Nákupní a spotřební chování osob se zrakovým postižením. na trhu cestovního ruchu

Nákupní a spotřební chování osob se zrakovým postižením na trhu cestovního ruchu

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 14. 3. 2016

………………………………………………. Podpis

Poděkování Velké poděkování patří mé vedoucí bakalářské práce Ing. Alici Šedivé Neckářové za její odborné rady a velkou ochotu při vedení mé práce. Ráda bych také poděkovala všem respondentům, kteří zodpověděli otázky v mém dotazníkovém šetření.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Nákupní a spotřební chování osob se zrakovým postižením na trhu cestovního ruchu Bakalářská práce

Autor: Dominika Baťková Vedoucí: Ing. Alice Šedivá Neckářová Jihlava 2016

Copyright © 2016 Dominika Baťková

Anotace Tato bakalářská práce je zaměřena na nákupní a spotřební chování osob se zrakovým postižením na trhu cestovního ruchu. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá objasněním pojmů získaných ze sekundárních dat, které jsou důležité k pochopení praktické části. Práce se zabývá cestovním ruchem, marketingem cestovního ruchu a osob se zrakovým postižením. Praktickou část tvoří především interpretace primárních dat týkajících se nákupního a spotřebního chování osob se zrakovým postižením. Klíčová slova: cestovní ruch, marketing cestovního ruchu, segment, osoby se zrakovým postižením

Annotation This thesis is focused on shopping and consumer behavior of the people with visual disabilities in the tourism market. The work is divided into two parts, theoretical and practical. The theoretical part deals with the clarification of concepts derived from secondary data that are important to understanding the practical part. The work deals with tourism, tourism marketing and people with visual impairment. The practical part is made by the interpretation of primary data concerning shopping and consumer behavior of people with visual impairment. Key words: tourism, marketing of tourism, tourism, segment, people with visual impairment

7

Obsah Úvod a cíl ........................................................................................................................ 10 Metodika práce ............................................................................................................... 11 1 Cestovní ruch ............................................................................................................... 12 1.1 Klasifikace cestovního ruchu ................................................................................ 13 1.1.1 Druhy cestovního ruchu ................................................................................. 14 1.1.2 Formy cestovního ruchu ................................................................................ 15 2 Trh cestovního ruchu ................................................................................................... 16 3 Marketing v cestovním ruchu ...................................................................................... 18 3.1 Cílený marketing................................................................................................... 18 3.1.1 Segmentace trhu ............................................................................................. 19 3.1.2 Nikový trh ...................................................................................................... 19 4 Nákupní a spotřební chování ....................................................................................... 21 4.1 Faktory ovlivňující chování zákazníka ................................................................. 22 5 Zdravotní postižení ...................................................................................................... 23 5.1 Pojem „zdravotně postižený“................................................................................ 23 5.2 Typy zdravotního postižení .................................................................................. 24 6 Klasifikace zrakového postižení .................................................................................. 25 7 Deset faktů o zrakovém postižení ve světě .................................................................. 26 8 Organizace pro osoby se zrakovým postižením .......................................................... 28 8.1 TyfloCentrum, o. p. s. ........................................................................................... 28 9 Financování cestovního ruchu osob se zrakovým postižením ..................................... 30 10 Dotazníkové šetření ................................................................................................... 31 10.1 Interpretace výsledků .......................................................................................... 31 10.2 Shrnutí výsledků ................................................................................................. 47 10.3 Návrhy a doporučení ........................................................................................... 51 8

11 Závěr .......................................................................................................................... 52 Seznam použitých literárních zdrojů .............................................................................. 54 Seznam internetových zdrojů.......................................................................................... 56 Seznam obrázků .............................................................................................................. 58 Seznam grafů .................................................................................................................. 59 Seznam příloh ................................................................................................................. 61

9

Úvod a cíl Tématem mé bakalářské práce je nákupní a spotřební chování osob se zrakovým postižením na trhu cestovního ruchu. V této době je tento, dá se říci, nikový segment se zvláštními charakteristikami a potřebami zanedbáván. V našich podmínkách existuje malé procento cestovních kanceláří, které jsou schopny a ochotny sestavit zájezd pro osoby se zrakovým postižením. Osoby se zrakovým postižením mají také problém s průvodci, kteří v převážné většině nejsou vyškoleni na provádění osob s tímto druhem postižení. Jestliže má takto postižená osoba člověka, se kterým může kamkoliv jít, není problém. Jenže spousta těchto příslušníků dané skupiny nemá nikoho, kdo by jim pomáhal. Proto jsem se v této práci zaměřila také na organizace, které pomáhají osobám se zrakovým postižením. Tvoří pro ně výlety, zájezdy, organizují různé jednodenní akce a v těchto organizacích jsou jim vždy k dispozici vyškolení průvodci nebo sociální pracovníci. Zaměřila jsem se na osoby se zrakovým postižením hlavně z důvodu, že se jedná o přehlížený segment i přes to, že jsou tito lidé velice komunikativní, plní života a vůbec si nepřipadají, jako kdyby byli postižení. Jsou často schopní a činorodí, chtějí poznávat nové věci, nová místa a také potřebují sociální kontakt stejně jako ostatní lidé. K sociálnímu kontaktu dochází právě na akcích pořádaných organizacemi. Více osob se zrakovým postižením žije samo či se svým asistenčním psem a chybí jim kontakt s jinými lidmi. Chtějí podnikat akce, ať už s lidmi se stejným postižením jako mají oni, nebo s lidmi bez jakéhokoliv postižení. Proto, když se mi zmínili o tom, že by se měly pořádat integrační pobyty či akce pro lidi s postižením a lidi bez jakéhokoliv postižení, musela jsem s nimi souhlasit, protože by mohlo dojít k lepšímu poznání. Obě skupiny lidí by díky tomu věděly, jak k sobě chovat. Někteří lidé se zrakovým postižením jsou natolik soběstační, že nepotřebují žádnou zvláštní péči. Dalším aspektem, který má vliv, je jejich příjmová situace. Mnoho z nich není schopno pracovat právě kvůli svému postižení. Disponují svými penězi, které ušetřili během života. Někteří mají rodiny, které jim částečně finančně pomáhají, dostávají finanční dary a také sociální příspěvky od státu. Dále mohou dostat nadační příspěvky od organizací. Dostávají také příspěvky na pomůcky, které potřebují nebo jsou pomůcky plně hrazeny pojišťovnou – monokulár, lupy, slepecké hole, upravené mobilní telefony 10

a počítače, asistenční psi a mnoho dalších. Lidé s tímto postižením z větší části žijí sami a obvykle je doprovází různé nemoci (mozková obrna, mentální retardace, epilepsie, omezená pohyblivost) a s tím souvisí nutnost výdajů na léky. Tito lidé jsou velmi energetičtí a veselí. Jsou rádi, když se o ně někdo zajímá a můžou někomu vyprávět své zážitky a zkušenosti. Musím říci, že pracovat s těmito lidmi mě obohatilo o další zkušenosti, názory na svět a dozvěděla jsem se mnoho informací, které jsem nevěděla. Cílem mé bakalářské práce je analýza nákupního a spotřebního chování nikového segmentu na trhu cestovního ruchu – konkrétně osob se zrakovým postižením. Teoretická část práce definuje prostřednictvím sekundárních zdrojů dat pojmy, které jsou klíčové v praktické části. Cílem praktické části je interpretovat primární data týkajících se nákupního a spotřebního chování osob se zrakovým postižením na trhu cestovních ruchu.

Metodika práce Zpracování bakalářské práce předcházelo studium sekundárních dat, která byla získána z odborné literatury, eventuálně dalších zdrojů týkajících se tohoto tématu. Primární data byla získána dotazníkovým šetřením, které probíhalo v období leden až duben 2016 na vzorku 100 osob. Navštívila jsem organizace, které pomáhají osobám se zrakovým postižením. Cílem bylo zjistit frekvenci výletů a zájezdů, preference v oblasti ubytování, dopravy, typu dovolené, stravování a dalších vlastností cestovního ruchu pro osoby se zrakovým postižením. Dotazník jsem s nimi vyplňovala osobně nebo s pomocí sociálních pracovnic. Vyhodnocením výsledků byly zjištěny základní charakteristiky nákupního a spotřebního chování tohoto segmentu. V dotazníku jsem použila otevřené i uzavřené otázky. Výsledky dotazníkového šetření a návrhy na zlepšení byly interpretovány v závěru práce.

11

1 Cestovní ruch V první kapitole se seznámíme s pojmem cestovní ruch, jehož definice prošly určitým vývojem a různí autoři cestovní ruch také definují různými způsoby. V další části je rozdělen na druhy a formy cestovního ruchu. Ve 20. století zaznamenal cestovní ruch velmi prudký rozvoj a stal se součástí života obyvatelstva vyspělých států. Už koncem minulého století se výrazně diferencovalo zkoumání cestovního ruchu jako fenoménu nejen ekonomického, ale také geografického, sociologického, kulturního apod. (Gúčik, 2010, s. 11) Pásková a Zelenka (2002, s. 6) poukazují na to, že cestovní ruch vždy zahrnuje cestování, ale ne každé cestování je cestovním ruchem. Cestovní ruch zahrnuje rekreaci, ale ne každá rekreace je cestovním ruchem. Cestovní ruch se uskutečňuje ve volném čase, ale ne celý volný čas je věnován cestovnímu ruchu. Autoři (Pásková a Zelenka) poukazují na vztahy mezi cestovním ruchem, rekreací, prací a rutinní činností, které uspokojuje naše potřeby. Jak již bylo zmíněno, v literatuře můžeme najít více definic cestovního ruchu, avšak nejznámější je od Hunzikera a Krapfa (1942), kteří patří mezi autory prvních definic cestovního ruchu. Podle nich je cestovní ruch „soubor vztahů a jevů, které vyplývají z cestování a pobytu na cizím místě, které nesmí být místem trvalého pobytu nebo vykonávání výdělečné činnosti.“ (Hunziker, Krapf 1942 in Gúčik, 2010, s. 13) S cílem sjednotit definici cestovního ruchu, uspořádala Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO) roku 1991 v Ottawě Mezinárodní konferenci, která byla věnována statistice cestovního ruchu. Na základě všech ustanovení a závěrů, byla roku 1993 přijata definice, která se stala základem statistické zjišťování pojmu cestovní ruch. (Gúčik, 2010, s. 15) Světová organizace cestovního ruchu (Gúčik, 2010, s. 15) definuje cestovní ruch jako „činnosti osob, které cestují a pobývají v místech mimo jejich běžného životního prostředí po dobu kratší než jeden rok s cílem odpočinku, služebními a jinými cíli cestovního ruchu.“

12

Uvedená definice nemá význam pouze ze statistického hlediska cestovního ruchu po celém světě, ale také z hlediska vědeckého bádání. Pokud interpretujeme tuto definici, pod pojmem „běžné životní prostředí“ rozumíme trvalé bydliště, „služební cíle“ chápeme jako pracovní cesty placené zaměstnavatelem a „jiné cíle cestovního ruchu“ jsou brány jako takové, které vylučují vykonávání placené činnosti v navštíveném místě.

1.1 Klasifikace cestovního ruchu Specifikovat cestovní ruch pouze ve všeobecné formě je nedostačující, protože se objevuje v různých druzích i formách. V kontextu s klasifikací cestovního ruchu můžeme narazit, a to zejména v české a slovenské odborné literatuře, na členění cestovního ruchu na druhy a formy cestovního ruchu. (Kotíková, 2013, s. 20) Podle Páskové a Zelenky (2002, s. 69, s. 89) je u druhu cestovního ruchu kladen důraz na jevový průběh a způsob jeho realizace v závislosti na geografických, ekonomických, společenských a jiných podmínkách. Pokud je klíčovým znakem motivace návštěvníka, tj. odpočinek, poznávání prostředí nebo kontakty s lidmi, jedná se o formu cestovního ruchu. Jsou zde však i další autoři, kteří definují druhy a formy cestovního ruchu jinak, např. Gúčik (2010), Hesková (2006). Hesková (2006, s. 21) uvádí, že o druhu cestovního ruchu mluvíme, pokud je základem cestovního ruchu motivace účastníků, tj. účel, pro který cestují. U forem cestovního ruchu považujeme za základ cestování různé příčiny, které cestovní ruch ovlivňují a různé důsledky, které přináší. Pomáhají objasnit podstatu cestovního ruchu. Podle Gúčika (2010, s. 60) je druh cestovního ruchu členěn z různých hledisek, např. z geografického hlediska, z hlediska motivace a další. Druhy cestovního ruchu mají mnoho jevových forem cestovního ruchu, kdy například obchodní cestovní ruch může mít formu obchodních jednání, účasti na veletrhu anebo kongresů. V této práci budou dále definovány druhy a formy cestovního ruchu podle Páskové a Zelenky.

13

1.1.1 Druhy cestovního ruchu Ve výkladovém slovníku Pásková a Zelenka (2002, s. 69) člení cestovní ruch na tyto druhy: 1) podle místa realizace A. domácí cestovní ruch – pohyb a pobyt obyvatel daného státu v rámci jeho území bez překročení hranic, B. zahraniční cestovní ruch – zahrnuje výjezdový a příjezdový cestovní ruch, C. mezinárodní cestovní ruch – příjezdový cestovní ruch ve světě, D. národní cestovní ruch – spadá sem domácí a výjezdový cestovní ruch, E. výjezdový cestovní ruch – cestování obyvatel daného státu do jiné země na dobu kratší než jeden rok, F. vnitřní cestovní ruch – zahrnuje domácí a příjezdový cestovní ruch, 2) podle vztahu k platební bilanci A. zahraniční aktivní cestovní ruch - příchod zahraničních návštěvníků do cílové země, kdy se jejich výdaje v navštívené krajině projevují v aktivech platební bilance cestovního ruchu jako součásti platební bilance státu, B. zahraniční pasivní cestovní ruch - cestování obyvatel daného státu do cílové krajiny, kdy se jejich výdaje v navštívené krajině projeví v pasivech bilance cestovního ruchu jako součást platební bilance, 3) podle délky pobytu A. krátkodobý cestovní ruch – do 3 dnů, B. dlouhodobý cestovní ruch – delší než 3 dny, ale kratší než 6 měsíců, 4) podle způsobu zabezpečení cesty a pobytu 14

A. organizovaný cestovní ruch, B. neorganizovaný cestovní ruch, 5) podle počtu účastníků A. individuální cestovní ruch, B. skupinový cestovní ruch.

1.1.2 Formy cestovního ruchu V návaznosti na motivaci rozlišujeme tyto formy cestovního ruchu (Pásková, Zelenka, 2002, s. 89): 1) rekreační – aktivní nebo pasivní odpočinek ve vhodném prostředí za účelem obnovení fyzických a duševních sil, 2) poznávací – cílem je poznání historie, přírody nebo kultury daného místa, 3) socio-profesní – profesně orientovaný, tzn. kongresový cestovní ruch, obchodní cestovní ruch, incentivní cestovní ruch, 4) společenský – řadíme sem krajanský nebo etnický cestovní ruch.

15

2 Trh cestovního ruchu V následující kapitole bude objasněn trh cestovního ruchu, protože má svá specifika. Firmy musí znát poptávku, aby byly ochotny nabídnout co nejuspokojivější služby. Na trhu cestovního ruchu se prolíná nabídka a poptávka jako na trhu zboží a služeb s tou výjimkou, že trh cestovního ruchu má své osobitosti, které vyplývají z charakteru potřeb uspokojovaných v cestovním ruchu, z charakteru nabízených statků a služeb a z působení všeobecných podmínek a předpokladů rozvoje cestovního ruchu. (Gúčik, 2010, s. 54) Trh cestovního ruchu se liší od trhu statků a služeb tím, že (Gúčik, 2010, s. 54) a) část služeb a zboží nabízejí specializovaní producenti výhradně návštěvníkům cestovního ruchu, realizuje se tedy na trhu cestovního ruchu, b) část zboží a služeb uspokojují potřeby všech spotřebitelů, nejen návštěvníků cestovního ruchu a realizují se tedy na trhu zboží a služeb. Jedná se o trh, který se velmi dynamicky mění. Působí na něj řada objektivních a subjektivních faktorů jako jsou politické a společenské změny, právní úprava, vývoj ekonomiky a ekonomické situace různých společenských skupin, demografická struktura populace, technologický pokrok zejména v dopravě apod. Trh cestovního ruchu je také tvořen podniky cestovního ruchu různých velikostí od celosvětových společností po malé organizace místního významu. Trh se dále skládá z dalších společně působících organizací, jako jsou (Hesková, 2006, s. 62) 1) prodejci zájezdů (cestovní agentury) a cestovní kanceláře (touroperátoři), 2) dopravní společnosti, 3) komerční ubytovací zařízení a stravovací zařízení, 4) návštěvnické atraktivity,

16

5) zábavní parky. Podle Zelenky (2015, s. 72) je trh cestovního ruchu složitě ovlivňován státní politikou cestovního ruchu, protože vytváří rámec pro selektivní podporu různých aktivit (granty, stanovení daní a jiné). Poukazuje také na charakterizování trhu cestovního ruchu, což je velmi obtížné z důvodu, že cestovní ruch je rozsáhlé odvětví, kde ve většině případů má převahu nabídka nad poptávkou, kdy na straně nabídky vystupuje destinace s nabídkou různých služeb (ubytovací, stravovací, sportovně-rekreační a další) a na straně poptávky vystupují návštěvníci.

17

3 Marketing v cestovním ruchu V odborných knihách lze najít opravdu mnoho definic marketingu. Snad bychom mohli jednoduše říci, že podstatou marketingu je snaha nalézt rovnováhu mezi zájmy zákazníka a podnikatelského subjektu. Klíčovým bodem každé marketingové úvahy a následně i marketingového rozhodnutí by měl být zákazník. Zamazalová a kol. (2010, s. 3) popisují, že marketing můžeme například definovat jako „proces, v němž jednotlivci a skupiny získávají prostřednictvím tvorby a směny produktů a hodnot to, co vyžadují.“ Kotler a Armstrong (2004, s. 30) zase pojímají marketing jako „společenský a manažerský proces, jehož prostřednictvím uspokojují jednotlivci i skupiny své potřeby a přání v procesu výroby a směny výrobků či jiných hodnot.“ Podle Kotlera a Kellera (2013, s. 35) se „marketing zabývá identifikací a uspokojování lidských potřeb“. Ze společenského pohledu „je marketing společenským procesem, jehož prostřednictvím jednotlivci a skupiny získávají, co potřebují a chtějí cestou vytváření, nabízení a volní směny výrobků a služeb s ostatními.“ Marketing se tedy zabývá vztahy mezi kupujícími, prodávajícími a činnostmi, které tyto vztahy dovedou k uspokojivému závěru. Na rozdíl od ekonomiky, která se zabývá vztahem mezi nabídkou a poptávkou, marketing soustřeďuje zájmy všech lidí, kteří v dané organizaci pracují, na zákazníka. (Horner, Swarbrooke, 2003, s. 28)

3.1 Cílený marketing Cílený neboli cílový marketing je založen na poznávání různých segmentů na daném trhu, kdy se firma mezi nimi rozhoduje a snaží se vybrat ten segment nebo ty segmenty, které jsou z jejího pohledu nejvýhodnější. (Jakubíková, 2008, s. 131) Zamazalová a kol. (2003, s. 148) definuje cílový marketing jako respektování rozdílů mezi zákazníky ve vztahu k jejich relevantnímu kupnímu chování a na jejich promítnutí do odlišné marketingové orientace. Cílený marketing má tři hlavní na sebe navazující 18

etapy analýz a rozhodování – segmentace trhu, kdy jde o poznání segmentů na daném trhu, tržní zacílení, kdy přichází rozhodování, na které segmenty se firma zaměří a nakonec tržní umístění, kdy jsou cílové tržní segmenty zvoleny a jak by se k nim firma měla chovat.

3.1.1 Segmentace trhu Pro lepší specifikaci zákazníků a jejich potřeb je výhodné celý trh segmentovat, tzn. rozdělit ho na menší, do jisté míry stejnorodější části, které se vyznačují podobnými nároky, požadavky či potřebami. Uvnitř tohoto segmentu najdeme zákazníky s relativně stejnými charakteristikami, požadavky, preferencemi i chováním. Od jiných segmentů se naopak výrazně odlišují. Můžeme však najít i velmi specifické segmenty, které můžeme najít na nikovém trhu. „Při segmentaci trhu a jeho uspokojení nabídkou jde tedy o analýzu celkového trhu a o následný výběr těch jeho částí, které podnik může obsloužit lépe než konkurence.“ (Foret, 2008, s. 77) Segmentace trhu zahrnuje následující kroky: 1) průzkum trhu – počáteční fáze, kdy se vytváří se segmentační kritéria, 2) profilování segmentů – zákazníci jsou rozdělováni dle segmentačních kritérií do relativně stejnorodých skupin, 3) výběr cílového segmentu – říká se mu také targeting, organizace si zvolí segment, se kterým má smysl pracovat. [1]

3.1.2 Nikový trh Mnozí ho nazývají také jako výklenkový trh. Jedná se o velmi specificky vymezený trh klientů mezi hlavními (masovými) trhy. Jeho výhodou je malá početnost, takže se o něj nezajímají velcí poskytovatelé služeb a menší poskytovatelé o něm ani nevědí. (Palatková, 2006, s. 92)

19

Firmy vyhledávající obchodní příležitosti ve výklenkových trzích jsou považováni za bezvýznamné. Hlavní myšlenkou působení v tržních výklencích je specializace. Základem úspěchu je důkladná znalost zákazníka. Ideální tržní nika musí mít dostatečnou velikost a kupní sílu, aby přinášela zisky. Musí mít rostoucí tržní potenciál, ale zároveň nesmí být atraktivní pro velké lídry na trhu. Firma musí mít dostatečné zdroje a požadované dovednosti pro efektivní obsluhu tržní niky. Klíčem k úspěchu u strategie tržní niky je uspokojení zákazníků vyžadujících vysoce specializovaný produkt či službu. Strategie je vhodná především pro malé nebo začínající firmy, které nemají dostatečné prostředky pro ovládnutí celého trhu. Cílem je obsluha tržního výklenku, v ideálním případě zamezení vniknutí konkurence. Firmy se specializují na zisk. Nejde jim o veřejnou popularitu či slávu, naopak anonymita je konkurenční výhodou. [2]

20

4 Nákupní a spotřební chování Mezi důležité kroky v rámci marketingového přístupu patří analýza nákupního chování a rozhodování zákazníků. Zjišťování a uspokojování jejich potřeb je základem, na němž se rozvíjejí všechny další marketingové aktivity firmy. Aby došlo k dostatečnému uspokojení, musí firma znát požadavky, názory, preference a chování zákazníků. Jak je nákupní chování náročné a složité, se odvíjí od náročnosti produktu. Tyto dvě skutečnosti jsou velmi těsně provázány. (Foret, 2008, s. 69) Zamazalová a kol. (2010, s. 115) definuje kupní chování zákazníka jako „takové chování jedinců a institucí, které se váže k získávání, užívání a odkládání produktů.“ Hlavní otázka marketingových pracovníků je, jak budou spotřebitelé reagovat na různé marketingové programy, které společnost použije. Základním bodem je model nákupního chování spotřebitelů, který znázorňuje podněty a reakce zákazníků. Ukazuje, že marketingové a jiné podněty vstupují do „černé skříňky“, která představuje vnitřní procesy uvnitř zákazníka, jako jsou jeho predispozice. Ty mohou být kulturní, spotřební, sociální či osobní. Obr. č. 1: Model nákupního chování spotřebitelů

Zdroj: Kotler, Armstrong (2004) Spotřební chování zase zahrnuje důvody, které vedou spotřebitele k užívání určitého zboží, a způsoby, kterými to provádějí včetně vlivů, které tento proces provádějí. Obrazně řečeno – proč a jak spotřebitelé užívají výrobky. (Koudelka, 2006, s. 6) 21

Spotřební chování provázejí tyto přístupy (Zamazalová a kol., 2010, s. 116) 1) racionální – zdůrazňují racionální prvky v kupním rozhodování spotřebitelů, 2) psychologické – zde jde například o to, jak probíhá psychický proces učení se určitému spotřebnímu jednání, 3) sociologické – spotřební chování můžeme také vykládat jako důsledek života spotřebitele v určitém sociálním prostředí.

4.1 Faktory ovlivňující chování zákazníka Kotler a Armstrong (2004, s. 270-271) poukazují na to, že na chování zákazníka mají silný vliv zejména faktory kulturní, společenské, osobní a psychologické. Kulturní faktory však mají podstatný vliv na chování zákazníka. Hlavní úlohu sehrávají kultura, subkultura a společenská třída kupujícího. Do společenských faktorů můžeme zařadit členské a referenční skupiny, rodinu, roli jednotlivce a jeho společenský status. Mezi osobní faktory patří věk a fáze života, zaměstnání, ekonomická situace, životní styl, osobnost a pojetí sebe sama. Obsahem psychologických faktorů jsou motivace, vnímání, učení, přesvědčení a postoje.

22

5 Zdravotní postižení Tato část práce bude věnována tématu zdravotní postižení, které si následně rozdělíme do příslušných skupin. Protože více než 15% světové populace, tedy více než jedna miliarda lidí, je zdravotně postiženo, je důležité tomu věnovat pozornost i cestovním ruchu. [3] Téměř nikde na světě neexistují přesné a aktuální statistiky, které by nám přesně řekly, kolik procent lidí je zdravotně postiženo. Každým dnem se počty mění, proto není jednoduché stanovit aktuální číslo. Stránky měsíčníku Českého statistického úřadu prezentují výzkum prováděný v roce 2014, když bylo zjištěno, že téměř 1 078 000 obyvatel je zdravotně postiženo. Od historicky prvního šetření, které proběhlo v roce 2007, se počet osob zvýšil z 9,9% na 10,2%. [4]

5.1 Pojem „zdravotně postižený“ V sociálním prostředí bývá občas existence člověka se zdravotním postižením vnímána jako neobvyklý jev. Lidé s postižením se zde však objevovali, stále je objevují a objevovat budou. Není to tedy nic neobvyklého. Naopak je to přirozený a běžný jev, se kterým se společnost musí srovnat. (Kuzníková, 2012, s. 124) Kuzníková (2012, s. 124-125) také objasňuje pojem zdravotně postižený, který se často plete s pojmem nemoc. „Zdravotní postižení bývá nezřídka zaměňováno s pojmem „nemoc“ a osoba s postižením tedy bývá označována jako „nemocná“. Mezi pojmy je však zásadní rozdíl. Zatímco určujícím rámcem „nemoci“ je diagnóza, je význam pojmu „zdravotně postižený“ širší a váže se k funkčním schopnostem a kompetencím člověka, které bývají zpravidla dlouhodobě nebo trvale limitovány v kvalitě a množství ve srovnání s tzv. běžnou populací.“ Zdravotní postižení můžeme vymezit také jako ztrátu nebo poškození určitého orgánového systému. [5]

23

5.2 Typy zdravotního postižení V praxi se používá mnoho členění zdravotního postižení, avšak nejzákladnější je dělení na mentální postižení tělesné postižení, sluchové postižení a zrakové postižení. Mentální postižení neboli mentální retardace se váže na tři kritéria. „Člověk, který trpí mentálním postižením, má inteligenční kvocient menší než 70-75. Dále má vážná omezení ve dvou nebo více adaptivních schopností potřebných v každodenním životě, tedy komunikaci, péči o sebe, rodinném životě, sociálních schopnostech, volném čase, péči o zdraví, sebekontrole, vzdělání a uplatnění v komunitě a práci. Tento stav trvá od dětství, vymezeno jako věk 18 a méně.“ [6] Tělesné postižení se projevuje narušenou hybností. Je porušeno vlastní hybné ústrojí nebo nervová soustava. Stav to může být dlouhodobý nebo trvalý a pohyb může být omezen celkově nebo částečně. Postižení může být vrozené či dědičné a získané. Tento druh postižení je příčinou omezení samostatnosti, člověk je závislý na jiných lidech. [7] Daňová (2008, s. 14) říká, že sluch je podle některých odborníků důležitější orgán než zrak. Sluchem člověk přijme více informací než zrakem. Ucho zachycuje totiž podněty neustále, i ve spánku. Jestli je sluchové vnímání jakkoliv narušeno nebo znemožněno, jedná se o sluchovém postižení. Postižení sluchu má negativní dopady na vývoj člověka, ať už se jedná o řečový, pohybový, sociální nebo citový vývoj. Lidem, kteří mají zrakové postižení, říkáme nevidomí nebo slabozrací. Pojem slepý či slepec se nepoužívá, protože je těmito lidmi považován jako ponižující. „Jako zrakově postižené chápeme ty, kteří mají natolik zhoršený zrak, že jim nepomohou brýle, aby viděli jako lidé bez postižení.“ Zrakové vady postihují zorné pole a zrakovou ostrost. Osoby, které mají poruchu zrakové ostrosti, vidí blízké a vzdálené předměty více rozmazaně. V některých případech lidé dokáží rozeznat pouze barevné skvrny a obrysy. Pokud má člověk poruchu zorného pole, v určité části obraz vůbec nevidí. Někdy místo obrysů vidí jen malé skvrnky. Jako nejtěžší případ je tzv. trubicové vidění, které si můžeme představit, jako kdybychom se dívali brčkem. U některých vad však může docházet k obojímu poškození. [8]

24

6 Klasifikace zrakového postižení Podle WHO, se na světě v roce 2010 nacházelo přibližně 285 miliónů zrakově postižených. Údaje zcela nejsou přesné, protože ne všichni se zrakovým postižením jsou evidováni a každý den se počty osob se zrakovým postuižením mění. Lidí, kteří jsou nevidomí, je téměř 82 %. [9] Můžeme říci, že v České republice se k roku 2011 nacházelo kolem 100 000 zrakově postižených, z toho 10 000 lidí s těžkým zrakovým postižením (úplně nevidomí a slabozrací). Tito lidé nevidí vůbec nebo jen velmi málo. Dokáží rozpoznat světlo, tmu nebo barvy. [10] Zrakové postižení můžeme rozdělit do pěti kategorií, které uvádí, včetně hlavních odlišností, následující tabulka. Obr. č. 2: Klasifikace zrakového postižení podle WHO

Zdroj: Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů - desátá revize (MKN-10), vydal Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (2014) V předešlé kapitole jsme poznamenali, že zrakové vady postihují zorné pole a zrakovou ostrost, ale pro objektivnější diagnostiku se musí zkoumat další zrakové funkce, jako např. kontrastní citlivost (světloplachost, šeroslepost), schopnost rozlišovat barvy (barvoslepost), vnímání hloubky apod. [11] 25

7 Deset faktů o zrakovém postižení ve světě Na stránkách WHO se můžeme podívat na deset zajímavých faktů, které se týkají zrakově postižených ve světě: 1. 285 milionů zrakově postižených ve světě – v roce 2010 byl počet lidí s tímto typem postižení odhadnut na 285 milionů, z toho 39 milionů jsou úplně nevidomí, 2. 120 milionům lidem nebyly opraveny refrakční vady – refrakční vady (krátkozrakost, dalekozrakost) patří mezi vady, které jsou jednoduše opravit, téměř všechny lze opravit a člověk může nosit pouze brýle či kontaktní čočky, 3. 90% osob se zrakovým postižením žije v zemích s nízkým příjmem – tito lidé nemají přístup ke všem vzdělávacím službám, lékařské péči a kvalitním rehabilitačním službám, 4. 82% lidem, kteří jsou nevidomí, je přes 50 let – čeká se zvýšení tohoto čísla z důvodu stárnutí populace, 5. 28% lidí se zrakovým postižením má práci – zrakové omezení může ovlivnit život i pracovní postavení, to může ovlivnit jejich schopnost hledat vhodnou práci k zajištění rodiny, 6. onemocnění sítnice je hlavní příčinou zrakového postižení – týká se to lidí v zemích s vyššími středními třídami a vysokými příjmy, je třeba zaměřit se na rizikové faktory (kouř, genetické predispozice, systémové onemocnění) a provádět pravidelné kontroly zraku, mlže být včasně určena diagnózy a následné léčení, 7. až 80% poškození zraku u dospělých lze léčit a lze mu předcházet, 8. cílem je snížení poškození zraku ve světě o 25% do roku 2019 – je to dosažitelný cíl, který vyžaduje součinnost vlád, rozvojových agentur, soukromého sektoru a nevládních organizací,

26

9. přibližně 1,4 milionů dětí ve světě je slepých – hlavní příčiny slepoty u dětí je šedý zákal a přibližně polovina je léčitelná, 10. WHO poskytuje podporu a pomoc – WHO spolupracuje s členskými státy a mezinárodními partnery, cílem je odstranit hlavní příčiny slepoty se zaměřením na chronická onemocnění, a to poskytováním přímé technické pomoci, inovativním přístupům a péče o oči by měla být zahrnuta do všeobecné zdravotní péče. [12]

27

8 Organizace pro osoby se zrakovým postižením V České republice existuje větší množství organizací, které pomáhají zrakově postiženým lidem. Nejznámější je například Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých v ČR (SONS ČR), Tyfloservis, TyfloCentrum a další. Jelikož jsem spolupracovala s TyfloCentrem, uvádím z tohoto důvodu v následující kapitole práce i stručnou charakteristiku této organizace.

8.1 TyfloCentrum, o. p. s. Kořen slova pochází z řeckého TYFLOS, což znamená slepý. TyfloCentrum je tedy místo, kde se schází nevidomí a slabozrací lidé. Nacházejí zde také pomoc. Když je potřeba, pomůže jim sociální pracovník, jsou pro ně pořádány různé jednodenní akce, výlety, ale také týdenní zájezdy k moři. Základ TYFLO se používá ve speciální pedagogické disciplíně, která se zabývá rozvojem, výchovou a vzděláváním zrakově postižených. Přesněji se této speciální disciplíně říká Tyflopedie. Od počátku roku 2000 bylo součástí Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých několik organizací jako byl Tyfloservis nebo Pobytové rehabilitační a rekvalifikační středisko Dědina. Po tom, co bylo zamítnuto několik dotací a podpor na projekty pro zrakově postižené, se vytvořily nové krajské pobočky, které dostaly název TyfloCentrum, kdy je do názvu vložen název krajského města, např. TyfloCentrum Jihlava, Tyflocentrum Brno a další. V jediném Zlínském kraji se pobočka neregistrovala. Tyto organizace postupně vznikaly v letech 2000 – 2003. Vznikly v každém kraji jako samostatné společnosti a nemají žádné společné vedení. Základními službami Tyflocenter jsou: 1) služby prvního kontaktu pro těžce zrakově postižené občany včetně jejich vzdělávání, 2) základní poradenství o možnostech kompenzace handicapu zrakového postižení, 3) sociálně právní a pracovně právní poradenství, 28

4) školicí střediska na bázi PC včetně odborného poradenství, 5) asistenční služby (průvodcovské, předčitatelské a jiné), 6) podpora a organizace volnočasových aktivit (kulturních a sportovních) pro zrakově postižené a mnoho dalších. [13] Cílovou skupinou, které tato společnost poskytuje služby, jsou osoby s jakýmkoliv zrakovým postižením, kdy je toto postižení ovlivňuje v běžném životě a u nichž běžná optická korekce nepostačuje. Nejedná se tedy o osoby, kterým stačí nosit dioptrické brýle na čtení a normálně s nimi vidí. [14]

29

9 Financování cestovního ruchu osob se zrakovým postižením V této kapitole se podrobněji zaměřím za financování cestovního ruchu osob se zrakovým postižením. Použiji odpovědi, jak primární, tak sekundární data. Respondenti mi sdělili, že financují svoji účast na cestovním ruchu z vlastních zdrojů a pak také z příspěvků od státu, finančních darů, finanční pomoci od rodiny či z nadačních příspěvků. 1. Za vlastní zdroje považují peníze, které si sami vydělali a našetřili v průběhu života. Jsou to tedy jejich peníze, nikdo jim je nedal. 2. Finanční dary mohou obdržet od kohokoliv, v nejvíce případech od rodiny nebo přátel. 3. Jelikož někteří žijí stále s rodiči nebo jinými příbuznými, poskytují jim finanční pomoc. Dostávají tedy měsíčně „kapesné“. 4. O nadační příspěvek může požádat každý jednotlivec s těžkou ztrátou zraku nebo jakákoliv nezisková organizace, který poskytuje takto postiženým osobám pomoc. Jednotlivci mohou žádat v průběhu celého roku. Nezisková organizace může zažádat o příspěvek po vyhlášení grantového řízení. Z těchto příspěvků se například hradí asistenční a průvodcovské služby, speciální kompenzační a rehabilitační pomůcky, asistenční psi (pokud to neuhradí pojišťovna), výuka prostorové orientace, čtení Braillova písma, podpora zájmových aktivit, hmatové výstavy a další. [15] 5. Příspěvky od státu přispívají zrakově postiženým na mobilitu, kam se zahrnuje individuální doprava a příspěvek na provoz motorového vozidla, dále mají příspěvky na zvláštní pomůcky jako je úprava bytu, motorového vozidla nebo jeho zakoupení či zvláštní pomůcky nebo na péči. Někteří lidé se nedokáží pohybovat sami a někoho potřebují. Příspěvky se posuzují podle toho, jak je daná osoba schopná obléci se, postarat se o domácnost, komunikovat, orientovat se, účastnit se různých aktivit apod. [16]

30

10 Dotazníkové šetření Stěžejní část praktické části bakalářské práce tvoří také analýza primárních dat, která byla získána dotazníkovým šetřením. Šetření probíhalo od ledna do dubna 2016. Cílem bylo zjistit, jak často a v jakém období se osoby se zrakovým postižením účastní cestovního ruchu, jakou preferují dopravu, stravování, ubytování, co je ovlivňuje při výběru destinace, jak svoji účast v cestovním ruchu hradí a další údaje s tím spojené. Dotazníky byly předávány osobně na pobočkách TyfloCentra nebo na jednodenních akcích či výletech, které organizace pořádala. S klienty jsem dotazník vyplňovala osobně já, nebo mi pomáhaly sociální pracovnice. Původně mělo být vyplněno 120 dotazníků, ale nakonec zodpovězeno 100 dotazníků. Dotazník se skládal z 16 otázek. Na začátku dotazníku se objevuje oslovení, představení tazatele a výzkumu, pokyny k vyplňování a poděkování. Otázky se týkají cestovního ruchu a v závěru dotazníku jsou otázky zaměřeny na profil respondenta (věk, stupeň zrakového postižení). Použity byly otázky otevřené i uzavřené. V závěru dotazníku je znovu poděkování za čas strávený nad vyplňováním.

10.1 Interpretace výsledků Úkolem první otázky bylo zjistit, kolikrát za rok se zrakově postižení účastní cestovního ruchu. Tím byly myšleny jednodenní výlety, pobyty do 3 dnů (1 – 3 dny) a pobyty nad 3 dny (3 a více dní). Otázka byla rozdělena do tří částí, kdy v první části bylo cílem zjistit, kolikrát za rok se účastní jednodenních výletů. Z níže uvedeného grafu je patrné, že na výlety jezdí 61 % zrakově postižených více než třikrát do roka, dvakrát až třikrát jezdí 31 % zrakově postižených a 8 % z nich jezdí pouze jedenkrát do roka.

31

Graf č. 1: Frekvence jednodenních výletů

1x

8%

2x-3x

31%

3x a více

61%

Zdroj: Vlastní zpracování Cílem druhé části otázky bylo zjistit, kolikrát jezdí na kratší pobyty (pobyt do 3 dnů). Takové odpovědi jsem vcelku čekala. Je patrné, že 18 % osob se zrakovým postižením jezdí na kratší pobyty více než třikrát do roka, 63 % osob se zrakovým postižením jezdí na kratší pobyty dvakrát až třikrát za rok a téměř jedna pětina (19 %) z nich pouze jedenkrát za rok. U této otázky se zmínili, že nejčastěji na kratší pobyty jezdí na relaxační pobyty do lázní či na chatu s přáteli nebo rodinou, kde relaxují. Graf č. 2: Frekvence kratších pobytů (1 – 3 dny)

1x

19%

2x-3x

3x a více

63%

18%

Zdroj: Vlastní zpracování 32

Cílem třetí části otázky bylo zjistit, kolikrát za rok se účastní pobytů, které jsou delší než tři dny. Více než polovina respondentů (52 %) odpověděla, že delších pobytů se účastní pouze jedenkrát do roka, 40 % respondentů se účastní delších pobytů dvakrát až třikrát za rok a pouze 8 % z nich jezdí na delší pobyty více než třikrát za rok. Respondenti, vzhledem k tomu, že šetření probíhalo s tazatelem, který zaznamenával i doplňující odpovědi, přidali informaci navíc, že se jedná zejména o dovolené u moře nebo rekondiční pobyty. Graf č. 3: Frekvence delších pobytů (3 dny a více)

1x

52%

2x-3x

3x a více

40%

8%

Zdroj: Vlastní zpracování Druhá otázka byla zaměřená na frekvenci výletů a dovolených v návaznosti na roční období. Otázka je rovněž rozdělena do částí, konkrétně do čtyř. Překvapením bylo, že 13 % respondentů na jaře na výlety nejezdí vůbec. Polovina (50 %) respondentů se účastní cestovního ruchu na jaře jedenkrát až dvakrát, 35 % z nich jezdí na jaře na výlety a dovolené třikrát až čtyřikrát a pouze 2 % jezdí na jaře na výlety a dovolené pětkrát a více.

33

Graf č. 4: Frekvence v návaznosti na roční období - jaro

vůbec

13%

1x-2x

50%

3x-4x

5x a více

35%

2%

Zdroj: Vlastní zpracování Druhá část otázky byla zaměřená na léto. 23 % osob se zrakovým postižením se pětkrát a více v létě účastní cestovního ruchu. Je to z důvodu pěkného počasí. Avšak téměř polovina (48 %) jezdí na výlety a dovolené třikrát až čtyřikrát. 19 % respondentů se účastní cestovního ruchu jedenkrát až dvakrát a 10 % nejezdí v létě na výlety a dovolené vůbec, protože nemají rádi teplo a špatně se jim dýchá. Graf č. 5: Frekvence v návaznosti na roční období - léto

vůbec

1x-2x

10%

19%

3x-4x

5x a více

48%

23%

Zdroj: Vlastní zpracování 34

Ve třetí části byl řešen podzim. V tomhle období se cestovního ruchu neúčastní 10 % respondentů. Jedenkrát až dvakrát na podzim na výlet či dovolenou vyrazí 45 %, tedy téměř polovina. Třetina (33 %) respondentů odpovědělo, že se na podzim cestovního ruchu účastní třikrát až čtyřikrát a 12 % jezdí na výlety a dovolené pětkrát a více, protože nemají rádi teplo a podzim je pro ně a jejich asistenční psi akorát. Graf č. 6.: Frekvence v návaznosti na roční období – podzim

vůbec

10%

1x-2x

45%

3x-4x

5x a více

33%

12%

Zdroj: Vlastní zpracování Poslední část otázky byla zaměřena na zimní období. Tato otázka byla zodpovězena dle mého očekávání. Více než polovina (54 %) zrakově postižených v zimě nikam nejezdí. Je to z důvodu, že je sníh a pokud nemají asistenčního psa, špatně se jim ve sněhu pohybuje. Neví, kde končí chodník. Nedokáží plně odhadnout, jestli je sníh všude, nebo jestli se nachází na travnaté ploše. Necítí pomocí slepecké hole, pokud ji vlastní, vystouplé hrbolky na chodníku, které značí jeho konec, protože je chodník zasypaný sněhem. Ovšem 41 % z nich jezdí na výlety či dovolené jedenkrát až dvakrát, protože s sebou mají nějaký doprovod. 5 % se účastní cestovního ruchu třikrát až čtyřikrát. Poslední možnost, pětkrát a více, neuvedl nikdo.

35

Graf č. 7: Frekvence v návaznosti na roční období – zima

vůbec

54%

1x-2x

41%

3x-4x

5x a více

5%

0%

Zdroj: Vlastní zpracování Ve třetí otázce se řešilo, jakým dopravním prostředkem osoby se zrakovým postižením nejčastěji cestují. Pouze 3 % respondentů cestují nejčastěji letecky. Odůvodnili to tím, že cestují pouze párkrát do roka, a to k moři. 12 % respondentů nejčastěji cestuje vlakem, 23 % cestuje automobilem, kdy vždy řídí někdo rodiny nebo z přátel, který má zrak v pořádku. Vždy musí jet s někým, kdo vidí. Pouze malé procento z nich si troufne jet samo. Nejvíce zrakově postižení cestují autobusem, odpovědělo tak 62 % respondentů. Graf č. 8: Nejčastější dopravní prostředek

3%

12%

vlak 23%

automobil autobus letadlo

62%

Zdroj: Vlastní zpracování 36

U otázky č. 4 jsme se zajímali o to, s kým osoby se zrakovým postižení nejčastěji cestují. Téměř polovina respondentů (48 %) odpověděla, že nejčastěji cestuje s přáteli nebo se skupinou. 41 % z nich cestuje s partnerem nebo s rodinou a 11 % respondentů cestuje samo. Jsou to lidé, kteří mají asistenční psy nebo nejsou úplně nevidomí. Graf č. 9: Spolucestující

41% 48%

s partnerem/s rodinou

sám/sama s přáteli/se skupinou

11%

Zdroj: Vlastní zpracování Cílem páté otázky bylo zjistit, jaký typ dovolené osoby se zrakovým postižením preferují. 11 % respondentů preferuje dovolenou u moře, 27 % nejraději jezdí za poznáním, kdy je zajímá historie a kultura místa, kde se nacházejí. 31 % respondentů preferuje aktivní (sportovní) dovolenou. Za takovou dovolenou považují turistiku se svým psem, cyklistiku či dokonce lezení po skalách. 31 % z nich také odpovědělo, že nejčastěji jezdí na relaxační dovolenou, např.: wellness, termální lázně apod.

37

Graf č. 10: Preferovaná dovolená

31%

31%

relaxační dovolená poznávací dovolená dovolená u moře aktivní dovolená (sportovní)

11%

27%

Zdroj: Vlastní zpracování Cílem otázky číslo šest bylo zjistit, jaké stravování osoby se zrakovým postižením nejčastěji využívají. Více než polovina (52 %) respondentů mívá polopenzi. Čtvrtina (25 %) respondentů využívá plnou penzi (snídaně, oběd, večeře), 8 % z nich nejčastěji využívá all inclusive. Jedná se o dovolenou u moře nebo relaxační dovolenou. 15 % respondentů si vaří na dovolené samo. Jsou to zejména tací, kteří cestují na vlastní pěst a přebývají na chatě či chalupě, tj. prostředí, které dobře znají, a je jim přizpůsobené. Graf č. 11:Nejčastější forma stravování

8%

15%

vlastní strava

25%

polopenze plná penze all inclusive

52%

Zdroj: Vlastní zpracování 38

Cílem sedmé otázky bylo zjistit preferovaný typ ubytování. Tři čtvrtiny (75 %) zrakově postižených odpovědělo, že nejraději bydlí v hotelu, 18 % z nich využívá apartmán, kdy mají k dispozici stravování, nebo si mohou vařit sami. Pouze 7 % respondentů odpovědělo, že preferuje pobyt na chalupě či na chatě s možností vlastního vaření a ve společnosti celé rodiny či více přátel. Nikdo nepreferuje kemp. Bydlení ve stanu a společné umývárny pro ně nejsou vhodné. Graf č. 12: Preferovaný typ ubytování

75%

18% 7% 0% hotel

apartmán

chalupa/chata

kemp

Zdroj: Vlastní zpracování Osmá otázka byla zaměřena na to, co respondenty nejvíce ovlivňuje při výběru dovolené. 46 % respondentů, tedy téměř polovina, uvedlo, že vliv na ně mají spolucestující. Chtějí cestovat s někým, koho mají rádi a s kým se dokáží bavit. Proto tedy nejčastěji s rodinou, s přáteli či s partnerem. Jedna čtvrtina (25 %) respondentů uvedla, že vybírají dovolenou z nabídky organizace, sami by si ji nenaplánovali. Téměř čtvrtina (21 %) respondentů chce jet do oblíbené destinace, kam jezdí pravidelně. Pouze 8 % považuje za hlavní faktor při výběru dovolené cenu.

39

Graf č. 13: Ovlivnění při výběru dovolené

8% 25% 21%

cena oblíbená destinace spolucestující nabídka organizace

46%

Zdroj: Vlastní zpracování Otázka č. 9 byla rozdělena do tří částí a jejím cílem bylo zjistit, kolik jsou osoby se zrakovým postižením ochotny utratit za účast cestovním ruchu. První část otázky se zabývala jednodenními výlety. Téměř čtvrtina (20 %) respondentů jsou ochotni utratit až 1000 Kč, 63 % respondentů je ochotna utratit až 700 Kč a 17 % z nich zaplatí za jednodenní výlet maximálně 500 Kč. Graf č. 14: Ochota utratit peníze za jednodenní výlety

do 1000 Kč

20%

do 700 Kč

do 500 Kč

63%

17%

Zdroj: Vlastní zpracování 40

Druhá část otázky se zabývala kratšími pobyty, tedy pobyty do tří dnů. Více než polovina (63 %) respondentů je ochotna utratit za kratší pobyt až 3000 Kč, 21 % respondentů je ochotna utratit dokonce až 5000 Kč a 12 % z nich by zaplatilo za kratší pobyt pouze 1000 Kč s tím, že rádi cestují na chatu s přáteli a o náklady se podělí. Graf č. 15: Ochota utratit peníze za kratší pobyty (1 – 3 dny)

do 5000 Kč

21%

do 3000 Kč

do 1000 Kč

67%

12%

Zdroj: Vlastní zpracování Cílem třetí části otázky bylo zjistit, kolik jsou ochotni utratit za delší pobyty (3 dny a více). 19 % respondentů je ochotno utratit za delší pobyt maximálně 5000 Kč, 51 % respondentů je ochotno investovat do delších pobytů až 7000 Kč a delší pobyty nad 10 000 Kč si vybírá 30 % respondentů.

41

Graf č. 16: Ochota utratit peníze za delší pobyty (3 dny a více)

nad 10000 Kč

30%

do 7000 Kč

do 5000 Kč

51%

19%

Zdroj: Vlastní zpracování Cílem desáté otázky bylo zjistit, jak osoby se zrakovým postižením financují svoji účast na cestovním ruchu. 60 % respondentů financuje svoji účast na cestovním ruchu z vlastních zdrojů a 40 % respondentů uvádí, že kromě vlastních zdrojů financují svoji účast na cestovním ruchu z příspěvků od státu, finančních darů či finanční pomoci od rodiny. Graf č. 17: Zdroj financí na účast cestovního ruchu

40% vlastní zdroje jiné 60%

Zdroj: Vlastní zpracování 42

Otázka číslo jedenáct se zabývá hlavním důvodem účasti na cestovním ruchu. Pouze 4 % zrakově postižených cestují kvůli poznání. 22 % z nich se účastní cestovního ruchu, aby získali nové zkušenosti. Sociální kontakt je pro ně velice důležitý a kvůli němu cestuje 37 % osob se zrakovým postižením. Poslední důvod, proč se účastní cestovního ruchu, je zábava. Z tohoto důvodu cestuje také 37 % respondentů. Graf č. 18: Hlavní důvod účasti na cestovním ruchu

22% 37% zábava poznání sociální kontakt nové zkušenosti

4%

37%

Zdroj: Vlastní zpracování Dvanáctá otázka se zabývá stupněm zrakového postižení respondentů. Víme, že se v České republice v roce 2012 nacházelo kolem 15 000 nevidomých [17]. U této otázky jsme se snažili o zastoupení různých stupňů zrakového postižení. Nejvíce respondentů (39 %) odpovědělo, že jsou středně slabozrací. 22 % respondentů jsou prakticky nevidomí, 15 % z nich je silně slabozrakých, pouze 12 % respondentů je úplně nevidomých a 12 % má těžce slabý zrak.

43

Graf č. 19: Stupeň zrakového postižení

12%

39%

střední slabozrakost silná slabozrakost

těžce slabý zrak

22%

praktická nevidomost úplná nevidomost

12% 15%

Zdroj: Vlastní zpracování Cílem otázky č. 13 bylo zjistit, jestli respondenty jejich postižení ovlivňuje při výběru dovolené. Více než tři čtvrtiny (81 %) respondentů odpovědělo, že je postižení při výběru dovolené nijak neovlivňuje. 19 % ze 100 respondentů zmínilo, že přeci jen nějaké ovlivnění tam je. Musí vybírat místa, kam mohou vodící psi. Ti by podle zákona měli mít přístup všude, protože jsou nedílnou součástí osoby s postižením, avšak najdou se místa, kam i přesto nejsou vpuštěni (koupaliště, pláže, muzea apod.). Dále respondenti uvedli, že si nemohou vybírat místa s náročným terénem, tedy hory. Ti, kteří nevlastní asistenčního psa, sdělili, že nemohou cestovat v zimě, z důvodu sněhu, který je velmi omezuje.

44

Graf č. 20: Vliv postižení na výběr dovolené

19%

ne ano

81%

Zdroj: Vlastní zpracování Čtrnáctá otázka se zabývala tím, jestli má postižení vliv na frekvenci cest. Téměř všichni (93 %) respondenti odpověděli, že jejich postižení nemá žádný vliv na to, kolikrát cestují. Ovšem 7 respondentů (7 %) odpovědělo, že jejich postižení má vliv na to, jak často cestují. Jako důvod uvedli, že nejsou zaměstnaní a nemají tolik peněz na cestování. Graf č. 21: Vliv postižení na frekvenci cest

7%

ne ano

93%

Zdroj: Vlastní zpracování 45

Cílem předposlední otázky bylo zjistit, jestli je nabídka cestovního ruchu dostatečně přizpůsobena potřebám slabozrakých a nevidomých. Více než polovina (68 %) osob se zrakovým postižením odpovědělo, že nabídka je jejich potřebám dostatečně přizpůsobena. Našlo se ale 32 respondentů, kteří odpověděli záporně. Největším problémem je neozvučené autobusové nádraží, důležité nápisy či tabule nejsou v Braillově písmě, špatná komunikace ze strany poskytovatelů služeb a další. Graf č. 22: Přizpůsobení nabídky cestovního ruchu

32%

ano ne

68%

Zdroj: Vlastní zpracování Statistické údaje získané v roce 2013 podle VŠPO 13 nám říkají, že počet postižených přibývá s věkem. Proto bylo logické, když výsledek ukázal, že nejvíce zrakově postižených je ve věku 75 a více. Ovšem do toho můžeme uvést i osoby, které mají pouze lehký stupeň postižení a nosí pouze brýle, aby se lépe viděli. Proto se to nezdá být co nejpřesnější. U poslední otázky jsme se tedy snažili o zastoupení různých věkových kategorií. Na dotazník mi tedy odpovědělo 40 % respondentů ve věku 36 – 45 let, 33 % ve věku 25 – 35 let, osmnácti (18 %) respondentům bylo 46 – 55 let a pouze 9 % z nich bylo v letech 56 a více.

46

Graf č. 23: Věkové kategorie

9%

33%

18%

25-35 36-45 46-55 56 a více

40%

Zdroj: Vlastní zpracování

10.2 Shrnutí výsledků Cílem mého výzkumu bylo zjistit informace týkající se nákupního a spotřebního chování osob se zrakovým postižením na trhu cestovního ruchu. Osoby se zrakovým postižením se velmi často účastní cestovního ruchu několikrát do roka. Jezdí na jednodenní výlety, kratší pobyty (1 – 3 dny) a delší pobyty (3 dny a více). Nejméně nevidomí a slabozrací cestují v zimě, protože je sníh a oni se špatně orientují - necítí vystouplé hrbolky na chodnících, takže nepoznají, jestli se nachází na trávě či asfaltu, nebo kde končí chodník a začíná silnice. Pro osoby se zrakovým postižením, které mají asistenčního psa, to není tak obtížné, protože pes je na takové situace vycvičen. Nejčastěji cestují autobusem, protože je to pro ně bezpečné a mají řidiče, který je kamkoliv zaveze. Nejčastěji cestují s přáteli či se skupinou. Jelikož TyfloCentrum i další organizace pořádají výlety a pobyty pro své klienty, jezdí často ve skupinách. Nejméně cestují sami, protože je to pro ně obtížné. Mluvila jsem ovšem s několika lidmi, kteří mi sdělili, že cestování je baví pouze, když jedou sami nebo se svým psem. Ovšem častěji tito lidé potřebují někoho, kdo je bude vést. Tedy člověka bez postižení. Mají rádi klid a vše si plánují podle sebe. Preferují nejvíce aktivní (sportovní) a relaxační dovolenou, kdy na aktivní dovolené provozují pěší turistiku, cykloturistiku na běžném kole nebo na dvojkolech, ale vždy s vidomým průvodcem. Dokonce několik 47

málo osob se zrakovým postižením také baví horolezectví. Na relaxační dovolené dávají přednost termálním lázním nebo wellness. Jako formu stravování nejčastěji využívají polopenzi (snídaně a večeře), protože celý den mohou jezdit po výletech, poznávat historii či kulturu. Podle očekávání preferují hotel a mohou poprosit personál o to, aby je v hotelu provedli, pokud ho ještě neznají. Při výběru dovolené jsou ovlivněni spolucestujícími. Mnoho poznamenalo, že pokud jede osoba, kterou nemají rádi, na výlet či pobyt raději nepojedou. Jezdí zejména za zábavou a sociálním kontaktem. Sociální kontakt potřebují. V mnoha případech se cítí odříznuti od civilizace a ostatní je vnímají jako „jiné“ osoby, z důvodu postižení. Poznala jsem, že osoby se zrakovým postižením mají více zájmu, energie i empatie než kde jaký vidomý člověk. Jsou šťastní, když se o ně někdo zajímá a mohou někomu sdělit své zážitky a zkušenosti. Jelikož jejich vlastní zdroje velmi často nejsou nijak vysoké, protože 80 % z nich nemá zaměstnání, jejich výdaje za dovolené či výlety jsou omezené. I přes to, že jsem se setkala s lektorkou angličtiny, masérkou či překladatelem, často nemají peněz nazbyt, protože pracují na volné noze. Zaměstnat osobu se zrakovým postižením je náročné, avšak vědomostmi se mohou rovnat lidem bez postižení. Mnoho z nich má vystudovanou vysokou školu a chtěli by pracovat v oboru. Bohužel pracovních míst, která by jim vyhovovala, není tolik k dispozici. Dostávají příspěvky od státu na pomůcky, bydlení, asistenčního psa nebo sociálního pracovníka. Mohou zažádat o nadační příspěvek z různých organizací (např. Bílá pastelka), ale většinou jsou tyto částky věnované organizacím, které poté přispějí nevidomým a slabozrakým na pomůcky, výlety a pobyty. Jsou ale tací, kteří do dovolených a výletů opravdu rádi investují. Někteří jsou ochotni za dovolenou dát i 20 000 Kč, aby se podívali do své vysněné destinace. Ti, kteří ke zrakové vadě přišli během života, mají často peníze našetřené. Ty, které provází zraková vada už od dětství, mají často rodinu, která je také finančně podporuje. Osoby se zrakovým postižením mají také po předložení průkazu ZTP/P různé slevy. Dotazníkové šetření ukazuje, že za jednodenní výlet jsou ochotni nejvíce utratit 700 Kč, za kratší pobyt (1 – 3 dny) do 3 000 Kč a za delší pobyt (3 dny a více) do 7 000 Kč. Postižení je při výběru destinace ovlivňuje zejména v tom, že nemohou chodit v náročném terénu. To znamená, že nemohou chodit po horách, kde je složitý terén a oni to prostředí neznají. Dále se vyhýbají skalním městům. Ti, kteří vlastní 48

asistenčního psa, musí vybírat pouze místa, kam jejich psi mohou. Dle zákona vodící psi mají přístup do restaurací a jídelen, prostor kadeřnictví, holičství, manikúry, pedikúry, kosmetických, masérských, regeneračních a rekondičních služeb. Vstup do ostatních veřejných prostor, jako bývají úřady, školy, zdravotnická zařízení apod., ale žádný právní předpis vodícím psům negarantuje. Vstup a pohyb se psem v těchto prostorech je na dohodě se zástupci příslušné organizace. [18] Avšak bylo mi sděleno, že v praxi jsou známy případy, kdy do restaurací, na koupaliště či do hotelů byl psům vstup zamítnut. Pokud osoba se zrakovým postižením psa opravdu potřebuje, nemělo by být zakázané pohybovat se s ním ve zdravotnickém zařízení, jelikož i takto postižený člověk musí podstupovat různá vyšetření a pravidelné kontroly. Osoby se zrakovým postižením, které nemají svého psa, nemohou zpravidla cestovat v zimě. Jak jsem již výše zmínila, když je mnoho sněhu, nepoznají, zda se nachází na chodníku nebo silnici. Dále mělo být zjištěno, zda jejich postižení ovlivňuje frekvenci účasti na cestovním ruchu. Převažovala odpověď, že neovlivňuje. Dle mého názoru je jejich postižení ovlivňuje. V mnoha případech je musí doprovázet průvodce či odborný asistent nebo osoby se zrakovým postižením vlastní psa, kterému není všude přístup povolen. Ovšem pár odpovědí bylo opačných. Pokud respondenti odpověděli kladně, uvedli stejný důvod. Nemají tolik peněz, aby si mohli cestovat, kolikrát chtějí, jako lidé bez jakéhokoliv postižení. Problematika osob se zrakovým postižením a zaměstnání bylo také předmětem zkoumání. Jeden klient sdělil, že oni potřebují specifické místo blízko dveří, v budově musí být výtah, aby nemuseli chodit po schodech, potřebují různé pomůcky, počítač a telefon musí být také upraveny k jejich potřebám. V roce 2006 byla míra zaměstnanosti osob se zrakovým postižením 30 %, což je velmi málo s porovnáním obecné míry zaměstnanosti, která se pohybovala kolem 65 %. [19] 91 % veřejnosti se domnívá, že snaha nevidomého či slabozrakého o získání zaměstnání, je oprávněná. Avšak pouze 44 % veřejnosti si myslí, že se zrakově postižený dokáže uplatnit v zaměstnání. [20] Chyba není samozřejmě jen na straně zaměstnavatelů. Osoby se zrakovým postižením musí neustále zdokonalovat své sociální a komunikační dovednosti. Musí být také schopní samostatně fungovat. TyfloCentra pro své klienty také nabízí různé počítačové kurzy, aby se mohli neustále vzdělávat.

49

Poslední řešenou problematikou bylo, jestli je nabídka cestovního ruchu dostatečně přizpůsobena potřebám nevidomých a slabozrakých. Ti, co odpověděli, že není, měli oprávněné důvody. Mezi největší problémy nevidomých a slabozrakých patří neozvučená autobusová nádraží a komunikace ze strany poskytovatelů služeb, kterými jsou míněny cestovní kanceláře či agentury a ubytovací zařízení. Cestovní kanceláře a agentury nechtějí sestavovat balíčky pro zrakově postižené, protože mají velké nároky. Potřebují pokoj blízko výtahu, postel a koupelna musí být blízko u sebe. Pokud osoby se zrakovým postižením chtějí jet na poznávací zájezd, potřebují průvodce. Průvodcem může být kamarád nebo někdo z rodiny, osoba ale nesmí být také nevidomá nebo slabozraká. Cestovní kanceláře a agentury mívají své průvodce, ale průvodce, kterého potřebuje zrakově postižený, musí chtít s těmito lidmi pracovat, musí být seznámen s potřebami takových lidí a hlavně musí být komunikativní a přátelský. Zrakově postižení lidé musí vědět, že se o něho mohou kdykoli opřít a on jim pomůže. Průvodce by měl mít smysl pro detaily, jelikož by prováděl osoby, které nevidí, a když už vidí, tak opravdu málo. Měl by vše popisovat ještě podrobněji než vidícím klientům. Měl by být schopen se vcítit do lidí, kteří nic nevidí a popisovat okolí podle svých pocitů. Dále byl problém v muzeích, na výstavách nebo na zámcích. Na těchto místech se většinou člověk nesmí ničeho dotýkat. Ovšem když nevidíte, musíte si to osahat. Ve většině případů si lze se zástupcem organizace domluvit soukromou prohlídku, aby si nevidomí mohli určité věci osahat. Nevidomí mají opravdu lépe vyvinuté především hmatové a čichové smysly, které jim kompenzují ztrátu zraku. Například jedna klientka uvedla, že moře v Turecku voní jinak, než moře v Chorvatsku. To by vidícího člověka ani nenapadlo. Vnímají vše úplně jinak. Další věc, která jim nevyhovuje, je, že nápisy a důležité cedule v hotelech, muzeích či výstavách nejsou také v Braillově písmu. Alespoň v muzeích či na výstavách by měli mít kazety s nahranými informacemi nebo tzv. dotykové expozice. Dokonce párkrát bylo řečeno, že by se měly začít vyrábět jídelní lístky v Braillově písmu. Poslední věc, která mě zaujala, byla, když bylo poznamenáno, že turistické stezky nejsou nijak specificky značené pro zrakově postižené. Jeden klient uvedl, že každá barva by měla mít určitý znak, aby bylo hmatem zřetelné, o jakou barvu se jedná. Takto musí chodit vždy s průvodcem. Podle mého názoru ale toto nemá smysl. V takovém případě by osoba se zrakovým postižením musela vlastnit psa, který by byl vycvičený na to, aby poznal, na kterém stromě se turistická značka nachází a svého pána tam dovedl. 50

10.3 Návrhy a doporučení Dle mého názoru by tato práce mohla být přínosná podnikům cestovního ruchu, jako jsou cestovní kanceláře, které sestavují zájezdy. Měl by být vytvořen manuál, podle kterého by se řídily. V manuálu by byly popsány potřeby, požadavky i preference zrakově postižených osob. Pokud taková osoba vlastní psa, měly by tam být informace také o místech, kam psi mohou a kam nesmí. Také by tam měla být zmínka o průvodci, který by byl vyškolen na provádění a jednání s takto postiženými lidmi. Jak už jsem popsala, takový člověk by měl být zejména přátelský, komunikativní a měl by mít smysl pro detaily. Dále si myslím, že by takové manuály mohly být přínosné pro ubytovací zařízení (hotely, penziony, apartmány apod.) Zde by se konkretizovaly požadavky, potřeby a preference ohledně umístění pokojů a jejich vybavení, cedule a nápisy takové, aby je mohly přečíst i zrakově postižení, tedy psané Braillovým písmem. V ubytovacích zařízeních by se také měl nacházet příjemný a ochotný personál, který zrakově postižené osoby po hotelu provede, aby se tam lépe orientovaly. Práce by také mohla být v menším případě přínosná také pro muzea či dopravní podniky. Z hlediska muzeí bylo řešeno to, že by měly být informace o výstavách a různých exponátech poskytnuty na kazetách, které by osoby se zrakovým postižením mohly poslouchat a u toho se účastnit výstavy. Je jisté, že někdy se opravdu exponátů dotýkat nemohou, tak by měli dostat brožury psané Braillovým písmem nebo zmíněnou kazetu. Pokud se jedná o dopravní podniky, byla zmíněná neozvučená autobusová nádraží. Ve větších městech autobusová nádraží ozvučená občas bývají, ovšem ve většině případů tomu tak není. Myslím si, že by to bylo zlepšení v orientaci nejen pro zrakově postižené osoby, ale také pro lidi bez jakéhokoliv postižení.

51

11 Závěr Cílem této bakalářské práce byla rešerše odborné literatury a dalších zdrojů sekundárních dat týkajících se nákupního a spotřebního chování osob se zrakovým postižením na trhu cestovního ruchu, na kterou navazoval sběr a analýza primárních dat. Toto téma jsem si vybrala, protože osoby se zrakovým postižením jsou velmi specifický segment, který se chce účastnit cestovního ruchu stejně jako ostatní lidé bez jakéhokoliv postižení. Myslím si, že v budoucnu budou osoby se zrakovým postižením cestovat více než dnes, protože jejich zájem je velký. Zajímají se zejména o historii a kulturu jiných zemí. Někteří se přímo zmiňovali, že je cestování jejich koníčkem. Tento segment je relativně zanedbáván cestovními kancelářemi z důvodu nízké kupní síly ve srovnání se zbytkem populace, bohužel tedy musíme konstatovat, že je atraktivita tohoto nikového segmentu pro stranu nabídky zpravidla nízká. Cestovní kanceláře pro tyto osoby nechtějí specifické zájezdy sestavovat, protože osoby se zrakovým postižením mají náročnější požadavky vyplývající z jejich postižení, než osoby bez jakéhokoliv postižení. Lidé se zrakovým postižením se vůbec necítí být postiženi. Většina mých respondentů sama sebe vnímá jako zdravé osoby, které nedoprovází žádný druh postižení. Se svým postižením se smířili a naučili se s ním žít. Někteří jsou opravdu soběstační a dokáží se pohybovat bez slepecké hole nebo bez vodicího psa, jiní naopak pomůcky potřebují. V obou případech jsou ale zpravidla šťastní, pokud někam mohou vycestovat, ať už s přáteli nebo s rodinou. Svět je zajímá a chtějí rozšiřovat své zkušenosti i zážitky. Vše samozřejmě vnímají jinak, dá se říci, že intenzivněji. Jelikož jim chybí zrak, mají obvykle lépe vyvinuté ostatní smysly jako je čich a hmat. Jako pozoruhodné například hodnotím, že vnímají odlišnost jednotlivých zemí podle vůně a tím si vytvářejí vzpomínky. Díky organizacím pro osoby se zrakovým postižením, na které se mohou kdykoliv obrátit, se bezproblémově cestovního ruchu určitým způsobem účastnit mohou. Nabídka je ale omezená. Vhodné by bylo nejen proškolení průvodců v cestovním ruchu, ale také zaměstnanců ostatních podniků. Osoby se zrakovým postižením si během průzkumu stěžovali na komunikaci ze strany poskytovatelů služeb. Pokud by se komunikace zlepšila, mohlo by to vést ke zvýšenému zájmu zrakově postižených o cestování. Při dotazování jsem měla možnost s respondenty hovořit

52

o jejich účasti na cestovním ruchu. Zajímaly mě jejich zkušenosti a názory na služby v cestovním ruchu. Jak jsem již zmínila, dle mého názoru, by práce mohla být přínosná zejména podnikům cestovního ruchu, jako jsou cestovní kanceláře a ubytovací zařízení. Tato práce je přínosná hlavně proto, že obsahuje primární data týkající se nákupního a spotřebního chování osob se zrakovým postižením na trhu cestovního ruchu - potřeby a preference tohoto segmentu. Myslím si, že kdyby se kvalitativně zlepšila nabídka pro tento segment, vedlo by to ke zvýšení jeho účasti na cestovním ruchu. Proto doufám, že má práce povede ke zlepšení situace v dané oblasti. Cíl práce byl díky analýzám primárních a sekundárních dat naplněn.

53

Seznam použitých literárních zdrojů 1. DAŇOVÁ, M. Metodika úpravy textů pro znevýhodněné čtenáře. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-2389-1 2. FORET, M. Marketing pro začátečníky. Brno: Computer Press, 2008. ISBN 97880-251-1942-6. 3. GÚČIK, M. Cestovný ruch: Úvod do štúdia. Bánská Bystrica: Dali-BB, 2010. ISBN 978-80-89090-80-8. 4. HESKOVÁ, M. Cestovní ruch pro vyšší odborné a vysoké školy. Praha: Fortuna, 2006. ISBN 80-7168-948-3. 5. HORNER, S., SWARBROOKE, J. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada Publishing, 2003. ISBN 80-247-0202-9. 6. JAKUBÍKOVÁ, D. Strategický marketing: Strategie a trendy. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-2690-8. 7. KOTÍKOVÁ, H. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2013. ISBN 978-80-247-4603-6. 8. KOTLER, P., ARMSTRONG, G. Marketing. 6. vydání. Praha: Grada Publishing, 2004. ISBN 978-80-247-0513-2. 9. KOTLER, P., KELLER, K. L. Marketing Management. 14. vydání. Praha: Grada Publishing, 2013. ISBN 978-80-247-4150-5. 10. KOUDELKA, J. Spotřební chování a segmentace trhu. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. ISBN 80-86730-01-8. 11. PALATKOVÁ, M. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1014-5.

54

12. PALATKOVÁ, M., ZICHOVÁ J. Ekonomika turismu: Turismus České republiky. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, 2014. ISBN 978-80-247-3643-3. 13. PÁSKOVÁ, M., ZELENKA J. Cestovní ruch - výkladový slovník. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. ISBN 80-239-0152-4. 14. VŠPO 13. Výběrové šetření osob se zdravotním postižením. Praha: Český statistický úřad, 2013. 15. ZAMAZALOVÁ, M. a kol. Marketing: 2. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-115-4. 16. ZELENKA, J. Cestovní ruch, marketing. Hradec Králové: Gaudeamus, 2015. ISBN 978-80-7435-543-1.

55

Seznam internetových zdrojů [1]

Segmentace

trhu [online].

[cit.

2016-04-10].

Dostupné

z:

2016-04-10].

Dostupné

z:

https://managementmania.com/cs/segmentace-trhu [2]

Niche

marketing [online].

[cit.

http://www.podnikator.cz/provoz-firmy/marketing/n:17685/Niche-marketing [3]

Disability

and

health [online].

[cit.

2016-04-10].

Dostupné

z:

http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs352/en/ [4] V ČR byl zdravotně postižený každý desátý [online]. [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: http://www.statistikaamy.cz/2014/04/v-cr-byl-zdravotne-postizeny-kazdy-desaty/ [5] Psychologická problematika zdravotně postižených [online]. [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=4149 [6]

Mentální

retardace [online].

[cit.

2016-04-10].

Dostupné

z:

http://www.ssvp.wz.cz/Texty/mentalniretardace.html [7] Tělesné postižení [online]. [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: http://spv.skauting.cz/jakna-to/telesne-postizeni/ [8]

Život

bez

zraku [online].

[cit.

2016-04-10].

Dostupné

z:

http://www.nevidomimezinami.cz/main/nmn/Texty/O_zivote_bez_zraku/Zivot_bez_zra ku.html [9] Visual impairment and blindness [online]. [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs282/en/ [10]

Život

bez

zraku [online].

[cit.

2016-04-10].

Dostupné

z:

http://www.nevidomimezinami.cz/main/nmn/Texty/O_zivote_bez_zraku/Zivot_bez_zra ku.html

56

[11] Klasifikace zrakového postižení [online]. [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: http://www.nicm.cz/klasifikace-zrakoveho-postizeni [12] 10 facts about blindness and visual impairment [online]. [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: http://www.who.int/features/factfiles/blindness/blindness_facts/en/ [13]

TyfloCentrum:

Historie [online].

2016-04-10].

Dostupné

z:

2016-04-10].

Dostupné

z:

[cit.

http://www.tyflocentrum.cz/historie.php [14]

TyfloCentrum

Jihlava [online].

[cit.

http://www.tyflocentrumjihlava.cz/o-nas/o-nas/ [15]

Potřebuji

pomoc [online].

[cit.

2016-04-20].

Dostupné

z:

http://www.rozhlas.cz/svetluska/potrebujipomoc/ [16]

Dávky

pro

postižené [online].

[cit.

2016-04-20].

Dostupné

z:

http://www.penize.cz/duchody-a-davky/234848-davky-pro-postizene-od-lednaprehlednejsi [17]

Počet

nevidomých

stoupá [online].

[cit.

2016-04-10].

Dostupné

z:

http://ww.pecujdoma.cz/publicistika/precetli-jsme/pocet-nevidomych-stoupa.html [18]

Asistenční

psi

a

legislativa [online].

[cit.

2016-04-10].

Dostupné

z:

http://www.pomocnetlapky.cz/cz/o-asistencnich-psech/prava-asistencnich-psu-aklientu/asistencni-psi-a-legislativa-39.html [19] Míry zaměstnanosti, nezaměstnanosti a ekonomické aktivity [online]. [cit. 2016-0424].

Dostupné

z:

https://www.czso.cz/csu/czso/cri/miry-zamestnanosti-

nezamestnanosti-a-ekonomicke-aktivity-unor-2015-1viwzidofb [20] Schopnost pracovat má i zrakově postižený [online]. [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: http://www.tyfloemploy.org/aktuality/brno02-06

57

Seznam obrázků Obr. č. 1: Model nákupního chování spotřebitelů Obr. č. 2: Klasifikace zrakového postižení podle WHO

58

Seznam grafů Graf č. 1: Frekvence jednodenních výletů Graf č. 2: Frekvence kratších pobytů (1 – 3 dny) Graf č. 3: Frekvence delších pobytů (3 dny a více) Graf č. 4: Frekvence v návaznosti na roční období – jaro Graf č. 5: Frekvence v návaznosti na roční období – léto Graf č. 6: Frekvence v návaznosti na roční období – podzim Graf č. 7: Frekvence v návaznosti na roční období – zima Graf č. 8: Nejčastější dopravní prostředek Graf č. 9: Spolucestující Graf č. 10: Preferovaná dovolená Graf č. 11: Nejčastější forma stravování Graf č. 12: Preferovaný typ ubytování Graf č. 13: Ovlivnění při výběru dovolené Graf č. 14: Ochota utratit peníze za jednodenní výlet Graf č. 15: Ochota utratit peníze za kratší pobyty (1 – 3 dny) Graf č. 16: Ochota utratit peníze za delší pobyty (3 dny a více) Graf č. 17: Zdroj financí účasti na cestovním ruchu

59

Graf č. 18: Hlavní důvod účasti na cestovním ruchu Graf č. 19: Stupeň zrakového postižení Graf č. 20: Vliv postižení na výběr dovolené Graf č. 21: Vliv postižení na frekvenci cest Graf č. 22: Přizpůsobení nabídky cestovního ruchu Graf č. 23: Věkové kategorie

60

Seznam příloh Dotazník

61

Dotazník Vážená paní, vážený pane, jmenuji se Dominika Baťková a jsem studentka Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Tímto Vás žádám o vyplnění tohoto dotazníku, který slouží k výzkumu nákupního a spotřebního chování zrakově postižených na trhu cestovního ruchu pro moji bakalářskou práci. Vyberte vždy jednu možnost, která se nejvíce blíží Vaší odpovědi, pokud není uvedeno jinak. Předem děkuji za Vaši ochotu a čas strávený při vyplňování dotazníku.

1) Kolikrát za rok se účastníte cestovního ruchu (bez dojíždění za prací, do školy)? Jednodenní výlet (bez přenocování) a) 1x b) 2x - 3x c) 3x a více

Pobyt do 3 dnů a) 1x b) 2x - 3x c) 3x a více

Pobyt delší než 3 dny a) 1x b) 2x - 3x c) 3x a více

2) Jaká je zpravidla frekvence výletů a dovolených v návaznosti na roční období? Jaro

Léto

a) vůbec

a) vůbec

a) vůbec

a) vůbec

b) 1x - 2x

b) 1x - 2x

b) 1x - 2x

b) 1x - 2x

c) 3x - 4x

c) 3x - 4x

c) 3x - 4x

c) 3x - 4x

Podzim

d) 5x a více d) 5x a více d) 5x a více

Zima

d) 5x a více

3) Který dopravní prostředek nejčastěji využíváte? a) automobil b) vlak

c) autobus d) letadlo

4) S kým se nejčastěji účastníte na cestovním ruchu? a) sám/sama

b) s partnerem/ s rodinou c) s přáteli/ se skupinou

5) Co z následující nabídky preferujete? (vyberte max. 2 možnosti) a) relaxační dovolená b) dovolená u moře (wellness, termály) 62

c) poznávací dovolená

d) aktivní dovolená (sportovní)

6) Jaké stravování nejčastěji využíváte? a) vlastní strava b) snídaně

d) plná penze

c) polopenze

e) all inclusive

7) Jaké ubytování na dovolené preferujete? (pokud jiné, prosím uveďte) b) apartmán

a) hotel

c) chalupa/ chatka

d) kemp

e) jiné:

8) Co Vás nejvíce ovlivňuje při výběru? (pokud jiné, prosím uveďte) a) cena

b) oblíbená destinace

c) spolucestující d) nabídka organizace

e) jiné:

9) Kolik jste ochotni za cestovní ruch utratit? Jednodenní výlet (bez přenocování)

Pobyt do 3 dnů

Pobyt delší než 3 dny

a) do 500 Kč

a) do 1000 Kč

a) do 5000 Kč

b) do 700 Kč

b) do 3000 Kč

b) do 7000 Kč

c) do 1000 Kč

c) do 5000 Kč

c) 10 000 Kč a více

10) Jakým způsobem financujete svoji účast na cestovním ruchu? (pokud jiné, prosím vyplňte) a) vlastní zdroje

b) jiné:

11) Co je hlavním důvodem Vaší účasti na cestovním ruchu? a) zábava

b) poznání

c) sociální kontakt

d) nové zkušenosti

e) jiné:

12) Jaký je stupeň Vašeho zrakového postižení? a) střední slabozrakost

b) silná slabozrakost

c) těžce slabý zrak

63

d) praktická nevidomost

e) úplná nevidomost

13) Ovlivňuje Váš postižení při výběru destinace? (pokud ano, jak?) a) ano, jak? b) ne 14) Má Vaše postižení vliv na frekvenci cest? (pokud ano, jakou?) a) ano, jakou? b) ne 15) Myslíte si, že je nabídka cestovního ruchu dostatečně přizpůsobena potřebám nevidomých a slabozrakých? (pokud ne, vysvětlete proč) a) ano b) ne, proč? 16) Do jaké věkové skupiny spadáte? a) 25-35

b) 36-45

c) 46-55

d) 56 a více Děkuji za Váš čas.

64