svetadily.cz/kalabrie/lokality. 48. Itálie.světadíly.cz. Lombardie. [online]. [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://italie.svetadily.cz/lombardie/lokality. 49. Italy - International tourism. International tourism, number of arrivals, receipts (current US$). [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.indexmundi.com/facts/italy/international-tourism. 50. Italy - International tourism. International tourism, number of departures.[online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.indexmundi.com/facts/italy/international-tourism. 51. OECD. OECD Tourism Trends and Policies 2014. [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.keepeek.com/Digital-Asset-Management/oecd/industry-and-services/oecd-tourism-trends-andpolicies-2014_tour-2014-en#page222. 52. Orbion.cz. Lombardie. [online]. [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://italie.orbion.cz/lombardie/pruvodce/. 53. Tourism-Review.cz. Cestovní ruch v Itálii má potíže. [online]. [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.tourism-review.cz/cestovni-ruch-v-italii-ma-potize-news3214. 54. UNWTO. UNWTO Tourism Highlights, 2009 Edition. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.unwto.org/facts/eng/pdf/highlights/UNWTO_Highlights09_en_LR.pdf. 55. UNWTO. UNWTO Tourism Highlights, 2011 Edition. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://mkt.unwto.org/sites/all/files/docpdf/unwtohighlights11enhr.pdf. 56. UNWTO. UNWTO Tourism Highlights, 2013 Edition. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://dtxtq4w60xqpw.cloudfront.net/sites/all/files/pdf/unwto_highlights13_en_hr.pdf.

97

57. Wikipedie. Kalábrie. [online]. [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kal%C3%A1brie. 58. Wikipedie. Lombardie. [online]. [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Lombardie. 59. World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2012-2013. [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/WEF_GlobalCompetitivenessReport_2012-13.pdf. 60. World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2013-2014. [online]. [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/WEF_GlobalCompetitivenessReport_2013-14.pdf. 61. World Economic Forum. The Travel & Tourism Competitiveness Report 2009. [online]. [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/WEF_GCR_TravelTourism_Report_2009.pdf. 62. World Economic Forum. The Travel & Tourism Competitiveness Report 2011. [online]. [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/WEF_TravelTourismCompetitiveness_Report_2011.pdf. 63. World Economic Forum. The Travel & Tourism Competitiveness Report 2013. [online]. [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/WEF_TT_Competitiveness_Report_2013.pdf. 64. World Travel & Tourism Council. Travel & Tourism – Economic Impact 2014 Greece. [online]. [cit. 201404-10]. Dostupné z: http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/greece2014.pdf. 65. World Travel & Tourism Council. Travel & Tourism – Economic Impact 2014 Italy. [online]. [cit. 2014-0410]. Dostupné z: http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/italy2014.pdf. 66. World Travel & Tourism Council. Travel & Tourism – Economic Impact 2014 Portugal. [online]. [cit. 201404-10]. Dostupné z: http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/portugal2014.pdf . 67. World Travel & Tourism Council. Travel & Tourism – Economic Impact 2014 Spain. [online]. [cit. 2014-0410]. Dostupné z: http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/spain2014.pdf. 68. Zeměpis cestovního ruchu. Itálie – cestovní ruch. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://zcr.kvalitne.cz/italie.html.

98

Seznam grafů Graf 1: Obchodní bilance Itálie (v mil. EUR) .......................................................................... 12 Graf 2: Teritoriální struktura exportu Itálie .............................................................................. 13 Graf 3: Vývoj teritoriální struktury exportu Itálie (v mld. EUR) ............................................. 14 Graf 4: Teritoriální struktura importu Itálie (v mld. EUR) ...................................................... 15 Graf 5: Vývoj teritoriální struktury importu Itálie (v mld. EUR) ............................................ 15 Graf 6: Příjmy, výdaje a saldo státního rozpočtu (v mld. EUR) .............................................. 16 Graf 7: Vývoj HDP v porovnání s vyspělými ekonomikami (v EUR) .................................... 17 Graf 8: Stupeň rozvoje Itálie v porovnání s inovativně taženými ekonomikami ..................... 20 Graf 9: Absolutní a relativní podíl příspěvku turismu na HDP Itálie (v mld. EUR, v %) ....... 24 Graf 10: Absolutní a relativní podíl zaměstnanosti v cestovním ruchu na celkové zaměstnanosti (1000 míst, v %) ............................................................................................... 25 Graf 11: Srovnání vývoje mezinárodních příjezdů a příjmů .................................................... 28 Graf 12: Vývoj mezinárodních příjezdů (v mil., pořadí dle roku 2012) .................................. 29 Graf 13: Vývoj příjezdů zahraničních návštěvníků do Itálie podle národnosti (v mil.)........... 30 Graf 14: Vývoj příjmů z příjezdového cestovního ruchu (v mld. EUR, v %).......................... 31 Graf 15: Vývoj příjmů z příjezdového turismu (v mld. USD, pořadí dle roku 2012).............. 32 Graf 16: Vývoj outgoingového cestovního ruchu v Itálii ........................................................ 33 Graf 17: Vývoj pasivního cestovního ruchu v Itálii (v USD) .................................................. 33 Graf 18: Vývoj výdajů na výjezdový cestovní ruch (v mld. USD, pořadí dle roku 2012) ...... 34 Graf 19: Vývoj hrubého domácího produktu zemí PIGS (v EUR) .......................................... 40 Graf 20: Vývoj HDP v paritě kupní síly zemí PIGS (v %, EU27 = 100) ................................ 41 Graf 21: Vývoj růstu HDP v zemích PIGS (v %) .................................................................... 41 Graf 22: Vývoj salda obchodní bilance zemí PIGS (v mld. EUR) .......................................... 42 Graf 23: Vývoj míry nezaměstnanosti v zemích PIGS (v %) .................................................. 43 Graf 24: Vývoj podílu veřejného dluhu v zemích PIGS (v % HDP) ....................................... 44 Graf 25: Vývoj podílu deficitu veřejných rozpočtů (v % HDP) .............................................. 44 Graf 26: Vývoj míry inflace v zemích PIGS (v %) .................................................................. 45 Graf 27: Vývoj salda platební bilance v zemích PIGS (v % HDP) .......................................... 46 Graf 28: Vývoj produktivity práce v zemích PIGS (v %, EU27 = 100) .................................. 47 Graf 29: Vývoj umístění zemí PIGS v žebříčku Světového indexu konkurenceschopnosti .... 48 Graf 30: Vývoj počtu příjezdů nerezidentů (v mil.) ................................................................. 51

99

Graf 31: Vývoj počtu příjezdů rezidentů (v mil.)..................................................................... 52 Graf 32: Vývoj celkového počtu příjezdů (v mil.) ................................................................... 53 Graf 33: Podíl domácího cestovního ruchu na všech příjezdech ............................................. 54 Graf 34: Průměrný počet přenocování rezidentů ..................................................................... 54 Graf 35: Průměrný počet přenocování nerezidentů .................................................................. 55 Graf 36: Průměrný počet přenocování turistů .......................................................................... 56 Graf 37: Průměrná denní obsazenost lůžek (v %) .................................................................... 57 Graf 38: Vývoj mezinárodních příjezdů (v mil.)...................................................................... 58 Graf 39: Vývoj příjmů z cestovního ruchu (v mld. USD) ........................................................ 59 Graf 40: Vývoj výdajů na výjezdový cestovní ruch (v mld. EUR) .......................................... 60 Graf 41: Vývoj intenzity cestovního ruchu .............................................................................. 61 Graf 42: Výdaje zemí PIGS na cestovní ruch (podíl v % na státním rozpočtu) ...................... 62 Graf 43: Umístění zemí PIGS v žebříčku Indexu konkurenceschopnosti cestovního ruchu ... 68 Graf 44: Vývoj počtu obyvatel (v mil.) .................................................................................... 77 Graf 45: Vývoj míry nezaměstnanosti (v %) ........................................................................... 78 Graf 46: Dlouhodobá nezaměstnanost (% ze všech nezaměstnaných) .................................... 79 Graf 47: Vývoj HDP na hlavu (v EUR) ................................................................................... 80 Graf 48: Vývoj HDP na hlavu (v %, EU27 = 100) .................................................................. 80 Graf 49: Podíl obyvatel žijících v ohrožení chudobou (% populace) ...................................... 81 Graf 50: Vývoj počtu rezidentů v hromadných ubytovacích zařízeních (v mil.) ..................... 82 Graf 51: Vývoj počtu nerezidentů v hromadných ubytovacích zařízeních (v mil.) ................. 83 Graf 52: Vývoj celkového počtu příjezdů do hromadných ubytovacích zařízení (v mil.) ....... 84 Graf 53: Průměrný počet přenocování rezidentů v HUZ ......................................................... 84 Graf 54: Průměrný počet přenocování nerezidentů v HUZ ..................................................... 85 Graf 55: Vývoj počtu hromadných ubytovacích zařízení ........................................................ 86 Graf 56: Počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních (v tis.) ....................................... 87 Graf 57: Počet cestujících v letecké dopravě (v mil.) .............................................................. 88 Graf 58: Podíl italských regionů na výjezdovém cestovním ruchu v roce 2010...................... 89

Seznam obrázků Obrázek 1: Nejoblíbenější destinace Italů podle počtu přenocování v roce 2009 (v mil.) ...... 36 Obrázek 2: Umístění regionů Lombardie a Kalábrie v Itálii a jejich vlajky ............................ 74

100

Seznam tabulek Tabulka 1: Největší překážky v podnikání v období 2010 - 2011 a 2013 - 2014 .................... 11 Tabulka 2: Základní makroekonomické ukazatele ................................................................... 18 Tabulka 3: Ekonomické dopady cestovního ruchu (v reálných cenách roku 2013) ................ 27 Tabulka 4: Nejnavštěvovanější destinace cestovního ruchu podle počtu přenocování ........... 30 Tabulka 5: Pořadí zemí podle počtu přenocování rezidentů v zahraničí (v tis.) ...................... 35 Tabulka 6: Index konkurenceschopnosti v cestovním ruchu Itálie .......................................... 38 Tabulka 7: Vzájemná konkurenceschopnost zemí PIGS v období 2012 - 2013 ...................... 49 Tabulka 8: Vzájemná konkurenceschopnost zemí PIGS v období 2013 - 2014 ...................... 50 Tabulka 9: Absolutní příspěvek cestovního ruchu v roce 2013 ............................................... 64 Tabulka 10: Relativní příspěvek cestovního ruchu v roce 2013 (podíl v %) ........................... 64 Tabulka 11: Meziroční růst příspěvků cestovního ruchu v roce 2014 (podíl v %) .................. 64 Tabulka 12: Vývoj cestovního ruchu v letech 2014 - 2024 (roční růst v %) ........................... 64 Tabulka 13: Srovnání business a leisure cestovního ruchu v zemích PIGS ............................. 65 Tabulka 14: Srovnání domácího a příjezdového cestovního ruchu v zemích PIGS ................ 67 Tabulka 15: Srovnání umístění zemí PIGS v žebříčku WEF v letech 2011 a 2013................. 70 Tabulka 16: Vzájemná konkurenceschopnost zemí PIGS v cestovním ruchu v roce 2011 ..... 71 Tabulka 17: Vzájemná konkurenceschopnost zemí PIGS v cestovním ruchu v roce 2013 ..... 73

101

Seznam použitých zkratek BRIC

hospodářské uskupení Brazílie, Ruska, Indie a Číny

CR

cestovní ruch

ENIT

Národní agentura cestovního ruchu

EU

Evropská unie

EU27

Evropské unie pozůstávající do roku 2013 z 27 členských států

EUR

euro

G-8

sdružení osmi nejvyspělejších států světa

HDP

hrubý domácí produkt

HUZ

hromadné ubytovací zařízení

MMF

Mezinárodní měnový fond

NATO

Severoatlantická aliance

NUTS

Nomenklatura územních statistických jednotek

OBSE

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě

OECD

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

OSN

Organizace spojených národů

PIGS

hospodářské uskupení Portugalska, Itálie, Řecko a Španělska

PKS

parita kupní síly

SEI

Středoevropská iniciativa

UNCTAD

Konference OSN o obchodu a rozvoji

UNESCO

Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu

UNWTO

Světová organizace cestovního ruchu

USA

Spojené státy americké

USD

americký dolar

WB

Světová banka

WEF

Světové ekonomické fórum

WHO

Světová zdravotnická organizace

WTO

Světová obchodní organizace

WTTC

Světová rada cestování a cestovního ruchu

ZEU

Západoevropská unie

102