Zaměstnávání osob se ZP na volném trhu práce Prostředí, legislativa a ekonomika
1
O čem to je
• • • • • •
Souvislosti a aktuální stav OZP na pracovišti Postoje zaměstnavatele Legislativa a změny Je problém jen v legislativě? Co je potřeba změnit a o co usilujeme
• Ekonomická stránka problému
12. 2. 2015
2
Zákonná povinnost nebo dobrovolné rozhodnutí ? • Zákon – povinnosti a sankce, téměř žádná bonifikace • Určitá schizofrenie „společenského obrazu“ OZP na trhu práce: - rovná práva a příležitosti (úmluva OSN, dokumenty EU, dokumenty ČR) - (přežívající) obraz „ochrany“ na trhu práce (chráněné dílny, chráněné pracovní místo, ochranná známka apod.) - není rozlišeno skutečného zaměstnání a sociálně – pracovní terapie bez PPV (ČR = výjimka se všemi dopady) - OZP v zaměstnání nelze chránit, nutno je podporovat - právě praktická podpora toho segmentu u nás chybí 12. 2. 2015
3
Kdo je osoba se ZP na trhu práce ? • Není to „jiný člověk“, je to jen někdo se zvláštními potřebami • Mění se postoje, trh práce, struktura pozic a povaha bariér • Mění se struktura postižení (chybí „motivovaní a vzdělaní“, přibývá civilizačních a smyslových, resp. kombinovaných postižení, typická jsou duševní a mentální) • Tam, kde je zájem zaměstnavatele, chybí zpravidla know-how a profesionální a specializovaný systém: diagnostiky a „pozitivní rekomandace“ specializovaného poradenství praktické pomoci v prostředí podniku 12. 2. 2015
4
Přínos zaměstnávání OZP pro zaměstnavatele • Nejen úspora odvodu za neplnění podílu a sleva na dani – viz kalkulačka v závěru prezentace • Nejen možnost využít schopností kvalifikovaného a loajálního zaměstnance, ale také • Kultivace vztahů na pracovištích společnosti, smysluplná integrace, OZP se cítí a jsou pro společnost prospěšní, podstatné zvýšení kvality jejich života (a snížení sociálních výdajů státu = potřeby daní) • Pro firmu může tento prvek sociální odpovědnosti znamenat posílení prestiže, nalezení nových segmentů trhu/podnikání, posílení konkurenceschopnosti, možnost získání neformálního poradce pro stejně postižené zákazníky a podobně… 12. 2. 2015
5
Co na to legislativa a exekutiva? • Stávající systém podpory evidentně již nevyhovuje • Chybí propojení jednotlivých fází rehabilitace OZP • Chybí diagnostika OZP pro trh práce (posudek ČSSZ je pouze správní úkon, neříká nic o pracovním uplatnění) • Převažují „negativní“ motivátory (pro zaměstnavatele i potenciální zaměstnance se ZP) • Jediný exekutivní orgán: ÚP ČR nemá dostatek kapacity a zkušeností pro praktické poradenství zaměstnavatelům • Využití stávajících nástrojů podpory generuje administrativu a rizika na straně podniku
12. 2. 2015
6
Aktuální legislativa 2015 • • • • • •
49. novela ZoZ s (dělenou) účinností od 1.1.2015 Zrušeno omezení agentur (přímo) zaměstnat OZP Uznání kategorie OZZ, posuzování ČSSZ Snížení podpory OZZ na CHPM OZZ (volný i chráněný trh) Do limitů NP pouze zaměstnané OZP na CHPM Rozšíření oznamovaných a vedených údajů pro náhradní plnění • Doprovodné metodické změny u ZZP
12. 2. 2015
7
Co je potřeba změnit • Propojit fáze rehabilitace a koordinovat je s cílem pomoci na trh práce (nejprve intenzivní podpora a pomoc, v případě neúspěchu dávky a důchody) • Nabídnout zaměstnavateli objektivní obraz uchazeče se ZP (možnost diagnostiky, určení směrů osobního rozvoje, ne rozsah omezení, ale určení příležitostí rozvoje) • Rozšířit paletu nástrojů APZ dostupných, využitelných a administrativně přijatelných • Odlišit z hlediska podpory (podporovaný – nikoli „chráněný“ trh práce) skutečné zaměstnání s přidanou hodnotou od sociálně pracovní terapie (soc. služba) 12. 2. 2015
8
Co je potřeba změnit • Vytvořit „servisní strukturu“ (v rámci ÚP ČR nebo mimo něj), která pomůže zaměstnavateli k informacím, podpoří procesy, které musí ve firmě předcházet zaměstnání OZP • Jen za těchto podmínek může fungovat nástroj pracovní rehabilitace s využitím potřebných regionálních partnerství za aktivní účasti zaměstnavatelů • Příklady nástrojů: diferenciace sazeb odvodů podle aktivity zaměstnavatele s využitím „bonifikace“ (včetně zaměstnavatelů do 25) podpora vzdělávání a os. rozvoje OZP (př. FDV 2014-15) „tranzitní“ programy integrace (př. Rakousko) vyřešení „traumatu“ náhradního plnění 12. 2. 2015
9
Závěr • Využití segmentu kvalifikovaných a perspektivních OZP musí být v souladu s firemními hodnotami a s „core byznysem“ – jinak nemá smysl a šanci • Jen na základě příkladů a důvěry v systém podpory mohou být zaměstnavatelé motivovaní a lidé ochotní překonávat osobní překážky a nerozhodnou se pro „pasivní jistoty“ • Jsme připraveni přímo pomoci. Dokážeme si představit spolupráci podporovaného trhu práce – zkušených zaměstnavatelů více než 50% OZP, která může obsahovat i spolupráci obchodní a kooperační – existují příklady
12. 2. 2015
10
Kalkulačka ekonomického přínosu zaměstnávání OZP
www.spcsr.cz
12. 2. 2015
11
